1.14.2.-1.14.3. Ornitologický a herpetologický průzkum na území PR Les na Rozdílné OBSAH Obsah .............................................................................................................................................................1 Metodika a materiál .......................................................................................................................................2 Výsledky a diskuse ........................................................................................................................................3 Seznam zjištěných druhů plazů.............................................................................................................3 Komentář k ochranářsky významným druhům plazů ...........................................................................3 Komentář k nezjištěnému ochranářsky významnému druhu plaza.......................................................4 Seznam zjištěných druhů ptáků.............................................................................................................4 Komentář k ochranářsky významným druhům ptáků ...........................................................................5 Komentář k nezjištěným ochranářsky významným druhům ptáků.......................................................6 Souhrn poznatků ............................................................................................................................................7 Literatura........................................................................................................................................................8 Příloha............................................................................................................................................................9
Doporučená citace díla: MANDÁK, M. 2010. Ornitologický a herpetologický průzkum na území PR Les na Rozdílné. Ostrava: 2010. 10 s. a V s. přílohy. Depon. Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava. Nepubl.
1
METODIKA A MATERIÁL Za účelem poznání druhové diverzity plazů (Reptilia) a ptáků (Aves) PR a jejího ochranného pásma bylo v období leden–říjen 2010 uskutečněno celkem 10 kontrol (z toho 2 kontroly v únoru a květnu zasahovaly do soumračných hodin): 24. 1. (14.55–15.45; sněhová pokrývka), 23. 2. (15.40–17.50; již jen nesouvislá sněhová pokrývka), 21. 3. (10.55–12.35), 22. 4. (11.05–12.40), 23. 5. (16.20–17.40 a 17.55– 21.30), 26. 6. (13.30–15.10), 1. 8. (14.25–15.55), 29. 8. (15.25–16.55), 30. 9. (15.40–17.00) a 30. 10. (15.50–17.00 hod.). Terénní průzkumy vedly zhruba po stejné trase tak, aby pokryly maximum plochy PR (při průzkumu v únoru a na konci srpna – říjnu byl na trase váben kulíšek nejmenší). Na celé trase byl zapisován výskyt všech druhů plazů a ptáků. Plazi byli sledováni vizuálně na vhodných stanovištích, přičemž byla značena i jejich početnost (zvlášť dospělých jedinců a zvlášť juvenilních stadií); místa výskytu byla zanesena do map a byla pořízena jejich fotodokumentace. U ptáků byly zaznamenávány i případné hnízdní projevy (např. hnízdní výskyt ve vhodném prostředí, zpěv, varování, nález nevzletných mláďat apod.). Charakter výskytu a hnízdní projevy byly po ukončení průzkumu sumarizovány a každému druhu byl přidělen kód výskytu. U ochranářsky významných druhů ptáků byla navíc sledována i početnost; jejich hnízdiště byla zanesena do map a byla pořízena jejich fotodokumentace. Za hnízdící je v této práci považován druh s výskytem v hnízdní kategorii B1–D16 (podle ŠŤASTNÉHO et al. 2006); za hnízdní období je bráno období (duben) květen – začátek srpna, za tahová období březen (–duben) a konec srpna – říjen a za zimní období leden–únor. Zjištěné druhy plazů jsou seřazeny podle MIKÁTOVÉ et al. (2001) a druhy ptáků podle HUDCE et al. (1995). U každého ptačího druhu je uvedena zaznamenaná kategorie výskytu: Z … zimní výskyt, T … tahový výskyt, H (A0–D16) … hnízdní výskyt v kategorii hnízdění předpokládaného–prokázaného, (P) … přelet (druh bez užší vazby na území) v zimní, tahové nebo hnízdní době. V komentáři k jednotlivým druhům (zvláště chráněným a uvedených v červeném seznamu) jsou zmíněny následující informace: a) velikost populace, b) biotop, c) ohrožující faktory, d) návrh managementu a e) změny oproti minulosti. Pro srovnání zjištěných aktuálních skutečností (zvláště počtu hnízdících párů) u ochranářsky významných druhů s minulostí byly použity nepublikované údaje (BAJER et al. 2002) z provedené rešerše souhrnných prací o avifauně PR (žádné další údaje – např. záznamy ornitologických pozorování – k dispozici nejsou).
