Porovnání měst Zajímá Vás, jak města porovnat z pohledu udržitelného rozvoje? Podle jakých kritérií či oblastí? Díky těmto Auditům udržitelného rozvoje naleznete odpovědi na otázky... Jak témata řeší různá města? Jak vnímají své silné a slabé stránky a jak je vidí externí experti? Jak měří aktuální stav a s jakými daty pracují? Kde jsou excelentní výsledky a inspirace pro ostatní?
2 Životní prostředí 2.1 Kvalita vod, šetření vodou a efektivnější využívání vody
ST R U Č N Ý POPIS D OSAVAD N ÍH O VÝVOJ E A AKT U ÁLN ÍH O ST AVU
IN D IKÁT OR Y J AKÝM I D AT Y J SOU T VR Z EN Í POD LOŽ EN A ( J AKÉ IN D IKÁT OR Y Z N AVR Ž EN É SAD Y BYLY POU Ž IT Y)
H OD N OT ÍC Í VÝR OK A D OPLŇ U J ÍC Í IN F OR M AC E
2.1.1 Došlo ke snížení spotřeby pitné vody na obyvatele? Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2013 Ve vztahu předcházejícím letům ve sledovaném roce došlo ke snížení spotřeby vody (v minulých letech byla spotřeba i 120 l/osobu). Dlouhodobým cílem je efektivní využívání pitné vody.
2.1.A Celková spotřeba pitné vody v domácnostech/po čet obyvatel Hodnota indikátoru 2.1.A: 101 l/osoba v roce 2011
+1: pozitivní vývoj, tj. došlo ke zlepšení situace Daří se držet spotřebu vody na relativně nízké úrovni, probíhají průběžné rekonstru kce rozvaděč ů. Kvalita vod dlouhodo bě s velkou rezervou splňuje
legislativn í požadavk y, Na kanalizaci se zakončení m na ČOV je napojeno 89 % obyvatel a postupně jsou napojová ny další lokality.
Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015 Obyvatelé města jsou ze 100 % napojeni na veřejnou vodovodní síť. Ve vztahu ke spotřebě pitné vody dochází k určitým výkyvům vzhledem k ročnímu období i vzhledem ke konkrétním klimatickým podmínkám v daném roce. Toto je umocněno hlavně tím, že Litoměřice se nalézají v jedné z nesušších a nejteplejších oblastí ČR.
2.1.A Celková spotřeba pitné vody v domácnostech/po čet obyvatel Hodnota indikátoru 2.1.A:
+1 Ve sledovan é období došlo ke snížení spotřeby vody na obyvatele
136 l/osoba/den v roce 2011 135l/osoba/den v roce 2012 127l/osoba/den v roce 2013 128/losoba/den v roce 2014
Procento připojených obyvatel města na veřejný vodovod vychází z vodoprávní evidence vodoprávního úřadu.
2.1.2 K jaké meziroční úspoře měrné spotřeby vody (m3/obyvatele) v obci došlo ve srovnání s minulým kalendářním rokem? Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2013 Ve vztahu předcházejícím letům ve sledovaném roce došlo ke snížení spotřeby vody (v minulých letech byla spotřeba i 120 l/osobu).
Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015 Spotřebu vody na obyvatele se daří postupně snižovat z 136l/osobu/den v roce 2011 na 128l/osobu/den v roce 2014. Tato spotřeba na obyvatele je ve skutečnosti daleko nižší, neboť výpočet byl proveden dle počtu trvale hlášených osob. Je přitom prokazatelné, že na území města žije několik stovek cizinců a dále velké množství obyvatel, kteří zde nejsou hlášeni. Celkově lze říci , že město dlouhodobě efektivně využívá pitnou vodu a stále dochází ke
+1 pozitivní vývoj, tj. došlo ke zlepšení situace Daří se
zkvalitňování dodávek vody a omezování jejich ztrát například rekonstrukcemi vodovodů. Zároveň je spotřeba vody dále snižována i z důvodu narůstající ceny vodného, která je jedna z nejvyšších v ČR. Spotřeba vody je značně ovlivněna klimatickými podmínkami, kdy se používá voda na zálivku školních zahrad. Částečně bude tento problém odstraněn vybudováním studen pro omezení zalévání pitnou vodou.
Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015
snižovat spotřebu vody, probíhají průběžné rekonstru kce rozvodů vody, vybudová ny studny pro závlahy městské zeleně.
V rámci štítkování veřejných budov, evropská kampaň DISPLAY je sledována i spotřeba pitné vody. Samotným zahájením sledování dochází ke snižování spotřeby pitné vody. Školy, školky správní budovy MěÚ Litoměřice. Rok 2013 63 564 m3 Rok 2014 61 635 m3
2.1.3 Vyjmenujte nejvýznamnější úsporná opatření (alespoň dvě). Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2013 Úsporná opatření: průběžná rekonstrukce vodovodní sítě, ekovýchovné kampaně v rámci projektu Zdravé město a MA 21 Město každoročně financuje ekovýchovné programy pro mateřské a základní školy, jedním z témat těchto programů je i problematika šetření vodou, ochrana čistoty vody apod.. V rámci Dne Země, který každoročně probíhá jako vícedenní kampaň s vyvrcholením oslav na Resselově náměstí, je tato problematika přibližována pro všechny stupně škol a širokou veřejnost. Ve stáncích jsou k dispozici letáky a informační materiály k úsporám vody a energií. Chcete vidět, jak se pro Vás upravuje pitná voda? Zajímá Vás technologie čištění splaškových vod z našich domácností? Doprovodnou akcí, která byla součástí kampaně Dne Země v Chrudimi byla exkurze do úpravny pitné vody na Monaku a čistírny odpadních vod na Májově, kterou připravilo město Chrudim ve spolupráci s Ekocentrem Paleta a společností VS Chrudim. Zájemci z řad veřejnosti mohli využít připravených spojů. Exkurze byla doplněna odborným výkladem str. 26 http://www.chrudim.eu/cs/download/zdrave mesto/zaver_zprava_den_zeme_2010.pdf
Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015 Jako úsporná opatření lze jmenovat: průběžné rekonstrukce vodovodní sítě, ekovýchovné kampaně v rámci projektu Zdravé město a MA 21 ve spolupráci se střediskem ekologické výchovy SEVER. budování akumulačních nádrží na dešťovou vodu v majetku města i u obyvatel města v rodinných domech
Město každoročně financuje ekovýchovné programy pro mateřské a základní školy prostřednictvím střediska ekologické výchovy SEVER, jedním z témat těchto programů je i problematika šetření vodou, ochrana čistoty vody a možnosti využívání srážkových vod . Ve stáncích jsou k dispozici letáky a informační materiály k úsporám vody a energií. Město Litoměřice v rámci kampaně Dne Země informuje občany o kvalitě pitné vody a o čištění splaškových vod, jsou zajišťovány, ve spolupráci, se společností SVS a.s. i exkurze do čistírny odpadních vod v Litoměřicích jak pro školy tak i pro obyvatel města v rámci dne otevřených dveří.
2.1.4 Došlo ke snížení spotřeby vody ve veřejných budovách v obci? Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2013 Všechny budovy MěÚ jsou napojeny na veřejný vodovod. Spotřebu vody výrazně negativně ovlivňovalo napojení kašny na náměstí na rozvod pitné vody z budovy Resselovo náměstí 77. V roce 2009 byla kašna zrekonstruována. V současné době je napojena na veřejný vodovod samostatně.
Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015 Všechny budovy MěÚ jsou napojeny na veřejný vodovod. Spotřebu vody výrazně negativně ovlivňovalo napojení městského krytého bazénu na veřejný vodovod. Tento problém byl v minulosti vyřešen realizací vrtané studny pro zajištění doplňování bazénové vody. Dále město zajistilo provoz kašen na náměstí takovým způsobem, že jednak využívá vodu ze dvou gotických studen, a zároveň většina vody je samostatně recyrkulovány v každé kašně zvlášť. V parku Václava Havla byla instalována automatická závlaha, která je napojena na studnu bývalého pivovaru. Při rekonstrukci Jiráskových sadů byla realizována studna pro zásobování závlah . V rámci energetického managementu je sledována i spotřeba pitné vody. Samotným zahájením sledování dochází ke snižování spotřeby pitné vody. Školy, školky správní budovy MěÚ Litoměřice. Rok 2013 63 564 m3 Rok 2014 61 635 m3
+2 Spotřeba pitné vody je sledován a od r. 2013 v rámci energetic kého managem entu a v tomto období došlo ke snížení spotřeby. E14
2.1.5 Došlo ke snížení objemu znečišťujících látek, vypouštěných do povrchových vod?
vod? Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015 ČOV Litoměřice dlouhodobě s velkou rezervou splňuje limity nařízení vlády č.. 61/2003 Sb.. Snahou města je zajistit, aby všichni občané likvidovali odpadní vodu legálním způsobem, tedy buď byli napojeni na kanalizaci nebo měli vlastní domovní ČOV. V oblasti Želetice je připravována výstavba nového kanalizačního řadu pro odkanalizování posledních několika obytných budov, které nejsou napojeny na veřejnou kanalizační síť. K realizaci této akce dojde v průběhu roku 2015. Vodoprávní úřad provádí kontrolní činnost v souladu s příslušnými ustanoveními vodního zákona. Vodoprávní úřad provádí kontrolní činnost v souladu s příslušnými ustanoveními vodního zákona.
