O H E Ň ! Kdo by to neznal... Na každého občas přijde nezvladatelná touha rozkřesat oheň pod úhledně složenou hraničkou, ohřát si nějaký ten špalíček tofu, popít z lahvinky modré ZONky a zapět starou dobrou hitovečku od Evy a Vaška. Jenže kde najít vhodný plácek, dostatečně vzdálený od lidí, lesa a vysoce hořlavých látek či živočichů? Je tomu už pár let, co fotbaloví dorostenci z neznámé východní země (bydlívají na kolejích v době letních prázdnin) takové místo hledali ve výtahu na K1. To se ovšem, tuším, neosvědčilo. O něco úspěšnější bývají táboráky pořádané na ostrově na Bagru, případně na břehu rybníka U Hada. Jedná se ovšem o akce vhodné pouze pro společensky založené jedince, kteří si rádi popovídají s městskou hlídkou a potěší je, že mohou někomu předat své odsobní údaje (tato místa jsou pod pravidelným dohledem). "Víte, že ty stromy mají kořeny? Vy ten oheň sice uhasíte, ale strom třeba zatím chytnul pod zemí a za pár týdnů už tu nebude! Měli jsme o tom školení." Jelikož jsou tato strážníkova slova svatosvatě pravdivá, nemůžeme Bagr ani Hada doporučit, ač stromy dosud stojí a policie se na naše kontaktní adresy více neozvala. Odlehlejší ohnišťata jsou rozmístěna při okraji lesa Boru, který se táhne až k Ufu (vodojemu na Švábově hrádku sveřepícím se za fakultou), a ta vám doporučit můžeme, dokonce vřele (nebojíte‐li se ducha obývajícího Bor). Několik jich je i v lese za Májem, jedno výjimečně výtečné u Šuspova rybníčku; tam se ostatně několikrát ročně konají eskymácké ‐pardon, indiánské‐ sauny v proutěné klícce pokryté dekami (zájemci nechť kontaktují Šuspu:
[email protected]). No a nakonec, bezproblémové ohniště je i to před kolejemi, mezi K4 a hospodou Na Louce; doporučili nám jej samotní policisté, zřejmě proto, že pozemek patří univerzitě a ta si, co víme, ještě nestěžovala. Pokud si odněkud dotáhnete dřevo (v nejbližším okolí žádné není, vyjma židlí z hospody Na Louce), nic vám už nebrání naladit kajtru podle bratří Nedvědů, vycákat foukací harmoniku a nechat se polknout těžkou romantikou.
Tělocvik není povinnou součástí studia na PřF. Vlastně není vůbec žádnou součástí studia – fakulta nedisponuje katedrou tělesné výchovy a sportovní kurzy budete v Růžence hledat marně. Aktivity zušlechťující tělesnou schránku jsou tak ponechány svobodné volbě každého studenta. To jistě potěší ty, pro něž představuje posilování svalstva jedné ruky periodickým zvedáním
cca 0,5 kg závaží (hmotnost je proměnná, v čase se snižuje, v pravidelných intervalech však skokově znovu nabývá původní hodnoty). jedinou přijatelnou sportovní aktivitu. Nicméně, ani ti, pro něž představuje sport a fyzická aktivita zcela neoddělitelnou součást (každodenního) života nemusejí propadat zoufalství – příležitostí k uspokojení svých potřeb naleznete přehršel.
Pro ty z Vás, kteří se chtějí věnovat sportovním aktivitám ve svém volném čase přinášíme alespoň stručný a neúplný přehled, kde a za jakých podmínek se lze oddávat této bohulibé činnosti. Pro větší přehlednost jsme rozdělili jednotlivé sportovní discipliny na outdoorové (tj. provozované především venku, ve volné přírodě) a indoorové (tj. provozované uvnitř speciálních sportovních zařízení). Každé skupině sportovních disciplin věnujeme samostatný oddíl textu. Vzhledem k tomu, že klasifikace není ve všech případech zcela jednoznačná, doporučujeme nahlédnout do obou částí.
