ONEMOCNĚNÍ LEDVIN
INFORMACE PRO PACIENTY
Vážená paní, vážený pane, léčíte se s onemocněním ledvin, což s sebou přináší kromě nutnosti pravidelného kontaktu se zdravotníky i spoustu dalších zásahů do Vašeho života – potřebu pravidelného užívání léků, dietní omezení a v případě pokročilého onemocnění ledvin buď léčbu umělou ledvinou v tzv. dialyzačním středisku nebo léčbu doma prováděnou břišní dialýzou. Uvědomujeme si, že toto všechno klade velké nároky na Vás a velmi pravděpodobně i na Vaše blízké. Je přitom možné, že pociťujete nedostatek informací nebo se Vám jich sice dostává dost, ale budete rádi za jejich utřídění. Pokusili jsme se proto napsat tuto brožuru, která by Vám měla pomoci orientovat se lépe v tom, co se s Vámi děje a co Vy můžete dělat proto, aby Vaše ledvinné onemocnění mělo co nejmenší dopad na Vaše zdraví i na Váš celý život. Brožura obsahuje kapitoly o onemocnění ledvin, o jejich komplikacích i léčbě. V předposlední kapitole je vše ještě jednou pro zopakování stručně shrnuto. Úplně na konci najdete vysvětlivky pojmů, s nimiž se možná denně setkáváte a na které narazíte i v této brožuře. Informace by měly sloužit rovněž pro Vaše nejbližší, kterým mohou pomoci porozumět Vašemu onemocnění, aby Vám případně mohli být lépe nápomocni. I přes veškerou snahu Vám může v brožuře něco chybět či Vám může být něco nejasné. V tomto případě se neváhejte zeptat Vašeho ošetřujícího lékaře.
3
OBSAH 1.
JAKÝ ÚKOL MAJÍ V TĚLE ZDRAVÉ LEDVINY? .............................................. 5
2.
CO JE TO ONEMOCNĚNÍ LEDVIN? .......................................................... 6 CO JE LEDVINNÁ NEDOSTATEČNOST A SELHÁNÍ LEDVIN? .......................... 6 JAKÉ MAJÍ DOPADY? .............................................................................. 6 JAK SE LÉČÍ? ........................................................................................ 6
3.
JAK SE DAJÍ NAHRADIT LEDVINY, KDYŽ NEPRACUJÍ? .................................. 7 CO JE TO DIALÝZA A CO TRANSPLANTACE LEDVINY? ................................ 7
4.
JAKÉ JSOU NEJČASTĚJŠÍ KOMPLIKACE ONEMOCNĚNÍ LEDVIN? .................... 8 JAK SE LÉČÍ A CO S TÍM MOHU DĚLAT?.................................................... 8
5.
CO JE DOBRÉ VĚDĚT O LEDVINNÉ KOSTNÍ NEMOCI? .............................. 10
6.
JAKÁ JSOU DIETNÍ DOPORUČENÍ PŘI ONEMOCNĚNÍ LEDVIN? .................. 11
7.
VÝŽIVOVÉ TABULKY ............................................................................ 15
8.
ZÁVĚR .............................................................................................. 17
9.
VYSVĚTLIVKY ........................................................................................ 18
10.
MOJE VÝSLEDKY .................................................................................. 21
4
1. JAKÝ ÚKOL MAJÍ V TĚLE ZDRAVÉ LEDVINY? Zdravé ledviny řídí v těle hospodaření s vodou a minerály, hlavně sodíkem, draslíkem, vápníkem a fosforem tak, aby jich nebylo ani moc, ani málo. Dále upravují kyselost krve, řídí krevní tlak, vylučují zplodiny přeměny látkové i některé jedovaté látky, které dostáváme do těla. Také se v nich tvoří hormony, z nichž nejdůležitější je tzv. erytropoetin, který umožňuje tvorbu červených krvinek, a dále vitamin D, který je nezbytný zejména pro zdravé kosti.
5
2. CO JE TO ONEMOCNĚNÍ LEDVIN? CO JE LEDVINNÁ NEDOSTATEČNOST A SELHÁNÍ LEDVIN? JAKÉ MAJÍ DOPADY? JAK SE LÉČÍ? Co je to „onemocnění ledvin“? Onemocnění ledvin je název pro jakoukoliv nemoc ledvin, ať už se projevuje sníženou funkcí ledvin, bílkovinou nebo krví v moči, změnou množství nebo složení moče, zánětem ledvin, dalšími příznaky nebo různou kombinací některých těchto příznaků. Co znamená „vleklá (chronická) ledvinná nedostatečnost”? Vleklá ledvinná nedostatečnost (dále jen ledvinná nedostatečnost) spočívá ve snížené očišťovací schopnosti ledvin, což vede k hromadění některých odpadových látek v těle, např. močoviny (urea) nebo kreatininu. Podle jejich hladin tak můžeme posuzovat tíži poškození funkce ledvin (Váš lékař to možná nazývá „pokles filtrace“). Protože ale zdravé ledviny mají v těle spoustu dalších úkolů, projevuje se ledvinná nedostatečnost bohužel i jinak, jak si řekneme dále. Její příčinou může být zánět ledvinných klubíček (glomerulonefritida) nebo kanálků (tubulointersticiální nefritida), dlouholetá cukrovka nebo nedostatečně léčený vysoký krevní tlak, pokročilé kornatění tepen, některé dědičné nemoci (např. polycystóza) i jiné vzácnější choroby. Co je to „selhání ledvin“? Ledvinná nedostatečnost má často i přes léčbu sklon se samovolně zhoršovat, což znamená, že ledviny různě rychle snižují svou činnost a časem může dojít i k jejich úplnému selhání. Selhání ledvin je tedy pokročilejší onemocnění než ledvinná nedostatečnost. Je to stav, kdy ledviny ztratily přes 90% funkce své tkáně, tzn. vůbec nebo téměř vůbec neplní svou očišťovací funkci (nemocný buď nemočí vůbec nebo sice močí, ale moč je složena hlavně z vody a zplodiny látkové přeměny se do ní téměř nedostávají). V té chvíli je potřeba funkci ledvin nahradit. Jak se v těle projevuje ledvinná nedostatečnost a ledvinné selhání? Jak již bylo řečeno, v těle se hromadí některé odpadních látky, např. močovina nebo kreatinin, dochází ke zvýšení krevního tlaku, ke vzniku chudokrevnosti a k poruchám složení krve s nedostatkem vápníku a nadbytkem fosforu, draslíku, často i sodíku a kyseliny močové. Současně chybí vitamin D a zvyšuje se kyselost krve. Nemocný si dlouho nemusí ničeho všimnout, jindy může pociťovat únavu, celkovou slabost, nechutenství, často mívá otoky (nadbytek vody v těle) a snížené množství moče, která bývá velmi světlá. Při selhání ledvin se také může objevit zvracení, průjem, obtížné dýchání, poruchy srdečního rytmu nebo poruchy vědomí. Dá se ledvinná nedostatečnost léčit? Ledvinné onemocnění se léčí různě podle příčiny choroby, což s Vámi probere Váš ošetřující lékař. Některé součásti léčby nezávisí na příčině onemocnění. Často se nedá nemoc vyléčit, ale dá se výrazně zmírnit či zpomalit, tím se zpomalí i úbytek ledvinné funkce. Podobně se dá zabránit i některým komplikacím a jiné lze správnou léčbou odsunout o celou řadu let. Cílem léčby je to, abyste se cítili co nejlépe a aby Vaše ledvinné onemocnění co nejméně ovlivňovalo Váš život. Čím dříve a aktivněji se s léčbou začne, tím méně potíží bývá později. Vždy ale velmi záleží i na Vás, jak se k léčbě a k doporučeným změnám stravy a životního stylu postavíte. Proto je velmi důležité, abyste dobře rozuměli tomu, co se ve Vašem organismu děje. A když ledviny selžou úplně? Pokud již dojde k ledvinnému selhání, přestává být původní příčina onemocnění důležitá a nejdůležitější je to, aby funkce ledvin byla nahrazena. Jednou z možností je čištění krve a celého těla (dialýza), jinou možností je voperování zdravé ledviny (transplantace).
