JANÁČKOVÁ AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ Divadelní fakulta
Ateliér Divadlo a výchova Studijní obor Dramatická výchova
OLOMOUCKÉ DRAMACENTRUM SDRUŢENÍ D BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Autor práce: Bc. Jana Posníková Vedoucí práce: Mgr. Magdaléna Lípová Oponent práce: Mgr. Jarmila Hrabalová, Ph.D. Brno 2015
Bibliografický záznam
POSNÍKOVÁ, Jana. Olomoucké dramacentrum Sdruţení D [Dramacenter Sdruţení D in Olomouc]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta, Ateliér Divadlo a výchova, 2015 s.[46] Vedoucí bakalářské práce Mgr. Magdaléna Lípová
Anotace
Bakalářská práce „Dramacentrum Sdruţení D v Olomouci“ se snaţí zmapovat olomoucké dramacentrum v jeho celé šíři. Budu se zabývat jak vznikem, organizační strukturou, tak veškerou jeho činností. Tedy vytvářenými projekty a nabízenými programy. V neposlední řadě představím vedoucí osobnosti, lektory a jejich společné cíle. Na základě těchto zjištění bych ráda vypracovala výčet nejpodstatnějších kompetencí lektorŧ a přínos dramacentra pro širokou veřejnost.
Annotation The bachelor’s thesis „Dramacenter Sdruţení D
in Olomouc“ aims to map
Olomouc’s dramacenter and its entire scope. I will focus on its formation, organizational structure and all of its activities, therefore using its original projects and programs on offer. Finally, I will introduce its leaders, lecturers and their common goals. Based on these findings, I would like to draw up a list of the most essential competencies these lecturers posess and the benefits of dramacenter for the general public.
Klíčová slova
Dramacentrum, Sdruţení D, prevence, adaptační programy, interaktivně proţitkové programy, interaktivní techniky, osobnostní rozvoj, sociální rozvoj, lektor, divadelní přehlídka Poděs, strukturované drama, příběhové drama
Keywords
Dramacenter, Sdruţení D, prevention, adaptation programs,interactive programs, interactive techniques, personal development, social development, lecturer, drama festival Poděs, structured drama, narrative drama
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu.
V Brně 22. 5. 2015
Jana Posníková
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala své vedoucí práce, Mgr. Magdaléně Lípové za trpělivost i cenné rady. Dále svým spoluţákŧm, rodině a divadelním kolegŧm i přátelŧm za velkou podporu. A v neposlední řadě děkuji celému Sdruţení D za skvělou spolupráci, poskytování nových podnětŧ a za moţnost nahlédnutí do jejich práce.
Obsah PŘEDMLUVA ................................................................................................. 1 1. ÚVOD .......................................................................................................... 2 2. DRAMACENTRA A DRAMATICKÁVÝCHOVA ................................... 3 3. UPŘESNĚNÍ POJMŦ .................................................................................. 4 4. SDRUŢENÍ D .............................................................................................. 7 4.1 Financování ............................................................................................ 8 4.2 Cíle.......................................................................................................... 9 4.3 Oblasti zájmu ........................................................................................ 10 5. SPECIFICKÉ PROJEKTY ........................................................................ 11 5.1 Příběhové drama ................................................................................... 11 5.2 Kluby Na cestě...................................................................................... 12 5.3 Nenávist na internet nepatří .................................................................. 14 5.4 Vzdělávací programy a kampaně prevence poruch příjmu potravy ve třech krajích České republiky ................................................................................. 15 6. PROGRAMY ............................................................................................. 17 6.1 Roční preventivní program ................................................................... 19 6.2 Osobnostní rozvoj ................................................................................. 20 6.3 Prevence................................................................................................ 22 6.3.1 ŠIKANA ........................................................................................ 22 6.3.2 DROGOVÁ PREVENCE .............................................................. 23 6.3.3 ANOREXIE ................................................................................... 23 6.3.4 XENOFOBIE A RASISMUS ........................................................ 24 6.4 Enviromentální výchova ....................................................................... 25 6.5 Mediální výchova ................................................................................. 25 6.6 Rozvoj čtenářské gramotnosti .............................................................. 26
6.7 Adaptační programy ............................................................................. 27 7. DIVADELNÍ AKTIVITY .......................................................................... 28 7. 1 PŘEHLÍDKA „PODĚS“ ..................................................................... 28 7. 2 DIVADELNÍ INSCENACE ................................................................ 29 8. PROGRAMY PRO PEDAGOGY A VOLNOČASOVÉ PRACOVNÍKY 30 9. LEKTOŘI ................................................................................................... 32 10. ZÁVĚR..................................................................................................... 38 Pouţité informační zdroje .............................................................................. 41 SEZNAM PŘÍLOH ........................................................................................ 42
PŘEDMLUVA
Proč jsem si vybrala právě toto dramacentrum? Se Sdruţením D jsem se setkala především díky osobnostem, které jsou s ním spojené. A to v základní umělecké škole Ţerotín Olomouc, kde jsem navštěvovala literárně-dramatický obor pod vedením MgA. et Mgr. Aleny Palarčíkové, která patří mezi vŧdčí osobnosti tohoto dramacentra a u které v současnosti také vykonávám praxi v rámci předmětu „Soustavná praxe“ v Ateliéru Divadlo a výchova. Dále s MgA. Ivanou Němečkovou, jeţ učí na stejné škole. Na to navazovalo setkání s MgA. et Mgr. Magdou Johnovou, se kterou jsem měla tu čest spolupracovat na scénáři k představení „brigita heinze nenávidí“ se souborem Děti Veselé na ZUŠ Iši Krejčího Olomouc. Mezi lektory a zaměstnance dramacentra patří také má kolegyně z Divadla Tramtarie Mgr. Zuzana Zapletalová. Právě díky setkávání se s těmito lidmi jsem se o jimi nabízené programy ve Sdruţení D začala blíţe zajímat ještě předtím, neţ jsem se definitivně rozhodla napsat o dramacentru bakalářskou práci. Navíc pravidelný osobní kontakt mi umoţnil snazší přístup k materiálŧm a konzultacím.
1
1. ÚVOD
Ve své bakalářské práci bych ráda představila olomoucké dramacentrum Sdruţení D. Mým cílem je shrnout vznik a současnou činnost dramacentra a veškeré oblasti, na které se zaměřuje. Tedy popsání jeho projektŧ, záţitkových a adaptačních programŧ a zpŧsob, jakým jsou prováděny. V neposlední řadě bych ráda představila vedoucí pracovníky a lektory, díky kterým se Sdruţení D mohlo od svého vzniku posunout aţ k současné fázi své existence. Ráda bych se zaměřila na přínos, který pro společnost dramacentrum má. Pokusím se shrnout jeho cíle. V rámci shrnutí cílŧ je potřeba zmínit se také o Asociaci dramacenter České republiky, jejíţ vznik Sdruţení D iniciovalo. Vznik a cíle Asociace jsou však spletitou a obšírnou problematikou, které se ve své bakalářské práci věnovat nebudu. Ráda bych se ji ovšem zabývala v budoucích letech a ve svém dalším budoucím studiu. Zmíním se také o divadelních aktivitách Sdruţení D - přehlídce „Poděs“ a o vlastních divadelních inscenacích i o programech pro pedagogy a volnočasové pracovníky. V neposlední řadě bych ráda polemizovala, jakou měrou spadá dramacentrum a jeho činnost do našeho oboru – tedy oboru dramatická výchova. V rámci získávání materiálŧ jsem sama, jako pozorovatel, navštívila několik záţitkových programŧ. Při popisování se budu opírat především o rozhovory s lektory Sdruţení D, o propagační materiály dramacentra, o jejich webové stránky. Dále budu čerpat z odborné literatury, např. z článkŧ Ing. Pavla Němečka, nebo ze závěrečné práce MgA. et Mgr. Magdy Veselé (v současnosti Johnové) Efektivita programŧ primární prevence z Univerzity Palackého, oboru Speciální pedagogika – Etopedie. Ráda bych také věnovala několik slov pojmŧm příběhové drama a dramacentrum, jejichţ upřesnění povaţuji za nezbytné pro čtení této práce.
2
2. DRAMACENTRA A DRAMATICKÁVÝCHOVA
Na začátku své práce bych ráda uvedla, jak pro mě dramacentrum souvisí s dramatickou výchovou, tedy naším oborem. Dle slov Pavla Němečka by dramacentra měla „připravovat a nabízet to, na co učitelům ve školách nestačí síly či na co chybějí invence a odborná kompetence (divadlo fórum, programy v podobě školních dramat, divadlo ve výchově, výchova k diváctví). Programy dramacenter nemají nahrazovat školní výuku, mají ale šanci doplňovat ji a rozšiřovat o velmi podstatnou součást vzdělávacího procesu – učení vlastní zkušeností, prostřednictvím prožitku. Mohou přispět k pochopení a přijetí různých literárních, dramatických či filmových východisek, mohou se stát prostředníkem k dalšímu využití etického a intelektuálního potenciálu, který různé umělecké obory a žánry nabízejí“1 Většina z dramacenter, především těch, které jsou členy Asociace dramacenter České republiky, nabízí široké zaměření programŧ a činností, které se dramatické výchovy dotýkají jak nepřímo, tak přímo. Proţitkové programy, jeţ si kladou za cíl vzdělat účastníky sociálně, kultivovat jejich emoční inteligenci či pŧsobit na osobnostní rozvoj dětí a mládeţe, sice obsahově nespadají zcela jednoznačně do dramatické výchovy, vyuţívají však některých jejích principŧ a postupŧ, vyuţívají dramatickou výchovu jako prostředek. Vedle toho dramacentra nabízí prostor pro volnočasové aktivity, mezi kterými mŧţeme najít i dramatický krouţek, pořádají divadelní přehlídky, nabízí vlastní interaktivní inscenace pro děti, zabývají se divadlem ve výchově (např. divadlo fórum), nabízí i workshopy pro učitelé dramatické výchovy. Téměř v kaţdém výše zmíněném dramacentru je mezi pracovníky převaha absolventŧ našeho oboru na uměleckých školách (JAMU, DAMU), či pracovníkŧ, kteří se několik let věnují v praxi dramatickému oboru na základních uměleckých školách nebo ve volnočasových střediscích.
