oznamovatel Magistrát hl.m. Prahy Odbor městského investora investor Hlavní město Praha záměr ČÁST I "ŘEŠENÍ ENERGETICKÉHO VYUŽITÍ Rozptylová studie

oznamovatel

Magistrát hl.m. Prahy Odbor městského investora investor

Hlavní město Praha záměr

ČÁST I "ŘEŠENÍ ENERGETICKÉHO VYUŽITÍ ORGANICKÝCH ODPADŮ A KALŮ Z PRAHY" lokalita Drasty v rámci stavby č. 6963 "Celková přestavba a rozšíření ÚČOV v Praze na Císařském ostrově"

Rozptylová studie k dokumentaci EIA podle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění a podle § 17 odst. 5 zákona č. 86/2002 Sb.

číslo RS2010/02

Ing. Vlastimil Bílek – P.A.T. Údolní 1174/102, 142 00 Praha 4 – Braník, IČ 16886500 osvědčení o autorizaci k vydávání odborných posudků a k vypracování rozptylových studií podle § 17 odst. 5 zák. č. 86/2002 Sb. vydáno rozhodnutími MŽP č.j. 2053/740/03/MS ze dne 09.07.2003, MŽP č.j. 2514/820/07/DK ze dne 20.06.2007 a MŽP č.j. 2182/740/03 ze dne 19.06.2003 Praha, 30.07.2010

1.

Určení rozptylové studie

Předmětem této rozptylové studie předkládané jako příloha k dokumentaci E.I.A. záměru podle § 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v rozsahu podle přílohy č. 4 tohoto zákona je záměr stavby „Řešení energetického využití organických odpadů a kalů z Prahy“ – v rámci stavby č. 6963 – Celková přestavba a rozšíření ústřední čistírny odpadních vod v Praze na Císařském ostrově. Záměr bude realizován jako nové kalové hospodářství (dále jen KH) pro rekonstruovanou ÚČOV Praha v prostoru stávajícího KH na lokalitě Drasty, k. ú. Drasty, 250 67 Klecany (dále jen provozovna). Dále bude používán jako název záměru a provozovny zkrácený výraz KH Drasty. Investorem stavby je Hl. město Praha (dále jen investor). Oznamovatelem záměru je Magistrát hl. m. Prahy (MHMP), odbor městského investora (OMI) (dále jen oznamovatel), provozovatel budoucí stavby a zdrojů znečišťování ovzduší bude určen výběrovým řízením. Rozptylová studie je zpracována podle § 17 odst. 5 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší) (dále jen zák. č. 86/2002 Sb.) tak, aby mohla být případně současně použita i jako součást žádosti o povolení orgánu kraje k umístění stavby podle § 17 odst. 1 písm. b) zákona č. 86/2002 Sb. Zpracování této studie zadal zpracovatel dokumentace E.I.A. EKOSYSTEM spol. s r.o., Podkovářská 6, 190 00 Praha 9, IČ 44851804.

2/42

2.

Vstupní údaje

2.1

Podklady

/1/

Podklady zadavatele, 06-07/2010

/2/

"ŘEŠENÍ ENERGETICKÉHO VYUŽITÍ ORGANICKÝCH ODPADŮ A KALŮ Z PRAHY", lokalita Drasty, v rámci stavby č. 6963 "Celková přestavba a rozšíření ÚČOV v Praze na Císařském ostrově", "RAŽENÝ POTRUBNÍ KANÁL PRO KALOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ DRASTY" v rámci stavby č. 6963 "Celková přestavba a rozšíření ÚČOV v Praze na Císařském ostrově - Etapa 0003"; posouzení vlivu záměru na životní prostředí (dokumentace podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění) (koncept), EKOSYSTEM spol. s r.o., Praha, 07/2010

/3/

Internetové stránky: http://www.isu.cz/, 07/2010

/4/

Internetové stránky: http://rejstriky.statnisprava.cz/, 07/2010

/5/

Internetové stránky: http://portal.gov.cz/, 07/2010

/6/

Internetové stránky: http://www.vestniky.cz/, 07/2010

/7/

Internetové stránky: http://www.kr-stredocesky.cz/, 07/2010

/8/

Internetové stránky: http://www.szu.cz/chzp/ovzdusi/dokumenty/, http://www.szu.cz/chzp/ovzdusi/mzso/documents/i_7c.htm, http://www.szu.cz/chzp/ovzdusi/mzso/documents/i_7f.htm 10/2007

/9/

Referenční koncentrace podle b) § 45 zákona č.472/2005 Sb. o ochraně ovzduší; odborný posudek SZÚ; Státní zdravotní ústav, Šrobárova 48, 100 42 Praha 10, 07/2007

/ 10 / Bubník,J., Keder,J., Macoun,J., (ČHMÚ Praha) Maňák,J. (EKOAIR Praha): SYMOS’97. Systém modelování stacionárních zdrojů. Metodická příručka. ČHMÚ, Praha, 1998 / 11 / Metodický pokyn odboru ochrany ovzduší MŽP výpočtu znečištění ovzduší z bodových a mobilních zdrojů „SYMOS 97“, Věstník MŽP, částka 3/1998, 15.04.1998, Praha / 12 / Dodatek č.1 k Metodickému pokynu odboru ochrany ovzduší MŽP výpočtu znečištění ovzduší z bodových, plošných a mobilních zdrojů „SYMOS ‚97“, publikovaném ve Věstníku MŽP částce 3, ročník 1998 dne 15. 4. 1998; Věstník MŽP, částka 4/2003, Praha / 13 / Keder,J. (ČHMÚ Praha): zatím neoficiální postup při modelování rozptylu emisí pachových látek ze stacionárních zdrojů (stav k 07/2010) / 14 / Bubník,J., Koldovský,M.: Typizace počasí se zřetelem ke znečištění ovzduší. In: Böhm, B. a kol.: Znečištění ovzduší v Podkrušnohoří. Sborník prací HMÚ Praha, svazek 20, 1974, část 7.5.3, s. 101-106 / 15 / Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech, Česká republika, 2001-2009; Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2006-8; údaje ISKO ČHMÚ, 07/2010 / 16 / Internetové stránky: http://www.mapy.cz/, 07/2010

3/42

2.2

Identifikační údaje záměru a posuzovaných zdrojů / 1 /,/ 2 /,/ 3 /,/ 4 /

Investor stavby: Hlavní město Praha, Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1, IČ 00064581 Oznamovatel záměru: Magistrát hl. m. Prahy (MHMP), odbor městského investora (OMI), Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1, IČ 00064581 Provozovatel zdrojů: bude určen výběrovým řízením Provozovna: Kalové hospodářství Drasty, k. ú. Drasty, 250 67 Klecany Katastrální území: Drasty; ČKÚ: 66601; obec: Klecany; stavební úřad: Klecany; pověřený úřad: Odolena Voda; pověřený úřad s rozšířenou pravomocí: Brandýs nad Labem-Stará Boleslav; okres: Praha-východ; kraj: Středočeský. Provozovna není vedena v evidenci zdrojů znečišťování ovzduší, jedná se o nové zdroje znečišťování ovzduší. Posuzované zdroje znečišťování ovzduší (části zdrojů znečišťování ovzduší): - kotelna na zemní plyn, - zpracování kalů z čistírny odpadních vod (zařízení na biologickou úpravu odpadů), - automobilová doprava (včetně vnitroareálových strojů).

4/42

2.3

Emisní charakteristika zdrojů / 1 /,/ 2 /

Záměrem investora je vybudování nového kalového hospodářství pro provoz ÚČOV Praha v lokalitě Drasty (dále jen KH Drasty) pro vymístění této činnosti z území Prahy (Císařského ostrova). Vybraná lokalita se nachází v k. ú. Drasty mezi městem Klecany, městskou částí Drasty (město Klecany) a obcí Větrušice severně od Prahy. Lokalita je dopravně napojena silnicemi 3. třídy na silnici 2. třídy č. 608 a dále na dálnici D8. Umístění lokality a areálu provozovny a dopravního napojení je zřejmé ze situace s vyznačením polohy provozovny a referenčních bodů na obrázku Obr. 2 v části 3.3 této rozptylové studie, ze situace - schéma dopravního napojení provozovny v přílohách v části 7.2 této rozptylové studie a z dalších zobrazení situací v přílohové části dokumentace E.I.A. zadavatele / 2 /. Do provozovny bude z ÚČOV Praha čerpán surový kal novou potrubní trasou vedenou novým raženým technologickým kanálem do akumulační jímky surového kalu. Surový kal je následně zpracováván technologií popsanou dostatečně podrobně v dokumentaci E.I.A. / 2 /. Výsledný produkt je po aerobní fermentaci a vysušení ve formě tuhého substrátu (upravená biomasa s obsahem asi 20 % vlhkosti, dle konkrétního využití ve formě mulče, peletek, granulí či prášku) skladován v silech a odvážen nákladními automobily k likvidaci případně dalšímu využití. Všechna místa vzniku pachových látek (akumulační nádrž surového kalu, zahušťování resp. odvodňování surového kalu, čerpací jímka fugátu, flokulační nádrže, fermentory a případně i hala, pokud v ní budou uvedená technologická zařízení umístěna) budou odsávána a odpadní plyny budou čištěny v „půdních“ biologických filtrech (dále jen biofiltrech) s minimální účinností 85 %. Zdrojem tepla pro vytápění provozní budovy a dalších objektů v provozovně a pro temperaci prostoru zahušťování surového kalu a pro výrobu teplé vody bude kotelna na zemní plyn (dále jen ZP) osazená 3 kotli o celkovém instalovaném jmenovitém výkonu 990 kW. Předpokládaná spotřeba ZP je asi 150 tis. m3/r. V areálu provozovny bude prováděna manipulace s materiály a případně zařízeními pomocí místních manipulačních prostředků na naftu (nákladní auta pro přesun odvodněného kalu), rovněž zde bude prováděna nakládka výstupního produktu na nákladní automobily na naftu, vykládka navezených organických materiálů a ostatní málo významná doprava (pojezd v prostoru areálu). Nákladní automobilová doprava bude také zdrojem emisí po trase spojující areál provozovny se silnicí č. 608 a dálnicí D8. Podrobný popis technologických zařízení KH Drasty včetně zařízení kotelny a dalších zařízení provozovny, uspořádání jednotlivých částí technologie, dopravní trasy a další detaily jsou uvedeny v dokumentaci E.I.A. / 2 /. Zdroji znečišťování ovzduší v provozovně, pro které by měla být při povolování jejich umístění podle § 17 odst. 1 písm. b) zákona č. 86/2002 Sb. zpracována rozptylová studie podle § 17 odst. 5 zákona č. 86/2002 Sb., jsou níže uvedené zdroje: - kotelna na zemní plyn o celkovém jmenovitém výkonu 990 kW, kategorizovaná podle § 4 odst. 5 písm. c) zákona č. 86/2002 Sb. jako stacionární spalovací střední zdroj znečišťování ovzduší, - zařízení na biologickou úpravu odpadů (zpracování kalů z čistírny odpadních vod) kategorizované podle § 4 odst. 4 zákona č. 86/2002 Sb. a podle odst. 5.2. Průmyslové kompostárny a zařízení na biologickou úpravu odpadů části III přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 615/2005 Sb. v platném znění jako stacionární ostatní střední zdroj znečišťování ovzduší. 5/42

Vzhledem ke stupni zpracování dokumentace k záměru (hodnocení vlivu na životní prostředí) byla do této rozptylové studie zahrnuta i vyvolaná automobilová doprava (mobilní zdroje podle § 4 odst. 2 zákona č. 86/2002 Sb.) v areálu a po místních komunikacích na silnici 2. třídy č. 608 a dálnici D8. Kotelna na ZP bude zdrojem emisí NOx ze spalování ZP. Emise dalších znečišťujících látek z kotelny budou nevýznamné. Vlastní zpracování (úprava) odpadních kalů by vzhledem k předpokládané technologii a čištění odpadních plynů nemělo produkovat významné množství emisí znečišťujících látek, v omezeném množství mohou unikat prakticky jen pachové látky, které neprojdou biofiltry nebo je biofiltry nezlikvidují. Protože množství emisí pachových látek z těchto zdrojů není známé a nelze je předem ani zodpovědně odhadnout, byl pro alespoň rámcovou představu proveden výpočet jejich rozptylu s modelově definovanými hodnotami jejich emisí. Určité množství znečišťujících látek bude produkovat také automobilová doprava související s provozem záměru (doprava surovin a odvoz produktů, manipulace se surovinami v provozovně, technická a organizační obsluha provozovny apod.). Do výpočtů byla zahrnuta produkce nejvýznamnějších emisí z dopravy - NOx, suspendované částice frakce PM10 (dále jen PM10) a benzen. Z emisí produkovaných ze zdrojů v provozovně (z kotelny na ZP a úpravy kalů včetně vnitroareálové automobilové dopravy) tedy budou nejvýznamnější oxidy dusíku, PM10 a benzen. Emise dalších znečišťujících látek ze zdrojů v provozovně budou nevýznamné. Emise budou vypouštěny komínem kotelny, biofiltry, případně jako „fugitivní emise“ (vraty hal a dalších objektů apod.) a z plochy provozovny a komunikací určených k dopravnímu napojení provozovny. Odhady množství emisí NOx z kotelny a z automobilové dopravy a PM10 a benzenu z automobilové dopravy a další pro posouzení vlivu zdrojů na imisní situaci v jejich okolí podstatné technické a emisní parametry zdrojů (míst úniku znečišťujících látek do ovzduší) zahrnuté do výpočtů a souřadnice zdrojů emisí pro zvolené varianty výpočtu jsou uvedeny ve výpočtových tabulkách v přílohách v části 7.1 této rozptylové studie. Poloha provozovny je zřejmá ze situace na obrázku Obr. 2 v části 3.3 této rozptylové studie. Poloha dalších zdrojů zahrnutých do výpočtů (automobilové dopravy) je zřejmá ze situace schéma dopravního napojení provozovny v přílohách v části 7.2 této rozptylové studie a z dalších zobrazení situací v přílohové části dokumentace E.I.A. zadavatele / 2 /.

