KONCEPCE ZABEZPEENÍ OBYVATELSTVA PITNOU VODOU ZA KRIZOVÝCH SITUACÍ

KONCEPCE ZABEZPE ENÍ OBYVATELSTVA PITNOU VODOU ZA KRIZOVÝCH SITUACÍ

Obsah : 1. Úvod 2. Základní pojmy 3. Východiska a cíle pro zpracování koncepce 4. Analýza stávajícího zp sobu zabezpe ení obyvatelstva pitnou vodou 4.1. 4.2. 4.3.

V b žných podmínkách V mimo ádných situacích V krizových situacích

5. Koncepce 5.1. 5.2. 5.3. 5.4. 5.5. 5.6.

Návrhové období Bezpe nostní rizika a hrozby Zásady a možnosti zabezpe ení pitné vody v krizových situacích Kvalita a množství vody Materiální zajišt ní Organiza ní zabezpe ení

6. Návrh opat ení

2

1. Úvod Ministerstvo zem d lství R je ve smyslu zákona .2/1969 Sb., o z ízení ministerstev a jiných úst edních orgán státní správy R, ve zn ní pozd jších p edpis (kompeten ní zákon), úst edním orgánem státní správy pro vodní hospodá ství s výjimkou ochrany p irozené akumulace vod, ochrany vodních zdroj a ochrany jakosti povrchových a podzemních vod, z ehož vyplývají jeho kompetence mimo jiné i na úseku zásobování pitnou vodou, a to jak za b žných situací, tak v situacích krizových. Výše uvedené skute nosti p edur ují Ministerstvo zem d lství být garantem zpracování „Koncepce zabezpe ení obyvatelstva pitnou vodou za krizových situací “ (dále jen „Koncepce“). Tento úkol vyplynul z usnesení Bezpe nostní rady státu ze dne 20.7.1999 . 44 „k Informaci o pr b hu a záv rech mezinárodního cvi ení krizového managementu HEXAGRANT 99 a k Harmonogramu opat ení k využití poznatk ze cvi ení CRISEX 98 a HEXAGRANT 99“. Zpracovatelé p istoupili ke zpracování tohoto dokumentu jako podkladu pro výstavbu systému zásobování vodou, který v návaznosti na platné právní normy zabezpe í jednu z hlavních podmínek pro p ežití obyvatelstva a fungování záchranného systému i v nejt žších krizových situacích. Zárove byla snaha respektovat související p ipravované právní normy, jejichž p ijetí se p edpokládá v pr b hu roku 2000 a 2001. Dále byly využity podklady a doporu ení Hlavního výboru NATO pro civilní nouzové plánování (SCEPC), zejména jeho Výboru pro zem d lství a potraviny (FAPC). Koncep ní pojetí vyjád ené systémovostí a organiza ní provázaností p íprav na zabezpe ení obyvatelstva pitnou vodou za krizových situací má být základem souboru opat ení pro další fáze p íprav sm ujících k maximáln možnému zabezpe ení dodávek pitné vody i v nejt žších krizových situacích. P i hodnocení pravd podobnosti možných rizik a vzniku krizových situací, v jejichž d sledku m že dojít k narušení systému zásobování pitnou vodou, vychází koncepce z Bezpe nostní strategie eské republiky schválené vládou dne 17.2.1999. V souladu s uvedeným dokumentem je považováno za trvale vysoce aktuální riziko - riziko vzniku živelní katastrofy, pr myslové a ekologické havárie a vznik a ší ení epidemií. Rizika rozsáhlé a závažné diverzní innosti v rámci zjevné p ípravy agrese, hrozby agrese a vojenské napadení jsou považována za aktuáln málo pravd podobná aktivující se v rozmezí m síc až rok . Z uvedených d vod je koncepce podrobn ji rozpracována z hlediska bezpe nostních hrozeb pro pravd podobn jší nevojenské krizové situace. Protože celková koncepce zabezpe ení pitnou vodou musí respektovat i požadavky ozbrojených sil a ozbrojených bezpe nostních sbor na zabezpe ení vodou ve všech druzích krizových situací v etn respektování právních norem k ochran utajovaných skute ností, p edpokládá se, že zp sob zabezpe ení ozbrojených sil pitnou vodou bude obsažen v samostatném dokumentu podléhajícímu p íslušnému stupni utajení a není tudíž ešen touto koncepcí. Úkoly resort a orgán státní správy p i zabezpe ení obyvatelstva pitnou vodou za krizových situací jsou obecn stanoveny zejména zákony „krizové legislativy“(zákon o krizovém ízení, zákon o integrovaném záchranném systému, zákon o hospodá ských opat eních pro krizové stavy). Vzhledem k sou asné situaci p ípravy a schvalování související legislativy, reformy ve ejné správy a našich p íprav na vstup do Evropské unie je t eba návrh koncepce považovat za otev ený dokument, který bude postupn rozvíjen podle konkrétních podmínek a možností.

3

2. Základní pojmy: Zásobování vodou je souhrn inností, jejichž ú elem je zabezpe it pot ebné množství vody požadované jakosti pro pot eby uživatel . Náhradní zásobování vodou je innost, jejímž ú elem je zabezpe it pot ebné množství vody požadované jakosti pro pot eby uživatel p i p erušení dodávky vody z ve ejného vodovodu v d sledku jeho oprav nebo havárií. Nouzové zásobování vodou je zp sob ešení zásobování vodou v krizových situacích, jehož ú elem je zabezpe ení nezbytného množství vody požadované jakosti v p ípadech, kdy stávající systém zásobování vodou je zcela nebo áste n nefunk ní. Nouzové zásobování vodou je asov omezeno na dobu nezbytn nutnou. Systém nouzového zásobování vodou je souhrn orgán a materiálních a technických prost edk organizací zajiš ujících zásobování vodou a Služby nouzového zásobování vodou, prost edk uložených v zásobách státních hmotných rezerv a prost edk dalších organizací uvedených v krizovém plánu p íslušného správního ú adu a soubor p ijatých organiza ních opat ení pro slad ní jejich innosti p i zásobování pitnou vodou v krizové situaci, kdy b žný systém zásobování je áste n nebo zcela nefunk ní. Ve ejné zásobování pitnou vodou je zásobování vodou z ve ejného vodovodu, ve ejné studny ozna ené jako zdroj pitné vody, nebo soukromé studny využívané k takové komer ní innosti, kde je vyžadováno užití pitné vody. Individuálním zásobováním pitnou vodou je zásobování vodou z jednoho zdroje , nap . domovní studny, s denní produkcí menší než 10 m 3 vody nebo zdroje zásobujícího maximáln 50 osob, pokud tato voda není užívána k takové komer ní innosti, kde je vyžadováno užití pitné vody nebo jako studna ve ejná. Pitná voda