6
Vývoj sekundární hyperparatyreózy při chronickém onemocnění ledvin Příštítná tělíska PTH
PTH
Vápník Systémová toxicita Kostní nemoc Aktivní vitamin D
Fosfor
PTH = parathormon Chronické onemocnění ledvin může vést k rozvoji sekundární hyperparatyreózy.
3. JAK SE DAJÍ NAHRADIT LEDVINY, KDYŽ NEPRACUJÍ? CO JE TO DIALÝZA A CO TRANSPLANTACE LEDVINY? Jak se dají nahradit ledviny? Pokud dojde k ledvinnému selhání, je potřeba funkci ledvin nahradit. V zásadě máme 3 možnosti náhrady funkce ledvin: a) břišní neboli pobřišnicová (peritoneální) dialýza, při níž se krev čistí přechodem zplodin látkové přeměny do roztoku v pobřišnicové dutině; roztok se do břicha napouští tenkou hadičkou natrvalo zavedenou do břišní stěny b) krevní dialýza (hemodialýza), při níž k očišťování krve dochází ve speciálním přístroji – umělé ledvině; krev se hadičkou průběžně přivádí do přístroje, kde se přes membránu očišťuje a vrací se zpět do organismu c) transplantace ledviny, která spočívá ve voperování cizí (nebo příbuzenské) zdravé ledviny do dolní části břicha Zatímco břišní dialýzu si nemocný provádí několikrát denně doma sám nebo s pomocí rodinného příslušníka a to ručně nebo pomocí přístroje, na krevní dialýzu dochází většinou třikrát týdně do dialyzačního střediska ve zdravotnickém zařízení. Která metoda je lepší? Volba mezi krevní a břišní dialýzou závisí na způsobu života, touze cestovat nebo se vyhnout častému kontaktu se zdravotníky a zdravotnickým zařízením, schopnosti provádět si dialýzu doma sám apod. Většina nemocných si může zvolit, které z těchto metod dá přednost a může je i vystřídat. S výběrem Vám určitě pomůže lékař a zdravotní sestra. Transplantace ledviny je nejpřirozenější náhradou funkce ledvin, bohužel však není vhodná pro každého nebo její provedení není z nějakého důvodu v dané situaci možné. Váš lékař Vás bude informovat, zda je to pro Vás dobré řešení. 7
Co je dobré o transplantaci ledviny vědět? Ne každý může podstoupit transplantaci ledviny, protože po operaci je třeba trvale podávat léky k zabránění odmítnutí (odhojení) ledviny jako cizího orgánu (tzv. imunosupresiva) a ty by některým pacientům mohly uškodit. Transplantovaná ledvina nemusí vydržet po celý zbytek života, někdy po určité době selže a nemocný se musí vrátit na dialýzu nebo podstoupit další transplantaci ledviny. Dárcem ledviny pro transplantaci se může stát některý vhodný pacientův blízký (sourozenec, rodič apod.) a v případě, že se nikdo takový nenajde, může jím být neznámý náhle zemřelý se zdravou ledvinou. U diabetiků 1. typu se spolu s ledvinou transplantuje i kousek slinivky, aby se nemocný zbavil cukrovky. Často se transplantace provádí u dialyzovaných, ale někdy ji lze naplánovat ještě před zahájením dialyzační léčby. Stačí tělu dialýza nebo transplantace místo vlastních ledvin? Krevní i břišní dialýza docela dobře zvládá očistit tělo od odpadových látek, nadbytku vody a minerálů, ale neumí nahradit další funkce ledvin jako např. řízení krevního tlaku, tvorbu erytropoetinu a vitaminu D, proto je potřeba tyto věci řešit užíváním léků a částečně dietou. Nevýhodou krevní dialýzy je i to, že nepůsobí trvale, ale jen několikrát týdně, takže se vnitřní prostředí těla stále mění – po dialýze je tělo očištěné a do další dialýzy se „zanáší“, pak zase dojde k novému očištění atd. Z tohoto hlediska je břišní dialýza přirozenější. Zatím ale bohužel žádná z metod náhrady funkce ledvin není dokonalá a to vede k různým problémům a komplikacím. Někdy ke vzniku těchto komplikací dojde už při ledvinné nedostatečnosti. Probereme si je v následující kapitole.
4. JAKÉ JSOU NEJČASTĚJŠÍ KOMPLIKACE ONEMOCNĚNÍ LEDVIN? JAK SE LÉČÍ A CO S TÍM MOHU DĚLAT? Jak už bylo výše řečeno, při onemocnění ledvin je v různé míře postiženo více ledvinných funkcí a žádná léčba bohužel neupraví tyto poruchy dokonale. Proto se u většiny nemocných setkáváme s komplikacemi nejrůznějšího druhu. Ty se objevují často již u pacientů s ledvinnou nedostatečností a prakticky vždy u pacientů se selháním ledvin. Čím je ledvinná funkce nižší a čím déle onemocnění ledvin trvá, tím pravděpodobněji se bohužel tyto komplikace u Vás vyskytnou. Ale na druhou stranu – i když se vyskytnou, nemusí při správné léčbě Váš život téměř ovlivnit! Chudokrevnost Chudokrevnost (anémie) je nedostatek červených krvinek, který vzniká tím, že se krvinky tvoří v menším množství, než by měly. Běžně ji lékaři posuzují podle hladiny červeného krevního barviva (hemoglobinu). Může se projevovat bledostí pokožky, únavou, sníženou výkonností, zadýcháváním, točením hlavy. Chudokrevnost se léčí nejčastěji podáváním železa v tabletách nebo injekcích, podáváním vitaminů skupiny B (zejména vitaminu B6 – pyridoxinu, kyseliny listové a vitaminu B12) a injekcemi hormonů, které podporují tvorbu červených krvinek (erytropoetin). K léčbě chudokrevnosti pomáhá strava s dostatkem vitaminů, železa a energie. Ledvinná kostní nemoc Ledvinná kostní nemoc je složité onemocnění, které snižuje pevnost kostí, ale současně poškozuje i jiné orgány – klouby, srdce, cévy, plíce, atd. Protože je hodně komplikovaná, je jí věnována celá následující kapitola. Avšak ze všech komplikací onemocnění ledvin právě ji můžete ovlivnit nejvíce Vy sám/sama. Vysoký krevní tlak Vysoký krevní tlak (hypertenze) je u nemocných s těžší poruchou ledvinné funkce téměř pravidlem. Pokud není dostatečně léčený, vede k dalšímu rychlému zhoršování ledvinné funkce, mozkovým příhodám, srdečním infarktům, srdečnímu selhání a zrychlenému kornatění tepen. Dnes již naštěstí máme k dispozici celou řadu dobře účinných a dobře snášených léků, které Vám pomohou upravit tlak na požadované hodnoty. Většinu z nich stačí užívat jen jedenkrát denně. Důležitou součástí léčby vysokého krevního tlaku je omezení solení, dostatek pohybu a zanechání kouření. Výhodné je mít doma digitální tlakoměr pro vlastní kontrolu účinnosti léčby. Cílem léčby u většiny nemocných je tlak do 130/80 mmHg (meřeno před užitím další dávky léků), u některých pacientů dokonce nižší – 125/75 mmHg. Konkrétní cíl ve Vašem případě určí Váš lékař.
