12. Ropné šoky RB
Osnova 1. První ropný šok 2. Druhý ropný šok 3. Třetí ropný šok
Ropné šoky na časové ose
První ropná krize – první šok • V 50. a 60. letech prožívá západní Evropa období výrazného hospodářského růstu. • období ekonomického rozmachu – (srovnatelného snad jen s průmyslovou revolucí z poloviny 19. století)
• rozkvět končí náhle a nenávratně zásahem ropného kartelu OPEC • v říjnu 1973 se rozhodly země vyvážející ropu zavést na tuto surovinu embargo a během několika následujících měsíců její cenu téměř zčtyřnásobily.
První ropná krize – první šok • Z poměrně levné energetické suroviny se během necelého roku stala velice drahá tekutina. • 1973 – cena barelu ropy necelé 3 USD
• 1974 – cena barelu ropy 13 USD
Důsledek prvního šoku • několikanásobné zdražení ropy bylo pro většinu zemí ZE neúnosné • celá západní Evropa (ZE) se tak ocitla v hluboké hospodářské recesi, docházelo: – – – –
k nárůstu zadlužování podniků i domácností, k omezování výdajů domácností i podniků, masové propouštění zaměstnanců, bankrot mnoha společností
• výsledkem toho všeho byla stále se zvyšující míra nezaměstnanosti – v roce 1974 se v západní Evropě ocitlo bez práce téměř 7 miliónů lidí.
• hospodářství šokem postižených zemí se vzpamatovávalo ještě po celá 70. léta
Důsledky prvního šoku • po prvním šoku se země snažily předejít dalšímu možnému nárůstu cen ropy: – ve větší míře se k výrobě elektřiny začaly využívat obnovitelné zdroje – růst zájmu o jaderné energii. – nárůst výroby automobilů s nižší spotřebou benzínu • zvýšení výroby a prodeje aut se spotřebou 9 litrů na 100 km (nahrazení původních 12 litrů na 100km)
Druhá ropná krize – druhý šok • V únoru roku 1979 v Iránu dochází k tzv. "Islámskou revoluci" a cena ropy opět vzrostla • 1980 – USA – embargo na dovoz ropy z arabského světa do USA (prezident CARTER) – cena ropy v tu dobu 25 USD/barel a cena rostla dále vzhůru rychlým tempem
• Saddám Husajn po několika měsících napadl Irán a země arabského světa zavedl do války, která trvala 8 let • Neklidná situace v takto nestabilní oblasti, kde se nacházelo téměř 40% světových ropných zásob, vyhnala cenu černého zlata až na 40 dolarů. • Hospodářství západních zemí opět tomuto tlaku neodolává a Evropa se již podruhé v krátké době ocitá v ekonomické recesi.
Druhá ropná krize - důsledky • Vysoká míra nezaměstnanost – se stává již zcela běžným jevem a mezi lidmi do 25 let – ve Francii a Itálii je cca.25% takto mladých lidí do 25 let
• Hospodářství v celé oblasti dnešní EU prožívalo od té doby svůj další útlum. • Ten lze dokumentovat několika následujícími čísly o průměrném ročním růstu HDP v těchto zemích: – – – –
50. léta = 5,5%, 60. léta = 4,5%, 70. léta = 3%, 80. léta = 2,5%. • k těmto číslům je však nutno dodat, že se na nich podílela drahá ropa jen určitou částí.
Třetí ropná krize • počátek 90. let • hlavní faktor vzniku: – invaze Iráckých vojsk do bohatšího Kuvajtu v srpnu 1990 – v operaci Pouštní bouře byla tato vojska velice rychle vyhnána zpět do Iráku a situace se na celé příští desetiletí v této oblasti opět mírně uklidnila
• cena ropy za barel vylétla na krátkou dobu ke 40 USD • během několika týdnů se však vrátila její cena zpět na původní hodnoty.
Třetí ropná krize – ropný šok • přesto se evropská ekonomika dostala v roce 1993 opět do recese • ropa byla pravděpodobně v tomto případě jen jakýmsi spouštěcím mechanismem předem nahromaděných problémů evropské ekonomiky.
Operace pouštní bouře – v operaci Pouštní bouře - 17. 1. 1991 • americká, saúdsko-arabská a kuvajtská letadla začala bombardovat – raketové základny, – radarová zařízení a – velitelská stanoviště v Iráku a Kuvajtu, » který 2. 8. 1990 obsadil Saddám Husajn a » se svými vojsky převzal kontrolu nad vojensky chudým, nevyspělým avšak bohatým státem Kuvajt
• bylo zabito přes 700 lidí, včetně příslušníků rodiny Emíra Sabaha, který uprchl do Saúdské Arábie
VYUŽITÍ ROPY V SOUČASNOSTI – k výrobě elektřiny se ropa nepoužívá v takovém měřítku jako v 70. letech, – došlo ke snížení spotřeby benzínu u osobních automobilů • (z 12 litrů na 100km v 50. letech na současné cca. 4 litry na 100km) – za to ale došlo ke zdvojnásobení počtu automobilů, takže úspora závislosti na ropě je zase o něco menší • na řadu budou muset přijít nové technologie – např. hybridní motory v kombinaci s elektřinou, popř. vodíkové palivové články, aj. • nevýhoda: – čas – na žádnou z těchto novinek nelze přejít na celém světě ihned a všude a i tato transformace si dozajista vyžádá další finanční náklady,
– k výrobě plastů se však ropy používá hojně i v současnosti a zatím není používána jiná, levnější a dostupná technologie.
