Osobnost středoškolského učitele podle typologie MBTI Bakalářská práce

Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání

Osobnost středoškolského učitele podle typologie MBTI Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Helena Fejfarová

Vypracovala: Ing. Jindřiška Hostýnková Brno 2012

Zadávací list

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Osobnost středoškolského učitele podle typologie MBTI vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a ředitelky vysokoškolského ústavu ICV Mendelovy univerzity v Brně.

Brno, dne……………………….……… Podpis studenta…………………………

Na tomto místě si dovoluji poděkovat především vedoucí bakalářské práce Mgr. Heleně Fejfarové za ochotu při konzultacích, trpělivost, odborné a cenné rady, připomínky, náměty a inspirující myšlenky, které mi pomohly k vypracování této práce. Dále děkuji učitelům, kteří vyplnili dotazníky pro praktickou část této bakalářské práce a zároveň mým kamarádům a sourozencům za podnětné připomínky a za psychickou podporu. Velký dík také patří mým rodičům za finanční a psychickou podporu v průběhu celého studia. Je i jejich zásluhou, že mi bylo umožněno završit mé vysokoškolské studium touto bakalářskou prací.

ABSTRAKT Osobnost středoškolského učitele podle typologie MBTI Podstatou této bakalářské práce bylo seznámení se s osobností středoškolského učitele v rovině teoretické i praktické. Neboť právě osobnost učitele je nedílnou součástí výchovného procesu a podílí se na úspěšnosti výchovného působení pedagoga na žáky. Nejprve byla zpracována teoretická východiska práce, pomocí vyhledaných odborných zdrojů a pramenů, následně byla provedena jejich analýza, komparace a syntéza. Součástí práce je charakteristika základních pojmů, krátká zmínka o osobnostním rozvoji a ve stručnosti popsána typologie MBTI. Hlavním cílem praktické části bakalářské práce bylo zjistit a zhodnotit pomocí průzkumného šetření jaké typy osobností dle typologie MBTI se vyskytují mezi učiteli středních škol. Obsahem této části je stručný popis vzorku respondentů, srovnání jednotlivých osobnostních charakteristik, vyhodnocení typů temperamentu, porovnání zastoupení temperamentů mezi učiteli gymnázia, SOŠ a SOU a v neposlední řadě srovnání výsledků průzkumu této práce s výsledky průzkumu z USA. Klíčová slova: osobnost, osobnost učitele, pedeutologie, typologie osobnosti učitele, kompetence učitele, osobnostní rozvoj, typologie MBTI.

ABSTRACT High school teacher’s personality according to the typology MBTI The nature of my bachelor’s work is an introduction to the personality of a high school teacher on both levels, theoretical and practical. It is a teacher’s personality that forms an integral part of an educational process and participates on a successful educational impact of a pedagogue on the students. At first, a theoretical starting point of my work was established with the help of specialized sources and origins. Subsequently, their analysis, comparison and synthesis was created. Description of basic terms, short note on personality growth and brief specification of typology MBTI is included. Using survey results, the main goal of a technical part of this bachelor’s work was to find out and evaluate what personality types according to the typology MBTI could be found among high school teachers. An important section included in this part contains a short description of an example of the respondents, comparison of the individual personal characteristics, and evaluation of the types of temperament and their existence among the teachers in high schools, vocational schools and training schools. Finally, the test results of my work were compared with the surveys conducted in the USA. Keywords: personality, teacher’s personality, pedeutology, typology of a personality of a teacher, teacher’s expertise, personality growth, typoloty MBTI.

OBSAH 1 ÚVOD .......................................................................................................................... 8 2 CÍL BAKALÁŘSKÉ PRÁCE................................................................................... 9 3 MATERIÁL A METODIKA ZPRACOVÁNÍ ...................................................... 10 4 SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY............................................... 12 4.1 Charakteristika základních pojmů ................................................................ 12 4.1.1 Osobnost................................................................................................ 12 4.1.2 Osobnost učitele .................................................................................... 14 4.1.3 Pedeutologie .......................................................................................... 15 4.1.4 Typologie osobnosti učitele .................................................................. 15 4.1.5 Kompetence středoškolského učitele .................................................... 16 4.1.6 Vzdělávání a rozvoj učitelů................................................................... 19 4.2 Osobnostní rozvoj ............................................................................................ 20 4.3 Typ osobnosti středoškolského učitele podle typologie MBTI .................... 21 4.3.1 C. G. Jung a typologie osobnosti........................................................... 22 4.3.2 Typologie MBTI ................................................................................... 22 4.3.3 Osobnostní charakteristiky v systému MBTI........................................ 24 4.3.4 Povaha a temperament .......................................................................... 26 4.3.5 Šestnáct osobnostních typů ................................................................... 29 4.3.6 Průzkum ve Spojených státech.............................................................. 31 5 PRAKTICKÁ ČÁST, VÝSLEDKY PRÁCE......................................................... 33 5.1 Informace o respondentech průzkumného šetření ....................................... 33 5.2 Osobnostní charakteristiky............................................................................. 35 5.3 Temperament ................................................................................................... 37 5.4 Osobnostní typy ............................................................................................... 40 6 DISKUSE .................................................................................................................. 43 7 ZÁVĚR...................................................................................................................... 44 8 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.................................................................... 48 9 SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A OBRÁZKŮ..................................................... 51 10 SEZNAM PŘÍLOH.................................................................................................. 52

7

1 ÚVOD Mnoho lidí si klade otázku, zda práce, kterou dělají, je pro ně „ta pravá“. Jestli by neměli dělat něco úplně jiného. Pro spokojenost člověka není důležité jen spokojené partnerské soužití a bezpečné rodinné zázemí, ale také spokojenost v zaměstnání a s prací, kterou vykonáváme každý pracovní den. Zaměstnání nám totiž dává velkou část naší identity. Proto se dá říci, že není jedno, jakým způsobem si vyděláváme peníze. Nejen v tomto případě nám může být velkou pomocí osobnostní typologie. Každý osobnostní typ totiž může uspokojovat jiná pracovní činnost na jiném místě. V práci, která nás motivuje, zajímá a uspokojuje, je důležité uplatnit své silné stránky a také je dále rozvíjet. Tyto silné stránky, ale také slepé skvrny, nám může velmi dobře připomenout, popřípadě osvětlit, například typologie MBTI. Pokud máme pro nás „vhodné“ zaměstnání, nemusíme mít obavy ze syndromu vyhoření, do práce se těšíme, cítíme se většinu času plni energie a máme pocit, že to, co děláme, je ceněno. Dle výzkumů je prokázáno, že některé osobnostní typy se na práci učitele (pedagoga) náramně hodí, některé se hodí méně a některé se nehodí vůbec. S osobností učitele velmi úzce souvisí i kompetence, na něž by se nemělo zapomínat. Možná, že by nebylo úplně od věci, kdyby se při přijímání studentů na vysoké školy pedagogické testovala jejich osobnost. Ať už má učitel jakýkoli typ osobnosti, je žádoucí, aby se o svou osobnost (osobnostní typ) zajímal, dále s ní pracoval a rozvíjel ji. Rozvoj osobnosti totiž není jen ku prospěchu svému, ale i ku prospěchu okolí a celé společnosti. Dále stojí za zmínku a zamyšlení ta skutečnost, že učitel neučí jen žáky s podobným typem osobnosti jako je on sám. V tomto případě může být velkou pomocí typologie MBTI, která mu pomůže ve vhodném přístupu k žákovi, k motivaci žáka k učení, ale také k propojenosti a stmelení kolektivu žáků ve třídě. Je zřejmé, že práce učitele není ani náhodou tak snadná, jak by se na první pohled mohlo zdát. Při své práci se učitel musí zamýšlet nad požadavky na výuku teorie, ale také nad tím, jak a jakým způsobem působit na žáky. K tomu, aby na žáky učitel působil vhodně, musí sám být minimálně v dobré, ne-li ve výborné, jak fyzické, tak psychické kondici. Na bedrech učitelů totiž leží velká odpovědnost, protože se spolu s rodiči podílí na výchově žáků a na utváření jejich osobnosti, a tak má jejich působení nemalý vliv na naše další generace a tím pádem na naši budoucnost. „Naši učitelé nesmějí být podobní sloupům u cest, jež pouze ukazují kam jít, ale samy nejdou.“ (Jan Amos Komenský)

8

2

CÍL BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Hlavním cílem bakalářské práce je zjistit a zhodnotit pomocí průzkumného šetře-

ní, jaké typy osobností dle typologie MBTI se vyskytují mezi učiteli středních škol, kteří v současné době učí. Nejprve je ale nutné seznámit se s problematikou ve vyhledaných odborných literárních zdrojích a pramenech, ze kterých budou zpracována teoretická východiska. U odborných literárních zdrojů a pramenů bude provedena analýza, komparace a syntéza. Cílem praktické části bakalářské práce je: -

stručně popsat vzorek zúčastněných učitelů průzkumu (pohlaví, roky praxe),

-

srovnat jednotlivé osobnostní charakteristiky (dimenze),

-

vyhodnotit jaké typy temperamentu (dle typologie MBTI) se mezi učiteli nacházejí v závislosti na pohlaví a délce praxe ve školství,

-

porovnat zastoupení temperamentů mezi učiteli gymnázia, střední odborné školy nebo středního odborného učiliště,

-

zjistit jaké osobnostní typy (dle typologie MBTI) se mezi učiteli nacházejí,

-

krátce srovnat výsledky průzkumu této práce s výsledky průzkumu z USA. V neposlední řadě je žádoucí zdokonalení se v práci s textovým editorem MS

Word a tabulkovým editorem MS Excel.

9

3 MATERIÁL A METODIKA ZPRACOVÁNÍ Nejprve byly shromažďovány informace o dané problematice z odborné literatury, časopisů a internetových zdrojů. Následně byla provedena jejich analýza, komparace a syntéza. K realizaci praktické části byl využit dotazník z Čakrtovi publikace „Typologie osobnosti pro manažery: Kdo jsem já, kdo jste vy?“ (1996), která je zaměřena na typologii MBTI. Tato typologie je považována za univerzální a je používána převážně v personalistice. Díky typologii MBTI je možné zjistit, jaký typ osobnosti mezi učiteli na středních školách převažuje (jestli nějaký převažuje), popř., jestli se mezi učiteli vyskytuje více introvertů nebo extrovertů. Po souhlasu vedení vybraných škol byl dotazník společně s průvodním dopisem rozdán na začátku prosince 2011 učitelům středních škol v Kyjově a ve Veselí nad Moravou (konkrétně do škol: Klvaňovo gymnázium a Střední odborná škola zdravotnická a sociální Kyjov; Střední odborná škola a Střední odborné učiliště automobilní Kyjov; Střední odborné učiliště Havlíčkova Kyjov; Střední odborná škola ekonomická a Střední odborné učiliště Veselí nad Moravou). Na každou školu bylo umístěno tolik dotazníků, kolik škola zaměstnává učitelů. Sběr dotazníků proběhl zhruba po třech týdnech. Některé dotazníky se vrátily nevyplněné. Z celkového počtu 145 dotazníků umístěných na jednotlivých školách bylo navráceno 67 vyplněných dotazníků a 78 nevyplněných, viz tabulka (Tab. 1). Tab. 1 Přehled dotazníků na jednotlivých školách DOTAZNÍKY

ŠKOLY Umístěny

Vyplněny

Nevyplněny

Gymnázium Kyjov

40

9

31

SOŠZaS Kyjov

25

16

9

SOŠ a SOU automobilní Kyjov

22

12

10

SOU Havlíčkova Kyjov

19

16

3

SOŠE a SOU Veselí n. Mor.

39

14

25

SUMA

145

67

78

Ne všechny dotazníky, které vyučující vrátily vyplněné, byly vyplněny s kompletní hlavičkou, jejíž součástí je pohlaví, věk, roky praxe ve školství a vyučované předměty. Z důvodu zachování anonymity respondentů jsou vedeni v tabulkách obsaže10

ných v příloze této práce jako osoba 1 až osoba 67. Ze stejného důvodu není součástí tabulka, ve které by byly obsaženy všechny komponenty hlavičky dotazníku. V příloze je umístěna pouze tabulka, ve které je uvedeno pohlaví respondentů a roky praxe ve školství jsou zapracovány do sloupce s názvem „Kategorie praxe“. Výsledky této bakalářské práce jsou v praktické části vztaženy jen k pohlaví učitelů a jejich rokům praxe ve školství. S věkem učitelů a vyučovanými předměty zde není pracováno. Tyto informace jsou ale uloženy v databázi autorky průzkumu a na vyžádání je možné s nimi dále pracovat, a tak průzkum rozšířit o další zajímavé dimenze. Vyučující byli motivováni k vyplnění dotazníku takovým způsobem, že pokud napsali na vyplněný dotazník jejich kontakt, byl jim zaslán výsledek dotazníku (typ osobnosti s přiloženou krátkou charakteristikou), popř. celého průzkumu. Této možnosti z celkového počtu 67 respondentů využilo 14 učitelů. Odpovědi jednotlivých tištěných dotazníků byly zaneseny do programu MS Excel. Dotazníky byly vyhodnoceny pomocí klíče nalezeného v odborné literatuře. Dotazník není součástí příloh této bakalářské práce z toho důvodu, aby nebyla porušena autorská práva. Výsledky jednotlivých dotazníků se zanesly do tabulek vytvořených v programu MS Excel. S výsledky bylo dále pracováno. Byly vyhodnoceny a vyvozovaly se z nich různé závěry. Vybrané tabulky jsou součástí práce samotné, obsáhlejší, zejména s hrubými skóry, jsou umístěny do příloh.

11

4 SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY Je považováno za nutnost, na začátku každé práce s rozsáhlejším tématem vymezit základní pojmy, které jsou důležité a nepostradatelné k lepší orientaci v předkládané práci, ale také k pochopení dané problematiky.

4.1 Charakteristika základních pojmů 4.1.1 Osobnost V současné době, když se řekne slovo „osobnost“ v běžné mluvě, má na mysli většina lidí člověka, který je něčím výjimečný, odlišný od druhých lidí, a to v dobrém slova smyslu. Člověk, který toho v životě hodně dokázal nejen pro sebe, ale i pro společnost, dělá dobré skutky, nebo ten, kdo má charisma a respekt u jiných lidí. Jak píše Sengerová a Hoffmann (1997, s. 7) „někdo to má a jiný ne – magnetismus, přitažlivost, to něco, čemu říkáme osobnost“. Na druhou stranu ale Smékal (2005) tvrdí, že osobností je každý člověk, záleží jen na tom, zda primitivní a jednoduchou nebo bohatě rozvinutou a dotvořenou. Nejprve bychom měli zmínit původ termínu osobnost. Termín osobnost vychází z latinského slova persona. Jak hovoří Petruželová (2009), slovem persona byla původně označována maska, kterou si herci ve starověkém Římě nasazovali během divadel ních her, jež jim dávala určitou podobu či vzezření. Persona tedy byla původně něčím, co vyjadřovalo nejen to, jak člověk vypadá, ale i to, jakou zrovna hraje roli. Pojem se začal později rozšiřovat a Petruželová (2009) upozorňuje na to, že kromě strohého popisu vnější podoby člověka začal zahrnovat i to, jaký člověk je, tedy jeho povahu. V dnešní době existuje množství definic osobnosti. Dle Čakrta (2008) je to z toho důvodu, že si nelze na osobnost sáhnout ani ji přímo pozorovat. Proto Čakrt (2008) dále upozorňuje na to, že ani jediná definice tohoto nesnadno postižitelného a smyslově neuchopitelného jevu nebude bez výhrad přijímána všemi. O vymezení pojmu osobnost se pokusila celá řada autorů jako například v devatenáctém století W. James, ve dvacátém století J. B. Watson, G. Caplan, V. Tardy, R. B. Cattel, Homola, Balcar, Zvolský a v jednadvacátém století například Čáp, Mareš, Šimíčková-Čížková a mnoho dalších (Němcová 2010). Pro názornou ukázku a účely této bakalářské práce byly vybrány tyto definice osobnosti: „Osobnost je souhrnem vlastností člověka. Je to souhrn dispozic k psychickým reakcím, který způsobuje, že v téže situaci reagují různí lidé různě.“ 12

(Pavlíčková, 2008, s. 12). Čakrt (2008) hovoří o tom, že osobnost vyjadřuje soubor trvalých rysů, jimiž se jeden člověk odlišuje od jiných. Linhartová podobně jako Čakrt také definuje osobnost jako „organizaci, soubor, jednotu zděděných, vrozených a pod tlakem společnosti a výchovy v určitém prostředí vytvořených zvláštností, které řídí činnost člověka“ (Linhartová 2000, s. 62). Definice jednotlivých autorů se různí podle toho, čím se zabývají. Zda obecnou psychologií, nebo jejími odvětvími. Jak píše Helus (2011), v psychologii je téma osob nost zpracováno různým způsobem, k různým účelům a z různých pozic. Nakonečný (2005) například uvádí, že sociální psychologie chápe osobnost jako subjekt sociálních vztahů a současně jako determinantu sociálního chování. Pojem osobnost je vyhrazený pouze lidskému jedinci, proto Nakonečný (2005, s. 83) konstatuje to, že člověk „vyjadřuje specificky lidskou organizaci psychické činnosti, které člověk dosahuje asi ve věku dvou a půl let s nástupem vědomí já, tj. s vědomím své jedinečnosti a totožnosti, kdy se současně vyvíjí lidské sebejá zahrnující sebepojetí, s ním spojené sebehodnocení, fungující současně jako ego-vztažný motiv, jehož podstatou je zaměření na nám již známou obranu sebepojetí“. Pojem osobnost na rozdíl od jiných autorů definoval velmi jednoduše a výstižně Řehulka (1997, s. 7) takto „osobností rozumíme v podstatě každého člověka, který si je vědom sám sebe“. V psychologii má pojem osobnost dva významy. Dle Říčana (2007) je osobnost za prvé brána jako psychická individualita jedince a odlišnost od jiných jedinců (zejména od jedinců téhož věku a kultury), za druhé termín osobnost zastupuje strukturu psychiky jako celku. V této souvislosti uvádí Helus (2011), že chápe osobnost jako jedinečnou lidskou bytost s charakteristickými vlastnostmi a sebepojetí (já), které je jejím prožívajícím a akčním jádrem. Boroš (2002) formuloval pojem osobnost jako celkovou organizaci duševního života, která v sobě zahrnuje všechny jednotlivé duševní funkce. Vágnerová (2004) zdůrazňuje, že osobnost je propojený systém tělesných a duševních funkcí, jenž je relativně stabilní. Tento systém obdařuje vlastním, nebo vývojovým nasměrováním prožívání, uvažování a chování jedince a jeho vztah s prostředím, který z toho vyplývá. Vágnerová (2004) tedy předpokládá, pokud víme, jaká osobnost je daný jedinec, můžeme určit jeho způsob chování, uvažování nebo prožívání.

13

4.1.2 Osobnost učitele Také osobností učitele se zabývalo mnoho učenců v dřívějších dobách. Stránský (2009) píše o tom, že již u antických učenců se vytyčovaly požadavky na žádoucí rysy osobnosti učitelů a tyto snahy byly formulovány například J. A. Komenským a dalšími pedagogy teoretiky. Jak uvádí Průcha (2005), pedagogická teorie si byla vědoma důležitosti rysů osobnosti učitele (motivace a talent pro povolání a kognitivní vybavenost) již na počátku 19. století. Průcha (2005) dále konstatuje, že osobnostní charakteristiky zkoumal v roce 1988 Wildham, později se snažil analyzovat osobnost středoškolského učitele Pelikán, a to v roce 1991. Osobnost učitele hraje velkou roli v jeho profesi, neboť povolání učitele je velmi zodpovědná a náročná činnost. Z toho důvodu by se neměla zaměřovat pozornost jen na znalosti učitele, ale především na jeho osobnost a dispozice důležité k výkonu tohoto povolání. Pedagogova osobnost hraje velkou roli v tom, jestli budou splněny nejen vyučovací, ale především výchovné cíle. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že „struktura osobnosti učitele se vytváří v procesu sociálního vývoje osobnosti a je výsledkem dosavadní zkušenosti jedince“ (Nakonečný 1995, s. 333). Jak již bylo řečeno, mnoho autorů se zabývalo osobností učitele, výzkumem jejich vlastností a tím, jaký by měl ideální učitel být. Neuman a Ďoubalík (1998) ve své publikaci hovoří o tom, že pedagog by měl vzbuzovat důvěru, měl by mít dostatek energie, sebedůvěry, být tvořivý, mít představivost a smysl pro humor. Kohoutek a kol. (1996) zdůrazňuje, že není důležitý jen kladný a spravedlivý postoj k žákům, ale také znalosti, pracovní schopnosti, klid a objektivita, se kterou před žáky předstupuje. Dále tito autoři uvádějí, že pokud je učitel mezi žáky oblíbený, žáci často vykazují zvýšené pracovní nasazení. V tomto případě učitel získává přirozeným způsobem autoritu a také si ji udržuje. Dle Reitmayerové a Broumové (2007) se tak děje pomocí cílené zpětné vazby. Reitmayerová a Broumová (2007) konstatují, že je klíčovým parametrem pro úspěšnost zpětné vazby je osobnost učitele. Grecmanová, Holousová, Urbanovská (1998) ve své publikaci Obecná pedagogika zmiňují, že osobnost učitele má velký vliv na výchovu žáků. Tento vliv nemůže nahradit žádná učebnice ani sebelepší osnovy či rozvrh, protože výchovná síla pramení jen z živého zdroje lidské osobnosti. Podobný názor sdílí i Dvořák (2009), jež konstatuje, že harmonicky a lidsky působící osobnost učitele, která je v protikladu k působení učebnice, je jediná z pedagogického hlediska schopna žádoucího oživení, zlidštění a 14

uspořádání poznatků. Je schopna učinit z neosobního poznání záležitost osobní a mobilizující výzvu k životu.

