Ohrožené rostliny
Proč jsou některé rostliny vzácné a ohrožené, cílené ohrožení ekologických skupin, červené seznamy, legislativní ochrana
Příčiny ohrožení rostlin • Vyvinuly se v určitých podmínkách a nejsou schopny akceptovat jejich změnu • dochází k úbytku potenciálně vhodných stanovišť • Nejsou schopny rychlé migrace na příhodná stanoviště
Mák pochybný Skupina: teplomilný polní plevel Způsob šíření: autochorie, antropochorie Příčiny ohrožení: Změna způsobu zpracování osiva
Kručinkovec poléhavý • Skupina: suchomilné rostliny kulturních stepí • Příčiny ohrožení: Změna obhospodařování stanovišť, sukcese, eutrofizace
Endemity a relikty Rostliny vázané na určitou oblast Bariéry šíření nebo rozmnožování Vazba na specifická stanoviště Příklady z jižní Moravy: hvozdík moravský, kruhatka Mathioliho moravská, pěchava vápnomilná
Nejohroženější skupiny rostlin Rostou na biotopech, které jsou: • obecně maloplošné a vzácné • rychle se mění se změnami prostředí • jsou závislé na dodatkové energii
Nejohroženější skupiny rostlin Patří sem tedy například: • teplomilné polní plevele (změna hospodaření) • druhy lučních společenstev (stepních, suchých i mokrých) • druhy rašelinišť a mokřadů (těžba a meliorace) • druhy subalpinského stupně (návštěvnost, kyselé deště)
Červené seznamy ohrožených rostlin • 1958 - legislativní ochrana chráněných rostlin (rostliny chráněné a částečně chráněné) • 1978 - Procházka, Holub & Čeřovský - 1. Verze červeného seznamu (4. Kategorie) • 1992 - Zákon o ochraně přírody (zvláště chráněné druhy - 3 kategorie)
Červené seznamy ohrožených rostlin • 1995 - 2. Verze červeného seznamu květeny ČR (Holub et al. - Ms.) • 2000 - Červený seznam 2000 (Procházka & Holub)
Kategorie ohrožení • • • •
Kriticky ohrožený druh Silně ohrožený druh Ohrožený druh Druh vyžadující pozornost
Ohrožení definováno asi u 1/2 druhů známých z ČR
Kriticky ohrožené druhy Patří sem rostliny bezprostředně ohrožené vyhynutím
Kriticky ohrožené druhy Patří sem rostliny bezprostředně ohrožené vyhynutím
Silně ohrožené druhy
Ohrožené druhy
Druhy vyžadující pozornost
Invazní druhy
Co to jsou rostlinné invaze, příčiny, důsledky, ochrana
Co jsou rostlinné invaze • Kolonizace nových území úmyslně či neúmyslně uměle zavlečeným druhem na úkor “starousedlíků” • Invazní druhy jsou tedy rostlinami nepůvodními • Přirozené kolonizace nazýváme migrace
Šíření opuncií na australském kontinentu
Původní a nepůvodní druhy • Za druhy původní jsou považovány pouze ty, jejichž výskyt nemá s činností člověka nic společného - jsou dokladovány z dávné minulosti pomocí např. paleobotanického studia . • Nepůvodní rostliny jsou takové, jejichž příchod souvisí s činností člověka.
Nepůvodní rostliny • Archeofyty • Neofyty přechodně zavlečené naturalizované invazní
• Expanzivní druhy
Proces invaze • Proces adaptace a překonávání bariér
Dynamika invaze • Jen velmi malá část introdukovaných druhů se stává invazními • Každá stovka zavlečených druhů obsahuje max. 2-3 invazní • Po zavlečení prodělává onvazní druh období klidu (adaptace na místní klim. Podmínky, genetické změny apod.)
Dynamika invaze • •
• •
krátkodobý výskyt a náhodné zplanění období klidu (lag-fáze): adaptace na místní podmínky, mutace období exponenciálního růstu a šíření dosažení horního limitu prostředí, obsazení příhodných stanovišť
Dynamika invaze • Období klidu (např. bolševník - 100 let) je pak vystřídáno invazním šířením • Severoamerické celíky při invazním tažení Evropou osídlily 7001000 km2/a Netýkavka malokvětá
Vlastnosti invazních druhů • • • • • • • • • • •
schopnost šíření DEM rychlý růst FYZ plodnost, reprodukce DEM vegetativní růst GEN klíčivost (rychlost, čas) FYZ velká produkce biomasy FYZ velikost areálu EKO adaptabilita FYZ způsob opylení GEN morfogenetická proměnlivost GEN semenná banka EKO
• •
apomixie GEN absence predace, parazitů a patogenů EKO
• genetické
• fyziologické • ekologické • demografické
Vlastnosti invazních druhů II • obecná teorie invazivnosti (Rejmánek) – šíření semen a plodů obratlovci – velikost primárního areálu, fenotypová plasticita, schopnost šíření – obsah DNA v jádře - krátké generace malý genom - malá semena – stupeň fylogenetické příbuznosti s domácími druhy
Vlastnosti invazních druhů III • klonalita (znevýhodňuje šíření, ale zvýhodňuje odolnost, šíří se pomaleji) • fixace CO2 C4 druhy > C3 (významné v případě globálního oteplování) • taxonomie - podtřída Caryophyllidae (např. Caryophyllaceae, Aizoaceae, Amaranthaceae, Chenopodiaceae, Cactaceae, Portulacaceae, Polygonaceae)
• sukulenty, halofyty (= narušené prostředí) • hybridizace (Reynoutria, Viola x scabra)
Dá se invazní potenciál druhu předvídat? Invazívnost druhů se zvyšuje, jestliže: • rostliny dosahují brzy plodného věku • mají malou hmotnost semen • krátký interval mezi semennými roky (dřeviny) • malý genom • zoochorie • velikost původního areálu
Invazní potenciál rostlin • Rostliny starého světa (hlavně Středozemí) jsou díky dlouhému soužití s člověkem velmi dobře adaptovány (vysoká invazívnost) - nejvíce invazních druhů z Eurasie • Velká většina invazních druhů na jiných kontinentech evropského původu
Efekt globálních změn Charakteristiky podmiňující invaze • • • •
zvýšený obsah CO 2 v atmosféře změna klimatu, oteplení zvýšená depozice dusíku disturbance a fragmentace stanovišť
Chrysanthemoides monilifera V Austrálii je domácí Acacia longifolia vytlačována jihoafrickým hvězdnicovým keřem Chrysanthemoides monilifera, ačkoli jsou-li pěstovány odděleně, domácí druh roste rychleji a snáší lépe sucho. Ve společném porostu má ovšem vetřelec lépe uspořádané listy, domácího konkurenta zastíní, a tomu není účinnější fotosyntéza nic platná.
