13,– Kč
Romský hlas – čtrnáctideník romů v české republiceročník 14 • číslo 1 • vyšlo 11. dubna 2012
zprávy BRNO – Smrt 1200 brněnských Židů a stovek Romů, kteří za II. světové války zahynuli v koncentračních táborech, má v Brně připomínat památník. Výtvarnou soutěž na jeho podobu již jednou vyhlásila radnice v roce 2010, avšak žádný ze soutěžních návrhů nebyl přijat. Nyní je tedy soutěž vyhlášena znovu, vyhodnocení se očekává v září. Předpokládaná hodnota díla činí 3,7 milionů korun, po dokončení by památník měl stát ve střední části parku na Náměstí 28. října. BUDIŠOV – Rodině popálené Natálky hrozilo vystěhování kvůli exekuci na dům. Na tento dům bylo nebo je vypsáno několik exekucí. Objekt rodiče Natálie koupili z darů. K dluhu došlo používáním mobilního telefonu a nezaplaceným účtem za něj. Dluh plíživě narostl, neboť o něm Sivákovi nevěděli. Sama společnost exekuci zastavila, když zaznamenala široký zájem veřejnosti. ŠLUKNOV – Nová policejní jednotka na Šluknovsku vznikla začátkem dubna. Dohodl se tak policejní prezident Petr Lessy s hejtmankou Ústeckého kraje Janou Vaňhovou. Na asi stočlenný útvar bylo vyčleněno 60 milionů korun. PRAHA – U příležitosti zasedání komise pro vybudování památníku romského holocaustu na ministerstvu školství byla 29. března představena putovní výstava Porrajmos (lze přeložit jako Velké zničení). Expozice je k vidění v budově ministerstva v pražské Karmelitské ulici 8, vytvořili ji pracovníci Památníku Lidice. (www.romea.cz, kh)
Osmého dubna oslavovali romští aktivisté Den Romů především v Praze a Brně
PRAHA, BRNO – V neděli 8. dubna uspořádalo sdružení Romea oslavy Mezinárodního dne Romů v pražském klubu Cross. V moravské metropoli se sešli Romové u Stromu tolerance v lužáneckém parku. Kulturní akce s romskou tematikou se konaly už od brzkého nedělního odpoledne ve všech prostorách holešovického klubu Cross v Praze. Akci s názvem Ethnic friendly ghettolege pořádala ve spolupráci s klubem Cross organizace Romea, která návštěvníkům nabízela projekce tematických dokumentárních snímků, debaty s představiteli romské komunity a hudební vystoupení romských umělců. V Brně oslavili Romové a aktivisté pro-romských organizací Mezinárodní den Romů uvázáním stužek na Strom
tolerance a poslechem romských písní. V klubu Cross byl představen dokument Černá srdce od režisérské dvojice Moniky a Břetislava Rychlíkových, který vypráví příběh čtyř romských rodin ze zemí Visegrádské čtyřky. Divákům přibližuje život Romů v osadě na Slovensku, v českém a polském městě a na maďarském venkově. Podobným tématem, jen tentokrát v rámci mladé generace, se zaobírá snímek Rom ID Markéty Nešlehové. Ve večerních a nočních hodinách oslavy mezinárodního dne vyvrcholily koncerty romských kapel a spřátelených hudebníků. K poslechu a především k tanci zahrál například instrumentalista Mario Bihári, legendární kapela Kale nebo Bitumen Beat. Uvázáním stužek na Strom to-
lerance a poslechem romských písní oslavili Romové z Brna a jejich přátelé i pomocníci Mezinárodní den Romů. Do parku Lužánky jich přišlo zhruba padesát. Všichni se shodli na tom, že romská kultura je pro společnost přínosná, a zdůrazňovali potřebu tolerance. K ní má sloužit například romský ples, který se uskuteční v Brně v pátek 13. dubna. Při setkání Romové přítomným popsali a vysvětlili symboly na své vlajce, která je zelenomodrá s červeným kolem uprostřed. Zazněla také romská hymna a jeden z Romů promluvil o svých vzpomínkách na minulý režim. Strom tolerance zasadili zástupci občanských sdružení a Romů v Lužánkách loni v rámci mezinárodního dne. (www.romea.cz)
Foto: Jiří Gottvald
z obsahu Táborskému sdružení Cheiront je už patnáct
Centrum, které pomáhá bourat zdi
strana 2 Alica Heráková: K čemu palba do vlastních řad? Ohlasy na Hyde park Patrika Bangy
strana 3 Jak hodnotíte reformy? Anketa z drsné současnosti
strana 4 Festival Khamoro – lestos po čtrnácté Hudba, divadlo, diskuze, módní přehlídka, semináře, kapely, fotky…
strana 6, 7
Michaela Siváková: Líbí se mi Čercheňa i George Benson Mezi romskou mládeží i proromskými aktivisty a pracovníky nevládek zaznamenává velkou sledovanost a oblibu nedávno založená stránka Nejkrásnější Romka na facebooku. Redakce Romano hangos by ráda vyšla vstříc i mladším čtenářům. Rozhodla se proto letos přinést v každém čísle nejen sérii fotek, ale i životní příběh a názory jedné z těch, jejichž fotografie bývají na této stránce „lajkované“, komentované a soutěží zde se snímky dalších slečen. Mladé emancipované Romky, které se snaží ve společnosti individuálně vyniknout, to mívají trojnásob těžké: Většina Neromů na ně prostě hledí jako na „cigánky“ se vším, co ke xenofobii patří. Společně s Neromkami se pak mohou stávat terčem diskriminace
v zaměstnání ze strany mužských manažerů a nadřízených z toho důvodu, že jde prostě „jen“ o ženy. Do třetice pak emancipované Romky riskují někdy potíže ve vlastní velkorodině nebo mezi svými příbuznými a mezi romskými muži všeobecně. Nezapadají totiž do tradičního, silně zakořeněného vzorce – brzy se vdát, mnohokrát za život otěhotnět, rezignovat na svoje přání, cíle a vzdělání, zůstávat v podřízenosti a ve stínu muže a uvázat se pouze a jenom v domácnosti. Není samozřejmě náhodné, že většina z „Romaček“, které prošly nebo procházejí výše zmíněnými nástrahami a zaslaly nám svoje texty, vyrůstala v kombinovaném, tj. romském i „gádžovském“ nebo vyloženě jen v neromském prostředí. Že se dostala do prostředí tolerantní školy nebo kolektivu, kde příliš
nezažívala český rasismus. Že rodiče těchto Romek nebránili jejich vzdělání. Že samy tyto Romky měly méně sourozenců a pořídily si nebo uvažují o méně dětech, o to víc však myslí na jejich vzdělání a budoucnost. Tyto ženy si svoje životní hodnoty vesměs formovaly „na hranici“ obou světů, poznaly to špatné i dobré z obou a zdá se, že pro další život si uměly vybrat to kladné. Tudy – aspoň podle autora článku – nejspíš vede cesta… Uvítáme samozřejmě i ohlasy a postřehy čtenářů. Jak ke zde publikovaným příběhům, tak k fotkám. Snad vás nezklameme my a jsem si jist, že ani naše favoritky. A pokud i jim samotným prezentace v Romano hangos něčím napomůže v pracovních i osobních ambicích, budeme rádi, že se dílo podařilo. Pokračování na str. 5
2
duben
zaznamenali jsme
aprilis
zpravodajství
Táborskému Cheironu je patnáct
AŠ – Dva zatím neznámí pachatelé zaútočili v neděli 26. února zrána zápalnými láhvemi na ubytovnu v ašské Nádražní ulici. Nikomu z obyvatel se nic nestalo. Začala hořet okna a obyvatelé je stačili sami uhasit. Obyvatelka Drahoslava Kašparová prohlásila: „Nevíme, kdo by to mohl být, s nikým problémy nemáme.“ Přesto tento dům nemá mezi místními lidmi dobrou pověst. Policisté nevyloučili rasový motiv činu. BUDAPEŠT – V ulici Akácfa v hlavním městě Maďarska působí dílna a prodejna Romani Design, zaměřená na romskou módu. „Usiluje o udržování romské tradice a odbourávání negativních stereotypů vůči Romům,“ sdělila autorka projektu Erika Vargová. V dílně pracuje pět žen jako švadleny, které šijí šaty ručně a precizně. Krom toho se zde vyrábí i šperky, doplňky a dětské panenky oblečené v tradičních romských vzorech. Dílna nyní funguje bez dotací, v roce 2009 začínala ještě s dotací státu. HOLÍČ – Koncert Gipsy.cz na Slovensku koncem února zmařila hrozba bombou. Produkce musela být předčasně ukončena asi hodinu po půlnoci. Nekonal se ani ples, který měl po koncertu následovat. Koncert této romské kapely byl jejím prvním letošním vystoupením na Slovensku. PRAHA – Nakladatelství Triáda vydalo knihu romského autora Gejzy Demetera Ráj na zemi. Obsah knihy tvoří povídky o hodných čertech a zlých farářích. Gejza Demeter působil původně novinář, již dříve vydal knihu Mrtví mezi námi. Ráj na zemi se zaměřuje nejen na děti, jak by se mohlo zdát, protože pohádky byly odedávna určeny dospělé romské populaci. OSTRAVA – Za útok na Romy půjdou do vězení tři mladíci z Ostravska. Karel Takáč a Michal Šebela dostali 4letý nepodmíněný trest, třetí mladistvý odešel od Krajského soudu v Ostravě s tříletým trestem. Všichni jsou odsouzeni ze útok na dvojici dvou romských chlapců v noci 8. listopadu roku 2008 v Havířově-Šumbarku. VARNSDORF – Již v únoru byl rumburskou policií obviněn třetí z Romů ve věku 18 let ve známém případu útok na muže s přítelkyní a na jeho rodiče nedaleko ubytovny Sport krátce po silvestrovské půlnoci. Už v lednu byli obviněni dva muži ve věku 35 let z ublížení na zdraví a výtržnictví.