1
Němeček, Pavel. Asociace dramacenter České republiky – k čemu to? Tvořivá dramatika, roč. 24, č. 1 (2013), s. 3 – 4
3
3. UPŘESNĚNÍ POJMŮ
V této kapitole bych ráda upřesnila pojmy, se kterými budu ve své bakalářské práci operovat a jeţ mi pro tuto práci přijdou nezbytné. A sice příběhové drama a dramacentrum.
Příběhové (strukturované, procesuální či školní) drama Příběhové drama je typ dramatu, jehoţ prvotním cílem není být předvedeno na jevišti. Jeho základem jsou techniky dramatické výchovy (např. ţivé obrazy, hra v roli, komentovaná hra v roli apod.). Cílem je formovat ţivotní postoje a názory, dále vzdělávat účastníky na poli sociálním, kognitivním, psychomotorickém aj. Propojuje racionální a emotivní stránku s tvořivostí. Účastníci skrze drama pronikají do konkrétního tématu za pomoci příběhu. Příběh mŧţe být fiktivní i pravdivý, většinou však dochází ke smíšení obojího. Na základě vlastního proţitku si účastníci zkušenost a informace zapamatují lépe a dlouhodoběji. Jsou nuceni se rozhodovat a nést za rozhodnutí následky. Protoţe za podstatný v tomto typu dramatu povaţuji příběh, přikláním se k označení „příběhové“ drama. V České republice se však často uţívá pojmu strukturované drama, jeţ je nepřesně přeloţeno z anglického jazyka. Podle Josefa Valenty tento termín mŧţeme hovorově pouţívat pro označení jistého typu dramatu, terminologicky je však nepřesný.2 Radka Svobodová tohoto termínu uţívá taktéţ. „Strukturované drama je způsob práce v oblasti dramatické výchovy… Má pevnou kostru, kterou si lektor předem připraví, ale neví, čím ji žáci naplní. Co je ale důležité, je to, že ponesou za svá rozhodnutí důsledky, které mohou být příjemné i nepříjemné. Jde o paralelu se životem… Strukturované drama je metodou komplexního učení, odpovídá náročným požadavkům kooperativního učení….“3
2
Valenta, Josef. Metody a techniky dramatické výchovy. Praha: Grada, 2008. str. 235.
3
Svobodová, Renata. Strukturované drama. In: KOŤÁTKOVÁ, Soňa. Vybrané kapitoly z dramatické výchovy. Praha: Karolinum, 1998. str. 119
4
Pro onen „typ“ dramatu, o němţ je řeč, existují však i jiná označení, např. školní drama. „Specifickým typem projektu v dramatické výchově je tzv. školní drama (v angličtině se pro něj užívá případného termínu drama nebo drama structure – dramatická struktura – viz např. stejnojmennou práci C. O´Neillové a A. Lamberta), které je strukturováno jako řada kroků vyplněných, jednak různými variantami metod založených na hře v roli, jednak variantami mimorolových aktivit.“4 Irina Ulrychová ve své knize Drama a příběh pouţívá označení příběhové drama. „V dramatu příběh vzniká procesem hraní, založeném nejčastěji na předběžném plánu učitele, dotvářeném a přetvářeném aktivitou účastníků v průběhu dramatické hry.“ 5 „Příběh, který vzniká během hraní, je podroben zkoumání. Hráči vystupují ze svých rolí a nahlížejí na něj zvenčí, radí se a komentují. Mohou se kdykoliv vrátit nebo naopak nahlédnout dál. Klíčové situace dovolují pohled z více úhlů. Důraz je kladen na prožitek, ale i na schopnost racionálního pohledu na problém. Jádrem příběhového dramatu je problémová situace, většinou se zjevným konfliktem.“ 6 V příběhovém dramatu je vyuţíváno divadelních technik a postupŧ, zároveň však není nutné předchozí divadelní zkušenosti. Cílem je rozvíjet sociální i umělecké cítění vlastním proţitkem, být účastníkem modelových situací a přemýšlet nad příčinami i dŧsledky vlastních rozhodnutí. Příběhové drama formuluje a klade otázky. Nesnaţí se předávat mustr na řešení několika rŧzných situací. Sdruţení D pro své programy volí nejčastěji tuto formu, protoţe ji z dosavadních zkušeností povaţuje za nejefektivnější. Při vyuţívání příběhové dramatu pro primární prevenci je úskalím tenká hranice mezi touto formou a terapií.
4
Provazník, Jaroslav. K některým otázkám teorie a didaktiky dramatické výchovy. In: Koťátková, Soňa. Vybrané kapitoly z dramatické výchovy. Praha : Karolinum, 1998. str. 49 5
Ulrychová, Irina. Drama a příběh: tvorba scénáře příběhového dramatu v dramatické výchově. Praha: Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze, 2007. str. 7 6
Ulrychová, Irina. Drama a příběh: tvorba scénáře příběhového dramatu v dramatické výchově. Praha: Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze, 2007. str.8
5
„Důležité ovšem je, aby lektor (častěji se setkáme s lektorskou dvojicí) nepřekročil hranici strukturovaného dramatu a nepřecházel až do nechráněných forem terapie, pokud to není cílem. Pokud by onu pomyslnou hranici již překročil, byl by problém s řešením možných přenosů. Pokud někdo problém otevře, ale neřeší, může napáchat víc škody, než kdyby se problémem vůbec nezabýval. V tomto směru je nutností, aby lekce dramatu vedl zkušený a vzdělaný lektor, který toto pomezí přesně pozná a dokáže vše udržet v mantinelech předem zvolené metody, se kterou pracuje.“7
Dramacentrum
Podobně jako příběhové drama, je i označení „dramacentrum“ převzato z angličtiny. Jak jsem zmínila výše, sám ředitel Sdruţení D povaţuje toto označení za nepřesné. V České republice bohuţel zatím nevznikla ţádná definice dramacentra nebo jiný, vhodnější pojem. Pro mě tento termín označuje centrum, které soustředí aktivity nejrŧznějšího zaměření, jeţ mŧţeme buďto přímo nazvat aktivitami divadelními (přehlídky, krouţky, divadelní inscenace, programy zaměřené na zdokonalování divadelních kompetencí účastníkŧ) či které vyuţívají divadelních technik. Cílem je vychovávat, rozvíjet a vzdělávat v sociální, emoční oblasti, pomáhat problematickým kolektivŧm či jedincŧm a pŧsobit na poli primární prevence.
7
Veselá, Magda.Efektivita programŧ primární prevence. Závěrečná práce. PALACKÉHO UNIVERZITA. Pedagogická fakulta. str. 18 – 19.
6
4. SDRUŽENÍ D
Sdruţení D, jeţ vzniklo roku 2000, se zaměřuje na primární prevenci a osobnostní rozvoj mládeţe v Olomouckém kraji. Hlavní cílovou skupinou jsou děti z mateřských školek, základních i středních škol a učilišť. Sdruţení D ve svých programech, které do roku 2012 realizovali přímo v prostorách konkrétních škol, zprostředkovávají proţitek „tady a teď“. Poskytují účastníkŧm příleţitost konfrontace svých ţivotních postojŧ a zkušeností s reakcí ostatních účastníkŧ, rozvíjí v nich toleranci a vnímavost vŧči okolí, poskytují rady – jak reagovat na těţké ţivotní situace, jeţ mŧţou potkat jak člověka samotného, tak někoho z jeho blízkého okolí.8 Během kaţdého roku je zrealizováno 250 záţitkových programŧ. Například v roce 2011 bylo zrealizováno 184 programŧ, v roce 2013 jich bylo jiţ 296. Zásadním zlomem se stal rok 2012. Sdruţení se podařilo získat, zrenovovat nový prostor - vybudovat vlastní dramacentrum. Programy se přestaly odehrávat pouze ve školách, kde nebyly vhodné podmínky pro realizaci, a přesunuly se do prostoru dramacentra, jenţ je pro tyto účely stvořený. Výhoda samostatného prostoru spočívá v tom, ţe interaktivní setkání nejsou narušována nechtěnými vnějšími vlivy (nechtěný příchod cizích pedagogŧ či ţákŧ během lekce, školní zvonění apod.). Neuniformní prostředí samo o sobě zaručuje hlubší dopad na účastníka programu. Dramacentrum také nabízí vybavené technické zázemí pro realizaci technicky náročnějších proţitkových programŧ či pro divadlo fórum. A to především díky podpoře Nadace Partnerství. Podpora nadace také pomohla vytvoření dalších pracovních pozic, které dramacentrum posunulo k větší profesionalitě. A sice vytvoření místa pro psychologa a marketingového specialistu, PR manaţera a celková stabilizace financování. Prostor, ve kterém sdruţení svou činnost vykonává dodnes, byl slavnostně otevřen v prosinci roku 2012 a od roku 2013 mohl být jeho provoz spuštěn naplno. Sdruţení D také iniciovalo vznik Asociace dramacenter České republiky. Asociaci zaloţilo roku 2011 spolu s dalšími centry. Konkrétně jsou to Centrum tvořivé dramatiky v Praze, Labyrint – studio dramatické výchovy Brno
8
Z broţury Sdruţení D „Programová nabídka“. Osobní archiv.
7
(pobočka SVČ Luţánky) a Johan o.s. v Plzni. O rok později, tedy 2012, se připojily další instituce – Divadlo loutek Ostrava spolu s občanským sdruţením THeatr ludem v Ostravě a Labyrint u divadla Drak v Hradci Králové. Asociace by měla pomoci budování stabilizace dramacenter v České republice - rozšíření celkového povědomí o cílech, moţnostech a celkovém přínosu pro širokou veřejnost. V neposlední řadě se Asociace zabývá i tím, jakým zpŧsobem mŧţou být dramacentra finančně podporovaná.