Hybridizace jako motor invaze Zkřížením domácího kalifornského a zavlečeného druhu rodu Carpobrotus byla umocněna invaze tohoto druhu na pacifickém pobřeží.
Historie rostlinných invazí • Globalizace - počátek na konci 15. století (objev Ameriky) • od poloviny 19. století Čína • kolonizace nových světadílů - kolonální tropické botanické zahrady (užitkové a okrasné rostliny starého světa) • Konec 19. Století - hromadné migrace evropských osadníků do Ameriky • Rozvoj dopravy, kanály, průplavy, světové války atd.
Důsledky rostlinných invazí • Invaze - obecně negativní jev (exostují však výjimky - závislost rozvojových zemí na pěstování nepůvodních užitkových druhů) • Rozsah škod odpovídá historii kolonizace • Nejvíce problémů v zemích s britskou koloniální nadvládou (Jižní Amerika, Austrálie a NZ, Spojené státy) • Latinská Amerika (Španělé a Portugalci) - je na tom o něco lépe
Jižní Evropa Ve Středozemí byly dubové lesy do značné míry zničeny a nahrazeny zavlečenými borovicemi.
Ekonomické důsledky Národní park Snowdonia ve Velké Británii (asi pětinásobná rozloha Krkonoš) stála snaha eliminovat Rhododendron ponticum zavlečený ze Středozemí ročně okolo čtvrt miliardy korun.
Ekonomické důsledky • Metody komplexních důsledků biologických invazí • snížení ploch pastvin, orné půdy (přímé škody) • Negativní vliv na hydrologii území, změny klimatu, vyšší trofické úrovně • dopady sociální, estetické, etické, kulturní • ¨Ve Spojených státech byly roční škody způsobené všemi invazními druhy odhadnuty na 122 mld. dolarů ročně.
Situace u nás • Není tak silná jako v jiných částech světa • Asi polovina v přírodě volně rostoucích druhů pochází ze záměrných nebo neúmyslných introdukcí • Eutrofizace krajiny • Postižena i CHÚ (průměrně 15% invazních druhů
Invazní druhy u nás • • • • • •
•
•
na polopřirozených stanovištích úspěšné zejména hemikryptofyty, C-stratégové na antropogenních stanovištích therofyty, C- a CR-strategové Asteraceae, Fabaceae, Brassicaceae vlhčí stanoviště s vyšším obsahem dusíku v teplejších oblastech původ zejména ze sev. Ameriky a Asie polopřirozená stanoviště: Acorus calamus, Elodea canadensis, Impatiens glandulifera, I. parviflora, Lupinus polyphyllus, Pinus nigra, P. strobus, Trifolium hybridum antropická: Amaranthus chlorostachys, A. retroflexus, Bunias orientalis, Cardaria draba, Galinsoga ciliata, G. parviflora, Medicago sativa, Lycium barbatum, Robinia pseudacacia všude: Bidens frondosa, Epilobium ciliatum, Heracleum mantegazzianum, Juncus tenuis, Reynoutria sp., Solidago sp.
Historie invazí • Heracleum mantegazzianum
Historie invazí • Heracleum mantegazzianum
Historie invazí • Heracleum mantegazzianum
Stanoviště • • • •
Ruderální stanoviště břehy vodotečí luční a lesní ekosystémy změna celkového charakteru krajiny
Co s nimi??? • V 90. Letech řada mezinárodních dohod • U nás jen Zákon o ochraně přírody a krajiny • Informovanost veřejnosti o existujících a možných problémech • Seznamy nebezpečných druhů • Přísná pravidla pro zavádění nových druhů • Nejnebezpečnější je šíření semen (havajský Volcano National Park - maratón - 16 exot. druhů)
Bolševník velkolepý • 5 m vysoký • Původem z Kavkazu u nás poprvé v roce 1862 Lázně Kynžvart • Velká produkce biomasy (až 35 kg živé váhy na jednu rostlinu), velká produkce semen
Borovice vejmutovka • Plodná ve 20-30 letech • Pochází z východní části SA, poprvé dovezena v roce 1705 • Masivní šíření je pozorováno od 70. Let 20. Století • Rychlý růst a značná odolnost vůči nepříznivým vlivům
Javor jasanolistý
Křídlatka japonská
Trnovník akát
Ovsík vyvýšený
