Označení značkou CE u oken a dveří výrobková norma EN

_________________________________________________________________________

Označení značkou CE u oken a dveří výrobková norma EN 14351-1 Vysvětlivky: Náš katalog otázek a odpovědí odpovídá na četné dotazy ohledně značení CE. Odpovědi byly zjišťovány velmi starostlivě a svědomitě. Ovšem důrazně poukazujeme na to, že odpovědi představují pouze orientační pomoc a předávají dál pouze naše chápání současné právní situace. Výsledky našeho pátrání tímto nejsou právně závazné; je potřebné pravidelné přezkoumání právní stránky v jednotlivých případech. VBH tímto vylučuje odpovědnost za obsahovou správnost v zákonně přípustném rámci.

1.

Obecné dotazy na téma CE:

1.1.

Musí mít všechny okenní a dveřní konstrukce značku CE? Výrobková norma EN 14351-1 předepisuje výkonové vlastnosti pro „okna a venkovní dveře bez vlastností ohledně protipožární odolnosti a těsnosti proti kouři“. Oblast aplikace je popisována v článku 1. Podle něho norma EN 14351-1 uvádí „materiálově nezávislé výkonové vlastnosti a platí pro okna (také pro střešní okna, střešní okna s ochranou proti požáru zvenku a balkonové dveře), venkovní dveře (včetně bezrámových skleněných dveří, únikových a panikových dveří) a kombinované prvky“. Fáze koexistence normy EN 14351-1 skončí dnem 01. 02. 2010. Od tohoto časového okamžiku musí být všechna okna a dveře spadající do oblasti aplikace EN 14351-1 označena značkou CE, pokud se budou uvádět do oběhu. Výjimečně může postačit zjednodušený proces k získání značky CE, když se u stavebního výrobku jedná o individuální, a nikoliv o sériovou výrobu.

1.2.

Musí značku CE právně poskytnout dodavatel nebo ten, kdo výrobek prodává koncovým zákazníkům (prodejce prvků)? Podle přílohy ZA.3 („Označení CE a oštítkování“) je umístění značky CE „v odpovědnosti výrobce nebo jeho zástupce zastupujícího ho v evropském hospodářském prostoru“. Výrobcem je podle směrnice pro stavební výrobky/zákona o stavebních výrobcích ten, kdo stavební výrobek vyrobí a uvede do oběhu. Protože směrnice pro stavební výrobky/zákon o stavebních výrobcích posuzuje „stavební výrobek připravený k zabudování“, může být výrobcem také čistě montážní závod, jestliže vyrobí nějaký stavební prvek tím, že smontuje komponenty různých dodavatelů do stavu výrobku připraveného k zabudování. Za těchto předpokladů může za označení CE odpovědný také montážní závod.

1.3.

Stačí uchovávat podklady po dobu pěti let? Podle článku 7.2.3 normy EN 14351-1 musí výrobce uchovávat „kompletní sadu zkušebních zpráv (protokolů) k výrobku“ tak dlouho, „dokud se bude výrobek vyrábět, a poté minimálně ještě dalších pět let“. Zpravidla proto 5 let nestačí, zejména k odvrácení nároků podle okolností je účelná delší doba (10 let?).

Stav: 16.07.2013

1.4.1 Fragenkatalog CE - Ausland_cz

Strana 1 ze 7

Nějakou specifikaci, jak dlouho je třeba uchovávat podklady (dokumenty) podnikové výrobní kontroly (PVK), norma EN 14351-1 výslovně neobsahuje. Je třeba ovšem vycházet z toho, že podklady PVK je třeba uchovávat minimálně přesně tak dlouho, jako zkušební zprávy, přičemž k odvrácení nároků podle okolností je účelná ještě delší doba (10 let). 1.4.

Smí po datu 01. 02. 2010 prodat výrobce oken prodejci stavebních prvků okno bez značky CE? Od 01. 02. 2010 je označení značkou CE pro okna závazná. V okamžiku, kdy výrobce oken prodá okno prodejci stavebních prvků, ho uvede do oběhu. Proto ho musí podle směrnice pro stavební výrobky/zákona o stavebních výrobcích předtím označit značkou CE.

1.5.

