"V mIstech, kde blldllje du~e, je prostor naplnen tisfci rukama, vyzdvizenyma ze vsech staletf, ktere se potkavaji v tisknutfch bratrskeho znameni a podavaji sve dilo jedna druhe." Otokar Brezina: "Hlldba pramentl" 3
Rozhovor s Ashtar Sheranem Ashtar Sheran je velitelem milionu kosIllicryeh lodf, ptipravenyeh na pomoe obyvatelum zeme v dobe strukturalnfeh premen jejieh planety. Nasledujfcf rozhovor byl zaznamenan Medialnfm vyzkumnym ustavem ve Sehwalenbergu. Mfr budiz s varni, obyvatele planety Terra. Vim, ze mate velky Ziijem 0 poznatky z naseho zivota, ale jsem si take vedom toho, ze vetsina z vas je prijme jako fanta zii. fuid zodpovfm vase otazky. UveHte-li mym slovOm ci neuveffte, poneeham rozhodnutf vasi svobodne vOle. Priehazfm z planety Metharia, z hvezdneho systemu Alpha Centauer. Obyvatele teto planety se vyznacujf ve srovnanf s obyvateli zeme vysokym duehovnfm vyvojem. Vedoucf sHou naseho zivota je laska a pomoe kosrnickym sourozenrum. Nase vedeeke poznatky jsou mnohem, mnohe m vyssf nez poznatky pozemske vedy, ale 0 tomto faktu neehci prUis hovorit. Predne yam nenf mozne, vzhledem k vyvojovemu stupni zeme a vasemu hmotnemu zivotnfmu zamerenf, nasi realitu v eelem jejim rozahu pochopit a nechci, abyste moje slova prijfmali jako namyslenost nebo prflis zduraznovane sebevedomf. Jsem si pIne vedom pravdy, ze jedinym klfcem k poznanf a uspechu je pokora. Zivot unfverza rna rozne formy. Vedle sveta, v neffiZ zijete, existuji svety, b.-tere nejste schopni vnfmat. Takovym svetem jsou napr. fluidalnf prostory kolem zeme, svety s pfekrasnou florou a faunou, kam se clovek vrad po sve smrti. Tyto svety tvotI mezistanice mezi vasirni hmotnyrni inkarnacerni a ackoliv je jejich existence zeela re:ilna, pochybuje vetsina lidi 0 jejich skutecnosti. Pochybnosti jsou jednou z nejvetsfch zabran lidstva v poznanf vesmfru a jeho zivota. Clovek se dobrovolne omezuje jen na vnfrnanf pomod hmotnych smyslu a rozumu. Nejen, ze se branf, ale ptfmo odmfta uverit vsemu, co hranfce teto Cinnosti pfekracuje. Uzavfra se poznanf, ze dynarnikou vSeho zivota je duch. Ale duch Zlistava od sameho pocatku nadfazenou zivotni sHou ve svete vasem, ale i ve svetech nadhmotnych.
4
Nase lelesna struktura se liSi od lelesne stavby pozemSianu tim, ze nase podstata je polo hmotml. Nedomn(vejte se vsak, ze vseehny zivotn( prostory univerza, ktere maji polohmotnou nebo nadhmotnou strukturu, budu je jme novat ,,{:'rotisvety", jsou ide ntieke s jiz jmenovanymi fluidalnimi sferami kolem zeme. Protisvety vytv:Heji s hmotnymi svety eelek. Tyto svety pl'edstavuji silna energetieka pole, ktera. se navzajem prostupuji. Maji urcitoll podobnost s vasim univerzem, ale vykazuji odlisnou strukturu . Nase univerzum neexistuje zdanlive pro vase univerzum a naopak. Presto existllji obe univerza soueasne. Pohonne moznosti nasieh kosmickych lodi budou pro vas pravdepodobne eistou fantazif. Nepouzivame atomovou energii nebo elektricky proud. Mame pffstroje, kterymi jsme schopni vyuz(vat polarizacni sfly obou dimenzf. Prepneme jednoduse na protisvet a okaffiZite zmiz( pozemskym pozorovatehlm nase kosmicka lod se vSfm jejim zivotem a inventarem. Zadny pozemsky radar neni schopen zjistit jejf existenci, protoze je s nepredstavitelnou , sl:aJe rostouci ryehlosti cdmriltena cd hmotneho sveta do protisvetu. Rychlosti, ktera je tak velika, ze ji nelze ani srovnavat s ryehlostf svella. Pro regulaci a i'izenf pouzfvame urcite svetelne paprsky. Konstrukee kosmickych lodf predbfha vase technicke a vedecke poznatky 0 nekolik tisfciletf. Na otazku, proc je planeta Terra tak pozadu za nasimi technickymi poznatky, je jedina odpoved: Nejvetsi zabranou pozemskeho pokroku jsou valky a prevaha hmoty nad duchem. Kosmicke lodi jsou kulovite krunyre, kolem nichZ je pripevnen kotoue, jehoz plocha je smerem nahoru a dolu polarisovatelna. Dole, pod timto kotoucem, pusobf protigravitace pri prep610vanf do protisveta. Sfla tohoto prep610vanf je regulovatelna. Pro mezihvezdne lety muzeme jeste pouzfvat dodateenou pohybovou sflu, kterou byste pojmenovali jako Hyperdrive s pomocf tachyonu . Oba druhy pohonu mohou byr kompenzov::iny. Zmeny smeru jsme schopni s nepredstavitelnou rychlosti tfm, ze kotoue lodi skJopfme. Kosmicke lodi majf vlastnf pole suy. Poti'ebujf pouze ochranny slit proti vysokemu atmosferickemu ti'enf. Tenlo iltit je zaroven ochranou proti narazum meteorilu.
