OKRES
NÁCHOD
CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âR KRÁLOVÉHRADECKO
Královéhradecko
1
OKRES NÁCHOD
2
1 Niva fieky Metuje mezi Nov˘m Mûstem nad Metují a Jaromûfií. 2 Shluk 8 zimujících jedincÛ netop˘ra brvitého (Myotis emarginatus) v podzemí pevnosti Dobro‰ov.
Na pfiedcházející stranû: Krajinû Náchodska dominují na v˘chodû Stolové a Orlické hory. Pohled od vrchu Turova k jihov˘chodu.
154
NA 2
Okres Náchod leÏí na severov˘chodû Královéhradeckého kraje pfii hranici s Polskem. Na západû sousedí s okresem Trutnov, na jihozápadû s okresem Hradec Králové, na jihu a jihov˘chodû s okresem Rychnov nad KnûÏnou. Rozlohou 851 km2 náleÏí mezi stfiednû velké okresy âR a také hustota 132 obyvatel na km2 odpovídá prÛmûru âR. Nejvy‰‰ím bodem okresu je Ruprechtick˘ ·piãák (880,5 m n. m.) v Javofiích horách, nejniωí místo leÏí v pofiíãní nivû Labe pod Jaromûfií u Semonic (242,5 m n. m.). Okres lze dûlit na plochou jiÏní ãást se stfiední nadmofiskou v˘‰kou 200 aÏ 300 m (kolem Labe a dolních tokÛ Metuje a Úpy mezi Jaromûfií, âeskou Skalicí a Nov˘m Mûstem nad Metují) a na ãlenitou aÏ hornatinnou severní ãást se stfiedními v˘‰kami 300 aÏ 700 m n. m. Nejsevernûj‰í bod okresu (50° 40’ 21” s. ‰.; 16° 14’ 15” v. d.) se nachází
na hfibetu u kóty 781 m, 3 km severnû od obce ViÏÀov. NejjiÏnûj‰í bod (50° 17’ 30” s. ‰.; 16° 04’ 09” v. d.) leÏí v poli, v údolí Zlatého potoka, 1,5 km v˘chodoseverov˘chodnû od âeského Mezifiíãí. Nejzápadnûj‰í bod (50° 21’ 33” s. ‰.; 15° 47’ 39” v. d.) nalezneme v lese, 1,5 km západoseverozápadnû od obce Hustífiany. Nejv˘chodnûj‰í bod (50° 34’ 49” s. ‰.; 16° 26’ 51” v. d.) se nachází na hfiebetu, 1,5 km jihov˘chodnû od kóty Homole (649 m n. m.). Na geologické stavbû okresu se uplatÀují zejména pokryvné jednotky âeského masivu. Krystalické horniny západosudetské oblasti (lugika) zasahují pouze do jihov˘chodní ãásti do podhÛfií Orlick˘ch hor, jímÏ je zde Náchodská vrchovina. Jde hlavnû o tzv. novomûstské fylity, vystupující zejména v prÛlomovém údolí Metuje mezi Náchodem a Nov˘m Mûstem nad Metují, a o Ïulové vyvfieliny novohrá-
Okres Náchod
deckého masivu provázené zelen˘mi bfiidlicemi a amfibolity. Pokryvné jednotky jsou souãástí vnitrosudetské, podkrkono‰ské a ãeské kfiídové pánve. VyplÀují Broumovskou vrchovinu, ãásteãnû Krkono‰ské podhÛfií a severov˘chodní ãást âeské tabule. Mezi nejstar‰í usazené horniny patfií souvrství sedimentÛ (slepencÛ a arkóz s uheln˘mi slojemi) svrchního karbonu tvofiící v˘bûÏek Jestfiebích hor. âervené zbarvení je typické pro permské sedimenty (arkózy, slepence aj.) v Broumovské kotlinû a ve v˘chodním v˘bûÏku podkrkono‰ské pánve (napfi. mezi âerven˘m Kostelcem a Náchodem). Permského stáfií jsou téÏ sopeãné vyvfieliny (ryolity, ignimbrity a trachybazalty – tzv. melafyry) Javofiích hor. Varisk˘ sedimentaãní cyklus trval aÏ do druhohor – triasového stáfií jsou
pískovce (bohda‰ínského souvrství) v severozápadním okolí âerveného Kostelce, pod svahem Broumovsk˘ch stûn aj. V˘plÀ Polické pánve tvofií sedimenty svrchní kfiídy (hej‰ovinského v˘voje), z nichÏ je tvarován georeliéf zejména v Adr‰pa‰sko-teplick˘ch skalách (kvádrové pískovce), Broumovsk˘ch stûnách, na Osta‰i a dal‰ích lokalitách na Broumovsku. RovnûÏ jiÏní ãást okresu (v okolí Jaromûfie, âeské Skalice, Nového Mûsta nad Metují aj.) je tvofiena usazeninami ãeské kfiídové pánve, zde se v‰ak vyskytují v˘hradnû jemnozrnné sedimenty (labského v˘voje), zejména písãité a vápnité jílovce, spongility, prachovce, jemnozrnné pískovce aj. Území okresu dûlíme mezi dvû geomorfologické soustavy. Podstatná ãást náleÏí do krkono‰sko-jesenické (sudetské) soustavy, zb˘vající jihozápadní NA 3
155
Královéhradecko KRAJINN¯ POKRYV
1
1 Staré rameno Metuje u Starého Plesu.
156
NA 4
ãást zasahuje do âeské tabule. Do krkono‰sko-jesenické soustavy fiadíme pfiedev‰ím Broumovskou vrchovinu, dûlenou zde na Mezimûstskou vrchovinu (s hraniãními Javofiími horami a Broumovskou kotlinou), Polickou vrchovinu (s Adr‰pa‰sko-teplick˘mi skalami, Polickou pánví, Polickou stupÀovinou, Broumovsk˘mi stûnami a v˘bûÏky Stolov˘ch hor) a Îacléfiskou
vrchovinu (s ãástí Jestfiebích hor a Radvanické vrchoviny). Jihov˘chodní ãást okresu vyplÀuje severní v˘bûÏek Podorlické pahorkatiny zvan˘ Náchodská vrchovina (s okrsky âervenokostelecká pahorkatina a Hronovská kotlina, ãásteãnû téÏ SedloÀovská vrchovina a Ohni‰ovská pahorkatina). Do západní ãásti okresu zabíhá Krkono‰ské podhÛfií, a to nejv˘chodnûj‰ími v˘bûÏky Podkrkono‰ské pahorkatiny (s okrsky RtyÀská brázda a Trutnovská pahorkatina) a Kocléfiovského hfibetu. Ze soustavy âeská tabule zasahuje na území okresu severní ãást Orlické tabule (okrsky âeskoskalická a Novomûstská tabule v Úpsko-metujské tabuli), mal˘ v˘bûÏek V˘chodolabské tabule (okrskÛ Velichovská tabule a Královéhradecká kotlina) a v˘chodní ãást Jiãínské pahorkatiny (okrsku Královédvorská kotlina v Bûlohradské pahorkatinû). Podnebí okresu je teplé a suché. PrÛmûrná roãní teplota vzduchu zde
Okres Náchod
1
dosahuje 7 aÏ 8 °C a ve vegetaãním období 13 °C. Období, kdy se prÛmûrná denní teplota pohybuje pod bodem mrazu zde zaãíná prÛmûrnû 1. 12. a konãí 1. 3. Období bez mrazÛ zde trvá prÛmûrnû 280 dnÛ v roce a poslední mrazové dny se objevují na Náchodsku do 11. kvûtna, na Jaromûfisku do 1. kvûtna. PrÛmûrné roãní sráÏky dosahují na Jaromûfisku 650–700 mm, na Náchodsku 700–800 mm, pfiibliÏnû polovina z tohoto mnoÏství pfiipadá na vegetaãní období. Poãet dnÛ se snûhovou pokr˘vkou se v této oblasti pohybuje kolem 60, první sníh se objevuje kolem 21. listopadu, poslední v okolí Jaromûfie 21. bfiezna, na Náchodsku asi o t˘den pozdûji. Trnky rozkvétají v posledních dnech dubna. Okresem prochází hlavní evropské rozvodí mezi Severním a Baltsk˘m mofiem. Náchodsko leÏí pfieváÏnû v povodí Metuje a Úpy, které se u Jaromûfie vlévají do Labe. Tok Labe se uplatÀuje jen málo v jiÏní ãásti okresu.
2
V˘znamnou vodní plochou je pfiehradní nádrÏ Rozko‰ u âeské Skalice vybudovaná na Rozko‰ském potoce, av‰ak napájená pfieváÏnû umûl˘m pfiivadûãem z Úpy. Pfiehrada byla dokonãena v roce 1972. Rozlohou vodní plochy 1001 ha je nejvût‰í vodní nádrÏí ve V˘chodních âechách a má velk˘ v˘znam i jako zastávka na tahov˘ch cestách ptactva.
1 Pfiehradní nádrÏ Rozko‰ u âeské Skalice (v popfiedí Lhota u Nahofian). 2 Slatinná louka na okraji lesa ve stfiední ãásti PR Zbytka.
NA 5
157
Královéhradecko POTENCIÁLNÍ P¤IROZENÁ VEGETACE
1
1 Obnova lesních porostÛ v místech s pfiirozen˘m zmlazením v PR Peklo u Nového Mûsta nad Metují.
158
NA 6
Severov˘chodní ãást okresu odvodÀuje Stûnava do Baltského mofie. Území okresu náleÏí do regionu illimerick˘ch a hnûd˘ch pÛd. âást okresu pokr˘vají hnûdozem typická a luvická na spra‰ích a spra‰ov˘ch hlínách.