OUTDOOROVÉ SPORTOVNÍ AKTIVITY Turistika : Zajímavosti v okolí Budějovic Na krátkou vycházku do přilehlého okolí Budějovic určitě doporučujeme Vrbenské rybníky. Jedná se o přírodní rezervaci chránící unikátní vodní a mokřadní ekosystémy hostící množství vodních ptáků (čírky, zrzohlávky,
volavky, velká kolonie racků) a také vzácných druhů rostlin. Rezervace je protkána sítí cest vedoucích po hrázích jednotlivých rybníků, takže pohyb po celém území je na výletové vybavení nenáročný. Nejsnazší přístup je ze sídliště Vltava odkud také odjíždí nejvíc autobusů směrem do města, a také
- 47 -
do blízkosti fakulty (nejlepší je asi trolejbus č. 14 odjíždějící ze zastávky U Parku na Husově třídě). Na rybníky se dá pohodlně dostat i pěšky - cesta vede přes sídliště Máj a pak přes bývalé vojenské cvičiště (Tankodrom) mezi sídlištěmi Máj a Vltava.
Půldenní výlet už představuje návštěva zámku a přilehlého městečka Hluboká nad Vltavou. Z Budějovic jezdí k tomuto známému zámku i městská hromadná doprava (linka 104 odjíždějící od nádraží), nicméně rychlejší způsob dopravy představují běžné meziměstské autobusy (některé z nich staví i na zastávce U Parku na Husově třídě nedaleko PřF). Z dalších atrakcí Hluboké kromě zámku samotného je třeba určitě doporučit ještě procházku zámeckým parkem, nebo návštěvu Zoologické zahrady Ohrada ležící na břehu nedalekého Munického rybníka. Návštěva dalších zajímavých míst v okolí Budějovic už zabere celý den Na skalnatém ostrohu nad Vltavou jižně od Budějovic se vypíná romantická zřícenina hradu Dívčí Kámen, dva kilometry vedle leží největší jihočeské keltské oppidum v Třísově se zachovalými valy a zbytky brány. Přístup sem je velmi jednoduchý vystoupíte na některé ze zastávek (Vrábče, Holubov, Třísov) ležících na železniční trati vedoucí do Českého Krumlova. Velmi pěkná je procházka kaňonem Vltavy od zříceniny Dívčího Kamene až do Boršova nad Vltavou, odkud už jezdí MHD (linka 7). Velmi populární jsou i výlety na místní "kultovní" horu Kleť (1083 m.n.m.) - nejvyšší vrchol CHKO Blanský les. Z rozhledny na vrcholu se otevírá široký pohled na celou jižní část jižních Čech, za pěkného počasí bývá vidět až do Alp. Nejsnazší doprava je opět vlakem do zastávky Holubov, dostat se sem však dá i pěšky, jak o tom ostatně svědčí i tradiční podzimní
Ani kamínek, Mařenko, jenom támhle si vodník na stavidle šije botičky
poměrně pohoří.
liduprázdného
Vysokohorská turistika – Ačkoliv
v Jižních Čechách žádné vysoké hory samozřejmě nenajdete, není situace milovníků této aktivity zdaleka beznadějná. Asi 80 km za rakouskými hranicemi se vypínají první vrcholky Alp, z nichž například Totes vápencové Tak co, vidíš Gebirge dosahují již ňákou skalku, zajímavých 2500 m n. m. Jeníčku? Alpy stojí za návštěvu v podstatě v kteroukoli roční dobu, ideální je to však na podzim, kdy bývá nejstálejší počasí. Velkou výhodou Alp je, že se povětšinou pohybujete mimo národní parky a rezervace (i když jak kde, chce to předem zjistit) a na rozdíl od Šumavy si tak nemusíte dělat vrásky kvůli ochranářům. Aneb horolezectví v Jihočesku Komplikovanější je to však s dopravou. Je třeba výstup Biologické / Přírodovědecké si buď obstarat auto, nebo se fakulty. spolehnout na solidaritu řidičů Perlou jihočeské a vydat se na cestu stopem. architektury je v seznamech Rakouští řidiči mají stopaře celkem Český UNESCO zanesený rádi, takže za maximálně cca půl Krumlov. Dostat se sem dá jak dne jste většinou na místě. Jen vlakem (za 1 hodinu), tak dávejte pozor, abyste neuvízli na autobusem (30 minut) dálnici v okolí Lince – stopování je Symbolem jihočeských tam zakázané a policie hor je samozřejmě Šumava, do nemilosrdně