5
Jak jsem jit Ukal, jsou obyvatele planety Metharia ve srovmini S 1'10v("kem duchovne vysoce vyvinuti. Vedoud silou jejich zivota, tak jako zivota vaseho, je duch. Pozemsky elovek si vsak neni sily sveho ducha vectom a podleha stale znOV'J vlivu zla, ClIDi stagnuje svilj vyvojovy rust. Vase bible by nas pravdepodobne nazyvala andely Iiisky. Siovo andel odstrante, ale laska je pro nas nejvyssim poslanim zivota. Liska nas p1'ivadi k Yam. Jsme svedky, do jake propasti se lidstvo ritf. Ve vasem svete vladne duchovni temnota, brutalita, egoismus, bezohledna snaha po moei a bohatstvL Tyto vlastnosti niei vsechny drahocenne dary zivota . Nyni zcela kratce k otazce stavby kosmickych lodi. Jejich delka je pet, sest a osm kilometru a jejich sffka, podle typu lodi, t1'i nebo C'tyi'i kilometry. Materske kosmicke lodi maji na palube "letajiei talffe", ktere se po pruzkumnem letu vraceji zpet na palubu. Nepot1'ebuji vlastni pohonne sily. Jejich pohyb nasleduje pomod pozitivne a negativne p610vanych magnetickych si!. Materske kosmicke lodi vyiadu ji v blizkosti planet, ktecym vsak zllstavaji vzdaleny, pro ridid agregaty zesileny prijem energii. Jejich stavba a start se odehnlvaji primo v kosmu. Ale to jsou skutecnosti, ktere p1'edei fantazii i nejvetSiho utopisty. Dobri geologove zjistili, ze na jednotlivych tnistech zeme existuji hominy, jejichz chemicka a fyzikaJni struktura byla pusobenim na zemi neznamych sil zmenena. Je zcela moine, ie lylo zmeny byly zavineny pritomnostf nasich lodi, pri jejichZ startu a pristani vznika radioaktivni zareni. To je duvod, proi' zilstavajf planetam vzdaJeny. MojZiS byl tfmto zarenim popalen. Jak vase Bible naznacuje, musely zustat pi'istavaci drahy nasich lodi ostatnim Izraelitum uzavl'eny. Mojzls 19,12: .Vymezls kolem lidu hranici a reknes: Strezte se vystoupit na horu nebo se dot knout jejiho okraje. Kdokoliv se hory dotkne, musi zemrit. Teprve, az se dlouze zatroubf na roh, smeji na horu vystou pit." V Americe byl nalezen mrtvy kun, jehoz hlava a krk byly bez masa. Mrtvola kone nekrvacela a vnitl'ni organy se rozsypaly na prach. Totez se stane 5 clovekem, ktecy vstoupi do nebezpecneho okruhu pri startu nasieh lodi. 6
Ph oclletu z okru hu vasi hlllotne planelY musi b0 POIlIOC) pifslroju ptepnuto rizeni na protimaterii V lomto okaffiZiku vyslfeli lod' s nepi'eclstavitelnou silou a rychJoslf clo kosmu a leprve, az dosahne nejvyssi rychlosti, prepiname r'zeni no jeji vlastni sily. K tomuto manevru jsou pouzivany jako zpetny odraz castice, kten' jsou menSi nez fotony. Jejich pomcJCI dosahne lod' hyperdrive, vyssi nez ryehlost svetla. Pi'ep6lovani musi prOChaZel postupne, aby jim nelrpela posadka lodi. Je provazeno nadhernymi svetelnymi ukazy, slunce a planety vaseho univerza zmizi a objevi se nOVa nebeska telesa inlerste!arniho prostoru. Nasi kosmiekou lod bysle byli schopni vnima! jako ohnivy sloup, jehoz oba! je transparentn1. Pri prep6lovani se uvoliiuji obrovske ene rgie a pusobi sfly, ktere byly napr. schopny rozdelit more, zadrzet Jordan a zpiisobit okaffiZite zemelteseni. Kosmicka lad je schopna V jedinem okaffiZiku zniCit velkomesto jako nap!'. New York. To neni vyhruzka, je n pl'iblfZeni predstavy zmfnenyeh sil. My nejsme sehopni nieit nebo zabfjet. Vedoucf silou naseho zivota je pfece laska. Prep610vani vesmfrne lodi znamena soucasne prep6lovani jejiho osazenstva.V blizkosti zeme je neprovadime, abychom zemi neohrozovali. K pozorovani zeme staN prep610varu siloveho pole. C!ovek by by! schopen vrumat postupne prep610vani jen jako zmenu okoli. Zmenena rotace planety zeme byla zpiisobena spatni' rozlozenym silovym pol em, ne narazy pri startu nasieh kosmiekyeh lodi. Pro jejieh start existuji speeialni elektromagnetieke drahy V kosmu. Snazil jsem se yam vysvetlit tajemstvi nasich meziplanetarnfch cest. Toto tajemstvi znamena prep6lovaru, Vase veda siee tuSf existenci protisvi'tu, 0 niehz existuji na zemi cetne doklady, ale negativni sily nuti pozemske obyvatelstvo reagovat na simace, ktere neni schopno zvladnout, pochybnostmi, negativnimi myslenkami a nespravnym rozhodnutfm. My, obyvatele planety Metharia, mame od Boha a Jeho svetii plnou podporu, protoze zijeme ve vzajemne lasee, nezname nasili, zlociny a zlo a ve[fme pevne v Bozi pomoe, se kterou jsme uskutecruli jiz rnnoho experimentti, vedoudch k pozomhodnym vysledkllm. 7
