Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326 PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.
Úvod 1. Princip managementu BOZP 2. proces managementu BOZP 3. Obecné zásady BOZP ve skladech PHM Závěr
Dosažení podnikatelského úspěchu Konkurenční schopnost na trhu Pozitivní pohled obchodních partnerů Úspěšné řízení rizik
Snížení finančních nákladů (úrazy, havárie) Konkurenci schopnost na trhu Pozitivní vnímaní ze strany zaměstnanců Pozitivní pohled pojišťovacích subjektů
300 250
200 150
233 199 207
187
178 174
164
121 125
152 100
109
113
50
2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Riziko (Risk) je možnost, že nastane určitá událost, jednání nebo stav s následnými nežádoucími dopady na plnění záměrů a cílů. Stupeň významnosti rizika se určí podle možných nežádoucích dopadů a pravděpodobnosti při působení tohoto rizika. Řízení rizik (Risk management) je soustavná systematická a metodická činnost, která je organizována vedoucími zaměstnanci v rámci vnitřního kontrolního systému tak, aby tento systém byl způsobilý včas zjišťovat, vyhodnocovat a minimalizovat rizika.
Je proces, při němž se organizace snaží analyzovat rizika a s využitím souhrnu získaných informací rozhodnout, která rizika jsou či nejsou přijatelná. Pro nepřijatelná rizika jsou navrhována protiopatření, která pomáhají zmírnit dopad nežádoucích událostí a usnadňují rekonstrukci poškozených aktiv či rekonvalescenci ošetřených osob [7]. Pro systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, je příznačné, že jeho zavedení v organizacích je přínosné a efektivní jen tehdy, pokud se stane integrální součástí celkového systému řízení uplatňovaného v dané organizaci.
V rámci procesu aplikace systému řízení BOZP je možné definovat následující primární cíle: zavést efektivní systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, který bude nedílnou součástí stávajících systémů řízení; minimalizovat rizika vycházející z porušování pravidel BOZP; aplikovat do systému veškeré požadavky vyplývající ze zákonných norem;
Politika BOZP záměr a azávazek prosazovat a realizovat systém závazek prosazovat a realizovat řízení BOZPBOZP v celém systém řízení v celémrozsahu rozsahu činností prováděných organizací a jejích dalších aktivit v rámci organizace a jejího blízkého okolí
Přezkoumání a zlepšování vrcholové vedení organizace alespoň jednou ročně přezkoumává systém řízení BOZP s ohledem na: politiku BOZP, stanovené cíle, výsledky vyšetřování příčin mimořádných událostí, výsledky monitorování a kontrol a auditu, ověření vhodnosti organizačních změn, adekvátnost zdrojů,
Kontrola, měření a hodnocení stanovení a udržování postupů monitorování, vedení záznamů a dat výsledků monitoringu a měření, inspekce pracovních systémů, pracovních prostor, strojů a zařízení, splnění nápravných opatření, opatření
Plánování plánování politiky BOZP, stanovení postupů k soustavné identifikaci nebezpečí, hodnocení a řízení rizik, stanovení cílů a cílových hodnot, vytvoření programů k dosažení cílů
Neustálé zlepšování Zavedení a provoz stanovení úkolů, odpovědností a pravomocí, zdrojů aa potřeb postupů pro pro zajištění potřeb, v, postupů komunikace, pro dokumentování komunikace a postupů pro dokumentování systému systému řízenípostupů BOZP, pro postupů proa provoz řízení BOZP, provoz havarijnía havarijní stavy stavy
Firemní kultura významným způsobem ovlivňuje dlouhodobou úspěšnost podniku. Jako soubor sdílených hodnot, postojů, norem a vzorců chování ovlivňuje vnitřní fungování a efektivnost každé organizace. V praxi dlouhodobě rozhoduje prostřednictvím vztahů a postojů na pracovištích také o kvalitě, rentabilitě, produktivitě a bezpečnosti práce. Jako způsob myšlení a vnímání má i svou vnější funkci vůči okolnímu prostředí.
Tvoří jeden z hlavních předpokladů správného fungování systému řízení BOZP. Řízení rizik (omezování rizik) je proces, při němž se subjekt řízení snaží zamezit působení již existujících i budoucích rizik a navrhuje řešení, která pomáhají eliminovat účinek nežádoucích vlivů. Součástí řízení rizik je rozhodovací proces, vycházející z analýzy rizika.
popis analyzovaného systému, objektu a zařízení a vymezení jeho hranic
1
2
3
4
identifikace a popis nebezpečí (zdrojů rizika)
ocenění závažnosti zdrojů rizika, výběr zdrojů rizika identifikace možných příčin havárie
5
identifikace a definice možných scénářů nehod
6
odhad (ocenění) pravděpodobnosti následků havárií
7
odhad (ocenění) rizika (stanovení míry rizika)
8
prezentace rizika
identifikaci aktiv – vymezení posuzovaného subjektu jeho hranic a popis aktiv, které vlastní a nachází se v rámci posuzovaných hranic; stanovení hodnoty aktiv – určení hodnoty aktiv (např. nákladové a výkonnostní charakteristiky aktiv) a jejich význam pro subjekt, hodnocení možného dopadu z jejich ztráty, změny či poškození na existenci nebo chování subjektu; identifikace hrozeb – určení druhů událostí a akcí, které mohou negativně ovlivnit hodnotu aktiv;
Zátěž teplem při práci je určena množstvím metabolického tepla vznikajícího svalovou prací a faktory prostředí, kterými se rozumí teplota vzduchu, teplota okolních ploch, rychlost proudění a relativní vlhkost vzduchu. Zátěž teplem se hodnotí z hlediska její krátkodobé a dlouhodobé únosnosti pro zaměstnance.
Dlouhodobě únosná zátěž teplem je limitována množstvím vody ztracené při práci z organizmu potem a dýcháním. Vyjadřuje se jako dlouhodobě únosná doba práce. Krátkodobě únosná zátěž teplem je limitovaná množstvím akumulovaného tepla v organizmu, které nesmí překročit pro zaměstnance aklimatizovaného i neaklimatizovaného 180 kJ.m-2.
Zátěž chladem při práci se hodnotí z hlediska její únosnosti pro zaměstnance ve směně. Únosné hodnoty zátěže chladem jsou stanoveny s ohledem na energetický výdej zaměstnance při dané práci a teplotu vzduchu korigovanou podle rychlosti jeho proudění. Při práci vykonávané na pracovišti v budově se chladová zátěž vyjadřuje operativní teplotou; na venkovním pracovišti teplotou vzduchu korigovanou podle rychlosti jeho proudění. Jestliže operativní teplota nebo korigovaná teplota vzduchu na pracovišti poklesne pod 4 C, musí být zaměstnanec vybaven pracovními rukavicemi chránícími před chladem.
V provozních prostorech kiosků čerpacích stanic smí být uloženo nejvýše 10 m3 hořlavých kapalin, z toho 2 m3 I. třídy nebezpečnosti. V prostoru jednoho stání v garážích se smí ukládat pohonné hmoty v nerozbitných obalech v množství: 40 litrů ve stání určená pro osobní vozidla; 80 litrů ve stání určená pro nákladní a speciální vozidla.