4.1.3 Pedeutologie Z předchozích řádků jasně vyplývá, že osobnostní charakteristika hraje v učitelské profesi velkou roli. Obecné, typologické a individuální vlastnosti má každá osobnost, tedy i osobnost učitele. V blízké minulosti se proto začala výrazně rozvíjet nová nauka tzv. pedeutologie. Jak uvádí Kohoutek a kol. (1996), pedeutologie je věda, která se zabývá mimo jiné osobností učitele. Průcha (2002, s. 136) definuje pedeutologii jako „nauku zabývající se teorií učitelské profese, která zjišťuje a analyzuje požadavky na tuto profesi. Původně označovala hlavně normativní požadavky kladené na práci učitele“. V pedagogickém slovníku zdůrazňují Průcha, Walterová, Mareš (2001), že se pedeutologie (systematická teorie učitelské profese) u nás teprve postupně utváří. Kohoutek (2009) hovoří o tom, že při studiu osobnosti učitele se uplatňují dva přístupy: -

normativní – cílem přístupu je určit, jaký má být učitel, jaké má a jaké nemá mít vlastnosti, jestliže má mít ve výchovně-vzdělávací práci úspěch. Jde například o vlastnosti ve složce pedagogicko-psychologické a odborné.

-

analytický – cílem přístupu je určit, jaké mají konkrétní pedagogové skutečné, reálné osobnostní vlastnosti. Uplatňuje se zde induktivní metoda. Patří sem psychologické testování osobnosti učitelů a analýza výpovědí žáků a studentů o svých učitelích (uvádějí například, které vlastnosti svých učitelů postřehli, které považují za žádoucí a které za nežádoucí).

4.1.4 Typologie osobnosti učitele Zárodky osobnostních typologií je možné nalézt již v antice. Antická typologie má svůj význam i dnes, jak uvádí Raket, (2008) cituje se nejenom v učebnicích a akademických traktátech, ale užíváme ji i v běžné řeči jako psychologičtí laikové. Pojem typologie obecně definovali Hartl a Hartlová (2000, s. 633) v Psychologickém slovníku jako „rozčlenění soustavy osob, objektů či jevů do skupin podle určitého kritéria, znaku nebo souboru znaků“.

15

V minulosti se pokusilo mnoho autorů o rozčlenění osobnosti člověka do různých skupin podle určitých kritérií. Jak konstatuje Miková (2006), již ve starověkém Řecku se filozofové a lékaři snažili o poznání a pochopení člověka tím, že zkoumali rozdíly mezi lidmi. Miková (2006) dále předkládá, že první typologie (typologie temperamentu člověka) je přisuzována řeckému lékaři Galénovi z Pergamu. Za jejího duchovního praotce je ale pokládán Hippokrates. Součková (2008) upozorňuje na to, že jednotlivé kategorizace osob byly pro lidi různých věků přitažlivé z hlediska vysvětlení, popř. předvídání jejich chování. Dále také uvádí, že tzv. „škatulkování“ lidí se projevuje i tehdy, pokud někoho nazveme optimistou, nebo pesimistou, popř. když se zaměříme na znamení zvěrokruhu, v němž se člověk narodil. Pokud budeme mluvit o typologii osobnosti učitele, je důležité myslet na to, jaký by mohla mít další význam. Měla by mít například pro učitele praktické využití, ke kterému se vztahuje jejich sebepoznávání a osobnostní rozvoj. Jak uvádí Grecmanová, Holoušová a Urbanová (1998), význam typologií učitele spočívá v tom, že pomocí nich můžeme lépe poznat učitelskou osobnost prostřednictvím vlastností, které jsou pro ni charakteristické. V tomto ohledu ale nesmíme zapomínat na to, že každý učitel (osobnost) má své biologické, sociální, psychické a jiné specifika. Proto osobnost učitele tvoří souhrn všech těchto specifik. Jak zdůrazňuje Vašutová (2004, s. 84), „typologie mají pouze funkci schémat, a proto jsou použitelné jen s určitou mírou rezervovanosti a kritičnosti, neslouží k zařazování učitelů“. Osobnostních typologií bylo vytvořeno mnoho, jak píše Čakrt (2008), je možné je rozdělit na: empirické, odpozorované, spekulativní a analytické. Pelikán (1991) rozlišuje dvě základní skupiny typologií učitelů, a to typologie pedagogických osobností (typologie podle osobnosti učitele) a typologie pedagogického působení. Na toto rozdělení typologie učitelů navázala Miková (2006) a zároveň jej také dále rozšířila. Rozdělení typologie učitelů dle Mikové (2006): Typologie podle osobnosti učitele bychom mohli zařadit: -

Typologie C. G. Junga: introvert, extravert.

-

Temperamentová typologie: původním autorem je Hippokrates, později ji rozvinul Galén a Eysenck: sangvinik, flegmatik, cholerik, melancholik.

-

Systém faktorů osobnosti podle R. B. Cattella

16

-

Velká pětka, tzv. „Big Five“: extroverze – introverze; přívětivost – negativní vztah k lidem; svědomitost – nesvědomitost; emoční stabilita – emoční labilita; intelekt, kultura, otevřenost ke zkušenosti.

-

Typologie MBTI – je stěžejní typologií této práce. Kapitola 4.3 se jí věnuje blíže, konkrétně však podkapitola 4.3.2, kde je podrobně popsána její historie a podstata.

Typologie podle pedagogického působení: -

Typologie podle Ch. Caselmanna: logotrop (filozoficky nebo odborně vědecky orientovaný), paidotrop (individuálně nebo všeobecně psychologicky orientovaný). Dále se dělí dle dimenzí: autoritativní-sociální (autoritativní nebo sociální typ), určující pedagogické působení (vědecko-systematický, umělecký nebo praktický typ).

-

Typologie podle stylů výchovy: autoritářský, liberální nebo demokratický styl.

-

Typologie Reinharda a Anne-Marie Tauschových (1970): emoční nebo řídící dimenze.

-

Typologie podle metodiky TIVT (typologicko-interakční výzkumná technika) Pelikán (1973): silně dominantní, mírně dominantní, nominativně-integrativní, vyrovnaný neutrální, mírně integrativní, silně integrativní.

Typologie propojující pedagogickou osobnost s pedagogickým působením: -

Typologie osobnosti podle Timothy Learyho a jeho adaptace na školní prostředí: proximita; vliv. Dále se této typologii setkáme s osmi sektory modelu učitelova interpersonálního chování v interakci se žáky: přísný; organizátor; pomáhající; kárající; nespokojený; nejistý; vede k zodpovědnosti; chápající.

-

Typologie učitelova komunikačního stylu: direktivní; autoritativní; tolerantní a autoritativní; tolerantní; nejistý/tolerantní; nejistý/agresivní; represivní; učitel „dříč“.

Typologie podle dalších kritérií: -

Typologie podle etap v procesu stávání se učitelem: tři fáze v procesu stávání se učitelem (fáze přežití, mistrovství, rutiny), pět vývojových stupňů (učitel novic, pokročilý začátečník, kompetentní učitel, zkušený učitel, učitel expert).

-

Typologie podle druhu a stupně školy, na kterém učitelé pracují: učitelé mateřských škol, základních škol (1. a 2. stupeň); středních odborných učilišť; středních odborných škol; gymnázií; speciálních škol; vyšších odborných škol; vysokých škol.

17

4.1.5 Kompetence středoškolského učitele Jak zdůrazňuje Čakrt (2010), jednou z nejdůležitějších složek spokojeného života je kromě harmonického partnerského vztahu a bezpečného rodinného zázemí spokojenost se svým zaměstnáním (s tím co každý pracovní den děláme) a jak si opatřujeme živobytí. Jak dále uvádí, osobnostní typ má vliv na to, jaké si volíme povolání a na to, jestli nás to dané povolání bude uspokojovat. S tímto velmi úzce souvisí kompetence, konkrétně kompetence učitele. Kompetence učitele popsalo a rozdělilo mnoha způsoby ve svých publikacích několik autorů, například Vašutová (2007) nebo Švec (1999). Z tohoto důvodu není dělení kompetencí zcela jednoznačné. Kompetence učitele lze definovat jako „komplexní soubor určitých dispozic a dovedností učitele, jenž je složen z dílčích či speciálních kompetencí“ (Průcha, 1997, s. 216). Kubeš, Spillerová, Kurnický (2004, s. 26) definují kompetence jako „schopnost či způsobilost chovat se určitým způsobem. Kompetence se vždy projevuje v určité formě chování“. Do kompetence jedince vstupují jednotlivé složky osobnosti, a to motivy, rysy, vnímání sebe samého, vědomosti a dovednosti. Dle názoru Kubeše, Spillerové, Kurnického (2004) je kompetence relativně stabilní charakteristika osobnosti. Tito autoři dále hovoří o tom, že pomocí kompetence můžeme odhadnout, jakým způsobem se bude její nositel chovat, jak bude přemýšlet a jak se bude projevovat v určité situaci. Průcha, Walterová, Mareš (2001) uvádí, že kompetence jsou důležité pro výkon učitelské profese proto, aby mohla být vykonávána efektivně. Stejná skupina autorů dále hovoří o tom, že kompetence učitele je připravenost vyrovnat se s nároky, které jsou na pedagoga kladeny. Tým doc. Walterové klasifikuje kompetence učitele takto: oborově předmětová, didaktická a psychodidaktická, obecně pedagogická, diagnostická a intervenční, sociální, psychosociální a komunikativní, managerská a normativní, profesně a osobnostně kultivující a ostatní předpoklady. Na internetových stránkách Učitelské listy (2010) je možné se dočíst o Sedmi klíčových kompetencích učitele: interpersonální, pedagogická, odborná a didaktická, organizační, pro spolupráci s kolegy, pro spolupráci s okolím a kompetence k reflexi a sebezdokonalování. Tyto kompetence patří mezi holandský standard. Je zřejmé, že kompetence dělí každý autor nepatrně jinak. Pro lepší představu a vysvětlení této myšlenky je zde uvedena tabulka (Tab. 2) z publikace Gošové (2011), ve které jsou stručně charakterizovány kompetence. 18

Tab. 2 Obecné rozdělení koncepcí (zdroj: Gošová 2011)

Kompetence

Stručná charakteristika

Oborově předmětová

Učitel je schopen v rámci své aprobace transformovat poznatky příslušných oborů do vzdělávacích obsahů vyučovacích hodin. Dovede integrovat mezioborové poznatky a vytvářet mezioborové vztahy.

Didaktická / Ovládá strategie vyučování a učení, dovede využívat metodický reperpsychodidaktická toár, který je schopen přizpůsobit individuálním potřebám žáků. Pedagogická

Má znalosti o podmínkách a procesech fungování školy, ovládá administrativní úkony spojené s evidencí žáků, má organizační schopnosti pro mimovýukové aktivity žáků.

Manažerská

Má znalosti o podmínkách a procesech fungování školy, ovládá administrativní úkony spojené s evidencí žáků, má organizační schopnosti pro mimovýukové aktivity žáků.

Diagnostická, hodnotící Sociální Prosociální Komunikativní Intervenční

Dovede použít prostředky pedagogické diagnostiky, je schopen identifikovat žáky se specifickými poruchami učení. Ovládá prostředky utváření pozitivního učebního klimatu. Ovládá prostředky socializace žáků. Ovládá prostředky pedagogické komunikace, dovede uplatnit efektivní způsoby komunikace a spolupráce s rodiči a ostatními sociálními partnery. Ovládá intervenční prostředky k zajištění kázně, je schopný rozpoznat sociálně patologické projevy žáků.

Osobnostní

Psychická a fyzická zdatnost a odolnost, dobrý aktuální zdravotní stav, mravní bezúhonnost.

Osobnostně kultivující

Má znalosti všeobecného rozhledu, umí vystupovat jako reprezentant své profese, má osobnostní předpoklady pro kooperaci s kolegy, je schopen reflektovat vzdělávací potřeby a zájmy žáků.

4.1.6 Vzdělávání a rozvoj učitelů Na učitele jsou kladeny vysoké nároky, co se týče vzdělání. Hovoří se o tom, že by mělo být základem každého učitele jak hluboké všeobecné vzdělání, tak široký rozhled politický, vědecký, filozofický a kulturní. Je to z toho důvodu, že se klade důraz na mezipředmětovou a nejlépe i mezioborovou propojenost. Učitel má také působit na celou osobnost žáka a rozvíjet ji z hlediska všech složek výchovy. Aby toho ale byl schopen, musí se sám neustále vzdělávat a svou osobnost rozvíjet. Jak uvádí Jůva (2001, s. 57), „v praxi tento požadavek nebývá vždy doceňován ani respektován a proto dochází k tomu, že jednostranně orientovaný učitel se snaží plně a mnohostranně rozvíjet žáky“.

19

Vzděláváním a rozvojem učitelů se zabývají různé organizace. Tyto organizace lze rozdělit dle Součkové (2008) do tří skupin: akademická a státní pracoviště; komerční agentury; neziskové subjekty a jednotlivci. Vždy ale musí být vzdělávání učitelů zaštítěno Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy. Dále je nutné zmínit, co je cílem dalšího vzdělávání. Jak předkládá ve své publikaci Kohnová (2004), cíle dalšího vzdělávání se nacházejí ve třech rovinách (předmětová, problémová a osobnostní orientace). Osobnostní orientace je například velmi zajímavá z hlediska prevence syndromu vyhoření a bývá spojována s psychohygienou, osobnostním rozvojem, psychickou regenerací a setkáváním učitelů při diskuzi. Jak již bylo řečeno, dalším vzděláváním pedagogických pracovníků se zabývá především Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy, Instituty celoživotního vzdělávání, např. Mendelovy univerzity v Brně, který mimo jiné v současné době poskytuje vzdělávání v rámci projektu „Kompetentní učitel zemědělství“. Dále je to TTnet ČR (partnerství pro vzdělávání učitelů), které se podílí na vzdělávání a profesním růstu učitelů, instruktorů, lektorů a trenérů působících v odborném/profesním vzdělávání. Toto neformální partnerství profesionálů je součástí Národního ústavu odborného vzdělávání. Další vzdělávání pedagogických pracovníků poskytuje Národní agentura pro evropské vzdělávací programy (Comeniu), ale také např. občasné sdružení Step by step ČR, AISIS (Program minimalizace šikany), CEDU (Centrum pro demokratické učení), Databanka dalšího vzdělávání Andromedia, Firemní rozvoj a vzdělávání PEFEK a mnoho dalších.

4.2 Osobnostní rozvoj V úvodu této podkapitoly je nutné uvést, že nebude rozlišováno mezi pojmem osobnostní rozvoj a rozvoj osobnosti. Pokud bude v práci použit kterýkoli z těchto dvou pojmů, jejich význam bude považován za totožný. Osobnostním rozvojem se zabývá mnoho různých vědních disciplín, u kterých je na předních místech důležitý rozvoj lidského potenciálu. Tohoto tématu si mimo jiné všímají velmi intenzivně obory jako je psychologie, pedagogika, sociální práce, management a mnohé další. Jak uvádí ve svém článku Lazarová, Knotová (2008), osobnostní rozvoj není samostatnou vědní disciplínou. Osobnostní rozvoj je jedním z témat psychologie, ale

20

i jiných oborů, ve kterých je na dané téma nahlíženo z mnoha úhlů pohledu. Definice, teoretická východiska, pojetí a různě užívané metody se inspirují v psychoanalýze, individuální psychologii, analytické sociální psychologii, v humanistických přístupech a v neposlední řadě v komunikační teorii. Dále se ale také osobnostní rozvoj opírá o filosofické a sociologické teorie. Nyní krátce zmíníme, jak definují osobnostní rozvoj různí autoři. Osobnostní rozvoj je například reflektován ve výkladovém slovníku Lidské zdroje (Palán 2002). Osobnostní rozvoj definuje jako „rozvoj osobnostních kompetencí zaměstnanců, které jsou orientovány na další seberozvíjení. Rozumíme tím rozvoj sociálních kompetencí (např. komunikace, kooperace, vedení lidí) a kognitivních kompetencí (např. tvořivost, schopnost učit se) zaměstnanců, které jim umožňují pružně reagovat na měnící se podmínky“ (Palán 2002, s. 141). Jiný pohled na problematiku rozvoje kvality života předkládá například Smékal (2005), který ve své publikaci poukazuje na různé životní situace (v dnešním světě jsou kladeny vysoké nároky na flexibilitu a adaptabilitu osobnosti), v jejichž rámci pojem osobnostní rozvoj přispívá k úsilí pomoci jedinci docílit lepšího bytí a také ke zlepšení kvality jeho života. Jak uvádí Lazarová a Knotová, „osobnostní rozvoj je zaměřen na využití potenciálu, progresivní rozvoj talentu a specifických individuálních schopností“ (Prod´homme, 2002 in Lazarová, Knotová 2008, s. 39). Rozvojem osobnosti v kontextu školství se zabýval Valenta (2003, s. 30) ve svém příspěvku Pedagogika osobnostně sociálního rozvoje, který byl součástí sborníku prací filosofické fakulty Brněnské univerzity. Tento pojem Valenta vymezil z cílů tzv. Bílé knihy (Národního programu rozvoje vzdělávání v České republice, 2001), a to jako rozvoj osobnosti, který zahrnuje kultivaci a podporu seberealizace každého jedince a co největší rozvinutí a uplatnění jeho potenciálu. V demokratické společnosti má vzdělávání vybavit člověka tak, aby uměl uplatňovat a současně i plnit svá práva a povinnosti.

4.3 Typ osobnosti středoškolského učitele podle typologie MBTI Tato podkapitola je určena k teoretickému přiblížení typologie MBTI. Důvody tohoto záměru jsou víc jak jasné. V rámci zjišťování typů osobnosti středoškolských učitelů je v této bakalářské práci užito dané typologie. Ostatně jak uvádí autor několika

21

publikací o typologii osobnosti Michal Čakrt, typologie MBTI je „desetiletími praxe ověřený i četnými výzkumy podložený nástroj jak se vyznat sami v sobě, neztratit se a jak navigovat v nejrůznějších životních situacích“ (Čakrt 2010, s. 7).

4.3.1 C. G. Jung a typologie osobnosti Protože typologie MBTI vychází z pojetí C. G. Junga, je na místě alespoň krátká zmínka o jeho příspěvku k teorii osobnosti. Čakrt (2008) uvedl ve své publikaci, že Jung identifikoval dvě základní psychické funkce, které mají dva vzájemně neslučitelné protipóly. Jedna funkce určuje, jak bereme věci na vědomí a druhá rozhoduje o tom, jak budeme dále pracovat s tím, co jsme vzali na vědomí a jak docházíme k závěrům. Jung založil svou typologii na vztahu lidí k vnějšímu, nebo k vnitřnímu světu. Jak píše Miková (2006, s. 16), „existují lidé, kteří jsou více ovládáni vztahem k vnějšímu světu, a lidé, kteří jsou více ovládání vztahem k sobě samým, ke svému vnitřnímu životu“. Na základě tohoto Jung rozlišil introverty (mentální psychická energie orientovaná směrem dovnitř) a extraverty (mentální psychická energie orientovaná směrem ven). Introverti a extraverti se dle Nakonečného (1997) mohou dále dělit na intelektuální nebo citové a pasivní nebo aktivní. Jungův zájem o osobnostní psychologické typy byl spíše okrajový. Jung byl psychoterapeutem, a tak měl především co do činění s lidmi, kteří nebyli zcela duševně zdraví. V jeho dílech se obracel především k odborníkům sobě rovným, proto jeho práce o typologii osobnosti nevyvolala ve své době žádný větší ohlas. Jak uvádí Čakrt (2008, str. 18), „anglický překlad jeho osmdesát let starého díla vyšel až o padesát let později a není žádným čtením na dovolenou“. Z tohoto důvodu další práce pokračovala až o mnoho let později. Jung se totiž dále strukturou či dynamikou psychologických typů hlouběji nezabýval.