je veškerá voda bu v jejím p vodním stavu nebo po úpravách, ur ená k lidské spot eb , tj. k pití, va ení, p íprav potravin nebo k jiným ú el m v domácnostech, a to bez ohledu na její p vod a na to, zda je dodávána z rozvodné sít , ze zásobníku nebo v lahvích i kontejnerech, - voda používaná v jakémkoli potraviná ském výrobním za ízení k výrob , zpracování, uchovávání nebo prodeji výrobk nebo látek ur ených pro lidskou spot ebu, pokud není na žádost výrobce rozhodnuto jinak.

Vodní zdroj

je vodní útvar povrchové nebo podzemní vody, kterou lze použít pro uspokojení pot eb lov ka.

Mimo ádná událost tím se rozumí škodlivé p sobení sil, které mimo ádn ohrožuje život, zdraví, majetek nebo životní prost edí.

4

Mimo ádná situace je situace vzniklá v souvislosti s hrozící nebo nastalou mimo ádnou událostí, kterou lze ešit b žnou ádnou inností orgán ve ejné správy a složek Integrovaného záchranného systému. Krizovou situací se rozumí mimo ádná událost p i níž je vyhlášen stav nebezpe í nebo nouzový stav nebo stav ohrožení státu (tzv. krizové stavy). Služba pro nouzové zásobování vodou je systém, jehož posláním je za krizových stav zabezpe ovat nouzové zásobování obyvatelstva vodou, pot ebná opat ení pro zajišt ní hospodá ské innosti, provád t záchranné a likvida ní práce na vodohospodá ských za ízeních, likvidace havarijních únik závadných látek do vod a p dy, v etn získávání nových zdroj pitné vody z podzemních vod. Ochra ovatelé prost edk pohotovostních zásob pro pot ebu nouzového zásobování pitnou vodou v krizových situacích jsou právnické osoby, jejichž p edm tem innosti je zásobování pitnou vodou a které mají se Správou státních hmotných rezerv uzav enu smlouvu o skladování a údržb pohotovostních zásob.

3. Východiska a cíle pro zpracování koncepce Východiska pro zpracování koncepce jsou objektivn daná stávajícím systémem a zp sobem zabezpe ení obyvatelstva pitnou vodou a legislativní podporou ve form stávajících právních p edpis , p i emž je nutno zohlednit i p edpisy p ipravované, vztahující se k uvedené problematice ( p edevším zákon o vodovodech a kanalizacích pro ve ejnou pot ebu,. zákon o krizovém ízení, zákon o Integrovaném záchranném systému, zákon o hospodá ských opat eních pro krizové stavy). V rámci EU není otázka zásobování obyvatel pitnou vodou za krizových situací ešena komunitárním právem, její ešení je v kompetenci každého lenského státu. Cílem, který vyplývá z uloženého zadání a p edešlých konstatování, je zabezpe ení obyvatelstva pitnou vodou za krizových situací v p ípadech, kdy je zásobování pitnou vodou vážn narušeno, i zcela ochromeno, a to po celou dobu trvání krizové situace, resp. po celou dobu, kdy závažné problémy v zásobování pitnou vodou p etrvávají. Napln ní tohoto cíle je možno dosáhnout vybudováním uceleného funk ního systému zabezpe ení obyvatelstva pitnou vodou, který v krizových situacích zajistí zásobování vodou na celém území republiky, v etn obyvatelstva, které není zásobováno vodou z ve ejných vodovod (v sou asné dob asi 13 % z celkového po tu obyvatel). K tomu je t eba zpracovat návrh uvedeného systému s vyjád ením opat ení, která bude t eba p ijmout, p ipravovat a postupn realizovat.

5

4. Analýza stávajícího zp sobu zabezpe ení obyvatelstva pitnou vodou 4.1. V b žných podmínkách R zásobováno z ve ejných vodovod 8,94 mil. obyvatel, V roce 1999 bylo v tj. 86,9 % z celkového po tu obyvatel (ve ejné zásobování), zbytek obyvatel p ipadá na zásobování vodou z individuálních vodních zdroj (individuální zásobování). V rámci celé eské republiky je stav v zásobování obyvatelstva pitnou vodou nevyvážený. Nejvyšší podíl zásobených obyvatel má hlavní m sto Praha (99,9 %), nejnižší podíl zásobených obyvatel je ve St edo eském kraji (70,6 %) a Jihomoravském kraji (80,8 %). Po roce 1990 byl zahájen proces systémových zm n, jimiž bylo zm n no postavení státu jako ídícího a podnikatelského subjektu a vlastnická práva byla transformována do p sobnosti obcí. V odv tví ve ejných vodovod a kanalizací byl proces transformace vlastnických práv prakticky ukon en. Provozování vodovod je podnikatelskou inností, za azenou mezi koncesované živnosti. Ministerstvo zem d lství R se na základ zákona . 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve zn ní pozd jších p edpis , vyjad uje k žádostem o koncese (k 31.12.1999 vydáno 795). Za ádné dodávky vody spot ebiteli u ve ejného zásobování jsou odpov dni jednotliví provozovatelé vodovod na základ vyhlášky o ve ejných vodovodech a kanalizacích. O použitelnosti vody pro ve ejné zásobování rozhoduje hygienický orgán, p i emž jako sm rodatná se bere SN 75 7111 Pitná voda, které bude nahrazena provád cím p edpisem Ministerstva zdravotnictví R. Subjekt individuálního zásobování je ve vztahu ke kvalit dodávané vody vázán pouze vlastní zodpov dností. V p ípad problém se m že obrátit na obec, do jejíž samostatné p sobnosti spadá mimo jiné i zásobování vodou. 4.2. V mimo ádných situacích Ve ejné zásobování eší vyhláška . 144/1978 Sb., o ve ejných vodovodech a ve ejných kanalizacích, ve zn ní pozd jších p edpis stanovením povinnosti náhradního pln ní dodavateli vody (nap . dovážením vody v cisternách). Provozovatelé vodovod ve v tšin p ípad disponují technickým vybavením, které jim umož uje odstra ovat jen b žné poruchy a havárie na za ízeních, která provozují. U individuálního zásobování zajiš uje náhradní zásobování vodou obec. 4.3. V krizových situacích Plánování nouzového zásobování vodou V rámci okresu zpracovaly p íslušné útvary okresního ú adu ve spolupráci s vlastníky a provozovateli vodovod a kanalizací a dalšími organizacemi za azenými v Integrovaném záchranném systému (dále IZS) plány nouzového zásobování vodou, které jsou sou ástí krizových plán okres . V nich se z hlediska územního teritoria (obcí, m st) ne eší jen nouzové zásobování vodou v p sobnosti provozní organizace vodovod a kanalizací, které jsou subjektem hospodá ské mobilizace, ale i s ostatními provozovateli, m stských a obecních vodovod .

