oznamovatel
Magistrát hl.m. Prahy Odbor městského investora investor
Hlavní město Praha záměr
ČÁST I "ŘEŠENÍ ENERGETICKÉHO VYUŽITÍ ORGANICKÝCH ODPADŮ A KALŮ Z PRAHY" lokalita Drasty v rámci stavby č. 6963 "Celková přestavba a rozšíření ÚČOV v Praze na Císařském ostrově"
Odborný posudek k dokumentaci EIA podle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění
číslo OP2011/N01
Ing. Vlastimil Bílek – P.A.T. Údolní 1174/102, 142 00 Praha 4 – Braník, IČ 16886500
Praha, 21.02.2011
ÚČEL ODBORNÉHO POSUDKU Předmětem tohoto odborného posudku je zpracování doplňující informace pro účel zpracování posudku podle § 9 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí dokumentace EIA záměru stavby „Řešení energetického využití organických odpadů a kalů z Prahy“ – v rámci stavby č. 6963 – Celková přestavba a rozšíření ústřední čistírny odpadních vod v Praze na Císařském ostrově. Posouzení se týká možného vlivu emise vodních par a oxidu uhličitého z provozu záměru na mikroklima v oblasti. Záměr bude realizován jako nové kalové hospodářství (dále jen KH) pro rekonstruovanou ÚČOV Praha v prostoru stávajícího KH na lokalitě Drasty, k. ú. Drasty, 250 67 Klecany (dále jen provozovna). Dále bude používán jako název záměru a provozovny zkrácený výraz KH Drasty. Investorem stavby je Hl. město Praha (dále jen investor). Oznamovatelem záměru je Magistrát hl. m. Prahy (MHMP), odbor městského investora (OMI) (dále jen oznamovatel), provozovatel budoucí stavby a zdrojů znečišťování ovzduší bude určen výběrovým řízením. Tento odborný posudek je zpracován na základě požadavku MŽP na doplňující informace ve znění: „Posoudit vliv na mikroklima z důvodu emise vodní páry v objemu 85,3 tun denně a CO2 (37 t denně).“ Popis záměru Záměrem investora je vybudování nového kalového hospodářství pro provoz ÚČOV Praha v lokalitě Drasty pro vymístění této činnosti z území Prahy (Císařského ostrova). Podrobný popis záměru i zařízení včetně parametrů před i po realizaci záměru je uveden v dokumentaci E.I.A. Do provozovny bude z ÚČOV Praha čerpán surový kal novou potrubní trasou vedenou novým raženým technologickým kanálem do akumulační jímky surového kalu. Surový kal je následně spolu s doplňkovou biomasou zpracováván technologií popsanou dostatečně podrobně v dokumentaci E.I.A. Výsledný produkt je po aerobní fermentaci a vysušení ve formě tuhého substrátu (upravená biomasa s obsahem asi 20 % vlhkosti, dle konkrétního využití ve formě mulče, peletek, granulí či prášku) skladován v silech a odvážen nákladními automobily k likvidaci případně dalšímu využití. Všechna místa vzniku pachových látek (akumulační nádrž surového kalu, zahušťování resp. odvodňování surového kalu, čerpací jímka fugátu, flokulační nádrže, fermentory a případně i hala, pokud v ní budou uvedená technologická zařízení umístěna) budou odsávána a odpadní plyny budou čištěny v „půdních“ biologických filtrech (dále jen biofiltrech) s minimální účinností 85 %. Vstupy a základní předpoklady Vlastní zpracování (úprava) odpadních kalů a biomasy by vzhledem k předpokládané technologii a čištění odtahovaných vzdušin nemělo produkovat významné množství emisí znečišťujících látek, v omezeném množství mohou unikat prakticky jen pachové látky, které neodvede odsávání vzdušin na čištění do biofiltrů nebo je biofiltry nezlikvidují. Při provozu zařízení bude docházet k vypouštění vzdušin z biofiltrů s určitým technologicky nutným obsahem vodních par, rovněž bude při biologických procesech při zpracování a úpravě kalů a v biofiltrech docházet k uvolňování a emisím CO2 do ovzduší. Množství emisí vodních par a CO2 bylo zpracovatelem dokumentace E.I.A. odhadnuto na maximálně 85.3 t/d a 37 t/d. Nejedná se sice o znečišťující látky ve smyslu zákona č. 86/2002 Sb., v platném znění (zákon o ovzduší), ale MŽP požaduje posoudit vliv těchto emisí na mikroklima v oblasti (pravděpodobně je tím míněno riziko zvýšené tvorby mlhy nebo srážek /námrazy apod./ a tzv. „skleníkový efekt“). 2/9