TÁBOR – V pondělí 5. března oslavilo Komunitní centrum pro děti a mládež Cheiron T patnácté narozeniny. Na jeho počest pak byl uspořádán jarní pohádkový týden řeckých bájí s kentaurem Cheironem. Děti z Klubu pro mladší měly tu čest seznámit se s olympským Pantheonem bohů a spolu s Odysseem se plavit na bájnou Ithaku. „Při putování zažil Odysseus se svými druhy mnohá dobrodružství, která jsme se snažili dětem zprostředkovat v rámci našeho výletu na Harrachovku. A tak se děti setkaly jak s čarodějnicí Kirké, tak s obrem Kyklopem, propluly rozbouřeným mořem a zdárně doprovodily Odyssea do jeho cíle,“ potvrdila pracovnice Cheironu Jaroslava Klejmová. Děvčata, která se během posledního měsíce doučovala a získala dostatečný počet hvěz-
diček, se pak mohla zúčastnit pohádkové noci na Cheironu. První dubnový týden probíhal v Komunitním centru pro děti a mládež Cheiron T v duchu blížících se velikonočních svátků. Pod rukama děvčat i kluků z Klubu pro mladší vznikala mistrovská díla z vrbových proutků, plat od vajíček, látek a bavlnek. Přesto, že z finančních důvodů letos nedošlo na tradiční barvení velikonočních vajíček, byly tvořivé dílny velmi obsáhlé a kreativní. Děti si vyrobily pestrobarevná bavlnková vajíčka, látkové ptáčky, velikonoční košíčky, věnečky a pomlázky. Obecně prospěšná společnost Cheiron T provozuje komunitní centrum, které svými aktivitami a respektem ke specifické životní situaci každého člověka vytváří mosty mezi lidmi v Táboře. Povzbuzuje a motivuje místní k tomu, aby mohli s pocitem svobody, dob-
rovolnosti a odpovědnosti stát na vlastních nohou a přispět k vytváření společné budoucnosti. V rámci Cheironu provozujeme od roku 1997 Komunitní centrum pro děti a mládež Cheiron T, které je rozděleno do dvou klubů – Klub pro mladší (6–14 let) a Klub pro starší (15–26 let). Zázemí našlo komunitní centrum v Děkanské ulici, v domě s č.p. 302, kde sídlí dodnes. Již 15 let tedy dlouhodobě a systematicky pracujeme s dětmi a mladými lidmi, kteří se nacházejí v obtížné životní nebo nepříznivé sociální situaci a začínají se dostavovat výsledky. Dále také pracujeme s předškolními dětmi (do pěti let), rodinami a celou romskou komunitou, v neposlední řadě s odbornou i laickou veřejností. Pavla Kohelová Pracovnice sdružení Cheiron (www.cheiront.cz).
PRAHA, BRNO – Úřad veřejného ochránce práv provádí sčítání romských žáků na praktických školách. Chce zjistit, zda skutečně do těchto škol chodí tak velké množství romských žáků, jak tvrdí některé nevládní organizace a Rada vlády pro lidská práva. Tento krok kritizuje Jiří Pilař, speciální pedagog a odpůrce zařazování romských žáků do základních škol, kde se nacházejí české děti, a je tak zastáncem tzv. škol segregovaných. Tím fakticky obhajuje nerovnost dětí a jejich úspěšného startu do života. Takto jeho kritiku definoval sám ombudsman v článku v Lidových novinách z 1. března (Je pokrytecké se tvářit, že nepoznám Roma). Na adresu Pilaře a spol. doslova uvedl: „Přál bych si, aby lidé, kteří varují před příkopy a bariérami ve společnosti, je sami přestali kopat či stavět, a aby naopak podporovali jakoukoliv činnost, která směřuje k respektování rovnosti dětí v právu na vzdělání.“ Zaznamenali jsme, že takto přímočaře a adresně se stávající ombudsman k věci lidských práv vyslovil poprvé. (www.romea.cz, kh)
Děti z Dětského domova v Ledcích se snaží vyniknout
Děti z Dromu přivítaly jaro tancem
JIHLAVA – Ve dnech 28. března až 3. dubna se v Jihlavě uskutečnil Týden romské kultury – projekt organizovaný studenty projektové skupiny SIN NOMBRE Soukromé vyšší odborné školy sociální (SVOŠS) v Jihlavě. Čtvrtý ročník Týdne romské kultury nabídl Jihlavanům výstavy, kinoprojekci a vystoupení romských tanečních skupin, podílely se na něm i děti ze Základní školy Evžena Rošického. Ve středu 28. března byla ve vestibulu jihlavského magistrátu otevřena fotografická výstava Jsme vyloučeni, zachycující děti z vyloučené lokality Havaj v Jihlavě. Svým zpěvem ji zahájila studentka prvního ročníku Soukromé vyšší odborné školy sociální Aneta
BRNO – Teplé počasí vylákalo 28. března děti a mládež na dvůr domu na Bratislavské 41, kde oslavily společně s rodiči dlouho očekávaný příchod jara. Jak jinak než hudbou a tancem. Do klubovny pro děti při Nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež Drom chodí spousta talentovaných dětí, které rády tančí, proto tvořil tanec většinu programu. Oslavy jara se uskutečnily před klubovnou, kde se začali shromažďovat rodiče účinkujících, na pavlači postávali další obyvatelé domu. Na úvod zatančili mladší chlapci svou sestavu moderního tance, kterou pravidelně pilovali přes zimu v klubovně, a předvedli pro mnohé skutečně překvapivý výkon. Všichni ale očekávali především vystoupení tanečního souboru Piroš Rouža. Tentokrát vystoupily mladší dívky a svými postrobarevnými kostýmy a smíchem rozzářily celý dvůr. Na vystoupení dětí plynule navázala diskotéka, nejdříve venku na dvoře a později se zájemci přesunuli do klubovny Brána. Marcela Bucháčková Vedoucí klubovny Drom (www.drom.cz).
LEDCE – Mezi akce dětí a mládeže v Dětském domově (DD) v Ledcích-Šternberku patří ve volnočasových aktivitách nejen sportovní vyžití a rukodělná činnost, ale i spoluúčast na kulturním dění obce Ledce u Smečna. Před nedávnem ve spolupráci s kulturní komisí obce proběhl 1. ročník maškarního veselí. Podílela se na něm vedle dětského do-
mova a obce i obecně prospěšná společnost Rozmarýna, která s ledeckými dětmi úspěšně spolupracuje již řadu let. Tvořivá dílna se uskutečnila první březnovou sobotu odpoledne v prostorách husitské fary v Šultysově ulici ve Slaném. Pro malé i velké příchozí organizátoři připravili soutěž nazvanou Korálkování. Přítomní měli možnost za asisten-
Co ukázal Jihlavě Týden Romů Vrbková. Autorkou snímků je Kristýna Staňková. Ve čtvrtek 29. března se uskutečnila debata k výstavě Vyšívaný svět v Bráně Matky Boží v Jihlavě. Hostem byla romská neprofesionální umělkyně Markéta Šestáková, která představila techniky vyšívání obrazů s atraktivním barevným námětem. V pátek 30. března se uskutečnilo vystoupení dětských tanečních skupin v Centru multikulturního vzdělávání v Jihlavě, v pondělí 2. dubna pak Kino Dukla promítalo film Cigáni. Týden romské kultury úterý 3. dubna uskutečnil den otevřených dveří komunitního klubu Mulačágo na Havaji. Patrik Priesol Učitel ZŠ Evžena Rošického v Jihlavě.
Jak snadněji získat zaměstnání? OSTRAVA – Od 1. března uskutečňuje Centrum sociálních služeb Ostrava projekt s názvem Agentura práce určená klientům sociálních služeb. Projekt financuje Evropská unie, Evropský sociální fond a státní rozpočet ČR. Tento projekt si klade za cíl posílit zaměstnanost osob ohrožených dlouhodobou nezaměstnaností a zvýšit možnosti jejich uplatnění. Děje se tak prostřednictvím
nácviku přijímacího pohovoru, zajištěním rekvalifikace na základě vyhodnocení a výstupů poradenského programu, obory rekvalifikačních kurzů odpovídají nabídkám trhu práce a potřebám účastníků. Po absolvování programu a případné rekvalifikaci následuje zprostředkování zaměstnání obnášející vyhledávání pracovních míst, jejich zprostředkování a jednání se zaměstnavateli. (vv)
ce Jany, Žofie, Zuzky a Martiny z pražského občanského sdružení Tosara (nezisková nevládní organizace především se zaměřením na obyvatele romského původu s cílem zlepšení životních a kulturních podmínek sociálně vyloučených komunit nebo jednotlivců) si sami zhotovit podle své fantazie korálkový šperk, náušnice nebo náhrdelník. Hana Tichá
Ostravské Jekhetane: Společně to jde… OSTRAVA – Slýcháme mnohdy plno výmluv proč nemohou romské děti navštěvovat „běžné“ základní školy. Jedni tvrdí, že by učivo nezvládly, jiní, že by do vzdálených škol nechtěly dojíždět. Podle jiných by si romské děti s ostatními nerozuměly. Jednoduše řečeno, že to nepůjde. My jsme to vyzkoušeli… a jde to! Mezi 1. prosincem 2009 a 31. březnem 2012 s naší podporou nastoupilo víc než pětadvacet romských prvňáčků do „běžných“ základních škol (škol, kde je méně než čtvrtina romských dětí). V současné době z nich sedmnáct pokračuje dále ve studiu na těchto školách. Studium na „běžných“ základních školách někteří žáci ukončili, protože se rodina přestěhovala anebo jim byla odložena školní docházka. Při uskutečňování projektu Rovný start, díky němuž školáci nastoupili do „běžných“ základních škol, jsme doprovázeli rodiče s dětmi k zápisu, doučovali prvňáčky, pomáhali s řešením problémů se školou a další. Projekt financoval Roma Education Fund. Více o něm na www.rovnystart.cz. Tomáš Johanna Sdružení Jekhetane, Ostrava.
