Oslavy TGM v Hradci Králové. Několik ohlédnutí za léty

Masarykova univerzita Filozofická fakulta Historický ústav

Oslavy TGM v Hradci Králové Několik ohlédnutí za léty 1918 – 1935 (magisterská diplomová práce)

Bc. Petra Jeníková

Vedoucí práce: Mgr. Denisa Nečasová, Ph.D.

Brno 2015

Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Denisy Nečasové, Ph.D. a uvedla jsem všechnu použitou literaturu a prameny.

V Brně dne

Petra Jeníková

2

Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí práce Mgr. Denise Nečasové, Ph.D. za její trpělivost, ochotu a rady, jež mi během práce poskytovala. Poděkování patří také ochotným zástupcům královéhradecké Masarykovy společnosti panu Rudolfu Faltejskovi a panu Josefu Duchoňovi, jakož i vstřícnému personálu královéhradeckého okresního archivu. Děkuji též rodině za podporu při studiu. V neposlední řadě děkuji manželovi.

3

Obsah 1 Úvod ..................................................................................................................................................... 5 2 Kolektivní paměť a její podoby ........................................................................................................... 9 3 Pomník T. G. Masaryka na Husově náměstí v Hradci Králové.......................................................... 16 3.1 Myšlenka na vybudování pomníku .............................................................................................. 18 3.2 Přípravné práce a projekt pomníku ............................................................................................. 19 3.3 Položení základního kamene a neočekávané komplikace ........................................................... 20 3.4 Pokračování a dokončení prací na pomníku v roce 1926 ............................................................ 24 3.5 Slavnostní odhalení pomníku ...................................................................................................... 26 3.6 Po odhalení pomníku................................................................................................................... 29 3.7 Masarykův pomník jako místo paměti ........................................................................................ 30 4 Masarykovy prezidentské návštěvy v Hradci Králové .................................................................. 35 4.1 Masarykova návštěva Hradce Králové dne 11. října roku 1919 .................................................. 36 4.1.1 Před návštěvou ..................................................................................................................... 36 4.1.2 Průběh a reflexe návštěvy .................................................................................................... 39 4.2 Masarykova zastávka v Hradci Králové dne 13. července roku 1926 .......................................... 45 4.2.1 Před návštěvou ..................................................................................................................... 45 4.2.2 Průběh uvítání a zhodnocení ................................................................................................ 46 4.3 Poslední Masarykova návštěva v Hradci Králové dne 24. května roku 1929 .............................. 50 4.3.1 Před návštěvou ..................................................................................................................... 50 4.3.2 Průběh a reflexe ................................................................................................................... 52 4.4 Slavnosti vítání prezidenta Masaryka v Hradci Králové jako místo paměti ................................. 56 5 Oslavy 80. narozenin TGM v Hradci Králové ..................................................................................... 59 5.1 Před výročím................................................................................................................................ 59 5.2 Průběh oslav a jejich hodnocení v místním tisku ........................................................................ 63 5.3 Napsáno o Masarykovi ................................................................................................................ 65 5.4 Oslavy Masarykových narozenin jako místo paměti ................................................................... 67 6 Závěr ................................................................................................................................................... 69 Prameny a literatura ............................................................................................................................. 71 Seznam příloh ....................................................................................................................................... 76 Přílohy ................................................................................................................................................... 78

4

1 Úvod „Veliká a nelíčená jest oddanost a láska k Tomáši Masarykovi jako budovateli a řediteli republiky. Ale neskonale hlubší jest tato oddanost k němu jako k člověku.“1

Osobě T. G. Masaryka jsem se věnovala již ve své bakalářské diplomové práci, v níž jsem se snažila ilustrovat fenomén kolektivní paměti na příkladu dvou Masarykových pomníků ve Dvoře Králové nad Labem. V úvodním zamyšlení jsem se soustředila na úlohu pomníků ve společnosti. Ukazuje se, že pomník jakožto určitý prvek či forma vyjádření kolektivní paměti sehrává nezanedbatelnou roli při formování identity. Bez významu jistě nezůstává ani možnost spojení pomníků s určitým politickým režimem či ideologií. V závislosti na proměnách vládnoucí moci pak mnohdy dochází také k vlnám stavění nových nebo naopak bourání starých, nevyhovujících pomníků. Tento proces je možné dobře vysledovat i v případě zmiňovaných pomníků prezidenta Masaryka.2 Tato magisterská diplomová práce navazuje v jistém ohledu na práci předchozí. Také v této práci bude pozornost soustředěna na postavu prezidenta Osvoboditele a jeho zakotvení v kolektivní paměti jednoho města. I zde se zastavíme mimo jiné u pomníku TGM. Místně se však přesuneme do krajského města Hradce Králové. Vzhledem k rozsahu této práce a též

1

Rozhledy 7. 3. 1930, ročník 12, č. 10, s. 1. Petra JANÁKOVÁ, Osudy pomníků T. G. Masaryka ve Dvoře Králové nad Labem 1923 – 1990, diplomová práce, Brno 2012. K problematice pomníků viz dále například Zdeněk HOJDA – Jiří POKORNÝ, Pomníky a zapomníky, Praha 1996 nebo Milan HLAVAČKA (red.), Paměť míst, událostí a osobností: historie jako identita a manipulace, Praha 2011. 2

Osudům konkrétních Masarykových pomníků se věnují například: Petra BLAŽEJOVÁ, Tomáš Garrigue Masaryk a Český Těšín, Český Těšín 2010. Ladislav FORMÁNEK – Lukáš PEŠKA, Odhalení pomníku T. G. M. a návštěva prezidenta republiky Václava Klause v Holicích, Holice 2003. Věra HLADÍKOVÁ, Dva pomníky TGM ve Střekově. Pamětní spis k odhalení pomníku Tomáše Garrigue Masaryka 28. října 2008, Ústí nad Labem 2008. Jiří KOTYK, Pamětní sborník k novému odhalení sochy TGM 28. 10. 1998 v Pardubicích, Pardubice 1998. Pavel KOUKAL, Budu se na vás dívat. Osudy pomníků T. G. Masaryka na severu Čech, Duchcov 2000. Zdeněk MAHLER, K historii pomníku TGM v Praze, in Miroslav Bednář (ed.), Spory o dějiny III. Sborník kritických textů, Praha 2000. Hana SÝKOROVÁ, Pomníky T. G. Masaryka, aneb jak jsme je se slávou stavěli a v tichosti bourali, Ostrava 2007. Miloš TRAPL, Osudy sochy. Sborník k obnovení sochy T. G. Masaryka v Prostějově 1946 – 1998, Prostějov 1999.

5

obsáhlému okruhu dostupných pramenů se časově omezíme pouze na léta 1918 – 1935, tedy období Masarykova prezidentského úřadu. V této době zažívá město Hradec Králové všestranný rozkvět. Pod vedením starosty Františka Ulricha se z města stává významné centrum českého severovýchodu.3 Bourání pevnosti, jež započalo v 90. letech 19. století, umožnilo rychlý urbanistický a architektonický rozvoj města. Zlatá éra královéhradecké architektury je pak spojována se jmény vynikajících architektů, jakými byli mimo jiné Jan Kotěra či Josef Gočár. Rozvoj města i kvalita zdejší výstavby nezůstaly bez povšimnutí a Hradec Králové se tak stal místem, kam přijížděli významní hosté a výpravy nejen z Československa, ale i ze zahraničí, a město tak postupně získávalo pověst „salónu republiky“.4 Ostatně i sám Masaryk jakožto prezident poctil město svou návštěvou hned třikrát. O tom bude pojednáno dále. K upřesnění časových a prostorových rámců této práce však nutno doplnit ještě jednu poznámku. V období nacistické okupace, konkrétně v roce 1942, došlo ke sloučení vlastního města Hradec Králové a přilehlých, dosud správně samostatných obcí.5 Jelikož se tato práce zabývá obdobím do roku 1935, máme v případě Hradce Králové na mysli město v jeho podobě před rokem 1942. Pozornost tedy budeme soustředit pouze na současné „vnitřní město“. Úvodní kapitola této práce bude patřit obecnějšímu pojednání o fenoménu kolektivní paměti. Cílem této kapitoly bude přiblížení vlastního pojmu „kolektivní paměť“. Pokusíme se zde však nejen představit možné definice, ale také objasnit funkce kolektivní paměti, důležitým východiskem pro další zkoumání pak bude taktéž zamyšlení nad jejími formami a projevy. Fenoménu kolektivní paměti byla věnována řada publikací. Pozornost si jistě zaslouží dnes již klasické dílo francouzského filozofa a sociologa Maurice Halbwachse6. Pro naše účely dobře poslouží i pojednání Jana Asmanna v knize Kultura a paměť 7, fenoménem

3

Poprvé byl František Ulrich zvolen starostou města dne 6. února 1895. V čele města pak setrval téměř 35 let až do své rezignace na podzim roku 1929. Bližší pojednání o osobnosti Františka Ulricha viz například Vladimír ŠKALOUD, Starosta Hradce Králové František Ulrich, Hradec Králové 1998, zde s. 9, 10, 124-126. 4 Tamtéž, s. 22, 23, 129, 130. Viz také Marie BENEŠOVÁ a kol., Salón republiky. Moderní architektura Hradce Králové, Hradec Králové 2000. 5 Vladimír ŠKALOUD, Starosta Hradce Králové František Ulrich, Hradec Králové 1998, s. 127. 6 Maurice HALBWACHS, Kolektivní paměť, Praha 2009. 7 Jan ASSMANN, Kultura a paměť. Písmo, vzpomínka a politická identita v rozvinutých kulturách starověku, Praha 2001.

6

paměti se dále zabývá také Jacques Le Goff v díle Paměť a dějiny.8 Další informace můžeme doplnit na základě řady studií, konkrétně zde uveďme například zamyšlení Zdeňka Vašíčka a Françoise Mayer Minulost a současnost, paměť a dějiny publikované ve stejnojmenné knize.9 Teoretické pojednání věnované kolektivní paměti bude tvořit rámec pro centrální část práce. V ní se zaměříme na spojení prezidenta Masaryka s východočeskou metropolí. Možné podoby kolektivní paměti budeme ilustrovat konkrétně na příběhu Masarykova královéhradeckého pomníku, na slavnostech spojených s prezidentovými návštěvami města a konečně také na oslavách u příležitosti prezidentových narozenin. Hlavní příběh Masarykova pomníku v centru Hradce Králové se odehrává v letech 1925 – 1990. Právě roku 1925 dochází k položení základního kamene, slavnostní odhalení pomníku následuje o rok později.10 Roku 1990 pak dochází k poslednímu znovuobnovení pomníku odstraněného v dobách socialismu. Můžeme konstatovat, že královéhradecký pomník TGM do značné míry kopíruje vlny stavění a bourání, jež lze vypozorovat v případě mnohých Masarykových pomníků v rámci celé republiky.11 Osudům hradeckého pomníku byla věnována drobná publikace vydaná právě u příležitosti jeho obnovení v roce 1990.12 Problematikou Masarykových pomníků v Hradci Králové se v současné době zabývá PhDr. Jaroslava Pospíšilová z královéhradeckého muzea. Dle dostupných informací by se v letošním roce měla objevit aktualizovaná verze zmiňované publikace. V této práci se detailněji zaměříme pouze na část příběhu Masarykova královéhradeckého pomníku spadající do období první republiky. Zajímat nás tedy budou především okolnosti vzniku a odhalení pomníku v roce 1926. Pro tuto část práce budeme využívat fondy Státního okresního archivu v Hradci Králové, zejména pak fond Archiv města Hradec Králové a dále fond městského úřadu Hradec Králové (zápisy z jednání městské rady). Další informace poskytnou též městské kroniky a místní tisk. 8

Jacques Le GOFF, Paměť a dějiny, Praha 2007. Zdeněk VAŠÍČEK, Françoise Mayer, Minulost a současnost, paměť a dějiny, Brno 2008. 10 K usnesení městské rady o vybudování pomníku došlo již roku 1923, viz SOkA Hradec Králové, fond Archiv města Hradec Králové, kart. č. 572, sign. 64, inv. č. 2404. 11 Viz Petra JANÁKOVÁ, Osudy pomníků T. G. Masaryka ve Dvoře Králové nad Labem 1923 – 1990, diplomová práce, Brno 2012, s. 10 – 12 a Zdeněk HOJDA – Jiří POKORNÝ, Pomníky a zapomníky, Praha 1996, s. 191 – 204. 12 Josef POTOČEK a kol., Návrat k odkazu svobody, demokracie a mravnosti. Znovuobnovení sochy T. G. Masaryka v Hradci Králové 1990, Hradec Králové 1990. 9

7

V případě Masarykových návštěv Hradce Králové se opět budeme soustředit na období let 1918 – 1935. TGM navštívil město celkem jedenáctkrát, do vymezeného období spadají tři prezidentské návštěvy, a to v letech 1919, 1926 a 1929. V této části práce si přiblížíme mimo jiné průběh slavnostního vítání prezidenta, hlavní roli zde však bude hrát reflexe Masarykových návštěv v místním tisku a kronikách. Budeme využívat informace pěti vybraných zdejších listů, konkrétně se jedná o Český Severovýchod, týdenník Československé strany národně socialistické, Kraj královéhradecký, oficielní orgán Republikánské strany československého venkova (Orgán republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu), Nové směry, týdenník krajské organisace Politické strany živnostnictva a obchodnictva československého

(Týdeník

československé

živnostensko-obchodnické

strany

středostavovské), Osvětu lidu, pokrokové noviny pro český východ a severovýchod (Orgán československé národní demokracie v župě královéhradecké) a Rozhledy, orgán Československé sociálně demokratické strany dělnické pro severovýchodní Čechy (pro župu královéhradeckou).13 Přehled o jednotlivých Masarykových návštěvách Hradce Králové přinesla též publikace místního badatele Ludvíka Domečky vydaná roku 1930. V novější literatuře nacházíme stručné pojednání o návštěvách TGM v knize Královéhradecké obrázky, jedná se však spíše publikaci populárně naučného stylu.14 Obdobnou koncepci i cíle jako v případě Masarykových návštěv bude sledovat poslední část práce věnovaná královéhradeckým oslavám prezidentových narozenin. Konkrétně se budeme zabývat oslavami 80. narozenin TGM v březnu roku 1930. Čerpat budeme opět především z místního tisku, případně z městských kronik. V souvislosti s Masarykovými oslavami uveďme, že tradici veřejných shromáždění u příležitosti výročí narozenin a úmrtí

13

Český severovýchod vycházel v letech 1923 – 1933 obvykle jednou týdně s výjimkou let 1923 – 1924, kdy se jednalo o čtrnáctideník. Kraj královéhradecký vycházel v letech 1910 – 1945 dvakrát týdně. Týdeník Nové směry byl vydáván v letech 1919 – 1939. Osvěta lidu byla vydávána v letech 1896 – 1941 s výjimkou let 1917 – 1918. Periodicita listu se měnila, v námi sledovaném období list vycházel obvykle dvakrát týdně. Rozhledy vycházely v letech 1919 – 1938 obvykle jednou týdně. Názvy některých listů se během let proměňovaly, pozměněné názvy uvádím v závorkách. 14 Ludvík DOMEČKA, Dr. T. G. Masaryk na Královéhradecku, Hradec Králové 1930. Jiří MALINA, Královéhradecké obrázky. 2. díl, Hradec Králové 2006.

8

TGM u jeho pomníku v Hradci králové udržují v současné době členové místní pobočky Masarykovy společnosti.15

2 Kolektivní paměť a její podoby „Paměť potřebuje místa.“16

Současný trend ve výzkumu fenoménu paměti bychom mohli slovy Milana Hlavačky shrnout následovně: „od zkoumání otázky individuální lidské paměti a lidského zapomínání z hlediska jedince … se přešlo k analyzování kolektivní paměti a hlavně jejího vlivu na vytváření a zachovávání paměti a identity kolektivní“.17 Paměť již nezůstává pouze doménou filozofů, psychologů či sociologů, nýbrž sehrává roli i na poli zkoumání historického.18 Ve snaze o uchopení pojmu paměti ovšem narážíme na drobný problém. V literatuře se setkáváme s množstvím různých specifikujících přívlastků, přičemž „ve věci definice ani vzájemné hierarchie jednotlivých kategorií nepanuje souhlas“.19 Mluvíme pak například o paměti kolektivní, kulturní, sociální či komunikativní. Vzhledem k této rozrůzněnosti pojmů není zcela snadné vytvořit jednotnou, univerzální definici kolektivní paměti. Pokusíme se zde tedy alespoň nastínit několik možných pohledů. Začněme konceptem z poloviny minulého století, jehož autorem je známý francouzský sociolog a teoretik paměti Maurice Halbwachs. Nahlédnout do základních Halbwachsových tezí můžeme prostřednictvím díla Kolektivní paměť. Halbwachs ve svém pojednání rozlišuje dva druhy vzpomínek. Jedná se na jedné straně o vzpomínky individuální, na druhé straně o vzpomínky kolektivní. Jedinec se pak tudíž podle Halbwachse podílí na dvojím druhu vzpomínek. V této souvislosti hovoří autor též o paměti osobní a sociální (popřípadě paměti 15

Bližší informace lze nalézt na internetových stránkách Masarykovy společnosti, online: http://masarykovaspolecnost.cz/masarykova-spolecnost/pobocky/hradec-kralove, stahováno 3. 1. 2015. 16 Jan ASSMANN, Kultura a paměť. Písmo, vzpomínka a politická identita v rozvinutých kulturách starověku, Praha 2001, s. 39. 17 Milan HLAVAČKA, Místa paměti a jejich „místo“ v historickém a společenském „provozu“, in Milan Hlavačka (red.), Paměť míst, událostí a osobností: historie jako identita a manipulace, Praha 2011, s. 10. 18 Tamtéž. 19 Svatava RAKOVÁ, Místa paměti na přelomu tisíciletí, in Milan Hlavačka (red.), Paměť míst, událostí a osobností: historie jako identita a manipulace, Praha 2011, s. 28.

9

autobiografické a historické)20. Paměť osobní se mnohdy opírá o paměť kolektivní („chce-li si ověřit či upřesnit nějaké vzpomínky nebo dokonce zaplnit určité mezery“21), někdy s ní dokonce dočasně splývá, paměť kolektivní naproti tomu „individuální paměti obklopuje, ale nesplývá s nimi“.22 Ústřední roli v Halbwachsově teorii sehrává proces socializace jedince a s ním myšlenka společenské podmíněnosti paměti.23 Vlastníkem paměti je podle Halbwachse sice jednotlivec, jeho paměť je ale tvarována kolektivem. Jinými slovy, „paměť je vždy kolektivní, skupinově specifická“.24 Připomeňme ještě, že dle Halbwachse není kolektivní paměť totožná s historií. Historie je totiž určitým výběrem faktů uspořádaných dle pravidel, která ovšem nebyla vlastní skupině, jež tyto minulé události udržovala v živoucí podobě. Kolektivní paměť nepřesahuje hranice dané skupiny. Naproti tomu historie stojí de facto mimo skupiny či nad nimi. Můžeme říci, že historie začíná tam, kde se již paměť nemůže opřít o skupinu, tedy vlastně v momentě, „kde končí tradice“ a „kde zaniká nebo se rozkládá sociální paměť“.25 Nejvýznamnější rysy kolektivní paměti v návaznosti na Maurice Halbwachse bychom tedy mohli shrnout následovně: Kolektivní paměť je závislá na skupině. S ohledem na množství různých skupin pak může existovat také celá řada kolektivních pamětí. Neexistuje tak žádná „univerzální paměť“. Důležitým znakem kolektivní paměti je dále její ukotvení v určitém konkrétním časovém a prostorovém rámci. Jiné pojetí fenoménu paměti předkládá německý badatel Jan Assmann například v díle Kultura a paměť. Podobně jako Halbwachs vztahuje Assmann vzpomínání ke skupině.26

20

Maurice HALBWACHS, Kolektivní paměť, Praha 2009, s. 95. Tamtéž, s. 93. Pro úplnost dodejme, že Halbwachs hovoří také o tzv. vypůjčené paměti. Jedná se o případ, kdy si člověk vypomáhá vzpomínkami jiných, aby si mohl vybavit svou vlastní minulost. „Odvolává se na záchytné body, které existují mimo něj a které jsou určeny společností“. Tamtéž, s. 94. 22 Maurice HALBWACHS, Kolektivní paměť, Praha 2009, s. 93. 23 Právě v myšlence společenské podmíněnosti paměti ovšem spočívá zároveň slabina Halbwachsovy teorie, na niž ve své práci upozorňuje například Jan Assmann. Jedinec vyrůstající v odloučení od společnosti by totiž v důsledku této teorie neměl vůbec žádnou paměť, neboť „vzpomínky, a to i osobní, vznikají (dle Halbwachse) pouze díky komunikaci a interakci v rámci společenských skupin“. Jan ASSMANN, Kultura a paměť. Písmo, vzpomínka a politická identita v rozvinutých kulturách starověku, Praha 2001, s. 36. 24 Jan ASSMANN, Kultura a paměť, s. 36, 43. 25 Maurice HALBWACHS, Kolektivní paměť, s. 123 – 126, 128. 26 Jan ASSMANN, Kultura a paměť, s. 31, 32. 21

10

Zatímco Halbwachs ve svém díle odlišuje paměť osobní a paměť kolektivní, přichází Assmann s konceptem kulturní paměti. Dále pak rozlišuje paměť kulturní a paměť komunikativní. Komunikativní paměť se dle Assmanna rozvíjí u určité skupiny lidí v určitém čase a zahrnuje vzpomínky vztahující se k nedávné minulosti, vzpomínky sdílené se současníky. Zemřou-li nositelé, zaniká také paměť. Jako příklad komunikativní paměti uvádí Assmann paměť generační.27 Naproti tomu paměť kulturní se soustřeďuje na určité body v minulosti. Minulost zde vystupuje v podobě jakýchsi vzpomínkových figur, z faktických dějin se pak prostřednictvím vzpomínání stává mýtus. Kulturní paměť tedy na rozdíl od paměti komunikativní vykazuje určité rysy sakrality. Můžeme zde hovořit také o protikladu mezi všedním a svátečním. Významným znakem kulturní paměti je tedy dle Assmanna zformovanost a obřadnost. 28 Ukažme si však ještě na další protiklad mezi komunikativní a kulturní vzpomínkou. Ten spočívá podle Assmanna ve struktuře participace. Zatímco v případě komunikativní paměti nenacházíme žádné speciální nositele, neboť každý je považován za stejně kompetentního, má paměť kulturní své specialisty. Jejími nositeli pak mohou být, jak uvádí Assmann, například učitelé, učenci, umělci a podobně. Dalším rysem kulturní paměti může být také určitá kontrola jejího šíření.29 Vzniká otázka, jakým způsobem se skupina podílí na kulturní paměti, je-li tato paměť šířena pouze prostřednictvím speciálních nositelů. Dle Assmanna se tak děje prostřednictvím osobní přítomnosti a shromažďování se. Pro takové shromažďování je ovšem třeba vytvořit příležitosti. Vhodnými příležitostmi mohou být kupříkladu svátky.30 Ve své studii věnované státním svátkům na Slovensku označuje Dušan Kováč svátky za důležitá místa paměti. Ačkoliv svátky mají na rozdíl od pomníků, soch apod. spíše virtuální charakter, přesto se výrazně zapisují do vědomí společnosti. Zatímco totiž hmotné

27

Jan ASSMANN, Kultura a paměť, s. 48. Tamtéž, s. 50, 55. 29 Tamtéž, s. 51, 52. Pro další srovnání mezi komunikativní a kulturní pamětí viz tamtéž, s. 53. 30 Tamtéž, s. 54. 28

11

památníky mívají často omezenou lokální působnost, působení svátků může být celoplošné.31 Pozvolna tak v naší úvaze přecházíme k otázce, v jakých formách se kolektivní paměť může vyskytovat. Ve výše uvedeném příspěvku jsme se setkali s označením „místa paměti“. Připomeňme zde tedy nyní autora konceptu míst paměti, francouzského historika Pierra Noru. Nora ve svém díle popisuje transformaci živé paměti na místa paměti. Podle Nory „je paměť propojena s určitým místem či objektem, protože jen přes taková místa a objekty jsou lidé schopni vzpomínat“.32 Můžeme pak hovořit o místech, do nichž „se kolektivní paměť přemístila, poté co zaniklo její přirozené prostředí a začaly mizet generace, které byly s touto minulostí bezprostředně spojeny“.33 Daný prostor se ovšem stává místem paměti, teprve jsou-li splněny určité předpoklady. Jedná se například o případ, kdy je konkrétnímu místu připsán určitý symbolický význam nebo se s ním pojí určitý rituál. Právě kolem takových míst dochází ke znovuprožívání a ritualizování minulosti.34 Je ovšem třeba si uvědomit, že místa paměti nemusí být nutně vázána na konkrétní prostor. Již jsme se setkali se státními svátky coby místy paměti. Jacques Le Goff ve svém díle Paměť a dějiny konstatuje: „Kolektivní paměť se zkoumá, zachraňuje a uctívá nikoli už v událostech, ale v dlouhém trvání, a spíš než v textech se hledá v obrazech, gestech, rituálech a oslavách“.35 Inventář míst paměti může tedy zahrnovat konkrétní i abstraktní místa, jakými mohou být kupříkladu emblémy, pomníky a památníky, hřbitovy, bojiště, ale též svátky, slavnosti či rituály.36 Le Goff k tomuto výčtu připojuje také místa, jako jsou archivy, knihovny, muzea, architektonická místa, stavby, oslavy památných událostí, poutě nebo výročí a dále také učebnice, autobiografie či spolky.37

31

Dušan KOVÁČ, Štátne sviatky v Slovenskej republike jako „miesta pamäti“, “, in Milan Hlavačka (red.), Paměť míst, událostí a osobností: historie jako identita a manipulace, Praha 2011, s. 105, 106. 32 Gábor OLÁH, Kolektivní paměť, prostor, významy. Případ náměstí Svobody v Budapešti, Sociologický časopis, 2013, č. 5, s. 736. 33 Milan HLAVAČKA, Místa paměti a jejich „místo“ v historickém a společenském „provozu“, in Milan Hlavačka (red.), Paměť míst, událostí a osobností: historie jako identita a manipulace, Praha 2011, s. 12. 34 Tamtéž. 35 Jacques Le GOFF, Paměť a dějiny, Praha 2007, s. 108. 36 Milan HLAVAČKA, Místa paměti a jejich „místo“ v historickém a společenském „provozu“, in Milan Hlavačka (red.), Paměť míst, událostí a osobností: historie jako identita a manipulace, Praha 2011, s. 12. 37 Jacques Le GOFF, Paměť a dějiny, s. 108.