vybírá pokuty. jejíž jihovýchodní části se dá na Horolezectví – Příroda jednodenní výlet dostat i z bohužel neobdařila Jihočesko Budějovic (vlakem směr Černý bohatstvím horolezeckých terénů. Kříž). Nejlepší trasy procházející Příhodných skalních stěn tu touto částí Šumavy jsou Medvědí najdeme opravdu jen poskrovnu. stezka a cesta vedoucí na Plešné Všech několik skal, které se v okolí jezero a případně až na Budějovic vyskytují, je tvořeno hřebenovou partii Plechý krystalickými vyvřelými a Třístoličník. přeměněnými horninami, takže na Menším, rozhodně však pískovec, nebo nedejbože vápenec neméně zajímavým jihočeským můžete zapomenout. Budějovicím pohořím jsou Novohradské hory. nejbližší příhodné skály jsou: Autobusy jezdící na Dobrou a Hojnou Vodu vás zavezou do samého středu tohoto romantického a stále ještě
- 48 -
Sokolčí (autem cca 1 hodinu, autobusem snad taky, ale dost špatně) Na poměry celkem pěkná a rozsáhlá stěna nad řekou Černá u Soběnova (východně od Kaplice). Relativně těžké lezení (víceméně od 4 výše, většinou 6-7). Slušně zajištěné nýty a kruhy. Jelení Skok (na kole cca 1,5 hodiny Druhá relativně dostupná stěna tentokrát ležící severně od Hluboké na pravém břehu Vltavy (západně od vesničky Poněšice). Leze se ve Vltavském kaňonu již nad vzdutím vodní nádrže Hněvkovice (část stěny je zatopená). Cesty jsou krátké a je jich jen pár. Nepříliš hustě zajištěné. Domoradice 0,5 hodiny autobusem do Přísečné (ne do Domoradic), pak asi 20 minut pěšky Asi nejdostupnější a zároveň nejrozsáhlejší horolezecký terén v okolí Budějovic. 8 skal (dle místní hantýrky śpiců) tyčících se nad Vltavou. Leze se na 5. až 8. špic (6. je trochu rozrachtaný, sem tam uvolněné kameny, občas i padají). Zajištěné nýty a kruhy, na skalách vyznačená obtížnost cest (převážně 5-6). Cykloturistika – Pro výlety na kole jsou k dispozici jihočeské silnice, silničky a cesty. Specializovaných cyklostezek se moc nenajde. Na rušnějších silnicích si dávejte pozor. Ač jihočeští řidiči patří v ohleduplnosti k národnímu nadstandardu, vždycky se neudrží a některé silnice jsou takřka lemované křížky (třeba silnice směrem na Římov). Přes toto drobné varování lze říci, že přebývat v Budějcích a nemít tu kolo skoro hraničí s nerozumem; vždyť to, co nejvíce irituje horolrzce, totiž přívětivě zvlněný terén, je ideální pro jednodenní cyklovýlety – vážně, dojede se leckam, klidně to vyzkoušejte. Osobně doporučuji směr na Novohradky. Kolo lze vozit
Umělé lezecké stěny Těch je narozdíl od skal po okolí rozeseto dostatek: Lanovka.cz (pochopitelně na Lannově třídě) - momentálně nejlepší umělá stěna v ČB, obdoba pražského Smíchova. Dvouhodinový vstup koštuje 100,- Kč a k dispozici jsou cesty všech obtížností, bouldrovací místnost či kavárna. Vesmír (v bývalém kinosálu zhruba naproti nepřehlédnutelnému hotelu Gomel) nabízí nižší stěnu vhodnou spíše pro začátečníky a bouldristy. Za vstup se platí třicetikorunou. SKP - Venkovní policejní stěna v sportovním areálu za Rudou hvězdou. Po cyklostezce na Hlubokou je to pár set metrů od Dlouhého mostu po pravé straně. Bývá tam otevřeno, pokud tam nikdo není, neplatí se. Jinak vybírali 40 Kč. Neměli byste tam ale být bez doprovodu někoho, kdo je členem některého lezeckého oddílu, tedy samozřejmě pokud sami nejste. Stěna je ale v dost špatném stavu, chyty se točí, cest tam není moc. Dobré pro základní nácvik práce s lanem. Staré Hodějovice –.Nachází se v tělocvičně ve stejnojmenné vsi kousek od ČB a je tam spousta cest různých obtížností, i převislých. Cena 200Kč za 6 časově neomezených návštěv. Možnost vypůjčení vybavení (lano, expresky, sedák, karabina, osma, boty vám nepůjčí). Doprava