OPTIMALIZACE ZÁSOBOVÁNÍ VODOU A ZPĚTNÉHO VYUŽITÍ PŘEČIŠTĚNÝCH ODPADNÍCH VOD ZA VYUŽITÍ INOVATIVNÍCH TECHNOLOGIÍ
ŘEŠITELSKÝ TÝM: Ing. Miloš Horák Ing. Josef Miklík RNDr. Katuše Kubíková
Praha, září 2010
|
2
Obsah 1
ÚVOD.............................................................................................................................................. 5
2
OBECNÁ ČÁST .............................................................................................................................. 7 2.1
MOBILNÍ EXPERIMENTÁLNÍ STANICE MES ..................................................................................... 7
2.2
OPTIMALIZACE CYKLU VYUŽÍVÁNÍ VODNÍCH ZDROJŮ........................................................................ 9
2.2.1
Úpravna pitné vody alfa....................................................................................................... 9
2.2.2
ČOV - anaerobní reaktor s biofiltrem a aerobním pískovým filtrem ....................................... 9
2.2.3
Zavlažovací systém Garden .............................................................................................. 11
2.3 3
KONKRÉTNÍ PŘÍKLADY VYUŽITÍ TECHNOLOGIÍ ....................................................................... 12 3.1
UZBEKISTÁN - ZLEPŠENÍ KVALITY PITNÉ A ZÁVLAHOVÉ VODY.......................................................... 12
3.1.1
Výchozí podmínky projektu v zemi příjemce ...................................................................... 12
3.1.2
Ukázkové řešení cyklu technologií pro komplexní a efektivní využití vody .......................... 13
3.1.3
Využití mobilní experimentální stanice – MES.................................................................... 16
3.1.4
Řešení vodního hospodářství pro dětské tuberkulózní sanatorium v Nukusu...................... 21
3.1.5
Závěr ................................................................................................................................ 21
3.2
4
ALTERNATIVNÍ METODY HYGIENIZACE VODY ZA POUŽITÍ KOLOIDNÍHO STŘÍBRA ................................. 11
GRUZIE - OPTIMALIZACE VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ PRO NEMOCNICI V SENAKI ................................. 22
3.2.1
Výchozí podmínky projektu v zemi příjemce ...................................................................... 22
3.2.2
Popis projektu v Senaki ..................................................................................................... 23
3.2.3
Závěr ................................................................................................................................ 31
SHRNUTÍ A ZÁVĚR ...................................................................................................................... 32
|
3
SEZNAM TABULEK V TEXTU Tabulka č.1 – Výsledky laboratorních analýz vody z oblasti Karakalpaskánu .......................................... 18
SEZNAM OBRÁZKŮ V TEXTU Obr. 1: Město Munjak v Aralské oblasti Uzbekistánu................................................................................. 6 Obr. 2: Mobilní experimentální stanice v terénu ........................................................................................ 8 Obr. 3: Úpravna pitné vody Alfa 2,2 ........................................................................................................ 14 Obr. 4: Doprava technologie ČOV na místo ............................................................................................ 15 Obr. 5: Využití zavlažovacího systému Garden....................................................................................... 16 Obr. 6: Schéma technologie úpravy vody ............................................................................................... 20 Obr. 7: Zdroje vody pro nemocnici v Senaki............................................................................................ 23 Obr. 8: Situace objektu nemocnice v Senaki........................................................................................... 24 Obr. 9: Části technologie pro nemocnici v Senaki ................................................................................... 26 Obr. 10: Schéma ČOV pro nemocnici v Senaki....................................................................................... 27 Obr. 11: Součásti ČOV v Senaki............................................................................................................. 28 Obr. 12: Šachty nově vybudované kanalizace v Senaki .......................................................................... 29 Obr. 13: Schéma kanalizačního systému v Senaki.................................................................................. 30
SEZNAM ZKRATEK: ČOV
čistírna odpadních vod
MES
mobilní experimentální stanice
WHO
Světová zdravotnická organizace
|
4
1 ÚVOD V rozvojových regionech se velmi často setkáváme s problémem nedostatku vody či její nevyhovující kvality. Víceméně pravidlem bývá nevyhovující nakládání s odpadními vodami. Problematické jsou zejména oblasti s narušenou ekologickou rovnováhou a oblasti s nepříznivými přírodními podmínkami, které nedávají předpoklady pro vznik dostačujících a kvalitních zdrojů pitné vody pro obyvatelstvo. Dosud hojně využívané zdroje povrchové vody bez předchozí hygienizace bývají příčinou průjmových a parazitických onemocnění. Jednoduchá řešení mohou vyřešit situaci zásobování vodou na úrovni individuálních zdrojů a to v lokalitách s příznivými hydrogeologickými a hydrochemickými podmínkami. Tam kde se potýkáme s nevyhovující kvalitou využívaných vod je nutné navrhnout buď technologickou úpravu vody nebo řešit zásobování využitím jiných zdrojů. Konkrétnímu návrhu musí předcházet důkladná studie, která se zabývá hydrogeologickými, hydrologickými a hydrochemickými aspekty společně s posouzením alternativ případné technologické úpravy vody z nevyhovujících zdrojů. Na tomto místě je nutné zdůraznit, že bez důkladného vedení obdobných projektů kvalifikovaným týmem odborníků mohou výstupy projektu znamenat i vysoké potenciální nebezpečí ohrožení lidského zdraví v důsledku následného dlouhodobého příjmu vody, která nesplňuje svými parametry požadavky na kvalitu pitné vody. Tato stránka věci bývá často opomíjena ať již z důvodu neznalosti hloubky problému, či z důvodu nedostatečných prostředků v rozpočtu projektů. Paradoxně tam může vzniknout situace, kdy nový stav po realizaci projektu může dokonce znamenat výrazně vyšší riziko pro zdraví obyvatel než stav původní. Jako konkrétní příklad můžeme uvést problém kontaminace pitné vody arsenem v Bangladéši, který je označován za největší hromadnou otravu lidské populace v historii lidstva. Podle studií publikovaných v roce 2010 (Smith Allan H., Lingas Elena O., Rahman Mahzufar, WHO, 2010) může být až 77 