Číslo projektu
CZ.1.07/1.5.00/34.0581
Číslo materiálu
VY_32_INOVACE_OAD_3.AZA_19_EMISE ZAZEHOVYCH MOTORU
Název školy
Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno
Autor
Ing. Pavel Štanc
Tematická oblast
Opravárenství a diagnostika
Ročník
3.
Datum tvorby
23.08.2012
Anotace
Popis jednotlivých produktů ve výfukových plynech
Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora
S ohledem na nutnost velkého omezení znečišťování ovzduší výfukovými plyny je legislativně předepsán nejvyšší povolený obsah škodlivin obsažených ve výfukových plynech všech silničních motorových vozidel. Ropná paliva se totiž skládají z větší části z různých uhlovodíků. Při dokonalém spalování těchto uhlovodíků vzniká oxid uhličitý, vodní pára, dusík a vzácné plyny. Avšak velké množství oxidu uhličitého v ovzduší způsobuje skleníkový efekt. Vzhledem k nedokonalému spalování paliva v motoru vznikají i velmi jedovaté produkty. Vzniká: -
oxid uhelnatý, CO – je to bezbarvý plyn, bez zápachu, smrtelně jedovatý, při vdechování blokuje transport kyslíku v krvi- Oxid uhelnatý vzniká při nedokonalém spalování paliva v důsledku nedostatku vzduchu. Podíl oxidu uhelnatého ve výfukových plynech je tím vyšší, čím je bohatší směs paliva a vzduchu, třeba při studeném startování.
-
nespálené uhlovodíky – ty se skládají velkého množství různých sloučenin uhlíku a vodíku. Dráždí sliznice a některé jsou karcinogenní. Mohou tvořit při nepříznivých povětrnostních podmínkách smog. Nespálené uhlovodíky vznikají při nedokonalém spalování směsi paliva a vzduchu v důsledku nedostatku vzduchu. Kromě toho vznikají nespálené sloučeniny v těch částech spalovacího prostoru, které nejsou zcela zasaženy plamenem, např., štěrbina mezi pístem a válcem.
-
oxidy dusíku – patří sem oxid dusnatý, oxid dusičitý a oxid dusný. Mohou být bezbarvé a bez zápachu nebo červenohnědé štiplavě zapáchající. Oxidy dusíku dráždí dýchací cesty, ve vysokých koncentracích vedou ke zničení plicní tkáně. Oxidy dusíku vznikají při vysokých teplotách a tlacích ve spalovacím prostoru.
-
pevné části – ty vznikají při nedokonalém spalování ve formě částic. Základ tvoří uhlovodíky nebo saze doplněné usazeninami. U zážehových motorů je oproti vznětovým motorům tento obsah zanedbatelný.
Podíl jednotlivých škodlivin ve výfukových plynech je velmi ovlivněn směšovacím poměrem paliva a vzduchu, charakterizovaným součinitelem přebytku vzduchu (lambda). Při nedostatku vzduchu 5 -10 % je směs bohatá a motory dosahují největších výkonů. Při nedostatku vzduchu však není palivo dokonale využito a
zvyšuje se měrná spotřeba paliva. Ve výfukových plynech se také pak zvyšují podíly škodlivého oxidu uhelnatého a nespálených uhlovodíků. Při 5 – 10 % přebytku vzduchu dosahují motory nejnižší spotřeby paliva, výkon motoru je však nižší a nejvyšší teploty motoru jsou vyšší.Podíly oxidu uhelnatého a nespálených uhlovodíků jsou nízké, ale podíl oxidů dusíku je velmi vysoký ve výfukových plynech.
Zákony omezující obsah škodlivin ve výfukových plynech u zážehových motorů: Zákony Evropské hospodářské komise a Evropského společenství stanovují maximální
hodnoty
obsahu
škodlivin
ve
výfukových
plynech
pro
udělení
všeobecného povolení k provozu (homologace), tak při kontrolách emisí škodlivin (měření emisí) vozidel v provozu. Tyto zákony jsou pro nová vozidla čím dál přísnější, všeobecně se označují symboly Euro + číslo, např. Euro 5. Měření emisí je předepsáno v určitých časových intervalech. V závislosti na různých parametrech provozu se zjišťují hodnoty. Palubní diagnostika OBD ukládá v paměti řídící jednotky chybová hlášení o poruchách, ke kterým může docházet za provozu vozidla v systému řízení motoru, ve výfukovém systému nebo v systému zásobování palivem. Kontrolka na palubní desce upozorňuje na poruchu a závady musí být podle předpisů neprodleně odstraněny.
Obrázek č. 1
Obrázek č. 2
Použitá literatura: GSCHEIDLE, Rolf a kol. Příručka pro automechanika. Praha: Europa-Sobotáles cz. s.r.o., 2007. 688 s. ISBN 978-80-86706-17-7.
