Opravdový Boží vánoční dar

Opravdový Boží vánoční dar

Opravdový Boží vánoční dar Chtěli bychom mluvit na téma: Opravdový Boží vánoční dar. Přečtěme si Boží slovo z Matoušova evangelia z 2. kapitoly: Když se pak Ježíš narodil v judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, do Jeruzaléma přišli mágové od východu a říkali: „Kde je ten narozený židovský král? Viděli jsme totiž na východě jeho hvězdu a přišli jsme, abychom se mu poklonili.“ Vešli tedy do domu, nalezli dítě s Marií, jeho matkou, a padli a klaněli se mu. Potom otevřeli své poklady a obětovali mu dary: zlato, kadidlo a myrhu. A když pak dostali ve snu od Boha pokyn, aby se nevraceli k Herodovi, vrátili se do své země jinou cestou.

Všimněme si darů, jež tito mudrci přinesli. Vidíme, že si dnes mezi sebou vyměňujeme dary.

2

Boží hlas v těchto posledních dnech

Každý musí dostat dar a snaží se uhádnout, co mu přinese někdo jiný, aby mu mohl dát něco podobného ve stejné hodnotě. A pokud se mu to nepodaří, nic se neděje, myslí si, že to napraví v příštím roce. Každý přemýšlí, stará se, chodí sem a tam. Milionáři přemýšlejí, jak se tomu vyhnout. Vydají na toho nebo tamtoho. Přitom se to úplně míjí s cílem. Existuje pouze jeden dar, který můžete dát, a tím jste vy sami. Vydejte sami sebe Bohu. Protože Bůh vám už svůj dar dal. A tak existuje jen jedna věc, kterou Bohu dlužíte. Vydat Mu samého sebe. Všimli jste si, že ti moudří muži, ti mudrci, ti velcí muži byli v Babyloně? Oni uviděli Jeho hvězdu. Ti muži byli astronomy, bádající hvězdy. Uviděli na obloze ta tajemná světla, která se nad nimi ukázala, a podle toho usoudili, že se něco děje, a že to znamená, že se má narodit Mesiáš, Vládce nebe a Země. A tak o tom přišli podat zprávu, že Božství bude vloženo, že se zabydlí v lidské bytosti; a tak vám chci přiblížit jejich svědectví. Víte, že váš život mluví hlasitěji než vaše slova? A tak bez ohledu na to, co ty mluvíš, lidé vědí, kým jsi, podle toho jak se chováš.


3

Všimněte si těch lidí, těch mudrců. Všimněte si těch darů, které Mu přinesli. Ony potvrdily, za koho Jej oni považovali. Přinesli mu zlato, kadidlo a myrhu. Sledujte ty symboly, o nichž bych vám chtěl něco povědět — něco na téma, co tyto symboly znamenají. Tak tedy: zlato, kadidlo a myrha. Jak to pasuje na Krista. Protože zlato mluví o Božskosti. Kadidlo mluví o službě. A myrha znamená smrt. Božství, Bůh ve službě na smrt. A tím On právě byl. Ty věci, které přinesli, samy ukazovaly, za koho Jej měli. A já dnes hovořím k vám, drazí čtenáři. Věci, které Mu my přinášíme, jasně svědčí o tom, jaký máme k Němu vztah. Rozumíte? Jestli tomu věříš z celého srdce, každému Slovu obsaženému v Bibli, vydáš všechno co je v tobě. A to svědčí o tobě, že ty opravdu věříš Božímu slovu. Věříš v to, že ono je pravdou.

A tak bylo zlato náležitým darem při Jeho narození. Proto přinesli svůj dar, zlato. Jejich dary byly v dokonalém souladu s Bohem. Jaký to dar přinesli ti moudří muži! Dar, který přinesli, byl něčím, co zidentifikovalo Ježíše jako Božího

4


služebníka. Jaká ohromná věc! Celé stvoření bylo ztraceno. Všechno bylo ztraceno. Avšak Kristus přišel, aby vykoupil celé stvoření. To nemohl udělat nikdo jiný, jedině sám Bůh. Jak pěkně se ty dary hodí k Ježíši Kristu. Přinesli zlato — Božství. Přinesli kadidlo — služba. Přinesli také myrhu, za účelem Jeho smrti. Poukazovalo to na to, že Božství bude vydáno na tělesnou smrt, aby mohlo vykoupit upadlého člověka.

