Oznámení záměru. Rokytka Park Praha. Gajdošova Brno. Mistrovská Praha 10. Zakázk. číslo:

Oznámení záměru zpra cova né dle § 6 zá ko na č. 100 /200 1 Sb., o posuzová ní vliv ů na živo tní pro středí, v pla tném znění

* Rokytka Park Praha

Oznamovatel:

IMOS real, a. s . Gaj došova 7 615 00 Brno

Zpracovatel:

E K O L A group, spol. s r.o. Mistrovská 4 108 00 Praha 10

Zakázk. číslo:

07.0595-04

 EKOLA group, spol. s r.o., červen 2008

Oznámení záměru dle zákona č. 100/2001 Sb.

Rokytka Park Praha

OBSAH OBSAH

............................................................................................................................................. 2

Samostatné přílohy oznámení ................................................................................................................. 4 Přehled nejdůležitějších používaných zkratek......................................................................................... 4 ÚVOD

............................................................................................................................................. 7

ČÁST A - ÚDAJE O OZNAMOVATELI ........................................................................................... 8 ČÁST B – ÚDAJE O ZÁMĚRU .......................................................................................................... 9 I. Základní údaje ............................................................................................................................... 9 1.Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1....................................................................... 9 2. Kapacita (rozsah) záměru.......................................................................................................... 9 3. Umístění záměru ....................................................................................................................... 9 4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry........................................................ 10 5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr, resp. odmítnutí ............................................................................... 11 6. Popis technického a technologického řešení záměru .............................................................. 12 7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení....................................... 20 8. Výčet dotčených územně samosprávných celků..................................................................... 20 9. Výčet navazujících rozhodnutí podle §10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat...................................................................................................................... 21 II. Údaje o vstupech ........................................................................................................................ 22 1. Půda......................................................................................................................................... 22 2. Voda........................................................................................................................................ 26 3. Ostatní surovinové a energetické zdroje ................................................................................. 27 4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu.............................................................................. 28 III. Údaje o výstupech ..................................................................................................................... 37 1. Ovzduší ................................................................................................................................... 37 2. Odpadní vody.......................................................................................................................... 40 3. Odpady.................................................................................................................................... 43 4. Ostatní ..................................................................................................................................... 50 ČÁST C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ .................. 55 1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území ............................. 55 1. Územní systém ekologické stability (ÚSES) .......................................................................... 55

- E K O L A group, spol. s r.o. -

2


Rokytka Park Praha

2. Zvláště chráněná území, přírodní parky.................................................................................. 55 3. Významné krajinné prvky (VKP), památné stromy................................................................ 56 4. NATURA ................................................................................................................................ 56 5. Území historického, kulturního nebo archeologického významu ........................................... 56 6. Území hustě obydlená, obyvatelstvo....................................................................................... 57 7. Staré ekologické zátěže a extrémní poměry v dotčeném území.............................................. 58 8. Soulad s územním plánem hl. m. Prahy.................................................................................. 58 2. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny ......................................................................................... 60 1. Ovzduší ................................................................................................................................... 60 2. Počáteční akustická situace ..................................................................................................... 62 3. Voda........................................................................................................................................ 63 4. Půda......................................................................................................................................... 65 5. Geomorfologické, geologické a hydrogeologické poměry ..................................................... 65 6. Flóra ........................................................................................................................................ 67 7. Fauna....................................................................................................................................... 70 8. Krajina..................................................................................................................................... 71 9. Hmotný majetek...................................................................................................................... 72 ČÁST D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ........................................................................................................................................ 73 I. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti .................................... 73 II. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci............................................................... III. Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahující státní hranice.................. 138 IV. Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů............ 138 V. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů ......................................................................................................................................... 142 ČÁST E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU.......................................................... 143 ZÁVĚR

......................................................................................................................................... 144

ČÁST F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE...................................................................................................... 147 ČÁST G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU ......................................................................................................................................... 151 ČÁST H. PŘÍLOHA.......................................................................................................................... 157 Literatura

......................................................................................................................................... 159


3


Rokytka Park Praha

Samostatné přílohy oznámení Příloha č. 1 – Rozptylová studie Příloha č. 2 – Akustická studie Příloha č. 3 – Dendrologický průzkum Příloha č. 4 – Rozsah kontaminace zemin


4


Rokytka Park Praha

Přehled nejdůležitějších používaných zkratek AIM

Automatický imisní monitoring

CO

Oxid uhelnatý

CZT

Centrální zásobování teplem

ČHMÚ

Český hydrometeoro1ogický ústav

ČSN

Česká státní norma

DP

Dopravní podnik

EMĚ

Elektrárna Mělník

CHOPAV

Chráněná oblast přirozené akumulace vod

k.ú.

Katastrální území

KN

Katastr nemovitostí

LA

Hladina akustického tlaku A

LAeq

Ekvivalentní hladina akustického tlaku A

MČ

Městská část

MHD

Městská hromadná doprava

MŽP ČR

Ministerstvo životního prostředí České republiky

N

Sever, též odpady kategorie nebezpečné

NEL

Nepolární extrahovatelné látky

NL

Nerozpuštěné látky

NN

Nízké napětí

NO2

Oxid dusičitý

NOX

Oxidy dusíku

NP

Nadzemní podlaží

O

Odpady kategorie ostatní

OA

Osobní automobily

PAS

Počáteční akustická situace

PCB

Polychlorované bifenyly

PHO

Pásmo hygienické ochrany

POV

Plán organizace výstavby

PP

Podzemní podlaží, přírodní památka

PUPFL

Pozemky určené k plnění funkce lesa

SO2

Oxid siřičitý

TNA

Těžké nákladní automobily

ÚDI

Ústav dopravního inženýrství

ÚP, ÚPn

Územní plán

ÚPSÚ

Územní plán sídelního útvaru

ÚRM

Útvar rozvoje města


5


Rokytka Park Praha

ÚSES

Územní systém ekologické stability

VKP

Významný krajinný prvek

VN

Vysoké napětí

VRÚ

Velké rozvojové území

VZT

Vzduchotechnická zařízení

ZCHÚ

Zvláště chráněné území

ZPF

Zemědělský půdní fond

ZS

Zařízení staveniště

ŽP

Životní prostředí


6

Rokytka Park Praha


ÚVOD Toto oznámení záměru se zabývá vymezením a posouzením vlivů na životní prostředí, které mohou být způsobeny výstavbou a provozem obytného komplexu Rokytka Park Praha v Praze 9 Hloubětíně. Cílem investora je realizace areálu bytových domů s prodejními plochami, restaurací a sportovních ploch. Zájmová lokalita se nachází na hranici katastrů Vysočan a Hloubětína, v území mezi ulicemi Kolbenova, Poděbradská a Kbelská. Lokalita pro plánovanou výstavbu je ohraničena smyčkou železniční vlečky a na jihovýchodě hranou svahu na pravém břehu Rokytky. Navržený záměr spadá dle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí do kategorie II (tj. záměry vyžadující zjišťovací řízení), pod pořadové číslo 10.6 – „Skladové nebo obchodní komplexy včetně nákupních středisek, o celkové výměře nad 3 000 m2 zastavěné plochy; parkoviště nebo garáže s kapacitou nad 100 parkovacích stání v součtu pro celou stavbu“. Zájmové území se nachází na ploše, která má v územním plánu čistě obytnou funkci (OB-F). Část je vymezena jako park, historická zahrada či hřbitov (ZP), část představuje sportovní polyfunkční plocha (SP). Zájmové území je ze všech stran ohraničeno městskou zelení. Oznámení bylo zpracováno dle přílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. Oznámení je přehledným shrnutím zpracovaným na základě průzkumů, podkladů a jednotlivých podrobných expertních posouzení. Faktory, které by mohly mít zásadní vliv z hlediska posouzení vlivu stavby, jsou podrobně řešeny v rámci samostatných příloh oznámení (příloha č. 1 až 4). Text oznámení je doplněn výkresovou částí, která poskytuje přehled o dané situaci, o místních podmínkách a je podkladem pro snadnější orientaci v problému. Množství informací bylo získáno i průzkumem terénu.


7

Rokytka Park Praha


ČÁST A - ÚDAJE O OZNAMOVATELI Obchodní firma IMOS real, a. s.

IČ 645 11 545

Sídlo Gajdošova 7 615 00 Brno

Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele Ing. Miloslav Kostohryz Gajdošova 7 615 00 Brno tel.: 533 432 532


8

Rokytka Park Praha


ČÁST B – ÚDAJE O ZÁMĚRU I. Základní údaje 1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 Rokytka Park Praha Navržený záměr spadá dle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění do kategorie II (tj. záměry vyžadující zjišťovací řízení), pod pořadové číslo 10.6 – „Skladové nebo obchodní komplexy včetně nákupních středisek, o celkové výměře nad 3 000 m2 zastavěné plochy; parkoviště nebo garáže s kapacitou nad 100 parkovacích stání v součtu pro celou stavbu“.

2. Kapacita (rozsah) záměru Posuzovaný záměr se skládá z 8 základních objektů (skupin) s celkovým počtem 904 bytů. Budou se zde nacházet i obchodní a administrativní plochy, restaurace a sportovní plochy (volejbalové a tenisové kurty). V podzemních podlažích objektů budou umístěny podzemní garáže s celkovým počtem 861 parkovacích stání. Na povrchu je navrženo celkem 111 parkovacích stání. V následující tabulce jsou uvedeny základní kapacity záměru: Tab. č. 1: Kapacitní údaje navrhovaného areálu 61 652,8 m2

Celkem plochy Celková hrubá podlažní plocha nadzemních podlaží

71 400 m2

Celková plocha pozemku

50 833,75 m2

Zastavěná plocha objektů

14 591,11 m2

Průměrná podlažnost

4,23

Počet domů

31

Počet bytů

904

Počet parkovacích stání (celkem)

972

Plochy nebytových prostor - komerce

1 125,7 m2

3. Umístění záměru Kraj:

Hlavní město Praha

Obec:

Praha

Katastrální území:

Hloubětín

Zájmová lokalita pro plánovaný areál bytových domů ve tvaru nepravidelného půlkruhu o šíři cca 320 m se nachází na hranici katastrů Vysočan a Hloubětína, v území mezi ulicemi Kolbenova,


9

Rokytka Park Praha


Poděbradská a Kbelská. Lokalita pro plánovanou výstavbu je ohraničena smyčkou železniční vlečky a na jihovýchodě hranou svahu na pravém břehu Rokytky. Obr. č. 1: Umístění posuzovaného záměru

Zdroj: http://wgp.urhmp.cz

4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Cílem investora je vybudování areálu bytových domů s drobnými obchodními plochami, restaurací, sportovními plochami a nezbytnou zelení. Budou vybudovány podzemní garáže s dostatečným množstvím parkovacích stání. Obytný areál bude obsahovat celkem 31 bytových domů s celkovým počtem 904 bytů. Objekty budou mít převážně 4 až 6 nadzemních podlaží a jeden nebo dva suterény. Pouze dva věžové objekty v centru areálu budou mít 16 nadzemních podlaží. V podzemních garážích je navrženo celkem 861 parkovacích stání. Na povrchu je navrženo dalších 111 parkovacích stání. Výstavba areálu Rokytka Park Praha je podmíněna demolicemi základů, oplocení, stávajících zpevněných cest a silnic a jiných pozůstatků po bývalé zástavbě, likvidací divokých skládek a kácením vzrostlé zeleně v nezbytném rozsahu.

Možnost kumulace s jinými záměry Podle územního plánu hlavního města Prahy je zájmové území částí Velkého rozvojového území Vysočany, které má rozlohu cca 250 ha. Toto území má být změněno z průmyslového využití na území smíšené, obsahující všechny městské funkce včetně bydlení, kultury a rekreace. Mezi významné developery ve VRÚ Vysočany patří společnost Codeco a. s., která spravuje 16 ha pozemků u stanice metra Kolbenova. V souladu s urbanistickou studií a Územním plánem hl. m.


10

Rokytka Park Praha


Prahy zde vzniknou administrativní plochy, byty, restaurace, kavárny, obchody apod. V těsné blízkosti Poděbradské ulice je vybudována nová výstavba bytových domů „Nová Harfa“ od společnosti FINEP. V současné době jsou v této rozvojové zóně připraveny či realizovány záměry od následujících developerů: Obr. č. 2: Záměry ve Velkém rozvojovém území Vysočany

Zdroj: www.novevysocany.cz

Ve VRÚ Vysočany je však možné očekávat mnoho dalších projektů. Může tak v budoucnu dojít ke kumulacím výstavby posuzovaného záměru Rokytka Park Praha a dalších plánovaných záměrů.

5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr, resp. odmítnutí Pozemek byl investorem vybrán pro jeho zajímavou polohu při stávajícím systému zeleně podél toku Rokytky. Umístění záměru bylo vhodně zvoleno v lokalitě, která se vyznačuje dobrou dopravní dostupností, jak pro cyklisty, tak pro automobilisty. V blízkosti se nachází několik tramvajových a autobusových zastávek MHD. Lokalita se nachází také v dostupnosti metra (stanice Kolbenova a Hloubětín). Dobré spojení se nabízí také pro individuální dopravu. Záměr je situován v blízkosti významných pražských komunikací (Poděbradská, Kbelská, Kolbenova). Pro motorizované obyvatele obytného komplexu a zákazníky obchodních ploch budou k dispozici parkoviště, jejichž kapacita bude dostačovat vzniklým zvýšeným nárokům na parkovací stání v dané lokalitě. Dobré podmínky jsou i na straně napojení na inženýrské sítě. Další výhodou je i možnost napojení na CZT z tepelného přivaděče Třeboradice a kanalizace. Záměr jako celek je z hlediska umístění, kapacity záměru i funkční náplně posuzován pouze v jedné variantě. Pro posouzení hlukové a imisní zátěže území byly uvažovány následující stavy: 1. Stávající stav (rok 2007) 2. Fáze výstavby záměru Rokytka Park Praha (03/2009 – 05/2014)


11

Rokytka Park Praha


3. Stav v roce 2014 – Kompletní náplň území se záměrem Rokytka Park Praha 4. Stav v roce 2014 – Samotný příspěvek záměru Rokytka Park Praha Výše uvedené variantní zpracování umožní vytvořit si podrobnou představu o příspěvcích záměru k hlukové zátěži a znečištění ovzduší v daném území.

6. Popis technického a technologického řešení záměru Urbanistické, architektonické a výtvarné řešení Základem návrhu výstavby v zájmovém území byla snaha využít přírodní charakter území v návaznosti na připravované obytné, parkové a rekreační stavby v širším okolí. Jednotlivé části souboru jsou navrženy vždy jako jeden objekt se společným suterénem a jednotlivými sekcemi či bloky, které jsou patrné na povrchu. Tyto sekce jsou vždy označeny písmeny s indexem podle základního označení objektu. Převážná většina objektů je navržena jako čtyřpodlažní s jedním ustupujícím podlažím. Věžové objekty v centru mají 16 podlaží. Naopak domy, které přecházejí do parkové oblasti podél Rokytky jsou terasovitě snižovány. Prostor území je rozdělen do pěti základních částí. 1. Část CG Centrum s městským charakterem a výškovou dominantou dvou věží, které mají upozornit na existenci a polohu nového souboru. Centrální prostor je sociálním prostorem celého souboru a obsahuje obchodní a administrativní plochy. Tento prostor je rozdělen do dvou částí, výškově oddělených o půl podlaží a ohraničen bytovými domy tak, aby vzniklé prostory byly ve večerních hodinách osluněny západním sluncem. Vyšší část centrálního prostoru je navržena jako soudobá interpretace francouzské zahrady, nižší jako dlážděné náměstí s nebytovými prostorami v úrovni parteru. Byty v nízkých objektech lemujících náměstí jsou seskupovány převážně chodbovou formou v kombinaci s řadovými sekcemi. Věžové domy v typických podlažích dodržují klasické schéma bodového domu složeného z menších bytů. V horních patrech jsou pak navrhovány větší byty větší s možností dalekých výhledů. 2. Část AB1,2,3,4 Jedná se o oblast viladomů na západě, vycházející ze společných parkovacích podnoží zapuštěných do terénu. Tato část představuje zeleň, rodinný charakter bydlení a klid. Disposiční řešení preferuje malý počet bytů na podestě s důrazem na klidový a rodinný charakter bydlení v této části areálu. Tato část bude z důvodů nerušení výstavbou zbytku souboru realizována jako poslední. 3. Část FE1,2 Kompaktní řadová zástavba na jižním okraji nabízí menší byty, které poskytují těsný ale intenzivní kontakt se zelení. Typologicky se jedná o variaci na chodbový dům s terasami v ustupujích podlažích. 4. Část DD Lomený monoblok na východě, který by měl poskytovat i větší byty s přímým kontaktem s větším ozeleněným prostorem a rozsáhlé plochy lodžií, zimních zahrad a teras. Tento objekt zároveň ochraňuje území před hlukem od tramvajové tratě a komunikace na východním okraji území. Tyto domy jsou navrženy z řadových sekcí s důrazem na orientaci všech bytů k zapadajícímu slunci a výhledu do parkové zeleně.


12

Rokytka Park Praha


5. Část H Bude se jednat o část se sportovním zařízením. Krajinářské a parkové řešení území Celý obytný soubor je koncipován jako obytný park ve smyslu Ruskinovského zahradního města, kde převažujícím typem městského prostředí jsou solitérní objekty v udržované zeleni. Z tohoto hlediska je možno řešené území rozdělit do několika zón s mírně odlišným přístupem k řešení. Část CG V horní části v prostoru vymezeném objektem G1 se nachází zahrada inspirovaná francouzskou klasickou zahradou v soudobé interpretaci, kde upravené a přesně vymezené pásy keřů s rozdílným charakterem vytvářejí mikroprostory pro relaxaci a klidné procházky a jsou doplněny drobnými vodními nádržemi a skupinami kamenů. V západní části zahrady je navržena skupina vzrostlých stromů charakteru pařížských vnitroměstských parků. Zahrada je od okolí oddělena výškově zdí se zábradlím a přístupná ze severojižní hlavní ulice nebo po schodišti z prostoru hlavního náměstí. Objekt C3 lemuje prostor náměstí doplněný věžemi C1 a C2. Povrch je dlážděný, doplněný drobnou architekturou a záhony drobné zeleně. Nástup do prostoru náměstí je z hlavní severojižní komunikace, a to buď přímo z terénu uprostřed s průchodem na východ, nebo po ubíhajícím schodišti v jižní části, které nabízí možnosti sezení a setkávání. Celý prostor je lemován nebytovými prostory v přízemí a měl by se stát společenským centrem celé nové čtvrti. Skupina EF Představuje bydlení spíše řadového charakteru s předzahrádkami v parteru, které budou prakticky v celé ploše přenechány péči obyvatel bytů. Skupina DD Vytváří městský park anglického typu s převážně trávníkovou úpravou doplněný sportovními a herními prvky s výraznou terénní modelací. Prostor je z východní strany lemován objekty D1 a D2, které jsou do parku k jihozápadu maximálně otevřeny předzahrádkami, balkony se zimními zahradami a terasami. Prostor viladomů Jedná se o skupiny viladomů s přímým kontaktem se zelení s velmi omezeným přístupem automobilové dopravy a s pečlivou parkovou úpravou anglického typu. Automobily mají přístup pouze do dvou slepých uliček zakončených náměstíčkem pro otáčení a přístup do podzemních parkovišť, která budou dlážděna dlažbou s výstupky pro zatravnění. Mezi domy jsou navrženy pěší komunikace s možností pojíždění požární technikou pro přístup k zásahovým cestám. Domy budou vybaveny předzahrádkami s dřevěnými terasami, prostory mezi domy pak osazeny keřovými skupinami a stromy. Prostor parkové plochy na jižním okraji obytného území Tato plocha bude kompletně upravena jako veřejně přístupný park pro celý obytný soubor a bude zprostředkovávat přístup do plochy krajinářské zeleně podél Rokytky. Mezi vzrostlými stromy se předpokládá rozmístění herních a sportovně rekreačních prvků. Prostor podél Rokytky V ÚP prostor určený jako krajinářská zeleň, bude v maximální míře využívat existujících stromů, které budou upraveny a doplněny do skupin podél řeky a cesty pod svahem na jižním okraji celého souboru. Toto území bude využíváno ve prospěch celého velkého územního celku a napojeno - E K O L A group, spol. s r.o. -

13

Rokytka Park Praha


na projektované záměry parků a cyklostezek v oblasti. Jako zázemí a sportovní vybavení pro celou oblast bude sloužit objekt H se šatnami a restauračním zařízením na okraji a sportovní plocha na jihovýchodním okraji obytného souboru. Prostory v pásu po bývalé vlečce Tyto prostory určené v ÚP rovněž jako krajinářská zeleň budou upraveny jako doprovodná zeleň k cyklostezce, která objíždí celý areál a v jeho jihovýchodním cípu se napojí na připravovanou cyklostezku na tělese bývalé dráhy směrem do města. Tato cesta na severovýchodě plní funkci obytné ulice s nájezdovými prahy a zajišťuje rovněž požární přístupy k objektům D1a D2. Prostor sportovní plochy na jihovýchodním okraji řešeného území Tento prostor bude sloužit jako sportovní zařízení s volejbalovými a tenisovými kurty, restaurací, šatnami a relaxačním vybavením. Technické řešení Všechny objekty jsou navrhovány jako převážně obytné se standardními požadavky na typologické a disposiční řešení. Byty v jednotlivých objektech jsou navrhovány s klasickými disposičními schématy se samostatnými obytnými místnostmi, kuchyněmi nebo kuchyňskými kouty a vstupními prostory – předsíněmi. U velkých bytů je důsledně respektováno členění na denní a noční zónu. Některé byty ve vrchních podlažích mají spíše volné disposice a předpokládá se u nich velká míra individualizace. Objekty jsou navrženy klasicky z kombinace vodostavebního betonu v suterénech a betonového skeletu s vyzdívkami z tepelně izolačních keramických tvarovek s dodatečnou tepelnou izolací s případným dřevěným, keramickým nebo kamenným obkladem. Důraz je kladen na tepelně technické vlastnosti objektů vzhledem k předpokládanému budoucímu růstu cen energie pro vytápění objektů. Fasády budou převážně omítané, okna dřevěná typu Euro chráněná v exponovaných místech vnějším stíněním. U věžových objektů se předpokládá užití krytých lodžií resp. zimních zahrad. Technika prostředí Vzduchotechnika Větrání bytových prostor domu bude přirozené s výměnou vzduchu minimálně 1x za hodinu. Nucené větrání bude zajištěno pouze pro sociální zázemí a kuchyně. Infiltrace bude zajištěna mikroventilací v oknech. Tomuto požadavku a venkovním hlukovým podmínkám musí být přizpůsoben výběr oken. Větrání komerčních prostor bude provedeno přirozeně pomocí otevíratelných oken, v rámci VZT je uvažováno s rezervou el. energie pro případné pozdější doplnění lokálních chladicích jednotek. Větrání garáží Zařízení bude zajišťovat odvod zplodin spalovacích motorů. Větrání parkingu musí být podtlakové za všech provozních režimů. Pro odvod vzduchu budou použity dvouotáčkové ventilátory. Pro dopravu vzduchu bude použito čtyřhranného potrubí, do kterého budou vloženy tlumiče hluku. Vzduch bude vyveden vertikální šachtou nad střechu budovy. Náhrada odsátého vzduchu bude přirozeně z venkovního prostoru. Odsávání bude provedeno pomocí standardních vyústek s regulací.


14

Rokytka Park Praha


Vzduch bude vyfukován kolmo vzhůru. Výfukové potrubí bude zatlumeno tak, aby hladina akustického tlaku od vyústění na střeše nepřevyšovala 40 dB. Vytápění Zdroj tepla pro posuzovaný areál bude CZT. Územím vede hlavní přívod tepla soustavy EMĚ. Na toto potrubí bude možno napojit posuzovaný areál. Organizace výstavby Staveniště Velikost staveniště je dána rozsahem řešeného území. Stavba bude realizována v prostoru následujících stavenišť: •

hlavní staveniště (prostor výstavby obytného souboru),

•

vedlejší staveniště č. 1 (prostor výstavby severní napojovací komunikace),

•

vedlejší staveniště č. 2 (prostor výstavby východní napojovací komunikace),

•

vedlejší staveniště č. 3 (prostor výstavby jižní zpevněné cesty),

•

vedlejší staveniště č. 4 (prostor výstavby odpadu z retenční nádrže).

Vzhledem k postupné výstavbě obytného souboru ve třech na sebe navazujících etapách lze konstatovat, že plocha hlavního staveniště zejména v prvních dvou etapách bude dostatečná pro zajištění ploch potřebných pro zabezpečení zařízení staveniště, manipulačních ploch, mezideponií a ploch pro skladování materiálů a hmot. V první etapě (viz výkres 10 a 11 v kapitole F) bude pro potřeby stavby využíván prostor celého staveniště, v prostoru staveniště jsou navrženy skladovací plochy P1 - P4 o celkové ploše 18 055 m2 a mezideponie zeminy MDZ1 a MDZ2 o celkové ploše 5 750 m2. Ve druhé etapě (viz výkres 12 v kapitole F) bude pro potřeby stavby využíván prostor 2. a 3. etapy, využívány budou skladovací plochy P3, P4 o celkové ploše 11 080 m2 a mezideponie zemin MDZ2 o celkové ploše 4 100 m2. Ve třetí etapě (viz výkres 13 v kapitole F) výstavby bude redukována velikost zařízení staveniště, skladovací plochy budou v prostoru staveniště v omezené míře. Převážná většina materiálů bude ve třetí etapě na stavbu operativně dovážena v době jejich potřeby. Po dokončení nosné konstrukce podzemních podlaží objektů bude vzniklá plocha využita pro potřeby stavby jako skladovací plocha (předzásobení materiálem pro vnitřní stavební a montážní práce). Na staveništi nebude vyráběna betonová směs, bude zabezpečena dovozem z centrálních výroben. Na staveništi nebude vybudováno žádné výrobní zařízení staveniště. Vedlejší staveniště budou navržena v rozsahu umožňujícím realizaci stavebních objektů, v prostoru těchto stavenišť budou pouze manipulační plochy pro pohyb stavebních mechanismů. Potřebné zázemí stavby bude na hlavním staveništi. Předpokládaný max. počet pracovníků při dodržení občanským zákoníkem stanovené 40 hod. týdenní pracovní době bude cca 350 pracovníků s tím, že počet se bude měnit dle průběhu výstavby obytného souboru a nasazení jednotlivých profesí. Předpokládaný počet pracovníků THP dodavatele stavby bude cca 45 pracovníků.


15

Rokytka Park Praha


Zařízení staveniště Centrální zařízení staveniště potřebné pro zajištění výstavby obytného souboru bude umístěné na ploše hlavního staveniště, v jeho severní části v prostoru bývalé vlečky. Umístění zařízení staveniště ve výše uvedeném prostoru umožní využití dočasných objektů zařízení staveniště pro výstavby celého obytného souboru. V prostoru budou umístěny dva dočasné objekty ZS (buňkoviště, ve kterých budou šatny pracovníků stavby, základní hygienické zařízení, kanceláře dodavatelů stavby, investora). Objekty ZS budou napojeny na elektrickou energii, vodu a kanalizaci. V prostoru staveniště budou v souladu s postupem stavebních prací a zajištěním docházkové vzdálenosti umístěny dle buňky chemického WC. Dočasné objekty potřebné pro výstavbu Vybudování dočasných objektů zařízení staveniště zajistí zhotovitel stavby. Pro zabezpečení potřeb stavby budou na staveništi realizovány následující objekty: •

oplocení staveniště,

•

buňkoviště - kanceláře a šatny,

•

staveništní příjezdová komunikace,

•

staveništní přípojka vody,

•

staveništní přípojka VN, staveništní trafostanice,

•

staveništní přípojky NN,

•

osvětlení staveniště.

Oplocení staveniště Staveniště bude oploceno neprůhledným, popř. průhledným oplocením výšky min. 2 m na pevných a mobilních stojkách. V místě vjezdů a výjezdů bude osazena vjezdová brána, v místě hlavního vjezdu na staveniště každé etapy bude u vjezdové brány vsazena branka pro přístup pracovníků stavby na staveniště. Buňkoviště - kanceláře a šatny V prostoru hlavního staveniště, v jeho severní části v prostoru bývalé vlečky umístěny dočasné objekty zařízení staveniště buňkoviště, ve kterých budou šatny pracovníků stavby, základní hygienické zařízení, kanceláře dodavatele stavby. Buňkoviště bude napojeno na elektrickou energii, vodu a kanalizaci. Staveništní přípojka vody Pro zajištění vody na staveništi budou realizovány přípojky vody. Na začátku 1. etapy bude vybudována část vodovodu napojeného v ul. Kolbenova na stávající vodovod. Staveništní příjezdová komunikace Staveništní příjezdová komunikace bude napojena na ulici Kolbenova. Bude vybudována v 1. etapě výstavby a bude zajišťovat příjezd na staveniště ve 2. a 3. etapě výstavby. Komunikace povede od staveniště k ulici Kolbenova v trase původní železniční vlečky. Vozovka bude panelová. Staveništní přípojka VN, staveništní trafostanice Elektrická energie potřebná pro stavbu bude zajištěna vybudováním dočasné, případně finální staveništní přípojky VN, napojené na stávající rozvody VN v místě napojení definitivní přípojky VN.


16

Rokytka Park Praha


Na staveništi budou umístěny dvě staveništní trafostanice, ze kterých budou vedeny vnitrostaveništní rozvody NN do míst spotřeby elektrické energie. Osvětlení staveniště V prostoru každého staveniště bude vybudováno staveništní venkovní osvětlení. Osvětlení bude zejména po obvodu staveniště, v prostoru zařízení staveniště, po montáži jeřábů budou osvětlovací tělesa umístěna rovněž na věže jeřábů. Příjezdy na staveniště Stavba obytného souboru bude realizována a uváděna do provozu ve třech etapách výstavby. Vzhledem k nutným změnám velikosti staveniště v průběhu výstavby jsou vjezdy na staveniště navrženy pro každou etapu výstavby. U výjezdů ze staveniště bude zpevněná plocha výjezdu využita jako plocha pro mechanické dočištění vozidel vyjíždějících ze stavby. Zhotovitel stavby zajistí techniku (kropící vůz a vozidlo s kartáči na čištění komunikací), která v případě potřeby bude odstraňovat nečistoty z veřejných komunikací a skrápět vnitrostaveništní komunikace. 1. etapa výstavby Hlavní vjezd VJ 1/1 je navržen do severní části staveniště, staveništní příjezdová komunikace je napojena na ulici Kolbenova. V místě tohoto vjezdu je i hlavní výjezd ze staveniště. Příjezd k tomuto vjezdu je možný bezkolizně ve směru od centra, ve směru od Černého Mostu je možný s otočením v ulici Kolbenova. Tento vjezd a výjezd bude využíván po dobu výstavby 1. etapy výstavby. Druhý vjezd VJ 1/2 je do východní části staveniště, je napojený na stávající obslužnou komunikaci vedoucí do prostoru staveniště od ulice Na Obrátce. Tento vjezd bude používán v úvodu stavby (do zprovoznění staveništní příjezdové komunikace a vjezdu VJ1). 2. etapa výstavby Ve 2.etapě výstavby je navržen jeden vjezd VJ 2/1 na hlavní staveniště. Tento vjezd je v místě hlavního vjezdu VJ1 zřízeného v 1. etapě výstavby, v místě vjezdu je i výjezd ze staveniště. 3. etapa výstavba Vjezd VJ 3/1 je navržen do severní části staveniště, je napojený na novou, ve 2. etapě vybudovanou obslužnou komunikaci. V místě tohoto vjezdu je i hlavní výjezd ze staveniště. Vedlejší staveniště č. 1 - prostor výstavby severní napojovací komunikace (1. etapa výstavby) Při stavbě nové severní příjezdové komunikace napojené na vozovku ulice Kolbenova bude využíván vjezd VJ 1/4 napojený na Kolbenovu ulici, v místě vjezdu bude i výjezd ze staveniště. Využití tohoto vjezdu bude pouze po dobu stavby nové komunikace. Vedlejší staveniště č. 2 - prostor výstavby východní napojovací komunikace, chodníku v ul. Na Obrátce (1. etapa výstavby) Využití tohoto vjezdu bude pouze po dobu stavby nové komunikace. Vedlejší staveniště č. 3 - prostor výstavby jižní zpevněné cesty (1. etapa výstavby) Na toto staveniště bude zajištěn pouze příjezd z hlavního staveniště - není navržen samostatný vjezd. Vedlejší staveniště č. 4 - prostor výstavby odpadu z retenční nádrže (1. etapa výstavby) Na toto staveniště bude zajištěn pouze příjezd z hlavního staveniště - není navržen samostatný vjezd.


17

Rokytka Park Praha


Dopravní trasy Pozemek stavby je v současné době přístupný z východní strany v prostoru pod vozovnou DP po místních komunikacích od Poděbradské ulice. Tento příjezd na staveniště bude využívaný do vybudování a zprovoznění staveništní příjezdové komunikace umožňující příjezd na staveniště ze severu z ulice Kolbenova. Tato severní příjezdová trasa bude hlavní příjezdovou trasou na staveniště. Stavba bude realizována ve třech etapách výstavby, pro každou etapu výstavby jsou navrženy vjezdy a výjezdy na staveniště. Dopravní napojení z Kolbenovy ulice, ze směru od Vysočan je přímo odbočením na staveništní příjezdovou komunikaci a ze směru od Černého Mostu je možné s otočením v ulici Kolbenova (v prostoru napojení staveništní příjezdové komunikace je v ulici Kolbenova stávající přejezd středního dělícího pásu). Východní příjezdová trasa z ulice Poděbradská ulicí Na Obrátce a po místní komunikaci bude po zprovoznění severní příjezdové trasy využívána pouze minimálně v nezbytných případech. Dopravní napojení z ulice Poděbradská do ulice Na Obrátce je možné pouze ze směru od Černého Mostu, výjezd z ulice Na Obrátce na Poděbradskou je možný pouze ve směru do Vysočan. Dopravní trasa pro příjezd na staveniště, k hlavním vjezdům na staveniště ze směru od Černého mostu (silnice R1 - Pražský okruh) je ulicemi Chlumecká → Kolbenova → staveništní příjezdová komunikace → staveniště. Dopravní trasa pro příjezd na staveniště do jeho východní části ze směru od Černého Mostu (silnice R1 - Pražský okruh) je ulicemi Chlumecká → Poděbradská → Na Obrátce→ vjezd na staveniště. Odjezdové trasy vedou stejnými ulicemi. Dopravní trasy pro dopravu betonu z centrálních betonáren a ostatních hlavních materiálů budou vedeny z centrálních betonárek po kapacitních komunikacích vedoucích do ulice Kolbenova. Konkrétní trasy pro dopravu vytěžené zeminy na skládku, ostatních materiálů a hmot k místům skládek a zdrojům materiálů lze navrhnout a projednat až po stanovení lokality skládek a míst zdrojů, tj. po výběru zhotovitele prací. Výstavba Samotná výstavba areálu bude členěna do tří etap. Každá etapa se skládá ještě z několika fází. 1. etapa výstavby (skupina objektů EF a DD) Stavba bude zahájena v prostoru staveniště obytného souboru přípravnými pracemi (sejmutí humusu, odstranění drobných objektů) poté bude vybudováno základní zařízení staveniště, staveništní přípojka elektrické energie. Rovněž bude vybudováno oplocení staveniště. V severní části staveniště bude vybudována staveništní příjezdová komunikace napojená na ulici Kolbenova. V úvodu stavby bude vybudována část vodovodu potřebného pro napojení staveništní přípojky. Po dokončení oplocení staveniště bude v návaznosti na realizaci přípravy území bude zahájena realizace sítí technické infrastruktury a přípojek inženýrských sítí (vodovod, kanalizace a retenční nádrže). Současně bude v návaznosti na postup přípravy území zahájen výkop stavebních jam bytových domů realizovaných v 1. etapě. V návaznosti na dokončování výkopu stavební jámy budou zahájeny základové konstrukce a nosné konstrukce jednotlivých domů. Po dokončení nosné konstrukce dané sekce bytového domu budou realizovány ostatní práce, tj. střešní plášť, fasády, vnitřní stavební a montážní práce, následně dokončovací a kompletační práce. - E K O L A group, spol. s r.o. -

18

Rokytka Park Praha


Na závěr stavby budou provedeny vrstvy vozovky příjezdové komunikace, chodníky a zpevněné plochy, na volných plochách v prostoru staveniště 1. etapy budou realizovány objekty venkovní architektury (hřiště, vodní plocha apod.), parkové a sadové úpravy. Po dokončení stavebních a montážních prací včetně čistých terénních a sadových úpravy budou objekty dokončené v 1. fázi výstavby předány investorovi, následně budou zkolaudovány a předány do provozu a užívání. 2. etapa výstavby (skupina objektů CG) Stavba 2.etapy výstavby bude zahájena cca 16 měsíců od zahájení stavby 1.etapy výstavby. Postup výstavby objektů bude stejný jako v případě 1. etapy výstavby. Po dokončení stavby 1.etapy bude provedena úprava oplocení staveniště 2. etapy, tj. oddělení od provozované 1.etapy. Po dokončení stavebních a montážních prací včetně čistých terénních a sadových úpravy budou objekty dokončené v 2. etapě výstavby předány investorovi, následně budou zkolaudovány a předány do provozu a užívání. 3. etapa výstavby (skupina objektů AB) V obdobném sledu, cca 24 měsíců po zahájení 2. etapy výstavby bude zahájena 3. etapa výstavby. Postup výstavby objektů bude stejný jako v případě 2. etapy výstavby. Po dokončení stavby 2. etapy bude provedena úprava oplocení staveniště 3. etapy, tj. oddělení od provozované 2. etapy. Po dokončení stavebních a montážních prací včetně čistých terénních a sadových úpravy budou objekty dokončené v 3. etapě výstavby předány investorovi, následně budou zkolaudovány a předány do provozu a užívání. Fáze výstavby jednotlivých etap výstavby 1. etapa výstavby – výstavba objektů skupiny EF a DD o

fáze a1 – přípravné práce

o

fáze b1 – infrastruktura (páteřní trubní sítě, tělesa komunikací)

o

fáze c1 – výkop stavebních jam

o

fáze d1 – pilotové zakládání

o

fáze e1 – spodní stavba, nosná konstrukce objektů

o

fáze f1 – obvodový plášť

o

fáze g1 – střešní plášť

o

fáze h1 – vnitřní stavební a dokončovací práce, kompletace

o

fáze i1 – vozovka komunikací, chodníky, čisté terénní úpravy

2. etapa výstavby – výstavba objektů skupiny CG o

fáze a2 – zajištění stavební jámy

o

fáze b2 – výkop stavební jámy

o

fáze c2 – pilotové zakládání

o

fáze d2 – spodní stavba, nosná konstrukce objektů


19

Rokytka Park Praha


o

fáze e2 – obvodový plášť

o

fáze f2 – střešní plášť

o

fáze g2 – vnitřní stavební a dokončovací práce, kompletace

o

fáze h2 – vozovka komunikací, chodníky, čisté terénní úpravy

3. etapa výstavby – výstavba objektů skupiny AB o

fáze a3 – zajištění stavební jámy

o

fáze b3 – výkop stavebních jam

o

fáze c3 – pilotové zakládání

o

fáze d3 – spodní stavba, nosná konstrukce objektů

o

fáze e3 – obvodový plášť

o

fáze f3 – střešní plášť

o

fáze g3 – vnitřní stavební a dokončovací práce, kompletace

o

fáze h3 – vozovka komunikací, chodníky, čisté terénní úpravy

Pracovní doba Předpokládá se, že stavební a montážní práce budou prováděny při sedmidenním pracovním týdnu v době od 6 do 21 hod v pracovní dny (hlučné činnosti budou prováděny od 7 hod) a v době od 8 do 19 hod mimo pracovní dny. Stavební jáma Předpokládá se, že celý obvod stavební jámy bude zabezpečen záporovým pažením a svahováním. Záporového pažení bude provedeno s výkopem do hloubky přibližně 1 m. Zápory budou navrženy z ocelových válcovaných profilů v osové vzdálenosti přibližně 2 - 2,4 m. Všechny konstrukce zajištění stavební jamy budou navrženy jako dočasné konstrukce. Pro případ velkých přítoků do stavební jámy bude navržen systém drenáží a čerpacích studní.

7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Zahájení stavby (1. etapa) – skupina EF a DD

03/2009

Dokončení stavby (1. etapa)

11/2010

Zahájení stavby (2. etapa) – skupina CG

07/2010


11/2012

Zahájení stavby (3. etapa) – skupina AB

07/2012


03/2014

Dokončení celého areálu

05/2014

8 . Výčet dotčených územně samosprávných celků Hlavní město Praha - Městská část Praha 9 - E K O L A group, spol. s r.o. -

20

Rokytka Park Praha


Katastrální území Hloubětín

9. Výčet navazujících rozhodnutí podle §10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat Územní rozhodnutí – rozhodnutí o umístění stavby (dle § 79 zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění) – vydává úřad městské části Praha 9 – odbor výstavby Stavební řízení – stavební povolení (dle 115 zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění) – vydává úřad městské části Praha 9 – odbor výstavby


21

Rokytka Park Praha


II. Údaje o vstupech Půda Zábor půdy Stavbou budou dotčeny tyto pozemky v katastrálním území Hloubětín a katastrálním území Vysočany, obec Praha: Tab. č. 2: Soupis dotčených pozemků záměrem – trvalý zábor Velikost Č. parc

Druh pozemku

Vlastnické právo

Adresa

parcely (m2)

1424/1

ostatní plocha

1467

ostatní plocha

Dopravní podnik hl. m.

Sokolovská 217, Praha,

Prahy, a. s.

190 22


zahrada (BPEJ 1468

2.26.11) – 3. tř.


ochrany 1469

1470

ostatní plocha zastavěná plocha a nádvoří



1471

ostatní plocha


1472

ostatní plocha


1473

ostatní plocha


1478

ostatní plocha


1479

ostatní plocha


zahrada (BPEJ 1480

2.26.11) – 3. tř,


ochrany zahrada (BPEJ 1481

2.26.11) – 3. tř.


ochrany 1482

zastavěná plocha a nádvoří



Mariánské nám. 2, Praha, 110 01 Mariánské nám. 2, Praha, 110 01 Mariánské nám. 2, Praha, 110 01 Mariánské nám. 2, Praha, 110 01 Mariánské nám. 2, Praha, 110 01 Mariánské nám. 2, Praha, 110 01 Mariánské nám. 2, Praha, 110 01 Mariánské nám. 2, Praha, 110 01 Mariánské nám. 2, Praha, 110 01 Mariánské nám. 2, Praha, 110 01

Mariánské nám. 2, Praha, 110 01 Mariánské nám. 2, Praha, 110 01

69 160

218

230

233

230

243

243

228

86

236

243

230

223

22

Rokytka Park Praha


Velikost Č. parc

Druh pozemku

Vlastnické právo

Adresa

parcely (m2)

1483


Mariánské nám. 2,


1484

ostatní plocha


1489

ostatní plocha


1490

ostatní plocha


1514/1

ostatní plocha

IMOS real, a.s.

1514/2

ostatní plocha

IMOS real, a.s.

1514/3

ostatní plocha

IMOS real, a.s.

1514/4

ostatní plocha

IMOS real, a.s.

1514/5

ostatní plocha

IMOS real, a.s.

1521

ostatní plocha

IMOS real, a.s.

1523

ostatní plocha

IMOS real, a.s.

1571/4

ostatní plocha

IMOS real, a.s.

1629/1

ostatní plocha

IMOS real, a.s.

1629/3

ostatní plocha

IMOS real, a.s.

Praha, 110 01 Mariánské nám. 2, Praha, 110 01 Mariánské nám. 2, Praha, 110 01 Mariánské nám. 2, Praha, 110 01 Gajdošova 4392/7, Brno, Židenice, 615 00 Gajdošova 4392/7, Brno, Židenice, 615 00 Gajdošova 4392/7, Brno, Židenice, 615 00 Gajdošova 4392/7, Brno, Židenice, 615 00 Gajdošova 4392/7, Brno, Židenice, 615 00 Gajdošova 4392/7, Brno, Židenice, 615 00 Gajdošova 4392/7, Brno, Židenice, 615 00 Gajdošova 4392/7, Brno, Židenice, 615 00 Gajdošova 4392/7, Brno, Židenice, 615 00 Gajdošova 4392/7, Brno, Židenice, 615 00

240

228

237

85

7 438

3 205

329

62

261

1 061

4 520

122

73 483

177

Na Baště Sv. Ludmily Marie Velingerová 1631/1

160 00

ostatní plocha Petr Vichr Technická správa

2557/4

252/3, Praha, Hradčany,

ostatní plocha

komunikací hl.m. Prahy

5 520

Pod Fialkou 2451/7, Praha, Smíchov, 150 00 Štefánikova 203/23, Praha, Smíchov, 150 00


11 008

23

Rokytka Park Praha


Tab. č. 3: Soupis dotčených pozemků záměrem – dočasný zábor Velikost Č. parc

Druh pozemku

Vlastnické právo

Adresa

parcely (m2)

1424/1

ostatní plocha

Dopravní podnik hl. m.

Sokolovská 217, Praha,

Prahy, a. s.

190 22

69 160

Mariánské nám. 2/2, 1466

ostatní plocha


Praha, Staré Město, 110

195

01 Mariánské nám. 2/2, 1474

ostatní plocha



160

01 1514/1

1571/22

ostatní plocha

ostatní plocha

IMOS real, a.s.

GENERAL BOTTLERS CR s.r.o.

Gajdošova 4392/7, Brno, Židenice, 615 00

7 438

Kolbenova 510/50, Praha, Vysočany, 190

986

00 Mariánské nám. 2/2,

1627/2

ostatní plocha



1953

01 Mariánské nám. 2/2, 1628/1

ostatní plocha



2 069

01 Na Baště Sv. Ludmily Marie Velingerová

252/3, Praha, Hradčany, 160 00

1631/11

ostatní plocha

Petr Vichr

Pod Fialkou 2451/7, Praha, Smíchov, 150 00

4 173

Mariánské nám. 2/2, Hlavní město Praha

Praha, Staré Město, 110 01 Mariánské nám. 2/2,

1637/1

ostatní plocha



3 757


ostatní plocha



884


ostatní plocha



472

01 1637/16

ostatní plocha

Tesla a. s.

Poděbradská 56, Praha,


198 00

1241

24

Rokytka Park Praha


Velikost Č. parc

Druh pozemku

Vlastnické právo

Adresa

parcely (m2)

1639

ostatní plocha


1640/1

ostatní plocha


1640/2

ostatní plocha


1640/10


2.26.11) – 3. tř.

Praha, 110 01 Mariánské nám. 2, Praha, 110 01 Mariánské nám. 2, Praha, 110 01 Mariánské nám. 2,


zahrada (BPEJ 2097

Mariánské nám. 2,

Štěpánka Ječná

Praha, 110 01 Za Horou 15, Praha, 198 00

ochrany 2541/1

ostatní plocha


2553/5

ostatní plocha


2554

ostatní plocha

Technická správa komunikací hl.m. Prahy Technická správa 2557/4

ostatní plocha

komunikací hl.m. Prahy

2557/5

ostatní plocha

2557/6

ostatní plocha

2557/7

ostatní plocha

2557/8

ostatní plocha

2597/1

ostatní plocha

2599/1

vodní plocha

ČKD PRAHA HOLDING, a.s.

Mariánské nám. 2, Praha, 110 01 Mariánské nám. 2, Praha, 110 01 Štefánikova 203/23, Praha, Smíchov, 150 00

Štefánikova 203/23, Praha, Smíchov, 150 00

DING, a.s.

