OLOMOUCKÝ KRAJ
Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci a hanácký folklor
115
OLOMOUCKÝ KRAJ Olomoucký kraj má dvě odlišné tváře. Jedna voní bohatou úrodou na Hané, druhá jehličím a loukami na vrcholech a v údolích Hrubého Jeseníku, pokud není nablízku olomoucký tvarůžek. Mohlo by se ještě dodat – zahrady, dobré pivo, Priessnitz, ječmen. Z roviny Hané nápadně vystupuje zalesněný val, který místní obyvatelé důvěrně nazývají Hanácký Mont Blanc. Tímto vrcholem je Velký Kosíř u Prostějova. Příjemná procházka krajem P. Bezruče a J. Mánesa po trase Čechy pod Kosířem–Velký Kosíř–Kníničky–Náměšť na Hané, kde lze pochod zakončit na místním zámečku v Muzeu kočárů. V Čechách pod Kosířem po dvou tvrzích a několika přestavbách od roku 1768 stojí zámek rodu Sylva-Taroucců, kteří jej přestavěli do současné pozdně empírové podoby. Hrabě Sylva-Taroucca, známý to zahradník a znalec, samozřejmě u zámku zřídil rozsáhlý krajinářský park s cennými dřevinami, který je dodnes jedním z nejvzácnějších na Moravě. Zkrátka moravské Průhonice. Pobýval zde často Josef Mánes, který pro zámek vytvořil řadu obrazů. Historie větrného mlýna v Přemyslovicích je zajímavá. První mlýn německého typu sem byl přestěhován v roce 1841 z Plumlova, kde již nějakou dobu stál. V roce 1883 se nový majitel rozhodl přemístit mlýn z obecního pozemku na svůj. Přesun o 60 m uskutečnilo 55 mužů na válcových kládách a za odměnu dostali putnu slivovice a sedm kop tvarůžků. Do rána však mlýn shořel. Mlynáře to nezlomilo a příští rok zde již stál nový mlýn, tentokrát již holandského typu. Ten mlel až do roku 1945, pak chátral, v roce 1956 byla opravena střecha a roku 1965 prohlášen státní technickou památkou. Moc mu to nepomohlo a jeho majitel se nyní snaží mlýn restaurovat.
OLOMOUCKÝ KRAJ Není divu, že v Prostějově, jednom ze středisek úrodné Hané proslulé produkcí sladovnického ječmene, má sladovnictví tradici od roku 1869. Nyní zde sídlí společnost Sladovny Soufflet ČR, která se na výrobě sladu v České republice podílí polovinou. Přesto dnes v Prostějově působí jen minipivovar První hanácké domácí pivovar U Krále Ječmínka. Historie výroby lihovin v Prostějově sahá až do 16. století, kdy roku 1518 Vilém z Pernštejna, nám již známý investor Opatovického kanálu,
117 Poutní chrám Očišťování Panny Marie v Dubu nad Moravou svou neobyčejnou mohutností (délka 60 m, šířka 29 m, výška lodi 30 m) dominuje celé Hané. Byl postaven v letech 1734 až 1756 a pyšní se bohatě zdobeným průčelím. Nalezneme zde mimořádně hodnotná barokní sousoší svatého Floriána, svatého Jana Nepomuckého a svatého Josefa. Dostáváme se k třetí chmelařské oblasti Tršické na Prostějovsku. Novodobá historie tršického chmelařství začíná vysazením první chmelnice v roce 1861. V roce 1883 se ustavil Chmelařský spolek
Kočárem až na Praděd
Základy kostela v Dubu jsou tak mohutné, že po nich při výstavbě jezdily celé povozy s materiálem
udělil právo „vyráběti slad, vařiti pivo a páliti kořalku“ domu U Zeleného stromu na náměstí. Dům přetrval celá staletí a pálení kořalek nebylo přerušeno ani válkami, ani požáry, které město postihly, až koncem 50. let 20. století se výroba přestěhovala do bývalého pivovaru. V tradici pokračuje společnost Starorežná Prostějov, dnes druhý největší výrobce lihovin v České republice.