MHD č.11 od nádraží na zastávku Staré Hodějovice, Náves. Jezdí většinou alespoň 1-2x za hodinu. Vstup na stěnu je přes hospodu, což je příjemné hlavně při odchodu. Také otevírací doba je tím velmi příjemnádá se lézt, dokud hospoda nezavře. Horažďovice – Trénink na tropické lezení. Stěna je přímo na krytém bazéně – z převislých cest můžete vyslanit až na skokanský můstek. Pořádně se tam zapotíte, nahoře je nesnesitelné vedro. Vstupenka se platí podle doby, jak dlouho tam chcete být a můžete to zkombinovat i s bazénem a saunou (http://bazen.horazdovice.cz). Doprava nejlíp autem, možno vlakem na Plzeň. Sokolovna – Malá bouldrovka přímo v Sokolovně (naproti Budějovickému krytému bazénu). Stěnku obhospodařuje HK Pavouk a přístup pro veřejnost tam byl loni každé úterý mezi 1720 hod. Cena 50 Kč s tím, že se po 10ti vstupech můžete stát členem oddílu a pak už vás tam pustí kdykoliv, kdy je otevřená sokolovna (tzn. když je na vrátnici ten protivný pan vrátný, kterým se nenechte odradit). Bouldrovací šutr před Městskou knihovnou - určitě si všimněte,že je celý bílý od magnesia. Existuje prý na něj i lezecký průvodce. Leze se i po vlastní knihovně, po památníčku za šutrem, po jehlanu ve Stromovce na lávce nad kolejema... Prostě, co najdete, ale my vás nenavedli! koneckonců i vlakem – v létě bývá připojen speciální vagon k motoráčkům mířícím na Šumavu. Na Kvildu i po bližším okolí jezdí cyklobus.
Vodátství čili kanoistika – Přímo Budějcemi protéká Vltava a vlévá se zde do ní řeka Malše. Obě jsou vhodné pro sjíždění na lodích, Malše ovšem jenom při vyšším stavu vody. V obou případech lze
- 49 -
říct, že optimální hladina vody je při dolní hranici 2. stupně povodňové aktivity. Disponujete-li nafukovacími loděmi typu Pálava, můžete se snadno dopravit autobusem do Římova a odtud sjet Malši zpátky do Budějovic. Jen dávejte pozor na jez mezi Plavem a Rožnovem – je zcela zaručeně nesjízdný, v případě, že se o to pokusíte doporučujeme předem uzavřít vysokou životní pojistku. Obdobně lze sjet Vltavu
Krádež kola "Tak vy děláte v laboratoři? Tak to máte ty částečky, co prodlužujou život, že jo?" nejmenovaný policejní důstojník při sepisování protokolu o krádeži kola, 2003 Řeknu vám to tak, nejvíc bolí druhé nebo třetí kolo. Když vám ukradnou páté, člověk je už většinou dokonale smířený s během světa. Kolo číslo pět navíc téměř nikdy není tak pěkné jako byla jednička s dvojkou. Pochopitelně, lze i podniknout několik kroků, abyste oddálili takový trudný osud. Nejlepší je samozřejmě mít štěstí. Krom toho ale hraje roli například i volba ustájení. Mě ho tedy v okolí kampusu ukradli skoro odevšaď. Od kolejí, od menzy, od hospody, od vrátnice... Vrátnice se vůbec zdá být nejjistějším místem pro zbavení se nepohodlného kola; byl tu dokonce i případ, kdy rebicyklační podnikatelé odvezli celý kolostav i se pozamykanými stroji. U kolejí je zase zvýšená rychlost eroze; občas se může stát, že Vám zmizí ventilky, sedačka, zadní kolo nebo jiná zbytečnost. Naopak opravdu hájeným se zdá být prostor za vrátnicí - stojany u děkanátu, Béčka, za branou - tam vydrží i nezamčené kolo. Věřím hákům v přízemí kolejí a klícce na Sádkách. Pozor: nebezpečný je dvoreček kolem Vily, zřejmě v návaznosti na různé temnnobytné ústrojence, kteří po zešeření vylézají ze Stromovky. Takto se nám svěřuje jeden z botaniků: Pakliže byste snad
z Krumlova Do Budějc; je to něco přes 40 km. V době jarního tání trvá plavba asi půl dne. Otevřené šlajsny českobudějovických jezů vám připraví nezapomenutelný zážitek. Nejsou-li otevřené, je lepší skončit už v Boršově a dojet pomocí MHD. Z okolních řek jsou sjízdné ještě Stropnice a Lužnice.