Pozemsianum chybi absolutni vira v Boha Tvtirce, stejne jako pokora, skromnost a vtile odstranit sve chyby. Tim se uzavicite vyssimu pokroku a vysSimu duchovnfmu poznani, ktere by yam otevrelo tajemstvf kosmu. Nedostatek duchovni zralosti zeme potvrzuji valky, politicke a nabozenske omyly, dogmatismus a znovu zduraznuji, vtile k poznanf, ze nad vsf materif vladne duch. Pokud se Clovek neskloni pred nadvhidou ducha, zUstavaji mu uzavre ny vyssi poznatky sveta vlastnfho, ale i svetu cizfch. Vzhledem k vasemu evolucnimu stupni a z nebo rezultujici ducbovni zralosti dovedeme pochopit vami odrnitanou viru v existenci nasich kosmickych lodi a nas samych. Rychlosti a technicke manevry, ktere jsme schopni provadet, povazujete za prelud podrazdene fantasie a nasi pomoc lidstvu si vykladate jako snahu ovlMnout a pdorobit si vasi planetu. Znovu zduraznuji, ze jsme nositeli pomoci a lasky vesrnirnym bratrum, s nimiz jsme spojeni spolecnym Tvurcem v rodinny celek. Pomoc bratru je snad i na vasi zemi samozrejrna. Vei'te na nasi upffmnou snahu pomoci planete zemi pri katastrofach, do nichZ se i'fti. Stojime v harmonickem spojeni s obyvateli mnoha planet. Jejich vMecky pokrok jim umoznuje s naSi pomod lety do vesrniru. Jen planeta zeme cinf vyjfmku. Posudek Kosmickeho sdruzeni pro ornzky vyvoje, harmonie a rniru ve vesrniru je jednoznacny: VYvoj zeme ? Terribilis. (Vic nez hrozny, nepopsatelny.) ObyvateJe zeme vykazuji zivotu hranice, ktere neexistuji. Pro pozemSiana trva zivot jen od narozeni k hrobu. Premyslejte 0 tom, ze by bylo nejnesmyslnejsim cinem sIVorit pro tak kratkou dobu zivota obrovska univerza. <":lovek zije jiz e6ny ad sveho stvorenf a daIs! e6ny zivota stojl jeste pi'ed nim. Prochazi nescetnymi stupni osobn!ho vyvoje pomod reinkarnad, nez dosahne duchovni cistoty. Dam, opet e6ny trvajld vyvoj k dokonalosti ho dovede ke spojeni se svym Tvtircem, Bohem. Po svem odchodu ze zeme odchazl clovek do nadzemske dimenze, jejfz hodnoty odpovldaji duchovnim hodnotam, ktere doposud ziska!. Vase nevedomost 0 duchovnich zakonitostech zivota je vyvojovou stagnad, ktera vyZaduje stale nova znovuzrozeni na planetach, kde jeSte exiSluje utrpeni, bolest, ztrata a fyzicka smrt. Dneslli pozemsk}' Clovek neni schopen realizovat svoje myslenky az k samernu konci. To je casto zjistitelne v oblasti politicke nebo 8
v diplomatickych jednanich, ktera jsou vetSfnou \'elmi po vrchni a malo promyslena vzhledem k dalSim moznym konsekvencim. Kratce i'eceno, vetsina mozkoveho potencialu pozemli!anu zustava nevyuzita, protoze jeho "mozkovy prevacec" podleha pohodlnosti nebo pl'ilis silnemu presvedceni 0 vlastni genialnosti. Jakmile dosahnou myslenky cloveka urciteho bodu, konei jejich aktivita. Clovek je presvedcen, ze jiz dosahl dIe, aekoliv zustava jeste mnoho nevyreseneho. Spravna mySlenkove skoleni by melo zaeit jiz v detstvi, ale to v pozemskych vychovnych systemech chybi. Od zrozeni je lidsky mozek programovan pozemskou vyukou jen na vnejsi vrumani. Subjektivni programy vnitfniho Ja jsou potlaeovany jako fantazie, vas vychovny system 0 ne nema zajem, protoze mu chybi presvedceni a znalosti 0 existenci duse a ducha . To je take jeden z duvodu, proc nenf clovek schopen myslet dal nez ke svemu hrobu . DalSi mysleru je pro neho abstraktni. Ale abstraktni mysleni je mnohdy dulezitejsi nez mysleni konkretni. Kazdy z vas by si mel by! vedom nesmrtelnosti sveho ducha a jeho sfly. Ouch shromazd'uje schopnosti a vzpominky minulych ZiVOtll, ktere jsou zrozenim zdanlive zapomenuty, ale ne ztraceny. Jakmile se duch pozemskou smrti oprosti ze sve hmotne schranky, tela, vybavi se yam opet vSechny minule prozitky, i kdyz jsou tisicilete. Ouch a duse mohou mit sidlo v srdecni oblasti