milionů obyvatel Bangladéše vystaveno riziku chronické otravy arsenem. Na počátku této tragédie byl dobře míněný rozvojový projekt poskytnout obyvatelům Bangladéše nezávadnou pitnou vodu. Před zahájením projektu byla většina obyvatel závislá na zdrojích povrchové vody, které jsou obecně vysoce náchylné k bakteriologickému znečištění. Důsledkem byl vysoký výskyt střevních onemocnění (cholera, tyfus apod.) doprovázený vysokou úmrtností obyvatelstva. Pro „zlepšení“ situace bylo navrženo využívat vodu podzemní, která je obecně méně náchylná k bakteriologickému znečištění. Podzemní vody (hlubší oběh) v oblasti však obsahují arsen v množství vysoko nad limity pro pitnou vodu (limit dle WHO je 0,01 mg/l, v některých zdrojích byly později zjištěny koncentrace nad 0,3 mg/l, tj. 30 x vyšší). Arsen je přítomen jako přirozená součást prostředí (nejde tedy o antropogenní kontaminaci). V sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století byly vybudovány tisíce jímacích vrtů. Analytika vody z nově vybudovaných vrtů však nezahrnovala stanovení obsahu arsenu. Dopad na obyvatelstvo se dostavil velmi rychle. Rapidn ě sice klesl výskyt střevních parazitických onemocnění, avšak během několika let se objevily příznaky vleklé otravy obyvatelstva arsenem. Toto onemocnění se projevuje mnoha symptomy – od skvrn na kůži, přes vysoký krevní tlak, srdeční a cévní onemocnění, cukrovku, plicní onemocnění až po rakovinu. Studie prokázala, že v oblasti, která prokazatelně využívá kontaminované zdroje, se příznaky otravy projevily u 430 osob z 1481 testovaných (tj. u 29 % obyvatel). Předkládaná studie prezentuje dva konkrétní případy již realizovaných projektů. Je demonstrován možný způsob řešení zásobování vodou v oblastech, které jsou z hlediska dostupnosti vody nepříznivé. Některé z popisovaných postupů mají do značné míry charakter pilotních projektů a předpokládá se jejich další rozvoj v širším regionu. |
5
Z uváděných projektů vyplývá důležitost přípravné projektové fáze, při které byly zkoumány vstupní podmínky a možnosti zlepšení stávajícího nevyhovujícího stavu. Studie je členěna na část obecnou, která se věnuje popisu technologií a dále na část, která se zabývá popisem již realizovaných projektů v konkrétních podmínkách rozvojových zemí (Uzbekistán a Gruzie). Pro lepší pochopení výchozí situace se studie věnuje i výchozím podmínkám ze širokého úhlu pohledu (přírodní podmínky, socio-kulturní podmínky, politická situace, lidské zdroje apod.), což je v kontextu přípravy a realizace rozvojových projektů jednou z nezbytných podmínek pochopení často složité výchozí situace.
Obr. 1: Město Munjak v Aralské oblasti Uzbekistánu
|
6
2 OBECNÁ ČÁST Studie je zaměřena na následující modelové situace: · Optimalizace zjišťování výchozích podmínek v terénu a návrhu technologických řešení – mobilní experimentální stanice MES. · Optimalizace cyklu využití vodních zdrojů (jímání – úprava – využití – čištění odpadních vod – využití přečištěných vod pro závlahu). · Alternativní metody hygienizace vody k pitným účelům za použití koloidního stříbra.
2.1 Mobilní experimentální stanice MES Velmi častým problémem při návrhu projektů zásobování komunit pitnou vodou je nedostatek vstupních dat a jejich obtížné získávání. Na vině jsou zejména omezené možnosti laboratorních služeb přímo v místě nebo v dostupné vzdálenosti a dále nedostatek vhodných testovacích technologií. Zajišťování těchto služeb v zemi realizátora je často nereálné z nejrůznějších důvodů – špatná dopravní dostupnost, časová i finanční náročnost, technické problémy apod. Řešením, které se již osvědčilo v praxi, je mobilní experimentální stanice (dále MES), pomocí které je možné provést základní rozbory přímo v místě a následně provést zkoušky účinnosti technologií pro úpravu vody. Výrazně se tak urychlí i zlevní vlastní příprava projektu. MES umožňuje: §
Laboratorní analýzy v rozsahu základního chemismu – především pH, vodivost, rozpuštěné látky, dusíkaté látky (dusitany, dusičnany, amonné ionty), fosforečnany, hořčík, chloridy, sírany, vápník, CHSK, vybrané kovy (Fe, Al, Cu)
§
Otestování následujících technologií pro úpravu vody přímo v lokalitě: -
domovní reverzní osmóza – ke snížení mineralizace vody
-
elektrokolaguační zařízení ELEKO ke snížení zákalu vody a snížení množství nerozpuštěných látek
-
elektroimpulsní zařízení EGGIS ke snížení množství organického znečištění, znečištění kovy a ropnými látkami
-
zařízení ECO 120 - elektrolytická oxidace
-
filtrační kolona ke snížení tvrdosti vody, mineralizace a organických látek
-
ionizační zařízení na desinfekci a konzervaci vody IVK
|
7
Obr. 2: Mobilní experimentální stanice v terénu Nespornou výhodou je vysoká operativnost v terénu, rychlá dostupnost potřebných dat, téměř okamžité analytické ověření účinnosti zvolených technologií a tím i návrh vhodné technologie pro úpravu vody, resp. kombinace jednotlivých technologických stupňů. Vždy je vhodné zajistit kontrolní analýzy doplňkových ukazatelů, zejména pak vytipovaných případných rizikových ukazatelů, které se mohou v prostředí vyskytovat ať již jako přirozená složka podzemních či povrchových vod nebo jako projev antropogenního znečištění. Mapování a testování vodních zdrojů za použití MES bylo úspěšně nasazeno při průzkumu v Uzbekistánu v poušti Karakalpaskánu (podrobněji viz kapitola 3.1.1).
|
8
2.2 Optimalizace cyklu využívání vodních zdrojů Velmi častým problémem je využívání vody nevyhovující kvality a absence čištění odpadních vod, která může velmi často vést k dalšímu zhoršování kvality vodních zdrojů. Přitom v oblastech s nedostatkem vody jako takové může být zpětné využití přečištěných srážkových vod cenným zdrojem vody např. k závlahám. Vhodným příkladem komplexní dodávky pro úpravu pitných vod, čištění odpadních vod a systému využití přečištěných vod pro závlahu je níže popsaná technologie.
2.2.1
Úpravna pitné vody alfa
Zdrojem surové vody může být povrchová voda (řeka, jezero) či voda podzemní (studny, vrty). Čerpaná voda je odváděna na úpravnu, kde dochází v uhlíkovém filtru s automatickým proplachem k odstranění nepříznivých pachů, chlóru, organických látek a některých těžkých kovů. Z uhlíkového filtru se dostává voda do ionizátoru IVK, který patří mezi české inovativní technologie, a soustavou potrubí je voda vedena přes vodoměr do odběrných míst nebo do zásobníků upravené vody. Systém je doplněn soustavou čerpadel pro přivádění vody do úpravny a vodáren udržujících v systému potřebný provozní tlak a soupravou UPS pro stabilizaci napětí v síti. Automatický provoz dále hlídají a zabezpečují hladinové sondy. 3
Stanice je dimenzována na úpravu 2 m (průtok 0,55 l/s) vody za hodinu, pracuje v automatickém režimu zpětného proplachu filtrů, desinfekce a následného tlakového rozvodu do rozvodné sítě s udržováním stálého tlaku vody.