Lyžování – Za příznivých sněhových podmínek (které trvaly např. předminulou zimu přes dva měsíce, minulou asi dva dny) lze nasadit běžky přímo v univerzitním kampusu . Zpoza hlavní budovy ZF (lidově zvané Pentagon, díky neobvyklému půdorysu) bývá projetá stopa k vodojemu, který vidíte na obzoru po levé ruce vházíte-li do budovy B. Od vodojemu vedou další stopy k většině blízkých vsí a satelitních městeček. Lyžovat lze samozřejmě i v Blanském Lese. Na Šumavě na
uvažovali zanechat zde své kolo déle přes noc, či několik nocí, je vysoce pravděpodobné, že v takovém případě nepomůže ani zamčení hodně silným řetězem. Na druhou stranu zde však stojí několik kol již asi druhou vegetační sezónu, soudě dle množství lián, které je pokrývají až skoro zakrývají. Snad právě maskování jim umožňuje dlouhodobě unikat nenasytným pěti prstům spoluobčanů, kteří zajišťují Budějcích koloběh (tedy oběh bicyklů).“ A ještě na jednu věc je třeba upozornit: zamykejte chytře, ať vám nezbyde jenom přední kolo. Když přijdete ke kolostavu a nikde nic, když si dvakrát ověříte, že je to ten správný kolostav (neboť demence je sestrou dospělosti), pak můžete například začít panikařit. Anebo, jestli máte někde opsané výrobní číslo rámu, lze zavolat cajty, případně švestky. Do hodiny přijede policie a vysvětlí vám, že pravděpodobnost nalezení kola je skoro bezprocentní. Nicméně, kdybyste pak svoje kolo přeci jenom někde potkali (nejspíše v některé z útulných zastavárniček v budějském Bronxu - tedy v okolí Palackého náměstí), zpátky ho dostanete, jen když jste krádež před tím hlásili, takže to vlastně není všechno tak docela marné. Až na to, že partnerským městem cyklomafie Českých Budějovic je Plzeň a žhavé zboží se tam přemisťuje skoro každý den.
lyžaře čekají upravené stopy na lyžařských cestách. Aktuální stav stop a datum poslední úpravy najdete na http://www.bilastopa.cz. (přes léto nefunguje) Za návštěvu stojí i blízké německé a rakouské příhraničí. Podmínky pro sjezdové lyžování jsou podobné jako jinde v ČR – nepříliš ideální. Jediný větší areál je na Kramolíně (vesnice u Lipna nad Vltavou), nějaká ta sjezdovka pak i na Zadově. Pár vleků se najde i v Blanském Lese, ale ty jsou tak maximálně pro děti. Máte-li k dispozici auto, je vůbec nejlepší zajet do Alp. Na rakouské straně Šumavy se sice nachází poměrně dost sjezdovek, nicméně ceny se blíží alpským, zatímco kvalita svahu poněkud pokulhává.
Jezdectví – Kurz jezdectví provozuje ZF a otevírá tento kurz i
- 50 -
omezenému počtu zájemců z jiných fakult. Před zapsáním tohoto kurzu je třeba ověřit zda již není vyčerpána kapacita.
Koupání - Nejdřív trochu indooru: Budějce mají celkem příjemný bazén, který (je-li zrovna funkční - občas ho musejí zavřít, neboť stojí na ostrově, co se potápí) nabízí za standardní cenu plaveckou dráhu, tobogán, vířivku ba dokonce parní saunu. V rozumný čas (takže ne večer) je dokonce možné vyhnout se strašlivé flotile koupacích čepic, tou dobou ale zase nefunguje tobogán. A teď outdoor: celkem nedávno přibyl ke krytému i venkovní bazén (je hned vedle), takže příznivci chlóru se můžou vesele opalovat.
Otevírací doba krytého bazénu: pondělí: 11:00 - 21:45 úterý - pátek: 7:00 - 21:45 víkendy a svátky: 10:00 - 19:45 Cena ve špičce (dospělí): hodina: 40 Kč 90 min.: 50 Kč 2 hodiny: 58 Kč celodenní vstupné: 90 Kč Mimo špičku: 25 Kč Venkovní bazén: Od 1000 hod. do 2000 hod. Celodenní vstupné: 40 Kč, po 1700 hod.: 30 Kč Jinak, Jihočesko je samozřejmě krajem rybníků, což ale znamená, že i kaprů a přikrmovacího hnoje.