2.1.B Čištění odpadních vod Podíl obyvatel napojených na kvalitní čištění odpadních vod Hodnota indikátoru 2.1.B: 98,5% obyvatel
Procento napojených obyvatel na centrální ČOV není konečné číslo, nadále se počítá s dalším dobudováváním kanalizační sítě v okrajových lokalitách města, kde probíhá výstavba nových RD.
+2 Kvalita vod dlouhodo bě s velkou rezervou splňuje legislativn í požadavk y. Na kanalizaci se zakončení m na ČOV je napojeno 98,5 % obyvatel a postupně jsou napojová ny další lokality.
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2013 V krátkodobém časovém horizontu ke snížení objemu znečišťujích látek nedošlo, ale dlouhodobě ČOV s velkou rezervou splňuje limity nařízení vlády č.. 61/2003 Sb.. V přípravě je projekt úpravy denitrifikace odpadních vod. Snahou města je zajistit, aby všichni občané likvidovali odpadní vodu legálním způsobem, tedy buď byli napojeni na kanalizaci nebo měli vlastní domovní ČOV.
2.1.B Čištění odpadních vod Podíl obyvatel napojených na kvalitní čištění odpadních vod Hodnota indikátoru: 89% obyvatel
2.1.6 Jakým způsobem jedná město s firmami o zlepšení kvality vypouštěných vod? Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2013 Vodoprávní úřad provádí kontrolní činnost v souladu s příslušnými ustanoveními vodního zákona. Na celém území města je historicky daný jednotný kanalizační systém, kromě části průmyslové zóny Západ. Procento napojených obyvatel na centrální ČOV není konečné číslo, nadále se počítá s dalším dobudováváním kanalizační sítě v okrajových lokalitách města. Časový horizont je závislý na finančních možnostech vlastníka kanalizace, příp. města.. V lokalitách, které nejsou dosud napojeny na centrální ČOV, vodoprávní úřad při rekonstrukcích stávajících objektů nebo stavbě nových nařizuje budování domovních ČOV.
Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015 V lokalitách, které nejsou dosud napojeny na centrální ČOV,
+1
vodoprávní úřad při rekonstrukcích stávajících objektů nebo stavbě nových nařizuje napojení na centrální kanalizační sít´, případně budování domovních ČOV , pokud kanalizační síť není v dostupné vzdálenosti.
Město dlouhodo bě komunikuj e s firmami a usiluje o zlepšení kvality vypouštěn í odpadníc h vod firmami a tento stav se zlepšuje
2.1.7 Vytvořila obec nebo subjekty v ní působící podmínky pro zpomalení odtoku nebo pro akumulaci, a využívání srážkových vod místo vody pitné (pro čištění obce, zálivku veřejné zeleně apod.)? Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015 Město Litoměřice se snaží o zpomalení odtoku nebo akumulaci srážkových vod na území města. Konkrétně pro zpomalení odtoku srážkových vod z lokality „Miřejovická stráň“ v současné době provádí výstavbu parku ve kterém je připraveno několik suchých poldrů pro zadržování srážkových vod. Při budování sběrného dvora odpadů byla vybudována nádrž za zachytávání srážkových vod , která se využívají pro zálivku zeleně, případně pro kropení ulic. Na kropení ulic a zálivku mobilních nádob na květiny se nepoužívá pitná voda, využívá se voda povrchová z řeky Labe.
2.1.C Nakládání s dešťovými vodami Hodnota indikátoru 2.1.C: 41 %
Byly použity údaje vodoprávního úřadu – informace o povolených zasakovacích objektech jak průmyslových obytných areálů , dále byly započítány plochy, kde dešťová voda může zasakovat tedy zelené plochy ve městě včetně parků. Kvalifikovaným odhadem byly také započítány plochy soukromých zahrad, kde může k zasakování docházet. V neposlední řadě byly zjištěny i ploch RD, která mají vybudovány nádrže na zadržování dešťové vody. Do budoucna se počítá s tím, že v nových rozvojových plochách bude požadována oddělená dešťová kanalizace nebo zasakování dešťových vod.
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2013 Obec žádné podmínky týkající se zpomalení odtoku nebo akumulaci srážkových vod v současné době vytvořeny nemá. Na kropení ulic a zálivku mobilních nádob na květiny se nepoužívá pitná voda, využívá se voda povrchová z vodního toku Chrudimka. Byly použity údaje vodoprávního úřadu – informace o oddílné kanalizaci v průmyslové zóně, dále byly započítány plochy, kde dešťová voda může zasakovat tedy zelené plochy ve městě včetně parků. Kvalifikovaným odhadem byly také započítány plochy soukromých zahrad, kde může k zasakování docházet. Do budoucna se počítá s tím, že v nových rozvojích plochách bude požadována oddílná kanalizace nebo zasakování dešťových vod.
+1 Hospodař ení s dešťovými vodami je řešeno v rámci hospodař ení s vodami. Zvyšování ceny pitné vody působí pozitivně na zájem obyvatelst va o zadržová ní dešťové vody a její následné využívání
2.1.C Nakládání s dešťovými vodami Hodnota indikátoru: 32 %
Další doplnění k této oblasti obsahuje dodatek auditu – příloha č. 8 Příloha: prilohac.8dodatek_auditu.zip
2.2 Podpora a zvyšování ekologické stability krajiny a biologické rozmanitosti na správním území obce, rozšiřování péče o vymezená přírodní území a zelené plochy
ST R U Č N Ý POPIS D OSAVAD N ÍH O VÝVOJ E A AKT U ÁLN ÍH O ST AVU
IN D IKÁT OR Y J AKÝM I D AT Y J SOU T VR Z EN Í POD LOŽ EN A ( J AKÉ IN D IKÁT OR Y Z N AVR Ž EN É SAD Y BYLY POU Ž IT Y)
H OD N OT ÍC Í VÝR OK A D OPLŇ U J ÍC Í IN F OR M AC E
2.2.1 Pokud má obec v platném územním plánu vymezen Lokální územní systém ekologické stability krajiny (LÚSES), jsou v územním plánu navrhované části biokoridorů nebo biocenter připravovány k realizaci nebo už realizovány? Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015 Na území města Litoměřice je územní systém ekologické stability zapracován v platném územním plánu. Na území města se nalézá 202 ha plochy biocenter, z čehož 97 % je funkčních a 126,2 ha biokoridorů z čehož je 93,8 % funkčních. Došlo k realizaci oboustranné kaštanové aleje Litoměřice –Terezín 508 m navržené jako VKP a došlo k realizaci oboustranné dubové aleje připravované k vyhlášení jako VKP v lokalitě Želetice v délce 803 m . Byl vybudován nový park Václava Havla na místě bývalé skládky místního pivovaru a v současné době probíhá výstavba nového parku na Miřejovické stráni. Byl revitalizován park Jiráskovy sady společně s dopravním hřištěm. Při této revitalizaci poklesla výměra zpevněných ploch .Díky těmto aktivitám došlo ke zvýšení ekologické stability a rozmanitosti krajiny. Postupně bude dobudován celý systém ÚSES navržený na území města. Na území města jsou vyhlášené dvě EVL Bílé stráně a Radobýl, kde se město stará o jejich udržování společně s AOPK a ČSOP. Dále byly provedeny určité úpravy v lokálním biocentru „Slavík“ při výstavbě MVE Litoměřice. Opatření proti vodní erozi – v jedné lokalitě na „Miřejovické stráni“ je navrženo protierozní opatření technického charakteru – vybudování průlehů. V této lokalitě byla dále realizována částečná rekonstrukce Kamýckého potoka jako technické opatření proti vodní erozi, aby sloužily i některé z navržených odvodňovacích příkopů u cest. Opatření proti větrné erozi – bylo realizováno výsadbou oboustranné dubové aleje v Želeticích.
