Operativní dokumentace a průzkum historické stavby (OPD) Elaborát nálezové zprávy (NZ) WWW:
Obsah tohoto díla je duševním majetkem autora a jako takový je chráněn příslušnými zákony.
1. Úvod Okolnosti realizace OPD
1.01
Stav věci v době OPD
1.02
Podklady Metody dokumentace
1.03 1.04
Operativní průzkum a dokumentace byly provedeny v souvislosti s probíhající renovací interiérů severního křídla Nového hradu u Jimlína, okr. Louny. V době průzkumu a dokumentace byly jednou odkryté a začištěné relikty opětně částečně překryty stavební sutí. Nalezený archeologický materiál, kterým byly dle sdělení správy hradu převážně renesanční kamnové kachle, byl deponován na zpracování v oblastním muzeu v Lounech. Katastrální mapa ČUZK k.ú 2010. Stavební zaměření objektu. Slovní popis, stavební zaměření, fotodokumentace.
Nový hrad u Jimlína č.p. 220, p.č. 21. Směrovka vyznačuje umístění sledovaného objektu.
Nový hrad u Jimlína p.č. 21, vyznačení umístění objektu v půdorysu přízemí severního křídla
Poloha zkoumané věci
2.01
Souvislosti zkoumané věci
2.02
Charakteristika věci
2.03
Popis věci
2.04
Relikty topeniště se nacházejí v interiéru zástavby třetího nádvoří, v první místnosti v přízemí severního křídla, která je ve východním sousedství schodiště. Relikty topeniště jsou situovány v jejím severovýchodním koutě, a nalézají se pod stávající podlahou. Raně barokní přestavba Nového hradu byla zahájena z podnětu strahovského opata Kryšpína Fuka z Hradiště výstavbou patra východního křídla a kaple sv. Josefa před rokem 1651. Strahovští premonstráti získali panství Nový hrad na základě testamentu Jana z Aldringenu. Císařský polní maršál Jan z Aldringenu, který zakoupil Nový hrad od generalvachmistra saského kurfiřta Volfa Illburka a Vřesovic v roce 1630, který padl v bitvě proti Švédům u Landshutu v Horní Falci dne 22. července1634. Vzhledem ke složitému dědickému řízení, které dělení majetku bývalého Valdštejnova generála a nakonec také protivníka provázelo, i vzhledem k překotným událostem v místě, ke kterým lze počítat rozsáhlé povstání poddaných v roce 1639, při kterém byl Nový hrad vyrabován, lze počítat s jejich větší stavební aktivitou na Novém hradě až po této době. Königsmarkův vpád v roce 1648 a následná švédská okupace severních Čech, tyto aktivity přerušily. Premonstráti se ujali faktické správy panství opět až na podzim roku 1650 a v následujícím roce panství prodali Christianu Wilhelmovi, markraběti braniborskému. Ten pokračoval v dostavbě sídla. Dne 2. července 1670 zakoupili Nový hrad Gustav Adolf Varrensbach a jeho manželka Marie Sidonie rozená Šliková a dokončili reprezentativní části zámku na sledovaném třetím nádvoří. Další rozsáhlá přestavba se dotkla zmíněné části sídla po roce 1767, kdy panství koupil kníže Josef Schwarzenberg. Třebaže zámek jako panské sídlo novým majitelům nevyhovoval, prošel rozsáhlou rekonstrukcí, včetně nových střech, oken a opravou věže. Postupně změnil svůj charakter využití, stal se sídlem vrchnostenské správy, pro kterou zde byly vybudovány byty a kanceláře. Po roce 1851, kdy byla vrchnostenská správa přestěhována do Postoloprt, se zámek stal pouze hospodářsky využívaným objektem. Jedná se o relikty topeniště s přímým vytápěním. Nakládací otvor v čele je situován proti vstupu, odtah dýmu je vyveden sopouchem z temene topeniště pod dymníkový komín, navazující na stoupající kápi severozápadní trojboké výseče klenby. Topný kanál je orientovaný na hloubku místnosti, ve směru od vstupu k oknu. Čelo je otevřeno nakládacím otvorem, o světlé šířce cca 80 cm, temeno při pravém koutu odtahovým sopouchem, vyvedeným z pravého zadního koutu topného kanálu pod někdejší koš dymníku. Podlahu předpecí kryje místy výrazně poškozená a odstraněná cihlová dlažba. Výška dochovaných reliktů cihlové vyzdívky kanálu a sopouchu se pohybuje kolem 20 – 25 cm.
Rozměry věci
Materiál(y)
Doklady stavebních technologií a výrobních postupů Povrchové úpravy Úpravy věci Závady
Stratigrafie
Nápisy, znaky, značky
2.05
Topný kanál pece: 193 cm délky x 80 cm šířky. Přesné rozměry viz stavební zaměření (přílohy 1 – 3 ). Odtahový sopouch pece (pekelec): 16 cm až 22 cm šířky. Cihly vyzdívky topného kanálu pece: 7,5 cm x 15 cm x 25 cm. 2.06 1. cihlová vyzdívka topného kanálu a odtahového sopouchu. 2. opukové zdivo mimojdoucího drenážního kanálu. 3. koruna vyzdívky kanálu z druhotně užitých měkce pálených červených cihel. 4. dlažba topného kanálu z měkce pálených červených sousedek, skládaných na ostřih. 5. dlažba předpecí a odtahového sopouchu z měkce pálených červených cihel. 6. podsyp podlahy ze stavební suti. 7. hubená vápenná malta vyzdívky topného kanálu. 8. hraněné trámky prahu zazdívky komínového průduchu. 9. cihlová zazdívka komínového průduchu. 10. opukový základ hloubkové zdi. 2.07 Ovalené hrany cihel tlačených do kadlubu. Cihly vyzdívky jsou vázány na západní straně do průběžné běhounové vazby, na východní straně do vazákové vazby. Cihly jsou spojovány hubenou vápennou maltou, lípanou vždy pouze na střed kladené cihly. 2.09 Nezjištěny 2.10. 1. Ubourání kubusu topeniště. 2. Překrytí části reliktů na západní straně topného kanálu vyzdívkou mimojdoucího drenážního kanálu. 2.11 1. Vyzdívka a dlažba topeniště poškozeny provozem. 2. Topeniště zaniklo odbouráním kubusu pece. 3. Vybourání dymníku vyneseného na trámovém rámu a přitaženého do kápě výseče klenby. 2.12 1. Severní obvodová hradba hradu. 2. Přiložení jednotraktového severního křídla s celami rezidence premonstrátské strahovské kanonie. 3. Přestavba černé kuchyně na pekárnu vestavbou chlebové pece a stažením koše dymníku. 4. Odbourání kubusu chlebové pece a zazdění sopouchu dymníku v lunetě severovýchodní výseče klenby. 5. Vyhloubení drenážního kanálu v podlaze místnosti a druhotné použití cihel kubusu pece a podlahy na vyzdění profilu kanálu. 2.13 Nebyly zjištěny.