Tvofií jednak samostatné celky, jednak se stfiídají v ãetn˘ch asociacích jako dominantní a doprovodná sloÏka. Na ‰tûrcích a ‰tûrkopíscích jiÏnû od Jaromûfie, na polygenetick˘ch hlínách s elickou a ‰tûrkovitou pfiímûsí v oko-
Okres Náchod
1
lí Police nad Metují a ZdoÀova a na bezkarbonátov˘ch permsk˘ch horninách s pfiekryvem polygenetick˘ch hlin v˘chodnû aÏ jiÏnû od Broumova i mezi Hronovem a Velk˘m Pofiíãím vznikly vût‰í okrsky luvizemû typické. Kolem nádrÏe Rozko‰, v˘chodnû aÏ jihov˘chodnû od Jaromûfie pfii hranici s okresem Rychnov nad KnûÏnou se na slínit˘ch jílech aÏ slínech vyvinula pararendzina typická, na polygenetick˘ch hlínách a svahovinách opuk potom pararendzina kambizemní (pelosoly). Poãetná skupina kambizemí se vyskytuje v celé stfiední a severní ãásti okresu. Kambizem typická se vytvofiila na svahovinách opuk mezi Nov˘m Mûstem nad Metují a âerven˘m Kostelcem, Hronovem a Teplicemi nad Metují. Spolu s kambizemí luvickou se nachází na svahovinách bezkarbonátov˘ch permsk˘ch hornin jiÏnû aÏ západnû od Broumova. Severozápadnû od tohoto mûsta vznikl men‰í celek kambizemû eutrofní na svahovinách bazick˘ch efuzív místnû s rankery (typick˘m, litick˘m). Kyselá varieta kambizemû typické na svahovinách
2
bezkarbonátov˘ch permsk˘ch hornin pokr˘vá ‰irok˘ pás území severnû i jiÏnû od Náchoda, severov˘chodnû od âerveného Kostelce a v celém Broumovském v˘bûÏku, kde je vázána pfii hranici s Polskem na svahoviny kysel˘ch efuzív. Stfiedov˘chodní ãást okresu a men‰í území severozápadnû od Náchoda zaujímá kyselá kambizem arenická na svahovinách nevápnit˘ch pískovcÛ âeské vysoãiny, spolu s do-
1 Kvûtnatá louka u osady Bou‰ín. 2 Upolín nejvy‰‰í (Trollius altissimus) v PR Dubno.
NA 7
159
Královéhradecko
1
2
1 Bfiezová alej u Roztok na Jaromûfisku. 2 Zvoneãník hlavat˘ (Phyteuma orbiculare) v PR Zbytka.
160
NA 8
provodnou litozemí a ménû zastoupen˘m podzolem arenick˘m. Silnû kyselá kambizem dystrická na svahovinách kysel˘ch intruzív, svorÛ a fylitÛ tvofií souvislej‰í celky jihov˘chodnû od Náchoda pfii hranici s Polskem a v severním cípu okresu podél této hranice v okolí Ruprechtického ·piãáku. Na území Adr‰pa‰sko-teplick˘ch skal, Koãiãích skal a Broumovsk˘ch stûn se na svahovinách nevápnit˘ch kvádrov˘ch pískovcÛ âeské vysoãiny vytvofiily asociace lehk˘ch deficitních pÛd – dominantních podzolÛ arenick˘ch s ménû zastoupenou litozemí typickou a ojedinûle i se silnû kyselou kambizemí arenickou. âetné vodní toky v Broumovském v˘bûÏku (pfiítoky Stûnavy, Jívka, Dfievíã, Îidovka) i ve stfiední ãásti okresu (Válovick˘ potok, Ole‰nice, Radechovka aj.) doprovází glej typick˘ (arenick˘), kter˘ je tu vázán na bezkarbonátové nivní sedimenty a polygenetické hlíny. V okrscích kysel˘ch kambizemí mezi Broumovsk˘mi stûnami a spojnicí Police nad Metují – Teplice nad Metují se jako ménû zastoupen˘ pÛdní pfiedstavitel vyvinul pseudoglej typick˘ na polygenetick˘ch hlínách. JiÏnû od Mezimûstí se na tûchto horninách (i na deluviích permsk˘ch hornin) nachází
ojedinûlé ostrÛvky organozemû typické (glejové). Nevápnité nivní sedimenty podél fiek Úpy, Metuje, Stûnavy a krátkého úseku Labe pokr˘vají fluvizemû – fluvizem typická a glejová. Rozlohou malé území na severov˘chodním okraji vodní nádrÏe Rozko‰ je tvofieno ãernicí pelickou, která zde vznikla na slínit˘ch jílech aÏ slínech. Z fytogeografického hlediska patfií okres pfieváÏnû do mezofytika (Sudetské mezihofií). Jihozápadní ãást mezi Nov˘m Mûstem nad Metují a Jaromûfií patfií jiÏ do oblasti teplomilné kvûteny (termofytikum), Adr‰pa‰sko-teplické skály sv˘m v˘raznû odli‰n˘m chladn˘m klimatem vymezují oblast horské kvûteny (oreofytikum). Kromû Broumovského v˘bûÏku, jehoÏ kvûtenû je vûnována zvlá‰tní kapitola, pfiedstavují nejzajímavûj‰í biotopy okresu slatinné louky na jihu okresu a dubohabfiiny s teplomiln˘mi prvky, k nimÏ patfií medovník velkokvût˘ (Melittis melissophyllum), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), orlíãek obecn˘ (Aquilegia vulgaris), stfievíãník pantoflíãek (Cypripedium calceolus), vemeník dvoulist˘ (Platanthera bifolia), prvosenka vy‰‰í (Primula elatior), p. jarní (P. veris), ptaãinec velkokvût˘ (Stellaria holostea), ostfiice chlupatá (Carex pilosa), jaterník trojlaloãn˘ (Hepatica nobilis), kokofiík mnohokvût˘ (Polygonatum multiflorum), hrachor jarní (Lathyrus vernus), dymnivka dutá (Corydalis cava) aj. Hluboce zafiíznutá fiíãní údolí s inverzním charakterem klimatu jsou naopak nalezi‰tûm horsk˘ch druhÛ rostlin v pomûrnû malé nadmofiské v˘‰ce kolem 350 m (Babiããino údolí, Peklo, údolí BûluÀky aj.). Pro tato údolí je charakteristická horská kvûtena, která je sem ãasto splavována z vy‰‰ích poloh – kerblík leskl˘ (Anthriscus nitida), zvonek ‰irolist˘ (Campanula latifolia), fiefii‰niãník HallerÛv (Cardaminopsis halleri), rÛÏe pfievislá (Rosa pendulina), ÏluÈucha orlíãkolistá (Thalictrum aquilegifolium), Ïebrovice rÛznolistá (Blechnum spicant), vûsenka nachová (Prenanthes purpurea), mléãivec alpsk˘ (Cicerbita alpina), bledule jarní (Leucojum
Okres Náchod vernum) aj. V podhÛfií pohraniãních hor se vyskytují ra‰elinné louky, kde rostou napfi. svízel severní (Galium boreale), kuklík potoãní (Geum rivale), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), prvosenka vy‰‰í (Primula elatior), rÛÏe pfievislá (Rosa pendulina), upolín nejvy‰‰í (Trollius altissimus), prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis), suchop˘r úzkolist˘ (Eriophorum angustifolium), s. ‰irolist˘ (E. latifolium), kozlík dvoudom˘ (Valeriana dioica), k˘chavice bílá Lobelova (Veratrum album subsp. lobelianum) aj.). Stfiední a niωí polohy okresu jsou vyuÏívány pro zemûdûlskou v˘robu a vût‰ina pozemkÛ byla rekultivována. Fauna obratlovcÛ je zastoupena bûÏn˘mi druhy níÏinného a pahorkatinného stupnû. V oblasti pískovcov˘ch skal Ïijí druhy typické pro tato místa: kromû bûÏné po‰tolky obecné (Falco tinnunculus) hnízdí druhy vzácné a ohroÏené: v˘r velk˘ (Bubo bubo), krkavec velk˘ (Corvux corax), ostfiíÏ lesní (Falco subbuteo) a reintrodukovan˘ sokol stûhovav˘ (F. peregrinus). Pfiehradní nádrÏ Rozko‰ je hnízdi‰tûm a tahovou zastávkou pro vodní a mokfiadní ptactvo. Zahnízdil zde racek ãernohlav˘ (Larus melanocephalus), pravidelnû je pozorován orel mofisk˘ (Haliaeetus albicilla), orlovec fiíãní (Pandion haliaetus), druhy fiádu bahÀákÛ a dlouhokfiídl˘ch. V hnízdním období byl odchycen u Metuje vzácn˘ slavík tmav˘ (Luscinia luscinia). V niωích polohách v údolí Metuje u Nového Mûsta nad Metují, v Adr‰pa‰sko-teplick˘ch skalách a Broumovsk˘ch stûnách lze vidût i vzácné druhy horské, napfi. rejska horského (Sorex alpinus). Pevnostní systémy Josefova a Dobro‰ova jsou dÛleÏit˘mi zimovi‰ti netop˘rÛ v rámci celé âeské republiky. Dobro‰ov je nejvût‰ím zimovi‰tûm netop˘ra brvitého (Myotis emarginatus), v Josefovû jsou pravidelnû zaznamenávány vysoké poãty vrápence malého (Rhinolophus hipposideros). Dal‰ími zimujícími druhy jsou netop˘r velk˘ (Myotis myotis), n. vousat˘ (M. mystacinus), n. vodní (M. daubentoni), n. velkouch˘ (M. bechsteini), n. pozdní (Eptesicus serotinus), n. severní (E.
1
2
nilssoni), n. ãern˘ (Barbastella barbastellus), n. u‰at˘ (Plecotus auritus) a n. dlouhouch˘ (P. austriacus). Na Broumovsku byl nalezen vzácn˘ n. pobfieÏní (Myotis dasycneme). Stál˘m obyvatelem fiek Metuje a Stûnavy se stala vydra fiíãní (Lutra lutra). Z hlediska v˘skytu obojÏivelníkÛ je v˘znamn˘ nález ropuchy krátkonohé (Bufo calamita) v Broumovské kotlinû. Na potulce byl pozorován mlad˘ medvûd hnûd˘ (Ursus arctos), v Broumovsk˘ch stûnách kamzík horsk˘ (Rupicapra rupicapra), ãastá jsou pozorování losa evropského (Alces alces). Pro území okresu je ve vy‰‰ích a stfiedních polohách charakteristická lesní fauna bezobratl˘ch, která se v nejvût‰ím druhovém spektru zachovala ve star˘ch lesích s pfiirozenou dfievinnou skladbou (vût‰inou chránûn˘ch územích). Zejména v lesních porostech na strm˘ch, obtíÏnû pfiístupn˘ch svazích se dochovaly zajímavé arborikolní, my-
1 Kánû lesní (Buteo buteo) u mláìat. 2 V okrese Náchod vzácnû hnízdí ostfiíÏ lesní (Falco subbuteo).
NA 9
161
Královéhradecko
1
1 Na loukách u RzÛ v údolí Ole‰enky rostou vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata) a suchop˘r (Eriophorum sp.).