nebo v mozku, ale nejsou mozek sam, jak se mnozi domnivaji. Mozek je nastrojem ducha, stfediskem rozumu a schopnosti mysleru, ale ne mysli samotne, ktera je pojitkem s neomezenou, vse pronfkajicf mysli kosmickou . Mozkova aktivita je omezena smyslovymi a rozumovymi aspekty a konei telesnou smrti. Aktivita ducha je nekonecna. Ouch je schopen dosahnout rozpeti milionu let a presto zUstat jako Konecny efekt v tele. Nemusi se vZdy jed nat 0 telo hmotne. Stejne ovlacta i tela fluidalni, jejichZ hranice nejsou tak omezene jako hranice tela fyzickeho. Ouch potrebuje ke svemu pusobeni instrument, ktery nemusi by! vZdy z masa a krve. PozemsKy elovek je zaslepen technicKym vyvojem, verf jen tomu , co je mu prostrednictvfm radia, televize, tisku ap. zprostfedkovano. Reprezentanti pfirodruch vi"d ustupuji pred esoterickym pozmlnfm a pravdou. Nespravne ideologie a teze vedou k analogiim, ktere 9
casto vfee lidstvu ,kodf nez pomahaji. Darujte obcanu vaM Terra knihu s vedeekymi nebo duchovnfmi poznatky. Odloz! ji nectenou zpet. Darujte mu krimina.lnf roman a jeho zajem bude veliky, ackoliv obsah teto knihy stavf na nasiH, brutalite, Ihani a podvodeeh. Zajem eloveka je jednou z jeho nejdulezitejSfch vlastnostL Prinas! poznan!, rust, vyvoj. Zajem dnesniho pozeillSfana je verejnostf a casto i ofieialn! kulturou zameren na sex, moe, bohatstv!, egoismus. Vyehova budoucieh generaci opomij! moraln! hraniee lidskyeh ehtfeu a prani. Neetnosti mnoheho druhu jsou prehl!zeny, jen kdyz pi'inasej! zisk a pen!ze. Kazde nove politieke veden! ehee dokazat, ze vlastn! reeept ke spasen! sveta a kazdy jinak myslfcf jedinee je oznacen za nepr!tele. Velsina lidstva bez vlastnfho premysl en! vsemu veri. Clovek je jednou z nejinteligentnejs!eh zivotnfch forem univerza . Inteligenee mus! byr spojena s villf a schopnost! volit ell, zamereny na dosazenf nejvyse mo'lneho vyvoje. Je sice potesujfci, ale ne rozhodujfcf, pozvedne-li se jedinec nad prumer masy a jako autodidakt pribfra na ethickem rustu. VSechno lidstvo planety musf rust do vi"domi vesmirne sounalditosti a lasky. Vzajemne nepratelstvf mezi narody a jednotlivci je nejvetsfm omylem, jehoz nasledky blokujf eticky a duchovnf rust, vyvoj tvilrci inteligence cele planety. Spravne vyvinuta inteligence v nasich radach zajisfuje nove zemi astronauty, vedce, ume1ce, misionare, ktei'i yam chtejf priblfZit pravdivost existence Boha a vysvetlit smysl a zivotni Cll. Ale vy nas neprijfmate s pratelstvfm, naopak zadupavate v celem vesmiru platfci zakony Iasky. Jsou-li yam medialnf nebo telepatickou cestou sdelovany kosmicke a duchovnf pravdy, tvrdi casto vase konfesionalnf a vedecke kruhy, ze prfjemci si tato ucenf sami vymysleli. Vyssf poznatky jsou ignorovany lidskou masou stejne jako jejfmi vildci. Tento fakt je jednou z nejzakladnejsfch prfcin nfzkeho pozemskeho vyvojoveho rustu. Cfm hloubeji vniknete do tajemstvf mimo hranice hmoty, tim rychleji poznate dulezitost vlastnf zodpovednosti vilci vsemu zivotnimu denio Ukazy lidske bestiality, kter-ymi v soucasne dobe planeta Terra trpf, zmizi. Buh nesrvoi'il jen pozemskeho Cloveka. Stvoi'il zastupy dalSfch 'livotu a planet. Na mnohych z nieh 'liji lide stejne z masa a krve jako vy. ale lidstvo se domnfva, 'le jen obyvatele zeme jsou pany kosmll a podle toho se take chova. 10
My, vasi mimoze msti pfate1e, pouzlvame Casto fonnl! teleporta ce Jako pffklad yam mute slouzit Carlos Mirabelli , brazilske medium. Na zemi oznacujete teleportaci jako dematerialisaci tela . Vase veda si dodnes nedovede vysvetiit, jak je to mozne , ze zivf lide nahle zmizf a opet se objevf, aniz by jejich telo utrpelo sebemensf skodu . Odpoved' na tuto otazku je jednoducha: protoze nejen telo, ale i duch existujf jako samostatne zivotnf slozky. Dematerialisace hmotneho tela neznamena zanik jeho zivotni struktury. Ouch a duse jsou ve sve struktufe nedotknutelne, jejich existencnfrn faktorem je vecnost. Telo je ve sve aktivite podl'fzeno aktivite ducha. Velmi vaznym problemern lidstva je jeho stale se zhorsujicf zdravotni