Marie, Ježíšova matka bydlela v Nazaretu, v nejopovrhovanějším městě toho kraje. Ale Bůh právě odtud vybral tuto pokornou ženu, aby Mu porodila Syna. Lůno, z něhož se muselo narodit dítě. Bůh k tomu použil takovou osobu. On vykonává svou práci skrze lidské bytosti, aby vykoupil lidské bytosti. On tě nemůže vzít a působit skrze tebe, za účelem vykoupení lidstva, pokud Mu nevydáš úplně všechno, čím jsi. Jsi-li mladá žena, vydej Mu svou morálku. Pokud jsi mladý muž, vydej Mu svou morálku, vydej mu své úmysly, vydej Mu své myšlenky, vydej své srdce, vydej svou duši, vydej všechno, čím jsi! A dovol, aby skrze to působil Kristus. Jak nádherná věc! Musíš přejít přes řeky, musíš přejít trnitými místy. Jednoho dne se však budeš muset


5

zastavit, ohlédnout se zpět, odkud jsi přišel, a budeš souzen za to, jaký směr sis zvolil. Nasměruj všechno, co máš, svoji mysl, své myšlenky na tu Polární hvězdu, Boží centrum, neodkláněj se od toho. Drž se toho! To tě přivede přímo, podobně jak to přivedlo ty mudrce, přímo ke Kristu. Ve 12. kapitole Janova evangelia vidíme jistou ženu, která přinesla myrhu, tu drahocennou mast, která se používá k odstraňování nepříjemného smrtelného zápachu. Ona Ho pomazala k Jeho pohřbu. Vidíte, ta žena byla tak vděčná za to, že jí Bůh odpustil její hříchy. Ona utratila všechny své peníze, vzala alabastrovou nádobku, rozbila ji a vylila olej; a dům byl naplněn příjemnou vůni této myrhy, kterou ho pomazala k Jeho pohřbu. Ona vykonala službu a přitom ani nevěděla, co dělá, ale bylo to z vděčnosti k Bohu. A pokud jsi opravdu vděčný za Vánoce, nespočívá to v tom, že řekneš: „Dám Novákovým dárek. Oni mi také něco dají. Ráno uvidím, co dostanu.“ Proč neotevřeš své srdce, abys spatřil co v něm je a nezjistíš, co tam máš. Pokud vidíme, že je prázdné, že jsou v něm jenom negativní věci, starosti o věci tohoto světa, proč bys neměl poprosit Krista, aby ho dnes naplnil, abys dnes mohl spatřit opravdový význam Vánoc. To je

6


Kristus v tobě. Bůh přebývající v lidském srdci. Takový je skutečný význam Vánoc i Božího daru. Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v Něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.

Četl jsem nedávno jeden příběh, který se odehrával ve velkém městě, v New Yorku, v jedné chudé rodině. Otec onemocněl na tuberkulózu. Matka byla rovněž nemocná. A oni měli malou desetiletou dcerušku. Ten otec měl podlomené zdraví, a tak ho nikdo nepřijal do práce. Neměl vzdělání a lidé jím opovrhovali. Byl to prostě vyvrhel. Stal se tulákem. Víte, čím je tulák. Všude jenom chodí, sbírá všechno, co najde a pak se to snaží prodat a něco vydělat. Žije z peněz vydělaných tímto způsobem. Jeho nemocná žena zemřela. Blížily se Vánoce. A to malé děvčátko dostalo z podvýživy také tuberkulózu. Nikdy k Vánocům nedostala panenku. A právě o takovém dárku snila. Otec jí nebyl schopen zajistit lékařskou péči. Když viděl, jak se její stav rapidně zhoršuje, snažil se, jak jen mohl, získat tolik peněz, aby jí mohl k Vánocům koupit panenku. Pomyslel si: „Ach,