6

Systém nouzového zásobování pitnou vodou V krizových situacích se zásobování obyvatelstva vodou provádí v závislosti na konkrétním stavu narušení systému zásobování vodou. V lokalitách, které krizovou situací nebyly p ímo postiženy se zásobování provádí b žnými prost edky a v rozsahu b žných služeb dodavatel vody. Zabezpe ení pitnou vodou organizují obce a regionální ú ady tak, aby bylo p im ené a svým obsahem a rozsahem odpovídalo ú elu a podmínkám konkrétní krizové situace. Po vyhlášení krizového stavu a v d sledku kritického nedostatku pitné vody je aktivován systém nouzového zásobování vodou. Pro zabezpe ení nouzového zásobování vodou v krizových situacích velkého rozsahu na území eské republiky byla v minulosti vytvo ena Vodotechnická služba CO s ur enou vnit ní strukturou, jejíž ízení bylo v roce 1991 delimitováno na Ministerstvo zem d lství R. Vodotechnickou službu tvo ily dosud provozní spole nosti vodovod a kanalizací a organizace Vodní zdroje, které byly, ve smyslu na ízení vlády . 284/1992 Sb., o opat eních hospodá ské mobilizace ze dne 30. dubna 1992, ur eny subjekty hospodá ské mobilizace. Její struktura je z ejmá z p ílohy . 1. P i vyhlášení krizových stav je povinností t chto subjekt dislokovaných v postižených regionech v rozsahu smluvních dodávek zajistit ešení krizové situace. Pro zabezpe ení zásobování vodou v krizových situacích, kdy vlastní prost edky t chto subjekt neposta ují na pln ní úkolu, byly v sou innosti se Správou státních hmotných rezerv vytvo eny státní hmotné rezervy materiálu pro nouzové zásobování vodou. Základní povinnosti subjekt hospodá ské mobilizace jsou v obecné poloze uvedeny v materiálu „Základní dokumenty hospodá ské mobilizace“, vydané Ministerstvem hospodá ství R v letech 1995. Platnost uvedených dokument skon í p ijetím zákona o hospodá ských opat eních pro krizové stavy. Dosavadní systém Vodotechnické služby se p i ešení nedávných krizových situací (povodn ) pln neosv d il, p edevším s ohledem na zm n né ekonomické podmínky a také vzhledem k tomu, že svojí p sobností nepokrývá celé území eské republiky. Z tohoto d vodu se navrhuje v souladu s p ipravovaným zákonem o krizovém ízení vytvo ení odborné Služby nouzového zásobování vodou, která dosavadní systém Vodotechnické služby nahradí. Konkrétní poznatky z krizových situací v roce 1997 a cvi ení krizového managementu jsou uvedeny v p íloze . 2.

7

5. Koncepce 5.1. Návrhové období zm ny a) b) c)

V návrhovém období, které se uvažuje do roku 2010, se o ekávají n které závažné v legislativ , v regionálním uspo ádání R a v mezinárodních vztazích, zejména: p echod na funk ní krajské uspo ádání ( do roku 2001) zrušení okresních ú ad ( 2002 – 2003) p ijetí R do EU ( po roce 2003)

5.2. Bezpe nostní rizika a hrozby Koncepce je vypracována p edevším pro ešení vysoce aktuálních a aktuálních krizových situací, které mohou nastat v d sledku aktivace rizik a hrozeb uvedených v Bezpe nostní strategii R p ijaté vládou R v roce 1999. Dopady aktivace bezpe nostních rizik a hrozeb a zp soby a možnosti organiza ního zabezpe ení k eliminaci jejich následk jsou uvedeny v p íloze . 3. Základní zásadou je, že ešení krizových situací je vždy v kompetenci p íslušného správního ú adu a v cn p íslušných odborných orgán a organizací na území regionu (okresu, kraje). V p ípad , že krizová situace p esáhne rámec jejich p sobnosti nebo jejich možností, vstoupí do ešení vyšší správní orgán. 5.3. Zásady a možnosti zabezpe ení pitné vody v krizových situacích Zabezpe ení obyvatelstva pitnou vodou za krizových situací znamená vy ešení zásobování obyvatelstva pot ebným množstvím vody, jejíž kvalitu ur í (odsouhlasí) hygienický orgán, aby riziko ohrožení zdraví lidí bylo po požití takové vody sníženo na minimum. V p ípad , že krizová situace neovlivní stávající systém zásobování vodou, probíhá zásobování pitnou vodou v obvyklém rozsahu. ešení systému nouzového zásobování vodou za krizových situací musí být sou ástí krizového plánu. Po vyhlášení krizového stavu se aktivuje systém nouzového zásobování pitnou vodou. P i tom se v co nejv tší možné mí e využívá stávající vodovodní systém. Preferuje se využití podzemních vodních zdroj p ed povrchovými z d vod jejich menší zranitelnosti. Nouzové zásobování pitnou vodou je t eba zahájit nejpozd ji do 5- ti hodin od ukon ení dodávky vody. Do nejvíce postižených oblastí je pro po áte ní období krizové situace (1 až 4 dny) nutné zajistit dodávky balené pitné vody. Pro další asový horizont p ijmout opat ení pro obnovu stávajícího systému zásobování pitnou vodou.