162
NA 10
kofágní a mykoxylofágní druhy broukÛ (Coleoptera). Do jihozápadní ãásti okresu zasahuje teplomilná fauna z Polabí, teplomilné prvky entomofauny pronikají také do Broumovské kotliny a vyskytují se na jiÏnû a jihov˘chodnû exponovan˘ch stanovi‰tích opukov˘ch strání v údolí Metuje a na vrcholov˘ch skalních plo‰inách. Naproti tomu v inverzních polohách skalních mûst se vyskytuje fiada chladnomiln˘ch druhÛ broukÛ, napfi. stfievlíãek Pterostichus rhaeticus, stfievlíãek GyllenhalÛv (Nebria rufescens), tesafiík Pachyta lamed, kovafiík Sericus subaeneus a mandelinka Chrysomela lapponica. V pseudokrasov˘ch jeskyních tvofien˘ch balvanitou sutí na svazích a dnech skalních roklí pfieÏívají glaciální relikty, napfiíklad drobn˘ pavouk Bathyphantes similis a roztoã Rhagidium gelida. Na sutích, stûnách skal i vrcholov˘ch skalních plo‰inách Ïije celá fiada dal‰ích bezobratl˘ch, napfi. mÛra Polymixis xanthomista. Charakteristická mokfiadní a ra‰elinná entomofauna se dochovala na vlhk˘ch loukách v PR Zbytka, VKP Mokfiadní louky u Jetfiichova a na ra‰elinách uvnitfi pískovcov˘ch skalních mûst, napfi. nûkteré tyrfofilní druhy, mj. váÏka ãárkovaná (Leucorrhinia dubia). Pozoruhodn˘m prvkem krajiny je pfiehradní nádrÏ Rozko‰ s pfiilehl˘mi fragmenty luãních biotopÛ, kde najdeme zajímavé druhy bezobratl˘ch ÏivoãichÛ, napfi. vodních mûkk˘‰Û a váÏek. V okrese se nachází nûkolik bohat˘ch malakozoologick˘ch lokalit
(Dubno, Babiããino údolí, Zbytka) s velmi vysokou druhovou diverzitou. První zemûdûlci pronikali do pahorkatiny v jiÏní ãásti okresu jiÏ v neolitu, klá‰terní kolonizace souvislého pohraniãního hvozdu na Broumovsku zaãala teprve ve 12. století. Vzhledem k extenzivním formám hospodafiení se postupnû vytvofiil ãlenit˘ typ harmonické krajiny, kter˘ se zachoval dodnes. Lesnatost je pomûrnû nízká (26,4 %), lesy jsou maloplo‰né, rovnomûrnû rozpt˘lené po krajinû, pfieváÏnû smrkové. Vût‰í lesní celky místy s pfiirozenou dfievinnou sklad-
Okres Náchod
2
bou (buãiny) se zachovaly v údolí Metuje a Ole‰enky mezi Nov˘m Mûstem a Náchodem v údolí Peklo a na Broumovsku v pohraniãním hfibetu Javofiích hor a ve skalních mûstech, kde je hojnûji zastoupena i borovice. Pfiirozené lesy jiÏní ãásti okresu jsou reprezentovány dubohabfiinami, jsou v‰ak maloplo‰né a pomûrnû vzácné. Kromû CHKO Broumovsko bylo v okrese Náchod zfiízeno sedm chránûn˘ch území, která reprezentují charakteristické typy biotopÛ: údolí fiek (NPP Babiããino údolí, PR Peklo u Nového Mûsta nad Metují), pfiiroze-
né lesy (PR Dubno, PR ·estajovická stráÀ), ra‰elinné louky (PP Ra‰elina, PP Louky v âeské âermné) a slatiny (PR Zbytka). K ochranû se dále navrhuje pfiehradní nádrÏ Rozko‰ u âeské Skalice jako v˘znamné hnízdi‰tû a shromaÏdi‰tû ptactva, údolí Ole‰enky nad Nov˘m Hrádkem z dÛvodu bohatého v˘skytu bledule jarní a druhovû bohatá ra‰elinná louka u Dlouhého. V okrese Náchod bylo dále vyhlá‰eno 21 památn˘ch stromÛ, pfieváÏnû lip. BIBLIOGRAFIE 58, 67, 68, 69, 71, 73, 77, 108, 179, 193, 219, 303, 341, 342, 360, 458, 488, 535, 559
1 Ratibofiick˘ zámek z roku 1708, pfiestavûn˘ knûÏnou ZaháÀskou roku 1800 v empírové letní sídlo, je dominantou NPP Babiããino údolí.
NA 11
163
Královéhradecko
1
Národní pfiírodní památka
Babiããino údolí
Údolí Úpy mezi obcemi âeská Skalice a Slatina nad Úpou. Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: âervená Hora, 280–360 m âeská Skalice, Malá Skalice, Ratibofiice, Slatina nad Úpou, Zlíã, Îernov V˘mûra: 334,23 ha
Vyhlá‰eno: 1952
Pfiedmûtem ochrany tohoto území jsou jednak komplex pfiirozen˘ch biotopÛ (pfiirozené lesy, louky, fiíãní koryto) v údolí Úpy, jednak místa spojená s na‰í kulturní historií (Staré Bûlidlo, zámeck˘ park aj.). Mezi zajímavosti území patfií i technická památka – zavlaÏovací a odvodÀovací pfieronov˘ systém na loukách, pocházející z 19. století. Tento systém v‰ak v souãasnosti jiÏ není plnû funkãní. GEOLOGIE Údolí Úpy je zafiíznuto do rÛzn˘ch typÛ usazen˘ch hornin, ojedinûle (napfi. v blízkosti Viktorãina splavu) do krystalického podloÏí fylitÛ novomûstské skupiny. V profilu údolního svahu se mnohde vyskytují horniny rÛzn˘ch formací. V severní ãásti údolí jsou zastoupeny ãervené pískovce a slepence permského stáfií v podloÏí cenomansk˘ch svrchnokfiídov˘ch pískovcÛ. Ve stfiední ãásti údolí vystupují kromû svrchnokfiídov˘ch sedimentÛ téÏ
164
NA 12
arkózy a slepence svrchního karbonu. V jiÏní ãásti Babiããina údolí pfievaÏují jiÏ jemnozrnné usazeniny svrchní kfiídy – opuky (vápnité jílovce a slínovce bûlohorského a jizerského souvrství) – vystupující ve skalních stûnách severnû od âeské Skalice. Plo‰inu nad údolní hranou místy pokr˘vají pleistocenní fiíãní ‰tûrky, údolní svahy jsou z vût‰í ãásti pokryty zvûtralinami, pozoruhodn˘ je holocenní travertin (pûnovec) pod pramenn˘m horizontem na bázi
vápnit˘ch svrchnokfiídov˘ch sedimentÛ (napfi. pod R˘zmburkem). V jiÏní ãásti (pod Ratibofiicemi) se údolí roz‰ifiuje aÏ na 0,5 km ‰irokou nivu pokrytou fluviálními a deluviofluviálními uloÏeninami. V pÛdním pokryvu pfievaÏují hnûdé pÛdy – kyselá kambizem typická, místy i arenická (s podzolem arenick˘m) a kambizem rubefikovaná (perm). Na vápnit˘ch sedimentech se vyvinula pararendzina kambická, na spra‰ov˘ch a polygenetick˘ch hlínách hnûdozemû (typická a luvická) s luvizemí typickou. Tok Úpy lemuje fluvizem typická stfiídavû s fluvizemí glejovou. V údolí lze KVùTENA rozli‰it dva základní typy vegetace – lesní porosty na svazích a luãní porosty v nivû Úpy.
Luãní porosty jsou vût‰inou rekultivované a botanicky velmi chudé. Zajímavûj‰í rostliny se vyskytují jen pfii okrajích nebo na men‰ích louãkách a ve star˘ch sadech – fiebfiíãek bertrám (Achillea ptarmica), ocún jesenní (Colchicum autumnale), pfiesliãka luãní (Equisetum pratense), prvosenka vy‰‰í (Primula elatior). Mnohem botanicky bohat‰í jsou lesy, pfieváÏnû s pfiirozen˘m sloÏením dfievin, v jejichÏ podrostu rostou napfi. samorostlík klasnat˘ (Actaea spicata), piÏmovka mo‰usová (Adoxa moschatellina), orlíãek obecn˘ (Aquilegia vulgaris), konvalinka vonná (Convallaria majalis), l˘kovec jedovat˘ (Daphne mezereum), kru‰tík polabsk˘ (Epipactis albensis), jaterník trojlaloãn˘ (Hepatica nobilis), zapalice ÏluÈuchovitá
Okres Náchod
3
4 ‰Èovíku tupolistého. Území je zároveÀ v˘znamnou kulturní památkou v návaznosti na areál Ratibofiického zámku a parku. Vede jím pfiírodovûdná nauãná stezka s tabulemi osazen˘mi pfiímo v terénu a znaãené turistické cesty. Zejména v letním období je náv‰tûvnost velmi vysoká.
2 (Isopyrum thalictroides), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), mûsíãnice vytrvalá (Lunaria rediviva), kapradina laloãnatá (Polystichum aculeatum). Zajímav˘ je i v˘skyt nûkter˘ch horsk˘ch druhÛ, které se sem dostaly splaveny Úpou z vy‰‰ích poloh – kerblík leskl˘ (Anthriscus nitida), zvonek ‰irolist˘ (Campanula latifolia), fiefii‰niãník HallerÛv (Cardaminopsis halleri), rÛÏe pfievislá (Rosa pendulina), ÏluÈucha orlíãkolistá (Thalictrum aquilegifolium) aj. Na vhodn˘ch ZVͤENA místech u Úpy hnízdí ledÀáãek fiíãní (Alcedo atthis), konipas horsk˘ (Motacilla cinerea), skorec vodní (Cinclus cinclus) a cvrãilka fiíãní (Locustella fluviatilis). V lesích se vyskytují
napfi. krahujec obecn˘ (Accipiter nisus), jestfiáb lesní (A. gentilis), holub doupÀák (Columba oenas), v˘r velk˘ (Bubo bubo), datel ãern˘ (Dryocopus martius), Ïluna ‰edá (Picus canus), strakapoud prostfiední (Dendrocopos medius), s. mal˘ (D. minor), lindu‰ka lesní (Anthus trivialis), lejsek ãernohlav˘ (Ficedula hypoleuca), l. bûlokrk˘ (F. albicollis), s˘kora parukáfika (Parus cristatus), kfiivka obecná (Loxia curvirostra) aj. NPP patfií k druhovû nejbohat‰ím malakozoologick˘m lokalitám, byl zde zji‰tûn v˘skyt 86 druhÛ mûkk˘‰Û (Mollusca). Vût‰inou jde o prvky lesní a luÏní, na opukov˘ch skalách i druhy skalní a teplomilné. Zoogeograficky je v˘znamn˘ v˘skyt vlahovky karpatské (Monachoides vicina).
LESNICTVÍ Smí‰ené porosty na prudk˘ch svazích nad Úpou odpovídají sv˘m sloÏením suÈov˘m lesÛm s pfieváÏn˘m zastoupením javoru klenu, lípy a buku, s vtrou‰en˘m dubem, habrem a jedlí. Vût‰ina lesÛ v‰ak byla naru‰ena smrkov˘mi v˘sadbami, v nûkter˘ch místech pfiedstavují lesní porosty ãisté smrãiny. V lesním hospodafiení se provádûjí zásahy k podpofie pfiirozené obnovy listnat˘ch dfievin a k postupnému omezení smrku v porostech. V území se proVYUÎITÍ vádí pravidelné kosení pÛvodnû rekultivovan˘ch luk, které jiÏ samo o sobû vede k postupnému obohacování jejich druhové skladby, na loukách je omezeno hnojení a v minul˘ch letech byla provedena likvidace porostÛ
11, 12, 15, BIBLIOGRAFIE 45, 47, 54, 62, 79, 128, 157, 158, 159, 160, 161, 191, 192, 234, 302, 340, 365, 377, 400, 403, 404, 405, 433, 436, 438, 439, 469, 480, 491, 521, 524, 526, 527, 528, 529, 530, 531, 532, 533, 534, 545, 557, 561, 562, 563, 564, 565, 566, 567, 568, 569, 570, 575 MAPA ÚZEMÍ
strana 176
1 Na levém bfiehu fieky Úpy v NPP Babiããino údolí vystupují v odkryvech permské pískovce. 2 Leteck˘ pohled na centrální ãást národní kulturní památky. 3 MÛfiice oãkovaná (Thyatira batis) je hojn˘ druh okrajÛ lesÛ a pasek. 4 MÛfiice bûlopásná (Habrosyne derasa) je lokálnû hojn˘ mot˘l s bizarní kresbou na kfiídlech a hrudi.