Kdo kontroluje označení značkou CE? § 13 zákona o stavebních výrobcích BauPG obsahuje zákaz neoprávněně označených stavebních výrobků. „Úřad příslušný podle zemského práva nebo určený zemskou vládou“ může zakázat uvedení do oběhu a volný pohyb zboží se stavebními výrobky a jejich označení znehodnotit nebo odstranit, pokud se označení provede neoprávněně. Příklad Bavorska: V Bavorsku jsou „příslušnými úřady“ podle § 11 vyhlášky o příslušnosti ve stavebnictví (ZustVBau) ze dne 05. 07. 1994 „krajské správní úřady, a pokud bude stavební výrobek použit jen v oblasti působnosti stavebního dozoru, tak obce, na které se podle § 5 přenese zcela úloha nižšího orgánu stavebního dozoru; příslušnost velkých krajských měst vyplývá z vyhlášky o úkolech velkých krajských měst.“ Příklad Bádenska-Württemberska: V Bádensku-Württembersku vyplývá „příslušný úřad“ ze zemského stavebního řádu (LBO-BW). Věcně příslušným je zásadně nižší stavební úřad. Nižšími stavebními úřady jsou obce a správní sdružení, § 46 odst. 2 LBO-BW.

1.6.

Jaké existují notifikované zkušebny? Notifikovaná pracoviště podle zákona o stavebních výrobcích pro zkoušení, dohled a certifikaci stavebních výrobků na základě harmonizovaných norem a evropských technických schválení podle směrnice pro stavební výrobky se nacházejí v takzvaném Nando seznamu (seznam pracovišť notifikovaných u evropské komise). Informace lze získat také u DIBt. DIBt vede seznam zkušebních, dohlížecích a certifikačních pracovišť uznávaných podle zákona o stavebních výrobcích a podle zemských stavebních řádů.

Stav: 16.07.2013

1.4.1 Fragenkatalog CE - Ausland_cz

Strana 2 ze 7

1.7.

V čem spočívá rozdíl mezi předpisy pro výrobu ze dřeva nebo z plastu? EN 14351-1 platí nezávisle na materiálu. Neexistují tak v principu žádné rozdíly.

1.8.

Povede chybné označení CE vždy k předpokladu, že je výrobek vadný? Řádné označení značkou CE pochází z práva pro stavební výrobky (veřejnoprávního) a je třeba ho odlišovat od (občanskoprávních) nároků z vad. Zejména občanskoprávní odpovědnost půjde jasně posoudit asi teprve po příslušných rozsudcích.

1.9.

Lze s investorem dohodnout v případě oboustranného souhlasu chybějící značku CE? Dohody, které jsou v rozporu se zákonným zákazem (zákaz uvedení výrobku podléhajícího povinnému označení do oběhu bez označení CE), se v principu nesmí uzavírat. Pokud se výrobek osazuje bezprostředně na stavbě, vyvstane ovšem otázka, zda je vůbec dáno nějaké uvádění do oběhu. V každém případě musí jít výrobek používat z hlediska stavebního práva a řádu.

1.10. Lze vyrobit speciální zákaznické konstrukce, když dosud pro takovou

konstrukci není k dispozici protokol o typové zkoušce prototypu? „Speciální zákaznickou konstrukci“ lze vyrobit, musí se však podrobit počáteční zkoušce typu (vlastní). 1.11. U značky CE je uváděn výrobce. Prodejci často nechtějí odkaz na cizí

výrobu. Jaké existují možnosti, že výrobce nebude uveden? Neexistuje žádná možnost neuvádět výrobce. Uvedení výrobce slouží právě k tomu, aby šlo výrobek zpětně vysledovat. 1.12. Jaké výkonové ukazatele je třeba povinně vést v jiných zemích? Jaké výkonové ukazatele je třeba povinně vést v jiných zemích, to závisí na tamních stavebně právních předpisech. Bližší informace budou uvedeny v nejbližších měsících.

Stav: 16.07.2013

1.4.1 Fragenkatalog CE - Ausland_cz

Strana 3 ze 7

1.13. Za jakých podmínek mohou výrobci využívat osvědčení systémových

dodavatelů k označení CE? Výrobkové normy k tomu zpravidla neposkytují žádné informace. Údaje o úkolech systémových dodavatelů se nacházejí zpravidla v dokumentu „Guidance Paper M“. Podle něho pod označením „Cascading ITT“ (kaskádovaná počáteční zkouška typu) může výsledky zkoušek systémových dodavatelů používat zpracovatel za následujících podmínek:  Používání stejných komponent  Systémový dodavatel dá k dispozici zpracovatelské směrnice  Zpracovatel je odpovědný za správné zpracování výrobků a za jejich uvedení do oběhu  Zpracovatel zahrnul zpracovatelské směrnice systémového dodavatele do své podnikové výrobní kontroly (PVK)

2.

Označení

2.1.