2.2.A Realizace ÚSES Podíl funkčních ÚSES z navržených ÚSES Hodnota indikátoru 2.2.A: Biokoridory – 93,8% Biocentra – 97 % V územním plánu je navrženo k realizaci 3 % biokoridorů a biocenter , které se však nalézají v místech, kde jejich realizace je velice problematická . Jedná se většinou o soukromé pozemky, které jsou obhospodařovány. Z těchto ploch bylo realizováno 0 %
+1 K úbytku ploch přírodního nebo přírodně blízkého charakter u nedošlo, nová zástavba se realizuje mimo zastavěné území převážně na orné půdě a rekultivov aných ostatních plochách
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2013 Na území města Chrudim je územní systém ekologické stability zapracován v platném územním plánu. V rámci komplexních pozemkových úprav v k.ú. Topol byl realizován ÚSES v tomto katastrálním území. Díky tomu došlo k realizaci navržených prvků ÚSES a ke zvýšení ekologické stability a rozmanitosti krajiny. Dále je v přípravě malá pozemková úprava v k.ú. Medlešice. Postupně bude dobudován celý systém ÚSES navržený na území města. Zlepšení situace se týká zejména ÚSES, kde došlo k realizaci větší části navrhovaných biocenter a biokoridorů. Opatření proti vodní erozi – v jedné lokalitě je navrženo organizační
2.2.A Realizace ÚSES Podíl funkčních ÚSES z navržených ÚSES Hodnota indikátoru: Biokoridory – 10,35% Biocentra – 87,19 %
+1: pozitivní vývoj, tj. došlo ke zlepšení situace Je vymezen systém ÚSES, kdy 87 % vymezený
opatření, což představuje pěstování plodin s lepší vegetační ochranou nebo dodržování vhodného osevního postupu. Jako technické opatření proti vodní erozi by sloužily i některé z navržených odvodňovacích příkopů u cest. Opatření proti větrné erozi – účinky větrné eroze na půdním krytu nebyly zaznamenány. Na zmírnění proudění vzduchu a případných účincích větrné eroze by se podílelo případné liniové ozelenění cest, doplnění ozelenění silnic, vodotečí a realizace pop. založení lokálních biocenter a biokoridorů. Vodohospodářská opatření Tato opatření v pozemkových úpravách mají pomáhat ke zvýšení retenčních schopností krajiny – ke schopnosti zadržovat vodu a zpomalovat tak její odtok. K odvodu povrchových vod z území jsou navrženy odvodňovací příkopy u cest, které slouží primárně k odvodu vody z tělesa cesty. Příkopy se podílejí i na zmenšení účinků vodní eroze. Odvodňovací příkopy budou pozemkově projektovány jako součást komunikací a po návrhu nových pozemků budou převedeny do majetku města. Jiná vodohospodářská opatření nejsou navrhována. Opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí V daném území je navrženo lokální biocentrum LBC 13 a dále jsou navržena lokální biocentra LBC 11 a LBC 19. V obou případech se jedná o rozšíření stávajících remízků. Vhodné je v řešeném území doplnit zeleň, která se zde vyskytuje sporadicky. Jedná se především o ozelenění polních cest, doplnění liniové zeleně podél silnic a vodního toku. Příloha č. 1 – KPÚ Medlešice Příloha č. 2 – KPÚ Vestec Další doplnění k této oblasti obsahuje dodatek auditu – příloha č. 8 Příloha: prilohy_c_1_2_8.zip
ch biocenter je funkčních a systém ÚSES je průběžně realizová n. Přítomnos t přírodní památky Ptačí ostrovy a Přírodní rezervace Habrov svědčí o zvýšenýc h přírodních hodnotác h v této části území. Ve městě je pouze nízký a lokální výskyt invazních druhů rostlin, který se nám řešit.
2.2.2 Vyskytují se na území obce zvláště chráněná území? Pokud ano, jak je zajišťována péče o tato území? Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2013 Na území města jsou dvě zvláště chráněná území – Přírodní památka Ptačí ostrovy a Přírodní rezervace Habrov. Péče o tato území je realizována na základě schválených plánů péče a zajišťuje ji krajský úřad ve spolupráci s městem. http://www.pardubickykraj.cz/planypeceozvlastechranena uzemi/52820/prirodnirezervacehabrovschvalen3132009 http://www.pardubickykraj.cz/planypeceozvlastechranena uzemi/55152/prirodnipamatkaptaciostrovyschvalen9102009 Pro rok 2013 byla získána dotace na úpravu pozemků navazujících na Přírodní památku Ptačí ostrovy. Jde o lokalitu „V jedličkách“, kde byla v minulosti provedena výsadba jedlí bílých, které patří mezi nepůvodní dřeviny. Při úpravě lokality budou tyto stromy odstraněny, nahrazeny výsadbou domácích druhů dřevin, bude vybudováno dětské hřiště a stezka vedoucí do Ptačích ostrovů. Tím dojde k podpoře biodiverzity v lokalitě.
Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015 Na území města jsou dvě zvláště chráněná území – Národní přírodní
památka Bílé stráně a Přírodní památka Radobýl. Péče o tato území je realizována na základě schválených plánů péče a zajišťuje ji AOPK ve spolupráci s městem Litoměřice.
2.2.3 Došlo za hodnocené období ke snížení podílu úbytku ploch přírodního nebo přírodě blízkého charakteru vůči přírůstku zastavěných a ostatních ploch nepřírodního charakteru (stavby, komunikace, provozní prostranství, zpevněné plochy apod.)? Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015 K úbytku ploch přírodního nebo přírodě blízkého charakteru nedošlo, nová zástavba se realizuje mimo zastavěné území převážně na orné půdě a rekultivovaných ostatních plochách.
2.2.B Veřejná zeleň Hodnota indikátoru 2.2.B: 9,37 % Průměrná sadovnická hodnota stromů v rámci veřejné zeleně (na používané stupnici 15) v intravilánu Hodnota indikátoru: 3
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2013 K úbytku ploch přírodního nebo přírodě blízkého charakteru nedošlo, nová zástavba se realizuje mimo zastavěné území převážně na orné půdě, ale dle schváleného územního plánu. Město Chrudim pořizuje nový územní plán, který je zpracováván v souladu se zákonem č.183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, prováděcích vyhlášky č. 500 „O územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti“ a vyhlášky č. 501 „O obecných požadavcích na využívání území“, ve znění pozdějších předpisů. S pořizováním nového územního plánu se započalo ke konci roku 2007. Ke konceptu Územního plánu Chrudim byla zpracována dokumentace „Posouzení vlivu územně plánovací dokumentace – vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území“. Zpracovatel vyhodnocení koncepce (územně plánovací dokumentace) na základě posouzení z hlediska předpokládaných vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví navrhl, aby příslušný úřad vydal souhlasné stanovisko k posuzované územně plánovací dokumentaci. Na zpracování územního plánu Chrudim byla v roce 2009 získána dotace z Integrovaného operačního programu (IOP) na aktivitu 5.3b) Modernizace a rozvoj systémů tvorby územních politik. Územní plán Chrudim je zpracováván v souladu s nadřazenými dokumentacemi Politika územního rozvoje České republiky (PÚR ČR), zpracovaná Ministerstvem pro místní rozvoj ČR v roce 2008 a schválená usnesením vlády ČR č. 929 dne 20. 7. 2009.
0 Ke snížení podílu ploch veřejné zeleně nedocház í, úbytek zeleně způsoben ý výstavbou je kompenz ován zřizování m nových zelených ploch
2.2.B Veřejná zeleň Hodnota indikátoru: 14,83 % Průměrná sadovnická hodnota stromů v rámci veřejné zeleně (na používané stupnici 15) v intravilánu: 3
Rozvojové oblasti a rozvojové osy jsou vymezeny správními obvody obcí s rozšířenou působností (ORP). Rozvojové osy jsou vymezeny s výraznou vazbou na významné dopravní cesty.
2.2.4 Jaký je na území města dlouhodobý trend v ekologické stabilitě území, měřený koeficientem ekologické stability? Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015 Koeficient ekologické stability krajiny je 0,23. Tento koeficient svědčí o méně ekologicky stabilní krajině, neboť je zde hodně orné půdy a podílu zastavěných a ostatních ploch. V celkovém hodnocení lze předpokládat mírné zlepšování, neboť některá orná půda je dlouhodobě neobdělávána a tudíž se její charakter mění v trvalý travní porost.
2.2.E Koeficient ekologické stability Hodnota indikátoru 2.2.E: hodnota indikátoru: 0,23
0 Nedocház í ke zhoršová ní stavu a je předpokla d, že některé pozemky vedené dosud jako orná půda budou převeden y na TTP.
2.2.5 Došlo ke zvětšení ploch veřejné zeleně/parků/sadů v obci (celé území města)? Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015 Podíl zelených ploch se výrazně nemění, město se zaměřuje na zkvalitnění péče a údržby stávajících ploch. Délka liniově zeleně byla stanovena dle schválené metodiky, byla tedy započítána zeleň mimo zastavěné území města. Její délka byla zjištěna na základě terénního šetření a dostupných informací v GIS.
