Rozhovor s botanikem Václavem Vûtviãkou
2
Ochrana bíl˘ch strání
4
V˘sledky z registru zneãi‰Èování
5
ARNIKUM
Lep‰í paragrafy pro stromy
6
ČTVRTLETNÍK SDRUŽENÍ ARNIKA
1-2006 4-2008
V˘let k sousedÛm za Ïivou vodou MÛÏe Rámcová smûrnice o vodách pfiinést nûco i obyãejn˘m lidem, tfieba rybáfiÛm, vodákÛm nebo dûtem ze základní ‰koly? Nûkolik pfiíkladÛ mohli vidût úãastníci záfiijové studijní cesty do Nûmecka. V˘let byl první akcí spoleãného projektu Arniky a nûmeckého sdruÏení Grüne Liga. Jmenuje se „Best Practice - pfiíklady z Nûmecka a âeské republiky“ a mûl by probíhat po dva roky. ezi dvaceti úãastníky byli zástupci nûkolika obãansk˘ch sdruÏení, úfiedníci z obcí, pracovníci Agentury ochrany pfiírody a krajiny âR a Ústavu pro ekopolitiku, ale i starosta malé obce z Vysoãiny a nûkolik studentÛ. V Nûmecku se k nám pfiidali lidé ze sdruÏení Grüne Liga a místních organizací a spolkÛ.
M
Vydfií centrum Velmi zajímavé projekty, které umoÏÀují pfiirozen˘ návrat vydry fiíãní, probíhají na fiece Ise a okolí. Díky spolupráci vodohospodáfiÛ, zemûdûlcÛ i ‰iroké vefiejnosti postupnû oÏívá fieka i nedávno je‰tû fádní krajina kolem ní. Lidé znovu zprÛchodnili fieku pro ryby, obojÏivelníky i savce a umoÏnili jí téci volnûji. Do krajiny se vracejí stromy a kefie. Pfii silnûj‰ích de‰tích jiÏ nevznikají tak snadno záplavy. Koryto fieky navíc nepotfiebuje
pravidelné nákladné udrÏování jako dfiíve. V obci Hankelsbüttel vyrostlo celé „Vydfií centrum“. Vydra je maskotem ekologické v˘chovy, pfiibliÏuje zmûny v krajinû politikÛm, úfiedníkÛm i laické vefiejnosti. KaÏd˘ den v centru probíhá nûkolik programÛ pro dûti i dospûlé náv‰tûvníky. Zde jsme se napfiíklad dozvûdûli, „co má moje garáÏ spoleãného s vydrami“. Jeden z modelÛ totiÏ názornû ukazuje, proã by ve mûstech nemûly b˘t jenom samé zpevnûné plochy, odkud voda rychle zmizí do kanálu. Nejvût‰ím lákadlem centra jsou v˘bûhy s Ïiv˘mi zvífiaty. Nás nejvíc zaujaly, také díky poutavému v˘kladu o‰etfiovatele, právû vydry.
Patronát nad potokem
Potoky v níÏinách okresu Harburg jsou zregulované, v‰ude stejnû hluboké a zanesené pískem splaven˘m z intenzivnû obdûlávan˘ch polí. Voda v nich je témûfi bez Ïivota, pfiestoÏe je velmi ãistá. Rybáfii musí rybí plÛdek umûle odchovat a teprve vût‰í ryby mohou vypustit do potokÛ. S nûkolika místy, kde lidé na oÏivení tokÛ pracují, nás seznámil odborník na revitalizace Dr. Ludwig Tent. Dobrovolníci pod jeho vedením upraví koryto ‰tûrkem a kameny nasbíran˘mi v okolních polích. ·tûrkové lavice, kamenné hrázky a polohrázky vytvofií v potoce místa s rychleji i pomaleji proudící vodou a místa mûlãí i hlub‰í. Rychle tekoucí pefieje jiÏ písek nezaná‰í, voda potok sama ãistí. Rybáfii pomocí agregátu se slab˘m elektrick˘m proudem Je dobfie, pokud podél toku ovûfiují stav rybí populace. Foto: Katefiina Kolafiíková pokraãování na str. 3 3
Za pût minut dvanáct V listopadu probíhá jeden nenápadn˘ svátek - Den nenakupování neboli „Buy Nothing Day“. Myslím si, Ïe je neprávem opomíjen˘. Nákupem rozhodujeme nejen o mnoÏství obalÛ a toxick˘ch látek, ale také o energii a surovinách pouÏit˘ch na v˘robu vûcí, které tfieba ani nepotfiebujeme. Je docela zajímavé, Ïe ãím více ãlovûk vydûlává, tím více takov˘ch „nezbytn˘ch“ vûcí potfiebuje a hromadí. KdyÏ jsem nastupovala na rodiãovskou „dovolenou“ ohodnocenou platem 3600 Kã mûsíãnû, fiekla jsem si - fajn, zkusím s tím vyÏít. Zaãala jsem více pfiem˘‰let o tom, co nakupuji - nákup jídla jednou t˘dnû a pouze to, co doma chybûlo (jak uÏiteãné jsou seznamy!), nûkteré dûtské obleãení mi pÛjãily kamarádky a do krámÛ jsem se s dítûtem stejnû moc ãasto nedostala. Více jsem zaãala chodit do knihovny a kníÏku si koupila aÏ po pfieãtení, kdyÏ jsem zjistila, Ïe ji doma opravdu chci mít. Naopak nûkteré tituly z domova putovaly darem do místní knihovny, stejnû tak jako hraãky a nadbyteãné obleãení do charity… Pfiijde mi ‰koda slavit Den nenakupování pouze poslední listopadovou sobotu. Hned po tomto svátku zaãíná advent doprovázen˘ vánoãní nakupovací horeãkou. Tak se drÏte a uÏijte si Vánoce i bez zbyteãn˘ch nákupÛ. Lenka Petrlíková Ma‰ková spoluzakladatelka Arniky
2
ROZHOVOR
Václav Vûtviãka: Proporcionalita zastavûné plochy a plochy
zahrad, stromofiadí a parkÛ by mûla b˘t vyváÏená Václav Vûtviãka je znám˘ ãesk˘ botanik. V minulosti pÛsobil napfiíklad jako fieditel Botanické zahrady Pfiírodovûdecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Napsal fiadu odborn˘ch publikací a v roce 2004 obdrÏel cenu Vojtûcha Náprstka za popularizaci vûdy. Jeho kniha Stromy a kefie vy‰la v 35 vydáních v mnoha zemích. Známé jsou také jeho rozhlasové pofiady, které byly nedávno vydány i v kniÏní podobû. Ve ‰tifiínském zámeckém parku jsme se s panem Vûtviãkou bavili o jeho oboru a ochranû pfiírody. ❊ Kolik druhÛ stromÛ Ïije u nás ve volné pfiírodû? To vám málokdo fiekne, já jsem to nikdy nepoãítal. Tuzemská flóra má podle nûkter˘ch 2,5 tisíce druhÛ, podle jin˘ch skoro 3,5 tisíce druhÛ a mûní se to generace od generace botanikÛ. Jako názorn˘ pfiíklad mÛÏe slouÏit objev mého kolegy pana doktora Kovandy. Pfied lety v âeském stfiedohofií v rámci komplexu jefiábu muku rozli‰il hybridní roj jefiábÛ, z nichÏ nûkteré se spoleãn˘mi vlastnostmi popsal jako nové druhy. Popsal mezi nimi také jefiáb ãesk˘, kter˘ poslouÏil jako dobrá záminka pro odmítání dálnice vedoucí pfies âeské stfiedohofií. Vrátím se k va‰í otázce. Já nejsem v této chvíli schopen fiíct pfiesn˘ poãet, ale kdyÏ budu hodnû vágní, tak u nás rostou desítky pfiírodních druhÛ dfievin. Vyhnu se rÛÏím a ostruÏiníkÛm, to bychom pak mohli poãítat do nekoneãna. ❊ Jste znám˘ pro ‰ífiení vûdeck˘ch poznatkÛ mezi vefiejnost. Kdy a proã se stal z vûdce Vûtviãky popularizátor svého oboru? Já se domnívám, Ïe popularizátor se ze mû je‰tû zdaleka nestal. Bráním se tomu, aby nás vefiejnost vnímala jako potrhlé uãence, ktefií pobíhají s botanickou torbou a síÈkou na mot˘ly. Velmi mû zlobí, kdyÏ mi nûkdo naservíruje z oboru, kter˘ tfieba pfiíli‰ neznám, nûjaké nepfiesnosti. Z tûchto dÛvodÛ jsem se proto snaÏil ten nበobor lidem zpfiístupnit, aby jej chápali jako objektivní realitu a ne jako v˘mysl potrhl˘ch vûdcÛ.