6/42

2.4

Charakteristika lokality / 1 /,/ 16 /

Vybraná lokalita (provozovna) se nachází v k. ú. Drasty mezi městem Klecany, městskou částí Drasty (město Klecany) a obcí Větrušice severně od Prahy. Terén v širším okolí provozovny je zvlněný, bez výraznějších terénních dominant vystupujících nad úroveň terénu provozovny (pouze západně od provozovny se nachází poměrně hluboké údolí Vltavy a severně od provozovny je patrná mírná deprese Máslovického potoka). Terén v bezprostředním okolí provozovny je rovinatý až mírně zvlněný. Nadmořská výška v okolí provozovny se pohybuje převážně mezi 250 m až 290 m, nadmořská výška provozovny (posuzovaných zdrojů) je přibližně 279 m. Nejbližší obytnou zástavbou v okolí posuzované provozovny je skupina nízkých obytných (rodinných) domků přímo u západní strany areálu provozovny (ve vzdálenosti asi 300 m od plánované kotelny), další nejbližší obytné domy se nachází v městské části Drasty a jsou vzdálené asi 350 m severně od okraje areálu, nejbližší souvislá nebo vyšší obytná zástavba nachází poměrně daleko, a to od 1 km výše (obec Větrušice, město Klecany – nově projektované obytné domy, obec Hoštice). Situace a poloha areálu provozovny a nejbližší obytné zástavby je zřejmá ze situace s vyznačením vybraných referenčních bodů na obrázku Obr. 2 v části 3.3 této rozptylové studie a z dalších zobrazení situací v dokumentaci zadavatele / 1 /,/ 2 /. V oblasti se ve znatelném dosahu emisí z posuzovaných zdrojů v provozovně nenachází žádná přírodní rezervace nebo zóna pro ochranu ekosystémů a vegetace. Pro výpočty byla použita větrná růžice pro lokalitu Kralupy nad Vltavou (použití této větrné růžice pro posuzovanou lokalitu bylo konzultováno s ČHMÚ) dělená do 5 tříd stability (dle stabilitní klasifikace Bubník–Koldovský) a 3 tříd rychlosti proudění zpracovaná na základě měření na meteorologických stanicích Českého hydrometeorologického ústavu a na základě odborného odhadu provedeného pracovníky ČHMÚ (viz Tab. 1). V zájmovém území naprosto převládají směry větru západní - 21 %, významné minimum v četnosti směrů větru leží ve směru od jihu - 4 %, z ostatních směrů vane vítr od 6 % do 13 % času v roce. Bezvětří se vyskytuje poměrně často – s četností 18 %. Nejfrekventovanější je 3. třída stability ovzduší - 31 %. Vítr o nízkých rychlostech do 2.5 m/s vane po 59 % času v roce, vyšší rychlosti větru než 7 m/s se vyskytují s četností 4.4 %. Oblast je tedy provětrávána v porovnání s územím ČR průměrně. Rozptylu znečišťujících látek v území lokálně nebrání žádné výrazné terénní útvary, ani žádné vyšší souvislé objekty (hustá vysoká zástavba typu „uliční kaňon“, souvislý vyšší porost (les) apod.). Obecně špatné rozptylové podmínky (stavy bezvětří a 1. a 2. třída stability ovzduší) se v lokalitě vyskytují po 35.7 % času v roce. Za těchto obecně nepříznivých rozptylových stavů pak naprosto převládá znečišťování přízemního ovzduší nízkými a chladnými zdroji (především dopravou, malými kotelnami, lokálním topením a technologickými zdroji, v této rozptylové studii se to tedy týká z posuzovaných zdrojů pouze emisí z dopravy (emisí ze spalovacích zdrojů se to může týkat jen výjimečně při výskytu silné inverze)). Nejbližší obytná zástavba se sice nachází přímo u areálu provozovny, ale mimo převládající směry větru (ve směrech, ve kterých leží minima četnosti směrů větru) a vzhledem k emisnímu významu zdrojů a výšce komínů a výduchů je i další okolní obytná zástavba relativně dostatečně daleko a dostatečně nízká (komín kotelny je dostatečně vysoký na to, aby nedocházelo k významnějšímu zasahování obytné zástavby kouřovou vlečkou, jak je doloženo v této rozptylové studii dále). Z hlediska rozptylu znečišťujících látek jsou tedy posuzované zdroje umístěny vhodně.

7/42

Obr. 1

Grafické znázornění četností směrů větrů [%] pro posuzovanou lokalitu podle tříd rychlostí větru

8/42

Tab. 1

Větrná růžice pro posuzovanou lokalitu ve výšce 10 m nad zemí

ODBORNÝ ODHAD VĚTRNÉ RŮŽICE PRO LOKALITU KRALUPY NAD VLTAVOU, okr. Mělník platná ve výšce 10 m nad zemí v % podklad pro metodiku výpočtu znečištění ovzduší I. třída stability - velmi stabilní -1

m.s 1,7 5 11 součet -1

m.s 1,7 5 11 součet -1

m.s 1,7 5 11 součet -1

m.s 1,7 5 11 součet -1

m.s 1,7 5 11 součet -1

m.s 1.7 5.0 11.0 součet

N 0,56 0,00 0,00 0,56

NE 0,90 0,00 0,00 0,90

E 1,00 0,00 0,00 1,00

N 1,40 0,03 0,00 1,43

NE 1,77 0,06 0,00 1,83

N 1,11 1,21 0,02 2,34

SE S SW 0,45 0,24 0,43 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,45 0,24 0,43 II. třída stability - stabilní

W 0,67 0,00 0,00 0,67

NW CALM součet 0,35 7,66 12,26 0,00 0,00 0,00 0,00 0,35 7,66 12,26

E SE S SW 2,40 1,10 0,82 1,49 0,11 0,04 0,04 0,09 0,00 0,00 0,00 0,00 2,51 1,14 0,86 1,58 III. třída stability - izotermní

W 2,05 0,10 0,00 2,15

NW CALM součet 1,51 5,21 17,75 0,07 0,54 0,00 0,00 1,58 5,21 18,29

NE 1,49 1,21 0,00 2,70

E SE S SW 2,02 1,11 0,83 1,83 3,10 1,32 0,71 2,44 0,03 0,00 0,00 0,04 5,15 2,43 1,54 4,31 IV. třída stability - normální

W 3,02 3,50 0,06 6,58

NW CALM součet 1,74 2,12 15,27 1,75 15,24 0,04 0,19 3,53 2,12 30,70

N 0,44 1,28 0,28 2,00

NE 0,61 0,73 0,00 1,34

E SE S SW 1,03 0,47 0,39 0,91 1,69 0,78 0,39 3,55 0,30 0,10 0,00 0,76 3,02 1,35 0,78 5,22 V. třída stability - konvektivní

W 1,26 6,17 2,04 9,47

NW CALM součet 0,55 1,94 7,60 2,43 17,02 0,76 4,24 3,74 1,94 28,86

N 0,40 0,27 0,00 0,67

NE 0,73 0,50 0,00 1,23

E 0,81 0,51 0,00 1,32

W 1,20 0,92 0,00 2,12

NW CALM součet 0,45 1,09 6,41 0,34 3,48 0,00 0,00 0,79 1,09 9,89

N 3,91 2,79 0,30 7,00

NE 5,50 2,50 0,00 8,00

E 7,26 5,41 0,33 13,00

W 8,20 10,69 2,10 20,99

NW CALM součet 4,60 18,02 59,29 4,59 36,28 0,80 4,43 9,99 18,02 100,00

SE S SW 0,38 0,41 0,94 0,27 0,16 0,51 0,00 0,00 0,00 0,65 0,57 1,45 celková růžice SE 3,51 2,41 0,10 6,02

S 2,69 1,30 0,00 3,99

9/42

SW 5,60 6,59 0,80 12,99

2.5

Imisní charakteristika lokality / 1 /,/ 15 /

Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vymezuje podle § 43 písm. i) zákona č. 86/2002 Sb. Ministerstvo životního prostředí ve svých věstnících. MŽP naposledy vymezilo oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší ve svém sdělení č. 6 ve Věstníku MŽP částka 4 z dubna 2010 na základě hodnot naměřených v roce 2008. Podle těchto sdělení ve Věstnících MŽP sice bylo posuzované území spadající pod působnost stavebního úřadu Městského úřadu Klecany v letech 2005 až 2010 vyhlášeno za oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší, avšak pouze z důvodu překročení imisního limitu pro PM10 pro denní průměr v letech 2003 až 2007, v roce 2006 pak i z důvodu překročení imisního limitu pro PM10 pro roční průměr, ovšem jen na malé části území (pravděpodobně v centru Klecan) a v letech 2004 až 2008 také z důvodu překročení cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren (viz tabulka Tab. 2 níže). To svědčí o tom, že na tomto znečištění mají nepochybně dominantní vliv mohutné průmyslové zdroje v okolí (včetně pražské aglomerace), automobilová doprava a lokální vytápění pevnými palivy v obcích v tomto území (benzo(a)pyren). Nutno ovšem podotknut, že není vyloučeno (rozlišení grafického zobrazení postižených území ve věstnících neumožňuje přesnější posouzení), že přímo v posuzované lokalitě a jejím bezprostředním okolí nejsou imisní limit pro PM10 pro roční průměr a cílový imisní limit pro benzo(a)pyren překračovány (a že k jejich překračování dochází spíše jen v centru města Klecany). Přehled podílu území vyhlášeného jako OZKO s překročením imisních limitů v posledních letech na ploše území spadajících pod působnost příslušeného stavebního úřadu Městského úřadu Klecany je uveden v tabulce Tab. 2: Tab. 2

Přehled podílu území s překročením imisních limitů vyhlášeného jako OZKO pro území spadající pod působnost stavebního úřadu Městského úřadu Klecany [%] 2003

2004

PM10 denní

B(a)P roční

66.7

15

2005 PM10 denní

B(a)P roční

100

14.7

2006 PM10 roční

0.6

PM10 denní

100

2007 B(a)P roční

37.6

PM10 denní

24.8

2008

B(a)P roční

B(a)P roční

15

9.8

Posuzované zdroje pravděpodobně nebudou jmenovitě zařazeny do žádného vyhlášeného ústředního, krajského nebo místního smogového varovného a regulačního systému (SVRS) (§ 8 odst. 4 a odst. 5 zákona č. 86/2002 Sb. a vyhláška č. 553/2002 Sb.). Imisní situace z hlediska PM10, benzo(a)pyrenu, oxidu dusičitého, oxidu siřičitého i dalších základních znečišťujících látek v posuzovaném území je ovlivněna především pražskou aglomerací, průmyslovými a energetickými zdroji v daném území (průmyslové areály v Kladně, Kralupech nad Vltavou, Vodochodech, Spolana Neratovice, elektrárny v Horních Počaplech apod.) a frekventovanými silnicemi (zejména dálnice D8 a další zatížené silnice II. třídy) procházejícími posuzovaným územím nebo v jeho blízkosti a také lokálními spalovacími zdroji (vytápění domů a bytů a malé průmyslové zdroje v okolních obcích) a dopravou po místních komunikacích. Na imisní situaci v posuzované lokalitě se pak podílí samozřejmě také dálkový přenos (i včetně severočeských elektráren). V zájmovém území nebo v jeho bližším okolí není v současné době provozována žádná stacionární (stálá) stanice měření imisí / 15 /. Stanice měřící základní znečišťující látky (SO2, PM10, NO2 a případně benzen), které se od posuzované lokality nachází ve vzdálenosti, která umožňuje použití na ní naměřených hodnot alespoň pro velmi hrubý odhad imisní situace v posuzované lokalitě, jsou pouze stanice Veltrusy (stanice SVELA ČESRAF, staré číslo ISKO 792) a Pha8-Kobylisy (stanice AKOBA ČHMÚ, staré číslo ISKO 779) / 15 /. Ostatní stanice v kraji jsou již příliš vzdálené od posuzované oblasti nebo ve zcela odlišném charakteru terénu a emisní zátěže (pod vlivem odlišných zdrojů znečišťování ovzduší), na nich naměřené imisní charakteristiky proto nelze využít vůbec.

10/42

Přehled vybraných imisních charakteristik naměřených na uvedených stanicích měření imisí v posledních 9 letech je uveden v tabulce Tab. 3: Tab. 3

Přehled vybraných imisních charakteristik naměřených na relevantních stanicích měření imisí / 15 /

znečišťující látka

3

SO2

VoLIHd [1]

IHr [µ µ g/m ] 3

název měřící stanice číslo stanice okres provozovatel

Pha8-Kobylisy Veltrusy

779 792


Praha Mělník

ČHMÚ ČESRAF

limit = 3 limit* = 20 µg/m 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 9,1 ---

8,4 ---

7,7 ---

5,1 ---

5,2 ---

7,8 N/A

3,9 N/A

3,9 3,1

4,3 3,6

0 ---

0 ---

0 ---

3

SO2

0 ---

0 ---

0 N/A

779 792


Praha Mělník

ČHMÚ ČESRAF


779 792


Praha Mělník

3

limit = 350 µg/m limit = 125 (150) µg/m 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 69,0 65,2 77,5 54,6 193,3 76,7 55,1 71,4 43,9 ----------- 371,9 N/A 79,0 54,1

30,6 31,8 43,8 45,2 28,9 -----------

3

PM10

ČHMÚ ČESRAF

44,5 29,8 17,6 23,1 16,9 N/A 13,8 21,9

VoLIHd [1]

IHr [µ µ g/m ]


3 limit = 35 limit = 40 µg/m 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

30 ---

42 44,2 37,0 -------

32,0 32,4 22,8 20,3 21,0 --- N/A N/A 13,8 14,4

44 ---

104 ---

102 ---

3

PM10

55 ---

41 ---

779 792


Praha Mělník


353 ---

277 ---


Praha Mělník

394 ---

240 225 --- 281,9

229 N/A

181 420

242 123,9 147,6 213,3 212,6 150,0 173,9 106,4 81,0 149,7 195 ----------- 46,5 N/A 65,2 54,7

VoLIHk [1]

IHr [µ µ g/m ]

ČHMÚ ČESRAF

3 limit = 18 limit = 40 µg/m 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

34 ---

33 31,4 28,2 -------

27,7 29,1 25,5 26,1 24,3 --- N/A N/A 24,0 21,2

0 ---

0 ---

0 ---

3

NO2

0 ---

779 792


Praha Mělník

ČHMÚ ČESRAF

0 0

0 N/A

0 0

0 0

max. IHk [µ µ g/m ] 3

limit není stanoven


0 ---

3

max. IHd [µ µ g/m ]


36 1

3

3

NO2

779 792

5 2

limit = 50 µg/m 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

ČHMÚ 241,1 ČESRAF ---


13 N/A




36 N/A 3

max. IHk [µ µ g/m ]


0 0


3


0 0

3



0 N/A

limit = 200 µg/m 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 77,2 81,5 113,5 94,7 ---------

82,8 103,6 68,0 83,7 97,6 130,2 119,8 193,1 136,0 128,0 139,1 109,4 111,3 151,1 --- 43,9 N/A 74,0 61,8 ----------- 199,4 N/A 100,9 100,4 3

NOx

IHr [µ µ g/m ] 3

limit* = 30 µg/m

název měřící stanice číslo stanice okres provozovatel 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009


779 792


Praha Mělník

ČHMÚ ČESRAF

53 ---

57 49,8 45,4 -------

39,2 43,9 36,1 38,7 33,3 --- N/A N/A 37 30,8 3

BZN

IHr [µ µ g/m ] 3


Veltrusy

792


Mělník

ČESRAF

limit = 5 µg/m 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 ---

---

---

---

---

N/A

N/A

1,6

1,6

3

BZN

3





název měřící stanice číslo stanice okres provozovatel 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Veltrusy

792

Mělník

ČESRAF

---

---

---

---

---

43,0

11/42

N/A

8,9 10,0

---

---

---

---

--- 269,0

N/A

19,1 29,6

Poznámky k Tab. 3:

IHr max. IHk

Naměřená průměrná (aritmetický průměr) roční koncentrace znečišťující látky. Nejvyšší naměřená krátkodobá (půlhodinová, od roku 2002 hodinová) koncentrace znečišťující látky. max. IHd Nejvyšší naměřená průměrná denní koncentrace znečišťující látky. VoLIHd Počet naměřených hodnot průměrných denních koncentrací znečišťující látky překračující denní imisní limit. --Stanice v daném roce ještě nebo už neexistovala (byla uvedena do provozu až později nebo byl její provoz ukončen) nebo danou charakteristiku neměří nebo nejsou výsledky v ročence z nezjištěných příčin uvedeny (vyhodnoceny a zapracovány). N/A Údaje pro danou veličinu nejsou v ročence pro daný rok uváděny, přestože danou charakteristiku stanice měří, protože daná imisní charakteristika nebyla například z důvodu častých výpadků měření nebo malého počtu platných měření signifikantní. 123 Kurzívou a menším písmem jsou vytištěny údaje, u kterých nebyly splněny podmínky úplnosti a rovnoměrnosti změřených dat pro výpočet imisní charakteristiky. 123 Tučně jsou vytištěny údaje, které znamenají překročení imisního limitu pro danou charakteristiku. 123 Tučně, kurzívou a menším písmem jsou vytištěny údaje, které sice znamenají překročení imisního limitu pro danou charakteristiku, ale zároveň u nich nebyly splněny podmínky úplnosti a rovnoměrnosti změřených dat pro výpočet imisní charakteristiky (překročení imisního limitu tedy není prokazatelné). * Uvedené roční imisní limity pro SO2 a pro NOx jsou platné pro ochranu ekosystémů a vegetace. V tabulce Tab. 3 uvedené imisní limity jsou nyní platné podle nařízení vlády č. 597/2006 Sb. (imisní limity podle nařízení vlády č. 350/2002 Sb. a před jeho platností (viz Opatření FVŽP k zákonu č. 309/1991 Sb. ze dne 1.10.1991) byly jiné) a bez mezí tolerance. Pouze u hodnot maximálních denních koncentrací SO2 je v závorce uvedena hodnota původního imisního limitu.