2.2.2
ČOV - anaerobní reaktor s biofiltrem a aerobním pískovým filtrem
Tento typ ČOV je sestaven z následujících stavebních prvků a dílů: 1/ Sběrná šachta s lapačem písku, sítem a systémem bypassu Šachta zabezpečuje vtok odpadních vod z příslušných kanalizačních větví a zadržuje hrubé nečistoty o velikosti větší než 1 cm. Odlučuje z odpadní vody písek a zabezpečuje přepad balastních vod mimo systém čistírny pomocí bypassu. Šachta je vyrobena z betonu, rozměry jsou přizpůsobeny konkrétním podmínkám daného projektu. 2/ Dvoukomorová usazovací nádrž Usazovací nádrž odděluje hrubé nečistoty gravitačním odsazením, spouští anaerobní proces, garantuje nepropuštění nerozpustných částic větších jak 5 mm a zabezpečuje separaci lehkých materiálů plovoucích na hladině vody. Usazovací nádrž je zhotovena z betonu. V nádrži je instalováno speciální koryto k zabezpečení čistícího procesu. Koryto je z polypropylénu tl. 15 mm připevněného na nosníky z nerezové oceli. Dno usazovací nádrže je zkosené ke středu pro usnadnění jeho čištění (odčerpání stabilizovaného kalu). Usazovací nádrž je zakryta betonovými deskami se dvěma montážními otvory v místě koryta a na obou stranách od koryta (celkem 4 kusy). |
9
3/ Anaerobní reaktor s biofiltrem V reaktoru s anaerobním procesem probíhá hlavní čistící proces odpadních vod od biologického znečištění. Reaktor je zhotoven z betonu tloušťky 250 mm o rozměrech – průměr 3000 mm a výšky 2500 mm. 3 Využitelný objem vody je 16 m . Do reaktoru je namontován speciální korpus biofiltru z polypropylénových lamel upevněných na nosnících z nerezavějící oceli. Nad korpusem biofiltru je namontováno sběrné potrubí odvádějící kapalinu do centrálního odvodního potrubí. Dno reaktoru je zkosené ke středu pro usnadnění jeho čištění (odčerpání stabilizovaného kalu). Reaktor je zakryt betonovými deskami se servisními otvory (2 kusy). Zakrytí usazovací nádrže a reaktoru je vhodné provést lehkou plechovou stavbou, která bude sloužit obsluze k uložení nářadí a nástrojů pro nezbytný servis. Stavba bude vybavena přívodem elektrického proudu a pitnou vodou pro potřeby obsluhy. 4/ Aerobní pískový filtr Pískový filtr se skládá z hermeticky uzavřeného bazénu z polypropylénové fólie tloušťky 2 mm opírající se o betonovou stěnu. V bazénu je zkonstruován labyrint nátokového a odtokového potrubí z potrubí PP-H o průměru 100 mm. Toto potrubí je propojeno s atmosférou čtyřmi odvětrávacími otvory. Celý potrubní labyrint je uložen v pískovém loži o různých frakcích. Povrch filtru je zakryt geotextilní fólií nad kterou je vybudováno nadkrytí z plechové konstrukce. Příklad konstrukce filtru: ·
20 m3 promytého říčního písku o velikosti frakce 8 – 16 mm
·
30 m promytého říčního křemičitého písku o velikosti frakce 0,2 – 0,4 mm
·
15 m stavebního betonářského písku
·
90 m polyetylénové fólie tloušťky 2 mm
·
66 m geotextilní fólie
·
130 m potrubí PP-H o průměru 100 mm
3
3 2 2
5/ Sběrný desinfekční a přetokový rezervoár Rezervoár je postaven z betonu o rozměrech 1,5 x 1,5 x 1,5 m počítáno od výšky nátokového potrubí z pískového filtru. Do úrovně terénu je rezervoár dostaven cihlovou stěnou s dveřním vchodem. Objem 3 vody 3,4 m je desinfikován desinfikátorem. Dále odtéká voda do kontrolní šachty. 6/ Bypass Bypass zabezpečuje odtok balastní vody nebo možnost vyřazení čistírny odpadních vod z provozu po dobu servisních prací. Bypass spojuje nátokovou šachtu s kontrolní odtokovou šachtou. Je zhotoven z PP-H potrubí o průměru 150 mm. 7/ Kontrolní šachta Šachta je kontrolní bod s funkcí kontroly kvality a množství vyčištěné odpadní vody před odtokem do kanalizační sítě města. Na zbudování šachty se využívají prefabrikované betonové dílce. 8/ Kalové pole Kalové pole zabezpečuje oddělení vody z kalů (odpařováním při běžném atmosférickém tlaku na zabezpečené ploše), které budou transportovány na kalové pole čerpadly v době servisu čistírny odpadních vod (odsazovací nádrže a reaktoru). Provedení je betonové. Rozměry kalových polí jsou vypočítány tak, aby byly kapacitně schopné pojmout objem kalů při servisu 1 x za dva měsíce. | 10
Stavebně jsou pole řešena tak, aby byly zakryty lehkou střechou. Odpadní voda z kalů odtéká zpět do nátokové šachty čistírny. Vysušené kaly jsou odváženy na skládku odpadů.
2.2.3
Zavlažovací systém Garden
Systém recyklace vody je realizován rozvedením jednotlivých sektorů zavlažování kombinovaného systému kapénkového a tryskového zavlažování. Průtok a intenzitu zavlažování je možno regulovat dle pěstované plodiny. Systém umožňuje naprogramovat jednotlivé sektory i jejich podsektory v libovolných časových intervalech a individuální intenzitou závlahy, dle potřeby vysazených kultur. Trysky zavlažovacího systému jsou nastavitelné v různých úhlech rozstřiku a automaticky se zatahují do země při nečinnosti. Příklady optimalizace využívání podzemních a povrchových vod a jejich úprava, následné čištění vznikajících odpadních vod a jejich využití k závlaze jsou popsány v kapitole 3.1.2.
2.3 Alternativní metody hygienizace vody za použití koloidního stříbra Mikrobiologická závadnost vody využívané k pitným účelům představuje vysoké riziko pro zdraví spotřebitele. Existují různé metody hygienizace (desinfekce) vody před jejím využitím k pitným účelům. Nejrozšířenější metodou desinfekce je chlorace. V poslední době se však stále více uplatňují i alternativní metody. Jednou z nich je inovativní technologie založená na systému uvolňování stříbra do vody z chemické slitiny, kterou prochází elektrický proud stabilizovaného napětí. Toto stříbro následně desinfikuje a stabilizuje pitnou vodu po dlouhou dobu a to bez přidávání jakékoliv desinfekční chemie jako je chlór a podobné látky. Biocidní účinek přístroje je založen na elektrolytickém uvolňování kombinace iontů stříbra/mědi/zlata do vody. Tím dochází ke zničení širokého spektra bakterií jako jsou E. coli, Tyfus paratyfus, Legionella pneumophila, Salmonela, Vibrio cholerae asiaticae, Lamblia intestinalis, Cryptosporidium parvum, atd. Unikátní vlastnosti tohoto přístroje spočívají v aplikaci specifické slitiny třech kovů, která přináší nejvyšší biocidní aktivitu pro širší škálu bakterií při nejnižších koncentracích kovů, vyhovujících standardům pitné vody. Tato metoda má oproti chloraci nesporné výhody. Např. je eliminováno riziko vzniku chloroformu (vznikající reakcí chlóru a huminových látek, které mohou být přítomny zejména v povrchových vodách a mělkých podzemních vodách náchylných ke znečištění z povrchu). Užitá technologie neovlivňuje chuťové vlastnosti vody. Příklad konkrétního využití popisované metody je uveden v kapitole 3.2.2.
| 11
3 KONKRÉTNÍ PŘÍKLADY VYUŽITÍ TECHNOLOGIÍ V této kapitole uvádíme příklady využití popisovaných inovativních technologií v Uzbekistánu a v Gruzii. V obou případech se jedná o již realizované projekty, kde následný provoz prověřil vhodnost využití těchto technologií.
