Operativní dokumentace a průzkum historické stavby (OPD) Elaborát nálezové zprávy (NZ) WWW:
list
NÁLEZOVÁ ZPRÁVA OPD Lokalita / Obec (část obce) Okres / Kraj Litoměřice/Ústecký Milešov Objekt Zahradní cassino kulturní památka [Souřadnice] N/E zámek se zahradním pavilonem a parkem 32118/5·2186 Zkoumaná část objektu 1 Prvek zahradní pavilon - cassino - celkový stav objektu "Název" akce 1 NZ Souhrnná dokumentace objektu - dokumentace stávajícího stavu Zpracoval (autor, instituce) Datum akce 1 Datum vydání NZ Mgr. T. Nejezchlebová, NPÚ ÚOP v Ústí n.L. 2011 - 2013/1eden 2014 Označení NZ (ev. Č. v archivu zpracovatele) Místo uložení originálu NZ Archiv SHP a NZ NPÚ ČR ú.o.p. v Ústí n.L. Počet stran 1 Počet listů příloh Zadavatel OPD (osoba, instituce) NPÚ ÚOP v Ústí nad Labem Charakteristika výsledků 1Anotace Zahradní pavilon byl dokumentován v rámci projektu NAKI DF12P010W009 - Dokumentace, digitalizace a prezentace ohroženého kulturního dědictví v příhraniční oblasti severozápadních Čech, výstupem dokumentace je předkládané OPD. Cílem dokumentace bylo zachycení stávajícího stavu objektu a jeho výzdoby a základní určení modelu stavebního vývoje pavilonu a zahrady. V průběhu dokumentace se podařilo vyhotovit kompletní plánovou dokumentaci objektu, 3D sken objektu, fotografickou dokumentaci, včetně shromáždění historické ikonografie a ikonografický rozbor vnitřní výzdoby. Typologicky byl upřesněn typ stavby jako italské cassino, jehož charakter je určen předně podobou dispozice - centrální převýšený polygonální sál s párem vedlejších drobných čtvercových sálků. Stavba byla provedena v rozmezí let 1701 - 1708, zadavatelem stavby byl Jan Leopold Hrzán Kaplíř z Harrasu a Sulevic, stavbu provedl polír Augustin Potz z Tyrol. Autor návrhu není znám, teoreticky jej lze na základě komparace podoby a provedení cassina se saliou terrenou v Mnichově Hradišti spojit s valdštejnským stavitelem Marcem Antoniem Canevaliem. Výzdoba interiéru v podobě vnitřní nástěnné figurální malby v kombinaci s grisailiovými kartušemi a iluzivní architekturou byla zhotovena kolem roku 1739 na základě zadání Zikmunda Gustava Hrzána Kaplíře z Harrasu a Sulevic. Autorem maleb je Josef František Čech, autorství potvrzují jednak písemné prameny, ale také dochované iniciála autora v jedné z grisaillových maleb. Motivy figurálních scén vychází z antické mytologie, celkový program je směřován k oslavě knížecích ctností a prezentaci zadavatele. Programu odpovídá také dochovaná štuková výzdoba pláště cassina a nedochovaná socha pod balkónkem průčelí - socha i štuky na fasádě zachycují pelikána, otevírajícího si zobákem hruď, kterou krmí mláďata - symbol křesťanské lásky. Zahrada je koncipována jako krajinářský park, patrná je zřejmě nejstarší centrální osa s terasovitým uspořádáním terénu, datačně ji lze snad spojit již s renesančnim obdobím. V 17. století pravděpodobně následovalo rozšíření zahrady o dnes již nečitelné pravidelné travnaté plochy se skupinami stromů a zadní rozšířený parkurový prostor na zadní terase se stromovými kultivary. Krajinářské úprava zahrady na park je zřejmě dílem až 19. století, kdy byla probourána v zadní části zahrady ohradní zeď a k zahradě připojena rozsáhlá louka se solitérními dřevinami.
Obsah tohoto díla je duševním majetkem autora a jako takový je chráněn příslušnými zákony.
1. Úvod Okolnosti realizace 1.01 Dokumentace probíhala v rozmezí let 2011 - 2013 za účelem shromáždění dostupných dat pro dokumentaci současného OPD stavu, stanovení modelu stavebního vývoje , stanovení vývoje architektury zahrady a jejích proměn, určení ikonografické náplně vnitřní výzdoby. Dokumentace je výstupem projektu NAK IDF12POI0VV009 - Dokumentace, digitalizace a prezentace ohroženého kulturního dědictví v příhraniční oblasti severozápadních Čech. Stav věci v době 1.02 Cassino je v současné době ve stavu ohrožené památky. Zcela chybí výplně otvorů, vlivem porušené střechy zatéká do krovů OPD a následně do stropů vedlejších sálků a klenby hlavního sálu, kde vlhkost urychluje rozsáhlou degradaci vnitřní výzdoby, která je navíc rozsáhle poničená vandaly. Vnější plášť je znehodnocen rozsáhlým otlučením omítek v patní části, degradací a vypadáváním zdícího materiálu a rozsáhlými vandalskými poškozeními. Grotta v přízemí cassma Je znečištěna, podlahy jsou již zcela setřelé, dochází k rozsáhlému opadu omítek klenby a vysokému zavlhčení cihelného zdiva konstrukcí. Téměř zaniklé JSou relikty předpokládaného vodního mechanismu uvnitř grotty. Vlivem zanedbané údržby zeleně v zahradě jednak zarůstá vlastní stavba náletovou zelení, ale také dochází ke znečitelnění historického uspořádání zahrady a parku a k postupnému znehodnoceování dochovaných historických dřevin.