4.1 Financování
Sdruţení D je nestátní neziskovou organizací, jejíţ zárodky se začaly formovat v roce 2000. Zakladatelem je Ing. Pavel Němeček, který je ředitelem aţ do současnosti. Tehdy dramacentrum fungovalo na bázi dobrovolnictví, tedy „dobrovolná platforma učitelů, pedagogů a lektorů“9, kteří vedle své dobrovolné iniciativy chodili do svého zaměstnaní, coţ u valné většiny znamenalo učit dramatickou výchovou na ZUŠ či jako zájmové krouţky v jiných institucích. S postupem času se Sdruţení podařilo vydobýt stálé místo v Olomouckém kraji a stát se uznávanou organizací. V tomto roce se tým Sdruţení D skládá z jedenácti lektorŧ. Činnost Sdruţení D je financována pomocí prostředkŧ statutárního města Olomouc, Olomouckým krajem, Ministerstvem kultury a díky grantŧm, o které sdruţení ţádá. V současné době jich je zhruba patnáct. Sdruţení má také své sponzory, kteří jej podporují buď hmotnými potřebnými dary či finančně. Přispět je moţné několika zpŧsoby. Na všech akcích dramacentra je k dispozici pokladnička Sdruţení D, která je zřizovaná Magistrátem města Olomouc. Výtěţek z ní jde výhradně na realizace programŧ. Dramacentrum také těţí z prodeje placek, speciálních domácích zdravých sirupŧ a benefičních vstupenek. Benefice se koná jednou ročně, a to k příleţitosti představení zajímavého divadelního počinu. Jednotlivci také mohou přispívat na transparentní účet jakoukoliv částkou. Materiální
9
http://www.sdruzenid.cz/
8
podpory je vyuţíváno především při organizování divadelní přehlídky „Poděs“ – v podobě ubytování, jídla pro účinkující, ocenění pro postupující nebo tisk propagačních materiálŧ. V současnosti se cena vytvoření jednotlivých programŧ pohybuje okolo 4000Kč, částku však frekventanti nehradí v plné výši. Účastníci mohou vyuţít dotovaného či nedotovaného programu. Částka hrazená za program se tedy pohybuje okolo 1000Kč (dotovaný) aţ 2500Kč (nedotovaný). Dotované programy jsou samozřejmě početně omezené. Jsou přednostně nabízeny školám, jeţ spolupracují se Sdruţením D pravidelně, a tedy navštíví ročně více neţ jeden nebo dva programy. Dotovaný reţim je navíc závislý na získání dotací z veřejného rozpočtu a je vyuţíván především pro programy primární prevence. Díky dalším výtěţkŧm, např. ze zmíněné benefice, mŧţe sdruţení financovat program pro děti ze sociálně slabších rodin či pomoci zaplatit cestu školám mimo Olomouc.
4.2 Cíle
Cílem Sdruţení D je rozvíjet sociální a emoční inteligenci, podporovat osobnostní rŧst, kulturní rozhled a zprostředkovávat umění, především divadelní. Ať uţ organizací dětské postupové přehlídky, nabídkou hostujících divadelních představení v dramacentru a organizováním benefičního večera, kde je představen zajímavý či oceňovaný divadelní počin. V roce 2013 to byla např. inscenace divadla DNO Jsem Fagi!, v roce 2014 Back to Bullerbyn divadla Športniki. Dalším cílem, který vedl k zaloţení jiţ zmíněné Asociace České republiky, je vybudovat stabilní pozici pro dramacentra, upozornit na jejich potřebnost, a tím upozornit na moţnost alespoň částečného financování. Sdruţení D se snaţí navazovat stálé kontakty a pracovat tak s jednotlivými školami pravidelně. U ţákŧ, kteří programy navštěvují pravidelně, zaznamenávají lektoři vývoj a progres.
9
Za své hodnoty povaţuje Sdruţení D uţít umění jako prostředek porozumění sobě samému i okolí, vyuţívat tvořivost jako aktivitu, budovat si vlastní názor a odpovědnost za něj, dokázat se dohodnout s okolím.
4.3 Oblasti zájmu
Sdruţení D se zaměřuje především na ţáky a studenty mateřských, základních a středních škol. Svou činností se však zabývá i prací s handicapovanými, sociálně znevýhodněnými, s cizinci, menšinami či se seniory. Zároveň pracují s pedagogy volnočasových zařízení se zaměřením na dramatickou výchovu. Pro kaţdou oblast si hledají nejvhodnější formu (divadlo fórum, záţitkový program, diskuze apod.). Základem je, aby účastník byl součástí lekcí, nikoliv pasivním divákem nebo pozorovatelem. Zároveň jsou programy vytvořeny tak, aby nebylo potřeba dřívější umělecké zkušenosti. Sdruţení D se zároveň zaměřuje i na šíření umění. Pořádá filmové projekce, divadelní představení apod. V současnosti má v nabídce čtyři interaktivní inscenace pro děti.
10
5. SPECIFICKÉ PROJEKTY
Jednotlivé projekty Sdruţení D se zaměřují na konkrétní společenský problém a jednu cílovou skupinu. Jsou dotované z rŧzných grantŧ a trvají přesně stanovenou dobu, coţ je povětšinou dva aţ tři roky. Po uplynutí stanové doby jsou projekty zařazeny do stálé programové nabídky, tzv. mimo projekt. K začátku roku 2015 Sdruţení D rozběhlo projekty tři.
5.1 Příběhové drama
Projekt byl spuštěn v květnu roku 2012 a jeho realizace byla plánovaná do ledna 2014. Hlavním cílem projektu je ovlivňovat postoje ţákŧ 2. stupně ZŠ a odpovídajících
ročníkŧ
víceletých
gymnázií
v oblasti
sociální
prevence
prostřednictvím speciálních programŧ. Projekt byl podpořený z Programu švýcarskočeské spolupráce Nadace Partnerství. K tomu, aby příběhové drama mohlo být spuštěno, bylo potřeba rozsáhlých rekonstrukcí, aby mělo kde probíhat, coţ se také stalo jedním z cílŧ projektu. A tak díky blokovému grantu vznikl samostatný prostor dramacentra, utvořila se pozice psychologa, který s dětmi dále pracuje na základě informací, získaných během programŧ, a to především v kolektivech, kde se vyskytne problém. Projekt byl dále podpořen menší finanční částkou z rozpočtu Olomouckého kraje a města Olomouc. Příběhové drama je zároveň součástí Ročního preventivního programu, přesněji jednou ze tří částí tohoto programu, kterému se budu v této práci blíţe věnovat v kapitole 6.1 Roční preventivní program.
11
5.2 Kluby Na cestě
V roce 2013 vznikl projekt, jenţ bude trvat do roku 2015. Je podpořen z dotačního titulu OP LZZ10 a zaměřuje se na děti a dospívající z dětských domovŧ Olomouckého kraje. Účastníkem se stane 45 dětí ze 3–4 dětských domovŧ. Hlavním cílem je zavést ve vybraných domovech systém preventivních a osobnostně-rozvojových programŧ zamezujících rizikovému chování frekventantŧ. Dalším cílem je posílit jejich sociální a profesní kompetence - vyrovnávat se s frustrací, osobními i pracovními neúspěchy, se závislostmi, zadluţeností a s dalšími zátěţovými situacemi. Díky modelovým situacím si účastníci mohou vyzkoušet pracovní pohovory a s tím související jednání. Projekt by jim měl pomoci ukázat běţné povinnosti či naučit praktické dovednosti, jakými jsou například ubytování, cestování nebo orientaci v cizím prostředí. První rok bylo k dosaţení cílŧ vyuţito prŧpravných cvičení, která mají vést ke zvyšování sebedŧvěry, sebepoznání a spolupráce, k procvičení komunikace a jednání, dále se zúčastňovali speciálních preventivních programŧ dramacentra. Druhý rok přicházely na řadu modelové situace, se kterými se po opuštění dětského domova mládeţ setkává, ale nikdo je nevedl k jejich zvládnutí. Mezi tyto situace patří hledání a získávání zaměstnání, finanční gramotnost nebo orientace na úřadech. Následně si frekventanti dané situace prakticky vyzkoušeli – pohovory s figuranty na Úřadech práce, v agenturách práce, v rekvalifikačních agenturách, u potenciálních zaměstnavatelŧ (personální oddělení), v bankovních institucích. Zásadní aktivitou projektu je program Big Brother/Big Sister, ve kterém bylo pŧvodně zapojeno patnáct mladistvých, aktuálně opouštějících dětský domov a vstupujících do další fáze – do samostatného ţivota. Po spuštění projektu a jiných změnách zŧstalo účastníkŧ osm. Program Big Brother/Big Sister je zaloţen na vrstevnickém poradenství „oneto-one“. 10
Operační program lidské zdroje a zaměstnanost v rámci Evropského sociálního fondu České republiky.
12
„Tato metodika má kořeny v USA 60. let 20. století. Dospívající (15–18 let) tráví se svým plnoletým „starším bratrem/sestrou“ společně asi 3 hodiny týdně po dobu 8 měsíců. Cílem jejich setkávání je navázat vztah, který se může stát v životě mladistvého pilířem, o který se může opřít v obtížných životních situacích.“11 Metoda je tedy zaloţená na vytvoření si osobního vztahu. Starší bratr/sestra mají pomoci mladému člověku s otázkami ohledně osamostatnění, ale i s osobními problémy. Společně také navštěvují kulturní zařízení či sportovní aktivity. Starší bratři/sestry jsou dobrovolní pracovníci. Citace níţe je ohlasem ředitele z jednoho ze zapojených dětských domovŧ: „Nabídka olomouckého sdružení D na spolupráci formou projektu Kluby Na cestě se nám od počátku jevila jako velmi vhodný doplněk výchovného působení našich pracovníků. V rámci osobnostního rozvoje dětí a mládeže s cílem přípravy na samostatný život a prevence rizikových jevů po odchodu ze zařízení pokládáme za vhodné předávat co možná nejširší spektrum znalostí, vědomostí a zkušeností… …Po několika měsících spolupráce hodnotíme z naší strany tento krok jako velmi zajímavý a potřebný. Spolupráce se rozběhla velmi dobře, ze strany lektorů a návštěv jsou dodržovány termíny i rozsah, připraveny zajímavé nabídky. Pokud jde o zájem a aktivitu dětí, je rozdílná dle individuálních zájmů a časového zaneprázdnění jednotlivých dětí. Většina z nich dojíždí denně ve dnech školního vyučování z Plumlova do Prostějova, účastní se výuky i praktického vyučování, navštěvují kroužky, věnují se volnočasovým aktivitám, o víkendech se zase podílí na přípravě stravy, odjíždí k rodinám, navštěvují kamarády. Nelze proto vždy zachovat stoprocentní přítomnost a zájem všech dětí o zapojení v pestrém rozsahu projektu. Přesto v případě vhodné motivace, zajímavých aktivit či působení v prostorách uvnitř DD12 i zahradě, eventuálně mimo areál zařízení děti jeví zájem, spolupracují a účastní se zmíněného projektu.“13 V současnosti, po konci projektu, zveřejnilo Sdruţení D zprávu, ţe vztahy mezi účastníky a velkými sestrami/bratry pokračují. Stále tedy dobrovolníci
11
Z propagačních materiálu Sdruţení D. Osobní archiv.