8
Vysoká hladina draslíku Vysoká hladina draslíku (hyperkalémie) se většinou vyskytuje při těžší ledvinné nedostatečnosti nebo při selhání ledvin. Projevovat se může mravenčením prstů, sníženou svalovou silou a hlavně poruchami srdečního rytmu, které mohou vyústit až v srdeční zástavu. Někdy na sobě nemusíte pozorovat nic a přitom je hladina draslíku nebezpečně vysoká. Hladinu draslíku lze ovlivnit dietou, nevhodná je celá řada druhů ovoce a zeleniny. Podrobnosti najdete v kapitole o dietních doporučeních. Dobré je vědět, že i některé léky mohou hladinu draslíku zvyšovat. To zkontroluje Váš lékař. Poruchy hladin tuků a cholesterolu v krvi Poruchy hladin tuků a cholesterolu v krvi jsou velmi časté a třeba u pacientů s cukrovkou se s nimi setkáváme téměř vždy. Tuky samotné nijak nebolí, ale vedou ke zrychlenému kornatění tepen (ateroskleróza) a tedy k srdečním infarktům, mozkovým příhodám, poruchám prokrvení nohou a poškození dalších orgánů. Zvýšenou hladinu tuků nebo cholesterolu můžeme ovlivnit dietou s omezením hlavně živočišných tuků, dostatkem pohybu a pokud toto nestačí, tak léky. Vysoká hladina kyseliny močové v krvi Vysoká hladina kyseliny močové v krvi je při onemocnění ledvin častá, ale naštěstí se neprojeví dnavými záchvaty (dříve podagra) u všech nemocných. Dnavý záchvat je náhlé, silně bolestivé onemocnění většinou jednoho kloubu, nejčastěji u palce na noze. Vzniká z ukládání krystalků kyseliny močové do kloubu. Při menším zvýšení hladiny kyseliny močové stačí dieta s omezením alkoholu a masa, které obsahuje puriny, z nichž se kyselina močová v těle tvoří. V těžších případech se přidávají léky snižující její hladiny tak, aby nedocházelo k dnavým záchvatů. Infekce Pacienti s onemocněním ledvin mají oslabenou obranyschopnost. Aby se zabránilo zbytečným infekcím, je dobré dodržovat osobní hygienu včetně pravidelného sprchování, výměny prádla, častější mytí rukou a také omezit kontakt s lidmi trpícími nakažlivou chorobou (např. chřipka, nachlazení, angína, kašel). Pro snížení pravděpodobnosti onemocnění se pacienti s onemocněním ledvin očkují proti chřipce (toto zajišťuje Váš praktický lékař) a před zahájením dialýzy také proti infekční žloutence typu B (to zajistí lékař na nefrologické ambulanci nebo dialyzačním středisku). Srdečně-cévní onemocnění Celá řada komplikací ledvinné nedostatečnosti a ledvinného selhání vede ke kornatění tepen a tím i k srdečně cévním onemocněním. Pacienti s onemocněním ledvin jsou mnohem více než ostatní ohroženi třeba srdečním infarktem a to i v mladším věku. Srdečně-cévní onemocnění často vedou k předčasnému úmrtí pacienta. Kouření toto riziko ještě násobí, proto je mimořádně důležité, abyste v žádném případě nekouřili. Pokud chcete zanechat kouření, často pomůže obrátit se o radu na Vašeho lékaře nebo na specializované centrum pro odvykání kouření. K prevenci srdečně-cévních onemocnění rovněž přispívá dostatek pohybu (například svižná chůze, plavání nebo jízda na kole – nejméně 3 x týdně 45 minut do zadýchání a zapocení) a také přiměřená tělesná hmotnost. Pokud máte nadváhu nebo jste dokonce obézní, je vhodné při onemocnění ledvin snižovat hmotnost postupně za sledování lékařem nebo dietní sestrou.
9
5. CO JE DOBRÉ VĚDĚT O LEDVINNÉ KOSTNÍ NEMOCI? Jak fungují zdravé kosti? Abychom mohli lépe pochopit ledvinnou kostní nemoc, musíme si vysvětlit, jak je to s kostmi u zdravých. Zdravá kost je složena převážně z vápníku a fosforu zasazených do speciální bílkoviny. Dostatek vápníku a fosforu ve správném poměru jsou nezbytné pro její pevnost. Vápník a fosfor získáváme z jídla a jeho vstřebání a uložení do kosti zajišťuje vitamin D. Proto dříve děti, které neměly dostatek vitaminu D, měly křivici – jejich kosti byly v důsledku nedostatku vápníku a fosforu měkké a křivily se. Vitamin D potřebuje být upraven (aktivován) v ledvinách, což pro zdravé ledviny není žádný problém. Kost se stále mění, není to tak, jak jsme si dříve představovali, že kost jednou naroste a pak už vydrží celý život (díky tomu je možný například srůst úlomků po zlomenině). Naopak, kost se stále přestavuje, malé kousky se odbourávají a nové dostavují podle toho, jak moc ji zatěžujeme. K tomu je potřeba nejen dostatek vápníku a fosforu ve správném poměru, dostatek vitaminu D a dostatečná zátěž (tedy dostatek pohybu), ale také přiměřené množství parathormonu. Parathormon je látka, která se tvoří v příštítných tělískách, což jsou 4 malé útvary uložené zezadu štítné žlázy. Ta se nachází na krku po stranách od ohryzku. Parathormon umožňuje odbourávání kosti tak, aby se mohla přestavovat. Nadbytek parathormonu vede k příliš velkému odbourávání kosti a tedy jejímu měknutí. Špatný je i nedostatek parathormonu, kost se pak nemůže přestavovat, je jako mrtvá a tím se stává křehkou. Rovnováha mezi vitaminem D a parathormonem umožňuje i přechodné ukládání nadbytku vápníku a fosforu do kosti a naopak jejich uvolňování v případě potřeby tak, aby hladina v krvi příliš nekolísala, což se snadno může stát např. po jídle obsahujícím tyto minerály nebo naopak delším hladovění. Co je problémem při ledvinné nedostatečnosti? Když jsou ledviny nemocné, nejsou schopny dostatečně upravovat vitamin D do jeho aktivní formy, což vede k horšímu vstřebávání zejména vápníku z jídla a jeho nedostatečnému ukládání do kostí. Kosti jsou tedy ohroženy měknutím podobným křivici u malých dětí. Současně tím, že ledviny méně pracují, jsou schopny vyloučit menší množství fosforu, a ten má proto sklon se v těle hromadit. Nadbytek fosforu a nedostatek Vápník vitaminu D nutí příštítná tělíska k nadměrné tvorbě parathormonu a ten odbourává kosti, změkčuje je a uvolňuje z nich vápník a fosfor do krve. Fosfor Zvyšuje se hladina fosforu v krvi a ten, místo aby se uložil zpátky do kostí, kam patří, se sráží spolu s vápníkem v místech, kde nemá – např. kolem kloubů, v tepnách, v srdečních chlopních, v kůži, ve spojivkách, v plicích, prostě téměř kdekoliv. Tyto krystalky vápníku s fosforem se nazývají kalcifikace. Někdy je hladina parathormonu naopak nepřiměřeně nízká. Tehdy je kost jako mrtvá a není schopná pojmout nadbytečný fosfor a vápník z krve a rovněž dochází ke srážení vápníku a fosforu do krystalků na různých místech těla. Jak se to ve skutečnosti projevuje? Postižení kostí vede k jejich změknutí a větší křehkosti a snáze tedy dochází ke zlomeninám. Kosti mohou také bolet. Srážení krystalků vápníku a fosforu v tkáních se projevuje různě podle postiženého místa. V očních spojivkách způsobuje zarudnutí a škrabání podobné zánětu spojivek, v tomto případě mastičky a kapky do očí příliš nepomáhají. Na kůži není patrné, ale vede k někdy velmi výraznému svědění. V okolí kloubů mohou tyto uloženiny vytvářet neforemné „bambule“, které mohou bolet a snižují pohyblivost kloubů. Na cévách se uloženiny vápníku a fosforu dlouho neprojevují, po delší době vedou k jejich kornatění a ucpávání, což může způsobit například srdeční infarkt nebo zhoršené prokrvení nohou. Ukládání krystalků v srdečních chlopních zase může vést k chlopenní vadě, která se projeví dušností a srdečním šelestem. Ukládání v plicích má za následek dlouhodobý suchý kašel. Sama vysoká hladina parathormonu může navíc vést ke slabosti svalů a horší výkonnosti, zhoršení chudokrevnosti a třeba i krevního tlaku. Nedá se tomu všemu nějak zabránit? Vždy lze tyto komplikace alespoň omezit, při včasné léčbě se jim dá úplně zabránit nebo je odsunout o celou řadu let. Čím dříve se začne s léčbou, tím lepší je výsledek. 10