8

Zabezpe ení obyvatelstva pitnou vodou hlavního m sta Prahy, Brna, Plzn , Ostravy za krizových situací ešit magistráty uvedených m st samostatn . Pro každý vodovod nebo vodovodní systém, v etn oblastí bez vodovod , je t eba jejich provozovateli ve spolupráci s orgány odborné Služby nouzového zásobování vodou a podle požadavk p íslušných správních ú ad zpracovat návrh konkrétních technických ešení s jejich rozpracováním pro jednotlivé typy krizových situací, který bude zapracován do plán krizové p ipravenosti. P itom je nutno zohlednit následující aspekty: • stávající systém zásobování vodou ( hromadné nebo individuální zásobování) • disponibilní vodní zdroje (jejich nezávadnost, zranitelnost a zabezpe enost ve vztahu k p edpokládaným rizik m a ohrožením, jejich dosažitelnost, dopravní dostupnost, technická využitelnost, kapacita, kvalita apod.) • struktura osídlení (sídlištní aglomerace nebo rozptýlená zástavba) • prioritní skupiny zásobovaného obyvatelstva (ústavy sociální pé e, nemocnice,potraviná ský pr mysl, záchranné složky, armáda apod.) V závislosti na charakteru a rozsahu krizové situace jsou možná p edevším následující ešení a jejich vzájemné kombinace: • propojení sít na jiný zdroj vody (okruhování) • omezení odb ru vody ze sít (vyhlášení regula ních stup ) • vy azení narušené sít a její rychlá oprava p i sou asném zajišt ní dovážky vody • instalace náhradních zdroj energie • uzav ením porušené sít a zásobování sítí zachovanou • dovoz vody do vodojemu a zásobování zachovanou sítí • rozvoz vody do míst spot eby (cisterny, balená voda) • využití náhradní technologické úpravy vody 5.4. Kvalita a množství vody Kvalita vody za krizové situace m že být odlišná od požadavk na kvalitu vody pitné. Nárok m na kvalitu i v dob krizové situace vyhoví balená voda v etn vody sodové, která zajistí požadované kvalitativní ukazatele až ke spot ebiteli. Do doby nabytí ú innosti provád cího p edpisu Ministerstva zdravotnictví R, jež stanoví požadavky na jakost pitné vody i v podmínkách nouzového zásobování vodou je posouzení kvality a použitelnosti vody pro zásobování obyvatelstva v krizových situacích v kompetenci p íslušného hygienického orgánu. Ten tak u iní po zhodnocení a zvážení dané konkrétní situace a zárove ur í rozsah a etnost kontrol kvality vody a subjekty k jejich provád ní. Požadavky na zachování minimální dodávky pitné vody: - pro první dva dny 5 l na osobu a den - další dny 10 – 15 l na osobu a den

9

5.5. Materiální zajišt ní Materiálním základem pro zajišt ní zásobování vodou v krizových situacích jsou vlastní disponibilní prost edky provozovatel vodovod , používané i v p ípadech poruch a havárií. K zajišt ní funk nosti systému nouzového zásobování pitnou vodou v krizových situacích zabezpe it pro pot ebu provozovatel vodárenských za ízení a orgán Služby nouzového zásobování vodou formou pohotovostních zásob další nezbytné prost edky nad rámec jejich b žných možností tak, aby byly zajišt ny pro r zné druhy krizových situací a z pohledu území celého státu. Pohotovostní zásoby mít v pé i vhodných ochra ovatel . Jedná se zejména o následující prost edky: • pro rozvoz pitné vody (cisterny automobilní, p ív sné, kontejnerové) • pro úpravu vody a dekontaminaci vody v etn provozních hmot • erpací agregáty • náhradní (mobilní) zdroje elektrické energie • mobilní trubní rozvody (tzv. suchovody) • pro erpání a dopravu kontaminované vody • pro vyhledávání náhradních vodních zdroj • pro provád ní odborných prací p i obnov vodních zdroj a z izování jímacích objekt • pro zjiš ování kontaminace vody a p dy. Tyto prost edky jsou ur eny pro nouzové zásobování pitnou vodou po vyhlášení krizového stavu. P ehled druh a po et prost edk zajišt ných v sou asné dob ve státních hmotných rezervách je uveden v p íloze . 4. Jejich p edpokládanou kvantitativní a kvalitativní pot ebu up es ují na základ krizových plán a plán krizové p ipravenosti odborné orgány resortu zem d lství s p íslušnými správními ú ady. P i krizové situaci na území jednoho regionu se pro pot eby nouzového zásobování pitnou vodou tyto prost edky v souladu s krizovým plánem p íslušného správního ú adu p edisponují ve prosp ch subjekt zabezpe ujících zásobování vodou na zasaženém území. Pro p ípad krizových situací na území n kolika region , které eší meziresortní krizový štáb, o použití uvedených prost edk rozhodne výhradn orgán krizového ízení Ministerstva zem d lství R. Krom zabezpe ení uvedených materiál prost edk je nutné p i zpracování krizových plán také smluvn zajistit u výrobc a distributor balené pitné vody její p ednostní dodávku do postižených oblastí. 5.6. Organiza ní zabezpe ení Organiza ní zabezpe ení systému nouzového zásobování obyvatelstva pitnou vodou za krizových situací vychází z platných právních norem a smluvních vztah a požadavk na strukturální provázanost a institucionální zajišt nost ( viz p íloha . 6 a 7). Je p ipravováno a realizováno na všech stupních ve ejné správy po ínaje obcemi v souladu s ustanoveními zákona o krizovém ízení v období p ípravy na ešení krizových situací i v jejich pr b hu. P íprava na ešení krizových situací je realizována zpracováním a schválením krizových plán a p ijetím nezbytných opat ení z nich vyplývajících.