12

Dle Le Goffa prochází kolektivní paměť významnou proměnou s rozšířením písma. Paměť se objevuje v nových formách, totiž v podobě nápisu či dokumentu. Nová civilizace nápisu přichází podle Le Goffa přibližně v polovině 19. století například v podobě uličních tabulí či pamětních desek. V téže době znovu narůstá také obliba soch a pomníků vůbec, zakládají se nové instituce. Zejména v období po první světové válce pak dochází k rozkvětu vzpomínání na mrtvé. Novinkou 20. století je také rozmach fotografie.38 Zastavme se nyní blíže u pomníku jakožto nositele kolektivní paměti. Nad definicí pomníku jsem se zamýšlela už ve své bakalářské práci. Připomeňme, že na pomník můžeme nahlížet coby na architektonické či umělecké dílo a následně se tedy zabývat jeho formou a zpracováním, v závislosti na jeho ztvárnění pak můžeme rozlišovat různé typy pomníků. Jiný pohled na definici pomníku přinese zamyšlení nad jeho funkcí.39 A právě v souvislosti s funkcí můžeme hovořit o pomníku coby místu paměti. „Veřejný prostor a objekty v něm oslavují a připomínají konkrétní historické a mýtické události, vítězství či porážky, kulturní a historické osobnosti a hrdiny. … Památníky jsou nositeli významů, které jsou těžko definovatelné a uchopitelné, ale jsou silně emocionální“ (příkladem takových „reprezentovaných významů“ mohou být odkazy na svobodu, vítězství, smrt a podobně).40 V sochách a památnících tedy dochází k určitému zhmotnění významů a kolektivní paměti a právě prostřednictvím významů reprezentovaných sochami či památníky se naskýtá možnost rekonstrukce a interpretace událostí. Památník může zůstat nositelem kolektivní paměti i v případě, že je z daného prostoru odstraněn, neboť „absence objektu neznamená zánik významu a paměti“.41 Zaměřme se v krátkosti ještě na některá abstraktní místa paměti. Rozličné formy praktik vzpomínání můžeme pozorovat například při veřejných rituálech. Takové kolektivní rituály, jakými mohou být konkrétně například společné pochody, zpěv, tanec, modlitba a další,

38

Jacques Le GOFF, Paměť a dějiny, s. 74, 75, 101, 103. Petra JANÁKOVÁ, Osudy pomníků T. G. Masaryka ve Dvoře Králové nad Labem 1923 – 1990, diplomová práce, Brno 2012, s. 9, 10. 40 Gábor OLÁH, Kolektivní paměť, prostor, významy. Případ náměstí Svobody v Budapešti, Sociologický časopis, 2013, č. 5, s. 730. 41 Tamtéž, s. 734. 39

13

přispívají ke sjednocení chování účastníků a sehrávají významnou roli při vytváření kolektivní identity. 42 V předcházejících odstavcích jsme se seznámili s konceptem míst paměti a nastínili jsme možné rozlišení na místa konkrétní a abstraktní. U zmíněného konceptu ještě zůstaňme a zamysleme se nad otázkou, kdo stojí v pozadí vzniku míst paměti. Svatava Raková se ve své studii vrací k Norovu dělení paměti na paměť žitou (také rodovou či generační) a paměť umělou (kolektivní). Tyto paměti existují vedle sebe, paměť umělá ovšem během dějinného vývoje prochází určitým procesem rekonstrukce a mnohdy podléhá doplnění či změnám. Díky tomu může taková „umělá paměť“ plnit disciplinační, případně mobilizační funkci. Na základě toho dochází Raková k závěru, že „místa paměti jsou … vyjádřením (zvěcněním) oficiálních či vládnoucích diskursů“.43 Podobně také proměny míst paměti jsou dle Rakové zejména výsledkem zásahů shora.44 V tomto případě bychom tedy mohli hovořit o jakýchsi oficiálních místech paměti. Nutno ovšem dodat, že kolektivní paměť může mít i místa neoficiálního charakteru. Milan Hlavačka v souvislosti s tím hovoří o paměti oficiální a její lidové (případně zlidovělé) podobě. Předmětem zkoumání pak může být kupříkladu spontánní přežívání „předchozích dominantních paměťových struktur a hierarchií v nové situaci“, případně „vědomé udržování zavržených a zakázaných tradic“ či „odraz přijatého dominantního diskursu v memoriálních projevech širších společenských vrstev“.45 Již jsme si představili několik pohledů na definici kolektivní paměti a taktéž jsme si ukázali její možné formy či podoby. Uvažujme nyní v závěru této kapitoly nad funkcemi kolektivní paměti. Naši úvahu bychom mohli uvést citátem z již dříve zmiňovaného díla Jacquese Le Goffa Paměť a dějiny: „Jako může … amnézie způsobovat více či méně závažné poruchy

42

Gábor OLÁH, Kolektivní paměť, prostor, významy. Případ náměstí Svobody v Budapešti, Sociologický časopis, 2013, č. 5, s. 730, Bernhard GIESEN, V různém čase, v různém rytmu, s rozdílnou pamětí, Sociální studia, 2007, č. 1-2, s. 73. 43 Svatava RAKOVÁ, Místa paměti na přelomu tisíciletí, in Milan Hlavačka (red.), Paměť míst, událostí a osobností: historie jako identita a manipulace, Praha 2011, s. 25. 44 Tamtéž, s. 26. 45 Milan HLAVAČKA, Místa paměti a jejich „místo“ v historickém a společenském „provozu“, in Milan Hlavačka (red.), Paměť míst, událostí a osobností: historie jako identita a manipulace, Praha 2011, s. 18, 19.

14

v rámci osobnosti jedince, může také absence nebo záměrná či nechtěná ztráta kolektivní paměti u populací a národů způsobovat závažné poruchy kolektivní identity“.46 Kolektivní paměť tedy sehrává významnou roli při hledání, formování a udržování identity. Jako identifikační nástroje pak slouží právě jednotlivá místa paměti, ať už fyzická (například budovy, pomníky, památníky47), nebo abstraktní (jakými mohou být kupříkladu oslavy, symboly, rituály, písně a podobně). Prvkem identifikace mohou být dále také „literární kodifikace paměti“ (jako jsou slovníky, encyklopedie, učebnice, tisk) či „mentální místa paměti“ (zde máme na mysli například volbu a používání konkrétní slovní zásoby).48 Le Goff ve svém díle zmiňuje ještě další funkci kolektivní paměti. Paměť je podle něj totiž také „mocenským nástrojem a cílem“.49 A jak ve své studii připomíná Milan Hlavačka, „obraz minulosti se neustále mění podle priorit a zájmů přítomné společnosti, popřípadě její politické elity“.50 Kolektivní paměť tedy představuje také důležitý faktor v boji o moc, o ovládnutí vzpomínek. V následující kapitole se pokusíme přiblížit některé podoby a funkce kolektivní paměti na konkrétních příkladech z města Hradec Králové. Nejprve se budeme věnovat Masarykovu královéhradeckému pomníku a poté slavnostem spojovaným s prezidentovými návštěvami města a dále oslavám u příležitosti Masarykových narozenin.

46

Jacques Le GOFF, Paměť a dějiny, Praha 2007, s. 69. Gábor Oláh o památníku coby nástroji identifikace uvádí: „Sochy a památníky mohou hrát důležitou roli v kulturním a společenském životě měst a jejich obyvatel. Díky kolektivní paměti vzniká mezi jedinci a prostorem vztah, který je jedním z mnoha faktorů sebeidentifikace jedince. Památník se může stát silným faktorem identifikace jedince se skupinou“. Gábor OLÁH, Kolektivní paměť, prostor, významy. Případ náměstí Svobody v Budapešti, Sociologický časopis, 2013, č. 5, s. 732. 48 Svatava RAKOVÁ, Místa paměti na přelomu tisíciletí, s. 22, 23. Milan HLAVAČKA, Místa paměti a jejich „místo“ v historickém a společenském „provozu“, s. 11, 20. Jacques Le GOFF, Paměť a dějiny, s. 111. 49 Jacques Le GOFF, Paměť a dějiny, Praha 2007, s. 111. 50 Milan HLAVAČKA, Místa paměti a jejich „místo“ v historickém a společenském „provozu“, in Milan Hlavačka (red.), Paměť míst, událostí a osobností: historie jako identita a manipulace, Praha 2011, s. 13, 14. 47

15

3 Pomník T. G. Masaryka na Husově náměstí51 v Hradci Králové „Za živa pomník, to je divná věc, já nevím, co to znamená. Obyčejně až po smrti se staví takové věci. To je takový vykřičník. Dej pozor, dej pozor!“ Ze středu hostů ozve se výkřik: „To znamená, že Vás máme rádi, ať to víte již za živa“.52

Vyhlášení samostatného Československa dne 28. října roku 1918 se setkalo i v Hradci Králové s radostnou odezvou. Na domech zavlály české prapory, objevily se i slovanské trikolory a odznaky americké. Ještě téhož dne bylo přikročeno k odstraňování symbolů starého režimu – rakouských orlů – ze státních i jiných budov. Ony odznaky „zhroucené moci“ zdejší mládež dle zápisu kronikáře s nadšením házela do Labe.53 Zároveň s mizejícími připomínkami monarchie se také otevřel prostor pro nové hrdiny. Jedním z nich byl bezesporu i pozdější prezident T. G. Masaryk. Již 29. října bylo na základě jednomyslného usnesení městského zastupitelstva Hradce Králové Masarykovi uděleno čestné občanství.54 V následujících měsících došlo také na přejmenování náměstí a ulic. Tak se například nábřeží Františka Josefa stalo nábřežím Masarykovým, náměstí Františka Josefa náměstím Svobody, most císaře Karla mostem Wilsonovým.55 Už v prvním poválečném roce dočkal se T. G. Masaryk také svého prvního pomníku. Dle knihy Pomníky a zapomníky autorů Zdeňka Hojdy a Jiřího Pokorného byl tento vystavěn v srpnu 51

Náměstí Husovo od roku 1914 do roku 1931 (s výjimkou let 1916 – 1918), roku 1931 přejmenováno na náměstí Masarykovo. Pojmenování změněno roku 1940 v době nacistické okupace. V letech 1945 - 1953 opět Masarykovo náměstí, poté pravděpodobně v důsledku protimasarykovské kampaně znovu několikrát přejmenováno. V současné době Masarykovo náměstí. Viz Bohumír DEJMEK, Historie a současnost Hradce Králové ve jménech ulic, Hradec Králové 1993, s. 76. 52 Reakce TGM, když si prohlédl vlastní pomník v Hradci Králové, jak je zaznamenána v tisku, viz Slavné uvítání p. presidenta na Hradecku, Rozhledy 31. 5. 1929, ročník 11, č. 22. s. 1. 53 SOkA Hradec Králové, fond Archiv města Hradec Králové, Pamětní kniha města Hradce Králové za léta 1918 – 1921, rok 1918, kn. 232, inv. č. 521, s. 125. Odstraňování symbolů monarchie pokračovalo i v následujícím roce. Například Nové směry přinesly zprávu o odstranění kamenného orla z bývalé radnice pod titulkem Poslední zbytky, připomínající rakousko, mizí, Nové směry 18. 10. 1919, ročník 1, č. 32, s. 5. 54 SOkA Hradec Králové, fond Archiv města Hradec Králové, Pamětní kniha města Hradce Králové za léta 1918 – 1921, rok 1918, kn. 232, inv. č. 521, s. 129. Čestné občanství bylo téhož dne uděleno také Karlu Kramářovi, Františku Staňkovi, Václavu Klofáčovi a Gustavu Habrmanovi. 55 Tamtéž, s. 142.

16

roku 1919 v Loučce u Litovle. Českými zeměmi pak proběhly tři výraznější vlny stavění (a bourání) Masarykových pomníků. První spadá do roku 1928 ve spojení s oslavami desátého výročí republiky. Další velká vlna budování pomníků TGM pak přichází ve druhé polovině 30. let v reakci na Masarykovu abdikaci dne 14. prosince roku 1935 a zvláště pak jeho úmrtí dne 14. září roku 1937. Pomníky v této době národ vzdával poslední poctu svému prezidentovi. Současně představoval Masarykův odkaz významnou ideologickou oporu v dobách nacistického nebezpečí. V období okupace se pak Masarykovy pomníky často stávaly místem, kam Češi pokládali květiny, což budilo pobouření Němců. Okupační správa řešila situaci demontáží pomníků, také ve snaze oslabit vzpomínky na první republiku. Během let 1939 až 1940 pak pomníky TGM z území Protektorátu prakticky zmizely. K obnově Masarykových pomníků bylo na mnoha místech přistoupeno roku 1945. V 50. letech ovšem v důsledku protimasarykovského postoje KSČ začaly pomníky znovu mizet. Pokusy o obnovení Masarykových pomníků v roce 1968 byly ve většině případů neúspěšné. Pomníky se tak na svá místa začaly vracet povětšinou až po roce 1989.56 Jak jsem již zmínila v úvodu práce, v této kapitole se zaměříme na příběh jednoho z Masarykových královéhradeckých pomníků nacházejícího se v centru města na dnešním Masarykově náměstí. Jelikož je tato práce vymezena obdobím let 1918 – 1935, shrneme pozdější osudy pomníku pouze ve stručném přehledu. Protože také ke vzniku „velkého Hradce Králové“, tedy ke sloučení města Hradec Králové a jeho předměstí, došlo teprve roku 1942, bude pozornost věnována pouze současnému vnitřnímu městu. Proto se zde nebudeme zabývat dalšími Masarykovými pomníky, jež bychom dnes sice mohli najít na území města, v námi zkoumaném období se však tyto nacházely na území samostatných obcí.57

56

Zdeněk HOJDA - Jiří POKORNÝ, Pomníky a zapomníky, Praha 1996, s. 192, 197, 200 – 204. Jedná se například o tyto pomníky: - pomník padlých v 1. světové válce s reliéfem TGM, Březhrad, odhalen 1920, reliéf byl později odstraněn a na pomník se již nevrátil - památník národního osvobození (památník padlým v 1. světové válce) s reliéfem TGM v Malšovicích, odhalen 29. 10. 1922, několikrát odstraněn, obnoven 1. 9. 1990 - památník padlým s reliéfem TGM v Třebši, odhalen v srpnu 1923, reliéf byl také několikrát odstraněn, navrácen až v roce 2002 57

17

3.1 Myšlenka na vybudování pomníku Ukázali jsme si, že budování pomníků prezidenta Osvoboditele započalo již v prvních poválečných letech, další výraznější vlna stavění pomníků TGM pak následovala roku 1928 ve spojitosti s oslavami desetiletého trvání státu. Vznik pomníku v Hradci Králové spadá již mezidobí před rokem 1928 a v listu Prager Presse je označován dokonce za „prvý monumentální pomník presidenta T. G. Masaryka“ či „prvý opravdový pomník našeho Osvoboditele“.58 Autor článku zdůrazňuje také umělecké kvality díla a upozorňuje, že tímto počinem Hradec Králové předešel dokonce i hlavní město Prahu.59 Začněme tedy nyní vyprávět příběh Masarykova královéhradeckého pomníku. Přenesme se v čase do roku 1923. Dne 23. května tohoto roku dochází k usnesení královéhradecké městské rady o záměru zřídit ve městě pomník prezidentu Masarykovi, a to ku příležitosti Masarykových 75. narozenin. Usnesení o vybudování pomníku je prakticky obratem rozesláno redakcím zdejších listů s prosbou o uveřejnění a místním organizacím politických stran s žádostí o vyslání zástupců do komitétu pro zřízení pomníku. U pokladny městského důchodenského úřadu je také založen zvláštní účet „Fond na zřízení pomníku v Hradci Králové panu presidentu republiky Dr. T. G. Masarykovi“. Ještě téhož dne daroval starosta města Dr. František Ulrich fondu 1000 Kč jako příspěvek na vybudování pomníku.60 Takové tedy byly „úřední“ počátky snahy o vybudování pomníku TGM v Hradci Králové. Co však usnesení městské rady předcházelo? Dle místního listu Rozhledy se myšlenka na - busta TGM v budově pošty na dnešním Riegrově náměstí, odstraněna na příkaz nacistů, po válce obnovena, dnes se busta nachází na schodišti v 1. patře budovy - busta TGM v budově školy, Nový Hradec Králové, busta zde byla umístěna pravděpodobně při otevření školy roku 1930, další osudy nejasné - busta TGM v budově hlavního nádraží, osudy nejasné - busta TGM v budově krajského soudu, odhalena dne 7. 3. 1935 58

Prvý monumentální pomník presidenta T. G. Masaryka, Kraj královéhradecký, 14. 8. 1926, ročník 17, č. 61-62, s. 1,2. 59 Tamtéž, s. 2. 60 SOkA Hradec Králové, fond Archiv města Hradec Králové, Pamětní kniha města Hradce Králové za léta 1922 – 1924, rok 1923, kn. 233, inv. č. 522, s. 140. SOkA Hradec Králové, fond Archiv města Hradec Králové, kart. č. 572, sign. 64, inv. č. 2404. Obeslány byly následující politické strany: strana národně demokratická, strana socialistická, strana lidová, strana sociálně demokratická a středostavovská strana živnostensko-obchodní. Každá strana měla do komitétu vyslat po dvou zástupcích. Organizace strany komunistické a agrárníků byly obeslány pravděpodobně až v dubnu roku 1924.

18

postavení pomníku zrodila poprvé při besedě v hostinci „Na růžku“. Zde prý několik hostů složilo první příspěvek a žádost, aby městská rada vzala myšlenku na postavení pomníku za svou. Tuto informaci se bohužel nepodařilo doložit dalšími prameny, proto ji zde uvádím spíše jako zajímavost.61

3.2 Přípravné práce a projekt pomníku Události roku 1924 Dne 18. února roku 1924 se konala společná schůze královéhradecké městské rady a finanční komise. Návrh na postavení pomníku TGM byl všemi účastníky schválen a bylo navrženo taktéž zřízení užšího přípravného komitétu pro postavení Masarykova pomníku. Do komitétu byl zvolen starosta města František Ulrich a zástupci místních politických stran.62 Ve schůzi městské rady se zástupci politických stran dne 9. dubna bylo rozhodnuto, že Masarykův pomník bude stát na Husově náměstí.63 Na základě usnesení městské rady téhož dne byl o vypracování návrhu na pomník TGM požádán sochař Jan Štursa, profesor na Akademii výtvarných umění v Praze.64 Odpověď sochařova se zachovala v dopise starostovi Františku Ulrichovi ze dne 11. června. Štursa navrhuje provedení pomníku coby bronzové sochy v celkové ceně 160 tisíc Kč.65 V dopise je dále přislíbeno dodání modelu pomníku do října téhož roku, vlastní socha by pak měla být hotova v takovém termínu, aby bylo možno pomník postavit do 28. října roku 1925.

61

Pomník p. presidenta T. G. Masaryka v Hradci Králové, Rozhledy 28. 10. 1926, ročník 8, č. 44, s. 1. SOkA Hradec Králové, fond Archiv města Hradec Králové, kart. č. 572, sign. 64, inv. č. 2404. SOkA Hradec Králové, fond Archiv města Hradec Králové, Pamětní kniha města Hradce Králové za léta 1922 – 1924, rok 1924, kn. 233, inv. č. 522, s. 43. 63 Tamtéž, s. 99. 64 Jan Štursa je považován za umělce, který jak svou tvorbou, tak pedagogickou činností významně ovlivnil sochařství první republiky. Podílel se na vytváření formy nové ikonografie mladého Československa. Mimo jiné navrhoval pro republiku nové mince a také pracoval na podobizně TGM pro poslaneckou sněmovnu. Zajímavostí je, že hlava této podobizny se stala oblíbeným oficiálním portrétem prezidenta. Petr WITTLICH, Jan Štursa, Praha 2008, s. 159. 65 Dopis Jana Štursy starostovi Ulrichovi ze dne 11. 6. 1924, SOkA Hradec Králové, fond Archiv města Hradec Králové, kart. č. 572, sign. 64, inv. č. 2404. Jedná se o sochu TGM v nadživotní velikosti o výšce přibližně 2,8 metru bez podstavce, cena je uvedena taktéž pouze za vlastní sochu bez podstavce. 62

19

Štursova nabídka byla přijata usnesením městské rady dne 14. června, rozhodnutí rady bylo profesoru Štursovi tlumočeno dopisem ze dne 18. června.66 Koncem měsíce června bylo dále rozhodnuto o zadání soklu pro pomník architektu Josefu Gočárovi.67 Připomeňme, že toto nebyla první Gočárova zakázka pro Hradec Králové.68 Již od roku 1922 pracoval Gočár na projektu Anglobanky právě na Husově náměstí. Na koncepci Anglobanky řešené v uměřeném národním slohu navázal sjednoceným průčelím trojice sousedních domů a vytvořil tak unikátní architektonickou kulisu pro budoucí prezidentův pomník. Pro zajímavost uveďme, že průčelí navazujících objektů jsou korunována útvary připomínajícími písmena M. Je možné, že se jedná o architektovu hříčku se jménem prezidenta. Dále byl Gočár pověřen celkovou architektonickou úpravou náměstí.69 Není také náhodou, že na projektu Masarykova královéhradeckého pomníku spolupracovali právě Gočár se Štursou. Oba byli členy Spolku výtvarných umělců Mánes a také profesory na Akademii výtvarných umění v Praze. Jejich spolupráci můžeme sledovat například již v letech 1921 – 1923, kdy Jan Štursa tvořil (mimochodem společně s Otto Gutfreundem, o němž se zmíníme později) sochařskou výzdobu pro Gočárem projektovanou Legiobanku v Praze.70

3.3 Položení základního kamene a neočekávané komplikace Události roku 1925 Práce na projektu pomníku zdárně pokračovaly i v roce 1925. Od zdejšího kameníka a sochaře Václava Škody byla vyžádána nabídka na provedení kamenických prací souvisejících s položením základního kamene pro pomník. Příslušná nabídka na práce 66

Dopis Janu Štursovi ze dne 18. 6. 1924, SOkA Hradec Králové, fond Archiv města Hradec Králové, kart. č. 572, sign. 64, inv. č. 2404. 67 SOkA Hradec Králové, fond Archiv města Hradec Králové, kart. č. 572, sign. 64, inv. č. 2404. 68 Architekt Gočár pracoval pro Hradec Králové již v době před první světovou válkou. V letech 1904 – 1905 zde realizoval dvojici obytných domů a dále v letech 1909 - 1910 modernistické schodiště u kostela Nanebevzetí Panny Marie. V této době navrhl také budovy protestantského kostela a Lutherova ústavu, tyto stavby bohužel nebyly realizovány. K jeho projektům z doby první republiky patří kromě výše uvedeného koželužská škola, Rašínovo gymnázium (dnešní gymnázium J. K. Tyla), obecné a měšťanské školy, mateřská škola či budova Ředitelství státních drah. Pozoruhodné jsou také Gočárovy regulační plány. Marie BENEŠOVÁ a kol., Salón republiky. Moderní architektura Hradce Králové, Hradec Králové 2000, s. 117. 69 Zdeněk LUKEŠ a kol., Josef Gočár, Praha 2010, s. 106, 107, 243. 70 Tamtéž, s. 312, 313, 325.