3.1 Uzbekistán - zlepšení kvality pitné a závlahové vody Základním cílem a posláním uváděného projektu v rámci technické rozvojové pomoci bylo za využití zkušeností českých expertů a s pomocí nejvhodnějších technologií přispět v řešení zásobování obyvatelstva kvalitní pitnou vodou v Aralském regionu v Uzbekistánu a nalezení možností recyklace vody pro závlahy a technické využití. Projekt byl členěn do tří etap. Ve všech etapách byly uplatněny některé z výše popisovaných inovativních technologií. Cílem první etapy bylo vytvořit školicí místo pro studenty a profesionály ke komplexnímu pojetí využití technologií pro úpravu pitné vody, čištění odpadních vod a jejího následného využití pro efektivní způsoby zavlažování. Cílem druhé etapy projektu bylo provést monitoring stavu zdrojů vody v Aralské oblasti, zjistit typické parametry znečištění a testovat technologické postupy úpravy vod s posouzením místních podmínek. Cílem třetí etapy pak bylo vytipovat vhodný objekt pro dodávku konkrétních technologických za řízení pro zlepšení zásobování obyvatel pitnou vodou, včetně přípravy projektové dokumentace.
3.1.1
Výchozí podmínky projektu v zemi příjemce
Uzbekistán je s cca 27 miliony obyvatel nejlidnatější republikou ve Střední Asii. Výrazným odvětvím národního hospodářství republiky je zemědělství, zaměřené zejména na pěstování a základní zpracování bavlníku. Od šedesátých let minulého století bylo pěstování bavlníku prvořadé, což v současnosti zůstává, nicméně se rozvíjí i další odvětví, především pěstování potravinářských kultur a chov dobytka. Další významným směrem rozvoje Uzbekistánu je těžební průmysl, zejména těžba ropy a zemního plynu. V důsledku monokulturního využití půdy a nevhodnému využívání vodních zdrojů došlo k nezvratným změnám a deformaci živоtního prostředí. V současné době je nejaktuálnějším problémem ekologie Aralského moře a zásobování vodou v Aralské oblasti. Znečištění vody na těchto územích dosáhlo takového stupně, že vedlo nejen ke snížení kvality života, ale i ke značné migraci obyvatelstva mimo region. Zvýšený obsah toxických mikroelementů překračuje značně povolené limity nejen na území při Aralském moři, ale také v řadě měst.
| 12
Z výše uvedeného vyplývají základní problémy oblasti: · ztráta ryb v Aralském moři, kvůli zvýšené salinitě a chemickému znečištění; · degradace půdy, vyvolaná podmáčením a zasolením zavlažované půdy; · výskyt nových rostlinných onemocnění a škůdců jako projev monokulturního zemědělského hospodaření (bavlna), s následkem snižování výnosů bavlny; · nepříznivý projev na zdraví lidí a zvířat, v důsledku vysokých koncentrací polétavého prachu v ovzduší a špatné kvality vody; · změna lokálního klimatu. V oblasti není rozvinut systém recyklace vody a čištění odpadních vod. Přitom v podmínkách nedostatku vody by její druhotné využití mohlo značně snížit spotřebu pitné vody, která je běžně užívána k technickým účelům. Odpadní vody jsou hlavním zdrojem znečišťování životního prostředí, protože obsahují zbytky mineralizace a rezidua pesticidů a jsou volně zasakovány do drenážních systémů připouštních oblastí s průsakem do podzemních vod. V souvislosti s již uvedeným, se jeví uplatnění nových technologií k čištění vody tím, co je v dané chvíli nejvíce aktuální, a jedině to povede k ochraně vodních zdrojů v Uzbekistánu. Hlavním směřováním projektu bylo a je nalezení řešení infrastruktury malých a lokálních čistících zařízení ve vybraných lokalitách Uzbekistánu s cílem zlepšit hospodaření s vodou včetně instalace zařízení na úpravu a čištění vody v oblasti Aralského moře.
3.1.2
Ukázkové řešení cyklu technologií pro komplexní a efektivní využití vody
Partnerem projektu v zemi příjemce byla Národní univerzita Uzbekistánu v Taškentu. Společně s partnerem projektu byl zpracován návrh řešení ukázkového uzavřeného cyklu technologií demonstrující komplexnost a efektivnost využití vody. Technologie byly umístěny v areálu univerzity v sousedství Biologické fakulty. Technologie byly přizpůsobeny pro používání ve vyučovacím procesu a pro výzkumnou činnost. Po uzavření druhé etapy zde bude i přiřazena mobilní experimentální stanice (MES) s laboratoří a testovacími technologiemi (viz kapitola 3.1.3). Aktivity projektu byly realizovány v roce 2004, kdy byla do Taškentu dopravena úpravna pitné vody ALFA 2,2, anaerobní čistírna odpadních vod s recyklací vody a soupravy zavlažovacích systému GARDEN. Následně proběhly montážní práce. Níže uvádíme popis jednotlivých technologických zařízení v konkrétních podmínkách projektu.
| 13
ÚPRAVNA PITNÉ VODY ALFA 2,2 Stanice je určena pro úpravu povrchových vod o výkonu 2200 litrů/hod. Je schopna pracovat v automatickém, poloautomatickém nebo manuálním režimu s možností odebírání vzorku z každého stupně čištění. Zdrojem surové vody pro čištění je nedaleká řeka, ze které byl v minulosti vybudován zavlažovací kanál pro školní pole university. Pro trvalé čerpání vody byla v kanálu vybudována odsazovací jímka s ponorným čerpadlem. Výstupní pitná voda byla napojena na vodovodní rozvod budovy Biologické fakulty. Stanice pro vyučovací potřeby je programovatelná pro různé proporce dávkování chemických látek pro vysrážení, aktivaci, a desinfekci vody.