4.3.2 Typologie MBTI O typologii MBTI vyšlo několik publikací od různých autorů, například „Jaký jste typ osobnosti?“ od D. Keirsey a M. Bates (2006) nebo publikace od M. Čakrta s názvem „Typologie osobnosti“ a s různými podtituly vydanými v letech 1996, 2004 a 2010. Tyto knihy měly pro velký zájem několikrát dotisk. S typologií MBTI ale také pracuje několik firem. Ty poskytují v rámci své činnosti informace pro zaměstnavatele

22

různých společností, jak vhodně sestavit pracovní tým, identifikují stávající pracovní týmy, dávají doporučení pro rozvoj týmů a tím dochází, mimo jiné ke zlepšení produktivity práce ve firmě. Čakrt (2008) v této souvislosti hovoří o tom, že dotazníky MBTI dnes doposud vyplnilo mnoho pracovníků věhlasných firem z tak rozličných oborů, jako jsou Apple Computer, Exxon, AT&T, CityCorp, General Electric, Unilever, McDonald´s nebo 3M. Test osobnosti si také může kdokoliv vyplnit online na internetu, většinou se ale od sebe dotazník mírně liší. Typologie MBTI se zrodila v padesátých letech minulého století v Americe. Isabel Myers se svou matkou Kathryn Cook Briggs zcela nezávisle na Jungovi došly k podobným závěrům jako on. Velkým překvapení pro ně bylo zjištění, že několik desetiletí před nimi shledal Jung totéž. Obě dámy ale na rozdíl od Junga udělaly další krok. Jak píše Čakrt (2008, s. 18), „vytvořili prakticky použitelný empirický nástroj známý později jako Myers-Briggs Type Indicator®, indikátor osobnostních typů Myers a Briggs neboli MBTI®“. První dotazník vznikl kolem roku 1953 a čelil velké kritice. Obě dámy se toho ale nezalekly a dál pilně pracovaly na rozvoji typologie (mnoho let testovaly spolehlivost a statistickou významnost jednotlivých položek). Metoda vycházející z Jungova vidění osobnosti dosáhla nevídané popularity. Jak uvádí Keirsey a Bates (2006, s. 9), „znovu přilákala zájem mnoha lidí o Jungovu teorii psychologických typů a otevřela téma starověké teorie čtyř temperamentů, jelikož typy Myersové a Briggsové krásně zapadly do čtyř typů Hippokrata, Adickese, Kretschmera, Sprangera a Adlera“. Velmi rychle se typologie zmocnili lidé z oblasti personalistiky (personálního managementu) a řízení lidských zdrojů a začali ji hojně používat. Po zpracování a vyhodnocení dotazníku dostaneme čtyři písmena, která vycházejí z kombinace čtyř různých dvojic písmen viz kapitola 4.3.3. Pomocí kombinace těchto čtyř dvojic písmen je možné vytvořit šestnáct různých typů osobnosti, které jsou přehledně zaneseny v tabulkách (Tab. 5 a Tab. 6), jež se nacházejí v podkapitole 4.3.5. Jako všechno na světě má typologie MBTI své kladné i záporné stránky. Klady ale v tomto případě převyšují zápory. Nevýhodou dotazníku může být větší množství otázek, na to ale velmi rychle zapomeneme po přečtení výsledku. Velkou výhodou typologie je, že to, co zjišťuje, nijak nehodnotí. Výsledek je především popisný, neříká, že jeden typ je horší a druhý lepší. Jak hovoří Čakrt (2008), tato typologie pouze konstatuje to, co je, aniž by vnucovala, co má být, nebo předvídala, co bude. Typologie MBTI nehodnotí schopnosti a dovednosti, ale popisuje preference a typy.

23

4.3.3 Osobnostní charakteristiky v systému MBTI Naše osobnost je tvořena čtyřmi rozměry, majícími krajní meze, mezi kterými se rozprostírá pole našich preferencí (preference je vrozený sklon přistupovat k různým situacím určitými způsoby). Jak konstatuje Čakrt (2008), typologie MBTI pomocí kombinace čtyř párů písmen, označujících polarity psychických funkcí a vymezujících celkem šestnáct osobnostních typů. Dále také uvádí, že se kolem osobnostních typů strukturuje a krystalizuje naše osobnost a formují se naše obvyklé postoje a přístupy. Čakrt (1996, s. 29) ve své publikaci předkládá, že typologie MBTI definuje jako základní dimenze osobnosti: extraverzi - introverzi, myšlení - cítění, intuici - smysly a usuzování - vnímání. Tyto dimenze jsou označovány písmeny, které vycházejí z anglických názvů. Označení je přehledně vepsáno do tabulky (Tab. 3). Popis jednotlivých dimenzí je uveden poměrně podrobně pod tabulkou a vychází z publikace „Typologie osobnosti: přátelé, milenci, manželé, dospělí a děti“ Čakrt (2008). Tab. 3 Názvy dimenzí a jejich zkratky Anglický název

Český název

Označení

Extraversion

Extraverze

E

Introversion

Introverze

I

Sensing

Smyslové vnímání

S

Intuiton

Intuice

N

Thinking

Myšlení

T

Feeling

Cítění

F

Judging

Usuzování

J

Perceiving

Vnímání

P

Extraverze (E) a Introverze (I) Odkud bere naše psychika energii? Dle Junga může být mentální psychická energie orientována buď směrem ven (tento stav nazýval extraverzí), nebo dovnitř (pak šlo o introverzi). Na tomto základě vznikly dvě protichůdná zaměření, lišící se tím, odkud lidé získávají psychickou energii a kam ji orientují. Extraverze a introverze řeší otázku, odkud hlavně získáváme podněty pro své rozhodování a jednání. Obě preference vytvářejí silové pole (mentální metabolismus).

24

Extraverti – jsou iniciativní a hovorní, rádi seznamují lidi navzájem a propojují je. Dávají najevo své emoce, jsou optimističtí, vstřícní, energičtí, společenští a participativní (dávají přednost tomu, komunikovat s ostatními osobně a přímo). Introverti – raději přenechávají iniciativu ve společenských záležitostech jiným, neradi dávají své emoce, prožitky a zájmy okamžitě najevo a rádi řeší své záležitosti sami. Jsou intuitivní, uvážliví, nezávislí a tíhnou ke klidným a tichým místům.

Intuice (N) a Smyslové vnímání (S) Jak bereme věci na vědomí? Intuice a smyslové snímání (čití) jsou dva různé způsoby, pomocí kterých shromažďujeme data a informace. Lidé se od sebe odlišují právě ve chvíli, kdy se setkali s novými daty nebo okolnostmi, které nečekali. Intuice – lidé s touto osobnostní charakteristikou jsou abstraktní, čtou mezi řádky, jsou nápadití, teoretičtí, rádi vyvozují z existujících znalostí a teorií nové poznatky a závěry. Dále jsou puzeni ke všemu novému a usilují o to, být v něčem jedineční a nezaměnitelní. Smyslové vnímání – lidé se silným smyslovým vnímáním jsou konkrétní, zajímají je fakta, řídí se zdravým rozumem a dbají o to, aby věci fungovaly a něčemu sloužily. Nemají rádi obecné teorie a neprověřené hypotézy, jsou empatičtí a tradicionalističtí.

Myšlení (T) a Cítění (F) Myšlení a cítění jsou hodnotící funkce, pomocí nichž rozhodujeme, které data a informace pro nás mají význam, které nikoliv a popisují způsob jejich shromažďování. Přivádějí nás k pochopení toho, jak se věci dějí a pokoušejí se rozumně zorganizovat naše poznatky. Dále ale také směřují naši pozornost na to, co se opakuje a co lze tedy předvídat. Jung tyto funkce pokládá za racionální v tom smyslu, že racionalita je založena na předvídatelnosti a na tom, že se věci odehrávají s určitou pravidelností. Myšlení – tato osobnostní charakteristika předurčuje lidem logičnost, racionalitu a kritičnost. Pro tyto lidi je ideální rozhodovat se neosobně a pouze na základě zvážení všech pro a proti. Jsou také neústupní a cítí nutkání vyjasňovat si věci mnoha dotazy. Cítění – lidé se silným cítěním se rozhodují podle toho, jak by bylo jim samým v „kůži“ toho druhého, jsou soucitní, přizpůsobiví, tolerující a citliví. Respektují názory jiných a snaží se najít v jiných lidech nebo odlišných názorech vždy něco dobrého. 25

Usuzování (J) a Vnímání (P) Systému MBTI obohacuje Jungovy tři původní rozměry o čtvrtý. J nebo P je posledním písmem osobnostního typu. Usuzování a vnímání je rozhodující pro to, kterou z funkcí se budeme obracet ven (ke světu) a kterou si ponecháme pro sebe. Odhaluje velmi mnoho o tom, co bereme ve vnější realitě jako samozřejmé, jak pojímáme to, co nás těší nebo trápí, či jak se stavíme k životu. Usuzování a vnímání určuje také to, zda dávají lidé přednost věcem jednou uzavřeným a definitivně rozhodnutým, nebo mají-li raději věci v pohybu, neukončené a s otevřenými možnostmi. Usuzování – v tomto případě jsou lidé schopni se předem důkladně připravit a počítat se všemi možnostmi. Jsou metodičtí, systematičtí, plánovití a spoléhají na předem stanovená, zavedená a osvědčená pravidla jako na nejúčinnější způsob, jak věci zvládat. Neradi odkládají věci na poslední chvíli, raději udělají všechno co nejdříve. Vnímání – lidé s touto osobnostní charakteristikou si libují v překvapeních, mají rádi uvolněnost a otevřenost. Jsou spontánní a nesnášejí rutinu. Většinou pracují pod tlakem a věří, že to, co je potřeba, se „samo“ v pravou chvíli „nějak“ objeví.

4.3.4 Povaha a temperament Pro některé lidi by mohlo být šestnáct typů příliš mnoho, proto si zde uvedeme popis nejvýraznějších rozdílů v lidských povahách, které byly zredukovány na čtyři (temperamenty). Temperament vzniká kombinací dvou písmen ze čtyřpísmenového kódu (typu osobnosti) viz tabulka (Tab. 4). Je nejužitečnější zkratkou k poznání co nejvýstižnějších charakteristik chování. Lidé stejného temperamentu mají velmi mnoho společného. Jak uvádí Čakrt (1996, s. 82), „lidé stejného temperamentu se podobně chovají, vyznávají obdobné hodnoty, žijí srovnatelným způsobem a také se jim daří v určitých typech zaměstnání lépe než v jiných“. Tab. 4 Čtyři temperamenty Čtyřpísmenový kód (typ osobnosti) ISTP, ESTP, ISFP, ESFP ISTJ, ESTJ, ISFJ, ESFJ INTP, ENTP, INTJ, ENTJ INFJ, ENFJ, INFP, ENFP

Zkratka dvou písmen ze Název Lidí čtyřpísmenového kódu temperamentu v populaci SP SJ NT NF

26

Hráči Strážci Racionálové Idealisté

39 % 38 % 12 % 11 %

Je velmi zajímavé, že temperament ovlivňuje naše názory, vztahy k jiným lidem, k práci i volnému času, náš přístup k lásce i milování, ale dokonce se z něj prý dá určit, jak má kdo zařízený domov. Čakrt (2008, s. 121) ve své publikaci uvádí, že „temperament, s nímž jsme se narodili, v nás zanechává neukojitelný hlad, který je denně nutno sytit“. Temperamenty vycházejí z toho, zda jedinec preferuje vnímání světa smysly, což znamená konkrétně a skutečně, nebo preferuje přijímání abstraktních dat o možnostech a kombinacích a o věcech, které ještě nenastaly. V prvním případě bude ve zkratce dvou písmen první písmeno S, ve druhém N. Co se týče temperamentů, pro smyslové vnímání (S) je důležité, co s daty skutečně uděláme, nepodstatné je jak je vyhodnotíme. Druhé písmeno, které bude připojeno k písmenu S, je odvislé od toho, zda se člověk snaží data uzavřít, zorganizovat a systematizovat, v tomto případě to bude písmeno J, nebo zda se je snaží dále vnímat, popřípadě ještě vyhledávat další data, pak bude druhým písmenem P. Tímto způsobem vznikly dva temperamenty SJ a SP. U intuice (N) to bude následovně. Druhým písmenem bude T, pokud budou data v mysli dále zpracována objektivně myšlením. Pokud budou zpracována subjektivně cítěním, druhé písmeno bude F. Tímto způsobem byly vytvořeny zbylé dva temperamenty NT a NF. Následující popis temperamentů bude vycházet z publikací „Typologie osobnosti“ vydaných v letech 2008 a 2010, jejichž autorem je Michal Čakrt.

Hráči (SP) Průvodními znaky tohoto temperamentu, který se vzpírá jakýmkoliv poutům, vazbám a závazkům, jsou volnost a nevázanost. SP zvládnou většinu věcí, pro něž se rozhodnou a nejraději žijí přítomností. Hráči si chtějí vychutnat život naplno, často riskují, mají rádi změny a rychlé tempo. Nemají příliš rádi pravidla, bývají ze všech temperamentů nejvíce bezstarostní, přizpůsobiví, praktiční a pragmatičtí. Pro tento temperament bývá příznivá taková práce, která jim poskytuje dostatek autonomie, nezávislosti, rozmanitosti a příležitosti k činům. Hráči potřebují v práci vidět okamžité výsledky a nacházet v ní zábavu a potěšení. SP mohou být krizovými manažery, pracovat v jednotce rychlého nasazení, být hasiči, zkušebními jezdci, piloty, ale

27

mohou také pracovat v prodeji nebo logistice. Obecně platí, že lidé s tímto temperamentem jsou vynikajícími taktiky, ale méně zdatnými stratégy.

Strážci (SJ) Lidé s tímto temperamentem se cítí lépe, když dávají, než když berou. Strážci potřebují být užiteční, chrání tradice, řád, zákony a pořádek, jsou věrní, důkladní, důslední, loajální a oddaní. Neradi mění jednou přijatá rozhodnutí, úsudky či názory. Žijí prací a usilují o to, být v nějakém svazku, mít strukturu a povinnosti. Jsou realisty schopnými rozpoznat temnější stránky života, kteří mívají vždy něco připraveno na horší časy. Lidé jsou zvyklí na SJ nakládat stále víc a víc, aniž by si to uvědomovali, a tak strážce přetěžují. Lidé s tímto temperamentem jsou skromní. Na SJ je takřka absolutní spolehnutí. Nacházíme velmi mnoho strážců ve školství, zdravotnictví a sociálních službách. V těchto oborech jsou nenahraditelní. Jsou praktičtí, pořádní, důkladní a systematičtí nejen v práci, ale ve všem co dělají. SJ bývají s oblibou strážci zákona, proto je často nacházíme v justici, u policie, v armádě, ve státní správě či kontrolních orgánech.

Racionálové (NT) Racionálové touží po tom zvládnout všechny věci, být nad nimi, proniknout do nich, pochopit je. NT musí být kompetentní, proto touží po tom, aby se mohli neustále zlepšovat a rozvíjet své schopnosti. Vše co dělají, chtějí dělat dobře, na vysoké odborné a profesionální úrovni. Jejich posláním je projektovat změny, lákají je výzvy dosud nerozlousknutých problémů a jsou nároční k sobě i ostatním. Lidé s tímto temperamentem bývají v práci vynalézaví, bystří, důvtipní, vtipní, nezávislí, kritičtí, neustále usilující o to, něco zlepšit. Nemají rádi předpisy, pravidla a nařízení. Neuznávají autority. Racionálům musí práce přinášet dostatek autonomie, proměnlivosti, vzrušení, novinek, intelektuální stimulaci a možnost přicházet s novými nápady. NT nacházíme ve vrcholovém managementu, na vysokých školách, ve vědě a výzkumu, mezi právníky a také mohou podnikat v nových odvětvích.

Idealisté (NF) Pro NF bývá nejdůležitější sebereflexe a proces osobní proměny. Mnozí idealisté bývají talentovaní na řeči, ať na mateřštinu, tak na cizí řeči. NF nechtějí být bezejmenným jedincem z davu, chtějí, aby po nich „něco zůstalo“. Lidé s tímto temperamentem 28

dokáží nejlépe poskytnou tzv. lidské teplo, útěchu, podporu a pochopení. Idealisté ale někdy postrádají praktičnost, nevnímají nezbytná ekonomická hlediska. Pro to, aby byli v práci výkonní, potřebují nekonfliktní prostředí, dobré vztahy, vědět, že konají něco užitečného a prospěšného. V řadách idealistů se vyskytují především nejvlivnější spisovatelé, dramatici, novináři, proroci, charismatičtí vůdcové a politici. Dále mezi NF můžeme najít básníky, životopisce, trenéry, organizátory, konzultanty, personalisty a pedagogy. Idealisté jsou lidé, kteří kladou naléhavé otázky týkající se smyslu života, našich vztahů k lidem, budoucnosti lidstva, ale také otázky, které plní stránky krásné literatury a zní na prknech divadel.

4.3.5 Šestnáct osobnostních typů Nyní se dostáváme k nejpodrobnějšímu rozdělení, které typologie MBTI obsahuje. Tato typologie rozlišuje šestnáct typů osobnosti člověka. Součástí této kapitoly je tabulka (Tab. 5), jejímž obsahem jsou jednotlivé kódy osobnostních typů, které jsou složeny z již dříve zmíněných a popsaných dimenzí (I, E, S, N, T, F, J, P). V tabulce (Tab. 5) jsou kódy zvýrazněny barevně dle jednotlivých temperamentů. Barevné vyznačení temperamentů je dodrženo v celé práci jednotně (SP – žlutě, SJ – červeně, NF – zeleně, NT – modře). Tab. 5 Šestnáct osobnostních typů (zdroj: Čakrt 2008) ISTJ

ISFJ

INFJ

INTJ

ISTP

ISFP

INFP

INTP

ESTJ

ESFJ

ENFJ

ENTJ

ESTP

ESFP

ENFP ENTP

V tabulce (Tab. 6) můžeme vidět názvy jednotlivých osobnostních typů, které ve své publikace uvedli Keirsey a Bates (2006). Čakrt ve svých publikacích nemá osobnostní typy pojmenované, proto tato práce dále uvádí jen čtyřpísmenné kódy (bez názvů).

29

Tab. 6 Názvy osobnostních typů dle Keirsey a Bates (zdroj: Keirsey, Bates 2006) Osobnostní typ ISTJ ISFJ INFJ INTJ ISTP ISFP INFP INTP

Název Správce Ochránce Tvůrce Vědec Řemeslník Umělec Mnich Architekt

Osobnostní typ ESTJ ESFJ ENFJ ENTJ ESTP ESFP ENFP ENTP

Název Organizátor Prodejce Učitel Polní maršál Konferenciér Bavič Novinář Vynálezce

Čakrt (2008) ve své publikaci ještě začleňuje šestnáct osobnostní typů do osmi podskupin, které jsou odvislé od mentálních nástrojů. Toto rozdělení je přehledně zaneseno do tabulky (Tab. 7), která bezprostředně navazuje na tento odstavec. Tab. 7 Šestnáct osobnostních typů zařazených do osmi podskupin Mentální nástroje Slovní popis ETJ EFJ ENP ESP ITP INJ IFP ISJ

Osobnostní typ

Extravertní typy s převahou myšlení Extravertní typy s převahou cítění Extravertní typy s intuicí Extravertní typy se smyslovým vnímáním Introvertní typy s převahou myšlení Introvertní intuitivní typy Introvertní typy s převahou cítění Introvertní smyslové typy

ESTJ ENTJ ESFJ ENFJ ENTP ENFP ESTP ESFP ISTP INTP INTJ INFJ ISFP INFP ISTJ ISFJ

„Když se Jung zabýval psychologickými typy, definoval osm způsobů, které používají lidé k uchopení a zmocnění se světa“ (Čakrt 2008, s. 54). Mentální (duševní) nástroje tvoří osnovu fungování lidské psychiky. Jednotlivé mentální nástroje se od sebe liší dle toho, jaké funkce užíváme, v jakém pořadí a k jakému procesu se uchylujeme

30

nejčastěji jako k prvnímu. Dle toho se potom rozlišují jednotlivé typy osobnosti a vyvíjí se lidská osobnost. Velmi stručný popis jednotlivých typů osobnosti dle typologie MBTI je umístěn v příloze (Příloha č. 6). Charakteristika je opravdu stručná, ale pro účely této bakalářské práce dostačující. Koho typologie zaujme a bude se chtít dovědět více, může si zakoupit některou z publikací Michala Čakrta.