2
VÝSLEDKY A DISKUSE SEZNAM ZJIŠTĚNÝCH DRUHŮ PLAZŮ V roce 2010 byl na území PR Les Na Rozdílné a jejího ochranného pásma zjištěn výskyt 3 druhů plazů, které se zde i rozmnožují. Všechny 3 zjištěné druhy náleží mezi ochranářsky významné druhy, jak podle aktuálního červeného seznamu (ZAVADIL et MORAVEC 2003), tak platné legislativy. Přehled všech druhů je uveden v tab. 1. Tab. 1: Přehled zjištěných druhů plazů s kategoriemi ohrožení Český název
Latinský název
Ještěrka obecná Ještěrka živorodá Slepýš křehký Celkem 3 druhy
Lacerta agilis Zootoca vivipara Anguis fragilis
Aktuální kategorie ohrožení červený seznam / vyhláška NT/SO NT/SO LC/SO 3/3
KOMENTÁŘ K OCHRANÁŘSKY VÝZNAMNÝM DRUHŮM PLAZŮ Ještěrka obecná (Lacerta agilis) Velikost populace. Nalezena při srpnových kontrolách, a to nejprve 1 ♂ vyhřívající se na větvi u okraje asfaltové cesty (mapa 1), poté 1 přejetý ad. ex. na asfaltové cestě. Na okraji PR se vyskytuje populace čítající pravděpodobně jen několik jedinců. Biotop. Okrajové (hraniční) partie PR podél asfaltové komunikace. V letošním roce zde došlo k ořezání větví stromů a jejich ponechání na hromadách, čímž se zvýšilo oslunění stanoviště a zároveň se vytvořila vhodná úkrytová a odpočinková stanoviště (foto 3). Ohrožující faktory. Automobilová doprava na komunikaci. Návrh managementu. Neodvážet hromady ořezaných větví a klestí. Změny oproti minulosti. Nejsou k dispozici žádné údaje. Ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) Velikost populace. Zaznamenána v dubnu (1 ad. ex. u potoka Rakovce v ochranném pásmu při dolním okraji PR; mapa 1), květnu (1 ad. ex. na okraji asfaltové komunikace u jižního cípu PR; mapa 1, foto 1), červnu (9 ad. a 4 imm. ex. podél celého úseku asfaltové komunikace včetně parkoviště; mapa 1) a na začátku srpna (2 ad. ex. u asfaltové komunikace, 1 ex. na parkovišti a 1 juv. ex. na lesní cestě u oplocenky u západního okraje PR; mapa 1). Velikost populace žijící na zájmovém území (především na okraji PR) čítá pravděpodobně několik málo desítek jedinců. Biotop. Zejména okrajové (hraniční) partie PR, především podél asfaltové komunikace (popis stanoviště viz výše; foto 3), ale i na dalších místech na okrajích PR. Ohrožující faktory. Automobilová doprava na komunikaci. Návrh managementu. Neodvážet hromady ořezaných větví a klestí. Změny oproti minulosti. V roce 2002 byla několikrát zjištěna D. Bartošovou na okraji PR (BAJER et al. 2002). V okrajových částech PR se nepochybně vyskytuje dlouhodobě. Slepýš křehký (Anguis fragilis) Velikost populace. V květnu byl zdokumentován 1 vyhřívající se ad. ex. na kupě klestí u asfaltové komunikace na jihozápadní hranici PR (mapa 1, foto 2) a v červnu byl nalezen 1 živý ex. na křižovatce cest u jižního cípu PR (mapa 1). Velikost populace žijící na okraji PR čítá pravděpodobně několik jedinců. 3