Na stanici Pha8-Kobylisy bylo naměřeno překročení imisních limitů (platných nyní, tj. bez mezí tolerance) pro PM10 pro denní průměr v letech 2001-2006 a v roce 2009 a pro PM10 pro roční průměr v letech 2002 a 2003. V letech 2001-2009 na stanici Pha8-Kobylisy a v letech 2008 a 2009 na stanici Veltrusy bylo naměřeno překročení imisního limitu pro NOx pro ochranu ekosystémů a vegetace. Překročení dalších imisních limitů pro další znečišťující látky nebylo ve sledovaném období zaznamenáno (stanice Veltrusy však poskytuje ucelené a věrohodné výsledky teprve od roku 2008). Až na výjimky byla téměř všechna maxima u všech základních znečišťujících látek na obou uvedených stanicích v letech 2001 až 2009 naměřena v topné sezóně (převážně od října do března, jen výjimečně v září nebo v dubnu a pouze některá hodinová maxima u SO2 a PM10 na stanici Veltrusy (1x na stanici Pha8-Kobylisy) byla naměřena v letních měsících, což může být způsobeno vlivem například odstávek některých technologií v průmyslovém areálu Kralupy v době celozávodních dovolených. To jen potvrzuje dominantní vliv velkých průmyslových areálů, elektráren, tepláren, kotelen a lokálního vytápění ve spojení s automobilovou dopravou na imisní situaci v posuzované oblasti a dokládá, že extrémní krátkodobé hodnoty naměřené na obou stanicích nejde k odhadu imisní situace v posuzované lokalitě využít. Výše uvedené imisní charakteristiky naměřené na obou citovaných stanicích lze tak použít pro posuzovanou lokalitu (okolí plánované provozovny) spíše jen pro hrubý velmi nejistý vysoký odhad imisní situace v dlouhodobém měřítku. Dalším dostupným zdrojem informací o stávající imisní situaci v oblasti jsou údaje z výpočtů polí imisních koncentrací pro ČR, které provádí především z naměřených dat ČHMÚ / 15 /. Na základě výpočtů publikovaných v grafických ročenkách ČHMÚ za roky 2006-2008 / 15 / lze pro posuzovanou oblast odhadnout, že průměrné roční imisní koncentrace NO2 v ní byly do 26 µg/m3, v roce 2008 možná i kolem 26 µg/m3 (u těchto grafů v ročenkách neuvedl autor členění na třídy pro nižší koncentrace), tedy nebyl překročen imisní limit pro roční průměrnou koncentraci NO2. 12/42

Průměrné roční imisní koncentrace SO2 nejsou v ročenkách graficky znázorněny. 4. nejvyšší 24hodinová imisní koncentrace SO2 byla podle těchto ročenek ve všech uvedených letech do 50 µg/m3 (u těchto grafů v ročenkách neuvedl autor členění na třídy pro nižší koncentrace), nebyl tedy překročen imisní limit pro průměrnou 24hodinovou imisní koncentraci SO2. Dále lze pro posuzovanou oblast odhadnout, že průměrné roční imisní koncentrace PM10 byly mezi 14-40 µg/m3 (30-40 µg/m3 v roce 2006, 14-20 µg/m3 v roce 2007 a 20-30 µg/m3 v roce 2008). Imisní limit pro průměrnou roční imisní koncentraci PM10 tedy nebyl překročen. Z grafů pole 36. nejvyšší průměrné 24hodinové imisní koncentrace PM10 pak vyplývá, že imisní limit byl v posuzované oblasti určitě překročen v roce 2006 (36. nejvyšší průměrná denní koncentrace PM10 byla mezi 50 a 60 µg/m3, tj. vyšší než limit), v letech 2007 a 2008 byla těsně podlimitní nebo na hranici imisního limitu (36. nejvyšší průměrná denní koncentrace PM10 byla mezi 30 a 50 µg/m3 v roce 2007 a mezi 40 a 50 µg/m3 v roce 2008). Průměrné roční imisní koncentrace benzenu v posuzované oblasti byly podle výše uvedených ročenek v letech 2006 až 2008 do 2 µg/m3 (u těchto grafů v ročenkách neuvedl autor členění na třídy pro nižší koncentrace), imisní limit pro roční průměrnou koncentraci benzenu tedy překročen nebyl. Pro doplnění ještě uvádím, že průměrné roční imisní koncentrace benzo(a)pyrenu v posuzované oblasti byly podle výše uvedených ročenek v letech 2006 a 2007 mezi 0.6 a 1 ng/m3 a v roce 2008 mezi 0.4 a 0.6 ng/m3, cílový imisní limit pro roční průměrnou koncentraci benzo(a)pyrenu 1 ng/m3 tedy překročen nebyl. Podle výše uvedených údajů ze stanic Pha8-Kobylisy a Veltrusy a vypočtených imisních charakteristik z ročenek ČHMÚ lze tedy usuzovat (samozřejmě s určitou mírou nejistoty), že ovzduší v posuzované oblasti je (stejně jako naprostá většina „nezalesněných venkovských oblastí přiléhajících k pražské aglomeraci“) znečištěné s výskytem epizod s vyššími imisními koncentracemi zejména PM10, které často překračují koncentrační hodnotu imisního limitu pro denní průměr, v letech s nadprůměrně nepříznivými rozptylovými podmínkami nad limitem povolenou četnost. Krátkodobé (hodinové i denní) koncentrace dalších relevantních základních znečišťujících látek (NO2, SO2 a benzenu) jsou v posuzované oblasti za stávajícího stavu (imisní pozadí) velmi pravděpodobně pod imisními limity (u SO2 s velkou rezervou, benzen nemá krátkodobý ani denní imisní limit stanovený). Dlouhodobé koncentrace všech relevantních základních znečišťujících látek (PM10, NO2, SO2 a benzenu) jsou v posuzované oblasti za stávajícího stavu (imisní pozadí) velmi pravděpodobně pod imisními limity, průměrné roční imisní koncentrace NO2 se pohybují do 26 µg/m3, SO2 do 10 µg/m3, PM10 mezi 15 a 30 µg/m3 a benzenu do 2 µg/m3 (spíše do 1 µg/m3). Pro odhad imisního pozadí NOx není v ročenkách ČHMÚ dostatek využitelných údajů. Protože naměřené i vypočtené hodnoty imisních charakteristik spolu relativně přibližně korespondují a zhruba odpovídají i údajům z vymezení OZKO (viz výše), lze na základě výše uvedených údajů usuzovat (samozřejmě s určitou mírou nejistoty), že ovzduší v posuzované lokalitě není až na výjimky znečištěné nad přípustnou míru, imisní koncentrace PM10, NO2, SO2 ani benzenu dlouhodobě nepřekračují imisní limit pro roční průměr (avšak v letech s nadprůměrně nepříznivými rozptylovými podmínkami se zde vyskytují krátkodobé (denní) epizody s vyššími imisními koncentracemi PM10 překračujícími limitem povolenou četnost). Poznámka: Imisní limity diskutovaných znečišťujících látek jsou uvedeny v části 3.4 této studie). Stanice měřící imisní koncentrace pachových látek (olfaktometrickou metodou) v ČR provozovány nejsou. K odhadu zátěže oblasti pachovými látkami nelze využít ani výpočtových modelů, protože pro ně zatím nejsou vstupní data.

13/42

3. Metodika výpočtu 3.1

Metodika a typ modelu / 10 /-/ 14 /

Modelový výpočet znečištění ovzduší byl proveden podle závazné metodiky zpracované ČHMÚ Praha a vydané Ministerstvem životního prostředí v roce 1998 pod názvem SYMOS’97 / 11 /,/ 12 /. Metodika SYMOS’97 (dále jen SYMOS) je referenční metodikou pro venkovské oblasti (viz nařízení vlády č. 350/2002 Sb.). V tomto případě je však výpočet provedený podle této metodiky prakticky v souladu s podmínkami pro její použití, protože se posuzovaný zdroj nachází mimo souvislou obytnou zástavbu, nejbližší okolní obytná zástavba je rozptýlená, spíše venkovského charakteru a v bezprostředním okolí zdrojů se nenachází žádný terénní útvar, ani vzrostlý les nebo zástavba typu „uliční kaňon“, které by mohly významněji ovlivňovat lokální rozptyl znečišťujících látek. Metodika SYMOS je založena na předpokladu Gaussovského profilu koncentrací na průřezu kouřové vlečky. Umožňuje počítat krátkodobé i roční průměrné koncentrace znečišťujících látek, dále doby překročení zvolených hraničních (třídních) koncentrací (např. imisních limitů a jejich násobků) za rok, podíly jednotlivých zdrojů nebo skupin zdrojů na roční průměrné koncentraci v daném místě a maximální dosažitelné krátkodobé koncentrace a podmínky (třída stability ovzduší, směr a rychlost větru), za kterých se mohou vyskytovat. V metodice je zahrnut postupný vznos vlečky, tj. tvar křivky, po které stoupají emise ze zdrojů, lze tedy počítat koncentrace znečišťujících látek i ve velmi malé vzdálenosti od zdroje. Metodika zahrnuje korekce na vertikální členitost terénu, počítá se stáčením směru a zvyšováním rychlosti větru s výškou a při výpočtu průměrných koncentrací a doby překročení hraničních koncentrací, bere v úvahu rozložení četností směru a rychlosti větru (větrnou růžici). Výpočty se provádějí pro 5 tříd stability atmosféry (tj. 5 tříd schopnosti atmosféry rozptylovat příměsi) a 3 rychlosti větru (1.7 m/s, 5 m/s a 11 m/s) - viz část 3.2 této rozptylové studie. Podrobnější popis výpočetních postupů je popsán v literatuře. / 11 /,/ 12 / Výpočty byly provedeny pomocí standardního komerčního software SYMOS’97 verze 5.1.4 (2003), který je již upraven tak, aby poskytoval výsledky ve formě hodinových koncentrací (v nařízení vlády č. 350/2002 Sb. byly imisní limity stanoveny pro hodinové koncentrace, zatímco metodika SYMOS’97 / 11 / byla vytvořena pro výpočet půlhodinových koncentrací). Vstupní data o zdrojích použitá pro výpočty jsou uvedena ve výpočtových tabulkách v přílohách v části 7.1 této rozptylové studie. Pro ostatní konstanty a proměnné byly použity hodnoty doporučené v metodice SYMOS. Souřadná soustava XYZ pro oblast výpočtu byla odvozena z ortogonálního souřadnicového systému S-1942/83 (Gauss-Krüger). Kladné hodnoty x narůstají směrem východním, kladné hodnoty y pak narůstají směrem severním. Hodnoty souřadnice z v tomto případě odpovídají nadmořské výšce příslušného bodu. Vstupní data pro model terénu a síť referenčních bodů byla převzata z komerčního digitalizovaného modelu terénu CR_0025. Vliv terénu byl ve výpočtech zahrnut standardním postupem v souladu s metodikou SYMOS. Výpočty rozptylu znečišťujících látek byly provedeny pro vybrané znečišťující látky, které se budou vyskytovat v emisích z posuzovaných zdrojů v relativně (vůči imisním limitům) významném množství (viz část 2.3 této rozptylové studie), a to pro oxid dusičitý (NO2) pocházející ze spalování ZP v kotelně a z automobilové dopravy po areálu provozovny a mezi areálem provozovny a dálnicí D8 a pro suspendované částice frakce PM10 (prach) a benzen pocházející z automobilové dopravy po areálu provozovny a mezi areálem provozovny a dálnicí D8. Informativně dále byly výpočty provedeny také pro pachové látky emitované z provozu areálu provozovny. Imisní limity (referenční koncentrace) pro relevantní znečišťující látky jsou uvedeny v části 3.4 této studie.

14/42

Výpočty rozptylu vybraných znečišťujících látek z posuzovaných zdrojů byly provedeny pro 2 varianty výpočtů – pro stávající stav (varianta 0) a pro stav po realizaci posuzovaného záměru (varianta 1). Varianta 0 zahrnuje emise ze stávající automobilové dopravy po komunikacích spojujících areál provozovny se silnicí č. 608 a dálnicí D8 (viz situace - schéma dopravního napojení provozovny v přílohách v části 7.2 této rozptylové studie a další zobrazení situací v přílohové části dokumentace E.I.A. zadavatele / 2 /). Varianta 1 zahrnuje mimo zdrojů varianty 0 ještě emise z automobilové dopravy na těchto komunikacích vyvolané záměrem, z vnitroareálové dopravy v provozovně a z nové kotelny na ZP v provozovně. V souladu s principem předběžné opatrnosti (s ohledem na produkci emisí a vzdálenost trasy od obytné zástavby) je ze tří variant napojení areálu Drasty na silnici č. 608 posuzováno ve výše uvedené variantě 1 této rozptylové studie napojení areálu s nejdelší trasou a s využitím stávajících komunikací. Ve variantě 1 nejsou zahrnuty potenciální emise PM10 z plochy areálu a z objektů a zařízení v areálu provozovny z nakládání s produktem (zejména v případě jeho úpravy na jemné frakce), které mají charakter „fugitivních“ emisí (bez definovatelných vzduchotechnických parametrů a které nelze kvantifikovat. Tyto emise budou minimalizovány především technickým řešením, především umístěním zařízení v uzavřených objektech. Pokud budou u některých zařízení produkující emise PM10 odsávány odpadní plyny, budou čištěny účinnými čistícími zařízeními (biofiltry, vícestupňové textilní filtry s filtrační textilií o dostatečné účinnosti apod.). Veškeré zpevněné plochy včetně objektů a zařízení budou pravidelné čištěny („mokrými“ metodami). Z tohoto důvodu lze očekávat, že tyto emise PM10 by měly být minimální, byly proto ve výpočtech zanedbány. Výpočet emisí oxidů dusíku ze spalování ZP byl proveden z projektovaného množství spalovaného ZP, vzniklého stechiometrického množství spalin, projektované provozní doby zařízení a z koncentrace NOx (jako NO2) ve spalinách celoročně na úrovni emisního limitu (jako nepřekročitelný horní odhad), tj. za předpokladu průměrné koncentrace NOx (NO2) ve spalinách ve výši 200 mg/m3 při obsahu kyslíku v suchých spalinách přepočtených na normální stavové podmínky ve výši 3 % obj. (viz výpočtové tabulky vstupních parametrů v přílohách v části 7.1 této rozptylové studie). Emise NOx, PM10 a benzenu z vnitroareálové dopravy v provozovně a z automobilové dopravy po komunikacích zahrnutých do výpočtů (viz výše) byly vypočteny podle metodiky MŽP MEFA v. 06 a byly modelovány jako plošný zdroj u vnitroareálové dopravy a liniové zdroje u automobilové dopravy mezi provozovnou a dálnicí D8 (viz výpočtové tabulky vstupních parametrů v přílohách v části 7.1 této rozptylové studie). Matematický (modelový) postup výpočtu rozptylu znečišťujících látek z plošného zdroje a z liniových zdrojů byl použit standardní dle metodiky SYMOS. Kolísání hmotnostních toků znečišťujících látek v průběhu provozu zdrojů bylo zanedbáno (vzhledem k malé nerovnoměrnosti provozu zdrojů nebude významné). Pro výpočet rozptylu emisí pachových látek byla použita zatím pracovní varianta speciální úpravy modelu SYMOS navrhovaná ČHMÚ (oficiální model ani metodika nejsou zatím vydány). Podle tohoto modelu však lze počítat pouze rozptyl z jednoho zdroje. Zdroje pachových látek v areálu provozovny proto byly do modelu vloženy jako 1 plošný zdroj o rozměrech 100 x 100 m. Výpočty a hodnocení rozptylu pachových látek byly provedeny se základním předpokladem, že závislost mezi koncentrací vyjádřenou při měření v OUER/m3 a množstvím pachových látek v ovzduší je lineární (přímá úměra) a že pachové látky při rozptylu v ovzduší nereagují (nemění svoji kvalitu ani kvantitu), tj. že když dojde ke zředění vzduchu obsahujícího dané množství pachových látek (vyjádřené počtem pachových jednotek OUER) například 10x, klesne počet pachových jednotek (koncentrace vyjádřená v OUER/m3) také 10x. Výstupními údaji z uvedeného modelu jsou pak okamžité („špičkové“) koncentrace pachových látek vyjádřené v OUER/m3. 15/42