20

v celkové ceně 770 Kč dorazila technické kanceláři města dne 23. února. Ještě téhož dne byla nabídka usnesením městské rady přijata. Zadané práce měly být provedeny do 5. března.71 V březnu roku 1925 oslavil prezident Masaryk své 75. narozeniny. Také Hradec Králové slavil narozeniny svého prezidenta. Tohoto roku byly ovšem královéhradecké oslavy výjimečné.72 Završením slavností bylo totiž položení základního kamene k pomníku TGM. Můžeme sledovat průběh tohoto slavnostního aktu tak, jak ho zachytil zdejší kronikář. V neděli dne 8. března se shromáždilo obecenstvo v hojném počtu na Husově náměstí. Okolí základního kamene bylo vyzdobeno květinami. Slavnost zahájil svým projevem starosta Ulrich. Hovořil o důvodu, proč Hradec Králové staví prezidentovi za živa pomník. Uvedl: „Je to vděčnost a uznání za jeho osvoboditelské dílo, má být svědomím nám i potomkům a jest i projevem místního holdu za to, že pan president měl Hradec vždy rád, že do něho rád zajížděl … Jeho duch je to, jenž vytvořil vlastně Hradec takový, jaký nyní jest.“73 O Masarykově osobnosti a zásluhách promluvil také další řečník, tehdejší poslanec Národního shromáždění František Tomášek. Po slavnostních projevech zazněla hymna a oba výše zmiňovaní pánové přistoupili k poklepům na kámen. Slavnost byla ukončena uložením pamětní listiny do schránky v základech kamene.74 O průběhu oslav informovaly také zdejší listy. Podle zprávy Kraje královéhradeckého ze dne 11. března se oslavy těšily velké účasti. Vrcholným bodem oslav bylo dle této zprávy právě položení základního kamene pro pomník TGM. Kraj také připomíná, že k plánovanému odhalení pomníku dojde nejpozději „v den svátku národní svobody“, tedy 28. října téhož roku. Dále Kraj uvádí přepis projevů obou slavnostních řečníků. Část z Ulrichova projevu jsme

71

SOkA Hradec Králové, fond Archiv města Hradec Králové, kart. č. 572, sign. 64, inv. č. 2404. Schůze VIII. dne 23. února 1925, čl. 96, SOkA Hradec Králové, fond Archiv města Hradec Králové, zápisy rady 1925, kn. 666. 72 K průběhu oslav viz SOkA Hradec Králové, fond Archiv města Hradec Králové, Pamětní kniha města Hradce Králové za léta 1925 – 1926, rok 1925, kn. 234, inv. č. 523, s. 75 – 79. V této kapitole se zaměříme pouze na tu část slavnosti související s položením základního kamene pro pomník TGM. Oslavy probíhaly od 6. do 8. března. Program oslav byl uveřejněn například v Osvětě lidu 7. 3. 1925, ročník 28, č. 16. 73 SOkA Hradec Králové, fond Archiv města Hradec Králové, Pamětní kniha města Hradce Králové za léta 1925 – 1926, rok 1925, kn. 234, inv. č. 523, s. 77. 74 Tamtéž, s. 78, 79.

21

citovali výše, připomeňme zde tedy ještě několik myšlenek z projevu druhého řečníka, Františka Tomáška. Tomášek poukázal na zajímavou skutečnost: „Dříve nestavěli jsme pomníky živým – jak veliký musí býti tento muž, náš president, když u něho činíme výjimku!“ Poté, co řečník pohovořil o kvalitách Masarykových a o poslání zdejšího pomníku, dodal: „cena pomníku stoupne, když také v srdci, v duši vystavíme si pomník nehynoucí toho muže, jenž opravdu je hoden nejvyšší úcty a lásky národa.“75 Další informace o průběhu slavností doplňuje také Český severovýchod v čísle ze dne 13. března. U základního kamene byla postavena čestná stráž tvořená zástupci Sokola, Dělnické tělocvičné jednoty a legionářů, dále čestná rota československého vojska, školní mládež a zástupci městské rady i úřadů. Dle zprávy byly letošní prezidentovy narozeniny oslavovány všemi vrstvami obyvatelstva. Jistou zajímavostí zmiňovanou pouze v Českém severovýchodu může být přítomnost biskupa, který se dřívějších oslav neúčastnil. List to komentoval následovně: „Je to známkou, že i z Říma vane jiný vítr a že se přece již jen se stálostí republiky i v Římě počítá.“76 Účast biskupa na Masarykových oslavách je o to pozoruhodnější, že právě v roce 1925 vyvrcholilo napětí mezi československým státem a Vatikánem, způsobené mimo jiné i Masarykovou prohusitskou orientací.77 V závěru list dodává, že prezidentův pomník má být odhalen 28. října, čímž „prokáže Hradec Králové, že si dovede vážiti člověka nejlepšího a o náš stát nejzasloužilejšího.“78 Zprávy o položení základního kamene pro pomník TGM přinesla také Osvěta lidu ze dne 14. března. List připomíná, že i před léty měl Masaryk v Hradci Králové své příznivce, ale nebylo jich tehdy mnoho, naopak zde byla řada lidí, kteří se vůči Masarykovi stavěli nenávistně. Nyní se ovšem „zástupci snad všech společenských tříd“, zástupci korporací a společností sešli „poklonit se velké osobnosti Masarykově“.79

75

Hradecké oslavy presidentových narozenin, Kraj královéhradecký 11. 3. 1925, ročník 16, č. 20, s. 1. Místní zprávy. Oslavy 75. narozenin presidenta republiky Dra Masaryka a položení základního kamene na jeho pomník na Husově náměstí, Český severovýchod 13. 3. 1925, ročník 3, č. 6, s. 4. 77 Podrobnější informace například Marek ŠMÍD, Postava Jana Husa jako předmět sporu mezi Československem a Svatým stolcem v období první republiky, in Zděněk Kučera a kol. (eds.) Hus a Masaryk, hledání národní tradice a identity. Sborník projevů pronesených na slavnostním setkání u příležitosti 163. výročí narození Tomáš Garrigua Masaryka v budově Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a dalších příspěvků, Praha 2013, s. 32 – 44. 78 Místní zprávy. Oslavy 75. narozenin presidenta republiky Dra Masaryka a položení základního kamene na jeho pomník na Husově náměstí, Český severovýchod 13. 3. 1925, ročník 3, č. 6, s. 4. 79 Hradecká vzpomínka na presidenta, Osvěta lidu 14. 3. 1925, ročník 28, č. 18. 76

22

V květnu téhož roku byly ovšem další práce na pomníku nečekaně přerušeny tragickou smrtí jeho hlavního autora, sochaře Jana Štursy. Možné řešení vzniklé situace předkládá ve svém dopise starostovi architekt Gočár. Nedoporučuje dokončení Štursova modelu, ovšem ani vypsání veřejné soutěže na pomník, což by celou záležitost značně pozdrželo a přineslo by komplikace také s ohledem na již hotovou koncepci Husova náměstí a celkovou architekturu pomníku. Gočár tedy navrhuje svěřit práce na Masarykově pomníku sochaři Gutfreundovi, kterého považuje „za jedině schopného toto dílo zdárně dovésti ku konci“.80 Ke Gočárovu návrhu se přiklonily taktéž další významné osobnosti z pražských uměleckých kruhů, historikové umění doktor Zdeněk Wirth a profesor Antonín Matějček. V dopise Ulrichovi ze dne 20. května hovoří Wirth o jediném možném řešení – jelikož prostor, měřítko i hmota pro pomník jsou dány (na základě návrhu, jenž vyšel ze společné práce architekta Gočára a sochaře Štursy), nebylo by na místě vypsání soutěže. Stejně jako Gočár navrhuje i Wirth zadat práce na pomníku Gutfreundovi.81 Uveďme zde v krátkosti ještě vyjádření profesora Matějčka. Podobně jako Gočár nepovažuje Matějček dokončování Štursova modelu za vhodné. Dle Matějčka je tedy třeba „povolati někoho, kdo by čestně dostál úkolu, jenž vyplývá z uměleckých záměrů projektanta Husova náměstí“(myšleno Gočára).82 Také Matějček se připojuje k návrhu Gočárovu a Wirthovu a doporučuje rovněž sochaře Gutfreunda. Stejně jako Štursa a Gočár byl i Otto Gutfreund členem Spolku výtvarných umělců Mánes. Již jsme zmiňovali spolupráci těchto tří umělců na budově pražské Legiobanky. Společně s Gočárem se Gutfreund podílel například také na výzdobě budovy Vyšší zemědělské družstevní školy a Domu zemědělské osvěty na Vinohradech. Není tedy překvapující, že si Gočár vybral pro další spolupráci na Masarykově královéhradeckém pomníku právě

80

Dopis architekta Gočára starostovi Ulrichovi, nedatováno, SOkA Hradec Králové, fond Archiv města Hradec Králové, kart. č. 572, sign. 64, inv. č. 2404. 81 Dopis Dr. Zdeňka Wirtha starostovi Ulrichovi ze dne 20. 5. 1925, SOkA Hradec Králové, fond Archiv města Hradec Králové, kart. č. 572, sign. 64, inv. č. 2404. 82 Dopis prof. Matějčka starostovi Ulrichovi ze dne 21. 5. 1925, tamtéž.

23

Gutfreunda. O sochařových kvalitách svědčí jistě i jeho jmenování profesorem na Uměleckoprůmyslové škole v Praze.83 Svou nabídku odeslal Otto Gutfreund starostovi Ulrichovi dne 19. června. Jednalo se opět o bronzovou sochu TGM v ceně 160 tisíc Kč. Sochař se v dopise zavazuje dodat hotový odlitek sochy do 28. října následujícího roku. Nabídka byla přijata rozhodnutím městské rady ze dne 25. června.84 Z dostupných dokumentů se dále dozvídáme, že v září byla královéhradeckou městskou radou zaslána žádost kanceláři prezidenta republiky s prosbou, aby Gutfreundovi bylo umožněno setkání s Masarykem za účelem provedení portrétních studií k zamýšlené prezidentově soše. Do Lán odjel Gutfreund koncem listopadu.85 V prosinci téhož roku se jednalo také o vypsání užší soutěže na provedení kamenických prací spojených s pomníkem.86

3.4 Pokračování a dokončení prací na pomníku v roce 1926 Zaměřme se nyní na události roku 1926, které předcházely samotnému odhalení Masarykova pomníku. Dozvídáme se, že v dubnu tohoto roku nechal architekt Gočár vypracovat nový rozpočet na kamenické práce pro pomník. Práce v ceně 81 742, 50 Kč byly zadány nám již

83

Jiří ŠETLÍK a kol., Otto Gutfreund, katalog k výstavě ve Veletržním paláci 14. 12. 1995 – 14. 4. 1996, Praha 1996, s. 26, 222, 223, 261 - 266. V letech 1926 – 1927 pracoval Gutfreund také na modelu pro pomník TGM v Poděbradech, Kroměříži a v Nitře. 84 Dopis Gutfreundovi ze dne 4. 8. 1925, SOkA Hradec Králové, fond Archiv města Hradec Králové, kart. č. 572, sign. 64, inv. č. 2404. Ve svém dopisu matce ze dne 4. 7. 1925 Gutfreund píše: „S tím Hradcem to vypadalo doposud dost hloupě, v Osvětě lidu a v Národních listech byl článek, že na to má být vypsána veřejná soutěž. Měli jsme už na to připravenou odpověď, když mi dnes ráno volal Gočár, že má zprávu z Hradce, že už bylo v městské radě odhlasováno, že to mám dělat já a že dostanu zadávací list v nejbližších dnech. Tak to by bylo dobré.“ Jiří ŠETLÍK, Otto Gutfreund. Zázemí tvorby, Praha 1989, s. 140. 85 Dopis kanceláři prezidenta republiky ze dne 12. 9. 1925, SOkA Hradec Králové, fond Archiv města Hradec Králové, kart. č. 572, sign. 64, inv. č. 2404. Gutfreundův dopis starostovi ze dne 26. 11. 1925, tamtéž. Kraj královéhradecký uvádí, že portrétní studie se uskutečnily v prosinci roku 1925. Prezident prý seděl modelem celkem osmkrát. Kraj královéhradecký 27. 10. 1926, ročník 17, č. 82, s. 2. 86 SOkA Hradec Králové, fond Archiv města Hradec Králové, kart. č. 572, sign. 64, inv. č. 2404. Schůze 50. dne 14. prosince 1925, čl. 66, SOkA Hradec Králové, fond Archiv města Hradec Králové, zápisy rady 1925, kn. 665.

24

známému kameníkovi a sochaři Václavu Škodovi s termínem dodání 1. října.87 Téhož měsíce dorazila nabídka umělecké slévárny Karla Bartáka na odlití sochy v bronzu. Nabídka byla taktéž přijata.88 Co se týká postupu Gutfreundových prací na pomníku, ze sochařových dopisů starostovi zjišťujeme, že dne 5. května schválila komise složená ze zástupců města a jiných odborníků model prezidentova pomníku ve třetinové velikosti a že model ve skutečné velikosti by měl být hotov do konce července. V následujícím měsíci, jak vyplývá z dalších dopisů, bylo započato s odléváním sochy.89 Finální úpravy prostranství v okolí pomníku probíhaly v říjnových dnech roku 1926. Práce na pomníku neušly ani pozornosti místního tisku. Například Kraj královéhradecký ze dne 9. října informuje, že úpravy Husova náměstí rychle pokračují, provádí se asfaltování chodníků, dále byl již položen spodní kvádr soklu pro pomník a začalo se i se stavbou zídky za pomníkem. Také Masarykova socha už byla v těchto dnech dle informací z tisku odlita.90 Rovněž v následujících číslech Kraje nacházíme informace o zdárném postupu dokončovacích prací v okolí pomníku. Socha měla být na své místo postavena již 23. října. Také zde nacházíme zprávu, že schránka s pamětní listinou byla poškozena, a tudíž byla nahrazena schránkou novou. Byl pořízen také nový opis pamětní listiny.91 Usnesením městské rady ze dne 11. října byla přijata nabídka firmy Teerag ze dne 20. září na provedení asfaltových dlažeb na Husově náměstí. Práce měly být dokončeny do 16. října.92 87

Gočárův dopis městské technické kanceláři ze dne 2. 4. 1926, SOkA Hradec Králové, fond Archiv města Hradec Králové, kart. č. 572, sign. 64, inv. č. 2404. Dopis Václava Škody městské technické kanceláři ze dne 10. 5. 1926, tamtéž. Dopis firmě V. Škoda závod kamenický, tamtéž. Schůze 38. dne 11. prosince 1926, čl. 77, SOkA Hradec Králové, fond Archiv města Hradec Králové, zápisy rady 1926, kn. 668. Nápis na soklu pomníku byl proveden kameníkem Františkem Malcem. Zajímavostí je, že byl označen za komunistu, dávného posluchače a ctitele Masarykových přednášek – viz Kraj královéhradecký 27. 10. 1926, ročník 17, č. 82, s. 2. 88 SOkA Hradec Králové, fond Archiv města Hradec Králové, kart. č. 572, sign. 64, inv. č. 2404. 89 Gutfreundův dopis starostovi Ulrichovi ze dne 14. 6. 1926, tamtéž. Zajímavostí je, že třetinový model pomníku měl být vystaven v čs. oddělení mezinárodní výstavy konané roku 1926 ve Philadelphii. Dále viz Gutfreundovy dopisy Ulrichovi ze dne 16. 7. 1926, ze dne 10. 8.1926 a ze dne 15. 9. 1926, tamtéž. Dle Kraje královéhradeckého byla socha počátkem srpna odlita do sádry, koncem srpna pak byla předána firmě Barták k odlití do bronzu. Kraj královéhradecký 27. 10. 1926, ročník 17, č. 82, s. 2. 90 Kraj královéhradecký 9. 10. 1926, ročník 17, č. 77, s. 7. 91 Tamtéž. Kraj Královéhradecký 13. 10. 1926, č. 78, s. 3 a 20. 10. 1926, č. 80, s. 3. 92 SOkA Hradec Králové, fond Archiv města Hradec Králové, kart. č. 572, sign. 64, inv. č. 2404.

25

Téhož dne také městská rada schválila program slavnostního odhalení pomníku TGM plánovaného na 28. října.93 Připomeňme ještě, že celkové náklady na vybudování Masarykova pomníku v Hradci Králové činily 376 213, 10 Kč94. Městská spořitelna přispěla částkou 271 737, 60 Kč, část nákladů byla hrazena také z darů. Kupříkladu roku 1924 věnoval výbor Poslední leče ve prospěch postavení pomníku TGM 1000 Kč, Československá obec legionářská 500 Kč, záložna v Hradci Králové 300 Kč, poštovní a telegrafní zřízenci 100 Kč, sdružení pivovarských zaměstnanců také 100 Kč. Sbírka mezi žactvem samostatných odborných škol pokračovacích v Hradci Králové, kterou zorganizoval tamější ředitel František Rejthárek, vynesla ve prospěch pomníku 100 Kč. Za rok 1925 nacházíme například záznamy o daru sdružení pivovarských dělníků - 100 Kč, státní zřízenci v Hradci Králové přispěli částkou 100 Kč, stejně tak i zdejší Odbočka telefonních zřízenců. Spoluobčané židovského vyznání věnovali na výstavbu pomníku dokonce 5000 Kč.95

3.5 Slavnostní odhalení pomníku Na den 28. října roku 1926 připadlo osmé výročí vzniku samostatného československého státu. Toho roku slavil Hradec Králové dvojnásobný svátek. Oslavy v Hradci Králové započaly tentokrát již 27. října. Druhý den konalo se slavnostní odhalení Masarykova pomníku na Husově náměstí. Kupříkladu Osvěta lidu o tom napsala: „Jsou místa a chvíle, které dovedou překlenouti veškeré stranické a třídní zájmy, a zajmou mysle všech lidí vyššími city, než jsou malicherné boje denního života. Mezi takové chvíle dlužno počítati v prvé řadě oslavy výročí Schůze 26. dne 4. října 1926, čl. 86, SOkA Hradec Králové, fond Archiv města Hradec Králové, zápisy rady 1926, kn. 668. Z úředních záznamů vyplývá, že nabídka firmy byla městskou radou oficiálně přijata dne 11. 10., potvrzení o přijetí nabídky bylo firmě zasláno dne 14. 10. V tisku ze dne 9. 10. ovšem nacházíme informaci o již probíhajících pracích. Vzhledem k tomu, že nabídka firmy byla městu doručena koncem září a práce měly být dokončeny 16. 10., je pravděpodobné, že v souladu se zprávou z tisku započaly práce již dříve a následně byly vyřizovány potřebné formality. 93 Schůze 27. dne 11. října 1926, čl. 187, SOkA Hradec Králové, fond Archiv města Hradec Králové, zápisy rady 1926, kn. 667. Program oslav uveřejnil například Kraj královéhradecký 23. 10. 1926, ročník 17, č. 81, s. 5. 94 Konkrétně bylo zaplaceno 21 910, 60 Kč za návrhy a přípravné práce, 160 000 Kč za práce sochařské s dodáním bronzové sochy, 81 742, 50 Kč za práce kamenické a 112 560 Kč za práce architektonické a úpravu okolí, viz SOkA Hradec Králové, fond Archiv města Hradec Králové, kart. č. 572, sign. 64, inv. č. 2404. 95 Záznamy o darech tamtéž.

26

národního osvobození ... Letošního roku dán oslavám těm v našem městě zvláštní ráz odhalením pomníku prvního presidenta osvobozené vlasti.“96 Průběh oslav je zachycen v městské pamětní knize, podrobnější informace přinesly místní listy.97 Dne 27. října odpoledne proběhla v městském divadle slavnostní akademie pro vojsko, následoval koncert vojenské hudby na Velkém náměstí. Na Velké náměstí směřovaly také lampionové průvody, jež vyrazily ze tří městských částí. O významu 28. října zde ke shromážděným promluvil vyslanec Prokop Maxa. Podle odhadů se na náměstí shromáždilo 15 až 20 tisíc občanů.98 V předvečer slavnostního odhalení pomníku TGM byly dle kronikáře okna domů i výklady obchodů vyzdobeny prezidentovými podobiznami a na domě za pomníkem zářila prezidentova iniciála sestavená z barevných žárovek. Oslavy dne 28. října byly zahájeny o šesté hodině ráno 28 výstřely z děla. Před devátou hodinou se obecenstvo shromáždilo na Husově náměstí. Přítomni byli zástupci úřadů, vojska, politických stran, církví, škol a řady dalších institucí a spolků.99

96

Památce národního osvobození, Osvěta lidu 30. 10. 1926, ročník 29, č. 74, s. 1. Oslavám 28. října a slavnostnímu odhalení pomníku TGM byly věnovány například následující čísla a články zdejších periodik: - Nejobsáhlejší zprávy přinesl Kraj královéhradecký 27. 10. 1926, ročník 17, č. 82, s. 1, 2, 4. Nacházíme zde pojednání o významu 28. října, dále článek „Monumentální pomník presidenta T. G. Masaryka v Hradci Králové“ rekapituluje vývoj prací na pomníku, připomíná slavnost položení základního kamene pro pomník a obsahuje také podrobný popis pomníku. Článek „President republiky T. G. Masaryk a Královéhradecko“ připomíná Masarykovy návštěvy v regionu. Oslavám se věnovalo i následující číslo Kraje ze dne 30. 10. 1926, č. 83, s. 1, 2, 4, 5, 7. - Osvěta lidu 27. 10. 1926, ročník 29, č. 73, s. 1, 3, dále číslo 74 ze dne 30. 10. 1926, s. 1 a číslo 75 ze dne 3. 11. 1926, s. 1. Zde nacházíme spíše obecnější pojednání o oslavách 28. října a poněkud stručnější popis oslav v Hradci Králové. - Rozhledy 28. 10. 1926, ročník 8, č. 44, s. 1. Zde také spíše obecné pojednání o svátku 28. října, zmínka o pomníku. Odhalení pomníku v Hradci Králové se zmiňuje také v následujícím čísle ze dne 5. 11. 1926, č. 45, s. 2. - Český severovýchod 28. 10. 1926, ročník 4, č. 43, s. 1 – 3, 5 a číslo 44 ze dne 5. 11. 1926. Taktéž pojednání o 28. říjnu a zpráva o odhalení pomníku. - Nové směry 22. 10. 1926, ročník 8, č. 41, s. 3, číslo 42 ze dne 27. 10. 1926 a číslo 43 ze dne 5. 11. 1926, s. 2. Úvahy o 28. říjnu a zpráva o slavnostech v Hradci Králové. - Spíše pro zajímavost zde uveďme, že komunistický regionální list Pochodeň (vydáván v Hořicích) se o Masarykově pomníku a královéhradeckých oslavách nezmiňuje vůbec. Ohledně oslav 28. října obecně uvedla Pochodeň 28. 10. 1926, ročník neuveden, č. 43, s. 1 poněkud kritický článek s názvem „Osm let republiky“. 97

98

SOkA Hradec Králové, fond Archiv města Hradec Králové, Pamětní kniha města Hradce Králové za léta 1925 – 1926, rok 1926, kn. 234, inv. č. 523, s. 321. Dle výrazné podobnosti usuzuji, že kronikář opisoval z místního tisku, konkrétně z Kraje královéhradeckého 30. 10. 1926, ročník 17, č. 83, s. 1, 2. 99 Ze slavnostních hostů byli přítomni: ministr zemědělství Otakar Srdínko, ministerský rada Říha za kancelář prezidenta, za ministerstvo školství a národní osvěty Zdeněk Wirth, rada Alois Stangler z ministerstva zahraničí,

27

Po desáté hodině uvítala městská delegace na nádraží slavnostního řečníka, tehdejšího ministra zemědělství Otakara Srdínka100 a doprovodila jej na Husovo náměstí. Slova se ujal nejprve starosta František Ulrich. Po uvítání hostů Ulrich připomněl, proč město Hradec Králové staví prezidentovi pomník.101 Z jeho poměrně obsáhlého projevu vyberme alespoň následující: „Jsou bytosti, jež nepotřebují odstupu doby, aby byla pochopena jejich nezkalená velikost, rýsující se před zrakem dneška v prostých liniích výsostné pravdy, jaká k Vám za chvíli shlížeti bude z rysů díla umění, kterým jej uctíváme, pravdy, která nebude míti více potřeba korrektivu v oddalujícím postupu věků …. Uctíváme představitele našeho samostatného státu, jehož výše kulminuje ve vědomí, že jej stvořil… O něm tudíž lze říci v lidském slova smyslu, že byl Vzkříšení a život.“102 Po starostově oslavném projevu promluvil již zmiňovaný ministr Srdínko. Ve své řeči připomněl volbu Habsburků na český trůn, události roku 1918 a zvolení Masarykovo.103 Ohledně významu Masarykova pomníku ministr uvedl: „Oslava státního svátku 28. října bude každoročně spjata s oslavou a vzpomínkami na prvého presidenta. A proto jest šťastnou myšlenka umístiti sochu prvého presidenta na tomto krásném náměstí, kudy procházeti budou denně tisíce občanů. Zde shromažďovati se budou po dlouhé věky generace za generací a bronzová tato socha bude hlásati velikost našeho prvého presidenta, ale také připomínat boje, jimiž jsme prošli k svobodě a spolu povinnosti,

stavební rada Alois Kubíček z ministerstva veřejných prací, za okresní politickou správu vládní rada Otakar Püchl, za ministerstvo obrany generál Ludvík Krejčí, poslanci Jan Dostálek a Jan Černý, dále zástupci měst a okresů a architekt Novotný a malíř Emil Filla za Spolek výtvarných umění Mánes. Kronikář ani tisk neuvádějí křestní jména účastníků, v některých případech se je nepodařilo jednoznačně určit. SOkA Hradec Králové, fond Archiv města Hradec Králové, Pamětní kniha města Hradce Králové za léta 1925 – 1926, rok 1926, kn. 234, inv. č. 523, s. 322 – 324. 100 Pro zajímavost uveďme, že se jedná o rodáka ze Svobodných Dvorů, dnešní části města Hradec Králové. 101 SOkA Hradec Králové, fond Archiv města Hradec Králové, Pamětní kniha města Hradce Králové za léta 1925 – 1926, rok 1926, kn. 234, inv. č. 523, s. 324 – 326, celé znění proslovu Proč staví Hradec Králové pomník presidentu čsl. republiky? Kraj královéhradecký 30. 10. 1926, ročník 17, č. 83, s. 5. 102 Tamtéž. 103 SOkA Hradec Králové, fond Archiv města Hradec Králové, Pamětní kniha města Hradce Králové za léta 1925 – 1926, rok 1926, kn. 234, inv. č. 523, s. 326 – 328, celé znění projevu Významná řeč ministra dra O. Srdínka v Hradci Králové, Kraj královéhradecký 30. 10. 1926, ročník 17, č. 83, s. 1, 2.