Podklady
Metody dokumentace
1.03 Leibl, Jan: Zámek č. p. 1 a hospodářský dvůr č. p. 74 v Milešově, okr. LTM - archivní rešerše, rukopis 2012. Poche, E. a kol.: Umělecké památky Čech 2 (K/O), Praha 1978, s. 384. Pátek, Jakub : Ikonografický program výmalby zahradního pavilonu v Milešově. Ústecký sborník historický 2010/2, s. 95 -112. Císařský povinný otisk stabilního katastrum Čechy - 4650-1 Milešov- původně Milleschau (Milessow) - mapováno 1843 http://archivnimapy.cuzk.cz/cio/data/mainlcio guery Ol .html? mapno cm=c4650-1 -16. 1. 2014 Pacáková-Hošťálková, Božena a kol.: Zahrady a parky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha 1999. Vlček, Pavel: Ilustrovaná encyklopedie českých zámků, Praha 2001. 1.04 Verbální popis , komparace s typologicky shodnými stavbami, archivní průzkum, analýza historické fotografické dokumentace a ikonografie, rozbor historických map, stavební měření, prostorové skenování terénu , fotografická dokumentace.
2 POpIS Poloha
zkoumané 2.01
věci
Charakteristika věci
2.02
Cassino se zahradou se nachází na návrší v severní části obce Milešov v těsné blízkosti milešovského zámku. Park se rozkládá na parcele č. 42, cassino na stavební parcele č. 53 katastrálního území Milešov u Lovosic (694649). Vlastní cassino se nachází v severním konci zahrady v závěrové části pomyslné osy zámek-park. Stavba je umístěna na hraně mírně zvýšené terénní terasy. Zahradní cassmo Je umístěno solitérně v zahradě jako trojdílná stavba otevřená okenními a dveřními otvory. Pod vlastní stavbou je v polozahloubeném přízemí umístěna zděná grotta. Cassino má výrazně architektonizovanou fasádu zděnými 1 štukovými prvky, zdivo interiéru Je omítané se silně poškozenými nástěnnými malbami. V zahradě, koncipované jako krajinářský park, jsou patrné starší stopy pravidelného uspořádání ve smyslu francouzské zahrady, dochovány JSou lokálně historické dřeviny, výjimečně s úpravou korun. Zcela zaniklá je cestní síť parku, jehož plocha Je vymezena obvodovou zdí z lomového opukového neomítaného zdiva, v jehož hmotě jsou lokálně užité druhotně zazděné kamenické články, korunu zdi uzavírají dvě řady na ležato umístěných tmavě červených tvrdě pálených cihel. Brány a nároží ohradní zdi jsou vymezeny pomocí zděných cihelných sloupků s kamennými profilovanými patkami a mohutnými hlavicemi, zřejmě také druhotně užité při výstavbě ohradní zdi.
Popis
věci
2.03
Celková situace: Cassino je zděná trojprostorová stavba, skládající se z centrálního převýšeného polygonálního sálu s projmutými nárožními stranami a dvou vedlejších nižších čtvercových sálů. Stavba je díky umístění na terénní terase dvoupodlažní, kdy je v polozahloubeném přízemí vyzděna grotta, na níž navazuje vlastní stavba cassina. Celá stavba je zvýšena na soklu o nestejné výšce, který Je ukončen profilovanou římsou, na níž nasedají patky lizén. Zdivo je smíšené, základním stavebním materiálem je lomová světlá opuka na vyšších vrstvách světlé jemné malty s podílem velmi jemnozrnného písku, opuka Je doplněna tmavě červenými tvrdě pálenými cihlami, ze kterých jsou vedle lokálních partií zdiva vyzděny především špalety okenních a dveřních otvorů. Zdivo Je ukončeno profilovanými korunními římsami, na něž navazují nad všemi částmi cassina nepravé mansardové střechy, kryté tenkým štípaným šindelem. Všechna průčelí jsou omítaná s nátěrem, který je pojednán ve dvojí barevnosti. Základní plochy nesou tmavě červenou barvu, na ploše ležící tektonické prvky jsou natřeny v kontrastní tlumeně žluté barvě. Průčelí: jižní průčelí lze chápat také jako hlavní, pohledově nejvíce exponované průčelí. Hloubkově se dělí do třech plánů. V prvním plánu leží předstupující část průčelí hlavního sálu. Průčelí je zdviženo na vysokém cihlovém soklu s kamennou oblounovou římsou na koruně. Sokl je zároveň průčelím grotty. Vose soklu je otevřena hlubší válcová nika s konchou, která je zakryta trojlistou kamennou deskou balkónu. Nad oblounovou římsou soklu nasedá plocha vlastního průčelí sálu. Plochu omítaného zdiva člení v nárožích vždy dva páry mírně předstupujících pilířů s profilovanými patkami na plochých podstavcích s obdélným předstupujícím zrcadlem v ploše a s volutovými hlavicemi, voluty hlavic spoJuJe plastický závěs. Přes volutové hlavice jsou položeny profilované projmuté desky, které nesou průběžnou profilovanou zalamovanou římsu vlysu, který je pouze v nárožích členěn pokračujícím průběhem pilířů, které nesou korunní římsu. Mírně propadlé pole mezi opěráky člení jediná průběžná osa. Vose navazuje na kamennou desku balkónu vysoký obdélný dveřní otvor s pravoúhlým překladem, otvor je vymezen štukovým rámem s plastickou vnější páskou a protáhlýma ušima, pod kterými jsou přivěšeny kapky, ostění přerůstá přes roh špalety do interiéru. Nad nadpražím je umístěna štuková supraporta, složená ze segmentového nástavce a štukového plochého pole, v němž je umístěn plochý reliéf pelikána s roztaženými křídly na květinové girlandě. Nad supraportou je pod římsou vlysu přivěšena plochá štuková čtvercová čabraka s volutovými náběhy v horní části a prázdným polem v ploše. V druhém plánu leží projmuté postranní boky průčelí hlavního sálu.