Další modelové úpravy jsou uvedeny přímo u vstupních dat k rozptylové studii v poznámkách k výpočtovým tabulkám vstupních parametrů v přílohách v části 7.1 této rozptylové studie. Do vlastního výpočtu nebylo zahrnuto emisní a imisní pozadí v zájmové oblasti, protože jeho celý komplexní výpočet ze všech zdrojů znečišťování ovzduší, které se na něm významněji podílejí (odhadem řádově stovky až tisíce bodových, plošných a liniových zdrojů), by neodpovídal emisnímu významu posuzovaných zdrojů. Navíc získání verifikovaných relevantních dat pro komplexní výpočet by bylo značně obtížné. Ke stanovení imisního pozadí jsou proto zvoleny jiné postupy (viz část 2.5 této rozptylové studie). O vlivu příspěvků od dalších zdrojů (imisním pozadí) a vlivu záměru na imisní situaci se zahrnutím vlivu pozadí je pojednáno více v částech č. 2.5 a 4.3 této studie.

3.2

Třídy stabilitního zvrstvení / 10 /,/ 11 /,/ 14 /

Stabilitní klasifikace Bubník–Koldovský je založena na vertikálním teplotním gradientu. Ten poměrně dobře charakterizuje intenzitu promíchávání atmosféry, a tím i míru rozptylu znečišťujících látek. První dvě třídy (velmi stabilní a stabilní) jsou pro rozptyl znečištění v atmosféře obecně nepříznivé, IV. a V. třídy stability naopak představují situaci s dobrými rozptylovými podmínkami. Rozdělení rychlostí větru do rychlostních tříd umožňuje detailnější popis přenosu a rozptylu znečištění v atmosféře. Obecně platí, že nízké rychlosti proudění jsou z pohledu imisní zátěže nepříznivé. Tab. 4 třída stability I II III IV V

3.3

Rozdělení tříd stability atmosféry a tříd rychlosti větru

rozptylové podmínky silné inverze, velmi špatný rozptyl inverze, špatný rozptyl slabé inverze nebo malý vertikální gradient teploty, mírně zhoršené rozptylové podmínky normální stav atmosféry, dobrý rozptyl labilní teplotní zvrstvení, rychlý rozptyl

výskyt tříd rychlosti větru [m.s-1] 1.7 1.7 5 1.7 1.7 1.7

5 5 5

11 11

Referenční body

Pro získání představy o vlivu posuzovaných zdrojů na okolí byly provedeny výpočty imisní zátěže v pravidelné síti referenčních bodů (jen pro NOx) o rozměrech 5900 x 4100 m mezi souřadnicemi [3454600 m;5560400 m] a [3460500 m;5564500 m] v souřadném systému S42 (viz část 3.1 této rozptylové studie) s krokem 100 m, tj. 2520 (60 x 42) referenčních bodů. Rozsah sítě referenčních bodů byl zvolen tak, aby zahrnul obytnou zástavbu v zájmovém území, která by mohla být znatelně zasahována emisemi znečišťujících látek z posuzovaného zdroje. Referenční body v síti byly umístěny 1.5 m nad terén. Dále byly výpočty provedeny pro dalších 17 vybraných referenčních bodů umístěných na nejbližších obytných domech v okolí provozovny (včetně nově teprve projektovaných obytných domů na severním okraji Klecan) a dalších vybraných objektech a lokalitách. Při vlastním výpočtu byly pro vybrané referenční body umístěny výpočtové referenční body na přivrácené fasády domů (objektů) do různých výšek od země a do výsledků pak bylo vždy vybráno vypočtené maximum dané imisní charakteristiky. Souřadnice a popis vybraných referenčních bodů jsou uvedeny v tabulce Tab. 5, jejich poloha je zřejmá ze situace na obrázku Obr. 2 níže.

16/42

Souřadnice vybraných referenčních bodů

Tab. 5 RB

xr [m]

y r [m]

v1 v2 v3 v4 v5 v6 v7 v8 v9 v10 v11 v12 v13 v14 v15 v16 v17

3457296 3457728 3459530 3458140 3457777 3455449 3456093 3455746 3457034 3457015 3455341 3454850 3457144 3458919 3458784 3458576 3458404

5563096 5563626 5563425 5561519 5561230 5561750 5562349 5564405 5562481 5562453 5562182 5563248 5564157 5561544 5561544 5561544 5561538

z0r [m] hr [m] zr [m] název RB 272,0 8 280,0 dům č.p. 1, Drasty 247,6 5 252,6 OD, Průběžná ul. č.p. 5, Hoštice 269,7 5 274,7 OD, Za Bakovem č.p. 11, Klíčany 283,0 8 291,0 distribuční centrum AHOLD, č.p. 500, Klecany 282,0 5 287,0 objekty v areálu bývalých kasáren, Klecany 221,5 5 226,5 Přírodní park Dolní Povltaví 266,1 10 276,1 OÚ (jižní trakt), Spojovací ul., Větrušice 263,6 5 268,6 OÚ, Pražská 18, Máslovice 281,0 5 286,0 OD, č.p. 35, Drasty 281,0 5 286,0 OD, č.p. 40, Drasty 182,5 5 187,5 OD, U Zastávky č.p. 385, Libčice n. Vltavou 178,9 5 183,9 OD, Libušina č.p. 95, Libčice n. Vltavou 232,1 5 237,1 OD, Hlavní č.p. 32, Vodochody 287,0 10 297,0 projektovaný OD, Klecany (sever) 286,0 10 296,0 projektovaný OD, Klecany (sever) 286,0 10 296,0 projektovaný OD, Klecany (sever) 285,0 10 295,0 projektovaný OD, Klecany (sever)

xr, yr, z0r, - souřadnice paty referenčního bodu ve zvolené souřadné soustavě hr – výška referenčního bodu (objektu) nad terénem zr – nadmořská výška referenčního bodu Další v tabulce použité symboly a zkratky jsou vysvětleny v příloze v části 0 této rozptylové studie.

Obr. 2

Situace s vyznačením polohy provozovny (zdrojů zahrnutých do výpočtů) a nejbližších referenčních bodů (přibližné měřítko 1:27357) / 16 /

17/42

3.4

Imisní limity

Imisní limity byly vyhlášeny v nařízení vlády č. 597/2006 Sb. (viz příloha v části č. 7.3 této studie). Pro oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (viz část 2.5 této rozptylové studie) vypracovávají a vyhlašují příslušné kraje nebo obce krajské a místní programy ke zlepšení kvality ovzduší podle § 7 odst. 6 a odst. 7 zákona č. 86/2002 Sb. Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší byl v souladu s § 7 odst. 6 a odst. 7 zákona č. 86/2002 Sb. pro území Středočeského kraje vyhlášen v nařízení Středočeského kraje č. 5/2004 ze dne 23.06.2004 (spolu s Programem snižování emisí) ve Věstníku pr. př. Středočeského kraje č. 7/2004 uveřejněném dne 14.08.2004. K tomuto datu také vstoupil v platnost. / 5 /,/ 6 / Místní program ke zlepšení kvality ovzduší nebyl podle § 7 odst. 6 a odst. 7 zákona č. 86/2002 Sb. pro území města Klecany (resp. také pro další okolní obce) vyhlášen. / 5 /,/ 6 /,/ 7 / Uvedený Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší pro území Středočeského kraje nevyhlašuje přísnější imisní limity, oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší nerozšiřuje a provozu posuzovaných zdrojů (záměru) se přímo nedotýká. Ve vyhlášeném Krajském programu ke zlepšení kvality ovzduší nejsou vyhlášena žádná konkrétní opatření ke snížení emisí znečišťujících látek nebo ke zlepšení kvality ovzduší v území, kde se nachází provozovna (v posuzované lokalitě), cílené ke splnění imisních limitů nebo ke zlepšení kvality ovzduší, ani žádná jiná konkrétní opatření týkající se posuzovaných zdrojů. Provoz posuzovaných zdrojů (záměru) by neměl být v rozporu s vyhlášeným programem ke zlepšení kvality ovzduší. V okolí provozovny se nenachází žádná zóna pro ochranu ekosystémů a vegetace, která by vyžadovala zvláštní ochranu ovzduší (nejblíže je Přírodní park Dolní Povltaví, přírodní parky ale do uvedených zón řazeny nejsou a i tak je vzdálen od posuzované provozovny více než 1 km a pod úrovní terénu). 3.4.1

Oxid dusičitý

Imisní limit a meze tolerance pro oxid dusičitý pro ochranu zdraví lidí jsou stanoveny v části A v tabulkách 2 a 3 v příloze č. 1 k nařízení vlády č. 597/2006 Sb.: Tab. 6

Imisní limit a mez tolerance pro oxid dusičitý Doba průměrování 1 hodina 1 kalendářní rok

3.4.2

Hodnota imisního Přípustná četnost překročení limitu za kalendářní rok 18 200 µg.m-3 --40 µg.m-3

Oxid siřičitý

Imisní limit pro oxid siřičitý pro ochranu zdraví lidí je stanoven v části A v tabulce 1 v příloze č. 1 k nařízení vlády č. 597/2006 Sb.: Tab. 7

Imisní limit pro oxid siřičitý Doba průměrování 1 hodina 24 hodin

Hodnota imisního Přípustná četnost překročení limitu za kalendářní rok 24 350 µg.m-3 3 125 µg.m-3

18/42

3.4.3

Suspendované částice frakce PM 10

Imisní limit pro PM10 (suspendované částice frakce PM10) pro ochranu zdraví lidí je stanoven v části A v tabulce 1 v příloze č. 1 k nařízení vlády č. 597/2006 Sb.: Tab. 8

Imisní limit pro PM10 Doba průměrování 24 hodin 1 kalendářní rok

3.4.4

Hodnota imisního Přípustná četnost překročení limitu za kalendářní rok 35 50 µg.m-3 --40 µg.m-3

Benzen

Imisní limit pro benzen pro ochranu zdraví lidí je stanoven v části A v tabulce 2 v příloze č. 1 k nařízení vlády č. 597/2006 Sb.: Tab. 9

Imisní limit pro benzen Doba průměrování 1 kalendářní rok

Hodnota imisního Přípustná četnost překročení limitu za kalendářní rok -3 --5 µg.m

Krátkodobý imisní limit ani referenční koncentrace pro benzen nejsou vyhlášeny a SZÚ ve svém odborném posudku / 9 / tento limit nestanovil ani neuvedl čichový práh. 3.4.5

Pachové látky

V současné době není přímo vyhlášen pro pachové látky ani imisní limit a pro posuzovaný zdroj ani emisní limit. Proto byly za hranice, se kterými se mají porovnávat vypočtené hodnoty imisních koncentrací pachových látek, zvoleny hodnoty, které pravděpodobně budou využity v nově připravované metodice MŽP a ČHMÚ (viz část 3.1 této rozptylové studie) vycházející zejména z dánských a holandských studií, a to koncentrace pachových látek ve výši 1 OUER/m3 jako hranice, od které už je cítit zápach, 3 OUER/m3 jako hranice, od které už je možné zápach identifikovat (rozlišit od jiných podle kvality) a 10 OUER/m3 jako hranice, od které už obvykle bývá zápach označován za „obtěžující“. Pro posouzení rozptylu pachových látek v ovzduší pomocí uvedené metodiky je nutné přijmout zjednodušující předpoklad, že závislost mezi koncentrací pachových látek vyjádřenou při měření (resp. mezi koncentrací vypočtenou modelem) v OUER/m3 a množstvím pachových látek v ovzduší je lineární a že pachové látky při rozptylu v ovzduší nereagují (viz část 3.1 této rozptylové studie).

19/42

4.

Výstupní údaje

4.1

Popis vypočtených charakteristik

Při hodnocení je nutné mít na paměti, že model SYMOS počítá pouze modelové odhady imisních koncentrací. Model neumí dokonale postihnout například detailní vliv členitého terénu (změny směru a rychlosti proudění vzduchu, návětrné a závětrné efekty), detailní vliv zástavby a porostu, nehomogenitu klimatické situace, inverzní situace atd. Od modelových výpočtů proto nelze očekávat naprostou shodu se skutečností. Při hodnocení výsledků výpočtů je nutné si také uvědomit, že vzhledem k použitému digitalizovanému modelu terénu s krokem výpočtu imisních charakteristik 100 m nelze očekávat od grafického vyjádření výsledků výpočtů vyšší přesnost vedení izolinií než právě asi 100 m. V této rozptylové studii byly vypočteny příspěvky od posuzovaných zdrojů k průměrné roční imisní koncentraci zvolených znečišťujících látek (NO2, PM10 a benzen), maximální příspěvky od posuzovaných zdrojů ke krátkodobé (hodinové) imisní koncentraci u NO2 a k denní (24hodinový průměr) imisní koncentraci u PM10 a u pachových látek maximální příspěvky od posuzovaných zdrojů k okamžité („špičkové“) imisní koncentraci pachových látek. Všechny vypočtené hodnoty koncentrací jsou tedy vyjádřením příspěvků způsobených provozem posuzovaných zdrojů, které se pouze podílí na celkových stávajících koncentracích znečišťujících látek v posuzovaném území nebo po realizaci záměru budou podílet a nezahrnují příspěvky od dalších vzdálenějších zdrojů.