politika
aprilis
duben
Romové proti Romům? Kritika někdy přináší porozumění
Nová generace romských aktivistů v čele s Patrikem Bangou míří kritikou do vlastních řad. Mezi svými ale tvrdě naráží – Romům prý více škodí než pomáhá. Přitom je to přesně naopak. Dne 21. března vystoupil redaktor Mladé fronty a spolupracovník Romea.cz Patrik Banga v pořadu České televize Hyde park. Jeho vystoupení vyvolalo vlnu ostré kritiky ze strany Romů i romských aktivistů. Kde se stala chyba? Patrikovo vystoupení bylo kontroverzní z jednoho hlavního důvodu – Patrik nemluvil za všechny Romy a romské aktivisty, ale sám za sebe. Jeho vystoupení nerespektovalo obecně přijímanou rétoriku o Romech a jeho kritika do vlastních řad vyvolala rozhořčení diskutérů na serveru Romea.cz. Nejednotná komunikace směrem vně komunity Romům prý obrovsky škodí. Je to ale přesně naopak. Pokusím se vysvětlit proč. Nejspíš se shodneme, že v české společnosti existuje rasismus namířený proti Romům. Upozorňuje se na něj, Českou republiku za něj kárá Evropská unie a romská média svádí nekonečné boje s populistickou částí českých médií, která tento rasismus z důvodů vlastních zisků podporuje nejrůznějším způsobem (kauza Parlamentní listy mluví za vše). Je to problém, o kterém se ví a mluví. A je to tak správně. Rasismus a diskriminace nemají být podporovány. Ale každá mince má dvě strany. V posledních letech jsme svědky toho, jak je česká společnost jako celek označována za rasistickou. Toto generalizování vyvolává velkou nevoli a frustraci v té části české společnosti, která se domnívá, že jsou jejich připomínky ke způsobu začleňování Romů do společnosti oprávněné. Tím spíše, že ne všichni jsou takovými rasisty, za
jaké je pokládáme. My, kteří se v problematice pohybujeme, víme o tom, že Romové žijí v otřesných podmínkách chudoby a že to, jak pomalu a obtížně se začleňují, je dáno mnoha faktory – historií, psychologií jejich etnika, jak správně upozornila Klára Samková, atd. Těžko ale můžeme chtít po průměr-
ném Čechovi – řekněme dvaatřicetileté matce, žijící v sociálně vyloučené lokalitě, která má svých problémů nad hlavu – aby se zajímala o romskou problematiku a byla proto shovívavá k někomu, kdo jí v chodbě domu ukradne kočárek, na který několik měsíců tvrdě šetřila ze svého nízkého platu (což je reálný příklad z brněnského Cejlu). Taková žena, průměrná Češka, není rasistka, má prostě negativní zkušenost s Romy. Pokud ji z toho budeme osočovat, poroste její sociální frustrace. A nejpravděpodobněji poroste i její negativní postoj k Romům, pokud budeme dál slepě pozitivně hodnotit Romy, mezi něž patří i ten, kdo jí udělal něco špatného – ukradl jí něco, co jí pa-
třilo, a zkomplikoval tím její nelehkou finanční situaci. Budeme-li dále označovat většinovou společnost za rasistickou a za původce špatné situace Romů, zatímco se jako šiky vojáků semkneme a nepropustíme kritické hlasy dovnitř naší komunity, bude negace ze strany většinové společnosti sílit. Zcela oprávněně. Viníme média z vytváření imaginárního světa, který zkresluje Romy v očích majority, ale ve skutečnosti děláme totéž, když vyčítáme Patriku Bangovi jeho otevřenost. Nedovolujeme si něco tak přirozeného a k diskuzi patřícího, jako je schopnost nadhledu, sebereflexe vlastní komunity a otevřenou komunikaci směrem ven. Vím, Patrik Banga použil v Hyde parku slova, která urazila mnohé Romy. Ale povznesme se nad to, vždyť je to jeho vlastní názor, ne věta vytištěná v učebnici. Pro romskou komunitu udělal medvědí službu, protože pro českou veřejnost bylo jeho vystoupení jako objevení pramenu živé vody na poušti. Ano! Konečně je tu někdo, kdo mluví lidsky, Rom, který se nebojí mluvit o problémech vlastní komunity a netváří se, že jsou jen naše vina. Proto je hlas Patrika Bangy hlasem progrese. Přináší porozumění mezi oběma světy tím, že přestává tabuizovat přirozenou skutečnost, že i mezi Romy jsou tací, kteří si kritiku zaslouží. Stejně tak, jako si ji zaslouží konkrétní jedinci v jakémkoli jiném národě nebo lidském společenství na světě. Alica Heráková Manažerka kulturního festivalu Ghettofest
Vystoupení Patrika Bangy v Hyde parku: www.ceskatelevize.cz/specialy/ hydepark/21.3.2012/
Ralf Ducamp získal cenu Křesadlo za obnovu obce DOBRÁ VODA – V pátek 16. března byly při slavnostním ceremoniálu v Klášterním kostele sv. Antonína Paduánského v Sokolově předána ocenění Křesadlo za rok 2011. Získalo je pět dobrovolníků z Karlovarského kraje za obětavou a nezištnou pomoc ve prospěch druhých. Jedním z oceněných byl i Ralf Ducamp z Dobré Vody, kterého nominovala nezisková organizace Český západ za dlouhodobou dob-
rovolnou pomoc při obnově vesnice. Ralf Ducamp pochází z Německa, ale nyní již tři roky žije v Dobré Vodě u Toužimi. V této vesnici žije asi stovka obyvatel, z nichž přes osmdesát patří k členů místní romské komunitě. Organizace Český západ, která pana Ducampa na ocenění nominovala, pomáhá lidem z této i několika dalších sociálně vyloučených lokalit na Toužimsku
a Tepelsku řešit jejich tíživé životní situace hlavně v oblasti zaměstnání, vzdělání, bydlení a kontaktu s majoritou. V Dobré Vodě navíc zapojuje místní obyvatele do obnovy veřejných prostranství při dobrovolných sobotních brigádách. Ralf Ducamp před odchodem na penzi pracoval v Německu jako kriminalista. Jana Kosová, Eva Haunerová Český západ (www.ceskyzapad.cz).
Roste zájem o prospěchová retrostipendia Patria BRNO – V průběhu od poloviny února do 15. března se pedagogický tým IQ Roma servis věnoval motivačně informační kampani v rámci šíření nabídky prospěchového stipendia Patria, jehož správu zajišťuje Člověk v tísni ve spolupráci s Unicredit Foundation. Kampaň vznikla díky projektu Vzdělání je cesta, který se věnuje problematice finančního vzdělávání dětí a mládeže, tedy zkvalitnění přípravy mladých lidí ve věci řešení finančních otázek vztažených ke každodenní realitě člověka. Měsíční motivační projekt zaznamenal mezi mladými lidmi velký zájem, o čemž svědčí také více než 70 po-
daných přihlášek. Prospěchové stipendium Patria je určeno pro studenty 1. ročníků středních škol (výjimečně 2. ročníků SŠ), kteří potřebují finančně podpořit při studiu a splňují podmínky dané správci fondu. Stipendium je určeno pro studenty středních škol do věku 26 let včetně. Jeho vyplácení není limitováno pobíráním jiných příspěvků či dalšího studijního stipendia. Cílem stipendia je studenty středních škol podpořit ve studiu, umožnit jim, aby školu dokončili bez větších finančních obtíží. Zároveň je motivuje k aktivnímu, zodpovědnému přístupu ke studiu.
V první platbě se jedná o částku 2000 Kč, v následujících měsících student získává finanční příspěvek 1000 Kč na měsíc, jehož účel může i nemusí být určen na financování studia, studijních pomůcek či čehokoliv, co se studiem souvisí. Zájem o využití prospěchových retrostipendií Patria komentuje Lucie Oračková: „Do 15. března 2012 se našemu pedagogickému týmu ve spolupráci s dalšími kolegy podařilo vyplnit 76 žádostí na pobočkách. Za úspěchem vidíme spolupráci se školami a zejména terénní práci v rodinách klientů.“ Tomáš Pavlík (www.iqrs.cz)
3
komentář
Občané a politika Karel Holomek Vydání prvního čísla Romano hangos v letošním roce je zarámováno největším skandálem z nejvyšších pater politiky. Ukázalo se, jak se v největším městě naší republiky rozdělují peníze. Pro někoho velmi snadno a v neuvěřitelných částkách. Pro jiné nezbývá ani na holé živobytí. Přitom to všichni šéfové našich největších stran věděli a nechali tomu volný průběh. Panu prezidentovi zase nejvíce vadí, že se věc provalila, to ostatní je podružné. No, ruka ruku přece mýt musí, bez toho by to nešlo. Ovšemže mám na mysli bývalého primátora Prahy a současného poslance parlamentu Pavla Béma a jeho „řídícího orgánu“ Janouška, teď ještě navíc v roli opilého silničního piráta. Bylo by opravdu zajímavé, kdyby si veřejné mínění ujasnilo, zda se mu zdá být větším problémem nekřesťanská korupce ve prospěch politiků a jimi podporovaných vykutálených lumpů, jdoucí do miliard, nebo problémy v soužití, které ovšem také lezou do pěkných peněz, byť řádově o příčku níže. Ale opět také díky politikům, protože oni na tyhle problémy a jejich řešení čas nemají. Takže ty pak rostou a rostou. To už je jasnější než facka. Koho fackovat už teď, doufám, víme zcela přesně a adresně. Jenže to samo příliš nepomůže. Dostat do politiky nové tváře, což se při posledních volbách dělo, také nepomohlo. Příklad veverek je podobného druhu jako ten s Bémem a spol. Co tedy a jak v tom chlévě Augiášově prosadit řešení konkrétních problémů lidí a speciálně Romů? To je ta otázka… Vidím jedinou možnost: občanskou angažovanost spojenou s heslem Masaryka: Nebát se a nekrást! Prostě a jednoduše nedat politikům šanci k jejich avantýrám a přitom sám se živit a chovat poctivě. To je výzva i pro Romy a tady mají ještě velké rezervy.