stay a poskozovani dedicneho potencialu. Hygiena, chemicke a fyzik:Hnl terapie nestaCf zadrzet telesny propad cloveka, poskozuje-Ii sve telo drogami. alkoholem, pozlvacnostf a zeslabovanfm aktivity duse. Uvedu jako pl'fk1ad u vas tak rozSffene koul'enf. Zplodiny tabaku otravujf nervOVOtl soustavtl a krevni cesty, ohrozujf bunecny zivot, zpomalujl mozkovou aktivitu, ale zavinujf i nezdrary vYvoj a aktivitu jednotlivych organu . Nepl'fznivy vliv nikotinu je zesflen pusobenfm alkoholu . Stat a prumysl bojujf o zisky z tohoto cloveka degenerujfcfho moru , rn.fsto aby bojovaly proti jeho stoupajfcf tendenci. To je jeden z dukazu potlacene imeligence a chybne logiky Iidstva. Vase atomove pokusy, mill pl'atele planety Terra, uvolnujl energii, ktera pusobi na magneticke pole zeme. Jeho poskozovani vyvolava pl'lrodni katastrofy, zemeti'eseni, klimaticke poruchy, poruchy rotace zeme, zmeny mol'skych proudu a mnoho dalsfch nepl'fzrurych zmen. Pozemske vlady Yam zatajujf dukazy 0 katastrofalnich nasledcfch jadernych pokusu. Ty jsou oti'esne. Nedivte se, ze vas svet je v tak velkem nebezpecf. Pohromy, ktere jste zapffcinili, jsou nesrn.frne . Mezi materif nasi planety a materii zeme je pozoruhodny rozdil . Jakmile marne na palube kosmicke lodi jakekoliv pozemske pfedmety nebo casti obleceni, dochazi v nasich pl'lstrojfch k silnym porucham. To se okarnZite zmeni, jakrnile jsou pozemske pl'edmety odstraneny. Charakter poruch zpusobenych pl'fmou pfftomnosti cloveka je slabsf. Ale chceme-Ii pozemSiana \'Zit na interstelarni let, musime ho nejprve oCistit a aklirnatisovat. 11
Prostfedek k prodlouzenl zivota je jednuduchy a lezl ve vas samych: spravne pouzitf duchovnl sfly. Malerie lela podleha jehu duchu . Vasi lekari jiz castecne poznali, ze svezest ducha prodluzuje zivot. Ale duchovnl svezest je neco jineho, nez to, co si clovek pod timto slovem predstavuje. Nesmfrnou silou pro aktivitu ducha je pozitivni mysleni. Z neho vycbazeji energeticke impulzy, k-rere ozivuji a zvysuji funkcni intenzitu jednotlivych organu . ad pozitivniho mysleni jste jeste daleko vzdaleni. Zacnete jednou s kontrolou svych myslenek a odmftejte v z
12
o lasce Jednou darovanou cistou. opravdovou lasku nelze Z1ratit. Jejf energie v nas zustava jako hi'ejfci paprsek po eely zivo! Laska je pro cloveka symbol em jistoty, iltestf a vnit1nfho naplnenf, pokud jsou jejf hodnoty a formy slova laska hodny. 0 eiste a prave lasee je hodne hovoreno a psano. Pravdepodobne proto, ze ji I'lovek jen tuM a touzf po nf, ale ne kaZdy rna moznost ji pozna!. Casteji je to, co nazYvame laskou, jen kratke vzplanutf ohne, po neffiZ drfve nebo pozdeji zusta va v srdei sedivY popel. Laska, nejvyssf zivotnf arribut, je tikladnfm elankem vesmfrneho evangelia. Spojuje a udduje 'livot eeleho kosmu . Vetsina lidf netusf, ze zdroj tohoto nadherneho, nevysyehajfcfho pramene mfru, krasy, bezpecf a jistoty nosf v sobe. Proto narazejf pri kazdem kroku na zivotnf problemy a zlo, opl:icejf stejne stejnym, aniz by si uvedOrnili, ze v eelem vesmfru neexistuje mfsto, kam by mohli pred nasledky svYeh nedobryeh mySlenek a cinu prehnollt. Naffkajf nad nespravedlnostf Boha a sveta a odmftajf poznanf, ze strujeem jejieh bolestf a nezdaru, ktere zasevali a nynf musf sklfzet, je nedostatek lasky. Clovek by se mel po eely 'livot snazit cistou lasku poznavat a zit, zaposlouehanlm se do tieha sveho nitra . Laska je projevem dlleha, vyrovnavajfci sUou mezi duehem a vnejslm 'livotem. Nevyvysuje se, neklade naroky, nezotrocuje, tise odehazl, kde nenf vltana a odpousH, kde byla zranena. OdpuStenf je soucasne porozumenfm a pomocf pro vseehny, ktei'f lasku doposud neznajl. RUst ciste lasky zaclna pozitivnfm mySlenfm, realizovanym ve slova a skutky dennfho iivota. Neehame-Ii negativnl mySlenky rust, potlacl jejich sila energli lasky a zate'luje stale vic nas soucasny i budoucf 'livot. Kde je prava laska ? Tam, kde neexistuje nasHf, straeh a sobeetvf, tam, kde je pi'ltomen On. V dobrem slove, usmevu a pochopeni, v pomoci pot1ebnemu, v naruef matky, v ochrane slabsfch. Na zerni je prava laska vzacna. Proto prochazf lidstvo stale nOvYrni inkarnaeerni, provazenyrni bolestrni a utrpenfm, dusledky nedostatku vzajemne lasky. Pro lasku lide umfrajl, ale i vra'ldl a kradou. I v teehto negativnfeh cineeh zustava v pozadf laska, ale laska nepochopena, spoutana egoismem, bezohlednostf a nevedomostl. Nevedomost je synony13