10 155

966

237

212

46 892

626

1 533

11 008

Václavské náměstí 802/56, Praha, Nové

2

Město, 110 00 Mariánské nám. 2,


ČKD PRAHA HOL-

2 249

Praha, 110 01

1

Václavské náměstí 802/56, Praha, Nové

6

Město, 110 00 Mariánské nám. 2,


Praha, 110 01

Pražská kanalizace a

Cihelná 548/4, Praha,

vodní toky

Malá Strana, 118 00

Pražská kanalizace a

Cihelná 548/4, Praha,

vodní toky

Malá Strana, 118 00

7

2 260

1 549

Uvedené pozemky nepatří k pozemkům určeným k plnění funkcí lesa. Dle výpisu z KN jsou pozemky zařazeny jako druh ostatní plocha, zastavěné plocha a nádvoří a zahrada (ZPF) a vodní plocha. - E K O L A group, spol. s r.o. -

25

Rokytka Park Praha


Chráněná území V zájmovém území se nenachází žádná chráněná území ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Předmětné území se nedotkne Pražské památkové rezervace. Pražská památková rezervace byla v roce 1992 vyhlášena za světovou kulturní památku UNESCO. Svou rozlohou 863 ha je největší městskou památkovou rezervací na světě.

Voda Výstavba Pitná voda bude spotřebována v prostorech zařízení staveniště a objem bude závislý na počtu pracovníků činných při výstavbě objektů, velikosti a vybavení sociálního zázemí. Předpokládaná maximální potřeba vody je pro jednotlivé etapy výstavby následující: •

1. etapa výstavby

1,55 l/s

•

2. etapa výstavby

1,35 l/s

•

3. etapa výstavby

1,75 l/s

Splaškové odpadní vody z objektů zařízení staveniště budou vypouštěny do nově navrhované kanalizační přípojky. Dešťové vody ze staveniště a ze stavebních jam budou vypouštěny do kanalizace po usazení kalů v sedimentačních jímkách. Odvedení dešťových vod ze staveniště zajistí vybraný dodavatel stavby. Předpokládá se zřízení sběrných záchytných jímek, kam bude sveden provizorní odvodňovací drenážní systém z prostoru stavební jámy. Odtud budou dešťové vody po předčištění přečerpávány dále do systému dešťové kanalizace.

Provoz Posuzovaný areál bude zásobován vodou z veřejné vodovodní sítě hl. m. Prahy. Objekty budou napojeny na stávající vodovodní řad DN 150 v ulici Kolbenova. Výpočet potřeby vody byl proveden podle Městských standardů vodárenských zařízení. Je uvažováno s potřebou 160 l/obyvatele/den pro r. 2020. Celkem bude v areálu 904 bytových jednotek. Uvažuje se 3,5 obyvatele/byt. jednotku. Pro pracovníky v kanceláři 60 l/zaměstnance/den. Uvažuje se maximálně 100 zaměstnanců. Koeficienty nerovnoměrnosti jsou uvažovány: koeficient denní nerovnoměrnosti

kd = 1,29

koeficient hodinové nerovnoměrnosti

kh = 2,3

Bilance potřeby vody: Průměrná denní potřeba vody

Qp = 904 x 3,5 x 160 + 100 x 60 = 512,24 m3/den

Maximální denní potřeba vody

Qm= 512,24 x 1,29 = 660,79 m3/den


26

Rokytka Park Praha


Požární voda Celková potřeba pro objekty stanovená podle ČSN 73 0873 pro bytové jednotky včetně hromadných garáží je do 6 l.s-1, pro sportovní centrum je předpokládaná potřeba požární vody rovněž 6 l.s-1.

Ostatní surovinové a energetické zdroje V rámci stavby budou realizovány následující objemy zemních prací: 1. etapa výstavby (skupina objektů EF a DD)

29 000 m3

2. etapa výstavby (skupina objektů CG)

23 700 m3

3. etapa výstavby (skupina objektů AB)

25 000 m3

Celkem

77 700 m3

Veškerá vytěžená zemina z výkopu stavebních jam a výkopů pro základové konstrukce bude uložena na mezideponiích umístěných v prostoru staveniště dané etapy. Bilance zemních prací bude vyrovnaná. V posuzovaném území budou před zahájením výstavby vybourány následující materiály v množství: konstrukce betonových základů

1 850 m3

suť (cihelné zdivo)

110 m3

živičná vozovka

90 m3

konstrukce beton. zpevněných ploch

1 800 m3

Zásobování elektrickou energií Výstavba Elektrická energie potřebná pro stavbu každé etapy výstavby bude zajištěna vybudováním dočasné staveništní přípojky NN. Předpokládaný požadovaný soudobý příkon stavby je pro jednotlivé etapy výstavby následující: •

1. etapa

306 kW

•

2. etapa

237 kW

•

3. etapa

300 kW

Provoz Pro zajištění napájení budou osazeny dvě distribuční trafostanice 22/0,4 kV. Zpracovaná energetická bilance objektů předpokládá kategorii odběru ve stupni B, vytápění je zajištěno systémem rozvodu CZT. Bilance je zpracována souborně ukazateli v úrovni kabelů NN. Pro provoz posuzovaného záměru se počítá s následující bilancí elektrické energie: počet bytů

904 x 1,3 kW/byt = 1175,2 kW

parkovací stání

972 x 0,3 kW/stání = 291,6 kW


27

Rokytka Park Praha


obchody, služby

1244 x 0,05 kW/m² = 62,2 kW

sport

10 kW

veřejné osvětlení

10 kW

Součet pro celý areál = 1549 kW

Zásobování plynem Výstavba Pro zabezpečení potřeb stavby nebude využíván plyn. Provoz Ve fázi provozu bude plyn využíván pouze v gastronomickém zařízení. Bilance potřeby plynu : Plynový sporák

4,2 m3/hod

Tálový plynový sporák

2,3 m3/hod

Plynová pánev

7,2 m3/hod

Celkem

13,7 m3/hod

Zásobování teplem Zásobování teplem bude zajištěno systémem rozvodu CZT. Roční potřeba tepla na vytápění

26 336,06 Gj/rok

Roční potřeba tepla na TUV

11 767,19 Gj/rok

Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Stávající stav širšího zájmového území Řešené území je situováno v Praze 9 – Hloubětíně, v prostoru mezi frekventovanými ulicemi Poděbradská, Kbelská a Kolbenova. Posuzované území je obklopeno ze všech stran, mimo jižní strany, železničními vlečkami. Území je dnes dopravně napojeno jediným příjezdem od jihu, z ulice Na obrátce přejezdem tramvajové tratě před odbočnými kolejemi do vozovny. Ulice Na obrátce je místní přístupová komunikace obytné zástavby v severovýchodním kvadrantu křižovatky ulice Poděbradské a Kbelské, pokračující až k jižnímu vjezdu do tramvajové vozovny. Mezi ulicí Na obrátce a Kbelskou prochází středem stávající bytové zástavby krátká ulice Konzumní, s omezeným průjezdem pouze pro dopravní obsluhu. Jak ulice Na obrátce, tak Konzumní jsou k Poděbradské a ke Kbelské napojeny pouze pravými oblouky. Obsluhu přilehlého území MHD zajišťuje metro, autobusová a tramvajová doprava. Pod areálem prochází metro trasy B, stanice Kolbenova je od areálu vzdálena vzdušnou čarou cca 800 m, stanice Hloubětín je vzdálená 900 m. Hlavním prostředkem dopravní obsluhy posuzovaného území je tramvaj. Kolbenovou projíždí linka č. 19 a noční linka č. 54, Poděbradskou projíždí linka č. 3 a noční linka č. 52. - E K O L A group, spol. s r.o. -

28

Rokytka Park Praha


V blízkosti projíždí po Kbelské a Kolbenově autobusové linky č. 181 a č. 183 se zastávkou Nový Hloubětín. Linka č. 181 mezi Čimicemi a Nádražím Hostivař projíždí přes Hloubětín, Lehovec, Kyje a končí v Hostivaři, linka č. 183 mezi Kobylisy a Sídlištěm Petrovice projíždí z Kolbenovy po průmyslovém polookruhu. Linka č. 181 má celodenní provoz včetně dnů pracovního klidu, s intervaly ve špičkách pracovního dne 15 min. Linka č. 183 jezdí ve špičkách pracovních dnů, interval má cca 10 minut. Mezi Čakovicemi a Dolními Počernicemi projíždí linka č. 110 se zastávkou Nový Hloubětín ve Kbelské v blízkosti křižovatky s Kolbenovou, jezdí pouze ve špičkách pracovních dnů s intervalem 30 min ráno a 60 min odpoledne. Dostupnost území zajišťují také základní pěší trasy, jižně od posuzované lokality probíhají stávající cyklotrasy. Území se dotýká celoměstská trasa A26, vedená z Libně podél Rokytky od Ocelářské po bývalém tělese železniční vlečky jižně od Rokytky a přes Poděbradskou využívá přemostění této vlečky, pokračuje dále proti proudu Rokytky jako trasa A43. Trasa A26 pokračuje zástavbou jižní části Hloubětína přes Lehovec a Černý most. Opuštěná železniční vlečka, která ohraničuje ze tří stran navrhovanou bytovou zástavbu Rokytka parku navazuje na trasu A26 před mostem nad Poděbradskou, odbočuje k severu a je navržena k využití pro místní cyklistickou stezku, ve výhledu prodlouženou územím na severní straně Rokytky až k ulici U lidového domu. Cyklistická stezka je navržena s šířkou zpevnění 4 m, je zde předpokládán i pohyb pěších. Tab. č. 4: Intenzity dopravy – rok 2007 (24 h) komunikace Kbelská Kbelská Poděbradská Poděbradská Kolbenova

Kolbenova

úsek Poděbradská - Kolbenova Kolbenova Poděbradská U Elektry smyčka tram smyčka tram - U Elektry Do Pekárny tramvajová trať tramvajová trať - Do Pekárny

osobní

pomalá

bus MHD

celkem bez tram

tram

14 200

3 700

181

18 081

0

15 900

3 100

181

19 181

0

14 500

900

0

15 400

111

15 700

600

0

16 300

111

9 600

800

127

10 527

111

9 900

700

127

10 727

111

Pozn.: Intenzity automobilové dopravy ve stávajícím roce 2007 v zájmovém území byly převzaty od TSK hl. m. Prahy. Tato data byla použita jako výchozí podklady pro výpočet hlukového zatížení.

Výhledový stav Fáze výstavby Pozemek stavby je v současné době přístupný z východní strany v prostoru pod vozovnou DP po místních komunikacích od Poděbradské ulice. Tento příjezd na staveniště bude využívaný do vybudování a zprovoznění staveništní příjezdové komunikace umožňující příjezd na staveniště ze severu z ulice Kolbenova. Tato severní příjezdová trasa bude hlavní příjezdovou trasou na staveniště. Stavba bude realizována ve třech etapách výstavby, pro každou etapu výstavby jsou navrženy vjezdy a výjezdy na staveniště. Dopravní napojení z Kolbenovy ulice, ze směru od Vysočan je přímo odbočením na staveništní příjezdovou komunikaci a ze směru od Černého mostu je možné s otočením v ulici Kolbenova (v


29

Rokytka Park Praha


prostoru napojení staveništní příjezdové komunikace je v ulici Kolbenova stávající přejezd středního dělícího pásu). Východní příjezdová trasa z ulice Poděbradská ulicí Nad Obrátkou a po místní komunikaci bude po zprovoznění severní příjezdové trasy využívána pouze minimálně v nezbytných případech. Dopravní napojení z ulice Poděbradská do ulice Na Obrátce je možné pouze ze směru od Černého mostu, výjezd z ulice Na Obrátce na Poděbradskou je možný pouze ve směru do Vysočan. Dopravní trasa pro příjezd na staveniště, k hlavním vjezdům na staveniště ze směru od Černého mostu (silnice R1 - Pražský okruh) je ulicemi Chlumecká → Kolbenova → staveništní příjezdová komunikace → staveniště. Dopravní trasa pro příjezd na staveniště do jeho východní části ze směru od Černého mostu (silnice R1 - Pražský okruh) je ulicemi Chlumecká → Poděbradská → Na Obrátce→ vjezd na staveniště. Odjezdové trasy vedou stejnými ulicemi. Dopravní trasy pro dopravu betonu z centrálních betonáren a ostatních hlavních materiálů budou vedeny z centrálních betonárek po kapacitních komunikacích vedoucích do ulice Kolbenova. Trasy pro dopravu vytěžené zeminy na skládku, ostatních materiálů a hmot k místům skládek a zdrojům materiálů lze navrhnout a projednat až po stanovení lokality skládek a míst zdrojů, tj. po výběru zhotovitele prací. Ve fázi výstavby budou zvýšeny nároky na stávající komunikační síť v celém okolí stavby pro dovoz materiálu, odvoz výkopových zemin a staveništní přepravu. Největší zatížení komunikací v jednotlivých fázích výstavby bude ve fázi výkopu stavebních jam. V 1. etapě výstavby bude na přesun vytěžené zeminy potřeba cca 4 030 (9 m3/1 TNA) těžkých nákladních automobilů. Ve 2. etapě výstavby se bude jednat o cca 3 295 těžkých nákladních automobilů (9 m3/1 TNA). Ve třetí etapě výstavby bude zapotřebí cca 3 475 těžkých nákladních automobilů (9 m3/1 TNA). Celkem bude vytěženo ze stavebních jam 97 125 m3 (po přepočtení koeficientem nakypření 1,25). Fáze provozu Doprava v klidu V souladu s vyhláškou hlavního města Prahy č. 26/1999 o obecně technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě byl proveden výpočet potřeb objektu na zařízení dopravy v klidu. Tento výpočet je v následující tabulce.


30

Rokytka Park Praha


Tab. č. 5: Bilance dopravy v klidu skupina domů

AB1

stání vybavenost

stání pro byty

návš. stání byty

nárok celkem

0,0

0,0

3,5

8,0

0,0

0,0

0,0

0,0

11,5

1,5

16,9

0,0

1,0

0,0

2,5

9,0

0,0

0,0

0,0

0,0

11,5

1,4

13,0

0,0

2,0

0,0

1,5

10,0

0,0

0,0

0,0

0,0

11,5

1,3

12,8

6,0

1,0

3,0

2,0

1,0

13,0

4,0

0,0

0,0

0,0

18,0

1,7

19,2

5,0

1,0

3,0

2,0

1,5

12,0

4,0

0,0

0,0

10,0

52,0

8,0

3+kk

3+kk(P)

A3

15,0

7,0

7,0

1,0

0,0

A4

14,0

5,0

7,0

1,0

A5

13,0

3,0

7,0

1,0

B3

17,0

2,0

3,0

B4

18,0

3,0

4,0

77,0

0,0

17,5

1,8

19,3

0,0

70,0

7,7

81,2

A1

15,0

7,0

7,0

1,0

0,0

0,0

0,0

3,5

8,0

0,0

0,0

0,0

0,0

11,5

1,5

13,0

A2

13,0

3,0

7,0

1,0

0,0

2,0

0,0

1,5

10,0

0,0

0,0

0,0

0,0

11,5

1,3

12,8

B1

19,0

3,0

3,0

7,0

4,0

2,0

0,0

1,5

15,0

2,0

0,0

0,0

0,0

18,5

1,9

19,4

B2

19,0

3,0

3,0

7,0

4,0

2,0

0,0

1,5

16,0

0,0

0,0

0,0

0,0

17,5

1,9

19,4

8,0

49,0

2,0

0,0

59,0

6,6

64,6

A6

66,0 15,0

7,0

7,0

1,0

0,0

0,0

0,0

3,5

8,0

0,0

0,0

0,0

0,0

11,5

1,5

13,0

A7

13,0

5,0

5,0

1,0

0,0

2,0

0,0

2,5

8,0

0,0

44,3

33,0

1,0

10,5

1,3

12,9

A13

12,0

4,0

4,0

1,0

0,0

1,0

2,0

2,0

7,0

0,0

0,0

0,0

0,0

9,5

1,2

10,7

A14

12,0

4,0

4,0

1,0

0,0

1,0

2,0

2,0

7,0

0,0

0,0

0,0

0,0

9,5

1,2

10,7

10,0

30,0

0,0

0,0

41,0

5,2

47,3

5,0

7,0

1,0

0,0

1,0

0,0

2,5

9,0

0,0

0,0

0,0

0,0

11,5

1,4

12,9

52,0 14,0

A10

15,0

7,0

8,0

0,0

0,0

0,0

0,0

3,5

8,0

0,0

0,0

0,0

0,0

11,5

1,5

13,0

B5

18,0

3,0

5,0

4,0

1,0

3,0

2,0

1,5

13,0

4,0

0,0

0,0

0,0

18,5

1,8

20,3

B6

17,0

3,0

0,0

7,0

6,0

1,0

1,0

1,5

14,0

2,0

39,7

30,0

1,0

9,0

44,0

6,0

součet

64,0

17,5

1,8

19,4

59,0

6,5

65,6 70,1

C1

63,0

11,0

34,0

4,0

0,0

3,0

11,0

5,5

49,0

8,0

52,7

39,5

1,3

62,5

6,3

C2

59,0

7,0

30,0

0,0

14,0

8,0

0,0

3,0

49,0

8,0

212,0

159,0

4,5

60,0

5,9

70,4

C3

69,0

16,0

16,0

9,0

8,0

20,0

0,0

8,0

53,0

0,0

317,1

237,8

6,8

61,0

6,9

74,7

98,0

10,0

29,0

6,0

26,0

27,0

0,0

0,0

0,0

G1 součet D

odbavovací plochy vyb.

2+kk(P)

A9

CG

plochy vybavenost

2+kk

součet

AB4

stání byt nad 100 m2

1+kk

součet

AB3

stání byt do 100 m2

počet bytů celkem

součet

AB2

4+kk


bytový dům

289,0 D1

62,0

9,0

17,0

0,0

10,0

22,0

4,0

5,0

86,0

4,0

21,5

237,0

20,0

4,5

49,0

8,0


0,0

0,0

0,0

95,0

9,8

101,8

12,6

278,5

28,9

317,0

0,0

61,5

6,2

67,7

stání garáž

stání terén

stání celkem

70,0

5,0

75,0

59,0

5,0

64,0

41,0

8,0

49,0

61,0

4,0

65,0

292,0

34,0

326,0

31

Rokytka Park Praha

skupina domů


stání byt nad 100 m2

plochy vybavenost

odbavovací plochy vyb.

stání vybavenost

stání pro byty

návš. stání byty

nárok celkem

25,0

2,0

3,5

51,0

4,0

0,0

0,0

0,0

58,5

6,0

66,5

počet bytů celkem

1+kk

2+kk

2+kk(P)

3+kk

3+kk(P)

D2

60,0

7,0

17,0

0,0

9,0

8,0

100,0

12,0

0,0

120,0

12,2

144,2

E1

122,0 40,0

9,0

16,0

10,0

1,0

4,0

0,0

4,5

31,0

0,0

0,0

0,0

0,0

35,5

4,0

39,5

E2

40,0

9,0

16,0

11,0

0,0

4,0

0,0

4,5

31,0

0,0

0,0

0,0

0,0

35,5

4,0

39,5

E3

40,0

9,0

16,0

11,0

0,0

4,0

0,0

4,5

31,0

0,0

0,0

0,0

0,0

35,5

4,0

39,5

F1

25,0

5,0

7,0

3,0

8,0

2,0

0,0

2,5

20,0

0,0

127,8

95,8

2,7

22,5

2,5

27,7

F2

22,0

2,0

4,0

2,0

12,0

2,0

0,0

1,0

20,0

0,0

169,9

127,4

3,7

21,0

2,2

26,9

F3

25,0

5,0

7,0

3,0

8,0

2,0

0,0

2,5

20,0

0,0

118,4

88,8

2,6

22,5

2,5

27,6

součet EF2

4+kk


bytový dům

součet

EF1


19,5

153,0

0,0

9,0

172,5

19,2

200,7

F4

192,0 21,0

1,0

1,0

1,0

16,0

2,0

0,0

0,5

20,0

0,0

127,8

95,8

2,7

20,5

2,1

25,3

F5

21,0

1,0

1,0

1,0

16,0

2,0

0,0

118,4

88,8

stání garáž

stání terén

stání celkem

120,0

22,0

142,0

177,0

25,0

202,0

0,5

20,0

0,0

2,6

20,5

2,1

25,2

součet

42,0

1,0

40,0

0,0

5,3

41,0

4,2

50,5

41,0

8,0

49,0

Celkem

904,0

87,0

705,0

48,0

27,9

841,0

90,5

971,1

861,0

111,0

972,0


32

Rokytka Park Praha


Z výpočtu vyplývá počet navrhovaných parkovacích stání 972. Tento návrh je pokryt 861 parkovacími stáními v podzemních garážích 111 parkovacími stáními na povrchu. Využití podzemních parkovišť V jednotlivých podzemních garážích ujedou vozidla následující vzdálenosti (vozokilometry za 24 h): skupina objektů

vozokilometrů/24 h

AB1

10,4

AB2

9,8

AB3

8,2

AB4

12,4

CG

97,7

D

23,8

EF1

37,9

EF2

5,4

Zdrojová a cílová doprava záměru (doprava v pohybu) Zdrojová a cílová doprava bude tvořena z velké části dopravou obyvatel obytného komplexu, dále se bude jednat o dopravu ze zásobování obchodů, restaurace. Podíl dopravy v denní době činí 96 % z celodenní intenzity, v noční době jsou to zbývající 4 %. Záměr bude generovat následující rozložení dopravy na komunikačním systému dle jednotlivých hodnocených úseků: Tab. č. 6: Zdrojová a cílová doprava záměru skupina domů

stání celkem

hybnost byt.stání 1.2

hybnost návšť.stání 5

hybnost stání vybav. 8.0

počty celodenních jízd skupiny domů

AB1 AB2 AB3 AB4 CG D EF1 EF2 Celkem

81,0 66,0 63,0 66,0 308,0 162,0 184,0 74,0 1004,0

84,6 69,6 50,4 72,0 333,0 146,4 207,0 49,2 1012,2

38,5 33,0 26,5 33,0 145,0 61,0 96,0 21,0 454,0

0,0 0,0 0,0 0,0 100,8 0,0 72,0 42,4 215,2

123 103 77 105 579 207 375 113 1681

Rozpad zdrojové a cílové dopravy ze záměru Rokytka Park Praha na jednotlivých úsecích uvnitř obytného areálu Rokytka Park Praha je uveden v následují tabulce.


33

Rokytka Park Praha


Tab. č. 7: Intenzity zdrojové a cílové dopravy záměru v jednotlivých úsecích obytného komplexu Rokytka Park Praha úsek 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

všechna 2500 170 172 306 1120 1632 510 390 200 2142 2330

pomalá 100 6 4 14 36 88 10 10 10 98 96

Kartogram zdrojové a cílové dopravy záměru je uveden v kapitole F tohoto oznámení. Ostatní doprava v zájmovém území Ve výhledovém stavu jsou v intenzitách dopravy (ÚRM – ÚPSÚ hl. m. Prahy - návrh) zahrnuty intenzity dopravy posuzovaného záměru. Doprava na komunikačním systému dle řešených úseků je rozdělena na všechna vozidla/pomalá vozidla za 24 h bez započítání dopravy MHD. Podíl dopravy ve dne činí 91 % a na noc připadá zbývajících 9 %. Intenzity ostatní dopravy na komunikační síti po uvedení posuzovaného záměru do provozu jsou uvedeny v následující tabulce. Tyto intenzity jsou již se započtení zdrojové a cílové dopravy záměru Rokytka Park Praha. Tab. č. 8: Intenzity dopravy včetně zdrojové a cílové dopravy záměru v zájmovém území pro rok 2014 (24 h) číslo úseku 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18

úsek vjezd k Rokytka Park Praha Kolbenova vjezd k ulici Kolbenova Kolbenova Kolbenova sjezd Kbelská – Kolbenova Kolbenova nájezd Kolbenova – Kbelská sjezd Kbelská – Kolbenova nájezd Kolbenova – Kbelská Kbelská Kbelská Kbelská Kbelská Kbelská Poděbradská Poděbradská Poděbradská

OA 2400 30 320 5 430 33 160 33 170 11 900 27 050 11 260 5 850 6 950 35 800 47 960 39 080 3 990 4 890 39 270 47 010 46 880


TNA 100 2 630 220 2 890 3 680 0 3 000 590 0 0 8 950 11 990 9 770 210 260 2 980 3 540 3 520

BUS 0 0 580 580 0 580 0 0 0 780 780 780 0 0 500 500 500 0

34

Rokytka Park Praha

číslo úseku 19 20 21 22 23


úsek vjezd k ulici Poděbradská vjezd k ulici Poděbradská Poděbradská Kbelská Kbelská

OA 3 600 1 770 45 900 5 410 5 650

TNA 150 80 3 450 290 0

BUS 0 500 0 0 0

Rozpad dopravy na komunikační síti v roce 2014 se započtení zdrojové a cílové dopravy záměru je uveden v kartogramu – ÚPSÚ hl. m. Prahy - návrh (viz kapitola F). Intenzity dopravy v roce 2014 odpovídají modelové komunikační síti města dle návrhu územního plánu hl. m. Prahy.

Ostatní infrastruktura Vodovod Areál bude možné zásobovat pitnou vodou ze stávajícího vodovodního řadu DN 150 v ulici Kolbenova.

Kanalizace Vzhledem k poloze lokality na břehu Rokytky bylo dohodnuto, že bude v území navržena oddílná kanalizační soustava. Splaškové odpadní vody budou napojeny do pravobřežního sběrače, který kapacitně vyhovuje. Dešťové vody budou svedeny přes retenční nádrž do Rokytky. Retenční prostor byl konzultován se správcem toku Lesy Praha, který požaduje kapacitu nádrže na 10letý déšť s trváním 30 minut.

Zásobování teplem Areál bude napojen na CZT. Územím vede hloubkově uložený hlavní přívod tepla soustavy EMĚ 2 x DN 1000. V jihozápadní části je stávající šachta, z níž je vyvedena zásobní větev pro Vysočany a připraveno zaslepené potrubí 2 x DN 300. Na toto potrubí je možno napojit uvažovanou lokalitu a takto zajistit její zásobování. Připojení odběratelů bude pomocí kompaktních výměníkových stanic, umístěných v suterénu objektů.

Zásobování elektrickou energií Řešené území bude napájeno z dvoustupňové sítě 22 kV. V území jsou navrženy dvě distribuční trafostanice. Připojení navržených trafostanic lze dle současných podmínek v distribuční síti 22 kV uvažovat kabelovou smyčkou na stávající distribuční kabely vedené v trase u tramvajového tělesa od stávající trafostanice. Slaboproud Napojení na telefonní síť bude kabelem ze stávající kabelové komory v Poděbradské ulici. Z prostoru Poděbradské ulice bude veden kabel úložným způsobem do území, kde bude rovněž rozveden


35

Rokytka Park Praha


přes účastnické rozvaděče. Kabely v úložném provedení budou vedeny mimo pojížděné plochy, přechody v komunikacích budou v chráničkách.

Ochranná pásma Severní část území se dotýká ochranného pásma metra. Proto je třeba řešit objekty v této části ve smyslu zákona č. 266/1994 Sb., v platném znění.


36

Rokytka Park Praha


III. Údaje o výstupech 1. Ovzduší Podrobné vyhodnocení emisí spojených s výstavbou a provozem hodnoceného záměru je uvedeno v samostatné příloze č. 1 - Rozptylové studii. Emisní faktory použité pro bilance emisí v etapě výstavby i provozu jsou uvedeny v rozptylové studii, která je samostatnou přílohou předkládaného oznámení.

Etapa výstavby Emisní faktory použité pro bilance emisí v etapě výstavby jsou uvedeny v rozptylové studii, která je samostatnou přílohou předkládaného oznámení. •

Bodové zdroje znečištění

Bodové zdroje znečištění ovzduší pro etapu výstavby nejsou uvažovány. •

Plošné zdroje znečištění ovzduší

Mezi plošné zdroje znečištění ovzduší patří pohyb nakladačů v areálu staveniště. Je uvažováno s 16 hodinami provozu denně (pro dva nakladače 32 hodin). Při uvažovaných 178 pracovních dnech se jedná o 5 696 provozních hodin, což předpokládá spotřebu 85 326 l nafty. Spálením tohoto množství nafty bude vyprodukováno následující množství emisí: Tab. č. 9: Suma emisí z plošného zdroje - nakladače PM10

Plošný zdroj

g.s-1

kg.den-1

t.rok-1

0,01537778

0,49824

0,08868672

Dalším plošným zdrojem znečištění ovzduší jsou nákladní automobily potřebné k realizaci stavby. Počet a druh jednotlivých vozidel pro realizaci stavby lze v současném stádiu přípravy stavby pouze odhadovat. Rozhodující stavební činnosti z hlediska staveništní dopravy jsou zemní práce. Tato etapa bude na staveništi vyvolávat za celou tuto etapu výstavby v rámci 1. etapy výstavby 4 030 pohybů TNA/etapa zemních prací (42 dní), 96 pohybů TNA/8 h. Pro výpočet sumy emisí z plošného zdroje stání nákladních automobilů byl pro volnoběh použit předpoklad: 1 minuta volnoběhu = ujetí 1 km. Na základě uvedeného předpokladu při uvažovaném pohybu TNA/den a době volnoběhu 30 sekund lze při uvažovaném počtu směn v rámci zemních prací sumarizovat následující sumu emisí: Tab. č. 10: Suma emisí z plošných zdrojů – stání TNA PM10 -1

g.s Plošný zdroj

kg.den-1

t.rok -1

0,0137987 0,5464272 0,0229499


37

Rokytka Park Praha

•


Liniové zdroje znečištění

Dle předaných podkladů je očekávána vyrovnaná bilance zemních prací. Ve výpočtu je tedy předpokládáno, že uvažované pohyby v rámci zařízení staveniště jsou reprezentovány 96 pohyby TNA/den. Je uvažováno s celkovou dobou této etapy výstavby po dobu 42 dnů, přičemž je uvažována pracovní doba od 7 hod do 18 hod. Při použití emisních faktorů pro etapu výstavby lze očekávat následující bilance emisí na přepravní trase v rámci staveniště: Tab. č. 11: Suma emisí z liniového zdroje – komunikace uvnitř areálu PM10

komunikace

g/m/s

kg/km/den

t/km/rok

6,623E-05

1,0928544

0,0458999

Etapa provozu •

Bodové zdroje se záměrem – odvětrávání podzemních parkovišť

Záměr nepředstavuje žádné energetické zdroje znečišťování ovzduší. Celý komplex bude napojen na CZT. V rámci výpočtu jsou uvažovány technologické zdroje znečišťování ovzduší, které jsou představovány výduchy vzduchotechniky z odvětrání garáží jednotlivých řešených objektů. Zadaným vozokilometrům a specifikovaným výduchům odpovídají následující bilance emisí. Tab. č. 12: Bilance emisí bodového zdroje – podzemní parkoviště NOx -1 komunikace g.s kg.den-1 g.s-1 kg.den-1 V1 0.0001963 0.0169614 0.0061909 4.606E-06 V2 0.0001963 0.0169614 0.0061909 4.606E-06 V3 8.908E-05 0.0076968 0.0028093 2.09E-06 V4 0.0003291 0.0284353 0.0103789 7.721E-06 V5 0.0003126 0.02701 0.0098587 7.334E-06 V6 0.0002046 0.0176741 0.006451 4.799E-06 V7 0.0001716 0.0148234 0.0054106 4.025E-06 V8 0.0001617 0.0139682 0.0050984 3.793E-06 V9 0.0001353 0.0116877 0.004266 3.174E-06 V10 0.0008059 0.0696274 0.025414 1.891E-05 V11 0.0008059 0.0696274 0.025414 1.891E-05 PM10 komunikace V1 V2 V3 V4 V5 V6 V7

g.s-1 1.24E-07 1.24E-07 5.625E-08 2.078E-07 1.974E-07 1.292E-07 1.083E-07

kg.den-1 1.071E-05 1.071E-05 4.86E-06 1.796E-05 1.706E-05 1.116E-05 9.36E-06

g.s-1 3.909E-06 3.909E-06 1.774E-06 6.554E-06 6.225E-06 4.073E-06 3.416E-06

kg.den-1 0.0046624 0.0046624 0.0021157 0.0078165 0.0074246 0.0048583 0.0040747


Benzen g.s-1 0.0003979 0.0003979 0.0001806 0.0006671 0.0006337 0.0004147 0.0003478 0.0003277 0.0002742 0.0016335 0.0016335 CO

kg.den-1 0.0001452 0.0001452 6.591E-05 0.0002435 0.0002313 0.0001513 0.0001269 0.0001196 0.0001001 0.0005962 0.0005962

g.s-1 0.4028352 0.4028352 0.1827992 0.6753414 0.6414897 0.4197611 0.3520577

kg.den-1 0.1470349 0.1470349 0.0667217 0.2464996 0.2341437 0.1532128 0.1285011

38

Rokytka Park Praha

V8 V9 V10 V11

•


1.021E-07 8.542E-08 5.089E-07 5.089E-07

8.82E-06 7.38E-06 4.397E-05 4.397E-05

3.219E-06 2.694E-06 1.605E-05 1.605E-05

0.0038397 0.0032128 0.0191395 0.0191395

0.3317467 0.2775839 1.6536555 1.6536555

0.1210875 0.1013181 0.6035843 0.6035843

Plošné zdroje

Kromě podzemních parkovišť u jednotlivých objektů je dále uvažováno celkem se 111 parkovacími místy v rámci celého areálu Rokytka Park Praha. Dle předaných projektových podkladů bude na uvedených parkovacích místech realizováno celkem 240 pohybů osobních automobilů za 24 hodin. Pro výpočet sumy emisí z plošného zdroje stání automobilů byl pro volnoběh použit předpoklad: 1 minuta volnoběhu = ujetí 1 km. Na základě uvedeného předpokladu při uvažovaném pohybu 240 OA/den a době volnoběhu 30 sekund lze sumarizovat následující sumu emisí: Tab. č. 13: Suma emisí z plošného zdroje – povrchové parkoviště NOx

•

-1

Benzen -1

-1

-1

komunikace Povrchový plošný zdroj

g.s 0.0001833

kg.den 0.01584 PM10

g.s 0.0057816

kg.den 2.778E-06

g.s-1 0.00024 CO

kg.den-1 0.0000876

komunikace Povrchový plošný zdroj

g.s-1 8.333E-07

kg.den-1 0.000072

g.s-1 2.628E-05

kg.den-1 0.0004753

g.s-1 0.041064

kg.den-1 0.0149884

Liniové zdroje

Ve výpočtu byly uvažovány následující intenzity ostatní + zdrojové a cílové dopravy pro dotčené úseky v okolí posuzovaného záměru ve výhledovém roce 2014: Tab. č. 14: Intenzity ostatní + zdrojové a cílové dopravy záměru na komunikační síti ve výhledovém roce 2014 číslo úseku 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18

úsek vjezd k Rokytka Park Praha Kolbenova vjezd k ulici Kolbenova Kolbenova Kolbenova sjezd Kbelská – Kolbenova Kolbenova nájezd Kolbenova – Kbelská sjezd Kbelská – Kolbenova nájezd Kolbenova – Kbelská Kbelská Kbelská Kbelská Kbelská Kbelská Poděbradská Poděbradská Poděbradská

OA 0 30 320 5 430 33 160 33 170 11 900 27 050 11 260 5 850 6 950 35 800 47 960 39 080 3 990 4 890 39 270 47 010 46 880


TNA 0 2 630 220 2 890 3 680 0 3 000 590 0 0 8 950 11 990 9 770 210 260 2 980 3 540 3 520

BUS 0 0 580 580 0 580 0 0 0 780 780 780 0 0 500 500 500 0

39

Rokytka Park Praha

číslo úseku 19 20 21 22 23


úsek vjezd k ulici Poděbradská vjezd k ulici Poděbradská Poděbradská Kbelská Kbelská

OA 3 600 1 770 45 900 5 410 5 650

TNA 150 80 3 450 290 0

BUS 0 500 0 0 0

Pozn.: úsek 1 je zohledněn v příspěvcích záměru.

Intenzitám dopravy uvedeným v předcházejícím přehledu odpovídají následující bilance emisí dle jednotlivých řešených úseků při zvolených emisních faktorech a zadaných rychlostech na komunikacích s tím, že v bilancích emisí je uvažováno se 70 % dopravy s emisní charakteristikou dle EURO 3 a s 30 % dopravy s emisní charakteristikou EURO 4: Tab. č. 15: Emisní příspěvek liniových zdrojů záměru ostatní + zdrojová a cílová doprava záměru v roce 2014 číslo úseku 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 číslo úseku 1 2 3 4 5 6

-1

g/m.s

0 0.0005247 4.721E-05 0.0005604 0.0006201 6.701E-05 0.0005343 0.000108 3.294E-05 3.914E-05 0.0010868 0.0013852 0.0011673 3.834E-05 4.719E-05 0.0005802 0.0006661 0.0006638 3.161E-05 1.601E-05 0.000653 5.239E-05 3.182E-05 g/m.s-1 0 2.792E-05 2.001E-06 3.019E-05 3.689E-05 2.975E-07

NOx kg/km.den-1 0 18.889794 1.6995165 20.173093 22.324971 2.412487 19.233759 3.8883245 1.1859705 1.4089735 39.12574 49.865604 42.022185 1.380372 1.6988955 20.886221 23.979296 23.898514 1.1380275 0.5765385 23.509346 1.885955 1.1454245 PM10 kg/km.den-1 0 1.005039 0.072053 1.086973 1.328169 0.01071

-1

t/km. rok

-1

g/m.s

0 6.8947746 0.6203235 7.3631788 8.1486142 0.8805578 7.0203219 1.4192384 0.4328792 0.5142753 14.280895 18.200945 15.338097 0.5038358 0.6200969 7.6234705 8.7524429 8.7229576 0.41538 0.2104366 8.5809111 0.6883736 0.4180799

0 4.574E-06 5.92E-07 4.965E-06 5.413E-06 1.025E-06 4.501E-06 1.303E-06 5.038E-07 5.985E-07 8.784E-06 1.155E-05 9.53E-06 4.624E-07 5.681E-07 5.477E-06 6.46E-06 6.437E-06 3.948E-07 1.977E-07 6.313E-06 6.299E-07 4.865E-07

t/km. rok-1 0 0.3668392 0.0262993 0.3967451 0.4847817 0.0039092

g/m.s-1 0 0.0013779 0.0001833 0.0014965 0.0016206 0.0003261


Benzen kg/km.den-1 0 0.1646488 0.0213122 0.1787464 0.1948618 0.03689 0.162045 0.0469184 0.018135 0.021545 0.316212 0.4158303 0.3430752 0.0166446 0.0204526 0.1971598 0.2325554 0.2317452 0.014214 0.0071158 0.227282 0.0226754 0.017515

t/km. rok-1 0 0.0600968 0.007779 0.0652424 0.0711246 0.0134649 0.0591464 0.0171252 0.0066193 0.0078639 0.1154174 0.1517781 0.1252224 0.0060753 0.0074652 0.0719633 0.0848827 0.084587 0.0051881 0.0025973 0.0829579 0.0082765 0.006393

CO kg/km.den-1 0 49.603726 6.5985018 53.873047 58.342517 11.739112

t/km. rok-1 0 18.10536 2.4084532 19.663662 21.295019 4.2847759

40

Rokytka Park Praha

7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23

3.097E-05 5.285E-06 1.463E-07 1.738E-07 8.333E-05 0.0001094 9.036E-05 1.881E-06 2.327E-06 3.044E-05 3.538E-05 3.521E-05 1.362E-06 7.227E-07 3.459E-05 2.595E-06 1.413E-07


1.115057 0.190261 0.005265 0.006255 2.999747 3.9388111 3.253045 0.067704 0.083779 1.095837 1.273771 1.267548 0.049035 0.026017 1.245295 0.093406 0.005085

0.4069958 0.0694453 0.0019217 0.0022831 1.0949077 1.4376661 1.1873614 0.024712 0.0305793 0.3999805 0.4649264 0.462655 0.0178978 0.0094962 0.4545327 0.0340932 0.001856

0.0013463 0.0004011 0.0001603 0.0001904 0.0025655 0.0033756 0.002784 0.0001423 0.0001748 0.0016594 0.0019593 0.0019526 0.0001222 6.105E-05 0.0019148 0.0001937 0.0001548

48.466612 14.438356 5.770908 6.856036 92.357899 121.52339 100.22251 5.1215199 6.2916054 59.739928 70.536523 70.295379 4.3980885 2.1976752 68.933474 6.9739271 5.573612

17.690313 V.27 2.1063814 2.5024531 33.710633 44.356036 36.581216 1.8693548 2.296436 21.805074 25.745831 25.657813 1.6053023 0.8021514 25.160718 2.5454834 2.0343684

Ve výpočtu byly uvažovány následující intenzity zdrojové a cílové dopravy na dotčených úsecích nové komunikační sítě uvnitř posuzovaného areálu Rokytka Park Praha ve výhledovém roce 2014: Tab. č. 16: Intenzity zdrojové a cílové dopravy záměru na komunikační síti uvnitř posuzovaného areálu ve výhledovém roce 2014 úsek 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

všechna 2 500 170 172 306 1 120 1 632 510 390 200 2 142 2 330

pomalá 100 6 4 14 36 88 10 10 10 98 96

Intenzitám dopravy uvedeným v předcházejícím přehledu odpovídají následující bilance emisí dle jednotlivých řešených úseků při zvolených emisních faktorech a zadaných rychlostech na komunikacích s tím, že v bilancích emisí je uvažováno se 70 % dopravy s emisní charakteristikou dle EURO 3 a s 30 % dopravy s emisní charakteristikou EURO 4: Tab. č. 17: Emisní příspěvek liniových zdrojů záměru zdrojová a cílová doprava záměru v roce 2014 číslo úseku 1

-1

g/m.s 1.66052E-05

NOx kg/km.den-1 0.597787

-1

t/km. rok 0.2181923

-1

g/m.s 2.176E-07


Benzen kg/km.den-1 0.007833

t/km. rok-1 0.002859

41

Rokytka Park Praha

číslo úseku

-1

2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

g/m.s 1.09298E-06 1.01221E-06 2.11206E-06 7.0412E-06 1.18672E-05 2.91719E-06 2.33719E-06 1.41885E-06 1.47844E-05 1.56027E-05

komunikace 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

g/m.s-1 5.761E-07 3.49E-08 2.424E-08 7.992E-08 2.111E-07 4.975E-07 6.194E-08 5.994E-08 5.678E-08 5.595E-07 5.519E-07


NOx kg/km.den-1 0.0393472 0.0364395 0.0760342 0.2534833 0.4272206 0.1050187 0.0841387 0.0510787 0.5322393 0.5616955 PM10 kg/km.den-1 0.02074 0.0012564 0.0008728 0.0028772 0.0075984 0.0179104 0.00223 0.002158 0.002044 0.0201404 0.0198684

-1

-1

t/km. rok 0.0143617 0.0133004 0.0277525 0.0925214 0.1559355 0.0383318 0.0307106 0.0186437 0.1942673 0.2050189

g/m.s 1.452E-08 1.396E-08 2.725E-08 9.44E-08 1.5E-07 4.075E-08 3.199E-08 1.811E-08 1.907E-07 2.038E-07

t/km. rok-1 0.0075701 0.0004586 0.0003186 0.0010502 0.0027734 0.0065373 0.000814 0.0007877 0.0007461 0.0073512 0.007252

g/m.s-1 4.46981E-05 2.97443E-06 2.84109E-06 5.61414E-06 1.93093E-05 3.10261E-05 8.27289E-06 6.51763E-06 3.73845E-06 3.9299E-05 4.18863E-05

Benzen kg/km.den-1 0.0005226 0.0005027 0.0009809 0.0033985 0.0053992 0.0014671 0.0011515 0.0006518 0.0068663 0.0073356 CO kg/km.den-1 1.609133 0.1070796 0.1022791 0.2021091 0.6951355 1.1169396 0.2978241 0.2346345 0.1345843 1.4147637 1.5079071

t/km. rok-1 0.0001907 0.0001835 0.000358 0.0012404 0.0019707 0.0005355 0.0004203 0.0002379 0.0025062 0.0026775 t/km. rok-1 0.5873335 0.039084 0.0373319 0.0737698 0.2537245 0.407683 0.1087058 0.0856416 0.0491233 0.5163888 0.5503861

2. Odpadní vody Výstavba Splaškové odpadní vody z objektů zařízení staveniště ve fázi výstavby budou svedeny do nově navrhované kanalizační přípojky. Dešťové vody ze staveniště a ze stavebních jam budou vypouštěny do kanalizace po usazení kalů v sedimentačních jímkách. Předpokládá se zřízení sběrných záchytných jímek, kam bude sveden provizorní odvodňovací drenážní systém z prostoru stavební jámy, odkud budou vody přečerpávány do systému dešťové kanalizace. Provoz Splaškové odpadní vody budou odváděny do pravobřežního sběrače, který kapacitně vyhovuje. Produkce splašků vyplývá z průměrné denní spotřeby vody a bude činit cca 735,72 m3/den pro celý areál. Z restaurace budou odváděny splaškové odpadní vody přes lapol v množství 37,5 m3/den. Dešťové vody budou svedeny přes retenční nádrž (suchý poldr) do Rokytky. Retenční prostor byl konzultován se správcem toku Lesy Praha, který požaduje kapacitu nádrže na 10letý déšť s trváním 30 minut.