Průčelí
je zdviženo na cihelný sokl s oblounovou kamennou který je zároveň průčelím grotty v přízemí stavby. Ve středu soklu je otevřen obdélný okenní otvor, vymezený kamenným ostěním. Vertikální členění pilíři horní části průčelí je shodné s předstupující plochou průčelí v prvním plánu, ve vzniklé propadlé střední ploše je v průběžné střední ose vložen jeden složený okenní otvor. Spodní část tvoří obdélný okenní otvor s rovným překladem. Otvor Je vymezen štukovým rámem s protáhlýma ušima, pod kterýma jsou přivěšeny kapky, ve středu překladu je vyznačen ve štuku hlavní klenák. V parapetní části je do otvoru vložen kamenný projmutý parapet se střední předstupující části, boky parapetu podpírá dvojice volutových konzol, střední část podpírá štukový květinový motiv. V horní části je k otvoru připojena plochá suprafenestra zakončená obrácenou segmentovou římsou. Na prohlubeň v římse navazuje na výšku posazené volské oko nadsvětlíku, zasazené do plochého pole, které provazuje suprafenestru s římsou vlysu. Samotný otvor je lemován propadlou páskou se zavinutým motivem ve vrcholu, nad oválem jsou ve štuku provedeny dvě zkřížené ratolesti. V otvoru je vsazen relikt neotevíratelné výplně, dělené dvěma příčkami na čtyři pole. Ve třetím plánu leží jižní průčelí vedlejších sálů. Průčelí jsou zdvižena na cihelném průčelí grotty, ve středu je otevřen vose vždy jeden obdélný okenní otvor. Na jihovýchodním nároží je patrný relikt pásové bosáže, provedený v omítce. Vrchní části průčelí jsou zvýšeny na iluzivním průběžném soklu s předstupujícími obdélnými zrcadly, sokl je ukončený profilovanou štukovou římsou. Na ní navazuje plasticky předstupující lizénový rámec se zdvojenými svislými lizénami. Ve středním propadlém poli je otevřen vose jeden okenní otvor. Obdélný otvor s rovným překladem vymezuje štukový rám s protáhlýma ušima a přivěšenými kapkami, ve středu překladu je ve štuku proveden hlavní klenák. Na rohy překladu navazuje konzolovaný rovný fronton, ke konzolám je přivěšena květinová girlanda, položená přes hlavní klenák a zachycená za akantový list uprostřed frontonu. V parapetní části otvoru Je osazen profilovaný kamenný parapet s přestupující střední částí a rohy, parapet je vynášen v rozích dvojicí volutových konzol, střed květinovým motivem. Rohy jsou v ploše parapetní části se středem spojeny květinovou girlandou. Stejnou podobu má také východní a západní římsou,
průčelí.
Severní průčelí má stejnou podobu jako jižní průčelí, pouze sokl je nižší. Dispozice: dveřním otvorem v severním průčelí se vstupuje do interiéru hlavního sálu. Obvodové zdivo sálu je ukončeno profilovanou štukovou římsou, na které je usazena bedněná několikadílná kupole s převýšeným středem, podlahu kryje šestiúhelníková cihelná dlažba. Prostor je osvětlován okenními otvory v projmutých bocích sálu, do interiéru se
otevírají stejně jako dveřní otvory vstupu a na balkon hlubokými, mírně rozevřenými špaletami s rovným překladem. Další dva obdélné dveřní otvory s rovným nadpražím se otevírají v západní a východní straně sálu a zpřístupňují dva vedlejší sálky. Zdivo hlavního sálu je omítané, omítky zdobí nástěnné malby. Obvodové zdivo je zdobeno v rozích páry rudých tordovaných sloupů, ovinutých zlatými ratolestmi, nad dveřními otvory jsou umístěny dnes mohutně opadané a špatně čitelné mytologické výjevy. Nad severním vstupem se jedná pravděpodobně o relikt výjevu s bohyní Aurorou, nad východním vstupem výjev s bohem podsvětí Plutem a jeho manželkou Proserpinou, nad jižním vstupem jsou pravděpodobně vyobrazeny bohyně úrody Céres a bohyni země Kybelé, nad západním vstupem došlo k úplnému setření výjevu. Na výzdobu obvodových stěn navazuje ornamentální výzdoba okenních špalet a překladů. Špalety jsou rámovány tmavě modrými iluzivními štukovými rámy, vlastní plochu špalet zdobí ornamentální zrcadla, překlad nese ve středu rokajovou kartuš s výjevy dětských her amorem a satyrů . Samostatný uzavřený celek tvoří výzdoba kopule hlavního sálu. Nad štukovou římsou v malbě následuje balustráda, otevřená v úrovni vstupů do sálu brankami s vázami, každou z bran stráží dvojice ozbrojenců, z nichž Je prozatím identifIkován Ulixes, Herkules, rason a Perseus. Výzdobu balustrády doplňují v rozích kupole grisaillové podlouhlé kartuše, vzhledem ke stavu maleb bez možnosti identifIkace výjevů. Nad balustrádou nasedá v malbě iluzivní nebeská báň s panteonem antických bohů a múz. Na výzdobu hlavního sálu navazují malby východního sálku. Drobný čtvercový prostor je zakryt prkenným stropem se štukovým podhledem na rákos, přechod mezi obvodovým zdivem a stropem je řešen pozvolným fabionem a štukovou římsou. Výzdoba obvodových stěn je v základních plochách řešena formou okrových ploch s červenými zrcadly, na kterých jsou položeny grisaillové rokajové kartuše, nesené dvojicí putti . V plochách kartuší jsou v grisaillové malbě