❊ Bûhem nedávné konference vûdci z Ekologické komise Akademie vûd kritizovali pfiístup Prahy ke stromÛm a zelen˘m plochám. Dfieviny dokáÏí zachycovat nebezpeãn˘ polétav˘ prach, na kter˘ se nabalují napfiíklad rakovinotvorné látky. Jejich úbytek mÛÏe vést ke zv˘‰ení nemocnosti dûtí atd. Jak se díváte na tento problém? Já nejsem odborník na imisní látky. V této chvíli nemám dostatek vûcn˘ch argumentÛ, ale nemyslím si, Ïe by to bylo aÏ tak dramatické. Máte-li na mysli proluky, které se rozmanit˘m zpÛsobem zastavují a kde byly doãasné parãíky, tak jejich pozitivní vliv se podle mého soudu nadhodnocuje. Nemám pro to ale Ïádná mûfiení, jde pouze o mÛj vlastní názor. Aby urãitá plocha mûla vedle estetického vlivu i vliv na sniÏování hluãnosti, pra‰nosti apod., tak by podle mého soudu musela b˘t mnohahektarová. Co mi opravdu vadí je, Ïe není pamatováno na vyváÏenou proporcionalitu zastavûné plochy a plochy zelenû. Ideální by bylo stanovení urãité hranice, která by fiíkala, kolik zelenû musí na zastavûnou plochu pfiipadat. To je ale v na‰ich podmínkách bohuÏel utopie. ❊ Dûlají neziskové organizace chránící pfiírodu dobrou práci? Je jich tfieba nebo není? Jejich hlavní pÛsobi‰tû by mûlo b˘t v práci osvûtové, didaktické. Tyto organizace by mûly nahrazovat to, naã oficiální vûda, jak se zdá, nemá nebo nechce mít ãas. Ve chvíli, kdy se neziskové ekologistické organizace zamûfiují pfiedev‰ím na rozporování, odkládání staveb, tak pÛsobí víceménû destruktivnû.
❊ Arnika se ãasto zab˘vá kácením stromofiadí u silnic. Obvykl˘m argumentem pro vykácení je sníÏení nehodovosti. Co si o tom myslíte? Pfied dvaceti, moÏná i více, lety jsem se úãastnil celostátního jednání, kde se projednávala pfiipravená státní norma, podle níÏ tfiicet metrÛ od dálnice a deset metrÛ od silnice první tfiídy nemûl stát Ïádn˘ strom. Nakonec nepro‰la, ale takto ne‰Èastnû se u nás uvaÏuje permanentnû. Na podobné Václav Vûtviãka, botanik a zámeck˘ zahradník téma jsme s panem reÏisérem ·krlanparku ve ·tifiínû. Foto: Jan Losenick˘, Arnika tem kdysi vytvofiili i krátk˘ film „Strom, nebo auto“. ZároveÀ je ale dobré si uvûdomit, Ïe alej je artefakt, krajinn˘ ❊ Je známou vûcí, Ïe z letokruhÛ lze urãit poãet vegetaãních prvek, kter˘ tu je krátkou dobu. Pokud bych to mûl vzít opravdu období i rozpoznat, jak se stromÛm v konkrétním roce dafiiz gruntu, tak první oficiální silnice byly budovány teprve za Karlo. Dá se ale z letokruhÛ poznat tfieba i vliv emisí, prÛmyla IV. Tehdy bylo stanoveno, Ïe silnice musí b˘t tak ‰iroká, aby se slového zneãi‰tûní? na ní vyhnuly dva formanské vozy. Dal‰í podmínkou bylo, aby Ano, to urãovat lze. âesk˘mi specialisty v tomto oboru jsou pfiepfiibliÏnû sto metrÛ od silnice nebyl Ïádn˘ porost stromÛ nebo dev‰ím inÏen˘r Jaroslav Dobr˘ a inÏen˘r Josef Kincl, ktefií pokrakefiÛ, kde by se mohli skr˘vat lapkové. To platilo aÏ do panování ãují v dendrochronologické ‰kole prosazované u nás panem inÏeJosefa II., kdy se zaãaly aleje vysazovat. Jde tedy o záleÏitost stan˘rem Bohuslavem Vin‰em. Dnes se dendrochronologie nezab˘vá rou 250, maximálnû 300 let. pouze urãováním stáfií dfieva. Na letokruzích se sleduje napfiíklad i sluneãní aktivita nebo právû imisní zatíÏení a dal‰í vnûj‰í vlivy. pokraãování na str. 3 3
REPORTÁÎ pokraãování ze strany 2 Aleje ãeskou krajinu bezesporu nádhernû dotváfiejí a manifestují. Já si nedovedu na‰i zem bez alejí pfiedstavit, aÈ uÏ jsou ovocné, lipové nebo jiné. Ale pÛsobí jako celek, nelze je doplÀovat. Domnívám se, Ïe dokud u aleje není uhynul˘ch asi padesát procent stromÛ, tak je nutné o stromy peãovat a dbát na to, aby byly v takovém stavu, kter˘ by neohroÏoval komunikaci propadáváním vûtví, polomy nebo v˘vraty. Pokud ale alej pfiekroãila svÛj zenit a více neÏ polovina stromÛ je mrtvá nebo v dezolátním stavu, tak je nutné vzít pilu a následnû vysadit alej znova pro pfií‰tí generace.