2.2.C Liniová zeleň Délka liniové zeleně Hodnota indikátoru 2.2.C: 4,5 km/17,98 km2, tedy 0,25 km/km2.
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2013 Podíl zelených ploch výrazně nemění, město se zaměřuje na kvalitní péči a údržbu stávajících ploch. Délka liniově zeleně byla stanovena dle schválené metodiky, byla tedy započítána zeleň mimo zastavěné území města. Její délka byla zjištěna na základě terénního šetření a dostupných informací v GIS.
0 Plocha zeleně se výrazně nemění, neboť nově zřizované zelené plochy jsou eliminová ny budování m chodníků a parkovací ch míst v sídlištích.
2.2.C Liniová zeleň Délka liniové zeleně Hodnota indikátoru: 25,6 km/33,20949 km2, tedy 0,77
km/km2.
2.2.6 Je upřednostňována nová výstavba na nevyužitých nebo špatně využitých plochách ve stávajícím zastavěném území obce před výstavbou na dosud nezastavěném přírodním území nebo na zemědělské či lesní půdě mimo ně? Pokud ano, uveďte příklady. Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2013 Město Chrudim ve spolupráci s firmami řeší využití starých brownfields pro realizaci nových firemních objektů, včetně kompletní infrastruktury. Brownfields jsou obsaženy v ÚPD. Ve městě všechny brownfields mají konkrétní majitele, kteří mají záměry v těchto lokalitách a postupně je realizují. Město s těmito subjekty aktivně spolupracuje a monitoruje jejich aktivity. Průběžně probíhá v rámci finančních možností města rekonstrukce komunikací i sítí a to i ve spolupráci s majiteli zařízení a sítí. Příklady rekonstruovaných brownfields: SIAG CZ je významným dodavatelem komponent zařízení na výrobu takzvané „čisté energie“, vznikl na pozemku bývalé Transporty Chrudim. TMT zrekonstruovaný brownfield firmy zabývající se Transportní a manipulační technikou, který při vyhlašování ocenění Průmyslová zóna roku 2005“ získal první místo v kategorii Brownfields roku.
Nyní je připravena studie na rekonstrukci dalších 5: VCES – bydlení v návaznosti na Městský park, DEPO, Pivovar – Dům pro seniory a vzdělávací centrum, areál bývalých sladoven – bydlení, administrativa. Areál bývalé Dřevovýroby Ficek se připravuje na znovuvyužití pro bytovou zástavbu (Dřevovýroby Ficek je nyní přestěhována do průmyslové zóny západ), Evona http://www.chrudimpark.cz/
Příloha č. 6 – Brownfields Příloha č. 7 – sanace ekologické zátěže, analýza rizik
K invazním druhům: na území města se vyskytuje bolševník velkolepý, křídlatka japonská a křídlatka sachalinská. Plochy s výskytem invazních druhů rostlin nejsou velké, situace ve městě z tohoto hlediska dobra, zejména proto, že drtivá většina ploch na území města je udržována. Plochy, kde byly invazní druhy, jsou ve spolupráci s vlastníky postupně upravovány. Příloha: prilohy_c_6_7.zip
Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015 Město Litoměřice upřednostňuje novou výstavbu, na nevyužitých případně špatně využitých pozemcích. Jako příklad lze uvést novou výstavbu v Želeticích fa.JURIS s.r.o. .,Kabourek,EKOMONT atd. Veškeré výše uvedené obchodní i výrobní areály vznikají na zastavěných pozemcích bez vlivu na zemědělskou, nebo lesní půdu. Město Litoměřice připravuje revitalizaci bývalého pivovaru, kasáren Pod Radobýlem a kasáren Dukelských hrdinů. Některé pozemky města jsou však určeny dle ÚP na zástavbu RD, kde jde v současnosti o dlouhodobě zemědělsky nevyužívané pozemky Miřejovická stráň.
+1 Ano, je upřednost ňována výstavba v rámci brownfiel ds oproti zelených plochám
2.2.7 Další informace k tématu Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015 K invazním druhům: na území města se vyskytuje křídlatka sachalinská.
2.2.D Plochy invazních druhů zeleně s výskytem křídlatky, bolševníku a netýkavky vyjma cíleně vysázené okrasné zeleně (např. trnovník akát) na území obce, případně plocha jednotlivých invazních druhů rostlin
Plochy s výskytem invazních druhů rostlin nejsou velké, situace ve městě je z tohoto hlediska dobrá, zejména proto, že drtivá většina ploch na území města je udržována. Město Litoměřice nevidí problém s invazivními druhy na svém území. Pokud se jedná o křídlatku a bolševník, je jejich výskyt minimální a plně pod kontrolou. Pravidelným sledováním a údržbou je zebráněno jejich šíření.Co se týká akátu, jsou plochy jeho výskytu neustále průběžně snižovány, avšak na svazích svým kořenovým systémem zpevňují půdu a brání erozi. Na těchto plochách se jeho plochy nezvětšují.
+2 invazní druhy na území města nepředsta vují žádný problém, jejich výskyt je minoritní a nedocház í k jejich šíření
Hodnota indikátoru 2.2.D: křídlatka sachalinská – 0,0054 ha (54 m2)
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2013 K invazním druhům: na území města se vyskytuje bolševník velkolepý, křídlatka japonská a křídlatka sachalinská. Plochy s výskytem invazních druhů rostlin nejsou velké, situace ve městě z tohoto hlediska dobra, zejména proto, že drtivá většina ploch na území města je udržována. Plochy, kde byly invazní druhy, jsou ve spolupráci s vlastníky postupně upravovány.
2.2.D Plochy invazních druhů zeleně s výskytem křídlatky, bolševníku a netýkavky vyjma cíleně vysázené okrasné zeleně (např. trnovník akát) na území obce, případně plocha jednotlivých invazních druhů rostlin Hodnota indikátoru 2.2.D: bolševník velkolepý – bodově cca 36 rostlin, souvislá plocha 450 m2 křídlatka japonská – 1024 m2 křídlatka sachalinská – 26 m2
Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015 Poprvé byla ekologická stopa městského úřadu Litoměřice propočítána v roce 2007 s hodnotou 1,76 gha/obyvatel. V roce 2014 byla poprvé zpracována ekologická stopa celého města Litoměřice v rámci projektu MAESTRO (švýcarské fondy), hodnota ekologické stopy města Litoměřice (s daty roku 2013) činí 4,71 gha/obyvatel. Ze srovnání
Ekologická stopa města je pod průměrem ČR a měst, které tento indikátor sledují
ekologické stopy města Litoměřice vyplývá příznivý výsledek ekologické stopy města, který je pod průměrem ČR a měst, které tento indikátor sledují. Příloha: priloha_2_ekologicka_stopa_mesto_litomerice.pdf
Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015 Výpočet emisí CO2 pro zařízení a budovy majetku města je k dispozici v rámci softwaru pro energetický management emanažer, kde jsou emise CO2 přepočítávány na základě emisních faktorů za jednotlivé druhy energie. Aktuální hodnota za budovy a zařízení majetku města (včetně veřejného osvětlení) činí 12.900 tun CO2. Město má i nově vypočítanou uhlíkovou stopu celého města, která v roce 2014 (data za rok 2013) dosáhla hodnoty 5,65 tun CO2 ekv. Pokud srovnáme uhlíkovou stopu průměrného obyvatele Litoměřic s průměrem ČR (12,5 tun CO2 ekv.), je na tom město z hlediska produkce skleníkových plynů výrazně lépe.
Město sleduje svou uhlíkovou stopu jak pro majetek města, tak i pro celkové město.
Příloha: priloha_3_uhlikova_stopa_mesto_litomerice.pdf
Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015 V rámci šetření evropských indikátorů udržitelnosti je měřena spokojenosti občanů s místním společenstvím v Litoměřicích 2007 2014 je měřena spokojenost s kvalitou životního prostředí: rok 2007 6,9 rok 2011 6,0 rok 2014 6,9 Celkové výsledky na webovém odkazu http://zdravemesto.litomerice.cz//images/stories/file/indikatory_UR/Vysle dky_LTM_A1_Spokojenost_2014.pdf Příloha: Vysledky_LTM_A1_Spokojenost_2014.pdf
2.3 Kvalita půdy, ochrana ekologicky produktivní půdy, podpora udržitelného zemědělství a lesního hospodářství
ST R U Č N Ý POPIS D OSAVAD N ÍH O VÝVOJ E A AKT U ÁLN ÍH O ST AVU
IN D IKÁT OR Y J AKÝM I D AT Y J SOU T VR Z EN Í POD LOŽ EN A ( J AKÉ IN D IKÁT OR Y Z N AVR Ž EN É SAD Y BYLY POU Ž IT Y)
H OD N OT ÍC Í VÝR OK A D OPLŇ U J ÍC Í IN F OR M AC E
2.3.1 Došlo ke zvýšení výměry zemědělské půdy s certifikovaným ekologickým zemědělstvím a/nebo s respektováním zásad správné hospodářské praxe? Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2013 Podle informací KEZ o.p.s. nejsou ve správním obvodu města zemědělské pozemky s certifikovaným zemědělstvím.