Protože na toto posouzení není schválena žádná metodika, zvolil jsem metodu porovnání bilančních hodnot emisí vodních par a CO2 z posuzovaného zařízení dříve (při plném provozu stávajícího zařízení KH Drasty), v současnosti (při omezeném provozu stávajícího zařízení KH Drasty), a v budoucnosti (po realizaci posuzovaného záměru, který je předmětem posuzování vlivu – viz výše) a metodu porovnání bilančních hodnot těchto emisí s množstvím vodních par a CO2, které se v ovzduší vyskytují už při vstupu do posuzovaného území („pozadí“). Pro výpočty byly využity podklady zadavatele (zpracovatel dokumentace E.I.A.) a internetové stránky vládních i nevládních institucí (např. ČHMÚ), parametry týkající se odtoku a především odparu srážek byly konzultovány se specialistou na biologii a biochemii (RNDr. Jan Hošek). Vstupní hodnoty výpočtů a bilance posuzovaných látek jsou uvedeny v tabulkách v příloze tohoto odborného posudku. V bilančních výpočtech je „referenční“ plocha rozdělena na „zájmové území“ a areál provozovny (kalová pole, zařízení KH Drasty) a podle charakteru zástavby a známých nebo odhadnutých parametrů zařízení a terénu jsou vypočteny odhady emisí vodních par a CO2 ze zařízení a okolního terénu. Vybraná lokalita se nachází v k. ú. Drasty mezi městem Klecany, městskou částí Drasty (město Klecany) a obcí Větrušice severně od Prahy. Terén v bezprostředním okolí provozovny je rovinatý až mírně zvlněný. Nadmořská výška v okolí provozovny se pohybuje převážně mezi 250 m až 290 m, nadmořská výška provozovny je přibližně 279 m. Nejbližší obytnou zástavbou v okolí posuzované provozovny je skupina nízkých obytných (rodinných) domků přímo u západní strany areálu provozovny, další nejbližší obytné domy se nachází v městské části Drasty, v obci Větrušice a jsou vzdálené asi 350 m severně a 1 km západně od okraje areálu, nejbližší souvislá nebo vyšší obytná zástavba nachází poměrně daleko, a to od 1 km výše (město Klecany – nově projektované obytné domy, obec Hoštice). Blíže jsou terén v posuzované oblasti a obytná zástavba popsány například v rozptylové studii, která je přílohou dokumentace E.I.A. Tam je rovněž podrobně popsána situace v oblasti z hlediska provětrávání území a podmínek pro rozptyl znečišťujících látek (platí i pro vodní páry a CO2). Oblast je provětrávána v porovnání s územím ČR průměrně, rozptylu znečišťujících látek v území lokálně nebrání žádné výrazné terénní útvary, ani žádné vyšší souvislé objekty (hustá vysoká zástavba typu „uliční kaňon“, souvislý vyšší porost (les) apod.). Z hlediska podmínek pro rozptyl znečišťujících látek z provozovny je posuzovaná provozovna umístěna vhodně. Analýza a posouzení vypočtených hodnot Z výpočtové tabulky emisí vodních par v příloze tohoto odborného posudku je zřejmé, že emise (odpar) vodních par z kalových polí, případně zařízení provozovny byla, je a bude vůči emisím vodních par z celého referenčního území (modelově zvolený kruh o poloměru 1 km se středem v provozovně) relativně malá (dříve 10 %, nyní 5.5 %, v budoucnosti 5.6 %) a vlivem realizace posuzovaného záměru oproti předchozímu stavu nenaroste. Přitom v minulém období nebyly pozorovány žádné meteorologické nebo klimatické jevy se zvýšenou tvorbou srážek (mlhy, námrazy apod.). V další části tabulky je vypočten odhad množství vodních par, které jsou obsažené ve vzduchu pohybujícím se nad „referenčním územím“. Modelově