3
❊ Úbytek rostlinn˘ch druhÛ - je to realita? Vzhledem k tomu, jak˘m zpÛsobem ub˘vá tropick˘ch de‰tn˘ch lesÛ, ale i jin˘ch porostÛ, na zemûkouli dennû dochází k úbytku rostlinn˘ch druhÛ a organizmÛ vÛbec. Má to ale nûkolik háãkÛ. Posuzujeme pouze tu etapu, kterou obsáhneme sv˘m vlastním Ïivotem, nebo kam aÏ sahá na‰e historie. To je naprosto zanedbateln˘ zlomek celkového v˘voje Ïivota. Katastrof nebo pfiíãin, které v geologické minulosti znamenaly vyhynutí tisícÛ druhÛ, tady uÏ bylo nûkolik. V prognózách bych byl velice opatrn˘, ale naprosto souhlasím s tím, Ïe neprozkoumané ãásti Zemû valem ub˘vají a mizí tam druhy, které jsme dosud nepoznali. ❊ Jak se díváte na rÛzné katastrofické scénáfie, které jsou zmiÀovány v souvislosti se souãasn˘mi ekologick˘mi hrozbami, jako je globální oteplování, nedostatek vody apod.? Já si pamatuji, Ïe se je‰tû pfied pár lety stejn˘m hlasem mluvilo o pfiicházející dobû ledové. Nikdo do této chvíli nedokáÏe stoprocentnû fiíct, nakolik je globální oteplování zpÛsobené pfiirozen˘m v˘kyvem teplot a nakolik lidsk˘m vlivem. Nepopiratelnou skuteãností je úbytek lesÛ. Nemluví se ale o tom, Ïe 51 procent úbytku lesÛ se net˘ká tropick˘ch lesÛ, ale seversk˘ch (boreálních) lesÛ v Severní Americe - v Kanadû a zejména na Sibifii. Pfiitom právû na
¤eka Wümme a mûsto Brémy Dal‰í zajímavé místo v fiadû tûch, která jsme bûhem ãtyfi dnÛ v Nûmecku vidûli, byl jedin˘ nûmeck˘ jez na Labi. Po jedné stranû fieky je pfiechod pro migrující ryby. âást ryb jej ale nedokáÏe najít, proto se na opaãné stranû fieky chystá stavba druhého rybího pfiechodu.
Sibifii je revitalizace vytûÏen˘ch lesÛ kvÛli mrazu a tzv. permafrostu, trvale nebo dlouhodobû zmrzlé pÛdû, velmi obtíÏná. Neoddiskutovatelnou skuteãností je bohuÏel také zneãi‰tûní mofií, které pfiesáhlo moÏnosti jejich samoãi‰tûní. ❊ Doãetl jsem se o vás, Ïe se zajímáte o v˘tvarné umûní. O jak˘ druh, co vás na umûní zajímá? Jako konzument se zajímám zejména o kresbu a malbu, dfiíve jsem i kreslil, ale to uÏ je bohuÏel minulost. Velice mû zajímá v˘stavnictví. V botanické zahradû jsem kaÏd˘ rok uspofiádal kolem deseti v˘stav, v˘stavy jsem pofiádal i v PrÛhonickém parku a pokraãuji v tom i tady ve ·tifiínû. Kromû aranÏování v˘stav mû tû‰ilo také fotografování. S pfiíchodem digitálních fotoaparátÛ jsem ale fotografovat pfiestal. Mne bavila hlavnû temná komora a hra s fotografií pfii jejím zvût‰ování. ❊ Obdivuji mnoÏství ãinností, které stihnete kvalitnû dûlat – práce v rozhlasu, botanická poradna, pfiedná‰ky a zamûstnání. Prozradíte mi recept na takovou produktivitu? Nevím jestli v‰echno dûlám kvalitnû, ale recept mám. Spoãívá v absolutním nepofiádku v osobním Ïivotû a ve svém nejbliωím okolí. Na svém pracovním stole v práci i doma mám v‰echny vodorovné plochy zaplnûné nedodûlky. ZachraÀují mû koneãné termíny, nakonec mû vÏdy pfiinutí slíbenou práci udûlat. ❊ Mátû nûjakou oblíbenou my‰lenku, která vás provází Ïivotem? Mám a je stra‰ná a kaÏdého pfied ní varuju. Saint-Exupéry napsal úÏasnou knihu, v níÏ je li‰tiãka, která se snaÏí pfiimût malého prince, aby si ji ochoãil. A konãí to vûtou, kterou já mám jako Ïivotní motto: „Jsi odpovûdn˘ za v‰echno, co k sobû pfiipoutá‰.“ To se t˘ká partnersk˘ch vztahÛ a vÛbec v‰eho. Jan Losenick˘
Revitalizace ãásti toku fieky Wümme patfií k tûm vût‰ím projektÛm. Navazuje na chránûná území soustavy NATURA 2000. Uvolnûné koryto fieky a obnovené poloslepé rameno umoÏÀuje rozlití záplavov˘ch vod v lukách a chrání mûsto Brémy pfied povodnûmi. ¤eku Wümme jsme poznali opravdu zblízka - revitalizovanou ãást jsme sjíÏdûli na kánoích. Na sam˘ závûr cesty jsme se mohli podívat, jak je moÏné pozvolné oÏívání potoka ovûfiit. PouÏívá se k tomu agregát se slab˘m elektrick˘m proudem. Na urãité ãásti potoka jsou ryby lehce omráãeny a opatrnû vyloveny. Tak je moÏno pfiesnû urãit, kolik ryb, v jaké ãetnosti a stáfií se v urãitém úseku vyskytují. Nûmeãtí vodohospodáfii díky tomu vûdí, Ïe zlep‰ení struktury dna vodních tokÛ napomáhá ke zv˘‰ení diverzity v tocích, které obhospodafiují. A k tomu právû Rámcová smûrnice o vodách slouÏí - umoÏÀuje najít na vodních tocích místa, která stojí za to zlep‰it. âasto to není ani tak sloÏité a nákladné, jak Silniãní podchod pro Ïivoãichy, pfiedev‰ím pro vydry, by se na první pohled zdálo. které v noci cestují podél toku a hledají nová teritoria. Foto: Vendula Kubaãáková, Arnika Jana Vitnerová
pokraãování ze strany 1 nejsou pole, ale louky a pastviny a na nich stromy a kefie. Do potoka se brzy vrátí drobné organismy a vodní rostliny, vyskytuje se zde víc druhÛ ryb. Mladé ryby totiÏ nacházejí více vhodné potravy a mezi kameny a ‰tûrkem také pfiirozen˘ úkryt. Rybáfii u‰etfií znaãné prostfiedky, protoÏe umûl˘ odchov ryb je zbyteãn˘. V‰echny projekty, kter˘m se zde fiíká „Patronát nad potokem“, probíhají za silného zapojení vefiejnosti. V jedné obci jsou to mladí hasiãi, jinde rybáfisk˘ krouÏek pfii místní ‰kole ãi jin˘ zájmov˘ spolek. Nûktefií se snaÏí získat prostfiedky i na vût‰í projekty, napfiíklad obnova meandrujícího ramene fieky Fintau byla ãásteãnû hrazena z v˘tûÏku loterie, kterou místní lidé uspofiádali.