+1: pozitivní vývoj, tj. došlo ke zlepšení situace Lesy v majetku města Chrudim, které tvoří většinu plochy lesů na území
města, jsou certifiková ny systémem PEFC a zároveň zařazeny do lesů zvláštního určení. Na území města nejsou významně jší problémy s vodní ani větrnou erozí.
Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015 Na území města se nenachází žádné plochy na kterých by bylo provozováno ekologické certifikované zemědělství. V současné době není na území města žádná zemědělská farma, která by provozovala ekologické certifikované zemědělství.
2
Ve správním obvodu města nejsou zemědělské pozemky s certifikovaným zemědělstvím.
2.3.2 Došlo ke zvýšení výměry pozemků určených k plnění funkcí lesa na správním území obce? Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015 Na území města došlo ke zvýšení výměry lesů a zároveň i ke zvýšení podílu lesů s přirozenou druhovou skladbou. V severní čísti města byly prováděny výsadby lesa na pozemcích, které byly dříve vedeny jako trvalý travní porost. Přímo na katastrálním území města se nalézá 36,83 ha lesa. Dle kategorizace lesa je 47% lesů zvláštního určení a 53% ha lesů hospodářských.
2.3.A Plocha certifikovaných lesů (FSC, PEFC) + lesů zvláštního určení / celková plocha lesů Hodnota indikátoru 2.3.A: 85%
+2 Ve sledovan ém období došlo ke zlepšení situace zvýšením plochy o 1,8 ha.
Plocha lesů zvláštního určení/celková plocha lesů: Hodnota indikátoru: 47%
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2013 Ke zvýšení výměry lesů na území města nedošlo ani ke zvýšení podílu
2.3.A Plocha
lesů s přirozenou druhovou skladbou. Na území města je celková plocha lesů 162 ha, která je už řadu let prakticky stejná. Z celkové výměry lesa je 83% v majetku města Chrudim, 13% v majetku soukromých osob a 4% v majetku ČR. Co se týká podílu kategorie lesů zvláštního určení a podílu lesů certifikovaných, jedná se z větší části o vzájemný překryv ploch. V k.ú. Chrudim jsou lesy v majetku města Chrudim na ploše 123 ha zařazeny do kategorie lesů zvláštního určení – lesy příměstské a další lesy se zvýšenou funkcí rekreační. V k.ú. Topol je část lesů v majetku soukromých osob, ČR i města Chrudim zařazena do lesů zvláštního určení z důvodu PR Habrov. U lesů certifikovaných systémem PEFC se jedná o lesy v majetku města Chrudim a ČR.
certifikovaných lesů (FSC, PEFC) + lesů zvláštního určení / celková plocha lesů Hodnota indikátoru: 87% plocha lesů zvláštního určení/celková plocha lesů: 84%
2.3.3 Došlo ke zvýšení podílu lesů s přirozenou druhovou skladbou na celkové výměře lesů na správním území obce? Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2013 Ke zvýšení výměry lesů na území města nedošlo ani ke zvýšení podílu lesů s přirozenou druhovou skladbou. Na území města je celková plocha lesů 162 ha, která je už řadu let prakticky stejná. Z celkové výměry lesa je 83% v majetku města Chrudim, 13% v majetku soukromých osob a 4% v majetku ČR.
Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015 Město Litoměřice přitom vlastní celkově 529,57 ha lesů avšak převážná část těchto lesů se nalézá mimo jeho katastrální území. Na katastrálním území města se nalézá pouze 8,2 ha lesa v jeho majetku. Tyto lesy jsou z 36 % jehličnaté (převládá smrk a modřín) a z 64 % lesy listnaté (převládá dub a buk).
Informace dle LHP.
0 Nedošlo ke zvýšení výměry.
2.3.4 Má obec problémy s erozí půdy? Pokud ano, přijala nebo podpořila konkrétní protierozní opatření? Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2013 Zásadní problémy s erozí půdy ve městě nejsou, zemědělské pozemky v okolí města jsou převážně rovinaté, svažité pozemky v údolí Chrudimky (pod Střeleckou ulicí a nad ulicí Pod Kopcem jsou porostlé vegetací a k erozi prakticky nedochází).
Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015 Zásadní problémy s erozí půdy ve městě nejsou, zemědělské pozemky v okolí města jsou rovinaté v jižní části města a , svažité v severní části města jsou porostlé vegetací a k erozi prakticky nedochází. Pro řešení vodní eroze na Kamýckém potoce bly dohodnuty postupy zemědělského obhospodařování pozemků s jejich vlastníky i nájemci tak, aby byla minimalizována rizika vodní eroze v případě přívalových dešťů. V novém parku na Miřejovické strání byly realizovány záchytné hrázky pro eliminaci negativního působení přívalových dešťů.
+1 Na území města nejsou významně jší problémy s vodní ani větrnou erozí, a proto město doposud nepřistou
pilo k přijímání souvisejíc ích opatření. polohou města z hlediska množství srážek, které jsou nižší než je průměr ČR . Zdroj Atlas krajiny ČR , MŽP 2009.
2.3.5 Další informace k tématu Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015 Zábor zemědělské půdy (ZPF) Zařazení půd do tříd ochrany zemědělského půdního fondu (dále jen ZPF) je z hlediska územního plánování určující pro jejich následné efektivní využívání. Převážná část půd v řešeném území je v daném klimatickém regionu vysoce produkční, zařazená do I. a II. třídy ochrany, případně středně produkční III. třídě ochrany. I. třída: bonitně nejcennější půdy, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Tyto půdy zaujímají celou jižní část řešeného území, konkrétně Želetice a okolí obce Mlékojedy. II. třída: zemědělské půdy, které mají nadprůměrnou produkční schopnost. Jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Tyto půdy se vyskytují v těsné návaznosti na zástavbu Litoměřic hlavně ve východní a severní části území. III. třída: půdy s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno v územním plánování využít event. pro výstavbu, se nachází pouze v malých výměrách v západní části města v oblasti Miřejovice. Převažujícím půdním typem území jsou velmi úrodné hnědozemě až hnědozemní černozemě, dále černozemě modální či karbonátové, černozemě luvické, černozemě spraších. Nově navrhované lokality záboru ZPF jsou převážně situovány na půdách vysoké agronomické kvality (v I. a II. třídy ochrany), protože správní území města Litoměřice je převážně tvořeno těmito kvalitními půdami. Uplatnění požadavku na striktní ochranu těchto půd by ve svém důsledku znamenalo znemožnění stavebního rozvoje města. Územní plán navrhuje ve správním území Litoměřice ke změně funkčního využití celkem 109,52 ha pozemků, z toho 97,64 ha pozemků náležejících zemědělskému půdnímu fondu, a to 80,81 ha pro stavební
2.3.B Podíl nově zastavěných pozemků v zastavěném území k nově zastavěným pozemkům v zastavitelné ploše 2.3.C Zábory ZP v I. a II. třídě ochrany za dané období / celková plocha ZP v I. a II. třídě ochrany na území města Hodnota indikátoru 2.3.B: Podíl nově zastavěných pozemků v zastavěném území k nově zastavěným pozemkům v zastavitelné ploše se v posledních několik let prakticky nemění. Hodnota indikátoru 2.3.C: V roce 2013 bylo vyjmuto ze ZPF 5744m2 půdy o třídě ochrany I.aII. což je 0,25% z celkové výměry ZP v I.a.II.třídě . V roce 2014 bylo vyjmuto ze ZPF 621m2 půdy o
+1 Celkově lze říci, že klesá podíl záborů ZP v I.a II.třídě bonity, neboť došlo při úpravě ÚP ke snížení nároků na zábory I.a II. bonity z 72% na 67,8 %. Dále se snížila intenzita nové výstavby na Miřejovick é stráni. A z důvodu připravov aného rozšíření aktivní zóny záplavové ho území dojde patrně i k úpravě ÚP v Želeticích Podíl
funkce a 28,71 ha pro nestavební funkce. Zábor ZPF Navržené rozvojové stavební plochy Z toho zábor ZPF Z toho zábor ZPF v I. a II. třídě ochrany Z toho zábor ZPF ve III. – V. třídě ochrany Navržené rozvojové stavební plochy Z toho zábor ZPF Z toho zábor ZPF v I. a II. třídě ochrany Z toho zábor ZPF ve III. – V. třídě ochrany
třídě ochrany I.aII. což je 0,027% z celkové výměry ZP v I.a.II.třídě. Vztaženo k celkové výměře ZP v I.a II.třídě v zastavěném a zastavitelném území města. Informace lze ověřit z podkladů ÚP a dále z statistických údajů státní správy ochrany ZPF.
nově zastavěný ch pozemků v zastavěné m území k nově zastavěný m pozemků m v zasaviteln é ploše je stabilní . Nová výstavba na volných pozemcíc h probíhá výhradně v zastavitel ném území. V zastavěné m území je stávající výstavba tak hustá, že nové plochy k zastavění prakticky nejsou. Místa, která by bylo možno zastavět v zastavěné m území jsou mnohdy zastavitel ná velmi problemat icky např. z důvodu památkov é péče ale i z důvodu odporu veřejnosti proti zhušťová ní výstavby. Např. nezastavě ná plocha po zlikvidova né čerpací stanici Na Kocandě.
