Organizační struktura světového kulečníku Historie kulečníku je stará několik set let, organizované kulečníkové sporty v celosvětovém měřítku však představují velmi novodobý jev. Již relativně dávno vznikla řada sportovních organizací, které sloužily buď omezenému národnímu teritoriu nebo jen určitému výseku z celého odvětví. Nové snahy po vytvoření zastřešujících organizací měly různé příčiny a v časových souvislostech mají i zajímavou historii. Rozpletení současné struktury mezinárodních kulečníkových orgánů bez znalosti této historie je opravdu obtížný úkol. Současné uspořádání s jeho hierarchií popisuje následující diagram, který jsem objevil na stránkách WPA:
(IOC) WCBS
UMB
WPA
CEB
AAPA IOC WCBS UMB CEB WSF WPBSA IBSF WPA AAPA APBU BCA CPB EPBF OPBA Spec.m.
WPBSA
APBU -
WSF
BCA
CPB
EPBF
IBSF
OPBA
Spec.m
International Olympic Commitee World Confederation of Billiard Sports Union Mondiale de Billard Confederation Européene de Billard World Snooker Federation World Professional Billiars & Snooker Federation International Billiards & Snooker Federation World Pool-Billiard Association All Africa Pool Assotiation Asian Pocket Billiard Union Billiard Congress of America Confederation Panamerica of Billiards European Pocket Billiard Federation Oceania Pocket Billiard Association Special members
U nás nesrovnatelně nejdelší tradici má karambol, jehož stoly bez kapes dlouho představovaly jedinou formu kulečníku, provozovanou na našem území. Organizační kořeny mezinárodního evropského karambolu vedou až do roku 1923, kdy vznikla UISAB, později přeměněná na FIB. Dnešní vrcholná evropská konfederace karambolu, CEB, vznikla v červnu 1958 v Ženevě. Rok nato, v červnu 1959 v Madridu, vznikla celosvětová karambolová unie UMB. (Není vždy rozumné věřit každému zdroji: CoJeCo např. posouvá vznik UMB do neuvěřitelného roku 1902, zato CEB datuje až od 1961!) Světový amatérský snooker má zase svůj IBSF, vzniklý v roce 1973. Mimořádnou aktivitu na poli mezinárodních dějin kulečníku prokázala poolová EPBF, vzniklá až v roce 1978. EPBF byla založena na základě úzké spolupráce německého a švédského poolového svazu. Úspěšným pořádáním ME si EPBF vydobyla uznání v poolových baštách Asie i USA. Myšlenka celosvětové zastřešující organizace však dostala pevné obrysy až v listopadu 1987 na Board Meetingu EPBF na německé půdě, kde tehdejší členové složili finanční prostředky, nutné pro rozběh iniciativy k vytvoření světové organizace. Okamžitá vstřícná odezva z Japonska jménem asijských svazů
kontrastovala s mlčením ze strany USA. I tak byla svolána první General Assembly u příležitosti ME 1988 ve Stockholmu. Tam se překvapivě dostavil i zástupce severoamerických poolových svazů a historie WPA mohla započít. Zatímco kontakty s Asií měly velmi hladký průběh, tehdy již čtyřicetiletá BCA jen velmi váhavě začínala brát své evropské a asijské protějšky jako rovnocenné partnery. V té souvislosti materiály WPA vysoko oceňují diplomatickou práci dvou mužů zajímavých jmen. Švéd M. Kopriwa a také J. Bakula od Brunswicku měli podle nich velkou osobní zásluhu na tom, že Board meeting střešního amerického kongresu BCA koncem roku 1989 svůj vstup do WPA stvrdil vložením svého finančního podílu na provoz WPA. Do tří měsíců pak proběhlo první MS pod hlavičkou WPA. Za chodu vznikla hned na počátku devadesátých let asijská střešní organizace APBU, členem WPA se stala Austrálie, Nový Zéland a Oceánie. Koncem dekády se do WPA zapojila Afrika přes svou AAPA a také se přidala Latinská Amerika s Karibikem prostřednictvím CPB. WPA tak opravdu pokryla celý svět poolu. Hlavním smyslem existence WPA je zjevně pořádání vrcholových celosvětových soutěží v poolu. Aby takové soutěže měly regulérní průběh, musejí se konat podle pravidel, akceptovaných všemi jejich aktéry. Odtud již vede přímá