Co se s tím dá tedy dělat? Už v době středně závažné ledvinné nedostatečnosti je dobře omezovat příjem fosforu v jídle, aby se nemohl v těle hromadit (o tom jak omezit příjem fosforu se dočtete později). V té době je správné jíst přiměřené množství vápníku, poradit by Vám měl Váš lékař či dietní sestra. Když toto nestačí, může Vám lékař doporučit užívání tzv. vazačů fosfátu. To jsou léky, které se užívají společně s každým jídlem včetně svačiny. V žaludku se vazač smíchá s jídlem a naváže na sebe fosfor z jídla tak pevně, že se nemůže vstřebat a později odchází stolicí. Vazače fosfátů bývají při správném užívání velmi účinné, nepříjemné je to, že se musí v dostatečném množství užívat při každém jídle. Pro Vás vhodný konkrétní lék Vám naordinuje Váš lékař. Pokud jste již dialyzovaný/-á, je dobré vědět, že dialýza velmi pomáhá k odstranění nadbytečného fosforu, a to tím více, čím častěji a déle jste dialyzován(a). Důležité je i to, aby vaše dialýza pobíhala bez komplikací a při dostatečném krevním průtoku. Podle výsledků krevních odběrů Vám lékař může předepsat vitamin D v jeho aktivní formě a to buď ve formě kapslí nebo, pokud jste již dialyzovaný/-á, ve formě injekcí. Dávkování konkrétních léků je individuální a existují různá dávkovací schemata, která Vám lékař může předepsat. Běžná je i častá změna dávkování. Další skupinou léků jsou kalcimimetika, která potlačují nadměrnou činnost příštítných tělísek. Pokud se nadměrnou činnost příštítných tělísek dlouhodobě nedaří upravit, je potřeba přistoupit k jejich operativnímu odnětí (tzv. paratyreoidektomii). Operace se provádí při uspání (v celkové anestézii). Pokud provedení této operace není z nějakého důvodu možné, lze provést opíchnutí příštítných tělísek alkoholem (tzv. sklerotizace), což také zbrzdí jejich činnost, bohužel ale většinou ne dlouhodobě. Jaká je úloha pacienta při léčbě? Důležité je dodržovat dietu s omezením fosforu, užívat vazače fosfátů tak, jak je doporučeno a nezapomínat na předepsaný vitamin D. Bez svolení lékaře neužívejte žádný další doplňující vitamin D a A a ani např. léky k doplnění vápníku, protože byste si tím mohli ublížit. Pokud jste již dialyzovaný/-á, nesnažte se zkracovat čas dialýzy na kratší, než je předepsaný. V té chvíli získaný čas by se v budoucnu mohl projevit zdravotními komplikacemi a v horším případě i předčasným úmrtím.
6. JAKÁ JSOU DIETNÍ DOPORUČENÍ PŘI ONEMOCNĚNÍ LEDVIN? Dieta při ledvinné nedostatečnosti nebo selhání ledvin hodně přispívá k tomu, jak se bude nemocný cítit a jak na tom bude ohledně komplikací. Nemá nic společného s tzv. redukční dietou, která se doporučuje v různých časopisech o zdraví, v ženských magazínech nebo v televizi. Vaše dieta je v mnohém zvláštní a jistě Vám pomůže, když ji proberete s Vaším lékařem nebo dietní sestrou. Pokud budete dietu konzultovat, je dobré si zaznamenat, co jste několik dní jedli a pili a v jakém množství. Lépe se pak přijde na to, zda je potřeba Vaše stravování nějak upravit. Z navržených doporučení pro Vás mohou platit jen některé. Které to jsou, Vám řekne Váš ošetřující lékař. Dle průběhu Vašeho onemocnění se mohou některá doporučení měnit. Dostatek energie a správná tělesná hmotnost Základem diety je dostatek energie (kalorií či kilojoulů) pro to, aby Vaše tělo měl dost síly a také, aby bylo schopné využít všechny ostatní složky stravy. Jíst byste měli tak, abyste pokud možno zachovávali správnou hmotnost. Řada nemocných má potíže s nechutenstvím a v důsledku toho trpí podváhou, která je způsobena nedostatkem přijaté energie. Někteří nemocní mají naopak nadváhu až obezitu, v tom případě je vhodné se po poradě s dietní sestrou a lékařem pokusit o mírné a zejména pomalé snížení hmotnosti. Zde velice opatrně, drastické diety mohou být v případě Vašeho onemocnění velmi škodlivé. Pokud ztrácíte nechtěně váhu nebo jste příliš hubený/-á, můžete vždy zvýšit přísun energie častějším jídlem nebo většími porcemi stravy. 11
a) Pokud nejste dialyzován/-a a léčíte se s ledvinnou nedostatečností, bývá většinou potřeba zvýšit příjem energie bez současného zvýšení příjmu bílkovin. V tom případě jsou vhodná sladká moučná jídla, dostatečné slazení, sladké nápoje, bonbóny typu drops (to vše zvyšuje příjem cukru) a více mastit zejména rostlinnými tuky (olivový a slunečnicový olej, margaríny). Pokud toto dostatečně nepomáhá, lze zvýšit i příjem živočišných tuků, které sice zvyšují cholesterol, ale krátkodobě je lepší vysoký cholesterol a nehubnout než opak. V tomto případě se doporučují takové „hříšné“ potraviny jako sádlo, škvarky, bůček, máslo, plnotučné jogurty, zakysaná smetana apod. b) Pokud jste dialyzován/-a, je většinou potřeba současně zvýšit příjem bílkovin, takže stačí jíst více a častěji. Pozor, náhlý vzestup hmotnosti během několika málo dní nebo týdnů, zejména ve spojitosti s otoky, vyšším krevním tlakem a kratším dechem většinou neznamená, že jste ztloustli, ale že se ve Vás zadrželo větší množství vody. V tomto případě kontaktujte svého lékaře. Přiměřené množství bílkovin Dostatek bílkovin je nezbytně nutný pro stavbu svalů, správnou činnost spousty orgánů, obranyschopnost těla a hojení tkání. Zdrojem bílkovin jsou především červené i bílé maso, ryby, vejce, mléko a mléčné výrobky, brambory, obiloviny a luštěniny. Doporučení pro příjem bílkovin se liší podle toho, zda jste dialyzován/-a či nikoliv. a) Pokud nejste dialyzován/-a a léčíte se s ledvinnou nedostatečností, lékař Vám nejspíše doporučí omezení příjmu bílkovin. Cílem tohoto opatření je nepřetěžovat ledviny a zabránit hromadění odpadních látek z bílkovin. V tom případě je vhodné menší množství kvalitních bílkovin. Obecně platí, že bílkoviny živočišného původu jsou svým složením našemu tělu bližší než rostlinné, a tak je tělo umí lépe využít. Doporučuje se jen např. 4x týdně malý kousek masa a omezení vajec a tvrdých sýrů. Není velký rozdíl mezi červeným a bílým masem. Tučné maso obsahuje více energie a méně bílkovin. K doplnění energie je potřeba jíst více příloh a omáček, velmi dobré jsou brambory, z těstovin jsou vhodnější bezvaječné. b) Pokud jste dialyzován/-a, je naopak potřeba mít příjem bílkovin oproti ostatním mírně zvýšený, protože část bílkovin se při dialýze ztrácí. Proto je doporučován příjem masa v dostatečném množství (150 g) alespoň jednou denně. Na jeho úpravě příliš nezáleží. Pro využití masa ke stavbě svalů je nutná příloha. Omezení sodíku Sodík se vyskytuje v mnoha potravinách bohatých na kuchyňskou sůl. Váže na sebe vodu, a tak jeho nadbytek zhoršuje otoky, krevní tlak i zadýchávání a navíc způsobuje nadměrnou žízeň. Ta je problémem hlavně u dialyzovaných, kteří potřebují omezovat příjem tekutin. K potravinám bohatým na sodík patří uzeniny a konzervované výrobky, velké množství sýrů (niva, syrečky, balkánský sýr, zrající sýry, ale i eidam), pochutiny (chipsy, slané tyčinky, olivy), některé minerálky (vhodnější jsou proto stolní vody) a bohužel i většina jídel v restauracích a jídelnách. Při omezování příjmu soli je dobré nahradit při vaření sůl kořením (pepř, paprika, čerstvé i sušené bylinky, citrón). Pozor na sojovou omáčku nebo vegetu, ty mají naopak soli hodně. Omezení draslíku K omezení přijatého draslíku je potřeba přistupovat u dialyzovaných pacientů nebo při pokročilé ledvinné nedostatečnosti. Zdrojem draslíku je většina druhů ovoce a zeleniny – k nejbohatším patří meruňky, banány, melouny, hrozny, kiwi, rajčata, mrkev, paprika, houby. Velmi mnoho draslíku je v sušeném ovoci (meruňky, švestky), sušených houbách a luštěninách. Nejméně draslíku mají jablka, hrušky, pomeranče, borůvky, jahody, okurky, fazolové lusky a hlávkový salát. Kompoty nebo konzervovaná zelenina mají draslíku méně, pokud odstraníme šťávu, v níž byly naloženy. Hodně draslíku je i v bramborách, odkud ho můžeme odstranit vylouhováním do vody (oloupané a nakrájené brambory namočíme na několik hodin, nejlépe přes noc, do vody, vodu před vařením slijeme a brambory vaříme v jiné). 12