Jaké mandátové (povinné) vlastnosti musí být v Německu uváděny s výkonovými ukazateli? Výkonové ukazatele se musí uvádět tehdy, pokud stavební právo (národní) klade požadavky na mandátové (povinné) vlastnosti podle přílohy ZA některé EN normy. Klade-li stavební právo (řád) nějaké požadavky (dodatečné), značka CE musí vykazovat třídy/výkonové stupně. V tomto případě se nesmí používat volitelná varianta NPD (není určen výkon). Stavební právo (národní) v Německu klade vyhláškou o šetření energií (EnEV) například požadavky na součinitel prostupu tepla a na průvzdušnost.

2.2.

Co se stane při nesprávném použití, např. při chybném označení značkou CE? Příslušný členský stát EU je povinen se postarat o správné používání označení CE. Pokud bylo označení umístěno neoprávněně, musí se výrobek okamžitě stáhnout z oběhu, nebo omezit jeho volný pohyb.

3.

Konstrukce a speciální konstrukce:

3.1.

Potřebují speciální konstrukce, jako jsou zvedací/posuvné dveře značku CE? Také zvedací/posuvné dveře podléhají normě EN 14351-1 a musí se příslušným způsobem označit značkou CE.

Stav: 16.07.2013

1.4.1 Fragenkatalog CE - Ausland_cz

Strana 4 ze 7

3.2.

Co je to výrobková řada? Výrobková řada je tvořena výrobky, které vykazují identické vlastnosti. Podle článku 7.2.1 normy EN 14351-1 lze pro účely zkoušek „sdružovat okna a venkovní dveře do výrobkových řad, u kterých se předpokládá, že je vybraná vlastnost pro všechna okna a venkovní dveře této řady stejná“. Jeden výrobek může podle EN 14351-1 patřit ohledně různých vlastností do různých řad. Není-li například „vybraná vlastnost“ některého kyvného okna identická s touto vlastností u některého okna IV 68, je zařazení do jedné výrobkové řady vyloučeno. Potřebné zkoušky se proto musí provést jak pro kyvné okno, tak i pro okno IV 68.

3.3.

Nesmí se již vyrábět nadměrné velikosti? Smí se vyrábět nadměrné velikosti. Aby šly uvést do oběhu, vyžadují však konstrukce s nadměrnými velikostmi počáteční zkoušku typu (vlastní) příp. značku CE.

3.4.

Musí výrobci plastových oken označovat své výrobky? Ohledně plastových oken neplatí žádná zvláštnost. Také tato okna je třeba označovat značkou CE. Rovněž ve sféře plastových oken jsou činní systémoví výrobci. Norma EN 14351-1 platí nezávisle na materiálu.

3.5.

Musí se zkoušet každý systém s každým kováním, nebo stačí označení CE ze strany výrobce kování? EN 14351-1 platí pro „příslušná kování, pokud jsou k dispozici“. Příloha A popisuje vzájemné působení (interakci) mezi vlastnostmi a součástmi. Při výměně kování podle toho platí: „Pokud existují zdokumentované doklady podle příslušných norem pro kování, že vlastnosti kování odpovídají vlastnostem vyměněných kování (aplikováno při počáteční zkoušce typu), není nutné zkoušku opakovat.“ Systémoví dodavatelé zde nabízejí různá řešení.

3.6.

Jaké odchylky od zkoušeného prvku jsou přípustné, a od kdy jsou zapotřebí nové zkoušky? Odchylky od zkoušeného prvku jsou přípustné a leží ve sféře kompetence výrobce. Výrobce musí dávat pozor na to, aby výměna komponent, jakož změna konstrukce a rozměrů neměla za následek zhoršení výkonových vlastností.

Stav: 16.07.2013

1.4.1 Fragenkatalog CE - Ausland_cz

Strana 5 ze 7

3.7.

Musí truhláři, kteří vyrábějí polotovary vchodových dveří sami, označovat tyto polotovary značkou CE? Každý výrobce - také každý výrobce polotovarů - je odpovědný za označení svého výrobku značkou CE. Znamená to, že také pro vchodové dveře z plochých dveřních křídel platí odpovídající požadavky pro označení CE (protokoly o typové zkoušce prototypu, podniková výrobní kontrola, návod na údržbu a provádění servisu, atd.)

3.8.

Od kdy bude vyžadována značka CE pro pokojové dveře? Směrodatnou výrobkovou normou pro vnitřní dveře (bez požadavků na protikouřovou a protipožární ochranu) je výrobková norma 14351-2, která je momentálně k dispozici jako návrh. Vnitřní dveře budou podléhat povinnosti označení CE, když vyprší fáze koexistence normy EN 14351-2. Kdy se tak stane, nelze v současnosti ještě posoudit.