pro Tršice a okolí, který hájil zájmy chmelařů, měl vlastní pokusnou chmelnici a díky jeho podpoře byla v roce 1927 postavena moderní budova Zemské odborné zemědělsko-chmelařské školy v Tršicích. Základní kámen Prvního moravského akciového pivovaru v Přerově byl položen v roce 1872 a za
OLOMOUCKÝ KRAJ
118 rok se již vařilo. Pivovar zprvu nekupoval tršický chmel, ale od žateckých a pražských firem. Ty však často získávaly chmel lacino právě z Tršic a draho dodávaly pivovaru. Přesto ještě v roce 1897 sládek odmítal vařit z tršického chmele. Doma není nikdo prorokem. Značka Zubr se odvozuje z městského znaku a ten z 15.–16. století, kdy Přerov patřil Pernštejnům s černou zubří hlavou v erbu. Pivovar se může chlubit řadou ocenění doma i v zahraničí.
má hloubku 69,5 metru, v zatopené části je nejnovějším měřením potvrzena hloubka dalších 205 m a dna dosud nebylo dosaženo.
Unikátní Zbrašovské aragonitové jeskyně evropského významu vytvořily za miliony let
Zahradnickou Mekkou je krajské město Olomouc. Výstaviště Flora Olomouc se nachází téměř v centru a stará se o 47 ha parků, jež jsou jednou velkou botanickou zahradou s množstvím velmi vzácných rostlin, a o sbírkové skleníky s unikátními soubory tropických a subtropických rostlin a kaktusů. Organizuje proslulé výstavy a veletrhy, z nichž nejznámější jsou výstava kvě-
Helfštýn z pohledu sokola
Svatý Kopeček u Olomouce
teplé minerální vody a najdeme je u Teplic nad Bečvou. Jedinečné výplně tvoří minerál aragonit, gejzírové stalagmity a v nejnižších úrovních plynová jezera oxidu uhličitého. Jsou nejteplejšími jeskyněmi v celé České republice s celoroční stálou teplotou 14 °C. Nedaleko leží nejhlubší propast na území České republiky – Hranická. Její suchá část, do níž lze volně nahlédnout,
tin Flora Olomouc, potravinářská OLIMA a veletrh HORTIKOMPLEX. Pravé olomoucké tvarůžky jsou snad nejslavnější olomouckou specialitou a jediným původním českým sýrem, jehož název je zapsán mezinárodně chráněným označením původu. Výroba tvarůžků, v Čechách nazývaných syrečky, je historicky do-
OLOMOUCKÝ KRAJ ložena více než 500 let. Firma A. W. v Lošticích, která nese ve svém názvu iniciály zakladatele firmy Aloise Wesselse, vyrábí tvarůžky již od roku 1876. V místě původní výrobny bylo otevřeno Muzeum Pravých olomouckých tvarůžků A. W. Skanzen v Příkazech je k seznámení s historií hanáckého venkova tím pravým místem. Bohaté sbírky tvoří inventář rozmanitých řemeslnických dílen. Převážná část expozice je věnována zemědělství na Hané, žňovým pracím, mlácení a obdělávání půdy a zemědělským strojům a ná-
119 neregulované řeky Moravy vede naučná cyklostezka, z níž lze odbočit na řadu zajímavých míst včetně typických hanáckých vesniček. Kontrastem k přirozené krajině Litovelského Pomoraví je v Bílé Lhotě chráněný park v anglickém stylu založený koncem 18. století s více než 300 druhy a odrůdami vzácných dřevin. Díky hojnosti ramen řeky Moravy bývala Litovel považována za „moravské Benátky“. Oplývala velkým počtem vodotečí protkávajících celé město, ještě donedávna bylo napočítáno neuvěřitelných
Rokokové krajkoví Zbrašovských aragonitových jeskyní
Vzduchoplavci nad Bouzovem
řadí. V samotné obci lze zhlédnout vesnickou architekturu, ke které neodmyslitelně patří žudra, smírčí kříže, kaplička, sochy svatých a hasičská zbrojnice.
170 lávek, mostků, mostů a brodů. Nejstarším z nich a současně na Moravě je Janský most písemně doložený roku 1592.
Litovelské Pomoraví tvoří téměř nedotčené lužní lesy a patří mezi nejvýznamnější oblasti svého druhu ve střední Evropě. Podél meandrující,
V současném pivovaru v Litovli se vaří pivo od roku 1893 a pivovar tak navázal na tradici, o níž jsou historické záznamy už od roku 1291. Díky své kvalitě proniklo litovelské pivo za hranice