editorial vydavatele Vážení a milí čtenáři, kteří jste zůstali věrni Romano hangos: Konečně vycházíme a budeme opět čtrnáctideníkem. Díky za ty dary, slušelo by se říci, když uvážíme, že sehnat peníze na vydávání novin je v dnešní době docela slušný výkon. Pravda, výkon podpořený díky ministerstvu kultury, které uznalo, že vydávat noviny Romů nebo časopis, jako je Romano voďi, je užitečné a potřebné. Sluší se tedy poděkovat vládě této republiky, a to v okamžiku, kdy toho moc není, za co by vládě bylo možno děkovat. Jsme si dobře vědomi tísnivé situace mnohých z vás, přesto bychom přivítali, kdybyste nám zasílali předplatné, které je skutečně velmi nízké a přijatelné snad skoro pro každého. Na těchto příspěvcích je do značné míry závislé i další pokračování našich novin. Ale, měli bychom být pozitivní, to budeme všichni potřebovat. Proto vám chceme být v této těžké a složité situaci co nejblíže, alespoň radou nebo příkladem. I ta je někdy nad zlato. Kdyby se totiž mnozí z vás drželi našich rad, mohli by si ušetřit spoustu starostí. Naše terénní a sociální pracovnice, myslím tím kolegyně ze Společenství Romů na Moravě a dalších spřízněných organizací tady v Brně, by mohly povídat, jak často musí pomáhat ve věcech, které se vám staly a jsou naprosto neuvěřitelné. Stačilo jen číst a přemýšlet co činit. To přináší polovinu úspěchu. Avšak již dosti s chytrými radami, to prý umí každý. Budeme vycházet již čtrnáctým rokem, v tom věku už jsou některé děti i na gymnáziu. Pro nás to budiž výzvou. Počítáme s tím, že zlepšení atraktivity novin se podaří také díky našim četným dopisovatelům a dopisovatelkám, kteří nám přinášejí svoje názory a příběhy z regionů. Naším šéfredaktorem zůstává Pavel Pečínka (na letošní rok připravil do každého čísla zajímavou fotostranu – nechte se překvapit) a na toho se obracejte ve věcech žurnalistiky. Ostatní věci pak zůstávají na mně, tedy na vydavatelství. Tak, ať se nám daří a příští rok uvidíme. Karel Holomek
V Novém Lískovci se snaží zaujmout a podchytit rizikové děti a mládež BRNO – Děti a mládež ze sídliště v Brně-Novém Lískovci mohou využít služeb nové pobočky Nízkoprahového klubu Likusák, kterou spolu s radnicí městské části otevřela nezisková organizace Ratolest Brno. Služba se zaměří na rizikové děti a mládež ve věku 12–20 let, která se pohybuje na sídlištích Nový Lískovec a Kamenný vrch nebo v jejich okolí. V průběhu roku 2012 plánuje radnice začít s rekonstrukcí prostor pro nízkoprahový klub v objektu kotelny na ulici Kamínky. „Chceme se zaměřit na problémové děti a mládež, které nemají zájem o organizované aktivity ani kroužky a většinu svého volného času tráví na ulici. Hlavním smyslem naší činnosti je předcházet rizikovému chování mladých lidí a také jim pomáhat řešit obtížné životní situace spojené s dospíváním. Předpokládáme, že nová služba bude schopna během roku pracovat s přibližně 150 klienty,“ dodala ředitelka organizace Ratolest Brno Lucie Kudrnová-Vosečková. Martin Holiš Vedoucí NK Likusák
4
duben
Poslední dobou ulice českých měst zažívají čím dál víc demonstrací a protestních shromáždění. „Takhle už to dál nejde,“ zaznívá zde nejčastěji. Projevy nespokojenosti obyčejných lidí doprovází zároveň rostoucí počet zpráv o korupci a klientelismu na nejvyšších místech. Proto nás zajímalo:
Jak váš život ovlivnily vládní reformy? Jarka Šimáková Studentka oboru management v kultuře, Brno. Tohle je desetiletí vzdoru a tedy prosím promiňte trochu příkrého radikalismu: Celkově se jedná o zpackanou práci, ryba smrdí od hlavy a dokud bude vláda ČR ovlivňována technokratickým myšlením, bez schopnosti celistvého pochopení souvislostí a mezioborové meziresortní spolupráce, nebudou výsledky přínosné pro nikoho. Tohle je nová doba, potřebuje nové systémy. Modernizaci prosím. Za dosavadní pozitivní dopad reforem považuji zejména odstoupení ministra Dobeše. Jiřina Šiklová Socioložka, publicistka, Praha. Skutečně nevím, o jaké vládní reformy se jedná… Které máte na mysli??? Já asi nejsem dost informovaná, tak se omlouvám. Ale čtu denně tisk a diskutuju v mnoha časopisech i televizi a rozhlase. Ale této otázce nerozumím. Nina Pavelčíková Vedoucí katedry historie Filozofické fakuly Ostravské univerzity. Sama mám štěstí, že jsem pracující důchodce. Pracovat ale mohu v oboru hlavně proto, že komunisté mi v tom více než patnáct let bránili a můj současný zaměstnavatel mi to teď dalšími pracovními smlouvami trochu kompenzuje. Já se snažím pokračováním a publikováním romských výzkumů to jemu a hlavně Romům formou příspěvků k jejich dějinám vrátit. Takže můj život reformy nynější vlády bezprostředně příliš neovlivňují. Oceňuji na nich snahu šetřit, pokud jde o zbytečné výdaje, i když někdy míří asi dost vedle, snad i snahu postupně přece jen napravovat náš právní řád a pracovat na kauzách, které se léta zametaly pod koberec. Absolutně se mi nelíbí, pokud ve snaze „dát všem stejnou výchozí situaci“ reformy postihují ty, kteří nemohou nebo neumí svoji sociální situaci či zdravotní a jiné handicapy řešit sami a bez pomoci státu se neobejdou. Ve vztahu k Romům mám na mysli zejména ty neziskovky, které pro ně opravdu dělají nezastupitelnou práci a dostávají se zřejmě do velkých finančních potíží, protože se jim krátí dotace. Jozef Holek Poradce pro národnostní menšiny Libereckého kraje. Stále častěji vidím hladovějící rodiny, což mi na klidu nepřidává. Nedomyšlená a narychlo spuštěná transformace učinila z lidí ještě větší dlužníky. Této vládě bych připsal k dobru jen to, že tito hoši ukázali svou opravou tvář! Za každé situace a okolností myslí jen na sebe. Obyčejní lidé je nezajímají. Vítězslav Jandák Parlamentní poslanec za ČSSD. Mého osobního života se vládní reformy naštěstí tolik nedotkly, protože jsem už starší člověk a nemám tolik životních potřeb a nároků. Ale připsat k dobru jim nemohu nic, protože jsou typickým příkladem, jak to dopadne, když se k dobrému cíli jde nesprávnou cestou. Dopady např. penzijní reformy poznáme až později. Zvýšení DPH jsme poznali hned a všichni. Bohužel stouply ceny základních životních potřeb, zvláště potravin, nenápadně podražily léky, náklady na vzdělávání, na svém rozpočtu to poznávají rodiny s malými dětmi. A tak zatímco ekonomické reformy měly být ve prospěch lidí, obrátily se proti nim. A to je špatně! Bohumil Řeřicha Člen Kruhu česko-německého porozumění, Lubenec. Současné vládní reformy jsou k ničemu, když s nimi nejde právo a morálka. Sjednocení DPH jsem odmítal od začátku, ještě než vstoupilo v platnost. Ceny potravin se zvyšovaly už loni na podzim, ale to je typicky české. Tíhu „pseudoreforem“ ponese obyčejný člověk. Všechno je „jako“, jen abychom to měli za sebou a jak premiér Nečas, tak ministr financí Kalousek jsou typickým příkladem. Žádna diskuze, prostě jako za komunistů, „nařídit“. Jednoduše provincionalismus. Ani v Německu ani např. v Itálii a ani v Srbsku, kde jsem v březnu pobýval, nejsou ceny potravin tak vysoké vzhledem k příjmu jako u nás. Bohatství této země je naprosto nespravedlivě rozdělené. Zde především viním pravicové strany včetně ODS, které se nikdy nechovaly pravicově. Bohužel i ČSSD má svůj velký podíl na současné ekonomické, politické a duchovní situaci v české kotlině. (pp)
www.romea.cz – Romský informační portál
aprilis
téma
Zatím jen chaos a nesourodost
Série nových vládních reforem nás ovlivní až v příští praxi, negativně lze hodnotit její chaotický a nesourodý vznik. Pokud vláda nepůjde národu vstříc příkladem vlastní šetrností, hospodárností a skromností, dočká se nulového pochopení občanů. Potěší mě každý vládní představitel nebo příští kandidát/ka, kteří budou mít dostatek sebekritiky a smyslu pro humor, aby tolerovali nejen „tykadla“, ale i jiné podobné reakce pod heslem: Hlas lidu, hlas Boží! Bývá to hlas veskrze prorocký: dnes ze dne na den přibývá „celebrit“, jakož i „polobrit“, které nedávno zářily na billboardech a dnes by jim průměrný Brit se suchým humorem nejen nakreslil, ale rov-
nou nasadil pouta. Zvažme, kolik nejapných vtipů spolykala za šedesát let vlády dáma, která je anglickou královnou! A my po rychlokvašné „revoluci“ nedokážeme ochránit duchaplného kritika vlastní volební kampaně? Tak kam, pane Kampáne, s takovou demokracií? Demokracie je vláda lidu! Za antických dob se zvolení senátoři scházeli k demokratickému hlasování za bezměsíčných nocí uprostřed temné agory, aby nic nebránilo jejich hlasům v přímém, svobodném a hlavně nestranném názoru. Jediný háček v tom byl: měli doma otroky. A pokud právě tuto roli hráli Romové ve zřízení „socialistickém“, vůbec se nedivím, že v „demokracii“ jim budou stačit
sociální dávky tak dlouho, dokud nepochopíme jejich vlastní, svébytnou občanskou důstojnost. Jarmila Hannah Čermáková Básnířka, Praha.
Elita ničí už i svůj lupičský stát
Této vládě nelze k dobru připsat vůbec nic. Je to vláda té části zámožné elity, která se nespokojuje s vykořisťováním zaměstnanců ve svých podnicích. Ona se navíc ještě, prostřednictvím svých různě zkorumpovaných politických lobby, přisála na stát a další část svých zisků dosahuje přímým olupováním občanů – zaměstnanců i drobných a středních podnikatelů – prostřednictvím státu a jeho opatření. Při tomto olupování maskovaném jako „úsporné reformy“ systematicky převaluje na občany nákla-
dy veřejných služeb a tím snižuje cenu práce. Dále provádí prostřednictvím daní a stropů výhodných pro bohaté přerozdělování prostředků ve prospěch bohatých, které končí v černé díře osobních výdajů parazitní elity a nedostanou se vůbec tam, kde by mohly stimulovat efektivní výrobu. Vládnoucí elitu přitom vůbec nezajímá, že svým olupováním příjmově slabších podřezává základy, na kterých stojí i její lupičský stát, oslabuje koupěschopnost a tím stimulaci k ekonomickému rozvoji a vlastně omezuje úroveň veřejných služeb vyjadřující určitý civilizační vývojový stupeň. To nejvíce vypovídá o tom, že zájmy vládnoucí elity se už dostaly jasně do rozporu se směrem pokroku a civilizace a že kapitalismus je odsouzen k zániku – bohužel nikoli okamžitě. Pokud totiž části elity pochopí, že současná neoliberální podoba kapitalismu zánik systému přibližuje, mají ještě určitý manévrovací prostor, kam mohou ustoupit. Mně osobně (mám ovšem i další mladší a mladé rodinné příslušní-
ky) se jako důchodce už bohudíky nedotknou čachry s důchodovými fondy, které do budoucna určitě připraví velké skupiny z dalších generací o minimální zajištění ve stáří (krachy a tunelování soukromých penzijních fondů). Ohrožuje mne ale stav hrozícího státního bankrotu (tzv. úsporná politika tento bankrot neodvrací, ale naopak přibližuje), kdy elita prohospodařuje i fondy, které už byly našetřeny na důchod mé generace a není s to tyto důchody valorizovat. Jako dost nemocného člověka se mne dotýká růst různých poplatků a úhrad ve zdravotnictví a pochopitelně vše obecné zdražování. Už jsem se přestal rozčilovat z toho, když vidím, jak prostřednictvím korupce kolem veřejných zakázek odtéká značná část státních prostředků do rukou vládnoucí elity a zejména jejich lumpensložek. Je iluzí si myslet, že tento proces lze v dané podobě kapitalismu nějak zastavit či omezit. Josef Heller Člen Centra strategických a teoretických studií KSČM, Praha.