12
Dětský domov
13
Mgr. Petr Antoníček, zástupce ředitele DD a ŠJ Plumlov. Dostupné z: http://www.sdruzenid.cz/reviews
13
navštěvují dětské domovy a pomáhají svým svěřencŧm. Aktivita tedy stále pokračuje.
5.3 Nenávist na internet nepatří
Projekt „Nenávist na internet nepatří“, který se zabývá aktuálním tématem kyberšikany, vznikl díky grantŧm z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP14 fondŧ. Jeho realizace je rozloţena do 21 měsícŧ. Cílovou skupinou je druhý stupeň základní školy. „V programu se snažíme najít příběh, který je dětem blízký, jedná se o jejich vrstevníky a díky samotnému příběhu děti rychleji do děje nastoupí a dokáží řešit situaci za hrdinu díky vlastnímu přesvědčení.“15 Projekt vyuţívá divadla ve výchově, konkrétně divadla fórum. Proč právě tohle téma, vystihuje zcela přesně anotace k projektu Sdruţení D. „V dnešní komunikaci mladých lidí dominuje komunikace elektronická chatování, skypování, mailování, používání Facebooku či Twitteru - vytrácí se komunikace tváří v tvář... Sdělit emoce "z očí do očí" je pro dnešní mládež čím dál těžší, stejně jako vcítit se do pocitů druhého. Co si dovolíme na internetu, toho bychom se v realitě ze studu neodvážili. Tento způsob komunikace není jednoduché změnit. Ale stejně jako není svoboda myslitelná bez odpovědnosti, tak i svobodný a volný přístup ke komunikaci online - se všemi a hned - není odpovědný bez vědomí možného rizika ublížit či zraňovat...“16 Cílem
je
navštívit
24
škol
v Olomouckém,
ale
i
Zlínském,
Moravskoslezském, Jihomoravském a Pardubickém kraji. Vţdy v 8. nebo v 9. třídě proběhne divadlo fórum a na stejné škole proběhne i kampaň, kterou si děti dělají samy
mezi
sebou.
Kampaň
má
za
cíl
rozšířit
to,
ţe
existuje
web
www.nebojsepromluvit.cz, kde jsou veškeré informace o kyberšikaně, co to je, jak ji vŧbec poznat, aneb poznej svého nepřítele, aby ses mu mohl vyhnout. Na tomto
14
Evropský hospodářský prostor.
15
Z rozhovoru s Mgr. Zuzanou Zapletalovou. Soukromý archív.
16
http://www.sdruzenid.cz/courses/view/59
14
webu je také uvedeno, jak lze oběti nebo svědkovi kyberšikany pomoci – ke kaţdému městu jsou na webu navíc vypsány organizace a poradny, které mŧţou dětem přímo pomoct nebo kam se mŧţou ozvat, kdyby měly tento problém s šikanou, kdyby věděly o kamarádovi, který má s kyberšikanou problém apod. V poslední části projektu by mělo dojít k předání know-how projektu organizacím z Asociace dramacenter ČR, a sice formou workshopŧ, jehoţ cílem bude porozumět principŧm divadla fórum, předat scénář konkrétního interaktivního divadelního představení a umět připravit podobnou informační kampaň. Protoţe projekt je spuštěn od srpna 2014 a dlouho byl v přípravné fázi (vymýšlení webových stránek, psaní scénáře, následné zkoušení a vytváření propagačních materiálŧ k webu), teprve letos, tedy v lednu 2015, došlo k první realizaci. Lektoři Sdruţení D ve spolupráci s pedagogem následně vyberou 4-5 dětí, které se budou aktivně účastnit také informační kampaně ve škole. Zapojení ţákŧ do kampaně bude dobrovolnické a jeho cílem je rozšířit myšlenku Nenávist na internet nepatří do povědomí celého 2. stupně nebo celé školy. Zapojení konkrétních ţákŧ do podobné aktivity zvýší povědomí o tom, ţe angaţovanost je potřebnou součástí občanské společnosti a nutnou podmínkou demokracie. Informační kampaň, která bude probíhat na kaţdé spolupracující škole, bude podpořena tiskovými materiály, propagačními předměty a informačními tabulemi (vše nákladem z projektového rozpočtu), které budou odkazovat na webové stránky projektu „Nenávist na internet nepatří“. Ty pomohou svým návštěvníkŧm nejen umět si poradit v případě útoku, ale také rozpoznat uráţející a zraňující projevy na hranici kyberšikany či za ní.
5.4 Vzdělávací programy a kampaně prevence poruch příjmu potravy ve třech krajích České republiky
Tento projekt je v plánovací fázi a čeká na svou realizaci. Je podpořen Ministerstvem zdravotnictví. Tématem bude potřeba přijímat falešné vzory za své a o touze být štíhlou – společenským obrazem dokonalosti. Cílem je vzdělat 15
účastníky ohledně dané problematiky – naučit je rozpoznat příznaky, vyhledat pomoc a snaha upozornit na rizika spojená s poruchami příjmu potravy a jak se jim pokusit předejít. Projektu by se mělo zúčastnit dvanáct základních olomouckých škol. Program je určen pro 8. a 9. ročník ZŠ. Odehrávat by se měl přímo v prostorách vybraných škol, a sice po dobu dvou vyučovacích hodin. Podobně jako u projektu Nenávist na internet nepatři, budou sami ţáci zapojeni do informační kampaně. I k tomuto projektu vzniknou webové stránky, kde budou moci děti vyhledat pomoc. Kampaň bude podpořena propagačními materiály, které na ony webové stránky budou odkazovat.
16
6. PROGRAMY
Hlavní náplní je vzdělávání dětí a mládeţe formou proţitkových programŧ. V programech je vyuţíváno především metod tvořivé dramatiky, které vycházejí z teorie dramatu, hereckých technik, sociální psychologie apod. Snaţí se rozvíjet osobnost a sociální komunikaci dětí a mládeţe, jejich sociální inteligenci a v neposlední řadě obrátit pozornost k umění. Příběh je koncipován tak, aby děti a mládeţ zaujal, aby se dokázaly s hlavní postavou ztotoţnit. Ukazuje problém dětem z několika stran, účastníci tak hledají rŧzná řešení na základě vlastní zkušenosti – tedy přirozenou cestou. Sdruţení D ve svých příbězích čerpá především z pravdivých událostí. Základním prostředkem je aktivita. Tedy to, aby účastník nebyl pasivním pozorovatelem, ale aktivním spolutvŧrcem programu. Zároveň není vyţadována jakákoliv předchozí umělecká zkušenost. Např. v jednom z programŧ vstupuje lektor do role šikanovaného protagonisty, účastníci po menších skupinách se stávají jeho kamarádem Petrem (tedy hra v roli). Snaţí se protagonistu slovně přesvědčit, aby si nechal pomoci. Při realizaci, u které jsem byla přítomna, se jedné skupině podařilo oběti skutečně pomoct. Dle slov lektorek je to ojedinělý případ, za poslední dva roky se to ţádné skupině nepodařilo. Účastníkŧm je tedy ukázáno, jak těţké je někomu pomoci, ukázat jim moţnosti, se kterými v budoucnu mohou nakládat. Dokonce ani já sama bych si v některých případech nevěděla rady. Právě díky rozšiřování tohoto povědomí pro veřejnost mŧţe pomáhat obětem šikany, násilného chování a být tak přínosné pro celou naši společnost bez věkového omezení. Jedno z úvodních cvičení pro spojení kolektivu, navazování kontaktu mezi sebou a odstranění studu před sebou samými je např.: Účastníci chodí po prostoru a lektor zadává úkoly: „Dotkněte se toho, o kom si myslíte, ţe…“. Svých cílŧ mají programy dosahovat proţitkem. Protoţe se jedná o choulostivé situace, lektoři před realizací kontaktují třídního učitele či jiného učitele, jenţ kolektiv dobře zná. Ten vyplňuje dotazník o třídě, který lektorŧm předem odešle.17 Pokud se nejedná o pouhou prevenci a v kolektivu jiţ je přítomen
17
Viz příloha č. 1, str. 44.