provedeny výjevy z Perseova příběhu. Výzdoba stropu nese ústřední motiv Perseova cyklu, zachycující boj Persea s Medúzou v Etiopii. Scénu doplňují po stranách umístěné kartuše s grisaillovými malbami s dalšími výjevy s návazností na hlavní příběh, rohy scény na stropě doprovází mušle , před nimiž jsou vyobrazeny postavy puttů - jeden z nich drží v ruce planoucí srdce, na které druhý míří lukem, další putti pluje ve člunu s kotvou v ruce. Člun je vybaven praporkem, ve kterém je skryta iniciála tvůrce maleb Josefa Františka Čecha. Obdobným výzdobným konceptem navazuje také západní sálek, shodného vzhledu jako východní sál. Výzdoba je zde určena příběhem Herkula, který se objevuje předně v ústředním motivu na stropě. Malba je výrazně poškozena
Rozmě!)' věci
2.04
proražením stropu, nicméně postava Herkula v kůží s kyjem je doprovázena ženskou postavou s pyramidou, ztvárňující snad alegorické zpodobnění knížecí ctnosti. Hlavní výjev opět doprovází vedlejší Herkulovy příběhy v grisaillových kartuších. V polozahloubeném přízemí cassina následuje interiér w!!y. Do grotty se vstupuje vchodem v jižním průčelí, dveřní otvor se do místnosti otevírá hlubokými špaletami s rovným překladem, rozdíl výšky podlahy a okolního terénu Je překonán čtyřmi z cihel vyzděnými stupni. Trojprostorový interiér grotty kopíruje půdorys horního patra, ústřední polygonálně řešená prostora je uzavřena cihlovou složenou kopulí s trojbokými výsečemi nad jednotlivými otvory. Kopule Je omítaná relikty hladké interiérové omítky s hlazeným povrchem a rýsováním zvýrazněnými kouty. V jižní straně z cihelného zdiva vystupuje relikt trubky, snad od vodního systému v grottě. V západní a východní straně kopule je otevřen plným obloukem prostup do vedlejších čtvercových místností s plnými valenými klenbami z cihel. Krov: Centrální pavilón kryje oktogonální valbová mansardová střecha, vztyčená nad nepravou bedněnou kupolí. Boční sálky kryjí samostatné valbové mansardové střechy, opřené o boční průčelí centrálního pavilónu. Mansardové střechy vynáší krovy jednoduché hambálkové soustavy s horními hambálky a patními vaznými trámy. Vazné trámy plných vazeb krovu jsou v bočních sálcích současně stropními trámy bedněných fabiónových stropů. Vazné trámy jsou mělce osedlány na pozednice položené na koruny příčných obvodových zdí. V případě krovu centrálního pavilónu nahrazují vazné trámy krátče, čepované do výměn, tvořících tuhý rám. Obdobné řešení bylo zvoleno také v případě krovu bočních valeb sálků. Krajní stropní trám je současně výměnou, do které jsou začepovány nárožní i středové krátče, do kterých se opírají krokve. Výměny, stejně jako sudé stropní trámy nejsou využity pro opření krokví. Rozteč vazeb tak odpovídá lehké šindelové krytině, která je užita i v současnosti. Hambálky jsou přes krokve plátovány, jištění hraněnými hřeby 1 značení prvků břitem sekery odpovídá kladení od průčelí centrálního pavilónu k bočním zdem rizalitů. Zhlaví hambálků přesahují krokve a nesou římsové vaznice horních valeb mansardy. Ty vynášejí na způsob námětků subtilnější krokve. Z pohledu vývoje krovových soustava střešní krajiny se jedná o tzv. nepravou mansardu, jejíž užití se běžně váže až na sklonek klasicismu. V krovech kasina však není patrné přeřešení krovu, nebo druhotné užití starších prvků. Jedlové a smrkové trámy krovů JSou opracovány tesařskou sekerou. Pokácení stromů proběhlo mezi léty roku 1669 až létem 1701. Viz plánová dokumentace.
Materiál(y)
Doklady
2.05
výrobních 2.06
postupů.
Povrchové úpravy
2.07
Zdivo: nepravidelně lámané opukové kvádry doplněné šíbry z deskovitých odštěpů opuky. Cihelné zdivo ze světle červených tvrdě pálených cihel. Klenby, stropy: cihelné klenby grotty. Bedněná kopule hlavního sálu. Prkenné stropy se štukovým podhledem na rákos v postranních sálcích. Podlahy: cihelné šestihranné topinky podlah v interiéru cassma. Malty: světlá křehká malta s vysokým podílem plaveného písku. Omítky: hlazená exteriérová omítka se zdrsnělým povrchem vnějšího pláště cassina v kontrastní barevnosti nátěru. Hlazená vápenná interiérová omítka s monochromním nátěrem v interiéru grotty. Hlazené interiérové vápenné omítky s nátěry a nástěnnými malbami v interiéru cassina. Architektonické články: štukové profilované římsy exteriéru, štukové hlavice a patky polopilířů exteriérového pláště, štuková orámování okenních a dveřních otvorů na exteriérovém plášti, štuková výzdoba parapetních částí a suprafenester a supraport exteriérového pláště. Profilované parapety okenních otvorů z tvrdého jemnozrnného pískovce. Štukové profilované římsy v interiéru cassina. Na poškozených částech štukových výzdobných prvků patrné zvrásnění základní plochy systémem peků a doložení štuků na spodní neomítaný hlazený povrch omítek. Exteriér: dvoubarevný nátěr fasády zdůrazňující v kontrastních odstínech žluté a červené tektoniku vnějšího pláště.