4.3.6 Průzkum ve Spojených státech Výsledky průzkumu ze Spojených státech, jež byly uskutečněny v Kalifornii na Středisku pro aplikaci typů osobnosti na Floridské univerzitě (Center for Application of Psychological Types, University of Florida, Gainesville) byly zveřejněny v publikaci Keirsey a Bates (2006) a jsou uvedeny v tabulce Tab. 8. V publikaci bohužel nebyla přesně popsána realizace průzkumu ani počet respondentů. Tab. 8 Výsledky průzkumu ze Spojených států (zdroj: Keirsey, Bates 2006) Temperament

Zaměstnanci škol

Žáci a obecná populace

Rozdíl

Strážci (SJ)

56 %

38 %

+ 18 %

Idealisté (NF)

36 %

12 %

+ 24 %

Racionálové (NT)

6%

12 %

-6%

Hráči (SP)

2%

38 %

- 36 %

V průzkumu bylo porovnáváno chování učitelů a úředníků. Jak uvádí průzkum, učitelé SJ jsou v obrovské převaze, proto si nevědomky myslí, že jejich názory tvoří normu. V tomto názoru je utvrzují také rodiče, kteří chodí pravidelně na rodičovská sdružení. Ale i tahle skutečnost by mohla být považována za paradox, protože rodičovská sdružení v hojné míře navštěvují převážně rodiče SJ. Rodiče s jinými temperamenty na tyto akce tak často nechodí, nebo nechodí vůbec. Z průzkumu dále vyplynulo, že zastoupení učitelů NF ve školách značně převyšují běžné zastoupení NF v populaci, a proto musejí vyvíjet hodně aktivity, aby byli vyslyšeni (snaží se o rozvoj já). Po čase ale zjistí, že je stejně SJ obstoupí, a proto se naučí radši mlčet, protože jejich názory nikdo nepodpoří. Učitelé NT stojí v pozadí a baví se tím, že nechápou, proč se neustále řeší takové „prkotiny“, když nejdůležitější je rozvíjet intelektový potenciál žáků.

31

Dle průzkumu ze Spojených států vyplynulo, že ve školách tak proti sobě nejčastěji stojí učitelé s temperamentem SJ (preferující tradiční způsob výuky) a NF (zdůrazňující rozvoj já). Učitelé typu SJ nejčastěji chtějí žáky (beztvaré loutky) přetvořit k obrazu svému. Z tohoto důvodu vznikají třecí plochy, které mají za následek pomyslné vlny, jež znázorňuje obrázek (Obr. 1), vzniklé v čase a názorech na způsob výuky.

Obr. 1 Způsob výuky odvislý od prosazených názorů učitelů dle jejich temperamentů (zdroj: Keirsey, Bates 2006)

32

5 PRAKTICKÁ ČÁST, VÝSLEDKY PRÁCE Praktická část bakalářské práce je realizována pomocí průzkumného šetření, které bylo uskutečněno na středních školách v Kyjově a ve Veselí nad Moravou. Průzkum byl proveden formou dotazníkového šetření, materiál a metodika viz kapitola 3. Průzkumné šetření je zaměřeno na osobnost středoškolského učitele, jak vyplývá ze zadání a cílů bakalářské práce. V následujících podkapitolách budou v grafech a tabulkách prezentovány výsledky šetření.

5.1 Informace o respondentech průzkumného šetření Na začátku zpracovávání výsledků, které se týkají osobnosti učitele, se zaměříme na informace obecnějšího charakteru. Tyto informace byly získány z dotazníků. Dotazník totiž neobsahoval jen otázky, jež byly předmětem zjištění osobnostního typu respondenta, ale také informativního charakteru (pohlaví, věk, roky praxe ve školství a vyučované předměty). Respondenti a informace o nich jsou vepsány do tabulky v příloze (Příloha č. 2). Respondenti jsou v tabulce značeni obecně (osoba 1 – osoba 67). Dále byla vytvořena dílčí tabulka (Tab. 9) a graf (Graf 1), které znázorňují počet učitelů zařazených v námi určených kategoriích týkajících se odpracovaných let ve školství a rozdělených dle pohlaví. Kategorizace byla provedena po pěti letech. Respondenty budeme v následujících řádcích nazývat učitele, kteří vyplnili dotazníky pro účely průzkumu této bakalářské práce. Tab. 9 Respondenti (učitelé) Pohlaví Muž Žena Neuvedeno SUMA

1-5 4 5 0 9

6 - 10 3 6 0 9

Roky praxe 11 - 20 21 - 30 31 - 41 10 6 3 13 10 2 0 1 0 23 17 5

Neuvedeno 0 1 3 4

SUMA 26 37 4 67

Z grafu (Graf 1) a tabulky (Tab. 9) vyplývá, že na středních školách učí jak velmi zkušení učitelé (31 – 41 let praxe), tak „začátečníci“. Pět učitelů, tj. 8 % z celku, je s pedagogickou praxí v kategorii 31 – 41 let praxe. V kategoriích 1 – 5 a 6 – 10 let pra33

xe se vyskytuje devět respondentů, což je zhruba 13 % (tj. 26 % celkem). Téměř 59 % učitelů, kteří učí na námi sledovaných školách, mají odučeno od jedenácti do třiceti let praxe. Z toho 11 – 20 let praxe třiadvacet učitelů, tj. 25 %, a 21 – 30 let praxe sedmnáct učitelů, tj. 34 %.

Graf 1 Respondenti (učitelé)

Protože ne všichni respondenti uvedli odpracované roky praxe ve školství, je ve všech grafech i tabulkách této práce uveden ve sloupci roky praxe výraz „Neuvedeno“. V případě tohoto průzkumu tak učinili pouze čtyři respondenti, to je asi šest procent z celkového vzorku respondentů. Dále si můžete všimnout, že neuvedli ani všichni respondenti pohlaví. Proto se v tabulkách a grafem vyskytuje výraz „Neuvedeno“. Pohlaví neuvedli jen čtyři respondenti. Výše zmíněné informace vyplývají z logiky věci, ale pro úplnost bylo třeba i tyto skutečnosti zmínit. První zajímavostí průzkumu je ta skutečnost, že se ve vzorku respondentů objevilo poměrně velké množství mužů (26, tj. téměř 40 %). Takže zastoupení žen a mužů je v našem vzorku respondentů víc, jak třetina mužů ku dvěma třetinám žen.

34

5.2 Osobnostní charakteristiky Graf 2 a tabulka (Tab. 10) velmi přehledně znázorňují, které osobnostní charakteristiky u středoškolských učitelů převažují. Dimenze se neposuzují jednotlivě, ale vždy v preferenčních párech (např. introverze, extraverze; myšlení, cítění atd.). Preferenční páry jsou v tomto případě znázorněny pro přehlednost v odstínech čtyř barev, a to: I a E – žlutá, S a N – červená, T a F – modrá a J a P – zelená. Tab. 10 Výskyt jednotlivých dimenzí SUMA Vyhraněné Nevyhraněné

I 38

E 26 64 3

S 55

N 12 67 0

T 36

F 23 59 8

J 59

P 7 66 1

Vysvětlivky: I (introverze), E (extraverze), S (smyslové vnímání), N (intuice), T (myšlení), F (cítění), J (usuzování), P (vnímání).

Graf 2 Výskyt jednotlivých dimenzí

Jako první se podíváme na introverzi a extraverzi. V tomto případě vyšly překvapující výsledky. Bylo by asi logické, kdyby převažovalo více extravertně zaměřených učitelů nad introvertně, ale je tomu přesně naopak. Dle zpracovaných výsledků je mezi 35

respondenty 38 % introverů, 26 % extravertů a 4 % respondentů nejsou vyhraněna. O tomto výsledku je možné se přesvědčit jak v grafu (Graf 2), tak v tabulce (Tab. 10). Podrobně je introverze a extraverze rozpracována, co se týče pohlaví a odpracovaných let ve školství, v příloze č. 3 (tabulka Tab.1 Introverze versus Extraverze). Mezi muži je patnáct introvertů a deset extravertů (v procentech 60 : 40) a mezi ženami je devatenáct introvertů a šestnáct extravertů (procentuálně vyjádřeno 54 : 46). U dimenzí smysly a intuice jednoznačně „vyhrály“ smysly. Čtyřiapadesát respondentů je smyslových, tj. asi 81 %. Devatenáct mužů bere věci na vědomí pomocí smyslů (tj. 73 %) a sedm intuicí (tj. 27 %), 31 žen bere věci na vědomí pomocí smyslů (tj. 84 %) a šest intuicí (tj. 16 %). V příloze č. 3 (tabulka Tab. 2 Smysly versus Intuice) naleznete tabulku rozpracovanou dle pohlaví respondentů a jejich let praxe ve školství. Další charakteristikou osobnosti je myšlení nebo cítění. Tato dvojice dimenzí je také podrobně zpracována v příloze č. 3 (tabulka Tab. 3 Myšlení versus Cítění) a přehledně znázorněn jejich poměr v grafu Graf 2. V tomto případě se 36 učitelů (tj. 54 %) rozhoduje pomocí myšlení, 23 (tj. 34 %) pomocí cítění a osm (tj. 12 %) je nevyhraněno. Když se pokusíme porovnat muže a ženy, tak u mužů to vypadá následovně: 65 % se rozhoduje pomocí myšlení, 27 % pomocí cítě; u žen se rozhoduje pomocí myšlení 46 % a pomocí cítění 38 %. Zbylá procenta do 100 % jsou nevyhraněna. Poslední z osobnostních charakteristik dle typologie MBTI je usuzování a vnímání. 88% respondentů je usuzujících, 10 % vnímavých a 2 % jsou nevyhraněna. Všech 34 žen je vyhraněno (89 % usuzujících, 11 % vnímavých), mezi muži jsou 4 % nevyhraněny, 85 % usuzujících a 11 % vnímavých. Přesné počty respondentů zařazené do kategorií dle odpracovaných let praxe ve školství a pohlaví jsou v příloze č. 3 v tabulce (Tab. 4 Usuzování versus Vnímání). V tabulce Tab. 10 si také můžeme všimnout řádku „Nevyhraněné“. Nevyhraněná osobnostní charakteristika vznikla tím způsobem, že při vyhodnocování dotazníku u jedné z dvojice dimenzí není vyšší počet bodů (obě dimenze mají stejný počet bodů). V tom případě není možné jednoznačně určit jednu ze dvou dimenzí pro charakteristiku typu osobnosti. Tímto způsobem se stalo, že je respondent v některé z osobnostních charakteristik nevyhraněn.

36

5.3 Temperament Výsledky temperamentů respondentů, vyšly poměrně věrně, tak jak je uvedeno v mnoha publikacích vycházejících z typologie MBTI. V této bakalářské práci jsou v grafech pro lepší přehlednost a orientaci jednotlivé temperamenty vyznačeny vždy stejnými barvami, popř. jejich odstíny. Pro představu je to následovně: strážci (SJ) jsou ve všech grafech vyznačeni v odstínech červené, hráči (SP) v odstínech žluté, idealisté (NF) v odstínech zelené a racionálové (NT) v odstínech modré barvy. V příloze (Příloha č. 4) je zpracována tabulka (databáze) znázorňující postup tvorby temperamentů. V tabulce jsou uvedeni jednotliví respondenti, jejich pohlaví, kategorie, do které spadají díky letům praxe ve školství, dimenze, ze kterých byly vytvořeny temperamenty a samozřejmě temperament daného respondenta. Z důvodu lepší přehlednosti jsou ze všech následujících tabulek, které jsou vloženy do této bakalářské práce odstraněny nuly. Na místě, na které by měla být nula je prázdné místo. Tab. 11 Souhrnná tabulka temperamentů Pohlaví Hráči Strážci Muž Idealisté Racionálové Nevyhraněn Hráči Strážci Žena Idealisté Racionálové Nevyhraněn Neuvedeno Strážci SUMA

Roky praxe 1 - 5 6 - 10 11-20 21-30 31-41 Neuvedeno 1 1 1 2 8 4 1 1 1 2 1 1 1 1 1 1 3 5 12 7 2 1 1 1 2 1

9

9

23

1 17

5

3 4

SUMA 2 16 2 4 2 2 30 4 1 0 4 67

Je patrné, že mezi respondenty, tedy učiteli středních škol, převažuje temperament strážci. Do tabulky (Tab. 11) jsou podrobně rozpracovány jednotlivé temperamenty rozdělené dle pohlaví respondentů a jejich učitelské praxe. Respondentů s temperamentem strážci je padesát, tedy 75 % z celkového počtu respondentů průzkumu. Zbylé temperamenty jsou poměrně vyrovnané. Šest respondentů bylo zařazeno do temperamentu idealisté (tj. 9 %), pět mezi racionály (tj. 7 %), čtyři respondenti jsou hráči (tj. 6 %) a dva zůstali nevyhraněni (3 %). 37

Výsledky průzkumu odpovídají popisu temperamentů, který je možné nalézt v podkapitole 4.3.4. Dle teorie je známo, že se na učitelskou profesi hodí jak lidé s temperamentem strážci, tak idealisté. V tom případě dle průzkumu se 84 % respondentů hodí na profesi, kterou nyní provozuje. Racionálové a hráči se jako učitelé středních škol nehodí. To není ale zas tak velký problém, protože je jich celkem v našem vzorku jen devět, což činí asi 13 %. Dále jsou temperamenty podrobněji rozpracovány dle závislosti na pohlaví a odpracovaných letech praxe ve školství, do následujících tabulek a grafů. Tab. 12 Temperamenty v závislosti na pohlaví

Pohlaví

Temperament (počet osob / procentuální zastoupení v rámci pohlaví) Racionálo- NevyhraHráči Strážci Idealisté vé něn Ženy 2 / 5 30 / 81 4 / 11 1/3 M už i 2 / 7,5 16 / 62 2 / 7,5 4 / 15,5 2 / 7,5 Neuvedeno 4 4 50 6 5 2 SUMA

SUMA 37 26 4 67

Graf 3 Temperamenty v závislosti na pohlaví

Do grafu (Graf 3) a tabulky (Tab. 12) jsou jednotlivé temperamenty rozpracovány dle pohlaví. Můžeme si všimnout, že všechny ženy mají vyhraněný temperament, na rozdíl od mužů. Temperament racionálové, který se příliš nehodí na učitelskou pro-

38

fesi, se vyskytuje více u mužů (4 respondenti) než u žen (1 respondent). Když se zaměříme na nehodící se temperament hráči, tak je tomu naprosto stejně jak u mužů, tak u žen. U obou pohlaví se vyskytují dva učitelé s tímto temperamentem. Nyní následuje stručné zhodnocení temperamentů v závislosti na rocích praxe ve školství. Z tabulky (Tab. 13) a grafu (Graf 4) je jasně patrné, že se hráči a racionálové vyskytují nejvíce mezi mladými učiteli. Proto je velkou pravděpodobností, že učitelé s těmito temperamenty brzy zjistí, že školství pro ně není vhodným oborem pro naplňující zaměstnání. Dále je možné si povšimnout toho, že temperament idealisté se vyskytuje především u učitelů s delší dobou praxe ve školství (11 – 30 let). Z tabulky (Tab. 13) a grafu (Graf 4) je patrné, že učitelé s nevhodným temperamentem (hráči a racionálové) pro tuto profesi se nejvíce vyskytují mezi mladými (v kategorii 1 – 5 let praxe) učiteli. Proto se dá předpokládat, že pokud učitel zjistí, že se na tuto práci nehodí, sám odchází pracovat v jiném oboru.

Roky praxe

Tab. 13 Temperamenty v závislosti na rocích praxe

1-5 6 - 10 11 - 20 21 - 30 31 - 41 Neuvedeno

Temperament (počet osob / procentuální zastoupení v rámci kategorie let praxe ve školství) SUMA Hráči Strážci Idealisté Racionálové Nevyhraněn 2 / 22 4 / 45 1 / 11 2 / 22 9 1 / 11 7 / 78 1 / 11 9 1/ 4 20 / 87 2/9 23 12 / 70 2 / 12 2 / 12 1/6 17 3 / 60 1 / 20 1 / 20 5 4 4

39

Graf 4 Temperamenty v závislosti na rocích praxe V neposlední řadě byla vytvořena tabulka (Tab. 14), ve které můžeme vidět zastoupení učitelů s jednotlivými temperamenty dle škol, ve kterých probíhal průzkum. Je zajímavé, že se hráči i racionalisté vyskytují na všech druzích škol podobně. Na Gymnáziu Kyjov nebyl žádný respondent s temperamentem NF ani NT a na SOŠZaS Kyjov se mezi respondenty nevyskytnul nikdo s temperamentem SP. Na všech školách byly mezi respondenty vyhraněné temperamenty, jen na SOŠE a SOU Veselí n. Mor.

se

vyskytli

dva

respondenti

s nevyhraněným

temperamentem.

Z průzkumu je jasné, že na všech středních školách, na kterých se uskutečnilo průzkumné šetření, bylo zjištěno velké zastoupení respondentů s temperamentem SJ (Gymnázium Kyjov 89 %, SOŠaZ Kyjov 81 %, SOŠ a SOU automobilní Kyjov 75 %, SOU Havlíčkova Kyjov 69 % a SOŠE a SOU Veselí n. Mor. 65 %). Tab. 14 Výskyt temperamentů na různých školách ŠKOLY Gymnázium Kyjov SOŠZaS Kyjov SOŠ a SOU automobilní Kyjov SOU Havlíčkova Kyjov SOŠE a SOU Veselí n. Mor. SUMA

SP 1 1 1 1 4

SJ 8 13 9 11 9 50

Temperament Učitelů NF NT Nevyhraněn celkem 9 2 16 1 1 1 12 2 2 16 1 1 2 14 6 5 2 67

Vysvětlivky: SP (hráči), SJ (strážci), NF (idealisté), NT (racionálové).

Z výsledků průzkumu, které jsou zaneseny do tabulky (Tab. 14) můžeme předpokládat, že není rozdíl mezi jednotlivými typy středních škol, co se týče temperamentového složení učitelských sborů.

5.4 Osobnostní typy V závěru praktické části bakalářské práce budou zhodnoceni respondenti (učitelé) z hlediska osobnostních typů. Jak již bylo řečeno v kapitole 4.3.5, osobnostních typů je šestnáct. Mezi respondenty průzkumu se ale nevyskytly všechny osobnostní typy dle typologie MBTI. Jednotlivé typy osobností a jejich četnost zastoupení jsou přehledně zaznamenány v tabulce (Tab. 15) a grafu (Graf 5).

40

Tab. 15 Osobnostní typy ISTJ 20

ISFJ 11

ESTJ 7

IST(F)J 4

ESFJ 3

I(E)STJ EST(F)J 3 2

EST(F)P 1

ENFJ 4

INFJ 1

ENFP 1

ENTJ 2

ENTP 2

ISTJ(P) 1

ISTP 0

ISFP 0

ESTP 0

INTP 0

INFP 0

INTJ 1

ESFP 3 ENT(F)J 1

V grafech (Graf 5 a Graf 6), ve kterých jsou znázorněny typy osobnosti, je paleta barev zvolena tak, aby barvy odpovídaly jednotlivým temperamentům, stejně jak tomu bylo v předchozí 5.3 (strážci (SJ) odstíny červené, hráči (SP) odstíny žluté, idealisté (NF) odstíny zelené, racionálové (NT) odstíny modré barvy a nevyhraněné typy NT(F) modrozelená a SJ(P) žlutočervená).