17
problém či problémový jedinec, prŧběh lekce se lehce mění či přizpŧsobuje, aby byl co nejúčinnější.18 V těchto případech je také vţdy přítomna psycholoţka, která je buďto samotnou lektorkou či pozorovatelem. Poté komunikuje a řeší konkrétní situaci s učitelem, popř. se školním psychologem. Učitelé také nabídnou moţnost konzultace rodičŧm daného dítěte. A na základě souhlasu rodičŧ mŧţe psycholoţka pracovat přímo s dítětem. V případech, ţe problém se netýká kolektivu, ale jednoho jedince, a samotný učitel o něm neví (např. straní se kolektivu), doporučí lektoři opět vlastního psychologa. Na konci lekce probíhá s dětmi reflexe formou diskuze. Jedná se jak o řešení tematické problematiky, tak i o zpětnou vazbu programu a lektorŧ. Pedagog mezitím také písemně vyplňuje reflexi. Po ukončení lekce, kdy se děti chystají k odchodu, lektoři promlouvají s učitelem – shrnují problémy kolektivu, klady kolektivu, navrhují řešení. A poté i lektoři vyplní pro školu odhad kolektivu – sociální úroveň, rizika apod. Školy si programy objednávají v rámci minimálního preventivního programu, který sestavují metodici prevence. Úroveň na jednotlivých školách se liší. Někteří metodici se práci věnují pečlivě, jiní méně. Magda Johnová ve své práci uvádí, ţe problém vidí v motivaci a finančním ohodnocení těchto pedagogŧ. Často tak objednají jakýkoliv program, aniţ by si předem vytvořili strategii. Coţ má za následek objednání lekcí (přednášek, besed apod.) od více subjektŧ, nabízejících primární prevenci, se stejným tématem, takţe studenti se za rok účastní několika programŧ o drogách. Podle Johnové je přístup nahodilého výběru bohuţel stále velmi častý. Následkem toho uţ škola po realizaci se ţáky ohledně tématu nijak nepracuje. Naopak, jiní školní metodici prevence dopředu plánují a komunikují se Sdruţením D, a programy vybírají s ohledem na vývoj a věk ţákŧ. Ví, v jakém ročníku se studenti dotýkají jakého tématu, a objednávají pro ně související aktivity. Programová nabídka Sdruţení D zahrnuje 23 proţitkových programŧ pro děti a mládeţ postihujících nejrŧznější témata od těch primárně preventivních (šikana, sociální vyloučení, drogová závislost, xenofobie a rasismus, prevence poruch příjmu
18
potravy) aţ po osobnostně-rozvojové (vlastní osobnostní rozvoj, environmentální, mediální výchova). Níţe ve stručnosti představím konkrétní programy, spíše pŧjde o jejich vyjmenování a nastínění tématu. Ve všech programech je vyuţíváno principŧ, jeţ jsem zmínila výše. Mění se pouze svou úrovní dle věku účastníkŧ a dle zjištěných okolností z dotazníku.
6.1 Roční preventivní program
Roční preventivní program je vhodný pro problematické kolektivy 2. stupně ZŠ. Jedná se o speciální opakovanou spolupráci s jedním kolektivem. V první části se pomocí interaktivních cvičení a her snaţí lektoři prolomit jak bariéry mezi ţáky, tak bariéry mezi ţáky a lektory. Účastníci si zvyknou na techniky uţívané v příběhovém dramatu. Mezi tyto techniky patří např. hra v roli nebo ţivé obrazy. Během programu ţáci posílí schopnost formulovat svoje myšlenky a pocity, hry a cvičení upevní týmovou spolupráci. Při druhém setkání účastníci projdou ověřeným příběhovým dramatem Sdruţení D podle vlastního výběru. V celoroční spolupráci program trvá tři hodiny, běţně pouze hodiny dvě. Delší verze je obohacená o další aktivity. Třetí setkání je v podobě divadla fórum. Od běţné formy tohoto typu se liší tím, ţe není přítomna samostatná postava Jokera, ale tuto funkci na sebe bere jeden z účinkujících. Např. v divadle forum „Zase já?!“ vystupují pouze tři herci. Před samotným začátkem probíhají dramatické aktivity k danému tématu. Roční preventivní program je v současnosti jedním z nejţádanějších programŧ, které Sdruţení D nabízí. Svou intenzitou a časovou dotací je vhodný i pro problémové kolektivy.
19
6.2 Osobnostní rozvoj
Programy osobnostního rozvoje se zaměřují na sebepoznávání a sebepojetí (mé vlastní já, mŧj temperament, hodnoty, tělo, psychika, chování, vztah k druhým lidem), seberegulaci a sebeorganizaci (jednání, proţívání, regulace mého chování, stanovení cílŧ), psychohygienu (předcházení stresu, pozitivní naladění), kreativitu, na cvičení smyslového vnímaní, emoční inteligence a sociální cítění.19 Programŧ doposud vzniklo sedm. A to pro MŠ, oba stupně ZŠ i SŠ.
Prapohádka Prapohádka je programem pro nejmenší, tedy mateřskou školku i pro první stupeň ZŠ. Cílem je budovat v dětech empatii, kolektivní cítění, rozvoj emoční inteligence. Účastníci jsou svědky příběhu dvou praţen. Ty potřebují se spoustou věcí poradit a pomoci.
Největší poklad Program je inspirován knihou Acadia Lobata „Největší poklad“. Zaměřuje se na „skutečně bohatství“, tedy na lidské hodnoty, přátelství a pomoc druhým. Program je nabízen pro předškolní věk a 1. ročník ZŠ – kolektivně pro školy, ale také jako volně přístupná interaktivní pohádka pro veřejnost.
Kdyţ Jeníček loupal perníček Program je taktéţ vhodný jak pro předškolní věk, tak první ročník ZŠ. Autorem je Radek Marušák. Program je inspirován známým příběhem, pohádkou „Perníková chaloupka“. Lekce se zaměřuje na pomoc druhému v nouzi a posílení pozitivních a přátelských vztahŧ v kolektivu.
19
http://www.kapezet.cz/index.php?object=General&articleId=151&leveMenu=0
20
Méďové Program vychází z pohádky „Maruška a medvědi“. Zaměřuje se na řešení situací, ve kterých dítě něco provede – něco odcizí, poškodí, rozbije, a to i kdyţ dŧvodem nebyl zlý úmysl. Děti se dozvědí jak podobným situacím předcházet, jak je řešit nebo jak je napravit. Proto spadá jak do primární prevence, tak do osobnostního rozvoje. V programu je mimo jiné kladen dŧraz na rozvíjení fantazie a vyjadřovacích schopností. Je vhodný pro 1. – 3. ročník ZŠ.
Klíče Program je cílený na 3. - 5. ročník ZŠ. Zaměřuje se především na rozvíjení tvořivosti, výrazových prostředkŧ a vytváření klíčových ţivotních pravidel a hodnot. Vyuţíváno je rytmických her, jazykových a slohových cvičení a improvizací.
Velká změna Program je určen pro druhý stupeň ZŠ, či lehce upravená verze pro 1. a 2. ročník SŠ. Cílem je probudit v dětech zájem o sociální politiku v naší republice a pomáhá pochopit potřebu integrace handicapovaných osob ve společnosti, umoţňuje náhled na jejich ţivot. Protagonistou příběhu je Martin, který po autonehodě oslepne. Musí se na ţivot handicapovaného adaptovat, rozhodovat se o změnách – zda studovat v běţné škole či ve speciální internátní škole pro nevidomé či jinak zrakové postiţené.
Kryštofe, neblbni! Program je určený pro 3. – 5. ročník ZŠ. Zaměřuje se na rozvoj emoční inteligence, zlepšování vyjadřování, ochranu zdraví a posílení přátelství díky proţití krizové situace. Lekce vznikla na motivy Ivy Procházkové „Kryštofe, neblbni a slez dolŧ!“ Snaţí se ukázat dětem, jak konstruktivně řešit problémy a především ukázat, jak unáhlené jednání mŧţe ţivotní situace komplikovat. Program mŧţe mít
21
i preventivní dopad. Protagonistou je devítiletý Kryštof sedící na skále, jenţ odmítá slézt dolŧ.
Operace Chalk Program čerpá ze skutečného příběhu české historie. Přesněji nešťastného příběhu čtyř českých výsadkářŧ cvičených v Anglii. Lekce se zaměřuje nejen na ony parašutisty, ale také na jejich rodiny a společné šance přeţití. Záměrem je proţitkem vzbudit zájem o naši vlastní historii a zamyslet se nad skutečnými ţivotními hodnotami.
6.3 Prevence
Programŧ primární prevence je celkem devět a dělí se do čtyř kategorií. Šikana, drogová prevence, anorexie a xenofobie a rasismus. Kaţdá věková skupina má k těmto kategoriím určité tendence, patrné jak z dlouhodobých sociálních výzkumŧ, tak z vývojové psychologie. Všechny programy se tak zaměřují na prevenci patologických jevŧ, ochranu zdraví, vyjadřovací schopnosti, vyhledávání pomoci a řešení krizových situací, rozvoj empatie, osobnostního rŧstu.
6.3.1 ŠIKANA
Jonathan a R.S.B., s.r.o. Program byl vytvořen pro první stupeň ZŠ, převáţně pro 3. – 6. ročník. Desetiletý Johnatan je konfrontován se skupinou starších spoluţákŧ, kteří od něj neustále ţádají jeho kapesné. Pokud nezaplatí, berou mu věci, trhají učebnice nebo je vyválejí v bahně. Program vznikl na motivy pohádky Briana Jacquese.
22
Outsider aneb Jak z toho ven Program je pro 6. – 8. ročník ZŠ a vznikl na základě skutečného příběhu. Protagonistou je Zdeněk, který dennodenně čelí útokŧm Michalovy party. Agrese se postupně rozšíří do celé třídy. Psychicky i fyzicky Zdeňka týrají. Lekce ukazuje, jak je těţké bojovat proti rozbujelé šikaně. Zaměřuje se na alternativy pomoci obětem násilí a na to, jak obnovit zdravé vztahy v kolektivu.
Jsem v tom sama… Program se zaměřuje na kyberšikanu s jejími dŧsledky. Program je určený pro 8. – 9. ročník ZŠ. Snaţí se rozlišovat hranici mezi intimním a omezujícím, veřejným a soukromým.
6.3.2 DROGOVÁ PREVENCE
Petřin příběh Protagonistka Petra experimentuje s drogami, coţ vyústí v problémy se zákonem. Příběh je zaloţen na skutečném osudu dívky a snaţí se dávat do kontrastu přirozeně proţívanou a uměle navozenou extázi a vŧbec lidskou potřebu něco podobného proţívat. Program je určený pro 8. – 9. ročník ZŠ.
Cesta zpátky Program, určený pro 1. – 2. ročník SŠ, se na příběhu Kristýny, jeţ je závislá na heroinu, snaţí najít moţnost, jak podpořit kamarádku, snaţící se vymanit z drogové závislosti. Navíc nemá-li rodinnou oporu. Snaţí se ukázat a zamyslet se nad jinými, vlastními „závislostmi“ a jak se s nimi vypořádat.
6.3.3 ANOREXIE
23
Pro ana Program je opět vytvořen na základě reálných příběhŧ a je určen 8. – 9. ročníku ZŠ. Nutí účastníky zamyslet se nad paradoxem ideálu a přirozenosti. V lekci je vyuţíváno videí z kanálu YouTube, materiálŧ z internetových zdrojŧ a konzultací s psychologem.