Tento trend je dlouhodo bý.
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2013 Zařazení půd do tříd ochrany zemědělského půdního fondu (dále jen ZPF) je z hlediska územního plánování určující pro jejich následné efektivní využívání. Převážná část půd v řešeném území je v daném klimatickém regionu vysoce produkční, zařazená do I. a II. třídy ochrany, případně středně produkční III. třídě ochrany. I. třída: bonitně nejcennější půdy, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Tyto půdy zaujímají celou severní část řešeného území, konkrétně o okolí obcí Vestec, Medlešice a Topol. II. třída: zemědělské půdy, které mají nadprůměrnou produkční schopnost. Jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Tyto půdy se vyskytují v těsné návaznosti na zástavbu Chrudimi ve střední, jižní a jihozápadní části území. III. třída: půdy s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno v územním plánování využít event. pro výstavbu, se nachází pouze v malých výměrách v nejjižnější části území v oblasti Podhůry, Převažujícím půdním typem území jsou velmi úrodné typické hnědozemě až hnědozemní černozemě, dále černozemě modální či karbonátové, černozemě luvické, černozemě arenické na mělkých spraších. Nově navrhované lokality záboru ZPF jsou převážně situovány na půdách vysoké agronomické kvality (v I. a II. třídy ochrany), protože správní území města Chrudimi je převážně tvořeno těmito kvalitními půdami. Uplatnění požadavku na striktní ochranu těchto půd by ve svém důsledku znamenalo znemožnění stavebního rozvoje města. Územní plán navrhuje ve správním území Chrudim ke změně funkčního využití celkem 493,33 ha pozemků, z toho 431,73 ha pozemků náležejících zemědělskému půdnímu fondu, a to 295,37 ha pro stavební funkce a 136,36 ha pro nestavební funkce.
Zábor ZPF: Navržené rozvojové stavební plochy
Z toho zábor ZPF
Z toho zábor ZPF v I. a II. třídě ochrany
Z toho zábor ZPF ve III. – V. třídě ochrany
ha
%
ha
%
ha
%
ha
%
346,0 1
10 0
295,3 7
8 5
279,59
95
15,78
5
2.3.B Podíl nově zastavěných pozemků v zastavěném území k nově zastavěným pozemkům v zastavitelné ploše 2.3.C Zábory ZP v I. a II. třídě ochrany za dané období / celková plocha ZP v I. a II. třídě ochrany na území města Hodnota indikátoru: Tyto indikátory jsou řešeny v příloze č. 1 Dodatku auditu 2013 ( příloha č. 8)
Územní plán navrhuje v Chrudimi lokality záboru zemědělské půdy pro: bydlení občanské vybavení plochy smíšené výrobu rekreaci technickou infrastrukturu dopravní infrastrukturu plochy systému sídelní zeleně veřejná prostranství plochy přírodní (územní systém ekologické stability) plochy lesní plochy vodní a vodohospodářské Správní území města Chrudim je převážně tvořeno kvalitními půdami vysoké agronomické kvality (v I. a II. třídě ochrany). Uplatnění požadavku na striktní ochranu těchto půd by ve svém důsledku znamenalo znemožnění stavebního rozvoje města. Návrhové plochy jsou v ÚP přednostně situovány v bezprostřední návaznosti na současně zastavěné území tak, aby co nejméně narušovaly organizaci zemědělského půdního fondu a síť zemědělských účelových komunikací. Velká část navrhovaných lokalit pro bydlení a dopravu je již územně připravena a územní plán města je přebírá úplně nebo omezeně (na př. Stromovka a Skřivánek II, Vlčí Hora a lokalita Na Špici, Píšťovy, silniční obchvaty).
Proto je zábor ZPF v územním plánu vysoký. Rozsáhlé jsou i návrhové plochy přírodní pro ÚSES, zejména v nivě řeky Chrudimky. Je zde navržena také rekreace na plochách přírodního charakteru – na těchto plochách by mělo postupně dojít k vyššímu podílu zatravnění a doplnění liniové zeleně podél řeky Chrudimky a kolem cestní sítě, znamená to ale převážně pouze změnu kultury. Tyto plochy jsou zdůvodnitelné nejen ochranou přírody, ale i faktem, že správní území města je mimo zástavbu silně zorněno a ploch zeleně je málo. Lesů je pouze cca 5%. Územní plán v maximální míře navrhuje zastavění doposud nezastavěných pozemků v zastavěném území města a jeho místních částí, tím respektuje požadavek na kompaktnost sídel. Snaží se zabránit výstavbě rodinných domů v „rozptylu“. Není navrženo úplné propojení města Chrudim s městem Slatiňany ani s obcí Sobětuchy a nenavrhuje se zástavba rodinných domů bez vazby na sídlo. Pro zdůvodnění záboru zemědělského půdního fondu je důležitá i skutečnost, že navrhované rozvojové plochy v severní části města vyplňují prostor mezi stávající zástavbou a navrženou komunikací propojující ulice Pardubická a Dašická (do doby vybudování přeložky silnice I/17 severně města odlehčí toto propojení stávající přetížený městský okruh v ulicích Poděbradova a Tovární). V jihovýchodní části města jsou k zástavbě navrženy plochy bezprostředně navazující na silnice I/17 a II/340 v prodloužení ulice Novoměstské (jedná se o příjezdovou trasu do města z mimoúrovňové křižovatky na obchvatu I/37). Plochy jsou z hlediska urbanistické koncepce řešení města a koncepce řešení dopravy zásadní.
Územní plán dále navrhuje přestavbu a dostavbu areálů, které jsou buď opuštěné (brownfieldy vojsko, zemědělská výroba), nebo byly vyhodnoceny jako stavebně či morálně dožívající. Územní plán posoudil také potřebu nových ploch pro výrobu. Jelikož nejsou stávající průmyslové zóny ve městě stále plně obsazeny, nenavrhuje nové plochy pro průmyslovou výrobu při ulici Dašické, tak jak bylo navrženo v ÚP VÚC Pardubického kraje (tyto plochy jsou zakresleny pouze jako územní rezerva). V návrhu ÚP ale musely být respektovány plochy pro rozvoj výroby a občanského vybavení komerčního typu ve vazbě na areál Transporty, které již město Chrudim vykoupilo. Z urbanistického hlediska je koncepčně potřebné zajištění ploch pro komerční občanskou vybavenost na budoucích hlavních přístupových komunikacích do města z obchvatů silnic I. třídy – ulice Dašická a ulice Novoměstská. Nemalá část zemědělské půdy je zabírána pro dopravní infrastrukturu celostátního i regionálního významu (navrhovaná trasa železnice Chrudim – Pardubice, silniční obchvat I/17 a plochy s dopravními tahy související). Zábor pro železnici není vyčíslen v rozsahu celého zakresleného koridoru, je odvozen z varianty řešení trasy v zářezu. Zábor pro obchvat silnice I/17 je řešen v koridoru o šířce 25 m, pokud nebylo nutno přidat zbytkové plochy (nad Transportou). Zábor pro obchvat silnice I/37 není vyčíslen z důvodu vynětí v rámci územního řízení.