NA 13
165
Královéhradecko
1
Pfiírodní rezervace
Dubno
Lesní porost, louky a rybník u Ïelezniãní trati severnû od pfiehradní nádrÏe Rozko‰, asi 2 km severov˘chodnû od âeské Skalice. Katastrální území: âeská Skalice, Kleny, Zlíã
Nadmofiská v˘‰ka: 285–308 m
V˘mûra: 86,19 ha
Vyhlá‰eno: 1956
Pfiedmûtem ochrany je stará luÏní doubrava s bohat˘m bylinn˘m podrostem a pestr˘m spoleãenstvem mûkk˘‰Û a na ni navazující slatinné louky a obnoven˘ Zlíãsk˘ rybník. V luãních i lesních spoleãenstvech se vyskytuje fiada zvlá‰tû chránûn˘ch ÏivoãichÛ a rostlin. GEOLOGIE Na vût‰inû rozlohy PR je patrn˘ v˘skyt sedimentÛ spodního turonu, zejména slabû glaukonitick˘ch písãit˘ch slínovcÛ, místy s kvartérními fiíãními sedimenty, svahov˘mi a spra‰ov˘mi hlínami. Jemnozrnné vápnité sedimenty daly vznik tûÏk˘m jílovit˘m pÛdám s pomûrnû vysok˘m obsahem vápníku a hofiãíku. Jedná se o pararendziny s rÛzn˘m stupnûm oglejení v hlub‰ích horizontech a luvické pseudogleje.
166
NA 14
Pfiirozen˘ v˘voj pÛd byl v historii ovlivnûn i lidsk˘mi aktivitami, pfiedev‰ím odlesnûním a zfiízením rybniãní soustavy, která pozdûji zanikla a byla nahrazena opût lesem. V rezervaci se KVùTENA nacházejí louky podmáãen˘ch, vlhk˘ch a stfiídavû vlhk˘ch stanovi‰È (spoleãenstva sv. Molinion, Calthion, Caricion gracilis, na mal˘ch plochách fragmenty svazu Caricion da-
vallianae zastoupeného asociací Valeriano dioicae-Caricetum davallianae) a nevelká vodní plocha doprovázená spoleãenstvy rákosin (svaz Phragmition communis). Z chránûn˘ch a vzácnûj‰ích druhÛ rostlin se zde vyskytují prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis), vemeník dvoulist˘ (Platanthera bifolia) a v. zelenav˘ (P. chlorantha), upolín nejvy‰‰í (Trollius altissimus), prstnatec pleÈov˘ (Dactylorhiza incarnata), bradáãek vejãit˘ (Listera ovata), ÏluÈucha lesklá (Thalictrum lucidum), hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum), ostfiice Davallova (Carex davalliana), pûtiprstka ÏeÏulník hustokvûtá (Gymnadenia conopsea subsp. densiflora), kru‰tík bahenní (Epipactis palustris) a starãek roketolist˘ (Senecio erucifolius). Lesní spoleãenstva tvofií pfieváÏnû dubohabrové a dubolipové háje svazu Carpinion, s bohat˘m kefiov˘m patrem, v nûmÏ se mj. objevuje i zimolez obyãejn˘ (Lonicera xylosteum), dfii‰Èál obecn˘ (Berberis vulgaris) a l˘kovec jedovat˘ (Daphne mezereum). Charakteristick˘ je jarní aspekt s hrachorem jarním (Lathyrus vernus), prvosenkou jarní (Primula veris) a p. vy‰‰í (P. ela-
tior), jaterníkem trojlaloãn˘m (Hepatica nobilis). V létû kvete napfi. okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), kru‰tík modrofialov˘ (Epipactis purpurata) aj. V terénních sníÏeninách a podél hlavních odvodÀovacích pfiíkopÛ se nachází jilmov˘ luh syntaxonomicky fiazen˘ do svazu Alnion-incanae a ãásteãnû i svazu Alnion glutinosae. Porostní plá‰tû tvofií spoleãenstava svazu Berberidion. Mykologick˘ prÛzkum z r. 1999 prokázal v˘skyt velmi vzácné ‰piãky páchnoucí (Gymnopus brassicolens), vyskytující se na vlhk˘ch vápenat˘ch pÛdách (teprve druhé nalezi‰tû v âR) a vzácné ‰títovky naÏloutlé (Pluteus romellii) rostoucí na opadl˘ch vûtviãkách listnat˘ch dfievin. Charakteristická ZVͤENA je avifauna luÏního lesa a mokfiadÛ v blízkost Zlíãského rybníka. Îije zde napfi. vãelojed lesní (Pernis apivorus), chfiástal vodní (Rallus aquaticus), hrdliãka divoká (Streptopelia turtur), pu‰tík obecn˘ (Strix aluco), Ïluna ‰edá (Picus canus) a Ï. zelená (P. viridis), datel ãern˘ (Dryocopus martius),
Okres Náchod strakapoud prostfiední (Dendrocopos medius), strakapoud mal˘ (Dendrocopos minor), moták pochop (Circus aeruginosus), Èuh˘k obecn˘ (Lanius collurio), rákosník prouÏkovan˘ (Acrocephalus schoenobaenus), lejsek bûlokrk˘ (Ficedula albicollis), Ïluva hajní (Oriolus oriolus), dlask tlustozob˘ (Coccothraustes coccothraustes) aj. PrÛzkum entomofauny probíhá teprve v posledních letech a jeho v˘sledky potvrzují v˘skyt charakteristick˘ch druhÛ luÏního lesa a zachoval˘ch mokfiadních luk. Pfies znaãn˘ poãet star˘ch, ãasto dut˘ch nebo trouchniv˘ch stromÛ je xylobiontní fauna pomûrnû chudá, pravdûpodobnû proto, Ïe souãasné lesní porosty jsou zaloÏeny na místû b˘val˘ch rybníkÛ. K zajímavûj‰ím arborikolním druhÛm patfií kovafiíci Ampedus erythrogonus, Procraerus tibialis a Calambus bipustulatus. V trouchu listnat˘ch dfievin se vyvíjí zdobenec zelenav˘ (Gnorimus nobilis) a roháãek bukov˘ (Sinodendron cylindricum). Z druhÛ potravnû vázan˘ch na bohaté bylinné a kefiové patro zde Ïije bûlopásek dvoufiad˘ (Limenitis camilla), jehoÏ housenky se vyvíjejí na zimolezu p˘fiitém (Lonicera xylosteum). Vzácn˘mi druhy listnat˘ch lesÛ jsou také napfi. mÛra Atypha pulmonaris s v˘vojem na brutnákovit˘ch a píìalka Eupithecia immundata, vázaná na samorostlík klasnat˘. Druhovû bohatá fauna mûkk˘‰Û a zejména velk˘ poãet jedincÛ hlem˘Ïdû zahradního (Helix pomatia) podmiÀují v˘skyt malakofágních a saprofágních druhÛ dvoukfiídl˘ch (Diptera) z ãeledi hrbilkovit˘ch (Phoridae), pozoruhodn˘ je napfi. hojn˘ v˘skyt jinak vzácného druhu hrbilky Spiniphora maculata. Epigeická fauna je zastoupena mimo jiné nûkolika druhy stfievlíkÛ (Carabus spp.), z nichÏ nápadn˘ je stfievlík koÏit˘ (Carabus coriaceus) a nejhojnûj‰í s. zahradní (C. hortensis) a s. zrnit˘ (C. granulatus). Charakteristická fauna bezobratl˘ch se nachází také na pfiilehl˘ch mokfiadních loukách a ol‰inách, luãních enklávách a nejvlhãích místech luÏní doubravy. Z mot˘lÛ zde Ïije napfi. modrásek oãkovan˘ (Maculinea teleius).
U Zlíãského rybníka bylo zji‰tûno dosud 10 druhÛ vesmûs bûÏn˘ch váÏek. Pfiírodní rezervace Dubno bylo jedním z nejbohat‰ích malakologick˘ch nalezi‰È ve v˘chodních âechách. Îilo zde 70 druhÛ mûkk˘‰Û, z nichÏ pozoruhodn˘ je v˘skyt vzácného druhu Vallonia enniensis a vlahovky karpatské (Monachoides vicina). Srovnávací prÛzkum v r. 2000 v‰ak prokázal podstatn˘ pokles druhové diverzity. PfieváÏná ãást LESNICTVÍ lesních porostÛ byla zaloÏena na místû b˘val˘ch rybníkÛ, po nichÏ se dosud zachovaly zbytky hrází. Dubno bylo v minulosti vyuÏíváno také jako obora a baÏantnice, coÏ ovlivnilo i druhové sloÏení porostÛ (nevhodné v˘sadby smrku). V posledním pÛlstoletí v˘raznû klesá zastoupení dubu a expanzivnû stoupá podíl jasanu. Dub je zastoupen hlavnû ve star‰ích vûkov˘ch kategoriích a je napadán tracheomykózou (nejstar‰í duby dosahují vûku 270–320 let). Obnova lesních porostÛ bude proto provádûna ve prospûch dubu, maloplo‰n˘mi obnovními prvky a za maximálního vyuÏití pfiirozeného zmlazení. Plo‰ky smrkov˘ch monokultur budou pfievedeny na pfiirozenou druhovou skladbu. Vybraná ãást porostÛ je ze studijních dÛvodÛ ponechána samovolnému v˘voji. Pfiedmûtem plánu péãe je zachování pfiirozeného sloÏení lesních porostÛ, zejména podpora zmlazení dubu a dal‰ích druhÛ listnáãÛ (lípa, habr, javor klen, jilm). Podíl jasanu, kter˘ od roku 1945 tfiikrát vzrostl, bude nutno redukovat. Rekonstrukce smrkov˘ch porostÛ se vzhledem k naléhavosti obnovy dubu zatím nepfiedpokládá, av‰ak pfiijde na fiadu v dal‰ích letech. PÛvodní Zlíãsk˘ rybník o v˘mûfie pfies 15 ha zanikl v dÛsledku vyhloubení vodního pfiivadûãe z fieky Úpy do údolní nádrÏe Rozko‰ v letech 1966–1967. Na jeho místû byla v osmdesát˘ch letech obnovena men‰í vodní nádrÏ. Její hladina je na stejné kótû jako u zaniklého rybníka. To umoÏnilo zachování a postupné roz‰ífiení slatinn˘ch spoleãenstev. Zaniklá ãást rybníka byla rekultivována a zalesnûna.