Obr. 3: Úpravna pitné vody Alfa 2,2
| 14
ANAEROBNÍ ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD JOTI 200 Zařízení čistírny odpadních vod JOTI bylo zabudováno v sousedství budovy Biofakulty a do ní napojeno veškeré odpadní potrubí budovy. Čistírna odpadních vod se skládá ze čtyř stupňů (hrubého filtru, anaerobního reaktoru, biofiltru a retenční nádrže). Kapacita ČOV je 200 ekvivalentních obyvatel. Všechny stupně jsou v podzemí, obslužné přes šachty a propojené potrubím s šachtami na odběr vzorků vody pro 3 sledování anaerobního procesu čištění vod. Retenční nádrž o objemu 25 m je opatřena snímači hladiny vody a výkonným čerpadlem pro zásobování vody do zavlažovacího systému. Případný přebytek vody odtéká přepadem do původního kanalizačního potrubí městské kanalizace. Samotná činnost čistírny pracuje v anaerobním procesu a tok vody probíhá samospádem. Technologie nepotřebuje ke své činnosti žádné točivé mechanismy a elektrickou energií. Pro servisní i školní účely byl systém opatřen bypassem pro odtok přitékající odpadní vody mimo zařízení.
Obr. 4: Doprava technologie ČOV na místo
| 15
ZAVLAŽOVACÍ SYSTÉM GARDEN Systém recyklace vody byl realizován rozvedením jednotlivých sektorů zavlažování kombinovaného systému kapénkového a tryskového zavlažování. Byla osazena školní políčka různých kultur s možností regulace průtoku a intenzity zavlažování. Systém umožňuje naprogramovat jednotlivé sektory i jejich podsektory v libovolných časových intervalech a individuální intenzitou závlahy, dle potřeby vysazených kultur. Trysky zavlažovacího systému jsou nastavitelné v různých úhlech rozstřiku a automaticky se zatahují do země při nečinnosti.
Obr. 5: Využití zavlažovacího systému Garden Celý vybudovaný technologický celek byl odzkoušen ve zkušebním provozu a předán universitě. V průběhu zkušebního provozu byli proškoleni pracovníci university k obsluze všech systém ů a ve spolupráci s Mikrobiologickým ústavem akademii věd a Chemickou fakultou budou na systému prováděny studentské a doktorandské vědecké práce.
3.1.3
Využití mobilní experimentální stanice – MES
Pro potřeby realizace monitoringu aktuálního stavu znečištění vody z různých zdrojů v oblasti aralského moře byla sestrojena MES, pomocí které bylo možné provést základní rozbory vody a následně provést zkoušky účinnosti technologií na čištění vod. Pomocí MES, jejíž složení je popsáno podrobněji v kapitole 2.1, byl proveden monitoring následujících vodních zdrojů: | 16
·
voda ze zavlažovacího kanálu u polygonu akademie věd Mamun u města Chivy;
·
voda z vesnické studny u města Chivy;
·
voda ze studny ve městě Munyak;
·
voda z městského vodovodu ve městě Nukus;
·
voda ze zavlažovacího kanálu ve městě Urgent;
·
voda z městského vodovodu ve městě Urgent.
Dále bylo provedeno testování podzemní vody z hlubokých vrtů (120 až 160 m) v poušti Karakalpaskánu Aralské oblasti, v oblasti s perspektivou těžební činnosti. Výsledky vybraných analýz včetně porovnání s limity v ČR platné Vyhlášky jsou shrnuty v tabulce č. 1.
| 17
Tabulka č.1 – Výsledky laboratorních analýz vody z oblasti Karakalpaskánu Ukazatel
Jednotka
Kanál Mamun
studna Mamun
studna Munyak
vodovod Nukus nemocnice
kanál Urgenč
vodovod Urgenč
Limit Vyhl. 252/2004 Sb.
NH4+
mg/l
-
-
0,17
0,48
0,1
0,78
0,5
NO32-
mg/l
4,7
5
11,4
10,9
0,7
2,8
50
NO2-
mg/l
1,2
0,1
0,03
0,02
0,01
0,02
0,1
Mg
mg/l
27,4
17
80
80
100
200
10 MH 20-30 DH
Cl-
mg/l
150
220
475
150
275
540
100
Cu
mg/l
0,04
0,04
0
0
0
0,04
1
SO42-
mg/l
210
230
310
220
300
330
250
Ca
mg/l
190
340
200
190
262
3,8
30 MH 40-80 DH
Fe
mg/l
0,01
0,1
0,04
0
0
0,01
0,2
Al
mg/l
0,04
0,4
0,07
0
0
d˚H
mg/l
30,6
28
256,6
29,7
19,0
136,6
TSS
mg/l
1620
870
940
470
1820
760
7,2
7,2
8,06
8,26
8,28
7,93
pH
0,2
T
˚C
26,5
23,2
29
29,7
27,4
24,4
TDS
mg/l
1120
1730
2550
940
1650
2380
6,5-9,5
Poznámka: MH – mezná hodnota, DH-doporučená hodnota
studna na základně v Kungradu
vrt – firma Gazprom
vrt Džios
vrt Kubla
vrt Džil
540
3120
6970
9870
2840
22,96
31,92
19,376
173,6
31,36
pH
6,7
6,8
7,15
7,07
7,5
T (˚C)
22
21
18
17
19
Celkem TDS* Celkem d˚H
| 18
Kvalita vody v uvedených lokalitách neodpovídá požadavkům na kvalitu pitné vody. Některé ukazatele významně přesahují povolené limity (obsah rozpuštěných látek, chloridy, sírany, vysoký obsah vápníku a hořčíku). Následně byly provedeny zkoušky účinnosti vytipovaných technologií. Při výběru technologií bylo přihlíženo k místním specifickým podmínkám, hlavně k možnostem její následné bezproblémové instalace a provozu. Technologie lze rozdělit do třech základních skupin, a to na technologie pro individuální použití, pro použití pro větší množství příjemců a technologie pro průmyslové využití. Do skupiny pro individuální využití patří obecně systém reverzních osmóz s jednoduchou filtrací hrubých nečistot a organických příměsí ve vodě. Jeho instalace je velmi jednoduchá a možná přímo v jednotlivých domácnostech nebo v domech pro 2 – 3 domácnosti. Jedná se o systém reverzní osmózy SHOPUR s kapacitou cca 400 litrů čisté vody za den nebo o systém MERLIN s kapacitou 2700 litrů čisté vody za den. Technologie určené pro využívání větším množstvím příjemců je také založena na systémech reverzní osmózy, jedná se o tzv. kontejnerové technologie, skládající se z uhlíkovo-pískového filtru, ze změkčovače určeného ke snížení celkové tvrdosti vody, reverzní osmózy a následné desinfekce vody (viz technologické schéma na obrázku č.6).