3
3
4
program OCHRANA P¤ÍRODY
Ochranou „bíl˘ch strání“ T˘m Bofiena pokraãuje v jedné z nejstar‰ích ochranáfisk˘ch tradic u nás V âeském stfiedohofií, Polabí a na dal‰ích místech âeské kfiídové tabule lze nalézt unikátní, botanicky a zoologicky velmi bohaté lokality. Souhrnnû b˘vají oznaãovány jako „bílé stránû“. Jsou pfiírodním dûdictvím, jehoÏ pÛvod sahá aÏ do druhohor. Pfied sedmdesáti milióny lety bylo na tûchto místech rozsáhlé kfiídové mofie, které dalo základ pro vznik opuk a jílu. Díky specifick˘m podmínkám opukového nebo jílového podkladu a teplému su‰‰ímu klimatu se na bíl˘ch stráních vyvinuly ojedinûlé ekosystémy. T˘m Bofiena o nûkteré z nich peãuje jiÏ skoro tfiicet let. ázev „bílé stránû“ vznikl z bílé barvy pÛdy na povrchu ãásti z nich. Tato území leÏí na prudk˘ch svazích v okolí fiek Labe, Ohfie a nûkter˘ch jejich pfiítokÛ, napfiíklad Cidliny. Erozí do‰lo k obnaÏení pÛdy a geologického podloÏí, které má vût‰inou bílou ãi svûtlou barvu. Nejznámûj‰í a nejproslulej‰í je Bílá stráÀ u Pokratic v Litomûfiicích, která byla chránûna uÏ pfied druhou svûtovou válkou místním nûmeck˘m vlastivûdn˘m spolkem. Jedná se o jedno z nejstar‰ích chránûn˘ch území v Severních âechách.
N
Bílé stránû se od sebe li‰í a kaÏdá z nich je nûãím v˘jimeãná. DÛvodem je odli‰nost jejich geologického základu. MÛÏe b˘t tvofien nepevn˘mi a kyselej‰ími jíly, slíny, které jiÏ obsahují pfiímûs vápence, nebo slínovce, coÏ jsou pevné vápnité slíny s obsahem písku. Rozdílnost bíl˘ch strání je dána také jejich sklonem, orientací ke svûtov˘m stranám i vlivy ãlovûka. V‰echny se ale nacházejí v teplé oblasti âeské republiky. Napfiíklad v oblasti Poohfií se jedná o jedny z nejteplej‰ích a souãasnû i nejsu‰‰ích oblastí na‰í zemû.
Bílá stráÀ na úpatí vrchu Milá. V horní ãásti sadu nad bílou strání se nachází stepní vegetace s v˘skytem kavylu, kozince bezlodyÏného a divizny brunátné. Foto: âestmír Vitner
Druhová rozmanitost DÛleÏit˘m znakem bíl˘ch strání je nev‰ední druhová pestrost flóry i fauny. Bûhem vegetaãního období na nich lze pozorovat nové a nové rozkvétající bylinné druhy. Urãité rostliny dokáÏou Ïít jen tehdy, najdou-li v pÛdû konkrétní druh mikroorganismu. Takovou symbiózu vytváfií kofienov˘ systém nûkter˘ch hoficovit˘ch druhÛ (hofieãky, zemûÏluãe) s niωími houbami. Jde o víceleté druhy, které mohou kvést aÏ v druhém roce Ïivota nebo je‰tû pozdûji. Napfiíklad nûkteré vstavaãovité rostliny mohou vykvést aÏ patnáct let poté, co
jejich semínko vyklíãilo. Rostlinnou pestrost doprovází velká rozmanitost fauny, tfieba plazÛ nebo bezobratl˘ch. Urãité druhy hmyzu jsou pfiímo vázány na konkrétní rostliny. K chránûn˘m rostlinám, které se vyskytují na bíl˘ch stráních spravovan˘ch T˘mem Bofiena patfií napfi. len Ïlut˘, hadí mord ‰panûlsk˘ nebo sasanka lesní. Z fauny mÛÏeme jmenovat nev‰edního brouka majku obecnou, mot˘la otakárka fenyklového nebo tfieba je‰tûrku obecnou.
Historie T˘mu Bofiena 1979 - Skupina studentÛ bílinského gymnázia zakládá T˘m Bofiena. Název vznikl podle jména vûdmy, která údajnû Ïila na hofie Bofieni u Bíliny. 1985 aÏ 94 - Probíhá stûhování ohroÏen˘ch druhÛ rostlin z území, která jsou zasypávána vytûÏenou hlu‰inou. 1989 - T˘m pÛsobí jako souãást sdruÏení Dûti Zemû. 2002 - T˘m Bofiena se stává jednou z poboãek Arniky. 2007 - Nedaleko Lipské hory se koná první víkendov˘ tábor. Vût‰ina bíl˘ch strání má zaruãenu zákonnou ochranu, jiná, stejnû zajímavá a cenná území, se bohuÏel ocitají v pozadí zájmu. Právû na tyto lokality je upfiena pozornost T˘mu Bofiena. Je tfieba si uvûdomit, Ïe ochrana bíl˘ch strání není pouhou ochranou urãit˘ch druhÛ rostlin a ÏivoãichÛ. Péãe a ochrana se t˘ká cel˘ch ekosystémÛ. DÛleÏité je svahy po odkvûtu rostlin pokosit. Tím se pfiedchází pfiíli‰nému rozrÛstání travin a také ‰ífiení náletov˘ch dfievin. Bílé stránû jsou ohroÏeny hlavnû lidskou ãinností: ãern˘mi skládkami, neÏádoucím obohacováním pÛdy Ïivinami z okolních polí, snahou o jejich zastavûní a vandalismem. Vyr˘pávání atraktivních rostlin zahrádkáfii nebo motokrosové dovádûní motorkáfiÛ cenn˘m lokalitám také zrovna neprospívá. T˘m Bofiena peãuje o zachování druhové bohatosti na nûkolika lokalitách. Jednou z nich je bílá stráÀ pod Lipskou horou nedaleko obce Medvûdice v centrální ãásti âeského stfiedohofií. Tento pozemek má T˘m Bofiena dlouhodobû v pronájmu a v minulosti na nûj pfiestûhoval ohroÏené druhy rostlin z prostoru souãasné radovesické v˘sypky. Dal‰í pozemek leÏí u obce Îelenice naproti hofie BofieÀ, i sem byly v minulosti pfiestûhovány ohroÏené rostliny, kter˘m hrozilo zasypání hlu‰inou z dolu. V rámci projektu T˘mu Bofiena je od roku 2007 zkoumána lokalita na úpatí vrchu Milá poblíÏ stejnojmenné obce. Od leto‰ního roku se t˘m zamûfiil také na lokalitu severozápanû od Slavûtína u Loun, kde na sebe navazují biologicky a ekologicky cenné porosty mokfiadních luk, rákosin a luÏních lesÛ v nivû fieky Ohfie. Péãe o pozemky neprobíhá pouze formou brigád. V záfií T˘m Bofiena pofiádal u osady Skalice nedaleko Lipské hory uÏ druh˘ víkendov˘ tábor. „Ukázalo se, Ïe tábor je velmi zajímavou a pro vefiejnost pfiitaÏlivou aktivitou pro trávení volného ãasu. Doufejme, Ïe se tábory T˘mu Bofiena stanou do budoucna tradicí a poãet zájemcÛ o tento typ pomoci pfiírodû se bude zvy‰ovat,“ uvedl vedoucí t˘mu Mgr. Franti‰ek Kraus. âestmír Vitner, spolupracovník sdruÏení Arnika
program TOXICKÉ LÁTKY A ODPADY
5
IRZ 2007 - k tradiãním zneãi‰ÈovatelÛm se pfiidávají
zpracovatelé dfieva a v˘robci umûl˘ch hmot Na konci záfií byly zvefiejnûny údaje o nejvût‰ích zneãi‰Èovatelích Ïivotního prostfiedí v âesku za rok 2007. V integrovaném registru zneãi‰Èování (IRZ) se objevilo celkem 1088 podnikÛ. Arnika z nahlá‰en˘ch údajÛ jiÏ poãtvrté sestavila Ïebfiíãky nejvût‰ích producentÛ ‰kodlivin. Vedle tradiãních pÛvodcÛ emisí a odpadÛ, jako jsou chemické továrny, hutû a elektrárny, se na nezvykle vysok˘ch pozicích umístily i dfievozpracující firmy, v˘robci izolaãních hmot nebo plastÛ. otvrdilo se, nakolik bylo prozíravé neomezovat povinnost nahla‰ování dat do IRZ jen na urãité prÛmyslové obory. Mluvãí Arniky Mgr. Zora Kasiková k tomu dodala: „Právû ze sektorÛ, jako je napfiíklad v˘roba plastÛ, jeÏ mûly z registru zmizet, dochází ke zvy‰ování únikÛ rakovinotvorn˘ch a mutagenních látek.“ K takov˘m „skokanÛm“ patfií napfiíklad L.A.S.T., s.r.o. z Teãovic vyrábûjící sklolaminátové prvky pro dûtská hfii‰tû a z dfievozpracujících firem pak Kronospan OSB Jihlava nebo Dfievozpracující druÏstvo v Lukavci.