Biotop. Okrajové (hraniční) partie PR podél asfaltové komunikace (popis stanoviště viz výše; foto 3). Ohrožující faktory. Automobilová doprava na komunikaci. Návrh managementu. Neodvážet hromady ořezaných větví a klestí. Změny oproti minulosti. D. Bartošová nalezla 1 přejetý ex. na lesní cestě 14. 7. 2002 (BAJER et al. 2002). Stejně jako předchozí i tento druh zřejmě obývá lokalitu dlouhodobě. KOMENTÁŘ K NEZJIŠTĚNÉMU OCHRANÁŘSKY VÝZNAMNÉMU DRUHU PLAZA Jeden ochranářsky významný druh zjištěný na zájmovém území v minulosti se během průzkumu v roce 2010 nepodařilo zaregistrovat. Užovka obojková (Natrix natrix). D. Bartošová pozorovala „velkou užovku požírající skokana hnědého“ na lesní cestě kolem roku 1998 (BAJER et al. 2002). Zájmové území bude zřejmě představovat část trofického či migračního biotopu druhu. SEZNAM ZJIŠTĚNÝCH DRUHŮ PTÁKŮ V roce 2010 byl na území PR Les Na Rozdílné a jejího ochranného pásma zjištěn výskyt 39 druhů ptáků. Celkem 34 druhů bylo zařazeno mezi hnízdící; 7 druhů náleží mezi ochranářsky významné druhy, z toho 7 druhů je uvedeno v aktuálním červeném seznamu (ŠŤASTNÝ et BEJČEK 2003) a 2 patří mezi zvláště chráněné. Přehled všech druhů je uveden v tab. 2. Tab. 2: Přehled zjištěných druhů ptáků s kategoriemi výskytu a ohrožení Český název
Latinský název
Čáp černý Káně lesní Holub hřivnáč Hrdlička divoká Kukačka obecná Datel černý Strakapoud velký Strakapoud malý Jiřička obecná Konipas bílý Střízlík obecný Pěvuška modrá Červenka obecná Kos černý Drozd kvíčala Drozd zpěvný Drozd brávník Pěnice pokřovní Pěnice černohlavá Budníček menší Králíček obecný Králíček ohnivý Lejsek šedý Lejsek bělokrký Sýkora lužní Sýkora parukářka Sýkora uhelníček Sýkora modřinka Sýkora koňadra Brhlík lesní Šoupálek dlouhoprstý Sojka obecná
Ciconia nigra Buteo buteo Columba palumbus Streptopelia turtur Cuculus canorus Dryocopus martius Dendrocopos major Dendrocopos minor Delichon urbicum Motacilla alba Troglodytes troglodytes Prunella modularis Erithacus rubecula Turdus merula Turdus pilaris Turdus philomelos Turdus viscivorus Sylvia curruca Sylvia atricapilla Phylloscopus collybita Regulus regulus Regulus ignicapillus Muscicapa striata Ficedula albicollis Poecile montanus Lophophanes cristatus Periparus ater Cyanistes caeruleus Parus major Sitta europaea Certhia familiaris Garrulus glandarius
4
Kategorie výskytu
Aktuální kategorie ohrožení červený seznam / vyhláška
H (D13) Z, T, H (D13) H (P) H (B2) H (B2) H (B2) Z, T, H (B1) H (B2) T H (B1) T, H (C4) H (B2) H (C4) Z, T, H (C4) T T, H (C4) Z, T, H (B1) H (B2) T, H (C4) T, H (C4) Z, T, H (B2) H (B2) H (B1) H (B2) H (B1) Z, T, H (B1) Z, T, H (C4) T, H (B1) Z, T, H (C4) Z, T, H (B2) Z, T, H (C4) T, H (B1)
VU/SO ––/–– ––/–– ––/–– ––/–– LC/–– ––/–– VU/–– NT/–– ––/–– ––/–– ––/–– ––/–– ––/–– ––/–– ––/–– ––/–– ––/–– ––/–– ––/–– ––/–– ––/–– LC/O NT/–– ––/–– NT/–– ––/–– ––/–– ––/–– ––/–– ––/–– ––/––
Vrána šedá Špaček obecný Pěnkava obecná Zvonek zelený Čížek lesní Křivka obecná Dlask tlustozobý Celkem 39 druhů