10

P i ešení krizových situací vycházejí orgány krizového ízení z t chto krizových plán , podle konkrétní situace je up es ují a následn zajiš ují organiza ní a koordina ní innost v sou innosti s hlavními provozovateli vodovod , obcemi, orgány hygienické služby a dalšími vybranými subjekty tak, aby bylo dané správní území plošn pokryto. Dodávky pitné vody na území postižené krizovou situací zabezpe ují provozovatelé vodárenských za ízení zajiš ující i jejich b žný provoz. V p ípad individuálního zásobování vodou p echází tato povinnost na obce (nejsou-li samy provozovateli vodovodu). Pro zabezpe ení nouzového zásobování pitnou vodou za krizových situací se navrhuje z ízení Služby pro nouzové zásobování vodou (dále jen „Služba NZV“), které pln nahradí dosavadní Vodotechnickou službu. P i výstavb Služby NZV využít funk ní prvky a materiální základnu dosavadní Vodotechnické služby. Hlavní úkoly Služby NZV: a) zabezpe ení nouzového zásobování vodou v krizových situacích b) realizace zabezpe ovacích a likvida ních prací na vodohospodá ských za ízeních sloužících k zásobování vodou c) preventivní opat ení k zabrán ní úniku závadných látek do podzemních a povrchových vod a p dy d) likvidace ohrožení a havarijních únik závadných látek do podzemních a povrchových vod a p dy e) vyhledávání nových vodních zdroj a z izování jímacích objekt pro nouzové zásobování vodou. Organiza ní struktura Služby NZV: Služba NZV bude ustanovena v rámci resortu Ministerstva zem d lství R a na regionálních úrovních (krajské a okresní). Vnit ní organiza ní struktura Služby NZV bude ustanovena dle regionální pot eby v rámci okresu, kraje a resortu MZe. Jejím základem budou provozovatelé vodovodních systém , ur ené subjekty hospodá ské mobilizace. Navrhuje se Službu NZV v lenit jako „ostatní“ složku do Integrovaného záchranného systému ( viz p íloha . 8)

11

Zapracování NZV do krizových plán

Vypracování metodiky pro výb r a udržování systému vodních zdroj v R využitelných pro NZV

P ijetí zákona o ve ejných vodovodech a kanalizacích pro ve ejnou pot ebu P ijetí zákona o ve ejném zdraví a provád cích p edpis pro stanovení požadavk na jakost pitné vody a požadavk na materiály, p edm ty a chemické látky p icházející do styku s pitnou vodou

2.

3.

4. 5.

Celkem:

11

Zpracování typového plánu pro ešení krizových situací s narušením dodávek vody

Z ízení služby NZV a její za len ní do IZS jako ostatní složky

Vysv tlivky: NZV – nouzové zásobování vodou PRVKÚC – Program rozvoje vodovod a kanalizací územního celku SR – státní rozpo et

8.

7.

ešení NZV v PRVKÚC

Metodický pokyn pro sjednocení a p ípravu opat ení k zabezpe ení NZV v krizových plánech

1.

6.

Opat ení

Po . .

.

6. Návrhy opat ení

MZe

MZe, MV

MZe

MZe v sou innosti s MŽP MZe MZ

Krizové orgány

Zodpov dný subjekt MZe

do 3 m síc po nabytí ú innosti krizového zákona termín bude up esn n

pr b žn po dobu 10 let

06/2001 12/2000

do 3 m síc po nabytí ú innosti krizového zákona dle provád cího p edpisu MV 06//2001

Termín

7 700

bez nárok

bez nárok

7 500

bez nárok bez nárok

SR, v rámci b žných výdaj MZe

SR, v rámci b žných výdaj MZe

100

bez nárok

Zdroje financování SR, v rámci b žných výdaj MZe

Odhad FN (tis. K ) 100

Seznam p íloh: . 1. - Vodotechnická služba . 2. - Poznatky z krizových situací a cvi ení krizového managementu . 3. - Bezpe nostní rizika a hrozby . 4 - P ehled hlavních druh materiálu . 5. - P ehled balených vod vyráb ných v R . 6. - Schéma krizového plánování a ízení . 7. - Institucionální struktura . 8. - Integrovaný záchranný systém R

P íloha . 1

VODOTECHNICKÁ SLUŽBA (VDS) ( Stav k 1.3.2000)

Organizace:

Ministr zem d lství (ná elník VDS) Výkonný orgán Krizový štáb MZe

Subjekty hospodá ské mobilizace VDS organizace vodovod a kanalizací

1

služby

1 5

organizace vodních zdroj

1 23

s p sobností ve více okresech

3

s p sobností v jednom okresu

5 ochra ovatel SHR z toho 18 ochra ovatel SHR s p sobností ve 28 okresech Vodohospodá ské inženýrské služby a.s. Praha

Vodní zdroje a.s.

z toho 2 ochra ovatelé SHR Tvo í pohotovostní službu - p sobnost na celém území R. - pohotovost zásahu do 48 hodin

ochra ovatel SHR pro 13 provozovatel vodovod s p sobností na území jednoho okresu P sobnost subjekt , které mají SHR je stanovena v krizových plánech. Vysv tlivky:

SHR - státní hmotné rezervy

13

Z cvi ení vyplynuly následující poznatky: V pr b hu cvi ení okresní krizové štáby vyžadovaly velké množství materiálu pro zásobování vodou a hlásily vy azení zna ného množství zdroj pitné vody. Ve v tšin cvi ících okres po vyhlášení krizového stavu (stav ohrožení) nebyla VDS aktivována. P i ešení situace v zásobování vodou byla využita pouze ást prost edk VDS uložených v regionu. N které okresní krizové štáby nemají p ehled o disponibilních prost edcích pro zásobování vodou, nemají smluvn zabezpe eno nouzové zásobování vodou pro celé území okresu a nemají vy len ny náhradní vodní zdroje pro nouzové stavy. Pro ešení situace ve svých regionech vyžadovaly krizové štáby okres od Meziresortního krizového štábu zejména cisterny na vodu, mobilní úpravny vody, náhradní zdroje elektrické energie, erpací za ízení a balenou pitnou vodu. Zna ná ást vodních zdroj není zabezpe ena proti kontaminaci povrchovou vodou. Vzhledem k sou asné situaci nebylo možno vyhov t požadavk m na dodání mobilních úpraven vody.