28

které přinesla svoboda … A s pomníku nabádati bude nás president k občanským ctnostem, jak promlouval k nám svými spisy po desítiletí…“104 Při závěru ministrova projevu byla spuštěna rouška zahalující pomník. Poté ještě starosta Ulrich poděkoval tvůrcům pomníku a všem, kteří se o vybudování pomníku zasloužili. Slavnost u pomníku byla zakončena národní hymnou.

3.6 Po odhalení pomníku Vybrané události do roku 1935 Aktivity v okolí Masarykova pomníku neustaly ani po jeho odhalení. Nebudeme zde podrobně rozebírat všechny události spojené s pomníkem, uveďme však pro ilustraci několik příkladů. Začněme oslavami deseti let trvání republiky dne 28. října 1928. Na následujícím příkladu můžeme pozorovat zapojení pomníku coby místa paměti do oslav republiky spojovaných právě s osobou prvního prezidenta. Rozhledy ze dne 9. listopadu k průběhu královéhradeckých oslav uvádí, že i přes nepříznivé počasí se dostavili občané do průvodu ve značném počtu. Průvod se zastavil na Husově náměstí, kde byla za zvuku národní hymny položena kytice k pomníku TGM.105 V následujícím roce se město Hradec Králové těšilo z návštěvy samotného Masaryka. A bylo to právě Husovo náměstí s pomníkem, kde byl prezident dne 24. května roku 1929 slavnostně uvítán. Program uvítání uveřejnil například Kraj královéhradecký v čísle 39 ze dne 21. května, o průběhu návštěvy taktéž informovaly místní listy.106 Na vlastní průběh návštěvy se zaměříme podrobněji v příští kapitole. O necelý rok později, dne 7. března 1930 si královéhradečtí občané připomněli prezidentovy osmdesáté narozeniny. Masarykův pomník se tak opět ocitl v centru oslav. Hlavní řečník 104

SOkA Hradec Králové, fond Archiv města Hradec Králové, Pamětní kniha města Hradce Králové za léta 1925 – 1926, rok 1926, kn. 234, inv. č. 523, s. 327, 328. 105 Oslava 28. října, Rozhledy 9. 11. 1928, ročník 10, č. 45. 106 Kraj královéhradecký 21. 5. 1929, ročník 20, č. 39, s. 2. K průběhu návštěvy viz například Kraj královéhradecký 25. 5. 1929, ročník 20, č. 40, s. 1, 5, 8.

29

poslanec Jan Šeba pohovořil o životě a zásluhách Masarykových a poukázal také na presidentův pomník se slovy, že „není mnoho míst, kde by bylo lze mluvit o presidentovi před jeho sochou.“107 Průběhu oslav bude věnována také jedna z následujících kapitol. Z událostí spojených s Masarykovým pomníkem připomeňme ještě příhodu, o níž informovaly Rozhledy v čísle 43 ze dne 24. října 1930. Ve zdejším kině Central byl promítán jistý německý mírově propagační film, což ovšem pobouřilo královéhradecké fašisty, kteří se rozhodli proti promítání filmu protestovat. Pro narušování představení dne 19. října byli demonstranti z kina vyvedeni a následujícího dne bylo další promítání filmu zakázáno. Demonstranti se pak odebrali na Husovo náměstí, kde vytrhali květinovou výzdobu u pomníku TGM. Citovaný list označil toto chování za urážku celého národa.108 Jistě není bez významu, že si demonstranti vybrali pro svůj protest právě prostranství Masarykova pomníku.

3.7 Masarykův pomník jako místo paměti V této kapitole jsme se seznámili s příběhem Masarykova pomníku v Hradci Králové, či spíše jeho částí, od počátků v roce 1923 až po slavnostní odhalení pomníku v říjnu roku 1926. Nastínili jsme zde také některé pozdější události, jež ukazují, že i po svém odhalení pomník zaujímal významné místo v životě tamějšího obyvatelstva. Zamysleme se v závěru naší úvahy o královéhradeckém pomníku nad jeho výjimečností v rámci pomníkové tvorby první republiky. V místním tisku či pamětní knize je pomník TGM označován kupříkladu jako „prvý monumentální pomník“ TGM či „první opravdu důstojný a umělecký pomník“ prezidenta v rámci celého Československa, postavený navíc bez velkých příprav, výzev a sbírek.109 K těmto tvrzením bezesporu přispěl i fakt, že se na realizaci Masarykova pomníku podíleli vynikající moderní umělci, jakými byli sochaři Jan Štursa a Otto Gutfreund a taktéž architekt

107

Osvěta lidu 8. 3. 1930, ročník 33, č. 19, s. 3. Fašistické demonstrace v Hradci Králové, Rozhledy 24. 10. 1930, ročník 12, č. 43, s. 4. 109 SOkA Hradec Králové, fond Archiv města Hradec Králové, Pamětní kniha města Hradce Králové za léta 1925 – 1926, rok 1926, kn. 234, inv. č. 523, s. 335, Kraj královéhradecký 27. 10. 1926, ročník 17, č. 82, s. 1,2. 108

30

Josef Gočár. Výběr těchto osobností prosazovaný zejména starostou města Františkem Ulrichem svědčí o pokrokovém vedení města, které se snažilo držet krok s aktuálními trendy na kulturní a umělecké scéně. Pozoruhodné je, že pro potřeby pomníku byla upravena celková koncepce tehdejšího Husova náměstí. „Promyšlená volba místa (pro Masarykovu

sochu)

v rámci

vějířovitě

rozevřeného

náměstí

s působivou

siluetou

dekorativních slepých štítů v pozadí přispěly k tomu, že Gutfreundova sochařsky pevná, civilní a přitom důstojná postava prezidenta patří k nejlepším pomníkovým realizacím první republiky.“110 Královéhradecký Masarykův pomník se pak v pozdějších letech stal, jistě i díky svému kvalitnímu architektonickému i sochařskému provedení, inspirací pro řadu dalších měst, která se rozhodla vybudovat pomník prezidentu Osvoboditeli.111 Na příkladu Masarykova královéhradeckého pomníku je také možno uvědomit si fungování pomníku coby místa paměti. V předchozí kapitole jsme se mimo jiné zamýšleli nad předpoklady, za kterých se určitý prostor může stát místem paměti. Může se jednat o případ, kdy se danému místu připisuje nějaký symbolický význam nebo je s ním spojován nějaký rituál. Dále jsme si připomněli, že pomníky souvisí s hledáním a formováním identity, doporučují také vzory k následování.112 Duo autorů Zdeněk Hojda a Jiří Pokorný ve své knize Pomníky a zapomníky v souvislosti s funkcemi pomníku uvádí: „Odhalení pomníku dává příležitost k otevřené i skryté manifestaci politických postojů při proslovech; žurnalisté se mohou zabývat počítáním účastníků slavnosti a podle toho usuzovat na momentální popularitu nejen toho, k jehož poctě byl pomník vztyčen, nýbrž i těch, kteří se jím zajišťují. U pomníků se konají manifestace, směřují k nim průvody, kladou se věnce, proti pomníkům se demonstruje.“113

110

Zdeněk LUKEŠ a kol., Josef Gočár, Praha 2010, s. 335. Městská rada Hradce Králové obdržela několik dopisů s prosbou o zaslání bližších informací ohledně projektu a postavení Masarykova pomníku. Například roku 1932 se na Hradec Králové obrátila se svou žádostí města Kutná Hora či Lomnice nad Popelkou, roku 1933 město Sušice, roku 1935 dorazily podobné žádosti z Mostu, z Moravské Ostravy a ze Znojma, v roce 1937 pak dorazily žádosti z Mladé Boleslavi, Německých Bránic a z Uhříněvsi. Některá z výše jmenovaných měst (konkrétně např. Sušice) projevila dokonce zájem o kopii Masarykova královéhradeckého pomníku. SOkA Hradec Králové, fond Archiv města Hradec Králové, kart. č. 572, sign. 64, inv. č. 2404. 112 Viz výše, Milan HLAVAČKA, Místa paměti a jejich „místo“ v historickém a společenském „provozu“, in Milan Hlavačka (red.), Paměť míst, událostí a osobností: historie jako identita a manipulace, Praha 2011, s. 12. 113 Zdeněk HOJDA – Jiří POKORNÝ, Pomníky a zapomníky, Praha 1996, s. 18. 111

31

Zmiňované charakteristiky a funkce pomníku můžeme pozorovat právě i v případě pomníku TGM v Hradci Králové. V úvodu této kapitoly jsme si poukázali na proměnu, k níž došlo po vyhlášení samostatného Československa. De facto okamžitě bylo přistoupeno k odstraňování symbolů a připomínek starého režimu, čímž se ovšem zároveň vytvořil prostor pro nové oficiální symboly a hrdiny. Jedním z takových symbolů se bezesporu stal i prezident Masaryk – nový „vzor k následování“. O osobnosti prezidentově a významu jeho díla bylo řečeno mnoho při oslavných projevech u příležitosti položení základního kamene pro pomník i při samotném odhalení pomníku, z nichž jsme citovali výše. Masaryka coby vzor doporučil i sám starosta Ulrich, když předal pomník veřejnosti se zvoláním „Vpřed! Za Masarykem! Za jeho skvělým příkladem!“114 K vytváření místa paměti přispívali představitelé města Hradec Králové i v letech následujících po odhalení pomníku. Na několika příkladech jsme si ukázali zapojení pomníku do zdejších oslav, ať už se jednalo o každoroční oslavy vzniku samostatného státu, o oslavy prezidentových narozenin či přímo o uvítání samotného prezidenta. Město takové slavnosti samo organizovalo nebo přinejmenším podporovalo. U pomníku se tedy oslavovalo, směřovaly k němu průvody, kladly se k němu květiny, u pomníku se dokonce i protestovalo, jak vyplynulo z výše zmiňovaného případu fašistických demonstrantů. Jako místo paměti se pak Masarykův pomník prokázal zejména v pozdějších letech, ať už v dobách nacistické okupace nebo v období socialismu. Toto období již ovšem přesahuje časový rámec této práce. Podívejme se nyní, jak byly Masarykovy královéhradecké oslavy vnímány místním obyvatelstvem. Výše v části o položení základního kamene pro pomník jsme zmínili vyjádření Osvěty lidu připomínající, že již před válkou měl TGM v Hradci Králové své stoupence, byla zde však také řada lidí, kteří se k Masarykovi stavěli přímo nenávistně.115 Zdá se, že ve sledovaném období se tato situace poněkud změnila. Řady Masarykových příznivců byly znatelně rozšířeny, naopak kritické hlasy nebylo na veřejnosti prakticky slyšet. O zájmu občanů na postavení prezidentova pomníku svědčí též četné finanční dary rozmanitých skupin obyvatelstva. Také hojná účast na samotných oslavách dosvědčuje, že se 114 115

Slavnostní odhalení pomníku T. G. Masarykovi v Hradci Králové, Rozhledy 5. 11. 1926, ročník 8, č. 45, s. 2. Hradecká vzpomínka na presidenta, Osvěta lidu 14. 3. 1925, ročník 28, č. 18.

32

tyto slavnosti těšily u veřejnosti velké oblibě. O mnohém vypovídá taktéž pozornost soustředěná na události spojené s TGM v místním tisku. Kupříkladu slavnostnímu odhalení Masarykova pomníku se věnovaly všechny královéhradecké listy sledované v této práci s výjimkou regionálního komunistického listu Pochodeň, který se o pomníku ani Masarykových oslavách nezmiňuje vůbec. Nejrozsáhlejší pojednání předložil agrárnický Kraj královéhradecký, ostatní listy přinesly články většinou stručnější. Řada stran byla událostem spojeným s Masarykem věnována také v pamětní knize města, ukázalo se ovšem, že kronikář často opisoval právě z tisku. V úplném závěru této pomníkové kapitoly doplňuji stručný přehled událostí, jež by mohly tvořit pokračování našeho příběhu, svým časovým zařazením již ovšem překračují vymezený rámec této práce. Ukázali jsme si, že v dobách první republiky se na Husově náměstí s pomníkem TGM každoročně konaly oslavy spojené s výročím vzniku samostatného Československa či s prezidentovými narozeninami. Později místo sloužilo i pro připomínku Masarykova úmrtí. V období nacistické okupace bylo místo vnímáno jako symbol svobodných dob. U pomníku se často objevovaly květiny. V roce 1940 bylo město nuceno pomník na příkaz okupantů odstranit, neboť panovaly obavy z možného odporu obyvatelstva.116 Materiál sochy byl následně věnován pro potřeby válečného průmyslu. Krátce po skončení války můžeme pozorovat snahy ze strany oficiálních míst i širší veřejnosti o obnovení pomníku. Objevily se jisté indicie, jež ukazovaly na možné dochování původní Masarykovy královéhradecké sochy. Z dopisu Emila Gutfreunda, bratra zesnulého sochaře, vyplývalo, že by se socha mohla nalézat v Hamburku.117 Místní národní výbor provedl rozsáhlé, ovšem neúspěšné pátrání. Proto bylo přistoupeno k novému odlití sochy dle dochovaného Gutfreundova modelu uloženého v lapidáriu Trojského zámku v Praze. 116

Josef POTOČEK a kol., Návrat k odkazu svobody, demokracie a mravnosti. Znovuobnovení sochy T. G. Masaryka v Hradci Králové 1990, Hradec Králové 1990, s. 11. Zde se uvádí, že socha byla odstraněna dne 6. října. Z archivních dokumentů ovšem vyplývá, že příkaz na bezodkladné odstranění sochy byl vydán již 20. července. Dne 5. srpna byl městské radě doručen návrh ing. Rudolfa Kafky, aby odstraněná socha TGM dosud uložená v městském muzeu byla věnována na sbírku kovů, viz SOkA Hradec Králové, fond Archiv města Hradec Králové, kart. č. 572, sign. 64, inv. č. 2404. 117 Dopis Emila Gutfreunda Místnímu národnímu výboru Hradce Králové ze dne 28. 8. 1945, SOkA Hradec Králové, fond Archiv města Hradec Králové, kart. č. 572, sign. 64, inv. č. 2404.

33

Prostředky na obnovu pomníku byly získány z veřejné sbírky. Ke znovuodhalení Masarykova pomníku došlo dne 28. října roku 1947. Novému režimu ovšem začal pomník TGM překážet, a tak o několik let později, dne 3. března roku 1953 byla Masarykova socha pracovníky místního Škodova závodu stržena z podstavce a rozbita. V té době došlo také k přejmenování Masarykova náměstí na náměstí Velké říjnové revoluce. Socha byla později převezena k roztavení. Roku 1968 došlo k neúspěšnému pokusu o obnovení Masarykova pomníku. Svého návratu se tak pomník dočkal až za více než dvě desetiletí. V prosinci roku 1989 byla zahájena sbírka na obnovu pomníku, náměstí, kde stával pomník, byl v téže době navrácen název Masarykovo. Slavnostní znovuodhalení Masarykova pomníku v Hradci Králové proběhlo dne 27. října roku 1990.118

118

SOkA Hradec Králové, fond Archiv města Hradec Králové, kart. č. 572, sign. 64, inv. č. 2404. Josef POTOČEK a kol., Návrat k odkazu svobody, demokracie a mravnosti. Znovuobnovení sochy T. G. Masaryka v Hradci Králové 1990, Hradec Králové 1990.

34

4 Masarykovy prezidentské návštěvy v Hradci Králové „Byli jsme jako v pohádce. Přijel k nám princ – osvoboditel, který vysvobodil nás z vídeňského zakletí“…119 Během svého života navštívil T. G. Masaryk město Hradec Králové celkem jedenáctkrát. Opakovaně sem zajížděl na přednášky coby univerzitní profesor. Poprvé zavítal Masaryk do Hradce Králové roku 1892 na pozvání Politického klubu dělnického, aby promluvil o všeobecném volebním právu. Dále například roku 1898 vzpomenul při své přednášce v městském divadle odkazu Palackého, v roce 1906 hovořil tamtéž o osobnosti Karla Havlíčka. V témže roce se Masaryk účastnil rovněž vyhrocené polemiky s katolickou církví, která vešla do povědomí veřejnosti jako „královéhradecké hádání“.120 V této kapitole se postupně seznámíme s průběhem tří Masarykových návštěv v Hradci Králové, jež spadají do období jeho prezidentského úřadu. Konkrétně se bude jednat o návštěvy v říjnu roku 1919, v červenci roku 1926 a vůbec poslední Masarykovu návštěvu Hradce Králové v květnu roku 1929. Cenným pramenem informací nám bude místní tisk. Využívat budeme následující periodika vycházející ve sledovaném období v Hradci Králové: Osvěta lidu, Kraj královéhradecký, Rozhledy, Nové směry a Český severovýchod. Charakteristiky těchto listů jsme nastínili již v úvodu práce. Pro připomenutí zde uveďme, že Osvěta lidu coby orgán strany národně demokratické vycházela v námi sledovaných letech dvakrát týdně, konkrétně v letech 1919 a 1926 to bylo vždy ve středu a v sobotu, v roce 1929 pak v úterý a v pátek. Kraj královéhradecký jakožto orgán republikánské strany čsl. venkova vycházel taktéž dvakrát týdně, v úterý a v pátek odpoledne s datem následujícího dne. Stranu sociálně demokratickou reprezentuje týdeník Rozhledy vycházející pravidelně ve čtvrtek s datem dne následujícího, čsl. strana živnostensko-obchodnická středostavovská je reprezentována týdeníkem Nové směry vycházejícím obvykle v pátek. Český severovýchod vydávaný též jednou týdně v pátek pak reprezentuje stranu národně socialistickou. Jelikož Český severovýchod vycházel teprve od roku 1923, využijeme jeho zpráv až pro druhou Masarykovu návštěvu. 119 120

President Masaryk v Hradci Králové, Osvěta lidu 13. 10. 1919, ročník 22, č. 63, s. 1. Ludvík DOMEČKA, Dr. T. G. Masaryk na Královéhradecku, Hradec Králové 1930, s. 9 – 13.

35

Další informace můžeme doplnit na základě městské pamětní knihy. Zde se ovšem často setkáváme s tím, že kronikář opisuje právě z tisku. Připomeňme, že souhrnné informace o královéhradeckých návštěvách TGM přinesla také v úvodu práce zmiňovaná kniha Dr. T. G. Masaryk na Královéhradecku sepsaná místním badatelem Ludvíkem Domečkou v roce 1930.121 V rámci této kapitoly si ve třech podkapitolách postupně představíme jednotlivé Masarykovy návštěvy. Nejdříve se zaměříme na události, jež dané návštěvě předcházely, a zamyslíme se nad novinovými články vydanými ještě před samotnou návštěvou. Následně se seznámíme s vlastním průběhem návštěvy a nad jejím zhodnocením v místním tisku, případně i v dalších pramenech. Toto hodnocení se pokusíme přiblížit na základě několika vybraných kritérií. Nejprve si ukážeme, jak je v těchto pramenech popisována a hodnocena osobnost TGM. Dále budeme sledovat reakce a pocity zdejšího obyvatelstva při uvítání prezidenta. Poté nás bude zajímat, jakým způsobem je v článcích popisován průběh jednotlivých událostí spojených s Masarykovými návštěvami. V závěru každé části se pokusíme o shrnutí a vzájemné srovnání sledovaných pramenů.

4.1 Masarykova návštěva Hradce Králové dne 11. října roku 1919 4.1.1 Před návštěvou Zaměřme se tedy nyní na novinové články vydané ještě před Masarykovou návštěvou a podívejme se, jaké informace z nich můžeme vytěžit. Osvěta lidu ze dne 8. října uveřejnila článek „President republiky a zahraniční ministr do Hradce Králové“.122 Uvádí, že prezidentova návštěva musela být pro nepředvídané události už třikrát odložena. Atmosféru očekávání prezidentova příjezdu dále komentuje slovy:

„Tím více těší se dnes město

i venkov, že tentokráte na jisto p. presidenta nic nezdrží od vykonání oblíbené návštěvy, a přípravy k důstojnému jeho uvítání jsou v plném proudu. Ale vnější lesk a okázalost, s jakou bude přijat, budou přece jen slabým odrazem té úcty, lásky a vděčnosti, která dnes tkví v srdci

121 122

Ludvík DOMEČKA, Dr. T. G. Masaryk na Královéhradecku, Hradec Králové 1930. President republiky a zahraniční ministr do Hradce Králové, Osvěta lidu 8. 10. 1919, ročník 22, č. 62, s. 1.

36

každého Čecha bez rozdílu stranického příslušenství k našemu presidentovi za všecku obrovskou jeho práci vykonanou pro státní naši samostatnost.“123 S radostí je očekáván také příjezd ministra Edvarda Beneše, jehož Osvěta označila za „nejzasloužilejšího Masarykova spolupracovníka v díle osvobozovacím“. V článku jsou dále vzpomenuty dřívější návštěvy TGM. V Hradci Králové se mu prý vždy líbilo. Osvěta v tomto čísle také uveřejňuje program slavnostního uvítání prezidenta a jeho doprovodu. V závěru vyjadřuje následující přání: „Doufejme, že i tentokrát pobyt (prezidentův) u nás zůstane mu v milé paměti, jako bude nezapomenutelný všemu obyvatelstvu hradeckému i okolnímu“.124 Ve stejném čísle Osvěty lidu byl uveřejněn i drobný článek s názvem „Několik myšlenek Dra. T. G. Masaryka“. V tomto článku byl uveden například úryvek z Masarykova projevu k 1. čsl. střelecké divizi na Ukrajině z roku 1917, v němž se TGM kriticky vyjadřuje o vládě Habsburků a popisuje proměnu svých vztahů k Rakousku.125 V Kraji královéhradeckém ze dne 8. října nacházíme článek „President republiky T. G. Masaryk a zahraniční ministr dr. Ed. Beneš navštíví Královéhradecko“.126 Také Kraj připomíná odložené návštěvy a podobně jako Osvěta lidu vyjadřuje nadšení z očekávaného příjezdu prezidenta Masaryka, jakož i ministra Beneše: „Jako tehdy těšili jsme se na svého milovaného presidenta, stejně těšíme i dnes a radost naše zvětšuje se příjezdem ministra zahraničí, který po návratu z ciziny volí Hradecko k první své cestě na český venkov. Den příjezdu bude svátkem celého Hradecka, dnem klidu, kdy obyvatelstvo bez rozdílu stran a stavů přijde svého presidenta pozdravit a uvítat. Venkovský lid … nevzdá se radosti společného vítání.“127 Stejně jako Osvěta lidu vzpomíná Kraj na dřívější Masarykovy návštěvy v Hradci Králové s následujícím komentářem: „Tehdejší boje zanikly vedle dnešních světodějných událostí. Dřív byl částí obyvatelstva milován a zbožňován, částí nenáviděn, podle toho, jak kdo politicky

123

President republiky a zahraniční ministr do Hradce Králové, Osvěta lidu 8. 10. 1919, ročník 22, č. 62, s. 1. Tamtéž. 125 Několik myšlenek Dra. T. G. Masaryka, Osvěta lidu 8. 10. 1919, ročník 22, č. 62, s. 1. 126 President republiky T. G. Masaryk a zahraniční ministr dr. Ed. Beneš navštíví Královéhradecko, Kraj královéhradecký 8. 10. 1919, ročník 10, č. 75, s. 1. 127 President republiky T. G. Masaryk a zahraniční ministr dr. Ed. Beneš navštíví Královéhradecko, Kraj královéhradecký 8. 10. 1919, ročník 10, č. 75, s. 1. 124

37

věřil. Dnes ho milují a ctí všichni.“128 Dále Kraj uvádí program návštěvy a připojuje výzvu, aby všichni obyvatelé přispěli k důstojnému průběhu uvítání. Následující číslo kraje vydané dne 10. října bylo taktéž věnováno přípravám na příjezd prezidenta. Článek „President republiky T. G. Masaryk navštíví Královéhradecko“ uvedl některé změny v programu uvítání a připomněl pokyny pro účastníky této slavnostní události. Je zde rozebírána také úloha venkovského lidu, který byl dle listu vždy nositelem národního vědomí a který bude vždy bránit republiku. Zároveň tento list zastupující stranu agrární reflektuje nadšení venkovanů z příjezdu prezidenta a možnosti podílet se na jeho uvítání. Dále článek velebí zásluhy Masarykovy i Benešovy a jejich práci pro stát.129 Rozhledy, list strany sociálně demokratické dělnické, uveřejnily v čísle 41 ze dne 10. října článek s názvem „President Masaryk a zahran. ministr dr. Beneš do Hradce Králové!“130 I zde je připomínáno odložení dříve plánovaných návštěv. Taktéž tento list vyjadřuje radost z možnosti uvítat svého prvního prezidenta a s ním i ministra zahraničí Beneše. Podobně jako se výše citovaný agrárnický list Kraj královéhradecký ve svém článku soustředil na úkoly a pocity venkovského lidu, zaměřují se sociálně demokratické rozhledy na úlohu dělnictva. Článek připomíná, že sám Masaryk pocházel z chudé rodiny a zdůrazňuje jeho velké pochopení pro dělnické otázky. Stejně jako dva předchozí listy, vrací se i Rozhledy ve svém pojednání k minulým Masarykovým návštěvám. Vzpomenuta je tu především návštěva z roku 1892, kdy Masaryk přednášel o všeobecném volebním právu v dělnickém domě na Střelnici. Článek dále uveřejňuje program uvítání a připojuje výzvy k udržování pořádku a pokyny pro zdejší „soudruhy“. Příjezdu prezidenta Masaryka a ministra Beneše bylo věnováno také stručné oznámení na titulní straně Nových směrů s datem 10. října.131

128

President republiky T. G. Masaryk a zahraniční ministr dr. Ed. Beneš navštíví Královéhradecko, Kraj královéhradecký 8. 10. 1919, ročník 10, č. 75, s. 1. 129 President republiky T. G. Masaryk navštíví Královéhradecko, Kraj Královéhradecký 10. 10. 1919, ročník 10, č. 76, s. 1. 130 President Masaryk a zahran. ministr dr. Beneš do Hradce Králové!, Rozhledy 10. 10. 1919, ročník 1, č. 41, s. 1. 131 Nové směry 10. 10. 1919, ročník 1, č. 31, s. 1.