Stopy funkce
2.08
Interiér: ornamentální a figurální nástěnné malby v interiéru všech sálů. Grotta: fragmenty hlazeného povrchu a monochromního vápenného nátěru s rýsovanými kouty na kopuli střední části grotty. V jižní stěně grotty fragment kovové trubky, možný relikt vodovodního zařízení v grottě.
Závady
2.09
Celkově zanedbaný stav: poškození střechy, krovu a stropů mechanickým poškozením krytiny a následným zatékáním. Vlivem vlhkosti došlo k částečnému zhroucení stropu v západním sálku, vlhkost výrazně poškozuje malby ve všech prostorách interiéru cassina. Úplná absence okenních a dveřních výplní, vandalské mechanické poškození maleb i štukových výzdobných prvků. Opad omítek až na jádro zdiva, vypadávání zdícího materiálu v obnažených částech zdiva. Zarůstání kamenných prvků mikrovegetací. Plošný opad omítek v interiéru grotty, mohutné vypadávání a vyvalování čel klenby v postranních prostorách grotty, lokální vypadávání cihel z klenby středního prostoru grotty. Zanedbaná údržba parku, absence péče o historické dřeviny, zanedbaná údržba o zídky teras terénu.
3. Interpretace Datace zkoumané 3.01 věci
Zámecký park krajinářského typu v Milešově se rozkládá v starší fonnální zahrady, pocházející zřejmě již z renesance. V této době se začínají dřívější zdmi uzavřené zahradní prostory v těsné blízkosti šlechtických sídel otevírat do okolní krajiny s důrazem na jejich zapojení do přírozeného terénu prostřednictvím logicky uspořádaných architektonických ploch, záhonů a cest, aby tato snaha vyvrcholila v přirozeném propojení sídla a krajiny. V tomto duchu tak můžeme ještě na starých mapách z 19. století nalézt v milešovském parku dobře patrnou protáhlou osu, jejíž pomyslný začátek nalézáme před hlavním průčelím zámku a konec před stupňovitými terasami, které dodnes určují základní charakter uměle vytvořeného terénu parku. I samotné stupňovité terasy pocházejí zřejmě z nejstaršího uspořádání zahrady, kdy se s jejich pomocí dotvářela zadní kulisa průhledů zelení od zámku a zároveň se s jejich pomocí docilovalo dojmu uceleného, logicky uzavřeného prostoru zahrady a zámku. Terasovité uspořádání terénu zahrad má své počátky v italských zahradách a teoriích italského architekta Albertiho, který terasám přisuzoval ústřední roli, kdy měl uměle zvlněný terén umožňovat výhled na okolní krajinu a architekturu a společně s uzavřeností průhledu hlavní osy doslova vytvářet páté průčelí zámku. První zásah do předpokládané renesanční úzké zahrady na protáhlé ose lze očekávat ve spojitosti s přestavbou zámku v Milešově podle návrhu architekta Antonia della Porty za Zdeňka Kašpara Kaplíře ze Sulevic a jeho ženy Anny Kateřiny Hyos meZI lety 1662 - 1668. Změna byla pravděpodobně vedena formou vytvoření tzv. formální zahrady přiložením geometricky rozvržených a pravidelně uspořádaných travnatých ploch s výraznými solitérními dřevinami k centrální renesanční ose. Využití starších základů zahrady nebylo pro nové barokní řešení nikterak omezující, středová osa naopak dobře splňovala barokní nároky na přísně geometrické uspořádání a logiku výstavby místě
zeleně.
Zadní část zahrady pod terasami byla rozšířena na šířku položenou plochou, lemovanou stromy na hraně terasy, která mohla sloužit k parkurovému ježdění. Střední část plochy dělila výrazná, do půlkruhu uspořádaná řada stromů se záměrně deformovaným větvovím do plochých tvarů. Pamatováno bylo také na boční průhledy zahradou, které dynamizovaly promyšleně rozmístěné skupiny dřevin s kontrastní barevností listí.
V nastaveném duchu pokračovala kultivace zahrady a jejího okolí také na přelomu 17. a 18. století za Hrzánů Kaplím z Harrasu a Sulevic. Nejvýraznějším zásahem do podoby zahrady se však nestalo další rozšíření zeleně, ale především výstavba a následná výzdoba drobné zděné stavby, umístěné v závěrové části staré renesanční zahrady na první zvýšené terase s přirozenou kulisou upravených zídek následujících teréIll1ích stupňů a hradbou zeleně vrchu "Golgota." Stavba je ve starší literatuře tradičně označována za gloriet či zahradní pavilon, typově však odpovídá italskému cassinu. To je určeno především podobou půdorysu, kdy je k výrazně vyššímu centrálnímu sálu polygonálního tvaru po stranách připojena dvojice drobných, nižších vedlejších sálků, nejčastěji čtvercového tvaru. Centrální sál obvykle sloužil k hudebním produkcím během pobytu panstva v zahradě, postranní sálky se využívaly k odpočinku a konverzaci. Často byl jeden sálek určen ženské části společnosti a druhý mužské, čemuž odpovídala obvykle také výzdoba a výmalba sálků, v Milešově však takovéto rozdělení nenacházíme. Jak naznačují píserIll1é prameny, došlo k výstavbě cassina v Milešově v rozmezí let 1701 - 1708 z popudu tehdejšího majitele panství Jana Leopolda Hrzána Kaplíře z Harrasu a Sulevic. Přesnější dataci stavby pomohla určit až metoda datování dřeva - dendrochronologie, provedená Kamilem Podroužkem . Na základě laboratorně vyhodnocených vzorků z krovu stavby se podařilo určit dobu skácení stavebního dříví krovu k rokům 1699 a 1701, což hovoří spíše pro dokončení stavby těsně po roce 1701. Z pohledu vývoje krovových soustava střešní krajiny se jedná o tzv. nepravou mansardu, jejíž užití se běžně váže až na sklonek klasicismu. V krovech kasina však není patrné přeřešení krovu, nebo druhotné užití starších prvků., tudíž lze uvažovat i o variantě, že nepravé mansardy byly oproti dosavadním zjištěním užívány již na počátku 18. století. Autora návrhu píserIll1é prameny neuvádějí , známo je pouze jméno políra Augustina Potze, původem z Tyrol, který stavbu prováděl. Vzhledem k dispozičně vyspělému typu zahradní stavby a poměrně kultivované podobě vnějších fasád můžeme však jeho jméno s architektonickým návrhem spojit jen velmi těžko. Jedinou alternativou teoretického určení autora návrhu je tak porovnání milešovského cassina s ostatními obdobnými zahradními stavbami u dalších českých zámků. Typově i formálně je milešovskému cassinu nejblíže salla terrena v zahradě zámku v Mnichově Hradišti, která byla vystavěna roku 1711 pod vedením stavitele Niccoli Raimondiho, ovšem podle plánů na rozšíření zámku od Marca Antonia Canevalleho, vytvořených roku 1695. Podobnost s milešovskou stavbou je natolik markantní, že se nabízí otázka, zda je možný přenos Canevalleho návrhu do Milešova.