cesta ke snaze o sjednocení pravidel pro všechny členy WPA. Výsledkem těchto snah se stal vznik Světových standardizovaných pravidel, která vstoupila v platnost po General Assembly v roce 1995 jako „WPA World Standardized Rules 1996“. Tato pravidla prošla již dvěma aktualizacemi (k 1.1.2002 a k 1.1.2006). V době mezi aktualizacemi platí moratorium na provádění změn v pravidlech, jež pro poslední aktualizaci platí do 31.12.2007. Vytvořením fungující světové organizace pro pool ovšem integrační snahy v kulečníkových sportech neskončily. Snem všech příznivců kulečníku od nepaměti bylo, aby kulečník pronikl na Olympijské hry. V tom směru si Mezinárodní olympijský výbor IOC vymínil, že jednání povede s jediným partnerem, zastupujícím všechny hlavní kulečníkové sporty: karambol, pool i snooker. V srpnu 1990 byla pro ten účel ustavena WCBS, jejíž řídící orgán v lednu 1992 vytvořilo po třech delegátech za každé odvětví (UMB – karambol, WPA – pool a WSF- snooker). Ve světle tohoto košatého historického přehledu dostává relativně průhledné schema současné organizační struktury světového kulečníku poněkud barvitější náplň.
Jak začínal pool ve světě Pro vznik poolových her jsou podstatné dvě technické podmínky hry: (1) stůl se šesti kapsami – 4 rohovými a dvěma ve středu podélných stran; (2) sada 15 barevných koulí, číslovaných od 1 do 15. Stoly s kapsami mají historii skorem stejně dlouhou jako samotný kulečník. Vznik barevných a číslovaných koulí byl podmíněn technologickou schopností takové koule vyrobit. První patent na výrobu kulečníkových koulí ze syntetického materiálu byl udělen v Rakousku kolem roku 1840. Již v sedmdesátých letech 19.století se v Americe s patnácti číslovanými koulemi hrála hra „61-pool“. Hodnota potopené koule se rovnala jejímu číslu, součet od 1 do 15 je 120. Hráč, který získal 61.bod, vyhrával. První americké mistrovství v této hře se hrálo roku 1878. Od roku 1888 se přešlo na spravedlivější princip, kdy se místo čísel koulí začaly sčítat počty potopených koulí. Tím okamžikem vznikla pravidla hry „14.1 Continuous“, zárodek nám dobře známé čtrnáctky. Hra s názvem „Eight-Ball“ (osmička) byla vymyšlena krátce po r.1900. Pokračovatel „14.1Continuous“ dostal nová pravidla pod názvem „Straight Pool“ roku 1910. Historie hry „Nine-Ball“ (devítky) se datuje kolem roku 1920. Prameny dále citují u nás nehraný „One-Pocket“, vycházející ze hry popsané v roce 1775, který dostal svá britská pravidla již v roce 1869. Mezi oběma světovými válkami se pool stal zcela nezbytnou součástí americké klubové a kavárenské éry a během druhé světové války i po ní se s americkými vojáky rozšířil do Tichomoří i do Evropy. Lidé v USA byli vždy nakloněni zakládání nejrůznějších organizací, které se pak honosily, že sdružují ty „nej“. I v poolu vzniklo několik významných a vzájemně nezávislých institucí. Tyto organizace nesnadným procesem našly cestu za společný jednací stůl a v roce 1948 vytvořily svůj střešní BCA, Billiard Congress of America. Pravděpodobně velmi překvapivé pro nás středoevropany však bude konstatování amerických pramenů, že poválečné období bylo pro americký pool dobou klesajícího zájmu veřejnosti o tento sport. Oběma milníky, o něž se podle těchto pramenů opřelo „vzkříšení“ poolu na americkém kontinentu, se staly dva kultovní filmy s Paulem Newmanem, The Hustler z roku
1961 a The Colour of Money z roku 1986. Je ovšem pravda, že zejména snímek Barva peněz, kde vedle Paula Newmana zazářil i začínající Tom Cruise, i u nás udělal pro rozvoj poolu ohromný kus práce. Poolové stoly, které se v našich hernách po roce 1990 hromadně vyrojily, našly tak u naší veřejnosti velmi vřelé přivítání. Majitelé kopie černobílého Hustlera byli naopak mezi našimi poolovými hráči ještě nedávno pokládáni za veliké znalce historie a mimořádné šťastlivce.