6.3.4 XENOFOBIE A RASISMUS
Drama s Linkem Program pro 8. – 9. ročník ZŠ se zabývá sociální odlišností a násilným a xenofobním vylučováním jedince či skupiny ze společnosti. Jedná se o příběh teenagera, jenţ se nejen vlastní vinou ocitá na ulici a hledá cestu zpět do běţného ţivota. Studenti hledají příčiny této situace a snaţí se o hledání moţnosti, jak někomu takovému pomoci.
Kelly a Anna Studenti jsou nuceni konfrontovat dva příběhy – historický a současný. Kelly se rozhoduje, zda udá agresory rasistického útoku, Anna Franková se díky svému pŧvodu musí skrývat před nacisty. Cílem je uvědomit si odlišnosti, a zároveň podobnosti příběhŧ, a především nutnost postavit se proti jakékoliv formě rasismu či obecně útlaku. Program je pro 9. ročník ZŠ a 1. – 2. ročník SŠ.
Šíp času Příběh je zaloţen na postupném odhalování identity muţe, jenţ se nachází v kómatu. Muţ je nacistický válečný zločinec. Studenti se stávají autory dopisu, který má odhalit zrŧdnost a nebezpečí jeho činŧ. Poté zhlédnou dokument o skinheadech, respektive o jednom z fanatických hnutí skinheads, kteří popírají existenci holokaustŧ a prosazují čistotu bílé rasy. Cílem je poukázat na nutnost postavit se těmto tendencím v okolí a společnosti. Program je určen pro 1. – 3. ročník SŠ. 24
6.4 Enviromentální výchova
Enviromentální výchovou se označují současné problémy a vnímání vlastního rozhodnutí a především dŧsledkŧ tohoto rozhodnutí. Sdruţení D nabízí dva programy, a sice pro první a druhý stupeň ZŠ. Zaměřením na enviromentální výchovu lekce zároveň rozvíjí u účastníkŧ nejen emoční inteligenci, ale i vyjadřovací schopností a empatii.
Máme rádi zvířata Program, určený pro první stupeň ZŠ, zprostředkovává příběh osmileté Markéty, jeţ se chce ujmout divokého koťátka s bolavým ouškem. Cílem je ukázat dětem, ţe na ochranu zvířat musíme nahlíţet i z jiného hlediska – a sice s převzetím kontroly a zodpovědnosti za zvíře, coţ je nelehkou úlohou. A především, ţe v rámci ochrany zvířat nesmíme ohrozit sebe nebo své okolí. Cílovou skupinou je 2. – 4. ročník ZŠ.
500 miliard v podzemí Účastníci se stávají obyvateli, členy poslanecké sněmovny i nezávislými pozorovateli. Jsou nuceni formulovat a zvaţovat názory těţební společnosti a ekologŧ, přebírat zodpovědnost za rozhodnutí. Nahlédnou také do jednoho ze současných problémŧ. Program je určen pro 8. a 9. třídu ZŠ.
6.5 Mediální výchova
Mediální výchova se zaměřuje na moderní vymoţenosti, kritické vnímání zdrojŧ informací, snaţí se naučit média pouţívat cíleně, ale vhodně, nenechat se médii ovlivňovat a manipulovat. V dramacentru je v současnosti pouze jeden program, vhodný pro 8. - 9. třídu ZŠ nebo pro SŠ.
25
Artprotest Program vznikl na základě textŧ i celkové tvorby britské skupiny Fun-damental, která je velmi provokativní. Reaguje na konzumní přístup k ţivotu, na přístup k víře, problémy třetího světa a jiné novodobé problémy. Studenti se však díky této formě seznamují s protestem uměleckou tvorbou. V programu mají moţnosti vyjádřit se k vlastnímu vnímaní okolí, ţivotním hodnotám a smyslu umělecké tvorby. Lekce navíc podporuje sociální cítění a hájení si vlastního názoru.
6.6 Rozvoj čtenářské gramotnosti
Programy pro rozvoj čtenářské gramotnosti se zaměřují na první stupeň základní školy. Cílem je vzbudit v dětech zájem o poezii i prózu a objevit pro ně kouzlo knih. Doposud vznikly dva programy. V obou děti improvizují, dotvářejí a vnímají danou předlohu. Programy se kromě rozvoje čtenářské gramotnosti zaměřují na rŧst emoční inteligence, kreativitu a rozvoj fantazie.
Malý Malým Program je inspirován olomouckým rodákem, básníkem Radkem Malým a především jeho sbírkou Kam aţ sníh. V této sbírce básník spojuje poetické i humorné verše s nápaditými ilustracemi.
Kouzelná baterka Program je inspirován knihou Kouzelná baterka spisovatelky Olgy Černé. I zde děti improvizují na dané téma a putují společně s protagonistou Frantou jeho dobrodruţstvím. Pokud však chtějí vědět, jak to celé dopadne, musí po konkrétní knize sáhnout samy a přečíst si ji.
26
6.7 Adaptační programy
Adaptační programy si kladou za cíl stmelit skupinu, zlepšit vztahy ve skupině, podpořit empatii a vzájemný respekt spoluţákŧ. Jsou tedy zvláštní kategorií, zároveň však mohou pŧsobit jako primární prevence vzniku problémŧ v kolektivu.
Detektivní tým Tento program je celodenní. Je určený druhému stupni ZŠ. Na základě příběhu, na motivy knihy Luďka Broţka Záhady pro detektivy začátečníky, musí účastníci spojit své síly, aby dosáhli cíle.
Na jednom prkně Program je vhodný pro 3. – 6. třídu ZŠ. Program není inspirován příběhem. Sdruţuje tematicky dramatické aktivity. Na jednom prkně – prkno je prostředkem domluvy, komunikace. Symbolizuje domluvu a vzájemnou pomoc.
27
7. DIVADELNÍ AKTIVITY
7. 1 PŘEHLÍDKA „PODĚS“
PODĚS je kaţdoroční dvoudenní regionální přehlídka dětského divadla s postupem do celostátního kola Dětské scény. Poděsu, protoţe se jedná o přehlídku regionální, mohou předcházet kola oblastní (okresní). Smyslem této přehlídky je předvést rŧzné styly práce s dětskými soubory v oblasti dramatické výchovy, předat si zkušenosti a navzájem se inspirovat. Na přehlídce je zařazena také diskuze o představeních – soubory diskutují mezi sebou navzájem i s přítomnými odborníky. Odborný lektorský sbor nakonec vybere nejvydařenější dětskou inscenaci k postupu na celostátní Dětskou scénu. Jako na ţádné přehlídce, zaměření jednotlivých inscenací nelze dopředu odhadnout ani omezovat (vzhledem k postupové povaze), přesto je kaţdoroční snahou poukázat na význam a dŧleţitost vlastního názoru, stejně jako jeho vyjádření. K podpoře vlastního názoru slouţí tvŧrčí dílny během festivalu. Pro vystupující jsou připraveny hned dva druhy dílen, jeţ vedou lektoři Sdruţení D. Tím je vytvořen jak prostor k dětské reflexi zhlédnutých představení, tak k rozvoji hereckých dovedností či zábavě. Vedoucí souborŧ v době dílen diskutují s odborným lektorským sborem. Pro všechny účastníky Poděsu je pak večer připraveno inspirativní představení jednoho z profesionálních soborŧ z České republiky. Např. v roce 2015 to byla inscenace Hany Voříškové Pohyblivé obrázky. Poděs spadá pod záštitu Sdruţení D, podílí se na něm ovšem i ZUŠ Ţerotín Olomouc, v jejíchţ prostorách se odehrává. V letošním roce se přehlídka dočkala jedenáctého ročníku. Postupujícím souborem na Dětskou scénu se stal DS Rybky ze ZŠ a MŠ z Velké Bystřice, s inscenací Námořnická pohádka.
28
7. 2 DIVADELNÍ INSCENACE
Sdruţení D má ve své nabídce také čtyři interaktivní pohádky pro děti. Kaţdá z nich trvá 50 minut a odehrává se v prostoru dramacentra. A sice pohádka O hloupé ţeně, Vánoční příběh, Největší poklad a Konkurz do Cirkusu piţďuch. Poslední ze zmiňovaných inscenací je interaktivní klauniádou. Inscenace jsou vhodné pro děti od tří aţ pěti let. Ve všech účinkují pouze lektoři dramacentra. Pohádky se na rozdíl od proţitkových programŧ neobjednávají pro jednotlivé třídy mateřských či základních škol, ale fungují jako volně dostupná odpolední představení pro veřejnost. (Vyjma pohádky/programu Největší poklad, který je realizován jako pohádka, i jako program osobnostního rozvoje pro MŠ a 1. ročník ZŠ.).
29
8.
PROGRAMY
PRO
PEDAGOGY
A
VOLNOČASOVÉ
PRACOVNÍKY
Jak dělat divadlo s dětmi Sdruţení D pořádá kaţdoročně vzdělávací kurz pro volnočasové pracovníky a pedagogy dramatické výchovy. Ten probíhá za podpory Ministerstva kultury České republiky a účastníci na konci získávají osvědčení o absolvování akreditovaného kurzu Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy. Workshop s názvem „Jak dělat divadlo s dětmi“ trvá tři dny. Lektorkami jsou kaţdoročně MgA. et Mgr. Alena Palarčíková a MgA. Ivana Němečková. Účastníci workshopu pracují se svým konkrétním textem, dramatizací, adaptací, scénářem či jiným materiálem, na kterém momentálně chtějí pracovat. Poté mají prostor pro odbornou konzultaci pro připravovanou divadelní inscenaci, i pro konzultaci s ostatními účastníky. Společně potom nacházejí prostředky, metody a konkrétní techniky pro zpracování jejich materiálu.