P
sníÏit, ostatní naopak jejich objem oproti minulému období je‰tû zv˘‰ili. Na prvním a tfietím místû se umístily elektrárny spoleãnosti âEZ z Ústeckého kraje a na místû druhém ostravské hutû ArcelorMittal. Stejné pofiadí bylo i v loÀském roce. Îebfiíãek provozÛ vypou‰tûjících rakovinotvorné nebo potenciálnû rakovinotvorné látky jiÏ potfietí za sebou ovládla spoleãnost Deza, a. s., z Vala‰ského Mezifiíãí. Za minul˘ rok jich vypustila pfies 50 tun. Hned za ní je neratovická Spolana následovaná farmaceutickou spoleãnost Ivax Pharmaceuticals z Opavy. Nûkterá data z registru ov‰em pfiiná‰ejí i pozitivní zprávy. Napfiíklad z Lovochemie v Lovosicích se o více neÏ polovinu sníÏily úniky látek toxick˘ch pro vodní organismy. Firma Amati Denak Kraslice zase sníÏila o více neÏ tfii tuny emise trichlorethylen, látky karcinogenní a mutagenní. Na základû evropské smûrnice bylo také do registru zahrnuto 21 nov˘ch látek, nicménû z nich se objevilo hlá‰ení jen o jedné. Vût‰í v˘znam mûlo sníÏení ohla‰ovacích prahÛ pro dioxiny. Podrobné Ïebfiíãky nejvût‰ích zneãi‰ÈovatelÛ za konkrétní kraje a dal‰í informace k IRZ najdete na stránkách: www.bezjedu. arnika.org/irz.shtml.
Neradostné byly i v˘sledky t˘kající se skleníkov˘ch plynÛ. Z deseti hlavních zneãi‰ÈovatelÛ dokázali pouze dva své emise
Jan Losenick˘
Arnika odhalila pfiítomnost ftalátÛ ve ‰kolních pomÛckách Pfied zaãátkem ‰kolního roku nechala Arnika otestovat ‰kolní pomÛcky na pfiítomnost nebezpeãn˘ch látek. PrÛzkum byl zamûfien na v˘robky z PVC. Z v˘sledkÛ je zfiejmé, Ïe ftaláty se pouÏívají i pfii v˘robû ‰kolních potfieb. Jejich zv˘‰en˘ obsah byl zaznamenán ve v‰ech testovan˘ch pomÛckách. U sedmi z nich se dokonce jednalo o rizikov˘ ftalát DEHP. sm náhodnû vybran˘ch ‰kolních potfieb z PVC na Ïádost Arniky otestoval Institut pro testování a certifikaci, a. s., ve Zlínû (ITC). Obsah di-(2 ethylhexyl) ftalátu oznaãovaného jako DEHP se pohyboval v rozmezí od 9 % do 37 % hmotnosti v˘rob-
O
·kolní pomÛcky vyrobené z PVC obsahující ftaláty.
Foto: Arnika
ku. NejhÛfie dopadla pryÏ na gumování v podobû rozfiíznutého citronu dovezená spoleãností Donau-Design, s.r.o., z âíny. U ní ãinil podíl ftalátu 37,14 % z její celkové hmotnosti. O moÏn˘ch úãincích látky DEHP na lidské zdraví jsme vás informovali uÏ v pfiedcházejícím ãísle Arnika. Tato látka pÛsobí toxicky na reprodukãní systém, po‰kozuje kardiovaskulární systém, negativnû ovlivÀuje funkci ‰títné Ïlázy, hromadí se v játrech a ledvinách. Ftalát DINP neboli di-(isononyl)-ftalát obsahovalo ofiezávátko na tuÏky v podobû zajíce, taktéÏ vyrobené z PVC. Vlivy této chemikálie na lidské zdraví zatím nebyly podrobnû zkoumány. U zvífiat byly ov‰em prokázány toxické úãinky na játra, ledviny a karcinogenita. Spotfiebitelé moÏnost rozpoznat, zda v˘robek obsahuje nebezpeãné ftaláty, nemají. „Rodiãe by se proto mûli nákupu ‰kolních pomÛcek z PVC vyhnout. Alternativ existuje celá fiada. Obaly mohou b˘t vyrobeny napfiíklad z polyethylenu, ofiezávátka na tuÏky se bûÏnû dûlají kovová, penály mohou b˘t z textilu atd.,“ fiekla vedoucí kampanû „Nehrajme si s PVC“ Miroslava Jopková. Náklady na testování pomÛcek jsou vysoké, a proto Arnika nechala otestovat pouze osm v˘robkÛ. Je ale velmi pravdûpodobné, Ïe ftaláty obsahují i dal‰í ‰kolní pomÛcky vyrobené z PVC. ·est nejrizikovûj‰ích ftalátÛ vãetnû DEHP a DINP bylo kvÛli sv˘m negativním úãinkÛm na lidské zdraví omezeno v hraãkách a v˘robcích péãe o dûti. Arnika chce prosadit, aby se toto opatfiení zaãalo vztahovat i na ‰kolní potfieby. Zora Kasiková
6
CENTRUM PRO PODPORU OBâANÒ
Arnika usiluje o lep‰í paragrafy pro stromy Centrum pro podporu obãanÛ sdruÏení Arnika se pfii ochranû stromÛ a zelenû pot˘ká s jejich nedostateãnou právní ochranou. Za souãasn˘ch zákonÛ není snadné odporovat zbyteãnému kácení a mizení zelen˘ch ploch. Nezfiídka dochází k tomu, Ïe viníci nejsou potrestáni nebo dostanou pouze pokutu, která mífie zniãené zelenû neodpovídá. V brzké dobû bude parlament projednávat dvû novely zákona o ochranû pfiírody. Uvidíme, jestli nám poslanci a senátofii na‰i práci ulehãí, nebo naopak ztíÏí. ednu z novel k zákonu ã. 114/1992 Sb. o ochranû pfiírody a krajiny podali poslanci Milo‰ Melãák, Michal Pohanka, Karel Sehofi a Milan ·imonovsk˘. Jejím pfiijetím by obãanská sdruÏení ztratila právo vyjadfiovat se ke stavebnímu fiízení. Lidé by nemûli moÏnost ovlivÀovat koneãn˘ provoz v budoucí stavbû, ani samotn˘ prÛbûh v˘stavby, coÏ se t˘ká i kácení stromÛ na staveni‰ti. Proti pfiijetí zmûny zákona se postavilo 86 obãansk˘ch sdruÏení vãetnû Arniky, 35 radních a zastupitelÛ a ‰est starostÛ.