38

Zabýváme-li se událostmi předcházejícími Masarykově návštěvě, podívejme se v krátkosti ještě na zprávu místního kronikáře. Ten uvádí, že dne 10. října, tedy den před plánovaným příjezdem prezidenta, došlo k odstranění rakouského orla z budovy bývalé radnice. Zajímavé je uvedení této události do souvislosti právě s Masarykovým příjezdem.132 Zrekapitulujme si nyní, co jsme se dozvěděli ze článků vydaných v místních novinách ještě před příjezdem prezidenta. Všechny námi sledované listy o Masarykově plánované návštěvě psaly, články se ve všech listech nacházely přímo na titulní straně. Kraj královéhradecký věnoval přípravám na příjezd prezidenta hned dvě čísla, Nové směry se naopak vyjádřily velmi stručně. Strukturou jsou si články velmi podobné. Vyplývá z nich nadšení z možnosti uvítat prezidenta Masaryka i jeho doprovod, ministra zahraničí Edvarda Beneše. Oba muži jsou spojováni s prací pro svobodu národa. Všechny listy s výjimkou Nových směrů vzpomněly také Masarykovy dřívější návštěvy a uvedly též program slavnostního uvítání a pokyny pro účastníky. Rozdíly patrné v článcích jsou určovány zejména stranickou orientací daného listu. Tak kupříkladu orgán agrární strany Kraj královéhradecký zdůraznil roli venkovského lidu, sociálně demokratické Rozhledy zase vyzdvihly Masarykův původ a pochopení pro dělníky. Dále z Masarykových dřívějších návštěv připomněly Rozhledy právě tu, kdy TGM promlouval k dělníkům v místním dělnickém domě. U kronikáře je zajímavá zmínka o odstraňování rakouského orla coby symbolu starého režimu v souvislosti s přípravami na příjezd prezidenta.

4.1.2 Průběh a reflexe návštěvy V této části si shrneme průběh Masarykovy návštěvy a poté se zaměříme především na celkové zhodnocení této návštěvy v místním tisku. Nejprve tedy uveďme přehled jednotlivých událostí zařazených do programu prezidentovy návštěvy. Říjnová návštěva TGM započala v obci Lhota pod Libčany, kde byl prezident uvítán v 10 hodin dopoledne. Za město Hradec Králové pozdravil prezidenta starosta František Ulrich, za okres 132

SOkA Hradec Králové, fond Archiv města Hradec Králové, Pamětní kniha města Hradce Králové za léta 1918 – 1921, rok 1919, kn. 232, inv. č. 521, s. 216.

39

předseda okresní správní komise Otakar Srdínko a předseda bývalého národního výboru Jan Černý. Poté se prezident zastavil v Kuklenách (dnes součást města Hradec Králové), kde si prohlédl místní strojírenský závod. Ze strojíren pak pokračoval již bez zastávky, doprovázen selskou jízdou, přímo do Hradce Králové. Zde prezidenta uvítali opět naši známí František Ulrich a Otakar Srdínko. Následovalo setkání v muzeu, kam se shromáždili pozvaní delegáti 19 okresů a více než 30 měst, zástupci politických stran, úřadů, spolků, církví a další. Slavnost v muzeu byla zakončena přehlídkou vojska. Prezident poobědval v Grandhotelu. Následovala prohlídka novostavby 14 činžovních domů a zastávka v dělnickém domě na Střelnici. Nakonec

Masaryk

navštívil

zemědělské

družstevní

závody

v Praskačce.

Poslední

prezidentovou zastávkou před zpáteční cestou do Prahy byl Koutníkův statek v Plačicích.133 Některým z uvedených událostí, jako například návštěvě strojírny či Koutníkova statku, se budeme věnovat ještě v následujících odstavcích. Prozkoumejme

tedy

nyní,

jakým

způsobem

popisovaly

Masarykovu

návštěvu

královéhradecké listy. V souladu s výše nastíněným konceptem se nejprve zaměříme na popis a hodnocení osobnosti TGM. Například Osvěta lidu ze dne 13. října v článku „President Masaryk v Hradci Králové“ hovoří o Masarykovi jako o „princi osvoboditeli“, o „vysoce zasloužilém muži, který vysvobodil národ z vídeňského zakletí“.134 Osvěta dále popisuje prezidentovu tělesnou i duševní svěžest, kladně hodnotí též jeho zájem a porozumění, které projevoval pro význam a úkoly továrního i zemědělského průmyslu. Další hodnocení lze těžko oddělit od reakcí a pocitů místního obyvatelstva. Osvěta uvádí. „Kouzlo jeho osobnosti působilo na všecky, ať patřil kdo k té neb oné straně, k tomu neb onomu stavu, k té neb oné konfessi, a jeho proslovy, tak prosté a přece plné životní moudrosti a hlubokých myšlenek dojímaly, mravně povznášely, ukazovaly cestu, kterou se bráti musíme…“135 Osvěta pokračuje: „ (návštěva) připomněla nám všem, že v jeho osobě máme nejlepší příklad, v jeho ideálech nejbezpečnější vodítko, jak si počínati v soukromém životě, v obci, v zemi, v republice.“136

133

SOkA Hradec Králové, fond Archiv města Hradec Králové, Pamětní kniha města Hradce Králové za léta 1918 – 1921, rok 1919, kn. 232, inv. č. 521, s. 216, 217. Nejvíce podrobností uveřejnil Kraj Královéhradecký 15. 10. 1919, ročník 10, č. 77, s. 1 - 4. 134 President Masaryk v Hradci Králové, Osvěta lidu 13. 10. 1919, ročník 22, č. 63, s. 1. 135 President Masaryk v Hradci Králové, Osvěta lidu 13. 10. 1919, ročník 22, č. 63, s. 1. 136 Tamtéž.

40

Asi nejpodrobnější zprávu o Masarykově návštěvě přinesl Kraj královéhradecký v čísle 77 ze dne 15. října, návštěvě bylo věnováno i následující číslo Kraje ze dne 18. října. Kraj se ve svém popisu zaměřuje například na takové detaily, jakými jsou prezidentova gesta. Poukazuje také na prezidentovu srdečnost a příjemnou atmosféru, která při návštěvě panovala.137 V čísle 78 pak nacházíme zajímavé srovnání prezidentova uvítání s vítáním českých králů. Autor článku vyjádřil své dojmy následujícími slovy: „Tak vítáni byli čeští králové a myslím si, že takhle vítán byl náš Poděbrad – poslední, kterého národ mohl vítat jako svého vladaře. Po něm už národ vítal jen cizince. Přes tři sta let museli jsme v porobě čekat na tenhle krásný okamžik. Nevítali jsme krále, ale ten, jemuž patřily všechny pocty … je viditelnou hlavou republiky. Stal se jí nejen z vůle demokracie, ale protože národ měl jen jediného muže, kterého mohl postavit, kam byl určen osudem, dějinami v době, kdy počíná nový svět … odcházel do světa jako chudý, český učenec, vrací se s poctami, jakých by mu mohli závidět vladaři, protože v těch poctách mluví srdce lidu.“138 Podobné srovnání uvedly i Nové směry v článku „President republiky T. G. Masaryk a zahraniční ministr dr. Ed. Beneš v Hradci Králové“ ze dne 18. října. Masaryk je tu popisován jako muž, „který dokázal svojí nekonečnou láskou k vlasti a svojí nadlidskou silou, svojí mravenčí pílí, svojí velkou inteligencí, vydobýti v cizině pro náš stát svobodu … a tuto naší drahou svobodu s otcovskou péčí proti všem možným cizáckým živlům ochraňovati.“139 Návštěvu prezidenta komentovaly také Rozhledy v čísle 42 ze dne 17. října. List kladně hodnotí prezidentův zájem o lid a jeho přívětivé chování. Masaryk je zde líčen jako člověk, který „ke každému delegátu měl upřímné slovo, stisknutí ruky, všude jevil velikou znalost lidí a kraje.“140 Pokusme se nyní v tisku vysledovat reakce obyvatelstva na možnost uvítat svého prezidenta. Všeobecné nadšení bylo patrné již z výše uvedených příspěvků. Osvěta lidu dále uvedla, že ulice od Kuklen až po samotný Hradec Králové byly i přes nepřízeň počasí přeplněny lidmi 137

President republiky T. G. Masaryk na Královéhradecku, Kraj královéhradecký 15. 10. 1919, ročník 10, č. 77, s. 1 – 4. 138 Když vítali jsme našeho presidenta, Kraj královéhradecký 18. 10. 1919, ročník 10, č. 78, s. 1. 139 President republiky T. G. Masaryk a zahraniční ministr dr. Ed. Beneš v Hradci Králové, Nové směry 18. 10. 1919, ročník 1, č. 32, s. 1. 140 President Masaryk hostem Královéhradecka, Rozhledy 17. 10. 1919, ročník 1, č. 42, s. 1.

41

očekávajícími prezidentův příjezd. Atmosféru panující mezi účastníky vítání popsala Osvěta následovně: „Všem zírala z očí nevýslovná radost, všichni se cítili šťastni, že přijel mezi nás ten, bez jehož úsilí a práce obrovské nebyli bychom dnes svobodní.“141 Dle Osvěty byl den Masarykovy návštěvy „skutečným svátkem“, a to nejen pro Hradec Králové a jeho blízké okolí, ale pro celý český severovýchod. Podobně popsal všeobecné nálady v den prezidentova příjezdu také Kraj královéhradecký. Prezidenta prý v obvodu „velkého Hradce Králové“ uvítalo nejméně 40 tisíc lidí, kteří na příjezd prezidenta čekali v nepříznivém počasí i několik hodin. „Kamkoliv prezident zavítal, všade viděl rozradostněný lid. Ve městě i na vsích.“142 Kraj dále připomíná, že v tento den musely být pro velký zájem dokonce vypraveny zvláštní vlaky, které do města přivážely návštěvníky z celého kraje. Článek také zdůraznil význam tohoto dne pro zdejší děti. Nové směry označily den Masarykovy návštěvy za nejpamátnější den v celé historii města Hradce Králové. Vraťme se ještě k výše zmiňovanému srovnání Masarykova uvítání s vítáním jeho předchůdců. Ti jsou zde popisováni jako „pánové se zlatými límci“ či „pánové cizáckých výrazů“.143 List připomíná, že před 31 lety přijel do Hradce Králové císař František Josef a od té doby nevidělo město představitele státu. Zpráva pokračuje: „Byli jsme tak šťastní uviděti našeho prvního českého, z naší krve vyšlého, presidenta T. G. Masaryka. … Nebyly to vynucené, předem neučené hlasité projevy lidu, nebylo zbytečného křiku, bylo to hřející štěstí očekávajícího

davu, prodchnutého nekonečnou

vděčností

k našemu milovanému

presidentu.“144 Coby týdeník strany živnostensko-obchodní zdůraznily Nové směry také lásku zdejšího živnostnictva ke svému prezidentovi, která se dle listu projevila jak v účasti na slavnostním uvítání, tak i mnohdy dosti nákladným dekorováním výkladních skříní. Podívejme se ještě, jak průběh uvítání TGM popisuje sociálně demokratický týdeník Rozhledy. Uvádí, že na příjezd prezidenta 3 hodiny trpělivě čekaly nesčetné davy obecenstva. 141

President Masaryk v Hradci Králové, Osvěta lidu 13. 10. 1919, ročník 22, č. 63, s. 1. President republiky T. G. Masaryk na Královéhradecku, Kraj královéhradecký 15. 10. 1919, ročník 10, č. 77, s. 1. 143 President republiky T. G. Masaryk a zahraniční ministr dr. Ed. Beneš v Hradci Králové, Nové směry 18. 10. 1919, ročník 1, č. 32, s. 1. 144 President republiky T. G. Masaryk a zahraniční ministr dr. Ed. Beneš v Hradci Králové, Nové směry 18. 10. 1919, ročník 1, č. 32, s. 1. 142

42

Vše bylo řádně připravené, domy vyzdobené, nebylo třeba žádných zvláštních rozkazů. I v Rozhledech se objevuje jisté srovnání mezi Masarykem a jeho předchůdci: „Žádného panovníka z „Boží milosti“ nevítalo žádné město tak okázale, s takovou láskou a oddaností, jako Hradec Král. svého presidenta. tatíčka Masaryka.“ 145 Rozhledy také připomněly, jak Masaryka uvítalo místní dělnictvo. Kromě strojírny, jejíž prohlídka byla zařazena do programu prezidentovy návštěvy, se nikde nepracovalo. „Dělnictvo oblečeno ve sváteční háv, přišlo, aby složilo hold tomu, který již dříve, jako universitní profesor, měl pochopení pro dělnické otázky a kde mohl, všude pomáhal. A proto dělnictvo s opravdovou láskou a oddaností šlo vítati svého presidenta“.146 List dále vyjadřuje důvěru, že to bude právě Masaryk, kdo uskuteční nejnaléhavější požadavky dělnictva. V závěru této části se blíže seznámíme s některými událostmi zařazenými v programu Masarykovy návštěvy, jak je zachytily místní listy. Osvěta lidu popsala průběh návštěvy TGM celkem podrobně v číslech 63 a 64.147 Podrobný popis návštěvy uveřejnily také Rozhledy v čísle 42.148 Poněkud stručnější shrnutí průběhu prezidentovy návštěvy přinesly Nové směry.149 Nejrozsáhlejší a velmi podrobný popis událostí uveřejnil Kraj královéhradecký v číslech 77 a 78 včetně přepisů všech proslovů, jež byly součástí uvítání, jakož i proslovy samotného Masaryka, například při návštěvě strojovny, při setkání v muzeu, prohlídce nových činžovních domů i při návštěvě dělnického domu. 150 Kraj uvádí také zajímavou příhodu, která se udála při návštěvě strojírny. Když se zde Masaryk podepsal do pamětní knihy, zjistilo se, že v téže knize se nachází i podpis Františka Josefa. Masaryk prý prohlásil „To je korrektura dějin!“ a spěchal dál. Opět se tu nabízí srovnání „mrtvého“ císařství a vyhaslého kultu Habsburků s demokracií a prezidentem Masarykem.151

145

President Masaryk hostem Královéhradecka, Rozhledy 17. 10. 1919, ročník 1, č. 42, s. 1. Tamtéž. 147 Osvěta lidu 13. 10. 1919, ročník 22, č. 63; Osvěta lidu 15. 10. 1919, ročník 22, č. 64. 148 Rozhledy 17. 10. 1919, ročník 1, č. 42. 149 Nové směry 18. 10. 1919, ročník 1, č. 32. 150 Kraj královéhradecký 15. 10. 1919, ročník 10, č. 77; Kraj královéhradecký 18. 10. 1919, ročník 10, č. 78. 151 Když vítali jsme našeho presidenta, Kraj královéhradecký 18. 10. 1919, ročník 10, č. 78, s. 1. 146

43

K jedné události z návštěvy TGM se Kraj královéhradecký vrátil ještě o tři roky později v čísle ze dne 28. ledna 1922.152 Jednalo se o prezidentovu zastávku na Koutníkově statku v Plačicích. Byla to prý první prezidentova návštěva v selské rodině. Masaryk se zde seznámil s majitelem statku, jehož rodina zásobovala za války Masarykovu rodinu potravinami. Sedlák si nechal do zdi statku zasadit pamětní desku, jejíž vyobrazení noviny otiskly, aby měl každý možnost si ji prohlédnout. Přistupme nyní k závěrečné rekapitulaci Masarykovy první prezidentské návštěvy v Hradci Králové. Průběhu návštěvy byly věnovány články ve všech sledovaných listech. Co se týká celkové koncepce a uváděných informací, vykazují zmiňované články opět velkou podobnost. Nejstručněji se k průběhu návštěvy vyjádřily Nové směry, naopak nejobsáhlejší pojednání přinesl Kraj královéhradecký. Podrobný popis návštěvy uveřejnily také Osvěta lidu a Rozhledy. Články se ve všech listech opět objevily na titulní straně. Osvěta lidu a Kraj královéhradecký věnovaly návštěvě ještě drobnější článek v následujícím čísle. Kraj dokonce na Masarykovu návštěvu odkazuje článkem vydaným o tři roky později. Větší četnost článků v těchto listech může být ovlivněna jejich periodicitou. Ukázali jsme si, že zmiňované dva listy vycházely dvakrát týdně, v případě ostatních listů se jednalo o týdeníky. Všechny zkoumané listy hodnotily den Masarykova příjezdu jako velmi významný či přímo sváteční a nezapomenutelný. Poukazují všeobecně na hojnou účast na prezidentově vítání, dle stranického zaměření listu je pak pozornost soustředěna na příslušné skupiny. Tak kupříkladu Nové směry referují o tom, jakým způsobem se na uvítání prezidenta podíleli zdejší živnostníci, Rozhledy se zaměřily na dělníky, Kraj připomněl příhodu s návštěvou sedláka Koutníka. Masaryk je ve všech listech hodnocen jako zasloužilý muž, je vyzdvihován jeho zájem o lid, jeho srdečnost, kladný vztah k pracujícím i k dětem, dobrá znalost poměrů. Ze zpráv vyplývá, že při návštěvě panovala přátelská, nenucená atmosféra. Často se objevuje srovnání Masaryka s habsburskými panovníky (Kraj královéhradecký, Nové směry, Rozhledy). Osvěta lidu a Kraj královéhradecký také uvádějí příhodu s podpisy do pamětní knihy v kuklenské strojírně, kdy se zjistilo, že jsou ve stejné knize podepsáni Masaryk i císař František Josef.

152

Naše besedy. Upomínka z pobytu pres. Masaryka na Hradecku, Kraj královéhradecký 28. 1. 1922, ročník 13, č. 10, s. 2.

44

Zejména v těchto pasážích je dobře pozorovatelné vymezování se vůči starému režimu a vyzdvihování či přímo oslavování Masarykových kvalit a zásluh v porovnání s nemilovanými „cizáky“. Pro doplnění ještě uveďme, že kronikář se ve své zprávě omezil na stručné shrnutí jednotlivých bodů návštěvy a pro bližší informace odkázal na výše uvedená místní periodika.

4.2 Masarykova zastávka v Hradci Králové dne 13. července roku 1926 4.2.1 Před návštěvou Další Masarykova návštěva či snad přesněji zastávka v Hradci Králové se uskutečnila v červenci roku 1926. Během několika dnů tehdy TGM navštívil řadu měst na severovýchodě Čech. Při zpáteční cestě projížděl vlak s prezidentem i přes Hradec Králové. Tady měl rychlík několik minut čekat, čehož místní využili k pozdravení svého prezidenta. Podívejme se opět, jak o této „návštěvě“ referovaly zdejší listy. Český severovýchod v čísle ze dne 3. července informoval o plánovaném Masarykově příjezdu do severovýchodních Čech. Hradec Králové zde není zmiňován. List dále hovoří o významu tohoto kraje, kde „nejdéle a nejpevněji zakotvilo učení českobratrské“ a o radosti, s jakou zdejší lid uvítá svého prezidenta. 153 Program Masarykova zájezdu do severovýchodních Čech uveřejnily Nové směry dne 9. července. Ani zde ovšem na seznamu plánovaných prezidentových zastávek nenacházíme město Hradec Králové.154 Itinerář Masarykovy cesty otiskl též Kraj Královéhradecký v čísle ze dne 10. července. V článku nacházíme informaci, že při zpáteční cestě v 18.55 hod přijede prezident do Hradce Králové a zdrží se na královéhradeckém nádraží 7 minut.155 V následujícím čísle ze dne 17. července informoval Kraj o uvítání TGM královéhradeckou delegací v Hořicích.156

153

Pan president do severových. Čech, Český severovýchod 3. 7. 1926, ročník 4, č. 27, s. 1. Program zájezdu p. presidentova, Nové směry 9. 7. 1926, ročník 8, č. 27, s. 1. 155 President republiky do našeho podhoří, Kraj královéhradecký 10. 7. 1926, ročník 17, č. 51-52. 156 Uvítání presidenta Masaryka Hradečany v Hořicích, Kraj královéhradecký 17. 7. 1926, ročník 17, č. 53-54. 154

45

Také Osvěta lidu ze dne 10. července přinesla zprávu o Masarykově cestě krajem, nezmiňuje ovšem, že by se prezident měl zastavit v Hradci Králové. V článku „President na českém severovýchodu“ je Masaryk označován za následovníka Husa a Komenského, který vrátil českému lidu svobodu. Podobně jako Český severovýchod vyzdvihuje Osvěta lidu význam oblasti, když připomíná, že právě na českém severovýchodě, „kde zůstaly zbytky myšlenkového světa českobratrského“, našel Masaryk již před válkou své nejvěrnější stoupence. „Všude věrně bila srdce za vzdáleným Masarykem, který jediný vytušil velkou vlnu dějin a pochopil, že přišel čas postavit se celou duší proti Rakousku.“157 K této části dodejme, že list Rozhledy se o Masarykově zájezdu předem nezmiňuje. Ve sledovaných listech s výjimkou Kraje královéhradeckého nenacházíme žádnou zmínku o tom, že by se měl prezident při své cestě zastavit v Hradci Králové. Pravděpodobně tedy tato informace nebyla všeobecně známá nebo se spíše předpokládalo, že vlak s prezidentem bude městem pouze projíždět. Zajímavé jsou zmínky v tisku o významu severovýchodních Čech jakožto bašty učení českobratrského. Víme, že Královéhradecko bylo významným centrem již husitského hnutí a v pozdějších letech zakotvily v kraji (zvláště pak na Rychnovsku) také další reformační skupiny, jejichž myšlenky se zde udržovaly ještě v době pobělohorské. Víme také, že sám Masaryk se hlásil k církvi evangelické a k odkazu Husovu, což mimo jiné přispělo k napětí mezi mladou republikou a Vatikánem, jak jsme se o tom zmínili v předchozí kapitole.

4.2.2 Průběh uvítání a zhodnocení Zaměřme se nyní na novinové články vydané krátce po prezidentově zájezdu a pokusme se obdobně jako v případě předchozí návštěvy vysledovat, co tyto články vypovídají o prezidentově osobnosti, jakož i o pocitech a náladách místního obyvatelstva. Český severovýchod v čísle ze dne 16. července komentoval Masarykovu cestu krajem následovně: „Nešlo o pochod vítězný, neboť president šel mezi své oddané a věrné; byla to cesta něhy a lásky. Nelze nikdy zapomenouti, co náš lid prožil v těchto čtyřech dnech. A také 157

President na českém severovýchodě, Osvěta lidu 10. 7. 1926, ročník 29, č. 50, s. 1.