Chcete přispívat na naše anketní a tematické stránky? Ozvěte se na
[email protected] nebo
[email protected]
Miro berš 2011/ Můj rok 2011 Varekaske kada berš napridiňas ňič lačho. Varekas has bibacht, varekas nahas love. La buťaha oda has bari bida, so hin čačipen, hin čačipen. Miro berš has he phuj he lačho. Čujinav man sar dospelo, snažinav man te terďol pre mire pindre, kaj te naavav sar cikňi čhajori. Hin mange biš berš, phirav andre škola, kerav buťi a imar nadživav la daha. No, dživav, aľe na andro jekh kher. No dikh. Dživav andro jekh kher, aľe andre aver bitovka. Vareko mange phenel, kaj som mek terňi, kaj našťi mek te dživel korkori. Aľe me man čujinav sar dospelo, ta soske oda našťi te probalinel, či avela lačhes, abo na. Andro berš 2011 man presvečinďom, jak džene, so len džanav ajci berš, mange šaj keren bibacht. Hine džene, so pal tumende den ajsi duma, kaj tumenge o bala terďon pro šero. Možno ča zavidzinen, aľe nadžanav, so zavi-
dzinen. Man nane somnakuňi cehla khere. O džene hine goreder he goreder, berš beršestar. Aľe so tumenge dava duma, te oda korkore džanen lačhes. No, savo berš has tumenge? Někomu tento rok nepřidal nic dobrého. Někdo měl smůlu, někdo neměl peníze. S prací to byla velká bída, co je pravda, je pravda. Můj rok byl špatný, ale i dobrý. Cítím se jako dospělá, snažím se stát na vlastních nohou, abych nebyla stále ta malá holčička. Je mi dvacet let, chodím do školy, pracuju a už nežiju s matkou. No, žiju, ale ne v jednom domě. Jaaj, žiju s ní v jednom domě, ale v jiném bytě. Někdo mi stále říká, že jsem ještě mladá na to, abych mohla žít sama. Ale já se přeci cítím jako dospělá, tak proč to nezkusit, jestli to půjde po dobrém, nebo ne. V roce 2011 jsem se přesvědčila, že lidi, které
znám tolik let, mi mohou způsobit neštěstí. Jsou lidi, kteří o vás mluví takové kecy, že vám stojí vlasy na hlavě. Možná jen závidí, ale já fakt nevím, co mohou závidět. Já fakt nemám doma zlatou cihlu. Lidi jsou rok od roku horší a horší. Ale co vám budu povídat, když to znáte. A jaký rok jste měli vy? Lucie Sharrii Oračková
fotostrana
aprilis
duben
5
Michaela Siváková: Líbí se mi Čercheňa…
Dokončení ze str. 1 Michaela Siváková je Pražačka od narození, v metropoli žije i její rodina. Rodiče a příbuzní přišli do Čech ze Slovenska, sama pochází z pěti sourozenců. Zajímalo nás, jestli se Michaela setkávala na škole s diskriminací kvůli svému původu, ať už ze strany spolužáků nebo učitelů. „Ano, na základce občas ano,“ přiznává. „A toho jsem se dost dlouho bála – prostě vždycky vejít do třídy, co mě zas bude čekat a kdo mi co bude říkat. Často jsem slyšela slova – hele, už zase jde ta cigánka. No, nebylo to tenkrát jednoduché, nějak se udržet mezi třiceti dětmi ve třídě jako jediná Romka. Když se tak ohlížím zpátky, vzpomínám si, že jsem fakt tenkrát zažívala dost strach. Ale pokud jde o učitelky, tak jen jedna jediná z celého pedagogického sboru se ke mně chovala zle, s jinými jsem problémy neměla.“ Ptáme se na romské tradice a zvyky. Ty ve striktní podobě dodržovala ještě tak babička Michaely, další generace už na ně zapomínaly. Některé z obyčejů ale Michaela a její blízcí přece jen pěstují dosud... Za nezbytný považují křest dětí, Michaela byla na křtinách dceři své nejlepší kamarádky Anety. Dostala jméno Natálie. A sňatky u příbuzných? „Některé svatby mých známých a příbuzných vypadají úplně stejně jako gádžovské, jiné bývají tradiční, romské. Mnohem víc už teď ale hraje roli to, kdo na jak velkolepou svatbu má kolik peněz, podle toho si ji vystrojí,“ popisuje měnící se podmínky ve svém okolí romská Pra-
žačka. Úplně ale nezavrhuje některé staré romské pověsti a pověry, které si pamatuje z vyprávění svojí babičky. Pohřby v její širší rodině neprobíhají stejně jako u Čechů, vysvětluje Michaela: „Jo, jasně, pije se a vzpomíná se na dotyčného stejně, ale zakrývá se u toho zrcadlo, abysme mrtvého v tom zrcadle neviděli. Sejde se mnohem víc příbuzných než tomu je u Čechů, a dlouho se sedí vzpomíná na nebožtíka.“ Rychle někam k veselejšímu tématu, třeba k oblíbeným hudebním žánrům. Mladá Romka z Prahy má vkus podobný jako její neromské vrstevnice: poslouchá víc „ty modernější: jazz, funnky, sleduje televizní soutěže Superstar a Československo má talent, líbí se jí skupiny Inkognito, All Jerou, George Benson. „Ale beru všechno co se mi líbí, asi tak napůl styly české i romské,“ uzavírá. „Chodívala jsem taky dva roky do romského souboru Čercheňa, zažila jsem s ním spoustu legrace, ale spíš jsem tam zpívala, než tancovala,“ vysvětluje tmavovlasá žena. Vzpomíná hlavně na výjezdy do Brna: „Tam se dobře vystupovalo, hlavně v roce 1995, kdy tam působilo hodně romských kapel.“ Jednou, v roce 2010, se Michaela Siváková účastnila i soutěže Miss Roma. „Bylo to v Praze, šla jsem tam spíš ze zvědavosti. Pocity jsem si z toho odnesla pěkné, hlavně když jsem začala zpívat a sklidila obrovský potlesk, bylo to krásné,“ vzpomíná. Michaela už prošla vícero zaměstnáními, dělala barmanku,
chvíli také zpěvačku a učitelku v mateřské škole. Kdyby si ale měla splnit sen, ráda bych pracovala jako letuška, tanečnice nebo zpěvačka. Hudbu a tanec podle svých slov miluje nade vše. Pokud jde o budoucnost, Michaela by ráda založila rodinu. Děti zatím nemá, nejraději by ale měla jen jedno. Proč, když romské rodiny bývají na rozdíl od českých tak početné? „No, chtěla bych, aby mělo vzdělání, mohlo si dovolit studovat něco, co by ho bavilo, aby nezažilo to co já v dřívější době. Ono to
dneska i s ohledem na finance stačí,“ myslí si. „Kdybych si mohla vybrat, kam cestovat, tak nejraději někam do zemí, kde by si na nás pořád někdo neukazoval, že jsme Romové. To zas tak moc nezáleží na zemi, ale především na lidech. Ale když už, tak by se mně líbilo v Londýně, na Novém Zélandu, v Itálii, ve Španělsku, ve Francii nebo ve Švýcarsku,“ zálibně si představuje mladá Romka. „Ono hlavní samozřejmě je, aby měl člověk práci a bydlení a nebyl pořád kritizovanej, že je Rom, a po-
kud tohle nemá u nás, tak to hledá jinde, proto tolik našich lidí jezdí do Anglie, Belgie nebo Francie,“ vysvětluje. Michaela by ráda zkusila nafotit něco třeba do módního časopisu, je to její sen. Ovšem, jak říká, „nemám zrovna moc kontakty a známé, a tak moc důrazně jsem nezkoušela prorazit. Ale ráda bych jednou byla na nějaké obálce.“ Takže aspoň to poslední přání rádi plníme, přestože Romano hangos není zrovna magazín Elle… Ptal se Pavel Pečínka
6
duben
aprilis
co na to naši čtenáři? Mám z celého srdce upřímnou radost, že pokračujete ve vaší ušlechtilé práci dále a hned v příloze zasílám tiskovou zprávu. Patrik Priesol, předseda sdružení Horizont, Jihlava
Khamoro
Mezinárodní romský festival Khamoro míří znovu do Prahy
Jsem čtenář Romana hangos. Můj dotaz, pane Pečínko, je prostý: Cikáni si nedokážou dělat sami svoje noviny? Záměrně používám slovo Cikáni, neboť můj otec je Cikán, matka gádžovka, ale já se cítím být Cikánem, ne Romem, slovo Rom se mi nelíbí. Rom – to je výmysl sedmdesátých let, zato Cikáni tady jsou už tisíce let. Vy osobně na mě působíte jako anarchista, což je asi v pořádku – tihle lidé jsou proti rasismu, což se mi líbí, ale… Romano hangos znamená romský hlas – a takový hlas dle mého soudu by měl utvářet, vytvářet a prezentovat Cikán, jinak už přeci nejde o romský hlas! Takže zpět k mému dotazu, opravdu nemají Cikáni dostatek svých schopných lidí? Nebo je gádžovská spolupráce záměrem? Děkuji za odpověď. V předchozím mailu jste slíbil odpověď, ale nic se neděje, to Vaše „později“ může také znamenat za 10 let. Je to Vaše vizitka… Tomáš Šorf Rozhodla jsem se vám po dlouhé době napsat o problému, který mě štve. Říká se o nás Romech, že se nechceme vzdělávat a jsme nevzdělavatelní. Rom, který má vzdělání a praxi v daném oboru, tu práci většinou nedostane. Dostane ji místo něj člověk bez vzdělání a bez znalostí. Stále se řeší romská problematika, ale to není o tom, že by nám majorita chtěla pomoct. To vše se dá nazvat slovem ETNOBYZNYS, který dobře a dost vynáší. Romské organizaci, která žádá o dotace v rámci projektu, tu dotaci často neschválí, ale opačně to často funguje – majoritní organizace tu dotaci vesměs dostane např. na vzdělávání romských dětí. Co vy na to? I od ostatních Romů bych chtěla vědět, co si o etnobyznysu myslí a jestli hodlají proti tomu něco dělat. Marie Holubová, pedagogická asistentka, Ostrava Dobrý den, pane Pečínko, jsem rád, že Romano hangos opět vychází a přeju vše dobré, zdraví, štěstí, spokojenost a pracovní úspěchy Vám a rovněž i vašim kolegům. Tomáš Jiránek, Univerzita Pardubice Rád bych Vás také poprosil o zasílání anketních otázek, rád se opět zapojím odpověďmi, nyní jako předseda občanského sdružení. pomoci a porozumění. Zasílejte mi také prosím Romano hangos v elektronické barevné verzi ve formátu PDF, bude-li to možné. Jan Mišurec
PRAHA – Nejen koncerty tradiční a současné romské hudby, ale i módní přehlídku známého návrháře Osmanyho Laffity, divadelní inscenaci Národního divadla, dvoudenní odborný seminář o nesnášenlivosti vůči Romům nebo výstavu o tradičních romských řemeslech nabídne již čtrnáctý ročník Světového romského festivalu Khamoro. Za jeho organizací stojí už od roku 1999 občanské sdružení Slovo 21 a Studio Production Saga. Záštitu nad letošním ročníkem festivalu Khamoro, který na různých místech Prahy proběhne ve dnech 28. května až 6. června 2012, převzali předseda vlády ČR Petr Nečas a pražský primátor Bohuslav Svoboda. Pocta romskému spisovateli Vladu Oláhovi, který zemřel koncem ledna tohoto roku, otevře program letošního ročníku festivalu. Na prozaika a básníka se bude vzpomínat v pondělí 28. května v Galerii Montmatre v Knihovně Václava Havla. Po vzpomínkovém večeru pak festival odstartuje hudební program, který bývá tím největším lákadlem celého Khamora. Už v pondělí se návštěvníci můžou těšit na romskou skupinu Mec Yec z Belgie, která vystoupí na koncertě současné romské hudby v Retro Music Hall.