J
Druhou novelu pfiedstavilo ministerstvo Ïivotního prostfiedí. Obsahuje úpravy ohlednû Natury 2000 a fie‰í nûkolik palãiv˘ch problémÛ ochrany pfiírody vãetnû právní úpravy kácení stromÛ. Zmûny se ale t˘kají pouze stromofiadí u silnic. Arnika chtûla, aby novela zpfiísnila i kácení stromÛ ve mûstech, v parcích apod. Ministerstvo Ïivotního prostfiedí na‰e pfiipomínky pfii pfiípravû novely bohuÏel nezohlednilo. Slíbilo je zapracovat do budoucího nového zákona o ohranû pfiírody, kter˘ ale mÛÏe b˘t pfiijat také aÏ za nûkolik let. Bûhem projednávání „stromové“ novely chceme oslovit poslance, aby zákon zpfiísnili pomocí pozmûÀovacích návrhÛ. V listopadu pfiedstavíme petici, která poÏaduje: zavést nezávislé posuzování hodnoty stromÛ, omezit m˘cení silniãních a dal‰ích stromofiadí na oznámení, a zapojit tak do rozhodování o kácení vefiejnost, pfievést kompetence na vût‰í a odbornû vybavenûj‰í úfiady a zajistit v pfiípadech nezbytného kácení dostateãnou náhradní v˘sadbu. Petici mÛÏete podepsat na stránkách www.arnika.org/petice/. LukበMatûjka
Arnika zachránila park v Thákurovû. Péãe o praÏská stromofiadí je nedostateãná Kdo by ãekal, Ïe se o praÏskou zeleÀ budou starat odborníci, byl by asi zklamán. Vût‰inu stromofiadí v hlavním mûsta má na starosti Technická správa komunikací. Její pfiístup ke stromÛm dobfie ilustruje park v Thákurovû ulici v Praze 6. Technická správa se o tamní dvoufiadé aleje osmdesát let star˘ch lip nestarala. V létû 2008 pak pfii‰la s nápadem, Ïe stromy bude lep‰í pokácet. Arnice se tomu podafiilo zabránit. Ostatní praÏská stromofiadí ale takové ‰tûstí mít nemusejí. Ï v roce 2001 vznikl znaleck˘ posudek, kter˘ konstatuje, Ïe park v Thákurovû ulici je zanedban˘ a stromy nutnû potfiebují péãi odborného zahradníka. Technická správa to v‰ak ignorovala a ãekala dal‰ích sedm let. Pak poÏádala o pokácení v‰ech tfiiceti stromÛ v parku s tím, Ïe jejich zdravotní stav se natolik zhor‰il, Ïe uÏ není moÏné je zachránit a stromy se mohou zfiítit na zaparkovaná auta. Plány TSK se zpoãátku hodily také Mûstské ãásti Praha 6, kde se park nachází. Radnice plánovala, Ïe Thákurovou ulicí povede obchvat Vítûzného námûstí a v ulici Stromy v Thákurovû po‰kozuje solení silchtûla zfiídit nová nic i parkující auta. Vlastník je nechává parkovací stání. To parkovat pfiímo mezi kmeny. by se stromy a parFoto: Martin Skalsk˘, Arnika kem rozhodnû ne‰lo.
U
Místní obãané se obrátili na Arniku, která nechala zpracovat nezávisl˘ odborn˘ posudek a zapojila se do správního fiízení. Petici proti kácení stromÛ podepsalo více neÏ 1500 lidí. V kauze nakonec vzniklo sedm rÛzn˘ch posudkÛ, do kauzy se vloÏila b˘valá poslankynû TáÀa Fischerová a âeská inspekce Ïivotního prostfiedí. Pod tlakem vefiejného mínûní zmûnila nakonec radnice Praha 6 názor a ústy starosty prohlásila, Ïe kácení stromÛ nepovolí. Park v Thákurovû ulici je bohuÏel pouze ‰piãkou ledovce. Technická správa komunikací zanedbává stejnû jako park v Thákurovû i pfieváÏnou vût‰inu dal‰ích stromofiadí. Arnika proto bude poÏadovat fiadu systémov˘ch opatfiení, která by stromÛm v Praze zajistila dÛstojn˘ Ïivot. Martin Skalsk˘
Poradenské okénko Co dûlat, kdyÏ… ...nejsem spokojen s rozhodnutím úfiadu? Pokud jste zároveÀ byli úãastníky fiízení, coÏ se ãasto ve vûcech Ïivotního prostfiedí neobejde bez obãanského sdruÏení, máte moÏnost podat odvolání. Odvolání lze podat proti vût‰inû aktÛ správních orgánÛ. Podává se do patnácti dnÛ na adresu úfiadu, kter˘ rozhodoval. Ten jej pfiedá, pokud vám v˘jimeãnû nevyhoví, nadfiízenému orgánu. …mohu po neúspû‰ném odvolání úfiad za jeho rozhodnutí Ïalovat? Po rozhodnutí o odvolání úãastníka správního fiízení je moÏné ve lhÛtû dvou mûsícÛ podat Ïalobu ke správnímu soudu (krajské soudy, Mûstsk˘ soud v Praze). V Ïalobû poÏadujte zru‰it zamítavé rozhodnutí o va‰em odvolání. Advokát není povinn˘, ale je vhodné sepsání Ïaloby s právníkem alespoÀ konzultovat. Soudní poplatek ãiní dva tisíce korun.