42

Rokytka Park Praha


Výpočet retence Celková plocha odvodňovaná do Rokytky je 6,15 ha. Uvažujeme intenzitu deště pro oddílnou kanalizaci i = 160 l/s/ha. Q = 6,15 x 0,461 x 160 = 454 l/s Pro retenci se uvažuje desetiletá vody v trvání 30 min. Intenzita deště i = 154 l/s/ha. Velikost retence V = 6,15 x 0,461 x 154 x 60 x 30 = 785,9 m3 = 800 m3

Množství vypouštěného znečištění Jakost vod ze zpevněných ploch, resp. vozidlových komunikací, bude vykazovat především zvýšené koncentrace ropných látek (NEL) a nerozpuštěných látek (NL). Koncentrace těchto látek v odpadní vodě není blíže odhadnutelná, mění se v závislosti na délce a intenzitě srážek, množství a technickém stavu vozidel, strojního parku atp. Odpadní voda odtékající z vozovky a zpevněných ploch je nejvíce znečištěna v počátečních minutách srážkové činnosti. Nejvyšší koncentrace škodlivin se objevuje přibližně v prvních 15 minutách po jejím zahájení. Při delším trvání srážek pak koncentrace škodlivin prudce klesá a podle délky a vydatnosti srážek se snižuje až na zanedbatelné hodnoty. Vody ze sociálních zařízení odpovídají svým složením běžným komunálním odpadním vodám a obsahují především biologicky odbouratelné látky. Pro tento typ odpadních vod jsou typické zvýšené koncentrace BSK5, NH4+, NO3-, NO2-, PO43-. Následující tabulka ukazuje průměrné koncentrace hlavních znečišťujících látek ve vodách komunálního charakteru z obytných čtvrtí. Jedná se o čistě orientační hodnoty, neboť konkrétní naměřené koncentrace jsou závislé na mnoha faktorech (např. počet obyvatel). Tab. č. 18: Průměrné složení komunálních vod z obytných čtvrtí Ukazatel jakosti vody

Koncentrace

pH

6,5 - 8

CHSKCr

200 - 350 (mg/l)

BSK5

150 - 250 (mg/l)

NL

1000 (mg/l)

celkový N

< 30 (mg/l)

3. Odpady Nakládání s odpady se řídí zákonem o odpadech č. 185/2001 Sb. v platném znění a navazujícími a upřesňujícími právními předpisy. Zařazování odpadu se provádí dle Vyhlášky č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů a Seznam nebezpečných látek, ve znění vyhl. č. 503/2004 Sb. V následujících odstavcích jsou uvedeny předpokládané kategorie a druhy odpadů vznikající ve fázi výstavby a provozu záměru a způsob nakládání s těmito odpady. Výstavba Při výstavbě lze předpokládat vznik následujících druhů odpadů: Zbytky barev, lepidel a těsnících materiálů lze zařadit do podskupiny 08 01, 08 02 a 08 04. V této podskupině mohou vznikat jak nebezpečné, tak ostatní odpady podle použité technologie a mate- E K O L A group, spol. s r.o. -

43

Rokytka Park Praha


riálů. Pokud již nebudou použité materiály jinak využitelné, budou shromažďovány v uzavíratelných nádobách a podle potřeby a skutečných vlastností budou odváženy k odstranění. Při zpracování a použití kovových materiálů při stavbě může vznikat odpad 12 01 01 Piliny a třísky železných kovů, 12 01 03 Piliny a třísky neželezných kovů, 12 01 13 Odpady ze svařování. Předpokládá se však vznik pouze nepatrného množství tohoto odpadu. Odpadní oleje mohou vznikat použitím ve stavebních strojích. Z provozu kompresorů mohou vznikat olejové chlorované nebo nechlorované emulze. Jedná se převážně o nebezpečné odpady podskupiny 13 01 - Odpadní hydraulické oleje a podskupiny 13 02 – Odpadní motorové, převodové a mazací oleje. Konkrétní zařazení do druhu je závislé na výběru uživatele stavební techniky. Odpadní oleje patří podle zákona o odpadech, č. 185/2001 Sb. mezi „vybrané výrobky“ a po využití se stávají odpady. Nakládání s nimi je v zákoně upraveno speciálními podmínkami. Nejpravděpodobnější je varianta, že údržba techniky bude prováděna u specializované firmy, tj. mimo staveniště. Případné upotřebené oleje vzniklé na staveništi budou shromažďovány ve speciálních dvouplášťových kontejnerech na určeném místě. Zbytky organických rozpouštědel a ředidel budou vznikat při ředění barev, popř. čistění materiálů. Může se jednat rovněž o pevné látky znečištěné rozpouštědly. Jedná se o odpad 14 06 02 N, 14 06 03 N. Nevyužitelné zbytky budou shromažďovány v uzavíratelné nádobě a následně odváženy k recyklaci k některé ze specializovaných firem. V období výstavby budou vznikat obaly podskupiny 15 01 (papírové a lepenkové obaly, plastové, dřevěné, kovové, kompozitní, směsné, skleněné a textilní obaly patřící do kategorie „ostatní“). Obaly znečištěné nebezpečnými látkami, popř. prázdné kovové tlakové nádoby (15 01 10 N, 15 01 11 N) patří do nebezpečných obalů. Po vyprázdnění budou nevratné obaly tříděny a předávány přednostně k následnému využití, recyklaci nebo odstranění. S obaly znečištěnými nebezpečnými látkami bude podle jejich povahy nakládáno jako s nebezpečným odpadem. V průběhu výstavby mohou vznikat odpady podskupiny 15 02 - Absorpční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy, a to buď znečištěné nebezpečnými látkami – druh 15 02 02 N nebo neznečištěné nebezpečnými látkami – druh 15 02 03. Místem shromažďování nebezpečného odpadu budou normalizované sběrné nádoby. Odpad bude skladován na určeném místě a bude dle potřeby odvážen k odstranění do spalovny nebezpečných odpadů. Ostatní odpad by měl být přednostně využíván jako vytříděný odpad textilního materiálu. Opotřebované pneumatiky (16 01 03) mohou vznikat v souvislosti s provozem dopravních a stavebních strojů. Údržba bude prováděna u specializované firmy, tj. mimo staveniště. V rámci provozu stavebních strojů mohou vznikat upotřebené nefunkční autobaterie (olověný akumulátor, 16 06 01 N). Původcem tohoto odpadu budou dodavatelské firmy. V rámci výstavby bude vznikat především stavební odpad skupiny 17, který bude v největší míře obsahovat zbytky pojiv, stavebních prefabrikátů, kovů, izolačních materiálů, umělých hmot, apod. Větší kusy využitelných materiálů by měly být vytříděny a zařazeny do jednotlivých druhů stavebního odpadu skupiny 17. Vytříděné složky by měly být přednostně recyklovány. V případě, že bude stavební materiál znečištěn nebezpečnými látkami, je třeba odpad roztřídit na nebezpečný a ostatní. Nebezpečný odpad musí být přednostně dekontaminován v zařízeních k tomu určených, jinak bude uložen na skládku nebezpečných odpadů. Ve významné míře bude vznikat stavební odpad 17 02 01 – dřevo (stavební dřevo používané jako bednění při realizaci stavebních konstrukcí apod.). Nakládání s dřevěným odpadem z výstavby (17 02 01) se předpokládá následovně: Dřevo se přednostně vytřídí tak, aby mohlo být opakovaně


44

Rokytka Park Praha


používáno. Případně bude dřevo nabídnuto k dalšímu využití, např. po štěpkování může dřevo vstupovat do odpadu ze zeleně (kompost). Až v případě nezájmu trhu bude dřevo energeticky využito ve spalovně. Realizace záměru si vyžádá likvidaci zeleně. Vznikne tak odpad kategorie 20 02 01, který může být štěpkován, kompostován, příp. energeticky využit. V rámci zahloubení objektu bude vznikat odpad zemina a kamení 17 05 04 v množství 77 700 m . Všechna zemina bude využita pro násypy a finální terénní úpravy v rámci záměru. V případě znečištění zeminy nebezpečnými látkami (např. vyteklý olej či palivo ze stavebních mechanismů) se jedná o nebezpečný odpad (17 05 03 N), který by měl být přednostně dekontaminován v zařízeních k tomu určených, jinak bude uložen na skládku nebezpečných odpadů. 3

V rámci výstavby bude vznikat směsný stavební odpad (17 09 04), který bude recyklován či ukládán na skládku odpadu. Jeho součástí budou směsné materiály jako např. piliny a třísky železných či neželezných kovů či odpady ze svařování neznečištěné nebezpečnými látkami, směs stavebních materiálů (beton, keramika, zdivo), které nebude možné roztřídit na jednotlivé složky. Odpad z chemických toalet (20 03 04) bude likvidován podle použité technologie, což bude zajišťováno smluvně. Kategorii odpadu musí podle § 3 vyhlášky č. 381/2001 Sb. určit původce na základě vyloučení nebo potvrzení nebezpečných vlastností pověřenou osobou. Tab. č. 19: Seznam pravděpodobných druhů odpadů vznikajících při výstavbě Kód druhu

Název odpadu

odpadu

Kategorie odpadu

08 01 11

Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky

N

08 01 12

Jiné odpadní barvy a laky neuvedené pod číslem 08 01 11

O

08 02 01

Odpadní práškové barvy

O

08 04 09

Odpadní lepidla a těsnící materiály obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky

N

08 04 10

Jiná odpadní lepidla a těsnící materiály neuvedené pod číslem 08 04 09

O

12 01 01

Piliny a třísky železných kovů

O

12 01 03

Piliny a třísky neželezných kovů

O

12 01 13

Odpady ze svařování

O

13 01

Odpadní hydraulické oleje

O,N

13 02

Odpadní motorové, převodové a mazací oleje

O,N

14 06 02

Jiná halogenovaná rozpouštědla a směsi rozpouštědel

N

14 06 03

Jiná rozpouštědla a směsi rozpouštědel

N

15 01 01

Papírové a lepenkové obaly

O

15 01 02

Plastové obaly

O

15 01 03

Dřevěné obaly

O

15 01 04

Kovové obaly

O

15 01 05

Kompozitní obaly

O

15 01 06

Směsné obaly

O


45

Rokytka Park Praha


Kód druhu

Název odpadu

odpadu

Kategorie odpadu

15 01 07

Skleněné obaly

O

15 01 09

Textilní obaly

O

15 01 10

Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné

N

15 01 11

15 02 02

15 02 03

Kovové obaly obsahující nebezpečnou výplňovou hmotu (např. azbest) včetně prázdných tlakových nádob Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami Absorpční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy neuvedené pod číslem 15 02 02

N

N

O

16 01 03

Opotřebované pneumatiky

O

16 06 01

Olověný akumulátor

N

17 01 01

Beton

O

17 01 06

17 01 07

Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků obsahující nebezpečné látky Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků neuvedené pod číslem 17 01 06

N

O

17 02 01

Dřevo

O

17 02 03

Plasty

O

17 02 04

Sklo, plasty a dřevo obsahující nebezp. látky nebo nebezp. látkami znečištěné

N

17 04 07

Směsné kovy

O

17 04 09

Kovový odpad znečištěný nebezpečnými látkami

N

17 05 03

Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky

N

17 05 04

Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03

O

17 09 04

Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 17 09 01, 17 09 02 a 17 09 03

O

20 02 01

Biologicky rozložitelný odpad

O

20 03 04

Kal ze septiků a žump

O

N – nebezpečné odpady; O – ostatní odpady

Obecné požadavky na nakládání s odpady ve fázi výstavby Povinnosti původců odpadů jsou stanoveny v § 16 zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech v platném znění: a) odpady zařazovat podle druhů a kategorií podle § 5 a 6, b) zajistit přednostní využití odpadů v souladu s § 11, c) odpady, které sám nemůže využít nebo odstranit v souladu s tímto zákonem a prováděcími právními předpisy, převést do vlastnictví pouze osobě oprávněné k jejich převzetí podle § 12 odst. 3, a to buď přímo, nebo prostřednictvím k tomu zřízené právnické osoby, - E K O L A group, spol. s r.o. -

46

Rokytka Park Praha


d) ověřovat nebezpečné vlastnosti odpadů podle § 6 odst. 4 a nakládat s nimi podle jejich skutečných vlastností, e) shromažďovat odpady utříděně podle jednotlivých druhů a kategorií, f) zabezpečit odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem, g) vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi, ohlašovat odpady a zasílat příslušnému správnímu úřadu další údaje v rozsahu stanoveném zákonem o odpadech a prováděcím právním předpisem včetně evidencí a ohlašování PCB a zařízení obsahující PCB a podléhajících evidenci vymezených v § 26. Tuto evidenci archivovat po dobu stanovenou tímto zákonem nebo prováděcím právním předpisem, h) umožnit kontrolním orgánům přístup do objektů, prostorů a zařízení a na vyžádání předložit dokumentaci a poskytnout pravdivé a úplné informace související s nakládáním s odpady, i)

zpracovat plán odpadového hospodářství v souladu s tímto zákonem a prováděcím právním předpisem a zajišťovat jeho plnění,

j)

vykonávat kontrolu vlivů nakládání s odpady na zdraví lidí a životní prostředí v souladu se zvláštními právními předpisy a plánem odpadového hospodářství,

k) ustanovit odpadového hospodáře za podmínek stanovených tímto zákonem podle § 15, l)

platit poplatky za ukládání odpadů na skládky způsobem a v rozsahu stanoveném v tomto zákoně.

Dále je žádoucí, aby při stavební činnosti byly používány postupy, které jsou plně v souladu zejména s požadavky § 10 a § 11 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a změně některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů, zaměřené na předcházení vzniku odpadů a přednostní využívání odpadů. V rámci minimalizace stavebních odpadů bude plněn Metodický pokyn odboru odpadů MŽP k nakládání s odpady ze stavební výroby a s odpady z rekonstrukcí a odstraňování staveb (Věstník MŽP 9/2003) a zejména nařízení vlády 197/2003 Sb. - Plán odpadového hospodářství ČR, který stanoví pro rok 2010 dosažení 75 % podílu využívání vzniklého stavebního a demoličního odpadu. Tuto kvótu také předepisuje Plán odpadového hospodářství Hl. m. Prahy (prosinec 2004). Odpad bude na staveništi tříděn. Dále bude ukládán buď přímo na transportní vozidla, nebo do kontejnerů umístěných na ploše staveniště pro následný odvoz. Přednostně budou odpady dále využity (stavební recyklát, dřevní hmota, železo). Materiálové využití bude mít přednost před jejich uložením na skládku nebo jiným využitím odpadů (např. energetickým). Odpady budou předány pouze osobám, které jsou dle zákona o odpadech k jejich převzetí oprávněny. Pro shromažďování jednotlivých druhů odpadů vytvoří dodavatel stavby potřebné podmínky. Nebezpečné odpady budou shromažďovány na vyhrazených místech odděleně, ve speciálních nepropustných kontejnerech a nádobách určených k tomuto účelu a zabezpečených tak, aby nemohlo dojít k neoprávněné manipulaci s nebezpečnými odpady nebo k úniku škodlivin z uložených odpadů. Uvedené odpady budou předávány firmě, která má oprávnění k nakládání s tímto druhem odpadů dle zákona č. 185/2001 Sb., § 4 a 12. Přesné množství druhů odpadů, resp. způsob nakládání s odpadem není možné v tomto stupni projektové dokumentace specifikovat. Většina těchto údajů bude známa až po určení zhotovitele stavby a bude vycházet z konkrétně použitých technologií.


47

Rokytka Park Praha


Ke kolaudaci stavby budou předloženy doklady o způsobu odstranění odpadů ze stavební činnosti, pokud jejich další využití na stavbě není možné, a evidence odpadů ze stavby. Provoz Během užívání obytného areálu Rokytka Park budou vznikat odpady z domácností, obchodů a služeb. Převážně se jedná o odpady kategorie ostatní, v omezené míře o nebezpečný odpad. Vzhledem k tomu, že záměrem je výstavba bytových jednotek, při provozu záměru bude vznikat převážně 20 03 01 - směsný komunální odpad. Množství vznikajícího směsného komunálního odpadu je nutné minimalizovat tříděním a odděleným sběrem. Vytříděny mohou být zejména papír a lepenka (20 01 01), sklo (20 01 02), plasty (20 01 39) a biologicky rozložitelný odpad (20 02 01). Tyto vytříděné složky lze umísťovat do barevně odlišených nádob, pro které je vhodné v areálu vyčlenit prostor pro soustředěné umístění nádob pro oddělený sběr vytříděných složek. Směsný komunální odpad bude shromažďován v kontejnerech na směsný komunální odpad. Při provozu bytových domů lze dále očekávat vznik upotřebených, nefunkčních zářivek a výbojek (zářivky a jiný odpad s obsahem rtuti, 20 01 21 N). Nefunkční zářivky bude odstraňovat firma zabývající se odstraněním tohoto odpadu. (Podle § 38 zákona č. 185/2001 Sb., v platném znění se povinnost zpětného odběru vztahuje mj. i na výbojky a zářivky.) Vyřazené baterie a akumulátory patří podle zákona o odpadech mezi „vybrané výrobky“ a po využití odpady. Nakládání s nimi je v zákoně upraveno speciálními podmínkami. Pro sběr baterií lze na určeném místě umístit kontejner pro jejich sběr (zajišťuje např. firma Ecobat). Z obchodních ploch budou produkovány převážně obaly (papírové a lepenkové obaly, plastové, dřevěné, atd.), které budou ukládány do kontejnerů na separovaný odpad. Při provozu restaurace lze očekávat následující druhy odpadů: biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven (20 01 08), případně jedlý olej a tuk (20 01 25 O). Při údržbě zeleně v areálu za provozu bude vznikat biologicky rozložitelný odpad 20 02 01. Odpad by měl být předáván specializované firmě k biodegradaci (kompostování). Odpad z čištění a úklidu chodníků a komunikací v rámci areálu po uvedení stavby do provozu se obvykle řadí do druhu 20 03 03 – uliční smetky. Odpady charakteru „N“ (nebezpečný) se běžně v objektech nebudou vyskytovat, případný odpad tohoto charakteru (z údržby a servisu objektů) bude odstraňován smluvně, přímo firmou zajišťující servis a údržbu, která odpad okamžitě v rámci servisu odveze. Všechny odpady budou na základě smluv (budou předloženy při kolaudaci objektu) odstraňovány organizacemi, které mají povolení k nakládání s odpady. Předpokládané druhy vznikajících odpadů uvádíme v následující tabulce. Převážně se jedná o odpady kategorie ostatní, v omezené míře o nebezpečný odpad.


48

Rokytka Park Praha


Tab. č. 20: Seznam pravděpodobných druhů odpadů vznikajících při provozu Kód druhu odpadu 15 02 02 16 06 02 16 06 04 16 06 05 19 08 09 20 01 01 20 01 02 20 01 08 20 01 11 20 01 13 20 01 21 20 01 25 20 01 27 20 01 28 20 01 29 20 01 30 20 01 33 20 01 34 20 01 35 20 01 36 20 01 37 20 01 38 20 01 39 20 01 40 20 02 01 20 02 02 20 02 03 20 03 01 20 03 03 20 03 07

Název odpadu Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených ), čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami Nikl-kadmiové baterie a akumulátory Alkalické baterie (kromě baterií uvedených pod číslem 16 06 03) Jiné baterie a akumulátory Směs tuků a olejů z odlučovače tuků obsahující pouze jedlé oleje a jedlé tuky Papír a lepenka Sklo Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven Textilní materiály Rozpouštědla Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť Jedlý olej a tuk Barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice obsahující nebezpečné látky Barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice neuvedené pod číslem 20 01 27 Detergenty obsahující nebezpečné látky Detergenty neuvedené pod číslem 20 01 29 Baterie a akumulátory, zařazené pod čísly 16 06 01, 16 06 02 nebo pod číslem 16 06 03 a netříděné baterie a akumulátory obsahující tyto baterie Baterie a akumulátory neuvedené pod číslem 20 01 33 Vyřazené elektrické a elektronické zařízení obsahující nebezpečné látky neuvedené pod čísly 20 01 21 a 20 01 23 6) Vyřazené elektrické a elektronické zařízení neuvedené pod čísly 20 01 21, 20 01 23 a 20 01 35 Dřevo obsahující nebezpečné látky Dřevo neuvedené pod číslem 20 01 37 Plasty Kovy Biologicky rozložitelný odpad Zemina a kameny Jiný biologicky nerozložitelný odpad Směsný komunální odpad Uliční smetky Objemný odpad

Kategorie odpadu N N O O O O O O O N N O N O N O N O N O N O O O O O O O O O

Obecné požadavky na nakládání s odpady ve fázi provozu záměru Provozovatel záměru je povinen vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi dle § 39, odst. 1, z. 185/2001 Sb. a v případě produkce více než 50 kg nebezpečného nebo 50 t ostatního odpadu zasílat každoročně hlášení o produkci odpadů dle § 39, odst. 2. Shrnutí Přesné množství některých druhů odpadů, resp. způsob nakládání s odpadem ve fázi výstavby není možné v současném stupni projektových příprav přesně specifikovat. Většina těchto údajů bude


49

Rokytka Park Praha


známa až po určení zhotovitele stavebních prací. Pro shromažďování jednotlivých druhů odpadů vytvoří dodavatel stavby potřebné podmínky. Odvoz odpadu bude provádět smluvně zajištěná firma oprávněná k odstranění odpadů. Při činnosti bude kladen především důraz na prevenci vzniku a využívání odpadů v souladu s § 10 a § 11 zákona o odpadech. Snahou musí být přednostní využití odpadů vhodných k úpravě (recyklaci). Provozovatel záměru bude nakládat se vznikajícím odpadem v souladu se schváleným Plánem odpadového hospodářství Hl. m. Prahy tak, aby splnil všechny relevantní cíle a opatření v dokumentu obsažené. Původce odpadů je povinen vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi dle § 39, odst. 1, zákona č. 185/2001 Sb., a v případě produkce více než 50 kg nebezpečného nebo 50 t ostatního odpadu posílat každoročně hlášení o produkci odpadů dle § 39, odst. 2. Celý investiční záměr je spojen s produkcí odpadů, které by z hlediska celkového množství i z hlediska druhů odpadů neměly významně ohrozit životní prostředí.

4. Ostatní Hluk Fáze výstavby Hlavními zdroji hluku bude hluk z mechanismů používaných při výstavbě a z dopravy související se stavebními pracemi. Pro stavební práce budou používány běžné stroje, které budou způsobovat hluk na jednotlivých místech dle postupně probíhající stavby. Výstavba a s tím související hluk bude jevem časově omezeným, hlučné práce budou prováděny pouze v denní době. Celková hladina akustického tlaku A bude také záviset na výběru dodavatele stavby a kvalitě jeho strojového parku. Zhotovitel stavebních prací je povinen používat především stroje a mechanismy v dobrém technickém stavu a jejichž hlučnost nepřekračuje hodnoty stanovené v technickém osvědčení. Emisní hlukové charakteristiky posuzovaného záměru lze definovat pro fázi výstavby pomocí emisních akustických charakteristik jednotlivých zařízení a délky jejich působení. a) Předpokládaná délka pracovní doby: Při výpočtu ekvivalentních hladin akustického tlaku je uvažováno s délkou pracovní doby ve fázi výstavby 14 hodin. b) Emisní parametry strojního vybavení: Tab. č. 21: Použité strojní vybavení a jeho uvažované hlukové parametry ve fázi výstavby Akustické parametry – LAeq ve vzdáNázev stroje

rypadlo CAT 325

lenosti 10 m od zdroje (dB) dB v klidu

dB za provozu

80

89


50

Rokytka Park Praha


Akustické parametry – LAeq ve vzdáNázev stroje

lenosti 10 m od zdroje (dB) dB v klidu

dB za provozu

kolový nakladač CAT 906

70

76

rypadlo - nakladač CAT 428 B

78

105

74

80

nákladní automobily(TATRA 815)

82

90

nákladní automobily(MAN, MERCEDES)

81

90

nákladní automobily LIAZ

82

92

lehký nákladní automobil (AVIA)

76

80

domíchávač betonu na podvozku DAF 85

70

75

domíchávač betonu automobilní AM 368

62

65

věžový jeřáb Liebherr 112 EC-H 10

80

85

autojeřáb AD 20, 28

82

90

autojeřáb Liebherr

70

75

kompresor ATLAS CORPO XAMS 175

70

83

60

68

sbíjecí kladivo

-

98

čerpadlo betonu

-

81

okružní pila HOP

80

100

rozbrušovací pila

-

75

svářecí soupravy

-

65

stavební výtah NOV 1000

-

52

válec

70

78

vibrační válec

73

80

vrtná souprava HBM 120 SD (piloty, vrty pro zápor.pažení)

kompresor Silent Pack Inger Soll-Rand P70

Fáze provozu Hluk z dopravy na pozemních komunikacích Ve fázi provozu areálu Rokytka Park Praha bude zdrojem hluku především automobilová doprava záměru. Jednotlivé vypočtené hodnoty akustického tlaku A vyvolané provozem záměru jsou uvedeny v tabulkách v kapitole D. I. 3 tohoto oznámení. Byly vyhodnoceny jednotlivé výpočtové modely, tzn. kompletní náplň území s provozem Rokytka Park Praha v roce 2014 (model 2), stav bez záměru Rokytka Park Praha v roce 2014 (model 3) a samotný záměr Rokytka Park Praha v roce 2014 (model 4). Hodnocení počáteční akustické situace v roce 2007 je součásti kapitoly C.2.


51

Rokytka Park Praha


Hluk ze stacionárních zdrojů Ve fázi provozu záměru Rokytka Park Praha budou na střeše některých objektů vyvedeny odtahy ventilátorů odpadního vzduchu z garáží. Hladina akustického výkonu výfukové hlavice je LWA = 65 dB. Parametry jednotlivých výdechů jsou uvedeny v následující tabulce. Tab. č. 22: Stacionární zdroje hluku Akustický Výduch

výkon LwA (dB)

Umístění na

Výška

objektu

(m)

Max. množství odvádě-

Plocha vý-

ného vzduchu

dechu

(m3/h)

(m2)

V1

65

D1

226,9

18 000

0,625

V2

65

D2

225,3

18 000

0,625

V3

65

F4

229,4

12 000

0,417

V4

65

F3

228,5

26 500

0,92

V5

65

F1

226,5

26 500

0,92

V6

65

B6

220,8

18 000

0,625

V7

65

B4

221,5

21 000

0,729

V8

65

B1

224,2

18 000

0,625

V9

65

A13

225,7

12 000

0,417

V10

65

C1

238,5

29 000

1,007

V11

65

C2

258,5

29 000

1,007

Umístění jednotlivých výdechů z podzemních garáží je součástí přílohy č. 2 – Akustické studie. Vibrace K lokálnímu výskytu vibrací ve fázi výstavby záměru může dojít vlivem nasazení stavebních strojů (kompresory, apod.) nebo při průjezdu těžkých nákladních automobilů. Projevy vibrací těchto zdrojů lze očekávat do vzdálenosti několika metrů od zdroje. Vzhledem ke vzdálenosti zdrojů od nejbližší zástavby se přenos vibrací do této zástavby nepředpokládá. Vlastní provoz záměru nebude zdrojem vibrací, které by mohly mít nepříznivý vliv na okolí. Vliv vibrací z automobilové dopravy záměru či provozních zařízení (např. vzduchotechnické jednotky) na okolní zástavbu se nepředpokládá.

Záření radioaktivní, elektromagnetické V plánovaném areálu Rokytka Park Praha se nepředpokládá používání žádných zdrojů elektromagnetického ani radioaktivního záření. Dle Atlasu životního prostředí v Praze se řadí posuzovaná lokalita do kategorie území se středním radonovým rizikem. Doporučená opatření proti pronikání radonu z podloží do stavby budou řešena v dalším stupni projektové dokumentace ve smyslu normy ČSN 73 0601 Ochrana staveb proti radonu z podloží.


52

Rokytka Park Praha


5. Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií V celém areálu nebudou umístěny žádné nebezpečné provozy. Potenciální rizika vzniku havárií či nestandardního stavu, které lze obecně identifikovat, jsou: •

požár,

•

exploze,

•

únik nebezpečných látek,

•

úraz elektrickým proudem,

•

porucha technologického zařízení,

•

vzdutí hladin podzemní vody.

Dopady na okolí Největší nebezpečí pro širší okolí může nastat při vzniku většího požáru. Vzhledem k tomu, že budovy přímo nesousedí s dalšími objekty, je přenos požáru malý. Negativním projevem požáru pro širší okolí je vznik jedovatých a dráždivých plynů. Dále pak při hasičském zásahu jsou odtékající vody kontaminovány směsí hasebných látek a látek vyplavených při hašení. Rozsáhlejší vliv může mít únik nebezpečných látek do podzemních a odpadních vod. Včasným zásahem lze rozsah havárie omezit pouze na vlastní areál. Tuto problematiku je třeba řešit v manipulačním řádu kanalizace. Výstavba Během stavby může být podzemní voda kontaminována zejména úniky pohonných hmot, olejů a mazadel z dopravních či stavebních mechanizmů. Při případné havárii bude nutné zahájit sanační čerpání a v dekontaminační jednotce odstranit ropné produkty z čerpané vody. Horninové prostředí může být v havarijním případě během výstavby areálu kontaminováno úniky ropných produktů ze stavebních či dopravních mechanizmů. V tomto případě bude nutné kontaminovanou zeminu ihned vytěžit a odvézt na zabezpečenou skládku. Provoz Preventivní opatření Pro prevenci všech havarijních a nestandardních stavů je třeba dodržovat provozní a manipulační řády jednotlivých oddělení či profesí. Dodržováním těchto předpisů lze minimalizovat zejména úrazy. Poruchám technologických zařízení lze zabránit jejich pravidelnou a důkladnou údržbou. Jednotlivé objekty budou vybaveny přenosnými hasicími přístroji. Počty a druhy budou určeny v dalším stupni projektové dokumentace. V objektech bude použita běžná ochrana před bleskem a proti přepětí. V objektech sekce CG a DD je požadována instalace elektrické požární signalizace v hromadných garážích, které jsou situovány na úrovni 2. PP. S ohledem na tuto skutečnost budou automatické hlásiče budou umístěny ve všech prostorech těchto sekcí v podzemních podlažích, obsahujících požární riziko (kromě sklepů nájemníků). Dále je instalace samočinných hlásičů požáru požadována v prostorech společných nechráněných únikových cest u výškových objektů C1 a C2.


53

Rokytka Park Praha


Následná opatření Pro případ výpadku proudu budou instalovány záložní zdroje elektrické energie. Při vypuknutí požáru je nezbytné dodržovat požární a evakuační řád. Problematika požáru a protipožárních opatření je detailněji řešena v projektové dokumentaci k územnímu řízení. Při úniku nebezpečných látek je nutné co nejrychleji zabránit jejich dalšímu úniku, zejména do kanalizace, v opačném případě pak co nejrychleji odčerpat kontaminanty z kanalizace. Veškeré havárie je nutné nahlásit příslušným orgánům (Policie ČR, Záchranný hasičský sbor apod.).


54

Rokytka Park Praha


C. ÚDAJE O STAVU V DOTČENÉM ÚZEMÍ

ŽIVOTNÍHO

PROSTŘEDÍ

1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území Územní systém ekologické stability (ÚSES) Územní systém ekologické stability je dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Podstatou ÚSES (územní systém ekologické stability) dle zákona č. 114/1992 Sb. je vytvoření funkčně způsobilé sítě tzv. biocenter, biokoridorů a interakčních prvků, která by v maximálně možné míře zahrnula existující přírodní lokality a zajistila jejich vhodný management. V zájmovém území záměru se nevyskytují žádné prvky ÚSES. Nejbližšími prvky ÚSES v okolí záměru je nefunkční lokální biokoridor L4/255, který je tvořen tokem říčky Rokytky a nefunkční lokální biocentrum L2/83. Obr. č. 3: Územní plán hl. m. Prahy – ÚSES v řešeném území (Zdroj: Magistrát hl. m. Prahy)

Legenda k Obr. č. 3:

Zvláště chráněná území, přírodní parky Na dané lokalitě se nenacházejí žádná zvláště chráněná území ani přírodní parky podle § 12 a 14 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů. Nejbližší zvláště chráněná území jsou PP Cihelna v Bažantnici (5,31 ha) a PP Pražský zlom (0,35 ha). Nachází se ve vzdálenosti 500, resp. 650 m od zájmového území.


55

Rokytka Park Praha


Významné krajinné prvky (VKP), památné stromy Významný krajinný prvek je definován (dle zákona č. 114/1992 Sb.) jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Mezi VKP dané ze zákona patří lesy, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Kromě toho mohou být VKP i jiné části krajiny, např. mokřady, stepní trávníky, remízky, meze parky, sady, zámecké zahrady, naleziště nerostů a zkamenělin, přirozené i umělé skalní útvary a jiné, pokud je orgán státní správy v ochraně přírody zaregistruje s ohledem na jejich ekologickou a krajinotvornou funkci. V zájmovém území ani v jeho nejbližším okolí se nenachází žádné registrované významné krajinné prvky podle § 3 písm. b) a § 6 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů. Záměr nebude ovlivňovat ani významné krajinné prvky definované ze zákona. V zájmovém území ani v jeho nejbližším okolí nejsou registrovány žádné památné stromy.

NATURA NATURA 2000 je definována (dle zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění) jako celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je NATURA 2000 tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami, které používají smluví ochranu nebo jsou chráněny jako zvláště chráněné území. Dle vyjádření Magistrátu hl. m. Prahy (SZn.: S-MHMP-038327/2008/1/OOP/VI) lze vyloučit významný vliv předloženého projektu na evropsky významné lokality a ptačí oblasti stanovené příslušnými vládními nařízeními (viz kap. H tohoto oznámení).

Území historického, kulturního nebo archeologického významu Hloubětín je poprvé zmiňován v roce 1207, kdy náležel řádu německých křižovníků. Od roku 1335 patřil křižovníkům s červenou hvězdou a i když byl v dobách husitských a v letech 1618-20 na čas křižovníkům zabaven, byl jim opět navrácen. V roce 1900 byl Hloubětín (Hloubětín) s 1875 obyvateli, se zámkem, výrobou umělých hnojiv, laku a fermeže, a s pískovnami vsí karlínského okresu. V r. 1922, kdy byl připojen k Praze jako součást Prahy 9, měl cca 3300 obyvatel. V r. 1949 bylo k. ú. Hloubětín začleněno do správního obvodu Praha 9 (s Prosekem, Hrdlořezy, Vysočany a s částí Libně). V roce 1960 zůstal Hloubětín v obvodu Praha 9 a v roce 1990 se stal součástí městské části Praha 9. V roce 1994 se část k. ú. Hloubětín stala součástí nové městské části Praha 14.


56

Rokytka Park Praha


Obr. č. 4: Okolí zájmového území na mapách II. vojenského mapování

Zdroj: www.geoportal.cenia.cz

Archeologie Osidlování hloubětínského území započalo v 5. tisíciletí př. n. l., o čemž svědčí neolitické a eneolitické sídlištní materiály, nalézané v hloubětínských pískovnách v širokém zákrutu Rokytky a na protějším břehu. Toto území, bezpečně zajištěné ohybem Rokytky, bývalo archeologickým eldorádem zejména v době, kdy probouzející se národní cítění lákalo naše předky k dokazování starobylosti osídlení našich zemí. Objev největšího pravěkého sídliště v Čechách v roce 1953 proslavil Hloubětín nejen v archeologickém, ale i v celém kulturním světě. Celkem se tu našlo 88 sídlištních objektů z doby halštatské. Představují větší část původní vesnice, pozoruhodné svým dělením na část obytnou a výrobní. Ve většině objektů se našly střepy nádob, ostatní nálezy byly jen vzácné (polovina žlutého korálu ze skelné pasty s modrobílými očky – typické ozdoby mladší a pozdní doby halštatské, polovina bronzového nákrčního kruhu). Keramika ukazuje, že osídlení tu začalo zřejmě až po vlastním období blanské kultury. Následné dějiny Hloubětína se týkaly jen vlastní obce v okolí kostela sv. Jiří z r. 1217, která se rozkládá na území MČ Praha 14. Nejvýznamnějším objektem této části Hloubětína je Kejřův mlýn. Dnes už jen opuštěné torzo připomíná jeho dřívější bohatou minulost. Nejstarší zmínka o mlýnu je zaznamenána k roku 1544 v křižovnické soudní knize.

Území hustě obydlená, obyvatelstvo Zájmové území se nachází v Městské části Praha 9. Podle údajů Českého statistického úřadu náleží městská část Praha 9 mezi středně velké městské části s počtem obyvatel od 20 do 50 tisíc. MČ Praha 9 obývalo k 31. 12. 2005 44 415 obyvatel. Hustota obyvatel byla v té době 3 419 obyvatel na km2. Vlastní zájmové území se nachází v katastrálním území Hloubětín, kde žilo k 31. 12. 2006 11 147 obyvatel. Rozloha k. ú. Hloubětín činí 544,4 ha.


57

Rokytka Park Praha


Staré ekologické zátěže a extrémní poměry v dotčeném území Zájmové území lze charakterizovat jako urbanizované území, ovlivněné dopravní činností a průmyslovými aktivitami. Stávající intenzity dopravní zátěže na komunikacích v širším okolí záměru (Poděbradská, Kbelská, Kolbenova) jsou vysoké, tudíž se projevuje zatížení území hlukem z dopravy, emisemi ze spalovacích motorů a zvýšenou sekundární prašností. V posuzovaném areálu byla v minulosti soustředěna stavební příprava pro výstavbu rozsáhlého areálu závodů ČKD v okolí Kolbenovy ulice. Činnost tohoto závodu byla ukončena před rokem 1990. Z historických údajů je zřejmé, že v posuzovaném území byly dílny, opravny nákladních vozů, sklady, volné skladové plochy a betonárna. Všechny tyto objekty byly v minulosti zlikvidovány. V současnosti je prostor opuštěn a na jeho východním okraji je výkupna železných a barevných kovů. V celém prostoru se nachází množství komunálních odpadů. V území byly provedeny průzkumy znečištění horninového prostředí. Výsledky těchto průzkumů jsou uvedeny v kapitole D. V zájmovém území se nenachází žádné registrované staré ekologické zátěže. V blízkosti zájmového území jsou registrovány dvě staré ekologické zátěže. Jedná se o skládku v opravně elektrických drah v areálu vozovny Hloubětín (vzdálenost cca 150 m východně) a skládku ve Strojobalu (vzdálenost cca 200 m jihozápadně). Plánovaný záměr nebude nikterak kolidovat s těmito ekologickými zátěžemi. Širší okolí je značně poznamenáno průmyslovou činností, která se zde začala rozvíjet v druhé polovině 19. století. Velký význam sehrála výstavba průmyslových areálů společnosti ČKD. V areálu Kolbenky zůstala značná ekologická zátěž. V současnosti se rozvíjí představa přeměnit průmyslový areál Kolbenky na obchody, byty, nákupní zóny atd. Způsob využití území je řešen v rámci Urbanistické studie velkého rozvojového území Vysočany.

Soulad s územním plánem hl. m. Prahy Pozemky určené pro výstavbu obytného souboru leží v městské části Praha 9, v katastrálním území Hloubětín. Zájmové území se nachází na ploše, která má v územním plánu čistě obytnou funkci (OB-F). Část zájmového území je vymezena jako park, historická zahrada či hřbitov (ZP). Část zájmového území představuje sportovní polyfunkční plocha (SP). Zájmové území je ze všech stran ohraničeno městskou zelení.


58

Rokytka Park Praha


Obr. č. 5: Územní plán hl. m. Prahy – řešené území (Zdroj: Magistrát hl. m. Prahy) Legenda k Obr. č. 5

Míra využití území funkční plochy OB – F vykazuje následující koeficienty: Koeficient podlažních ploch KPP = 1,4 Koeficient zeleně KZ = 0,4 Návrh vykazuje stejný koeficient podlažních ploch a vyšší koeficient zeleně: Koeficient podlažních ploch KPP = 1,4 Koeficient zeleně KZ = 0,4043 Předložený záměr je v souladu s platným územním plánem hl. m. Prahy. Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace je součástí kapitoly H tohoto oznámení.


59

Rokytka Park Praha


2. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny Ovzduší Klima Zájmové území náleží do Řipského bioregionu. Podle Quitta (Quitt, 1971) spadá do teplé oblasti T2, která je charakterizována dlouhým létem, teplým a suchým, velmi krátkým přechodným obdobím s teplým až mírně teplým jarem i podzimem, krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Pro bioregion je typické teplé suché podnebí, charakterizované teplotami mezi 8 – 9 °C a srážkami mezi 450 – 500 mm. Směrem na východ a jih srážky bioregionu stoupají nad 500 mm. V následujících tabulkách jsou pro orientaci uvedeny dlouhodobé charakteristiky klimatu za období 1961 – 1990 a za rok 2006 ze stanice Praha - Ruzyně (364 m n. m.) a Praha – Karlov (261 m n. m.). Tab. č. 23: Charakteristiky klimatu za období 1961 – 1990 Charakteristika

Karlov

Ruzyně

9,4 °C

7,9 °C

Průměrný roční úhrn srážek

446,6 mm

525,9 mm

Trvání slunečního svitu

1611,0 h

1668,3 h

Průměrná roční teplota vzduchu

Tab. č. 24: Charakteristiky klimatu za rok 2006 Charakteristika

Karlov

Ruzyně

10,7 °C

9,1 °C

Průměrný roční úhrn srážek

396,9 mm

463,6 mm

Trvání slunečního svitu

1973,8 h

1928,6 h

Průměrná roční teplota vzduchu

Kvalita ovzduší Dle výpočtového modelu kvality ovzduší ATEM se v zájmovém území pohybují vypočtené koncentrace ročního aritmetického průměru NO2 v rozpětí 30 až 60 µg.m-3 (viz Obr. č. 6).


60

Rokytka Park Praha


Obr. č. 6: Průměrné roční koncentrace NO2 v roce 2006 v zájmovém území

Zdroj: www.wmap.cz/atlaszp

Dle výpočtového modelu kvality ovzduší ATEM se v zájmovém území pohybují vypočtené koncentrace ročního aritmetického průměru NO2 v rozpětí 40 až 75 µg.m-3 (viz Obr. č. 7). Obr. č. 7: Průměrné roční koncentrace NOx v roce 2006 v zájmovém území


Průměrné roční koncentrace PM10 se dle výpočtového modelu kvality ovzduší ATEM se průměrné roční koncentrace v zájmovém území pohybují v rozpětí 25 až 40 µg.m-3 (viz Obr. č. 8) Obr. č. 8: Průměrné roční koncentrace PM10 v roce 2006 v zájmovém území


61

Rokytka Park Praha



Dle modelu ATEM se průměrné roční koncentrace SO2 v roce 2006 v zájmovém území pohybovaly od 6 do 10 µg.m-3. Jedná se o hodnoty pod imisním limitem 50 µg.m-3. Dle modelu ATEM se průměrné roční koncentrace CO v roce 2006 v zájmovém území pohybovaly do 600 µg.m-3. Dle modelu ATEM se průměrné roční koncentrace benzenu v roce 2006 v zájmovém území pohybovaly od 0,75 do 1,00 µg.m-3. Jedná se o hodnoty pod imisním limitem 5 µg.m-3.

Počáteční akustická situace Dne 9. dubna 2008 bylo provedeno kalibrační měření počáteční akustické situace, jehož výsledky byly použity pro kontrolu a kalibraci výpočtového modelu. Byla provedena jednohodinová sonda v době od 22 do 23 hod. V dané lokalitě bylo vybráno měřicí místo tak, aby měření maximálně charakterizovalo danou lokalitu. Na následujícím obrázku je znázorněn vybraný kontrolní bod. Obr. č. 9: Situace s měřicím bodem

Kontrolní bod M1 byl umístěn v ulici Na Obrátce, 2,7 m od osy komunikace, 12 m od osy přilehlého tramvajového pásu a 2 m nad terénem. V rámci kalibračního měření počáteční akustické studie proběhlo i sčítání automobilové a tramvajové dopravy na okolních komunikacích Kolbenově, Kbelské a Poděbradské. Zjištěné intenzity automobilové a tramvajové dopravy na jednotlivých komunikacích jsou uvedeny v následujících tabulkách.


62

Rokytka Park Praha


Tab. č. 25: Seznam sčítacích profilů s hodinovými dopravními intenzitami (automobilová doprava – noc) komunikace

úsek

osobní

pomalá

tram

celkem bez tram

Kbelská

Poděbradská - Kolbenova

280

124

0

404

Kbelská

Kolbenova – Poděbradská

244

138

0

382

Poděbradská

U Elektry – smyčka tram

308

20

6

328

Poděbradská

smyčka tram – U Elektry

212

12

8

224

Kolbenova

Do Pekárny – tramvajová trať

130

2

4

132

Kolbenova

tramvajová trať – Do Pekárny

124

2

2

126

tramvajová trať

Kolbenova – Poděbradská

0

0

6

0

tramvajová trať

Poděbradská – Kolbenova

0

0

10

0

Zjištěná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostředí byla 52,5 dB. Tato naměřená hodnota vyjadřuje konkrétní hladinu akustického tlaku na daném místě, v danou dobu a za konkrétních podmínek. Změřená hladina akustického tlaku byla použita pro kontrolu a kalibraci výpočtového modelu.

Voda Povrchová voda Plánovaná výstavba bytového souboru bude realizována v blízkosti potoka Rokytka. Rokytka je nejdelším potokem na území Prahy (36,2 km). Pramení jihovýchodně Říčan, poblíž obce Tehovec v nadmořské výšce 453 m n. m. a ústí v Praze - Libni do Vltavy ve 182 m n. m. Cestou od pramene přibírá řadu přítoků, největší z nich je Říčanský potok. Velká vodnost Rokytky umožnila vznik řadě rybníků, mezi nejvýznamnější patří Počernický a Kyjský. V roce 2004 proběhla revitalizace toku v Hloubětíně. Po povodních v roce 2002 se v tomto úseku potoka zřítila nástupní rampa na mostek přes potok a došlo k poškození původního betonového opevnění a vzniku břehové nádrže. Z tohoto důvodu byla provedena revitalizace koryta přírodě blízkým způsobem s využitím kamenného a vegetačního zpevnění. Tab. č. 26: Ukazatele kvality vody v Rokytce v roce 2006 – profil pod Kyjovským rybníkem datum

tepl.vody °C

pH

vodiv. mS/m

NL mg/l

O2 mg/l

BSK5 mg/l

ChSKCr mg/l

TOC mg/l

N - NH4 N - NO3 mg/l mg/l

18.01

0,6

7,82

165,0

11,6

13,53

7,65

24,3

9,16

2,84

5,73

0,451

15.03

1,8

7,65

119,3

41,2

16,15

6,0

20,9

10,6

2,95

5,08

0,341

24.05

16,1

7,69

100,5

16,8

7,99

5,29

34,6

13,2

<0,05

3,71

0,214

20.07

22,7

7,35

83,6

10

1,53

4,75

34,1

12,6

0,398

<0,11

0,48

21.09

14,3

7,58

77,2

22,4

6,10

5,83

23,5

12,6

0,286

0,98

0,326

13.11

6,0

8,04

84

25,2

9,98

4,50

24,2

10,7

0,24

4,01

0,232

(Zdroj: www.lesypraha.cz)


63

Pc mg/l

Rokytka Park Praha


Tab. č. 27: Ukazatele kvality vody v Rokytce – profil v Libni u ústí do Vltavy datum

tepl.vody °C

pH

vodiv. mS/m

NL mg/l

O2 mg/l

BSK5 mg/l

ChSKCr mg/l

TOC mg/l

18.01

1,0

7,93

169,0

12,4

15,04

5,29

29,2

7,16

1,88

5,79

0,275

13.02

1,7

7,86

144,0

26,0

15,94

7,95

30,5

12,9

4,57

4,34

0,352

15.03

2,0

7,87

122,6

27,2

15,31

5,97

26,0

8,1

2,69

5,91

0,285

15.04

13,6

8,47

97,9

27,2

13,4

9,06

29,8

16,2

<0,05

5,11

0,214

24.05

15,9

7,95

101,4

12,0

10,39

4,43

26,6

11,2

<0,05

3,06

0,155

20.06

22,0

7,64

88,2

27,2

8,49

5,74

37,7

13,5

0,26

2,36

0,382

20.07

21,6

7,65

87,8

13,6

8,47

3,46

19,1

10,8

<0,04

2,48

0,417

14.08

17,4

7,99

98,8

6,4

9,64

2,64

18,1

10,10

<0,04

0,708

0,162

21.09

14,2

8,07

81,8

8,4

9,52

2,95

13,0

8,3

<0,04

1,87

0,171

17.10

10,4

8,04

89,1

7,2

10,59

5,36

15,4

11,6

<0,04

2,11

0,201

13.11

6,3

8,07

78,6

13,6

11,74

5,47

11,5

9,48

0,116

4,45

0,204

12.12

6,3

8,02

80,2

28

11,98

2,92

20,3

10,3

0,10

2,31

0,189

N - NH4 N - NO3 mg/l mg/l

(Zdroj: www.lesypraha.cz) Legenda k Tab. č. 26 a 27

Obecně lze shrnout, že potok Rokytka je nejvíce zatížen v ukazatelích celkový fosfor a amoniakální dusík. Jedná se o nutriety podporující růst vodních mikroorganismů – převážně v letním období rozvoj sinic, které jsou problémem hlavně ve stojatých vodách (eutrofizace vod). Z charakteru ukazatelů kvality vody lze usuzovat na civilizační znečištění odpadními vodami (splašky) nebo zhoršenými odtoky z čistíren odpadních vod.

Podzemní voda Hladina podzemní vody je převážně volná, místa hlavně v holocenních náplavech může být vzhledem k méně propustným polohám nadloží i napjatá. Úroveň hladiny podzemní vody byla ve svahu zjištěna v hloubkách 2 až 8 m pod terénem. V holocenních náplavech pak většinou v hloubce do 2 m pod terénem. Kolísání hladiny podzemní vody v závislosti na srážkách je možno na lokalitě předpokládat v rozsahu cca ± 1 m. V údolí, v holocenních náplavech, je úroveň hladiny podzemní vody přímo závislá na hladině vody v povrchovém toku. Generelní směr proudění podzemní vody je souhlasný se spádem původního terénu, tzn. k jihozápadu, k hydrogeologické bázi toku Rokytky. K dotaci vody mělké zvodně dochází jednak přímo atmosférickými srážkami, nepřímo pak ze skalního ordovického stupně. V holocenních náplavech , které jsou většinou za hranicí plánované zástavby, pak podzemní voda této zvodně přímo komunikuje s tokem Rokytky. Hladina podzemní vody nebyla při průzkumných pracích v roce 2005 zastižena.


64

Pc mg/l

Rokytka Park Praha


Agresivita podzemní vody, dle archivních rozborů na lokalitě, je způsobená zvýšeným množstvím síranů (486,5 až 902,9 mg/l).