Základní principy tvorby pozitivního třídního klimatu Kurz se zabývá nezbytnou výbavou a zkušenostmi pedagoga potřebnými pro vedení preventivních programŧ na základních školách. Cílem je zlepšit kompetence v oblasti motivování ţákŧ, efektivní komunikace a práce se skupinou. Zabývá se problematikou trestu a ukáznění ţákŧ. Účastníci si nacvičují empatické reakce, aktivní naslouchání a kladný přístup při jednání s agresorem. Vyzkouší si také rŧzná cvičení a hry na podporu dŧvěry a zlepšení spolupráce v třídním kolektivu. Program trvá celkem 16 hodin ve dvou dnech a je realizován na základě poptávky konkrétních škol.
Peníze pro malé nadstandardní projekty školy Cílovou skupinou semináře jsou ředitelé, zástupci, metodici prevence či ekonomičtí pracovníci škol. Účastníci se dozvídají, kde sehnat peníze na
30
nadstandardní projekty – dotační a grantové moţnosti v daném roce, sponzoring a dárcovství. Kurz je otevřený a trvá dvě hodiny.
Ochutnávka proţitkových programů Sdruţení D Kurz je bezplatný, otevřený všem zájemcŧm a trvá dvě aţ tři hodiny. Cílem je seznámit pedagogy s novými programy či s aktualizacemi programŧ starších. V upravené podobě si pedagogové vyzkouší a proţijí, s čím se potkají jejich studenti.
31
9. LEKTOŘI
Tým dramacentra Sdruţení D se skládá z jedenácti členŧ. Kaţdý z nich se svým studiem a prací věnoval dramatické výchově a často ještě dalšímu oboru, coţ umoţnilo jedinečné zaměření a rozdělení pracovních pozic. U lektorŧ primární prevence je potřeba, aby se perfektně orientovali v problematice, aby byli schopni reagovat na neobvyklé reakce a dotazy. Proto ve Sdruţení D jsou na lekci přítomni lektoři dva. V této kapitole se budu věnovat medailonkŧm jednotlivých členŧ. Informace jsem čerpala z osobních setkání s lektory a z webu Sdruţení D.
Ing. Pavel Němeček
Pavel Němeček je ředitelem a statutárním zástupcem dramacentra, zároveň i lektorem. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a rozšiřující studium na DAMU v Praze, obor dramatická výchova. V současnosti také externě vyučuje výchovnou dramatiku a fundraising na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého. Výchovné dramatice se také věnuje od roku 1993 v rámci seminářŧ pro pedagogickou i nepedagogickou veřejnost. Od roku 2002 je konzultantem a školitelem v oblasti fundraisingu a strategického plánování a vedení týmu v neziskových organizacích. Je autorem a spoluautorem programŧ Drama s Linkem, Kelly a Anna, Na jednom prkně, Šíp času a podílí se také na programech divadla fórum.
MgA. et Mgr. Alena Palarčíková
Alena Palarčíková ve Sdruţení pŧsobí jako statutární zástupkyně, metodička programŧ a lektorka.
Absolvovala Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého
v Olomouci, později také Katedru výchovné dramatiky na DAMU v Praze. Pracuje jako učitelka literárně-dramatického oboru na ZUŠ „Ţerotín“ Olomouc. Ve 32
Sdruţení D, kde je zároveň programovou vedoucí, se zabývá propojováním interaktivních
vyučovacích
technik
s
dramatickou
výchovou
na
pozadí
společenskovědní problematiky. Od roku 2005 vede semináře interaktivních vzdělávacích metod pro pedagogy. Ročně v dramacentru zrealizuje zhruba 80–100 záţitkových programŧ pro školy. Je autorkou metodiky prevence rizikového chování pro pedagogické pracovníky a autorkou a spoluautorkou těchto proţitkových programŧ prevence rizikového chování pro děti a mládeţ: Petřin příběh, Outsider, Kelly a Anna, Jonathan a R. S. B., Artprotest, Velká změna, Cesta zpátky, 500 miliard pod zemí, Méďové, Máme rádi zvířata, Klíče, Šíp času, Operace Chalk, dále spolupracuje na divadle fórum.
MgA. et MgA. Magda Ada Johnová
Je absolventka výchovné dramatiky na DAMU v Praze, a zároveň absolventka oboru Speciální pedagogika se zaměřením na etopedii v Centru celoţivotního vzdělávání na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde pŧsobí jako externí pedagoţka. A také v Institutu tvŧrčí fotografie v Opavě vystudovala obor tvŧrčí fotografie. V současnosti učí literárně-dramatický obor v ZUŠ Iši Krejčího v Olomouci. V minulosti pracovala např. se souborem dětí z Dětského výchovného ústavu na Svatém Kopečku, a sice technikou divadla fórum. Ve Sdruţení D je autorkou a spoluautorkou těchto proţitkových programŧ prevence rizikového chování pro děti a mládeţ: Artprotest, Petřin příběh, Outsider, Velká změna, Jsem v tom sama... a taktéţ spolupracuje na divadlech fórum.
PhDr. Hana Dziková
Hana Dziková ve Sdruţení D zastává místo lektorky a psycholoţky. Je absolventkou Filozofické fakulty Palackého univerzity, obor psychologie. Práci psycholoţky se věnuje i mimo dramacentrum, konkrétně v Dětském diagnostickém ústavu. Věnuje se jak individuální, tak skupinové práci dětí ve školním věku. 33
Převáţně pracuje s dětmi s poruchami chování, se zanedbávanými a zneuţívanými dětmi, s dětmi s poruchou pozornosti a hyperaktivitou, s problematikou agresivity, zneuţívání návykových látek. Věnuje se také práci s rodinami, vzdělává se v systemické rodinné terapii v Institutu rodinné terapie v Praze. Je
spoluautorkou
„Interaktivních
her
a cvičení“
v rámci
Ročního
preventivního programu.
Mgr. Zuzana Zapletalová
Zuzana Zapletalová je lektorka, fundraiserka a PR manaţerka Sdruţení D, vystudovala
Filozofickou
fakultu
Univerzity
Palackého
v Olomouci,
obor
bohemistika. Ve Sdruţení D pracuje jiţ sedmým rokem (od 2008). Tato příleţitost se jí naskytla díky absolvování literárně – dramatického oboru na ZUŠ Ţerotín, pod vedením Mgr. et MgA. Aleny Palarčíkové a MgA. Magdy Johnové, jeţ ve sdruţení několik let pracují. Zuzana je lektorkou především pro druhý stupeň základních škol a středoškolákŧ. Zároveň se věnuje PR, propagaci. Je členkou porot na recitačních soutěţích. Od roku 2008 pŧsobí také jako herečka v Divadle Tramtarie v Olomouci. Je autorkou a spoluautorkou dětské kreativní dílny v rámci divadelních přehlídek, programu, Kryštofe, neblbni! a projektu Nenávist na internet nepatří.
Bc. et MgA. Jana Turčanová
Jana Turčanová vystudovala obor loutkoherectví na JAMU v Brně a výchovnou dramatiku na DAMU v Praze. Ve Sdruţení pracuje jako lektorka od roku 2010. Zároveň je učitelkou literárně-dramatického oboru na ZUŠ V. Ambrose v Prostějově. Mimo jiné má dlouholetou praxi loutkoherečky a zkušenosti s výukou dramatické výchovy na Střední pedagogické škole v Přerově. Pravidelně zasedá v porotě recitačních přehlídek.
34
Je spoluautorkou programu prevence šikany Jonathan a R. S. B. a programu Kryštofe, neblbni!
MgA. Ivana Němečková
Je absolventkou oboru výchovná dramatika na DAMU v Praze. Je dlouholetou lektorkou Sdruţení D. Pŧsobí také jako učitelka literárně-dramatického oboru na ZUŠ „Ţerotín“ Olomouc a krajská metodička pro literárně-dramatické obory základních uměleckých škol. Je drţitelkou několika ocenění a postupŧ na celostátní divadelní přehlídky, např. Dětská scéna, Wolkrŧv Prostějov, Mladá scéna nebo Jiráskŧv Hronov. Spolu s Alenou Palarčíkovou se v dramacentru věnují vzdělávacím kurzŧm pro pedagogy a volnočasové pracovníky se zaměřením na divadelní tvorbu dětí a mládeţe. Od roku 1990 se také pravidelně věnuje lektorské činnosti v rámci divadelních a recitačních přehlídek (např. Loutkářská Chrudim), jichţ se pravidelně účastní na pozici porotkyně.
Mgr. et MgA. Magdaléna Strejčková
Absolvovala na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého obor učitelství pro první stupeň základních škol a na DAMU v Praze obor dramatická výchova. Má několikaletou praxi jako učitelka prvního stupně ZŠ. Je autorkou tří kníţek fejetonŧ ze svého rodinného prostředí. V dramacentru je spoluautorkou programŧ Méďové, Perníková chaloupka, Kryštofe, neblbni!
Bc. Jan Němeček
Pracuje ve Sdruţení D na pozici fundraisera a lektora pro první stupeň ZŠ. Bakalářský titul získal na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v oboru
35
Speciální pedagogika – dramaterapie. Je absolventem dvou cyklŧ literárnědramatického oboru na ZUŠ „Ţerotín“ v Olomouci. Věnuje se práci s romským etnikem a s mentálně postiţenými osobami. Ve společnosti Člověk v tísni se podílí na volnočasových aktivitách. S občanským sdruţením Spolu Olomouc organizuje festival Fimfárum. Je také krajským koordinátorem celostátního projektu Klíče pro ţivot v oblasti multikulturní výchovy. Ve Sdruţení D se podílel na vzniku dětské kreativní dílny, podobně jako Zuzana Zapletalová.
Marcela Nesvadbová
Marcela Nesvadbová pracuje v dramacentru jako programová koordinátorka a lektorka od roku 2010. Vystudovala Předškolní a mimoškolní pedagogiku na Střední pedagogické škole v Přerově a obor Dramatická výchova na Lidové konzervatoři Východočeského kraje v Hradci Králové. Spolupracovala na programech: Máme rádi zvířata, Kryštofe, neblbni! Do roku 2008 pracovala jako učitelka literárně-dramatického oboru na ZUŠ v Hradci Králové, ZUŠ Šternberk a jako pedagog volného času v oboru estetická výchova ve Šternberku v Domě dětí a mládeţe. Vytváří besedy zaměřené na literaturu, přírodu, dějepis a výtvarnou výchovu, zabývá se tvorbou přírodovědných kvízŧ a soutěţí pro děti mladšího a staršího školního věku.