Corvus cornix Sturnus vulgaris Fringilla coelebs Carduelis chloris Carduelis spinus Loxia curvirostra Coccothraustes coccothraustes
T (P) T (P), H (B1) Z, T, H (C4) T Z, T, H (B1) T, H (B1) T, H (B1) 34 H (B1–D16)
––/–– ––/–– ––/–– ––/–– ––/–– ––/–– ––/–– 7/2
KOMENTÁŘ K OCHRANÁŘSKY VÝZNAMNÝM DRUHŮM PTÁKŮ Čáp černý (Ciconia nigra) Velikost populace. V dubnovém termínu pozorován 1 pár na hnízdě (D13) vystavěném na podložce u kmene modřínu (v oplocence) a v květnu tamtéž 1 ex. (mapa 1, foto 4 a 5). Poté již druh zjištěn nebyl, takže hnízdění bylo pravděpodobně neúspěšné. V PR hnízdil 1 pár. Biotop. Vhodný hnízdní biotop se kromě hnízdního stromu nachází na starých jehličnatých stromech na většině území PR. Ohrožující faktory. Nebyly zjištěny. Návrh managementu. Minimalizovat kácení vzrostlých stromů alespoň v 50m okruhu od hnízda (neprovádět v hnízdním období druhu, tedy dubnu–srpnu) a při případném poškození hnízdní podložku opravit nebo zhotovit novou. Změny oproti minulosti. Na velkém modřínu hnízdí každoročně zhruba od roku 1985. V roce 2000 vyvedl pár 5 juv. ex., v letech 2001 a 2002 po 3 juv. ex. (BAJER et al. 2002). PR je tedy dlouholetým hnízdištěm 1 páru. Datel černý (Dryocopus martius) Velikost populace. V květnu byl slyšen hlas 1 ex. (B2) u severního okraje PR (mapa 1). V PR možná hnízdil 1 pár. Biotop. Vhodný biotop ke hnízdění se nachází ve starších lesních porostech na většině plochy PR. Ohrožující faktory. Nezjištěny. Návrh managementu. Minimalizovat kácení starších jehličnatých stromů na území PR (neprovádět v období hnízdění ptáků, tedy v dubnu–srpnu). Změny oproti minulosti. Nejsou k dispozici žádné údaje. Strakapoud malý (Dendrocopos minor) Velikost populace. V červnu byl zaznamenán hlas 1 ex. (B2) u parkoviště (mapa 1, foto 6). V PR možná hnízdil 1 pár. Biotop. Vhodný biotop ke hnízdění se nachází ve starších lesních porostech s dostatkem mrtvého dřeva, kterého je ale na území PR nedostatek. Ohrožující faktory. Nezaznamenány. Návrh managementu. Minimalizovat kácení starších stromů (neprovádět v období hnízdění ptáků, tedy v dubnu–srpnu) a neodstraňovat souše ani jiné mrtvé dřevo z území PR. Změny oproti minulosti. Nejsou k dispozici žádné údaje. Jiřička obecná (Delichon urbicum) Velikost populace. V srpnu byli pozorováni lovící jedinci nad územím PR. V PR druh nehnízdí. Biotop. Vzdušný prostor nad územím PR představuje část trofického biotopu druhu. Ohrožující faktory. Nejsou. Návrh managementu. Žádný. Změny oproti minulosti. Nejsou k dispozici žádné údaje. Lejsek šedý (Muscicapa striata) Velikost populace. Na začátku srpna se u parkoviště (mapa 1, foto 7) vyskytovaly 3 ex. (B1). V ochranném pásmu PR (nebo na jejím okraji) možná hnízdil 1 pár. 5