Graf 5 Osobnostní typy

Respondenti tohoto průzkumu jsou zařazeni do jedenácti vyhraněných a šesti nevyhraněných osobnostních typů (IST(F)J, I(E)STJ, EST(F)J, ENT(F)J, EST(F)P a IST(J)P). Mezi učiteli, kteří se účastnili průzkumu se neobjevilo pět typů osobnosti (ISTP, ISFP, ESTP, INTP a INFP). V tabulce (Tab. 15) i grafech (Graf 5 a Graf 6) jsou osobnostní typy seřazeny sestupně takovým způsobem, že jsou u sebe ponechány typy 41

osobnosti stejného temperamentu. Nejprve jsou osobnostní typy s temperamentem SJ (strážci), pak následuje SP (hráči), NF (idealisté), NT (racionálové) a na konci jsou dva typy osobnosti s nevyhraněným temperamentem NT(F) a SJ(P). Všechny temperamenty, které se vyskytly u respondentů tohoto průzkumu, jsou podrobně rozpracovány v příloze (Příloha č. 5). V již zmíněných tabulkách jsou jednotliví respondenti zařazeni dle pohlaví a let praxe ve školství. V neposlední řadě se krátce zmíníme o procentuálním zastoupení osobnostních typů průzkumu, jež je velmi přehledně vyobrazeno v grafu (Graf 6) viz výše. Je zřejmé, že největší zastoupení 20 učitelů (tj. 30 %) je s typem osobnosti ISTJ. Významné zastoupení 16 % má ještě typ ISFJ a 10 % ESTJ, méně zastoupeny čtyřmi respondenty, tj. asi šesti procenty, jsou typy IST(F)J a ENTJ. Z výše uvedeného vyplývá, že ISTJ a ISFJ dohromady činí 46 %, což je téměř polovina respondentů. V tomto případě je také velmi zajímavé to, že zastoupení pohlaví je u obou typů osobnosti obdobné (viz Příloha č. 5). Velmi zajímavá je také ta skutečnost, že tři z pěti respondentů v kategorii let praxe (31 – 41) jsou osobnostního typu ISTJ. Ostatní osobnostní typy jsou zastoupeny jedním respondentem, což je možné velmi pohodlně vyčíst z již zmiňovaných grafů a tabulky.

Graf 6 Procentuální zastoupení osobnostních typů

42

6 DISKUSE Mnoho autorů se již zabývalo osobností učitele, výzkumem vlastností a toho, jaký by měl ideální učitel být. Na tomto místě si ale musíme uvědomit, že i pedagog je jen člověk a nelze proto hledat nějaký ideál. Za ideální můžeme považovat to, když se učitel snaží tomu pomyslnému ideálu alespoň přiblížit. V tom případě učitel přemýšlí nad tím, co dělá a jak to dělá a také se třeba snaží rozvíjet svou osobnost určitým směrem. Každý pedagog by se měl proto zamyslet nad tím, jestli je pro něj učitelská profese „tím pravým ořechovým“. Víme totiž, že například temperament a schopnosti jsou vrozené a nemůžeme je jen tak změnit. Můžeme ale získat a zlepšit své dovednosti ale především udržet svou motivaci k práci učitele. Při zpracovávání dat průzkumu bylo využito jen dvou ukazatelů, a to pohlaví respondentů a let praxe ve školství. Tito dva ukazatelé byli zvoleni z toho důvodu, že byli bráni jako základní a zajímaví z hlediska výsledků průzkumu. Roky praxe nám výborně ukázaly propojenost a souvislost temperamentu nebo typu osobnosti s vhodností profese v závislosti například na délce výkonu nevhodné profese daného jedince. Roky praxe byly zařazeny do skupin (kategorií) po pěti letech. Tato kategorizace byla shledána jako nejvhodnější z toho důvodu, že jemnější kategorizace by neměla význam z hlediska přehlednosti výsledků a hrubější rozdělení by nemělo vypovídací hodnotu. Tento průzkum by se dal doplnit o další srovnávací činitele jako je například věk učitelů, vyučované předměty, ale také důvody, které vedly respondenty k výkonu práce učitele a spokojenost s jejich zaměstnáním. Věk a vyučované předměty byly součástí hlavičky provedeného průzkumu, ale nebyly v praktické části vyhodnoceny. O toto hodnocení by se dala tato práce ještě rozšířit. Následující činitelé jako jsou důvody, proč tuto práci učitelé vykonávají nebo spokojenost s touto prací by mohli být námětem pro nový průzkum. Z hlediska typologie MBTI, ale i z výsledků průzkumu vyplývá, že nejvhodnější temperament pro učitele jsou SJ (strážci) popřípadě NF (idealisté). Jak ale víme, ani tyto temperamenty nejsou ideální, pokud na sobě učitelé nebudou pracovat. Měli by se dále rozvíjet a snažit se vzdělávat v psychologii osobnosti, aby se mohli vhodně přizpůsobit nebo pochopit žáky s jiným temperamentem a typem osobnosti. V této souvislosti by nebylo na škodu, kdyby se při přijímání uchazečů na studijní obory zaměřené na učitelství bral ohled i na jejich osobnostní předpoklady.

43

Dále je na místě „vypíchnout“ to, že z průzkumu vyplynulo, že se nijak zvlášť od sebe neliší učitelé gymnázií, středních odborných škol a středních odborných učilišť, co se temperamentu týče. Tato skutečnost se dá velmi dobře předpokládat, ale zároveň musíme vzít v úvahu, že například na gymnáziu v Kyjově dotazníky vyplnilo jen 9 učitelů, i když bylo na školu rozdáno 40 dotazníků, protože tolik na škole učitelů pracuje. Proto je na místě otázka, zda se dají tyto výsledky brát za směrodatné (věrohodné), nebo zda by vyšly jiné hodnoty, kdyby dotazník vyplnili všichni učitelé daných škol. Průzkum dále ukázal, že na středních školách neučí až tak velké procento žen oproti mužům. V této souvislosti se dá ale také hovořit o tom, že tato skutečnost může být ovlivněna tím, že byl průzkum realizován na odborném učilišti a střední odborné škole, kde se vyučují převážně chlapecké obory (automechanik, zámečník, elektrikář a tak podobně). Tahle myšlenka by se dala zase oponovat tím, že byl průzkum realizován i na střední odborné škole zdravotní, kde učí i studují zase převážně ženy. Ale i s přihlédnutím k těmto výsledkům musíme být opatrní se závěry, protože statistické ročenky ČR hovoří jasně ve velkou převahu žen učitelek. Z toho důvodu, nemůže být brán výsledek této práce za směrodatný. V neposlední řadě je třeba v diskusi srovnat výsledky průzkumu této práce s výsledky průzkumu ze Spojených států. Následující tabulka (Tab. 16) byla vypracována pro porovnání obou průzkumů. Velmi pozitivní je ta skutečnost, že výsledky obou průzkumů vyšly srovnatelně. Nepatrně se liší jen v procentuálním zastoupení idealistů a strážců (v USA mají vyšší zastoupení idealistů a o něco nižší zastoupení strážců, než je tomu u nás). Tab. 16 Porovnání výsledků průzkumů Temperament Strážci (SJ) Idealisté (NF) Racionálové (NT) Hráči (SP)

Učitelé Výsledek průzkumu z USA Výsledek průzkumu této práce 56 % 77 % 36 % 9% 6% 8% 2% 6%

Z porovnání výsledků průzkumu této bakalářské práce a průzkumu z USA vyplývá shoda s tím, že ve školách učí nejvíce učitelů s temperamentem SJ (strážci). Dále je možné shledat shodu obou průzkumů ve výsledcích, že racionálů a hráčů se vyskytuje velmi malé procento. Výzkumy se ale neshodují v tom, že dle průzkumu v USA je mezi učiteli 36 % idealistů, což v našem průzkumu bylo shledáno mezi učiteli jen 9 % idealistů. 44

7 ZÁVĚR Teoretická východiska práce byla zpracována do pomyslných tří skupin. První skupinou je charakteristika základní pojmů, ve které jsou informace o osobnosti, osobnosti učitele, pedeutologii, typologii osobnosti učitele, kompetencích středoškolského učitele a vzdělávání a rozvoji učitelů. Druhá skupina je poměrně krátká, je v ní pojednáno o osobnostním rozvoji a ve třetí skupině bylo snahou stručně popsat typologii MBTI, přiblížit jak funguje a jak a do jakých skupin například podle temperamentu, nebo typu osobnosti se dají lidé (osobnosti) rozdělit. Praktická část bakalářské práce byla zpracována pomocí dotazníkového šetření, jehož obsahem byl test osobnosti dle typologie MBTI. Praktická část byla zpracována takovým způsobem, aby byly splněny všechny cíle, které se stanovily na začátku: -

Nejprve byl stručně popsán a zhodnocen vzorek respondentů (zúčastněných učitelů průzkumu) dle pohlaví a let praxe ve školství. Zde bylo zjištěno, že poměr mužů a žen byl poměrně vyrovnaný (41 % mužů a 59 % žen). Dále bylo zjištěno, že se vyskytuje na školách téměř 60 % učitelů s délkou praxe ve školství 11 – 30 let. Učitelů s praxí do deseti let je zhruba 27 %. Něco přes 7 % učitelů je ve školství 31 – 41 let. Zbylých 6 % respondentů tuto informaci neuvedlo.

-

Bylo provedeno srovnání jednotlivých osobnostních charakteristik, přesněji však srovnání v preferenčních párech (I srovnáno s E, S srovnáno s N atd.). První pár I,E je v poměru 60:40 pro introverzi (I). Toto zjištění je hodnoceno jako velmi pozitivní, protože introverti jsou emocionálně zdrženliví a jsou orientovaní na hodnoty, což je pro učitelskou profesi velmi důležité. Zpracovávají informace zvenčí dovnitř (snaží se nalézt způsob mluvy či tón hlasu, tak aby druhý pochopil, co chtějí říci a zároveň se ho to nedotklo). Introverti se v roli učitele snaží zabydlet jako ve svém těle, ale po představení ji opět „vysvléknou“ a vrátí se zpět ke své introverzi. Druhý preferenční pár S,N je v poměru 82:18 pro smyslové vnímání (S). Tento výsledek není ale žádným překvapením, protože se v populaci vyskytují 2/3 až 3/4 lidí se smyslovým vnímáním. Převaha smyslového vnímání je v tomto případě taky pozitivní, protože S bývají praktičtí a stojí pevně oběma nohama na zemi. Třetí pár dimenzí T,F je v poměru 61:39 pro myšlení (T). Průzkum ukázal, že téměř 2/3 učitelů se rozhoduje pomocí myšlení, i když se ukázalo, že v běžné populaci jsou podíly osob s těmito dimenzemi zhruba vyrovnané (půl na půl). Myš-

45

lení pomáhá učitelům být v práci spravedliví a dobře si ji zorganizovat, občas ale mohou být až puntičkářští. Poslední čtvrtý pár J,P je v poměru 89:11 pro usuzování (J). Usuzování dává učitelům smysl pro zodpovědnost a neodkládat povinnosti „na potom“, na rozdíl od vnímání (P). I v tomto preferenčním páru převažuje ta dimenze, která je pro učitele ideální. -

Dále bylo vyhodnoceno, jaké typy temperamentu se mezi respondenty vyskytly. V tomto případě bylo zjištěno, že velkou měrou převažuje temperament strážci (SJ), jež má 75 % respondentů. Toto zjištění je pozitivní, protože strážci se na učitelskou profesi náramně hodí. Pro práci ve školství jsou ještě vhodní učitelé s temperamentem idealisté (NF), kterých bylo 9 %. Můžeme tedy říci, že je 86 % učitelů hodících se pro práci, kterou nyní vykonává. Zbylé dva temperamenty (racionálové NT, hráči SP) se pro práci ve školství nehodí. Tito zaujímají 13 % z celku a do 100 % scházejí 3 % respondentů, kteří jsou nevyhraněni. Temperamenty pak ještě byly zhodnoceny v závislosti na pohlaví a rocích praxe ve školství. Co se pohlaví týče, 92 % žen a 75 % mužů je vhodného temperamentu pro učitelskou profesi. Z toho vyplývá, že se mezi muži vyskytuje o něco více učitelů s ne příliš vhodným temperamentem pro tuto profesi oproti ženám. Na tomto místě ale není třeba se znepokojovat, protože po zhodnocení temperamentů v závislosti na letech praxe ve školství je patrné, že většina učitelů s ne příliš vhodným temperamentem pro učitelskou profesi po pár letech školství opouští.

-

Z porovnání různých typů středních škol a učiliště je patrné, že se složení učitelského sboru, co se týče temperamentu, nijak zásadně neliší. Na všech školách je v průměru 86 % učitelů s vhodným temperamentem a 14 % s temperamentem nepříliš vhodným.

-

Následuje zhodnocení osobnostních typů. Mezi respondenty se vyskytlo 11 vyhraněných a 6 nevyhraněných typů osobnosti. Mezi zbylými pěti vyhraněnými typy osobnosti se nevyskytl žádný respondent. Víc jak polovina (52 %) učitelů jsou typu osobnosti ISTJ, ISFJ a IST(F)J, což jsou introvertní smyslové typy (ISJ). O ISJ se traduje, že jsou to strážci na druhou. Z toho jasně vyplývá, že se víc jak polovina učitelů průzkumu této bakalářské práce pro práci, kterou právě vykonává, náramně hodí. Za zmínku ještě stojí ESTJ (extravertní typ s převahou myšlení), jež má zastoupení mezi respondenty něco mále přes 10 %. Tento osobnostní typ není příliš vhodný pro učitelskou profesi, protože potřebuje vidět nějaké hma46

tatelné výsledky své práce a také lidé s tímto typem osobnosti nemívají příliš mnoho trpělivosti. Ostatní typy osobnosti měli pod 10 % zastoupení mezi respondenty. -

Velmi pozitivní je zjištění, že se výsledky této práce shodují s výsledky průzkumu z USA. A to především v tom, že i průzkum ze Spojených států říká, že je mezi zaměstnanci škol víc jak polovina s temperamentem strážci (SJ). Dále také uvádí, že se učitelé s temperamentem racionálové (NT) a hráči (SP) pro učitelskou práci nehodí, což také potvrdil průzkum této práce. Průzkum tedy ukázal, že se mezi učiteli středních škol vyskytují převážně lidé

s temperamenty a následně pak typy osobností, které se na práci, kterou právě vykonávají, hodí. Že se nijak zvlášť od sebe neliší učitelé gymnázií, středních odborných škol a středních odborných učilišť. Dalo by se také říci, že průzkum vyvrátil mýtus, že na školách učí velké procento žen a mužů je nedostatek.

47

8 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY BOROŠ, J. Úvod do psychologie. 1.vyd. Trenčín:Iris, 2002.308 s. ISBN 80-89018-35-1. ČAKRT, M. Typologie osobnosti pro manažery: kdo jsem já, kdo jste vy?. 1.vyd. Praha: Management Press, 1996. 257 s. ISBN 80-85943-12-3. ČAKRT, M. Typologie osobnosti: přátelé, milenci, manželé, dospělí a děti. 1.vyd. (dotisk) Praha: Management Press, 2008. 361 s. ISBN 978-80-7261-112-6. ČAKRT, M. Typologie osobnosti: volba povolání, kariéra a profesní úspěch. 1.vyd. Praha: Management Press, 2010. 217 s. ISBN 978-80-7261-220-8. DVOŘÁK, J. Kompendium pedagogiky. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, 2009. 176 s. ISBN 978-80-7290-405-1. GRECMANOVÁ, H., HOLOUSOVÁ, D., URBANOVSKÁ, E. Obecná pedagogika I. 1. vyd. Olomouc: Hanex, 1998. 231 s. ISBN 80-85783-20-X. HARTL, P., HARTLOVÁ, H. Psychologický slovník. 1. vyd. Praha: Portál, 2000. 774 s. ISBN 80-7178-303-X. HELUS, Z. Úvod do psychologie: učebnice pro střední školy a bakalářská studia na VŠ. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 317 s. ISBN 978-80-247-3037-0. JŮVA, V. at al. Základy pedagogiky pro doplňující pedagogické studium. 1. vyd. Brno: Paido, 2001. 118 s. ISBN 80-85931-95-8. KEIRSEY, D, BATES, M. Jaký jste typ osobnosti? 1. vyd. Praha: Grada, 2006. 172 s. ISBN 80-247-1425-6. KOHNOVÁ, J. Další vzdělávání učitelů a jejich profesní rozvoj. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze - Pedagogická fakulta, 2004. 181 s. ISBN 80-7290-148-6. KOHOUTEK, R. a kol. Základy pedagogické psychologie. 1. vyd. Brno: CERM, 1996. 184 s. ISBN 80-85867-94-X. KUBEŠ, M., SPILLEROVÁ, D., KURNICKÝ, R. Manažerské kompetence: způsobilosti výjimečných manažerů. 1. vyd. Praha: Grada, 2004. 183 s. ISBN 978-80-247-0698-6. LAZAROVÁ, B., KNOTOVÁ, D. O čem, jak a s kým v osobnostním rozvoji. In KOLÁŘ, J., LAZAROVÁ, B. K sobě, k druhým, k profesi: teorie, programy a metody osobnostního a sociálního rozvoje pedagogických pracovníků. Brno: Masarykova univerzita, 2008, s. 38-44. ISBN 978-80-210-4595-8. LINHARTOVÁ, D. Psychologie pro učitele. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2000. 257 s. 80-7157-476-7. MIKOVÁ, M. Typologie budoucích učitelů v závislosti na jejich interakci a komunikaci: disertační práce. Brno : Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra pedagogiky, 2006. 177 l. Vedoucí disertační práce Renata Seebauer. MŠMT, Ústav pro informace a vzdělávání Národní program rozvoje vzdělávání v ČR: bílá kniha 1. vyd. Praha: Taurus, 2001. 98 s. 80-211-0372-8.

48

NAKONEČNÝ, M. Psychologie osobnosti. 1. vyd. Praha: Academia, 1995. 336 s. 80200-0525-0. NAKONEČNÝ, M. Encyklopedie obecné psychologie. 2. rozš.vyd. Praha: Academia, 1997. 437 s. 80-200-0625-7. NAKONEČNÝ, M. Sociální psychologie organizace. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 225 s. 80-247-0577-X. NĚMCOVÁ, K. Koncept osobnostního a sociálního rozvoje manažerů v pojetí personalistů: diplomová práce. Brno : Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav pedagogických věd, 2010. 133 l. Vedoucí diplomové práce Petr Novotný. NEUMAN, J., ĎOUBALÍK, P. Dobrodružné hry a cvičení v přírodě. 1. vyd. Praha: Portál, 1998. 325 s. ISBN 80-7178-218-1. PALÁN, Z. Lidské zdroje: výkladový slovník. 1. vyd. Praha: Academia, 2002. 280 s. ISBN 80-200-0950-7. PAVLÍČKOVÁ, H. Manažerská psychologie. 1. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2008. 77 s. ISBN 978-80-87071-79-3. PELIKÁN, J. Překladatelské dílo Josefa Matouše. 1. vyd. Brno: Univerzita J. E. Purkyně, 1973. 112 – 120 s. PELIKÁN, J. Metodologie výzkumu osobnosti středoškolského profesora a jeho pedagogického působení. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1991. 147 s. PETRUŽELOVÁ, M. Cíle a metody osobnostního rozvoje: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav pedagogických věd, 2009. 68 l. Vedoucí diplomové práce Bohumíra Lazarová. PRŮCHA, J. Moderní pedagogika: věda o edukačních procesech. 1. vyd. Praha: Portál, 1997. 495 s. ISBN 80-7178-170-3. PRŮCHA, J. Učitel: současné poznatky o profesi. 1. vyd. Praha: Portál, 2002. 154 s. ISBN 80-7178-621-7. PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. 3. přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2005. 481 s. ISBN 80-7367-047-X. PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. 3. rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2001. 322 s. ISBN 80-7178-579-2. REITMAYEROVÁ, E., BROUMOVÁ, V. Cílená zpětná vazba: metody pro vedoucí skupin a učitele. 1. vyd. Praha: Portál, 2007. 173 s. ISBN 978-80-7367-317-8. ŘEHULKA, E. Sebereflexe náročných životních a profesionálních situací u učitelek ZŠ. Pedagogická orientace. 1997, roč. 1997, č. 4, s. 7–12. ISSN 1211-4669. ŘÍČAN, P. Psychologie osobnosti: obor v pohybu. 5. rozš. vyd. Praha: Grada, 2007. 196 s. ISBN 978-80-247-1174-4. SENGEROVÁ, G. HOFFMANN, W. Testy osobnosti. 1. vyd. Praha: Ikar, 1997. 208 s. ISBN 80-7202-116-8. 49

SMÉKAL, V. O lidské povaze: krátká zamyšlení nad psychikou a duchovní kulturou osobnosti. 1. české vyd. Brno: Cesta, 2005. 203 s. ISBN 80-7295-069-X. SOUČKOVÁ, J. Osobnostní a sociální rozvoj učitelů v jejich dalším vzdělávání (Analýza programů dalšího vzdělávání ve Středočeském kraji): diplomová práce. Brno : Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav pedagogických věd, 2008. 53 l. Vedoucí diplomové práce Bohumíra Lazarová. STRÁNSKÝ, Z. Význam autority učitele při výchově žáků na střední škole: diplomová práce. Brno : Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, Katedra optometrie a ortoptiky, 2009. 72 l. Vedoucí diplomové práce Jana Škrabánková. ŠVEC, V. Pedagogická příprava budoucích učitelů: problémy a inspirace. Brno: Paido, 1999. 163 s. ISBN 80-85931-70-2. TAUSCH, R., RAUSCH, A. Erziehungspsychologia. Gӧttingen: Verlag füg psychologie, 1970. 499 s. VÁGNEROVÁ M. Základy psychologie. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2004. 356 s., ISBN 80-246-0841-3. VALENTA, J. Pedagogika osobnostně sociálního rozvoje. Sborník prací filosofické fakulty Brněnské univerzity. 2003, U 8, s. 29-39. ISSN 1211-6971. VAŠUTOVÁ, J. Profese učitele v českém vzdělávacím kontextu. 1. vyd. Brno: Paido, 2004. 190 s. ISBN 80-7315-082-4. VAŠUTOVÁ, J. Být učitelem: co by měl učitel vědět o své profesi. 2. přeprac. vyd. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, 2007. 76 s. ISBN 978-807290-325-2.