mem pro nedostatek snahy po poznanf, pro ehybejfcf kontrolu a ovladanf sebe sarna. Nevedo rnost neomlouva pi'estupky proti lasee. Marne uctfva Boha ten, kdo nenf schopen ciste lasky, protoze neni sehopen ctit leho stvoreni. Milovat toho, kdo je nam mily a blfzky neni tezke. Ale oplacet hiskou tam, kde jsme zraiiovani, je cinem velke a silne duse, cerpajicf pffmo z pramene Bozstvi. Mnoho veffcfeh pfizpusobu je Bozi lasku vlastnim predstavam a konfesionalnimu presvedeeni. Voda jednoho a tehoz oeeanu omyva brehy mnoha zemi pod ruznymi jmeny a presto zustava nezmenena . Stejne tak Buh, nejvyssi kosmieka intelige nee a laska , je stejnou merou zastoupen v kazde ko nfesi a verouee, v kazde filozofieke nabozenske nauee a systemu . (:Iovek vsak rozbfji tuto jednotu delenfm na ruzne konfesionalni spolecnosti, ktere, ackoliv vyeMzejf z nauky spoleeneho Boha, jsou pi'esvi"dceny, ze jen o ny samy maji pravdu. Tim doehazf k rozporum a nesnasenlivosti. Zapominaji, ze i nejeennejsi idea je urcena k zaniku , jakmile ustrne v dogma. Pak nevidi Boha v Jeho podstate, ale tak, jakym Ho delajf sami. I fanatismus je projevem nedostatku lasky a neznalosti konecneho cfle. Stavi zabrany, ktere brani dalSfmu poznanf a rustu . Prfto mnost Nejvyssfho a pomoe Jeho lasky hledame obycejne jen tehdy, kdy nas prepadne straeh, kdy potrebujeme oehranu a pomoe, kterou nam zeme nemuze dat. Boha nestaCf jen uctivat, Boha se musime snaZit vnfmat ve svem nitru, protoze On je stale s nami i v dobach, kdy ho zapframe a ponizujeme. Navstevy ehramu a poboznosti majf svoji eenu , protoze prispfvajf k moralce Iidstva a uef sporadanemu zivotu. Ale neuCf nas najft spojeni s Nfm ztisenim do vlastnfho nitra . Boha nelze videt. Boha lze jen zazit jako sama sebe v Nem. Gustav Meyrink odpovida v knize . Zelena tvaI''' na otazku , zda uvidfme Boha, slovy: "Uvidfte Jeho ocima sama sebe." To je potvrzenfrn, ze clovek ve srovnanf s ostatnfmi tvory vlastni neco, co je Bohu podobne .• Buh stvoril cloveka ke svemu obrazu ." Rfka-Ii Sokrates: "Poznej sarna sebeu , vyzyva k poznanf podobnosti cloveka a Boha, k poznani jeho vnitini podstaty. I indick)' zasveeenee Ramana Hararsi potvrzuje prftomnost Boha v cloveku, kdyz 14
hovorf 0 l'istem vedomi, nasem vnitfnim ja jako samotneho.
0
casli TVllrce
Buh je laska. Kde zustava laska cloveka , Neumrtvujeme Casto tento Bozsky podfl zesflenym egoismem a bezohlednostf ke vsenlll Jeho stvorenf? jakmile se naucfme poznavat lasku k Lasce, prekroefme hranice zakonu karmy a znovuzrozenf a nas duch se rozepne do kosmickeho prostoru, provazen blazenostf, ktera dosahne vrcholu splynutfm s Bozsk-ym celkem, objfmajfdm cely vesmfr. K poznanf prave lasky dochazfme pochopenfm, pomod, podporou nasim bliznfm, pokorou a vdeenostf VUCl svemu Tviirci. Nejueinnejsf silou lasky je eistota myslenf. Ueme se milova! ! Laska hory prenaSi, Iaska je vsudvprftomna a vsemocna. Spojuje narody a zehna nepi'ftele, kteremu vyrazf zbrane z rukou. Bez lasky stagnuje veskery zivotnf princip a v-yvoj jeho existeneniho prostoru, protoze chybfvse objfmajfcf a budujfcf zivotnf sua - laska. Ucelem Iidskeho zivota je navrat tam, odkud vysel. Forma a cas navratu jsou rUzne. Kazdy ma svou vlastnf cestu, vedoucf k sebeupamatovanf. Ale kolik z nas ji opravdove hleda ?
Na housle, fletny, na pozouny hrajem a slovy hledame sviij SvatY gra!. Uz davno by se zeme stala rajem, kdyby ta slova vftr neodva!. Kdyby ta slova vftr neodval, kdybychom sami vftr nedychali. Kdyby z nas kazdy vfce miloval a kdybychom si mene Ihali. Kdybychom vzali sve dny do ruky jak sadar bere k vysazenf strornky; vyrali hlfzy, kazy, z10zvuky i Iy, jez v pfsen vklou71y nevedornky.