Z
čistě
teoretického hlediska by k propojení Canevalleho se stavebními aktivitami Jana Leopolda Hrzána Kaplíře z Harrasu a Sulevic díky Canevalleho službě pro Valdštejny. Mezi lety 1698 - 1705 Canevalle pracoval pro tento rod na zámku v Duchcově, kde nejprve vedl výstavbu zámeckého kostela a následně od roku 1707 navrhnul přestavbu vlastního zámku. Styky Jana Leopolda Hrzána Kaplíře z Harrasu a Sulevic s Valdštejny v Duchcově lze jistě pokládat za možné, stejně jako teorii, že se právě během budování duchcovského kostela Kaplíř seznámil s prací Canevalleho a požádal ho o návrh zamýšleného cassina. Užití již jednou vytvořeného návrhu salla terreny pro zámek v Mnichově Hradišti s pouze drobnými úpravami nebyl v dobové stavitelské praXI ničím neobvyklým. Vlastnímu provedení návrhu již Canevalle nemusel být nutně přítomen, což vysvětluje jmenování pouze políra stavby, která mohla společně s úpravami návrhu přispět k poněkud "rustikálněj šímu" a méně elegantnímu řešení cassina v Milešově oproti stavbě v Mnichově Hradišti. Druhá etapa ve vývoji konečné podoby cassina v Milešově probíhala kolem roku 1739, kdy nechal Gustav Hrzán z Harrasova vyzdobit interiér horní nadzemní části souborem nástěnných maleb. Autorem výzdoby byl Josef František Čech, který mimo jiné vyzdobil např. interiér kostela sv. Václava v Lovosicích. Výmalba cassma Je literaturou datována k roku 1719, což potvrdil i nejnovější výzkum Jakuba Pátka, podle nějž uvedené dataci odpovídají především ornamentální prvky výzdoby, jako jsou mřížky, lastury a pásky, které se v nástěnných malbách objevují zejména v období přechodu vrcholného baroka do pozdní fáze slohu mezi lety 1730 - 1740. Autorství Josefa Františka Čecha pak vedle písemných pramenů potvrzuje zejména iniciála JC v praporku na grisaillové malbě v jednom z medailonů postranního sálku. Z umělecko-historického hlediska sice malby nemají vysokou uměleckou úroveň, zřejmě se zde naplňuje hodnocení starší regionální literatury, která hodnotila Čecha jako umělce: " ...jemuž selhávaly síly při všech náročnějších úkolech," nicméně z regionálního hlediska se jedná o doklad intelektuální úrovně objednavatele, který při zadávání ikonografických námětů maleb musel dosáhnout podrobné znalosti antické literatury, z níž náměty jednotlivých maleb vychází. Z hlediska volby námětů se všechny malby pohybují v okruhu antické literární tradice. J přes to, že každá část výzdoby představuje odlišný ikonografický okruh, jsou všechny náměty vnitřně provázány a dohromady tvoří harmonický celek. Hlavním motivem výzdoby se zde stává oslava křesťanských a šlechtických ctností a hrdinských činů, směřující zřejmě k oslavě osobnosti objednavatele. Tyto motivy předznamenává I štuková výzdoba exteriéru, konkrétně nad p řekladem dveří, kde je ve štuku zachycen činnosti
Autorské připsání
4. Potenciál Doporučení pro
péči
3.02
motiv pelikána, jako symbol křesťanské lásky, který byl dle starých fotografií zopakován v podobě sochy pelikána, krmícího mláďata krví ze své hrudi, která byla umístěna nad drobným bazénkem pod balkonem průčelí k zámku. Poslední výrazný zásah do podoby zahrady v Milešově lze teoreticky vztáhnout k období po roce 1843, kdy byly zadní partie zahrady probouráním obvodové zdi rozšířeny o protáhlou louku s vysázenými solitémími dřevinami a celkový ráz uspořádané zahrady byl změněn na park krajinářského typu. Objednavatel: stavba - Jan Leopold Hrzán Kaplíř z Harrasu a Sulevic, výzdoba - Zikmund Hrzán Kaplíř z Harrasu a Sulevic Stavitel: Augustin Potz - polír stavby Autor návrhu: není znám, teoreticky možný návrh Marca Antonia Canevalleho Autor vnitřní výzdoby: Jakub František Čech
4.0 1 Nutné je okamžité zahájení nejnutnějších záchranných prací, předně oprava střechy, krovů, stropů a klenby. V rámci oprav Je bezpodmínečně nutné postupovat v souladu s výsledky průzkumů, před zahájením oprav maleb doporučuji provést restaurátorský průzkum. Dále se jako nutné jeví uzavření okenních a dveřních otvorů jak do cassina tak do grotty, oprava porušeného zdiva v grottě. V souvislosti s opravami cassina by mělo dojít také k obnově parku s návaznou pravidelnou údržbou . Všechny zásahy a opravy musí probíhat na základě rozhodnutí příslušných památkových orgánů.