4.2

Výsledky výpočtů

Pro zvýšení přehlednosti výsledků výpočtů polí přízemních imisních koncentrací posuzovaných znečišťujících látek v hodnocené oblasti jsou hodnoty vypočtené v síti referenčních bodů vyjádřeny pouze graficky (tabelární vyjádření by vzhledem k počtu referenčních bodů v síti nebylo přehledné a názorné), tabelárně jsou uvedeny pouze souhrnné hodnoty a hodnoty vypočtené pro vybrané referenční body. Graficky pak byly pro jejich značný rozsah znázorněny pouze ty uvedené imisní charakteristiky a pro ty znečišťující látky, které měly největší vypovídací hodnotu - viz obrázky Obr. 3 až Obr. 10 v měřítku asi 1:33116 v části 4.2 této rozptylové studie). Kompletní výsledky výpočtů nejsou v tištěné verzi této rozptylové studie pro velký rozsah publikovány, neuspořádané tabelární výstupy výsledků z programu SYMOS jsou archivovány (v případě potřeby je možné z nich vytvořit formátované a komentované tabulky jako další přílohy na CD-ROM).

20/42

4.2.1

Oxid dusičitý

Vypočtené hodnoty příspěvků k průměrné roční imisní koncentraci oxidu dusičitého od provozu posuzovaných zdrojů znečišťování ovzduší zahrnutých do výpočtů jsou pro obě výpočtové varianty (viz část 3.1 této rozptylové studie) uvedeny v tabulce Tab. 10 (sloupce dIHr(NO2)) a znázorněny graficky na obrázcích Obr. 3 a Obr. 4. Maximální vypočtené příspěvky od zdrojů zahrnutých do výpočtů ve variantě 0 (jen stávající doprava po komunikacích spojujících areál provozovny se silnicí č. 608 a dálnicí D8) dosahují na okraji dlouhodobě nejvíce zasahované obytné zástavby (referenční bod č. 14, tj. nejvýchodněji situovaný z projektovaných obytných domů na severním okraji města Klecany) jen 0.127 µg/m3, v nejvíce zasahovaném místě ve výpočtovém území (v síti referenčních bodů) pak až asi 0.96 µg/m3, ovšem mimo obytnou zástavbu pouze u silnice č. 608 (jde tedy o vliv automobilové dopravy, jak je vidět z obrázku Obr. 3). V okolí areálu provozovny mimo bezprostřední okolí komunikací nepřekračují příspěvky nikde řádově desetinu µg/m3. Maximální vypočtené příspěvky od zdrojů zahrnutých do výpočtů ve variantě 1 (mimo stávající dopravy po komunikacích spojujících areál provozovny se silnicí č. 608 a dálnicí D8 ještě záměrem vyvolaná doprava na těchto komunikacích, vnitroareálová doprava v provozovně a nová kotelna na ZP v provozovně) dosahují na okraji dlouhodobě nejvíce zasahované obytné zástavby (referenční bod č. 10, tj. obytný dům Drasty, č. p. 40 – u areálu provozovny) jen 0.213 µg/m3, v nejvíce zasahovaném místě ve výpočtovém území (v síti referenčních bodů) pak až asi 1.02 µg/m3, ovšem mimo obytnou zástavbu pouze u silnice č. 608 (vliv automobilové dopravy, viz obrázek Obr. 4). V areálu provozovny byly vypočteny příspěvky ve výši asi 0.2-0.4 µg/m3, v blízkém okolí areálu provozovny pak asi 0.1 µg/m3, a v blízkém okolí komunikací u obytné zástavby nejvýše asi 0.2 µg/m3 (viz obrázek Obr. 4). Roční imisní limit pro oxid dusičitý je stanoven na 40 µg/m3 (viz část 3.4.1 této rozptylové studie). Dosahované vypočtené příspěvky jsou ve variantě 0 i u nejvíce zasahované obytné zástavby nejméně asi 315x nižší, než tento roční imisní limit a jsou tak jak vůči imisnímu limitu, tak i vůči imisnímu pozadí (viz část 2.5 této rozptylové studie) zcela zanedbatelné. Dosahované vypočtené příspěvky jsou ve variantě 1 i u nejvíce zasahované obytné zástavby nejméně asi 188x nižší, než tento roční imisní limit a jsou tak (včetně absolutního nárůstu imisního zatížení) jak vůči imisnímu limitu, tak i vůči imisnímu pozadí (viz část 2.5 této rozptylové studie) zcela zanedbatelné. Vypočtené hodnoty maximálních příspěvků ke krátkodobým (hodinovým) imisním koncentracím oxidu dusičitého od provozu posuzovaných zdrojů znečišťování ovzduší zahrnutých do výpočtů jsou pro obě výpočtové varianty (viz část 3.1 této rozptylové studie) uvedeny v tabulce Tab. 10 (sloupce dIHk(NO2)) a znázorněny graficky na obrázcích Obr. 5 a Obr. 6. Maximální vypočtené příspěvky od zdrojů zahrnutých do výpočtů ve variantě 0 dosahují na okraji krátkodobými příspěvky nejvíce zasahované obytné zástavby (referenční bod č. 14) až 3.22 µg/m3, v nejvíce zasahovaném místě ve výpočtovém území (v síti referenčních bodů) pak až asi 23.4 µg/m3, ovšem mimo obytnou zástavbu pouze u silnice č. 608 (jde tedy opět o vliv automobilové dopravy, jak je vidět z obrázku Obr. 5). V areálu provozovny dosahují příspěvky asi 3 µg/m3, v okolí areálu provozovny mimo bezprostřední okolí silnice č. 608 nepřekračují příspěvky nikde zhruba 2-4 µg/m3. Maximální vypočtené příspěvky od zdrojů zahrnutých do výpočtů ve variantě 1 dosahují na okraji krátkodobými příspěvky nejvíce zasahované obytné zástavby (referenční bod č. 10) až 4.40 µg/m3, v nejvíce zasahovaném místě ve výpočtovém území (v síti referenčních bodů) pak až asi 24.7 µg/m3, ovšem opět pouze mimo obytnou zástavbu u silnice č. 608 (jde tedy opět o vliv automobilové dopravy, jak je vidět z obrázku Obr. 6). V areálu provozovny dosahují příspěvky asi 4 µg/m3, v okolí areálu provozovny mimo bezprostřední okolí silnice č. 608 nepřekračují příspěvky nikde zhruba 2-4 µg/m3 (nárůst je téměř neznatelný). Krátkodobý imisní limit pro oxid dusičitý je stanoven na 200 µg/m3, přípustné je překročení této hodnoty 18x za rok (viz část 3.4.1 této rozptylové studie). 21/42

Dosahované vypočtené příspěvky jsou ve variantě 0 i u nejvíce zasahované obytné zástavby nejméně asi 62x nižší, než tento krátkodobý imisní limit a jsou tak jak vůči imisnímu limitu, tak i vůči imisnímu pozadí (viz část 2.5 této rozptylové studie) téměř nevýznamné. Pro uvedené vypočtené hodnoty maximálních příspěvků ke krátkodobým imisním koncentracím NO2 v tabulce Tab. 10 totiž platí, že mohou nastat jen při souběhu všech nepříznivých emisních a rozptylových faktorů, četnost výskytu znatelných příspěvků je proto minimální. Dosahované vypočtené příspěvky jsou ve variantě 1 i u nejvíce zasahované obytné zástavby nejméně asi 45x nižší, než tento krátkodobý imisní limit a jsou tak (včetně absolutního nárůstu imisního zatížení) jak vůči imisnímu limitu, tak i vůči imisnímu pozadí (viz část 2.5 této rozptylové studie) opět téměř nevýznamné. Tab. 10

Přehled vypočtených hodnot imisních charakteristik pro oxid dusičitý z posuzovaných zdrojů znečišťování ovzduší zahrnutých do výpočtů ve vybraných referenčních bodech umístěných na nejbližší obytné zástavbě a v síti referenčních bodů pro varianty výpočtu 0 (stávající stav) a 1 (realizace záměru) 1)

č. RB (popis RB) 1 (dům č.p. 1, Drasty) 2 (OD, Průběžná ul. č.p. 5, Hoštice) 3 (OD, Za Bakovem č.p. 11, Klíčany) 4 (distribuční centrum AHOLD, č.p. 500, Klecany) 5 (objekty v areálu bývalých kasáren, Klecany) 6 (Přírodní park Dolní Povltaví) 7 (OÚ (jižní trakt), Spojovací ul., Větrušice) 8 (OÚ, Pražská 18, Máslovice) 9 (OD, č.p. 35, Drasty) 10 (OD, č.p. 40, Drasty) 11 (OD, U Zastávky č.p. 385, Libčice n. Vltavou) 12 (OD, Libušina č.p. 95, Libčice n. Vltavou) 13 (OD, Hlavní č.p. 32, Vodochody) 14 (projektovaný OD, Klecany (sever)) 15 (projektovaný OD, Klecany (sever)) 16 (projektovaný OD, Klecany (sever)) 17 (projektovaný OD, Klecany (sever)) maximum v síti RB průměr v síti RB minimum v síti RB imisní limit poznámka

varianta 0 dIHr(NO2) dIHk(NO2) [µg.m-3] [µg.m-3]

0.035 0.020 0.030 0.112 0.089 0.019 0.037 0.017 0.109 0.115 0.010 0.008 0.013 0.127 0.122 0.120 0.117 0.96 0.056 0.0066 40

2.64 1.65 2.22 2.27 1.86 0.83 2.08 2.00 2.69 2.69 0.61 0.60 1.11 3.22 2.97 2.69 2.49 23.4 2.24 0.40 200

0.052 0.029 0.040 0.162 0.126 0.025 0.056 0.022 0.199 0.213 0.014 0.011 0.018 0.173 0.169 0.168 0.166 1.02 0.074 0.0084 40 2)

V tabulce použité symboly a zkratky jsou vysvětleny v příloze č. 7.4 této studie. Poznámky: 1) Popis výpočtových variant je uveden v části 3.1 této rozptylové studie. 2) Překročení limitní hodnoty je přípustné 18x za kalendářní rok.

22/42

varianta 1 dIHr(NO2) dIHk(NO2) [µg.m-3] [µg.m-3]

2.88 1.77 2.36 2.39 1.98 0.94 2.40 2.19 4.28 4.40 0.70 0.76 1.20 3.40 3.13 2.83 2.62 24.7 2.46 0.43 200 2)

Obr. 3

Modelový odhad pole přízemních hodnot příspěvků od posuzovaných zdrojů znečišťování ovzduší zahrnutých do výpočtů k průměrným ročním imisním koncentracím NO2 [µg/m3] – varianta 0

Obr. 4

Modelový odhad pole přízemních hodnot příspěvků od posuzovaných zdrojů znečišťování ovzduší zahrnutých do výpočtů k průměrným ročním imisním koncentracím NO2 [µg/m3] – varianta 1

23/42

Obr. 5

Modelový odhad pole přízemních hodnot maximálních příspěvků od posuzovaných zdrojů znečišťování ovzduší zahrnutých do výpočtů k maximálním krátkodobým imisním koncentracím NO2 [µg/m3] – varianta 0

Obr. 6

Modelový odhad pole přízemních hodnot maximálních příspěvků od posuzovaných zdrojů znečišťování ovzduší zahrnutých do výpočtů k maximálním krátkodobým imisním koncentracím NO2 [µg/m3] – varianta 1

24/42

4.2.2

Suspendované částice frakce PM 10

Vypočtené hodnoty příspěvků k průměrné roční imisní koncentraci suspendovaných částic frakce PM10 od provozu posuzovaných zdrojů znečišťování ovzduší zahrnutých do výpočtů jsou pro obě výpočtové varianty (viz část 3.1 této rozptylové studie) uvedeny v tabulce Tab. 11 (sloupec dIHr(PM10)). Maximální vypočtené příspěvky od zdrojů zahrnutých do výpočtů ve variantě 0 dosahují na okraji dlouhodobě nejvíce zasahované obytné zástavby (referenční bod č. 14) jen 0.0668 µg/m3. Maximální vypočtené příspěvky od zdrojů zahrnutých do výpočtů ve variantě 1 dosahují na okraji dlouhodobě nejvíce zasahované obytné zástavby (referenční bod č. 10) jen 0.155 µg/m3. Roční imisní limit pro PM10 je stanoven na 40 µg/m3 (viz část 3.4.3 této rozptylové studie). Dosahované vypočtené příspěvky jsou ve variantě 0 i u nejvíce zasahované obytné zástavby nejméně asi 599x nižší, než tento roční imisní limit a jsou tak jak vůči imisnímu limitu, tak i vůči imisnímu pozadí (viz část 2.5 této rozptylové studie) zcela zanedbatelné. Dosahované vypočtené příspěvky jsou ve variantě 1 i u nejvíce zasahované obytné zástavby nejméně asi 258x nižší, než tento roční imisní limit a jsou tak (včetně absolutního nárůstu imisního zatížení) jak vůči imisnímu limitu, tak i vůči imisnímu pozadí (viz část 2.5 této rozptylové studie) zcela zanedbatelné. Vypočtené hodnoty maximálních příspěvků k průměrným denním (24hodinovým) imisním koncentracím PM10 od provozu posuzovaných zdrojů znečišťování ovzduší zahrnutých do výpočtů jsou pro obě výpočtové varianty (viz část 3.1 této rozptylové studie) uvedeny v tabulce Tab. 11 (sloupce dIHd(PM10)). Maximální vypočtené příspěvky dosahují ve variantě 0 na okraji 24hodinovými příspěvky nejvíce zasahované obytné zástavby (referenční bod č. 14) až 1.17 µg/m3. Maximální vypočtené příspěvky dosahují ve variantě 1 na okraji 24hodinovými příspěvky nejvíce zasahované obytné zástavby (referenční bod č. 10) až 2.74 µg/m3. Denní imisní limit (limit pro 24hodinový průměr) pro PM10 je stanoven na 50 µg/m3, přípustné je překročení této hodnoty 35x za rok (viz část 3.4.3 této rozptylové studie). Dosahované vypočtené příspěvky jsou ve variantě 0 i u nejvíce zasahované obytné zástavby nejméně asi 43x nižší, než tento 24hodinový imisní limit a jsou tak vzhledem k pravděpodobnosti jejich výskytu jak vůči imisnímu limitu, tak i vůči imisnímu pozadí (viz část 2.5 této rozptylové studie) málo nevýznamné. Pro uvedené vypočtené hodnoty maximálních příspěvků k denním imisním koncentracím PM10 v tabulce Tab. 11 totiž platí, že mohou nastat jen při souběhu všech nepříznivých emisních a rozptylových faktorů (trvajícím alespoň po většinu dne), četnost výskytu znatelných příspěvků je proto malá. Dosahované vypočtené příspěvky jsou ve variantě 1 i u nejvíce zasahované obytné zástavby nejméně asi 18x nižší, než tento 24hodinový imisní limit a jsou tak (včetně absolutního nárůstu imisního zatížení) vzhledem k pravděpodobnosti jejich výskytu jak vůči imisnímu limitu, tak i vůči imisnímu pozadí (viz část 2.5 této rozptylové studie) málo nevýznamné.