7

kdybych měl alespoň tolik, abych jí mohl koupit tu malou panenku.“ Svátky se blížily, nastalo špatné počasí. Malé děvčátko onemocnělo na zápal plic. Bylo to několik týdnů před Vánocemi. Otec vytáhl ze své plechové krabičky peníze. Myslel na své malé děvčátko, ono přece snilo o panence, stejně jako jiná malá děvčátka. Vždyť byla přece budoucí maminkou. Chtěla mít malou panenku, ale nikdy ji neměla. A tatínek šetřil, kde se jen dalo, aby ji pro ni získal. Ale ona zemřela. Otec se zhroutil. Zemřela mu žena i jeho malé děvčátko, a to se odrazilo na jeho psychice. Každý večer, když uléhal do postele, stále s tím malým děvčátkem rozmlouval. I když už byla v hrobě, stále myslel, že s ní mluví. A řekl: „Miláčku, zanedlouho ti táta koupí panenku. Tatínek ti ji slíbil, a tak ti ji koupí.“ Nakonec přišly svátky. A samozřejmě víte, jak to je. Bohatí lidé měli své veliké večírky, hořely svíčky, všude se děly velké věci, mluvilo se o Ježíši a konaly se všechny ceremonie, zpěvy, koledy a všechno možné. Nikdo nevěděl, co se mezitím odehrávalo tam v postranní ulici. Ten bídný člověk nacházející se někde tam, ztrácel rozum. Tolik si přál, aby to

8


jeho malé děvčátko mohlo mít tu panenku, vždyť o ní tolik prosila. A tak šel a koupil hadrovou panenku. Maličkost, možná za třicet centů. Koupil takovou malou ušmudlanou panenku, tam na tržišti. Té noci bylo velice chladno. Foukal silný vítr a hustě sněžilo. Ulice se zaplnily; lidé jezdili v limuzínách na večírky, a alkoholem zapíjeli Kristovo narození s přesvědčením, že to je správné. Zapíjeli prostě své bolesti, a domnívali se, že to je ten správný způsob, jak to mají dělat. A ten chudák muž se toulal. Ve svém srdci věděl, že jeho děvčátko zemřelo, ale i přesto šel a koupil panenku. Pomyslel si: „Půjdu a někde ji najdu. Ona bude někde tady na ulici, najdu ji.“ Vyšel z domu na ulici. Nechtěl si nic nalhávat, ale… v té malé chatrči, v té malé posteli; tam jeho děvčátko nebylo. Bylo v hrobě. Věděl o tom, ale myslel si, že ji najde někde na ulici. Řekl si: „Půjdu dál.“ Chodil bočními ulicemi sem a tam, lidé zpívali a bavili se. Šel postranní ulicí a nesl malou panenku. Držel ji pod kabátem na srdci a myslel přitom na své malé děvčátko.


9

V tom si ho všiml policista, který už měl několik štamprlí v sobě. Šel za ním, chytil ho za rameno, otočil, a řekl: „Co se tu potuluješ?“ „Nesu tuto malou panenku mému malému děvčátku.“ „A kde bydlíš?“ Řekl mu, kde bydlí. „Jenže jdeš opačným směrem, jsi opilý!“ „Pane, nejsem opilý. Slíbil jsem svému malému děvčátku k Vánocům dárek. Panenka je vhodným dárkem pro malé děvčátko.“ Policista řekl: „Tak mi ji ukaž.“ Muž mu ukázal malou hadrovou, ušmudlanou panenku. Držel ji u srdce. Policista, sám napůl opilý, mu ukázal cestu a odešel. Ten člověk šel dál alejí. Hustě sněžilo.

