Ostrava, pátek 27. ledna 2017 Vážené kolegyně a kolegové, dovolujeme si Vás pozvat na již tradiční 22. ročník semináře pro učitele geografie základních a středních škol pod názvem Na slovíčko s objevitelem pramenů Amazonky. Náplní semináře budou přednášky našich odborníků, i v letošním možnost vzdělání, roce Vám tedy nabízíme možnost vzdělání, rozšíření obzorů, ale také společenské setkání geografů z celého kraje. Vzhledem ke změnám ve financování již nemůže katedra celou akci zaštítit, proto jsme nuceni vybírat účastnický poplatek ve výši 100 Kč. Věříme, že Vás to neodradí, a že se sejdeme znovu v hojném počtu.
Za kolektiv katedry Prof. RNDr. Vladimír Baar, CSc. Vedoucí katedry sociální geografie a regionálního rozvoje
Datum:
pátek 27. ledna 2017
Místo konání:
Ostrava, Chittussiho 10, atrium a učebna M427
Poplatek:
100 Kč – hrazen na místě
ČASOVÝ HARMONOGRAM: 7.45 – 8.00 Prezence účastníků - atrium 8.00 – 9.00
Česko nebo čéérrr? Prof. Vladimír Baar (učebna M427)
9.00 – 9.30
Občerstvení v atriu
9.30 – 11.30
Nebezpečná jezera Kyrgyzstánu. Prof. Bohumír Janský (přednáška a následná diskuse i o objevování pramenů Amazonky, M427)
11.30 - 12.00
Občerstvení v atriu
12.00 – 13.30
Světové migrační trendy a jejich vliv na současnou migraci v Česku. RNDr. Eva Janská, Ph.D.
Během občerstvení i po programu volná diskuse se všemi přednášejícími. Po celou dobu semináře nabízí Nakladatelství ČGS a TAKTIK svou tvorbu k nahlédnutí i ke koupi. Každý účastník si může vybrat jako dárek jednu z nabízených publikací nakladatelství TAKTIK. Zájemci, prosíme, vyplňte přihlášku a zašlete ji do 23. ledna 2017 na email:
[email protected]. Garant akce: prof. RNDr. V. Baar, CSc.
Prof. RNDr. Bohumír Janský, CSc. Univerzita Karlova Katedra fyzické geografie a geoekologie
Dopady změny klimatu ve světových velehorách: Nebezpečná jezera Kyrgyzstánu
Vlivem globálního oteplování klimatu dochází ve většině světových velehor k intenzivnímu tání a ústupu ledovců. Tento proces je patrný i v horských oblastech centrálního Ťan-šanu. Tavné vody ledovců ovlivňují změny hydrologického režimu vodních toků a způsobují přeplňování pánví vysokohorských jezer. Hráze mnohých jezer jsou velmi nestabilní a často dochází k jejich protržení. Pro stanovení stupně ohrožení jezer je zapotřebí analyzovat jejich genesi (způsob vzniku), charakterizovat morfologii jezerní pánve a poznat zvláštnosti jejich hydrologického režimu. Hráze mnohých jezer jsou velmi nestabilní a vlivem rozmanitých přírodních procesů dochází k jejich destrukci. Průval (protržení) jezera je pak doprovázen katastrofálními přírodními procesy – povodněmi, kamennými a bahenními proudy (sely), které ohrožují obyvatelstvo v níže ležících údolích včetně hlavního města Biškeku. V přednášce prof. Janský představí výsledky monitoringu nebezpečných jezer, zážitky z terénních prací i řadu zajímavostí z překrásné kyrgyzské přírody. http://www.ceskatelevize.cz/porady/10441294653-hyde-park-civilizace/213411058090511/
RNDr. Eva Janská, Ph.D. Univerzita Karlova Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje
Světové migrační trendy a jejich vliv na současnou migraci v Česku
Za posledních 20 let pozorujeme změny migračních trendů ve světě. Jedná se o jejich globalizaci, politizaci, diferenciaci, feminizaci, transnacionalizaci a akceleraci. Počet světových migrantů vzrostl ze 170 mil v r. 2002 na téměř čtvrt miliardy a tvoří 3 % celkové populace země. Zatímco u mezinárodních migrantů pozorujeme pozvolný nárůst, u uprchlíků je tomu jinak. Zde došlo k více než šestinásobnému nárůstu oproti 10 mil. osob v r. 2010. Tento výrazný a prudký nárůst je odrazem celé řady válečných konfliktů (Afghánistán, Sýrie, Ukrajina, Irák apod.), které přerostly z „regionálních“ na celosvětové. Hlavní tíhu tohoto trendu nese Evropa, zejména Německo. I přesto, že počet žadatelů o azyl je v Česku oproti jiným sousedním zemím (Rakousko, Německo) nízký, setkáváme se s celou řadou problémů – od společenských (např. projevy xenofobie, neznalost reálné situace ve společnosti) po politické (např. odlišný pohled čelných představitelů státu na migraci), které je nezbytné řešit.
Prof. Vladimír Baar Ostravská univerzita Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje
Česko nebo Čéér
Většina občanů našeho státu je dlouhodobě schizofrenní – přestože lidé spontánně označují země sousední i vzdálené jejich krátkým geografickým jménem (Slovensko, Polsko apod.), vlastní stát neustále nazývají dlouhým politickým jménem (Česká republika) nebo akronymem ČR. A tak se i ve školách „republikuje“ nebo „čéeruje“ a většině lidí to nepřijde divné. Jednoslovné Česko se sice spontánně prosazuje stále silněji (např. propagační heslo „Česko – země příběhů“) a totéž platí o cizojazyčných ekvivalentech v zahraničí (Czechia, Tschechien, Chequia atd.). Ale stále existuje mnoho lidí, kteří geografické jméno odmítají používat – a překvapivě je mezi nimi i hodně geografů. Argumentují většinou tím, že se jim Česko nelíbí, že v tom jménu není obsažena Morava, že je to výmysl zlovolných politiků a podobně. A úplně alergičtí jsou na anglický tvar Czechia. Cílem přednášky je vysvětlit příčiny těchto postojů, potřebu geografického jména pro propagaci země, jeho nadčasový význam, jakož i přiblížit používání cizojazyčných ekvivalentů pro Česko ve světě.