46

president cítil, jak je zde ctěn, milován, až zbožňován. Nevíme, byl-li kdy v dějinách náš lid tak šťasten, jako ve chvílích, kdy jeho řadami chodil president republiky, Masaryk.“158 Přestože Masarykova „návštěva“ nebyla ohlášena s výrazným předstihem, dostavily se na nádraží tisíce občanů, aby mohly alespoň pozdravit svého prezidenta. List uvádí, že lidé vyhledávali všemožné prostředky, například si kupovali jízdenky, jen aby získali záminku ke vstupu do nádraží. Závěrem článek konstatuje: „Žádný potentát světa nemůže se chlubit tím, že by byl v lidu tak oblíben, jako Masaryk. A také žádný druhý člověk vedle něho i po něm u nás. Jeho jméno je … pojítkem mezi všemi složkami národa, dává záruku pravdy, práva a spravedlnosti.“159 V ódách na Masaryka list pokračoval i v následujících zprávách. V článku týkajícím se prezidentovy návštěvy na Hořicku je Masaryk označován dokonce jako „nadčlověk“!160 Masarykovou cestou po severovýchodě Čech se zaobíraly i Rozhledy taktéž ze dne 16. července. Účast na uvítání prezidenta v Hradci Králové byla dle listu hojná. Poté, co byl TGM uvítán starostou města, byli mu představeni zástupci korporací a spolků. S každým prý prezident přátelsky porozprávěl. Rozhledy uvádí, že řadu osob prezident dobře poznával, jak si je pamatoval z minulé návštěvy. Coby list strany sociálně demokratické dělnické Rozhledy také připomněly, že mezi těmi, které prezident ihned poznal, byl i „soudruh“ Hanousek a zdůraznily podíl dělnictva na uvítání prezidenta ve všech místech kraje. Masaryk je zde popisován jako přítel, rádce a učitel dělnictva.161 V čísle z 16. července se k Masarykově návštěvě severovýchodních Čech vyjádřily také Nové směry. Co se týká přivítání prezidenta v Hradci Králové, spíše než k samotnému průběhu se list vyjadřuje k nedostatkům ve výzdobě prostoru nádraží a v celkové organizaci.162 Osvěta lidu ze dne 17. července popisuje královéhradecké nádraží jako „poslední zastávku, kde mohl býti vzdán hold … milované hlavě státu“. Nádraží i jeho okolí bylo přeplněno obecenstvem, které se shromáždilo, „aby shlédlo svého zbožňovaného presidenta.“ Závěrečné okamžiky „návštěvy“ popisuje Osvěta následovně: „Vyklonil se ještě z okna svého 158

Český severovýchod 16. 7. 1926, ročník 4, č. 28. Tamtéž, s. 2. 160 Tamtéž, s. 4. 161 Triumfální cesta p. presidenta po českém severovýchodě, Rozhledy 16. 7. 1926, ročník 8, č. 29, s. 2 – 4. 162 Slavnostní zájezd pana presidenta T. G. Masaryka do českého severovýchodu, Nové směry 16. 7. 1926, ročník 8, č. 28, s. 1, 2. 159

47

vozu a bouřlivé spontánní ovace dostoupily svého vrcholu. Kde kdo chtěl podati ruku panu presidentu na rozloučenou a ten mile a bodře vyhovoval zvláště dětem. … Za těch několik okamžiků svého pobytu v Hradci mohl se (prezident) opět přesvědčiti, jak staroslavný Hradec má svého Osvoboditele z duše rád.“163 Podívejme se ještě na zprávu uveřejněnou Krajem královéhradeckým v článcích „President mezi námi“, „Trochu humoru z cesty presidentovy naším krajem“ a „Chvilku v Hradci Králové“ v čísle ze 17. července.164 Uvítání Masarykovo je zde přirovnáváno k uvítání milovaného otce. „Lid od dětí až ke starcům vítal presidenta, jako vítá rodina hodného a pečlivého otce.“165 Masaryk je vykreslen jako upřímný a srdečný člověk se smyslem pro humor a se zájmem o prostý lid, člověk, který „dovedl utěšit, uklidnit, nabádat i varovat. A učinil to vždy prostě, bez skrývaček, jak se říká, od srdce k srdci. … byl pozorný ke všem, nejen k čelným osobnostem a funkcionářům, jeho úsměvy platily celku.“166 Také je zde kladně hodnocen prezidentův vztah k dětem.167 Vlastní uvítání prezidenta proběhlo dle listu všude důstojně a vřele, „celý … kraj měl opravdu sváteční vzezření. A nejen města, také … vesnice, vesničky i samoty.“168 Obecenstvo, jež se účastnilo přivítání prezidenta v Hradci Králové, bylo tak početné, že prostor nádraží zdaleka nemohl všechny účastníky pojmout. Opět se tu objevuje určité vymezení se vůči starému režimu, kdy jsou spontánní a upřímné projevy úcty a lásky vůči prezidentu Masarykovi stavěny do jasného kontrastu se „studeným a předepsaným formalismem“ v dobách monarchie.169

163

Pan president v Hradci Králové, Osvěta lidu 17. 7. 1926, ročník 29, č. 51. Kraj královéhradecký 17. 7. 1926, ročník 17, č. 53-54, s. 1, 3, 7. 165 Tamtéž, s. 3. 166 Tamtéž, s. 1. 167 Tamtéž, s. 7. 168 Tamtéž, s. 1. 169 Kraj královéhradecký 17. 7. 1926, ročník 17, č. 53-54, s. 1. 164

48

Ani v této části nebudeme blíže rozebírat zprávu zdejšího kronikáře, neboť obsahuje podobný popis, jaký jsme nalezli ve sledovaných periodikách. Zdá se, že kronikář čerpal opět především z Kraje královéhradeckého.170 V závěru můžeme konstatovat, že Masarykova návštěva v Hradci Králové roku 1926 byla poněkud odlišná od návštěvy předchozí v roce 1919, především pak v tom, že nebyla ohlášena s nijak velkým předstihem a proběhla de facto během několika minut při zastávce prezidentova rychlíku na zdejším nádraží. Ukázali jsme si, že zdejší listy s výjimkou Kraje královéhradeckého se o prezidentově návštěvě v Hradci Králové předem vůbec nezmiňovaly, články byly věnovány obecně Masarykově cestě po českém severovýchodu. Zdá se tedy, že i veškeré přípravy se vzhledem k času omezily především na výzdobu nádraží, která ovšem byla týdeníkem Nové směry kritizována pro nedostatek aranžerských schopností a špatné plánování. Nicméně se zdá, že ostatní listy byly s výzdobou nádraží spokojeny. Přestože byla Masarykova zastávka v Hradci Králové oznámena nedlouho předem, setkala se s velkou odezvou místního obyvatelstva, jež se v hojném počtu účastnilo prezidentova vítání, což svědčí o Masarykově všeobecné oblibě. Dle svého zaměření pak jednotlivé listy referovaly o účasti různých skupin obyvatelstva, tak kupříkladu agrárnický list Kraj královéhradecký zdůraznil, jak se na uvítání prezidenta připravila nejen města, ale dokonce i vesničky a samoty, sociálně demokratické Rozhledy zase připomněly účast dělnictva. I v případě této návštěvy se v jednom z listů objevilo určité vymezení vůči předchozímu režimu, jak jsme uvedli výše. Sám Masaryk je všemi listy hodnocen velmi kladně, nenacházíme zde na účet prezidentův žádnou negativní poznámku. Na jedné straně je TGM oslavován, a to dokonce takovým způsobem, že je jedním z listů označen za „nadčlověka“, na druhé straně se o Masarykovi mluví jako o starostlivém otci se zájmem o lid a pochopením pro obyčejné lidi. K této problematice se vrátíme ještě v samotném závěru naší úvahy o prezidentových návštěvách. Nejdříve si však přiblížíme poslední Masarykovu návštěvu Hradce Králové v roce 1929.

170

SOkA Hradec Králové, fond Archiv města Hradec Králové, Pamětní kniha města Hradce Králové za léta 1925 – 1926, rok 1926, kn. 234, inv. č. 523, s. 204 – 206.

49

4.3 Poslední Masarykova návštěva v Hradci Králové dne 24. května roku 1929 4.3.1 Před návštěvou V této části kapitoly se zaměříme na třetí Masarykovu prezidentskou návštěvu, která byla zároveň také poslední návštěvou TGM v Hradci Králové. Podívejme se nejprve opět na články v místních listech vydané ještě před samotnou návštěvou. Kraj královéhradecký ze dne 18. května informoval o plánované Masarykově návštěvě v Pardubicích. Návštěva se měla uskutečnit dne 23. května a měla být chápána jako neoficiální, bez zvláštního uvítání. V této zprávě zatím nenacházíme žádnou zmínku o návštěvě Hradce Králové.171 Informace o Masarykově návštěvě Hradce Králové se objevuje teprve v následujícím čísle Kraje ze dne 21. května. Článek s názvem „President republiky T. G. Masaryk a min. předseda Fr. Udržal navštíví Královéhradecko“ připomněl Masarykovu zastávku v Hradci Králové před třemi lety, více prostoru je pak věnováno návštěvě v roce 1919. Kraj uvádí, že stejně jako tehdy byl den prezidentova příjezdu „svátkem celého Královéhradecka, dnem klidu, kdy obyvatelstvo bez rozdílu stran a stavů přišlo svého presidenta pozdravit a uvítat, tak bude i tentokrát. Jistě i venkov, ačkoliv jsou proň dnes dny naléhavé práce, nevzdá se radosti společného uvítání.“172 List dále připomněl, že Masaryka poutají ke kraji již vzpomínky předválečné, že do Hradce Králové zajížděl vždy rád a že královéhradečtí patřívali mezi nejpevnější stoupence Masarykova směru, ač i zde se našli takoví, kteří ho nenáviděli. Článek pokračuje: „Dnes, po deseti letech republiky, je osobnost presidenta republiky každému poctivému českému člověku drahou a milou. … deset let, po která je T. G. Masaryk viditelnou hlavou státu potvrdilo, že důvěra k jeho osobnosti zklamána nebyla. Je stále týmž, věrným a oddaným své republice.“173

171

Kraj královéhradecký 18. 5. 1929, ročník 20, č. 38, s. 8. President republiky T. G. Masaryk a min. předseda Fr. Udržal navštíví Královéhradecko, Kraj královéhradecký 21. 5. 1929, ročník 20, č. 39, s. 1. 173 Tamtéž. 172

50

Kraj dále apeluje na své čtenáře, když o účasti na uvítání prezidenta hovoří jako o věrné službě republice. V následujících spíše stručnějších článcích jsou potom připomenuty některé další momenty z Masarykovy návštěvy roku 1919. Je zde otištěn také program blížící se návštěvy, pokyny pro účastníky vítání a prosba městské rady adresovaná majitelům domů a bytů, aby tyto byly v den návštěvy patřičně vyzdobeny.174 Zprávy o Masarykově příjezdu přinesly také Rozhledy s datem 24. května.175 Podobně jako Kraj královéhradecký vzpomínají i Rozhledy Masarykovu návštěvu v roce 1919 a coby list sociálně demokratické strany dělnické zdůrazňují Masarykův kladný vztah k dělnictvu, připomínají

myšlenky

z prezidentových

projevů

k místním

dělníkům

ve

strojírně

a v dělnickém domě právě před deseti lety. Postoje zdejšího dělnictva vyjadřuje list následovně: „ A proto máme pana presidenta tak rádi a za každých okolností za něj se stavíme a jeho politiku všestranně podporujeme. … A přijede-li v pátek do Hradce Králové, pak to bude naším opravdovým svátkem, kde všichni budeme příjezdu jeho s radostí v srdci vzhlížeti vstříc, a ti, jimž nebude pro zaměstnání možno uvítání pana presidenta se zúčastniti, budou jej v duchu vzpomínati a duše dělníků budou v tyto hodiny bít vstříc svému velkému presidentu …“176 List dále uveřejňuje program Masarykovy návštěvy a výzvu místním „soudruhům“: „Žádáme soudružskou veřejnost, aby pokud je jí umožněno zúčastniti se vítání p. presidenta, zaujala včas výše uvedené stanoviště … Všichni soudruzi Jednotáři, pokud vlastní kroj, dostaví se povinně nejpozději v 8 hodin do Dělnického domu.“177 Článek obsahuje také pokyny pro zaměstnance Škodových závodů, kteří se nemohou zúčastnit uvítání ve městě. Dne 24. května, tedy přímo v den Masarykovy návštěvy, se objevil v týdeníku Nové směry článek s názvem „Budiž nám vítán v Hradci Králové!“178 I v tomto článku bylo vzpomenuto prezidentovy návštěvy roku 1919. List uvedl, že zásluhy TGM se odrážejí i v rychlém rozkvětu města. Masarykova nynější návštěva je zde popisována jako událost takového významu, že 174

President republiky T. G. Masaryk a min. předseda Fr. Udržal navštíví Královéhradecko, Kraj královéhradecký 21. 5. 1929, ročník 20, č. 39, s. 1, 2. 175 Pan president po druhé hostem Královéhradecka a Pořad při zájezdu p. presidenta, Rozhledy 24. 5. 1929, ročník 11, č. 21, s. 1, 2. Připomeňme, že Rozhledy byly vydávány pravidelně ve čtvrtek s datem dne následujícího. 176 Tamtéž, s. 1. 177 Rozhledy 24. 5. 1929, ročník 11, č. 21, s. 2. 178 Budiž nám vítán v Hradci Králové!, Nové směry 24. 5. 1929, ročník 11, č. 20, s. 1.

51

na ni bude „po vždy a po celé věky vzpomínáno každým opravdovým Hradečanem.“ Slavnostní atmosféru v den Masarykova příjezdu pak popisuje následovně: „Hradec Králové nachází se dnes uprostřed slavných chvil své historie. … Celé město tone v moři radosti, slávy, nadšení a záplavě praporů barev československých.“179 Ukázali jsme si tedy, jak o plánované Masarykově návštěvě referovaly dva místní listy, agrárnický Kraj královéhradecký a sociálně demokratické Rozhledy. Oba články připomněly Masarykovy zásluhy a také jeho dřívější návštěvy v Hradci Králové. Zaměření článků se pak liší zejména podle stranické orientace listu. Ostatní listy se o Masarykově návštěvě předem nezmínily. Přímo v den prezidentova příjezdu byl vydán článek věnovaný návštěvě také v týdeníku Nové směry. Podobně jako ve zmiňovaných dvou listech jsou i zde vyzdvihovány Masarykovy zásluhy, jak o stát, tak i o rozkvět samotného Hradce Králové.

4.3.2 Průběh a reflexe Nyní si tedy stručně přiblížíme průběh a hodnocení Masarykovy poslední návštěvy v Hradci Králové. Jak již bylo zmíněno, Masarykově královéhradecké návštěvě předcházel pobyt v Pardubicích dne 23. května. Prezident si prohlédl také Kunětickou horu a přenocoval na Udržalově statku v Rovni u Holic.180 Příjezd do Hradce Králové následujícího dne byl stanoven na 8:45 hod. Zajímavostí je, že během této návštěvy si Masaryk prohlédl svůj vlastní pomník na Husově náměstí, kde se také konalo hlavní uvítání. Prezident se svým doprovodem pak pokračoval na Ulrichovo náměstí, kde zhlédl projekty nové budovy ředitelství státních drah. Následovala prohlídka Masarykových škol obecných a měšťanských, státní vyšší školy koželužské a nové nemocnice. Z Hradce Králové odjížděl prezident za doprovodu selské jízdy o půl dvanácté.181 Podívejme se, jak o Masarykově návštěvě informovaly místní listy. Kraj královéhradecký ze dne 25. května uveřejnil obsáhlý, velmi podrobný článek s názvem „Uvítání presidenta T. G.

179

Budiž nám vítán v Hradci Králové!, Nové směry 24. 5. 1929, ročník 11, č. 20, s. 1. Masaryk byl na své cestě doprovázen mimo jiné právě ministerským předsedou Františkem Udržalem. 181 Program návštěvy pana presidenta v Hradci Králové, Kraj královéhradecký 21. 5. 1929, ročník 20, č. 39, s. 2. 1929, ročník 20, č. 39, s. 2. SOkA Hradec Králové, fond Archiv města Hradec Králové, Pamětní kniha města Hradce Králové za léta 1929 – 1930, rok 1929, kn. 236, inv. č. 525, s. 120 – 127. 180

52

Masaryka a min. předsedy Fr. Udržala na Královéhradecku“.182 Článek předkládá oslavný, přímo patetický popis Masarykův: „Nyní na jaře bude tedy alespoň nečekanou chvilenku mezi námi Tvůrce našeho státu, z jehož nesmrtelného díla všichni žijeme. … On, jenž ze zdroje veliké lásky tvořil, přichází k nám v měsíci máji, době to lidských milostných vznětů, přírodní něhy, hřejícího slunce, jako sám Symbol jara, jež přinesl před desetiletím vlasti. … Jednomu každému z nás … nelze vyjmouti si srdce z těla, vložiti je ve dlaně … Nezbývá nám než vyjadřovati své city vnějšími formami. Jest to málo, víme, ale není prostředku, který by dovedl vypovědit intensitu našich citů. I vkládáme je do prosté kytičky, jíž zdobíme Tvůj obraz, sochu, do naší vlajky barev nebe, krve a květu lilie, která duje s průčelí našich činžovních domů. Ke Tvé slávě!“183 Kraj dále znovu připomíná Masarykovy zásluhy a jeho kladný vztah ke Královéhradecku. Masarykovy zásluhy jsou dávány také do souvislosti s rozkvětem města, které pak prý Masaryk dával za vzor ostatním. V projevu na uvítanou pronesl starosta František Ulrich k Masarykovi: „Vzkvetl-li Hradec, zkvetl vámi!“184 V reakci na to je zdůrazněna prezidentova skromnost, když pravil: „To je trochu moc, co tvrdíte, to bych nemohl dokázat …“.185 Zaměříme-li se nyní na reakce a pocity obyvatelstva, můžeme sledovat opět všeobecně panující nadšení. Město bylo vzorně vyzdobeno, ulice přeplněny. Do Hradce Králové dorazily též delegace z okolních měst, jakož i občané z mnoha obcí okresu. O velkém zájmu svědčí i žádosti okolních obcí, kterými TGM projížděl, aby se v nich zastavil. Kraj dále uvádí, že uvítání prezidenta se účastnily všechny skupiny obyvatelstva, přicházely také matky se svými dětmi v touze ukázat jim „tatíčka Masaryka“. V té spojitosti je opět líčena Masarykova láska k dětem a mládeži. Kraj také připomíná, že „Hradec Králové svou lásku k představiteli republiky vyjádřil ušlechtile krásným pomníkem i positivní prací, konanou v duchu zásad presidentových.“186

182

Uvítání presidenta T. G. Masaryka a min. předsedy Fr. Udržala na Královéhradecku, Kraj královéhradecký 25. 5. 1929, ročník 20, č. 40, s. 1, 5, 8. 183 Tamtéž, s. 1. 184 Tamtéž, s. 5. 185 Tamtéž. 186 Kraj královéhradecký 25. 5. 1929, ročník 20, č. 40, s. 1.

53

V závěru článku můžeme sledovat, jak královéhradeckou návštěvu hodnotil sám Masaryk: „No, bylo to hezké. Myslím, že můžete být spokojeni. Kdybych byl nespokojen já, byla by to nevděčnost. Jen pracujte na svém díle dál, můžete mít opravdu radost ze své práce.“187 V následujícím čísle uveřejnil Kraj Královéhradecký kratší článek s názvem „Několik vzpomínek na zájezd pana presidenta do Hradce Králové“.188 I z tohoto článku sestávajícího z několika prostých drobných příběhů, jež se odehrály během Masarykovy návštěvy, vyplývá, že se TGM mezi lidem těšil velké oblibě. Ještě v dalším čísle pak kraj informoval o filmu natočeném během Masarykovy návštěvy: „Film je velmi krásný, některé detaily jsou překrásné.“189 Ukázky z tohoto filmu se měly promítat v kinech po celé republice. Podrobnou zprávu o prezidentské návštěvě přinesla také Osvěta lidu ze dne 25. května. Budeme-li v tomto listu sledovat popis Masarykův, nacházíme zde kupříkladu zajímavé srovnání TGM se starostou Ulrichem. „Byl to věru historický moment našeho města – president Masaryk a dr. Ulrich, dva muži dějinných zásluh, požehnaní krásným věkem, vedle sebe s věčnou úctou pozorováni lidem, jenž oba miluje, obou si váží a oběma vděčí za krásné činy a za ušlechtilý příklad obětavosti a práce. Oba kmeti, kteří jsou representanti celé historické epochy, pro nás bohudíky tak užitečné z velké části osobní zásluhou těchto dvou velkých duší.“190 Co se týká všeobecných nálad, uvádí Osvěta lidu, že město „učinilo vše, aby důstojně přijalo presidenta republiky.“ Domy a ulice byly „hustě vyzdobeny“, „lid vzorně ukázněný … čekal na příjezd milovaného presidenta.“ Prezident byl přijat „s nepopsatelnou radostí, máváním praporků, šátečků, sborovými pozdravy.“ Nejvíce obecenstva se soustředilo na Husově náměstí, kde se na prostranství před pomníkem konalo hlavní uvítání. Lidé zaplnili nejen prostor samotného náměstí, ale též všechna okna a někteří obsadili dokonce i střechy.191 Velmi podrobně o průběhu Masarykovy návštěvy referoval také sociálně demokratický týdeník Rozhledy v čísle ze dne 31. května. Těžko zde lze oddělit pocity zdejšího obyvatelstva od hodnocení osobnosti TGM. List popisuje působivou výzdobu ulic i samotného Husova 187

Kraj královéhradecký 25. 5. 1929, ročník 20, č. 40, s. 8. Několik vzpomínek na zájezd pana presidenta do Hradce Králové, Kraj královéhradecký 29. 5. 1929, ročník 20, č. 41, s. 3. 189 Kraj královéhradecký 1. 6. 1929, ročník 20, č. 42, s. 4. 190 Město Hradec Králové vítá presidenta Masaryka, Osvěta lidu 25. 5. 1929, ročník 32, č. 40, s. 2. 191 Město Hradec Králové vítá presidenta Masaryka, Osvěta lidu 25. 5. 1929, ročník 32, č. 40, s. 2. 188

54

náměstí. Pozornost je soustředěna opět také na úlohu dělnictva při prezidentově uvítání. Dělníci „jásavě zdraví svého přítele a ochránce.“ „Na rohu … ulice stojí ženy sociálně demokratické, ustarané tváře zality slzami radosti …“. „U dělnického domu stojí dělníci …, chtěli jásat vstříc, hlas jim selhal – zadrhl se pohnutím a jen slzy řinou se po tvářích a ruce němě kynou na pozdrav a tatíček rozuměl…“.192 Rozhledy poukazují na skutečnost, že některé listy, kupříkladu Osvěta lidu, ve svých článcích zmínku o prezidentově uvítání v okolí dělnického domu úplně vynechaly, ačkoliv právě zde byl prezident velmi srdečně přivítán. Podobně jako ve výše citovaných listech, objevuje se také v Rozhledech motiv matky, která touží ukázat svému dítěti „tatíčka Masaryka.“ List uvádí například následující příhodu: „Na přechodu … se tlačí několik maminek s děťátky v náručí, proráží kordon, aby se dostaly až do těsné blízkosti Masarykovy, pak vysoko zvedají děcka a volají – podívej se na našeho osvoboditele – budeš mít vzpomínku na celý život.“193 Článek pokračuje: „Sta a sta bylo takových momentů, svědčících o jedinečné lásce, jaké se těší president Masaryk právě u středních a chudých vrstev. Snad ještě nebylo člověka tak milovaného…“.194 O týden později uveřejnily Rozhledy vzpomínku nám již známého „soudruha“ Hanouska, který se účastnil i Masarykova uvítání roku 1926. Ten ve svém příspěvku rozjímá o přátelství s Masarykem již z doby předválečné, popisuje své dojmy z dalšího setkání, vyjadřuje nadšení až okouzlení osobností prezidentovou. Uveďme z jeho vyprávění alespoň krátký úryvek: „Maně vzpomínám bajky, jak muška chtěla přiblížit se slunci a jak spálila si křidélka. I já jsem jen nepatrná muška, která se již několikráte ke svému – k našemu slunci přiblížila, ale nespálila se, nýbrž ohřála a posílila se v další život. Na den 24. května 1929 do své smrti nezapomenu.“195 Poněkud stručněji se k Masarykově návštěvě vyjádřily Nové směry ze dne 31. května v článku „Slavný den“. Atmosféru v den Masarykova příjezdu vystihl list následovně: „Zvláštní nepokoj, jako před očekáváním něčeho velikého bylo viděti v obličeji každého, zvláštní nedočkavost, která přímo z jednoho na druhého šířila se v mnohatisícových zástupech a zvláštní rozechvění, jež v davech bylo možno pozorovati, to vše svědčilo o tom, s jakou 192

Slavné uvítání p. presidenta na Hradecku a Momentky pro celý život, Rozhledy 31. 5. 1929, ročník 11, č. 22, s. 2. 193 Tamtéž. 194 Tamtéž. 195 Rozhledy 7. 6. 1929, ročník 11, č. 23.

55

opravdovou touhou očekává lid hradecký ten okamžik, až bude moci spatřiti vlídně se usmívající tvář našeho presidenta.“196 Dále je v článku stručně připomenut průběh návštěvy a všeobecné nadšení z možnosti uvidět prezidenta. Zamyslíme-li se nyní nad poslední Masarykovou návštěvou, můžeme v mnohém konstatovat podobnost s návštěvami předchozími. V místních listech opět nacházíme kladné hodnocení Masarykovy osobnosti, jeho ctností, opět se připomíná jeho láska k lidu, k dětem. Oslavné popisy Masarykovy zde gradují a získávají až patetický ráz. Zdůrazňuje se také Masarykův kladný vztah k Hradci Králové a Královéhradecku všeobecně, jeho zásluhy jsou dávány také do spojitosti s rozkvětem města. V této souvislosti je připomínán též královéhradecký starosta František Ulrich, jenž je svým dílem a zásluhami o rozvoj města de facto stavěn na roveň samotnému Masarykovi. Ze sledovaných listů dále vyplývá, že Masarykova návštěva byla všeobecně považována za významnou, sváteční událost a co se týká účasti na slavnostním uvítání, těšila se u tamějšího obyvatelstva velké oblibě. Prezidentovo uvítání v roce 1929 bylo navíc umocněno tím, že se konalo přímo na prostranství u Masarykova pomníku. Místní tisk také výrazněji apeloval na cítění obyvatelstva, když účast na uvítání prezidenta označil de facto za povinnost pro každého poctivého, republice oddaného občana.

4.4 Slavnosti vítání prezidenta Masaryka v Hradci Králové jako místo paměti V této kapitole jsme se seznámili se třemi Masarykovými prezidentskými návštěvami Hradce Králové, a to konkrétně v letech 1919, 1926 a 1929. Spíše než samotný program návštěv nás zajímalo jejich celkové hodnocení v místním tisku. Využili jsme informace z pěti zdejších listů, pamětní kniha se jako pramen příliš neosvědčila, neboť se ukázalo, že kronikář ve většině případů čerpal právě z tisku. V jednotlivých částech jsme se zaměřili nejprve na články vydané v tisku ještě před samotnou návštěvou, poté jsme sledovali, jakým způsobem listy hodnotily vlastní průběh návštěvy s přihlédnutím k popisu samotného Masaryka a reakcí místních obyvatel. Můžeme konstatovat, že Masarykovy návštěvy byly tématem v tisku dosti frekventovaným, často se 196

Slavný den, Nové směry 31. 5. 1929, ročník 11, č. 21, s. 1.