Půda Plocha dotčená stavbou, ať již přímo zastavěná nebo pouze zasažená budováním inženýrských sítí se nachází zejména na pozemcích kategorie „ostatní plocha“, „zastavěná plocha a nádvoří“ a „vodní plocha“. V řešeném území se nachází minimum pozemků zemědělského půdního fondu (ZPF) s 3. třídou ochrany a nenachází se zde žádné pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL). Svrchní část zemin v posuzovaném území je tvořena navážkami o mocnosti 2 až 11 m. Mocnost navážek vzrůstá od severu k jihu. Kvartérní pokryv v podloží navážek je většinou tvořen málo ulehlými, jemně až středně zrnitými, silně zahliněnými písky nebo rozvětralým materiálem skalního podloží (břidlice). Pro účely oznámení byla aktualizována studie rozsahu kontaminace zemin v posuzovaném území. Z výsledků průzkumných prací vyplývá, že zjištěná kontaminace zemin ropnými látkami (NEL) je poměrně nízká a lze je tedy využít pro zpětné zásypy v území.

Geomorfologické, geologické a hydrogeologické poměry Geomorfologie území Zájmové území lze zařadit do těchto vyšších geomorfologických celků: Provincie:

Česká Vysočina

Soustava (subprovincie):

Poberounská

Oblast :

Brdská

Celek:

Pražská plošina

Podcelek:

Říčanská plošina

Okrsek:

Pražská kotlina

Širší okolí řešeného území náleží z geomorfologického hlediska k Říčanské plošině, která je součástí Pražské plošiny. Povrch území, původně poměrně strmě ukloněný směrem k Rokytce (k jihovýchodu), byl během času upravován do roviny. Výškový rozdíl současného a upraveného terénu je cca 6 m. Reliéf Říčanské plošiny představuje z velké části odkryté podloží svrchnokřídových souvrství, tj. staropaleozoické a proterozoické horniny. Mladotřetihorní zarovnaný povrch leží na JZ ve výškách 350 - 400 m n. m., na J a V 300 - 350 m n. m. (ojediněle ve 370 - 380 m n. m.). Strukturními prvky reliéfu jsou v severovýchodní části území křemencové hřbety, na JZ vápencové hřbítky. Podle geomorfologických poměrů se Říčanská plošina člení na čtyři okrsky: Třebotovskou, Uhříněveskou a Úvalskou plošinu a Pražskou kotlinu. Pražská kotlina zaujímá nižší části údolí Vltavy (údolní nivu a nejnižší terasy) mezi Velkou Chuchlí a Podbabou s výběžky do údolí dolních toků Botiče (po Vršovice) a Rokytky (po Vysočany Hloubětín). (zdroj: www.monet.cz/atlas/).


65

Rokytka Park Praha


Geologické poměry Geologické poměry zájmové lokality jsou značně složité, což je dáno jednak umístěním lokality na pravém břehu Rokytky a jednak značným rozsahem terénních úprav provedených v minulosti v tomto území. Původně velmi divoká říčka Rokytka zanechala ve svahu, tvořeném měkčími, převážně jílovitými ordovickými břidlicemi, pozůstatky své erozní a akumulační činnosti z období staršího pleistocénu a na úpatí svahu pak i z období mladšího pleistocénu a holocénu. Z doby současné jsou pak mocné antropogenní násypy. Skalní podloží zájmové lokality tvoří dle popisu měkké, jílovité a jílovitoprachovité, černošedé, jemně slídnaté břidlice, které dle geologické mapy náleží ordovickému souvrství bohdaleckému a zahořanskému, jejichž rozhraní probíhá napříč územím. Obojí souvrství, v jejichž archívním popisu není rozdíl, patří do severovýchodní části pražského barrandienského paleozoika. Povrch skalního podloží je značně nerovný, rozbrázděný původním tokem Rokytky do několika terasových stupňů a rýh, které jsou patrné z geologických řezů a izolinií skalního povrchu. Generelní směr sklonu skalního povrchu sleduje původní sklon terénu. Hloubka povrchu skalního podloží kolísá od 1 do 11 m pod terénem. V archívních materiálech jsou rozlišeny 4 zvětralinové zóny břidlic. Při povrchu, v mocnosti většinou do 2 m, jsou břidlice zcela zvětralé, hlinitostřípkovitě rozpadavé, hlouběji jsou pak břidlice silně zvětralé, drobně úlomkovitě rozpadavé. V hloubce 3 až 4 m od povrchu skalního podloží se většinou již nacházejí břidlice mírně zvětralé, úlomkovitě rozpadavé, pevné. Zdravé břidlice jsou pak popsány jen v hlubších vrtech, a to od hloubky cca 6 m od povrchu skalního podloží. Kvartérní pokryv je zastoupen jednak staršími, fluviálními a deluviof1uviálními pleistocénními sedimenty a jednak mladšími fluviálními sedimenty holocénními a nejmladšími recentními antropogenními sedimenty. Fluviální, pleistocénní sedimenty se vyskytují nejméně ve dvou terasových stupních Rokytky, jejichž úroveň je patrná z geologických řezů, vyšší s bází na kótě cca 206 až 209 m a nižší na kótě 190 až 196 m. Mezi nimi se patrně zčásti jedná o přemístěné (svahovými pohyby a vodou) sedimenty, tzn. sedimenty deluviofluviální, které se od terasových liší pouze obsahem málo opracovaných úlomků hornin. Terasové sedimenty jsou většinou písčité, místy štěrkovité, výjimečně i hlinité. Jejich složení se mění zcela nepravidelně v horizontálním i vertikálním směru tak, jak odpovídá neklidné říční sedimentaci. Fluviální holocénní sedimenty se vyskytují jednak v údolí, v přehloubené holocénní rýze toku při jihozápadní hranici plánované zástavby a jednak v jihozápadním cípu území v krátké, hluboké rýze severojižního směru ústící do Rokytky. Báze holocénních náplavů za jižním okrajem zájmového území byla zjištěna až v hloubce okolo 16 metrů, na kótě cca 191 až 192 m. Holocénní náplavy jsou oproti náplavům pleistocénním jemnozrnnější, méně ulehlé a obsahují často humózní až organickou příměs. Antropogenní recentní sedimenty (navážky) jsou na lokalitě zastoupeny na větší části území, a to převážně v jeho střední a jižní části, kde jimi byl upravován terén do roviny. Jejich tvar má podobu trojúhelníka či klínu s nárůstem mocnosti směrem po svahu a to místy až na 11 m. Složení navážek je různorodé. Jde o stavební suť, popel, strusku, břidličnou drť, apod. Materiál navážek je málo až středně ulehlý okrajem zájmového území byla zjištěna až v hloubce okolo 16 m, na kótě cca 191 až 192 m. Holocénní náplavy jsou oproti náplavům pleistocénním jemnozrnnější, méně ulehlé a obsahují často humózní až organickou příměs, místy jsou přímo organické.


66

Rokytka Park Praha


Hydrogeologické poměry Z hlediska hydro geologického rajónování náleží zájmové území k rajonu 625 – Proterozoikum a paleozoikum v povodí přítoků Vltavy. Horniny skalního podloží, tj. sedimenty ordoviku plní funkci zvrásněného puklinového kolektoru. Sedimenty jsou však v nezvětralém stavu jen velmi málo propustné, neboť mají pukliny sepnuté, případně zajílované. K významnějšímu oběhu podzemní vody tak může docházet převážně jen v zóně zvětralin a přípovrchového rozpojení hornin, kde jsou břidlice silně rozpukané a navíc v přímém kontaktu se zvodnělými nadložními pokryvnými útvary. Hlubší oběh podzemní vody je velmi omezený. Průměrný koeficient transmisivity hornin ordoviku dosahuje hodnoty cca 5.10-5 m2.s-1 a vyznačuje se vysokou směrodatnou odchylkou. V zájmové lokalitě se vytváří mělká zvodeň vázaná na spodní část kvartérního pokryvu, tj. především na bázi navážek a terasových sedimentů v jižní části územÍ. Tyto horniny jsou průlinově propustné, stejně tak jako holocenní náplavy jižně za hranicí zájmového územÍ. Propustnost tohoto kvartérního kolektoru silně kolísá a je ovlivněna hlavně podílem jemnozrné příměsi. Koeficient filtrace se u kvartérních sedimentů pohybuje řádově v rozmezí 10-9 m.s-1 až 10-4 m.s-1 (u štěrkovitých sedimentů).

Flóra Zájmové území se z hlediska biogeografického členění ČR nachází v Řipském bioregionu (Culek, 1996). Flóra vlastního bioregionu je zastoupena řadou exklávních prvků. Na dlouhodobě odlesněné plošině je flóra velmi jednotvárná, pestrá je zejména v oblasti dolního Povltaví, Poohří a na Podřipsku. Potencionální přirozená vegetace Dle mapy potenciální přirozené vegetace ČR (Neuhäuslová, 1998) představuje matrici zájmového území černýšová dubohabřina (Melampyro-Carpinetum typicum). Podél toku Rokytky by potenciální přirozenou vegetaci tvořila střemchová jasenina (Pruno-Fraxinetum). Černýšová dubohabřina je tvořena dubohabrovými háji s příměsí náročnějších listnáčů a s převahou mezofilních druhů v bylinném patře. Dominantními dřevinami jsou dub zimní (Quercus petraea), habr (Carpinus betulus), v příměsi bývá zastoupena lípa srdčitá (Tilia cordata), javor klen (Acer pseudoplatanus) či jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Černýšová dubohabřina typická se na území Prahy dochovala vesměs jen na prudších sklonech nebo v terénních zářezech. Na plošinách a mírných svazích došlo většinou k odlesnění, zástavbě nebo k přeměně na zemědělskou půdu. Střemchová jasenina je tvořena jasanovým nebo jasanovo-olšovým luhem širokých rovinatých niv menších řek a potoků. Dominantními dřevinami jsou jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), olše lepkavá (Alnus glutinosa), v příměsi v bývá zastoupen dub letní (Quercus robur), střemcha hroznovitá (Padus avium), řidčeji javor mléč (Acer platanoides) nebo lípa srdčitá (Tilia cordata). Po úpravě vodního režimu ustoupila většina porostů střemchových jasenin zemědělskému využití či souvislé zástavbě. Polohy střemchových jasenin poskytují na území Prahy vhodná stanoviště pro pěstování městské zeleně.


67

Rokytka Park Praha


Kategorizace území podle Katalogu biotopů ČR Přítomné biotopy byly vyhodnoceny podle Katalogu biotopů ČR (editor Chytrý a kol., 2000). Dle metodiky mapování biotopů lze dotčené území zařadit jako X1 – Urbanizovaná území. Jedná se o zastavěné části měst a vesnic nebo průmyslových a zemědělských objektů, včetně ruderální bylinné vegetace, parků, stromořadí, menších lesíků a křovin na volných plochách mezi zástavbou. Aktuální vegetace V zájmovém území byl na jaře roku 2008 proveden botanický průzkum. Řešené území se nachází v prostředí člověkem zcela pozměněném. Území lze charakterizovat jako antropogenní plochu s náletovými dřevinami a dřevinami, které zde zůstaly po zrušení zahrádkářské kolonie bez stávajícího využití. Při botanickém průzkumu byly zaznamenány biotopy pod silným vlivem člověka. Jedná se o silně urbanizované území nízké ekologické stability. Byly zjištěny následující typy biotopů: •

Ruderální bylinná vegetace mimo sídla

Jedná se o porosty ruderálních a synantropních rostlin, jednoletých i vytrvalých s dominancí invazních druhů. Jedná se o především a plochy silně degradovaných trávníků s převahou vytrvalých a invazních plevelů (např. Urtica dioca). Tento biotop tvoří jen okrajové společenstvo v území (cca 10 % území) a je pomalu vytlačován následujícím biotopem. •

Křoviny s výskytem ruderálních a nepůvodních druhů

Tento biotop charakterizují silněji narušené a člověkem ovlivněné křoviny s hojnými ruderálními druhy nebo výsadbami nepůvodních druhů keřů. Tento biotop tvoří plášť porostní skladby a okrajové společenstvo s výskytem bezu (Sambucus sp.) hlohu, trnky, šípku a výmladky akátů a jiných xerofilních křovin. V místě mapování byl také zjištěn výskyt silně invazní křídlatky. •

Nálety pionýrských dřevin

Převážnou část území pokrývají spontánní nálety pionýrských náletových dřevin. Nejčastěji se jedná o souvislé porosty a menší křovinaté lesíky vzniklé na místě původních navážek. Převládajícím druhem je Populus tremula, Alnus sp., Acer platanoides, Salix caprea. Jedná o náletové křovinaté lesíky ve středně ranném stadiu sukcesního vývoje. Tento biotop zabírá cca 40 % území. •

Nelesní stromové výsadby mimo sídla

V území se také vyskytují na svahu nad řekou extenzivní výsadby ovocných dřevin nebo stromořadí s keřovým podrostem. Podrostové patro porostní skladby tvoří okrajové společenstvo s výskytem bezu (Sambucus sp.) hlohu, trnky, šípku a výmladky akátů a jiných xerofilních křovin vytvářející nepropustný porost. Podél řeky je vysázeno stromořadí z hrušní s ustupující fyziologickou vitalitou s jasnými příznaky rozpadu a stárnutí. •

Údolní jasanovo – olšové luhy

Nejcennější složku vegetace v území tvoří klimaxové dřeviny typu smíšené doubravy (Quercetum mixtum) a olšiny (Alnetum glutinosae) podél toku Rokytky. V úzkém pásu podél řeky Rokytky byly zmapovány fragmenty porostů tvořené dominantní olší s příměsí dalších listnáčů Salix sp., Prunus padus, Fraxinus sp. Jedná se však převážně jen o dílčí fragmenty bez souvislého výskytu. Tyto porosty jsou dále v pozdním stadiu sukcese se zřejmou postupnou degradací porostů. Stromy jsou mají ustupující fyziologickou vitalitu a jsou poškozené s typickými znaky postupného stárnutí. - E K O L A group, spol. s r.o. -

68

Rokytka Park Praha


Při botanickém průzkumu, který byl proveden na jaře roku 2008 byly zjištěny následující druhy rostlin: Tab. č. 28: Soupis druhů nalezených v zájmovém území Název druhu latinsky

česky

Achillea millefolium L.

řebříček obecný

Arctium minus (Hill) Bernh.

lopuch menší

Artemisia vulgaris L.

pelyněk černobýl

Bellis perennis L.

sedmikráska chudobka

Calamagrostis epigeios (L.)Roth.sl.

třtina křovištní

Campanula rapunculoides L.

zvonek řepkovitý

Capsela bursa-pastoris (L.)Medik

kokoška pastuší tobolka

Clematis vitalba L.

plamének plotní

Dactylis glomerata L.

srha říznačka

Elytrigia repens (L.)Desv.

pýr plazivý

Euphorbia L.

pryšec

Ficaria verna Huds.

orsej jarní

Fragaria sp. L.

jahodník

Geranium robertianum L.

kakost smrdutý

Geum urbanum L.

kuklík městský

Hordeum murinum L.

ječmen myší

Hypericum perforatum L.

třezalka tečkovaná

Chelidonium majus L.

vlaštovičník větší

Chenopodium hybridum L.

merlík zvrhlý

Lamium album L.

hluchavka bílá

Lolium perene L.

jílek vytrvalý

Lotus corniculatus L.

štírovník růžkatý

Medicago lupulina L.

tolice dětelová

Oxalis acetosella L.

šťavel kyselý

Persicaria lapathifolia (L.) S.F.Gray

rdesno blešník

Pimpinella saxifraga L.

bedrník obecný

Plantago lanceolata L.

jitrocel kopinatý

Plantago major L.

jitrocel větší

Poa annua L.

lipnice roční

Poa pratensis L.

lipnice luční

Potentilla anserina L.

mochna husí


69

Rokytka Park Praha


Název druhu latinsky

česky

Potentilla argentea L.

mochna stříbrná

Ranunculus acris L.

pryskyřník prudký

Solidago canadensis L.

zlatobýl kanadský

Stellaria media (L.) Vill.

ptačinec prostřední

Stellaria graminea L.

ptačinec trávovitý

Tanacetum vulgare L.

vratič obecný

Taraxacum sect. Ruderalia

pampeliška

Trifolium pratense L.

jetel luční

Trifolium repens L.

jetel plazivý

Tripleurospermum

inodorum

(L.)

heřmánkovec nevonný

Schultz-Bip. Tussilago farfara L.

podběl lékařský

Urtica dioica L.

kopřiva dvoudomá

Verbascum thapsus L.

divizna malokvětá

Veronica persica Poiret

rozrazil perský

Viola tricolor subsp. tricolor L.

violka trojbarevná pravá

Shrnutí Závěrem lze říci že výsledkem antropogenních vlivů je území s původním průmyslovým využitím ekologicky málo stabilní až nestabilní. Cennější je část území podél toku řeky Rokytky s fragmenty lužního lesa, která bude zachována.

Fauna Biogeografické začlenění Území je součástí Řipského bioregionu, který v dotčeném území zabírá západní část Pražské plošiny. Bioregion je tvořen nížinnou tabulí na severozápadě středních Čech a západní část Pražské plošiny. Území patří k nejstarším sídelním oblastem u nás. Bioregion byl již v prehistorické době odlesněn na většině plochy a rozloha lesů je dnes velmi omezená. Přirozené lesní porosty jsou často nahrazeny druhotnými akátinami, na píscích kulturními bory. V bezlesí převládají agrikultury. Louky se vyskytují jen ojediněle. Travinobylinné porosty jsou častější pouze na prudkých svazích. Fauna Řipského bioregionu je původně ryze hercynská, se západoevropským vlivem (ježek západní, ropucha krátkonohá). Řeka Vltava patří v zásadě do cejnového pásma, doznívá však na ní vliv Vltavské kaskády, a tak má řeka částečně charakter sekundárního pstruhového pásma.


70

Rokytka Park Praha


Aktuální fauna zájmového území Člověkem intenzivně využívané území prakticky vylučuje možnost osídlení území náročnějšími druhy živočichů. Území v prostoru záměru je v současné době osídleno běžnými druhy živočichů žijícími ve městě. Z bezobratlých lze očekávat běžné eurytopní druhy, které jsou schopny se přizpůsobit široké nabídce stanovišť včetně silně narušených. S ohledem na izolovanost lokality průmyslovými areály, zástavbou a komunikacemi nelze předpokládat přítomnost většiny obratlovců. Trvale se může vyskytovat několik běžných menších druhů. Jedná se zejména o myš domácí (Mus musculus), potkan (Ratus norvergicus) a hmyzožravců – krtek (Talpa europea) a ježek západní (Erinaceus europaeus). Přechodně se může objevit zajíc nebo králík. Dále je území poznamenáno predačním tlakem synantropních druhů živočichů – domácích koček a psů. V zájmovém území se vyskytují běžné druhy ptáků typické pro městské prostředí, např. straka obecná (Pica pica), kos černý (Turdus merula), sýkora modřinka (Parus caeruleus), vrabec domácí (Paser domesticus), sýkora koňadra (Parus major), holub domácí (Columba palumbus), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla), pěnkava obecná (Fringilla coelebs) a hrdlička divoká (Streptopelia turtur). Byl zaznamenán jedinec bažanta polního (Phasianus colchicus). Z faunistického hlediska není lokalita ničím výjimečná a není proto nutné ji z tohoto důvodu chránit.

Krajina Posuzovaná lokalita je součástí městské části Praha 9 - Hloubětín. Původní přírodní prostředí bylo člověkem v průběhu staletí zcela přeměněno. Nelze tedy v pravém slova smyslu hovořit o krajině, ale spíše o charakteru městské části. Zástavba Vysočan vznikala od konce minulého století v radiálním pásu podél komunikací Sokolovská - Kolbenova a Českomoravská - Poděbradská. Přírodní páteř území tvoří tok Rokytky s výraznými skupinami břehových porostů. Poválečná průmyslová výstavba zcela podřízená potřebám výroby zablokovala další rozvoj městské části východním směrem. Vznikly uzavřené průmyslové areály, soustředěné k páteřním komunikacím Kolbenova a Poděbradská. V severojižním směru je území zcela neprostupné. Přírodní plochy podél Rokytky tvoří součást oplocených průmyslových areálů, jsou nevyužívané a veřejně nepřístupné. Část území využívají zahrádkáři. Prostup územím je omezeně možný pouze podél Rokytky, do směru Kejřova Mlýna a do přírodní oblasti Hrdlořez. Oblast skrývá řadu územních rezerv v nezastavěných částech areálů a má značný stavební potenciál. V okolí záměru jednoznačně dominuje nebytové využití, především plochy výrobní a skladové, méně zastoupeny jsou plochy obchodní a smíšené. Velká část ploch je nevyužita nebo využita provizorním způsobem. Většinu předmětného území je možno považovat za plochy pro funkční transformaci nebo plochy rozvojové. Vlastní zájmové území je z jihu ohraničeno tokem říčky Rokytky s břehovými porosty, které vytváří zelený pás podél toku v šíři cca 30 – 70 m. Při severozápadní hranici území sousedí s areálem Pepsi Cola. Podél východní hranice území prochází tramvajové koleje městské hromadné dopravy.


71

Rokytka Park Praha


Hmotný majetek V zájmovém území se nenacházejí žádné kulturní památky. V katastrálním území Hloubětín jsou registrovány následující kulturní památky: kostel sv. Jiří, zájezdní hostinec, zemědělský dvůr Křížovnický, zámek, Kejřův vodní mlýn, venkovská usedlost (č. p. 3, 9, 16, 17, 18, 19, 20). V rámci realizace stavby bude provedeno odstranění stávajících vozovek, zpevněných ploch a zbytků základů, podezdívek již odstraněných objektů nacházejících se v prostoru staveniště. Rovněž bude prováděno bourání vozovek a zpevněných ploch v trasách přípojek inženýrských sítí.


72

Rokytka Park Praha


ČÁST D – KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ I. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti 1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů Sociální a ekonomické vlivy Přínosem výstavby záměru bude vytvoření nových pracovních míst. V areálu je počítáno s cca 100 zaměstnanci (kanceláře, obchody, služby). Výstavba záměru bude zdrojem práce pro stavební, projekční a dopravní firmy. Předpokládaný max. počet pracovníků při dodržení občanským zákoníkem stanovené 40 hod. týdenní pracovní době bude cca 350 pracovníků s tím, že počet se bude měnit dle průběhu výstavby obytného souboru a nasazení jednotlivých profesí. Předpokládaný počet pracovníků THP dodavatele stavby bude cca 45 pracovníků. Přesný počet volných pracovních míst ve fázi výstavby bude záviset na dodavateli stavby, který bude určen ve výběrovém řízení.

Vliv na zdraví obyvatel Vzhledem k charakteru oznámení zpracovaném dle přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb. je provedeno stručné posouzení zdravotních rizik souvisejících s posuzovaným záměrem zpracovatelským týmem předkládaného oznámení. V souvislosti s výstavbou a provozem uvažovaného záměru, můžeme za potenciální zdroj zdravotních rizik pro obyvatele v okolí považovat hluk a znečišťující látky emitované do ovzduší. Z hlediska potenciálních zdravotních rizik jsou vyhodnoceny výsledky hlukové a rozptylové studie, které uvádějí předpokládanou hlukovou zátěž ze stacionárních zdrojů záměru, ze související dopravy a imisní příspěvek oxidu dusičitého, oxidu uhelnatého, prašného aerosolu frakce PM10 a benzenu. Hluk – vlivy na zdraví obyvatelstva Nepříznivé účinky hluku na lidské zdraví jsou obecně definovány jako morfologické nebo funkční změny organizmu, které vedou ke zhoršení jeho funkcí, ke snížení kompenzační kapacity vůči stresu nebo zvýšení vnímavosti k jiným nepříznivým vlivům prostředí. V zemích EU a ostatních vyspělých zemích představuje hluková zátěž prostředí velmi významný rizikový faktor, kterému je vystaveno značné procento populace. Za dostatečně prokázané obecné nepříznivé zdravotní účinky hluku je v současnosti považováno poškození sluchového aparátu v pracovním prostředí, vliv na kardiovaskulární systém a nepříznivé ovlivnění spánku. Omezené důkazy jsou např. u vlivů na imunitní a hormonální systém, vlivů na mentální zdraví. Působení hluku v prostředí je ovšem nutné posuzovat i například z hlediska možnosti ztížené komunikace řečí a zejména pak z hlediska obtěžování, pocitů nespokojenosti, rozmrzelosti a nepříznivého ovlivnění pohody lidí.


73

Rokytka Park Praha


WHO proto vychází při doporučení limitních hodnot hluku pro místa mimopracovního pobytu lidí především ze současných poznatků o nepříznivém vlivu hluku na komunikaci řečí, pocity nepohody a rozmrzelosti a rušení spánku v nočním období. Proto jsou i v naší legislativě, konkrétně v nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací taxativně specifikovány limitní hladiny pro venkovní i vnitřní prostory a právě tyto limity jsou hodnotami, při jejichž překračování by mohlo docházet k výše uvedeným vlivům na populaci. Je nutné si uvědomit, že při stanovování rizika možného ovlivnění populace nadměrným hlukem, by bylo nutné vycházet především z celkové dlouhodobé zátěže populace v průběhu dne, tzn. z její zátěže v pracovním i mimo pracovním prostředí. Souhrnně lze dle zmíněného dokumentu WHO současné poznatky o nepříznivých účincích hluku na lidské zdraví a pohodu lidí stručně charakterizovat takto: •

poškození sluchového aparátu - je dostatečně prokázáno u pracovní expozice hluku v závislosti na výši ekvivalentní hladiny akustického tlaku A a doby trvání (v letech) expozice,

•

zhoršení komunikace řečí - v důsledku zvýšené hladiny hluku má řadu prokázaných nepříznivých důsledků v oblasti chování a vztahů, vede k iritaci a pocitům nespokojenosti,

•

nepříznivé ovlivnění spánku - se prokazatelně projevuje obtížemi při usínání, probouzením, alterací délky a hloubky spánku, redukcí REM fáze spánku,

•

ovlivnění kardiovaskulárního systému a psychofyziologické účinky hluku - byly prokázány v řadě epidemiologických studií a laboratorních pokusů. Naznačují, že účinky hluku mohou být jak přechodné v podobě zvýšení krevního tlaku, tepu a vasokonstrikce, tak i trvalé ve formě hypertenze a ischemické choroby srdeční,

•

vztah hlukové expozice a projevů poruch duševního zdraví - nepředpokládá se, že by hluk mohl být přímou příčinou duševních nemocí, ale patrně se může podílet na zhoršení jejich symptomů nebo urychlit rozvoj latentních duševních poruch,

•

nepříznivé ovlivnění výkonnosti hlukem - zvláště citlivé na působení zvýšené hlučnosti je plnění úkolů spojených s nároky na paměť, pozornost a komplikované analýzy,

•

obtěžování hlukem - vyvolává celou řadu negativních emočních stavů, mezi které patří pocity rozmrzelosti, nespokojenosti a špatné nálady, deprese, anxiozita, pocity beznaděje nebo vyčerpání.

Hodnocení expozice a charakterizace rizika Výsledky akustické situace v území reprezentují nejexponovanější objekty ve vztahu k bodovým a liniovým zdrojům hluku. Výstupem hlukové studie jsou denní a noční ekvivalentní hladiny akustického tlaku A pro jednotlivé výpočtové body. Akustická studie (viz příloha č. 2 oznámení) hodnotí počáteční akustickou situaci v roce 2007, fázi výstavby záměru a výhledovou akustickou situaci (výhledový rok 2014). Akustická studie pro fázi výstavby se zabývá hlukovou expozicí nejbližší obytné zástavby v době provádění uvažované stavby Rokytka Park Praha a hodnotí v 18 výpočtových bodech denní ekvivalentní hladinu hluku v jednotlivých etapách výstavby. Výstavba celého areálu bude trvat přibližně 63 měsíců a bude probíhat ve třech na sebe navazujících etapách. Z výsledků akustické studie ve fázi výstavby vyplývá, že vypočtené hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A emitované stacionárními zdroji v jednotlivých uvažovaných fázích výstav-


74

Rokytka Park Praha


by mohou být buď překročeny anebo se pohybují v pásmu nejistoty výpočtu. Proto byla navržena protihluková opatření. Po přepočtu s navrženými protihlukovými opatřeními již budou hygienické limity splněny ve všech výpočtových bodech. Hodnoty hluku způsobené samotnou staveništní dopravou splňují limit ve všech výpočtových bodech. Součástí předložené akustické studie je i hodnocení stávající a výhledové akustické situace. Jako první je posouzen stávající stav v roce 2007, kdy je hodnocena hluková zátěž stávající zástavby v okolí uvažované stavby z dopravy po přilehlých komunikacích. Výpočet hladin akustického tlaku A je proveden pro 37 výpočtových bodů, zohledňujících okolní obytnou a ostatní chráněnou zástavbu. Vypočtené ekvivalentní hladiny akustického tlaku A v jednotlivých bodech se v denní době pohybují v rozmezí 44,3 dB – 70,4 dB. Nejvyšších hodnot dosahují kontrolní body umístěné v blízkosti komunikace Kbelská a Poděbradská u křižovatky s Kbelskou. Ekvivalentní hladiny akustického tlaku v noční době se pohybují zhruba v rozmezí 37,6 až 63,5 dB. Rozdíl ekvivalentních hladin akustického tlaku A ve výhledovém roce 2014 bez záměru Rokytka Park Praha a s uvažováním provozu Rokytka Park Praha se pohybuje v rozmezí pro den do 5 dB (zlepšení) a pro noc do 5,2 dB (zlepšení). Zlepšení stavu se záměrem oproti stavu bez záměru je u přilehlých fasád objektů jihozápadně od Rokytka Parku dáno především odstíněním okolních objektů nově postavenými objekty Rokytka Parku. U ostatních okolních objektů je vliv provozu záměru zanedbatelný. Hluk z provozu stacionárních zdrojů záměru Rokytka Park Praha vyhoví hygienickému limitu dle NV č. 148/2006 Sb., v platném znění. V denní době se vypočtené hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A v denní době pohybují do LAeq,8h = 14,3 dB, v noci jsou to hodnoty do LAeq,1h = 14,3 dB. Při kvalitativní charakteristice zdravotních účinků hlukové zátěže na chráněnou zástavbu v okolí plánovaného záměru je možné vycházet z následující tabulky, ve které jsou vybarvením znázorněny prahové hodnoty hlukové expozice pro nepříznivé účinky hluku ve venkovním prostředí, které se dnes považují za dostatečně prokázané. Tyto prahové hodnoty platí pro větší část populace s průměrnou citlivostí vůči účinkům hluku. Tab. č. 29: Nepříznivé účinky hlukové zátěže na obyvatelstvo (den) Nepříznivý účinek LAeq

40-45 dB 45-50 dB 50-55 dB 55-60 dB 60-65 dB 65-70 dB > 70 dB

Kardiovaskulární účinky Zhoršená komunikace řečí Pocit obtěžování hlukem

Je zřejmé, že obyvatelé současné obytné zástavby v zájmové lokalitě jsou již v současném roce 2007 vystaveni úrovni hlukové zátěže, která vyvolává pocity obtěžování, ztěžuje běžnou komunikaci řečí a tento nadměrný hluk může způsobovat i problémy v souvislosti s kardiovaskulárním systémem. Hodnoty v noční době se v roce 2007 pohybují v rozmezí 37,6 dB – 63,5 dB, což může mít negativní důsledky na obyvatelstvo v okolních obytných domech v podobě pocitu obtěžování hlukem a zhoršenou komunikací řečí. Vlivem provozu záměru Rokytka Park Praha v roce 2014 nedojde ke zhoršení akustické situace v chráněném venkovním prostoru okolních obytných objektů záměru. U přilehlých fasád objektů jihozápadně od záměru naopak dojde ke zlepšení akustické situace vlivem odstínění budovami Rokyt-


75

Rokytka Park Praha


ka Parku. Vypočtené hodnoty však signalizují, že i přesto mohou být obyvatelé nejbližších obytných domů obtěžováni hlukem a mohou se u nich objevit negativní projevy na zdraví (zhoršená komunikace řečí a pocit obtěžování hlukem). Z uvedeného orientačního srovnání vývoje akustické zátěže v území u výpočtových bodů vyplývá, že v porovnání se stávajícím stavem nedojde z hlediska zdravotního stavu k průkazné změně akustické situace u vybraných výpočtových bodů. Stávající akustická situace i výhledové hladiny akustického tlaku A se sice pohybují v hodnotách nepříznivých pro zdraví lidí, avšak vyvolaná doprava v souvislosti s plánovaným záměrem se na změně akustické situace nijak prokazatelně neprojeví. Rozdíl ekvivalentních hladin akustického tlaku A v roce 2014 bez záměru Rokytka Park Praha a s uvažováním provozu Rokytka Park Praha se pohybuje v rozmezí pro den do 5 dB (zlepšení) a pro noc do 5,2 dB (zlepšení). Znečištění ovzduší - vlivy na zdraví obyvatel Výstavba Rozsah zemních prací lze označit za významný a lze tudíž očekávat, že etapa výstavby může představovat částečné narušení faktorů pohody. Případnou sekundární prašnost lze technicky eliminovat. Záměr je realizován v kontaktu s obytnou zástavbu, tudíž ve vztahu k frakci PM10 bylo vzhledem k délce těchto prací provedeno vyhodnocení příspěvků k imisní zátěži PM10. U objektů nejbližší zástavby by se příspěvky k imisní zátěži ve vztahu k 24 hodinovému aritmetickému průměru měly pohybovat do 4,03 µg.m-3, což vzhledem k dočasnosti stavby lze považovat za přijatelný příspěvek. Pro minimalizaci negativních vlivů jsou formulována následující doporučení: • dodavatel stavebních prací zajistí účinnou techniku pro čištění vozovek především v průběhu zemních prací • zásoby sypkých stavebních materiálů a ostatních potenciálních zdrojů prašnosti budou minimalizovány

Provoz Jak již bylo uvedeno v předcházejících částech předkládaného oznámení, v rozptylové studii jsou řešeny bodové, plošné a liniové zdroje znečištění ovzduší související s provozem posuzovaného záměru. Řešen je stav v roce 2014 – Kompletní náplň území dle návrhu ÚPSÚ hl. m. Prahy. Tato varianta vyhodnocuje výslednou imisní zátěž související s celkovou dopravní zátěží území. Dále je řešen samotný příspěvek záměru Rokytka Park Praha v roce 2014. Tato varianta vyhodnocuje z hlediska dopravy samotné příspěvky posuzovaného záměru. Výpočet z hlediska plošného rozptylu škodlivin byl proveden s využitím programu SYMOS 97, verze 2006, a to pro NO2, PM10, CO a benzen. Výsledky výpočtů jsou jednak komentovány v příslušné kapitole vlivů na ovzduší a dále v hodnocení vlivů záměru na veřejné zdraví. Z vypočtených příspěvků samotného záměru k imisní zátěži lze vyslovit závěr, že tyto příspěvky nebudou znamenat významnější změnu v imisní situaci zájmového území.


76

Rokytka Park Praha


Hodnocení zdravotních rizik – vliv imisní zátěže V souvislosti s výstavbou a provozem uvažovaného záměru můžeme za potenciální zdroj zdravotních rizik pro obyvatele v okolí považovat znečišťující látky emitované do ovzduší. Z hlediska potenciálního zdravotních rizika jsou proto vyhodnoceny výsledky rozptylové studie, která uvádějí imisní příspěvek oxidu dusičitého, prašného aerosolu, oxidu uhelnatého, frakce PM10 a benzenu, jakožto hlavních škodlivin z dopravy. Je přitom použita metoda hodnocení zdravotních rizik (Health Risk Assessment), využívající postupy zpracované Americkou agenturou pro ochranu životního prostředí (US EPA) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO), ze kterých vychází i Metodický pokyn odboru ekologických rizik a monitoringu MŽP ČR k hodnocení rizik č. j. 1138/OER/94, Vyhláška MZ č. 184/1999 Sb., kterou se stanoví postup hodnocení rizika nebezpečných chemických látek pro zdraví člověka a metodické materiály hygienické služby k hodnocení zdravotních rizik v ČR. Metoda hodnocení zdravotních rizik je využívaná především při přípravě podkladů ke stanovení přípustných limitů škodlivých látek v prostředí. Je též jediným způsobem, jak z hlediska ochrany zdraví hodnotit expozici lidí látkám, pro které nejsou stanoveny závazné limity jejich výskytu v prostředí. Standardní postup hodnocení zdravotního rizika zahrnuje čtyři základní etapy: 1. Identifikace nebezpečnosti - výběr látek k hodnocení a zpracování souhrnu informací o jejich nebezpečných vlastnostech pro lidské zdraví a podmínkách, za kterých se mohou uplatnit. 2. Charakterizace nebezpečnosti - stanovení referenčních hodnot, vycházejících ze známého vztahu dávky a účinku, které dále umožní provést kvantitativní odhad míry rizika. 3. Hodnocení expozice - zjištění konkrétní míry expozice hodnoceným látkám u dané populace včetně identifikace zvláště citlivých a ohrožených skupin populace. 4. Charakterizace rizika – kvalitativní nebo kvantitativní vyjádření podstaty a míry zdravotního rizika v konkrétním případě exponované populace jako pravděpodobnosti možného zdravotního poškození. Neopomenutelnou součástí hodnocení rizika je analýza nejistot, kterými je každé hodnocení rizika zatíženo a které je třeba vzít do úvahy při posouzení a řízení rizika. Zdravotní riziko imisí škodlivých látek v ovzduší – Identifikace a charakterizace nebezpečnosti Výběr látek – hlavními škodlivinami v rámci předkládaného záměru jsou oxid dusičitý, oxid uhelnatý, frakce PM10 a benzen. Oxid dusičitý Oxidy dusíku patří mezi nejvýznamnější škodliviny emitované do ovzduší při spalovacích procesech. Ve většině případů je emitován převážně oxid dusnatý, který je ve vnějším ovzduší rychle oxidován na oxid dusičitý, který je zdravotně podstatně významnější. Oxid dusičitý je dráždivý plyn červenohnědé barvy, silně oxidující, štiplavě dusivě páchnoucí. Prahovou koncentraci pachu uvádějí různí autoři mezi 100 až 410 µg/m3, při zvýšení koncentrace se na čichový vjem projevuje adaptace. - E K O L A group, spol. s r.o. -

77

Rokytka Park Praha


Konverzní faktor : 1 ppm NO2 = 1880 µg/m3. Přírodní pozadí NO2 představují roční průměrné koncentrace v rozmezí 0,4 – 9,4 µg/m3, v městských oblastech dosahují hodnot desítek µg/m3. V ovzduší 22 měst monitorovaných hygienickou službou se roční průměrné koncentrace oxidu dusičitého v letech 2001 - 2002 pohybovaly v rozmezí od 19 do 43 µg/m3. Oxid dusičitý patří mezi významné škodliviny i ve vnitřním ovzduší budov, kde mohou být dosahovány koncentrace významně vyšší, nežli ve vnějším prostředí. Jako zdroj emisí se zde uplatňuje hlavně tabákový kouř a provoz plynových spotřebičů. Oxid dusičitý vykazuje při inhalační expozici významné akutní i chronické zdravotní účinky. Vyvolává dráždění dýchacího traktu, ovlivňuje plicní funkce, snižuje odolnost respiračního traktu k infekčním onemocněním a zvyšuje riziko vyvolání astmatických obtíží. V současné době nejsou známé žádné zprávy o tom, že by NO2 měl karcinogenní nebo teratogenní účinky. Testy na genotoxicitu vykazují u oxidu dusičitého rozporné výsledky a neumožňují jednoznačný závěr. Při pokusech u dobrovolníků se akutní účinky na lidské zdraví v podobě zhoršení plicních funkcí a zvýšení dráždivosti dýchacích cest u zdravých osob projevují až při vysoké koncentraci NO2 nad 1880 µg/m3 (1 ppm). Krátkodobá expozice nižším koncentracím však vyvolává zdravotní účinky u citlivých skupin populace, jako jsou bronchitici a zejména astmatici. Za hodnotu LOAEL (nejnižší úroveň expozice, při které jsou ještě pozorovány zdravotně nepříznivé účinky) považuje WHO koncentraci kolem 400 µg/m3, která u astmatiků při krátkodobé expozici způsobuje mírné zhoršení plicních funkcí a zvyšuje dráždivost dýchacích cest. Do klinických studií a experimentů ovšem nejsou zařazování osob s těžší formou plicních onemocnění. Při odvození krátkodobé imisní koncentrace z hodnoty LOAEL byl proto použit 50 % bezpečnostní faktor. Směrnicová 1hodinová maximální imisní koncentrace NO2 pak činí 200 µg/m3. Úskalím epidemiologických studií při expozici z venkovního ovzduší je obtížné odlišení účinků NO2 od dalších souběžně působících látek. Nejspolehlivější kvantitativních vztahy mezi expozicí a účinkem byly proto odvozeny ze studií vycházejících z expozice ve vnitřním prostředí. Nejcitlivější věkovou skupinou populace se zde jeví starší děti ve věku 5 – 12 let, u kterých byl meta-analýzou studií účinků NO2 ve vnitřním ovzduší budov zjištěn 20 % nárůst rizika respiračních obtíží a onemocnění dolních cest dýchacích při každém zvýšení koncentrace o 28 µg/m3 (dvoutýdenní průměr) při expozici v rozsahu dvoutýdenních průměrů 15 - 122 µg/m3 nebo možná vyšší. Toto zjištění je významné, neboť opakované respirační infekce u dětí představují zvýšené riziko poškození plic v pozdějších letech. Studie u menších dětí nebo u dospělé populace statisticky významný vliv na respirační nemocnost v souvislosti s expozicí NO2 ve vnitřním prostředí neprokázaly. V řadě studií byl zjištěn vyšší výskyt respiračních příznaků u dětí různého věku v závislosti na bydlišti v těsné blízkosti rušných komunikací s intenzivní dopravou. V některých velkých městech se prokázala souvislost mezi úrovní 24 hodinové koncentrace NO2 a počtem návštěv u lékaře nebo hospitalizací u astmatiků. I když z žádné z těchto studií nelze spolehlivě hodnotit dlouhodobou expoziční úroveň ve vztahu k účinkům, souhrnně jasně ukazují na respirační účinky u dětí při dlouhodobé expozici NO2 v rozsahu průměrné roční koncentrace 50 – 75 µg/m3 nebo vyšší.


78

Rokytka Park Praha


Jako doporučenou limitní průměrnou roční koncentraci NO2 stanovila Světová zdravotnická organizace hodnotu 40 µg/m3, která byla odvozena z výše zmíněné meta-analýzy studií účinků vnitřního ovzduší u starších dětí, konkrétně na základě nejnižší výchozí koncentrace 15 µg/m3 NO2 a navýšení o 28 µg/m3, při kterém již bylo zjištěno zvýšení respirační nemocnosti o 20 %. Zdůrazňuje přitom však fakt, že nebylo možné stanovit úroveň koncentrace, která by při dlouhodobé expozici prokazatelně zdravotně nepříznivý účinek neměla . V ČR platí od roku 2002 jako imisní limit pro oxid dusičitý 1hodinová průměrná koncentrace 200 µg/m3 a průměrná roční koncentrace 40 µg/m3. Stanovené meze tolerance se od roku 2003 plynuje snižují tak, aby v roce 2010 dosáhly nulové hodnoty. Pro sumu oxidů dusíku NOx platí od roku 2002 imisní limit 30 µg/m3 jako průměrná roční koncentrace pro ochranu ekosystémů. Pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb stanoví Vyhláška MZ č. 6/2002 jako hygienický limit pro oxid dusičitý průměrnou jednohodinovou koncentraci 100 µg/m3. Oxid uhelnatý – CO Oxid uhelnatý je bezbarvý plyn bez zápachu a chuti, o něco málo lehčí než vzduch. Hlavním zdrojem emisí CO je nedokonalé spalování, např. v automobilech, průmyslu, teplárnách a spalovnách. Koncentrace imisního pozadí CO se obecně pohybují v rozmezí 0,06-0,14 mg/m3. V ovzduší v městských oblastech závisí koncentrace CO na intenzitě dopravy a na meteorologických podmínkách, mění se značně v závislosti na čase a vzdálenosti od emisních zdrojů. Průměrná osmihodinová koncentrace ve velkých evropských městech bývá obvykle pod 20 mg/m3 a hodinová maxima pod 60 mg/m3. Nejvyšší koncentrace jsou obvykle měřeny poblíž hlavních komunikací. Vyšší koncentrace mohou být též uvnitř vozidel, v podzemních garážích, tunelech a dalších prostorách se spalovacími zařízeními bez dostatečné ventilace. Průměrné několikahodinové koncentrace zde mohou dosáhnout až 115 mg/m3. V rámci Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí v ČR je znečištění ovzduší CO dlouhodobě sledováno ve 21 oblastech (15 měst a 6 pražských obvodů). V roce 2003 překročila průměrná roční koncentrace CO hodnotu 1000 µg/m3 pouze ve 4 městských obvodech v Praze. V ostatních sledovaných sídlech se pohybovala v rozmezí 216-671 µg/m3. Oxid uhelnatý jako relativně nereaktivní plyn dosahuje i v interiérech bez vlastních zdrojů koncentrací přibližně stejných jako ve venkovním ovzduší. Mohou zde ale být i koncentrace mnohem vyšší, pokud jsou v interiéru zdroje jako kouření cigaret, plynové vaření nebo vytápění bez odtahu. V domech s plynovým vybavením byly naměřeny nárazové koncentrace až 115 µg/m3. U kuřáků přispívá největším dílem k expozici oxidu uhelnatému kouření. V prostorách s kuřáky se průměrná 8hodinová koncentrace CO z cigaretového kouře pohybuje v rozmezí 23-46 mg/m3. Oxid uhelnatý neproniká pokožkou, takže jedinou významnou expoziční cestou je inhalace. Rychle difunduje přes alveolární, kapilární a placentární membrány. Přibližně 80-90 % absorbovaného CO se váže na hemoglobin červených krvinek a vzniká karboxyhemoglobin (COHb). Afinita hemoglobinu k oxidu uhelnatému je 200-250 x vyšší, než ke kyslíku. Během expozice stabilní koncentraci CO procento COHb nejprve rychle narůstá, po 3 hodinách se začíná vyrovnávat a po 6-8 hodinách expozice dosahuje rovnovážného stavu. Vylučování CO z organismu probíhá podle stejných zákonitostí jako příjem, poločas je v rozsahu 2-8 hodin. Proto se často imisní koncentrace a limity pro CO vyjadřují jako osmihodinové klouzavé průměry, neboť tak nejlépe vystihují odpověď lidského organismu a současně při nízké zátěži v běžném


79

Rokytka Park Praha


prostředí po dosažení rovnovážného stavu mohou sloužit i jako 24 hodinové koncentrace. Je však třeba upozornit, že tento časový údaj neplatí pro plod u exponovaných matek, neboť u plodu je poločas eliminace CO mnohem delší. Vazba CO s železem hemoglobinu redukuje přenosovou kapacitu krve pro kyslík a brání uvolňování kyslíku. To je hlavní příčinou tkáňové hypoxie (nedostatku kyslíku) při expozici nízkým koncentracím CO. Při vyšších koncentracích se zbytek absorbovaného CO váže na další bílkoviny obsahující železo, jako je myoglobin, cytochromoxidáza a cytochrom P-450. Afinita myoglobinu k CO je 30 - 50x vyšší, než ke kyslíku. Tím dále klesá mezibuněčný transport kyslíku. Hypoxie, způsobená oxidem uhelnatým, se nejprve projevuje poruchami funkce citlivých orgánů a tkání s nejvyšší spotřebou kyslíku, jako je mozek, srdce, kosterní svalstvo, vyvíjející se plod. U zdravých mladých lidí bylo jasně prokázáno snížení pracovní kapacity při maximální fyzické zátěži již při koncentracích karboxyhemoglobimu (COHb) nad 5 %. V některých studiích bylo pozorováno malé, ale statisticky významné zkrácení doby fyzické zátěže do stavu vyčerpání již při koncentracích COHb 3,3 - 4,3 %, ačkoliv maximální aerobní kapacita přitom nebyla zmenšena. Hlavní obavy však vyvolává vliv hypoxie na kardiovaskulární systém u citlivých skupin populace, což jsou zejména pacienti s chronickou anginou pectoris. Objektivní důkazy o zhoršování příznaků anginy pectoris byly získány již od koncentrace COHb 2,9 %. Epidemiologické studie naznačují, že expozice CO z kouření a ze znečištěného ovzduší může přispívat ke kardiovaskulární úmrtnosti a časnému průběhu infarktu myokardu. Vliv na neurologické funkce v podobě zhoršené koordinace, snížené pozornosti a poznávacích schopností byly prokázány u zdravých mladých lidí při koncentraci COHb nad 5 %. Endogenní produkce COHb se zvyšuje asi o 20 % během těhotenství. V rovnovážném stavu je navíc hladina fetálního COHb u plodu asi o 10 - 15 % vyšší, než u matky. To je pravděpodobně významné pro dobře známý a pravděpodobně kauzální vztah mezi kouřením matek během těhotenství a nižší porodní vahou a zpožděným poporodním vývojem jejich dětí. Při koncentracích COHb vyšších než 5 - 10 % může již docházet k selhání mnoha funkcí a k subjektivním příznakům, jako je bolest hlavy a závratě. Endogenní produkce CO v lidském těle je důvodem koncentrace COHb v úrovni 0,4 - 0,7 % u zdravých lidí. Během těhotenství byla zjištěna u matek zvýšená koncentrace v rozsahu 0,7 - 2,5 % COHb. Hladina COHb u nekuřáků v důsledku endogenní produkce a expozice z prostředí se pohybuje v úrovni 0,5 - 1,5 %. V určitých profesí se zvýšenou expozicí jako jsou řidiči, dopravní policisté, pracovníci v garážích a tunelech, požárníci aj. může být dlouhodobá hladina COHb až 5 %, těžcí kuřáci mohou dosáhnout až 10 %. K ochraně nekuřáků a populace středního až staršího věku s manifestním nebo latentním postižení srdečních tepen před ataky akutní srdeční ischemie a k ochraně plodů nekouřících matek před následky hypoxie by dle WHO neměla být překročena hladina COHb 2,5 %. Dle Coburn-Foster-Kanovy exponenciální rovnice, která zahrnuje všechny známé fyziologické proměnné veličiny v příjmu CO, bylo odvozeno, že tato hladina COHb není překročena ani při lehké a střední tělesné zátěži při dodržení doporučených limitů max. koncentrace CO 100 mg/m3 po dobu 15 minut, 60 mg/m3 po dobu 30 minut, 30 mg/m3 pro 1 hodinu a 10 mg/m3 jako osmihodinový průměr.