Ke krizovým situacím p esahujících rozsah jednoho okresu, kdy bylo t eba realizovat nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou, došlo v posledních letech v souvislosti s katastrofálními povodn mi, zvlášt v r.1997. Tyto situace byly ešeny Meziresortním krizovým štábem, Úst ední povod ovou komisí a resortními krizovými štáby, jejich pracovními skupinami nebo ur enými pracovníky. Systém Vodotechnické a 1998, služby (dále VDS) nebyl ani v uvedených krizových situacích aktivován. Ze souhrnné zprávy o povod ových událostech v roce 1997 kterou zpracovalo MŽP R ve spolupráci s MZe R vyplývá, že nouzové zásobování vodou probíhalo v t chto krizových situacích bez aktivace VDS. Byly využívány jen prost edky p edur ené pro zajišt ní nouzového zásobování vodou ze státních hmotných rezerv, a to z postižených i dalších okres . ešení n kterých úkol VDS MZe bylo prakticky ov ováno p i cvi eních resortních služeb MZe a teoreticky na úrovni ídících orgán p i mezinárodním cvi ení krizového managementu HEXAGRANT 99. P i cvi eních resortních služeb MZe, tedy i Vodotechnické, bylo prakticky vyzkoušeno p edevším použití prost edk ze státních hmotných rezerv VDS, obsluh a osádek t chto prost edk od subjekt hospodá ské mobilizace pro monitoring vodních zdroj a p dy v krizových situacích a haváriích. P i t chto cvi eních se používané prost edky ze státních hmotných rezerv v praxi osv d ily, jejich obsluhy prokázaly zp sobilost k provád ní p edpokládaných inností. Materiál ve státních hmotných rezervách, p edur ený pro zabezpe ení innosti VDS je udržován v použitelném stavu a je podle možnosti dopl ován nebo modernizován. P i mezinárodním cvi ení krizového managementu HEXAGRANT 99 bylo procvi ováno rovn ž ešení nejzávažn jších úkol nouzového zásobování vodou p i rozsáhlých povodních v krizové situaci, odpovídající povod ovým událostem na Morav v roce 1997.

Poznatky z krizových situací a cvi ení krizového managementu.

P íloha . 2

15

Požadavky na balenou pitnou vodu byly p i cvi ení, stejn jako p i skute né povodni v roce 1997, ešeny humanitární pomocí. P i vy len ní prost edk ze státních hmotných rezerv uložených v jiných regionech, zejména na území ech se vyskytly závažné a v zabezpe ení obsluh složit jší techniky. problémy v zabezpe ení p epravy

Aktuálnost

1. Živelní katastrofy Vysoce aktuální (pohromy), pr myslové a hrozící b hem ekologické havárie, vznik a n kolika hodin ší ení epidemií až dn katastrofou s obtížn p edvídatelným rozsahem a následky a možností jeho p em ny v hrozby dosud neznámého charakteru.

Bezpe nostní rizika a hrozby

Bezpe nostní rizika a hrozby

P íloha . 3

16

V zasažených místech bude zásobování pitnou vodou ohroženo, resp. narušeno bezprost edn . Zranitelné jsou p edevším povrchové zdroje, jejichž možná kontaminace m že dopadnout na celé povodí. Relativn mén zraniteln jší jsou zdroje podzemní, záleží na druhu rizika, stupni a bezprost ednosti ohrožení,zabezpe enosti zdroje pro daný typ rizika apod. Radia ní ohrožení by nem lo mít bezprost ední vliv p edevším na hlubinné vrty. Samotné riziko epidemií, i zásobování vodou nevhodné kvality m že mít vliv na další ší ení epidemií, tedy dopad na zvýšené požadavky dodávek kvalitní vody. Vysoká aktuálnost rizika vyvolává prioritní pot ebu vybudování a udržování funk ního systému zabezpe ení zásobování vodou s variantním rozpracováním pro jednotlivé druhy zvlášt aktuálních nebezpe í a rizik.

Nevojenské krizové situace

Dopady na zásobování vodou

P i rozsáhlých katastrofách srovnatelných s povodn mi v roce 1997 nebude regionální správní ú ad (okresní, krajský) schopen ešit situaci vlastními silami a prost edky. P edpokládá se poskytnutí pomoci z vyšších stup krizového ízení a humanitární pomoci

Organiza ní zabezpe ení

5. Násilné akce subjekt cizí moci (státní i nestátní) proti osobám zdržujícím se na území R, majetku a jiným chrán ným zájm m státu

4. Rozsáhlé migra ní vlny, jejichž pronikání na území státu m že p er st do násilné innosti migrant

17

za ízení sloužící Útoky na vodohospodá ská k zásobování pitnou vodou a energetická za ízení jsou málo pravd podobná.

Útoky na vodohospodá ská za ízení sloužící k zásobování pitnou vodou a energetická za ízení jsou málo pravd podobná. Problém v zásobování pitnou vodou lze spíše p edpokládat ve sb rných táborech. Nutno zvýšit ochranu odlehlých vodohospodá ských objekt - možnost p ebývání migrant p edstavuje zvýšené riziko technického a hygienického ohrožení vodovodu.

Závažné problémy v zásobování pitnou vodou se mohou projevit p i a po útocích na vodohospodá ská za ízení sloužících k zásobování obyvatelstva pitnou vodou, energetická za ízení apod.

3. Jednotlivé teroristické akce a organizované aktivity mezinárodního zlo inu mimo ádného rozsahu

aktuální

Problémy v zásobování vodou se mohou projevit p i dlouhodobém nedostatku surovin pot ebných pro zabezpe ení zásobování vodou ( surovin a materiál pro úpravu vody, dekontaminaci, dopravu apod.)

2. Narušení (zneužívání ) standardních mezistátních ekonomických vztah , p erušení toku strategických komodit, surovin a informací

Regionální správní ú ady (okresní, krajské) by m ly být zpravidla schopny ešit situaci vlastními silami a prost edky

strategických Zabezpe ení surovin od jiných dodavatel ešit na úrovni ministerstva podle konkrétní situace.

„Stav ohrožení státu“

18

P i p echodu na vále né hospodá ství, v d sledku povolávání osob a techniky do ozbrojených sil, se mohou zm nit podmínky pro provozovatele ve ejných vodovod . Je nutno aktivovat opat ení k ochran systém zásobování pitnou vodou – kontrola a st ežení vodních zdroj , vodojem a dalších objekt podmi ujících provoz vodovodního systému, kontrola provozuschopnosti náhradních zdroj elektrické energie,

V období nar stání nap tí lze p ijímat další opat ení, která nejsou v mírové dob ješt dostate n organiza n ani materiálov zcela p ipravena a zajišt na. Po vyhlášení Stav ohrožení státu se aktivují všechny orgány krizového ízení a provádí se up esn ní krizových plán na všech úrovních.

Nedochází ješt k narušení zásobování pitnou vodou.