2 HISTORIE Dubno a okolí bylo i dûji‰tûm dvou v˘znamn˘ch vojensk˘ch stfietnutí. 6. ledna 1424 se tu vítûznû stfietlo husitské vojsko Jana ÎiÏky z Trocnova se spojen˘mi katolick˘mi pány veden˘mi Janem Mûsteck˘m z Opoãna. 28. ãervna 1866 se zde odehrála jedna z bitev prusko-rakouské války, která pfiedznamenala rozhodující poráÏku rakouské armády v bitvû u Hradce Králové 3. ãervence 1866. Obûti bojÛ pfiipomínají ãetné pomníky a nedalek˘ vojensk˘ hfibitov.
3
14, 15, 44, BIBLIOGRAFIE 79, 158, 159, 161, 162, 200, 206, 237, 238, 302, 315, 318, 320, 321, 323, 324, 325, 400, 402, 404, 420, 432, 437, 470, 473, 513, 519, 525, 575 MAPA ÚZEMÍ
strana 177
4 1 Louka u Zlíãského rybníka se silnou populací prstnatce pleÈového (Dactylorhiza incarnata). 2 Pomník na hrobû padl˘ch v bitvû u âeské Skalice 28. 6. 1866. 3 Housenky bûlopáska dvoufiadého (Limenitis camilla) se vyvíjejí na zimolezu. 4 Prstnatec pleÈov˘ (Dactylorhiza incarnata) – normálnû zbarven˘ a albinotick˘ jedinec.
NA 15
167
Královéhradecko
1 GEOLOGIE PodloÏí chránûného území tvofií krystalické bfiidlice, na nichÏ se vyvinuly hydromorfní pÛdy – glej organozemní s pfiechodovou organozemí. V okolí se na polygenetick˘ch hlínách nachází i luvizem typická (pseudoglejová). Pfiírodní památKVùTENA ka pfiedstavuje mozaiku spoleãenstev vysok˘ch ostfiic asociace Caricetum rostratae a Caricetum gracilis vázan˘ch na prameni‰tû a ostfiicov˘ch spoleãenstev ra‰elinn˘ch luk asociace Caricetum goodenowii s roz-
volnûn˘m bylinn˘m patrem, s rosnatkou okrouhlolistou (Drosera rotundifolia) a kozlíkem dvoudom˘m (Valeriana dioica) s hojn˘mi ra‰eliníky (Sphagnum sp.). Plo‰nû nejroz‰ífienûj‰í jsou spoleãenstva vysokobylinn˘ch luk se stál˘m zamokfiením (Polygono-Cirsietum palustris a Cirsietum rivularis) s pcháãen bahenním (Cirsium palustre), p. potoãním (C. rivulare), hadím kofienem vût‰ím (Bistorta major), krvavcem totenem (Sanguisorba officinalis), kohoutkem luãním (Lychnis flos-cuculi), blatouchem bahenním (Caltha palustris) aj. Ve fragmentech byl zaznamenán v˘skyt spoleãenstev svazu Violion caninae.
Louky Pfiírodní památka v âeské âermné Louky na jiÏním okraji obce âeská âermná. Katastrální území: âeská âermná
Nadmofiská v˘‰ka: 532–547 m
V˘mûra: 4,83 ha vãetnû ochranného pásma
Vyhlá‰eno: 1994
Pfiedmûtem ochrany je zachování ekosystému pfiirozen˘ch a polopfiirozen˘ch luãních a mokfiadních spoleãenstev s v˘skytem ohroÏené rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia).
Na podmáãeZVͤENA n˘ch místech se vyskytuje je‰tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara), hojná je uÏovka obojková (Natrix natrix), velmi vzácnû je zde pozorována zmije obecná (Vipera berus).
1 Louka s hadím kofienem vût‰ím a suchop˘rem u âeské âermné. 2 Na bfiezích zdej‰ího bezejmenného potoka vzácnû roste játrovka porostnice mnohotvárná (Marchantia polymorpha).
168
NA 16
Pro zachování VYUÎITÍ rostlinn˘ch spoleãenstev je nutno obnovit hospodafiení na loukách, tj. kosení dvakrát roãnû a obnovit pÛvodní odvodÀovací systém. MAPA ÚZEMÍ
strana 177
2
Okres Náchod
2
1
Pfiírodní rezervace
Peklo u Nového Mûsta nad Metují
Údolí Metuje a Ole‰enky mezi Náchodem a Nov˘m Mûstem nad Metují. Katastrální území: âeská âermná, Jestfiebí nad Metují, Jizbice u Náchoda, Pfiibyslav, SendraÏ, Vrchoviny
Nadmofiská v˘‰ka: 310–564 m
V˘mûra: 319,89 ha
Vyhlá‰eno: 1997
Pfiírodní rezervaci tvofií komplex pfiirozen˘ch a polopfiirozen˘ch lesních, skalních, vodních a pobfieÏních spoleãenstev. Geologick˘ podklad a ãlenit˘ reliéf s inverzními polohami umoÏÀují v˘skyt spoleãenstev bohat˘ch na submontánní a montánní druhy. Z krajinného hlediska je cenn˘ reliéf hluboce zafiíznut˘ch údolí se skalními v˘chozy a pefiejnat˘m korytem Metuje a Ole‰enky.
GEOLOGIE Na vût‰inû území vystupují metamorfované horniny svrchnoproterozoického stáfií oznaãované jako novomûstské fylity (muskoviticko-biotitické a chloritickomuskovitické fylity a drobové fylity provázené vloÏkami minet, zelen˘ch bfiidlic, metalyditÛ a kvarcitÛ). Do pfiírodní rezervace v omezené mífie zasahují granodiority novohrádeckého masivu (blíÏe neurãeného stáfií) a ãervenavû zbarvené sedimenty permského stáfií (slepence a brekcie). âtvrtohorní sedimenty jsou zastoupeny pfieváÏnû svahov˘mi hlinitokamenit˘mi uloÏeninami, kamenit˘mi aÏ blokov˘mi sutûmi, v˘plavov˘mi kuÏely a ‰tûrkopískov˘mi akumulaãními terasami. Pro rezervaci je charakteristická znaãná rozmanitost georeliéfu, kter˘ se utváfiel v horninách odli‰n˘ch fyzikálních vlastností za velmi rozdíln˘ch klimatick˘ch podmínek tfietihor a ãtvrtohor. V dÛsledku toho se zde mÛÏeme setkat jak s tvary vznikl˘mi pÛsobením teplého a vlhkého klimatu tfietihor (Ïokovité balvany
a izolované skály typu tors), tak s tvary v˘vojovû vázan˘mi na chladná období ãtvrtohor (suÈová pole, balvanová mofie a proudy, mrazové sruby, kryoplanaãní terasy, nivaãní sníÏeniny, svahové úpady a jiné). Kyselé metamorfované horniny, ãlenit˘ reliéf, pomûrnû pfiíznivé podnebí s mírn˘mi teplotami a dostateãn˘m úhrnem sráÏek, pÛsobení lesní vegetace se znaãn˘m podílem listnáãÛ a ãetné antropogenní vlivy zde urãují smûr a intenzitu pedogeneze. V˘sledkem je vznik lesních pÛd pfieváÏnû typu kambizemí (kambizem typická a mezotrofní v kvûtnat˘ch buãinách, k. oligotrofní v bikov˘ch buãinách, k. districká ve smrkov˘ch porostech na stanovi‰tích buãin, k. rankerová na pfiechodech buãin do suÈov˘ch lesÛ). Ranker typick˘ a kambick˘ pfievaÏuje v suÈov˘ch lesích. Ve svahov˘ch úÏlabinách s potÛãky a prameni‰ti se nachází glej kambick˘, na nûhoÏ ãasto navazuje glej pseudoglejov˘, pseudoglej kambick˘ ãi kambizem pseudoglejová. PÛdami v nivû Metuje a Ole‰enky jsou fluvizemû, aÈ jiÏ typická, kambická, pseudoglejová ãi glejová. V sekundárních smrkov˘ch porostech bûhem dvou aÏ tfií generací dochází k v˘razné pedochemické degradaci pÛd.