80

Rokytka Park Praha


Hodnotu maximálního denního osmihodinového průměru koncentrace CO v vnějším ovzduší 10 mg/m3 uvádí i imisní vyhláškou k zákonu o ochraně ovzduší v ČR. Limitní jednohodinová koncentrace oxidu uhelnatého ve vnitřním ovzduší pobytových místností je stanovena Vyhláškou MZ č. 6/2002 Sb., v hodnotě 5 mg/m3. Prašný aerosol – frakce PM10 K označení tuhých znečišťujících látek v ovzduší je používáno mnoho pojmů, které se překrývají, někdy vztahují ke způsobu vzorkování nebo k místu depozice v dýchacím traktu. Setkáváme se tak s pojmy tuhé znečišťující látky (TZL), pevný aerosol, prašný aerosol, polétavý prach, v zahraniční literatuře pak suspendované částice (suspended particulate matter SPM), celkové suspendované částice (total suspended particles TSP), černý kouř (black smoke). V současné době se hlavní význam klade na zohlednění velikosti částic, která je rozhodující pro průnik a depozici v dýchacím traktu. Rozlišuje se tzv. torakální frakce s aerodynamickým průměrem částic do 10 µm, která proniká pod hrtan do spodních dýchacích cest, označená jako PM10 a jemnější respirabilní frakce s aerodynamickým průměrem do 2,5 µm označená jako PM2,5 pronikající až do plicních sklípků. K přesnému zjištění těchto frakcí slouží odběrové aparatury, které zachycují částice v určitém rozměrovém rozmezí. Při měření frakce PM10 je tak např. zachycováno 50 % částic aerodynamického průměru 10 µm s rychle narůstajícím záchytem menších částic a naopak rychle klesajícím záchytem částic s větším průměrem. K orientačnímu převodu TSP na PM10 navrhuje např. US EPA konverzní faktor 0,5 – 0,6. Poměr PM2,5/PM10 je odhadován na 0,6. Tyto poměry se ovšem mohou významně lišit podle oblastí a zastoupení zdrojů znečištění ovzduší. V ČR je stanoven koeficient přepočtu frakce PM10 z TSP v hodnotě 0,8. Z dosavadních poznatků je zřejmé, že částice v ovzduší představují významný rizikový faktor s mnohočetným efektem na lidské zdraví. Na rozdíl od plynných látek nemají specifické složení, nýbrž představují směs látek s různými účinky. Současně působí i jako vektor pro plynné škodliviny. Na vzniku jemných částic tak např. participuje jak SO2, tak i NO2. Z hlediska původu, složení i chování se jemná frakce částic do 2,5 µm a hrubší frakce většího průměru významně liší. Jemné částice jsou často kyselého pH, do značné míry rozpustné a obsahují sekundárně vzniklé aerosoly kondenzací plynů, částice ze spalování fosilních paliv včetně dopravy a znovu kondenzované organické či kovové páry. Převažují zde částice vznikající až sekundárně reakcemi plynných škodlivin ve znečištěném ovzduší. Obsahují jak uhlíkaté látky, které mohou zahrnovat řadu organických sloučenin s možnými mutagenními účinky, tak i soli, hlavně sulfáty a nitráty. Mohou též obsahovat těžké kovy, z nichž některé mohou mít karcinogenní účinek. V ovzduší jemné částice perzistují dny až týdny a vytvářejí více či méně stabilní aerosol, který může být transportován stovky až tisíce km. Tím dochází k jejich rozptýlení na velkém území a stírání rozdílů mezi jednotlivými oblastmi. Velmi důležité z hlediska expozice obyvatel je pronikání jemných částic do interiéru budov, kde lidé tráví většinu času. Hrubší částice bývají zásaditého pH, z větší části nerozpustné a vznikají nekontrolovaným spalováním, mechanickým rozpadem materiálu zemského povrchu, při demolicích, dopravě na neupravených komunikacích a sekundárním vířením prachu. Podléhají rychlé sedimentaci během minut až hodin s přenosem řádově do kilometrových vzdáleností. V důsledku kontroly emisí se ve vyspělých zemích podařilo úroveň znečištění ovzduší prašným aerosolem významně snížit. V mnoha městech se průměrné roční koncentrace PM10 pohybují - E K O L A group, spol. s r.o. -

81

Rokytka Park Praha


v rozmezí 20-50 µg/m3 a neliší se významně od venkovských oblastí. Koncentrace PM2,5 tvoří obvykle asi 45-65 % koncentrace PM10. Průměrné roční koncentrace frakce PM10 se dle závěrečné zprávy Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí ČR v roce 2002 pohybovaly ve 21 sídlech ČR v rozmezí 18,8–45,6 µg/m3. S výjimkou Liberce byla ve všech sledovaných sídlech překročena cílového hodnota imisního limitu 20 µg/m3 platná od roku 2010. Z těchto výsledků je zřejmé, že z klasických škodlivin v ovzduší je prašný aerosol frakce PM10 ve městech ČR nejzávažnější. Známé účinky pevného aerosolu ve znečištěném ovzduší zahrnují především dráždění sliznice dýchacích cest, ovlivnění funkce řasinkového epitelu horních dýchacích cest, vyvolání hypersekrece bronchiálního hlenu a tím snížení samočistící funkce a obranyschopnosti dýchacího traktu. Tím vznikají vhodné podmínky pro rozvoj virových a bakteriálních respiračních infekcí a postupně možný přechod akutních zánětlivých změn do chronické fáze za vzniku chronické bronchitidy, chronické obstrukční nemoci plic s následným přetížení pravé srdeční komory a oběhovým selháváním. Tento proces je ovšem současně podmíněn a ovlivněn mnoha dalšími faktory počínaje stavem imunitního systému jedince, alergickou dispozicí, profesními vlivy, kouřením apod. Poznatky o zdravotních účincích pevného aerosolu dnes vycházejí především z výsledků epidemiologických studií z posledních 10 let, které ukazují na ovlivnění nemocnosti a úmrtnosti již při velmi nízké úrovni expozice, přičemž není možné jasně určit prahovou koncentraci, která by byla bez účinku. Je také zřejmé, že vhodnějším ukazatelem prašného aerosolu ve vztahu ke zdraví jsou jemnější frakce. Výsledky studií, nalézajících pozitivní asociaci mezi denními koncentracemi PM10 a výkyvy celkové úmrtnosti a zvláště úmrtnosti na kardiovaskulární a respirační onemocnění v amerických městech, byly potvrzeny i z evropských měst a jsou velmi konzistentní. Světová zdravotnická organizace uvádí ve druhém vydání Směrnice pro kvalitu ovzduší v Evropě v roce 2000 jako sumární odhad ze 17 studií denní zvýšení celkové úmrtnosti v souvislosti s výkyvem denní průměrné koncentrace PM10 o 10 µg/m3 o 0,74 %. Kromě zvýšení denní úmrtnosti korelují dle těchto studií výkyvy denních imisních koncentrací PM10 s počtem hospitalizací pro respirační onemocnění, spotřebou léků k rozšíření průdušek, frekvencí výskytu příznaků onemocnění dýchacího traktu (např. kašel), a změnami plicních funkcí. Jako sumární odhad z různých studií vztažený ke zvýšení denní průměrné koncentrace PM10 o 10 µg/m3. WHO uvádí konkrétně zvýšení počtu hospitalizací z důvodu respiračních onemocnění o 0,8 %, nárůst použití léků k rozšíření průdušek při astmatických potížích o 3 %, zvýšení počtu lidí trpících kašlem o 3,6 % a lidí s podrážděním dolních dýchacích cest o 3,2 %. Světová zdravotnická organizace proto v doporučení pro kvalitu ovzduší pouze uvádí tyto vztahy závislosti pro procentuální denní změny zmíněných zdravotních parametrů a doporučené imisní limity pro pevný aerosol nestanovuje a ponechává na zvážení jednotlivých členských států, které zdravotní parametry a v jaké úrovni použijí ke stanovení svých akceptovatelných imisních limitů, neboť v současné době nelze stanovit prahové imisní koncentrace, při kterých by k těmto účinkům nedocházelo. Proti průzkumům akutních účinků je studií věnovaných dlouhodobým chronickým účinkům pevných částic v ovzduší podstatně méně. Referují též o ovlivnění úmrtnosti a nemocnosti na respirační onemocnění. Studie z USA naznačují, že očekávaná délka života v oblastech s vysokou imisní zátěží může být o více než rok kratší ve srovnání s oblastmi se zátěží nízkou. Tato redukce očekávané délky života - E K O L A group, spol. s r.o. -

82

Rokytka Park Praha


se přitom začíná projevovat již od průměrných ročních koncentrací jemných částic 10 µg/m3. Další nedávné studie ukázaly souvislost dlouhodobých koncentrací s výskytem bronchitických symptomů u dětí a zhoršením plicních funkcí u dětí i dospělých. Tyto účinky byly pozorovány již při průměrné roční koncentraci PM10 méně než 30 µg/m3. WHO proto u pevného aerosolu nenavrhuje ani dlouhodobé průměrné limitní koncentrace, neboť ani pro chronické účinky není možné stanovit prahovou koncentraci. Podle epidemiologických studií uváděných WHO by zvýšení dlouhodobé průměrné koncentrace PM10 o 10 µg/m3 mělo být spojeno se zvýšením úmrtnosti o 10 % a nárůstem prevalence zánětu průdušek u dětí o 29 %. Směrnice Rady 1999/30/EC z roku 1999 stanoví pro země Evropské unie limitní hodnoty PM10 50 µg/m3 pro průměrnou 24hodinovou koncentraci a 40 µg/m3 pro roční průměrnou koncentraci. Tyto limitní hodnoty byly přijaty i v ČR. Limitní jednohodinová koncentrace PM10 ve vnitřním ovzduší pobytových místností je stanovena Vyhláškou MZ č. 6/2002 Sb., v hodnotě 150 µg/m3. Benzen Benzen je bezbarvá kapalina, charakteristického aromatického zápachu, která se při pokojové teplotě rychle odpařuje. Je obsažen v surové ropě a ropných produktech. Benzín obsahuje 1-5 % benzenu. Hlavními zdroji uvolňování benzenu do ovzduší jsou výfukové plyny, vypařování z pohonných hmot, cigaretový kouř, petrochemie a spalovací procesy. Vyšší koncentrace benzenu v ovzduší se mohou vyskytovat v okolí čerpacích stanic pohonných hmot a jiných zařízení emitujících benzen. V atmosféře benzen setrvává hodiny až dny v závislosti na prostředí, klimatu a koncentraci dalších polutantů. Nejdůležitější cestou jeho degradace je reakce s hydroxylovými radikály. Může být též vymýván z ovzduší deštěm. Průměrné roční koncentrace benzenu se dle závěrečné zprávy Monitoringu HS v roce 2004 pohybovaly v ovzduší 13 sledovaných sídel v rozmezí 0,66 – 4,88 µg/m3. Vyšší koncentrace benzenu jsou nalézány ve vnitřním prostředí budov. Průměrné koncentrace zjištěné hygienickou službou v bytech a mateřských školkách se pohybují kolem 6 µg/m3, maxima dosahovala až desítek, v extrémních případech stovek µg/m3. Ukazuje se tak, že ovzduší ve vnitřních prostorách budov je jak z hlediska délky expozice (lidé zde tráví více času, nežli venku), tak i z hlediska vyšších koncentrací, významnějším zdrojem expozice, nežli ovzduší venkovní. Hlavní cestou příjmu benzenu do organismu je inhalace z ovzduší, v plicích se absorbuje cca 50 % vdechovaného benzenu. Kožní absorpce je nízká. Benzen je v játrech a patrně také v kostní dřeni oxidován na hlavní metabolity fenol, hydrochinon a katechol. Část vstřebaného benzenu je v nezměněné formě vyloučena vydechovaných vzduchem. Metabolity jsou vylučovány močí. Poločas benzenu u člověka je asi 28 hodin. Nejvýznamnější expozicí benzenu u běžné populace je inhalace z ovzduší, hlavně v místech s intenzivnější dopravou nebo v blízkosti čerpacích stanic a ve vnitřním prostředí budov, kde se za hlavní zdroj benzenu považuje tabákový kouř. Individuální výše celkového příjmu benzenu nejvíce závisí na kuřáctví. Vykouření 20 cigaret denně představuje navíc příjem cca 600 µg benzenu, což vysoce převyšuje běžný příjem inhalací z vnějšího ovzduší i z potravy.


83

Rokytka Park Praha


Benzen má nízkou akutní toxicitu. Akutní otrava inhalační a dermální cestou vyvolává po počáteční stimulaci a euforii útlum centrálního nervového systému. Dochází též k podráždění kůže a sliznic. Příznaky po požití zahrnují zvracení, ztrátu koordinace až delirium, změny srdečního rytmu. Kritickým orgánem při chronické expozici je kostní dřeň. Účinkem metabolitů benzenu zde dochází ke vzniku různých poruch krvetvorby až pancytopenii. Pozorovány byly též imunologické změny, především pokles lymfocytů a snížená rezistence vůči infekcím. Přestože benzen přechází přes placentární bariéru, nebyla u něho zjištěna teratogenita. V experimentu u zvířat byla pozorována fetotoxicita. Epidemiologické studie u lidí též naznačují možnost reprodukční a vývojové toxicity benzenu, avšak spolehlivý důkaz o vztahu expozice a účinku neposkytují. Epidemiologické studie u profesionálně exponované populace poskytly jasné důkazy o kauzálním vztahu k akutní myeloidní leukémii a naznačují vztah i k chronické myeloidní leukémii a chronické lymfadenóze. Karcinogenita benzenu je potvrzena i nálezy z experimentů na zvířatech, u kterých benzen při inhalační i perorální expozici vyvolává řadu malignit různého typu a lokalizace. Vzhledem k těmto podkladům je benzen zařazen Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny IARC do skupiny 1 mezi prokázané lidské karcinogeny. US EPA jej též řadí do kategorie A jako známý lidský karcinogen pro všechny cesty expozice. WHO doporučuje ve Směrnici pro ovzduší v Evropě z roku 2000 pro odvození limitní koncentrace benzenu v ovzduší jednotku karcinogenního rizika UCR = 6x10-6, která představuje geometrický průměr z rozmezí hodnot 4,4x10-6 – 7,5x10-6, odvozených různými modely z aktualizované epidemiologické studie u profesionálně exponované populace. Novější epidemiologické studie z pracovního prostředí s koncentracemi benzenu do 3,2 mg/m3 zvýšený výskyt leukémie neprokázaly. Spolu s dílčími poznatky o mechanismu účinku benzenu to naznačuje, že aplikace bezprahového přístupu při odvození UCR může vést k nadhodnocení skutečného karcinogenního rizika benzenu. Pracovní skupina expertů EU, která v roce 1999 vyhodnotila dosavadní postupy a výsledky hodnocení zdravotního rizika benzenu, dospěla k závěru, že přes uvedené nejistoty je třeba zachovat bezprahový přístup k hodnocení rizika benzenu, ale přesné kvantitativní hodnocení rizika provést nelze. Dospěla však k rozmezí, ve kterém se riziko benzenu pravděpodobně nachází. Hodnota UCR doporučená WHO (6x10-6) je experty EU považována za horní mez odhadu rizika, dolní mez hodnoty jednotky karcinogenního rizika byla s použitím sublineární křivky extrapolace odhadnuta na 5x10-8. Tento rozsah hodnot UCR znamená, že riziko onemocnění leukémií 1x10-6 by se mělo pohybovat v rozmezí roční průměrné koncentrace benzenu v ovzduší cca 0,2 – 20 µg/m3 . WHO vzhledem ke karcinogennímu účinku benzenu nestanoví doporučenou limitní hodnotu pro ovzduší a doporučuje vycházet z celospolečensky únosné míry karcinogenního rizika pro jednotlivé členské státy. Při aplikaci výše uvedené UCR 6x10-6 vychází koncentrace benzenu ve vnějším ovzduší, odpovídající akceptovatelné úrovni karcinogenního rizika pro populaci 1x 10-6 v úrovni roční průměrné koncentrace 0,17 µg/m3. US EPA uvádí v databázi RBC jako únosnou koncentraci benzenu v ovzduší odpovídající karcinogennímu riziku 1x10-6 koncentraci 0,22 µg/m3 .


84

Rokytka Park Praha


Směrnice Evropské Unie 2000/69/EC stanoví limitní úroveň pro roční průměrnou koncentraci benzenu ve výši 5 µg/m3 a tato úroveň by v roce 2010 již neměla být překračována. Při stanovení tohoto limitu byla vzata do úvahy praktická dosažitelnost s ohledem na existující imisní zatížení.

Hodnocení expozice Podkladem k hodnocení expozice imisím škodlivin v ovzduší jsou výstupy rozptylové studie, která modeluje imisní situaci v zájmovém území okolí plánovaného záměru. Rozptylová studie hodnotí rozptylovým modelem SYMOS´97 verze 2006 imisní příspěvek provozu záměru. Jako emisní zdroje jsou hodnoceny zdroje emisí, související s posuzovaným záměrem. Výpočet imisních koncentrací je proveden pro rok 2014, tedy pro stav předpokládaný po zahájení provozu. Výpočet je proveden pro pravidelnou síť referenčních bodů a dále pro body mimo pravidelnou síť, zohledňující nejbližší zástavbu v okolí záměru. Výstupem výpočtů jsou průměrné roční koncentrace oxidu dusičitého, suspendovaných částic PM10, a benzenu. Dále je vyhodnocen i osmihodinový klouzavý aritmetický průměr pro CO. Krátkodobé koncentrace jsou podkladem k hodnocení rizika akutních nepříznivých účinků. Tyto koncentrace však představují maximum, které může být v jednotlivých výpočtových bodech rozptylové studie teoreticky dosaženo za nejhorších rozptylových podmínek. Spolehlivější je výpočet průměrných ročních koncentrací, které jsou podkladem k hodnocení rizika chronických toxických, eventuelně pozdních (karcinogenních) účinků na zdraví. Avšak i v případě těchto hodnot je nejistotou zatíženo např. modelování imisních koncentrací suspendovaných částic frakce PM10 vedoucí k určitému podhodnocení, neboť nezohledňuje sekundární prašnost ani druhotný vznik jemné frakce částic z původně plynných látek v ovzduší. Kromě příspěvku z posuzovaných zdrojů je při hodnocení zdravotních rizik škodlivin v ovzduší nezbytné zohlednit i tzv. imisní pozadí, tedy vliv ostatních vzdálených i bližších emisních zdrojů. Nejbližší stanice AIM nesignalizují možnost překračování imisního limitu z hlediska ročního aritmetického průměru NO2, nedochází k překračování hodinového aritmetického průměru NO2. Nejbližší stanice AIM udává roční průměr do 43,5 µg/m3. Podle údajů nejbližší monitorovací stanice, kde lze získat údaje o hodinových koncentracích za rok 2006 lze usuzovat hrubým odhadem, že nejvyšší krátkodobé 1hodinové koncentrace za nepříznivých rozptylových podmínek se pohybují kolem 117,8 µg.m-3 s 98% kvantilem těchto hodnot kolem 89,5 µg.m-3. Ve vztahu k imisnímu pozadí CO nejbližší měřící stanice udává hodnotu 8 hodinového průměru kolem 2937,6 µg.m-3. Imisní pozadí PM10 (roční aritmetický průměr) lze na základě nejbližších stanic AIM odhadovat na úrovni kolem 41,9 µg.m-3. Imisní pozadí benzenu v zájmovém území není známé, lze ho z nejbližších měřících stanic odhadnout na hodnotu kolem 3,2 µg.m-3, dle ATEM kolem 1,5 µg.m-3. Celkově lze při hodnocení expozice obyvatel obytné zástavby v zájmovém území záměru též použít konzervativní postup, kdy se vychází z hodnot imisní zátěže venkovního ovzduší u nejvíce exponované okolní obytné zástavby a neuvažuje se pouze doba skutečně trávená ve venkovním prostoru. Vychází se tedy z představy nepřetržité expozice obyvatel nejvyšším vypočteným imisním koncentracím u nejbližší obytné zástavby.


85

Rokytka Park Praha


Důvodem pro použití hodnot venkovních imisních koncentrací je kromě nejistoty spojené s odhadem imisního pozadí i skutečnost, že hodnocené složky imisí patří k častým a významným škodlivinám i ve vnitřním prostředí budov, kde dosahují hodnot srovnatelných s vnějším ovzduším. Další důvod je ten, že koncentrace ve vnějším ovzduší jsou podkladem vztahů získaných z epidemiologických studií, které jsou při hodnocení rizika používány.

Charakterizace rizika – klasické škodliviny K hodnocení rizika nekarcinogenních dráždivých a toxických účinků se v metodologii hodnocení zdravotních rizik obecně používá kvocient nebezpečnosti HQ (Hazard Quotient), získaný vydělením zjištěné denní průměrné inhalační dávky ADDi referenční dávkou RfDi, popř. při použitelnosti standardního expozičního scénáře vydělením koncentrace v ovzduší referenční koncentrací. U oxidu dusičitého a suspendovaných částic PM10 však referenční inhalační dávky nebo referenční koncentrace nejsou stanoveny, neboť u nich nelze na základě současných poznatků prahovou úroveň expozice spolehlivě stanovit. Důvodem je velký rozsah individuálních rozdílů v citlivosti vůči účinkům těchto škodlivin u běžné populace, projevující se ve výsledcích epidemiologických studií, prokazujících účinek i při nízkých expozicích. V experimentech u dobrovolníků je naopak exponován malý počet relativně zdravých jedinců, takže jejich výsledky nelze zobecnit na běžnou populaci. Dalším úskalím je skutečnost, že tyto látky ve vnějším ovzduší nepůsobí izolovaně, nýbrž vždy v komplexní směsi s mnoha dalšími i sekundárně vznikajícími škodlivinami. Platí to v plné míře právě u oxidu dusičitého, jehož běžně dosahované koncentrace v ovzduší zřejmě samy o sobě velké riziko nepředstavují, ale významně se podílejí na vzniku nebezpečnějších látek, jako je ozón a jemná frakce pevných částic.

Riziko toxických účinků NO2 Při hodnocení zdravotního rizika krátkodobých nárazově dosahovaných koncentrací oxidu dusičitého je možné vycházet z hodnoty imisního limitu pro 1hodinovou koncentraci NO2 200 µg/m3, neboť spolehlivě prokázané první příznaky lehkého ovlivnění plicních funkcí u astmatiků, jakožto citlivé části populace, byly zjištěny až při koncentraci cca 2x vyšší. Dle výpočtu rozptylové studie by imisní příspěvek z provozu záměru za nejnepříznivějších rozptylových podmínek mohl dosahovat u okolní obytné zástavby hodnot do 0,26 µg/m3. Na nejbližší monitorovací stanici je za rok 2006 udáván 98. kvantil maximálních krátkodobých koncentrací NO2 v hodnotě 89,5 µg/m3, nejvyšší naměřená koncentrace činila 117,8 µg/m3. Je tedy zřejmé, že ani za nepříznivých rozptylových podmínek by v zájmovém území neměly být vlivem imisního příspěvku posuzovaného záměru i při zohlednění imisního pozadí dosaženy krátkodobé imisní koncentrace NO2, které by významněji přesahovaly koncentraci 200 µg/m3 a tudíž mohly představovat riziko nepříznivých zdravotních účinků pro obyvatele v okolí. Při charakterizaci rizika chronických účinků imisí oxidu dusičitého je standardním postupem kvantitativní odhad ovlivnění respirační nemocnosti exponované populace s použitím vztahů z epidemiologických studií, které umožňují orientačně kvantifikovat vliv imisí NO2 na respirační nemocnost u dětské populace. Nejčastěji se u nás k tomuto účelu používají vztahy závislosti expozice a účinku publikované v roce 1995 v rámci programu CICERO norskou biostatističkou Kristinou Aunanovou, které vycházejí ze statistického zpracování výsledků různých epidemiologických studií a umožňují orientačně kvantifikovat riziko chronických respiračních syndromů a akutních astmatických obtíží u dětské populace. - E K O L A group, spol. s r.o. -

86

Rokytka Park Praha


Vychází se přitom z předpokladu, že znečištěné ovzduší není hlavní vyvolávající příčinou těchto příznaků, které se běžně vyskytují i u populace žijící v čistém prostředí, mají často virovou etiologii a mohou souviset i s klimatickými vlivy. Znečištěné ovzduší působí na tomto podkladě jako faktor zvyšující vnímavost vůči infekci a dráždivým látkám a prodlužující a zhoršující průběh těchto syndromů. Prevalenci chronických respiračních syndromů je dle Aunanové možné odhadnout podle vztahu OR (odds ratio) = exp (β.C), kde β je regresní koeficient 0,0055 (95 % interval spolehlivosti CI = 0,0026-0,0088) a C je roční průměrná koncentrace NO2 v µg/m3. Pro výpočet prevalence výskytu astmatických obtíží byl odvozen regresní koeficient β = 0,016 (95 % CI = 0,002-0,030). Zvýšení výskytu těchto symptomů se vztahuje k hypotetické základní úrovni při nulové koncentraci NO2 v ovzduší. Tento hypotetický denní výskyt chronických respiračních symptomů u dětí při zcela čistém ovzduší byl vypočten na 3 %, výskyt astmatických příznaků mezi dětmi na 2 %. Výpočet pomocí regresního koeficientu udává tzv. poměr šancí (OR – odds ratio), který lze s určitým zjednodušením interpretovat jako zvýšení rizika onemocnění a při znalosti počtu exponovaných osob lze pak vypočíst předpokládaný počet dní v roce s onemocněním, tzv. „osobo-dny“ nebo prostonané dny („person-days“). V následující tabulce je na základě těchto vztahů proveden teoretický výpočet denního výskytu (prevalence) chronických respiračních symptomů a astmatických obtíží u dětí v zájmovém území záměru. Jako odhad imisního pozadí je použita průměrná roční koncentrace NO2 43,5 µg/m3. Imisní příspěvek z provozu záměru by měl dle rozptylové studie dosahovat u nejbližší okolní obytné zástavby koncentraci do 0,03 µg/m3 roční průměrné roční koncentrace. Výpočet prevalence respiračních symptomů je proveden pro samotné imisní pozadí a poté pro součet imisního pozadí. Tab. č. 30: Riziko chronických respiračních symptomů (CHRS) a astmatických obtíží (AST) u dětí v závislosti na průměrné roční imisní koncentraci NO2 Riziko chronických respiračních symptomů (CHRS) a astmatických obtíží (AST) u dětí v závislosti na průměrné roční imisní koncentraci NO2 Rp (µ µg/m3)

OR = exp (β β.C)

Prevalence CHRS (% populace)

OR

(95% CI)

P

(95% CI)

43,50

1,272

1,120-1,469

3,815

3,361-4,407

43,53

1,274

1,121-1,473

3,821

3,364-4,419

Prevalence AST (% populace) 43,50

2,012

1,091-3,710

4,024

2,183-7,420

43,53

2,022

1,092-3,743

4,044

2,184-7,487

Riziko toxických účinků CO U oxidu uhelnatého se vypočtený imisní příspěvek z provozu záměru pohybuje řádově pod doporučeným limitem, který vychází ze známých nepříznivých účinků této škodliviny. Úroveň imisního pozadí oxidu uhelnatého v zájmovém území se pohybuje na úrovni cca 1/3 imisního limitu.


87

Rokytka Park Praha


Riziko toxických účinků PM10 Při charakterizaci rizika možných účinků imisí suspendovaných částic frakce PM10 lze vycházet ze závěrů Směrnice WHO pro kvalitu ovzduší v Evropě z roku 2000, uvedených v kapitole IV.2. věnované popisu nebezpečnosti hodnocených látek. Od této doby byla sice publikována řada nových poznatků o účincích pevných částic v ovzduší na zdraví, které však jen potvrzují nepříznivé účinky, projevující se zvýšenou nemocností a úmrtností obyvatel na kardiovaskulární a respirační onemocnění a to již při nízké úrovni expozice hluboko pod současnými imisními limity. Převládá proto názor, že u této škodliviny je třeba vycházet z představy o bezprahovém účinku. Přesný mechanismus účinku, ani hlavní faktory, které jej ovlivňují, dosud nejsou spolehlivě objasněny. Kromě velikosti částic, která je zřejmě dominantní, se uvažuje zejména o obsahu některých těžkých kovů a polyaromatických uhlovodíků. Z hlediska subakutních účinků prašného aerosolu v ovzduší uvádí WHO jako sumární dohad z epidemiologických studií zvýšení celkové úmrtnosti o 0,74 % při nárůstu denní průměrné koncentrace PM10 o 10 µg/m3. Z ukazatelů respirační nemocnosti je tento nárůst denní průměrné koncentrace PM10 spojen se zvýšením počtu lidí s příznaky dráždění dýchacích cest o 3,2 % a se zvýšením počtu hospitalizací z důvodu respiračních onemocnění o 0,8 %. Tyto účinky se projevují neprodleně nebo se zpožděním 1-3 dny a postihují především citlivou část populace, jako jsou starší lidé, kojenci a osoby s chronickým onemocněním respiračního nebo kardiovaskulárního systému. Imisní příspěvek provozu plánovaného záměru k 24 hodinové koncentraci PM10 by dle rozptylové studie mohl za nejnepříznivějších rozptylových podmínek dosahovat maximálně hodnoty 0,46 µg/m3. Na nejbližších monitorovacích stanicích ČHMÚ je za rok 2006 udáván 98. kvantil 24 hodinových koncentrací PM10 v hodnotě 168 µg/m3, nejvyšší naměřená koncentrace činila 292,5 µg/m3. Je tedy pravděpodobné, že za nepříznivých rozptylových podmínek mohou i v zájmovém území výkyvy denních koncentrací PM10 přechodně ovlivňovat respirační nemocnost a úmrtnost predisponovaných skupin obyvatel a určitý malý podíl na tomto vlivu zde bude mít i imisní příspěvek z provozu plánovaného záměru. Kvantitativní vyhodnocení tohoto vlivu není reálně možné, neboť při relativně malém počtu exponovaných obyvatel bude záviset především na konkrétním zdravotním stavu a eventuelní individuální predispozici k nepříznivým účinkům znečištěného ovzduší. Ve vztahu k dlouhodobé chronické expozici se redukce očekávané délky života začíná dle epidemiologických studií projevovat již od průměrné roční koncentrace PM10 10 µg/m3. Zvýšení tohoto průměru o 10 µg/m3 by mělo být dle WHO spojeno se zvýšením úmrtnosti o 10 % a nárůstem prevalence bronchitis u dětí o 29 %. Uvedené zvýšení úmrtnosti v podstatě znamená snížení počtu lidí, dožívajících se určitého věku. WHO uvádí ve Směrnici pro kvalitu ovzduší v Evropě příklad pro populaci 100 000 mužů se strukturou úmrtnosti zjištěnou v Holandsku. Při zvýšení dlouhodobé expozice PM10 o 20 µg/m3 se odhaduje snížení počtu mužů dožívajících se 50 let o 764, 60 let o 2494 a 70 let o 6250. Souhrnně se předpokládá redukce očekávané délky života o 1-2 roky. K aplikaci tohoto vztahu v konkrétních podmínkách je obtížné zjistit nezbytné údaje o věkové skladbě a úmrtnosti malých souborů exponované populace. K charakterizaci rizika se proto standardně používá postup kvantifikace vlivu imisí pevných částic na respirační nemocnost u dětí, jakožto citlivé části populace.


88

Rokytka Park Praha


S použitím vztahů podle Aunanové je možné odhadovat zvýšení prevalence bronchitis a chronických respiračních symptomů u dětí na základě znalosti průměrné roční koncentrace PM10 podle vztahu OR = exp (β.C), kde β je regresní koeficient 0,02629 (95% interval spolehlivosti CI = 0,002730,05187) a C je roční průměrná koncentrace PM10 v µg/m3. Hypotetický denní výskyt bronchitis a chronických respiračních symptomů u dětí při zcela čistém ovzduší byl vypočten na 3 %. V následující tabulce je na základě tohoto vztahu proveden teoretický výpočet prevalence bronchitis u dětí v zájmové lokalitě záměru. Výpočet je proveden pro konzervativní odhad imisního pozadí PM10 v dané lokalitě 41,9 µg/m3. K této hodnotě jsou připočteny hodnoty vypočteného imisního příspěvku z provozu záměru, který se dle rozptylové studie pohybuje u nejbližší obytné zástavby do 0,01 µg/m3. Tab. č. 31: Riziko prevalence chronického zánětu průdušek (bronchitis) u dětí v závislosti na průměrné roční imisní koncentraci PM10 Riziko prevalence chronického zánětu průdušek (bronchitis) u dětí v závislosti na průměrné roční imisní koncentraci PM10 Rp (µ µg/m )

OR = exp (β β.C)

3

Prevalence (% populace)

OR

(95% CI)

P

(95% CI)

41,90

3,009

1,121 – 8,788

9,026

3,364 – 26,363

41,91

3,010

1,121 – 8,792

9,029

3,364 – 26,377

Riziko karcinogenního účinku benzenu Z látek s prokázaným karcinogenním účinkem je u emisí z dopravy nejvýznamnější benzen. Kvantitativní hodnocení rizika karcinogenního účinku této látky je proto součástí standardního postupu hodnocení zdravotních rizik z dopravy. Jelikož jde o pozdní účinek na základě dlouhodobé chronické expozice, nejsou hodnoceny krátkodobé maximální koncentrace a hodnocení rizika je založeno na kvantifikaci míry karcinogenního rizika na základě modelovaných průměrných ročních koncentrací. Míra karcinogenního rizika se vyjadřuje jako individuální celoživotní pravděpodobnost zvýšení výskytu nádorového onemocnění nad běžný výskyt v populaci vlivem hodnocené škodliviny. Výpočet této míry pravděpodobnosti (v anglické literatuře nazývaná ILCR – Individual Lifetime Cancer Risk) se provádí pomocí tzv. jednotky karcinogenního rizika (UCR - Unit Cancer Risk), udávající karcinogenní potenciál dané látky při celoživotní inhalaci z ovzduší. Současná úroveň znečištění ovzduší zájmového území benzenem se pohybuje kolem 3 µg/m3. Této koncentraci benzenu by podle jednotky karcinogenního rizika WHO (6 x 10-6) odpovídalo při celoživotní expozici navýšení karcinogenního rizika ILCR 1,32 x 10-5. Rozptylová studie udává pro zájmové území příspěvek k průměrné roční koncentraci 0,003 µg/m3, čemuž odpovídá karcinogenní riziko ILCR 1,32 x 10-8. Za ještě únosnou míru karcinogenního rizika je v USA a zemích Evropské Unie považována hodnota ILCR = 1 x 10-6, t.j. zvýšení individuálního celoživotního rizika onemocněním rakovinou o 1 případ na 1 000 000 exponovaných osob, prakticky s ohledem na přesnost výpočtu lze však považovat za akceptovatelnou řádovou úroveň rizika 10-6.


89

Rokytka Park Praha


Je tedy zřejmé, že imisní zatížení dané lokality benzenem se pravděpodobně pohybuje v přijatelných hodnotách a vlastní imisní příspěvek hodnoceného záměru není významný. Podle vývoje poznatků o mechanismu karcinogenního účinku benzenu je navíc pravděpodobné, že současně používaný kvantitativní odhad míry karcinogenního rizika s použitím UCR dle WHO je nadhodnocený a skutečné riziko je nižší.

Analýza nejistot Každé hodnocení zdravotních rizika je nevyhnutelně zatíženo určitými nejistotami, danými spolehlivostí použitých dat, referenčních hodnot, expozičními faktory, odhady chování exponované populace, apod. Proto je jednou z neopominutelných součástí hodnocení rizika i popis a analýza nejistot, které jsou s ním spojeny a kterých si je zpracovatel vědom. V daném případě hodnocení zdravotních rizik imisí škodlivin v ovzduší v okolí plánovaného záměru jsou nejistoty spojené jak s výchozími daty o expozici, tak i s použitými referenčními koncentracemi a závěry epidemiologických studií, které odrážejí současný, ještě stále neúplný stav poznání působení některých látek na zdraví člověka. Konkrétně se jedná hlavně o tyto oblasti: 1.

Nejistoty spojené se vstupními daty i výstupy rozptylové studie, které vycházejí z předběžných podkladů, které se budou dále upřesňovat ve fázi další projektové přípravy. Nejistotou je též zatíženo vlastní modelování úrovně imisní expozice. Vysoká je nejistota modelování imisních koncentrací suspendovaných částic, neboť současné imisní rozptylové modely nezohledňují všechny emisní faktory, podílející se na výsledných imisích.

2.

Nejistoty ve znalosti imisního pozadí v dané lokalitě. Z hlediska hodnocení celkové expozice imisím v ovzduší je tato nejistota nejvýznamnější.

3.

Hodnocení expozice bylo provedeno pro běžnou populaci a konzervativní expoziční scénář, předpokládající trvalou expozici nejvyšším vypočteným imisním hodnotám škodlivin v referenčních bodech rozptylové studie situovaných u nejbližší okolní obytné zástavby. Ve vztahu k průměrné úrovni expozice obyvatel tedy jde o odhad expozice vědomě nadnesený, který je horní hranicí reálné situace. V případě hodnocených složek imisí je ovšem třeba uvažovat i s možností expozice obyvatel z jiných zdrojů ve vnitřním prostředí domů a bytů.

4.

Nejistoty vycházející z neznalosti bezpečné prahové koncentrace nepříznivých účinků oxidu dusičitého a suspendovaných částic PM10 a použití vztahů mezi dávkou a účinkem ze zahraničních epidemiologických studií. Přenesení těchto vztahů z jiného prostředí s jinou skladbou znečištěného ovzduší a populace s jinými zvyklostmi může vést ke zkreslení výsledků. Je to však nezbytný postup, neboť použitelná tuzemská data o vztahu dávka – účinek nejsou k dispozici.

5.

Nejistoty spojené s odvozením použitých referenčních nebo doporučených hodnot z databází US EPA, WHO a dalších institucí, dané současným stupněm poznání o účinku těchto látek na zdraví člověka, které se stále doplňuje a může vést ke změnám těchto hodnot.

Shrnutí – vlivy na zdraví: Realizace záměru Rokytka Park Praha nepředstavuje významný zásah do životního prostředí. Z hlediska vlivů na zdraví obyvatel lze říci, že vliv záměru je v celku malý, a to zejména ve vztahu k obyvatelstvu. Nejcitelnější vliv bude mít fáze výstavby, kdy se dá očekávat mírné zhoršení spíše faktorů pohody než rizik pro zdraví z hlediska ovzduší a hluku. Tento stav však bude dočasný.


90

Rokytka Park Praha


Z hlediska vlivů na obyvatelstvo lze považovat záměr za akceptovatelný.

2. Vlivy na ovzduší Vyhodnocení velikosti a významnosti vlivů posuzovaného záměru na ovzduší bylo provedeno jak pro etapu výstavby, tak i provozu v rámci rozptylové studie v příloze č. 1 oznámení. Pro výpočet byla použita metodika SYMOS 97 v 2006. Výpočet imisní zátěže byl řešen ve výpočtové čtvercové síti o kroku 25 m, která představuje celkem 1681 výpočtových bodů (1 – 1681). Výpočet byl dále rozšířen o 5 výpočtových bodů mimo výpočtovou síť (2001 - 2005), které jsou dokladovány v příslušné části rozptylové studie.

Imisní limity Pokud bereme v úvahu příslušné Nařízení vlády k zákonu o ovzduší ve vztahu k vyhodnocovaným škodlivinám, potom dle tohoto NV č. 597/2006 Sb. je nezbytné respektovat dále uvedené imisní limity:


91

Rokytka Park Praha



92

Rokytka Park Praha


Fáze výstavby Posuzovaný záměr bude realizován ve třech etapách (každá etapa má cca 8 až 9 fází). Z hlediska vlivů na ovzduší představuje nejhorší situaci fáze výkopu stavební jámy, která bude trvat - E K O L A group, spol. s r.o. -

93

Rokytka Park Praha


42 dnů a pro kterou je provedeno vyhodnocení příspěvků k imisní zátěži pro frakci PM10. Vzhledem k délce této fáze výstavby (4/2009 až 6/2009) je vyhodnocení frakce PM10 provedeno pouze ve vztahu k 24 hodinovému aritmetickému průměru. Následující tabulka podává přehled o vypočtených nejnižších a nejvyšších koncentracích škodliviny PM10 ve výpočtové síti a u bodů mimo výpočtovou síť: Tab. č. 32: Fáze výstavby – příspěvek k imisní zátěži PM10

Fáze výstavby

Znečišťující látka

Body sítě min.

PM10 Aritmetický průměr /24 hod (µg.m-3)

max.

Body mimo síť min.

1,580200 12,676832 2,836669

max. 4,029606

Vyhodnocení příspěvků frakce PM10 k imisní zátěži zájmového území Pro PM10 je stávající platnou legislativou stanovena jako imisní limit z hlediska ročního aritmetického průměru hodnota 40 µg.m-3, pro 24 hodinový aritmetický průměr potom 50 µg.m- 3 (avšak s možností překročení této koncentrace 35 krát za kalendářní rok). Měřené pozadí této škodliviny v zájmovém území na měřicích stanicích AIM nevylučuje možnost překračování ročního imisního limitu, u 24 hodinových koncentrací lze zaznamenat epizody překračování limitní 24 hodinové koncentrace, a to především v zimních měsících. Dle modelu ATEM se průměrné roční koncentrace v zájmovém území pohybují v rozpětí 40 až 68 µg.m-3, což v porovnání s nejbližšími měřícími stanicemi AIM je cca o 20 µg.m-3 více v porovnání s modelem ATEM. V etapě výstavby z hlediska plánovaných zemních prací se budou příspěvky k 24 hodinovému aritmetickému průměru pohybovat u nejbližších objektů obytné zástavby do 12,68 µg.m-3 ve výpočtové síti a do 4,03 µg.m-3 u bodů, což by vzhledem k dočasnosti etapy rozhodujících zemních prací v trvání 42 pracovních dnů mělo být akceptovatelné. Příspěvky k ročnímu aritmetickému průměru nejsou vzhledem k délce hodnocené nejvýznamnější etapy výstavby řešeny. Pro samotnou etapu stavebních prací je doporučeno zejména ve vztahu k omezování sekundární prašnosti respektovat následující opatření: • dodavatel stavebních prací zajistí účinnou techniku pro čištění vozovek především v průběhu zemních prací • zásoby sypkých stavebních materiálů a ostatních potenciálních zdrojů prašnosti budou minimalizovány

Fáze provozu Výpočet znečištění byl řešen v následujících časových horizontech a variantách: •

Varianta 1 – Stav v roce 2014 – Kompletní náplň území dle návrhu ÚPSÚ hl. m. Prahy Tato varianta vyhodnocuje výslednou imisní zátěž související s celkovou dopravní zátěží území.

•

Varianta 2 – Stav v roce 2014 – Samotný příspěvek záměru Rokytka Park Praha

Tato varianta vyhodnocuje z hlediska dopravy samotné příspěvky posuzovaného záměru. V rámci uvedených řešených variant byly vyhodnocovány příspěvky k imisní zátěži následujících škodlivin: NO2, PM10, CO a benzen. - E K O L A group, spol. s r.o. -

94

Rokytka Park Praha


Následující sumarizační tabulka podává přehled o vypočtených nejnižších a nejvyšších koncentracích jednotlivých škodlivin ve výpočtové síti a u bodů mimo výpočtovou síť v jednotlivých řešených variantách: Tab. č. 33: Koncentrace škodlivin u jednotlivých posuzovaných variant varianta

Varianta 1 Kompletní náplň území

NO2 - Aritmetický průměr /1 rok (µg.m-3)

body sítě min max 0,702808 5,570275

NO2 - Aritmetický průměr /1 hod (µg.m-3)

3,544457

48,652662

4,101967

13,864918

0,351145

2,783081

0,475778

1,110114

0,711737

9,76959

0,823686

2,784114

200,43061

2751,1922

231,95647

784,02807

0,034091

0,415104

0,057541

0,178968

NO2 - Aritmetický průměr /1 rok (µg.m )

0,001092

0,071171

0,00281

0,026426

NO2 - Aritmetický průměr /1 hod (µg.m-3)

0,055002

0,393157

0,080438

0,262997

0,000545

0,035559

0,001404

0,013203

0,011044

0,078947

0,016152

0,05281

3,110205

22,2321

4,548574

14,871826

0,000095

0,009039

0,000291

0,003314

znečišťující látka

-3

PM10 - Aritmetický průměr /1 rok (µg.m ) -3

PM10 - Aritmetický průměr /24 hod (µg.m ) CO - Maximální denní klouzavý aritmetický průměr/8hod (µg.m-3) Benzen - Aritmetický průměr /1 rok (µg.m-3) -3

-3

Varianta 2 Samotný příspěvek záměru

PM10 - Aritmetický průměr /1 rok (µg.m ) -3

PM10 - Aritmetický průměr /24 hod (µg.m ) CO - Maximální denní klouzavý aritmetický průměr/8hod (µg.m-3) Benzen - Aritmetický průměr /1 rok (µg.m-3)

body mimo síť min max 0,95226 2,221869

Vyhodnocení výsledků výpočtů Vyhodnocení příspěvků NO2 k imisní zátěži zájmového území Pro NO2 je stávající platnou legislativou stanoven imisní limit pro roční aritmetický průměr ve vztahu k ochraně zdraví obyvatelstva hodnotou 40 µg.m-3 a 200 µg.m-3 ve vztahu k hodinovému aritmetickému průměru. Měřené pozadí této škodliviny v zájmovém území na měřicí stanici AIM (č. 1521) nesignalizuje překračování imisních limitů z hlediska ročního aritmetického průměru, nejsou překračovány ani limitní koncentrace ve vztahu k hodinovému aritmetickému průměru. Dle modelu ATEM se v zájmovém území pohybují vypočtené koncentrace ročního aritmetického průměru v rozpětí 30 až 40 µg.m-3, v okraji zájmového území se roční koncentrace pohybují v rozpětí 40 až 50 µg.m-3. Ve vztahu k hodinovému aritmetickému průměru jsou vypočteny příspěvky u bodů ve výpočtové síti do 48,65 µg.m-3, u bodů mimo výpočtovou síť do 13,87 µg.m-3. Uvedené příspěvky nedosahují imisních limitů jak z hlediska ročního, tak i hodinového aritmetického průměru s tím, že podstatná část uvažované dopravy je jak ve stávajícím stavu, tak i ve výhledovém stavu již zahrnuta do stávajícího pozadí zájmového území způsobovaného pozadím. Z hlediska příspěvků samotného záměru je ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru ve výpočtové síti dosahováno příspěvků k imisní zátěži do 0,07 µg.m-3, u bodů mimo výpočtovou síť do 0,03 µg.m-3. Uvedené příspěvky vypočtených koncentrací lze označit za málo významné, aby se mohlo významněji projevit na imisním pozadí zájmového území. Ve vztahu k hodinovému aritmetickému průměru jsou vypočteny příspěvky u bodů ve výpočtové síti do 0,39 µg.m-3, u bodů mimo výpočtovou síť do 0,27 µg.m-3. Uvedené příspěvky vypočtených koncentrací ve vztahu k hodinovému aritmetickému průměru by neměly výrazněji změnit imisní


95

Rokytka Park Praha


pozadí zájmového území a lze je označit za malé a málo významné ve vztahu je stávajícímu imisnímu pozadí zájmového území.