Podobně můžeme upravovat i některou zeleninu například mrkev, petržel, květák, brokolici. Mnoho draslíku je i v mase, zde ale není tak nebezpečný, protože se jednak pomaleji uvolňuje a jednak se současně zabudovává do tělesných bílkovin, takže většinou k významnému zvýšení hladiny draslíku v krvi nevede. Omezení tuků Omezení tuků patří do většiny dietních doporučení, ale u pacientů s onemocněním ledvin je to trochu jinak. Tuky jsou totiž důležitým zdrojem energie, zejména pokud je potřeba ve stravě současně omezovat bílkoviny kvůli ledvinné nedostatečnosti a volné cukry kvůli cukrovce. Zda a jak moc je vhodné ve Vašem případě omezovat tuky závisí nejen na jejich krevních hodnotách, ale i na tom, zda bojujete s podváhou nebo nadváhou. Obecně jsou vhodnější tuky rostlinné, které neobsahují cholesterol. Vhodné je tedy při vaření nahradit sádlo olejem (slunečnicovým nebo olivovým), na chleba mazat kvalitní margarín místo másla. Přesnější doporučení přímo pro Vás by Vám měl dát Váš ošetřující lékař nebo dietní sestra. Omezení fosforu Omezení fosforu v dietě je základem léčby ledvinné kostní nemoci a je tedy velmi důležité třeba i v boji proti předčasnému infarktu myokardu. Spočívá ve vynechání nebo výrazném omezení následujících potravin: – mléko a mléčné výrobky, ze sýrů především tavené a tvrdé, naopak je vhodnější jíst čerstvé sýry typu lučina (žervé) – z masných výrobků játra, paštiky, uzené maso a uzeniny včetně šunky (pro obsah „rychlosoli“), mořské ryby – vejce – luštěniny včetně sóji a sójového masa, výrobky z celozrnné mouky, ovesné vločky – kakao, čokoláda, ořechy – Coca-cola a některé další sycené nápoje, pivo – instantní výrobky – polévky v sáčku, sušená smetana do kávy, instantní nápoje včetně nápojů z automatu – tedy i instantní káva (zrnkovou nebo překapávanou kávu je ale možné pít) Fosfor je v potravinách vázán na bílkoviny, takže dieta s omezením bílkovin vede i k omezení příjmu fosforu. Lze ji však doporučit, pouze pokud nejste dialyzován/-a. Pokud dieta s omezením fosforu nestačí, předepíše Vám lékař tzv. vazače fosfátů, což jsou léky, které zabraňují vstřebání fosforu z jídla. Užívejte je vždy při jídle. Omezení purinů Puriny jsou látky, ze kterých v těle vzniká kyselina močová, která může vést ke dně. Pokud je hladina kyseliny močové v těle zvýšena, je potřeba puriny ve stravě omezovat. To znamená vynechat játra, ledvinky, mozeček a jiné vnitřnosti, uzeniny, zvěřinu, masové polévky a omáčky, sardinky, slanečky, luštěniny (hrách, fazole, čočku), zelený hrášek, houby, špenát, fíky, čokoládu, kakao, silný černý čaj, zrnkovou kávu a alkohol. Hodně purinů je ve všech druzích masa (čím mladší zvíře, tím větší obsah). Omezení masa lze však doporučit, pouze pokud nejste dialyzován/-a. Omezení tekutin a) Dokud nejste dialyzován/-a a normálně močíte, většinou není třeba množství tekutin omezovat a naopak jsou tekutiny potřebné k „promývání“ ledvin. b) Pokud jste dialyzován/-a a Vaše ledviny moč netvoří vůbec nebo jen omezeně, je často potřeba příjem tekutin omezovat. Nadbytek tekutin v těle se pozná podle otoků kolem kotníků (někdy i jinde), kratšího dechu, vyššího krevního tlaku a vyšší hmotnosti před dialýzou. Při dialýze se sice vždy dá určité množství vody odstranit, čím se ale odstraňuje (ultrafiltruje) vody více, tím slabší se můžete na konci dialýzy cítit. Převodnění navíc nesmírně zatěžuje srdce.
13
K omezení příjmu tekutin je potřeba hlídat množství vypitých nápojů (minerálky, voda, čaj, káva, pivo, mléko, džusy), zkonzumovaného ovoce a zeleniny (protože ty jsou složeny z větší části z vody) a i dalších potravin (polévky, omáčky, jogurty, zmrzlina). Pokud máte žízeň, je lepší omezit příjem soli než více pít. Pomoci mohou i kyselé bonbóny, žvýkačky bez cukru, malé množství mírně kyselých nápojů, kousky ledu na cucání, vypláchnutí úst. K nedostatku tekutin u kohokoliv může dojít při silném průjmu, zvracení, v horku, pokud se hodně potíte nebo při náhlém omezení příjmu tekutin. Pozná se podle nepřítomnosti otoků, celkové slabosti, žízni, suchu v ústech, poklesu krevního tlaku. Některé léky mohou tento stav napodobovat, proto je dobré tyto situace vždy konzultovat s lékařem. Dieta při cukrovce Pokud již držíte dietu při cukrovce, bude možná nutné ji poněkud upravit s ohledem na Vaši hladinu draslíku, fosforu a kyseliny močové a také podle toho, zda jste nebo nejste dialyzován/-a. Pokud si nebudete vědět rady s různými doporučeními, poradí Vám Váš ošetřující lékař nebo dietní sestra. A co alkohol? Pokud současně s onemocněním ledvin nemáte onemocnění jater, žaludku, nervů nebo jinou nemoc, při které je alkohol zakázán, a pokud neužíváte léky, při kterých se alkohol pít nesmí, neměla by Vám občas nějaká sklenička uškodit. I na toto se zeptejte svého lékaře. Pokud musíte omezovat tekutiny, je malé množství vína nebo destilátů vhodnější než půl litru piva.
14
7. VÝŽIVOVÉ TABULKY Tabulka uvádí průměrné hodnoty živin v jednotlivých potravinách na 100 g dané potraviny. Podle konkrétního typu potraviny (např. různé jogurty, salámy, sýry) i podle výrobce nebo způsobu přípravy (např. solení při vaření) mohou být skutečné hodnoty o něco odlišné. Důležité je myslet i na velikost porce – zatímco 100 g čokolády asi najednou nesníte, 100 g melounu je člověk schopen sníst, aniž by si toho všiml. Ve sloupci „bílkovina/energie“ je uveden poměr mezi obsahem bílkoviny (v mg) a obsahem energie (v kJ). Pokud se Vám nedostává bílkovin a jste dialyzován/-a, platí, že čím je poměr vyšší, tím je potravina vhodnější ke konzumaci. Naopak pokud musíte bílkoviny ve stravě omezovat a potřebujete současně zajistit dostatečný příjem energie, platí, že čím je poměr nižší, tím je potravina výhodnější. Ve sloupci „fosfor/bílkovina“ najdete informaci o poměru množství fosforu na množství bílkoviny v dané potravině. Každá bílkovina nutně obsahuje fosfor, ale v některých potravinách je fosforu neúměrně mnoho. Protože téměř všichni pacienti s onemocněním ledvin by měli příjem fosforu omezovat, jsou pro Vás obecně vhodnější potraviny, kde je tento poměr nízký. Tyto informace nejsou uvedeny u potravin s malým obsahem bílkovin a fosforu, jako je ovoce a zelenina. Potraviny, které obsahují významně velké množství nějaké složky např. fosforu, sodíku apod., jsou pro přehlednost vyznačeny tučně. Neznamená to, že je nesmíte nebo naopak musíte jíst, ale je dobré tuto informaci zohlednit.