Další podrobnosti viz. Příloha č. 3 – ZPF_oduvodneni_projetakta Příloha č.4 SEA_Chrudim Příloha č.5a a 5b obchvat_mesta
Příloha: prilohy_c_3_4_5a_5b.zip
2.4 Kvalita ovzduší
ST R U Č N Ý POPIS D OSAVAD N ÍH O VÝVOJ E A AKT U ÁLN ÍH O ST AVU
IN D IKÁT OR Y J AKÝM I D AT Y J SOU T VR Z EN Í POD LOŽ EN A ( J AKÉ IN D IKÁT OR Y Z N AVR Ž EN É SAD Y BYLY POU Ž IT Y)
H OD N OT ÍC Í VÝR OK A D OPLŇ U J ÍC Í IN F OR M AC E
2.4.1 Došlo ke zlepšení kvality ovzduší v obci? Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2013 Město Chrudim nebylo nikdy zařazeno do „Oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší“. Město nemá významné problémy se znečišťováním ovzduší lokálními průmyslovými zdroji ani lokálními domácími topeništi na tuhá paliva. Vytápění je realizováno většinou zdroji na zemní plyn nebo napojením na horkovod s odpadním teplem ze zdroje Elektrárny Opatovice, a.s. V případě oxidu siřičitého (SO2) je stanovený imisní limit 350 µg/m3 při době průměrování 1 hodina – naměřené hodnoty jsou hluboce podlimitní (představují méně než 10% limitu, řádově maximálně desítky µg/m3). Také limit 125 µg/m3 pro dobu průměrování 24 hodin není překračován, v nejhorším případě koncentrace SO2 nedosahují ani 20 % tohoto limitu. U hodnot oxidu dusičitého (NO2) je imisní limit 200 µg/m3, nejvyšší změřené hodinové hodnoty nedosahovaly ani 50% limitu. Pro oxid uhelnatý (CO) je stanoven nařízením vlády maximální denní osmihodinový průměr 10 mg/m3, zjištěné hodnoty CO jsou řádově v rozsahu desetin mg/m3, tedy méně než 10% imisního limitu.
2.4.A Koncentrace polétavého prachu (PM10, 2,5) Hodnota indikátoru: Průměrná 24 hodinová koncentrace je 25 µg/m3 , průměrná roční koncentrace za rok 2011 činila 24,5 µg/m3.
+1: pozitivní vývoj, tj. došlo ke zlepšení situace Kvalita ovzduší je dlouhodo bě dobrá a jsou dodržová ny s rezervou imisní limity. Město má navíc zajištěno pravideln é měření
é měření imisních koncentra cí. Je zajištěna pravideln á údržba komunika cí a dalších ploch, čímž je snižována prašnost.
U polétavého prachu PM10 představuje koncentrace 50% imisního limitu při době průměrování 24 hodin (aktuální data z roku 2011) . Průměrná roční koncentrace je cca 61% imisního limitu, který je 40 µg/m3
Z ukazatelů představujících prašnost lze hodnotit pouze koncentraci částic PM10 – imisní limit při době průměrování 24 hodin je 50 µg/m3. Nejvyšší hodnota zjištěná v ulici Požárníků představovala 56% imisního limitu, nejvyšší hodnota zjištěná v Husově ulici 70% limitu. Cílový imisní limit troposférického ozónu (stanovený jako maximální denní osmihodinový průměr), jehož má být dosaženo na území republiky, je 120 µg/m3 – nejvyšší zjištěné hodnoty ozónu pro obě měřená místa se pohybovaly kolem 60 µg/m3, tedy zhruba v polovině hodnoty limitu.
Město je členem Národní sítě Zdravých měst, probíhá aktivní komunika ce mezi odborem životního prostředí, dalšími odbory městskéh o úřadu a veřejností.
V roce 2011 nedošlo dle prováděných měření k překročení denního imisního limitu, za předcházející roky nelze srovnání provést, neboť nebyla prováděna 24 hodinová měření. http://www.chrudim.eu/zdravemesto/mereniovzdusivchrudimi.html Od 1.1.2013 bude měření stavu ovzduší probíhat pomocí měřícího zařízení umístěného v areálu parkoviště u budovy Městského úřadu Chrudim v Pardubické ulici. Tato ulice je na příjezdu od Pardubic a je vhodným referenčním bodem pro posouzení zatížení ovzduší vlivem dopravy. Na rok 2013 je zajištěno 24 hodinové měření prašnosti (PM2,5 a PM10) na území města Chrudim, a to v objemu 50 měření za rok, rovnoměrně rozložených v průběhu celého roku.
Město pořádá osvětové kampaně za účelem osvěty v oblasti životního prostředí (voda, energie, ovzduší apod.).
Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015 Město Litoměřice se nalézá v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Z tohoto důvodu je jedním z hlavních řešených problémů řešení lokálních průmyslových zdrojů a hlavně lokálních domácích topeništi na tuhá paliva. Vytápění je realizováno většinou zdroji na zemní plyn nebo napojením na CZT firmy ENERGIE Holding.a.s.. Vzhledem k těmto skutečnostem má Město Litoměřice dlouhodobé sledování kvality ovzduší od roku 1989 a to na dvou stanicích které provozuje jednak Státní zdravotní ústav a ČHMÚ. Vzhledem k tomu, že ve vzdálenosti cca 6 km od Litoměřic se nalézá technologický zdroj znečišťování ovzduší (firma Glanzstoff Bohemia s.r.o.) Je zde prováděno i měření H2S a CS2. V případě oxidu siřičitého (SO2) je stanovený imisní limit 350 µg/m3 při době průměrování 1 hodina – naměřené hodnoty jsou hluboce podlimitní (představují méně než 50% limitu, řádově maximálně desítky µg/m3). Také limit 125 µg/m3 pro dobu průměrování 24 hodin není překračován, v nejhorším případě koncentrace SO2 nedosahují ani 25 % tohoto limitu.
2.4.A Koncentrace polétavého prachu (PM10, 2,5) Hodnota indikátoru 2.4.A: Rok 2011: průměrná roční koncentrace za rok činila 29,0 µg/m3. Rok 2012: průměrná roční koncentrace za rok činila 26,3 µg/m3. Rok 2013: průměrná roční koncentrace za rok činila 29,7 µg/m3.
0 nestabilní vývoj, tj. došlo ke zlepšení situace avšak u PM10 ke zhoršení Kvalita ovzduší je mimo hodnoty polétavéh o prachu PM10 dlouhodo bě dobrá
% tohoto limitu. U hodnot oxidu dusičitého (NO2) je hodinový imisní limit 200 µg/m3, nejvyšší změřené hodinové hodnoty nedosahovaly ani 30% limitu. Pro oxid uhelnatý (CO) je stanoven nařízením vlády maximální denní osmihodinový průměr 10 000 ug/m3, zjištěné hodnoty CO jsou řádově v rozsahu stovek ug/m3, tedy méně než 10% imisního limitu. U polétavého prachu PM10 představuje koncentrace 50% imisního limitu při době průměrování 24 hodin (aktuální data z roku 2013) . Průměrná roční koncentrace byla v roce 2011 cca 61% imisního limitu, který je 40 µg/m3 Průměrná roční koncentrace byla v roce 2013 cca 74,25% imisního limitu, který je 40 µg/m3 Z ukazatelů představujících prašnost lze hodnotit pouze koncentraci částic PM10 – imisní limit při době průměrování 24 hodin je 50 µg/m3. Nejvyšší hodnota zjištěná v ulici Na Valech představovala dvojnásobek imisního limitu, nejvyšší hodnota zjištěná v ulici Seifertova ulici 70% limitu. Cílový imisní limit troposférického ozónu (stanovený jako maximální denní osmihodinový průměr), jehož má být dosaženo na území republiky, je 120 µg/m3 – nejvyšší zjištěné hodnoty ozónu pro obě měřená místa se pohybovaly kolem 60 µg/m3, tedy zhruba v polovině hodnoty limitu. V roce 2012 došlo ,dle prováděných měření, 18 x k překročení denního imisního limitu u koncentrací PM10. V roce 2013 došlo ,dle prováděných měření, 19 x k překročení denního imisního limitu u koncentrací PM10. Příloha: priloha_4_prehled_emisi.pdf
činila 29,7 µg/m3. Rok 2014: průměrná roční koncentrace za rok činila 25,5 µg/m3. Indikátor SPRM D. I5 Průměrná roční koncentrace polétavého prachu v ovzduší
bě dobrá a jsou dodržová ny imisní limity s velkou rezervou. Koncentra ce PM10 se nedaří neustále snižovat. Město má navíc zajištěno pravideln é měření imisních koncentra cí od dvou nezávislý ch organizac í . Je zajištěna pravideln á údržba komunika cí a dalších ploch, čímž je snižována prašnost. Město je členem Národní sítě Zdravých měst, probíhá aktivní komunika ce mezi odborem životního prostředí, dalšími odbory městskéh o úřadu a veřejností. Město pořádá osvětové kampaně za účelem osvěty v oblasti životního prostředí (voda, odpady, alternativ ní energie, ovzduší apod.).
apod.).