Vyhodnocení příspěvků PM10 k imisní zátěži zájmového území Pro PM10 je stávající platnou legislativou stanovena jako imisní limit z hlediska ročního aritmetického průměru hodnota 40 µg.m-3, pro 24 hodinový aritmetický průměr potom 50 µg.m-3 (avšak s možností překročení této koncentrace 35 krát za kalendářní rok). Měřené pozadí této škodliviny v zájmovém území na měřicích stanicích AIM nevylučuje možnost překračování ročního imisního limitu, u 24 hodinových koncentrací lze zaznamenat epizody překračování limitní 24 hodinové koncentrace, a to především v zimních měsících. Dle modelu ATEM se průměrné roční koncentrace v zájmovém území pohybují v rozpětí 40 až 68 µg.m-3, což v porovnání s nejbližšími měřícími stanicemi AIM je cca o 20 µg.m-3 více v porovnání s modelem ATEM. Z hlediska výhledového stavu v roce 2014 (kompletní náplň území dle návrhu ÚPSÚ hl. m. Prahy) při použití emisních faktorů dle programu MEFA pro řešený výpočtový rok pro vybrané komunikace v blízkosti zájmového území bezprostředně ovlivňujících imisní zátěž u nejbližších objektů obytné zástavby je ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru ve výpočtové síti dosahováno příspěvků k imisní zátěži do 2,79 µg.m-3, u bodů mimo výpočtovou síť do 1,11 µg.m-3. Ve vztahu k 24 hodinovému aritmetickému průměru jsou vypočteny příspěvky u bodů ve výpočtové síti do 9,77 µg.m-3, u bodů mimo výpočtovou síť do 2,79 µg.m-3. Z hlediska příspěvků samotného záměru je ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru ve výpočtové síti dosahováno příspěvků do 0,04 µg.m-3, u bodů mimo výpočtovou síť do 0,02 µg.m-3. Uvedené příspěvky vypočtených koncentrací by neměly znamenat významnější zhoršení imisní situace, které by se mohlo významněji projevit na imisním pozadí zájmového území. Ve vztahu k 24 hodinovému aritmetickému průměru jsou vypočteny příspěvky u bodů ve výpočtové síti do 0,05 µg.m-3, u bodů mimo výpočtovou síť do 0,08 µg.m-3. Uvedené příspěvky vypočtených koncentrací ve vztahu k 24 hodinovému aritmetickému průměru by neměly výrazněji změnit imisní pozadí zájmového území a lze je označit za malé a málo významné.

Vyhodnocení příspěvků CO k imisní zátěži zájmového území Stávající platnou legislativou v oblasti ochrany ovzduší je stanovena hodnota imisního limitu z hlediska maximálního denního klouzavého aritmetického průměru/8 hod 10 000 µg.m-3. Ani dle nejbližší stanice AIM, ani dle modelu ATEM není hodnota imisního limitu překročena. Ve variantě 1 (kompletní náplň území dle návrhu ÚPSÚ hl. m. Prahy) se příspěvek k imisní zátěži pohybuje ve výpočtové síti do 2 752 µg.m-3 ve výpočtové síti a do 784 µg.m-3 u bodů mimo výpočtovou síť. Samotný záměr potom přispívá k imisní zátěži ve výpočtové síti koncentrací do 23 µg.m-3, u bodů mimo výpočtovou síť potom do 15 µg.m-3. Uvedený příspěvek by neměl ani se zohledněním pozadí znamenat překročení imisního limitu pro uvedenou škodlivinu.


96

Rokytka Park Praha


Vyhodnocení příspěvků benzenu k imisní zátěži zájmového území Stávající platnou legislativou v oblasti ochrany ovzduší je stanovena hodnota imisního limitu pro roční aritmetický průměr benzenu 5 µg.m-3. Nejbližší stanice AIM nesignalizuje překročení imisního limitu dle modelu ATEM se průměrné roční koncentrace pohybují kolem 1 µg.m-3. Ve variantě 1 (kompletní náplň území dle návrhu ÚPSÚ hl. m. Prahy) se příspěvek k imisní zátěži z hlediska ročního aritmetického průměru pohybuje ve výpočtové síti do 0,42 µg.m-3 ve výpočtové síti a do 0,18 µg.m-3 u bodů mimo výpočtovou síť. Ve variantě samotného záměru se příspěvek k imisní zátěži z hlediska ročního aritmetického průměru pohybuje ve výpočtové síti do 0,01 µg.m-3 ve výpočtové síti a do 0,004 µg.m-3 u bodů mimo výpočtovou síť. Uvedené příspěvky lze označit za malé a málo významné.

Shrnutí: Na základě provedených výpočtů lze vyvodit závěr, že realizace záměru je ve vztahu k vlivům na ovzduší realizovatelná a nebude výrazněji ovlivňovat imisní pozadí v bezprostředním okolí zájmového území, protože příspěvky vyvolané pouze samotným řešeným záměrem lze označit za malé a málo významné.

3. Vlivy na hlukovou situaci a eventuelně další fyzikální a biologické charakteristiky Hluk Hygienické limity Výstavba Limity nejvýše přípustných hodnot hladiny akustického tlaku A ze stavební činnosti v chráněném venkovním prostoru a v chráněném venkovním prostoru staveb: LAeq,s = 60 dB pro dobu od 6 do 7 hod LAeq,s = 65 dB pro dobu od 7 do 21 hod LAeq,s = 60 dB pro dobu od 21 do 22 hod LAeq,s = 45 dB pro dobu od 22 do 6 hod – noční práce se nepředpokládají Hodnota hladiny akustického tlaku A z obslužné dopravy staveniště v chráněném venkovním prostoru a v chráněném venkovním prostoru staveb: LAeq,s = 65 dB pro dobu od 7 do 21 hod

Provoz Dle nařízení vlády č. 148/2006 Sb., v platném znění vyplývají následující limity nejvýše přípustných hodnot hladin akustického tlaku A pro chráněný venkovní prostor a pro chráněný vnitřní prostor: - E K O L A group, spol. s r.o. -

97

Rokytka Park Praha


Pro chráněný venkovní prostor v okolí komunikací III. třídy: pro den: pro noc:

LAeq,16h = 55 dB LAeq,8h = 45 dB

Pro chráněný venkovní prostor v okolí komunikací I. a II. třídy: pro den: pro noc:


V případě staré hlukové zátěže: pro den: pro noc:


Pro chráněný venkovní prostor v okolí účelových komunikací: pro den: pro noc:


Hluk ze stacionárních zdrojů: pro den: pro noc:

LAeq,8h = 50 dB (pro nejhlučnějších na sebe navazujících 8 hodin) LAeq,1h = 40 dB (pro nejhlučnější hodinu)

Počáteční akustická situace – rok 2007 Vypočtené hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A ve vybraném měřicím bodě pro variantu PAS (r. 2007), včetně lokalizace měřicího bodu jsou uvedeny v předcházející kapitole oznámení C. 2. Počáteční akustická situace. Fáze výstavby Podrobným hodnocením hluku ze stavební činnosti a obslužné staveništní dopravy záměru se zabývá Akustická studie, která tvoří samostatnou přílohu č. 2 tohoto oznámení. Zdroji hluku při stavební činnosti jsou jednotlivá strojní zařízení a dopravní obsluha staveniště. Jedná se tedy o stacionární a mobilní zdroje hluku. Dopravní prostředky pro dovoz a odvoz materiálů vytvářejí pak svým provozem liniové typy zdrojů hluku a ostatní zařízení rozmístěné po stavbě pak bodové typy zdrojů hluku. Výstavba celého areálu bude probíhat v několika etapách s tím, že každá etapa výstavby má několik fází. Rozdělení etap výstavby na jednotlivé fáze je součástí kapitoly B. I. 6 Organizace výstavby. Výpočty ekvivalentních hladin akustického tlaku A ze stavební činnosti jsou provedeny pro nejhlučnější etapy výstavby. Ve výpočtu je zohledněna součinnost stavebních prací, a to jak pro liniové zdroje tak i pro stacionární zdroje. Mezi nejhlučnější fáze výstavby patří z hlediska hluku


98

Rokytka Park Praha


z liniových zdrojů (dopravy): fáze výstavby a1 + b1 + c1, fáze výstavby b1 + c1 + d1, fáze výstavby f1 + h1 + i1 + a2 + b2, fáze výstavby f1 + h1 + i1 + b2 + c2, fáze výstavby g2 + h2 + a3 + b3 a fáze výstavby g2 + h2 + b3 + c3. Mezi nejnepříznivější kombinace stavebních fází z hlediska hluku ze stacionárních zdrojů jsou součinnosti stavebních fází b1 + e1 + f1 + g1 + h1, stavební fáze f1 + h1 + i1 + c2 + d2 a stavební fáze d3 + e3 + f3 + g3. Předpokladem pro vstupní výpočtové hodnoty byly akustické parametry jednotlivé mechanizace uvedené v tabulce v kapitole B. III. 4 Hluk. Dále bylo ve výpočtu uvažováno s maximální celkovou 14hodinovou dobou hlučných operací v intervalu 7 – 21 h. Vzhledem k neznalosti konkrétního nasazení strojů a jejich celkové délky provozu při stavebních pracích byl výpočet prováděn vždy pro nejnepříznivější případ a maximální nasazení strojů v jednotlivých modelových etapách výstavby. Výsledky výpočtů jsou tedy na straně bezpečnosti. Výpočet akustické situace z liniových zdrojů (dopravy) a stacionárních zdrojů hluku byl proveden programem Cadna/A verze 3.7. Pro kvantifikaci akustické zátěže ze stavební činnosti a provozu areálu byly vybrány výpočtové body u nejbližší chráněné zástavby zájmového území (nová zástavba na druhém břehu Rokytky, obytné objekty v ulici Poděbradské a obytné objekty v ulici Na Obrátce). Výpočtové body byly umístěny 2 m před fasádou obytných objektů. V každém z výpočtových bodů byla spočtena hladina akustického tlaku A ve výškách prvního a posledního nadzemního podlaží. Hluk z liniových zdrojů (obslužná staveništní doprava) Akustická situace byla modelována pro nejméně příznivé součinnosti fází výstavby z hlediska hluku z liniových zdrojů. V následující tabulce jsou uvedeny vypočtené ekvivalentní hladiny akustického tlaku A z liniových zdrojů pro vybrané součinnosti stavebních fází. Tab. č. 34: Ekvivalentní hladiny akustického tlaku A z liniových zdrojů pro vybrané stavební fáze Číslo bodu

LAeq,S v dB

Výška bodu nad

Hygienic-

f1+h1+i1+a

f1+h1+i1+b

g2+h2+a3

g2+h2+b3

2+b2

2+c2

+b3

+c3

terénem

a1+b1+c1

b1+c1+d1

3m

33,5

33,9

34,3

34,4

35,4

35,6

11 m

35,2

35,6

36,0

36,1

37,1

37,3

3m

34,7

35,0

35,5

35,6

36,6

36,7

11 m

36,9

37,3

37,7

37,8

38,8

38,9

3m

35,1

35,4

35,9

36,0

37,0

37,2

11 m

37,1

37,5

37,9

38,0

39,3

39,4

3m

34,9

35,1

35,5

35,7

37,0

37,2

11 m

36,8

37,1

37,5

37,6

39,0

39,2

3m

36,4

36,7

37,2

37,3

38,5

38,6

11 m

37,6

38,0

38,4

38,5

39,8

40,0

3m

33,1

33,1

33,5

33,6

35,6

35,7

11 m

34,2

34,1

34,5

34,7

36,8

37,0

3m

33,8

33,4

33,4

33,5

33,9

34,1

ký limit

1

3

65 dB

2

4

5

6 7


99

Rokytka Park Praha

Číslo bodu


LAeq,S v dB

Výška bodu nad

Hygienic-

f1+h1+i1+a

f1+h1+i1+b

g2+h2+a3

g2+h2+b3

2+b2

2+c2

+b3

+c3

terénem

a1+b1+c1

b1+c1+d1

8m

34,8

34,0

33,8

33,9

34,5

34,6

3m

38,3

34,2

14,9

15,0

15,4

15,6

6m

41,9

37,8

25,5

25,6

16,6

26,7

3m

38,3

34,3

20,9

21,0

20,7

20,9

6m

42,5

38,5

26,8

26,9

27,1

27,2

3m

50,8

46,8

34,7

34,9

35,4

35,5

11 m

49,7

45,7

35,0

35,2

35,6

35,8

3m

50,0

46,0

33,8

34,0

34,2

34,4

11 m

48,0

44,1

35,1

35,2

35,5

35,6

3m

52,4

48,3

30,2

30,4

30,3

30,4

5m

51,9

47,8

31,0

31,1

31,0

31,2

3m

51,0

46,9

32,4

32,6

32,6

32,8

11 m

49,5

45,5

34,2

34,3

34,6

34,8

3m

54,1

49,9

32,0

32,1

32,6

32,8

11 m

50,0

45,9

32,3

32,4

32,9

33,1

3m

49,9

45,8

10,7

10,8

10,8

10,9

11 m

47,8

43,7

15,3

15,4

15,4

15,6

3m

49,8

45,6

11,0

11,0

11,2

11,3

11 m

47,6

43,5

15,7

15,8

16,1

16,3

3m

49,7

45,6

11,1

11,1

11,2

11,3

11 m

47,5

43,4

16,0

16,1

16,3

16,3

3m

49,2

45,0

10,8

10,9

10,9

11,0

11 m

47,2

43,0

15,9

16,0

16,0

16,1

ký limit

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18 Pozn.: Bližší popis jednotlivých stavebních fází je v akustické studii v kapitole 5.5.1 nebo v oznámení v kapitole B. I. 6 Organizace výstavby.

Vyhodnocení hluku z liniových zdrojů (obslužná staveništní doprava) Součinnost stavebních fází a1 + b1 + c1 V tomto případě byla posuzovaná intenzita 116 jízd nákladních automobilů za den. Vypočtené hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A pouze z liniových zdrojů se pro denní dobu pohybují v rozmezí od LAeq,S = 33,1 dB až LAeq,S = 54,1 dB. Vypočtené hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A ze stavební činnosti liniových zdrojů se pohybují pod hygienickým limitem dle NV č. 148/2006 Sb., v platném znění.


100

Rokytka Park Praha


Součinnost stavebních fází b1 + c1 + d1 V tomto případě byla posuzovaná intenzita 117 jízd nákladních automobilů za den. Vypočtené hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A pouze z liniových zdrojů se pro denní dobu pohybují v rozmezí od LAeq,S = 33,1 dB až LAeq,S = 49,9 dB. Vypočtené hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A ze stavební činnosti liniových zdrojů se pohybují pod hygienickým limitem dle NV č. 148/2006 Sb., v platném znění.

Součinnost stavebních fází f1 + h1 + i1 + a2 + b2 V tomto případě byla posuzovaná intenzita 138 jízd nákladních automobilů za den. Vypočtené hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A pouze z liniových zdrojů se pro denní dobu pohybují v rozmezí od LAeq,S = 10,7 dB až LAeq,S = 38,4 dB. Vypočtené hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A ze stavební činnosti liniových zdrojů se pohybují pod hygienickým limitem dle NV č. 148/2006 Sb., v platném znění.

Součinnost stavebních fází f1 + h1 + i1 + b2 + c2 V tomto případě byla posuzovaná intenzita 143 jízd nákladních automobilů za den. Vypočtené hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A pouze z liniových zdrojů se pro den pohybují v rozmezí od LAeq,S = 10,8 dB až LAeq,S = 38,5 dB. Vypočtené hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A ze stavební činnosti liniových zdrojů se pohybují pod hygienickým limitem dle NV č. 148/2006 Sb., v platném znění.

Součinnost stavebních fází g2 + h2 + a3 + b3 V tomto případě byla posuzovaná intenzita 123 jízd nákladních automobilů za den. Vypočtené hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A pouze z liniových zdrojů se pro den pohybují v rozmezí od LAeq,S = 10,8 dB až LAeq,S = 39,8 dB. Vypočtené hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A ze stavební činnosti liniových zdrojů se pohybují pod hygienickým limitem dle NV č. 148/2006 Sb., v platném znění.

Součinnost stavebních fází g2 + h2 + b3 + c3 V tomto případě byla posuzovaná intenzita 128 jízd nákladních automobilů za den. Vypočtené hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A pouze z liniových zdrojů se pro den pohybují v rozmezí od LAeq,S = 10,9 dB až LAeq,S = 40,0 dB. Vypočtené hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A ze stavební činnosti liniových zdrojů se pohybují pod hygienickým limitem dle NV č. 148/2006 Sb., v platném znění.

Vypočtené hodnoty LAeq,S z liniových zdrojů se ve všech součinnostech fází výstavby pohybují pod hygienickým limitem hluku.


101

Rokytka Park Praha


Hluk ze stacionárních zdrojů (stavební mechanizace) Akustická situace byla modelována pro nejméně příznivé součinnosti fází výstavby z hlediska hluku ze stacionárních zdrojů. V následujících odstavcích jsou uvedeny uvažované počty stavebních strojů pro vybrané součinnosti stavebních fází.

Součinnost stavebních fází b1 + e1 + f1 + g1 + h1 V této součinnosti stavebních fází byly uvažovány tyto stavební stroje: 4x autojeřáb AD20, 2x rypadlo CAT 325, 2x nakladač CAT 906, 6x kompresor, 6x sbíjecí kladivo, 3x vibrační válec, 6x věžový jeřáb, 3x čerpadlo betonové směsi, 3x cirkulárka, 4x svařovací trafo, 17x stavební výtah. Celkem bylo uvažováno 56 současně pracujících strojů.

Součinnost stavebních fází f1 + h1 + i1 + c2 + d2 V této součinnosti stavebních fází byly uvažovány tyto stavební stroje: 2x kolový nakladač (bobcat apod.), 4x autojeřáb AD20, 1x nakladač CAT 906, 4x kompresor, 4x sbíjecí kladivo, 2x vibrační válec, 2x vrtná pilotovací souprava, 4x věžový jeřáb, 2x čerpadlo betonové směsi, 2x cirkulárka, 4x svařovací trafo, 17x stavební výtah, 2x válec. Celkem bylo uvažováno 50 současně pracujících strojů.

Součinnost stavebních fází d3 + e3 + f3 + g3 V této součinnosti stavebních fází byly uvažovány tyto stavební stroje: 3x autojeřáb AD20, 5x kompresor, 5x sbíjecí kladivo, 6x věžový jeřáb, 2x čerpadlo betonové směsi, 2x cirkulárka, 4x svařovací trafo, 16x stavební výtah. Celkem bylo uvažováno 43 současně pracujících strojů. Vyhodnocení hluku ze stacionárních zdrojů (stavební mechanizace) V následující tabulce jsou uvedeny vypočtené ekvivalentní hladiny akustického tlaku A ze stacionárních zdrojů pro vybrané součinnosti stavebních fází. Tab. č. 35– Ekvivalentní hladiny akustického tlaku A ze stacionárních zdrojů pro vybrané stavební fáze

Číslo

bodu nad

bodu

terénem

1

2

3

LAeq,S v dB

Hygienický

b1+e1+f1+g1+h1

f1+h1+i1+c2+d2

d3+e3+f3+g3

3m

60,6

59,6

64,2

11 m

60,0

59,9

65,0

3m

62,1

60,8

65,9

11 m

63,0

61,5

66,8

3m

63,6

61,7

67,2

11 m

64,6

62,6

68,2


limit

65 dB

Výška

102

Rokytka Park Praha


Výška Číslo

bodu nad

bodu

terénem

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

LAeq,S v dB

Hygienický

b1+e1+f1+g1+h1

f1+h1+i1+c2+d2

d3+e3+f3+g3

3m

64,6

62,4

66,5

11 m

65,5

63,3

67,5

3m

65,4

63,0

66,4

11 m

66,2

64,1

67,4

3m

65,7

62,7

64,6

11 m

66,4

63,7

65,6

3m

62,5

58,6

57,0

8m

63,0

59,5

58,0

3m

44,2

40,3

40,7

6m

53,4

49,9

50,6

3m

55,2

51,3

44,7

6m

56,8

52,8

50,2

3m

63,9

60,0

57,4

11 m

65,0

61,3

58,8

3m

61,0

58,1

54,6

11 m

62,4

58,7

56,2

3m

54,8

52,2

45,3

5m

56,6

53,6

48,2

3m

59,4

55,6

53,2

11 m

62,5

58,6

56,9

3m

60,0

56,6

55,8

11 m

60,6

57,6

56,9

3m

41,8

38,2

37,5

11 m

44,5

40,8

40,1

3m

42,6

38,3

38,1

11 m

45,7

41,6

41,6

3m

42,5

38,7

37,9

11 m

45,8

42,2

41,9

3m

40,9

36,9

35,4

11 m

43,9

40,1

39,1

limit

Pozn: Tučně vyznačené hodnoty se pohybují v pásmu nejistoty výpočtu výsledku nebo nad hygienickým limitem. Bližší popis jednotlivých stavebních fází je v akustické studii v kapitole 5.5.1 nebo v oznámení v kapitole B. I. 6 Organizace výstavby.


103

Rokytka Park Praha


Součinnost stavebních fází b1 + e1 + f1 + g1 + h1 Vypočtené hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A emitované stacionárními zdroji jsou uvedené v předcházející tabulce. Pro den se pohybují v rozmezí od LAeq,S = 40,9 dB až LAeq,S = 66,4 dB. Vypočtené hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A ze stavební činnosti stacionárních zdrojů se pohybují ve výpočtových bodech 2 až 7 a 10 v pásmu nejistoty výpočtu nebo nad hygienickým limitem dle NV č. 148/2006 Sb., v platném znění. V ostatních výpočtových bodech jsou hodnoty LAeq,S pod hygienickým limitem.

Součinnost stavebních fází f1 + h1 + i1 + c2 + d2 Vypočtené hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A emitované stacionárními zdroji jsou uvedené v předcházející tabulce. Pro den se pohybují v rozmezí od LAeq,S = 36,9 dB až LAeq,S = 64,1 dB. Vypočtené hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A ze stavební činnosti stacionárních zdrojů se pohybují ve výpočtových bodech 4 až 6 v pásmu nejistoty výpočtu dle NV č. 148/2006 Sb., v platném znění. V ostatních výpočtových bodech jsou hodnoty LAeq,S pod hygienickým limitem.

Součinnost stavebních fází d3 + e3 + f3 + g3 Vypočtené hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A emitované stacionárními zdroji jsou uvedené v předcházející tabulce. Pro den se pohybují v rozmezí od LAeq,S = 35,4 dB až LAeq,S = 68,2 dB. Vypočtené hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A ze stavební činnosti stacionárních zdrojů se pohybují ve výpočtových bodech 1 až 6 v pásmu nejistoty výpočtu nebo nad hygienickým limitem dle NV č. 148/2006 Sb., v platném znění. V ostatních výpočtových bodech jsou hodnoty LAeq,S pod hygienickým limitem.

Protihluková opatření (stacionární zdroje hluku) Vzhledem k tomu, že v uvažovaných součinnostech stavebních fází se vypočtené hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A ze stavební činnosti stacionárních zdrojů pohybují v pásmu nejistoty výpočtu nebo nad hygienickým limitem, je nutné navrhnout protihluková opatření jak organizační, tak i technická snížením akustických parametrů jednotlivých strojních zařízení. Mezi navrhovaná protihluková opatření patří: • Snížení počtu současně pracujících strojů Jednou z variant je snížení počtu součastně pracujících hlučných stavebních strojů. Tato možnost je však na úkor rychlosti postupu stavebních prací a výstavbu by prodlužovala. • Snížení hlučnosti věžových jeřábů Věžové jeřáby jsou uvažovány s ekvivalentní hladinou akustického tlaku A v 10 m LAeq v 10 m = 85 dB, doporučujeme najít tišší věžové jeřáby s max. LAeq v 10 m = 60 dB. • Snížení hlučnosti stavebních strojů Cirkulárky a ostatní menší zdroje hluku používat v uzavřeném prostoru na staveništi. Využívat především stavební stroje s nižší hladinou akustického tlaku A v 10 m. Například: autojeřáb s LAeq v 10 m = 75 dB, kompresor s LAeq v 10 m = 68 dB


104

Rokytka Park Praha


• Oplocení staveniště Doporučujeme oplocení staveniště plným plotem o výšce min. 3 m směrem k obytné zástavbě od jihozápadní k jihovýchodní straně staveniště. V následujících kapitolách jsou uvedeny dvě možné kombinace výše uvedených protihlukových opatření. V první variantě je upřednostněno snížení počtu současně pracujících strojů, ve druhé variantě využití strojů s nižší hlučností.

Varianta 1 V první variantě bylo uvažováno snížení hlučnosti věžových jeřábů (byly uvažovány věžové jeřáby s ekvivalentní hladinou akustického tlaku A v 10 m LAeq v 10 m = 60 dB), snížení počtu současně pracujících strojů na stavbě (maximální počet současně nasazených strojů je 30 s ekvivalentní hladinou akustického tlaku A v 10 m LAeq v 10 m = 80 dB, s délkou nasazení 8 hodin během 14-ti hodinové pracovní doby) a oplocení staveniště plným plotem o výšce min. 3 m směrem k obytné zástavbě od jihozápadní k jihovýchodní straně staveniště. V následující tabulce jsou uvedeny vypočtené ekvivalentní hladiny akustického tlaku A ze stavební činnosti stacionárních zdrojů s použitím výše uvedených protihlukových opatření. Tab. č. 36– Ekvivalentní hladiny akustického tlaku A ze stacionárních zdrojů pro vybrané stavební fáze při uvažování protihlukových opatření – Varianta 1 LAeq,S v dB

Hygienický

bodu nad

bodu

terénem

b1+e1+f1+g1+h1

f1+h1+i1+c2+d2

d3+e3+f3+g3

3m

51,6

53,1

58,9

11 m

51,9

53,8

59,6

3m

53,3

54,2

60,8

11 m

54,7

55,7

61,8

3m

54,9

55,3

62,2

11 m

56,4

56,9

62,9

3m

56,0

56,5

61,7

11 m

56,9

57,7

62,3

3m

56,8

57,5

61,7

11 m

57,7

58,6

62,3

3m

57,1

57,4

59,1

11 m

57,8

58,3

59,7

3m

53,2

52,7

50,0

8m

54,6

54,0

50,8

3m

34,2

34,1

33,6

6m

43,4

43,5

43,3

1

2

3

4

5

6

7

8


limit

65 dB

Výška Číslo

105

Rokytka Park Praha


Výška

LAeq,S v dB

Hygienický

Číslo

bodu nad

bodu

terénem

b1+e1+f1+g1+h1

f1+h1+i1+c2+d2

d3+e3+f3+g3

3m

45,7

44,0

37,3

6m

47,4

46,5

42,8

3m

54,3

53,9

50,2

11 m

56,4

55,5

53,1

3m

51,6

51,7

47,9

11 m

53,3

52,8

49,0

3m

44,9

45,3

39,1

5m

46,7

46,8

41,7

3m

49,3

49,3

46,8

11 m

53,5

52,6

51,5

3m

51,2

50,5

49,8

11 m

52,2

51,8

51,3

3m

32,6

32,3

31,6

11 m

35,0

34,8

33,9

3m

32,8

32,5

30,8

11 m

35,8

35,5

34,2

3m

32,9

32,6

31,5

11 m

36,0

35,9

35,3

3m

31,1

30,9

29,2

11 m

33,9

34,0

32,6

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

limit


Vyhodnocení hluku ze stacionárních zdrojů (stavební mechanizace) při uvažování protihlukových opatření – Varianta 1 Součinnost stavebních fází b1 + e1 + f1 + g1 + h1 Hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A emitované ze stacionárních zdrojů jsou uvedené v předcházející tabulce. Pro denní dobu se pohybují v rozmezí od LAeq,S = 31,1 dB až LAeq,S = 57,8 dB. Vypočtené hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A ze stavební činnosti stacionárních zdrojů se pohybují pod hygienickým limitem dle NV č. 148/2006 Sb., v platném znění.

Součinnost stavebních fází f1 + h1 + i1 + c2 + d2 Hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A emitované ze stacionárních zdrojů jsou uvedené v předcházející tabulce. Pro denní dobu se pohybují v rozmezí od LAeq,S = 30,9 dB až LAeq,S = - E K O L A group, spol. s r.o. -

106

Rokytka Park Praha


58,6 dB. Vypočtené hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A ze stavební činnosti stacionárních zdrojů se pohybují pod hygienickým limitem dle NV č. 148/2006 Sb., v platném znění.

Součinnost stavebních fází d3 + e3 + f3 + g3 Hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A emitované ze stacionárních zdrojů jsou uvedené v předcházející tabulce. Pro denní dobu se pohybují v rozmezí od LAeq,S = 29,2 dB až LAeq,S = 62,9 dB. Vypočtené hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A ze stavební činnosti stacionárních zdrojů se pohybují pod hygienickým limitem dle NV č. 148/2006 Sb., v platném znění.

Varianta 2 Ve druhé variantě bylo uvažováno snížení hlučnosti věžových jeřábů (byly uvažovány věžové jeřáby s ekvivalentní hladinou akustického tlaku A v 10 m LAeq v 10 m = 60 dB), snížení hlučnosti stavebních strojů na stavbě a oplocení staveniště plným plotem o výšce min. 3 m směrem k obytné zástavbě od jihozápadní k jihovýchodní straně staveniště. V následující tabulce jsou uvedeny vypočtené ekvivalentní hladiny akustického tlaku A ze stavební činnosti stacionárních zdrojů s použitím výše uvedených protihlukových opatření. Tab. č. 37– Ekvivalentní hladiny akustického tlaku A ze stacionárních zdrojů pro vybrané stavební fáze při uvažování protihlukových opatření – Varianta 2

bodu nad

bodu

terénem

1

2

3

4

5

6

7

8

LAeq,S v dB

Hygienický

b1+e1+f1+g1+h1

f1+h1+i1+c2+d2

d3+e3+f3+g3

3m

56,6

52,6

59,6

11 m

55,6

53,1

59,8

3m

57,3

53,6

61,4

11 m

58,5

55,0

61,6

3m

59,0

54,5

62,4

11 m

59,9

55,9

62,7

3m

60,6

55,3

61,1

11 m

60,9

56,3

61,3

3m

61,4

55,8

61,1

11 m

61,8

56,5

61,3

3m

62,1

56,2

58,8

11 m

62,3

56,8

59,2

3m

59,6

53,3

51,3

8m

60,2

54,1

51,6

3m

41,9

36,0

35,6

6m

51,0

45,4

45,7


limit

65 dB

Výška Číslo

107

Rokytka Park Praha


Výška Číslo

bodu nad

bodu

terénem

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

LAeq,S v dB

Hygienický

b1+e1+f1+g1+h1

f1+h1+i1+c2+d2

d3+e3+f3+g3

3m

52,3

46,6

39,2

6m

53,4

48,5

44,9

3m

60,6

55,5

51,0

11 m

61,5

56,2

51,9

3m

57,0

52,8

49,3

11 m

58,4

53,6

49,8

3m

50,6

47,8

39,6

5m

52,8

49,5

42,6

3m

55,8

51,8

48,2

11 m

59,2

53,6

50,7

3m

57,1

51,1

49,6

11 m

57,4

51,8

50,0

3m

39,0

33,6

32,0

11 m

41,7

36,5

34,8

3m

40,3

34,1

32,8

11 m

43,3

37,3

36,5

3m

40,2

34,4

32,7

11 m

43,4

37,7

36,9

3m

38,2

33,0

30,3

11 m

41,2

36,0

34,1

limit


Vyhodnocení hluku ze stacionárních zdrojů (stavební mechanizace) při uvažování protihlukových opatření – Varianta 2 Součinnost stavebních fází b1 + e1 + f1 + g1 + h1 Hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A emitované ze stacionárních zdrojů jsou uvedené v předcházející tabulce. Pro denní dobu se pohybují v rozmezí od LAeq,S = 38,2 dB až LAeq,S = 62,3 dB. Vypočtené hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A ze stavební činnosti stacionárních zdrojů se pohybují pod hygienickým limitem dle NV č. 148/2006 Sb., v platném znění.

Součinnost stavebních fází f1 + h1 + i1 + c2 + d2 Hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A emitované ze stacionárních zdrojů jsou uvedené v předcházející tabulce. Pro denní dobu se pohybují v rozmezí od LAeq,S = 33,0 dB až LAeq,S =


108

Rokytka Park Praha


56,8 dB. Vypočtené hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A ze stavební činnosti stacionárních zdrojů se pohybují pod hygienickým limitem dle NV č. 148/2006 Sb., v platném znění.

Součinnost stavebních fází d3 + e3 + f3 + g3 Hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A emitované ze stacionárních zdrojů jsou uvedené v předcházející tabulce. Pro denní dobu se pohybují v rozmezí od LAeq,S = 30,3 dB až LAeq,S = 62,7 dB. Vypočtené hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A ze stavební činnosti stacionárních zdrojů se pohybují pod hygienickým limitem dle NV č. 148/2006 Sb., v platném znění. Shrnutí – hluk ze stavební činnosti (liniové a stacionární zdroje) Vypočtené hodnoty LAeq,S z liniových zdrojů se pohybují pod hygienickým limitem ve všech fázích výstavby a v součinnostech stavebních fází. Maximální intenzita nákladní dopravy bude 143 jízd za den. Vzhledem k tomu, že v některých výpočtových bodech byla vypočtená hladina akustického tlaku A ze stacionárních zdrojů v pásmu nejistoty výpočtu nebo nad hygienickým limitem, byla navržena konkrétní protihluková opatření (snížení počtu současně pracujících strojů na stavbě, snížení hlučnosti věžových jeřábů, snížení hlučnosti stavebních strojů, mobilní zástěny a oplocení staveniště). Z výsledků výpočtů hluku ze stacionárních zdrojů při uvažování protihlukových opatření je patrné, že ve všech výpočtových bodech se budou vypočtené hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A pohybovat pod hygienickým limitem dle NV č. 148/2006 Sb., v platném znění. V dalším stupni projektové dokumentace je třeba upřesnit postup stavebních prací s ohledem na výstavbu jednotlivých etap areálu Rokytka Park Praha. Bude také potřeba upřesnit souběh stavebních prací, počet strojů a jejich umístění. Fáze provozu Modely akustických situací zájmového území byly vytvořeny pro stávající stav (2007) a výhledový rok 2014 s použitím výpočtového programu Cadna/A verze 3.7 v následujících modelech: •

Model 1 – počáteční akustická situace (PAS) v roce 2007 (liniové zdroje)

•

Model 2 – výhledový rok 2014 – kompletní náplň území s provozem Rokytka Park Praha

•

Model 3 – výhledový rok 2014 – bez záměru Rokytka Park Praha

•

Model 4 – výhledový rok 2014 – samotný záměr Rokytka Park Praha

•

Model 5 – výhledový rok 2014 – provoz na neveřejných komunikacích v areálu Rokytka Park Praha

•

Model 6 – výhledový rok 2014 – provoz stacionárních zdrojů Rokytka Park Praha

Přesnost výsledků výpočtových modelů je ±2 dB. Výpočtové body byly umístěny tak, aby výsledky vypovídaly co nejvěrohodněji o celkové akustické situaci celé posuzované oblasti. Celkem bylo vybráno 37 výpočtových bodů u okolních obytných objektů. Body 30 až 37 jsou umístěny u připravovaných projektů, které ještě nebyly realizovány. V každém z bodů byla spočtena ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve výškách prvního a


109

Rokytka Park Praha


posledního nadzemního podlaží. Umístění a popis výpočtových bodů je patrné z následujícího obrázku a tabulky. Obr. č. 10: Situace výpočtových bodů u okolní zástavby

Tab. č. 38– Charakteristika výpočtových bodů č. bodu

Popis

Výška bodu nad terénem

1

Hloubětín, č.parc 1651/18

3 m, 11 m

2


3 m, 11 m

3


3 m, 11 m

4


3 m, 11 m

5


3 m, 11 m

6


3 m, 11 m

7


3 m, 11 m

8


3 m, 11 m

9


3 m, 11 m

10


3 m, 11 m

11

Ul. Poděbradská, č.p. 433

3 m, 8 m

12


3 m, 6 m

13


3 m, 6 m

14

Ul. Na obrátce, č.p. 619

3 m, 11 m

15


3 m, 11 m

16


3 m, 11 m


110

Rokytka Park Praha


č. bodu

Popis

Výška bodu nad terénem

17

Ul. Na obrátce, č.parc. 1460/1

3 m, 5 m

18


3 m, 11 m

19


3 m, 11 m

20


3 m, 11 m

21


3 m, 11 m

22


3 m, 11 m

23

Ul. Kbelská, č.p. 648

3 m, 11 m

24


3 m, 11 m

25


3 m, 11 m

26


3 m, 11 m

27


3 m, 11 m

28


3 m, 11 m

29


3 m, 6 m

30

Hloubětín, č.parc 1642

3 m, 11 m

31


3 m, 11 m

32


3 m, 11 m

33


3 m, 11 m

34


3 m, 11 m

35


3 m, 11 m

36


3 m, 11 m

37


3 m, 11 m

Pro hodnocení obytných objektů samotného záměru Rokytka Park Praha bylo zvoleno 29 výpočtových bodů, které jsou z hlediska zdrojů hluku nejnepříznivěji umístěny. V každém z bodů byla spočtena ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve výškách prvního a posledního nadzemního podlaží. Situace výpočtových bodů je patrná z následujícího obrázku.


111

Rokytka Park Praha


Obr. č. 11: Situace výpočtových bodů v posuzovaném areálu Rokytka Park Praha

Počáteční akustická situace – rok 2007 (doprava) V následující tabulce jsou uvedeny spočtené hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku A pro výpočtový model 1 (počáteční akustická situace v roce 2007 – doprava) pro 37 výpočtových bodů v okolí posuzovaného záměru. Tab. č. 39 - Ekvivalentní hodnoty hladiny akustického tlaku A pro výpočtový model 1 (PAS) rok 2007 Č. bodu

1 2 3 4 5 6

Výška (m)

3 11 3 11 3 11 3 11 3 11 3 11

Ekvivalentní hladina akustického tlaku LAeq (dB) Hygienický limit – PAS 2007 Den Noc Den Noc 45,3 38,5 70 60 46,7 39,9 70 60 45,9 39 70 60 47,1 40,3 70 60 46,3 39,4 70 60 47,4 40,6 70 60 47,4 40,6 70 60 48,7 41,9 70 60 46,5 39,7 70 60 47,3 40,5 70 60 47,7 40,9 70 60 49,1 42,4 70 60


112

Rokytka Park Praha


rok 2007 Č. bodu

7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27

Výška (m)

3 11 3 11 3 11 3 11 3 8 3 6 3 6 3 11 3 11 3 11 3 5 3 11 3 11 3 11 3 11 3 11 3 11 3 11 3 11 3 11 3 11

Ekvivalentní hladina akustického tlaku LAeq (dB) Hygienický limit – PAS 2007 Den Noc Den Noc 45,2 38,5 70 60 48,4 41,7 70 60 44,4 37,7 70 60 47,6 40,9 70 60 44,3 37,6 70 60 47,5 40,8 70 60 45,6 38,8 70 60 47,9 41,1 70 60 51,2 44,5 70 60 58,7 52 70 60 59,5 52,8 70 60 63,4 56,6 70 60 59,6 52,8 70 60 62,8 56 70 60 49,4 44 70 60 52,4 47,5 70 60 49,5 43,5 70 60 52,4 46,3 70 60 54,2 48,1 70 60 56,4 50,4 70 60 49,8 43,3 70 60 50,5 44 70 60 61 54,5 70 60 62,5 56,1 70 60 70 60 70,1 63,3 70 60 69,1 62,4 70 60 70,3 63,5 70 60 69,4 62,7 70 60 70,4 63,6 70 60 69,7 62,9 70 60 70,1 63,3 70 60 69,9 63,1 70 60 69 62,2 70 60 70,5 63,6 66,1 70 60 59,2 70 60 69,9 63 62,4 55,4 70 60 70 60 70 63,1 61,4 54,5 70 60 70 60 69,9 62,9 60,8 53,8 70 60 67,5 70 60 60,5


113

Rokytka Park Praha


rok 2007 Č. bodu

28 29 30 31 32 33 34 35 36 37

Výška (m)

3 11 3 6 3 11 3 11 3 11 3 11 3 11 3 11 3 11 3 11

Ekvivalentní hladina akustického tlaku LAeq (dB) Hygienický limit – PAS 2007 Den Noc Den Noc 62,1 55,1 70 60 70 60 69 62 64,7 57,7 70 60 70 60 70,7 63,7 44,8 38 70 60 47,4 40,7 70 60 44,6 37,9 70 60 47,5 40,7 70 60 46,4 39,6 70 60 49,1 42,3 70 60 46,4 39,7 70 60 49,6 42,8 70 60 47,6 40,9 70 60 49,5 42,8 70 60 48,8 42 70 60 49,9 43,2 70 60 47,8 41,1 70 60 49,9 43,1 70 60 47,6 40,9 70 60 50,2 43,5 70 60

Pozn.: Tučně vyznačené hodnoty jsou v pásmu nepřesnosti výpočtu ±2dB nebo přesahují hygienický limit.

Vyhodnocení PAS v roce 2007 (doprava) Vypočtené hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A uvedené v předcházející tabulce se v denní době pohybují v rozmezí od LAeq,16h = 44,3 dB do LAeq,16h = 70,4 dB. Vypočtené hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A se v noční době pohybují v rozmezí od LAeq,8h = 37,6 do LAeq,8h = 63,5 dB. Pro stávající akustickou situaci se pro výpočtové body v okolí ulic Kbelská a Poděbradská u křižovatky s Kbelskou (výpočtové body 1 až 37) vypočtené hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku A pohybují nad hygienickým limitem dle NV č. 148/2006 Sb. nebo v pásmu nejistoty výpočtu. Stávající akustická situace (rok 2007) v řadě výpočtových bodů nevyhovuje hygienickým limitům hluku dle nařízení vlády č. 148/2006 Sb., v platném znění. Výhledová akustická situace (rok 2014) – hodnocení hluku z dopravy Okolí posuzovaného záměru V následující tabulce jsou uvedeny vypočtené hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku A pro výpočtové modely 2, 3 a 4 pro 37 výpočtových bodů v okolí posuzovaného záměru.


114

Rokytka Park Praha


Tab. č. 40 - Ekvivalentní hodnoty hladiny akustického tlaku A pro výpočtové modely 2, 3, 4 rok 2014

č. bodu

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20

Výška (m)

3 11 3 11 3 11 3 11 3 11 3 11 3 11 3 11 3 11 3 11 3 8 3 6 3 6 3 11 3 11 3 11 3 5 3 11 3 11 3 11

Ekvivalentní hladina akustického tlaku LAeq (dB) Kompletní náplň Výhledový stav bez Výhledový stav Hygienický limit – území se záměrem záměru Rokytka samotný záměr rok 2014 Rokytka Park Pra- Park Praha (model Rokytka Park Praha (model 2) 3) ha (model 4) Den Noc Den Noc Den Noc Den Noc 44,4 37,5 47,3 40,3 14,5 2,1 70 60 46,8 39,9 48,6 41,7 17,4 4,9 70 60 44,4 37,4 47,8 40,9 15,1 2,5 70 60 46,6 39,7 49,1 42,2 17,6 5,1 70 60 44,3 37,3 48,2 41,3 26,8 14,5 70 60 46 39,1 49,3 42,4 29 16,7 70 60 46,2 39,3 49,3 42,4 19,6 7,3 60 50 48,1 41,2 50,4 43,5 21,6 9,3 60 50 43,4 36,4 48,4 41,6 24,6 12,3 60 50 45,7 38,8 49,2 42,3 26,7 14,4 60 50 46,7 39,8 48,9 42,1 24,7 12,4 60 50 49,2 42,3 50,5 43,6 26,9 14,6 60 50 44,1 37,3 44,1 37,3 5 0 70 60 47,9 41 48 41,2 19,9 7,6 70 60 43,4 36,7 43,4 36,7 4,6 0 70 60 48 41,1 48,1 41,3 15,3 3 70 60 43,1 36,3 43,2 36,4 7,2 0 70 60 47,8 40,9 48,2 41,3 15,1 2,8 70 60 44,6 37,7 44,6 37,7 3,8 0 70 60 48,5 41,6 48,6 41,7 13 0,7 70 60 53,8 46,9 53,8 46,9 7,7 0 70 60 61,4 54,5 61,4 54,5 10,2 0 70 60 62,2 55,3 62,2 55,3 6,4 0 70 60 66 66 10,6 0 70 60 59,1 59,1 62,3 55,4 62,3 55,4 4,2 0 70 60 65,4 65,4 11,3 0 70 60 58,5 58,5 51,1 45,2 51,3 45,4 20,6 8,4 70 60 53,8 48,5 53,9 48,5 21,7 9,5 70 60 51,3 45 51,5 45,1 18,1 5,8 70 60 54 47,6 54,1 47,7 20,7 8,4 70 60 56,4 50 56,5 50 18,2 6,1 70 60 58,4 52,1 58,4 52,1 20,3 8,1 70 60 51,6 44,9 51,6 44,9 16,9 4,7 70 60 52,2 45,5 52,2 45,6 17,8 5,6 70 60 63,6 56,8 63,6 56,8 17,1 4,9 70 60 65 65 18,2 5,9 70 60 58,4 58,4 0 0 70 60 72,4 65,6 72,4 65,6 3,1 0 70 60 71,3 64,4 71,3 64,4 0 0 70 60 72,6 65,7 72,6 65,7 3,1 0 70 60 71,4 64,6 71,4 64,6


115

Rokytka Park Praha


rok 2014

č. bodu

21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37

Výška (m)

3 11 3 11 3 11 3 11 3 11 3 11 3 11 3 11 3 6 3 11 3 11 3 11 3 11 3 11 3 11 3 11 3 11

Ekvivalentní hladina akustického tlaku LAeq (dB) Kompletní náplň Výhledový stav bez Výhledový stav Hygienický limit – území se záměrem záměru Rokytka samotný záměr rok 2014 Rokytka Park Pra- Park Praha (model Rokytka Park Praha (model 2) 3) ha (model 4) Den Noc Den Noc Den Noc Den Noc 0 0 70 60 72,6 65,7 72,6 65,7 3,5 0 70 60 71,5 64,6 71,5 64,6 0 0 70 60 72,2 65,3 72,2 65,3 3,6 0 70 60 71,4 64,5 71,4 64,5 0 0 70 60 70,1 63,3 70,1 63,3 4 0 70 60 70,5 63,6 70,5 63,6 67,9 67,9 2 0 70 60 61 61 6,2 0 70 60 69 62,1 69 62,1 66,7 66,7 10,8 0 70 60 59,7 59,7 66,9 66,9 10,8 0 70 60 60 60 8,7 0 60 50 66,1 59,1 66,1 59,1 10,9 0 60 50 65,9 58,9 65,9 58,9 9,4 0 60 50 62,9 55,9 62,9 55,9 13,3 1,2 60 50 63,6 56,6 63,6 56,6 14,8 2,5 60 50 66 59 66 59 15,3 3,1 60 50 65,1 58,1 65,1 58,1 11,9 0 60 50 73,3 66,2 73,3 66,2 20,8 8,3 60 50 73,8 66,8 73,8 66,8 46,3 39,4 46,3 39,4 0 0 70 60 50 43,1 50 43,1 3,4 0 70 60 46,1 39,3 46,1 39,3 0 0 70 60 50 43,1 50 43,1 2,4 0 70 60 48,9 42 49 42 0 0 70 60 52 45,1 52 45,1 3 0 70 60 48,8 41,9 48,8 41,9 0,4 0 70 60 52,2 45,3 52,2 45,3 3,6 0 70 60 49,8 43 49,8 43 1,2 0 70 60 52,2 45,4 52,2 45,4 4,5 0 70 60 51,2 44,4 51,2 44,4 2,4 0 70 60 52,9 46 52,9 46 5,8 0 70 60 50,6 43,8 50,8 43,9 15,9 3,6 70 60 52,8 46 52,8 46 6,5 0 70 60 51,3 44,5 51,4 44,6 19,3 7,1 70 60 53,8 46,9 53,8 46,9 18,5 6,3 70 60

Pozn.: Tučně vyznačené hodnoty jsou v pásmu nepřesnosti výpočtu ±2dB nebo přesahují hygienický limit. Pro výpočtové body, u nichž je ve výpočtovém modelu pro rok 2014 převažující hluk z dopravy na ulici Kbelská, byl uvažován odlišný hygienický limit v roce 2014 z důvodu plánované změny výškového vedení komunikace – nejedná se již o starou hlukovou zátěž.