Biotop. Vhodný biotop ke hnízdění se nachází především na okraji PR podél asfaltové komunikace (starší listnaté stromy). Ohrožující faktory. Před začátkem hnízdní sezony došlo k ořezu větví stromů rostoucích podél komunikace. Návrh managementu. Případné další ořezy starších listnatých stromů kolem asfaltové komunikace provádět citlivě a kácení těchto stromů minimalizovat (neprovádět v období hnízdění ptáků, tedy v dubnu–srpnu). Změny oproti minulosti. Nejsou k dispozici žádné údaje. Lejsek bělokrký (Ficedula albicollis) Velikost populace. Zjištěn v květnu, kdy zpívali 2 ♂ (B2), a to v prostoru východní oplocenky (mapa 1, foto 4) a u parkoviště (mapa 1, foto 6). V PR možná hnízdily 2 páry. Biotop. Z hlediska nároků druhu nepředstavuje území PR vhodný hnízdní biotop (druh preferuje porosty listnaté, i když se může vyskytovat např. v borových lesích), proto lze výskyt tohoto druhu uvnitř PR hodnotit jako překvapivý. Ohrožující faktory. Nezjištěny. Návrh managementu. Minimalizovat kácení starších (zvláště listnatých) stromů v PR (neprovádět v období hnízdění ptáků, tedy v dubnu–srpnu) a neodstraňovat mrtvé dřevo na celém území PR. Změny oproti minulosti. Nejsou k dispozici žádné údaje. Sýkora parukářka (Lophophanes cristatus) Velikost populace. Hlasové projevy byly zaznamenávány v únoru–květnu (B1) a srpnu–říjnu. V PR druh možná hnízdil (počet párů nebyl stanoven). Biotop. Vhodný biotop ke hnízdění (vzrostlé jehličnaté porosty) se nachází na celém území PR. Ohrožující faktory. Nezjištěny. Návrh managementu. Minimalizovat kácení vzrostlých porostů v PR (neprovádět v období hnízdění ptáků, tedy v dubnu–srpnu). Změny oproti minulosti. D. Bartošová uvádí výskyt druhu v roce 2002 bez konkrétních údajů (BAJER et al. 2002). KOMENTÁŘ K NEZJIŠTĚNÝM OCHRANÁŘSKY VÝZNAMNÝM DRUHŮM PTÁKŮ Celkem 5 ochranářsky významných druhů zjištěných na zájmovém území v minulosti se během průzkumu v roce 2010 nepodařilo zaregistrovat. Krahujec obecný (Accipiter nisus). O „občasném“ výskytu se zmiňuje D. Bartošová, která také uvádí jeden konkrétní údaj z 15. 10. 2002 týkající se 3 ex. (BAJER et al. 2002). Jehličnaté stromy jsou potenciálně vhodným hnízdním biotopem (druhem vyhledávanější mladší jehličnaté porosty se nacházejí v okolí PR). Kalous ušatý (Asio otus). Hlas 1 ex. v říjnu 1999 zaznamenala D. Bartošová (BAJER et al. 2002). Na území PR se nachází potenciálně vhodný hnízdní biotop, příp. i nocoviště. Žluna zelená (Picus viridis). Hlas 1 ex. zaslechla D. Bartošová 17. 3. 2002 (BAJER et al. 2002). Starší lesní porosty na území PR představují potenciálně vhodný hnízdní biotop druhu. Ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes). Hlas 1 ex. zaslechla D. Bartošová v roce 2002 (BAJER et al. 2002). Potenciální hnízdní biotop (mladší jehličnaté porosty) se nachází spíše v okolí PR. Krkavec velký (Corvus corax). Každoroční hnízdění od 80. let minulého století uvádí D. Bartošová, která jej opakovaně zjišťovala i během průzkumů v roce 2002 (BAJER et al. 2002). Údaj nacházející se na cedulích v terénu (hnízdění 2 párů) nedoporučuji přebírat a dále uvádět (pokud nejsou k dispozici konkrétní záznamy). Tento druh nachází potenciálně vhodný hnízdní biotop ve starších porostech PR.