Internetové zdroje: GOŠOVÁ, V. Metodický portál RVP [online]. c2011, poslední revize 11. 4. 2011 [cit. 2012-02-21]. Dostupný z WWW: < http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/K/Kompetence_u%C4%8Ditele>. KOHOUTEK, R. Psychologie v teorii a praxi [online]. c2009, poslední revize 4. 11. 2009 [cit. 2012-03-27]. Dostupný z WWW: < http://rudolfkohoutek.blog.cz/0911/psychologie-osobnosti-ucitele-a-vychovatele>. Učitelské listy [online]. c2008, poslední revize 13. 4. 2010 [cit. 2012-02-21]. Dostupný z WWW: < http://www.ucitelske-listy.cz/2010/04/sedm-klicovych-kompetenciucitele.html>.

50

9

SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A OBRÁZKŮ

Seznam tabulek Tab. 1 Přehled dotazníků na jednotlivých školách Tab. 2 Obecné rozdělení koncepcí (zdroj: Gošová 2011) Tab. 3 Názvy dimenzí a jejich zkratky Tab. 4 Čtyři temperamenty Tab. 5 Šestnáct osobnostních typů (zdroj: Čakrt 2008) Tab. 6 Názvy osobnostních typů dle Keirsey a Bates (zdroj: Keirsey, Bates 2006) Tab. 7 Šestnáct osobnostních typů zařazených do osmi podskupin Tab. 8 Výsledky průzkumu ze Spojených států (zdroj: Keirsey, Bates 2006) Tab. 9 Respondenti (učitelé) Tab. 10 Výskyt jednotlivých dimenzí Tab. 11 Souhrnná tabulka temperamentů Tab. 12 Temperamenty v závislosti na pohlaví Tab. 13 Temperamenty v závislosti na rocích praxe Tab. 14 Výskyt temperamentů na různých školách Tab. 15 Osobnostní typy Tab. 16 Porovnání výsledků průzkumů

Seznam grafů Graf 1 Respondenti (učitelé) Graf 2 Výskyt jednotlivých dimenzí Graf 3 Temperamenty v závislosti na pohlaví Graf 4 Temperamenty v závislosti na rocích praxe Graf 5 Osobnostní typy Graf 6 Procentuální zastoupení osobnostních typů

Seznam obrázků Obr. 1 Způsob výuky odvislý od prosazených názorů učitelů dle jejich temperamentů (zdroj: Keirsey, Bates 2006)

51

10 SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 – Odpovědi respondentů Příloha č. 2 – Vyhodnocení odpovědí Příloha č. 3 – Osobnostní charakteristiky Příloha č. 4 – Temperamenty Příloha č. 5 – Osobností typy Příloha č. 6 – Stručná charakteristika jednotlivých osobnostních typů

52

PŘÍLOHY

Příloha č. 1 Odpovědi respondentů

Osoba Otázka 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56

1 a 3 1 3 2 2 3 2 3 4 2 3 3 2 2 3 3 2 3 3 2 3 2 2 3 3 3 2 1 3 3 3 1 0 5 1 3 3 1 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 1 3 2 2 2 5 2

2 b 2 4 2 3 3 2 3 2 1 3 2 2 3 3 2 2 3 2 3 3 2 3 3 2 2 3 3 4 2 3 2 4 5 0 4 2 2 4 2 3 3 3 3 2 3 2 3 3 3 4 3 3 3 3 0 3

a 4 1 5 2 5 4 5 5 5 1 5 5 5 5 4 4 0 3 2 2 4 3 4 1 1 0 5 1 4 0 5 4 0 1 1 1 1 4 3 2 1 4 1 2 1 5 5 4 4 4 4 1 4 1 4 4

3 b 1 4 0 3 0 1 0 0 0 4 0 0 0 0 1 1 5 2 3 3 1 2 1 4 4 5 0 4 1 5 0 1 5 4 4 4 4 1 2 3 4 1 4 3 4 0 0 1 1 1 1 4 1 4 1 1

a 2 3 2 3 3 2 1 4 5 2 3 4 1 4 3 4 2 3 2 4 2 4 5 4 4 4 3 4 1 1 4 2 0 3 2 5 2 4 3 1 2 4 1 0 3 4 3 4 1 3 3 2 3 3 5 3

4 b 3 2 3 2 2 3 4 1 0 3 2 1 4 1 2 1 3 2 3 1 3 1 0 1 1 1 2 1 4 4 1 3 5 2 3 0 3 1 2 4 3 1 4 5 2 1 2 1 4 2 2 3 2 2 0 2

a 5 0 0 2 0 5 0 5 5 0 0 5 0 5 3 0 5 5 5 5 2 5 2 5 2 3 3 0 0 0 5 0 5 5 0 0 5 0 5 0 0 5 0 5 0 5 0 5 0 5 5 5 2 0 4 0

5 b 0 5 5 3 5 0 5 0 0 5 5 0 5 0 2 5 0 0 0 0 3 0 3 0 3 2 2 5 5 5 0 5 0 0 5 5 0 5 0 5 5 0 5 0 5 0 5 0 5 0 0 0 3 5 1 5

a 4 3 3 3 4 3 1 4 4 2 2 4 1 4 4 5 0 3 4 4 2 4 4 2 2 2 3 3 4 3 5 1 3 4 4 3 3 3 4 3 2 3 3 1 3 4 3 3 2 3 3 2 2 1 0 3

6 b 1 2 2 2 1 2 4 1 1 3 3 1 4 1 1 0 5 2 1 1 3 1 1 3 3 3 2 2 1 2 0 4 2 1 1 2 2 2 1 2 3 2 2 4 2 1 2 2 3 2 2 3 3 4 5 2

a 2 3 3 3 2 2 3 2 3 2 2 3 2 3 3 3 2 3 3 2 2 2 2 2 3 3 3 2 2 3 2 3 3 2 3 4 4 3 3 2 2 3 1 3 2 2 3 3 2 3 3 2 3 3 2 3 1

7 b 3 2 2 2 3 3 2 3 2 3 3 2 3 2 2 2 3 2 2 3 3 3 3 3 2 2 2 3 3 2 3 2 2 3 2 1 1 2 2 3 3 2 4 2 3 3 2 2 3 2 2 3 2 2 3 2

a 2 2 3 3 4 3 1 4 4 4 3 4 1 1 4 4 2 3 2 3 3 4 3 3 3 3 3 1 2 2 3 1 1 1 4 3 2 4 1 3 1 4 1 2 1 4 4 3 2 3 3 2 2 2 1 3

8 b 3 3 2 2 1 2 4 1 1 1 2 1 4 4 1 1 3 2 3 2 2 1 2 2 2 2 2 4 3 3 2 4 4 4 1 2 3 1 4 2 4 1 4 3 4 1 1 2 3 2 2 3 3 3 4 2

a 0 5 4 5 4 3 2 3 5 4 3 4 1 3 3 5 1 3 1 2 1 4 4 4 4 3 3 2 2 3 3 2 3 1 2 4 2 3 3 2 1 4 3 1 0 4 2 2 2 4 3 2 1 0 1 2

9 b 5 0 1 0 1 2 3 2 0 1 2 1 4 2 2 0 4 2 4 3 4 1 1 1 1 2 2 3 3 2 2 3 2 4 3 1 3 2 2 3 4 1 2 4 5 1 3 3 3 1 2 3 4 5 4 3

a 2 2 2 3 3 2 3 4 4 3 4 3 1 4 2 3 2 3 3 3 3 3 3 4 3 3 3 2 3 2 3 2 3 3 2 3 2 2 2 3 2 3 2 2 2 4 3 3 3 3 3 2 2 2 3 3

10 b 3 3 3 2 2 3 2 1 1 2 1 2 4 1 3 2 3 2 2 2 2 2 2 1 2 2 2 3 2 3 2 3 2 2 3 2 3 3 3 2 3 2 3 3 3 1 2 2 2 2 2 3 3 3 2 2

a 3 5 3 4 5 3 2 5 3 4 3 5 0 1 2 5 1 2 1 4 0 4 1 2 5 5 2 3 1 1 3 1 3 4 1 3 2 3 4 3 1 4 2 1 3 3 3 3 1 0 1 1 2 3 2 3

b 2 0 2 1 0 2 3 0 2 1 2 0 5 4 3 0 4 3 4 1 5 1 4 3 0 0 3 2 4 4 2 4 2 1 4 2 3 2 1 2 4 1 3 4 2 2 2 2 4 5 4 4 3 2 3 2

11 a 1 5 3 4 4 1 3 4 3 2 1 5 4 4 3 4 1 3 2 4 0 2 4 4 4 2 3 3 2 1 3 2 2 3 1 2 2 4 4 4 2 4 4 1 1 4 4 2 4 3 3 3 4 0 4 2

b 4 0 2 1 1 4 2 1 2 3 4 0 1 1 2 1 4 2 3 1 5 3 1 1 1 3 2 2 3 4 2 3 3 2 4 3 3 1 1 1 3 1 1 4 4 1 1 3 1 2 2 2 1 5 1 3

Osoba Otázka 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56

13 a 2 2 1 4 5 5 1 2 1 1 2 2 0 0 5 2 4 5 3 0 2 0 3 0 4 3 4 5 5 3 2 2 0 3 2 1 2 4 4 2 1 5 0 5 0 4 4 3 2 1 2 3 2 0 3 3

b 3 3 4 1 0 0 4 3 4 4 3 3 5 5 0 3 1 0 2 5 3 5 2 5 1 2 1 0 0 2 3 3 5 2 3 4 3 1 1 3 4 0 5 0 5 1 1 2 3 4 3 2 3 5 2 2

14 a 1 3 2 2 4 4 4 4 1 2 3 3 4 3 2 1 1 3 1 1 1 2 4 1 3 1 1 2 2 2 4 1 1 4 2 1 1 3 3 1 1 3 2 2 1 4 3 3 3 4 3 3 1 1 2 3

b 4 2 3 3 1 1 1 1 4 3 2 2 1 2 3 4 4 2 4 4 4 3 1 4 2 4 4 3 3 3 1 4 4 1 3 4 4 2 2 4 4 2 3 3 4 1 2 2 2 1 2 2 4 4 3 2

15 a 1 2 2 2 2 2 3 4 2 2 3 3 2 3 2 3 3 3 2 2 3 3 3 4 3 2 3 3 3 2 2 2 3 3 2 2 3 2 2 3 2 3 3 2 2 3 2 3 2 3 3 3 3 2 2 3

b 4 3 3 3 3 3 2 1 3 3 2 2 3 2 3 2 2 2 3 3 2 2 2 1 2 3 2 2 2 3 3 3 2 2 3 3 2 3 3 2 3 2 2 3 3 2 3 2 3 2 2 2 2 3 3 2

16 a 1 4 2 4 1 3 1 3 2 3 2 3 1 4 3 3 3 2 3 2 2 3 4 3 4 2 3 2 3 3 4 2 3 4 2 4 3 3 3 3 3 4 2 1 3 3 3 3 3 2 2 3 2 3 4 3

b 4 1 3 1 4 2 4 2 3 2 3 2 4 1 2 2 2 3 2 3 3 2 1 2 1 3 2 3 2 2 1 3 2 1 3 1 2 2 2 2 2 1 3 4 2 2 2 2 2 3 3 2 3 2 1 2

17 a 3 3 3 4 3 4 4 4 1 4 2 4 1 1 4 3 4 1 2 1 3 4 3 1 2 4 2 1 2 1 1 4 0 5 1 1 2 4 4 2 2 4 3 4 1 4 2 2 0 3 3 2 4 3 1 4

18

b 2 2 2 1 2 1 1 1 4 1 3 1 4 4 1 2 1 4 3 4 2 1 2 4 3 1 3 4 3 4 4 1 5 0 4 4 3 1 1 3 3 1 2 1 4 1 3 3 5 2 2 3 1 2 4 1

a 1 3 5 3 4 3 4 4 4 5 2 3 0 1 1 5 4 2 1 2 4 4 2 2 2 2 2 1 1 2 2 2 0 4 2 2 3 4 2 1 0 4 1 1 0 4 2 2 1 3 4 1 3 1 5 4 2

b 4 2 0 2 1 2 1 1 1 0 3 2 5 4 4 0 1 3 4 3 1 1 3 3 3 3 3 4 4 3 3 3 5 1 3 3 2 1 3 4 5 1 4 4 5 1 3 3 4 2 1 4 2 4 0 1

19 a 2 1 2 5 4 2 1 5 2 1 0 5 4 4 4 5 1 4 2 4 1 4 5 5 5 1 5 5 1 1 5 4 2 5 3 5 2 1 1 4 3 5 3 1 0 5 5 4 1 4 1 1 2 0 0 1

b 3 4 3 0 1 3 4 0 3 4 5 0 1 1 1 0 4 1 3 1 4 1 0 0 0 4 0 0 4 4 0 1 3 0 2 0 3 4 4 1 2 0 2 4 5 0 0 1 4 1 4 4 3 5 5 4

20 a 2 4 3 4 4 1 4 4 5 2 2 4 3 1 4 0 2 3 2 3 4 3 4 4 4 2 4 2 2 1 4 1 0 4 2 4 2 4 4 3 1 4 4 3 3 4 2 3 1 3 3 3 3 1 4 4

b 3 1 2 1 1 4 1 1 0 3 3 1 2 4 1 5 3 2 3 2 1 2 1 1 1 3 1 3 3 4 1 4 5 1 3 1 3 1 1 2 4 1 1 2 2 1 3 2 4 2 2 2 2 4 1 1

21 a 2 1 2 1 2 3 2 3 4 4 3 2 1 1 1 4 2 3 2 1 3 1 2 3 3 2 3 2 3 3 2 2 4 2 2 1 3 2 3 2 1 2 2 3 3 2 2 2 1 2 2 2 4 3 2 3

b 3 4 3 4 3 2 3 2 1 1 2 3 4 4 4 1 3 2 3 4 2 4 3 2 2 3 2 3 2 2 3 3 1 3 3 4 2 3 2 3 4 3 3 2 2 3 3 3 4 3 3 3 1 2 3 2

22 a 2 3 2 4 4 4 1 3 2 1 1 2 2 3 4 5 1 3 2 4 1 3 4 1 4 3 3 0 1 1 3 1 4 5 1 3 2 4 4 2 2 4 3 1 1 4 2 3 1 3 1 2 4 1 4 1

b 3 2 3 1 1 1 4 2 3 4 4 3 3 2 1 0 4 2 3 1 4 2 1 4 1 2 2 5 4 4 2 4 1 0 4 2 3 1 1 3 3 1 2 4 4 1 3 2 4 2 4 3 1 4 1 4

23 a 2 5 3 5 4 5 0 5 5 3 0 3 0 4 5 5 5 3 0 4 0 5 3 3 5 5 3 0 3 0 4 0 4 4 5 4 0 5 5 1 0 5 0 0 0 5 4 5 0 3 1 0 3 0 5 4

b 3 0 2 0 1 0 5 0 0 2 5 2 5 1 0 0 0 2 5 1 5 0 2 2 0 0 2 5 2 5 1 5 1 1 0 1 5 0 0 4 5 0 5 5 5 0 1 0 5 2 4 5 2 5 0 1

Osoba Otázka 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56

24 a 3 2 3 4 4 3 2 3 4 1 4 1 3 1 4 4 1 1 1 4 2 4 3 4 3 2 3 2 2 2 4 4 5 4 2 2 3 2 2 3 1 4 2 4 1 4 2 3 2 2 2 4 2 1 5 1

b 2 3 2 1 1 2 3 2 1 4 1 4 2 4 1 1 4 4 4 1 3 1 2 1 2 3 2 3 3 3 1 1 0 1 3 3 2 3 3 2 4 1 3 1 4 1 3 2 3 3 3 1 3 4 0 4

25 a 3 1 4 4 3 4 1 4 3 2 3 3 2 4 3 4 2 3 2 3 1 2 4 3 2 3 3 2 2 2 3 2 3 4 3 4 3 2 2 3 3 4 3 1 1 4 2 2 2 2 2 3 1 1 4 3

b 2 4 1 1 2 1 4 1 2 3 2 2 3 1 2 1 3 2 3 2 4 3 1 2 3 2 2 3 3 3 2 3 2 1 2 1 2 3 3 2 2 1 2 4 4 1 3 3 3 3 3 2 4 4 1 2

26 a 1 1 3 2 3 4 4 1 4 2 4 4 2 3 2 3 1 3 3 1 4 1 4 1 2 3 3 2 1 1 2 2 4 3 3 4 4 1 4 3 4 3 3 1 2 4 3 3 1 4 1 2 1 2 2 4

b 4 4 2 3 2 1 1 4 1 3 1 1 3 2 3 2 4 2 2 4 1 4 1 4 3 2 2 3 4 4 3 3 1 2 2 1 1 4 1 2 1 2 2 4 3 1 2 2 4 1 4 3 4 3 3 1

27 a 1 4 3 4 5 3 1 3 4 3 3 3 3 4 4 4 1 3 2 3 1 1 4 2 3 2 3 1 2 2 2 1 4 4 3 3 3 3 4 2 1 5 3 3 0 4 4 4 3 3 3 3 2 1 1 3

b 4 1 2 1 0 2 4 2 1 2 2 2 2 1 1 1 4 2 3 2 4 4 1 3 2 3 2 4 3 3 3 4 1 1 2 2 2 2 1 3 4 0 2 2 5 1 1 1 2 2 2 2 3 4 4 2

28 a 1 1 2 5 4 4 2 3 1 3 2 3 4 4 1 1 4 2 3 4 1 4 4 2 4 1 4 2 2 2 5 2 2 3 2 4 0 4 4 2 2 4 4 1 0 4 4 1 1 3 3 1 4 1 0 3

29

b 4 4 3 0 1 1 3 2 4 2 3 2 1 1 4 4 1 3 2 1 4 1 1 3 1 4 1 3 3 3 0 3 3 2 3 1 5 1 1 3 3 1 1 4 5 1 1 4 4 2 2 4 1 4 5 2

a 2 5 3 4 4 3 1 4 0 3 2 4 3 3 4 5 1 3 4 4 1 3 4 3 4 1 4 2 1 3 2 0 1 2 4 3 2 3 4 3 4 3 4 3 0 2 3 3 2 4 2 3 2 0 1 1 3

b 3 0 2 1 1 2 4 1 5 2 3 1 2 2 1 0 4 2 1 1 4 2 1 2 1 4 1 3 4 2 3 5 4 3 1 2 3 2 1 2 1 2 1 2 5 3 2 2 3 1 3 2 3 5 4 4

30 a 3 3 5 3 3 4 3 4 4 1 2 4 0 4 4 4 4 4 1 3 4 4 4 3 2 4 2 3 4 1 2 2 4 2 4 4 4 3 3 2 1 2 1 1 1 2 2 2 4 1 2 1 2 1 3 3

b 2 2 0 2 2 1 2 1 1 4 3 1 5 1 1 1 1 1 4 2 1 1 1 2 3 1 3 2 1 4 3 3 1 3 1 1 1 2 2 3 4 3 4 4 4 3 3 3 1 4 3 4 3 4 2 2

31 a 0 3 0 5 5 2 0 5 0 0 3 5 3 5 5 5 2 2 0 3 2 5 5 2 5 3 3 5 3 0 5 0 5 5 0 3 0 5 5 2 0 5 0 0 0 5 3 5 0 2 2 0 0 0 0 5

b 5 2 5 0 0 3 5 0 5 5 2 0 2 0 0 0 3 3 5 2 3 0 0 3 0 2 2 0 2 5 0 5 0 0 5 2 5 0 0 3 5 0 5 5 5 0 2 0 5 3 3 5 5 5 5 0