116

Rokytka Park Praha


Výhledová akustická situace – samotný příspěvek záměru Rokytka Park Praha (rok 2014) V následující tabulce je provedeno srovnání výhledového stavu v roce 2014 bez záměru a se záměrem ve 37 výpočtových bodech v okolí posuzovaného záměru. Tab. č. 41 - Rozdíl ekvivalentních hladin akustického tlaku A v roce 2014 bez záměru a se záměrem rok 2014

č. bodu

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17

Výška (m)

3 11 3 11 3 11 3 11 3 11 3 11 3 11 3 11 3 11 3 11 3 8 3 6 3 6 3 11 3 11 3 11 3 5

Ekvivalentní hladina akustického tlaku LAeq (dB) S provozem Rokyt- Bez záměru Rokytka Park Praha ka Park Praha 1 2 Den Noc Den Noc 44,4 37,5 47,3 40,3 46,8 39,9 48,6 41,7 44,4 37,4 47,8 40,9 46,6 39,7 49,1 42,2 44,3 37,3 48,2 41,3 46 39,1 49,3 42,4 46,2 39,3 49,3 42,4 48,1 41,2 50,4 43,5 43,4 36,4 48,4 41,6 45,7 38,8 49,2 42,3 46,7 39,8 48,9 42,1 49,2 42,3 50,5 43,6 44,1 37,3 44,1 37,3 47,9 41 48 41,2 43,4 36,7 43,4 36,7 48 41,1 48,1 41,3 43,1 36,3 43,2 36,4 47,8 40,9 48,2 41,3 44,6 37,7 44,6 37,7 48,5 41,6 48,6 41,7 53,8 46,9 53,8 46,9 61,4 54,5 61,4 54,5 62,2 55,3 62,2 55,3 66 66 59,1 59,1 62,3 55,4 62,3 55,4 65,4 65,4 58,5 58,5 51,1 45,2 51,3 45,4 53,8 48,5 53,9 48,5 51,3 45 51,5 45,1 54 47,6 54,1 47,7 56,4 50 56,5 50 58,4 52,1 58,4 52,1 51,6 44,9 51,6 44,9 52,2 45,5 52,2 45,6


Samotný příspěvek záměru Rokytka Park Praha Rozdíl 2-1

Den 2,9 1,8 3,4 2,5 3,9 3,3 3,1 2,3 5 3,5 2,2 1,3 0 0,1 0 0,1 0,1 0,4 0 0,1 0 0 0 0 0 0 0,2 0,1 0,2 0,1 0,1 0 0 0

Noc 2,8 1,8 3,5 2,5 4 3,3 3,1 2,3 5,2 3,5 2,3 1,3 0 0,2 0 0,2 0,1 0,4 0 0,1 0 0 0 0 0 0 0,2 0 0,1 0,1 0 0 0 0,1

117

Rokytka Park Praha


rok 2014

č. bodu

18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37

Výška (m)

3 11 3 11 3 11 3 11 3 11 3 11 3 11 3 11 3 11 3 11 3 11 3 6 3 11 3 11 3 11 3 11 3 11 3 11 3 11 3 11

Ekvivalentní hladina akustického tlaku LAeq (dB) S provozem Rokyt- Bez záměru Rokytka Park Praha ka Park Praha 1 2 Den Noc Den Noc 63,6 56,8 63,6 56,8 65 65 58,4 58,4 72,4 65,6 72,4 65,6 71,3 64,4 71,3 64,4 72,6 65,7 72,6 65,7 71,4 64,6 71,4 64,6 72,6 65,7 72,6 65,7 71,5 64,6 71,5 64,6 72,2 65,3 72,2 65,3 71,4 64,5 71,4 64,5 70,1 63,3 70,1 63,3 70,5 63,6 70,5 63,6 67,9 67,9 61 61 69 62,1 69 62,1 66,7 66,7 59,7 59,7 66,9 66,9 60 60 66,1 59,1 66,1 59,1 65,9 58,9 65,9 58,9 62,9 55,9 62,9 55,9 63,6 56,6 63,6 56,6 66 59 66 59 65,1 58,1 65,1 58,1 73,3 66,2 73,3 66,2 73,8 66,8 73,8 66,8 46,3 39,4 46,3 39,4 50 43,1 50 43,1 46,1 39,3 46,1 39,3 50 43,1 50 43,1 48,9 42 49 42 52 45,1 52 45,1 48,8 41,9 48,8 41,9 52,2 45,3 52,2 45,3 49,8 43 49,8 43 52,2 45,4 52,2 45,4 51,2 44,4 51,2 44,4 52,9 46 52,9 46 50,6 43,8 50,8 43,9 52,8 46 52,8 46 51,3 44,5 51,4 44,6 53,8 46,9 53,8 46,9


Samotný příspěvek záměru Rokytka Park Praha Rozdíl 2-1

Den 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0,1 0 0 0 0 0 0 0 0,2 0 0,1 0

Noc 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0,1 0 0,1 0

118

Rokytka Park Praha


Pozn.: Tučně vyznačené hodnoty jsou v pásmu nepřesnosti výpočtu ±2dB nebo přesahují hygienický limit. + kladné hodnoty – zlepšení - záporné hodnoty – zhoršení

Vyhodnocení - Kompletní náplň území se záměrem Rokytka Park Praha (rok 2014) – model 2 Vypočtené hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A uvedené v předcházející tabulce se v denní době pohybují v rozmezí od LAeq,16h = 43,1 dB až LAeq,16h = 73,8 dB. Vypočtené hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A se v noční době pohybují v rozmezí od LAeq,8h = 36,3 až LAeq,8h = 66,8 dB.

Vyhodnocení - Výhledový stav území bez záměru Rokytka Park Praha (rok 2014) – model 3 Vypočtené hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A uvedené v předcházející tabulce se v denní době pohybují v rozmezí od LAeq,16h = 43,2 dB do LAeq,16h = 73,8 dB. Vypočtené hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A se v noční době pohybují v rozmezí od LAeq,8h = 36,4 do LAeq,8h = 66,8 dB.

Vyhodnocení - samotný záměr Rokytka Park Praha (rok 2014) – model 4 Vypočtené hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A uvedené v předcházející tabulce se v denní době pohybují do LAeq,16h = 29 dB. Vypočtené hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A se v noční době pohybují do LAeq,8h = 16,7 dB.

Vyhodnocení - samotný příspěvek záměr Rokytka Park Praha (rok 2014) Rozdíl ekvivalentních hladin akustického tlaku A v roce 2014 bez záměru Rokytka Park Praha a s uvažováním provozu areálu Rokytka Park Praha se pohybuje v rozmezí pro den do 5 dB (zlepšení akustické situace) a pro noc do 5,2 dB (zlepšení akustické situace). Zlepšení stavu se záměrem oproti stavu bez záměru je u přilehlých fasád objektů jihozápadně od areálu Rokytka Park Praha dáno především odstíněním okolních objektů nově postavenými objekty Rokytka Parku. U ostatních okolních objektů je vliv provozu záměru zanedbatelný.

Vyhodnocení akustické situace z provozu záměru ve výhledovém roce 2014 ve výpočtových bodech umístěných v posuzovaném areálu Rokytka Park V následující tabulce jsou uvedeny vypočtené hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku A pro výpočtové modely 2, 3 a 4 pro výpočtové body umístěné v posuzovaném areálu Rokytka Park Praha.


119

Rokytka Park Praha


Tab. č. 42 - Ekvivalentní hodnoty hladiny akustického tlaku A pro výpočtové modely 2, 3, 4 ve výpočtových bodech umístěných v posuzovaném areálu Rokytka Park Praha rok 2014 Ekvivalentní hladina akustického tlaku LAeq (dB) č. bodu

R1 R2 R3 R4 R5 R6 R7 R8 R9 R10 R11 R12 R13 R14 R15 R16 R17 R18 R19

Kompletní náplň území se záměrem Rokytka Park Praha (model 2)

Výhledový stav bez záměru Rokytka Park Praha (model 3)

Den

Noc

Den

3

50,2

43,3

9

51,6

44,7

Výška (m)

Hygienický limit rok 2014

Výhledový stav - samotný záměr Rokytka Park Praha (model 4)


Noc

Den

Noc

Den

Noc

Den

Noc

51,6

44,7

70

60

24,5

12,4

55

45

52,4

45,5

70

60

25,8

13,6

55

45

3

55,3

48,3

53,9

47

70

60

40,2

28,1

55

45

11

56,7

49,7

55,2

48,3

70

60

41,5

29,5

55

45

3

56,7

48,1

53,8

46,9

70

60

53,2

41,1

55

45

11

57,1

49

55

48,1

70

60

52,1

40

55

45

3

52,1

42,4

53,5

46,6

70

60

50,4

38,3

55

45

11

52,5

43,6

54,6

47,7

70

60

49,6

37,6

55

45

3

53,5

44,8

53,3

46,4

70

60

50,1

38,1

55

45

11

54,3

46,1

54,3

47,4

70

60

49,6

37,6

55

45

3

56,8

46,3

53,2

46,3

70

60

54,9

41,7

55

45

11

55,7

46,1

54,1

47,2

70

60

53,6

41,5

55

45

3

55,4

44,4

52

45,2

70

60

54,7

42,4

55

45

10

54,9

44,5

52,8

46

70

60

53,6

41,3

55

45

3

55,3

45,6

53,6

46,7

70

60

53,5

41,5

55

45

19

54,8

46,3

55,1

48,3

70

60

51,2

39,1

55

45

3

56,7

48,6

53,6

46,7

70

60

51,8

39,8

55

45

19

57,9

50,4

55,8

49

70

60

49,6

37,6

55

45

3

55,1

46,7

52,8

46

70

60

51,4

39,3

55

45

19

56,3

48,8

55,4

48,5

70

60

49,1

37,1

55

45

3

46,6

37,3

52,4

45,5

70

60

44,3

32,1

55

45

46

56,7

49,8

55,9

49

70

60

43,2

31

55

45

3

50,5

40,8

52,2

45,4

70

60

48,8

36,5

55

45

46

56,1

49

55,6

48,8

70

60

44,7

32,6

55

45

3

55

43,9

52

45,2

70

60

54,3

42

55

45

46

54,1

46,6

55,3

48,5

70

60

46,7

34,5

55

45

3

46,5

35,4

51,6

44,9

70

60

45,9

33,5

55

45

46

53,6

46,5

55

48,2

70

60

43,2

30,9

55

45

3

54,4

43,1

51,4

44,6

70

60

53,8

41,5

55

45

46

52,1

44,2

54,6

47,8

70

60

46,5

34,2

55

45

3

53,3

42,1

51,4

44,6

60

50

52,7

40,4

55

45

46

52,7

45,5

54,7

47,9

60

50

43,3

30,9

55

45

3

46,3

39,2

52,1

45,4

60

50

34,6

22,1

55

45

13

52,9

45,9

53,5

46,7

60

50

37,6

25,1

55

45

3

54,8

46,2

52

45,2

70

60

51,5

39,4

55

45

13

56

48,1

54,5

47,7

70

60

50,9

38,9

55

45

3

54,1

46,3

51,7

45

70

60

48,8

36,5

55

45


120

Rokytka Park Praha


rok 2014 Ekvivalentní hladina akustického tlaku LAeq (dB) č. bodu

R20 R21 R22 R23 R24 R25 R26 R27 R28 R29

Kompletní náplň území se záměrem Rokytka Park Praha (model 2)

Výhledový stav bez záměru Rokytka Park Praha (model 3)

Den

Noc

Den

13

56,6

49,2

54,7

47,9

70

60

49,1

36,9

55

45

3

53

46

52

45,3

70

60

42,7

29,7

55

45

13

55,3

48,5

54,1

47,5

70

60

43,2

30,5

55

45

3

51,5

45,3

51,5

45,1

60

50

33,3

20,8

55

45

13

54

47,9

53,5

47,3

60

50

35,3

22,7

55

45

3

51,8

45,5

51,7

45,3

60

50

40,1

26,5

55

45

13

54,1

48,2

53,6

47,5

60

50

38,1

24,7

55

45

3

51,5

45,4

51,6

45,2

60

50

31

17,4

55

45

15

54,5

48,6

54,2

48

60

50

31,7

18,1

55

45

3

51

43,4

51,7

45,2

60

50

46,4

32,9

55

45

15

53,8

47,3

54

47,7

60

50

42,9

29,5

55

45

Výška (m)

Noc


Výhledový stav - samotný záměr Rokytka Park Praha (model 4)


Den

Den

Den

Noc

Noc

Noc

3

50,3

43,6

51,4

44,7

60

50

21

9,4

55

45

13

52,4

45,6

52,8

46,1

60

50

24,6

11,6

55

45

3

52,6

41,6

51,5

44,8

60

50

51,9

39,4

55

45

13

52,5

43,8

52,8

46

60

50

49,2

36,6

55

45

3

49,7

39,5

51,2

44,4

60

50

48,4

36

55

45

13

51,3

43,1

52,4

45,6

60

50

46,7

34,3

55

45

3

55,1

43,3

51,2

44,5

60

50

54,9

42,6

55

45

13

53,6

43,8

52,3

45,5

60

50

51,9

39,6

55

45

3

49,9

40,6

51

44,3

70

60

47,5

35,2

55

45

13

51,4

42,6

52,1

45,3

70

60

48,2

35,9

55

45

Pozn.: Tučně vyznačené hodnoty jsou v pásmu nepřesnosti výpočtu ±2dB nebo přesahují hygienický limit.

Vyhodnocení - Kompletní náplň území se záměrem Rokytka Park Praha (rok 2014) – model 2 Vypočtené hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A uvedené v předcházející tabulce se v denní době pohybují v rozmezí od LAeq,16h = 46,3 dB do LAeq,16h = 57,9 dB. Vypočtené hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A se v noční době pohybují v rozmezí od LAeq,8h = 35,4 dB do LAeq,8h = 50,4 dB.

Vyhodnocení - Výhledový stav území bez záměru Rokytka Park Praha (rok 2014) – model 3 Vypočtené hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A uvedené v předcházející tabulce se v denní době pohybují v rozmezí od LAeq,16h = 51,0 dB do LAeq,16h = 55,9 dB. Vypočtené hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A se v noční době pohybují v rozmezí od LAeq,8h = 44,3 dB do LAeq,8h = 49 dB.


121

Rokytka Park Praha


Vyhodnocení - samotný záměr Rokytka Park Praha (rok 2014) – model 4 Vypočtené hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A uvedené v předcházející tabulce se v denní době pohybují v rozmezí od LAeq,16h = 21,0 dB do LAeq,16h = 54,9 dB. Vypočtené hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A pro noc se pohybují v rozmezí od LAeq,8h = 9,4 dB do LAeq,8h = 42,6 dB.

Vyhodnocení - samotný příspěvek záměru Rokytka Park Praha (rok 2014) V následující tabulce je provedeno ve výpočtových bodech umístěných v posuzovaném areálu Rokytka Park Praha srovnání výhledového stavu v roce 2014 bez záměru a se záměrem. Tab. č. 43 – Rozdíly hladin akustického tlaku A (stav s provozem RP a stav bez záměru RP) rok 2014

č. bodu

R1 R2 R3 R4 R5 R6 R7 R8 R9 R10 R11 R12 R13 R14 R15

Výška (m)

3 11 3 11 3 11 3 11 3 11 3 11 3 11 3 11 3 11 3 11 3 8 3 6 3 6 3 11 3

Ekvivalentní hladina akustického tlaku LAeq (dB) S provozem Rokyt- Bez záměru Rokytka Park Praha ka Park Praha 1 2 Den Noc Den Noc 50,2 43,3 51,6 44,7 51,6 44,7 52,4 45,5 55,3 48,3 53,9 47 56,7 49,7 55,2 48,3 56,7 48,1 53,8 46,9 57,1 49 55 48,1 52,1 42,4 53,5 46,6 52,5 43,6 54,6 47,7 53,5 44,8 53,3 46,4 54,3 46,1 54,3 47,4 56,8 46,3 53,2 46,3 55,7 46,1 54,1 47,2 55,4 44,4 52 45,2 54,9 44,5 52,8 46 55,3 45,6 53,6 46,7 54,8 46,3 55,1 48,3 56,7 48,6 53,6 46,7 57,9 50,4 55,8 49 55,1 46,7 52,8 46 56,3 48,8 55,4 48,5 46,6 37,3 52,4 45,5 56,7 49,8 55,9 49 50,5 40,8 52,2 45,4 56,1 49 55,6 48,8 55 43,9 52 45,2 54,1 46,6 55,3 48,5 46,5 35,4 51,6 44,9 53,6 46,5 55 48,2 54,4 43,1 51,4 44,6


Rozdíl 2-1

Den 1,4 0,8 -1,4 -1,5 -2,9 -2,1 1,4 2,1 -0,2 0 -3,6 -1,6 -3,4 -2,1 -1,7 0,3 -3,1 -2,1 -2,3 -0,9 5,8 -0,8 1,7 -0,5 -3 1,2 5,1 1,4 -3

Noc 1,4 0,8 -1,3 -1,4 -1,2 -0,9 4,2 4,1 1,6 1,3 0 1,1 0,8 1,5 1,1 2 -1,9 -1,4 -0,7 -0,3 8,2 -0,8 4,6 -0,2 1,3 1,9 9,5 1,7 1,5

122

Rokytka Park Praha


rok 2014

č. bodu

R16 R17 R18 R19 R20 R21 R22 R23 R24 R25 R26 R27 R28 R29

Výška (m)

11 3 11 3 5 3 11 3 11 3 11 3 11 3 11 3 11 3 11 3 11 3 11 3 11 3 11 3 6

Ekvivalentní hladina akustického tlaku LAeq (dB) S provozem Rokyt- Bez záměru Rokytka Park Praha ka Park Praha 1 2 Den Noc Den Noc 52,1 44,2 54,6 47,8 53,3 42,1 51,4 44,6 52,7 45,5 54,7 47,9 46,3 39,2 52,1 45,4 52,9 45,9 53,5 46,7 54,8 46,2 52 45,2 56 48,1 54,5 47,7 54,1 46,3 51,7 45 56,6 49,2 54,7 47,9 53 46 52 45,3 55,3 48,5 54,1 47,5 51,5 45,3 51,5 45,1 54 47,9 53,5 47,3 51,8 45,5 51,7 45,3 54,1 53,6 47,5 48,2 51,5 45,4 51,6 45,2 54,5 54,2 48,6 48 51 43,4 51,7 45,2 53,8 47,3 54 47,7 50,3 43,6 51,4 44,7 52,4 45,6 52,8 46,1 52,6 41,6 51,5 44,8 52,5 43,8 52,8 46 49,7 39,5 51,2 44,4 51,3 43,1 52,4 45,6 55,1 43,3 51,2 44,5 53,6 43,8 52,3 45,5 49,9 40,6 51 44,3 51,4 42,6 52,1 45,3

Rozdíl 2-1

Den 2,5 -1,9 2 5,8 0,6 -2,8 -1,5 -2,4 -1,9 -1 -1,2 0 -0,5 -0,1 -0,5 0,1 -0,3 0,7 0,2 1,1 0,4 -1,1 0,3 1,5 1,1 -3,9 -1,3 1,1 0,7

Noc 3,6 2,5 2,4 6,2 0,8 -1 -0,4 -1,3 -1,3 -0,7 -1 -0,2 -0,6 -0,2 -0,7 -0,2 -0,6 1,8 0,4 1,1 0,5 3,2 2,2 4,9 2,5 1,2 1,7 3,7 2,7

Pozn.: Tučně vyznačené hodnoty jsou v pásmu nepřesnosti výpočtu ±2dB nebo přesahují hygienický limit. + kladné hodnoty – zlepšení - záporné hodnoty – zhoršení

Rozdíl ekvivalentních hladin akustického tlaku A v roce 2014 bez záměru a s uvažováním provozu Rokytka Park Praha se pohybuje v rozmezí pro den od -3,9 (zhoršení) do 5,8 dB (zlepšení) a pro noc od -1,9 (zhoršení) do 9,5 dB (zlepšení).


123

Rokytka Park Praha


Shrnutí – vyhodnocení akustické situace v roce 2014 (doprava) ve 37 výpočtových bodech v okolí posuzovaného záměru Rokytka Park Praha Pro akustickou situaci ve výhledovém roce 2014 v okolí záměru Rokytka Park Praha se vypočtené hladiny akustického tlaku A pohybují nad hygienickým limitem dle NV č. 148/2006 Sb. nebo v pásmu nejistoty výpočtu ve výpočtových bodech v okolí ulic Poděbradská a Kbelská. V ulici Poděbradská dojde ke zhoršení akustického stavu oproti stávajícímu stavu především kvůli přirozenému zvýšení intenzity automobilového provozu. Naopak ke snížení akustické zátěže dochází především v horních podlažích objektů v ulici Kbelská u křižovatky s Poděbradskou, a to vlivem zastropení komunikace Kbelská v tomto úseku. Vzhledem k tomu, že v době zpracování akustické studie nebylo známo přesné výškové vedení komunikace Kbelská ve výhledovém roce 2014 a komunikace proto nebyla modelována v zářezu jak je plánováno, předpokládá se, že ve výpočtových bodech v okolí této komunikace budou skutečné hodnoty v roce 2014 příznivější než v uvedeném výpočtu. V dalším stupni projektové dokumentace proto doporučujeme výpočtový model upřesnit. Provozem záměru Rokytka Park Praha nedojde ke zhoršení akustické situace v chráněném venkovním prostoru okolních obytných objektů v ulici Poděbradské, Kbelské, Na Obrátce. U přilehlých fasád objektů jihozápadně od záměru naopak dojde ke zlepšení akustické situace vlivem odstínění budovami Rokytka Parku.

Shrnutí – vyhodnocení akustické situace v roce 2014 (doprava) ve 29 výpočtových bodech umístěných v posuzovaném areálu Rokytka Park Praha Pro celkovou akustickou situaci ve výhledovém roce 2014 ve 29 výpočtových bodech umístěných v areálu Rokytka Park Praha se vypočtené hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku A pohybují pod hygienickým limitem dle NV č. 148/2006 Sb. Pouze v bodech R22 a R23 se ekvivalentní hladina akustického tlaku A v noční době pohybuje v pásmu nejistoty výpočtu. Tyto výpočtové body jsou nejvíce ovlivněny hlukem z provozu na komunikaci Kbelská. Vzhledem k tomu, že v době zpracování akustické studie nebylo známo přesné výškové vedení komunikace Kbelská ve výhledovém roce 2014 a komunikace proto nebyla modelována v zářezu jak je plánováno, předpokládá se, že budou skutečné hodnoty v těchto výpočtových bodech v roce 2014 příznivější než v uvedeném výpočtu. V dalším stupni projektové dokumentace proto doporučujeme výpočtový model upřesnit. Hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A vyvolané pouze dopravou na veřejných komunikacích v areálu Rokytka Park Praha vyhovují hygienickému limitu dle nařízení vlády č. 148/2006 Sb. Pouze v bodech R6, R7, R8, R13 a R28 se hodnoty akustického tlaku A v denní době pohybují v pásmu nejistoty. Výhledová akustická situace (rok 2014) – hodnocení hluku z provozu na neveřejných komunikacích v areálu Rokytka Park Praha (model 5) V následující tabulce jsou uvedeny vypočtené hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku A ve 29 výpočtových bodech umístěných v posuzovaném areálu Rokytka Park Praha pro hluk z provozu na neveřejných komunikacích uvnitř areálu. Těmito neveřejnými komunikacemi jsou vjezdy a výjezdy z garáží.


124

Rokytka Park Praha


Tab. č. 44 - Ekvivalentní hodnoty hladiny akustického tlaku A pro provoz na neveřejných komunikacích uvnitř posuzovaného areálu pro výhledový rok 2014 (model 5) rok 2014

č. bodu

R1 R2 R3 R4 R5 R6 R7 R8 R9 R10 R11 R12 R13 R14 R15 R16 R17 R18 R19

Výška (m)

3 9 3 11 3 11 3 11 3 11 3 11 3 10 3 19 3 19 3 19 3 46 3 46 3 46 3 46 3 46 3 46 3 13 3 13 3

Ekvivalentní hladina akustického tlaku LAeq (dB) Samotný záměr – neveřejné komuniHygienický limit kace Den Noc Den Noc 21,3 6,8 50 40 22,8 8,3 50 40 7,4 0 50 40 5,2 0 50 40 23,9 9,5 50 40 27 12,5 50 40 15,2 1,5 50 40 17,8 3,9 50 40 14,5 0,1 50 40 17,7 3,4 50 40 32,4 17,9 50 40 31,4 17 50 40 32,8 18,3 50 40 32,2 17,7 50 40 28,7 14,4 50 40 30,5 16,2 50 40 0 0 50 40 4,1 0 50 40 11,1 0,5 50 40 13,9 3,2 50 40 25,5 11 50 40 26,4 12,1 50 40 28,9 14,4 50 40 28,9 14,4 50 40 29,7 16,4 50 40 30,4 17,1 50 40 22 11,1 50 40 24,5 12,6 50 40 27,6 16,2 50 40 28,5 16,3 50 40 36,6 25,9 50 40 33,6 22,9 50 40 15,4 4,8 50 40 17,7 7 50 40 0 0 50 40 4 0 50 40 19 8,5 50 40


125

Rokytka Park Praha


rok 2014

č. bodu

R20 R21 R22 R23 R24 R25 R26 R27 R28 R29

Výška (m)

13 3 13 3 13 3 13 3 15 3 15 3 13 3 13 3 13 3 13 3 13

Ekvivalentní hladina akustického tlaku LAeq (dB) Samotný záměr – neveřejné komuniHygienický limit kace Den Noc Den Noc 22 11,4 50 40 37,3 26,8 50 40 34,3 23,7 50 40 28,2 17,6 50 40 29,1 18,5 50 40 36,3 25,7 50 40 33,1 22,5 50 40 16,1 5,6 50 40 19,2 8,7 50 40 32,4 21,8 50 40 31,1 20,5 50 40 15,6 5 50 40 18,5 7,9 50 40 41,5 30,8 50 40 40 29,3 50 40 47,9 37,1 50 40 43,8 33 50 40 38,1 27,4 50 40 37,6 26,9 50 40 24,2 12,8 50 40 26,9 15,5 50 40

Vyhodnocení - provoz na neveřejných komunikacích v areálu Rokytka Park Praha (rok 2014) – model 5 Vypočtené hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A uvedené v předcházející tabulce se v denní době pohybují do LAeq,8h = 47,9 dB. Hodnoty hladin akustického tlaku A se v noční době pohybují do LAeq,1h = 37,1 dB. Hluk z provozu na neveřejných komunikacích v areálu Rokytka Park Praha vyhoví hygienickému limitu dle NV č. 148/2006 Sb., v platném znění. Výhledová akustická situace (rok 2014) – hodnocení hluku ze stacionárních zdrojů – model 6 Výpočet akustické situace v chráněném venkovním prostoru staveb byl počítán pro všechny stacionární zdroje umístěné na střechách posuzovaného areálu Rokytka Park Praha. Těmito stacionárními zdroji jsou odtahy z garáží. Ve výpočtu byl uvažován nepřetržitý chod všech stacionárních zdrojů ve dne i v noci.


126

Rokytka Park Praha


Hodnocení hluku ze stacionárních zdrojů ve výpočtových bodech v okolí posuzovaného areálu Rokytka Park Praha V následující tabulce jsou uvedeny vypočtené hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku A ve výpočtových bodech v okolí posuzovaného areálu Rokytka Park Praha ze stacionárních zdrojů pro chod všech zařízení najednou. Tab. č. 45 - Ekvivalentní hodnoty hladiny akustického tlaku A ze stacionárních zdrojů pro výhledový rok 2014 ve výpočtových bodech v okolí posuzovaného záměru (model 6) rok 2014 č. bodu

1 2 3 4 5 6 14

Výška (m)

3 11 3 11 3 11 3 11 3 11 3 11 3 11

Ekvivalentní hladina akustického tlaku LAeq (dB) Stacionární zdroje Hygienický limit (model 6) Den Noc Den Noc 9,8 9,8 50 40 11,5 11,5 50 40 10,9 10,9 50 40 13,1 13,1 50 40 12,1 12,1 50 40 14,2 14,2 50 40 11,8 11,8 50 40 13,5 13,5 50 40 12,4 12,4 50 40 14,1 14,1 50 40 12,6 12,6 50 40 14,3 14,3 50 40 10,4 10,4 50 40 10,8 10,8 50 40

Pozn.: V tabulce jsou uvedeny pouze výpočtové body, které jsou hlukem ze stacionárních zdrojů zasaženy, u ostatních bodů je vliv provozu stacionárních zdrojů záměru zanedbatelný.

Vypočtené hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A uvedené v předcházející tabulce se v denní době pohybují do LAeq,8h = 14,3 dB. Vypočtené hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A se v noční době pohybují do LAeq,1h = 14,3 dB. Hluk z provozu stacionárních zdrojů ve výpočtových bodech v okolí posuzovaného areálu Rokytka Park Praha vyhoví hygienickému limitu dle NV č. 148/2006 Sb., v platném znění.

Hodnocení hluku ze stacionárních zdrojů ve výpočtových bodech umístěných v posuzovaném areálu Rokytka Park Praha V následující tabulce jsou uvedeny vypočtené hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku A ve výpočtových bodech umístěných v posuzovaném areálu Rokytka Park Praha ze stacionárních zdrojů pro chod všech zařízení najednou.


127

Rokytka Park Praha


Tab. č. 46 - Ekvivalentní hodnoty hladiny akustického tlaku A ze stacionárních zdrojů pro výhledový rok 2014 ve výpočtových bodech umístěných v areálu Rokytka Park Praha (model 6) rok 2014 č. bodu

R1 R2 R3 R4 R5 R6 R7 R8 R9 R10 R11 R12 R13 R14 R15 R16 R17 R18 R19 R20

Výška (m)

3 9 3 11 3 11 3 11 3 11 3 11 3 10 3 19 3 19 3 19 3 46 3 46 3 46 3 46 3 46 3 46 3 13 3 13 3 13 3

Ekvivalentní hladina akustického tlaku LAeq (dB) Stacionární zdroje Hygienický limit (model 6) Den Noc Den Noc 9,2 9,2 50 40 11,8 11,8 50 40 6,6 6,6 50 40 9,7 9,7 50 40 15,2 15,2 50 40 19,6 19,6 50 40 20,9 20,9 50 40 27,8 27,8 50 40 19,4 19,4 50 40 25,3 25,3 50 40 19,3 19,3 50 40 21,9 21,9 50 40 22,2 22,2 50 40 32,3 32,3 50 40 20,6 20,6 50 40 27,5 27,5 50 40 3,7 3,7 50 40 6,9 6,9 50 40 13,3 13,3 50 40 20,2 20,2 50 40 19 19 50 40 24,1 24,1 50 40 21,6 21,6 50 40 25 25 50 40 25 25 50 40 27,1 27,1 50 40 17,9 17,9 50 40 26 26 50 40 20,1 20,1 50 40 26,4 26,4 50 40 18,2 18,2 50 40 27,2 27,2 50 40 19 19 50 40 20,9 20,9 50 40 10,1 10,1 50 40 13,2 13,2 50 40 5,4 5,4 50 40 12,3 12,3 50 40 11,6 11,6 50 40


128

Rokytka Park Praha


rok 2014 č. bodu

R21 R22 R23 R24 R25 R26 R27 R28 R29

Výška (m)

13 3 13 3 13 3 15 3 15 3 13 3 13 3 13 3 13 3 13

Ekvivalentní hladina akustického tlaku LAeq (dB) Stacionární zdroje Hygienický limit (model 6) Den Noc Den Noc 20,7 20,7 50 40 11,8 11,8 50 40 20,9 20,9 50 40 5,4 5,4 50 40 12,8 12,8 50 40 3,8 3,8 50 40 7,7 7,7 50 40 11,5 11,5 50 40 19 19 50 40 13 13 50 40 17,6 17,6 50 40 18,1 18,1 50 40 22,3 22,3 50 40 16,1 16,1 50 40 22,2 22,2 50 40 19,3 19,3 50 40 23,9 23,9 50 40 18,8 18,8 50 40 23,8 23,8 50 40

Vyhodnocení - provoz stacionárních zdrojů (rok 2014) – model 6 Vypočtené hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A uvedené v předcházející tabulce se v denní době pohybují v rozmezí od LAeq,8h = 3,7 dB až LAeq,8h = 27,8 dB. Vypočtené hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A se pro noční dobu pohybují v rozmezí od LAeq,1h = 3,7 dB až LAeq,1h = 27,8 dB. Hluk z provozu stacionárních zdrojů ve výpočtových bodech umístěných v areálu Rokytka Park Praha vyhoví hygienickému limitu dle NV č. 148/2006 Sb., v platném znění. Ochrana vnitřního prostředí Podkladem pro stanovení požadované zvukové izolace obvodového pláště obytných budov Rokytka Parku Praha dle ČSN 73 0532 jsou vypočtené celkové hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A zahrnující hodnoty LAeq jak z dopravy v zájmovém území pro situaci se záměrem v roce 2014, tak ze stacionárních zdrojů hluku umístěných na střechách objektů. Výpočet byl proveden pomocí programu Cadna/A, verze 3.7, pomocí hodnocení fasád. Hodnocení fasád ve vzdálenosti 2 m od fasády objektů pro denní dobu je uvedeno na Obr. č. 12 a pro noční dobu na Obr. č. 13.


129

Rokytka Park Praha


Obr. č. 12: Hodnocení fasád Rokytka Parku Praha – LAeq ve 2 m před fasádou, den

Obr. č. 13: Hodnocení fasád Rokytka Parku Praha – LAeq ve 2 m před fasádou, noc

Vzduchová neprůzvučnost obvodových plášťů budov musí vyhovovat minimálním požadavkům, které jsou stanoveny normou ČSN 73 0532 v závislosti na venkovním hluku. Pro návrh zvukové izolace obvodového pláště obytných budov Rokytka Parku Praha byla uvažována nejnepříznivější vypočtená výsledná hodnota z pozemní dopravy a ze stacionárních zdrojů ve 2 metrech od fasády, tj. LAeq,2m = 58 dB v denní době a LAeq,2m = 50 dB v noční době. Dle ČSN 73 0532 odpovídá pro hodnoty LAeq,2m = 58 dB pro den a LAeq,2m = 50 dB pro noc hodnota celkové zvukové izolace obvodového pláště pro obytné místnosti bytů R´w = 30 dB.


130

Rokytka Park Praha


Pozn.: V dalším stupni projektové dokumentace doporučujeme hodnotu zvukové izolace obvodového pláště blíže specifikovat na základě jednotlivých skladeb stavebních konstrukcí.

Závěr – fáze výstavby a fáze provozu areálu Rokytka Park Praha Fáze výstavby Při dodržení vstupních parametrů protihlukových opatření lze předpokládat splnění hygienických limitů ze stavební činnosti při výstavbě areálu „Rokytka Park Praha“ dle NV č. 148/2006 Sb., v platném znění. V dalším stupni projektové dokumentace je třeba upřesnit postup stavebních prací s ohledem na výstavbu jednotlivých hmot areálu Rokytka Park Praha a ověřit splnění hygienických limitů ve vnitřním prostoru staveb. Fáze provozu Při dodržení vstupních parametrů stacionárních zdrojů, jejich počtu a umístění lze předpokládat splnění hygienických limitů z liniových a stacionárních zdrojů hluku, které souvisí s provozem Rokytka Parku Praha dle NV č. 148/2006 Sb., v platném znění. Oproti stávajícímu stavu v roce 2007 dojde ve výhledovém roce 2014 v některých místech ke zhoršení akustického stavu, který je vyvolán především přirozeným zvýšením intenzity automobilového provozu. Na druhé straně dojde ke snížení akustické zátěže především změnou výškových poměrů v ulici Kbelská a jejím částečným zastropením. Výstavbou Rokytka Parku Praha dojde k odstínění stávající zástavby jihozápadně od záměru. Provozem záměru Rokytka Park Praha nedojde ke zhoršení akustické situace v chráněném venkovním prostoru okolních obytných objektů.

4. Vlivy na povrchové a podzemní vody Fáze výstavby V posuzované lokalitě se nachází podzemní voda v hloubkovém intervalu mezi 2 a 8 metry pod terénem. V holocénních náplavech se hladina podzemní vody nachází v hloubce do 2 m pod terénem. Kolísání hladiny podzemní vody v závislosti na množství atmosférických srážek se předpokládá v rozsahu ± 1 m. Při průzkumných pracích v roce 2005 nebyla zastižena hladina podzemní vody. Vzhledem k přítomnosti významných podzemních staveb v blízkosti posuzované lokality (metro, teplovod) předpokládáme, že hladina podzemní vody může být těmito stavbami ovlivněna. Úroveň hladiny podzemní vody pod terénem a její kvalita bude ověřena při následném inženýrsko-geologickém průzkumu. Pro případ velkých přítoků do stavebních jam bude navržen systém drenáží a čerpacích studní. Během stavby může být podzemní voda kontaminována zejména úniky pohonných hmot, olejů a mazadel z dopravních či stavebních mechanizmů. Při případné havárii bude nutné zahájit sanační čerpání a kontaminovanou vodu příslušným způsobem sanovat. Dešťové vody ze staveniště a ze stavebních jam budou vypouštěny do kanalizace po usazení kalů v sedimentačních jímkách. Předpokládá se zřízení sběrných záchytných jímek, kam bude sveden


131

Rokytka Park Praha


provizorní odvodňovací drenážní systém z prostoru stavební jámy, odkud budou vody přečerpávány do systému dešťové kanalizace. Splaškové odpadní vody produkované ve fázi výstavby budou likvidovány dle platné legislativy (zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, v platném znění) a budou odpovídat svým složením běžným komunálním odpadním vodám, které obsahují především biologicky odbouratelné látky. Fáze provozu Ve fázi provozu budou produkovány dešťové a splaškové odpadní vody. Splaškové odpadní vody v množství 735,72 m3/den budou svedeny do pravobřežního sběrače, který kapacitně vyhovuje. Splaškové odpadní vody budou splňovat z hlediska znečištění limity kanalizačního řádu hlavního města Prahy. Splaškové odpadní vody z restaurace budou vedeny přes lapol. Dešťové vody budou svedeny přes retenční nádrž (suchý poldr) do Rokytky. Retenční prostor o objemu cca 800 m3 byl konzultován se správcem toku Lesy Praha. Hloubka vody bude max. 1,1 m a bude po dešti regulovaně vypouštěna. V území lze předpokládat poměrně vysokou agresivitu spodní vody, dle archivních rozborů je způsobená zvýšeným obsahem síranů. Pro potvrzení tohoto předpokladu bude nutné provést rozbor podzemních vod v zájmovém území.

5. Vlivy na půdu Pozemky pro plánovanou výstavbu bytového komplexu nepatří k pozemkům určeným k plnění funkcí lesa. Dle výpisu z KN jsou pozemky zařazeny jako druh ostatní plocha, zastavěné plocha a nádvoří, vodní plocha a zahrada (ZPF, 3. třída ochrany). Realizace záměru si vyžádá zábor ploch v rozsahu uvedeném v kapitole B. II. 1 Půda. Stavba nebude realizována na lesní půdě, lze tedy spíše hovořit o vlivu zemních prací na těženou zeminu. Ta by mohla být v případě úniku zejména ropných látek kontaminována, jiné ovlivnění těchto zemin stavbou nepředpokládáme. Objem zeminy z výkopů ze stavebních jam posuzovaného záměru budou tvořit cca 77 700 m3. V této bilanci je započítán i objem zeminy vytěžené při výkopech pro základové konstrukce a zemina vytěžená při zakládání inženýrských sítí. Veškerá vytěžená zemina z výkopu stavebních jam a výkopů pro základové konstrukce bude uložena na mezideponiích umístěných v prostoru staveniště dané etapy a poté bude využita pro terénní úpravy v rámci posuzovaného areálu. Kontaminace a narušenost zemin Na pozemku pro plánovanou výstavbu bytových domů byla v minulosti soustředěna stavební příprava pro výstavbu rozsáhlého areálu závodu ČKD v okolí Kolbenovy ulice. Byly zde umístěny dílny, opravny nákladních vozů, sklady, volné skladové plochy a betonárna. Povrch zájmového území v celé oblasti tvoří navážky základy budov a navezený komunální odpad. Na základě archivních průzkumů i výsledků současných průzkumných prací lze za hlavní kontaminanty v zájmovém území považovat ropné látky a polycyklické aromatické uhlovodíky.


132

Rokytka Park Praha


Pro účely oznámení byla aktualizována studie rozsahu kontaminace zemin v posuzovaném území. Z výsledků průzkumných prací, které byly provedeny 22. až 23. 4. 2008 vyplývá, že zjištěná kontaminace zemin ropnými látkami (NEL) je poměrně nízká a lze ji tedy využít pro zpětné zásypy v území. Rozsah výskytu látek PAU v areálu lze hodnotit pouze jako ojedinělý výskyt, který není z hlediska výskytu těchto látek pro celý areál bilančně jakkoliv významný. Ke kontaminaci zemin může dojít ve fázi výstavby v případě úniku pohonných hmot a mazacích látek ze stavebních strojů a dopravních prostředků. Toto nebezpečí však lze minimalizovat zabezpečením strojů proti úniku ropných látek, preventivní a pravidelnou údržbou veškeré mechanizace, modernizací strojového parku a dodržováním bezpečnostních opatření při manipulaci s těmito látkami. Kontaminace zemin ve fázi provozu záměru se nepředpokládá.

6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje Stavbou nedojde k dotčení ložiska vyhrazených či nevyhrazených nerostů, ani k vyvolání sesuvných pohybů. Horninové prostředí může být v havarijním případě během výstavby záměru kontaminováno úniky ropných produktů ze stavebních či dopravních mechanizmů. V tomto případě bude nutné kontaminovanou zeminu ihned vytěžit a odvézt na zabezpečenou skládku.

7. Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy Vlivy na flóru Posuzovaná lokalita není z ochranářského hlediska nikterak významná. Vyskytují se zde běžné druhy s významným zastoupením ruderálních bylin. Na sledovaných lokalitách nebyly zjištěny žádné zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin ve smyslu vyhlášky č. 359/1992, v platném znění. Nebyla zjištěna ani přítomnost ohrožených druhů rostlin uvedených v Černém a červeném seznamu cévnatých rostlin ČR. Stavba bude mít vliv i na stávající zeleň, a proto byl v zájmovém území učiněn dendrologický průzkum spolu s oceněním dřevin (Atelier zahradní a krajinné tvorby, 2005). Celkem bylo v posuzovaném území hodnoceno samostatně 255 stromů. Podrobné údaje o jednotlivých stromech se nachází v dendrologickém průzkumu, který je součástí tohoto oznámení (příloha č. 3). Perspektiva těchto stromů je hodnocena jako krátkodobá, a to z hlediska vitality a stability. Jedná se převážně o krátkověké náletové dřeviny, případně o ovocné dřeviny jako pozůstatek původních výsadeb v území. Dřeviny jsou podprůměrně hodnotné, a to v důsledku stáří, chorob, škůdců nebo poškození a je podstatně snížena jejich vitalita. Jejich existence v přijatelném stavu se předpokládá přibližně od 10 do 25 let. Střednědobá perspektiva vývoje je možná předpokládat u stromů původního fragmentu lužního lesa. Většina stromů je průměrně hodnotná, habitus se může i významně odchylovat od normálu (v důsledku zápoje apod.). Případné poškození nebo výskyt chorob a škůdců podstatně neovlivňuje jejich kvalitu. Tyto dřeviny jsou doporučeny k ochraně a využití při dalším rozvoji území.


133

Rokytka Park Praha


Pozn.: Povolení ke kácení vydává příslušný odbor Městské části. Sadové úpravy komplexu (viz Výkres č. 4) Vzniklá ekologická újma bude kompenzována náhradními výsadbami na pozemcích stavby v rámci plánovaných sadových úprav. Je navržena výsadba střední keřové a vyšší zeleně v celém obytném areálu. Základem vegetačních úprav budou vzrostlé dřeviny (alejové stromy), které by měly vytvářet základní kostru sadovnické kompozice. Pod obytným souborem bude zachován zelený pás vegetace. Tento pás bude navazovat na parkové úpravy a vycházkové cesty obytné zóny. Pro sadové úpravy v areálu budou použity autochtonní dřeviny. Do parku budou vysazeny skupinové výsadby keřů a stromů a jako kosterní dřeviny budou použity stromy původní vegetace dle stanoveného biotopu určeného na základě podrobného dendrologického průzkumu.V místě zastavěného území obytného souboru budou vysazeny intenzivní zapojené okrasné keřové skupiny a výsadby alejových stromů. Tyto výsadby budou postupně přecházet do volnější krajinné úpravy parku. Komunikace v zástavbě budou lemovány alejovými stromy v zádlažbě a budou fungovat jako zelené biokoridory spojující zelené plochy uvnitř zástavby. Uvedenými výsadbami zeleně dojde ke zlepšení stavu území a začlenění staveb do stávajícího území. Podrobnější projekt vegetačních úprav bude zpracován v následujícím stupni dokumentace. Výpočet koeficientu zeleně Plocha (funkční plocha)

50 833,75 m2

Koeficient zeleně je stanoven na 0,4

20 333,5 m2

Dosažený koeficient zeleně na pozemku 0,4043

20 553,79 m2

Tab. č. 47:Tabulka výpočtu koeficientu zeleně Funkční plocha (m2)

50833,75

veřejná zeleň na terénu (m2) předzahrádky na terénu (m2)

11616,28 3746,43

stromy velké (50 m2) stromy střední (25 m2)

28 81

1400 2025

celkem zeleň na terénu (m2) % stromy ze zeleně na terénu

18274,54 18,74192 %

max. 25 %

veřejná zeleň na konstrukci (m2) předzahrádky na konstrukci (m2) veřejná zeleň na konstrukci nad 2 m (m2)

2895,97 2991,8 89,64

20 % 20 % 90 %

579,194 598,36 80,676

popínavá zeleň (m2)

170,17

600 %

1021,02

celkem zeleň na konstrukci % zeleň na konstrukci z celku

2279,25 11,0892 %


max. 25 %

134

Rokytka Park Praha


požadovaný koeficient zeleně požadovaná plocha zeleně (m2)

0,4 20333,5

výsledný koeficient zeleně výsledná plocha zeleně (m2)

0,404333538 20553,79

Vlivy na faunu Realizace komplexu bude mít negativní dopad pouze na jednotlivé jedince, kteří se zdržují přímo na ploše areálu. Je však nutné říci, že se nejedná o zvláště chráněné druhy nebo druhy geograficky cenné. Významné ovlivnění populací v místě záměru se tedy nepředpokládá. Vlivy na ekosystémy V podstatě každý zásah do stávající zeleně v území má svým způsobem určitý dopad do ekosystému daného území. Realizací záměru dojde k likvidaci stávající náletové neudržované zeleně. Po dočasnou dobu tak dojde např. ke zmenšení hnízdních příležitostí pro ptactvo, k redukci populací přítomných druhů hmyzu apod. Uvedené negativní vlivy budou dostatečně kompenzovány realizací nových sadových úprav v zájmovém území komplexu. Cílem návrhu sadových úprav je vytvořit v území zajímavou a mimořádnou koncepci zelených ploch a vzrostlé zeleně, která bude v harmonii s navrhovanými stavbami. Cennější plochy stávající zeleně podél toku řeky Rokytky budou zachovány a zároveň budou propojeny s navrhovanými plochami zeleně v navrhovaném obytném areálu. Přes všechny tyto skutečnosti je nutné připomenout, že zájmové území nelze považovat za prostředí přirozené, ani přírodě blízké. Z tohoto důvodu nepovažujeme vliv záměru na ekosystémy za významný.