Potravina
Bílkovina
Tuk
Cukr
Energie
g/100g
g/100g
g/100g
kJ/100g
Bílkovina
Sodík
Draslík
Vápník
Fosfor
Fosfor
/energie
Na
K
Ca
P
/bílkovina
mg/kJ
mg/100g
mg/100g
mg/100g
mg/100g
mg/g
MASO, MASNÉ VÝROBKY hovězí maso
20,8
7,8
-
668
31,1
69
334
8
152
7,3
vepř. maso libové
17,3
18,2
-
992
17,4
45
400
24
175
10,1
vepřový bůček
9,1
56
-
2281
4
45
400
6
84
9,2
kuře
22,5
3,2
-
521
43,2
46
407
12
200
8,9
husa
16
33
-
1533
10,4
145
406
10
170
10,6
kapr
16
4,2
-
445
36
46
306
10
215
13,4
rybí filé
16,5
0,4
-
311
53,1
100
360
25
194
11,8
játra
19,7
4,8
1,7
554
35,6
86
325
12
354
18
ledvinky
16,3
4,6
0,8
475
34,3
254
231
10
234
14,3
sardinky v oleji
21,1
27
-
1407
15
785
433
354
434
20,6
paštika
14,9
31,5
1,9
1483
10
599
299
14
222
14,9
párky
14
27,7
1,2
1319
10,6
827
130
42
142
10,1
šunka
26,6
27,9
-
1512
17,6
1540
223
10
197
7,4
šunkový salám
16,3
13,6
0,1
806
20,2
1540
223
12
149
9,1
salám Vysočina
21,8
34,1
0,1
1680
13
818
260
16
191
8,8
salám uherský
25
44
-
2108
11,9
818
260
31
240
9,6
MLÉČNÉ VÝROBKY, VEJCE mléko 2%
3,2
2
4,4
202
15,8
51
161
112
101
31,6
smetana 12%
3,2
12
4,2
567
5,6
41
122
106
78
24,3
šlehačka 33%
2,4
33
2,7
1306
1,8
26
77
80
61
25,4
jogurt bílý
5,7
4,5
9,7
424
13,4
62
190
180
135
23,7
kefír
3,3
3,6
1,7
218
15,1
50
160
120
93
28,1 27,8
zmrzlina
1,8
1,1
28,7
538
3,3
-
-
57
50
tvaroh měkký netuč.
19,4
0,3
4,8
437
44,4
36
95
101
263
13,6
tvaroh měkký tučný
13,7
12
2,8
735
18,6
29
106
366
253
18,5
tvaroh na strouhání
28,6
0,9
6,2
643
44,5
48
126
152
394
13,8
sýr žervé
12,4
15
1,8
806
15,4
44
109
322
222
17,9
sýr tavený
19,6
11,4
0,8
785
25
918
86
420
380
19,4
sýr tavený smetanový
15,9
18
1,2
970
16,4
918
86
585
380
23,9
niva
19,8
26,5
0,8
1344
14,7
1408
114
634
375
18,9
15
Potravina
Bílkovina
Tuk
Cukr
Energie
Bílkovina
Sodík
Draslík
Vápník
Fosfor
Fosfor
/energie
Na
K
Ca
P
/bílkovina
g/100g
g/100g
g/100g
kJ/100g
mg/kJ
mg/100g
mg/100g
mg/100g
mg/100g
mg/g
eidam 30%
30,1
15
1,8
1121
26,9
983
159
690
440
14,6
ementál
26,8
27
2,2
360
74,4
983
159
887
539
20,1
vejce (2ks)
13
11
-
655
19,8
135
138
60
220
16,9
bílek (1ks = 30g)
11
-
-
202
54,5
192
148
20
30
2,7
žloutek (1ks = 20g)
16
31,4
-
1537
10,4
50
123
140
600
37,5
brambory syrové
2
0,2
20,1
370
6
568
11
60
brambory vařené
2
0,2
20,1
370
3
325
celer
1,4
0,3
8,8
176
28
400
50
50
petržel
3,3
0,4
18,3
361
33
880
89
82
cibule
1,3
0,1
9,4
176
10
137
32
44
pórek
1,8
0,2
9,4
185
9
314
80
30
zelené fazolky
2,4
0,2
7,8
164
3
87
65
44
ZELENINA
kedlubny
2,1
0,2
6,2
139
7
260
46
50
květák syrový
2,4
0,2
4,9
118
10
408
22
65
květák vařený
2,4
0,2
4,9
118
50
87
mrkev
1,1
0,2
9,1
172
23
287
39
37
okurky
0,8
0,1
3
63
13
141
10
21
papriky
1,2
0,2
5,3
109
2
212
6
25
rajčata
1
0,3
4,8
105
3
288
13
28
1,6
0,1
9,6
185
84
303
27
43
červená řepa hlávkový salát
1,3
0,2
2,8
71
3
208
22
25
špenát
2,2
0,3
3,9
101
123
490
81
55
kapusta
3,3
0,6
7,8
193
10
515
115
58
zelí hlávkové
1,8
0,4
4,2
105
22
263
56
22
meloun
0,7
0,2
6,0
105
20
224
20
16
houby syrové
2,6
0,4
3,8
109
23,8
9
467
7
70
26,9
houby sušené
36,7
2,7
41,4
1239
29,6
14
2000
70
500
13,6
ananas čerstvý
0,5
0,2
12,2
197
2
247
16
11
ananas kompot
0,5
0,2
22,1
357
1
57
banán
1,2
0,2
23
380
1
348
8
28
broskve
0,8
0,2
11,8
197
3
259
8
20
OVOCE
citrón
0,3
10,5
164
6
163
35
15
grapefruit
0,6
0,2
9,8
164
1
234
22
20
pomeranč
0,9
0,2
11,3
189
3
197
33
25
jablka
0,3
0,4
14,7
239
2
120
7
11
hrušky
0,5
0,4
15,5
256
2
127
13
15
jahody
0,8
0,5
8,3
155
2
161
28
30
maliny
1,3
1,3
14,2
277
3
224
40
30
meruňky čerstvé
0,9
0,2
12,9
214
1
320
16
25
meruňky sušené
4,6
1
65,8
1092
56
1880
82
127
rybíz červený
1,3
0,4
13,8
239
2
275
36
35
švestky čerstvé
0,7
0,2
16,4
265
2
195
17
22
švestky sušené
2,9
0,8
71
1138
12
864
71
92
třešně
1,1
0,4
14,6
248
3
275
18
20
hrozny
0,8
0,4
16,8
277
2
250
21
20
16
Potravina
Bílkovina g/100g
Tuk
Cukr
Energie
Bílkovina
Sodík
Draslík
Vápník
Fosfor
Fosfor
/energie
Na
K
Ca
P
/bílkovina
g/100g
g/100g
kJ/100g
mg/kJ
mg/100g
mg/100g
mg/100g
mg/100g
mg/g
0,9
51,4
1004
5,5
614
110
20
156
27,8
PŘÍLOHY, LUŠTĚNINY chléb kmínový
5,6
houska
9,9
3,5
60,4
1331
7,4
614
110
21
108
10,9
knäckebrot
10,7
2,3
70
1453
7,4
465
435
64
218
20,3
dětské piškoty
9,2
5,4
73,7
1583
5,8
60
145
36
220
23,9
vánočka
7,3
8,6
60,9
1466
5
377
159
19
111
15,2
těstoviny
11,7
2,2
74,1
1537
7,6
7
155
25
153
13,1
rýže
6,7
0,7
78,9
1487
4,5
6
113
24
135
20,1
mouka hladká
10,4
1,3
74,3
1487
7
2
118
25
121
11,6
ovesné vločky
13
7,5
67,8
1634
8,7
33
368
56
397
30,5
hrách
23,8
1,4
60,2
1394
17,1
38
985
57
388
16,3
čočka
25
1
59,5
1382
18,1
36
673
59
423
16,9
0,5
81,1
0,3
3011
15
15
14
TUKY máslo olej
-
98,2
-
3650
-
-
1
-
sádlo
0,3
99,3
-
3759
2
1
1
5
slanina
2
85,3
-
3259
830
281
3
5
mák
19,5
40,8
24,3
2104
9,3
4
534
1400
610
31,2
mandle
18,6
54,1
19,6
2482
7,5
6
856
254
475
25,5
ořechy vlašské
15
64,4
15,6
2726
5,5
3
687
83
380
25,3
ořechy lískové
14,4
65,9
11
2692
5,3
3
687
186
693
48,1
POCHUTINY, DALŠÍ
cukr
-
-
99,5
1609
-
-
2
-
-
-
čokoláda hořká
4,9
31,9
60,5
2230
2,2
143
257
26
140
28,6
kakao - prášek
18
22
46,6
1806
10
650
534
136
665
36,9
0,3
3,6
2
139
7,2
10
48
9
15
50
-
-
-
1415
-
-
-
-
-
-
pivo 12
o
destiláty