25/42

Tab. 11

Přehled vypočtených hodnot imisních charakteristik pro suspendované částice frakce PM10 z posuzovaných zdrojů znečišťování ovzduší zahrnutých do výpočtů ve vybraných referenčních bodech umístěných na nejbližší obytné zástavbě pro varianty výpočtu 0 (stávající stav) a 1 (realizace záměru) 1)

č. RB (popis RB) 1 (dům č.p. 1, Drasty) 2 (OD, Průběžná ul. č.p. 5, Hoštice) 3 (OD, Za Bakovem č.p. 11, Klíčany) 4 (distribuční centrum AHOLD, č.p. 500, Klecany) 5 (objekty v areálu bývalých kasáren, Klecany) 6 (Přírodní park Dolní Povltaví) 7 (OÚ (jižní trakt), Spojovací ul., Větrušice) 8 (OÚ, Pražská 18, Máslovice) 9 (OD, č.p. 35, Drasty) 10 (OD, č.p. 40, Drasty) 11 (OD, U Zastávky č.p. 385, Libčice n. Vltavou) 12 (OD, Libušina č.p. 95, Libčice n. Vltavou) 13 (OD, Hlavní č.p. 32, Vodochody) 14 (projektovaný OD, Klecany (sever)) 15 (projektovaný OD, Klecany (sever)) 16 (projektovaný OD, Klecany (sever)) 17 (projektovaný OD, Klecany (sever)) imisní limit Poznámka

varianta 0 dIHr(PM10) dIHd(PM10) [µg.m-3] [µg.m-3]

0.0094 0.0052 0.0080 0.0599 0.0426 0.0046 0.0116 0.0034 0.0500 0.0572 0.0022 0.0015 0.0031 0.0668 0.0646 0.0637 0.0624 40

0.69 0.42 0.70 0.71 0.55 0.19 0.57 0.41 0.75 0.74 0.12 0.11 0.25 1.17 1.05 0.91 0.82 50

varianta 1 dIHr(PM10) dIHd(PM10) [µg.m-3] [µg.m-3]

0.0220 0.0099 0.0127 0.0917 0.0656 0.0078 0.0235 0.0058 0.140 0.155 0.0037 0.0025 0.0052 0.0958 0.0938 0.0942 0.0936 40 2)

V tabulce použité symboly a zkratky jsou vysvětleny v příloze č. 7.4 této rozptylové studie. Poznámky: 1) Popis výpočtových variant je uveden v části 3.1 této rozptylové studie. 2) Překročení limitní hodnoty je přípustné 35x za kalendářní rok.

26/42

0.78 0.47 0.77 0.80 0.60 0.24 0.72 0.46 2.50 2.74 0.15 0.16 0.28 1.35 1.14 0.98 0.88 50 2)

4.2.3

Benzen

Vypočtené hodnoty příspěvků k průměrné roční imisní koncentraci benzenu od provozu posuzovaných zdrojů znečišťování ovzduší zahrnutých do výpočtů jsou pro obě výpočtové varianty uvedeny v tabulce Tab. 12 (sloupec dIHr(benzen)). Maximální vypočtené příspěvky od zdrojů zahrnutých do výpočtů ve variantě 0 dosahují na okraji dlouhodobě nejvíce zasahované obytné zástavby (referenční bod č. 14) jen 0.0092 µg/m3. Maximální vypočtené příspěvky od zdrojů zahrnutých do výpočtů ve variantě 1 dosahují na okraji dlouhodobě nejvíce zasahované obytné zástavby (referenční bod č. 14) jen 0.0095 µg/m3. Roční imisní limit pro benzen je stanoven na 5 µg/m3 (viz část 3.4.4 této rozptylové studie). Dosahované vypočtené příspěvky jsou ve variantě 0 i u nejvíce zasahované obytné zástavby nejméně asi 543x nižší, než tento roční imisní limit a jsou tak jak vůči imisnímu limitu, tak i vůči imisnímu pozadí (viz část 2.5 této rozptylové studie) zanedbatelné. Dosahované vypočtené příspěvky jsou ve variantě 1 i u nejvíce zasahované obytné zástavby nejméně asi 526x nižší, než tento roční imisní limit a jsou tak (včetně absolutního nárůstu imisního zatížení) jak vůči imisnímu limitu, tak i vůči imisnímu pozadí (viz část 2.5 této rozptylové studie) zanedbatelné. Tab. 12

Přehled vypočtených hodnot imisních charakteristik pro benzen z posuzovaných zdrojů znečišťování ovzduší zahrnutých do výpočtů ve vybraných referenčních bodech umístěných na nejbližší obytné zástavbě pro varianty výpočtu 0 (stávající stav) a 1 (realizace záměru) 1)

č. RB (popis RB) 1 (dům č.p. 1, Drasty) 2 (OD, Průběžná ul. č.p. 5, Hoštice) 3 (OD, Za Bakovem č.p. 11, Klíčany) 4 (distribuční centrum AHOLD, č.p. 500, Klecany) 5 (objekty v areálu bývalých kasáren, Klecany) 6 (Přírodní park Dolní Povltaví) 7 (OÚ (jižní trakt), Spojovací ul., Větrušice) 8 (OÚ, Pražská 18, Máslovice) 9 (OD, č.p. 35, Drasty) 10 (OD, č.p. 40, Drasty) 11 (OD, U Zastávky č.p. 385, Libčice n. Vltavou) 12 (OD, Libušina č.p. 95, Libčice n. Vltavou) 13 (OD, Hlavní č.p. 32, Vodochody) 14 (projektovaný OD, Klecany (sever)) 15 (projektovaný OD, Klecany (sever)) 16 (projektovaný OD, Klecany (sever)) 17 (projektovaný OD, Klecany (sever)) imisní limit poznámka

varianta 0 varianta 1 dIHr(benzen) dIHr(benzen) [µg.m-3] [µg.m-3]

0.0013 0.0008 0.0013 0.0079 0.0057 0.0007 0.0016 0.0005 0.0063 0.0072 0.0003 0.0002 0.0005 0.0092 0.0088 0.0085 0.0083 5

0.0016 0.0009 0.0014 0.0081 0.0059 0.0007 0.0018 0.0006 0.0082 0.0092 0.0004 0.0003 0.0005 0.0095 0.0090 0.0088 0.0085 5

V tabulce použité symboly a zkratky jsou vysvětleny v příloze č. 7.4 této rozptylové studie. Poznámky: 1) Popis výpočtových variant je uveden v části 3.1 této rozptylové studie.

27/42

4.2.4

Pachové látky

Výsledky výpočtů rozptylu pachových látek od zdrojů zahrnutých do výpočtů jsou znázorněné pouze graficky na obrázcích Obr. 7 až Obr. 10 níže. Znázorněna jsou pole vypočtených maximálních příspěvků od posuzovaných zdrojů k okamžité („špičkové“) imisní koncentraci pachových látek při různém modelovém množství emisí pachových látek z posuzovaných zdrojů (viz část 3.1 této rozptylové studie). Při emisích pachových látek na úrovni 10000 OUER/s (viz obrázek Obr. 7) může špičková imisní koncentrace pachových látek dosáhnout hodnoty 10 OUER/m3 pouze v areálu provozovny. Při této úrovni emisí pak hranice 1 OUER/m3 prochází po okraji souvislé obytné zástavby (mimo několika roztroušených domů u areálu provozovny a v části Drasty, které leží uvnitř této oblasti), pouze ve východní část obce Větrušice překročily vypočtené příspěvky nepatrně tuto hranici. Při emisích pachových látek na úrovni 29000 OUER/s (viz obrázek Obr. 8) může špičková imisní koncentrace pachových látek dosáhnout hodnoty 10 OUER/m3 i za hranicí areálu provozovny a zasahovat obytnou zástavbu (v zasahované oblasti se nachází domy u areálu provozovny a nejjižnější domy v části Drasty). Linie příspěvků o hodnotě imisní koncentrace pachových látek 3 OUER/m3 přibližně kopíruje linii hodnoty 1 OUER/m3 v předchozí variantě. Při této úrovni emisí dosahují příspěvky k imisní koncentraci pachových látek hodnoty 1 OUER/m3 a výše v celé výpočtové oblasti. Při emisích pachových látek na úrovni 70000 OUER/s (viz obrázek Obr. 9) by měla špičková imisní koncentrace pachových látek dosahovat hodnoty 10 OUER/m3 i za hranicí areálu provozovny a zasahovat okraje obytné zástavby (mimo několika roztroušených domů u areálu provozovny a v části Drasty, kde by byla dosahována koncentrace pachových látek vyšší). Linie příspěvků o hodnotě imisní koncentrace pachových látek 10 OUER/m3 přibližně kopíruje linii hodnoty 1 OUER/m3 ve variantě s emisí pachových látek na úrovni 10000 OUER/s. Při úrovni emisí 70000 OUER/s dosahují příspěvky k imisní koncentraci pachových látek hodnoty 3 OUER/m3 a výše v celé výpočtové oblasti (mimo nejníže položených území v údolí Vltavy). Při emisích pachových látek na úrovni 89000 OUER/s (viz obrázek Obr. 10) by měla špičková imisní koncentrace pachových látek dosahovat hodnoty 10 OUER/m3 i za hranicí areálu provozovny a zasahovat okraje obytné zástavby (v zasahované oblasti se nachází domy u areálu provozovny a nejjižnější domy v části Drasty). Linie příspěvků o hodnotě imisní koncentrace pachových látek 10 OUER/m3 přibližně kopíruje linii hodnoty 3 OUER/m3 ve variantě s emisí pachových látek na úrovni 29000 OUER/s. V současné době není přímo vyhlášen pro pachové látky ani imisní limit a pro posuzovaný zdroj ani emisní limit. Proto byly výše uvedené výpočty a následné hodnocení provedeny pro hranice imisních koncentrací pachových látek, které pravděpodobně budou využity v nově připravované metodice MŽP a ČHMÚ (viz části 3.1 a 3.4.5 této rozptylové studie). Porovnání výše uvedených vypočtených hodnot se zvolenými „limity“ je v tomto případě irelevantní, protože při modelování rozptylu pachových látek byl proveden „zpětný propočet“ s cílem stanovit emise pachových látek, které by měly způsobovat dosahování zvolených „limitů“ (tj. z vypočteného „nástřelu“ byly přepočteny takové emise pachových látek, aby bylo dosahováno v požadovaném místě požadovaných imisních koncentrací na úrovni těchto zvolených „limitů“). Za předpokladu, že množství odpadních plynů ze všech posuzovaných zdrojů v provozovně emitujících pachové látky bude asi 908000 m3/h, z toho asi 901000 m3/h bude čištěno biofiltry s účinností 85 % / 2 / a při zanedbání „fugitivních“ emisí pachových látek vychází pro úroveň celkových emisí pachových látek z provozovny 10000 OUER/s průměrná koncentrace pachových látek v odpadních plynech před čištěním biofiltry asi 253 OUER/m3. Odpovídající koncentrace pachových látek v odpadních plynech před čištěním biofiltry pro celkovou emisi pachových látek z provozovny 29000 OUER/s je asi 734 OUER/m3, pro 70000 OUER/s je asi 1773 OUER/m3 a pro 87000 OUER/s je asi 2203 OUER/m3.

28/42

Z výše uvedených vypočtených hodnot pro různé varianty výpočtů lze odvodit, jaká může být maximální úroveň emisí pachových látek z posuzovaných zdrojů, aby byla dodržena požadovaná koncentrace pachových látek v imisích (například na hranici obytné zástavby). Například pro nepřekročení špičkové imisní koncentrace pachových látek 10 OUER/m3 na hranici areálu provozovny (za kterou se hned nachází první i když jen roztroušené obytné budovy) by neměla celková emise pachových látek ze zdrojů v provozovně přesáhnout asi 10000 OUER/s, což odpovídá přibližně koncentraci pachových látek v odpadních plynech ze zdrojů před čištěním v biofiltrech asi 253 OUER/m3. Jedná se, samozřejmě, jen o aritmetický průměr, který nevypovídá nic o kvalitě jednotlivých procesních zařízení a činností (z hlediska emisí pachových látek), zpětný přepočet na koncentrace pachových látek v odpadních plynech je nutno brát jen jako ilustrativní, pro vliv posuzovaných zdrojů na imisní situaci v okolí provozovny je rozhodující celková emise pachových látek ze všech posuzovaných zdrojů.

29/42

Obr. 7

Modelový odhad pole přízemních hodnot příspěvků od posuzovaných zdrojů znečišťování ovzduší zahrnutých do výpočtů emitujících pachové látky v množství 10000 OUER/s k okamžitým („špičkovým“) imisním koncentracím pachových látek [OUER/m3]

Obr. 8


30/42

Obr. 9


Obr. 10


31/42

4.3

Diskuse výsledků výpočtů

Výsledky výpočtů uvedené v části 4.2 této rozptylové studie dokládají, že samotné příspěvky k imisním charakteristikám (k maximálním krátkodobým (hodinovým), k průměrným 24hodinovým u PM10 i k průměrným ročním imisním koncentracím) relevantních znečišťujících látek od posuzovaných zdrojů nepřekračují imisní limity (viz část 3.4 této rozptylové studie) ani za stávajícího stavu (varianta 0) ani po realizaci záměru (varianta 1) a ani se imisním limitům nebo imisnímu pozadí neblíží. Vypočteny přitom byly u NO2 s ohledem na výpočet emisí NOx z kotelny na ZP spíše horní odhady. Nejvyšší hodnoty „dlouhodobých“ imisních charakteristik byly u NO2 i u PM10 a benzenu podle očekávání vypočteny v území podél komunikací, zejména u silnice č. 608, tedy mimo areál provozovny a obytnou zástavbu. Vzhledem k tomu, že dráha kouřové vlečky z kotelny je dostatečně vysoká (viz dále) a obytná zástavba ve vztahu k emisní vydatnosti všech zdrojů zahrnutých do výpočtů dostatečně vzdálená, jsou tyto příspěvky velmi malé až zanedbatelné, a to i na nejvyšších a nejbližších obytných budovách v okolí provozovny i podél komunikací, které budou sloužit k dopravnímu napojení areálu provozovny. Nejvyšší hodnoty „krátkodobých“ imisních charakteristik byly opět u NO2 i u PM10 a benzenu podle očekávání vypočteny v území podél komunikací, zejména u silnice č. 608, tedy mimo areál provozovny a obytnou zástavbu. Tyto příspěvky jsou přitom ale velmi malé až zanedbatelné, a to i na nejvyšších a nejbližších obytných budovách v okolí provozovny i podél komunikací, které budou sloužit k dopravnímu napojení areálu provozovny a u obou výpočtových variant (za stávajícího stavu i po realizaci záměru, viz část 3.1 této rozptylové studie). Jejich nízké hodnoty nasvědčují tomu, že dráha kouřové vlečky z posuzované kotelny na ZP je i za nejnepříznivějších rozptylových podmínek dostatečně vysoká a jádro kouřové vlečky nezasahuje ani nejvyšší podlaží nejvyšších budov v okolí provozovny, tj. umístění kotelny a výška komínu je pro dostatečný rozptyl znečišťujících látek dostatečná. Rovněž u dalších zdrojů (doprava) je s ohledem na intenzitu provozu vzdálenost komunikací od obytné zástavby dostatečná (resp. intenzita dopravy je nízká). Obecně jsou vypočtené příspěvky od posuzovaných zdrojů k imisním koncentracím relevantních znečišťujících látek na nejbližších obytných domech v okolí zdrojů v dlouhodobém horizontu prakticky zanedbatelné a i k výskytu krátkodobých epizod s výskytem relativně vyšších (ale stále téměř nevýznamných) imisních koncentrací relevantních znečišťujících látek může docházet velmi zřídka. Příspěvky od dalších relevantních znečišťujících látek emitovaných z posuzovaných zdrojů (CO, SO2 apod.) jsou relativně mnohem méně významné (viz část 3.1 této rozptylové studie). Je tedy zřejmé, že vliv emisí NO2, PM10 a benzenu i dalších znečišťujících látek z posuzovaných zdrojů bude i po realizaci záměru v posuzované oblasti akceptovatelný a realizací záměru nedojde k významnému zvýšení imisní zátěže oblasti. Přijatelné výsledky dosahovaných imisních koncentrací relevantních znečišťujících látek (NO2, PM10 a benzenu) od posuzovaných zdrojů jsou dány především dostatečnou vzdáleností zdrojů od obytné zástavby vůči emitovanému množství emisí znečišťujících látek z posuzovaných zdrojů a dostatečnou výškou komínu a teplotou spalin z kotelny. Rozptylové podmínky v lokalitě jsou průměrné a konfigurace terénu v okolí provozovny je pro dobrý rozptyl znečišťujících látek z posuzovaných zdrojů příznivá. Dlouhodobé příspěvky od posuzovaných zdrojů jsou tak na hranici obytné zástavby zanedbatelné a krátkodobé příspěvky jsou dostatečně nízké a i při zohlednění vyššího imisního pozadí relevantních znečišťujících látek stále ještě přijatelné. Připomínám ještě, že pro uváděné hodnoty maximálních příspěvků ke krátkodobým maximálním hodnotám přitom platí, že mohou nastat pouze při souběhu všech nepříznivých (zejména meteorologických) faktorů a při současném provozu posuzovaného zdroje na emisní úrovni odpovídající dané výpočtové variantě.