8. Hrozba agrese

Aktuáln málo pravd podobná aktivizující se v rozmezí m síc až rok

Regionální správní ú ady (okresní, krajské) by m ly být schopny ešit vzniklou situaci vlastními silami a prost edky

Vojenské krizové situace Zásobování vodou m že být ohroženo v místech diverzních akcí bezprost edn . Je t eba prov it p ipravenost opat ení k ochran systém zabezpe ujících zásobování pitnou vodou.

aktuální

V zásobování vodou by se nem lo projevit

7. Rozsáhlá a závažná Aktuáln málo innost, jejímž pravd podobná diverzní cílem je v rámci zjevné aktivizující se p ípravy agrese znehodnotit v rozmezí m síc prost edky obrany R a narušit její p echod na vále ný stav

6. Ohrožení základních hodnot demokracie a svobody ob an v jiných zemích v takovém rozsahu a charakteru, že ohrožuje bezpe nost mezinárodního prost edí

Krizovou situací je postiženo celé území státu. P ednostn se zabezpe uje zásobování vodou pro ozbrojené síly a ozbrojené složky. P i zabezpe ení obyvatelstva pitnou vodou musí být dodrženy minimální normy pro množství i kvalitu vody. K narušení systém zásobování vodou m že docházet v d sledku bojové innosti na celém území republiky. Rozsah narušení je závislý na charakteru a rozsahu bojových akcí. Je nezbytné neprodlen organizovat a realizovat obnovu vodohospodá sky d ležitých objekt pro obranyschopnost státu a pro ochranu života obyvatel.

Regionální správní ú ady (okresní, krajské) musí být schopny ešit situaci vlastními silami a prost edky

9. Vojenské napadení R

19

Po vyhlášení krizového stavu „ Vále ný stav“ se aktivují všechny orgány krizového „Vále ný stav“ ízení a provádí se up esn ní krizových plán a další plánovaná opat ení na všech úrovních pokud nebyla provedena za p edcházejícího krizového stavu. P i ešení situace v zásobování vodou by m ly být regionální krizové systémy sob sta né. Pro pln ní specifických úkol pi likvidaci následk napadení nep átelského (vyhledávání nových vodních zdroj , likvidaci velkých havárií na systémech vodovod apod.) se p edevším p edpokládá použití Služby NZV. Pozn.: Rizika 2-6 jsou aktuální, ve vzájemné kombinaci mohou p er st v hrozby s velmi r znorodým a obtížn p edvídatelným rozsahem a asovou dimenzí.

Aktuáln málo pravd podobná aktivizující se v rozmezí m síc až rok

kontrola provozních hmot a dalších záložních prost edk pro odb r, úpravu, dopravu a distribuci.

P íloha . 4

P EHLED HLAVNÍCH DRUH MATERIÁLU uloženého ve státních hmotných rezervách pro zajišt ní innosti Služby NZV

Po . .

Název materiálu

Po et

Jedn.

1.

Cisterny automobilní na vodu, automobily kropící

87

soupr.

2.

Cisternové p ív sy na vodu

176

soupr.

3.

Kontejnerové cisternové nástavby, stacionární cisterny

155

ks

4.

Nosi e kontejner

5.

Nádrže na vodu p enosné, gumové, hliníkové, stacionární

229

Ks

6.

erpadla na vodu, erpadla kalová, st íka ky motorové

134

soupr.

7

soupr.

7.

Úpravny vody

7

soupr.

8.

Laborato

1

soupr.

9.

Vrtná souprava

1

soupr.

10.

Trubky PE (48/60 a 80/90) – suchovody

11.

Cisterny fekální

10

soupr.

12.

Motorové luny

4

soupr.

13.

Generátorová soustrojí 2,5 – 340 kVA

197

soupr.

14.

Zemní stroje, rypadla a naklada e

29

soupr.

163000 m

P íloha . 5

P EHLED BALENÝCH VOD VYRÁB NÝCH V R (vody kojenecké a stolní; z p írodních minerálních vod uvedeny jen ty, které by vzhledem ke svému relativn nízkému obsahu minerálních látek mohly v nouzových podmínkách sloužit do asn jako pitná voda; o sodových vodách, které by také mohly sloužit jako nouzový zdroj pitné vody, neexistuje centrální p ehled a proto nejsou uvedeny; stav z roku 1999)

Název

AQUA KOJENEC (pln na též jako stolní voda pod názvy AQUA SODA a IDA [nezam ovat s minerálkou B loveská kyselka IDA !] )

Kojenecké vody

Rozpušt né látky (mg/l)

Místo zdroje (okres)

Výrobce

280

Dolní Cetno (MB)

ESKOMORAVSKÁ VODA (pln na též jako

322

Radim

HORSKÝ PRAMEN

230

Nová Plá (BR)

NIKO

263

SKALNÍ VODA (pln na

165

Šlapánov-Kn žská (HB) Malá Skála (JN)

Jesenické prameny s.r.o., Ostrava Atechra a.s. Havlí k v Brod Skalní voda s.r.o., Praha

Teplice nad Metují (NA)

Toma-kojenecká voda s.r.o., Teplice nad Metují

(SY)

stolní voda pod názvem SV. ANNA)

též pod názvem FROMIN a jako stolní voda pod názvem KV T) TOMA VODA (pln na též jako stolní voda pod názvy KORUNA, NEO, TANJA, TESCO ad.)

208

21

A+C s.r.o., Mladá Boleslav, závod Pivovar Podková

Aqua Nova, s.r.o. Svitavy

Název

ANNAQUA (pln na též pod

Rozpušt né látky (mg/l)

Stolní vody

Místo zdroje (okres)

178

Travní Dv r (ZN)

AQUA BELLE ⊕ (pln na

210

AQUA SAG (pln na též pod

cca 550

Veselí nad Lužnicí (TA) Doksy (CL)

názvem CHLADNÝ PRAMEN) též pod názvem AQUA NOVA) názvem AQUA MARIA TABLE)

AQUILA ⊕

430

Kyselka (KV)

BLANICKÝ PRAMEN

229

Všechlapy (BN)

DOBRÁ VODA ⊕ (pln na též pod názvem ISTÁ VODA)

108

By ov (CB)

DRNKA

485

Drnovice (VY)

DUBSKÝ PRAMEN EUROMATTONI EVITAL

190 670 678

Dubá (CL) Kyselka (KV) Barchov (PA)