6
SOUHRN POZNATKŮ Zjištěné druhy. V roce 2010 byly na území PR Les Na Rozdílné a jejího ochranného pásma (dále jen PR) zjištěny 3 druhy plazů (Reptilia) a 39 druhů ptáků (Aves). Z celkového druhového spektra jsou všechny 3 druhy plazů považovány za rozmnožující se na lokalitě a 34 druhů ptáků bylo zařazeno mezi hnízdící (v kategoriích B–D); všechny 3 druhy plazů náleží mezi ochranářsky významné druhy (zároveň jsou v červeném seznamu i zvláště chráněné) a 7 druhů ptáků náleží mezi ochranářsky významné druhy (7 figurujících v aktuálním červeném seznamu a 2 zvláště chráněné). Celkem 6 ochranářsky významných druhů (1 druh plaza a 5 druhů ptáků) zjištěných na území PR v minulosti se v roce 2010 nepodařilo zaznamenat. Velikost populací. Všechny 3 druhy plazů se na lokalitě i reprodukují; populace čítají několik jedinců ještěrky obecné (Lacerta agilis) a slepýše křehkého (Anguis anguis) a několik málo desítek jedinců ještěrky živorodé (Zootoca vivipara). Ze 7 ochranářsky významných druhů (možná a prokazatelně) hnízdilo v roce 2010 6 druhů, a to 1 pár čápa černého (Ciconia nigra), 1 pár datla černého (Dryocopus martius), 1 pár strakapouda malého (Dendrocopos minor), 1 pár lejska šedého (Muscicapa striata), 2 páry lejska bělokrkého (Ficedula albicollis) a nestanovený počet párů sýkory parukářky (Lophophanes cristatus). Zbývající ochranářsky významný druh – jiřička obecná (Delichon urbicum) – na území PR nehnízdí. Biotop. Okraje PR – především u asfaltové cesty – jsou ideálním biotopem pro všechny 3 zjištěné druhy plazů. Území PR je vhodným biotopem pro 6 ze 7 zjištěných ochranářsky významných druhů ptáků (kromě jiřičky obecné), přičemž nejméně 5 druhů hnízdilo ve starších jehličnatých porostech. Ohrožující faktory. Plazi jsou ohrožování především automobilovou dopravou na asfaltové komunikaci a ptáci potenciálně kácením starších jehličnatých (a podél komunikace i listnatých) stromů v období hnízdění (v roce 2010 nebylo zjištěno). Návrh managementu. Minimalizovat kácení starších stromů (neprovádět v období hnízdění ptáků, tedy v dubnu–srpnu), zejména pak v blízkosti hnízda čápa černého, a neodstraňovat mrtvé dřevo z území PR. Změny oproti minulosti. O hnízdní početnosti jednotlivých druhů v minulosti je k dispozici minimum exaktních dat, proto je stanovení trendů hnízdní početnosti aktuálně se vyskytujících ochranářsky významných druhů až na výjimky nemožné. Prozatím lze pouze konstatovat, že území PR je dlouhodobě hnízdištěm čápa černého, na druhé straně zde již ale nehnízdil krkavec velký (Corvus corax).