56

zprávy o nich objevovaly přímo na titulních stranách listů. Rozdíly mezi jednotlivými listy byly dány rozsahem článků a množstvím podrobností v nich uvedených, svou roli zde sehrála také stranická orientace příslušného listu, což je dobře pozorovatelné například u sociálně demokratických Rozhledů. Podívejme se nyní, jak v souvislosti se slavnostním vítáním prezidenta v Hradci Králové docházelo k formování místa paměti. V úvodu této práce jsme si ukázali, že inventář míst paměti nezahrnuje nutně pouze místa konkrétní. Jak uvádí ve svém díle Jacques Le Goff, kolektivní paměť můžeme hledat také „v obrazech, gestech, rituálech a oslavách.“197 Za místa paměti tedy můžeme označovat i místa abstraktní, jakými mohou být například právě oslavy, svátky či rituály. Dále jsme si připomněli, že „kolektivní rituály … přispívají ke sjednocení chování účastníků a sehrávají významnou roli při vytváření kolektivní identity.“198 Kdybychom podrobněji zkoumali program královéhradeckého vítání prezidenta, mohli bychom si povšimnout, že vše probíhalo podle předem daného schématu.199 Zahrály státní hymny a fanfáry z Libuše, prezident byl uvítán zástupci města a různých spolků, také děti se účastnily prezidentova uvítání s předem připravenými proslovy. Předem také zaznívaly výzvy městské rady adresované obyvatelstvu, aby byly všechny domy a ulice řádně vyzdobeny. Takový postup bychom mohli označit za určitou formu rituálu. K budování místa paměti přispívaly jistě také námi zkoumané články v tisku a zejména pak předkládané interpretace Masarykovy osobnosti či hodnocení samotných návštěv. Dny prezidentových návštěv jsou popisovány jako velmi významné, sváteční, nezapomenutelné. V tisku se objevila i taková vyjádření, ze kterých vyplývalo, že účast na uvítání prezidenta je povinností každého loajálního občana. Tak kupříkladu Kraj královéhradecký v roce 1929 uvedl: „Dnes je osobnost presidenta republiky každému poctivému českému člověku drahou a milou … sympatiemi k jeho osobnosti zdůrazní svou oddanost i věrnost republice.“200

197

Jacques Le GOFF, Paměť a dějiny, Praha 2007, s. 108. Gábor OLÁH, Kolektivní paměť, prostor, významy. Případ náměstí Svobody v Budapešti, Sociologický časopis, 2013, č. 5, s. 730, Bernhard GIESEN, V různém čase, v různém rytmu, s rozdílnou pamětí, Sociální studia, 2007, č. 1-2, s. 73. 199 Na program oslav uveřejněný v tisku nebo v pamětní knize odkazuji v rámci jednotlivých částí této kapitoly. Cílem práce nebylo zabývat se podrobně programem oslav, spíše jsme se zaměřili popis a interpretaci Masarykovy osobnosti. 200 Kraj královéhradecký 21. 5. 1929, ročník 20, č. 39, s. 1. 198

57

Všechny sledované listy představují veřejnosti kladný obraz Masaryka. Jsou vyzdvihovány a oslavovány jeho zásluhy, sám Masaryk je až téměř zbožšťován, na druhé straně je zdůrazňována jeho skromnost a pochopení pro obyčejné lidi. Oslavné projevy na uvítanou zaznívaly též z úst zástupců města. V tisku jsme si mohli povšimnout také určitého vymezování se vůči starému režimu. Masaryk, de facto hrdina z lidu, je stavěn do protikladu s nemilovanými habsburskými mocnáři. Výše uvedené v mnohém koresponduje s rysy masarykovského mýtu, jak je ve své studii shrnuje Ivan Šedivý. Obraz tatíčka Masaryka vychází dle Šedivého z představy o lidovém panovníkovi, jaká se v českých zemích vytvářela už od dob Josefa II. Ač sám Masaryk, pravděpodobně vědomě, využíval pro svou prezentaci některé prvky monarchistické tradice, opíral se masarykovský mýtus záměrně také o „lidovost jeho hlavního aktéra.“ TGM byl tedy představován jako „muž z lidu, prostých mravů a způsobů“, „chudý chlapec, který se proslavil“. V prostředí sociální demokracie pak vznikla představa Masaryka coby syna dělníka, jenž zvítězil nad Habsburky. Typická je dle Šedivého také absolutizace dobra a zla, jež se projevuje například právě v námi zmiňovaném protikladu Československa a habsburské monarchie.201 V závěru této kapitoly si ukažme, jak slavnosti uvítání prezidenta Masaryka zakotvily jakožto místo paměti v povědomí královéhradeckých obyvatel. Není v našich možnostech zjistit, jaké bylo skutečně individuální vnímání těchto slavností, ve svých soudech se tedy budeme opírat hlavně o zprávy z tisku, jež vypovídají o všeobecných náladách ve dnech příjezdu prezidenta. Některé listy uveřejnily také osobní vzpomínky účastníků vítání, i v těchto případech je ovšem třeba počítat s možností určitého zkreslení a nejedná se o dostatečně velký reprezentativní vzorek. Ze zpráv v tisku vyplývá, že Masarykovy návštěvy vyvolávaly všeobecné nadšení a že se prezident těšil mezi lidem velké lásce a oblibě. O zájmu veřejnosti svědčí i hojná účast rozmanitých skupin obyvatelstva na prezidentově uvítání. Z uveřejněných příhod lze také soudit, že lidé vnímali návštěvy TGM jako výjimečné okamžiky, které je třeba si zapamatovat.

201

Ivan ŠEDIVÝ, T. G. Masaryk: zrozen k mýtu. Chudý chlapec, který se proslavil, Dějiny a současnost 2007, ročník 29, č. 1, s. 15, 16.

58

5 Oslavy 80. narozenin TGM v Hradci Králové „Je to věk, který u každého člověka budí úctu – v tomto případě stává se však tím významnějším, že dožívá se ho muž, jenž znamená pro náš národ novou etapu jeho historie, muž, jenž byl hlavním součinitelem jeho osvobození a jenž 12. rok pomáhá svým státnickým i filosofickým důmyslem říditi jeho osudy v dobách šťastných i zlých.“202

Touto

kapitolou doplníme

náš královéhradecký

inventář

míst paměti

oslavami

prezidentových narozenin. Můžeme konstatovat, že Masarykovy narozeniny byly v Hradci Králové připomínány pravidelně. Přání k narozeninám i další články vydané právě u příležitosti Masarykových narozenin se často objevovaly na titulních stránkách novin. V této kapitole se budeme soustředit konkrétně na oslavy prezidentových 80. narozenin. Ty byly vybrány za příklad jednak s ohledem na svůj charakter významného životního jubilea, jednak z důvodu propojení oslav se zdejším Masarykovým pomníkem. Prozkoumáme, jakým způsobem byly oslavy Masarykových narozenin prezentovány v místním tisku. Podobně jako v kapitole věnované Masarykovým královéhradeckým návštěvám využijeme pětici zdejších listů, a to Kraj královéhradecký, Osvětu lidu, Rozhledy, Nové směry a Český severovýchod. Bližší charakteristiky jednotlivých listů jsme uvedli v úvodu této práce a též v předcházející kapitole. Nejprve se opět zaměříme na články vydané ještě před vlastními oslavami, případně přímo v den narozenin, následně se budeme věnovat celkovému hodnocení průběhu oslav a souvisejících událostí. Zajímat nás bude především také předkládaný pohled na samotného Masaryka.

5.1 Před výročím Ještě v době před hlavním dnem Masarykových oslav vyšly v místním tisku některé články věnované buď přímo problematice samotných oslav, nebo jinak spojené s osobou prezidentovou. Tak například Rozhledy ze dne 28. února uveřejnily článek „T. G. Masaryk 202

K 80. narozeninám pres. T. G. Masaryka, Kraj královéhradecký 7. 3. 1930, ročník 21, č. 17, s. 1.

59

zakládá galerii našich nesmrtelných“, jenž přináší úvahu nad nově vydaným zákonem týkajícím se Masarykových zásluh o stát. Článek kritizuje také některé související pokusy komunistů a ludáků vyvolat rozpory ve sněmovně.203 V témže čísle nacházíme také zajímavý článek adresovaný dělnictvu. Hovoří se v něm o pokusech narušit průběh Masarykových oslav, k čemuž má být využito právě především „neinformované a nezaměstnaností trpící dělnictvo.“ V článku se uvádí: „Všichni pokrokoví čeští lidé budou oslavovati 80. narozeniny velikého našeho presidenta T. G. Masaryka, který pro zbudování československé republiky přinesl velikých obětí, a který jest v celém vzdělaném světě uctíván jako veliký muž doby. Avšak jiného názoru jsou bolševičtí diktátoři v Moskvě! Ti uložili komunistické sekci v Československu, aby oslavy presidenta Masaryka byly rušeny různými bumly…“204 List apeluje na zdejší dělnictvo, aby takovéto demonstrace proti prezidentovi nepodporovalo, neboť se jedná o aktivity, za něž „se vědomý český dělník z hloubi duše musí stydět.“205 Dále Rozhledy uveřejnily program královéhradeckých oslav včetně pokynů pro účastníky a taktéž žádosti městské rady, aby domy byly v den oslav řádně vyzdobeny.206 Program oslav otiskla též Osvěta lidu ze dne 1. března.207 Úvahy nad významem oslav přinesla Osvěta v následujícím čísle ze dne 5. března. Připomněla, že po „300 letech poroby“ zvolil si národ svého prezidenta, osobnost reprezentující samostatnost státu. Opět je zdůrazňován Masarykův „lidový původ“. Osvěta uvádí: „Jako kdysi za krále Jiřího z Poděbrad hledali Čechové vhodnou osobnost pro stolec královský v lidu, tak také v době nejnovější, hledána byla v českém lidu nejvyšší hlava státu a volba svorně určila na toto místo … T. G. Masaryka.“208 List také vzpomněl Masarykova díla a zvláště ocenil „jaký význam má pro stát zvuk Masarykova jména v cizině.“ Zdůrazněna je také role strany národně demokratické, která dle listu vždy loajálně bojovala za svého prezidenta.209

203

T. G. Masaryk zakládá galerii našich nesmrtelných, Rozhledy 28. 2. 1930, ročník 12, č. 9, s. 1. Stavebnímu dělnictvu ve východních Čechách, tamtéž, s. 3. 205 Tamtéž. 206 Tamtéž, s. 3, 4. 207 Oslavy 80. narozenin pana presidenta v Hradci Králové, Osvěta lidu 1. 3. 1930, ročník 33, č. 17, s. 3. 208 Osmdesát let presidenta T. G. Masaryka, Osvěta lidu 5. 3. 1930, ročník 33, č. 18, s. 1. 209 Tamtéž. 204

60

Osvěta lidu dále zmínila některé konkrétní události spojené s Masarykovými oslavami. Hovoří se zde například o plánovaných evangelických bohoslužbách pořádaných k oslavě prezidentových narozenin dne 9. března, dále o oslavách zdejšího učitelstva konaných dne 2. března či o výstavě rozmanitých materiálů souvisejících s TGM, kterou „z vlastního podnětu“ uspořádali žáci místního gymnázia a jež má být otevřena veřejnosti od 6. do 9. března. Připomenuto je také zasedání městské rady ze dne 3. března, kde se mimo jiné diskutovalo o projektu městské galerie, jež měla být nazvána galerií Masarykovou. Osvěta k tomu uvádí: „Město Hradec Králové nemohlo nalézti lepšího způsobu, jak uctíti 80. narozeniny pana presidenta.“210 Prezidentovým osmdesátinám bylo věnováno i číslo Nových směrů ze dne 6. března. Masaryk je zde veleben jako „veliký muž, moudrý, stařičký učitel a vůdce“. K významu oslav list uvádí: „Osmdesát let! Jistě věk, který zasluhuje úcty. Tím spíše člověk, jehož osmdesátiletí oslavujeme – tím spíše Masaryk. Nejen pro věk a svoji čilost a zdraví …, ale pro svoji moudrost a stálou duševní čilost, kterou si doposud zachovává a hlavně pro všecky jeho zásluhy o náš stát.“211 Shrňme si nyní některé konkrétní události, jež předcházely samotným oslavám pořádaným v předvečer a v den Masarykových narozenin. Již jsme uvedli článek kritizující plánované komunistické demonstrace, jež měly narušit průběh prezidentových oslav. Konkrétně se o takovéto akci přímo v Hradci Králové zmiňuje místní kronikář. Zápis ze dne 24. února uvádí, že komunistický tajemník Knejp shromáždil asi 25 nezaměstnaných dělníků. V neohlášené schůzi konané v hostinci na Pražském Předměstí pak vyzýval dělníky, aby v předvečer oslav roznášeli jisté pobuřující letáky. Ty však byly zabaveny četnictvem.212 O komunistických provokacích se zmiňuje také Kraj královéhradecký se stručným komentářem: „Rozumnější živly ve straně se proti těmto klukovinám staví.“213 V kronice nacházíme také zprávu o konání veřejné schůze královéhradeckých fašistů v místním divadle dne 2. března. Na schůzi promluvil mimo jiné generál Gajda či fašistický redaktor Rössler. Dorazilo prý i mnoho účastníků z jiných stan. Jeden z řečníků pak prohlásil: 210

Osvěta lidu 5. 3. 1930, ročník 33, č. 18, s. 2. K osmdesátým narozeninám našeho presidenta, Nové směry 6. 3. 1930, ročník 12, č. 9, s. 1. 212 SOkA Hradec Králové, fond Archiv města Hradec Králové, Pamětní kniha města Hradce Králové za léta 1929 – 1930, rok 1930, kn. 236, inv. č. 525, s. 44. 213 Kraj královéhradecký 7. 3. 1930, ročník 21, č. 17, s. 2. 211

61

„Radujete-li se, že je dnes presidentu Masarykovi 80 let, my se zase radujeme, že je dnes Gajdovi 38 let.“ Kronikář dále uvádí, že „nevhodnost těchto slov vyvolala veliký výbuch nevole, který se přenesl i do ulice, byla provolána hanba Gajdovi a jeho auto popliváno.“214 Onu schůzi zmiňuje také Český severovýchod v čísle ze dne 7. března. Uvádí, že se zde hovořilo proti socialistům, proti Benešovi a také samotnému Masarykovi, který sice „byl napadán nepřímo, ale velmi srozumitelně“. List také vyjádřil pobouření nad tím, že vůbec bylo umožněno konání schůze v divadle, které bylo zároveň zapojeno i do Masarykových oslav.215 Komunistické a fašistické provokace neušly ani pozornosti Rozhledů. V článku „Ti, kteří stáli mimo“ ze dne 14. března můžeme číst: „Zůstane smutnou pravdou, že den, který byl pýchou většiny našeho národa, byl zároveň dnem zloby některých našich spoluobčanů… Vedle komunistů to byli fašisté, kteří trpce nesli, že zdrcující většina národa chová lásku a úctu k muži, který dnes v celém světě je považován za nejčistšího demokrata a který stojí v čele státu, jehož úspěchy a pokrok je celému světu příkladem životaschopnosti a účelnosti demokratických metod politických.“216 V reakci na výše citované vyjádření jednoho z účastníků schůze list dále pokračuje: „Znají tito nenávistní lidé vůbec práci a dílo Masarykovo? Lze o tom pochybovati … V jejich očích je Masaryk člověkem nebezpečným, protože … všechno jeho úsilí směřovalo a směřuje k tomu, aby Československo bylo postaveno na pevných základech demokracie. Ti, kteří se klaní před diktaturou, ať již fašistickou či bolševickou musí pochopitelně největšího demokrata současné doby nenáviděti.“217 Z událostí předcházejících samotným oslavám jsme již zmínili také zasedání městské rady dne 3. března, kde bylo jednáno o postavení Masarykovy galerie. Doplňme tedy ještě, že dne 6. března se konala slavnostní schůze městského zastupitelstva, kde bylo schváleno, že k uctění prezidentových 80. narozenin bude do rozpočtu na rok 1930 vloženo 300 tisíc korun, jež budou využity právě pro stavbu budovy galerie a pro kulturní účely. O významu Masarykově promluvil náměstek starosty Josef Beneš. Téhož dne se konala i schůze 214

SOkA Hradec Králové, fond Archiv města Hradec Králové, Pamětní kniha města Hradce Králové za léta 1929 – 1930, rok 1930, kn. 236, inv. č. 525, s. 50. 215 Český severovýchod 7. 3. 1930, ročník 8, č. 10, s. 3. 216 Ti, kteří stáli mimo, Rozhledy 14. 3. 1930, ročník 12, č. 11, s. 1, 2. 217 Ti, kteří stáli mimo, Rozhledy 14. 3. 1930, ročník 12, č. 11, s. 2.

62

Obchodní živnostenské a průmyslové ústředny v Hradci Králové. „Kouzlo presidentovy jedinečné autority“ vylíčil předseda František Ulrich. U příležitosti Masarykových oslav byl ústřednou zřízen „Fond Masarykův“, jehož prostředky měly být využity na podporu vědecké a výzkumné činnosti.218 V následující části této kapitoly se seznámíme s událostmi zařazenými přímo do programu královéhradeckých oslav ve dnech 6. a 7. března.

5.2 Průběh oslav a jejich hodnocení v místním tisku Zrekapitulujme si nyní průběh samotných oslav v Hradci Králové pořádaných Výborem pro všenárodní oslavy pod protektorátem okresního výboru a městské rady. Slavnosti započaly akademií obecných a měšťanských škol dne 6. března, následoval koncert vojenské hudby na Velkém náměstí. Hlavní část oslav se ovšem odehrávala na náměstí Husově. U Masarykova pomníku se shromáždily delegace spolků, jež utvořily čestnou stráž, k pomníku směřovaly také čtyři lampionové průvody doprovázené hudbami. Náměstí bylo zaplněno obecenstvem.

Slavnostní akt zahájily vojenské hudby chorálem „Kdož jste, boží bojovníci“, pěvecké sbory připojily „Sláva tobě“ a „Osvoboditeli presidentu Masarykovi“. Poté se jménem Osvětového sboru ujal slova rada Leopold Batěk, jenž pohovořil o osvobozovacím díle prezidentově. O zásluhách Masarykových pak promluvil též slavnostní řečník, poslanec Jan Šeba. Ve svém projevu srovnával Masaryka s takovými osobnostmi, jakými byli Žižka, Hus, Jiří z Poděbrad, Palacký či Havlíček. Vzpomněl také významu prezidentova královéhradeckého pomníku. Slavnostní shromáždění bylo zakončeno státními hymnami.

Oslavy v předvečer Masarykových narozenin ovšem pokračovaly dále. Klicperovo divadlo uveřejnilo slavnostní hru „Zborovští“. O významu a zásluhách prezidentových, jakož i o závažnosti oslav pohovořil v divadle náměstek starosty Beneš. Kronikář také zmiňuje, že izraelská náboženská obec konala téhož večera na oslavu prezidentových narozenin slavnostní bohoslužby. 218

Kraj královéhradecký 12. 3. 1930, ročník 21, č. 18, s. 2. Pro doplnění uveďme, že ke stavbě Masarykovy galerie v Hradci Králové dosud nedošlo.

63

Následujícího dne se konala slavnostní schůze okresního zastupitelstva. Proběhla též slavnostní přehlídka vojska, na Velkém a Husově náměstí konaly se promenádní koncerty, pokračovaly také oslavy uspořádané žactvem místních škol. Oslavy byly zakončeny slavnostním představením Smetanovy Libuše ve zdejším divadle.219

Podívejme se, jak byly Masarykovy královéhradecké oslavy hodnoceny v místním tisku. Tak kupříkladu celkovou atmosféru a nálady obyvatelstva vystihuje Kraj královéhradecký ze dne 7. března následovně: „Oslavy mají ráz spontánní, a to je nejlepší důkaz, jak široké vrstvy váží si osobnosti pana presidenta a správně hodnotí jeho veliké zásluhy o národ a stát.“220 V čísle ze dne 12. března Kraj dále uvádí: „Několik zjevů úmyslné neúcty k osobnosti představitele státu došlo sice povšimnutí, ale ztrácelo se uprostřed všeobecného nadšení a radosti.“221 List se také pochvalně vyjadřuje o výzdobě a osvětlení města, jež „skýtalo malebný obraz“. Obzvláště pečlivá pak dle listu byla zejména výzdoba na Husově náměstí.222

Na kvalitu výzdoby poukazuje také Osvěta lidu v čísle ze dne 8. března. Situaci na Husově náměstí zachycuje následovně: „Husovo náměstí s dominujícím pomníkem pana presidenta jako střed slavnosti bylo takřka utkáno ze světelné záře a jasných barev státních vlajek.“223 Kladně hodnotí Osvěta lidu i celkový průběh Masarykových oslav. Nejprve můžeme sledovat krátké zhodnocení celostátních oslav. List například uvádí, že „slavnosti jsou současně manifestací jednotnosti československého národa, jeho společné vůle k bytí, národního cítění a svornosti.“224 Od této obecné úvahy pak článek přechází k situaci v Hradci Králové. Konstatuje, že na Královéhradecku se národní vědomí vždy prožívalo intenzivně a také „úcta a vážnost k prvnímu presidentu … jest hlubší, opravdovější.“ List dále zdůrazňuje vroucné vztahy

zdejšího

obyvatelstva

k

osobnosti

219

prezidentově

podpořené

Masarykovou

SOkA Hradec Králové, fond Archiv města Hradec Králové, Pamětní kniha města Hradce Králové za léta 1929 – 1930, rok 1930, kn. 236, inv. č. 525, s. 58 – 62. Kraj královéhradecký 12. 3. 1930, ročník 21, č. 18, s. 2. V tisku nacházíme také další zmínky o průběhu oslav na úrovni spolkové, v našem shrnutí jsme se ovšem soustředili zejména na oslavy na úrovni městské, tudíž zde nebudeme uvádět úplný přehled všech jednotlivých aktivit spojovaných s Masarykovými oslavami. 220 Kraj královéhradecký 7. 3. 1930, ročník 21, č. 17, s. 2. 221 Kraj královéhradecký 12. 3. 1930, ročník 21, č. 18, s. 2. 222 Tamtéž. 223 Osvěta lidu 8. 3. 1930, ročník 33, č. 19, s. 3. 224 Tamtéž, s. 2.