Pokud tedy nejste cimprlši, můžete se koupat všude možně. Jestli trochu ano, můžu doporučit některé pískovny, ale ty jsou všechny poměrně daleko (cca 60 Km odtud) – jedny u Veselského Vlkova, další u Suchdola nad Lužnicí. Budějčáci samotní se rádi koupu např. v Mrhálu (původní jméno Vražda) za Hlincovou Horou u Rudolfova nebo v obou řekách. Vltava bývá čistší a studenější, ale neskýtá tolik pěkných bádenplaců jako Malše; na ní vřele doporučuji tři jezy v Rožnově – Malák, Velkas a Špačkovský. Koupání v Rybníčku je činnost, kterou provozuje skupina studentů
PřF pod vedením Ίuspy (viz slovníček). Za tímto účelem se jezdí (na kole, autem, na běžkách) k Rybníčku zvanému též Šuspák (nachází se v lese severně od silnice na Branišov), případně k Malši nad Velkas. Do Rybníčku se jezdí po celý rok, především však v jeho zimní polovině. Zvláštními akcemi jsou potom svíčkové koupání pořádané před Vánocemi a sauna, která se taktéž občas provozuje. Koupací společnost samozřejmě není nikterak uzavřená a všichni zájemci z řad studentstva jsou srdečně vítáni.
INDOOROVÉ SPORTOVNÍ AKTIVITY Většina běžných indoorových sportů probíhá jako kurzy kateder tělesné výchovy PF a ZF. Pokud byste měli zájem zapsat si nějaký z těchto kurzů, je třeba se předem informovat, za jakých podmínek je to možné a zda již není vyčerpána kapacita vašeho vytouženého kurzu. V praxi dává drtivá většina studentů PřF přednost samostatně organizovaným sportovním aktivitám. Volejbal je sport mezi biology značně populární. Hraje se ve Sportovní hale (tu najdete za silnicí u Kauflandu), kterou si lze za tímto účelem pronajmout (lze i jen ½, je to levnější; sítě a příslušenství je na místě k dispozici, míč musíte mít vlastní). Stačí když se vás domluví 12-14 a pak už je jen třeba zjistit, kdy je v hale volno. Přes léto lze volejbal hrát jednak před kolejemi na betonovém hřišti a taky na Sádkách na antukovém hřišti (je přímo naproti Botanické vile). Fotbal se hraje na trávníku v okolí kolejí. K tomuto účelu slouží dvě branky, jejichž poloha
je však proměnná v čase, takže nemá smysl je blíže lokalizovat. Hokej se hraje v zimě. Dobré podmínky bývají na Bagru, někdy i na Vltavě nebo na Malši. Tenis lze hrát buď před kolejemi na asfaltovém hřišti anebo si lze pronajmout kurt (vč. sítě) ve sportovím areálu PF a ZF (v ulici na Sádkách): na asfaltovém povrchu 50 Kč/hod., na antuce 100 Kč/hod. Podvodní hokej je sport v němž se osazenstvo PřF proslavilo asi nejvíce – tvoří totiž drtivou většinu reprezentace ČR. Přidat se může každý. Tréninky (út a čt 20:00-21:30) probíhají v plaveckém bazénu. Můžete se samozřejmě přijít i podívat. Stránky našeho týmu jsou na: www.underwaterhockey.wz .cz Podvodní rugby se hraje naopak v bazénu skokanském a jeho protagonisté ho označují za jediný 3D sport. Taktéž můžete vyzkoušet. Posilovna je k dispozici na kolejích (přesněji K2). Vybavená
- 51 -
je celkem slušně. Platí se 20 Kč za hodinu.
Stolní tenis (ping-pong) se taktéž hraje na koleji, tentokrát však na K4. K dispozici jsou dvě místnosti s pingpongovým stolem a dokonce i pálky. Ty jsou však ve zcela dezolátním stavu, takže je lepší mít vlastní. Pro pasivní milovníky sportu je k dispozici televizní místnost na každé koleji. Každoročně bývá hojně navštěvována během mistrovství světa v hokeji, ale i při jiných příležitostech. Klíč je k dispozici na vrátnici dané koleje. Kromě toho lze v Budějcích přímo navštívit utkání některého ze zdejších sportovních týmů. Tradičně úspěšní a náležitě proslulí jsou volejbalisté Jihostroje. Celkem se daří i hokejistům. S fotbalem je to tuším horší. Všechny tyto tři sporty mají své stadiony a haly rozprostřené okolo soutoku Malše a Vltavy, takže to není ani moc daleko.