32 a 4 2 3 2 2 3 2 1 3 4 3 2 1 1 2 1 4 4 4 1 3 1 1 1 1 3 4 3 3 3 3 2 4 3 3 1 4 3 3 3 3 3 3 3 3 2 2 3 1 3 3 2 3 3 4 3

b 1 3 2 3 3 2 3 4 2 1 2 3 4 4 3 4 1 1 1 4 2 4 4 4 4 2 1 2 2 2 2 3 1 2 2 4 1 2 2 2 2 2 2 2 2 3 3 2 4 2 2 3 2 2 1 2

33 a 2 5 3 4 4 4 2 3 3 2 1 4 4 2 3 4 2 2 2 4 3 5 5 1 4 3 3 4 2 1 4 2 4 5 3 2 1 3 4 2 2 4 3 1 2 4 3 2 1 3 4 2 2 1 2 3

b 3 0 2 1 1 1 3 2 2 3 4 1 1 3 2 1 3 3 3 1 2 0 0 4 1 2 2 1 3 4 1 3 1 0 2 3 4 2 1 3 3 1 2 4 3 1 2 3 4 2 1 3 3 4 3 2

34 a 3 1 4 2 3 5 1 5 5 4 2 5 0 5 3 5 2 2 2 4 2 2 5 4 5 3 2 2 2 1 5 1 5 5 0 4 4 3 2 0 4 5 1 1 0 4 4 3 4 3 3 4 0 0 5 1

b 2 4 1 3 2 0 4 0 0 1 3 0 5 0 2 0 3 3 3 1 3 3 0 1 0 2 3 3 3 4 0 4 0 0 5 1 1 2 3 5 1 0 4 4 5 1 1 2 1 2 2 1 5 5 0 4

Osoba Otázka 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56

35 a 2 2 2 2 3 4 4 1 4 2 4 3 2 2 4 4 1 4 3 3 3 4 4 1 2 3 3 3 4 4 4 4 0 4 4 4 4 3 2 2 4 1 2 2 1 4 4 4 1 1 1 1 4 1 1 3

b 3 3 3 3 2 1 1 4 1 3 1 2 3 3 1 1 4 1 2 2 2 1 1 4 3 2 2 2 1 1 1 1 5 1 1 1 1 2 3 3 1 4 3 3 4 1 1 1 4 4 4 4 1 4 4 2

36 a 2 3 3 4 3 3 2 5 2 3 2 3 2 2 3 5 2 3 2 3 2 4 4 2 3 2 3 2 2 2 4 1 5 3 1 3 2 3 3 2 3 3 3 2 1 4 3 3 3 3 2 3 2 1 4 3

b 3 2 2 1 2 2 3 0 3 2 3 2 3 3 2 0 3 2 3 2 3 1 1 3 2 3 2 3 3 3 1 4 0 2 4 2 3 2 2 3 2 2 2 3 4 1 2 2 2 2 3 2 3 4 1 2

37 a 1 3 3 3 3 4 4 4 3 4 1 4 1 2 3 2 3 2 2 3 2 3 3 2 4 2 4 2 3 2 4 2 4 2 3 3 3 3 3 2 3 3 3 2 1 4 4 2 3 4 3 2 2 1 3 4

b 4 2 2 2 2 1 1 1 2 1 4 1 4 3 2 3 2 3 3 2 3 2 2 3 1 3 1 3 2 3 1 3 1 3 2 2 2 2 2 3 2 2 2 3 4 1 1 3 2 1 2 3 3 4 2 1

38 a 4 2 4 2 4 4 1 4 3 4 2 4 1 3 4 3 4 4 4 4 3 2 4 3 5 1 4 3 1 3 5 1 0 3 3 4 2 4 4 3 1 4 3 1 0 4 4 5 1 3 4 4 1 1 1 5

b 1 3 1 3 1 1 4 1 2 1 3 1 4 2 1 2 1 1 1 1 2 3 1 2 0 4 1 2 4 2 0 4 5 2 2 1 3 1 1 2 4 1 2 4 5 1 1 0 4 2 1 1 4 4 4 0

39 a 2 4 3 4 2 3 2 4 2 3 2 5 2 3 2 5 3 2 1 3 3 5 4 5 4 3 3 1 2 2 4 0 4 4 1 2 2 2 2 1 1 3 2 1 0 4 1 3 1 2 3 3 1 0 5 3

40

b 3 1 2 1 3 2 3 1 3 2 3 0 3 2 3 0 2 3 4 2 2 0 1 0 1 2 2 4 3 3 1 5 1 1 4 3 3 3 3 4 4 2 3 4 5 1 4 2 4 3 2 2 4 5 0 2

a 3 4 4 4 4 2 2 4 4 3 3 3 1 2 4 5 1 3 4 3 2 4 3 3 3 2 4 2 1 2 1 1 1 4 4 2 3 3 3 4 2 3 3 2 1 4 3 3 1 4 2 4 4 1 4 2 4

b 2 1 1 1 1 3 3 1 1 2 2 2 4 3 1 0 4 2 1 2 3 1 2 2 2 3 1 3 4 3 4 4 4 1 1 3 2 2 2 1 3 2 2 3 4 1 2 2 4 1 3 1 1 4 1 3

41 a 0 5 5 5 5 5 0 5 5 0 0 5 0 5 5 5 0 5 5 0 5 5 5 5 5 5 5 0 0 0 0 0 5 5 0 0 0 5 5 5 0 5 0 0 0 5 5 5 0 5 5 5 5 0 5 0

b 5 0 0 0 0 0 5 0 0 5 5 0 5 0 0 0 5 0 0 5 0 0 0 0 0 0 0 5 5 5 5 5 0 0 5 5 5 0 0 0 5 0 5 5 5 0 0 0 5 0 0 0 0 5 0 5

42 a 5 5 0 5 5 5 0 5 5 0 5 5 0 5 5 5 5 0 0 5 0 5 5 0 5 0 5 5 5 0 0 5 0 0 0 0 5 5 5 5 0 5 3 5 0 5 3 5 0 5 0 5 5 0 5 5

b 0 0 5 0 0 0 5 0 0 5 0 0 5 0 0 0 0 5 5 0 5 0 0 5 0 5 0 0 0 5 5 0 5 5 5 5 0 0 0 0 5 0 3 0 5 0 3 0 5 0 5 0 0 5 0 0

43 a 1 1 4 5 4 3 0 2 4 2 4 4 1 1 4 4 2 1 1 4 1 4 5 0 4 4 2 4 2 2 2 4 4 4 1 4 0 3 2 2 0 5 2 1 1 5 5 1 2 5 4 1 4 1 3 3

b 4 4 1 0 1 2 5 3 1 3 1 1 4 4 1 1 3 4 4 1 4 1 0 5 1 1 3 1 3 3 3 1 1 1 4 1 5 2 3 3 5 0 3 4 4 0 0 4 3 0 1 4 1 4 2 2

44 a 2 5 3 4 4 3 1 4 0 3 2 4 3 3 4 5 1 3 4 4 1 3 4 3 4 1 4 2 1 3 2 0 1 2 4 3 2 3 4 3 4 3 4 3 0 2 3 3 2 4 2 3 2 0 1 1

b 3 0 2 1 1 2 4 1 5 2 3 1 2 2 1 0 4 2 1 1 4 2 1 2 1 4 1 3 4 2 3 5 4 3 1 2 3 2 1 2 1 2 1 2 5 3 2 2 3 1 3 2 3 5 4 4

45 a 0 5 3 5 4 1 1 4 1 3 3 4 5 4 3 4 1 3 5 4 2 4 5 3 4 3 5 3 2 1 4 2 1 4 3 5 2 5 4 1 4 4 5 1 0 4 5 5 4 5 4 4 4 1 3 1

b 5 0 2 0 1 4 4 1 4 2 2 1 0 1 2 1 4 2 0 1 3 1 0 2 1 2 0 2 3 4 1 3 4 1 2 0 3 0 1 4 1 1 0 4 5 1 0 0 1 0 1 1 1 4 2 4

Osoba Otázka 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56

46 a 3 4 3 4 4 4 1 5 1 2 4 3 0 4 4 4 5 2 3 4 3 4 4 2 3 3 4 2 4 1 4 1 5 4 2 4 4 4 4 4 4 5 0 1 0 4 4 3 1 3 4 3 3 2 1 2

b 2 1 2 1 1 1 4 0 4 3 1 2 5 1 1 1 0 3 2 1 2 1 1 3 2 2 1 3 1 4 1 4 0 1 3 1 1 1 1 1 1 0 5 4 5 1 1 2 4 2 1 2 2 3 4 3

47 a 0 5 3 5 5 5 1 4 1 1 4 5 0 5 5 5 0 5 0 5 0 5 5 5 5 3 4 5 1 0 1 0 5 5 0 5 0 3 3 1 1 4 0 0 0 5 5 5 3 5 0 3 4 0 5 5

b 5 0 2 0 0 0 4 1 4 4 1 0 5 0 0 0 5 0 5 0 5 0 0 0 0 2 1 0 4 5 4 5 0 0 5 0 5 2 2 4 4 1 5 5 5 0 0 0 2 0 5 2 1 5 0 0

48 a 2 3 3 4 5 2 1 4 2 1 2 3 1 4 3 3 1 2 1 3 0 1 3 2 3 3 3 2 4 2 3 2 1 3 1 1 3 4 3 3 2 4 2 4 1 4 3 3 1 3 3 3 2 1 4 2

b 3 2 2 1 0 3 4 1 3 4 3 2 4 1 2 2 4 3 4 2 5 4 2 3 2 2 2 3 1 3 2 3 4 2 4 4 2 1 2 2 3 1 3 1 4 1 2 2 4 2 2 2 3 4 1 3

49 a 2 2 4 2 4 4 4 4 4 3 3 4 2 3 3 3 2 3 2 4 2 3 3 3 3 3 2 2 2 2 4 3 4 2 2 3 1 3 2 2 2 4 2 1 1 4 3 3 2 3 3 2 1 2 3 2

b 3 3 1 3 1 1 1 1 1 2 2 1 3 2 2 2 3 2 3 1 3 2 2 2 2 2 3 3 3 3 1 2 1 3 3 2 4 2 3 3 3 1 3 4 4 1 2 2 3 2 2 3 4 3 2 3

50 a 2 4 2 4 1 5 4 2 5 3 3 3 0 4 2 1 5 3 1 1 4 2 3 4 3 2 3 1 4 3 4 4 0 4 2 1 4 4 4 1 1 4 1 2 3 4 2 2 2 3 3 2 2 4 1 3

51

b 3 1 3 1 4 0 1 3 0 2 2 2 5 1 3 4 0 2 4 4 1 3 2 1 2 3 2 4 1 2 1 1 5 1 3 4 1 1 1 4 4 1 4 3 2 1 3 3 3 2 2 3 3 1 4 2

a 1 4 4 3 4 3 1 3 1 4 2 3 2 0 3 2 1 3 4 3 1 4 5 4 4 3 4 3 2 1 4 2 3 4 4 3 0 2 2 1 2 4 2 1 1 4 4 3 3 4 4 3 3 1 2 4 5

b 4 1 1 2 1 2 4 2 4 1 3 2 3 5 2 3 4 2 1 2 4 1 0 1 1 2 1 2 3 4 1 3 2 1 1 2 5 3 3 4 3 1 3 4 4 1 1 2 2 1 1 2 2 4 3 1

52 a 3 4 3 4 4 4 1 3 3 4 3 2 2 3 4 4 2 2 3 2 4 3 4 4 4 2 2 2 4 4 2 1 4 4 4 4 3 4 2 3 4 4 1 1 1 4 4 4 2 2 2 3 1 3 1 4

b 2 1 2 1 1 1 4 2 2 1 2 3 3 2 1 1 3 3 2 3 1 2 1 1 1 3 3 3 1 1 3 4 1 1 1 1 2 1 3 2 1 1 4 4 4 1 1 1 3 3 3 2 4 2 4 1

53 a 3 0 3 2 3 3 1 4 3 4 2 3 3 2 3 4 2 3 1 3 3 3 2 3 3 1 2 2 4 2 2 1 0 3 1 2 2 3 2 3 1 2 3 1 1 4 3 2 3 3 3 2 2 2 4 4

b 2 5 2 3 2 2 4 1 2 1 3 2 2 3 2 1 3 2 4 2 2 2 3 3 2 4 3 3 1 3 3 4 5 3 4 3 3 2 3 3 4 3 3 4 4 1 3 3 2 2 2 3 3 3 1 1

54 a 4 4 2 2 5 4 1 5 4 4 4 4 4 2 2 2 2 3 4 4 1 1 3 3 3 0 4 1 1 2 2 1 1 2 4 0 1 4 2 4 2 5 2 2 1 3 4 3 1 4 3 4 2 1 0 1

b 1 1 3 3 0 1 4 0 1 1 1 1 1 3 3 3 3 2 1 1 4 4 2 2 2 5 1 4 4 3 3 4 4 3 1 5 4 1 3 1 3 0 3 3 4 2 1 2 4 1 2 1 3 4 5 4

55 a 0 5 4 5 5 5 5 5 5 5 4 5 3 3 4 5 4 5 5 5 0 5 5 1 4 0 5 5 1 1 0 1 3 1 4 4 0 4 4 4 3 3 5 0 0 0 4 3 1 5 0 4 1 0 0 4

b 5 0 1 0 0 0 0 0 0 0 1 0 2 2 1 0 1 0 0 0 5 0 0 4 1 5 0 0 4 4 5 4 2 4 1 1 5 1 1 1 2 2 0 5 5 5 1 2 4 0 5 1 4 5 5 1

56 a 3 3 2 2 4 3 2 3 3 2 2 3 2 2 3 4 3 2 2 2 3 2 3 1 2 2 2 2 2 3 3 2 1 3 2 2 3 2 2 2 2 3 3 2 2 3 2 3 3 2 2 2 2 2 3 3

b 2 2 3 3 1 2 3 2 2 3 3 2 3 3 2 1 2 3 3 3 2 3 2 4 3 3 3 3 3 2 2 3 4 2 3 3 2 3 3 3 3 2 2 3 3 2 3 2 2 3 3 3 3 3 2 2

Osoba Otázka 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56

57 a 2 1 0 4 5 5 0 4 2 2 2 5 3 5 4 0 2 4 3 5 5 5 5 5 5 2 4 2 4 1 5 1 0 5 0 2 3 3 5 4 2 3 4 1 0 5 3 2 2 4 4 1 2 1 5 4

b 3 4 5 1 0 0 5 1 3 3 3 0 2 0 1 5 3 1 2 0 0 0 0 0 0 3 1 3 1 4 0 4 5 0 5 3 2 2 0 1 3 2 1 4 5 0 2 3 3 1 1 4 3 4 0 1

58 a 1 3 4 4 4 2 0 5 3 4 4 5 1 5 2 5 0 4 2 3 2 2 3 4 4 4 4 2 2 4 2 3 0 4 0 4 5 1 2 1 1 3 2 1 2 5 2 3 2 4 2 3 0 0 5 4

b 4 2 1 1 1 3 5 0 2 1 1 0 4 0 3 0 5 1 3 2 3 3 2 1 1 1 1 3 3 1 3 2 5 1 5 1 0 4 3 4 4 2 3 4 3 0 3 2 3 1 3 2 5 5 0 1

59 a 3 4 3 3 4 3 3 4 4 4 2 4 1 1 4 3 4 3 3 3 2 3 4 1 4 3 4 1 4 3 3 2 1 3 1 1 4 4 4 4 2 4 2 2 2 3 4 4 3 2 2 4 2 1 1 3

b 2 1 2 2 1 2 2 1 1 1 3 1 4 4 1 2 1 2 2 2 3 2 1 4 1 2 1 4 1 2 2 3 4 2 4 4 1 1 1 1 3 1 3 3 3 2 1 1 2 3 3 1 3 4 4 2

60 a 3 2 1 5 1 5 0 3 4 4 4 5 3 1 5 5 5 0 4 4 4 2 4 1 2 1 2 1 1 1 4 4 1 4 1 2 4 1 4 1 3 2 1 3 1 5 4 2 1 1 1 2 3 4 1 2

b 2 3 4 0 4 0 5 2 1 1 1 0 2 4 0 0 0 5 1 1 1 3 1 4 3 4 3 4 4 4 1 1 4 1 4 3 1 4 1 4 2 3 4 2 4 0 1 3 4 4 4 3 2 1 4 3

61 a 1 4 4 3 4 3 2 4 3 3 3 4 3 2 3 4 1 3 2 3 2 5 5 1 3 3 3 3 0 2 4 1 1 5 1 1 3 2 2 2 2 5 3 2 1 4 3 3 3 4 3 2 1 0 5 2

62

b 4 1 1 2 1 2 3 1 2 2 2 1 2 3 2 1 4 2 3 2 3 0 0 4 2 2 2 2 5 3 1 4 4 0 4 4 2 3 3 3 3 0 2 3 4 1 2 2 2 1 2 3 4 5 0 3

a 2 5 3 3 1 3 1 5 4 1 2 3 1 1 2 4 4 3 3 4 4 1 3 3 2 2 2 4 4 3 4 1 0 4 4 4 3 4 3 4 4 2 3 1 4 4 2 3 2 2 2 4 2 1 4 3 6

b 3 0 2 2 4 2 4 0 1 4 3 2 4 4 3 1 1 2 2 1 1 4 2 2 3 3 3 1 1 2 1 4 5 1 1 1 2 1 2 1 1 3 2 4 1 1 3 2 3 3 3 1 3 4 1 2

63 a 2 4 4 4 4 4 2 4 3 3 3 4 4 4 4 3 3 3 3 3 2 4 4 2 3 1 3 3 2 3 4 3 1 4 4 3 2 3 2 3 3 3 4 2 1 4 3 3 2 3 3 2 2 1 4 3

b 3 1 1 1 1 1 3 1 2 2 2 1 1 1 1 2 2 2 2 2 3 1 1 3 2 4 2 2 3 2 1 2 4 1 1 2 3 2 3 2 2 2 1 3 4 1 2 2 3 2 2 3 3 4 1 2

64 a 0 4 3 5 4 3 1 4 2 2 1 4 3 1 2 5 1 4 2 5 1 4 4 2 3 1 2 2 2 3 3 1 4 2 2 3 3 2 2 2 1 3 4 1 1 4 3 1 2 4 3 2 2 1 4 3

b 5 1 2 0 1 2 4 1 3 3 4 1 2 4 3 0 4 1 3 0 4 1 1 3 2 4 3 3 3 2 2 4 1 3 3 2 2 3 3 3 4 2 1 4 4 1 2 4 3 1 2 3 3 4 1 2

65 a 3 3 2 4 5 3 1 5 5 4 2 4 0 0 0 4 3 4 0 4 0 5 4 5 4 4 3 4 0 0 5 3 5 5 3 4 1 4 3 0 2 5 1 2 0 5 3 4 2 3 3 3 1 0 5 1

b 2 2 3 1 0 2 4 0 0 1 3 1 5 5 5 1 2 1 5 1 5 0 1 0 1 1 2 1 5 5 0 2 0 0 2 1 4 1 2 5 3 0 4 3 5 0 2 1 3 2 2 2 4 5 0 4

66 a 1 3 4 4 4 5 1 4 3 3 3 3 0 2 4 4 5 3 2 4 2 3 4 1 3 3 4 1 2 3 4 2 5 4 1 3 3 2 2 1 2 4 1 2 0 5 3 2 1 2 3 3 3 0 0 2

b 4 2 1 1 1 0 4 1 2 2 2 2 5 3 1 1 0 2 3 1 3 2 1 4 2 2 1 4 3 2 1 3 0 1 4 2 2 3 3 4 3 1 4 3 5 0 2 3 4 3 2 2 2 5 5 3

67 a 3 2 3 2 1 3 3 4 2 4 3 2 2 3 2 1 3 3 1 2 4 2 2 2 2 3 2 2 3 2 1 1 2 4 2 3 4 3 3 4 0 2 1 2 2 3 3 3 2 2 2 2 2 3 3 3

b 2 3 2 3 4 2 2 1 3 1 2 3 3 2 3 4 2 2 4 3 1 3 3 3 3 2 3 3 2 3 4 4 3 1 3 2 1 2 2 1 5 3 4 3 3 2 2 2 3 3 3 3 3 2 2 2