zprávy Z POBOâEK Arnika Praha PraÏská poboãka ukonãila v záfií soutûÏ Îivá Praha. Bûhem ‰kolního roku 2007/2008 se jí zúãastnilo pfies 80 soutûÏících. PÛvodnû ‰kolní soutûÏ byla prodlouÏena o dvû speciální letní série a roz‰ífiena o kategorii pro nestudující. SoutûÏit mohli také náv‰tûvníci infostánkÛ Arniky na hudebních festivalech, napfiíklad na Litomûfiickém kofienu, na Trutnov Open Air festivalu a Sázavafestu. Bûhem prázdnin se do soutûÏe zapojilo 82 lidí a dal‰ích 130 úãastníkÛ si vyzkou‰elo kvízové otázky pfiímo u infostánkÛ Arniky. V prvním bloku soutûÏe jsme se ptali na odpady a jejich recyklaci, ‰etrné nakupování a nebezpeãné látky kolem nás. V druhé ãásti následovaly otázky na stromy ve mûstech, ochranu vody a druhovou rozmanitost. Na stránkách soutûÏe www.zivapraha.arnika.org naleznete ke konkrétním tématÛm soutûÏe poutavû zpracované infolisty. Mezi udûlen˘mi cenami byly napfiíklad knihy Planeta zvífiat, Îivel OheÀ - energie nebo pfiedplatné cestovatelského ãasopisu Lidé a Zemû. Projekt se uskuteãnil za finanãní podpory Hlavního mûsta Prahy, vûcné ceny vûnovaly CENIA a Nakladatelství MF Plus. Bûhem posledních mûsícÛ Arnika Praha vylep‰ila nabídku své knihovny. Náv‰tûvníci mají nyní k dispozici pfies tfii a pÛl tisíce publikací a desítky druhÛ ãasopisÛ zamûfien˘ch na ochranu pfiírody. DÛleÏitou novinkou je moÏnost jejich vyhledávání a rezervace pfies internet - na adrese: www.praha.arnika.org/knihovna.shtml. Náv‰tûvu knihovny mÛÏete spojit tfieba s diskuzními veãery, které Arnika pofiádá kaÏdou druhou stfiedu od 18 hodin. Jména hostÛ, témata diskuzí i dny jejich konání najdete v pfiiloÏeném letáku nebo na www.praha.arnika.org. Lenka Petrlíková Ma‰ková
Arnika Ostrava Na poãátku srpna jsme zaslali kandidátÛm na hejtmana Moravskoslezského kraje dotazník t˘kající se ochrany ovzdu‰í. Respondenti ze stran âSSD, KSâM, ODS a SZ se shodli na tom, Ïe souãasná opatfiení kraje na zlep‰ení ovzdu‰í nejsou zcela dostateãná - aÈ uÏ vinou nedostatkÛ v legislativû ãi nedostateãnû aktivního pfiístupu úfiadu. Souãasnû uvedli návrhy opatfiení, která by realizovali v pfiípadû, Ïe by po volbách usedli v kfiesle hejtmana. Jaroslav Palas z âSSD slíbil pfiehodnocení limitÛ a permanentní jednání se zneãi‰Èovateli. Uvidíme nakolik svému slibu jako nov˘ hejtman, pokud se jím opravdu stane, dostojí. V˘sledky dotazníkÛ jsme zvefiejnili v tiskové zprávû, kterou najdete na www.ostra-
7
Arnika Jihlava Poslední tfii mûsíce probíhaly v jihlavské poboãce ve jménu stûhování, pfiestavby, zavádûní elektfiiny, internetu a z toho vypl˘vajících omezení. Nyní nás uÏ koneãnû mÛÏete nav‰tívit v nové kanceláfii zafiízené bez pouÏití PVC a dfievotfiísky. Sídlíme ve ·krétovû ulici ã. 5 a rádi vám pomÛÏeme s fie‰ením problémÛ t˘kajících se ochrany Ïivotního prostfiedí. Za vyloÏenû nepfiízniv˘ch podmínek jsme 16. záfií vystavili stromov˘ infostánek na jihlavském Dni bez aut. Cel˘ den vytrvale mrholilo a teploty se blíÏily nule. Nûkteré ‰koly ohlá‰enou úãast zru‰ily. Poznávání pfiírodnin, nabídku propagaãních materiálÛ a interaktivní didaktick˘ strom si uÏili alespoÀ ti nejotrlej‰í. Dvakrát jsme také pomáhali kolegÛm z obãanského sdruÏení Mezník, o. s., se sbûrem dat pro podklady ke zpamátnûní stromofiadí pfies ÎiÏkovo pole. Bûhem dvou dnÛ se nám podafiilo zmûfiit a ohodnotit pfies tfii sta stromÛ, kter˘m hrozí zbyteãné pokácení. Jana Vitnerová
Arnika Dûãín Spoleãnû s Dûãínskou koalicí pro pû‰í a cyklistickou dopravu podpofiila na‰e poboãka Evropsk˘ den bez aut a Evropsk˘ t˘den mobility. V pátek 19. záfií jsme uvedli americk˘ dokumentární snímek „Co s ulicí?“ (Contested Streets). Film popisuje historii ulic New Yorku pfied pfiíchodem automobilÛ a porovnává ji se souãasnou situací. Samotnému promítání pfiedcházela schÛzka s námûstkem dûãínského primátora Miroslavem Samlerem. Na závûr setkání pan Samler pfiislíbil spolupráci na semináfii o zklidÀování automobilové dopravy v na‰em mûstû. Semináfi plánuje Arnika uspofiádat v Dûãínû do konce roku 2008. Bude urãen zastupitelÛm, pracovníkÛm magistrátu i ‰iroké vefiejnosti. Na semináfi chceme pozvat dopravního experta, kter˘ bude prezentovat zku‰enosti se zavádûním principÛ udrÏitelné dopravy v jin˘ch ãesk˘ch mûstech.
va.arnika.org.
Záfií zastihlo ostravskou poboãku Arniky v prÛbûhu stûhování na novou adresu v centru Ostravy. Pfiesunuli jsme se na Jiráskovo námûstí ãp. 4. Zde máme k dispozici nejen vût‰í prostory, ale jsme také dostupnûj‰í pro obãany, ktefií k nám pfiicházejí napfiíklad v rámci na‰í poradenské ãinnosti. V fiíjnu se mohli obãané v Ostravû-Porubû zúãastnit zajímavé besedy s ministrem Martinem Bursíkem a vedoucí âeské inspekce Ïivotního prostfiedí Evou Tylovou na téma kácení stromÛ. Debatovalo se o moÏnostech ochrany stromÛ, pravomocech jednotliv˘ch úfiadÛ i o chystan˘ch zmûnách legislativy, která by mûla zeleÀ, zejména pak aleje, lépe chránit. „Jsme tu uÏ mnoho let svûdky toho, Ïe se plo‰nû kácejí desítky zdrav˘ch stromÛ, pfiitom náhradní v˘sadba není vÏdy dostateãná,“ poznamenala ve svém pfiíspûvku Helena VáÀová z ostravské poboãky Arniky. Vendula Kubaãáková
Miroslav Samler pfii diskuzi s vedoucím Arniky Dûãín Kamilem Repe‰em. Foto: Martin Zíka Tématem leto‰ního Evropského t˘dne mobility byla kampaÀ „âist˘ vzduch v‰em“. V fiíjnu Arnika opût vyhlásila Ïebfiíãek nejvût‰ích zneãi‰ÈovatelÛ Ústeckého kraje za rok 2007. Na nejvy‰‰ích pfiíãkách se jiÏ poãtvrté umístily Elektrárny Prunéfiov spoleãnosti âEZ, které vypustily více potenciálnû karcinogenních látek a skleníkov˘ch plynÛ neÏ v roce 2006. Informace o dal‰ích zneãi‰Èovatelích Ústeckého kraje najdete na www.bezjedu.arnika.org v ãásti Registr zneãi‰Èování. Kamil Repe‰
8
ZPRÁVY Z ARNIKY
Arnika v roce 2008 BlíÏí se prosinec a s ním i ãas vhodn˘ pro bilancování pfiede‰lého roku. Arnika mÛÏe povaÏovat rok 2008 za vydafien˘. Hned nûkolik úspûchÛ zaznamenala na‰e prioritní kampaÀ „Nehrajme si s PVC“. Podafiilo se nám také odstartovat nové projekty a kampanû, na nichÏ budeme pracovat i v roce 2009. Dále jsme ukonãili zmûny ve struktufie, které nám pfiinesly zjednodu‰ení práce a ménû papírování do budoucna.