Z historie EPBF Vše začalo intenzivními kontakty mezi německou a švédskou poolovou generalitou, které v listopadu 1978 vedly na historické mezistátní utkání, v němž slavně zvítězili Švédové 9:1. Hrála se čtrnáctka, protože pro další discipliny v té době v Evropě neexistovala pravidla. V průběhu tohoto zápasu vznikla EPBF – European Pocket Billiard Federation. Účelem i cílem vytvoření EPBF bylo sjednocení národních poolových asociací včetně vytvoření standardních herních a sportovních předpisů. Vytvoření možností pro mezinárodní soupeření bylo dalším úkolem. Úspěch s vytvořením funkční a silné evropské organizace inspiroval vedení EPBF k zahájení koordinačních rozhovorů s billiardovými asociacemi v Asii a v USA, završené v roce 1988 vytvořením světové billiardové asociace WPA. EPBF si v roce 1995 vytvořil pro ekonomické zabezpečení svých aktivit účelovou organizaci EBF (European Billiard Foundation). Tato organizace zabezpečuje špičkové turnajové seriály na ekonomické bázi (v čele s Eurotourem), zatímco pořádání ME je svěřováno do péče národních federací. V současné době je členem EPBF víc než třicet evropských národních svazů (což je prakticky totožné číslo se členskou základnou CEB v karambolu). Časový sled rozšiřování členské základny EPBF: 1978 1980
1982 1983 1988 1990 1991
1992 1993 1994
1995 1996 1997 2000
Svenska BiljardFörbundet + Deutsche Billard Union – zakládající členové Schweizerischer Billard Verband Österreichischer Pool-Billard Verband Billardverband Fürstentum Liechteinstein Nederlandse Pool Federatie The Norwegian Billiard Federation English Pool Association F.I.S.Bi. Asociacion Nacional de Pool Espanola Finnish Billiard Federation Federation Francaise de Billard Federation Luxembourgeoise des Amateurs de Billard Belgian Pool Billiard Federation Magyar Biliard Szövetseg Biljardna Zveza Slovenije Federation Billiard Sport Russia Lietuvos Biliardo Federacija Den Danske Billard Union Slovensky Biliardovy Zväz Polski Zwiazek Bilardowy Croatian Billard Association Hellenic Billiard Federation Federation of Sports Billiards of the Ukraine Associacao Nacional Pool – Portugal Ceskomoravsky Billiardovy Svaz Bulgarian Billiard Federation Bilijar Federacija Jugoslavije Belorussian Association of Billiard Sports Association Le Billard En Principaute Monaco Romanian Billards Federation Scottish American Pool Players Association
Zajímavá je různorodost použitých názvů našeho sportu. V nadnárodních poolových organizacích je jednou použit Pool, jednou Billiard, jednou Pool-Billiard, jednou Billiards a třikrát Pocket Billiard. Pojem Billard u národních svazů použili Německo, Švýcarsko, Lichtenstein, Francie, Luxembursko, Dánsko, Chorvatsko, Monako a Rumunsko. Pro Billiard naopak byli Norové, Finové, Rusové, Řekové, Ukrajinci, Češi, Bulhaři, Bělorusové. K označení Pool se přiklonili Holanďané, Angličané, Španělé, Portugalci. Spojení Pool Billiard podpořili Rakušané a Belgičané. Řada zemí použila zdomácnělou formu názvu „biliáru“, Skotové pak označili svůj sport rovnou jako American Pool. Pocket Billiard v názvu národního svazu v Evropě nepoužil nikdo. Neznalce by jistě ani ve snu nenapadlo, že všechny výše uvedené sportovní svazy vyznávají totožné tři sportovní discipliny, hrané podle jednotných světových pravidel. Tomu se říká jednota v nejednotě !!!