1 Kamenité koryto Metuje v PR Peklo u Nového Mûsta nad Metují. 2 Mlad˘ s˘c rousn˘ (Aegolius funereus) s potravou.
NA 17
169
Královéhradecko
2
3
1 KVùTENA Území je pokryto pfiedev‰ím lesními porosty, v nichÏ pfievaÏují kvûtnaté, bikové a jedlové buãiny (svaz Fagion, podsvaz Eu-Fagenion, a svaz Luzulo-Fagion) a suÈové javofiiny (svaz Tilio-Acerion) s charakteristickou kvûtenou. Vysoké zastoupení listnat˘ch dfievin, pfiedev‰ím buku je hlavnû v porostech stodvacetilet˘ch a star‰ích. Pfii vodních tocích jsou zastoupena i spoleãenstva svazu Alnion incanae, podsvazu Alnenion glutinoso-incanae. Lesním hospodafiením v 18. a 19. století byla malá ãást porostÛ pfiemûnûna na smrkové monokultury, pomístnû byly vysázeny modfiín opadav˘ (Larix decidua) a douglaska tisolistá (Pseudotsuga taxifolia). V inverzních údolích nalézají vhodná stanovi‰tû nûkteré druhy vy‰‰ích poloh. Ze zvlá‰tû chránûn˘ch druhÛ jsou to kapradina Braunova (Polystichum braunii), vranec jedlov˘ (Huperzia selago) a plavuÀ puãivá (Lycopodium annotinum), z dal‰ích druhÛ napfi. rozrazil horsk˘ (Veronica montana), vûsenka nachová (Prenanthes purpurea), devûtsil bíl˘ (Petasites albus), vrbina hajní (Lysima-
170
NA 18
chia nemorum), pérnatec horsk˘ (Lastrea limbosperma), fiefii‰niãník HallerÛv (Cardaminopsis halleri), silenka dvoudomá (Silene dioica), rÛÏe pfievislá (Rosa pendulina). Ze zvlá‰tû chránûn˘ch druhÛ rostlin se zde dále vyskytují vstavaã muÏsk˘ (Orchis mascula), bledule jarní (Leucojum vernum), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), mûsíãnice vytrvalá (Lunaria rediviva), prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis) a vemeník dvoulist˘ (Platanthera bifolia). Z v˘znaãn˘ch druhÛ suÈov˘ch lesÛ je hojná kapradina laloãnatá (Polystichum aculeatum), mûsíãnice vytrvalá (Lunaria rediviva) a udatna lesní (Aruncus vulgaris). Zajímavá je téÏ skalní a ‰tûrbinová vegetace – sleziník severní (Asplenium septentrionale), s. ãerven˘ (A. trichomanes), puch˘finík kfiehk˘ (Cystopteris fragilis), bukovník vápencov˘ (Gymnocarpium robertianum) a fiefii‰niãník píseãn˘ (Cardaminopsis arenosa) aj. Hluboké inverzní údolí se skalnat˘mi svahy nabízí fiadu rÛzn˘ch stanovi‰È vhodn˘ch pro mechorosty. Bohatû porostlé jsou
zastínûné a vlhké skály, kde rostou hojnû klaminka ztenãená (Anomodon attenuatus), sourubka hladká (Neckera complanata), s. kadefiavá (N. crispa) a kroknice spojitá (Metzgeria conjugata). Bohatû vyvinutá jsou i epifytická spoleãenstva na kmenech listnat˘ch stromÛ. Vyskytuje se zde nûkolik druhÛ ‰urpkÛ, z ménû hojn˘ch zde rostou ‰urpek úhledn˘ (Orthotrichum speciosum), ‰. tupolist˘ (O. obtusifolium) a ‰. bled˘ (O. pallens). Nejvzácnûj‰ím z epifytick˘ch druhÛ je kadefiavec DrummondÛv (Ulota drumondii). Ze vzácn˘ch obojZVͤENA ÏivelníkÛ se zde vyskytuje mlok skvrnit˘ (Salamandra salamandra), ãolek velk˘ (Triturus cristatus) a ã. horsk˘ (T. alpestris), z plazÛ je‰tûrka obecná (Lacerta agilis) a uÏovka hladká (Coronella austriaca). Ze vzácn˘ch druhÛ ptákÛ zde hnízdí ãáp ãern˘ (Ciconia nigra), v˘r velk˘ (Bubo bubo), s˘c rousn˘ (Aegolius funereus), lejsek mal˘ (Ficedula parva), holub doupÀák (Columba oenas), krahujec obecn˘ (Accipiter nisus), vãelojed lesní (Pernis apivorus), kulí‰ek nejmen‰í (Glaucidium passerinum). U Metuje ve skalních v˘klencích hnízdí skorec vodní (Cinclus cinclus) a konipas
horsk˘ (Motacilla cinerea), pravidelnû proletuje ledÀáãek fiíãní (Alcedo atthis). Ze vzácn˘ch druhÛ savcÛ byl prokázán v˘skyt vydry fiíãní (Lutra lutra), plcha velkého (Glis glis) a rejska horského (Sorex alpinus). Fauna hmyzu odpovídá podhorskému charakteru lokality. Zejména v lesních porostech na strm˘ch, obtíÏnû pfiístupn˘ch svazích se dochovaly zajímavé arborikolní, mykofágní a mykoxylofágní druhy broukÛ (Coleoptera). Îije zde napfi. drabãík Siagonium quadricorne, roháãek bukov˘ (Sinodendron cylindricum), velmi hojnû zdobenec zelenav˘ (Gnorimus nobilis), kovafiík Ampedus erythrogonus, Hylis foveicollis z ãeledi Eucnemidae, ãervotoã Dorcatoma punctulata s vazbou na stromové houby a lesknáãci Ipidia binotata a Cychramus luteus. Z epigeick˘ch druhÛ broukÛ je charakteristická fauna stfievlíkovit˘ch (Carabidae). Îije zde napfi. vzácn˘ stfievlík Carabus irregularis, ojedinûl˘ v˘skyt v rámci âech zde má podhorsk˘ vhlkomiln˘ stfievlíãek Bembidion schueppeli. V suÈov˘ch stanovi‰tích se nachází v˘znaãná arachnofauna. Zatím byly zji‰tûny druhy vázané v pfiírodû v˘hradnû na oslunûné, holé kamenité sutû: Pholcus opilionoides, Leptyphantes natabilis a Heliophanus aeneus. Velmi pozoruhodn˘m druhem je Trogloneta granulum, indikující zastínûná, lidskou ãinností nenaru‰ená stanovi‰tû v bukovém pásmu lesÛ. Druhem pÛvodních stanovi‰È je také Crustalina guttata. V údolí Ole‰enky se vyskytuje strumiãník zlatook˘ (Osmylus fulvicephalus) z fiádu síÈokfiídl˘ch (Neuroptera), vázan˘ na ãisté vody. Na luãní enklávû nad údolím fiíãky Ole‰enky se soustfieìuje na kvetoucích bylinách (tuÏebník, udatna, mifiíkovité apod.) pestrá florikolní entomofauna, na vlhãích místech zde Ïije napfi. modrásek bahenní (Maculinea nausithous). V údolí fieky Metuje navazujícím na CHÚ a ãásteãnû i v PR Peklo u Nového Mûsta nad Metují byly zji‰tûny 104 druhy dvoukfiídl˘ch z 16 ãeledí, z nichÏ nûkteré jsou prvonálezy z území âech. Zajímavá je i fauna mûkk˘‰Û
Okres Náchod
4 (Mollusca), pozoruhodn˘ je v˘skyt napfi. vzácné sklovatky rudé (Daudebardia rufa). Typologicky LESNICTVÍ náleÏejí lesní porosty v rezervaci pfieváÏnû k jedlov˘m a klenov˘m buãinám a suÈov˘m javofiinám. V 18. a 19. století byly lesní porosty ãásteãnû pfiemûnûny na smrkové monokultury, které jsou málo odolné proti vlivÛm podnebí (námraza, sníh, vítr) i Ïivoãi‰n˘m ‰kÛdcÛm a houbov˘m chorobám. To se projevilo zejména v mni‰kové kalamitû v letech 1922–1923 a pfii vûtrné kalamitû v roce 1991. Snahy o ochranu pfiírody v údolí Peklo pocházejí jiÏ z 30. let 20. století, kdy se v lesích zaãalo hospodafiit jako v lesích ochrann˘ch. Návrhy na zfiízení rezervace byly potom podávány je‰tû nûkolikrát, úspû‰nû zavr‰eny byly aÏ v roce 1997. V rezervaci se nyní bude hospodafiit podle schváleného plánu péãe, kter˘ pfiedpokládá podporu pfiirozené dfievinné skladby, v˘sadbu sazenic místního pÛvodu, pfiirozenou obnovu a postupné pfievádûní nevhodn˘ch smrkov˘ch monokultur na smí‰ené porosty. Pekelské údolí je VYUÎITÍ jiÏ od konce 19. století vyhledávan˘m turistick˘m cílem. V˘-
razn˘m zásahem do geomorfologick˘ch pomûrÛ bylo jiÏ od poãátku 20. století budování sítû lesních cest a také v˘stavba silnice z Nového Mûsta nad Metují, realizovaná pro potfieby pohraniãního opevnûní v roce 1936–38. V rezervaci pfietrvává chov introdukované mufloní zvûfie. Stavy jelení a mufloní zvûfie budou maximálnû sníÏeny, aby nedocházelo k po‰kozování porostÛ okusem a vytloukáním. Zásadním ohroÏením PR Peklo je zámûr na energetické vyuÏití Metuje vybudováním pfieãerpávací vodní elektrárny PekloSendraÏ. 14, 15, 18, BIBLIOGRAFIE 54, 80, 94, 153, 158, 159, 160, 161, 181, 233, 234, 235, 236, 260, 262, 264, 279, 305, 318, 323, 326, 358, 402, 404, 405, 426, 429, 436, 438, 439, 440, 448, 491, 515, 575 MAPA ÚZEMÍ
strana 178
5 1
Fylitové skalní v˘chozy Kozího hfibetu.
2
Tesafiík Leptura quadrifasciata.
3
Vstavaã muÏsk˘ (Orchis mascula) v PR Peklo.
4
¤eka Metuje vytváfií v PR Peklo pefiejnaté úseky i tichá zákoutí.
5
Kapradina Braunova (Polystichum braunii) na fylitovém skalním v˘chozu.
NA 19
171
Královéhradecko Pfiírodní památka
Ra‰elina
Ra‰elinná louka u státní hranice asi 2 km jihov˘chodnû od obce Borová. Katastrální území: Dlouhé
Nadmofiská v˘‰ka: 655–672 m
V˘mûra: 3,65 ha
Vyhlá‰eno: 1994
Podhorská ra‰elinná louka s rozpt˘lenou zelení a v˘skytem chránûn˘ch druhÛ rostlin pfiedstavuje zbytek pfiirozen˘ch luãních porostÛ této oblasti. GEOLOGIE Podkladem jsou ve v˘chodní ãásti fylity a metadroby novomûstské skupiny, v západní ãásti permské sedimenty (pískovce aÏ slepence). V pÛdním pokryvu pfievaÏuje organozem glejová s glejem organozemním. Vy‰‰í polohy zaujímají kyselé aÏ silnû kyselé kambizemû (typická, pseudoglejová a dystrická), v men‰ím mûfiítku i podzol kambick˘.
berus). Z ptákÛ zde hnízdí kfiepelka polní (Coturnix coturnix), lindu‰ka luãní (Anthus pratensis), bramborníãek hnûd˘ (Saxicola rubetra), Èuh˘k obecn˘ (Lanius collurio) a dal‰í.
1 VYUÎITÍ Druhová bohatost luk byla vÏdy podmínûna jejich pravideln˘m obhospodafiováním, vãetnû mûlkého povrchového odvodnûní. V roce 1978 byl v‰ak pozemek v rámci velkoplo‰n˘ch rekultivací v jedné ãásti odvodnûn a vyuÏíván dokonce
jako role. Do dal‰í ãásti byly vyústûny drenáÏe. I pfiesto se dosud druhové sloÏení porostÛ zachovalo a pravideln˘m kosením musí b˘t nadále udrÏováno. MAPA ÚZEMÍ
strana 176
NeobhospodafioKVùTENA vané ra‰elinné louky s bohat˘m v˘skytem vzácn˘ch rostlin. Roste zde napfi. prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis), vrba rozmar˘nolistá (Salix rosmarinifolia), suchop˘r úzkolist˘ (Eriophorum angustifolium), s. ‰irolist˘ (E. latifolium), svízel severní (Galium boreale), kuklík potoãní (Geum rivale), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), prvosenka vy‰‰í (Primula elatior), rÛÏe pfievislá (Rosa pendulina), upolín nejvy‰‰í (Trollius altissimus), kozlík dvoudom˘ (Valeriana dioica), k˘chavice bílá Lobelova (Veratrum album subsp. lobelianum) aj. Z plazÛ je zde ZVͤENA hojná je‰tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara), vzácnû je pozorována zmije obecná (Vipera
1 Prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis) a k˘chavice bílá Lobelova (Veratrum album subsp. lobelianum). 2 Jarní aspekt PP Ra‰elina vytváfií upolín nejvy‰‰í (Trollius altissimus) spoleãnû s druhy uveden˘mi na obr. 1.
172
NA 20
2
Okres Náchod
3
4
1
Pfiírodní rezervace
·estajovická stráÀ
Zalesnûná opuková stráÀ jiÏnû silnice mezi obcemi ·estajovice a Roztoky. Katastrální území: Roztoky nad Metují, ·estajovice u Jaromûfie V˘mûra: 13,53 ha
Nadmofiská v˘‰ka: 266–296 m Vyhlá‰eno: 1994
Pfiedmûtem ochrany je smí‰ená dubohabfiina na opukovém svahu s bohat˘m bylinn˘m podrostem, odpovídajícím pfiirozené skladbû lesního porostu. Lokalita je zároveÀ biocentrem v málo zalesnûné zemûdûlské krajinû.