8. ZÁVĚR Většina onemocnění ledvin může vést ke snížené činnosti ledvin, tedy k ledvinné nedostatečnosti až selhání ledvin. Ledvinná nedostatečnost či selhání ledvin se projevuje hromaděním odpadových látek v krvi, vysokým krevním tlakem, chudokrevností, poruchami složení krve s nadbytkem fosforu a draslíku a nedostatkem vápníku aj. Nemocný často pozoruje únavu, celkovou slabost, nechutenství, často otoky a snížené množství moče. V případě selhání ledvin je naštěstí možnost náhrady činnosti ledvin břišní nebo krevní dialýzou, která umožní dostatečné očištění krve, nebo je u některých pacientů možná transplantace ledviny. Protože ale žádná z těchto metod není dokonalá, vyskytují se u nemocných dříve či později různé komplikace, které je potřeba léčit. K závažným komplikacím ledvinné nedostatečnosti či selhání ledvin patří kromě chudokrevnosti, vysokého krevního tlaku a dalších poruch také ledvinná kostní nemoc. Ledvinná kostní nemoc je složité onemocnění, které jednak snižuje pevnost kostí a jednak vede k dalším projevům jako svědění kůže, pálení a začervenání spojivek, zhoršení pohyblivosti kloubů a změna jejich tvaru, zrychlené kornatění tepen aj. Podstatou těchto příznaků je srážení vápníku s fosforem v tkáních, kterému lze zamezit snížením hladiny fosforu dietou či tzv. vazači fosfátů a případně i dostatečnou dialýzou. Současně se doplňuje chybějící vitamin D a hlídá činnost příštítných tělísek. Bez dobré spolupráce nemocného, lékaře a často i dietní sestry je účinná léčba ledvinné kostní nemoci nemožná. Čím dříve a lépe se ledvinná kostní nemoc léčí, tím bývá méně závažná a má menší dopad na život pacienta. Většina komplikací ledvinné nedostatečnosti a selhání ledvin silně zrychluje kornatění tepen, a proto jsou nemocní mnohem více ohroženi srdečně-cévními příhodami např. srdečním infarktem a předčasným úmrtím. I z toho důvodu se všechny výše uvedené komplikace musí léčit co nejdříve. Ke snížení rizika srdečně-cévních příhod je také velmi důležité nekouřit a mít dostatek pohybu. 17
9. VYSVĚTLIVKY Vysvětlivky obsahují pojmy, s nimiž se můžete setkat v této příručce, v nefrologické ambulanci nebo v dialyzačním středisku. Všechny pojmy jsou uvedeny česky i odbornou terminologií. akutní – náhle vzniklý anémie – viz chudokrevnost ateroskleróza – viz kornatění tepen břišní dialýza – čištění krve pomocí pravidelného opakovaného napouštění speciální tekutiny do břišní dutiny; napouštění se provádí hadičkou zavedenou do břišní stěny a dělá je buď pacient sám nebo za pomoci přístroje calcium – viz vápník cukrovka – onemocnění, pro něž je typická zvýšená hladina cukru v krvi; rozlišujeme (kromě jiných) cukrovku 1. typu danou nedostatkem inzulínu, která se poprvé objevuje spíše u mladších a cukrovku 2. typu danou špatným fungováním inzulínu, ta je často spojena s vysokým krevním tlakem, obezitou a nedostatkem pohybu, častěji se objevuje u lidí středního a vyššího věku diabetes mellitus – viz cukrovka dialýza – čištění krve od odpadových látek, nadbytku minerálů i vody; používá se při selhání ledvin a při některých otravách dialyzovaný – léčený dialýzou dna – dříve podagra; onemocnění spojené s vysokou hladinou kyseliny močové, které se projevuje náhle se objevujícím silně bolestivým zánětem kloubu nejčastěji u palce na noze; zánět kloubu je způsoben ukládáním krystalků kyseliny močové; krystalky se mohou ukládat i v podkoží a vnitřních orgánech draslík – kalium; důležitý minerál, který má sklon se při onemocnění ledvin hromadit v krvi erytropoetin – hormon, který se tvoří v ledvinách a je nepostradatelný pro tvorbu červených krvinek fistule – viz shunt fosfát – forma fosforu v těle fosfor – minerál, který spolu s vápníkem zajišťuje pevnost kostí; při onemocnění ledvin má sklon ukládat se v těle mimo kosti (např. v cévách); ve stravě je obsažený např. v mléčných výrobcích, uzeninách, rybách apod. glomerulonefritida – zánětlivé onemocnění ledvinných klubíček, které se často projevuje výskytem bílkoviny nebo krve v moči a vysokým tlakem a může vést k selhání ledvin hematurie – výskyt krve v moči hemodialýza – viz krevní dialýza hemoglobin – červené krevní barvivo, které se nachází v červených krvinkách a přenáší kyslík hyperfosfatémie – vysoká hladina fosforu v krvi hyperkalcémie – vysoká hladina vápníku v krvi hyperkalémie – vysoká hladina draslíku v krvi; může být i životu nebezpečná (zastavení srdce) hyperparatyreóza – zvýšená činnost příštítných tělísek, při níž dochází k uvolňování nadměrného množství parathormonu, který odbourává a změkčuje kosti hypertenze – viz vysoký krevní tlak hyperurikémie – vysoká hladina kyseliny močové v krvi hypoparatyreóza – snížená činnost příštítných tělísek, kdy se parathormonu nedostává, kosti se proto nemohou dobře přestavovat a stávají se křehkými chronický – vleklý, dlouhodobě probíhající chudokrevnost – anémie, znamená nedostatek červených krvinek, v nichž se nachází červené krevní barvivo (hemoglobin) nezbytné pro přenášení krevních plynů (kyslík, oxid uhličitý) v organismu imunosuprese – viz imunosupresivum
18
imunosupresivum – lék používaný po transplantaci k potlačení odhojovací reakce těla příjemce, která by měla za následek zničení transplantovaného orgánu (např. ledviny); někdy se podává i při jiných onemocněních, kdy tělo napadá své vlastní orgány tzv. autoimunitní onemocnění kalcifikace – zvápenatění; ukládání krystalků vápníku a fosforu do kostí (což je žádoucí) nebo jinam (což je nežádoucí a je podkladem komplikací při ledvinné kostní nemoci) kalcium (calcium) - viz. vápník kalium – viz draslík kanyla – hadička; pro potřeby krevní dialýzy bývá po delší dobu zavedena do velké žíly v blízkosti srdce, většinou v oblasti krku, méně často v místě klíčku nebo v třísle katetr – hadička, viz kanyla (pro krevní dialýzu) nebo peritoneální katetr (pro břišní dialýzu) kornatění tepen – onemocnění, při němž dochází k tuhnutí a zužování tepen a tak zhoršenému prokrvení tkání zásobených postiženou tepnou; je zrychlováno vysokými hladinami tuků, cukrovkou, vysokým krevním tlakem a ledvinnou kostní nemocí kreatinin – odpadová látka normálně vylučovaná močí; při ledvinné nedostatečnosti nebo selhání ledvin se hromadí v krvi a podle toho posuzujeme činnost ledvin; je odstraňován dialýzou; jeho hladina je ovlivněna např. množstvím svalů krevní dialýza – čištění krve mimo tělo za použití speciálního přístroje, do něhož je znečištěná krev s odpadovými látkami přiváděna hadičkou a po vyčištění je nemocnému průběžně vracena jinou hadičkou; hadičky se zavádějí pokaždé nové buď vpichem do upravené