Jak se co jmenuje u nás Ve světle výše rozvedeného zmatení názvů není terminologická nejednotnost na naší domácí půdě zas až tak dramatická. Vysoký stupeň shody u nás je na tom, že obecným sjednocujícím pojmem je kulečník (případně kulečníkové sporty, pokud chceme rozlišit jeho jednotlivé větve). Jako ekvivalent pro kulečník se u nás používá jak billard (hlavně mezi vyznavači kulečníku “bez děr“), tak billiard (který zní lépe u stolů „s dírami“). Českomoravský billiardový svaz (ČMBS), sdružující všechny kulečníkové sporty, se v názvu přiklonil k formě billiard, i když české slovníky zatím znají pouze podobu billard. Rovněž velká většina našich klubů ve svých názvech používá podobu billiard. Prakticky bezkonfliktní v tuzemské praxi je pojmenování jednotlivých kulečníkových sportů (s tím, že kulečník, billard i billiard jsou pokládány za rovnocenné obecné pojmy pro všechny dohromady). To je prakticky v úplné shodě se členěním vrcholového WCBS, v jehož názvu figurují Billiard Sports a jehož jednotlivé větve zastupují UMB pro Carom, WPA pro Pool a WSF pro Snooker. Analogicky s tím se náš ČMBS člení do sekcí karambol, pool a snooker. Toto členění včetně použitých názvů je kulečníkovou veřejností přijímáno prakticky bez výhrad. Současná moderní struktura ČMBS, vzniklého po r.1990, vyrostla na půdě, připravené karambolem. První kulečníkové kluby u nás vznikly ještě za Rakousko-Uherska a svou činnost rozvinuly mezi oběma světovými válkami. V listopadu roku 1936 vznikl Svaz československých amatérských kulečníkových klubů (SČAKK). Období Protektorátu ani následující socialistická éra ale našemu kulečníku příliš nepřály. Přesto soutěžní karambol v našich zemích nikdy nezanikl. V roce 1995 se do ČMBS organizačně začlenily pool se snookerem jako jeho samostatné sekce. Shoda uspořádání ČMBS a WCBS nás bohužel nechrání před vícekolejností organizačního začlenění ČMBS do mezinárodního společenství. Sekce karambol je v podřízenosti CEB, sekce pool patří pod EPBF a sekce snooker by se musela zaregistrovat u IBSF, pokud by měla zahájit svou činnost na nadnárodní úrovni. Organizovaný pool na našem území překročil deset let svého života. Za tu dobu se vytvořila stabilní a poměrně členitá struktura jeho oficiálních soutěží. Pool se u nás hraje víceúrovňově ve všech třech mezinárodně uznávaných disciplinách, v několika věkových kategoriích a s vyhrazenou ženskou soutěží (jinak jsou poolové soutěže z hlediska pohlaví otevřené). Hrají se jak soutěže jednotlivců, tak soutěže družstev. Dosud používané názvy jednotlivých disciplin mají pro češtinu těžko přijatelnou podobu, začínající číslovkami: 8-ball, 9-ball a 14.1-nekonečná. Pro tyto názvy platí celosvětově podobná terminologická nejednotnost jako pro označení sportu jako takového. Výše uvedené názvy jsou opisem německých názvů. V oficiálních světových pravidlech ale najdeme názvy Eight Ball, Nine Ball a 14.1-Continuous. Té poslední disciplině se navíc v její kolébce zásadně říká Straight Pool. V české hovorové praxi se plně vžily názvy disciplin v podobě Osmička, Devítka a Čtrnáctka. Tyto názvy plně vyhovují po češtinářské stránce, významově přímo navazují na číslování v původních názvech a pokládám je proto za velmi rozumnou náhradu těch původních. Postupně se spontánním způsobem vytvořilo i ostatní poolové názvosloví, které v řadě případů rozumně čerpá ze zdroje, který vytvořil jeho místní „starší bratr“ – karambol. Dosud nikdo však toto vytvořené poolové názvosloví nekodifikoval, což je svým způsobem ke škodě všem odborným poolovým textům (včetně základního poolového dokumentu - českého překladu Světových standardizovaných pravidel poolu). Prameny:
oficiální internetové stránky WPA, EPBF, BCA, CEB
Další odborné a internetové zdroje Listopad 2006 V. Hajdovský