8. Vlivy na ÚSES, VKP a systém NATURA 2000 Vlivy na ÚSES ZCHÚ a VKP V zájmovém území záměru se nevyskytují žádné prvky ÚSES. Nejbližšími prvky ÚSES v okolí záměru je nefunkční lokální biokoridor L4/255, který je tvořen tokem říčky Rokytky a nefunkční lokální biocentrum L2/83. Na ploše posuzovaného areálu se nenacházejí žádné významné krajinné prvky ani ZCHÚ. Vlivy na NATURA 2000 Na základě stanoviska S – MHPH – 038327/2008/1/OOP/VI Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 25. 1. 2008 uvedený záměr nemůže mít významný vliv na evropsky významné lokality ani ptačí oblasti.

9. Vlivy na krajinu (charakter městské části) Řešené území je součástí městské části Praha 9. Posuzovaná lokalita je vymezena koridory zrušených železničních vleček na severu, tramvajovou tratí Kolbenova – Poděbradská na východě, Rokytkou na jihu a areálem Pepsi Cola na západě. V širším okolí se nachází frekventované komunikace Kolbenova, Kbelská a Poděbradská. - E K O L A group, spol. s r.o. -

135

Rokytka Park Praha


Pro posouzení vlivu navrhovaného záměru Rokytka Park Praha na krajinný ráz a estetické charakteristiky území je podstatné hodnotit záměr dle určujících objektivních faktorů krajinného rázu území. Při hodnocení vlivů záměru na krajinný ráz byly vzaty v úvahu následující hlediska: •

Vliv na estetické kvality území a krajinný ráz

Navrhovaný záměr bude nenásilně začleněn do současného prostoru a z hlediska územního plánování bude plnit svoji funkci. Snahou při architektonickém a dispozičním řešení záměru bylo vytvořit moderní objekty a začlenit je do přírodního charakteru území v návaznosti na připravované obytné a rekreační stavby v širším okolí. Vlivy navrženého areálu na estetické kvality území je možno pokládat za poměrně příznivé. Krajinný ráz, resp. charakter městské části nebude významně negativně ovlivněn, naopak v území vznikne nový prvek, který esteticky vylepší současný vzhled značně zanedbaného prostoru stávajícího areálu. Výrazné změny lokální morfologie terénu se nepředpokládají. •

Vznik nové charakteristiky území

Výstavba záměru Rokytka Park Praha na místě dnes značně zanedbaného prostoru bývalé zahrádkářské kolonie vtiskne území z lokálního pohledu nový charakter. Cílem záměru je vytvoření obytného souboru s drobnými komerčními plochami, restaurací a sportovišti včetně parkové zeleně. •

Narušení stávajícího poměru krajinných složek

Dotčenou část města lze charakterizovat jako intenzivně urbanizované území. Výstavbou obytného areálu nedojde k narušení poměru krajinných složek. •

Narušení vizuálních vjemů

Snahou při architektonickém ztvárnění záměru bylo vytvořit několik obytných zón s mírně odlišným přístupem k řešení. Jedná se o centrální prostor s charakterem společenského centra celé nové čtvrti, prostor řadových domů s předzahrádkami, prostor viladomů s omezeným přístupem automobilové dopravy a přímým kontaktem se zelení a prostor pro sportovní plochy na jihovýchodě. Na základě architektonického ztvárnění lze říci, že nově realizovaný záměr bude vytvářet nový prvek v blízkých pohledech. •

Dálkové pohledy

Posuzovaný soubor se díky své poloze neuplatňuje v dálkových pohledech a nehraji prakticky žádnou roli na horizontu města z běžně sledovaných bodů. Pouze dvě dominanty (objekty C1, C2 – 16 NP) upozorňují na existenci souboru. Závěrem lze konstatovat, že záměr Rokytka Park Praha v celkové siluetě města nebude působit nikterak rušivě.

10. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky V rámci realizace stavby bude provedeno odstranění stávajících vozovek, zpevněných ploch a zbytků základů, podezdívek již odstraněných objektů nacházejících se v prostoru staveniště. Rovněž bude prováděno bourání vozovek a zpevněných ploch v trasách přípojek inženýrských sítí. V zájmovém území se nenacházejí žádné architektonické, historické, kulturní ani zapsané archeologické památky. Vzhledem ke starším nálezům je však lokalita považována za „území


136

Rokytka Park Praha


s archeologickými nálezy“ ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., v platném znění. V tomto případě jsou stavebníci již od přípravy stavby povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu AV ČR a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum.


137

Rokytka Park Praha


II. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci Vliv záměru z hlediska velikosti ovlivněného území je omezen pouze na bezprostřední okolí. Přímo dotčena bude stávající plocha s ruderální vegetací a náletovými dřevinami. Jedná se především o krátkověké dřeviny případě i ovocné stromy jako pozůstatek původních výsadeb. Dřeviny jsou většinou podprůměrně hodnotné. Na základě výsledků rozptylové studie lze konstatovat, že realizace záměru je ve vztahu k vlivům na ovzduší realizovatelná a nebude výrazněji ovlivňovat imisní pozadí v bezprostředním okolí zájmového území, protože příspěvky vyvolané pouze samotným řešeným záměrem lze označit za malé a málo významné. Hodnoty hladin akustického tlaku A ze stacionárních zdrojů umístěných na střechách objektů v areálu Rokytka Park Praha budou splňovat hygienické limity ve všech výpočtových bodech v okolí posuzovaného záměru v denní i noční době. Provozem záměru Rokytka Park Praha nedojde ke zhoršení akustické situace v chráněném venkovním prostoru okolních obytných objektů. U přilehlých fasád objektů jihozápadně od záměru naopak dojde ke zlepšení akustické situace vlivem odstínění budovami Rokytka Parku. Rozdíl ekvivalentních hladin akustického tlaku A v roce 2014 bez záměru Rokytka Park Praha a s uvažováním provozu Rokytka Park Praha se pohybuje v rozmezí pro den do 5 dB (zlepšení) a pro noc do 5,2 dB (zlepšení).

III. Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice Předkládaný záměr nebude představovat nepříznivý vliv přesahující státní hranice.

IV. Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů Fáze projektových příprav •

Všechny regulativy, které předepisuje územní plán, musí být dodrženy.

•

V dalším stupni projektové dokumentace je třeba upřesnit postup stavebních prací s ohledem na výstavbu jednotlivých hmot komplexu Rokytka Park Praha. Upřesnit souběh stavebních prací, počet strojů a jejich umístění.

•

Při výběrovém řízení na dodavatele stavby by mělo být bráno jako jedno ze srovnávacích měřítek i specifikování garancí na minimalizaci negativních vlivů v době výstavby a na celkovou délku trvání výstavby.

•

Celý proces výstavby je nutno organizačně zajistit tak, aby maximálně omezoval možnost narušení faktorů pohody.

•

Postup a organizaci výstavby připravit tak, aby byl maximálně omezen počet výjezdů ze stavby a pohyb vozidel a stavební techniky a aby byl prováděn v maximální míře pouze na staveništi.

•

Před uvedením záměru do provozu musí být zpracovány a předloženy ke schválení manipulační, požární a havarijní řády jednotlivých provozů a zařízení. - E K O L A group, spol. s r.o. -

138

Rokytka Park Praha


•

Vypracovat jako součást tohoto řádu systém informování o vzniklé havárii (policie, hasiči, záchranná služba, Městská část Praha 9 a Magistrát hl. m. Prahy odbor ochrany prostředí).

•

Pro případ velkých přítoků do stavebních jam bude navržen systém drenáží a čerpacích studní.

•

Provést kontrolní odběry podzemní vody z hlediska agresivity.

•

Při plánování stavby je třeba preferovat používání moderních stavebních mechanismů se sníženou emisí znečišťujících látek do ovzduší.

•

Při výběru dodavatele strojního zařízení pro stavební práce je nutné se řídit požadavky na minimalizaci hlučnosti použitých mechanismů, jejichž činnost při výstavbě nezpůsobí zhoršení akustické situace a překročení hygienických limitů v chráněných vnitřních prostorech stavby.

•

Před zahájením výstavby doporučujeme, aby obyvatelé z nejblíže situovaných objektů byly seznámeni s délkou a charakterem jednotlivých fází výstavby. Znají-li občané zasažení hlukem účel a smysl hlučné činnosti, pak jejich reakce na tento hluk je příznivější a minimalizuje se vznikající stres a nepohoda. Vhodné by bylo ustanovení kontaktní osoby, na kterou by se postižení občané mohli obrátit s případnými žádostmi a stížnostmi.

•

V maximální míře koordinovat stavební činnost všech plánovaných objektů areálu Rokytka Park Praha a dalších plánovaných staveb v dotčeném území tak, aby byly vlivy na životní prostředí a obyvatelstvo minimalizovány.

Fáze výstavby •

Musí být zajištěno dopravní značení v prostoru výjezdů ze staveniště a je nutno zajistit bezpečnost provozu na stávajících komunikacích.

•

Při výstavbě musí být zachován průjezd sanitních a požárních vozidel.

•

V době výstavby je nutné z důvodu snížení prašnosti zajistit pravidelné skrápění staveniště, provádět důsledné čištění mechanismů vyjíždějících ze stavby, zamezit úniku přepravovaného materiálu jeho zakrytím na vozidlech, zajistit udržování pořádku na staveništi a jeho oplocení.

•

Na staveništi nesmí být pálen odpad.

•

Vozidla vyjíždějící ze staveniště musí být řádně očištěna, aby nedocházelo ke znečišťování veřejných komunikací (zemina, betonová směs). U výjezdů ze staveniště bude proto situována plocha pro mechanické očištění vozidel.

•

Dodavatel stavby bude odpovědný za zajištění řádné údržby a sjízdnosti všech jím využívaných přístupových cest k zařízením stavenišť po celou dobu výstavby a za uvedení komunikací do původního stavu.

•

Věnovat zvýšenou pozornost technickému stavu dopravních a stavebních mechanismů z hlediska jejich ekologické nezávadnosti a v tomto směru realizovat jejich periodické kontroly.

•

V prostoru stavby nebudou skladovány pohonné hmoty a maziva. Nutnou manipulaci s nimi zde omezit na minimum.

•

Bude-li to možné, používat místo paliv a maziv ropného původu snáze odbouratelné ekvivalentní bioprodukty.

•

V případě úniku ropných látek neprodleně zahájit sanační práce a s kontaminovanou zeminou a vodou zacházet podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a souvisejících prováděcích předpisů.


139

Rokytka Park Praha


•

Zajistit vhodné sorpční prostředky k likvidaci eventuálních havarijních úniků ropných látek z dopravních prostředků.

•

Provádět pravidelně technické prohlídky vozidel a pravidelné seřizování motorů.

•

Vzhledem k tomu, že v uvažovaných součinnostech stavebních fází se vypočtené hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A ze stavební činnosti pohybují v pásmu nejistoty výpočtu nebo nad hygienickým limitem, je nutné navrhnout následující protihluková opatření: o

snížení počtu současně pracujících strojů (max. počet 30 stavebních strojů s ekvivalentní hladinou akustického tlaku A v 10 m LAeq v 10 m = 80 dB, s délkou nasazení 8 hodin během 14hodinové pracovní doby),

o

snížení hlučnosti věžových jeřábů (věžové jeřáby s max. LAeq v 10 m = 60 dB),

o

snížení hlučnosti stavebních strojů (využívat především stavební stroje s nižší hladinou akustického tlaku A v 10 m, např.: autojeřáb s LAeq v 10 m = 75 dB, kompresor s LAeq v 10 m = 68 dB),

o

oplocení staveniště plným plotem o výšce min. 3 m směrem k obytné zástavbě od jihozápadní k jihovýchodní straně staveniště.

•

V době od 21 do 7 hod provádět pouze dokončovací práce uvnitř objektu (nehlučná stavební činnost).

•

Při práci u hranic pozemku směrem k obytné zástavbě na jihozápadě a jihovýchodě staveniště může být v provozu maximálně jeden stroj s LAeq v 10 m = 80 dB.

•

Řidiči nákladních aut po příjezdu na stavbu a po dobu čekání na stavbě musí vypnout motor.

•

Během výstavby je třeba dodržovat dohodnuté dostatečně dlouhé přestávky během hlučných operací, aby obyvatelé nejbližších objektů měli možnost větrání vnitřních obytných prostor.

•

V období výstavby záměru je třeba minimalizovat vznik odpadů.

•

Veškeré dešťové a splaškové vody odcházející z areálu musí splňovat podmínky předepsané zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách v platném znění.

•

Musí být zpracován podrobný plán nakládání s odpady. Jde zejména o upřesnění množství a druhu odpadu vznikajícího při výstavbě, včetně navržení prostoru pro shromažďování odpadů. Je třeba preferovat recyklaci a třídění odpadů, avšak za předpokladu minimalizace přímých (hluk, prach) i nepřímých (obslužná doprava) negativních vlivů spojených s touto činností.

•

Kácení stromů provádět v období vegetačního klidu (říjen až březen) a mimo hnízdní období (duben – červenec).

•

Vzhledem k tomu, že není vyloučena možnost archeologického nálezu, doporučujeme spolupracovat s archeologem, který by měl jak před zahájením, tak i po celou dobu stavební akce sledovat průběh zemních prací (tj. archeologický dohled), aby mohl včas reagovat na vzniklou situaci.

Fáze provozu •

Dodržovat schválené havarijní, provozní a manipulační řády.

•

Vzhledem k tomu, že v době zpracování předložené akustické studie nebylo známo přesné výškové vedení komunikace Kbelská ve výhledovém roce 2014 a komunikace proto nebyla modelována v zářezu jak je plánováno, předpokládá se, že budou skutečné hodnoty hladiny akustického tlaku A v okolí této komunikace v roce 2014 příznivější než v uvedeném výpočtu.


140

Rokytka Park Praha


V dalším stupni projektové dokumentace proto doporučujeme výpočtový model upřesnit s ohledem na skutečné předpokládané výškové vedení komunikace. •

V dalším stupni projektové dokumentace doporučujeme hodnotu zvukové izolace obvodového pláště blíže specifikovat na základě jednotlivých skladeb stavebních konstrukcí.

•

Zajistit vhodné sorpční prostředky k likvidaci eventuálních havarijních úniků ropných látek z dopravních prostředků.

•

Veškeré dešťové a splaškové vody odcházející z areálu musí splňovat podmínky předepsané zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách v platném znění.

•

V období provozu záměru je třeba minimalizovat vznik odpadů.

•

Provozovatel stavby je povinen vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi dle § 39, odst. 1, z. 185/2001 Sb. a v případě produkce více než 50 kg nebezpečného nebo 50 t ostatního odpadu posílat každoročně hlášení o produkci odpadů příslušnému úřadu dle § 39, odst. 2.

•

Je třeba preferovat recyklaci a třídění odpadů, avšak za předpokladu minimalizace přímých (hluk, prach) i nepřímých (obslužná doprava) negativních vlivů spojených s touto činností.


141

Rokytka Park Praha


V. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů Doprava (resp. hluk a ovzduší) Použité intenzity dopravy na posuzovaných komunikacích byly zpracovány Technickou správou komunikací hl. m. Prahy (současný stav 2007) a Útvarem rozvoje hlavního města Prahy (výhledový stav). Informace vychází z dostupných informací o území (Územní plán hl. m. Prahy) a také z dopravních průzkumů (ÚDI Praha). Výhledové intenzity dopravy na komunikační síti jsou odborným odhadem Útvaru rozvoje města hl. m. Prahy. Intenzity automobilové dopravy pro současný stav (rok 2007) byly zjištěny dopravními průzkumy v dotčeném území a doplněny o hodnoty z databáze sledované sítě ÚDI Praha. Neurčitost plyne ze stanovení koeficientů pro výpočet intenzit a přerozdělení dopravy. Z toho plynou nejistoty ve výpočtech, které jsou založeny na těchto odhadech intenzit dopravy (tj. rozptylová a akustická studie). Faktorem, který omezuje přesnost matematického modelování, je i vzdálený výhled předpokládaného provozu na komunikační síti, kdy je obecně odhadována technologická úroveň vozového parku a jeho emisní parametry na základě znalostí současných technologií a trendů obměny vozového parku v České republice. Hodnocení rizik Při interpretaci závěrů, tj. charakteristiky kvalitativních i kvantitativních rizik existují nejistoty, které byly použity v konkrétním systému odhadu zdravotních rizik. Tyto nejistoty vyplývají z: •

vstupních dat, tj. dat o složení dopravního proudu včetně intenzit na jednotlivých komunikacích,

•

použití modelů výpočtu emisí a výpočtu rozptylu znečišťujících látek v atmosféře,

•

použití dat o konfiguraci terénu,

•

použití epidemiologických dat charakterizující vztah dávky a účinku ze zahraničních studií publikovaných WHO a EC.


142

Rokytka Park Praha


E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU Vlastní posuzovaný záměr Rokytka Park Praha je z hlediska umístění, funkčního využití i architektonického a technického řešení posuzován v jediné variantě. Dále jsou řešeny jednotlivé časové horizonty stavů v území, které nejsou v pravém slova smyslu variantami. Tyto stavy však dávají dobrý přehled o celkovém stavu životního prostředí v jednotlivých letech a o samotném příspěvku záměru k těmto předpokládaným stavům. V oznámení a v jednotlivých přílohách (rozptylová a akustická studie) jsou proto hodnoceny následující základní stavy: •

Stávající stav (rok 2007)

•

Fáze výstavby záměru Rokytka Park Praha (03/2009 – 05/2014)

•

Stav v roce 2014 – Kompletní náplň území se záměrem Rokytka Park Praha

•

Stav v roce 2014 – Samotný příspěvek záměru Rokytka Park Praha

Výše uvedené variantní zpracování umožní vytvořit si podrobnou představu o příspěvcích záměru k hlukové zátěži a znečištění ovzduší v daném území. Konkrétní vyhodnocení vlivů jednotlivých stavů na životní prostředí je předmětem předchozích kapitol. Ve stručnosti lze konstatovat následující: Realizace záměru nebude představovat významné zhoršení životního prostředí. U jednotlivých složek životního prostředí nedojde v důsledku výstavby a provozu záměru Rokytka Park Praha k výrazným negativním změnám ani k překročení únosné míry zatížení.


143

Rokytka Park Praha


ZÁVĚR Oznámení záměru „R o k y t k a P a r k P r a h a “ bylo zpracováno dle přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění. Pro uvedený záměr byla zpracována řada odborných studií k těm složkám ŽP (hluk, ovzduší, dendrologie, znečištění zemin), které by mohly mít zásadní vliv z hlediska negativních dopadů záměru na okolí. Ze zpracování oznámení vlivu na životní prostředí záměru Rokytka Park Praha vyplynuly tyto závěry: •

Záměr je situován v městské části Praha 9, mezi ulicemi Kolbenova, Poděbradská a Kbelská. Lokalita pro plánovanou výstavbu je ohraničena smyčkou železniční vlečky a na jihovýchodě hranou svahu na pravém břehu Rokytky.

•

Posuzovaný záměr se skládá z 8 základních objektů (skupin) s celkovým počtem 904 bytů. Budou se zde nacházet i obchodní a administrativní plochy, restaurace a sportovní plochy (volejbalové a tenisové kurty). V podzemních podlažích objektů budou umístěny podzemní garáže s celkovým počtem 861 parkovacích stání. Na povrchu je navrženo celkem 111 parkovacích stání.

•

Objekty budou mít převážně 4 až 6 nadzemních podlaží a jeden nebo dva suterény. Pouze dva věžové objekty v centru areálu budou mít 16 nadzemních podlaží.

•

Pozemky pro výstavbu posuzovaného areálu nepatří k pozemkům určeným k plnění funkcí lesa. Dle výpisu z KN jsou pozemky zařazeny jako druh ostatní plocha, zastavěné plocha a nádvoří vodní plocha a zahrada (ZPF).

•

Zjištěná kontaminace zemin ropnými látkami (NEL) je poměrně nízká a lze ji tedy využít pro zpětné zásypy v území. Rozsah výskytu látek PAU v areálu lze hodnotit pouze jako ojedinělý výskyt, který není z hlediska výskytu těchto látek pro celý areál bilančně jakkoliv významný.

•

Ve fázi provozu budou produkovány dešťové a splaškové odpadní vody. Splaškové odpadní vody v množství 735,72 m3/den budou svedeny do pravobřežního sběrače, který kapacitně vyhovuje. Splaškové odpadní vody budou splňovat z hlediska znečištění limity kanalizačního řádu hlavního města Prahy.

•

Dešťové vody ve fázi provozu budou svedeny přes retenční nádrž (suchý poldr) do Rokytky. Retenční prostor o objemu cca 800 m3 byl konzultován se správcem toku Lesy Praha.

• Z hlediska problematiky vod lze konstatovat, že stavba nebude mít nepříznivé dopady na životní prostředí v daném území. • Realizace záměru je ve vztahu k vlivům na ovzduší realizovatelná a nebude výrazněji ovlivňovat imisní pozadí v bezprostředním okolí zájmového území, protože příspěvky vyvolané pouze samotným řešeným záměrem lze označit za malé a málo významné. • Vypočtené hodnoty LAeq,S z liniových zdrojů se pohybují pod hygienickým limitem ve všech fázích výstavby a v součinnostech stavebních fází. Maximální intenzita nákladní dopravy bude 143 jízd za den.


144

Rokytka Park Praha


• Vzhledem k tomu, že v některých výpočtových bodech byla vypočtená hladina akustického tlaku A ze stacionárních zdrojů ve fázi výstavby v pásmu nejistoty výpočtu nebo nad hygienickým limitem, byla navržena konkrétní protihluková opatření (snížení počtu současně pracujících strojů na stavbě, snížení hlučnosti věžových jeřábů, snížení hlučnosti stavebních strojů a oplocení staveniště). • Z výsledků výpočtů hluku ze stacionárních zdrojů ve fázi výstavby při uvažování protihlukových opatření je patrné, že ve všech výpočtových bodech se budou vypočtené hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A pohybovat pod hygienickým limitem dle NV č. 148/2006 Sb., v platném znění. • Při dodržení vstupních parametrů stacionárních zdrojů, jejich počtu a umístění lze předpokládat splnění hygienických limitů z liniových a stacionárních zdrojů hluku, které souvisí s provozem Rokytka Parku Praha dle NV č. 148/2006 Sb., v platném znění. • Oproti stávajícímu stavu v roce 2007 dojde ve výhledovém roce 2014 v některých místech ke zhoršení akustického stavu, který je vyvolán především přirozeným zvýšením intenzity automobilového provozu. Na druhé straně dojde ke snížení akustické zátěže především změnou výškových poměrů v ulici Kbelská a jejím částečným zastropením. Výstavbou Rokytka Parku Praha dojde k odstínění stávající zástavby jihozápadně od záměru. • Provozem záměru Rokytka Park Praha nedojde ke zhoršení akustické situace v chráněném venkovním prostoru okolních obytných objektů. • Záměrem nebudou dotčeny žádné prvky ÚSES, VKP ani ZCHÚ dle zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění. • Z hlediska likvidace bylinné vegetace půjde o vliv nevýznamný, neboť v území jsou přítomny hlavně ruderální druhy rostlin bez větší floristické hodnoty. Na sledovaných lokalitách nebyly zjištěny žádné zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin ani živočichů ve smyslu vyhlášky č. 359/1992, v platném znění. • Realizace komplexu bude mít negativní dopad pouze na jednotlivé jedince, kteří se zdržují přímo na ploše areálu. Je však nutné říci, že se nejedná o zvláště chráněné druhy nebo druhy geograficky cenné. • V rámci realizace záměru dojde k likvidaci stávající stromové a keřové vegetace. Vzniklá ekologická újma bude kompenzována výsadbami v rámci plánovaných sadových úprav komplexu Rokytka Park Praha. • Vzhledem ke starším nálezům je lokalita určená pro výstavbu posuzovaného záměru považována za „území s archeologickými nálezy“ ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., v platném znění. • Stavba nepředstavuje významné riziko pro zdraví obyvatel. • Budou-li respektovány podmínky navržené v tomto oznámení, lze případné zásahy do životního prostředí akceptovat.

Investiční záměr „Rokytka Park Praha“ lze při respektování navrhovaných opatření doporučit k realizaci.


145

Rokytka Park Praha



146

Rokytka Park Praha


F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE Fotodokumentace Výkresová část: Výkres č. 1 – Situace – ortofotomapa Výkres č. 2 – Situace širších vztahů Výkres č. 3 – Situace koordinační Výkres č. 4 – Situace zeleně Výkres č. 5 – Doprava přehledná situace Výkres č. 6 – Situace suterénu Výkres č. 7 – Situace parteru Výkres č. 8 – Kartogram ÚRM návrh ÚPn (ostatní doprava + zdrojová a cílová doprava záměru) Výkres č. 9 – Schéma rozdělení zátěží souboru v návaznosti na širší kartogram URM (zdrojová a cílová doprava záměru) – napojení pouze na Kolbenovu Výkres č. 10 – Situace staveniště 1. etapa výstavby – 1. fáze Výkres č. 11 – Situace staveniště 1. etapa výstavby – 2. fáze Výkres č. 12 – Situace staveniště 2. etapa výstavby Výkres č. 13 – Situace staveniště 3. etapa výstavby


147

Rokytka Park Praha



148

Rokytka Park Praha


Foto č. 1: Prostor pro plánovanou výstavbu Rokytka Park Praha

Foto č. 2: Bývalá železniční vlečka


149

Rokytka Park Praha


Foto č. 3: Tok Rokytky v blízkosti posuzovaného záměru


150

Rokytka Park Praha


G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU Zájmová lokalita pro plánovaný areál bytových domů ve tvaru nepravidelného půlkruhu o šíři cca 320 m se nachází na hranici katastrů Vysočan a Hloubětína, v území mezi ulicemi Kolbenova, Poděbradská a Kbelská. Lokalita pro plánovanou výstavbu je ohraničena smyčkou železniční vlečky a na jihovýchodě hranou svahu na pravém břehu Rokytky. Posuzovaný záměr se skládá z 8 základních objektů (skupin) s celkovým počtem 904 bytů. Budou se zde nacházet i obchodní a administrativní plochy, restaurace a sportovní plochy (volejbalové a tenisové kurty). V podzemních podlažích objektů budou umístěny podzemní garáže s celkovým počtem 861 parkovacích stání. Na povrchu je navrženo celkem 111 parkovacích stání. Objekty budou mít převážně 4 až 6 nadzemních podlaží a jeden nebo dva suterény. Pouze dva věžové objekty v centru areálu budou mít 16 nadzemních podlaží. V rámci oznámení byly zpracovány samostatné studie, které jsou přílohou oznámení (Rozptylová studie, Akustická studie, Dendrologický průzkum, Rozsah kontaminace zemin) Vlastní záměr je řešen v jedné variantě. Technické a technologické řešení stavby odpovídá evropským standardům.

Doprava Při zpracování oznámení byly jako vstupní dopravní informace použity údaje o intenzitě dopravy zpracované Technickou správou komunikací hl. m. Prahy a Útvarem rozvoje hlavního města Prahy. Na základě údajů o intenzitě dopravy související s předpokládaným záměrem pak byly pomocí standardních matematických modelů predikovány hlukové zátěže a znečištění ovzduší, ze kterých se následně odvozovaly zdravotní rizika. V současnosti se intenzity dopravy na vybraných komunikacích (Kolbenova, Kbelská, Poděbradská) pohybují v rozmezí od 10 700 všech vozidel do 19 200 všech vozidel (osobní + pomalá bez tramvají). Nejvyšších intenzit dopravy je dosahováno na komunikaci Kbelské v úseku Kolbenova – Poděbradská (19 181 vozidel za 24 h). Ve výhledovém roce 2014, kdy již bude posuzovaný záměr Rokytka Park Praha v provozu se intenzity dopravy s přičtením dopravy ze záměru na komunikaci Poděbradská budou pohybovat v rozmezí od 42 250 do 50 550 všech vozidel za 24 h. Nejvíc frekventovanou komunikací v okolí posuzovaného záměru ve výhledovém roce bude komunikace Kbelská, kde se budou intenzity dopravy pohybovat okolo 59 950 všech vozidel za 24 h (se započtení záměru). Na komunikaci Kolbenova budou intenzity dopravy ve výhledovém roce s přičtením dopravy ze záměru dosahovat hodnot zhruba od 30 050 do 36 850 všech vozidel za 24 hodin. Z nového obytného komplexu Rokytka Park Praha bude vyjíždět do Kolbenovy ulice celkem 2 500 všech vozidel v obou směrech za 24 h. Posuzovaný záměr bude generovat 100 pomalých vozidel v obou směrech za 24 h.


151

Rokytka Park Praha


Ovzduší Výstavba V etapě výstavby z hlediska plánovaných zemních prací se budou příspěvky k 24 hodinovému aritmetickému průměru pohybovat u nejbližších objektů obytné zástavby do 12,68 µg.m-3 ve výpočtové síti a do 4,03 µg.m-3 u bodů mimo síť, což by vzhledem k dočasnosti etapy rozhodujících zemních prací v trvání 42 pracovních dnů mělo být akceptovatelné. Příspěvky k ročnímu aritmetickému průměru nejsou vzhledem k délce hodnocené nejvýznamnější etapy výstavby řešeny. Provoz Z hlediska příspěvků samotného záměru je ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru NO2 ve výpočtové síti dosahováno příspěvků k imisní zátěži do 0,07 µg.m-3, u bodů mimo výpočtovou síť do 0,03 µg.m-3. Uvedené příspěvky vypočtených koncentrací lze označit za málo významné, aby se mohlo významněji projevit na imisním pozadí zájmového území. Ve vztahu k hodinovému aritmetickému průměru NO2 jsou vypočteny příspěvky u bodů ve výpočtové síti do 0,39 µg.m-3, u bodů mimo výpočtovou síť do 0,27 µg.m-3. Uvedené příspěvky vypočtených koncentrací ve vztahu k hodinovému aritmetickému průměru by neměly výrazněji změnit imisní pozadí zájmového území a lze je označit za malé a málo významné ve vztahu je stávajícímu imisnímu pozadí zájmového území. Z hlediska příspěvků samotného záměru je ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru PM10 ve výpočtové síti dosahováno příspěvků do 0,04 µg.m-3, u bodů mimo výpočtovou síť do 0,02 µg.m-3. Uvedené příspěvky vypočtených koncentrací by neměly znamenat významnější zhoršení imisní situace, které by se mohlo významněji projevit na imisním pozadí zájmového území. Ve vztahu k 24 hodinovému aritmetickému průměru PM10 jsou vypočteny příspěvky u bodů ve výpočtové síti do 0,08 µg.m-3, u bodů mimo výpočtovou síť do 0,05 µg.m-3. Uvedené příspěvky vypočtených koncentrací ve vztahu k 24 hodinovému aritmetickému průměru by neměly výrazněji změnit imisní pozadí zájmového území a lze je označit za malé a málo významné. Ve variantě 1 (kompletní náplň území dle návrhu ÚPSÚ hl. m. Prahy) se příspěvek CO k imisní zátěži pohybuje ve výpočtové síti do 2 752 µg.m-3 ve výpočtové síti a do 784 µg.m-3 u bodů mimo výpočtovou síť. Samotný záměr potom přispívá k imisní zátěži ve výpočtové síti koncentrací do 23 µg.m-3, u bodů mimo výpočtovou síť potom do 15 µg.m-3. Uvedený příspěvek CO by neměl ani se zohledněním pozadí znamenat překročení imisního limitu pro uvedenou škodlivinu. Ve variantě samotného záměru se příspěvek k imisní zátěži z hlediska ročního aritmetického průměru benzenu pohybuje ve výpočtové síti do 0,01 µg.m-3 ve výpočtové síti a do 0,004 µg.m-3 u bodů mimo výpočtovou síť. Uvedené příspěvky lze označit za malé a málo významné.

Hluk Celé zájmové území je možné hodnotit jako území již nyní výrazně ovlivněné hlukem ze stávající automobilové dopravy.


152

Rokytka Park Praha


Výstavba Vypočtené hodnoty LAeq,S z liniových zdrojů se pohybují pod hygienickým limitem ve všech fázích výstavby a v součinnostech stavebních fází. Maximální intenzita nákladní dopravy bude 143 jízd za den. Vzhledem k tomu, že v některých výpočtových bodech byla vypočtená hladina akustického tlaku A ze stacionárních zdrojů v pásmu nejistoty výpočtu nebo nad hygienickým limitem, byla navržena konkrétní protihluková opatření (snížení počtu současně pracujících strojů na stavbě, snížení hlučnosti věžových jeřábů, snížení hlučnosti stavebních strojů, mobilní zástěny a oplocení staveniště). Z výsledků výpočtů hluku ze stacionárních zdrojů při uvažování protihlukových opatření je patrné, že ve všech výpočtových bodech se budou vypočtené hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A pohybovat pod hygienickým limitem dle NV č. 148/2006 Sb., v platném znění. Provoz Při dodržení vstupních parametrů stacionárních zdrojů, jejich počtu a umístění lze předpokládat splnění hygienických limitů z liniových a stacionárních zdrojů hluku, které souvisí s provozem Rokytka Parku Praha dle NV č. 148/2006 Sb., v platném znění. Oproti stávajícímu stavu v roce 2007 dojde ve výhledovém roce 2014 v některých místech ke zhoršení akustického stavu, který je vyvolán především přirozeným zvýšením intenzity automobilového provozu. Na druhé straně dojde ke snížení akustické zátěže především změnou výškových poměrů v ulici Kbelská a jejím částečným zastropením. Výstavbou Rokytka Parku Praha dojde k odstínění stávající zástavby jihozápadně od záměru. Provozem záměru Rokytka Park Praha nedojde ke zhoršení akustické situace v chráněném venkovním prostoru okolních obytných objektů.

Půda Pozemky dotčené posuzovaným záměrem nepatří k pozemkům určeným k plnění funkcí lesa. Dle výpisu z KN jsou pozemky zařazeny jako druh ostatní plocha, zastavěné plocha a nádvoří vodní plocha a zahrada (ZPF). Objem zeminy z výkopů ze stavebních jam posuzovaného záměru budou tvořit cca 77 700 m3. V této bilanci je započítán i objem zeminy vytěžené při výkopech pro základové konstrukce a zemina vytěžená při zakládání inženýrských sítí. Veškerá zemina, která bude vytěžena při výkopu stavebních jam bude využita pro terénní úpravy v rámci areálu.

Voda Výstavba Splaškové odpadní vody z objektů zařízení staveniště ve fázi výstavby budou svedeny do nově navrhované kanalizační přípojky. Splaškové odpadní vody produkované ve fázi výstavby budou odpovídat svým složením běžným komunálním odpadním vodám, které obsahují především biologicky odbouratelné látky. Pro případ velkých přítoků do stavebních jam bude navržen systém drenáží a čerpacích studní.


153

Rokytka Park Praha


Během stavby může být podzemní voda kontaminována zejména úniky pohonných hmot, olejů a mazadel z dopravních či stavebních mechanizmů. Při případné havárii bude nutné zahájit sanační čerpání a kontaminovanou vodu příslušným způsobem sanovat. Dešťové vody ze staveniště a ze stavebních jam budou vypouštěny do kanalizace po usazení kalů v sedimentačních jímkách. Předpokládá se zřízení sběrných záchytných jímek, kam bude sveden provizorní odvodňovací drenážní systém z prostoru stavební jámy, odkud budou vody přečerpávány do systému dešťové kanalizace. Provoz Ve fázi provozu budou produkovány dešťové a splaškové odpadní vody. Splaškové odpadní vody v množství 735,72 m3/den budou svedeny do pravobřežního sběrače, který kapacitně vyhovuje. Splaškové odpadní vody budou splňovat z hlediska znečištění limity kanalizačního řádu hlavního města Prahy. Dešťové vody budou svedeny přes retenční nádrž (suchý poldr) do Rokytky. Retenční prostor o objemu cca 800 m3 byl konzultován se správcem toku Lesy Praha. Hloubka vody bude max. 1,1 m a bude po dešti regulovaně vypouštěna. Z hlediska problematiky vod lze konstatovat, že stavba nebude mít významné nepříznivé dopady na životní prostředí v daném území.

Příroda Zájmové území nezasahuje do žádného zvláště chráněného území podle zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, přírodního parku, významného krajinného prvku ani ÚSES. Posuzovaná lokalita není z ochranářského hlediska nikterak významná. Na sledovaných lokalitách nebyly zjištěny žádné zvláště chráněné druhy rostlin ve smyslu vyhlášky č. 359/1992, v platném znění. Realizace komplexu bude mít negativní dopad pouze na jednotlivé jedince, kteří se zdržují přímo na ploše areálu. Je však nutné říci, že se nejedná o zvláště chráněné druhy nebo druhy geograficky cenné. Významné ovlivnění populací v místě záměru se tedy nepředpokládá. V rámci výstavby záměru dojde k odstranění stávající stromové a keřové zeleně. Jedná se především o krátkověké náletové dřeviny, případně i ovocné stromy. Dřeviny jsou podprůměrně hodnotné a předpokládá se jejich krátkodobá existence (10 až 25 let) v přijatelném stavu. Střednědobá perspektiva vývoje se předpokládá u stromů původního fragmentu lužního lesa u toku Rokytky. Za pokácené dřeviny bude v celém areálu vysázena náhradní výsadba. Je navržena výsadba střední keřové a vyšší zeleně. Pro sadové úpravy v areálu budou použity autochtonní dřeviny. Požadovaný koeficient zeleně je stanoven na 0,4. Dosažený koeficient zeleně na pozemku činí 0,4043.

Odpady Celý investiční záměr je spojen s produkcí odpadů, které by z hlediska celkového množství i z hlediska druhů odpadů neměly významně ohrozit životní prostředí.


154

Rokytka Park Praha


Archeologie, kulturní památky a hmotný majetek Záměrem nebudou dotčeny kulturní památky. V rámci realizace stavby bude provedeno odstranění stávajících vozovek, zpevněných ploch a zbytků základů, podezdívek již odstraněných objektů nacházejících se v prostoru staveniště. Rovněž bude prováděno bourání vozovek a zpevněných ploch v trasách přípojek inženýrských sítí. Vzhledem ke starším nálezům je lokalita považována za „území s archeologickými nálezy“ ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., v platném znění. V tomto případě jsou stavebníci již od přípravy stavby povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu AV ČR a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum.

Zdravotní rizika Hluk Výstavba Z výsledků akustické studie ve fázi výstavby vyplývá, že vypočtené hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A emitované stacionárními zdroji v jednotlivých uvažovaných fázích výstavby mohou být buď překročeny anebo se pohybují v pásmu nejistoty výpočtu. Proto byla navržena protihluková opatření. Po přepočtu s navrženými protihlukovými opatřeními již budou hygienické limity splněny ve všech výpočtových bodech. Hodnoty hluku způsobené samotnou staveništní dopravou splňují limit ve všech výpočtových bodech. Výstavba posuzovaného areálu Rokytka Park Praha nebude mít při dodržení doporučeného harmonogramu prací a navržených protihlukových opatřeních navržených v tomto oznámení z hlediska hluku významný negativní vliv na zdraví obyvatel. Provoz Stávající akustická situace v roce 2007 i výhledové hladiny akustického tlaku A v roce 2014 se sice pohybují v hodnotách nepříznivých pro zdraví lidí, avšak vyvolaná doprava v souvislosti s plánovaným záměrem se na změně akustické situace nijak prokazatelně neprojeví.

Ovzduší Výstavba Rozsah zemních prací lze označit za významný a lze tudíž očekávat, že etapa výstavby může představovat částečné narušení faktorů pohody. Případnou sekundární prašnost lze technicky eliminovat. V etapě výstavby z hlediska plánovaných zemních prací se budou příspěvky k 24 hodinovému aritmetickému průměru pohybovat u nejbližších objektů obytné zástavby do 12,68 µg.m-3 ve výpočtové síti a do 4,03 µg.m-3 u bodů, což by vzhledem k dočasnosti etapy rozhodujících zemních prací v trvání 42 pracovních dnů mělo být akceptovatelné. Provoz Dle výpočtu rozptylové studie by imisní příspěvek z provozu záměru za nejnepříznivějších rozptylových podmínek mohl dosahovat u okolní obytné zástavby hodnot do 0,26 µg/m3. Na nejbližší monitorovací stanici je za rok 2006 udáván 98. kvantil maximálních krátkodobých koncentrací NO2 v hodnotě 89,5 µg/m3, nejvyšší naměřená koncentrace činila 117,8 µg/m3. Je tedy zřejmé, že ani za nepříznivých rozptylových podmínek by v zájmovém území neměly být vlivem imisního příspěvku posuzovaného záměru i při zohlednění imisního pozadí dosaženy krát-


155

Rokytka Park Praha


kodobé imisní koncentrace NO2, které by významněji přesahovaly koncentraci 200 µg/m3 a tudíž mohly představovat riziko nepříznivých zdravotních účinků pro obyvatele v okolí. U oxidu uhelnatého se vypočtený imisní příspěvek z provozu záměru pohybuje řádově pod doporučeným limitem, který vychází ze známých nepříznivých účinků této škodliviny. Úroveň imisního pozadí oxidu uhelnatého v zájmovém území se pohybuje na úrovni cca 1/3 imisního limitu. Imisní příspěvek provozu plánovaného záměru k 24 hodinové koncentraci PM10 by dle rozptylové studie mohl za nejnepříznivějších rozptylových podmínek dosahovat maximálně hodnoty 0,46 µg/m3. Na nejbližších monitorovacích stanicích ČHMÚ je za rok 2006 udáván 98. kvantil 24 hodinových koncentrací PM10 v hodnotě 168 µg/m3, nejvyšší naměřená koncentrace činila 292,5 µg/m3. Je tedy pravděpodobné, že za nepříznivých rozptylových podmínek mohou i v zájmovém území výkyvy denních koncentrací PM10 přechodně ovlivňovat respirační nemocnost a úmrtnost predisponovaných skupin obyvatel a určitý malý podíl na tomto vlivu zde bude mít i imisní příspěvek z provozu plánovaného záměru. Kvantitativní vyhodnocení tohoto vlivu není reálně možné, neboť při relativně malém počtu exponovaných obyvatel bude záviset především na konkrétním zdravotním stavu a eventuelní individuální predispozici k nepříznivým účinkům znečištěného ovzduší. Imisní zatížení dané lokality benzenem se pravděpodobně pohybuje v přijatelných hodnotách a vlastní imisní příspěvek hodnoceného záměru není významný a nepředstavuje tak významné riziko pro zdraví obyvatel.


156

Rokytka Park Praha


H. PŘÍLOHA •

Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace

•

Stanovisko příslušného úřadu k záměru dle § 45i zákona 114/1992 Sb. v platném znění (vliv záměru na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast)


157

Rokytka Park Praha



158

Rokytka Park Praha


LITERATURA Obecná a bezprostředně související se záměrem 1. Culek M. a kol., 1996: Biogeografické členění České republiky. ENIGMA, Praha. 2. ČHMÚ, 2007: Tabelární přehled „Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech, Česká republika“ (internetový zdroj) 3. Černý W., Drchal K., 2000: Ptáci, Aventium, Praha. 4. Havel B., 2005: Hodnocení zdravotních rizik hluku a imisí. 5. Havránek J. a kol., 1990: Hluk a zdraví. Avicenum, Praha. 6. Hejný S. & Slavík VB., 1988: Květena České socialistické republiky 1. Academia, Praha, 557. 7. Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. & Štěpánek J. (eds.), 2002: Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha, 928 pp. 8. Magistrát hlavního města Prahy, 2004: Praha životní prostředí 2003, ročenka – zpráva o stavu životního prostředí. 9. Neuhäuslová Z. a kol., 1998: Mapa potenciální přirozené vegetace ČR. Academia, Praha. 10. SZÚ Praha, 1998: Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí - subsystém 3 “Zdravotní důsledky a rušivé účinky hluku" - odborná zpráva za rok 1997, SZÚ Praha. 11. SZÚ Praha, 2000: Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí - subsystém 1 “Monitoring zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k venkovnímu a vnitřnímu ovzduší" - odborná zpráva za rok 1999, SZÚ Praha. 12. WHO, 1999: Guidelines for Air Quality, Geneva. 13. WHO, 1999: Guidelines for Community Noise, Geneva. Správní doklady, zákony a normy 14. Nařízení vlády č. 597/2006 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší. 15. Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, v platném znění. 16. Vyhláška č. 26/1999 Sb., o obecně technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze. 17. Vyhláška č. 381/2002 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů a Seznam nebezpečných látek. 18. Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. 19. Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. 20. Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. 21. Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP, v platném znění. - E K O L A group, spol. s r.o. -

159

Rokytka Park Praha


22. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. 23. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů. 24. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Související bezprostředně se záměrem 25. Dokumentace pro rozhodnutí o umístění stavby – bytový soubor Rokytka, Kordovská nebo Kordovský, architekti s. r. o., Praha, 2008. 26. Rešerše dostupných geologických a inženýrskogeologických údajů pro areál „Čína“, Praha 9 – Vysočany, Ekohydrogeo Žitný s. r. o., Praha, 2005. 27. Podkladová studie pro výjimku ze stavební uzávěry území „Čína“ v Praze – Hloubětíně, majetkoprávní vztahy, VHE a spol. – architektonická kancelář s. r. o., Praha, 2005. 28. Dopravněinženýrské podklady, PPÚ spol. s r. o., Praha, 2008. 29. Organizace výstavby – Rokytka Park Praha, POV Projekt, 2008.


160

Rokytka Park Praha


Datum zpracování oznámení: 6. 6. 2008

Zpracovatel oznámení: Ing. Libor Ládyš, EKOLA group, spol. s r.o., Praha (prodloužení osvědčení o odborné způsobilosti č.j. 48068/ENV/06 ze dne 9. 8. 2006) Mgr. Zuzana Strnadová, EKOLA group, spol. s.r.o., Praha

Osoby, které se podílely na zpracování oznámení: RNDr. Tomáš Bajer, CSc., ECO-ENVI-CONSULT, Pardubice Ing. Vladislava Bejčková, EKOLA group, spol. s r.o., Praha Ing. Lenka Chloupková, EKOLA group, spol. s r.o., Praha Mgr. Michaela Křtěnová, EKOLA group, spol. s r.o., Praha Ing. Zuzana Mattušová, EKOLA group, spol. s r.o., Praha Mgr. Kateřina Šulcová, EKOLA group, spol. s r.o., Praha Ing. Michaela Vrdlovcová, EKOLA group, spol. s r.o., Praha

Kontakt: EKOLA group, spol. s r.o. Mistrovská 4 108 00 Praha 10 Tel.: 274 784 927 – 9 Mobil: 777 045 858 E-mail: [email protected]


161

Oznámení záměru. Rokytka Park Praha. Gajdošova Brno. Mistrovská Praha 10. Zakázk. číslo:

Recommend Documents