| 19
Obr. 6: Schéma technologie úpravy vody Legenda k obrázku č. 6: 1. Čerpadlo s tlakovou nádobou určené pro přísun surové vody 2. Těleso uhlíkovo-pískového filtru 3. Těleso uhlíkovo-pískového filtru 4. Těleso změkčovače vody 5. Nádoba na přípravu regeneračního solného roztoku k změkčovačům vody s míchacím zařízením 6. Těleso změkčovače vody 7. Reverzní osmóza 8. Desinfikátor vody 9. Retenční nádrž IBC o objemu 1000 litrů 10. Čerpadlo s tlakovou nádobou určené pro distribuci vyčištěné a upravené vody
Systémy čištění odpadních průmyslových vod jsou založeny na systémech elektrokolaguace ELEKO a elektroimpulsního čištění EGGIS s použitím filtračních jednotek podle druhu a množství celkového znečištění odpadní vody. Výběr těchto technologií byl proveden po provedených zkouškách pomocí MES. Zkoušky byly pro v ětší objektivnost provedeny jak v zimním, tak i v letním období. Jejich výsledky byly následn ě analyzovány ve spolupráci s odborníky z ČR i Uzbekistánu a zvoleny technologie tak jak bylo výše uvedeno. V současné době jsou v provozu individuální systémy reverzní osmózy MERLIN a to v Taškentu, Nukusu a Urgenči. Po vyhodnocení jejich cca ročního provozu byly konstatovány velmi dobré výsledky. Kvalita jimi vyčištěné vody trvale odpovídá stanoveným normám pro pitnou vodu. Jediným problémem v jejich
| 20
provozu je nestálý nátokový tlak surové vody a tím snížení jejich kapacity, tento problém nemá vliv na kvalitu vody.
3.1.4
Řešení vodního hospodářství pro dětské tuberkulózní sanatorium v Nukusu
V rámci plnění prvních dvou výše popsaných etap projektu bylo shromážděno, zpracováno a vyhodnoceno velké množství dat týkajících se stavu hospodaření s pitnou a odpadní vodou v Uzbekistánu v republice Karakalpaskánu. Z těchto dat je zřejmé, že většina obyvatelstva tohoto regionu používá nekvalitní pitnou vodu, která neodpovídá hygienickým normám, hlavně v parametrech: velká mineralizace (množství solí), tvrdost a příměsi nerozpuštěných látek (kal). Nejvíce postižené a zdravotně ohrožené jsou skupiny obyvatelstva se sníženou imunitou a to hlavně děti. Z těchto důvodů bylo řešiteli projektu v součinnosti s vládou ČR a vládou Karakalpaskánu rozhodnutu o realizaci třetí fáze projektu, rekonstrukci vodohospodářství dětského tuberkulózního sanatoria ve městě Nukusu. Situace v zásobování a rozvodu pitné vody v sanatoriu byla velmi kritická. Dostupná pitná voda pro dětské pacienty sanatoria obsahovala vysoké množství rozpuštěných látek (cca 1000 mg/l), dále zde byl problém s nefunkčními rozvody vody, se sociálním vybavením a částečně nefunkční kanalizací. V areálu sanatoria byla ve stávajícím kuchyňském bloku vybudována čistírna a úpravna pitné vody, která 3 zabezpečuje úpravu 50 m vody za den. Při výstavbě této úpravny bylo nutné provést částečnou rekonstrukci přívodního potrubí neupravené vody. Dále byla provedena rekonstrukce rozvodů pitné upravené vody do kuchyňského bloku.
3.1.5
Závěr
V průběhu všech etap realizace projektu byli čeští experti ve spojení s uzbeckými odborníky z řad akademie věd, universit, geologů a hydrogeologů. Základní cíl projektu technické rozvojové pomoci byl splněn v plném rozsahu. Již praktické dodávky v třetí realizační etapě potvrdily reálnost technologických přístupů v čištění vod za využití technologií v úzké spolupráci s uzbeckými specialisty a spolupracovníky.
| 21
3.2 Gruzie - optimalizace vodního hospodářství pro nemocnici v Senaki
3.2.1
Výchozí podmínky projektu v zemi příjemce
Přibližně 40 % populace Gruzie pracuje v zemědělství. Kolem 20 % populace pracuje v průmyslovém sektoru, kde převažuje potravinářský sektor, nad strojírenstvím a automobilovým průmyslem. Významná část obyvatelstva pracuje ve stavebnictví. Gruzie je významnou hornickou zemí, která má bohaté zásoby železných a neželezných kovů, jež ve velkém exportuje. Přes Gruzii vede důležitý ropovod, který spojuje oblast Kaspického moře s Černým mořem. Nezaměstnanost v Gruzii se pohybuje kolem 15 % a inflace kolem 17 %. Pro obnovu základních potřeb lidí v oblasti celé Gruzie, zvláště pak v oblasti západní Gruzie, je jednou z priorit zásobování nezávadnou pitnou vodou a bezpečné odstranění odpadních vod tak, aby nedocházelo k dalším kontaminacím zdrojů pitné vody. Příkladem řešení je projekt „Rekonstrukce zásobování vodou pro Všeobecnou regionální nemocnici s porodnicí v Senaki (Gruzie)“. Cílem tohoto projektu bylo zabezpečit, aby vytipovaný objekt, postižený vojenským konfliktem, byl zabezpečen ekologickým zásobováním vody spolu s vyřešeným systémem odvodu odpadních vod odpovídajícím evropským normám a standardům. Cílovou skupinou projektu jsou obyvatelé města Senaki a okolí využívající služby komplexu Všeobecné nemocnice s porodnicí. Celková populace tohoto města, včetně běženců (cca 9500), činí něco přes 50 tisíc osob. Senaki, město regionálního významu situované v oblasti západní Gruzie při umělé hranici s Abcházií, bylo značně poničeno v době konfliktu, ke kterému došlo v období srpna a září roku 2008. Ruská armáda zde rozvinula “dočasné vojenské báze” a několik kontrolních propouštěcích míst. V oblasti došlo k devastaci a kontaminaci půdy, včetně podzemních a povrchových vod, a to v důsledku úniku oleje, nafty, benzinu apod. při pohybech vojenské techniky. V samotném městě jsou dále poškozeny obytné domy, nemocnice, školy a infrastruktura (silnice, vodovodní a odpadní potrubí), které byly zasaženy bombami během konfliktu. Navíc z přilehlých oblastí bylo konfliktem vyhnáno několik tisíc lidí – utečenců, kteří hledali útočiště především v Senaki. Regionální nemocnice v Senaki, která je spádovou nemocnicí pro region a město Senaki a sestává z několika komplexů nemocničních budov, včetně porodnice, značně utrpěla válečným konfliktem. Došlo zde k poškození vodovodního a odpadního potrubí, které narušilo odpadní systém a systém zásobování vodou. K obnovení normálního chodu této nemocnice bylo nutné zabezpečit tento objekt zásobováním nezávadnou pitnou vodou a odvodem odpadních vod. V regionální nemocnici je denně ošetřeno na 100 pacientů (dětí, dospělých, osob potřebujících nutné akutní ošetření nebo první pomoc a těhotných žen). Personál regionální nemocnice zabezpečuje na lůžkové části v průměru kolem 100 ležících pacientů v následujícím rozložení. Na porodnici 40 lůžek, izolaci 20 lůžek a dětské oddělení s chirurgií 40 osob. Od tohoto provozního rozložení se odvíjí i průměrná denní spotřeba vody pro celou regionální nemocnici. I když spotřeba vody se nedá srovnávat s evropskými poměry, tak lze konstatovat, že její spotřeba roste. 3 Kalkulace spotřeby byly následující. Do porodnice byla kalkulována spotřeba 4 m /den, poliklinika a 3 3 3 3 dětské oddělení do 3 m /den, na izolaci do 1 m /den, na pohotovosti do 1 m /den a chirurgie 4 m /den. To
| 22
3
znamená celkovou spotřebu upravené pitné vody minimálně v množství 13 m /den. Úpravna vody i čistírna odpadních vod je normována na dvojnásobné množství vody.