64

předválečnou činností v Hradci Králové a poukazuje též na předávání Masarykova odkazu z generace na generaci. List uvádí, že snad v žádném jiném městě nebyla účast na oslavách tak srdečná a spontánní jako právě v Hradci Králové.225 Poněkud stručnější komentář k průběhu Masarykových oslav uveřejnil Český severovýchod ze dne 14. března. Podobně jako výše zmiňované listy hodnotí Český severovýchod kladně výzdobu města a též připomíná, že Hradec Králové měl ke svému prezidentovi vždy vřelý a srdečný vztah a „vážil si jeho práce jako člověka, filosofa i státníka.“226

Sociálně demokratické Rozhledy konstatovaly, že strana oslavila prezidentovy narozeniny „nanejvýš důstojně“.227 Nové směry samotný průběh oslav nehodnotily, pochvalně se zmínily pouze o oslavách pořádaných místním žactvem.228

5.3 Napsáno o Masarykovi Ukažme si v závěru této kapitoly, jakým způsobem byl ve sledovaných listech prezentován sám Masaryk. Některé názory na TGM jsme mohli sledovat již ve výše zmiňovaných článcích vydaných ještě v době před prezidentovými narozeninami. Osvěta lidu například připomněla Masarykův „lidový původ“, Nové směry poukázaly na Masarykovu moudrost, autoritu a jeho zásluhy o stát. Kraj královéhradecký ze dne 7. března uveřejnil na titulní straně slavnostní projev zdejšího profesora Karla Šíra pronesený na schůzi okresní organizace republikánské strany v Hradci Králové. Ten ve své řeči přirovnává celý národ k veliké rodině, která se schází k oslavenci, aby „v nesčetných slavnostech projevila presidentu Masarykovi své city“.229 V projevu se objevuje také určité srovnání prezidentových oslav s oslavami probíhajícími v dobách monarchie. Řečník vystihuje kontrast mezi zmiňovanými oslavami následovně: „Přál bych si ze srdce, aby tato naše oslava nebyla nuceným loyálním projevem dle šablony starého Rakouska, kdy ruce tleskaly slavnostním proslovům, ústa zpívala Zachovej nám, ale srdce 225

Osvěta lidu 8. 3. 1930, ročník 33, č. 19, s. 3. Český severovýchod 14. 3. 1930, ročník 8, č. 11, s. 1. 227 Rozhledy 14. 3. 1930, ročník 12, č. 11, s. 2. 228 Nové směry 14. 3. 1930, ročník 12, č. 10, s. 4. 229 K 80. narozeninám pres. T. G. Masaryka, Kraj královéhradecký 7. 3. 1930, ročník 21, č. 17, s. 1. 226

65

o tom nevědělo … nýbrž abychom byli jako ta rodina, která ví, proč svého presidenta oslavuje.“230 Šír dále vyzdvihuje „Masaryka přítomnosti“. Připomíná jeho zásluhy v roli prezidenta, filozofa, učitele, hovoří o Masarykově „hluboké životní moudrosti“ a „úsilí dovésti lidstvo na dráhu jeho humanitních ideálů“. Téměř jako magické je zde vnímáno i samotné Masarykovo jméno. „Jméno to rozrazilo často jako zázrakem bratrské pěsti, zdvižené proti sobě a umírnilo, když ne vyrovnalo protivy národnostní i náboženské.“231

Masarykovým oslavám bylo věnováno i zvláštní číslo Rozhledů taktéž ze dne 7. března. Na titulní straně nacházíme výtah z díla Františka Soukupa.232 Masaryk je zde označován jako „neohrožený politický průkopník“, „osvícený sociální reformátor“, „prorocky nadaný revolucionář“, „moudrý stavitel nové Evropy“ či jako „prvý nesmrtelný president republikánského státu československého“. Dále je zdůrazňován Masarykův dělnický původ a též jeho úloha v osvobození národa a „trpícího pracujícího člověka“.233 V podobném duchu jsou laděny i následující články. V zamyšlení nad tím, proč nikdo jiný než TGM nemohl stát v čele národního osvobození, Rozhledy opět zdůrazňují Masarykovo pochopení pro sociální otázku, jakož i jeho spolupráci se socialisty coby „nejpočetnější a nejobětavější třídou“.234 Masaryk je listem dále označován jako „přítel chudiny“, jenž „svou pomocnou rukou zachraňuje vždy posice dělnictva, které vidí v Masarykovi svého buditele a duševního vůdce.“235 List de facto hovoří o Masarykově předurčenosti pro osvobozovací dílo, když uvádí, že již před válkou vyrůstal TGM „v osobnost přesahující o hlavu celé své okolí, v individualitu v celém národě nejsilnější, jež ponenáhlu získávala značnou autoritu. A tato okolnost určuje ho prostě k tomu, aby ve chvíli osudové přejal vedení rozhodujícího zápasu za osvobození“…236

230

K 80. narozeninám pres. T. G. Masaryka, Kraj královéhradecký 7. 3. 1930, ročník 21, č. 17, s. 1. Tamtéž. 232 Jedná se o následující knihu: František SOUKUP, T. G. Masaryk jako politický průkopník, sociální reformátor a president státu, Praha 1930. 233 Rozhledy 7. 3. 1930, ročník 12, č. 10, s. 1. 234 Proč právě Masaryk?, tamtéž. s. 2. 235 Masaryk – přítel chudiny, tamtéž, s. 3. 236 Proč právě Masaryk?, tamtéž. s. 2. 231

66

Český severovýchod uveřejnil u příležitosti prezidentových narozenin vzpomínky Václava Klofáče na jeho spolupráci s Masarykem.237 List přinesl také drobný článek věnovaný Masarykově kvalitní životosprávě.238

5.4 Oslavy Masarykových narozenin jako místo paměti V této kapitole jsme se soustředili na královéhradecké oslavy prezidentových narozenin, jako příklad jsme zvolili konkrétně narozeniny osmdesáté. Seznámili jsme se s některými událostmi, jež oslavám předcházely, i se samotným průběhem oslav, přičemž jsme sledovali, jak byly tyto události prezentovány a hodnoceny v místním tisku. Využili jsme pětici vybraných listů různého stranického zaměření, informace jsme čerpali též z pamětní knihy, tyto ovšem byly spíše doplňkového rázu, neboť kronikář se ve své zprávě často odvolává právě na tisk. Zajímalo nás také, jak byla v tisku prezentována a hodnocena osobnost TGM. Co se týká Masarykovy osobnosti, můžeme v mnohém konstatovat podobnost s interpretací, jež byla zachycena v minulé kapitole. Masaryk je popisován v superlativech, oslavují se jeho kvality a zásluhy jakožto prezidenta, filozofa, člověka. Velký význam je připisován také samotnému Masarykovu jménu. Z příkladu oslav Masarykových narozenin můžeme opět vysledovat určité prvky masarykovského mýtu, o nichž jsme se zmínili v závěru předcházející kapitoly. I zde nacházíme připomínku Masarykova původu, znovu se setkáváme s představou jakéhosi „lidového panovníka“. Zejména sociálně demokratickými Rozhledy je pak vyzdvihován Masarykův dělnický původ a jeho pochopení a ocenění pro dělnické vrstvy, pozorujeme zde obraz Masaryka jako „syna dělníka, jenž zvítězil na Habsburky“.239 Nutno ovšem říci, že se v souvislosti s Masarykovými oslavami objevily i jisté opoziční hlasy. Ukázali jsme si například na plánované komunistické provokace či zdejší fašistickou schůzi konanou několik dní před oslavami. Sledované listy se však vůči takovým protestům proti prezidentovi jasně vymezovaly. Navzdory aktivitám opozice proběhly královéhradecké oslavy dle tisku důstojně a bez výraznějších nepokojů.

237

Tři doby mých styků s Masarykem, Český severovýchod 7. 3. 1930, ročník 8, č. 10, s. 1, 2. Vůle žít, tamtéž s. 2. 239 Viz s. 58 v této práci. 238

67

Jak jsme již uvedli, konala se hlavní část oslav na prostranství před Masarykovým pomníkem. Významem Masarykova královéhradeckého pomníku coby místa paměti jsme se zabývali v jedné z předchozích kapitol. Je zřejmé, že v průběhu prezidentových oslav sehrával pomník významnou roli. K pomníku směřovaly průvody, odehrával se u něj slavnostní rituál. Pomník se tak stal centrálním bodem oslav, určitým symbolem, zhmotnělou vzpomínkou na „tatíčka Masaryka“. Účast na oslavách byla prezentována jako projev „národního cítění a svornosti“. Opozice vůči prezidentovi a jakékoliv pokusy o narušení oslav byly jednoznačně odsuzovány. V místních listech také opět nacházíme jisté vymezení se vůči monarchii, když je poukazováno na kontrast mezi oslavami tehdejšími a oslavami Masarykovými. Zamysleme se v závěru nad otázkou, zda se i královéhradecké oslavy Masarykových narozenin staly místem paměti. V této kapitole jsme na příkladu oslav 80. narozenin TGM mohli pozorovat některé mechanismy podílející se na formování kolektivní paměti. O snaze vytvořit z prezidentových oslav místo paměti svědčí již samotná organizace těchto oslav i s nimi spojovaný rituál odehrávající se v blízkosti Masarykova pomníku. K formování kolektivní paměti jistě přispívala také prezentace oslav a samotného Masaryka v místním tisku, jakož i jasné vymezení se vůči opozici. Ze zpráv v tisku můžeme usuzovat, že se oslavy prezidentových narozenin těšily hojné účasti obyvatelstva. Abychom v tomto případě mohli detailněji sledovat vznik místa paměti, bylo by třeba prozkoumat blíže jednotlivé každoročně pořádané oslavy a jejich případné proměny.

68

6 Závěr V úvodní kapitole této práce jsme uvažovali o fenoménu kolektivní paměti. Představili jsme si několik možných pohledů na definici pojmu „kolektivní paměť“, zamýšleli jsme se také nad jejími funkcemi, formami a projevy. Ukazuje se, že kolektivní paměť sehrává významnou roli při hledání, formování a udržování identity. Přiblížili jsme si též koncept „míst paměti“ francouzského historika Pierra Nory a objasnili jsme si, že inventář míst paměti nemusí nutně zahrnovat pouze místa konkrétní, neboť za místa paměti je možno označovat i místa abstraktního charakteru, jakými mohou být například oslavy či rituály. Ukázali jsme si, jaké jsou podmínky pro vznik místa paměti a kdo za vznikem takových míst paměti obvykle stojí. Procesu formování kolektivní paměti a jejím možným podobám byla věnována stěžejní část této práce, v níž jsme se zaměřili na tři konkrétní příklady v Hradci Králové. Nejprve jsme se seznámili s příběhem královéhradeckého pomníku TGM, respektive jeho částí spadající do období první republiky. Připomněli jsme si slavnostní odhalení pomníku i některé pozdější události, z nichž je patrné, že i po svém odhalení pomník zaujímal významné místo v životě místního obyvatelstva. Přiblížili jsme si obecné funkce pomníku a jeho charakteristiky coby místa paměti a ukázali jsme si, že podobné funkce a charakteristiky můžeme vysledovat i v případě Masarykova královéhradeckého pomníku. Ve spojitosti s formováním místa paměti jsme mohli sledovat například snahy představitelů města o zapojení pomníku do zdejších oslav, velká pozornost byla Masarykovu pomníku věnována taktéž v tisku. Jako místo paměti se pomník prokázal zejména v pozdějších letech v době nacistické okupace či v období socialismu, toto období však přesahuje vymezený časový rámec této práce. Dále jsme se zabývali třemi Masarykovými prezidentskými návštěvami v Hradci Králové, přičemž jsme se soustředili především na prezentaci a hodnocení těchto návštěv v místním tisku a na předkládanou interpretaci samotného TGM. Zjistili jsme, že Masarykovy návštěvy byly tématem v tisku dosti frekventovaným a zprávy o nich se v mnoha případech objevovaly na titulních stranách novin. Návštěvy byly prezentovány jako sváteční, výjimečné okamžiky, které je třeba si zapamatovat. Obraz Masarykův předkládaný sledovanými listy je ve všech případech kladný, jsou vyzdvihovány a oslavovány prezidentovy zásluhy, na druhé straně je připomínán Masarykův „lidový původ“. Často se setkáváme také s jasným vymezováním se

69

vůči starému režimu, kdy je „tatíček Masaryk“ stavěn do kontrastu s nemilovanými habsburskými mocnáři. Výše uvedené v mnohém koresponduje s prvky masarykovského mýtu, jež jsme nastínili v kapitole věnované prezidentovým návštěvám. Jistě i v tomto případě sehrává místní tisk významnou roli ve snaze o formování kolektivní paměti. K budování místa paměti přispěly také určité uvítací rituály spojované právě s Masarykovými návštěvami. Závěrečná kapitola této práce byla věnována oslavám Masarykových narozenin v Hradci Králové. Pro ilustraci jsme vybrali jubilejní osmdesáté narozeniny. Také v této kapitole jsme se zaměřili na hodnocení Masarykových oslav v místním tisku a prezentovaný pohled na TGM. Stejně jako v případě prezidentových návštěv můžeme i zde vysledovat prvky masarykovského mýtu, setkáváme se také s výraznější kritikou opozice. Osmdesáté narozeniny byly vybrány také proto, že nám umožňují zřetelně sledovat propojení oslav se zdejším Masarykovým pomníkem. Ukázali jsme si, že pomník TGM sehrával v průběhu oslav centrální roli, neboť právě na prostranství před pomníkem se odehrával hlavní vzpomínkový rituál. Také zde je patrný vliv tisku při formování kolektivní paměti. O snaze vytvořit místo paměti svědčí též samotná organizace oslav a s nimi spojovaný rituál. Prostřednictvím této práce jsme se seznámili s některými mechanismy podílejícími se na formování kolektivní paměti. Různé podoby kolektivní paměti jsme ilustrovali na příkladu Masarykova pomníku v Hradci Králové a slavností spojovaných s prezidentovými návštěvami či narozeninami. To, jak se inventář zmiňovaných královéhradeckých míst paměti proměňoval v proudu času, by mohlo být předmětem dalšího zkoumání.

70

Prameny a literatura I. Prameny:

a) archivní materiály:

Státní okresní archiv Hradec Králové,

fond Archiv města Hradec Králové, Pomník TGM, kart. č. 572, sign. 64, inv. č. 2404. fond Archiv města Hradec Králové, Pamětní kniha města Hradce Králové za léta 1918 – 1921, kn. 232, inv. č. 521. fond Archiv města Hradec Králové, Pamětní kniha města Hradce Králové za léta 1922 – 1924, kn. 233, inv. č. 522. fond Archiv města Hradec Králové, Pamětní kniha města Hradce Králové za léta 1925 – 1926, kn. 234, inv. č. 523. fond Archiv města Hradec Králové, Pamětní kniha města Hradce Králové za léta 1929 – 1930, kn. 236, inv. č. 525. fond Archiv města Hradec Králové, zápisy rady 1925, kn. 665. fond Archiv města Hradec Králové, zápisy rady 1925, kn. 666. fond Archiv města Hradec Králové, zápisy rady 1926, kn. 667. fond Archiv města Hradec Králové, zápisy rady 1926, kn. 668.

b) periodika:

Český severovýchod, Časopis Československé strany národně socialistické pro III. župu královéhradeckou, 1925, ročník 3, číslo 6. Český severovýchod. Časopis Československé strany národně socialistické pro III. župu královéhradeckou, 1926, ročník 4, čísla 27, 28, 43, 44. Český Severovýchod. Týdenník Československé strany národně socialistické, 1930, ročník 8, čísla 10, 11.

71

Kraj královéhradecký. Oficielní orgán Republikánské strany československého venkova, 1919, ročník 10, čísla 75, 76, 77, 78. Kraj královéhradecký, Oficielní orgán Republikánské strany československého venkova, 1922, ročník 13, číslo 10. Kraj královéhradecký. Orgán republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu, 1925, ročník 16, číslo 20. Kraj královéhradecký, Orgán republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu, 1926, ročník 17, čísla 51-52, 53-54, 61-62, 77, 78, 80, 81, 82, 83. Kraj královéhradecký, Orgán republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu, 1929, ročník 20, čísla 38, 39, 40, 41, 42. Kraj královéhradecký, Orgán republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu, 1930, ročník 21, čísla 17, 18.

Nové směry. Týdenník krajské organisace „Politické strany živnostnictva a obchodnictva československého, 1919, ročník 1, čísla 31, 32. Nové směry, Týdeník československé živnostensko – obchodnické strany středostavovské, 1926, ročník 8, čísla 27, 28, 41, 42, 43. Nové směry. Týdeník československé živnostensko – obchodnické strany středostavovské, 1929, ročník 11, čísla 20, 21. Nové směry. Týdeník československé živnostensko – obchodnické strany středostavovské, 1930, ročník 12, čísla 9, 10.

Osvěta lidu. Pokrokové noviny pro český východ a severovýchod, 1919, ročník 22, čísla 62, 63, 64. Osvěta lidu. Orgán československé národní demokracie v župě královéhradecké, 1925, ročník 28, čísla 16, 18. Osvěta lidu. Orgán československé národní demokracie v župě královéhradecké, 1926, ročník 29, čísla 50, 51, 73, 74, 75. Osvěta lidu. Orgán československé národní demokracie v župě královéhradecké, 1929, ročník 32, číslo 40.

72

Osvěta lidu. Orgán československé národní demokracie v kraji královéhradeckém, 1930, ročník 33, čísla 17, 18, 19.

Pochodeň, 1926, ročník neuveden, číslo 43.

Rozhledy. Orgán Československé sociálně demokratické strany dělnické pro severovýchodní Čechy, 1919, ročník 1, čísla 41, 42. Rozhledy. Orgán Československé sociálně demokratické strany dělnické pro župu královéhradeckou, 1926, ročník 8, čísla 29, 44, 45. Rozhledy. Orgán Československé sociálně demokratické strany dělnické pro župu královéhradeckou, 1928, ročník 10, číslo 45. Rozhledy. Orgán Československé sociálně demokratické strany dělnické pro župu královéhradeckou, 1929, ročník 11, čísla 21, 22, 23. Rozhledy. Orgán Československé sociálně demokratické strany dělnické pro župu královéhradeckou, 1930, ročník 12, čísla 9, 10, 11, 43.

II. Literatura:

Jan ASSMANN, Kultura a paměť. Písmo, vzpomínka a politická identita v rozvinutých kulturách starověku, Praha 2001. Marie BENEŠOVÁ a kol., Salón republiky. Moderní architektura Hradce Králové, Hradec Králové 2000. Petra BLAŽEJOVÁ, Tomáš Garrigue Masaryk a Český Těšín, Český Těšín 2010. Bohumír DEJMEK, Historie a současnost Hradce Králové ve jménech ulic, Hradec Králové 1993. Ludvík DOMEČKA, Dr. T. G. Masaryk na Královéhradecku, Hradec Králové 1930. Ladislav FORMÁNEK – Lukáš PEŠKA, Odhalení pomníku T. G. M. a návštěva prezidenta republiky Václava Klause v Holicích, Holice 2003. Bernhard GIESEN, V různém čase, v různém rytmu, s rozdílnou pamětí, Sociální studia, 2007, č. 1-2, s. 67 – 78. Maurice HALBWACHS, Kolektivní paměť, Praha 2009. 73

Věra HLADÍKOVÁ, Dva pomníky TGM ve Střekově. Pamětní spis k odhalení pomníku Tomáše Garrigue Masaryka 28. října 2008, Ústí nad Labem 2008. Milan HLAVAČKA, Místa paměti a jejich „místo“ v historickém a společenském „provozu“, in Milan Hlavačka (red.), Paměť míst, událostí a osobností: historie jako identita a manipulace, Praha 2011, s. 10 - 21. Zdeněk HOJDA – Jiří POKORNÝ, Pomníky a zapomníky, Praha 1996. Petra JANÁKOVÁ, Osudy pomníků T. G. Masaryka ve Dvoře Králové nad Labem 1923 – 1990, diplomová práce, Brno 2012. Dušan KOVÁČ, Štátne sviatky v Slovenskej republike jako „miesta pamäti“, in Milan Hlavačka (red.), Paměť míst, událostí a osobností: historie jako identita a manipulace, Praha 2011, s. 105 - 118. Jiří KOTYK, Pamětní sborník k novému odhalení sochy TGM 28. 10. 1998 v Pardubicích, Pardubice 1998. Pavel KOUKAL, Budu se na vás dívat. Osudy pomníků T. G. Masaryka na severu Čech, Duchcov 2000. Zdeněk LUKEŠ a kol., Josef Gočár, Praha 2010. Jacques Le GOFF, Paměť a dějiny, Praha 2007. Zdeněk MAHLER, K historii pomníku TGM v Praze, in Miroslav Bednář (ed.), Spory o dějiny III. Sborník kritických textů, Praha 2000. Jiří MALINA, Královéhradecké obrázky. 2. díl, Hradec Králové 2006. Gábor OLÁH, Kolektivní paměť, prostor, významy. Případ náměstí Svobody v Budapešti, Sociologický časopis, 2013, č. 5, s. 729 – 750. Josef POTOČEK a kol., Návrat k odkazu svobody, demokracie a mravnosti. Znovuobnovení sochy T. G. Masaryka v Hradci Králové 1990, Hradec Králové 1990. Svatava RAKOVÁ, Místa paměti na přelomu tisíciletí, in Milan Hlavačka (red.), Paměť míst, událostí a osobností: historie jako identita a manipulace, Praha 2011, s. 22 – 32. Hana SÝKOROVÁ, Pomníky T. G. Masaryka, aneb jak jsme je se slávou stavěli a v tichosti bourali, Ostrava 2007. Ivan ŠEDIVÝ, T. G. Masaryk: zrozen k mýtu. Chudý chlapec, který se proslavil, Dějiny a současnost 2007, ročník 29, č. 1, s. 14 – 16.

74

Jiří ŠETLÍK a kol., Otto Gutfreund, katalog k výstavě ve Veletržním paláci 14. 12. 1995 – 14. 4. 1996, Praha 1996. Jiří ŠETLÍK, Otto Gutfreund. Zázemí tvorby, Praha 1989. Vladimír ŠKALOUD, Starosta Hradce Králové František Ulrich, Hradec Králové 1998. Marek ŠMÍD, Postava Jana Husa jako předmět sporu mezi Československem a Svatým stolcem v období první republiky, in Zděněk Kučera a kol. (eds.) Hus a Masaryk, hledání národní tradice a identity. Sborník projevů pronesených na slavnostním setkání u příležitosti 163. výročí narození Tomáš Garrigua Masaryka v budově Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a dalších příspěvků, Praha 2013, s. 32 – 44. Miloš TRAPL, Osudy sochy. Sborník k obnovení sochy T. G. Masaryka v Prostějově 1946 – 1998, Prostějov 1999. Zdeněk VAŠÍČEK, Françoise Mayer, Minulost a současnost, paměť a dějiny, Brno 2008. Petr WITTLICH, Jan Štursa, Praha 2008.

III. Internetové zdroje:

Masarykova společnost. Hradec Králové. Dostupné online: http://masarykovaspolecnost.cz/masarykova-spolecnost/pobocky/hradec-kralove, stahováno 3. 1. 2015.

75

Seznam příloh Obrázek č. 1: Štursův návrh pomníku TGM, Kraj královéhradecký 27. 10. 1926, ročník 17, č. 82, s. 1. Obrázek č. 2: Otto Gutfreund při práci na pomníku TGM pro Hradec Králové, online: http://www.kralovedvorsko.cz/cs/kultura/otto-gutfreund-%E2%80%93-120-vyroci-narozeni, stahováno 22. 12. 2014. Obrázky č. 3 a 4: Gočárův projekt Husova náměstí, SOkA Hradec Králové, fond Archiv města Hradec Králové, Pomník TGM, kart. č. 572, sign. 64, inv. č. 2404. Obrázek č. 5: Slavnostní odhalení pomníku TGM na Husově náměstí 28. 10. 1926, online: http://www.muzeumhk.cz/politika.html, stahováno 22. 12. 2014. Obrázky č. 6 a 7: Husovo náměstí s Masarykovým pomníkem, online: http://galerie.promenahradce.cz/displayimage.php?album=1&pid=401#top_display_media, stahováno 22. 12. 2014. Obrázky č. 8 a 9: Husovo náměstí s pomníkem TGM – celkový pohled, online: http://galerie.promenahradce.cz/displayimage.php?album=1&pid=401#top_display_media, stahováno 22. 12. 2014. Obrázek č. 10: Návštěva Hradce Králové 11. 10. 1919 – uvítání u muzea, SOkA Hradec Králové, fotografická sbírka, kr. 10, obálka V-24. Obrázek č. 11: Návštěva Hradce Králové 11. 10. 1919 – přehlídka vojska, SOkA Hradec Králové, fotografická sbírka, kr. 10, obálka V-24. Obrázky č. 12 a 13: Z návštěvy 11. 10. 1919, SOkA Hradec Králové, fotografická sbírka, kr. 10, obálka V-24. Obrázky č. 14 a 15: Uvítání TGM na královéhradeckém nádraží 13. 7. 1926, SOkA Hradec Králové, fotografická sbírka, kr. 10, obálka V-24. Obrázky č. 16 a 17: Uvítání TGM na Husově náměstí 24. 5. 1929, SOkA Hradec Králové, fotografická sbírka, kr. 12, obálka V-16/V. Obrázky č. 18 a 19: Starosta Ulrich vítá Masaryka 24. 5. 1929, SOkA Hradec Králové, fotografická sbírka, kr. 12, obálka V-16/V. Obrázky č. 20 a 21: Z návštěvy 24. 5. 1929, SOkA Hradec Králové, fotografická sbírka, kr. 12, obálka V-16/V.

76

Obrázek č. 22: TGM si prohlíží staveniště nové budovy ředitelství státních drah na Ulrichově náměstí 24. 5. 1929, SOkA Hradec Králové, fotografická sbírka, kr. 13, obálka VII-32/max. Obrázek č. 23: Podpis do pamětní knihy 24. 5. 1929, SOkA Hradec Králové, fotografická sbírka, kr. 12, obálka V-16/V. Obrázek č. 24: Žáci Rašínova gymnázia očekávají příjezd prezidenta 24. 5. 1929, SOkA Hradec Králové, fotografická sbírka, kr. 12, obálka V-16/V. Obrázek č. 25: Uvítání TGM u nové budovy nemocnice 24. 5. 1929, SOkA Hradec Králové, fotografická sbírka, kr. 12, obálka V-16/V.

77

Přílohy

Obrázek č. 1: Štursův návrh pomníku TGM Obrázek č. 2: Otto Gutfreund při práci na pomníku TGM pro Hradec Králové

78

Obrázky č. 3 a 4: Gočárův projekt Husova náměstí

79

Obrázek č. 5: Slavnostní odhalení pomníku TGM na Husově náměstí 28. 10. 1926

80

Obrázky č. 6 a 7: Husovo náměstí s Masarykovým pomníkem

81

Obrázky č. 8 a 9: Husovo náměstí s pomníkem TGM – celkový pohled

82

Obrázek č. 10: Návštěva Hradce Králové 11. 10. 1919 – uvítání u muzea

Obrázek č. 11: Návštěva Hradce Králové 11. 10. 1919 – přehlídka vojska

83

Obrázky č. 12 a 13: Z návštěvy 11. 10. 1919

84

Obrázky č. 14 a 15: Uvítání TGM na královéhradeckém nádraží 13. 7. 1926

85

Obrázky č. 16 a 17: Uvítání TGM na Husově náměstí 24. 5. 1929

86

Obrázky č. 18 a 19: Starosta Ulrich vítá Masaryka 24. 5. 1929

87

Obrázky č. 20 a 21: Z návštěvy 24. 5. 1929

88

Obrázek č. 22: TGM si prohlíží staveniště nové budovy ředitelství státních drah na Ulrichově náměstí 24. 5. 1929

Obrázek č. 23: Podpis do pamětní knihy 24. 5. 1929 89

Obrázek č. 24: Žáci Rašínova gymnázia očekávají příjezd prezidenta 24. 5. 1929

Obrázek č. 25: Uvítání TGM u nové budovy nemocnice 24. 5. 1929

90