15
Vaclav Rent
Cviceni pro vniti'ni uklidneni a koncentraci
Cviceni C. 1
a) V dobre vyvetranem prostoru lezfme nebo sedime, podle toho, eo je komu pffjemnejsf. Uvolnfme eele telo a obcitfme pozornost na dech. Ne jmene 10 minut dyehame pomalu, volne a vedome pozorujeme, jak se nase branice v pravidelnem rytmu zdviha a klesa. b) Po 10 minutach opakujeme pfi kazdem vdechu a vydechu v sobe tise vetu: ,Jsem v Bohu a Buh je ve mne". c) Sledujeme dale svUj dech a predstavujeme si , ze dychame celym telem. Pokozkou, svaly, vsemi organy. Nez ovladneme toto cVieenf, pomaha predstava, ze telo je houba, ktera nassava dech vsemi p6ry. Cvieit muzeme tak casto, jak easto mm to povinnosti denrubo zivota umoznf. CVicenic.2
a) Opet zacneme uvolnenim tela s pozornostf uprenou na pravidelne Wuboke dychanf. b) Priblizne po 10 minutach si uvectomime a zive predstavujeme, ze mame uprostred prsou slunce, zdroj sily, tepla, zdravf, lasky, klidu a miru . Vdechujeme toto slunce s plnou silou soustredene predstavivosti, az citime, jak nas jeho teplo plni a zahaluje. NaSe myslenf je naplneno jistotou: Vdechuji suu, sila mnou prochazi, vydechuji slabost. Vdechuji zdravi, vydechuji vse, co memu telu neprospiva. Vdechuji a vydechuji Jasku ke vsem a ke vsemu, co moe obklopuje. Podle toho, v jake zivotni situaci, dusevnim a telesnem stavu se nachazfme, muzeme vdechovat nadeji, trpelivost, viru , mlcenf, krasu , pokoru , vdecnost ap.
16
Cviceni
c. 3
a) Telo je naprosto uvolnene a opel pozoruje rne asi 10 miuul pravidelny rytmus dYchani. Predstavujeme si. ze uprostfed nasich prsou je slunce nebo hluboka, eista st udanka . b) Pri vdechovani nabirame ze studa:nky plnym dechem sluncem prozarenou iivotni silu - pranu - a zadrzime ji na okamiik spolu s dechem ve stredu prsou . c) Prosycuji pranu zivotem Jakmile domyslfme tuto vetu, vedeme zadrZenou pranu do nohou a prsty Yen. To opakujeme 10 az 30krat d) Pri dalSfm cVicenf vedeme pranu do rozpjatych pazi a pomalu prsty rukou ven. Opet 10 - 30kral. e) Dale vedeme pranu do hlavy a temenem Yen.
v zaveru kazdeho cViceni, a to je velmi dulezite, prosycujeme pranu klidem, mirem a vedeme ji prsty u nohou , u rukou a temenem hlavy yen. Opet muzeme volit podle vlastrubo citeni prosycovani prany laskou , zdravim, silou ap. jako pri cviceni e. 2. Cviceni C. 4.
a) Uvolneni sledujeme pravidelnost dYchanf. Priblizne po 10 minutach pi'eneseme predstavu dychani do spodnich easti nohou az po kotnfky a dychame tam slovo vira . ... Vdechuji vim ... vydechuji vim ... pi'itom udrZujeme staJou pozornost v nohou ve vYsi kotnfku. Tak cvieime kazdy den 10 az 30 minut, cely mesic, tak casto, jak je nam to mozne. Postupem doby dtime, jak nase nohy ozivuji. b) Po mesici presuneme toto dychad cviceni do kolenou se slovem nadeje: ... Vdechuji nadeji vydechuji nadeji ... a opel cvicime celY mesic. Pak postoupime do oblasti pohlavnich organu se slovem laska. DalSf mesic do pupecni krajiny se slovem ZivOl. Do sti'edu prsou vstupujeme se slovem soucfteni. Do krcniho dulku se slovem slovo. Koneene sedmy mesic vdechujeme do dulku mezi oboCfm slova: poznani, klid a rnir. 17
Doba jednoho mesfce je na ozivovanf techto duehovnfch center, caker, pomerne kratka. Cfm dele eviCfme, tim silnejSf je jejleh ozivenL Vyhodna doba eviceni pro jednotlive cakry jsou ti'i mesice. Kazdy z nas je vlastnf osobnost a reaguje jinak. Nesrovnavejte sve uspeehy s uspeehy ostatnieh. NejeennejSf vlastnosti ph teehto evicenich je mlceni, trpe!ivost a vytrvalost. Ten, kdo se rozhodne a vytrva, je odmenen poznanfm, zdravim a hlubokymi pozitivnfmi zrni'narni probfhajfcfho zivota.
Pomucka k tiche koncentraci Vleze nebo vsede uvolnfme a zklidnime telo. SpIne soustfedenou pozornosti tlacfme prstem doprostfed prsou. Po urCite dobe prst odtahneme. llak, ktery stale jeste cftfme, sledujeme tak dlouho, az zmizL Toto eviceni opakujeme tak casto, az se naui'fme soustfed'ovat nerusenoll pozornost doprostfed prsou.
Vysvetleni k obcizkUm: KffZ a poziee j6gy jsou symbolem spojenf kfesianske eesty Jasky s vychodni eestou moudrosti. Mesic a slunee v hlave symbolizuji rozum - slunce a cit - mesic. Trojuhelnik je symbolem duchovnfho vyvoje cloveka. Sipky vedene z nitra zobrazujf dechove cVlcenf c. 3. Sipky vedene obloukovite od nohou dechove cviceni c. 4. Kazdy z nas je v soucasne dohl' svedkem toho, jak se snazi negativnf sfly ziskat nadvladu nad clovekem. Proto je du]ezite pled kazdym cvicenim, v neffiZ otevirame svou auru plijmu kosmlcke zivotni energie, prosit Boha nebo duchovniho pruvodce 0 ochranll a vedenL
18
- - - ---
61
"",
i"
I!