byla zvolena vrstva ovzduší o výšce 20 m nad terénem, do které je vodní pára z provozovny „rozptylována“. Při průměrné roční teplotě, průměrné roční rychlosti větru a průměrné relativní vlhkosti vzduchu projde nad posuzovaným územím v uvedené vrstvě vzduchu 44060 t/d vodních par. Není tedy pochyb o tom, že množství 85.3 t/d vodních par, které do tohoto vzduchu „přidává“ posuzované zařízení, je naprosto zanedbatelné a nemůže nijak ovlivnit mikroklima v oblasti. I při „zimním“ odhadu, kdy je uvažována teplota 0 °C s vlhkostí téměř na úrovni rosného bodu a jen nepatrný pohyb vzduchu 0.5 m/s, projde posuzovaným územím v modelové vrstvě vzduchu 4056 t/d vodních par. Pomineme-li fakt, že o něco vyšší emise vodních par, než budou v budoucnosti, vykazovalo KH Drasty již v minulosti a podobné emise vykazuje provozovna i nyní, tak množství 85.3 t/d vodních par přidaných k takovémuto vzduchu by ani v tomto 3/9
hraničním případu nemělo způsobit nějakou znatelnou tvorbu mlhy nebo námrazy či podobné srážkové jevy (zejména proto, že vypouštěný vzduch bude teplejší než teplota venkovního vzduchu a bude tak mít tendenci stoupat i výše, než modelových 20 m nad terén). Při ještě nižší teplotě, bude-li v ovzduší vysoká relativní vlhkost vzduchu, lze samozřejmě očekávat kondenzaci vodních par za tvorby námrazy, mrholení nebo drobného sněžení, stejně jako se to děje u jakéhokoliv zařízení vypouštějícího v zimě vodní páry (školní kuchyně, výfuky automobilů, komíny všech spalovacích zařízení, kravín, atd. atd.). Stavy, kdy je v zimě při teplotách pod nulou relativní vlhkost vzduchu téměř na úrovni 100 % (tj. vlhkost se blíží k rosnému bodu), je však v ČR poměrně málo (na rozdíl například od přímořských oblastí). Ve výpočtové tabulce emisí oxidu uhličitého v příloze tohoto odborného posudku je analogicky k množství vodních par vypočten odhad množství CO2, které je obsažené ve vzduchu pohybujícím se nad „referenčním územím“. Toto množství 8516 t/d je opět o více než o 2 řády větší, než bude činit emise CO2 z posuzovaného zařízení. Jakýkoliv možný vliv na mikroklima v zájmovém území tak nelze očekávat. A to je ještě vypočten nepochybně dolní odhad obsahu CO2 v ovzduší. V ČR totiž není koncentrace CO2 nikde oficiálně (síť stanic ČHMÚ a dalších provozovatelů zařazovaných do systému ISKO) měřena, protože koncentrace CO2 v ovzduší jsou v koncentracích, které se u nás mohou vyskytnout, ze zdravotního hlediska naprosto nezávadné a jejich měření není nutné. V tabulce uvedená hodnota je vlastně koncentrace CO2 v „pozadí“ mimo průmyslové oblasti (měří se na stanici na Havajských ostrovech). Měření koncentrace CO2 v ovzduší má totiž praktický význam pouze pro stanovení „globální“ koncentrace v atmosféře a je nežádoucí, aby toto měření bylo bezprostředně zkreslováno kolísajícími krátkodobými antropogenními vlivy, protože teprve působením v celé atmosféře Země (nebo minimálně jedné hemisféry) mohou nastat určité procesy, které souhrnně nazýváme „skleníkový efekt“. A na globální koncentrace CO2 posuzovaný záměr vliv mít nebude, protože k rozkladu organických látek z kalů a vstupu uhlíku do biologického a chemického koloběhu CO2 mezi atmosférou a organismy dojde časem tak jako tak. V posuzovaném území tedy bude koncentrace CO2 v ovzduší vlivem především spalovacích zdrojů i vlivem zemědělství a podobných činností vyšší, odhadem asi 400-500 ppm, vliv záměru na koncentraci CO2 v ovzduší tedy bude odpovídajícím způsobem ještě nižší. Pro srovnání jsou v tabulce dále vypočtené modelové emise CO2 z dalších zdrojů. Je tedy zřejmé, že vliv emisí vodních par i CO2 z posuzované provozovny nebude mít na mikroklima v oblasti žádný znatelný vliv.