2 GEOLOGIE Podkladem jsou svrchnokfiídové slínovce aÏ jílové vápence jizerského souvrství (stfiední aÏ svrchní turon) s relikty splaven˘ch pleistocenních ‰tûrkopískÛ. Záfiez údolíãka po-
kr˘vají fluviodeluviální hlinitopísãité naplaveniny. V pÛdním pokryvu pfievaÏuje pararendzina kambizemní s hnûdozemí typickou (pseudoglejovou).
KVùTENA Lesní spoleãenstva tvofií bukové a habrové doubravy (svaz Carpinion), na úpatí svahu se nacházejí fragmenty spoleãenstev svazu Alnion incanae a v porostních plá‰tích i svazu Berberidion. Dfievinná skladba porostÛ je pomûrnû pestrá. Stromové patro je tvofieno dubem letním (Quercus robur) a d. zimním (Q. petraea), habrem obecn˘m (Carpinus betulus), javorem klenem (Acer pseudoplatanus), j. mléãem (A. platanoides) a j. babykou (A. campestre), lípou malolistou (Tilia cordata) a l. velkolistou (T. platyphyllos), a dal‰ími druhy dfievin. V bylinném patfie rostou typické druhy hajní kvûteny napfi. ptaãinec velkokvût˘ (Stellaria holostea), hrachor jarní (Lathyrus vernus), kokofiík mnohokvût˘ (Polygonatum multiflorum), jaterník trojlaloãn˘ (Hepatica nobilis), prvosenka vy‰‰í (Primula elatior), p. jarní (P. veris), ostfiice chlupatá (Carex pilosa), dymnivka dutá (Corydalis cava) aj. Z chránûn˘ch druhÛ rostlin se zde vyskytuje stfievíãník pantoflíãek (Cypripedium calceolus), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), vemeník dvoulist˘ (Platanthera bifolia) a medovník velkokvût˘ (Melittis melissophyllum). Hnízdí zde druZVͤENA hy ptákÛ charakteristické pro lesní lokality: kánû lesní (Buteo buteo), kukaãka obecná (Cuculus canorus), strakapoud vel-
k˘ (Dendrocopos major), lindu‰ka lesní (Anthus trivialis), pûvu‰ka modrá (Prunella modularis), ãervenka obecná (Erithacus rubecula) atd. Ve stráni se dlouhodobû udrÏuje populace jezevce lesního (Meles meles). Lesní porosty LESNICTVÍ rezervace byly po nûkolik generací obhospodafiovány jako pafiezina. V souãasné dobû jsou obnovovány maloplo‰nû podrostnû i paseãnû. Pfii jejich managementu jde zejména o sníÏení podílu smrku a zv˘‰ení zastoupení dubu, a to pfiedev‰ím fiízenou pfiirozenou obnovou. âást porostÛ bude nadále obhospodafiována jako les sdruÏen˘ aÏ pafiezina. V nûkter˘ch místech je pfiitom tfieba zároveÀ omezovat v˘skyt bezu ãerného, bezu ãerveného a slivonû trnky, které sv˘m hust˘m zápojem silnû konkurují bylinnému patru. V˘sadby modfiínu a smrku budou postupnû likvidovány. Podíl dubu a habru by mûl rÛst. BIBLIOGRAFIE 323, 324 MAPA ÚZEMÍ
54, 217, strana 177
1 Celkov˘ pohled na PP ·estajovická stráÀ. 2 Pu‰tík obecn˘ (Strix aluco) se Ïiví pfieváÏnû drobn˘mi hlodavci. 3 MrchoÏrout housenkáfi (Xylodrepa quadripunctata) je drav˘ brouk listnat˘ch lesÛ v teplej‰ích oblastech. 4 Dravá plo‰tice zákefinice Rhinocoris annulatus.
NA 21
173
Královéhradecko
1
Pfiírodní rezervace
Zbytka
Komplex slatinn˘ch luk v oblouku koryta Zlatého potoka mezi obcemi Pohofií a âeské Mezifiíãí. Katastrální území: Bohuslavice nad Metují, âeské Mezifiíãí
Nadmofiská v˘‰ka: 256–261 m
V˘mûra: 79,42 ha
Vyhlá‰eno: 1994
Soubor unikátních slatinn˘ch luk v nivû Zlatého potoka s bohatou druhovou skladbou. Souãástí rezervace je i jedna z posledních slatin v severov˘chodních âechách vázaná na v˘vûry alkalick˘ch podzemních vod. GEOLOGIE Horninov˘ podklad tvofií druhohorní sedimenty svrchnokfiídového stáfií. Jedná se o vápenité, písãité i spongilitické slínovce aÏ jílovité vápenité pískovce a jílovce. Na vût‰inû plochy PR jsou kfiídové horniny pfiekryty ãtvrtohorními sedimenty – pfievaÏuje drobnozrnn˘ ‰tûrkopísek, povodÀové a spra‰ové hlíny, pfieplavené deluviální jíly, místy se vyskytují také humolity. Sedimentární horniny i jejich krystalinické podloÏí jsou v oblasti pfiírodní rezervace poru‰eny tektonickou poruchou oznaãovanou jako opoãenská flexura, podél níÏ do‰lo k vertikálnímu posunu jednotliv˘ch ker (v maximu aÏ o 70 m). Na
174
NA 22
tuto poruchu, která se v kfiídov˘ch sedimentech projevuje jako systém nûkolika soubûÏn˘ch zlomÛ, byly v minulosti vázány pomûrnû vydatné v˘vûry podzemní vody bohaté vápníkem. V místech nûkter˘ch v˘vûrÛ vznikaly pramenitové kupy, které jsou dosud patrné v jihozápadní ãásti rezervace. V rezervaci pfievaÏují pararendziny (slínovatky) – v severní a severov˘chodní ãásti a ãernice (místy s v˘skytem luãní kfiídy) – v jiÏní a jihozápadní ãásti. V jihov˘chodní ãásti jsou zastoupeny také organozemû (slatinná typická a glejová ra‰elina), podél Zlatého potoka fluvizemû (naplavené pÛdy), v jihozápadní ãásti kambizemû
(hnûdé lesní pÛdy). V místech s v˘skytem organozemí a ãernic do‰lo pfii dlouhodobém poklesu pÛdní vlhkosti v dÛsledku vodárensk˘ch odbûrÛ) ke znaãné mineralizaci pÛdní organické hmoty a k poklesu pÛdního povrchu. Lokalita je jedKVùTENA ním z posledních zbytkÛ velkoplo‰n˘ch slatin v severov˘chodních âechách. Floristicky nejcennûj‰í byla spoleãenstva svazu Caricion davallianae. Zmûny ve vodním reÏimu a ve zpÛsobu zemûdûlského hospodafiení mûly za následek náhradu tûchto spoleãenstev suchomilnûj‰ími luãními spoleãenstvy, pfieváÏnû svazu Molinion. âást slatinn˘ch biotopÛ byla nevhodnû zalesnûna. ¤ada dfiíve hojn˘ch slatinn˘ch druhÛ je dnes na lokalitû pohfie‰ována – napfi. ‰á‰ina rezavá (Schoenus ferrugineus), vrba rozmar˘nolistá (Salix rosmarinifolia), kohátka kalí‰katá (Tofieldia calyculata), pûchava slatinná (Sesleria caerulea), tuãnice obecná (Pinguicula vulgaris) nebo se vyskytují ve znaãnû oslaben˘ch populacích. Na lokalitû bylo dosud nalezeno více neÏ 400 druhÛ vy‰‰ích rostlin. K nejvzácnûj‰ím dosud rostoucím zvlá‰tû chránûn˘m druhÛm patfií violka vyv˘‰ená (Viola elatior) na okrajích lesních lemÛ. Dále se zde vyskytuje tfitina pestrá (Calamagrostis
varia), huseník hajní (Arabis nemorensis), nûkolik druhÛ bahenních pampeli‰ek (Taraxacum sect. Palustria) – typová lokalita Taraxacum mendax. V men‰ích populacích zde rostou ostfiice Davallova (Carex davalliana), o. slatinná (C. hostiana), vstavaã vojensk˘ (Orchis militaris), prstnatec pleÈov˘ (Dactylorhiza incarnata), kosatec sibifisk˘ (Iris sibirica), ãesnek hranat˘ (Allium angulosum), ‰karda ukousnutá (Crepis praemorsa) a hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum). Hojnû se vyskytují napfi. zvoneãník hlavat˘ (Phyteuma orbiculare), kostival ãesk˘ (Symphytum bohemicum), upolín nejvy‰‰í (Trollius altissimus). V rezervaci dále rostou napfi. ostfiice oddálená (Carex distans), o. Ïlutá (C. flava), o. prodlouÏená (C. elongata), o. ‰upinoplodá (C. lepidocarpa), bafiiãka bahenní (Triglochin palustre), vítod nahofikl˘ (Polygala amarella), smldník bahenní (Peucedanum palustre), fiefii‰nice bahenní (Cardamine dentata) a sítina alpská (Juncus alpino-articulatus). Lesy zaujímají 46 % plochy rezervace. Tvofií je pfieváÏnû habrové doubravy svazu Carpinion a luÏní lesy svazÛ Alnion glutinosae a Salicion albae a podsvazÛ Alnenion glutinoso-incanae a Ulmenion. V lesích je hojná bledule jarní (Leucojum vernum), ãesnek medvûdí (Allium ursinum), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), zapalice ÏluÈuchovitá (Isopyrum thalictroides). Pfii mykologickém prÛzkumu zde byly nalezeny velmi vzácné druhy hub, napfi. housenice stfievlíková (Cordyceps entomorrhiza), parazitující na larvách stfievlíkovit˘ch broukÛ, mimofiádnû vzácná v celé Evropû. Zdej‰í lokalita je teprve ãtvrtá v âeské republice a druhá ve V˘chodních âechách. Vzácné jsou také houby houÏevnatec tygrovan˘ (Lentinus tigrinus), podloubník sinn˘ (Gyrodon lividus), ‰piãka odporná (Marasmiellus foetidus) a ‰títovka naÏloutlá (Pluteus romellii). V rezervaci Ïije ZVͤENA ptactvo typické pro spoleãenstva listnat˘ch lesÛ, na Zlatém potoce ledÀáãek fiíãní (Alcedo atthis) a v bfiehov˘ch porostech