Dílčí prvky věci číslování fotografií ve fotodokumentaci
3. Interpretace Stavební vývoj, datace a autorské připsání zkoumané věci
4. Potenciál Doporučení pro průzkumy Doporučení pro památkovou péči
2.14
1 – dlažba topného kanálu skládaná na sráz ze sousedek (foto 5, 7 – 9) 2 – cihlová dlažba předpecí (foto 6 a 7) 3 – cihlová dlažba odtahového sopouchu (foto 5, 7, 8) 4 – cihlová vyzdívka topného kanálu a odtahového sopouchu (foto 5 - 9) 5 – kapsa a dráže pro uložení trámového rámu vynášejícího dymník (foto 3 a 4) 6 – jizva na klenební kápi po cihlové vyzdívce koše dymníku (foto 2 - 4) 7 – komínový průduch (foto 2) 8 – drenážní kanál (foto 1 a 5) 9 – průraz drenážního kanálu opukovou hradební zdí (foto 5) 10 – vyzdívka drenážního kanálu z druhotně užitých cihel tělesa pece (foto 5 a 10) 11 – vyzdívka drenážního kanálu bourající vyzdívku topného kanálu pece (foto 5) 12 – opukový základ příčné východní zdi traktu (foto 10)
3.01
1. Severní obvodová hradba středověkého hradu stavěná mezi lety 1465 - 1474. 2. Přiložení severního křídla s celami rezidence premonstrátské strahovské kanonie mezi lety 1639 - 1651. 3. Přestavba černé kuchyně na pekárnu vestavbou chlebové pece a stažením koše dymníku nejpozději v době vrcholného baroka. 4. Odbourání kubusu chlebové pece a zazdění sopouchu dymníku v lunetě severovýchodní výseče klenby v klasicismu, nejpozději v roce 1851. 5. Vyhloubení drenážního kanálu v podlaze místnosti a druhotné použití cihel kubusu pece a podlahy na vyzdění profilu kanálu v klasicismu.
4.01
Dendrochronologická analýza prahových trámků zazdívky sopouchu dymníkového komína v lunetě severovýchodní klenební výseče dotčené místnosti přízemí severního křídla umožní datovat zánik zařízení a změnu funkce místnosti. Doporučuji relikty chlebové pece stavebně fixovat, překrýt geotextilií a před překrytím podlahou zasypat suchým zásypem.
4.02
5. Přilohy Fotodokumentace
5.01
Plánové přílohy
5.03
1.
Severovýchodní kout místnosti s relikty topeniště a dymníku. 2. Detail přiložení koše dymníku a zazdívka komínového průduchu. 3. Detail dráže a kapsy po opření trámového rámu dymníku a otisk koše dymníku. 4. Klenební výseč prolomená komínovým průduchem. 5. Situace reliktů topeniště v severozápadním koutě místnosti a mimo běžící drenážní kanál. 6. Detail odtahového sopouchu v temeni topného kanálu pece. 7. Detail přiložení temene topného kanálu k severní obvodové hradební zdi. 8. Detail dlažby topného kanálu skládané ze sousedek. 9. Stopy provozu na dlažbě topného kanálu. 10. Detail vybourání cihlové dlažby v předpecí. příloha 1 – Stavební zaměření, výřez půdorysu přízemí severního křídla zámku s vyznačením objektu (kótováno). Zaměření K. Podroužek, kresba H. Ptáčková, 09/2013. příloha 2 – Stavební zaměření objektu s vyznačením fotopohledů. Zaměření K. Podroužek, kresba H. Ptáčková, 09/2013. příloha 3 – Stavební zaměření objektu s číslováním dílčích prvků věci (viz 2.14). Zaměření K. Podroužek, kresba H. Ptáčková, 09/2013.
6. Literatura a písemné prameny Seznam užité literatury 6.01 VLČEK, P. Ilustrovaná encyklopedie českých zámků, LIBRI Praha, 2001, ISBN 80-85983-61-3. PODROUŽEK, K. Wypily jsme wyno czerweny, in Zkoumání historických staveb / Vladislav Razím, Petr Macek (eds.) Praha: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze, 2011 978-80-86516-41-7 S. 197-199 Archiválie 6.02 SÚRPMO 1968: Umělecko-historické hodnocení objektu. SÝKORA, L. Stavební zaměření Nového hradu u Jimlína, Bohemia Arch s.r.o., Chomutov, 04/2008, kopie půdorysu přízemí východního křídla.
→01
02
→03
→04
→05
06
07
08
09
10