7
LITERATURA BAJER, V., BARTOŠOVÁ, D., KOČÍ, M., MYSLIKOVJAN, T., PETŘVALSKÝ, J., WOLFOVÁ, J. 2002. PP Les na Rozdílné: plán péče na období 2003–2012. Rožnov pod Radhoštěm: 2002. 6 s. a přílohy. Depon. Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava. Nepubl. HUDEC, K., CHYTIL, J., ŠŤASTNÝ, K., BEJČEK, V. 1995. Ptáci České republiky. Sylvia, 1995, roč. 31, č. 2, s. 97–149. ISSN 0231-7796. MIKÁTOVÁ, B., VLAŠÍN, M., ZAVADIL, V. (eds.) 2001. Atlas rozšíření plazů v České republice. 1. vyd. Brno, Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2001. 257 s. ISBN 80-86064-50-6. ŠŤASTNÝ, K., BEJČEK, V. 2003. Červený seznam ptáků České republiky. In Příroda. Sborník prací z ochrany přírody: 22: Červený seznam ohrožených druhů České republiky: obratlovci. Eds. J. Plesník, V. Hanzal a L. Brejšková. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a Správa ochrany přírody ČR, 2003. s. 95–129. ISBN 80-86064-33-6. ŠŤASTNÝ, K., BEJČEK, V., HUDEC, K. 2006. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001–2003. 1. vyd. Praha: Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7. ZAVADIL, V., MORAVEC, J. 2003. Červený seznam obojživelníků a plazů České republiky. In Příroda. Sborník prací z ochrany přírody: 22: Červený seznam ohrožených druhů České republiky: obratlovci. Eds. J. Plesník, V. Hanzal a L. Brejšková. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a Správa ochrany přírody ČR, 2003. s. 83–93. ISBN 80-86064-33-6.
8
Příloha
9
SEZNAM MAPOVÉ A FOTOGRAFICKÉ PŘÍLOHY Mapa 1: Nálezy ochranářsky významných druhů Fotografie byly pořízeny autorem ve dnech 23. 5. (plazi) a 30. 10. 2010. Foto 1 a 2: Ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) a slepýš křehký (Anguis fragilis) u asfaltové komunikace na hranici PR Foto 3: Biotop ještěrky obecné (Lacerta agilis), ještěrky živorodé (Zootoca vivipara) a slepýše křehkého (Anguis fragilis) u okraje asfaltové komunikace na hranici PR (v dolní části hromada klestí z ořezaných listnatých stromů) Foto 4: Hnízdní biotop a hnízdo (šipka) čápa černého (Ciconia nigra) a hnízdní biotop lejska bělokrkého (Ficedula albicollis) ve střední části PR Foto 5: Detail hnízda čápa černého (Ciconia nigra) ve střední části PR Foto 6: Hnízdní biotop strakapouda malého (Dendrocopos minor) a lejska bělokrkého (Ficedula albicollis) v JZ části PR Foto 7: Místo výskytu lejska šedého (Muscicapa striata) u JZ okraje PR
I
Mapa 1: Nálezy ochranářsky významných druhů
II
Foto 1 a 2: Ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) a slepýš křehký (Anguis fragilis) u asfaltové komunikace na hranici PR
Foto 3: Biotop ještěrky obecné (Lacerta agilis), ještěrky živorodé (Zootoca vivipara) a slepýše křehkého (Anguis fragilis) u okraje asfaltové komunikace na hranici PR (v dolní části hromada klestí z ořezaných listnatých stromů)
III
Foto 4: Hnízdní biotop a hnízdo (šipka) čápa černého (Ciconia nigra) a hnízdní biotop lejska bělokrkého (Ficedula albicollis) ve střední části PR
Foto 5: Detail hnízda čápa černého (Ciconia nigra) ve střední části PR
IV
Foto 6: Hnízdní biotop strakapouda malého (Dendrocopos minor) a lejska bělokrkého (Ficedula albicollis) v JZ části PR
Foto 7: Místo výskytu lejska šedého (Muscicapa striata) u JZ okraje PR
V