Okres Náchod moudivláãek luÏní (Remiz pendulinus), cvrãilka fiíãní (Locustella fluviatilis). Na loukách hnízdí bekasina otavní (Gallinago gallinago). Z obojÏivelníkÛ se bûÏnû vyskytují rosniãka zelená (Hyla arborea), skokan zelen˘ (Rana kl. esculenta), ropucha zelená (Bufo viridis), kuÀka obecná (Bombina bombina) a ãolek obecn˘ (Triturus vulgaris). Byl zde potvrzen v˘skyt uÏovky obojkové (Natrix natrix) a je‰tûrky obecné (Lacerta agilis). V˘raznû jsou zastoupeny mokfiadní a ra‰elinné druhy hmyzu vyvíjející se v rÛzn˘ch typech vod a na ra‰elinn˘ch a vlhk˘ch loukách. Mezi nimi byla zji‰tûna fiada vzácn˘ch a ojedinûle se vyskytujících druhÛ, k nimÏ patfií napfi. mÛry Simyra albovenosa a Archanara dissoluta. Ze 170 dosud doloÏen˘ch druhÛ dvoukfiídl˘ch (Diptera) patfií k ohroÏené mokfiadní faunû bránûnka mûnlivá (Stratiomys chamaeleon), a dal‰í druhy z ãeledi bránûnkovit˘ch (Stratiomyidae), napfi. Stratiomys singulator, Oxycera trilineata, vût‰ina druhÛ z ãeledi lupicovit˘ch (Dolichopodidae), fiada pestfienkovit˘ch (Syrphidae) nebo velmi vzácn˘ druh Diastata flavicosta z ãeledi Diastatidae. V drobn˘ch depresích, prameni‰tích a Zlatém potoce se vyvíjejí váÏky (Odonata). Vût‰inou se jedná o hojnûj‰í druhy, pozoruhodná je v‰ak velmi poãetná populace mot˘lice obecné (Calopteryx virgo) ve Zlatém potoce. V˘znamnou ekologickou skupinou hmyzu na lokalitû jsou lesní druhy Ïijící v zachoval˘ch listnat˘ch porostech a luÏních lesích. Vzácn˘mi brouky této ekologické skupiny jsou zde napfi. druhy Hallomenus binotatus a Melandrya caraboides z ãeledi lencovit˘ch (Melandryidae). Z dvoukfiídl˘ch jsou z lokality publikovány prvonálezy z území âech: Triphleba forfex z ãeledi hrbilkovit˘ch (Phoridae) a Heteromeringia nigrimana z ãeledi rÛznatkovit˘ch (Clusiidae). Su‰‰í okraje lesÛ s lemy kefiÛ a pestrou bylinnou vegetací poskytují útoãi‰tû vzácn˘m teplomiln˘m druhÛm. Z ãeledi mÛrovit˘ch je to napfi. mÛra Eublemma purpurinum. Byl zde zji‰tûn i vzácn˘ li‰ejníkovec
2 Nudaria mundana z ãeledi pfiástevníkovit˘ch (Arctiidae), kter˘ se vyvíjí na li‰ejnících a játrovkách a skrytû Ïijící brouk chrobák ozbrojen˘ (Odontaeus armiger). Z epigeick˘ch druhÛ broukÛ jsou nápadní stfievlíci rodu Carabus, kter˘ch zde Ïije nûkolik druhÛ, velmi poãetná je populace stfievlíka Ullrichova (Carabus ullrichi). Od roku 1937 LESNICTVÍ vzrostl podíl lesa o více neÏ 40 %. Stav lesních porostÛ byl ovlivnûn zmûnami vodního reÏimu, imisemi a tracheomykózou. Obnova maloplo‰n˘mi podrostními zpÛsoby s vyuÏitím zmlazení autochtonních dfievin smûfiuje k dosaÏení pfiirozené druhové skladby. Postupnû budou eliminovány introdukované dfieviny. Zaplavované, velVYUÎITÍ mi úrodné území bylo jiÏ od poloviny 19. století odvodÀováno a vyuÏíváno jako louky a zelnice. Extenzívní hospodafiení umoÏÀovalo reprodukci rostlinn˘ch spoleãenstev slatin a nesniÏovalo jejich druhovou rozmanitost. Nejcitelnûj‰ími zásahy do území ve 20. století byly: pfieloÏka koryta Lité a protipovodÀová opatfiení ve tfiicát˘ch letech, velkoplo‰né odvodnûní âeskomezifiíãské kotliny na poãátku sedmdesát˘ch let
a intenzivní vyuÏívání vodních zdrojÛ zapoãaté v r. 1978. Zmûny v odtokov˘ch pomûrech (dÛsledek pouÏití tûÏké mechanizace pfii kosení) a eutrofizace lokality v˘raznû po‰kodily rostlinná spoleãenstva. âást rezervace je doposud ochrann˘m pásmem vodního zdroje I. stupnû. 3
15, 26, 47, BIBLIOGRAFIE 48, 54, 123, 176, 200, 211, 237, 238, 247, 249, 261, 262, 263, 264, 318, 320, 321, 323, 324, 387, 389, 401, 402, 403, 404, 405, 420, 422, 438, 439, 450, 472, 506, 514, 522, 575, 585 MAPA ÚZEMÍ
strana 178
4
1
Leteck˘ pohled na PR Zbytka.
2
LuÏní les PR Zbytka v jarním období s ãesnekem medvûdím (Allium ursinum). 3 Kostival ãesk˘ (Symphytum bohemicum). 4
Violka vy‰‰í (Viola elatior), má v PR Zbytka jednu z mála lokalit v celé âR.
NA 23
175
Královéhradecko RA·ELINA
STR.
172
02 07 1993
BABIââINO ÚDOLÍ
STR.
164
18 05 1993
176
NA 24
Okres Náchod DUBNO
STR.
166
18 05 1993
LOUKY V âESKÉ âERMNÉ STR. 168
18 05 1993
·ESTAJOVICKÁ STRÁ≈
18 05 1993
STR.
173
NA 25
177
Královéhradecko ZBYTKA
STR.
174
PEKLO U NOVÉHO MùSTA NAD METUJÍ
STR.
169
02 07 1993
18 05 1993
178
NA 26
Okres Náchod Památné stromy 1. Lípa velkolistá, k. ú. Borová, p. ã. 724/1, na západním okraji obce, mezi ã. p. 31 a 56. O: 680 cm, Vs: 20 m, S: 500 let. 2. Jasan ztepil˘ zv. HorákÛv jasan, k. ú. Borová, p. ã. st. 95, pfied prÛãelím domu ã. p. 50. O: 595 cm, Vs: 25 m, S: 260 let. 3. Lípa velkolistá, k. ú. Dlouhé, p. ã. 36/1, u chalupy ã. p. 14 vpravo u cesty do Nového Hrádku. O: 535 cm, Vs: 27 m, S: 300 let. 4. Jasan ztepil˘, k. ú. Horní Kostelec, p. ã. 931/1, u zemûdûlské usedlosti ãp. 36. O: 400 cm, Vs: 28 m, S: 150 let. 5. Buk lesní ãervenolist˘ a jinan dvoulaloãn˘, k. ú. Jaromûfi, p. ã. 2607/7, v zahradû domu ã. p. 2 ve Velichovské ulici. O: buk 495 cm, jinan 300 cm, Vs: buk 26 m, jinan 18 m, S: 180 let. 6. Lípa malolistá zv. Matou‰ova lípa, k. ú. Josefov u Jaromûfie, p. ã. 562, Jaromûfi-Josefov, ve dvofie firmy s nábytkem. O: 395 cm, Vs: 24 m, S: 150 let. 7. Lípa malolistá, 2 exempláfie, k. ú. Krãín, p. ã. 24/1, u kfiíÏku pfied kostelem sv. Ducha. O: 420 cm a 220 cm, Vs: 26 m a 22 m, S: 250 let. 8. Lípa malolistá zv. Vojnarova lípa, k. ú. Krãín, p. ã. 244/1, u silnice v jiÏní ãásti obce Krãín. O: 510 cm, Vs: 22 m, S: 200 let. 9. Lípa malolistá, alej 60 jedincÛ, k. ú. Krãín, p. ã. 105/2, 745/1, na levém bfiehu Metuje v obci v délce asi 500 m. O: 54–305 cm, Vs: 8–27 m, S: do 90 let. 10. Dub letní, k. ú. Nové Mûsto nad Metují, p. ã. 1170, na konci Rezecké ulice asi 100 m za mostem pfies LibchyÀsk˘ potok. O: 470 cm, Vs: 29 m, S: 200 let. 11. Tis obecn˘, k. ú. Nové Mûsto nad Metují, p. ã. 2069/6, v ulici âesk˘ch bratfií. Nejstar‰í tis v okr. Náchod. O: 180 cm, Vs: 8 m, S: 450 let.
1
2
1
Dub letní ve Zliãi, na okraji pfiíkrého svahu spadajícího do nivy potoka.
2
Lípy u kostela sv. Ducha v Novém Mûstû nad Metují – Krãínû.
NA 27
179
Královéhradecko 12. Lípa malolistá zv. Zita a Karel, k. ú. Ole‰nice u âerveného Kostelce, p. ã. 325/4, u kfiíÏku mezi silnicí a Ïelezniãní tratí. O: 360 cm, Vs: 25 a 28 m, S: 85 let, vysazeno 1916. 13. Dub letní zv. KavalírÛv dub, k. ú. Roztoky nad Metují, p. ã. 142, v louce pfii levém bfiehu nové Metuje asi 120 m od silniãního mostu silnice Slavûtín – Velká Jesenice. O: 415 cm, Vs: 31 m, S: 300 let. 14. Buk lesní zv. ·petlÛv buk, k. ú. Slatina nad Úpou, p. ã. 476, na okraji lesního porostu. Nejsilnûj‰í buk ve v˘chodním Podkrkono‰í. O: 570 cm, Vs: 29 m, S: 300 let. 15. Lípa malolistá zv. Mik‰ova lípa, k. ú. Slatina nad Úpou, p. ã. st. 38, ve dvofie chalupy ã. p. 102. O: 500 cm, Vs: 29 m, S: 250 let. 16. Jasan ztepil˘, k. ú. Slatina nad Úpou, p. ã. 76, ve dvofie zemûdûlské usedlosti. O: 350 cm, Vs: 25 m, S: 150 let. 17. Dub letní, 2 exempláfie, k. ú. Svini‰Èany, p. ã. 292/1, v nivû mezi Úpou a obcí Dolany. O: 455 a 344 cm, Vs: 20 m, S: 150 let. 18. Jefiáb bfiek, k. ú. Velichovky, p. ã. 150/2, na okraji lesa západnû od obce. O: 250 cm, Vs: 15 m, S: 150 let. 19. Lípa malolistá, k. ú. Velké Pofiíãí, p. ã. 1468/3, ve stráni nad cestou asi 50 m od silnice Velké Pofiíãí-Malá âermná. O: 470 cm, Vs: 17 m, S: 170 let. 20. Lípa velkolistá, k. ú. Vysokov, p. ã. 152/2, u cesty ve stráni u ã. p. 25. O: 510 cm, Vs: 18 m, S: 250 let. 21. Dub letní zv. Vostas, k. ú. Zliã, p. ã. 387/3, na okraji pfiíkrého svahu spadajícího do potoãní úÏlabiny na SZ cípu obce, u cesty na Osta‰. O: 420 cm, Vs: 12 m, S: 200 let.
1
2
180
1
Jasan ztepil˘ „HorákÛv“ pfied prÛãelím domu ã. p. 50 v obci Borová.
2
Lípa malolistá ve stráni nad cestou asi 50 m od silnice Velké Pofiíãí–Malá âermná.
NA 28