4/9
Závěr Rozptylu znečišťujících látek v území lokálně nebrání žádné výrazné terénní útvary, ani žádné vyšší souvislé objekty (hustá vysoká zástavba typu „uliční kaňon“, souvislý vyšší porost (les) apod.). Oblast, ve které má být realizován posuzovaný záměr, je obecně provětrávána v porovnání s průměrným provětráváním území ČR průměrně dobře, výskyt nepříznivých rozptylových podmínek v lokalitě je v porovnání s průměrnou četností v ČR průměrný. Nejbližší souvislá obytná zástavba se sice nachází poměrně daleko od areálu provozovny (vyjma několika RD vedle provozovny) a mimo převládající směry větru (ve směrech, ve kterých leží minima četnosti směrů větru), další okolní obytná zástavba je z hlediska možného ovlivnění emisemi vodních par z provozu záměru relativně velmi daleko. Z hlediska rozptylu znečišťujících látek (i vodních par a CO2) a polohy vůči obytné zástavbě je posuzovaná provozovna umístěna vhodně. Emise vodních par i CO2 z posuzované provozovny po realizaci záměru nebude mít na mikroklima v oblasti žádný znatelný vliv.
Jméno a příjmení: Adresa: IČ:
Ing. Vlastimil Bílek – P.A.T. Údolní 1174/102, 142 00 Praha 4 – Braník 16886500
Číslo rozptylové studie: Datum zpracování odborného posudku:
OP2011/N01 21.02.2011
Podpis zpracovatele:
5/9
Přílohy Výpočtová tabulka – emise vodních par KH Drasty veličina
jednotka
zájmové kalová území pole
plocha referenčního území/zařízení
m2
3021593 120000 3141593 1
roční množství srážek
mm
množství srážkové vody
t/d
475
475
3932,2
156,2
celkem
poznámka
4088,4
dřívější provoz kalových polí odpar vody z kalů z území/zařízení
t/d
podíl odparu ze srážkové vody
%
40
127,6
127,6 2
30
3
odpar vody ze srážek z území/zařízení t/d
1572,9
46,8
celkový odpar vody z území/zařízení
1572,9
174,5
t/d
1747,3
současný provoz kalových polí odpar vody z kalů z území/zařízení
t/d
podíl odparu ze srážkové vody
12,8
12,8 4 3
%
40
50
odpar vody ze srážek z území/zařízení t/d
1572,9
78,1
celkový odpar vody z území/zařízení
1572,9
90,8
t/d
1663,7
budoucí provoz odpar vody z kalů z území/zařízení
t/d
podíl odparu ze srážkové vody
85,3
%
40
5
odpar vody ze srážek z území/zařízení t/d
1572,9
7,8
celkový odpar vody z území/zařízení
1572,9
93,1
t/d
85,3 5 3, 7 1666,0
odhad množství vodních par pohybujících se nad územím max. obsah vod. par při teplotě 10 st. C g/m3 průměrná relativní vlhkost vzduchu
%
průměrná rychlost větru
m/s
9,4 77,5 3,5
uvažovaná výška ovlivněné atmosféry m
20 6
průtok vzduchu
3
m /s
70000
průtok vodních par
t/d
44060
"zimní odhad" max. obsah vod. par při teplotě 0 st. C g/m3
4,84
průměrná relativní vlhkost vzduchu
%
97
průměrná rychlost větru
m/s
0,5
uvažovaná výška ovlivněné atmosféry m průtok vzduchu průtok vodních par
20 6 3
m /s t/d
10000 4056
6/9
Poznámky: 1
2
3 4 5 6 7