32/42

V souladu s metodikou SYMOS a jejími doporučeními by výška komínu umístěného u blízkých objektů (budov) nebo na nich neměla být nižší, než je 1.5-násobek výšky blízkého objektu (aby se omezil vznik a vliv návětrných a závětrných efektů s možností srážení kouřové vlečky z její přirozené dráhy k zemi). U komínu kotelny je výška haly asi 6 m, proto by podle doporučení metodiky měla být zvolena stavební výška komínu nejméně 9 m. Podle údajů ze stanic Pha8-Kobylisy a Veltrusy a vypočtených imisních charakteristik z ročenek ČHMÚ lze usuzovat (samozřejmě s určitou mírou nejistoty), že ovzduší v posuzované oblasti je (stejně jako naprostá většina „nezalesněných venkovských oblastí přiléhajících k pražské aglomeraci“) znečištěné s výskytem epizod s vyššími imisními koncentracemi zejména PM10, které často překračují koncentrační hodnotu imisního limitu pro denní průměr, v letech s nadprůměrně nepříznivými rozptylovými podmínkami nad limitem povolenou četnost. Krátkodobé (hodinové i denní) koncentrace dalších relevantních základních znečišťujících látek (NO2, SO2 a benzenu) jsou v posuzované oblasti za stávajícího stavu (imisní pozadí) velmi pravděpodobně pod imisními limity (u SO2 s velkou rezervou, benzen nemá krátkodobý ani denní imisní limit stanovený). Dlouhodobé koncentrace všech relevantních základních znečišťujících látek (PM10, NO2, SO2 a benzenu) jsou v posuzované oblasti za stávajícího stavu (imisní pozadí) velmi pravděpodobně pod imisními limity, průměrné roční imisní koncentrace NO2 se pohybují do 26 µg/m3, SO2 do 10 µg/m3, PM10 mezi 15 a 30 µg/m3 a benzenu do 2 µg/m3 (spíše do 1 µg/m3). Pro odhad imisního pozadí NOx není v ročenkách ČHMÚ dostatek využitelných údajů. Protože naměřené i vypočtené hodnoty imisních charakteristik spolu relativně přibližně korespondují a zhruba odpovídají i údajům z vymezení OZKO (viz výše), lze na základě výše uvedených údajů usuzovat (samozřejmě s určitou mírou nejistoty), že ovzduší v posuzované lokalitě není až na výjimky znečištěné nad přípustnou míru, imisní koncentrace PM10, NO2, SO2 ani benzenu dlouhodobě nepřekračují imisní limit pro roční průměr (avšak v letech s nadprůměrně nepříznivými rozptylovými podmínkami se zde vyskytují krátkodobé (denní) epizody s vyššími imisními koncentracemi PM10 překračujícími limitem povolenou četnost). Z řady provedených výpočtů příspěvků ke špičkovým imisním koncentracím pachových látek lze (samozřejmě vzhledem ke vstupním předpokladům s velkou mírou nejistoty, například s ohledem na předpokládanou „linearitu“ závislosti mezi hmotnostní koncentrací látek způsobujících pachové vjemy a počtem pachových jednotek a na předpokládanou malou reaktivitu pachových látek v ovzduší – viz část 3.1 této rozptylové studie) odvodit, že pro to, aby špičková imisní koncentrace pachových látek nepřesahovala na hranici obytné zástavby 10 OUER/m3 (koncentrace obvykle posuzovaná jako hranice možného „obtěžování“ – viz část 3.4.5 této rozptylové studie), neměla by celková emise pachových látek ze zdrojů v provozovně přesáhnout asi 29000 OUER/s (což odpovídá přibližně koncentraci pachových látek v odpadních plynech ze zdrojů před čištěním v biofiltrech asi 734 OUER/m3 - viz části 3.1 a 4.2.4 této rozptylové studie). Pokud bychom požadovali, aby špičková imisní koncentrace pachových látek nepřesahovala 10 OUER/m3 hranice areálu provozovny (za kterou se hned nachází první i když jen roztroušené obytné budovy), neměla by celková emise pachových látek ze zdrojů v provozovně přesáhnout asi 10000 OUER/s (což odpovídá přibližně koncentraci pachových látek v odpadních plynech ze zdrojů před čištěním v biofiltrech asi 253 OUER/m3). Jsou to koncentrace poměrně velké, které se v odpadních plynech neočekávají (viz například dokumentace E.I.A. zadavatele / 2 /). Problematika dosažení potřebných nízkých imisních hodnot pachových látek vyžaduje minimalizaci jejich emisí z jejich hlavních zdrojů. Tato minimalizace je zajištěna především charakterem jednotlivých procesů, uzavřeným provedením všech významnějších zdrojů pachových látek a dále jejich vybavením potřebnou vzduchotechnikou s účinnými zařízeními pro dostatečnou úroveň odstraňování pachových látek z vypouštěných vzdušin. Popis technického řešení těchto opatření je uveden v kap. B.I.6, údaje o pachových látkách potenciálně produkovaných záměrem, problematice jejich emisí a o jejich vztahu k vlivům na veřejné zdraví jsou uvedeny v kap. B.III.1, D.I.1 a D.I.2 dokumentace E.I.A. zadavatele / 2 /.

33/42

Již v projektovém řešení záměru je tedy kladen důraz na minimalizaci produkce emisí pachových látek (včetně preventivních opatření) / 1 /,/ 2 /, lze tedy oprávněně očekávat, že emise pachových látek z posuzovaných zdrojů bude malá, velmi pravděpodobně menší než modelově uvažovaných 10000 OUER/m3. Pokud by tomu tak z nějakých důvodů nebylo, bude ještě možné po realizaci záměru a ověření skutečného stavu, samozřejmě v závislosti na požadované úrovni ochrany obyvatel a případně jejich reakcí v okolí provozovny, přijmout další technická a technicko-organizační opatření ke snížení emisí pachových látek. Provedené modelové výpočty přitom mohou orientačně ukázat vliv těchto opatření na výsledné imisní koncentrace pachových látek v okolí provozovny. Stanice měřící imisní koncentrace pachových látek (olfaktometrickou metodou) v ČR provozovány nejsou. K odhadu stávající zátěže oblasti pachovými látkami (imisní pozadí) nelze využít ani výpočtových modelů, protože pro ně zatím nejsou vstupní data. Z hodnot příspěvků od posuzovaných zdrojů vypočtených v této studii při zohlednění výše uvedených odhadů imisního pozadí relevantních znečišťujících látek tak lze předpokládat, že u posuzovaných znečišťujících látek ani při součtu těchto příspěvků s pozadím v lokalitě nedojde v dlouhodobém horizontu k překračování hodnot imisních limitů pro tyto znečišťující látky. Přestože může občas při výskytu krátkodobých imisních maxim při špatných rozptylových podmínkách docházet ke krátkodobým epizodám s výskytem relativně vyšších imisních koncentrací relevantních znečišťujících látek, neměly by ani tyto krátkodobé epizody být významné z hlediska toxikologického působení imisí na obyvatele. Významné zdravotní riziko pro obyvatelstvo proto realizací posuzovaného záměru v provozovně nehrozí.

5.

Závěr

Rozptylu znečišťujících látek v území lokálně nebrání žádné výrazné terénní útvary, ani žádné vyšší souvislé objekty (hustá vysoká zástavba typu „uliční kaňon“, souvislý vyšší porost (les) apod.). V zájmovém území naprosto převládají směry větru západní - 21 %, významné minimum v četnosti směrů větru leží ve směru od jihu - 4 %, z ostatních směrů vane vítr od 6 % do 13 % času v roce. Bezvětří se vyskytuje poměrně často – s četností 18 %. Nejfrekventovanější je 3. třída stability ovzduší - 31 %. Vítr o nízkých rychlostech do 2.5 m/s vane po 59 % času v roce, vyšší rychlosti větru než 7 m/s se vyskytují s četností 4.4 %. Obecně špatné rozptylové podmínky (stavy bezvětří a 1. a 2. třída stability ovzduší) se v lokalitě vyskytují po 35.7 % času v roce. Za těchto obecně nepříznivých rozptylových stavů pak naprosto převládá znečišťování přízemního ovzduší nízkými a chladnými zdroji (především dopravou, malými kotelnami, lokálním topením a technologickými zdroji, v této rozptylové studii se to tedy týká z posuzovaných zdrojů pouze emisí z dopravy (emisí ze spalovacích zdrojů se to může týkat jen výjimečně při výskytu silné inverze)). Oblast, ve které má být realizován posuzovaný záměr, je obecně provětrávána v porovnání s průměrným provětráváním území ČR průměrně dobře, výskyt nepříznivých rozptylových podmínek v lokalitě je v porovnání s průměrnou četností v ČR průměrný. Nejbližší obytná zástavba se sice nachází přímo u areálu provozovny, ale mimo převládající směry větru (ve směrech, ve kterých leží minima četnosti směrů větru) a vzhledem k emisnímu významu zdrojů a výšce komínů a výduchů je i další okolní obytná zástavba relativně dostatečně daleko a dostatečně nízká (komín kotelny je dostatečně vysoký na to, aby nedocházelo k významnějšímu zasahování obytné zástavby kouřovou vlečkou). Z hlediska rozptylu znečišťujících látek a polohy vůči obytné zástavbě jsou posuzované zdroje umístěny vhodně. V emisích z posuzovaných zdrojů se budou nejvíce vyskytovat oxidy dusíku ze spalování ZP a z automobilové dopravy a PM10 a benzen z automobilové dopravy (viz část 2.3 této rozptylové studie). Imisní limity pro ochranu obyvatelstva pro tyto relevantní znečišťující látky jsou uvedeny v části 3.4 této rozptylové studie). 34/42

Vypočtené příspěvky od posuzovaných zdrojů v provozovně ani za stávajícího stavu ani po realizaci záměru nepřekračují a nebudou překračovat hodnoty platných relevantních imisních limitů a ani se k nim neblíží a nebudou blížit. Výskyt relativně vyšších krátkodobých (denních) imisních příspěvků od provozu posuzovaných zdrojů je možný pouze výjimečně při souběhu provozu posuzovaných zdrojů a nejnepříznivějších rozptylových podmínek a ani tehdy nejsou (nebudou) maximální příspěvky významné. Posuzované zdroje nepředstavují a ani po realizaci záměru nebudou představovat především vzhledem k dostatečné vzdálenosti od obytné zástavby vůči emitovanému množství emisí znečišťujících látek z posuzovaných zdrojů a vzhledem k dostatečné výšce komínu kotelny znatelné zdravotní riziko pro obyvatelstvo. V souladu s metodikou SYMOS a jejími doporučeními doporučuji zvolit stavební výšku komínu kotelny nejméně 9 m. Odhad imisního pozadí relevantních znečišťujících látek v posuzované lokalitě (na hranici obytné zástavby) je uveden v části 2.5 (resp. v části 4.3) této rozptylové studie. Imisní zatížení posuzované oblasti je obecně zvýšené, ale imisní limity nejsou překračovány (s výjimkou občasného překračování průměrné 24hodinové imisní koncentrace PM10 v letech s nepříznivými rozptylovými podmínkami - viz části 2.5 a 3.4 této rozptylové studie). Z hodnot příspěvků od posuzovaných zdrojů vypočtených v této studii při zohlednění výše uvedených odhadů imisního pozadí relevantních znečišťujících látek tak lze předpokládat, že ani po realizaci záměru u posuzovaných znečišťujících látek ani při součtu těchto příspěvků s pozadím v lokalitě nedojde v dlouhodobém horizontu k překračování hodnot imisních limitů pro tyto znečišťující látky (NO2, PM10 a benzen). Přestože může občas při výskytu krátkodobých imisních maxim při špatných rozptylových podmínkách docházet ke krátkodobým epizodám s výskytem relativně vyšších imisních koncentrací těchto znečišťujících látek (ovšem vlivem pozadí tvořeného dominantně vzdálenými zdroji, hlavně celou pražskou aglomerací), neměly by ani tyto krátkodobé epizody být významné z hlediska toxikologického působení imisí na obyvatele, ani by neměly způsobovat obtěžování obyvatel zápachem. Je tedy zřejmé, že realizace záměru stavby imisní situaci v lokalitě ovlivní z dlouhodobého i krátkodobého hlediska velmi málo a vlivem provozu posuzovaných zdrojů nebude docházet k výskytu takových imisních koncentrací znečišťujících látek, které by mohly způsobit znatelné zvýšení zdravotních rizik nebo dokonce ohrožení či poškození zdraví obyvatelstva a rovněž riziko obtěžování obyvatel zápachem je malé. Posuzovatel na základě výše uvedených hodnocení učinil následující závěry: 1. Navržená technologie kalového hospodářství Drasty (kotelny na ZP a zpracování kalů z ÚČOV Praha) v provozovně, výška komínu posuzované kotelny i jeho umístění v provozovně jsou pro dobrý rozptyl znečišťujících látek dostačující a zajišťují ochranu lidského zdraví a životního prostředí (§ 3 odst. 7 zákona č. 86/2002 Sb.). Provozovna je z hlediska provětrávání území a rozptylu znečišťujících látek a z hlediska polohy vůči obytné zástavbě umístěna vhodně. 2. Výsledky výpočtů této rozptylové studie pro posuzované zdroje (provozovnu) prokázaly, že investorem zvolené řešení nových posuzovaných zdrojů v provozovně odpovídá řešení nejvýhodnějšímu z hlediska ochrany ovzduší, zajišťuje ochranu lidského zdraví a životního prostředí (§ 13 odst. 2 nařízení vlády č. 352/2002 Sb.) a splňuje požadavky § 6 odst. 1 a odst. 7 a § 7 odst. 9 zákona č. 86/2002 Sb. V důsledku realizace stavby zdrojů a jejich uvedení do provozu nemůže docházet k překračování imisních limitů a k ohrožování zdraví obyvatelstva, možný výskyt krátkodobých imisních epizod při souběhu nejnepříznivějších emisních a rozptylových podmínek je statisticky málo významný. Lokalita je sice zatížena emisemi znečišťujících látek z dalších zdrojů, příspěvky od posuzovaných zdrojů však nemohou na hranici obytné zástavby ani při superpozici se stávajícím imisním pozadím způsobit překračování imisních limitů relevantních znečišťujících látek emitovaných posuzovanými zdroji (NO2, PM10 a benzenu). 35/42