no I.Y Přílohy
7.01 1- Výřez z katastrální mapy s vyznačenou polohou cassina. 2 - Výřez povinného císařského otisku Stabilního katastru s cassinem a zaniklou podobou uspořádání historické zahrady. 3 - řez terasovitým terénem zadní partie zahrady s cassinem. 4 - celkový pohled najižní průčelí cassina se zachovanými výplněmi okenních a dveřních otvorů . Stav v roce 1987. 5 - celkový pohled na severní průčelí cassina se zachovanými výplněmi okenních a dveřních otvorů. Stav v roce 1995. 6 - detail sochy pelikána v nice pod balkónem ji žního průčelí. 7 - půdorys grotty s vyznačenými fotopohledy. 8 - půdorys cassina s vyznačenými fotopohledy. 9 - příčný řez cassinem a grottou. 10 - podélný řez cassinem a grottou. 11 - schéma krovu cassina s vyznačenými místy odběrů dendrovzorků .
Fotodokumentace
12 - transformovaný celkový snímek kopule hlavního sálu cassma. 7.02 1- Milešov , zahradní cassino, celkový pohled od jihu. Foto: Nejezchlebová 2012 . 2 - Milešov, zahradní cassino, celkový pohled od severu. Foto: Nejezchlebová 2012. 3 - Milešov, zahradní cassino, pohled do interiéru hlavního sálu od severu. Foto : Nejezchlebová 2012. 4 - Milešov, zahradní cassino, pohled na kopuli hlavního sálu . Foto : Nejezchlebová 2012. 5 - Mile šov, zahradní cassino , pohled do interiéru východního vedlejšího sálu s detailem grísajové kartuše. Foto : Nejezchlebová 2012 . 6 - Milešov, zahradní cassino , pohled na strop východního vedlejšího sálu. Foto: Nejezchlebová 2012. 7 - Milešov, zahradní cassino, pohled na strop západního vedlejšího sálu. Foto: Nejezchlebová 2012. 8 - Milešov, zahradní cassino, pohled do interiéru hlavního sálu grotty. Foto: Nejezchlebová 2013 . 9 - Mile šov, zahradní cassino, pohled do interiéru východního vedlejšího pr ostoru grotty. Foto: Nej ezchlebová 2013.
Popisky příloh NZ Přiloha NZ OPD Lokalita / Obec (čast obce) Milešov Obiekt: zahradni cassino se zahradou Zkoumaná čast objektu / Prvek Celkový stav Zpracoval T. Nelezchl ebová Popis přílohy: Výsek z katastrální mapy s vYZnačenou polohou cassina Použítý podklad ; www.cuzk.cz Metoda dokumentace / o přesnosti Zákres do mapy
Č.
1
Okres.! Kraj Litoměřice/ÚsteckV Č. p.
Č.
orig . v archivu zprac.
Datum akce : Leden 2014
Příloha NZ OPD Č. 2 Lokalita / Obec (čast obce) Okres / Kraj Litoměřice/Ústecký Milešov Č. p. Objekt: zahradní cassino se zahradou Zkoumaná část objektu / Prvek CelkoVÝ stav Zpracoval Č . orig. v archivu zprac. T. Neiezchlebová Popis přllohy: Výsek stabilního katastru s cassinem a zan ik lým historickým uspořádán ím zah rady. Použity podklad : www.archivnimaoY.cuzk.cz Metoda dokumentace / o přesnosti Datum akce: leden 2014 Zákres do mapv Příloha NZ OPD Lokalita / Obec (část obce) Milešov Oblekt: zahradni cassino se zahradou Zkoumaná část objektu / Prvek Cel koVÝ stav Zpracoval Z. Marek Popis přílohy: Řez terasovitVm terénem zadní partie zahrady s cassinem. Použity podklad: Metoda dokumentace / o přesnosti Prostorové skenování terénu
Příloha NZ OPD Lokalita / Obec (část obce) Milešov Objekt: zahradní cassino se zahradou Zkoumaná čast objekt u / Prvek Celkový stav Zpracoval S. Flesar Popis přílohy : Celkový pohled na jižní průčelí cassina. Stav 1987. Použitý podklad: • Metoda dokumentace / o přesnosti Digitalizovaná analoQová fotoQrafie na kinofilm. Příloha NZ OPD Lokalita / Obec (část obce) Milešov Objekt : zahradní cassino se zahradou Zkoumaná čast objektu / Prvek Celkový stav Zpracoval R. Kursa Popis přilohy: Celkový pohled na severni průčeli cassina. Stav 1995. Použil\i podklad: • Metoda dokumentace / o přesnosti DiQitalizovaná analogová fotoQrafie na kinofilm .
Č. 3 Okres / Kraj Litoměřice/Ústecký č. p.
č.
orig. v archívu zprac.
Datum akce: 2013 č .4
Okres / Kraj Litoměříce/Ústecký Č.
p.
Č.
orig. v archivu zprac.
Datum akce : 1987 Č.
5
Okres / Kraj Litoměřice/Ústecký Č.
p.
Č.
orig. v archivu zprac.