2.4.2 Má obec problémy se znečišťováním ovzduší z lokálních topenišť? Jaká opatření obec činí? Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2013 Hlavním zdrojem znečišťování ovzduší je doprava, město podporuje na všech úrovních plánovanou realizaci obchvatu města. V případě lokálních topenišť v okrajových částech města, kde se vyskytují přece jen ve větší míře, je prováděna zejména v topné sezóně osvěta informačními články v místním tisku (měsíčník radnice Chrudimský Zpravodaj). Pro ověřování stavu ovzduší se ve městě provádí od roku 2007 měření kvality ovzduší mobilním měřícím vozem HORIBA. Jsou sledovány koncentrace PM10, SO2, NOx, CO a troposférického ozónu. Měření jsou pravidelně prováděna v ulici Požárníků a Husova, vytipovaných jako obydlené lokality s průměrnou hustotou dopravy, jednorázově byla měření provedena i v nejzatíženější ulici Palackého a v historické části města na náměstí.
2.4.C Sledování koncentrací dalších problémových látek (SO2, NOx, apod.) Hodnota indikátoru 2.4.C: Bylo prováděno ve sledovaném období roku 2011 a 2012.
Stav ovzduší v Chrudimi je jistě též částečně ovlivňován průmyslovými znečišťovateli v nedalekých Pardubicích, jejich konkrétní vliv lze ale jen těžko odhadovat vzhledem k obecně komplikovanému vývoji stavu ovzduší, závisejícímu na aktuálních meteorologických podmínkách.
CO jsou hluboce podlimitní (méně než 10% imisního limitu), nejvyšší změřené hodinové hodnoty NO2 nedosáhly ani 50% hodinového imisního limitu 200 µg/m3, nejvyšší změřené hodnoty ozónu se pohybovaly kolem 60 µg/m3, což je 50%imisního limitu, jehož má být dosaženo na území republiky (aktuální data za rok 2011).
Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015 Hlavním zdrojem znečišťování ovzduší je dálkový přenos, doprava, lokální topeniště. Město připravuje odvedení dopravy z centrální části města vybudováním přivaděče od mostu Generála Chábery, a ve východní části města vybudování východního obchvatu . V případě řešení lokálních topenišť město mělo připravený dotační program pro své občany na odstranění lokálního vytápění tuhými palivy, který však obyvatelé města nevyužili a z tohoto důvodu byl pozastaven. Dále má dotační program na solární ohřev TUV, který je hojně využíván s tím, že poskytnutím této dotace se občan dlouhodobě zavazuje k vytápění s minimálním vlivem na životní prostředí . Rovněž provádí , zejména v topné sezóně, osvětovou a informační kampaň. (Články Radniční zpravodaj, webové stránky města, atd. Zpravodaj). Pro ověřování stavu ovzduší se ve městě provádí od roku 1989 měření kvality ovzduší stacionárním měřícím zařízením HORIBA. Jsou sledovány koncentrace PM10, SO2, NOx, CO,O3,H2S, CS2 a gravimetrického prachu. Výsledky měření jsou kontinuálně zveřejňovány na informační tabuli na Mírovém náměstí. město poskytuje příspěvky na solární ohřev TUV s podmínkou trvalého odstavení kotlů na tuhá paliva u koncentrací H2S, CS2 definován roční limit a u denních limitů jsou pouze definovány doporučené koncentrace. Relativní četnost překračování doporučených koncentrací v roce se pohybuje řádově v jednotkách procent. Město Litoměřice zahájilo poskytování příspěvků občanům na pořízení solárního ohřevu vody v roce 2000. Do současné doby bylo zrealizováno 258 instalací o souhrnné ploše kolektorů ve výši cca 2 500 m2. Celkem od roku 2000
2.4.C Sledování koncentrací dalších problémových látek (SO2, NOx, apod.) Hodnota indikátoru 2.4.C: ANO
+2 koncentra ce ostatních znečišťují cích látek v ovzduší jsou dlouhodo bě hluboce podlimitní. Město dlouhodo bě podporuje rozvoj využívání obnovitel ných zdrojů pro vytápění
souhrnné ploše kolektorů ve výši cca 2 500 m2. Celkem od roku 2000 do současnosti bylo vyplaceno cca 8 000 000 Kč na příspěvky občanům na pořízení solárního ohřevu TUV.
2.4.3 Jaké jsou hlavní zdroje znečištění ovzduší na území města (např. 10 největších znečišťovatelů, dle evidence krajského úřadu) a jaká opatření ke snížení emisí byla učiněna? Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015 ve městě je relativně málo zdrojů znečištění
+1 V posledníc h 20 letech se podařilo ekologizo vat případně odstranit prakticky všechny stacionár ní zdroje znečištění ovzduší na území města. Poslední významný znečišťov atel ovzduší výtopna Energie Holding má instalován špičková tkaninový filtr a v letošním roce bude instalovat odsíření spalin. Probléme m zůstává doprava a dálkový přenos.
největším znečišťovatelem je místní výtopna Energie Holding a doprava město zavádí opatření na snižování znečištění: podpora využívání solárních panelů rozvoj geotermální projektu důsledná kontrola při povolování nových výroben
2.4.4 Další informace k tématu Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015 Plocha izolační zeleně
V územním plánu nejsou navrženy žádné plochy izolační zeleně. Na území města se nenachází žádná lokalita kde by izolační pás zeleně bylo možno smysluplně realizovat. Izolační zeleň je realizována pouze při rekonstrukci kontejnerových stání na TKO, které chrání před větrem, přehříváním(zápachem) a únikem odpadu do okolí.
2.4.B Délka realizovaných pásů izolační zeleně / celková délka existujících a navržených pásů zeleně
1 V Litoměřicí ch není realizová na výsadba
pásů zeleně
přehříváním(zápachem) a únikem odpadu do okolí.
Hodnota indikátoru 2.4.B: 0%
výsadba pásů izolační zeleně. Zelení jsou izolovány pouze kontejner ová stání na TKO.
Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015 Úklid veřejných prostranství
2.4.D Plocha veřejných zpevněných ploch v obci ošetřovaná v průběhu roku zametáním nebo jiným způsobem jako ochrana před prašností
Údržbu veřejných prostranství zajišťují Technické služby Litoměřice dle plánu zimní a letní údržby. Podle potřeby je prováděno kropení ulic na základě aktuální meteorologické situace . Technické služby vedou evidenci ošetřovaných ploch komunikací a chodníků .
Hodnota indikátoru 2.4.D:
+1 Čištění komunika cí je intenzívní, avšak zároveň dochází k prašnosti při vlastním čištění.
Údržbu veřejných prostranství zajišťují Technické služby Litoměřice dle plánu zimní a letní údržby. Podle potřeby je prováděno kropení ulic na základě aktuální meteorologické situace . Technické služby vedou evidenci ošetřovaných ploch komunikací a chodníků . V posledních letech se výrazně zvýšilo čištění komunikací o čemž svědčí i výrazný nárůst uličních smetků. 2012 185t, 2013 271t, 2014 569t
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2013 V územním plánu jsou navrženy plochy izolační zeleně podél navržené trasy obchvatu města a dále kolem průmyslové zóny Západ. Stavba obchvatu nebyla dosud zahájena, izolační pásy nebyly tedy dosud realizovány. Průmyslová zóna Západ také zatím není využita celá, ani zde není izolační pás realizován.
2.4.B Délka realizovaných pásů izolační zeleně / celková délka existujících a navržených pásů zeleně Hodnota indikátoru:
Pro výhledový rozvoj města jsou vymezeny dva velké soubory plochy jako územní rezervy. Při rozvoji města severním směrem je navrhováno cca 26 ha pro bydlení individuální v rodinných domech, městské, příměstské (BI) doplněných o 1,5 ha ochranné a izolační zeleně (ZO) a 24 ha zeleně na veřejných prostranstvích (ZV).
Hodnota indikátoru: 0%
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2013 Údržbu veřejných prostranství zajišťují Technické služby Chrudim 2000 spol.s. r.o.. Dvakrát ročně (na jaře a na podzim) probíhá blokové čištěni ulic a veřejných prostranství. Podle potřeby je prováděno kropení ulic.. Technické služby vedou evidenci ošetřovaných ploch v km komunikací a chodníků a ploch náměstí. Proto byl indikátor vyplněn tímto způsobem. Další doplnění k této oblasti obsahuje dodatek auditu – příloha č. 8 Příloha: prilohac.8dodatek_auditu_1.zip
2.4.D Plocha veřejných zpevněných ploch v obci ošetřovaná v průběhu roku zametáním nebo jiným způsobem jako ochrana před prašností Hodnota indikátoru: Je ošetřováno 19949 m2 náměstí, 122 km komunikací a 150 km chodníků, blokové čištění ulic je prováděno 2x ročně, kropení v průměru 500x za rok.
...PŘEHLED AKTUÁLNÍCH KOMPLETNÍCH AUDITŮ