I,
.'"t-.-
t
!
j
.. ··t·
i
I
I ••• ..j. .
T~
,
I!
j~J'... am ~
~- ' --f'
~
·····f ·· ;
II,
~,......-+
·······f······
~~' ..... CI~
/
11 . ...
I I
,
/ .r
I toe;
I~ •
/o'~ i
1,/'
J '",
4,.f
b ·····/ ·· /
~.~
Cviceni
c. 4
·SGUrrrtNr ~> ~~.\.
,
, \"'0
{~
'~~~
---
\ /
I
--- .--.-------t - -.-. .-- r '}?ein.k.)"YI.~ce.
1
"-" L ~ SK .',
\
,
20
~""
v uvedenych cvicenfch je hovoreno 0 zivotni sile, pranii. Prana jc sanskritske slovo a znamena "dech" . )i7. ve St"rern zakone je hovoreno 0 prane jako 0 .dechu zivota" . Etericke telo eloveka prejima tuto energii pornocl duchoVlllCh center, eaker, z nichZ ie vedena nervovymi drihami do c.eleho tela, jako zivot udriujfci a budujicf sl1a. Prameny stare moudrosti uvadeji, ze pri stvoreni Iidskeho tela se na vzniku jeho nervoveho systemu podnely pffrodni bytosti, naryvane devas. Tyto bytosti pom:l.hajf cloveku az dodncs cerpat v priroM uklidneni a posilu tim, ze ho zasobuji pranou, energii zivota a rustu Devas jsou energetickyrni staviteli pffrody. Proudy jimi uvolnovanych energif pronikaji pudou, vzduchem a prostupuji veskery zivot celebo kosmu az do mentalni sfery. json scbopny pfijimat myslenky cloveka a odpovidat na jejich svetlo zesflenym zarenim barev a vilni kvetin, snmenim lesa nebo vod . Devas iiji vedornim, ze jsou dflcim aspek1.em Tvilrce a nepodlebajf pozernske polarite. Proeis(ujf a Hdi vyvoj rostlinneho zivota, ovladaji sfly prirednich elementil, s nirniz uzce spolupracujl. Po sve smrti plnf dale l1koly v astralnfm svete. Devas miluji svetlo, slunce a lasku Cloveka k prirode, kterou vyuzivaji jako silu pro sebe same, ale i pro celou rostlinnou riSi. V rninulosti bylo spojeni Cloveka s prirodou mnohem vroucnejsi a znalost je jfbo zivota mnohem hlubsl. I dnes pocitf Clovek pffliv sily a uklidnenf, opre-li se napr. 10 az 20 rninut 0 kmen vzrostleho stromu, z nehoz proudi za pomoci devas do lidskeho eterickeho tela prana. Stejna, telo osvezujfcf energie proudi ze sluncem ozarene skaly nebo z eiste lesnf studanky, z blizkosti vedopadu a horskYch pramenu . Domovem devas je les, zahrada, vse, kde jsou stromy, zelen listil a barvitost kvetil . S ternito laskou se vyZivajfcfrni bytostrni muzeme v prirede hovorit a dekovat jim za jejich sluzby. I kdyZ je nevidime, muzeme si byr jisti, ie vdRne a s radostf pfijimaji energii nasich slov. Tomu, kdo chce bliZe poznat faszinujicf podrobnosti ze zivota techto prirodnfch bytosti, doporucuji knihu: Sir George Trevelyan: "Der Findhorn Garten", Frank Schickler Verlag, Berlin 1981 , nebo "The Findhorn Garden", Harper-Row Publishers, New York 1975. 21
Medi,Une nadani jedinci jsou schopni devas, sktitky, vlly, trpasliky a vsechny dalSi pfirodni etericke bytosti, ktere jsou pro vetsinu lidi jen pohadkovou fantazii, vnirnat a hovont s nimi. Clovek, ktery je schopen pochopit nadheru, cistotu a nesmfrny vyznam pffrody pro zivot vlastni, ale i pro zivot celeho kosrnu, bude pfijimat jeji dary s uctou a laskou, protoze pfiroda je katedralou Nejvyssfho, z Nehoz proudi prana zivota a lasky.
* * * Moudry muz mel vysvetlit, proc je navzdory mnozstvi prace a ukolu, ktere musf denne plnit, stale usmevavy, klidny, pIny mfru a porozumenf ke svernu okoli. Muz odpovedel: "Kdyz stojfm, tak stojfm. Kdyz sedfm, tak sedfm. Jestlize jdu, tak jdu a jestlize mluvfm, tak mluvfm." "Ale to my delame take," volali pfftomru. Moudry muz se usmaJ a fekl: "Ne, vy kdyz sedfte, tak jiz stojfte. KdyZ stojfte, bezfte a bezfte-li, jste jiz v cflL" Existuji dye skupiny lidi. Roztnitf a soustl'edeni. Roztditf poletujf cely den jako moryl od jedne kvetiny ke druM a nejsou schopni vnfmat krasu jejich barev a cftit jejich vilnL Clovek soustl'edeny prozije kazdy okam:lik dne a zivota jako dar, ktery ho naplnuje obdivem, sflou, laskou ke vsemu stvofenf a jeho nitro vecnym jarem.
22