Úterý a středa nabídnou koncerty Gypsy jazzu, v Jazz Docku návštěvníci uvidí a hlavně uslyší špičky tohoto světoznámého žánru. „Představí se Fapy Lafertin z Belgie a Nizozemí a skupina Sonnekai, jejíž členové jsou potomci zakladatele Gypsy jazzu Django Reinhardta,“ říká producent festivalu Džemil Silajdžić. Ve čtvrtek a v pátek v rámci hudebního programu vystoupí v klubu ROXY kapely tradiční romské hudby z osmi zemí světa včetně České republiky, kterou bude reprezentovat českokrumlovská romská formace Cindži Renta. Vedle ní vystoupí Urs Karpatz Gipsy Band (Francie), Koçani Orkestar (Makedonie – Belgie), Nikolay Verbitsky (Rusko), Romathan (Slovensko), Stevan Familić (Srbsko), Carmen Fernandez (Španělsko). „Všechna hudební uskupení najednou budou moci návštěvníci vidět na defilé účinkujících, které v pravé čtvrteční poledne projde historickým centrem Prahy, nebo na závěrečném sobotním galakoncertu v SaSaZu. Tam jako hosté vystoupí také skupina Nightwork a zpěvák Martin Svátek,“ doplňuje Silajdžić. Festival Khamoro ale není zdaleka jen o hudbě – svým návštěvníků nabídne také bohatý doprovodný program. V rámci něj proběhne
pod širým nebem na karlínském Lyčkově náměstí módní přehlídka, kterou si exkluzivně pro Khamoro vzal pod taktovku známý módní návrhář Osmany Laffita. Návštěvníky festivalu ale čekají také výstavy. První je zavede do světa tradičních romských řemesel, na druhé pak zhlédnou olejomalby Míly Doleželové. Khamoro nezapomíná ani na odbornou část programu, kterou letos bude představovat dvoudenní mezinárodní seminář nazvaný Nové podoby nesnášenlivosti vůči Romům v moderní Evropě. Můj soused, můj nepřítel v insenaci Národního divadla je jevištní koláží, sestavenou především z veřejných dokumentů a projevů, které reflektují soužití Čechů s Romy. Představení režisérky Viktorie Čermákové, které ND uvedlo v premiéře loni v září, bude také na programu Khamora. A vedle toho i představení Open for Everything, které nabídne neotřelý pohled na současnou společnost a dotýká se života v romské komunitě. Po celou dobu festivalu proběhnou i mezinárodní workshopy nazvané Jdeme dlouhou cestou, během nichž se setkají mladí Romové z Česka, Itálie, Litvy a Bulharska. Rena Horvátová, Tomáš Bystrý PR manageři festivalu Khamoro (www.khamoro.cz, www.slovo21.cz).
Stručný program Khamora 2012 Den vzpomínání na oběti holocaustu 18 | 4 | 2012 |14 –17 hodin náměstí Míru v Praze Akce se koná pod záštitou primátora hlavního města Prahy Bohuslava Svobody
partneři
Pondělí 28. 5. 2012 • 14.30 Radniční klub Staroměstské radnice – tisková konference • 17.00 Knihovna Václava Havla (Galerie Montmartre) – Pocta romskému básníkovi a prozaikovi Vladu Oláhovi • 20.00 Retro Music Hall – koncert současné romské hudby (Mec Yek/Belgie)
mediální partner
www.rnl.sk – Rómsky nový list Noviny Rómov na Slovensku
Úterý 29. 5. 2012 • 17.30 Lyčkovo náměstí – módní a taneční přehlídka – Osmany Laffita Couture, Jaro/Léto 2012 „CORAZON GITANO“ • 21.00 Jazz Dock – koncert Gypsy jazz (Fapy Lafertin/Belgie – Nizozemí) Středa 30. 5. 2012 • 17.00 Galerie Novoměstské radnice – vernisáž výstavy romských řemesel
• 18.00 Ateliér ND, Anenské náměstí – divadelní představení Můj soused, můj nepřítel • 21.00 Jazz Dock – koncert Gypsy jazz (Sonnekai/Německo – Nizozemí) Čtvrtek 31. 5. 2012 • 12.00 Můstek – defilé účinkujících v centru Prahy • 18.00 Galerie kritiků – vernisáž výstavy Míly Doleželové Plátna pro velké černé oči • 19.00 ROXY – koncert tradiční romské hudby (Urs Karpatz/ Francie, Romathan/Slovensko, Stevan Familić/Srbsko, Carmen Fernadez/Španělsko) Pátek 1. 6. 2012 • 9.00 Americké centrum – zahájení dvoudenního mezinárodního semináře „Nové podoby nesnášenlivosti vůči Romům v Evropě“
• 19.00 ROXY – koncert tradiční romské hudby (Cindži Renta/ČR, Koçani Orkestar/Makedonie, Nikolay Verbitsky/Rusko) Sobota 2. 6. 2012 • 20.00 SaSaZu – závěrečný galakoncert (Hosté: Nightwork a Martin Svátek, Cindži Renta/ Česká republika, Urs Karpatz Gipsy Band/Francie, Koçani orkestar/Makedonie, Nikolay Verbitsky/Rusko, Romathan/Slovensko, Stevan Familić/Srbsko, Carmen Fernandez/Španělsko) Úterý 5. 6. a středa 6. 6. 2012 • 20.00 Nová scéna ND – divadelní představení Open for everything – CONSTANZA MACRAS/ DorkyPark a Goethe-Institut Po celou dobu festivalu probíhají mezinárodní workshopy Jdeme dlouhou cestou.