3. Základní modelování možného rozptylu pachových látek bylo v této rozptylové studii provedeno zatím pouze podle posledního návrhu metodiky a na základě těchto výpočtů byly odhadnuty hranice emisí pachových látek z posuzovaných zdrojů záměru zajišťující určité úrovně ochrany před „obtěžováním obyvatelstva zápachem“. Vzhledem ke složitosti problematiky stanovení emisí pachových látek a modelování jejich rozptylu a vzhledem k předpokladu, že emise pachových látek z posuzovaných zdrojů budou pravděpodobně téměř zanedbatelné, doporučuji provést po realizaci záměru měření emisí pachových látek a v případě, že se odhad celkových emisí pachových látek významněji přiblíží v této rozptylové studii diskutovaným hranicím, posoudit nutnost či možnost provedení imisních měření koncentrací pachových látek na hranici obytné zástavby v závislosti na požadovaném stupni ochrany obyvatel (resp. podle případných stížností, kdyby k nim došlo) a teprve na základě dalšího šetření v případě nutnosti uložit provozovateli opatření ke snížení emisí pachových látek z areálu provozovny. Je také možné, že v době zprovoznění zdrojů záměru bude metodika týkající se pachových látek upřesněna včetně stanovení limitních kriterií (imisních koncentrací pachových látek, které je třeba dodržovat). 4. Provoz posuzovaných zdrojů po realizaci posuzovaného záměru by neměl být v rozporu s požadavky platných předpisů na ochranu ovzduší. 5. Posuzovatel proto doporučuje příslušnému orgánu ochrany ovzduší vydat povolení umístění stavby podle § 17 odst. 1 písm. b) zákona č. 86/2002 Sb. pro posuzované zdroje v provozovně – kotelna na spalování ZP a zpracování kalů z čistírny odpadních vod (zařízení na biologickou úpravu odpadů) s obvyklými podmínkami ochrany ovzduší a schválit posuzovaný záměr podle předložené dokumentace EIA v souladu se zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. 6. Doporučuji zvolit stavební výšku komínu kotelny nejméně 9 m. Podrobnější rozbor je podán zejména v částech 4.2 a 4.3 této rozptylové studie.

6.

Údaje o zpracovateli rozptylové studie

Jméno a příjmení: Adresa: IČ: Autorizace:

Ing. Vlastimil Bílek – P.A.T. Údolní 1174/102, 142 00 Praha 4 – Braník 16886500 osvědčení o autorizaci vydáno rozhodnutími MŽP č.j. 2053/740/03/MS dne 09.07.2003, MŽP č.j. 2514/820/07/DK ze dne 20.06.2007 a MŽP č.j. 2182/740/03 dne 19.06.2003

Číslo rozptylové studie: Datum zpracování rozptylové studie:

RS2010/02 30.07.2010

Podpis zpracovatele:

36/42

7.

Přílohy

7.1

Emisní a rozptylové parametry posuzovaných zdrojů / 1 /

Výpočtová tabulka vstupních hodnot – technické a emisní parametry kotelny KH Drasty - kotelna na ZP souřadnice X

jednotka m

souřadnice Y

m

nadmořská výška paty zdroje výška komínu nadmořská výška zdroje instalovaný jmenovitý výkon tepelná účinnost kotle (zařízení) instalovaný jmenovitý příkon výhřevnost ZP teoretická maximální spotřeba ZP osah O2 ve spalinách

varianta 1 3457385 5562539

m n. m. m

279 9

m n. m. MW

288 0,990

%

90

MW

1,100 3

33,5

Nm /h %

118

MJ/m 3

3

3

0,339

3

1219

3

0,404

3

Nm /h m/s

1455

průměr komínu

m

0,25

teplota spalin v ústí zdroje

o

teoretický objemový tok suchých spalin

Nm /s Nm /h

teoretický objemový tok vlhkých spalin rychlost spalin

c(NOx ) (při ref. obs. O2, NP, suchý plyn)

Nm /s

5,78 110

C 3

200

maximální hmotnostní tok NOx

mg/m g/h

maximální hmotnostní tok NOx

g/s

0,06774

fond provozní doby zdroje

h/r

2400

odhad průměrného využití výkonu zdroje

%

53

alfa

%

100

3

151307

projektovaná roční spotřeba ZP odhad roční emise NOx

Nm /r kg/r

243,9

312,1

Vstupní hodnoty technických a emisních parametrů kotelny byly převzaty z dokumentace a podkladů poskytnutých zadavatelem / 1 / doplněných vlastními výpočty a odhady apod. Další informace k modelovým hodnotám a předpokladům jsou uvedeny také v části 3.1 této rozptylové studie. Rychlost a teplota spalin ze spalování ZP byla vypočtena ze stechiometrie spalování paliva a z tepelné bilance spalin (vzniklých plynů). Koncentrace NOx ve spalinách na úrovni emisního limitu byla zvolena jako horní nepřekročitelný odhad. Hmotnostní tok NOx byl vypočten jako součin předpokládané koncentrace NOx a vypočteného množství spalin při odpovídajícím obsahu kyslíku ve spalinách. Koeficient alfa byl vypočten v souladu s metodikou SYMOS z provozní doby zařízení.

37/42

Výpočtová tabulka vstupních hodnot – technické a emisní parametry dopravy Vstupní hodnoty technických a emisních parametrů dopravy byly převzaty z dokumentace a podkladů poskytnutých zadavatelem / 1 / doplněných vlastními výpočty a odhady na základě vlastní zkušenosti. Další informace k modelovým hodnotám a předpokladům jsou uvedeny také v části 3.1 této rozptylové studie. Výpočty byly provedeny pro trasu dopravy podle varianty 3 v dokumentaci zadavatele / 1 / (viz situace v přílohách v části 7.2 této rozptylové studie - červené šipky). Výpočty varianty 0 byly provedeny stávající intenzitu dopravy na relevantních komunikacích, výpočty varianty 1 byly provedeny očekávané (vlivem záměru navýšené) intenzity související dopravy pro variantu „jednosměrná doprava“ (tj. pro vyšší odhad). Emisní faktory pro produkci NOx, PM10 a benzenu vozidly byly použity z metodiky MEFA v. 06 pro těžké nákladní automobily (TNA), relevantní průměrnou rychlost jízdy mimo areál provozovny 70 km/h a pro pojezd v areálu 5 km/h (vysoký odhad), terénu odpovídající sklon vozovky a použití katalyzátorů splňujících normu EURO2. Doprava v areálu provozovny byla podle metodiky SYMOS modelována jako plošný zdroj se středem v souřadnici [3696595;5495080;262.24], doprava po komunikacích pak jako liniové zdroje.

38/42

7.2

Situace – schéma dopravního napojení provozovny

39/42

7.3

Přehled souvisejících platných právních předpisů

Zákon č. 86/2002 Sb. ze dne 14. února 2002, o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší) Ve Sbírce zákonů byl vyhlášen 12.03.2002, účinný od 01.06.2002. Zákon č. 521/2002 Sb. ze dne 14. listopadu 2002, kterým se mění zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezování znečištění a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), a zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší) Ve Sbírce zákonů byl vyhlášen 13.12.2002, účinný od 01.01.2003. Zákon č. 92/2004 Sb. ze dne 21. ledna 2004, kterým se mění zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění zákona č. 521/2002 Sb. Ve Sbírce zákonů byl vyhlášen 3. března 2004, účinný od 03.03.2004. Zákon č. 186/2004 Sb. ze dne 1. dubna 2004, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Celní správě České republiky Ve Sbírce zákonů byl vyhlášen 23. dubna 2004, účinný od 01.05.2004. Zákon č. 695/2004 Sb. ze dne 9. prosince 2004, o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů Ve Sbírce zákonů byl vyhlášen 31. prosince 2004, účinný od 31.12.2004. Zákon č. 180/2005 Sb. ze dne 31. března 2005, o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů) Ve Sbírce zákonů byl vyhlášen 5. května 2005, účinný od 01.08.2005. Zákon č. 385/2005 Sb. ze dne 19. srpna 2005, kterým se mění zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů Ve Sbírce zákonů byl vyhlášen 1. října 2005, účinný od 01.10.2005. Zákon č. 186/2006 Sb. ze dne 14. března 2006, o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění Ve Sbírce zákonů byl vyhlášen 11. května 2006, účinný od 01.01.2007. Zákon č. 212/2006 Sb. ze dne 19. dubna 2006, kterým se mění zákon č. 695/2004 Sb. o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů Ve Sbírce zákonů byl vyhlášen 19. května 2006, účinný od 01.06.2006. Zákon č. 222/2006 Sb. ze dne 25. dubna 2006, kterým se mění zákon č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Ve Sbírce zákonů byl vyhlášen 26. května 2006, účinný od 01.06.2006. Zákon č. 230/2006 Sb. ze dne 25. dubna 2006, kterým se mění zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Ve Sbírce zákonů byl vyhlášen 29. května 2006, účinný od 01.06.2006. Zákon č. 180/2007 Sb. ze dne 7. června 2007, kterým se mění zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů Ve Sbírce zákonů byl vyhlášen 12. července 2007, účinný od 01.09.2007. 40/42

Zákon č. 25/2008 Sb. ze dne 16. ledna 2008, o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů Ve Sbírce zákonů byl vyhlášen 12. února 2008, účinný od 12.02.2008. Zákon č. 164/2010 Sb. ze dne 24. března 2010, kterým se mění zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů Ve Sbírce zákonů byl vyhlášen 31. května 2010, účinný od 31.05.2010. Zákon č. 172/2010 Sb. ze dne 29. dubna 2010, kterým se mění zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů Ve Sbírce zákonů byl vyhlášen 31. května 2010, účinný od 01.06.2010. Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 357/2002 Sb. ze dne 11. července 2002, kterou se stanoví požadavky na kvalitu paliv z hlediska ochrany ovzduší Ve Sbírce zákonů byla vyhlášena 14.08.2002. Vyhláška č. 553/2002 Sb. ze dne 16. prosince 2002, kterou se stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů znečišťujících látek, ústřední regulační řád a způsob jeho provozování včetně seznamu stacionárních zdrojů podléhajících regulaci, zásady pro vypracování a provozování krajských a místních regulačních řádů a způsob a rozsah zpřístupňování informací o úrovni znečištění ovzduší veřejnosti Ve Sbírce zákonů byla vyhlášena 31.12.2002. Vyhláška č. 42/2005 Sb. ze dne 11. ledna 2005, kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 553/2002 Sb., kterou se stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů znečišťujících látek, ústřední regulační řád a způsob jeho provozování včetně seznamu stacionárních zdrojů podléhajících regulaci, zásady pro vypracování a provozování krajských a místních regulačních řádů a způsob a rozsah zpřístupňování informací o úrovni znečištění ovzduší veřejnosti Ve Sbírce zákonů byla vyhlášena 24.01.2005. Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 362/2006 Sb. ze dne 28. června 2006, o způsobu stanovení koncentrace pachových látek, přípustné míry obtěžování zápachem a způsobu jejího zjišťování Ve Sbírce zákonů byla vyhlášena 14.07.2006. Nařízení vlády č. 597/2006 Sb. ze dne 12. prosince 2006, o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší Ve Sbírce zákonů bylo vyhlášeno 27.12.2006. Nařízení vlády č. 615/2006 Sb. ze dne 20. prosince 2006, o stanovení emisních limitů a dalších podmínek provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší Ve Sbírce zákonů bylo vyhlášeno 29.12.2006. Nařízení vlády č. 146/2007 Sb. ze dne 30. května 2007, o emisních limitech a dalších podmínkách provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší Ve Sbírce zákonů bylo vyhlášeno 27.06.2007. Vyhláška č. 205/2009 Sb. ze dne 23. června 2009, o zjišťování emisí ze stacionárních zdrojů a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší Ve Sbírce zákonů byla vyhlášena 03.07.2009.

41/42

Vyhláška č. 17/2010 Sb. ze dne 12. ledna 2009, kterou se mění vyhláška č. 205/2009 Sb. o zjišťování emisí ze stacionárních zdrojů a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší Ve Sbírce zákonů byla vyhlášena 21.01.2010. Nařízení Středočeského kraje č. 4/2004 ze dne 9.6.2004, kterým se vydává Krajský regulační řád pro regulaci zdrojů znečišťování ovzduší na území Středočeského kraje Uveřejněno ve Věstníku pr. př. Středočeského kraje č. 7/2004 dne 14.8.2004. Nařízení Středočeského kraje č. 5/2004 ze dne 23.6.2004, kterým se vydává Program snižování emisí Středočeského kraje a Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Středočeského kraje Uveřejněno ve Věstníku pr. př. Středočeského kraje č. 7/2004 dne 14.8.2004. Nařízení Středočeského kraje č. 3/2005 ze dne 7.12.2005, kterým se vydává Programový dodatek k Programu snižování emisí Středočeského kraje a k Integrovanému krajskému programu ke zlepšení kvality ovzduší Středočeského kraje Uveřejněno ve Věstníku pr. př. Středočeského kraje č. 8/2005 dne 30.12.2005. Nařízení Středočeského kraje č. 1/2007 ze dne 13.6.2007, kterým se mění nařízení Středočeského kraje č. 5/2004, kterým se vydává Program snižování emisí Středočeského kraje a Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Středočeského kraje, ve znění nařízení Středočeského kraje č. 3/2005 Uveřejněno ve Věstníku pr. př. Středočeského kraje č. 6/2007 dne 24.8.2007.

7.4

Použité symboly a zkratky

B(a)P

benzo(a)pyren

ČHMÚ

Český hydrometeorologický ústav

ČKÚ

číslo katastrálního území

dIHk

maximální příspěvek ke krátkodobé (hodinové) imisní koncentraci od posuzovaného zdroje [µg/m3]

dIHd

maximální příspěvek k denní (24hodinové) imisní koncentraci od posuzovaného zdroje [µg/m3]

dIHr

příspěvek k průměrné roční imisní koncentraci od posuzovaného zdroje [µg/m3]

ISKO

Informační systém kvality ovzduší

KH

kalové hospodářství

MŽP

Ministerstvo životního prostředí

OD

obytný dům

PM10

suspendované částice frakce PM10

RB

referenční bod (číslo referenčního bodu)

SZÚ

Státní zdravotní ústav, Šrobárova 48, 100 42 Praha 10

ÚČOV

Ústřední čistírna odpadních vod (Praha)

ZP

zemní plyn

/x/

/X/

odkazy na výchozí podklady (viz část 2.1 této rozptylové studie)

Poznámka: Některé zkratky použité pouze v jedné tabulce jsou vysvětleny v poznámkách k dané tabulce.

42/42

oznamovatel Magistrát hl.m. Prahy Odbor městského investora investor Hlavní město Praha záměr ČÁST I "ŘEŠENÍ ENERGETICKÉHO VYUŽITÍ Rozptylová studie

Recommend Documents