4.

PVK

4.1.

Je povinný návod na údržbu a provádění servisu? Článek 6 normy EN 14351-1 určuje, „ke kterým bodům“ musí výrobce dát k dispozici údaje. Mimo jiné musí dát k dispozici údaje o servisu, o používání v souladu s určením, jakož informace ohledně bezpečnosti při užívání.

4.2.

Musí být v PVK zdokumentován každý jednotlivý dílec, který se vyrábí? Specifikace ohledně podnikové výrobní kontroly se nachází v článku 7.3 normy EN 14351-1. Podle něho musí systém podnikové výrobní kontroly „obsahovat metodické postupy, pravidelné inspekce a dotazy a/nebo hodnocení a realizaci výsledků s ohledem na kontrolu surovin a dalších vstupních materiálů nebo součástí, vybavení, výrobní metodu a výrobek“. Systém podnikové výrobní kontroly „musí být vhodný pro druh a metodu výroby, např. velikost výrobní dávky, typ výrobku“. Z toho plyne, že se nakonec nemusí dokumentovat každý jednotlivý dílec. Musí se však provádět namátkové zkoušky, jejichž četnost se musí například orientovat podle velikosti výrobní dávky, a jejichž výsledky je třeba zdokumentovat.

Stav: 16.07.2013

1.4.1 Fragenkatalog CE - Ausland_cz

Strana 6 ze 7

5.

Řešení VBH

5.1.

Jak vysoký bude příspěvek na náklady, kdyby chtěl některý výrobce využívat protokoly o typové zkoušce prototypu společnosti VBH? Pokud by chtěl některý výrobce využívat výsledky počáteční zkoušky typu (ITT) společnosti VBH, připadá na to nákladový paušál. Vznikají pouze poplatky za zpracování každého dokladu, a sice jako jednorázové náklady. Není třeba platit žádné licenční poplatky! První doklad (osvědčení) s kompletními podklady bude stát 6.500 CZK, druhý doklad stojí 3.000 CZK a každý další stojí 3.000 CZK. Za změny v dokladu nebo za jeho prodloužení (po 3 letech) je v současnosti účtována částka 1.500 CZK. Doklady získávají platnost v délce 2-3 roků. Uvedené částky se rozumí bez DPH.

6.

Fasáda

6.1.

Je v rámci označení CE pro zavěšené fasády přípustné, odlišně od příslušné systémové zkoušky výrobce, použít alternativní sloupkové a příčkové spojky od partnera na trhu, který disponuje rovněž schválením stavebního dozoru? Výrobková norma směrodatná pro zavěšené fasády je EN 13830. Přezkušuje se kompletní zavěšená fasáda; součásti zavěšené fasády se nemusí označovat a oštítkovávat zvlášť, je to ve sféře kompetence výrobce aby rozhodl, zda jsou zapotřebí další zkoušky. Budou-li zachovány hlavní konstrukční vlastnosti, lze vycházet z toho, že při nepatrných změnách nejsou zapotřebí dodatečné zkoušky. Ze stavebně právního hlediska je pro spojky zapotřebí schválení stavebního dozoru. Doporučujeme zde vyjasnění s notifikovaným zkušebním ústavem, který prováděl zkoušky fasády.

6.2.

Může výrobce, který využívá výsledků počáteční zkoušky typu systémového dodavatele, používat součásti (např. sloupek/křížová spojka), které neodebírá od tohoto systémového dodavatele? V principu může výrobce provést počáteční zkoušku typu některého výrobku, který je tvořen součástmi různých dodavatelů. Pokud by chtěl výrobce některý výrobce využít již existujících výsledků zkoušek (Cascading ITT/kaskádovaná počáteční zkouška typu), tak je vázán ustanoveními příslušné dohody o kaskádování typových zkoušek. Musí prověřit, zda tato dohoda vylučuje použití „cizích“ součástí nebo nikoliv.

Vysvětlivky: Náš katalog otázek a odpovědí odpovídá na četné dotazy ohledně značení CE. Odpovědi byly zjišťovány velmi starostlivě a svědomitě. Ovšem důrazně poukazujeme na to, že odpovědi představují pouze orientační pomoc a předávají dál pouze naše chápání současné právní situace. Výsledky našeho pátrání tímto nejsou právně závazné; je potřebné pravidelné přezkoumání právní stránky v jednotlivých případech. VBH tímto vylučuje odpovědnost za obsahovou správnost v zákonně přípustném rámci.

Stav: 16.07.2013

1.4.1 Fragenkatalog CE - Ausland_cz

Strana 7 ze 7