Skončily večírky. Následující ráno ustalo husté sněžení a vyšlo slunce. Všichni lidé měli po těch svých nočních radovánkách na čelech studené obklady — po oslavách Kristova narození — mnoho z nich bylo z toho všeho bendění ochraptělých. A tam nedaleko v postranní ulici, našli toho ubožáka. A když ho otočili, na svém srdci držel malou panenku. Myslím, že jí donesl svůj dar. On

10


přešel do jiného světa. Zanesl jí svůj dar. Byl to vhodný dar. Bože, buď milostiv, přestože ho to stálo život, nebyl žádný jiný způsob, jakby jí mohl ten dar dát. Ona už byla v hrobě. Mohl to udělat jedině touto cestou. Myslím, že ta malá panenka neznamenala až tolik; ta malá panenka s ušmudlanou pusou. Jenže to, co udělal, splnil tím to, co slíbil, bez ohledu na to, co si o tom mysleli lidé. Co si mysleli o té malé ušmudlané panence v jeho špinavých rukou. To bylo ale vyplnění slibu, který dal svému malému děvčátku. Někdy je Evangelium pro lidi jenom nějaké zpívání a hraní, a nechtějí takové Evangelium, jaké nám dal Bůh, ale ono vyplnilo zaslíbení, že On dá svého Syna. A víte co? Oni Ho také nechali na pospas smrti na kříži, tak, jako toho tuláka z ulice. Přesně tak. Nechali Ho zemřít jako tuláka na ulici. A i dnes s Ním zacházejí jako s tulákem z ulice, On však to, co měl vykonat, vyplnil. On byl Darem, který Bůh slíbil světu. Toužím Ho přijmout do svého srdce, jako svého Spasitele. Toužím jít dál, ať mě to stojí třeba i život nebo cokoliv. Slíbil jsem Mu svůj život a já mu ho zanesu. Bez ohledu na to, co budu muset vytrpět. Bez ohledu na to, co se stane. Zda se mi budou vysmívat, cokoliv. Je to dar od Boha, jenž držím ve svém srdci. On mi ho daroval a já ho


11

chci zanést Jemu. Vhodné dary. Náležité dary, o nichž mluvím. Byl to vhodný dar, protože to malé děvčátko, bylo dítětem, malou matkou, ona by se jí určitě stala, a vhodným darem pro ni byla panenka. A vhodný dar, který Bůh Stvořitel, mohl dát svému stvoření, byl Spasitel, aby spasil nás, Jeho stvoření, ze stavu hříchu, v němž se nacházelo. Zamýšlím se teď, jestli jsme přijali dar, který nám slíbil Bůh, život věčný skrze víru v Ježíše Krista a přijetí Ducha svatého. Pokud jste to nepřijali, nechtěli byste přijmout ten Boží opravdový Vánoční dar? Buďme si v tom opravdu jisti, řekněte: „Toužím po Božím daru pro svět, po Ježíši Kristu. Chci, aby se to stalo opravdovým Božím narozením. Přijímám do svého srdce Ducha svatého, který mě bude moci přenést, jak v kolébce přes všechny bouře mého života. A abych se jednoho dne mohl postavit před Jeho tváří, s tím darem života věčného. On mě přijme na tomto základě. Toto je jediný způsob, jak mě může přijmout. Tedy, máte dnes ten skutečný dar? Ten správný postoj? „Otče, budu Tě následovat kamkoliv půjdeš. Cokoliv řekneš, abych udělal, udělám. Cokoliv mi Tvé Slovo přikazuje udělat, udělám. Nezajímá mne, co někdo jiný mluví, udělám to,

12


protože chci Tvůj dar, a to je život. Nebeský Otče, jsou lidé dnes schopni uvidět to, že to je ten velký Dar? Kéž by se něco v srdcích těchto mužů, žen, chlapců a děvčat, těch našich čtenářů tak usídlilo, aby tento Boží dar pomazal jejich životy. Aby počínaje dnešním dnem byli změněni. Aby už více nebyli takovými, jakými byli. Ale ať se obrátí podobně jak ti mudrci a nevrací se zpět k módě světa, k Herodovi do jeho královského paláce, ale jak říká Bible: „Jsouce varováni Bohem, obrátili se a šli jinou cestou!“


Máš-li zájem o Boží Slovo, chceš-li zdarma obdržet knihy, brožury nebo CD, napiš na adresu: Večerní Světlo Světí 99 503 12 Všestary

[email protected] www.vecernisvetlo.cz

Opravdový Boží vánoční dar

Recommend Documents