HOCHMANN ⊕ (pln na též pod názvem ESKÁ VODA)

494

JELENÍ PRAMEN OASA•

150 350

Chrást u Chrudimi (CR) Vizovice (ZL) Kárané (PH)

ROSANA•

215

Bližná (CK)

Výrobce

NOVÁK konzervárna, Hrab tice Fontea, s.r.o., Deštná, z. Veselí nad Lužnicí Aqua Sag s.r.o., Doksy Karlovarské minerální vody a.s. Blanické stá írny a.s., Všechlapy HBSW s.r.o., By ov Drimo – Pivovary a sodov. Brno, závod Vyškov Dub s.r.o., Dubá Karlovarské min. vody a.s. CS. TOP TES s.r.o., Hradec Králové KOLI Holding a.s., Nové M sto nad Metují Zlatý Jelen s.r.o., Vizovice Zátka, Pražské sodovkárny s.r.o., závod Kárané Grafit Netolice pro Rosa Bohemia s.r.o., Praha

Poznámky : ⊕ schváleno jako stolní voda vhodná pro p ípravu kojenecké stravy (v neperlivém provedení) • balena výhradn nebo mimo jiné též do velkoobjemových (18,9 l) nádob pro watercoolery

22

Název

AQUA MARIA

P írodní minerální vody

Rozpušt né látky (mg/l)

Místo zdroje (okres)

290

Mariánské Lázn (CH)

B LOVESKÁ KYSELKA IDA EXCELSIOR

920

Náchod-B loves (NA)

869

Mariánské Lázn (CH)

KORUNNÍ KYSELKA

1122

Korunní (KV)

MATTONI

1023

Kyselka (KV)

ONDRÁŠOVKA SALACIA

1100 1419

VRATISLAVSKÁ KYSELKA

1138

Ondrášov (BR) Domašov nad Byst icí (OC) Vratislavice (LB)

Výrobce

Marienbad Waters a.s. Mariánské Lázn Aqua Ida s.r.o., Náchod Marienbad Waters a.s. Mariánské Lázn Karlovarská Korunní kyselka s.r.o. Karlovarské minerální vody a.s. Helios s.r.o., Praha Salicia s.r.o. Domašov n. Byst icí UNIPO a.s., závod Vratislavice

Poznámka: Tento p ehled zachycuje stav p ibližn z první poloviny roku 1999. Není vylou eno, že p ed datem zpracování (b ezen 2000) ukon ily n které stá írny z ekonomických d vod svoji innost.

[zpracoval Státní zdravotní ústav - NRC pro pitnou vodu; b ezen 2000]

23

Úst ední správní ú ady

Sekretariát KŠ

Krizový štáb MZe

Orgány krizového plánování

(OK , OVR, OPV) (SVS,SRS)

Ministerstvo zem d lství

SSHR

MV R

Opera ní

Ministerstvo zem d lství

SSHR

MV R

Výbory krizového plánování

BRS

BRS

MRKŠ

záso Vláda R

ORGÁNY KRIZOVÉHO ÍZENÍ

Vláda R

ORGÁNY KRIZOVÉHO PLÁNOVÁNÍ

SCHEMA KRIZOVÉHO PLÁNOVÁNÍ A ÍZENÍ

P íloha . 6

Subjekty HM resortu MZe s

MZe zabezpe ující v krizových situacích zásobování obyvatelstva pitnou vodou.

Subjekty hospodá ské mobilizace resortu

VÝKONNÉ SLOŽKY SLUŽBY NZV

Okres

Kraj

- další p edpokládané subjekty a vazby

- ídící vazby

- odborné ízení krizového plánování - odborné krizové ízení

Orgán krizového plánování

Bezpe nostní rada okresu

Vysv tlivky: BRS – Bezpe nostní rada státu MRKŠ – mezirezortní krizový štáb SSHR – Správa státních hmotných rezerv KŠ – krizový štáb HM – hospodá ská mobilizace

Poznámky:

Územní odbor MZe

Okresní ú ad

plánování

Orgán krizového

Bezpe nostní rada kraje

Krajský ú ad

25

Opera ní st edisko

štáb

Provozovatelé vodovod

resortu MZe s okresní p sobností **

Subjekty HM

Subjekty HM resortu MZe s krajskou nebo širší p sobností **

Dodavatelé nezbytné dodávky „ Balené vody“

* zajiš ují : - havarijní službu v systémech VaK, - zjiš ování kontaminace vodních zdroj , - vyhledávání nových vodních zdroj a z izování studní. ** zajiš ují: - zásobování vodou, v etn nouzového zásobování obyvatelstva pitnou vodou v krizových situaacích

Krizový okresu

Bezpe nostní rada okresu

Okresní ú ad

Opera ní st edisko

Krizový štáb kraje

Bezpe nostní rada kraje

Krajský ú ad

P íloha . 7

INSTITUCIONÁLNÍ STRUKTURA ( ve vztahu k zásobování vodou za krizových situací)

I.st. úrove celostátní

Ministerstvo zem d lství Krizový štáb Služba NZV

Ministerstvo zdravotnictví Hlavní hygienik

Ministerstvo vnitra Krizový štáb IZS

Útvar krizového ízení KÚ

II.st. úrove krajská Služba NZV

Krajský hygienik

Bezpe nostní rada kraje Krajský IZS

III.st. úrove okresní

Služba NZV

Okresní hygienik

Útvar krizového ízení OkÚ Bezpe nostní rada okresu Okresní IZS

IV.st. úrove obecní

Správa státních hmotných rezerv

Obec Bezpe nostní rada obce

Sklady mobiliza ních rezerv

Vy len né síly a prost edky ozbrojených sil

Ostatní ozbrojené bezpe nostní a záchranné sbory

Policie R

Integrovaný záchranný systém

P íloha .8.

Orgány ochrany ve ejného zdraví

Ostatní Havarijní služby

Zdravotnická záchranná služba

Opera ní a informa ní st edisko IZS

Pohotovostní služby

složky IZS

Ministerstvo vnitra R

Odborné služby

Záchranný sbor R

editelství záchranného sboru R

Služba nouzového zásobování vodou

Jiné služby

Základní složky IZS

Úst ední koordina ní orgán IZS v R

eské republiky (IZS)

Odborná zdrav. za ízení na úrovni fakultních nemocnic

Jednotky požární ochrany za azené do plošného pokrytí