Datum akce: 1995
Příloha NZ OPD Lokalita / Obec (část obce) Milešov Objekt zahradnl cassino se zahradou Zkoumaná část objektu / Prvek Celkový stav Zpracoval M. Medek Popis přflo hy : Detail sochy pellkánav nlce pod balkónem jižn ího pr(Jčelí . Použil ý podklad: Metoda dokumentace / o přesnosti Digitalizovaná analogová fotografie. Příloha NZ OPD Lokalita / Obec (část obce) Milešov Obiekt zahradní cassíno se zahradou Zkoumaná část objektu / Prvek Celkový stav Zpracoval T. Neiezchlebová, H. Ptáčková Popis přllohy: půdorys Clrotty s vyznačenými fotopohledv Použilý podklad: stavební za měře ni půdo rys u Metoda dokumentace / o přesnosti Stavební měření
Příloha NZ OPD Lokalita / Obec (část obce) Milešov Objekt: zahradní cassino se zahradou Zkoumaná část objektu / Prvek Celkový stav Zpracoval T. Nejezchlebová, H. Ptáčková Popís přílo hy : půdorys cassina s vyznačenými foto pohledy PoužilÝ podklad: stavebni za m ě ře n i p ůdorysu Metoda dokumenta ce / o přesností Stavební měření Příloha NZ OPD Lokalita / Obec (část obce) Milešov Obiekt zahradní cassino se zahradou Zkoumaná část objektu / Prvek Celkový stav Zpracoval H. Ptáčková Popis pří lOhy: přičný řez cassinem a grottou Použítý podklad: stavební zaměřeni půd orysu Metoda dokumentace / o přesn osti Stavební měření
P říloh a NZ OPD Lokalita / Obec (část obce) Milešov Obiekt: zahradní cassíno se zahradou Zkoumaná část objektu / Prvek Celkový stav Zpracoval H. Pláčková Popís p řrlohy : podélný řez cassínem a grottou Použitý podklad: stavební za mě ře ni půdo rys u Metoda dokumentace / o přesnosti Stavební měření
č .6
Okres / Kraj Litoměřice/Ústecký Č.
p.
Č.
orig. v archivu zprac.
Datum akce: Digitalizováno 2012 Č.
7
Okres I Kraj
Litoměřice/Ústecký
Č.
p.
Č.
orig. v archivu zprac.
Datum akce: 2012, úprava 2014
Zaměření
Č.
8
Okres / Kraj Litoměřice/Ústecký Č.
p.
Č.
orig. v archivu zprac.
Datum akce : 2012, úprava 2014
Zaměření
č .9
Okres / Kraj Litoměřice/Ústecký č.
p.
Č,
orig. v archivu zprac.
Datum akce : Zaměření 2012,
úprava 2014
Č . 10 Okres / Kraj
litoměřice/Ústecký č.
p.
č.
orig. v archivu zprac.
Datum akce: 2012, úprava 2014
Zaměření
Pnloha NZ OPD Lokalita / Obec (část obce) Mil ešov Obíekt: zah radní cassino se zahradou Zkoumaná část objektu / Prvek CelkoVÝ stav Zpracoval K. Podroužek, H. Ptáčková Popis při lohv: sch éma krovu cassina s Použitý podklad: Metoda dokumentace / o přesnosti Dendrochronologie, stavební náčrt
Č . 11 Okres / Kraj Llto m ěfice/Ústecký Č . p.
č. vyZnačen ým i
orig. v archivu zprac.
místy odběrů
dendrovzorků.
Datum akce:
2D13
Přiloha NZ OPD Č. 12 Okres / Kraj Lokalita / Obec (část obce) Milešov litoměřicelÚstecký Č. p. Obiekl: zahradní cassino se zahradou Zkoumaná čás t objektu / Prvek CelkovÝ stav Zpracoval č. orig. v archivu zprac. Z. Marek Popis přilohV: transfo rmovaný celkový snímek kopu le hlavního sálu cassina. Použitý podklad: Datum akce: Metoda dokumentace / o přesnosti Prostorové skenování 2D13
1
·.;....
.
. ;,•• t"1,., \ ,
·
~, ~ ';''í • "'i ;/
.
; L
3
6
./ (
)
L u
/
I \ .
I
\
' ...
\
"
'. \
I
.'
~
'.,
,/
, . ~ .- - - . - .- . """" """"" , / '
. /-
,/ / I
'co
c .Q .~
E
M
o>
~
>()
a..
>-
'CO
a:
N
> a.e:-IDc:e cen -" O .>(/) -c ~ 15 CO w ~ o 0.-9 ...J.c .-cO W ~Na..EJ2 -
CO o::J .... ID o
/- /
,// '7- ._._.-' ,..",
/
"
\
"'
\
MILEŠOV zahradní pavilon půdorys 1NP fotopohledy kresba : H. Ptáčková
® s
, • • • M.
2
tiA
3m
r - - - - - - -,I
r-------,
I
I
I I I IL
I
~~III II!
II
~
1/
II I,
I
_
_~
I
L--
oh
® 07
I II
I'
li ,I I
-.J
-L1 B
MILEŠOV zahradní pavilon příčný řez CO zaměřen í : H. Ptáčková PhDr.K.Podroužek,PhD. kresba : H. Ptáčková
....
,_ o
1
c
2
3m
I I I ____~~--J I I I I I I I
-------II
I
I I
KASINO - schéma krovu valbových mandsardových
střech
zaměření :
PhDr. K. Podroužek, Ph.D. kresba: H. Ptáčková 01/2014
1700 ZIMA JEDLE
1700 ZIMA JEDLE
PLNÁ VAZBA
1701 LÉTO BOROVICE
1700 ZIMA JEDLE
1701 LÉTO BOROVICE
4
9