Prioritní kampaÀ Prioritní kampaÀ Arniky „Nehrajme si s PVC“ bodovala ve více oblastech. V lednu jsme úspû‰nû zavr‰ili spolupráci s nemocnicí v Havlíãkovû Brodû, která se rozhodla nahradit na dûtském oddûlení zdravotnické pomÛcky z PVC. V kraji Vysoãina tak vzniklo první novorozenecké oddûlení bez ftalátÛ. Celkem s námi na náhradû rizikov˘ch zdravotnick˘ch pomÛcek spolupracovalo jiÏ pût nemocnic. V dubnu Arnika zaloÏila Koalici za náhradu PVC sdruÏení firem, organizací, ale i obcí nebo úfiadÛ, které se rozhodly omezit pouÏívání tohoto plastu. Vydafienou akcí se stal dûãínsk˘ happening zamûfien˘ proti potravinov˘m PVC obalÛm. Jednou z jeho odezev byl pfiíslib spoleãnosti Nestlé pouÏívat pro balení svého v˘robku jin˘ materiál. Happening navazoval na plakátovou kampaÀ Arniky, jeÏ probûhla v Dûãínû a âesk˘ch Budûjovicích. Série tfií plakátÛ postupnû seznamovala obãany s riziky obalÛ i v˘robkÛ z PVC. Pfiibyly nám také nové podpisy pod petici „Za náhradu PVC“. K záfií ji podpofiila témûfi 11 tisíc lidí.
pouÏívané chemické látky v celé Evropské unii. V ãervnu Arnika zorganizovala semináfi o alternativách ke spalování i skládkování odpadÛ. V záfií byla dokonãena anal˘za rizik plynoucích ze staré ekologické zátûÏe v Klatovech - Lubech. KampaÀ „·etrné papírování“ pomohla obãanÛm, ktefií odmítají letákovou reklamu, vyti‰tûním a distribucí samolepek „Nevhazujte reklamní materiály, prosím“ urãen˘ch na po‰tovní schránky. Arnika také pfiipravila soutûÏ „Na‰e ‰kola bez jedÛ“, v níÏ Ïáci a studenti mapují pfiítomnost nebezpeãn˘ch látek ve vybavení tfiíd.
Centrum pro podporu obãanÛ Centrum pro podporu obãanÛ sdruÏení Arnika se zab˘valo kromû tradiãní poradenské ãinnosti i nûkolika sloÏitûj‰ími pfiípady. Velk˘ zájem médií vyvolala kauza zasypání chránûn˘ch ÏivoãichÛ v obci Mikulovice. O pfiípadu jsme informovali sdûlovací prostfiedky a pomohli podat Ïalobu na jednatele spoleãnosti, která jezero zavezla. Svého pokraãování se doãkal pfiípad plánovan˘ch mrakodrapÛ na Pankráci. Po únorové náv‰tûvû mise UNESCO pfii‰el v srpnu verdikt této svûtové organizace na omezení v˘‰ky nov˘ch budov na 60 aÏ 70 metrÛ. Uvítali jsme i rozhodnutí mûstského soudu nestavût na Pankráci novou silnici, kdyÏ uÏ dnes jsou pfiekraãovány limity hluku a exhalací. Dal‰ím úspûchem bylo odvrácení plánÛ Metrostavu vést silnici skrz Letenské sady. Arnika také spolupracovala s mezinárodním t˘mem studentÛ na v˘zkumu zelenû v Praze. ProtoÏe se situace nelep‰í, byla v fiíjnu zahájena petice „Praha - mûsto pro Ïivot“. Jejím cílem je zabránit nesmyslnému kácení stromÛ a ru‰ení zelen˘ch ploch. KampaÀ „ZachraÀme stromy!“ se navíc od roku 2009 stane prioritní kampaní Arniky.
Ochrana pfiírody
Toxické látky a odpady
Arnika se jiÏ nûkolik let vûnuje kampani za záchranu unikátní pfiírody Labského kaÀonu. Na zaãátku roku jsme ve spolupráci s organizací BUND pfiipravili semináfi „Labe, na‰e spoleãné dûdictví". Pfiipomínkovali jsme Politiku územního rozvoje, dokument, kter˘ v budoucnu v˘znamnû ovlivní tváfi ãeské krajiny. V rámci Koalice pro Naturu 2000 jsme pomohli odstartovat projekt, jehoÏ cílem je zajistit ochranu evropsky v˘znamn˘ch lokalit a ptaãích oblastí. S tématem ‰etrného managementu vodních tokÛ byla spojena studijní cesta do Nûmecka. Úãastnilo se jí dvacet lidí a podrobnû se o ní doãtete v reportáÏi na stranû jedna. Nezahálel ani T˘m Bofiena. Do péãe se mu podafiilo získat nov˘ pozemek. Po prázdninách probûhl druh˘ roãník víkendového tábora spojen˘ s údrÏbou pozemkÛ, které má T˘m Bofiena pod patronátem.
Úspû‰ná byla i dal‰í kampaÀ programu Toxické látky a odpady „Budoucnost bez jedÛ“. Po nûkolikaletém úsilí koneãnû do‰lo na zaãátku roku 2008 k pfiijetí nového zákona o integrovaném registru zneãi‰Èování. Arnika tak mohla jiÏ poãtvrté zvefiejnit Ïebfiíãky nejvût‰ích zneãi‰ÈovatelÛ. Do ãeského práva bylo také zavedeno nafiízení o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemick˘ch látek - tzv. REACH. Tento právní pfiedpis umoÏní lépe kontrolovat
Za úspûchy, kter˘ch jsme v tomto roce dosáhli, vdûãíme na‰im dobrovolníkÛm, dárcÛm a nadacím. Bez nich bychom museli na‰i ãinnost znaãnû omezit nebo moÏná i ukonãit. V‰em, ktefií nám pomáhali, upfiímnû dûkujeme a vûfiíme, Ïe budeme moci spoleãnû naplÀovat poslání Arniky i v roce 2009. Jan Losenick˘
TIRÁŽ:
T˘m Arniky Vám pfieje vydafien˘ rok 2009. Foto: Jan Losenick˘, Arnika
Arnikum, ãtvrtletník sdruÏení Arnika vychází 4x roãnû v Praze. âíslo 4/2008 vy‰lo v listopadu 2008 v nákladu 1350 ks. Vydává: Arnika, IâO: 26543281, Evidenãní ã. MK âR E14275, Chlumova 17, 130 00 Praha 3, tel/fax: 222 781 471, www.arnika.org, e-mail:
[email protected]. ·éfredaktor: Jan Losenick˘, spolupracovníci: Ing. Miroslava Jopková, Zora Kasiková, Mgr. LukበMatûjka, RNDr. Jindfiich Petrlík, Lenka Petrlíková Ma‰ková, Bc. Katefiina ReÏná, Martin Skalsk˘, Mgr. Michaela Gomolová a poboãky Arniky. Adresa redakce je totoÏná s adresou vydavatele. Grafická úprava - Andrea Klátilová -
[email protected].
Podpofieno grantem z Islandu, Lichten‰tejnska a Norska v rámci Finanãního mechanismu EHP a Norského finanãního mechanismu prostfiednictvím Nadace rozvoje obãanské spoleãnosti. Dále podpofieno grantem z Ministerstva Ïivotního prostfiedí âR.