Khamoro
aprilis
duben
7
Na jaké melodie, kapely a zpěváky se letos můžete těšit Současná romská hudba Tradiční romská hudba Mec Yek (BEL) Skupina Mec Yek vznikla v roce 1990, kdy se hlavní frontman skupiny Piet začal zabývat romskou hudbou. Se zájmem navštěvoval východní Slovensko, kde čerpal poznatky o romské kultuře a učil se hrát s Romy. Součástí kapely jsou i zpěvačky Kateřina a Milka Pohlodkovy, které se ke kapele přidaly později, a už ji neopustily. Skupina se v roce 2009 zúčastnila i velice známého festivalu World Music WOMAD. Od Mec Yek můžete očekávat mnohá hudební překvapení: od čistě pěveckých skladeb přes instrumentální skladby až po písně plné hlasů i zvuků. 28. 5. Retro Music Hall
Gypsy jazz Fapy Lafertin (BEL-NL) Fapy Lafertin se narodil v Courtraie v Belgii do komunity Manušů. Od útlého věku hrál na všechny druhy nástrojů. Repertoár Hot Club de France začal hrát s orchestrem Piotto. V sedmdesátých a na počátku osmdesátých let zazářil ve skupině WASO s Coen de Cauter – tento projekt byl tak úspěšný, že popularizoval Djangův Hot Club Jazz po celém světě. Poté, co opustil skupinu, se vydal na sólovou kariéru a hrál s velkými orchestry a známými jazzovými hudebníky v Anglii. V tomto období si zahrál po boku Charlieho Byrda, Scotta Hamiltona, Ala Caseyho, Bennyho Waterse a Milta Hintona a v Glasgow spolupracoval se Stéphanem Grappellim. Od té doby je v jazzovém světě považován za autoritu. V roce 1985 založil v Nizozemí vlastní kvintet, inspirovaný zvukem slavného Djanga Reinhardta ze třicátých let. 29. 5. Jazz Dock
Khamoro 2012 Sonnekai (NL-DE) Skupina Sonnekai vedená výtečným houslistou Wattie Rosenbergem vás prostřednictvím gypsy jazzu a repertoáru slavného Quintette du Hot Club de France přivede do Paříže 20. a 30. let. Tam vznikal evropský jazz: výjimečný styl, prezentovaný kytaristou Django Reinhardtem a houslistou Stephanem Grapellim. Sólový kytarista Sonnekai Faifie Reinhardt kráčí ve stopách svého dědečka, nejmladší z Rosenbergů, Fremdo, je výborný hráč na kontrabas a bratranec Daniël Rosenberg zase okouzlí ostrými rytmy své kytary. Sonnekai („zlato“), nejmladší generace Reinhardtů a Rosenbergů, jsou vycházející hvězdy pokračující v Djangově tradici. Wattie Rosenberg, housle, Faifie Reinhardt, kytara, Fremdo Rosenberg, kontrabas, Daniel Rosenberg, rytmická kytara – to jsou Sonnekai, kteří mimo jiné hráli na premiéře filmu „Swing“ Tonyho Gatlifa. Jakkoli se hudebníci Sonnekai mohou zdát na první pohled introvertní, z jejich hudby promlouvají jejich srdce a silné emoce. 30. 5. Jazz Dock
Carmen Fernandez (ESP) Carmen Fernandez se narodila v roce 1968 v sevillské provincii Utrera a pochází ze slavné rodiny hráčů flamenka, k níž patřil i legendární zpěvák Juan Talega. Jako nejmladší dcera v romské rodině vyrostla přímo uprostřed kultury flamenka. Její matka byla zpěvačkou, otec tanečníkem – není tedy divu, že se brzy také Carmen začala věnovat umění flamenka. Carmen začínala jako tanečnice, ale nakonec se stala zpěvačkou – vždy věrně interpretovala staré tradice flamenka, ale zároveň se jí daří obohacovat zpěv svým osobním přístupem. Její silný a dojemný hlas ji proslavil u veřejnosti a je oblíbený v mnoha španělských městech, stejně jako na festivalech v Německu a Beneluxu. 31. 5. defilé, 31. 5. klub ROXY, 2. 6. SaSaZu Cindži Renta (ČR) Cindži Renta je pětičlenná kapela z Českého Krumlova vedená kapelníkem Michalem Kotlárem. Kapela hraje ve složení akordeon (Michal Kotlár), kytara (Pavel Daňo), klarinet (Ondra Valach), housle (Tomáš Balog), kontrabas (Dušan Vagai) a všichni její členové také zpívají – pochopitelně, velí jim tak dobrá tradice romské hudby, z jejíchž celoevropských kořenů skupina čerpá. V roce 2009 skupina vydala desku Amare premande rušen, na které zní skladby původem z Balkánu, Maďarska i Slovenska. Cindži Renta prezentuje tradiční romské písně, ovšem od běžných kapel se odlišuje v tom, že ji osobitě a pokorně zpracovává, čímž trochu připomíná jazzmany, kteří se drží kořenů své hudby a zároveň se po nich posouvají kamsi dál, vedeni hlavně vlastním citem. 31. 5. defilé, 1. 6. klub ROXY, 2. 6. SaSaZu Koçani Orkestar (MAKEDONIE) Koçani Orkestar získal své jméno podle města Koçani ve Skopje, z něhož pochází a v němž jej založil trumpetista Naat Veliov. Jak hudebníci ukázali na svém albu l‘Orient est rouge, jejich původní repertoár je založen na romských melodiích z různých částí Balkánu a na turecko-bulharských rytmech. Styl charakteristický pro tuto skupinu se stal rychle velmi populárním: jejich silná rytmická sekce (bubeník a čtyři tuby), vášniví sólisté a čiré funkové rytmy roztancují každé publikum. A to přesto, že Koçani Orkestar často používá asymetrické rytmy. Poslední album skupiny nese název The Ravished Bride a obsahuje romantické písně o lásce a několik vzrušujících instrumentálních skladeb. Koçani Orkestar vystupoval na mnoha významných festivalech po celém světě. 31. 5. defilé, 1. 6. klub ROXY, 2. 6. SaSaZu Nikolay Verbitsky (RU) Skupina Nikolaye Verbitskeho byla založena poměrně nedávno, v roce 2010, ale její členové jsou přátelé a kolegové již delší dobu. Hudba, kterou skupina interpretuje, je směsicí tradiční romské hudby, ruských romancí a latinsko-amerických rytmů doplněných ohnivým tancem. Skupina se skládá ze sedmi členů a vystupuje na různých koncertech
a festivalech jak v Rusku, tak i v zahraničí. Nikolay Verbitsky (rytmická kytara) a Rustem Kazibeev (basová kytara) hráli v letech 1996 až 2000 ve slavné ruské romské skupině Shtar. Nikolay Verbitsky je považován za jednoho z nejlepších kytaristů své generace. Pochází z ruské rodiny Verbitsky, známé talentovanými zpěváky a tanečníky. Nikolay působil také ve velmi populární ruské skupině Ilo. 31. 5. defilé, 1. 6. klub ROXY, 2. 6. SaSaZu
Romathan (SR) Divadlo Romathan (Místo pro Romy) sídlí v Košicích a vzniklo v roce 1992. Touhou jeho zakladatelů bylo, aby působení divadla přispělo k navrácení lidského sebevědomí a národní hrdosti Romů. V repertoáru divadla jsou díla prezentující romské lidové umění, díla romských autorů a také repertoár světových klasiků. Neodmyslitelnou částí divadelních inscenací je scénická hudba, kterou většinou složili romští skladatelé, především současný ředitel divadla Romathan, dirigent a houslový virtuóz Karel Adam. Pod jeho vedením vystoupí patnáctičlenný soubor hudebníků, zpěváků a tanečníků v rámci festivalu Khamoro. 31. 5. defilé, 31. 5. klub ROXY, 2. 6. SaSaZu Stevan Familič (SRBSKO) Stevan se narodil v roce 1993 v Novém Sadu v rodině hudebníků. Na strunný nástroj tamburica se začal učit hrát již v osmi letech; učitelem mu byl jeho dědeček, který byl jedním z nejznámějších hráčů na tamburicu v Srbsku. Stevan se s velkým úspěchem zúčastnil různých hudebních soutěží v Srbsku. Vystoupení na festivalu Khamoro bude jeho druhou prezentací v zahraničí a představí se na něm se svou kapelou ve složení Stevan Familič (tamburica), Dragan Familič (cello), Dejan Nikolic (bugaria), Miloš Jovanović (bassprim), Nenad Nikolić (kontrabas) a Branko Zlatarov (zpěv). 31. 5. / defilé, 31. 5./klub ROXY, 2. 6. / SaSaZu Urs Karpatz (FR) Urs Karpatz nejsou jen tak obyčejná romská hudební skupina. Především je to díky Dimitrimu. Odmalička ho uchvacovala svoboda a oslovil ho život jeho sousedů – kočovných Romů. Usadili se několik kroků od Dimitriho domova a on za nimi neustále utíkal a poznával, co znamená „dělat to, co chci“. Vášeň pro kočovné Romy ho hnala k téměř dvacetiletému sledování Romů a jejich života ve všech evropských zemích. Později začal s vyhledáváním těch nejlepších a nejvýjimečnějších zpěváků a hudebníků hrdých na svou romskou kulturu. A tak se v roce 1993 zrodila skupina Urs Karpatz (Karpatští medvědi). V roce 1996 vystoupili Urs Karpatz poprvé v pařížském Theatre of Tourtour, což Dimitriho povzbudilo k profesionalizaci kapely. Od té doby skupinu provází trvalá přízeň publika nejen ve Francii, ale také v dalších evropských zemích, USA a Asii. Skupina má na svém kontě téměř 2000 odehraných koncertů a vydala 10 alb. 31. 5./defilé, 31. 5./klub ROXY, 2. 6./SaSaZu
8
duben
aprilis
Muzeum romské kultury
Stipendia pro romské vysokoškolské studenty!
Bratislavská 67, 602 00 Brno, tel.: 545 571 798 e-mail:
[email protected], www.rommuz.cz
MHD: tram. 2, 4, 9, zast. Tkalcovská, tram. 3, 5, 11, zast. Dětská nemocnice
Program na květen 2012 OTEVÍRACÍ DOBA V NEDĚLI PRODLOUŽENA DO 1800 (poslední vstup v 1715)
Stálá expozice: Příběh Romů Stálá expozice představuje příběh Romů ve světových dějinách. Na historické ose ukazuje kulturu Romů i změny v jejich způsobu života od Indie po dnešek. NOVĚ OTEVŘENO! Ferdinand Koci. Střípky z tvorby romského výtvarníka Výstava děl malíře a výtvarníka albánského původu žijícího v Anglii. Výstava je součástí evropského projektu R.I.C.E. 6. 4.–22. 9.
inzerce
v Heidelbergu. Ve své přednášce se zaměří na dějiny Sintů a Romů od jejich příchodu na německé území v 15. století, popíše jejich první přijetí ve středověké společnosti a následné pronásledování v období novověku. Speciální pozornost bude věnována dějinám 20. století, které jsou právě v Německu spojeny s počátkem nacistického pokusu o vyhlazení Romů a Sintů v celé Evropě. Přednáška proběhne v německém jazyce, bude tlumočena do češtiny. 22. 5. v 1700 Filozofická fakulta MU v Brně, Arne Nováka 1, Brno
Jste student vysoké školy nebo střední školy v posledním ročníku denního nebo dálkového studia? Jste Rom/ka? Pokud jste na výše uvedené otázky odpověděli kladně, pak vás tyto informace budou určitě zajímat. Romský vzdělávací fond (Roma Education Fund – REF) v letošním roce vyhlásil dvanáctý ročník pamětního stipendijního programu pro romské vysokoškolské studenty (RMUSP). Hlavním cílem programu je skrze stipendia zvýšit vzdělanostní úroveň romské minority a působit desegregačně na vzdělávací systém. Stipendijního program na akademický rok 2012/2013 je určen pro romské vysokoškolské studenty v bakalářském, magisterském a doktorandském programu. Tento mezinárodní projekt se vztahuje na občany Albánie, Bosny a Hercegoviny, Bulharska, Černé Hory, České republiky, Chorvatska, Kosova, Maďarska, Makedonie, Rumunska, Slovenské republiky, Turecka nebo Srbska. Již třetím rokem projekt v ČR realizuje a koordinuje občanské sdružení Romea.