Jako „zájmové referenční území“ (plocha kalových polí a okolí) byla zvolena plocha do vzdálenosti 1 km od středu provozovny (kruh), ve které se nacházejí nejbližší obytné domy u samotného areálu KH Drasty, část městské části Drasty, okraj Větrušic a okraje nejbližší obytné zástavby v ostatních okolních obcích (které jsou vzdáleny asi 1 km a více). Podle zadání činilo dřívější množství zpracovávaných kalů 274000 t/r s obsahem 6 % sušiny (tj. 94 % vody), tj. 45 t/d sušiny kalu (odpovídá asi 1 mil. obyvatel). Odváženo bylo 41100 t/r kalů s obsahem 40 % sušiny), výpar vody z kalových polí byl odhadnut na 20 % (zbytek byl po odvodnění kalů likvidován odvodem do kanalizace). Odborný odhad. Odborný odhad využívání kalových polí – 10 % dřívějšího stavu. Podle zadání - vypočteno analogicky k poznámce 2. Modelový odhad (výška ovzduší ovlivněná výparem vodních par, nepochybně velmi nízký odhad, tj. následně vypočtené výsledné hodnoty jsou vysoké odhady). Nízký odhad odparu vody v budoucím provozu je dám zakrytím zařízení a zastřešením hal, takže lze očekávat rychlý odtok srážkové vody (95 %).
7/9
Výpočtová tabulka – emise oxidu uhličitého KH Drasty v eličina
jednotka 2
plocha referenčního území/zařízení emise CO2 ze zařízení
m t/d odhad množstv í CO2 pohybujících se nad územím
průměrný obsah CO2 v ovzduší
zájmové území
poznámka
3141593 1 37,0 2 391 7
průměrný obsah CO2 v ovzduší
ppm mg/m 3
průměrná ryc hlost větru
m/s
3,5
uvažov aná v ýška ovlivněné atmosféry
m
20 3
průtok v zduchu průtok CO2 nad územím
3
m /s t/d
704
140000 4 8516
srov nání s dalšími zdroji 1 km dálnice provoz OA
v oz./d
provoz NA spotřeba pohonných hmot - OA
v oz./d lt/100km
6000 3 83
spotřeba pohonných hmot - NA
lt/100km
30 3
3
průměrná hustota pohonných hmot
kg/m
průměrný obsah org. uhlíku emise CO2
% t/d
30000 3
850 84 11,0
neplynofikov aná v esnice, 100 domů 100x kotel na HU 25 kW (malý RD) spotřeba HU
t/r
400 3
průměrný obsah org. uhlíku emise CO2 (celoroč ní průměr)
% t/d
60 5 2,4
plynofikov aná v esnice, 100 domů 100x kotel na ZP 20 kW (malý RD) spotřeba ZP hustota ZP
m 3/r kg/m3
průměrný obsah org. uhlíku emise CO2 (celoroč ní průměr)
% t/d
8/9
345269 6 0,69 75 1,8
Poznámky: 1
Jako „zájmové referenční území“ (plocha kalových polí a okolí) byla zvolena plocha do vzdálenosti 1 km od středu provozovny (kruh), ve které se nacházejí nejbližší obytné domy u samotného areálu KH Drasty, část městské části Drasty, okraj obce Větrušice a okraje nejbližší obytné zástavby v ostatních okolních obcích (které jsou vzdáleny asi 1 km a více). Podle zadání. Modelový odhad. Uvažován je průtok nad „zájmovým referenčním územím“, tj. přes celý průměr kruhu a do modelově uvažované výšky. Odborný odhad. Odborný odhad (při průměrném ročním využití výkonu kotlů na 50 % jmenovitého výkonu po 3000 h/r a účinnosti 92 %). Jde o „pozaďovou“ („globální“) koncentraci CO2 v atmosféře měřenou mimo průmyslové oblasti (viz výše).
2 3 4 5 6 7
Použité symboly a zkratky KH
kalové hospodářství
ÚČOV
Ústřední čistírna odpadních vod (Praha)
9/9