3.2.2
Popis projektu v Senaki
Před realizací projektu byla regionální nemocnice zásobována „pitnou vodou“ z městského vodovou. Voda však byla do areálu nemocnice dodávána v nepravidelných intervalech a pouze asi po dobu p ěti hodin denně. Voda neodpovídající kvality byla proto shromažďována do kovových zásobníků o objemu cca 3 5 m , které byly umístěny na železné konstrukci, přesahující výšku budovy. Zásobníky tak sloužily v období přerušení dodávek z městského vodovodu. V těchto zásobnících, které byly po celou dobu vystaveny slunečnímu záření a všem povětrnostním podmínkám, docházelo dále ke zhoršování vlastní kvality vody, zejména zvyšování bakteriologického znečištění. Proto bylo navrženo využití stávajících vodních zdrojů (studní), které se nacházejí přímo v areálu nemocnice. ZDROJE VODY, přívod vody na úpravnu a úprava vody V regionální nemocnici se nacházejí celkem tři studny. Dvě jsou kopané s hloubkou 5 metrů a průměrem 1 metr, jedna studna dosahuje hloubky 8 metrů. Stěny studní jsou stabilizovány kameny a zakončené betonovou skruží. Využitelné denní množství vody z každého zdroje se pohybuje 3 kolem 5 m /den (cca 0,06 l/s na jeden zdroj).
Obr. 7: Zdroje vody pro nemocnici v Senaki Vzhledem k nedostačující vydatnosti zdrojů je nutné vytvořit dostatečnou akumulaci vody. K tomuto účelu jsou využity stávající zásobníky. Ze zásobníků je voda spojovacími šachtami přiváděna na úpravnu vody. Šachty jsou vybaveny ventily umožňující přepínání zdroje vody ze studny nebo z městského vodovodu v případě nedostatku vlastních zdrojů. Z těchto šachet bude voda napojena do úpraven pomocí PP potrubí o průměru 5/4“ (viz zelená linie na schématu na obrázku č. 8) v celkové délce 220 m. Pitná voda ze studen nebo městského vodovodu do jednotlivých objektů je rozvedena PP potrubím o průměru 1“ (viz černá linie na obr. 8) v celkové délce 280 m. Potrubí je uloženo v nezámrzné hloubce. Součástí dodávky je položení elektroinstalačních kabelů v celkové délce 180 m pro provoz čerpadla a instalace signalizačních sond. | 23
Obr. 8: Situace objektu nemocnice v Senaki Vysvětlivky: 1/ Poliklinika 2/ Dětská nemocnice 3/ Všeobecná nemocnice 4/ Infekce 5/ Porodnice 6/ Ambulance 7/ Čistírna odpadních vod
Vodoinstalační síť pitné vody zahrnuje 3 studny (S) – poliklinika, všeobecná nemocnice a porodnice. V případě nedostatku vody ve studnách je systém přepojen na městkou vodovodní síť. Stanice čištění a úpravy pitné vody jsou umístěny v přízemí uvedených budov.
| 24
Voda ze studní se dostává do úpravny, kde dochází v uhlíkovém filtru s automatickým proplachem k odstranění nepříznivých pachů, chlóru, organických látek a některých těžkých kovů. Z uhlíkového filtru se dostává voda do ionizátoru IVK, který patří mezi české inovativní technologie, a soustavou potrubí přes vodoměr do odběrných míst nebo do zásobníků upravené vody. Systém je ještě doplněn soustavou čerpadel pro přivádění vody do úpravny a vodáren udržujících v systému potřebný provozní tlak a soupravou UPS pro stabilizaci napětí v síti. Automatický provoz dále hlídají a zabezpečují hladinové sondy. 3
Každá stanice upraví 2 m vody za hodinu. Stanice pracují v automatickém režimu zpětného proplachu filtrů, desinfekce a následného tlakového rozvodu do stávající rozvodné sítě budov s udržováním stálého tlaku vody. Celý tento systém zabezpečuje nepřetržitou dodávku hygienicky upravené pitné vody za minimálních finančních nákladů a nároků na obsluhu. Hygienizace vody je řešena metodou popsanou v kapitole 2.3. Úpravna pitné vody vybudovaná v porodnici je rozšířena o další zařízení inovativní technologie vyrábějící desinfekční roztok, který je používán v široké škále desinfekce (podlahy, užitková i pitná voda, nemocniční nábytek včetně operačních stolů, nemocniční přístroje a nářadí). Tento desinfekční roztok je určen pro celou nemocnici. Inovativnost této technologie spočívá především v tom, že desinfekční roztok je vyráběn ze solného roztoku při průchodu magnetickým polem. Výsledný produkt je elektrochemicky aktivní roztok s širokospektrálním biocidním účinkem s širokým užitím proti nebezpečným patogenům. Má vynikající sporocidní a biocidní účinnost. Desinfekční roztok je netoxický, nesenzibilizující a nedráždivý. Je plně biologicky odbouratelný a není ekologicky nebezpečný.
| 25
Zásobníky na upravenou pitnou vodu (2x černé), 1x zásobník na desinfekční roztok
Zařízení IVK-2 –ionizátor na desinfekci a stabilizaci vody pomocí stříbra
Zařízení na výrobu desinfekčního roztoku
Uhlíkový filtr s automatickým proplachem
Obr. 9: Části technologie pro nemocnici v Senaki
| 26
ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD Před zahájením projektu nebyla v celém objektu prováděna žádná úprava odpadní vody. Veškeré odpadní vody byly z jednotlivých sběrných míst svedeny místy narušenou a částečně nefunkční kanalizační sítí do „městské kanalizace“ a vypouštěny do vodoteče. Součástí projektu bylo vybudování nové čistírny odpadních vod, do které budou svedeny veškeré odpadní vody z celé oblasti regionální nemocnice a po vyčištění bude následně zabezpečen odtok do místní vodoteče. Vybudování čistírny odpadních vod představovalo největší a nejsložitější stavební činnost celého projektu. Všechny stavební práce byly prováděny místními pracovními silami. Inovativnost této čistírny odpadních vod spočívá ve využití anaerobního reaktoru s biofiltrem společně s aerobním pískovým filtrem. Použitá technologie je popsána v kapitole 2.2. Schéma technologie je patrné z obrázku č. 10.