Příloha č. 2 Vyhodnocení odpovědí

Osoba 1 Osoba 2 Osoba 3 Osoba 4 Osoba 5 Osoba 6 Osoba 7 Osoba 8 Osoba 9 Osoba 10 Osoba 11 Osoba 12 Osoba 13 Osoba 14 Osoba 15 Osoba 16 Osoba 17 Osoba 18 Osoba 19 Osoba 20 Osoba 21 Osoba 22 Osoba 23 Osoba 24 Osoba 25 Osoba 26 Osoba 27 Osoba 28 Osoba 29 Osoba 30 Osoba 31 Osoba 32 Osoba 33 Osoba 34

Pohlaví žena muž žena žena muž muž žena žena žena žena muž muž žena muž žena muž žena žena muž muž žena žena žena muž muž muž muž

Kategorie praxe 21 - 30 11 - 20 11 - 20 6 - 10 11 - 20 11 - 20 11 - 20 6 - 10 11 - 20 11 - 20 11 - 20 1-5 21 - 30 11 - 20 11 - 20 11 - 20 6 - 10 1-5 21 - 30 21 - 30 1-5 11 - 20 21 - 30 1-5 6 - 10 11 - 20 11 - 20

žena žena žena muž žena žena

21 - 30 21 - 30 21 - 30 1-5 21 - 30 11 - 20

Suma I 31 40 27 25 37 32 32 44 33 38 52 28 32 48 34 33 30 30 47 35 28 45 35 42 38 33 48 46 44 29 46 27 44 36 1

Suma E 39 30 43 45 33 38 38 26 37 32 18 42 38 22 36 37 40 40 23 35 42 25 35 28 32 37 22 24 26 41 24 43 26 34

Suma S 33 41 46 37 38 37 41 43 41 40 47 32 29 40 39 43 43 45 46 43 30 40 49 36 34 34 44 47 36 31 53 30 46 48

Suma N Suma T 37 31 29 31 24 35 33 41 32 40 33 36 29 37 27 34 29 33 30 27 23 38 38 33 41 35 30 23 31 34 27 39 27 30 25 24 24 50 27 35 40 29 30 35 21 36 34 40 36 39 36 32 26 36 23 30 34 32 39 34 17 24 40 37 24 34 22 38

Suma F 37 39 33 19 30 36 33 34 35 37 28 31 33 43 34 29 40 44 24 31 39 29 34 32 31 38 32 38 36 38 36 33 36 24

Suma J 36 44 55 36 47 33 43 47 43 46 47 37 32 37 37 45 30 42 60 42 27 42 50 43 50 38 38 41 49 45 56 27 48 58

Suma P Výsledný kód 34 ENFJ 26 ISFJ 15 ESTJ 34 ESTJ 23 ISTJ 37 EST(F)P 27 ESTJ 23 IST(F)J 27 ESFJ 24 ISFJ 23 ISTJ 33 ENTJ 38 ENTP 33 ISFJ 33 EST(F)J 25 ESTJ 40 ESFP 28 ESFJ 10 ISTJ 28 I(E)STJ 43 ENFP 28 ISTJ 20 I(E)STJ 27 ISTJ 20 INTJ 32 ENFJ 32 ISTJ 29 ISFJ 21 ISFJ 25 ENFJ 14 ISFJ 43 ENTP 22 ISFJ 12 ISTJ

Osoba 35 Osoba 36 Osoba 37 Osoba 38 Osoba 39 Osoba 40 Osoba 41 Osoba 42 Osoba 43 Osoba 44 Osoba 45 Osoba 46 Osoba 47 Osoba 48 Osoba 49 Osoba 50 Osoba 51 Osoba 52 Osoba 53 Osoba 54 Osoba 55 Osoba 56 Osoba 57 Osoba 58 Osoba 59 Osoba 60 Osoba 61 Osoba 62 Osoba 63 Osoba 64 Osoba 65 Osoba 66 Osoba 67

Pohlaví muž žena muž žena žena muž

Kategorie praxe 31 - 41 11 - 20 6 - 10 6 - 10 21 - 30 6 - 10

žena

11 - 20 21 - 30

žena žena žena žena žena muž muž žena žena muž muž žena žena žena muž muž žena muž muž muž žena žena žena

31 - 41 21 - 30 11 - 20 6 - 10 6 - 10 1-5 31 - 41

Suma I 29 45 39 36 40 39 40 32,5 39 53 52 32 53 38 39 17 48 35 33,5 46 52 36 36 34 31 25 45 26 44 49 43 36 26

1-5 21 - 30 11 - 20 11 - 20 31 - 41 1-5 21 - 30 31 - 41 11 - 20 21 - 30 11 - 20 21 - 30 11 - 20 21 - 30 1-5 2

Suma E 41 25 31 34 30 31 30 37,5 31 17 18 38 17 32 31 53 22 35 36,5 24 18 34 34 36 39 45 25 44 26 21 27 34 44

Suma S 30 39 43 41 41 41 55 42,5 50 39 57 47 48 41 39 39 46 41 37 39 43 31 47 40 39 33 46 30 41 37 46 37 36

Suma N Suma T 40 36 31 34 27 34 29 43 29 31 29 45 15 55 27,5 35 20 28 31 46 13 48 23 41 22 32 29 36 31 34 31 29 24 42 29 42 33 29 31 42 27 40 39 31 23 35 30 34 31 39 37 35 24 32 40 42 29 41 33 30 24 36 33 35 34 28

Suma F 40 30 36 25 31 25 5 35 42 22 22 25 28 30 36 43 30 28 35 28 30 37 27 32 27 35 32 28 33 36 36 31 38

Suma J 40 49 43 47 52 41 40 45 50 41 51 46 58 40 47 32 44 43 42 35 49 39 49 55 37 44 50 51 49 53 57 44 33

Suma P Výsledný kód 30 ENFJ 21 ISTJ 27 ISFJ 23 ISTJ 18 IST(F)J 29 ISTJ 30 ISTJ 25 EST(F)J 20 ISFJ 29 ISTJ 19 ISTJ 24 ESTJ 12 ISTJ 30 ISTJ 23 ISFJ 38 ESFP 26 ISTJ 27 I(E)STJ 28 ESFJ 35 ISTJ(P) 21 ISTJ 31 INFJ 21 ISTJ 15 ESTJ 33 ESTJ 26 ENT(F)J 20 IST(F)J 19 ENTJ 21 ISTJ 17 ISFJ 13 IST(F)J 26 ISTJ 37 ESFP

Příloha č. 3 Osobnostní charakteristiky

Tab. 1 Introverze versus Extraverze Roky praxe SUMA 1 - 5 6 - 10 11-20 21-30 31-41 Neuvedeno Introvert 1 3 7 3 1 15 Muž Extravert 3 3 2 2 10 Nevyhraněn 1 1 Introvert 4 8 5 2 19 Žena Extravert 5 2 5 4 16 Nevyhraněn 1 1 2 1 3 4 Neuvedeno Introvert SUMA 9 9 23 17 5 4 67 Pohlaví

Tab. 2 Smysly versus Intuice Pohlaví Smysly Intuice Smysly Žena Intuice Neuvedeno Smysly SUMA Muž

Roky praxe SUMA 1 - 5 6 - 10 11-20 21-30 31-41 Neuvedeno 2 2 9 5 1 19 2 1 1 1 2 7 4 6 12 7 2 31 1 1 3 1 6 1 3 4 9 9 23 17 5 4 67

Tab. 3 Myšlení versus Cítění Roky praxe SUMA Pohlaví 1 - 5 6 - 10 11-20 21-30 31-41 Neuvedeno Myšlení 3 2 6 5 1 17 Muž Cítění 1 1 3 1 1 7 Nevyhraněn 1 1 2 Myšlení 1 3 6 4 2 1 17 Žena Cítění 4 2 3 5 14 Nevyhraněn 1 4 1 6 Myšlení 2 2 Neuvedeno Cítění 1 1 2 SUMA 9 9 23 17 5 4 67 Tab. 4 Usuzování versus Vnímání Pohlaví Usuzování Muž Vnímání Nevyhraněn Usuzování Žena Vnímání Neuvedeno Usuzování SUMA

Roky praxe SUMA 1 - 5 6 - 10 11-20 21-30 31-41 Neuvedeno 2 3 9 5 3 22 2 1 3 1 1 3 5 13 9 2 1 33 2 1 1 4 1 3 4 9 9 23 17 5 4 67

1

Příloha č. 4 Temperamenty

Roky praxe Pohlaví Osoba 1 Osoba 2 Osoba 3 Osoba 4 Osoba 5 Osoba 6 Osoba 7 Osoba 8 Osoba 9 Osoba 10 Osoba 11 Osoba 12 Osoba 13 Osoba 14 Osoba 15 Osoba 16 Osoba 17 Osoba 18 Osoba 19 Osoba 20 Osoba 21 Osoba 22 Osoba 23 Osoba 24 Osoba 25 Osoba 26 Osoba 27 Osoba 28 Osoba 29 Osoba 30 Osoba 31 Osoba 32 Osoba 33 Osoba 34 Osoba 35 Osoba 36 Osoba 37 Osoba 38 Osoba 39 Osoba 40 Osoba 41

21 - 30 11 - 20 11 - 20 6 - 10 11 - 20 11 - 20 11 - 20 6 - 10 11 - 20 11 - 20 11 - 20 1-5 21 - 30 11 - 20 11 - 20 11 - 20 6 - 10 1-5 21 - 30 21 - 30 1-5 11 - 20 21 - 30 1-5 6 - 10 11 - 20 11 - 20

žena muž žena žena muž muž žena žena žena žena muž muž žena muž žena muž žena žena muž muž žena žena žena muž muž muž muž

21 - 30 21 - 30 21 - 30 1-5 21 - 30 11 - 20 31 - 41 11 - 20 6 - 10 6 - 10 21 - 30 6 - 10

žena žena žena muž žena žena muž žena muž žena žena muž

Dimenze N S S S S S S S S S S N N S S S S S S S N S S S N N S S S N S N S S N S S S S S S

1

F F T T T T F F T T T F T F F T T F T T T T F T F F F F T F T F T F T T T

J J J J J P J J J J J J P J J J P J J J P J J J J J J J J J J P J J J J J J J J J

Temperament NF SJ SJ SJ SJ SP SJ SJ SJ SJ SJ NT NT SJ SJ SJ SP SJ SJ SJ NF SJ SJ SJ NT NF SJ SJ SJ NF SJ NT SJ SJ NF SJ SJ SJ SJ SJ SJ

Osoba 42 Osoba 43 Osoba 44 Osoba 45 Osoba 46 Osoba 47 Osoba 48 Osoba 49 Osoba 50 Osoba 51 Osoba 52 Osoba 53 Osoba 54 Osoba 55 Osoba 56 Osoba 57 Osoba 58 Osoba 59 Osoba 60 Osoba 61 Osoba 62 Osoba 63 Osoba 64 Osoba 65 Osoba 66 Osoba 67

Roky praxe Pohlaví 11 - 20 žena 21 - 30 31 - 41 21 - 30 11 - 20 6 - 10 6 - 10 1-5 31 - 41 1-5 21 - 30 11 - 20 11 - 20 31 - 41 1-5 21 - 30 31 - 41 11 - 20 21 - 30 11 - 20 21 - 30 11 - 20 21 - 30 1-5

Dimenze S S S S S S S S S S S S S S N S S S N S N S S S S S

žena žena žena žena žena muž muž žena žena muž muž žena žena žena muž muž žena muž muž muž žena žena žena

Zkratka SP SJ NF NT

F T T T T T F F T T F T T F T T T

T T F T F

J J J J J J J J P J J J J J J J J J J J J J J J P

Temperament SJ SJ SJ SJ SJ SJ SJ SJ SP SJ SJ SJ SJ NF SJ SJ SJ SJ NT SJ SJ SJ SJ SP

Název temperamentu Hráči Strážci Idealisté Racionalisté

Vysvětlivky k přílohám: S (smyslové vnímání), N (intuice), T (myšlení), F (cítění), J (usuzování), P (vnímání). SP (hráči), SJ (strážci), NF (idealisté), NT (racionálové).

2

Příloha č. 5 Osobnostní typy

Stručný přehled a četnost vyhraněných typů osobnosti, které se vyskytly mezi respondenty průzkumu. Osobnostní typy jsou seřazeny sestupně dle četnosti. ISTJ 20

ISFJ ESTJ ENFJ ESFJ ESFP ENTJ ENTP INTJ INFJ ENFP 11 7 4 3 3 2 2 1 1 1

Rozpracované tabulky jednotlivých vyhraněných osobnostních typů dle pohlaví a odpracované praxe ve školství u respondentů průzkumu. ISTJ Pohlaví Muž Žena Neuvedeno SUMA ISFJ Pohlaví Muž Žena Neuvedeno SUMA ESTJ Pohlaví Muž Žena Neuvedeno SUMA ENFJ Pohlaví Muž Žena Neuvedeno SUMA ESFJ Pohlaví Muž Žena Neuvedeno SUMA ESFP Pohlaví Muž

1-5 1

1

1-5

0

6 - 10 1 2 3

6 - 10 1 1 2

Roky praxe 11 - 20 21 - 30 31 - 41 5 1 1 4 1 2 9

3

Roky praxe 11 - 20 21 - 30 31 - 41 2 1 1 3 1 3 5 0 Roky praxe 11 - 20 21 - 30 31 - 41 1 1 2 1

1-5

6 - 10

1

1

1

1

3

1-5

6 - 10

11 - 20 1

0

0

1

1-5

6 - 10

11 - 20

2

2

2

0

Roky praxe 21 - 30 31 - 41 1 2 2

1

Roky praxe 21 - 30 31 - 41

Neuvedeno

2 2

Neuvedeno

1 1

Neuvedeno

0

Neuvedeno

0

Neuvedeno

1

2

0

1

1-5 1

6 - 10

11 - 20

0

0

Roky praxe 21 - 30 31 - 41

0

Neuvedeno

SUMA 9 9 2 20 SUMA 4 5 2 11 SUMA 2 5 0 7 SUMA 2 2 0 4 SUMA 0 3 0 3 SUMA 1

1

Žena Neuvedeno SUMA ENTJ Pohlaví Muž Žena Neuvedeno SUMA ENTP Pohlaví Muž Žena Neuvedeno SUMA INTJ Pohlaví Muž Žena Neuvedeno SUMA INFJ Pohlaví Muž Žena Neuvedeno SUMA ENFP Pohlaví Muž Žena Neuvedeno SUMA

1

1

2

1

1-5 1

6 - 10

1

0

1-5 1

6 - 10

0

0

0

Roky praxe 11 - 20 21 - 30 31 - 41 1

0

1

0

Roky praxe 11 - 20 21 - 30 31 - 41

2 0 3

0

Neuvedeno

SUMA 2 0 0 2

0

Neuvedeno

SUMA 1 1 0 2

1 1

1-5

0

6 - 10

0

1

0

Roky praxe 11 - 20 21 - 30 31 - 41

0

Neuvedeno

SUMA 0 1 0 1

1 0

1-5

1

6 - 10

0

0

0

Roky praxe 11 - 20 21 - 30 31 - 41

0

Neuvedeno

SUMA 0 1 0 1

1 0

1-5

0

6 - 10

1

0

0

Roky praxe 11 - 20 21 - 30 31 - 41

0

Neuvedeno

SUMA 0 1 0

1 1

0

0

0

0

0

Dále následuje krátká tabulka s osobnostními typy respondentů, které nejsou přesně vyhraněné. Při vyhodnocování dotazníků bylo u jedné dvojice dimenzí shledáno stejné množství bodů. IST(F)J 4

I(E)STJ 3

EST(F)J ENT(F)J EST(F)P 2 1 1

2

ISTJ(P) 1

Následují tabulky jednotlivých nevyhraněných osobnostních typů respondentů průzkumu. Tyto tabulky ukazují kolik žen popř. mužů a v jaké kategorii dle odpracovaných let ve školství, se vyskytují v tom daném typu osobnosti. IST(F)J Pohlaví 1-5 Muž Žena Neuvedeno SUMA 0 I(E)STJ Pohlaví 1-5 Muž Žena Neuvedeno SUMA 0 EST(F)J Pohlaví 1-5 Muž Žena Neuvedeno SUMA 0 ENT(F)J Pohlaví 1-5 Muž Žena Neuvedeno SUMA 0 EST(F)P Pohlaví 1-5 Muž Žena Neuvedeno SUMA 0 ISTJ(P) Pohlaví 1-5 Muž Žena Neuvedeno SUMA 0

6 - 10

Roky praxe 11 - 20 21 - 30 31 - 41

1

2

1

1

2

1

6 - 10

0

6 - 10

0

Roky praxe 11 - 20 21 - 30 31 - 41 1 1 0

2

0

Roky praxe 11 - 20 21 - 30 31 - 41

Neuvedeno

0

Neuvedeno 1 1

Neuvedeno

1 0

6 - 10

0

6 - 10

0

6 - 10

0

1

0

0

Roky praxe 11 - 20 21 - 30 31 - 41 1

0

0

1

Roky praxe 11 - 20 21 - 30 31 - 41 1

1

0

0

Roky praxe 11 - 20 21 - 30 31 - 41 1

0

1

0

3

0

Neuvedeno

0

Neuvedeno

0

Neuvedeno

0

SUMA 0 4 0 4 SUMA 1 2 0 3 SUMA 0 1 0 1 SUMA 1 0 0 1 SUMA 1 0 0 1 SUMA 1 0 0 1

Příloha č. 6 Stručná charakteristika jednotlivých osobnostních typů

ISTJ – mají rádi fakta, jsou důkladní, systematičtí, spolehliví, stálí, praktičtí, dobře organizovaní, ctí povinnosti, jsou rozumní, obětaví, realističtí a dodržují sliby. ISFJ – jsou orientovaní na detaily, pečliví, tradicionalističtí, loajální, trpěliví, praktičtí, dobře organizovaní, ctí službu, oddaní, ochraňující, důslední a zodpovědní. ISTP – jsou logičtí, užiteční, praktičtí, realističtí, mají rádi fakta, vědí co je třeba, jsou analytičtí, nezávislí, dobrodružní, spontánní, přizpůsobiví a umínění. ISFP – pečují o jiné, jsou jemní, skromní, přizpůsobiví, citliví, všímaví, kooperativní, loajální, důvěřující, spontánní, chápající a harmoničtí. ESTP – jsou zaměření na činnost, jsou přizpůsobiví, veselí, pružní, energičtí, bystří, spontánní, pragmatičtí, bezstarostní, výmluvní, otevření a hbití. ESFP – jsou entuziastičtí, přizpůsobiví, hraví, přátelští, vitální, společenští, hovorní, kooperativní, bezstarostní, tolerantní, otevření a příjemní. ESTJ – jsou logičtí, rozhodní, systematičtí, objektivní, přímočaří, praktičtí, dobře organizovaní, neosobní, zodpovědní, spořádaní a důslední. ESFJ – jsou zodpovědní, loajální důslední, osobní, společenští, harmoničtí, kooperativní, taktní, důkladní, soucitní, tradicionalističtí a vstřícní. INFJ – jsou angažovaní, loajální, schopní vcítit se, tvořiví, intenzivní, hlubocí, odhodlaní, koncepční, citliví, odtažití, uvažující celostně a idealističtí. INTJ – jsou nezávislí, logičtí, kritičtí, originální, pevní v názorech, vizionářští, nároční, privátní, myslící v souvislostech, autonomní, teoretičtí a uvažující systémově. INFP – jsou schopní vcítit se, jemní, etičtí, přizpůsobiví, angažovaní, loajální, tvořiví, oddaní, zvídaví hlubocí, zdrženliví a chápající. INTP – jsou logičtí, skeptičtí, preferující znalosti, odtažití, teoretičtí, rezervovaní, precizní, nezávislí, spekulativní, originální, autonomní a umínění. ENFP – jsou tvořiví, zvídaví, nadšení, pružní, spontánní, expresivní, nezávislí, přátelští, vnímaví, energičtí, mající představivost a nemající stání. ENTP – jsou podnikaví, nezávislí, výřeční, uvažující strategicky, tvořiví, vyzývaví, analytičtí, chytří, schopní, zpochybňující, teoretičtí a přizpůsobiví. ENFJ – jsou loajální, idealističtí, osobní, hovorní, zodpovědní, expresivní, nadšení, energičtí, diplomatičtí, mající zájem o druhé, vždy ochotní pomoci a srdeční. ENTJ – jsou logičtí, rozhodní, plánovití, tvrdí, uvažující strategicky, vyzývaví, teoretičtí, spravedliví, ovládající se, přímočaří, objektivní a kritičtí.

1