Uchazeč o stipendium musí splnit podmínky:
MUZEJNÍ NOC V MUZEU ROMSKÉ KULTURY 19. 5. 2012
• veřejně se hlásit k romskému původu, být ochotný/á vystupovat na veřejnosti jako Rom/Romka • být studentem nebo se v akademickém roce 2012/2013 stát studenMuzejní dvůr: tem státem uznané/akreditované univerzity doma nebo v zemi poby1800–2030 • Ukázka kovářského řemesla v podání slotu jako posluchači ročníku prezenčního (denního) nebo kombinovavenského kováře Ivana Šarközyho ného (dálkového studia) 2050 • Bengore. Amatérské divadlo občanského sdru• dodržet termíny žení IQ Roma servis. • studovat bakalářský, magisterský nebo doktorandský program • podat on-line žádost (zcela vyplněnou a doložit všechny potřebné doRomano suno – Romský sen. Básně, povídky Knihovna: kumenty) před datem uzávěrky programu a obrázky. 1815–1915 • Amare čhavenge – Našim dětem • zaslat motivační dopis vyjadřující studijní cíle nebo studijní úspěchy Na velkoformátových panelech se představuje to nej- Jazykové a literární hrátky pro děti i dospělé s roma motivaci ke studiu lepší ze soutěže mladých romských talentů, kterou od ským spisovatelem Emilem Cinou, autorem mnoha • zaslat písemnou práci o nejdůležitějších romských otázkách v rodroku 1997 pořádá Nová škola o. p. s. 16. 3.–27. 5. říkanek a krátkých povídek. né zemi, o jejich vlivu na místní společenství a jak by se společnost mohla těmito otázkami zabývat Oliver v. Mengersen: Romové a Sintové v Němec- Dětský ateliér: • přiložit naskenovaný originál vašeho oficiálního výpisu známek ze ku. Historie a současnost 1915–2015 • Workshop s designérkou Nicole Taubinger všech dokončených akademických let a stejně tak ze zimního semestPřednáška z cyklu Kdo jsou Romové? Oliver v. Menru 2011/2012. V případě, že jste v poslední době nestudovali, progersen působí od roku 1998 v Dokumentačním centru Prostranství před Muzeem romské kultury: sím přiložte naskenované originály či ověřené kopie posledních doněmeckých Sintů a Romů v Heidelbergu a je akade- 1910–2040 • Koncert Antonína Gondolána a jeho kapely sažených výpisů známek, vysvědčení a diplomů (např. maturitní vymickým pracovníkem katedry historie na Univerzitě 2110 • Princezna Tma, Divadlo Líšeň svědčení, u letošních maturantů vysvědčení ze všech ročníků střední školy) • přiložit alespoň jedno podrobné doporučení popisující studijní výOtevírací doba • po a so zavřeno • út–pá 10–18, poslední vstup 1715 • ne 10–18, poslední vstup 1715 sledky uchazeče nebo jeho práci v aktivitách týkajících se Romů • elektronicky podepsat část Smluvní podmínky on-line DECEMBROS přihlášky PROSINEC 8 • v říjnu 2012 (datum bude upřesněno) doložit potvrzení o studiu v akreditovaném vysokoškolském zařízení v zemi pobytu (= originál potvrMuzeum romské kultury zení o zápisu na akademický rok 2012/2013) Bratislavská 67, 602 00 Brno, tel.: 545 571 798, 545 581 206, Novinkou pro tento rok bude v rámci hodnocení žádostí i povinný pofax: 545 214 418, gsm: 608 972 782 hovor žadatelů, kteří v akademickém roce 2012/2013 nastoupí do prve-mail:
[email protected], www.rommuz.cz MHD: tram 2, 4, 9 zast. Tkalcovská, tram 3, 5, 11 zast. Dětská nemocnice. ního ročníku bakalářského, magisterského či doktorandského studia. Pohovor bude veden Národní výběrovou komisí. Program na leden 2009 Hledáme pracovníka na pozici Pro získání stipendia na org. akademický rok 2012/2013 je nutné dodržet hlavní účetní – správce rozpočtu stát. přísp. v oblasti kultury Výstavy: dvě uzávěrky, neboli projít dvěmi závaznými částmi procesu. Romská socha 2008 První uzávěrka – 30. 4. 2012 pro podání žádostí o stipendium. Historicky první samostatná výstava z děl romských Náplň: zpracování účetnictví, fyzické inventarizace, účetní sochařů z Česka, Slovenska a Rakouska. metodika a pokyny pro ekonomiku organizace, příprava Druhá uzávěrka – říjen 2012 (bude upřesněno) pro dodání potvrDíla jednadvaceti autorů, kteří pracují s dřevem, podkladů pro zpracování mezd, tvorba rozpočtu, kontrození kontrola o přijetí ke studiu. kamenem, kovem, hlínou, ale i dalšími netradiční- la jeho čerpání, dodržování vnitropodnikových mi sochařskými materiály jako je třeba siporex nebo směrnic Podávání přihlášek probíhá pouze elektronickou formou skrze chlebová střídka. Volba celkem nezvyklých umělecwebovou kterou naleznete na oficiálních webových stránkách kých materiálů dokládá touhu tvořit, která prorazí Požadavky: ekonomickéaplikaci, vzdělání, přehled o účetních, i tam, kde chybějí finance na kvalitní výtvarné suroviny. daňových Roma a právníchEducation normách, vůdčí schopnosti, práce Fund www.romaeducationfund.org. Všechny poPro velký zájem prodlouženo do 22. 3. 2009 s PC, Excel a Word podmínkou, MoneyS3 výhodou třebné informace i samotná webová aplikace je přeložena do českého Výhodou:jazyka, zkušenosti z činnosti státní organizace takže sepříspěvkové nemusíte podání přihlášky obávat. Vyhlášení stipenTrochu jiný svět Fotografie Romů ze Slovenska a Rumunska. dijního programu a další důležité informace naleznete i na webových Nabízíme: HPP, 5 týdnů dovolené, plat v rámci tarifů státAutor Pavel Štěrba, výstava potrvá do 31. 1. 2009 ních organizací nadstandardní stránkách www.romea.cz. V případě nejasností kontaktujte koordinátorku projektu Ivu HlaváčPřihlášky: životopis s výčtem praxe, motivační dopis Stálá expozice: kovou na tel. +420 257 329 667 nebo na e-mailu stipendia.romea@ Příběh Romů (etapa 1939–2005) 15. 1. 2009, nástup únor – březen 2009 Na historické ose prezentuje hmotnou i duchovní Uzávěrka:gmail.com. Lačho lav sar maro / Dobré slovo je jako chleba Romští autoři ve fotografiích Lukáše Houdka. Série černobílých portrétů představuje méně známou součást českého a slovenského literárního kontextu – tvorbu Romů. Fotografie vznikly v rámci cyklu Šukar laviben le Romendar (Romové píší…) pod záštitou občanského sdružení ROMEA. 16. 3.–27. 5.
inzerce
kulturu Romů.
Otevřeno: út–pá 10–18, poslední vstup 17.15 ne 10–17, poslední vstup 16.15
Kontakt: Muzeum romské kultury, Bratislavská 67, 602 00 Brno,
[email protected], info: 775 972 782
Vydávání Romano hangos redakce podporuje MinisterstvoAdresa kultury ČR
KNIHY NA PRODEJ Ilona Ferková: ČORDE ČHAVE / UKRADENÉ DĚTI Dvojjazyčná romsko-česká brožovaná kniha vyprávění ženy milující romský jazyk. S předmluvou Mileny Hübschmannové, jež autorce pomohla začít psát. Cena 35-Kč + poštovné
Romano hangos a Společenství Romů na Moravě
Adresa redakce Romano hangos a Společenství Romů na Moravě
Ladislav Herák-Arpy: ZA MŘÍŽEMI (pravdivá zpráva o intrikách a násilí za zdmi věznic) Zpověď člověka uvězněného ve valdické věznici plná zdrcujících zážitků. Cena 25-Kč + poštovné
Bratislavská 65a, Brno 602 00 tel.: 545 246 673 www.srnm.cz číslo účtu: 27-488570217/0100
Jekhetanutňa čhibaha ... Bratislavská 65a, Brno 602 / Společným jazykem ... Sborník ze semináře o romském jazyce, Tel.:ČR 545pod246 Luhačovice Romano hangos / Romský hlas. Vychází s podporou Ministerstva kultury České2003 republiky. Vydává Společenství Romů na Moravě. Registrováno Ministerstvem kultury č. 673 E 8154. Cena 25-Kč + poštovné 11. číslo „časopisu pro čtenářskou veřejnost“ Šéfredaktor: Pavel Pečínka, tel.: 728 916 007, e-mail:
[email protected]. Redakce: Karel Holomek, Gejza Horváth. Sazba: Radim Šašinka. Externí spolupráce: Kateřina Danyiová, Praha; Jakub Grand Biblio se věnuje romské tématice a je na Moravě, zdarma.– Najdeme v něm rozhovor s hudebníkem Krčík, Praha. Elektronická verze: www.srnm.cz. Redakční rada: Jan HorváthVydalo – obč.Společenství sdružení Romů Studénka; Jiřina Somsiová předsedkyně obč. sdružení, Olomouc; Jana Horváthová – ředitelka Muzea
www.srnm.cz
a redaktorem Romano hangos Gejzou Horváthem účtu: 27-488570217/0100 romské kultury, Brno; Jiřina Šiklová, socioložka; Kumar Vishwanathan, Ostrava; Zíma,čísle: Brno. Adresa Bratislavská 65a, 602 00pojednání Brno, tel.: 545 246 Číslo 673, e-mail:
[email protected]. a s novinářkou Jarmilou Balážovou, objednávkyHynek na telefonním 545 246 673 redakce: o romské literatuře, Muzeu romské kultury atd. na e-mailové adrese:
[email protected]. IČO vydavatele: 44015178. Bankovní spojení: Komerční banka Brno-město,nebo číslo účtu: 27-488570217/0100. Tiskne: Doporučujeme. Grafex, spol. s r.o., Kolonie 304, 679 04 Adamov. Rozšiřuje: Kongrestakt Brno.
PŘEDPLATNÉ ROMANO HANGOS Příjmení a jméno:
Ulice, číslo domu:
PSČ, místo:
Datum narození:
E-mail:
Telefon:
Vydávání Romano hangos podporuje Ministerstvo kultury ČR
www.romea.cz
Romský informační portál
00