MgA. Jan Šprynar
Jan Šprynar je absolvent oboru dramatická výchova na JAMU v Brně. V neziskové organizaci Sdruţení občanŧ zabývajících se emigranty (volnočasové aktivity, dramatický krouţek, organizování akcí a divadelního festivalu) vykonal svou civilní sluţbu. V letech 2006–2009 byl kulisákem, osvětlovačem a hercem Divadla Polárka v Brně. Je zdravotním klaunem. Jako klaun a chŧdař se zúčastnil pouličního festivalu v Dubaji a Kataru, a to v roce 2011. V současnosti pŧsobí jako
36
učitel literárně-dramatického oboru na ZUŠ V. Ambrose v Prostějově. Pravidelně se účastní mezinárodních a národních workshopŧ organizace ISH (International Schule für Humor) Rote Nasen Clowndoctors.
37
10. ZÁVĚR
Jak jsem jiţ zmínila v úvodu práce, dramacentrum sdruţuje hned několik aktivit a typŧ programŧ. Po zpracování a popsání všech těchto činností jiţ neváhám řadit pojem dramacentrum, jeho prostředky a cíle do našeho oboru, konkrétněji do divadla ve výchově. Všechny lekce a programy probíhají divadelními či dramatickými technikami. Sdruţení D vyuţívá divadla fórum nebo příběhového dramatu, které v sobě skrývá hru v roli, divadelní improvizaci, tvŧrčí psaní, stavění ţivých obrazŧ a jiné. Techniky dramatické výchovy zprostředkovávající záţitek patří navíc mezi jedny z nejefektivnějších zpŧsobŧ vzdělávání. „Obor dramatické výchovy má v ČR vybudované silné odborné zázemí, přesto zatím dostatečně nepronikl do obecného povědomí a jako vyučovací předmět patří pouze mezi volitelné předměty. Málo pedagogů zatím dokáže využívat metody a techniky dramatické výchovy v běžné výuce ostatních povinných předmětů. Přitom vědecké výzkumy dokládají, že zkušenostní učení je nejefektivnějším způsobem vzdělávání mladé populace.“ 20 „Zážitková pedagogika obecně bývá žáky na školách velmi oceňována. Jednou z přidaných hodnot je, že se spolužáci lépe poznají v rámci rolí a her. Jsou nuceni kooperovat. Pracují v jiných skupinách, než jsou zvyklí, poodkryjí se jim další možnosti seznamování se s ostatními, se kterými nemají možnost přijít do styku díky existenci v úzkém kruhu nejbližších přátel, se kterými setrvávají v prostoru školní třídy. Technika není zaměřena na výkon, intelekt a často se tak dostanou do popředí zájmu ti, kteří jindy nevynikají v učebních znalostech, ale jsou vybaveni sociální inteligencí, schopností podpořit ostatní, být empatičtí.“21 Dramacentrum se snaţí pŧsobit uměním a také pomáhat pedagogŧm a volnočasovým pedagogŧm s kvalitou divadelních inscenací. Tím se jí daří v daném kraji zkvalitňovat celkově obor dramaticko-literární. Dokonce si troufám tvrdit, ţe dramacentrum Sdruţení D v Olomouckém kraji zvyšuje prestiţ divadla ve výchově 20
http://www.mistnikultura.cz/dramacentra-cr-se-poprve-setkaji-v-ostrave-0
21
Veselá, Magda.Efektivita programŧ primární prevence. Závěrečná práce. PALACKÉHO UNIVERZITA. Pedagogická fakulta. str.19.
38
a daří se mu přesvědčovat školy, jeţ se sdruţením jiţ několik let spolupracují, o potřebě, nutnosti a následných pozitivních dopadech na kolektiv. V rámci zabývání se primární prevencí mají dramacentra velký přínos i pro celou společnost. Napomáhají změnám postojŧ a chování v problémových kolektivech a snaţí se pomoct vyvarovat se problémŧm ve zdravých kolektivech. Např. Sdruţení D při dlouhodobější spolupráci jiţ zaznamenává úspěch. "Velmi oceňuji, že se jednalo o interaktivní cvičení. Děti byly vedeny k osobnímu prožitku. Vyvrcholením setkání byla dramatizace příběhu, do kterého děti zasahovaly a zkušení lektoři je šikovně vedli, aby si uvědomily nejen svoje chyby, ale i možnosti správného řešení nejrůznějších situací," uvedla metodička prevence pro základní školu Mgr. Eva Zatloukalová. "Děti udělaly opravdu velký posun ve svém chování. Zcela jasně a hlavně nenásilně pochopily rizikové situace, které mohou provázet jejich život. Firmě Kendrion děkujeme, že finančně podporuje tento smysluplný preventivní program. Měl velký ohlas mezi dětmi i učiteli. Už teď se na něj těší žáci 8. tříd."22 Dramacentra pomáhají formovat děti a mládeţ od předškolních let aţ po středoškolská léta. Aktivizují rŧzné cílové skupiny, mohou být v budoucnu významným nástrojem sociální i jiné prevence, to vše navíc za pomoci umění – tedy budování kulturního základu ve společnosti. Dramacentra navíc reagují na současné společenské problémy, na které je třeba upozorňovat a pracovat s nimi, jako např. jiţ zmíněná kyberšikana. Jsou nuceni být aktuálními a pozorovat sociální vývoj lidstva. A stejně jako se říká, ţe divadlo je odraz společnosti, mohou být v budoucnu tímto odrazem i dramacentra. Co se týče konkrétně Sdruţení D, spatřuji jedinečnost především v lidech, kteří dramacentrum tvoří. Lektoři vykonávají svou práci s velkým zájmem. Lekce pro ně nekončí odchodem dětí, ale snaţí se komunikovat se školami, s pedagogy, a mít tak dlouhodobý vliv na děti. Neustále si zvyšují své kompetence. Aby jejich organizace nezkostnatěla, pořádají teambuildingové akce na podporu kolektivu, zároveň zde řeší aktuálnost programŧ a dalšího zaměření. Myslím, ţe osobní zájem a invence lektorŧ pramení z faktu, ţe Sdruţení D vzniklo jako dobrovolná platforma
22
Problémové třídy RG a ZŠ města Prostějov. Dostupné z http://www.sdruzenid.cz/reviews
39
těchto lidí. Jejich motivace tedy není finanční. Jejich motivace je zájem o prevenci, o školní kolektivy a o úroveň našeho oboru – dramatické výchovy. To vše se odráţí i na jejich nabízených programech. A také na celkové úrovni dramacentra.
40
Použité informační zdroje Kniţní zdroje: Galetková,
Hana.
Z rozhovoru
Kytlicovou.
s Ivanou
Dostupné
z
http://www.mistnikultura.cz/dramacentra-cr-se-poprve-setkaji-v-ostrave-0. Keroušová, Eva. 1. setkání dramacenter České republiky, roč. 24, č. 1 (2013), s. 4 – 7 Koťátková, Soňa. Vybrané kapitoly z dramatické výchovy. Praha: Karolinum, 1998. 222 s. o
Provazník, Jaroslav. K některým otázkám teorie a didaktiky dramatické výchovy. In: Koťátková, Soňa. Vybrané kapitoly z dramatické výchovy. Praha : Karolinum, 1998. str. 49
o
Svobodová, Renata. Strukturované drama. In: KOŤÁTKOVÁ, Soňa. Vybrané kapitoly z dramatické výchovy. Praha: Karolinum, 1998. str. 119
Němeček, Pavel. Asociace dramacenter České republiky – k čemu to? Tvořivá dramatika, roč. 24, č. 1 (2013), s. 3 – 4 Ulrychová, Irina. Drama a příběh: tvorba scénáře příběhového dramatu v dramatické výchově. Praha: Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze, 2007. 104 s. Valenta, Josef. Dramatická výchova a výchova osobnostní a sociální. Tvořivá dramatika, roč. 18., č. 1 (2007), s. 1-8 Valenta, Josef. K odstínění reálného a fiktivního v lidském chování 1 (Ohraničení pole). Disk,
roč.
7,
č.
26
(2008),
s.
111
–
113.
dostupné
z
http://edicedisk.amu.cz/cs/archiv/rocnik-2008/disk-26/k-odstineni-realneho-a-fiktivnihov-lidskem-chovani-1-ohraniceni-pole Valenta, Josef. Metody a techniky dramatické výchovy. Praha: Grada, 2008. 352 s. Veselá, Magda.Efektivita programŧ primární prevence. Závěrečná práce. PALACKÉHO UNIVERZITA. Pedagogická fakulta. 76 str.
Internetové zdroje: http://www.kapezet.cz/index.php?object=General&articleId=151&leveMenu=0 http://www.sdruzenid.cz
Jiné: Propagační materiály Sdruţení D.
41
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha č. 1: Dotazník (dotazník) Příloha č. 2: Fotografie ze záţitkových programŧ (obrázky)
42
Příloha.č.1:
Posilujeme osobnostní růst, rozvíjíme sociální a emoční inteligenci, vracíme umění do hry …
DOTAZNÍK CHARAKTERISTIKA TŘÍDY
Škola: Třída: Třídní učitel/ka: Počet žáků: Dívek: Chlapců: Stručná charakteristika třídy (jak jsou na tom zhruba žáci prospěchově, jaké mají mezi sebou vztahy, …):
Problémy (jaké jsou ve třídě potíže, starosti, …):
Na čem by bylo potřeba s třídou pracovat?
Co jiného byste nám ještě chtěli o třídě napsat. Děkujeme. akreditovaná instituce MŠMT čís.: 20 414/2009 – 25 se sídlem Polská 4, 779 00 Olomouc, ičo: 708655 74
[email protected], www.sdruzenid.cz, skype: dramacentrum
43
Příloha č. 2: Obrázek 1: Zase já? (divadlo fórum)
Obrázek 2: Outsider (záţitkový program pro prevenci šikany)
44
Obrázek 3: Méďové (záţitkový program k zodpovědnosti a tvořivosti)
Obrázek 4: Na jednom prkně (adaptační program)
45