Obr. 10: Schéma ČOV pro nemocnici v Senaki Vysvětlivky: 1/ Sběrná šachta s lapačem písku, sítem a systémem bypassu 2/ Dvoukomorová odsazovací nádrž 3/ Anaerobní reaktor s biofiltrem 4/ Aerobní pískový filtr
| 27
5/ Sběrný desinfekční a přetokový rezervoár 6/ Bypass 7/ Kontrolní šachta 3
8/ Kalové pole 1,5 + 7,0 = 8,5 m (2 ks 5 x 4 m)
Kalové pole, bouda nad odsazovací nádrží
Technologie odsazovací nádrže
Obr. 11: Součásti ČOV v Senaki
| 28
KANALIZACE Před zahájením projektu byla kanalizace v objektu regionální nemocnice ve velmi špatném technickém stavu. Některé úseky byly dlouhodobým provozem a prakticky žádnou prováděnou údržbou nefunkční, jiné propouštěly odpadní vodu a část kanalizace byla narušena v důsledku válečného konfliktu. Okolní půda byla dlouhodobě kontaminována touto odpadní vodou. Proto bylo nutné v celém objektu provést obměnu původní kanalizace a objekty regionální nemocnice propojit novou kanalizací. Kanalizace byla zhotovena z PP-H potrubí o průměru 150 mm v celkové délce 590 m. Byla uložena s celkovým spádem 50 cm. Spojení jednotlivých částí kanalizace bylo provedeno v uzlech se šachtami (17 kusů) v maximální vzdálenosti 50 m.
Obr. 12: Šachty nově vybudované kanalizace v Senaki
| 29
Obr. 13: Schéma kanalizačního systému v Senaki Vysvětlivky: 1/ Poliklinika 2/ Dětská nemocnice 3/ Všeobecná nemocnice 4/ Infekce 5/ Porodnice 6/ Ambulance 7/ Čistírna odpadních vod
| 30
3.2.2
Udržitelnost výsledků projektu po jeho dokončení
Místní orgány projevily zájem řešit s ČR problematiku úpravy pitné vody a čištění odpadních vod v nemocnici ve městě Senaki. Součástí realizace projektu je vyškolení personálu obsluhy úpravny pitné vody a odpadní vody v čistírně 3 odpadních vod, a tím i zabezpečení denní dodávky cca 30 m vyčištěné odpadní vody k potřebám závlahy zelených ploch. Předání čistírny odpadních vod místním samosprávným orgánům bude garantováno tím, že její provoz bude zabezpečovat odborně vyškolená a prakticky proškolená obsluha a údržba. Zvolená inovativní technologie je přizpůsobena místním podmínkám a potřebám. Proto tato čistírna odpadních vod spolu s úpravnou pitné vody a výrobou desinfekčního roztoku výhledově zabezpečuje při dodržení správného provozu a údržby dlouhodobé využívání bez velkých finančních nákladů. Z hlediska provozu a používaných látek v technologickém řetězci úpravy pitných vod a čištění odpadních vod nepředstavuje žádné nebezpečí ani hrozbu pro životní prostředí, pro vlastní obsluhu úpravny ani pro obyvatelstvo. Běžná dostupnost náhradních dílů a běžné nároky na řemeslné kapacity a odborníky přizpůsobuje takovouto úpravnu vody a čistírnu odpadních vod místním podmínkám. Zanedbatelný není ekonomický přínos projektu. Náklady na získání kvalitní vody z úpravny jsou v porovnání s náklady na vodu z vodovodní sítě 20x nižší. Předpokládaná spotřeba el. energie na provoz ČOV se bude pohybovat do 30 kW/den. Rozhodující pro efektivnost a udržitelnost pokračování projektu jsou místní institucionální a manažerské kapacity, které zabezpečí bezporuchovost a kvalitu výstupních parametrů i po ukončení projektu ze strany donora. Přehledně zhotovené manuály pro obsluhu úpravny pitné vody a čistírnu odpadních vod a poměrná jednoduchost zařízení jsou zárukou bezproblémového provozu. Celý projekt předpokládá, že jeho výsledky budou základem dalšího provozování úpravny a čistírny odpadních vod i po ukončení projektu. Lze předpokládat, že výsledky projektu budou podkladem pro další spolupráci v oblasti vodního hospodaření.
3.2.3
Závěr
V průběhu realizace projektu byli čeští experti v úzkém spojení s odborníky zabezpečujícími pravidelný technologický chod nemocnice a to jak z úrovně vlastních zaměstnanců nemocnice, tak i nadřízených orgánů státní správy regionu. Úzké propojení mezi českými experty a podnikatelskými subjekty, které prováděly vlastní (především stavební) činnost, přinese v budoucnu pozitivní výsledky především v oblasti podrobných znalostí instalované technologie a její provozní struktury, a tím i návaznosti při budoucí dlouhodobé obsluze zařízení. Tím bude dosaženo dlouhodobé bezporuchové provozuschopnosti zařízení při správné údržbě včetně případných oprav. Instalované zařízení je přínosem pro další zlepšení služeb poskytovaných obyvatelstvu v rámci vlastní provozní činnosti nemocnice, projevující se hlavně v oblasti používání nezávadné vody pacienty, ale také přinese nemalé úspory v provozu regionální nemocnice. Také nové poznatky při širokém spektru používání desinfekčního roztoku bude mít příznivé výsledky v celém léčebném procesu. Základní cíl projektu technické rozvojové pomoci byl splněn v plném rozsahu.
| 31
4 SHRNUTÍ A ZÁVĚR Prezentované příklady využití technologií pro úpravu vody a čištění odpadních vod měly za cíl ukázat možnosti řešení nakládání s vodami pro větší zařízení typu nemocnic, škol apod. Přes určitou technickou náročnost a nároky na výrobu, instalaci zařízení a následnou provozní údržbu se jedná o relativně jednoduché technologie, které jsou i v podmínkách rozvojových zemí udržitelné. Byly navrženy s ohledem na kvalitu vstupní vody, ze které vyplynula nutnost úpravy některých ukazatelů jakosti. Při realizaci rozvojových projektů se však můžeme setkat i s výrazně složitějšími situacemi, které vyžadují náročnější řešení. Proto je nezbytné, aby na projektech zaměřených na zásobování obyvatelstva pitnou vodou spolupracovali odborníci z příslušných oborů (vodohospodářství, hydrogeologie, technologie úpravy a čištění vod). Neodborně realizované projekty daného charakteru mohou mít opačný dopad než byl původní záměr projektu a v konečném důsledku mohou vést k poškození životního prostředí (neodborné zásahy do režimu podzemních a povrchových vod), v krajním případě pak mohou znamenat i vážné riziko ohrožení lidského zdraví.
| 32