žíly (označované fistule nebo shunt [šant]) nebo napojením na silnější hadičku zavedenou dlouhodobě do žíly blízko srdce (označovanou jako kanyla nebo katetr) křivice – rachitis; onemocnění kostí u dětí způsobené nedostatkem vitaminu D, které vede k měknutí a křivení kostí pro nedostatek vápníku a fosforu; u dospělých se označuje „měknutí kostí“ osteomalácie kyselina močová – odpadová látka vznikající v těle; její nadbytek může vést ke dně ledvinná kostní nemoc – onemocnění kostí, které se objevuje při ledvinné nedostatečnosti, selhání ledvin i po transplantaci ledviny; vede ke snížení pevnosti kostí a dalším komplikacím jako svědění kůže, pálení a začervenání spojivek, zhoršení pohyblivosti kloubů a změna jejich tvaru, zrychlené kornatění tepen aj. ledvinná nedostatečnost – snížená funkce ledvin; může se vyskytnout u různých onemocnění ledvin měknutí kostí – osteomalácie; onemocnění kostí u dospělých způsobené nedostatkem vitaminu D, který vede k nedostatku vápníku a fosforu potřebných pro stavbu pevné kosti močovina – odpadová látka normálně vylučovaná močí; při ledvinné nedostatečnosti nebo selhání ledvin se hromadí v krvi a podle toho posuzujeme činnost ledvin; je odstraňovaná dialýzou; její hladinu ovlivňuje např. množství bílkovin v přijaté potravě natrium – viz sodík nefrologie – lékařský obor, který se věnuje onemocnění ledvin onemocnění ledvin – jakákoliv choroba ledvin; může se projevovat bílkovinou nebo krví v moči, sníženou funkcí ledvin, změnou množství nebo složení moče, zánětem ledvin, dalšími příznaky nebo různou kombinací všech těchto příznaků osteomalácie – viz měknutí kostí otok – zvětšení objemu tkáně nebo orgánu dané hromaděním tekutiny parathormon – hormon tvořený v příštítných tělískách, který umožňuje přestavování kosti k zajištění její pevnosti; kostem vadí jeho nadbytek i nedostatek paratyreoidektomie – operační odstranění příštítných tělísek peritoneální dialýza – viz břišní dialýza (z latinského peritoneum = pobřišnice, výstelka břišní dutiny zevnitř) peritoneální katetr – hadička trvale zavedená do břišní stěny k provádění břišní dialýzy pobřišnicová dialýza – viz břišní dialýza podagra – viz dna
19
polycystóza ledvin – většinou dědičné onemocnění ledvin, při němž se ledviny postupně přeměňují v různě velké cysty (měchýřky) a které vede k vysokému krevnímu tlaku a později často k selhání ledvin proteinurie – výskyt bílkoviny v moči příštítná tělíska – 4 malé žlázy s vnitřní sekrecí, které vypadají jako drobné útvary a jsou uloženy za štítnou žlázou po stranách od ohryzku; tvoří se v nich parathormon purin – látka, která se v těle přeměňuje na kyselinu močovou; její nadbytek může vést ke dně rachitis – viz křivice renální osteodystrofie – viz ledvinná kostní nemoc renální osteopatie – viz ledvinná kostní nemoc selhání ledvin – stav, kdy ledviny nejsou schopny plnit svoji funkci a je potřeba jejich činnost nahrazovat shunt – čti [šant], anglicky „zkratka“ – představuje krevní přístup pro krevní dialýzu; nachází se na paži nebo v třísle a vytváří se nejméně několik týdnů před použitím malou operací většinou v místním znecitlivění tak, že se spojí žíla s tepnou buď přímo nebo pomocí umělé hadičky, tím se zvýší krevní průtok a do tohoto místa se pak dá opakovaně píchat při provádění krevní dialýzy; samotný shunt není většinou přes kůži příliš vidět sklerotizace příštítných tělísek – opíchnutí příštítných tělísek alkoholem za účelem snížení jejich nadměrné činnosti sodík – natrium; důležitý minerál, jehož nadbytek může vést k otokům, vysokému krevnímu tlaku a žízni transplantace – voperování dárcovského orgánu z jednoho člověka do těla jiného člověka tubulointersticiální nefritida – zánětlivé onemocnění ledvinných kanálků, které se často projevuje změnami množství a složení moče, výskytem bílkoviny v moči a může vést k selhání ledvin ultrafiltrace – odstraňování vody umělá ledvina – přístroj pro krevní dialýzu urea – viz močovina vápník – minerál, který zajišťuje pevnost kostí; ve stravě obsažený např. v mléčných výrobcích vazač fosfátů – lék, který na sebe v žaludku a střevech váže fosfor (fosfát) ze stravy tak, aby se nebyl schopen vstřebat; tím se zabraňuje hromadění fosforu v těle při onemocnění ledvin vitamin D – látka nezbytná pro zajištění dostatku vápníku a fosforu pro pevné kosti; pro správnou činnost musí být upraven (aktivován v ledvinách), což se děje při onemocnění ledvin nedostatečně vysoký krevní tlak – tlak krve v tepnách, který je vyšší než doporučený (doporučený tlak pro většinu lidí je v současné době do 140/90 mmHg), pro pacienty s onemocněním ledvin nebo cukrovkou do 130/80 mmHg, pro vybrané nemocné i nižší – do 125/75 mmHg)
20
10. MOJE VÝSLEDKY Zde si můžete pro přehled zaznamenat Vaše laboratorní výsledky vápníku a fosforu v jednotlivých měsících. Modře jsou vyznačena políčka, kde by se měly ideálně pohybovat hladiny vápníku, žlutě zase políčka ideálních hladin fosforu. měsíce
1
2
3
4
5
hladina vápníku hladina fosforu (mmol/l) 3,6 3,5 3,4 3,3 3,2 3,1 3,0 2,9 2,8 2,7 2,6 2,5 2,4 2,3 2,2 2,1 2,0 2,0 1,9 1,8 1,7 1,6 1,5 1,4 1,3 1,2 1,1 1,0 0,9 0,8 0,7
21
6
7
8
9
10
11
12
Do této tabulky si můžete poznamenat Vaši hodnotu parathormonu a srovnat ji s ideální hodnotou, která je vyznačena zeleně. Pozor, v České republice se současně užívají dvě různé jednotky pro parathormon, zeptejte se Vašeho lékaře, jaké jednotky používá. měsíce
1
2
3
4
5
hladina parathormonu (pmol/l) (pg/ml) 105 100 95 90 85 80 75 70 65 60 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5
1050 1000 950 900 850 800 750 700 650 600 550 500 450 400 350 300 250 200 150 100 50
22
6
7
8
9
10
11
12
ZEM/04/06/07/01
Připraveno ve spolupráci s MUDr. Janou Smržovou, Ph.D. z Interní gastroenterologické kliniky Fakultní nemocnice Brno-Bohunice. Sponzorováno společností Abbott Laboratories, s.r.o.
