22. základní škola Plzeň, příspěvková organizace Na Dlouhých 49, 312 09 Plzeň
Absolventská práce
OHROŽENÉ DRUHY ROSTLIN A ZVÍŘAT Daniela Kaiserová 9.C
Vedoucí absolventské práce: Mgr. Lucie Kepková
Školní rok 2009/2010
Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a zdrojů informací. V Plzni dne 1. června 2010 Daniela Kaiserová
Obsah Obsah ............................................................................................................................... 3 Resumé ............................................................................................................................. 5 Summary.......................................................................................................................... 6 Úvod ................................................................................................................................. 7 1 Ohrožené druhy ........................................................................................................... 8 1.1 Červený seznam ohrožených druhů (IUCN) .......................................................... 8 1.1.1 Stupně ohrožení ............................................................................................... 8 1.2 Hlavní příčiny vymírání druhů................................................................................ 9 1.2.1 Vysazování „invazních“ druhů ........................................................................ 9 1.2.2 Ničení přirozeného prostředí ......................................................................... 10 1.2.3 Znečišťování .................................................................................................. 11 1.2.4 Lov, pytláctví a rybolov ................................................................................. 11 1.3 Národní parky ....................................................................................................... 12 1.3.1 Národní parky v Česku .................................................................................. 12 1.3.2 Šest nejunikátnějších národních parků světa ................................................. 12 2 Organizace .................................................................................................................. 14 2.1 CITES ................................................................................................................... 14 2.2 EEP ....................................................................................................................... 14 2.3 WWF ..................................................................................................................... 15 2.4 Greenpeace............................................................................................................ 15 2.5 Svoboda zvířat ...................................................................................................... 16 3 Ohrožené druhy rostlin ............................................................................................. 17 3.1 Bařička přímořská ................................................................................................. 17 3.1.1 Popis............................................................................................................... 17 3.1.2 Rozšíření ve světě .......................................................................................... 17 3.1.3 Rozšíření v ČR ............................................................................................... 17 3.2 Zvonek jesenický .................................................................................................. 17 3.2.1 Popis............................................................................................................... 17 3.2.2 Ohrožení......................................................................................................... 18 4 Ohrožené druhy zvířat .............................................................................................. 19 4.1 Panda veliká .......................................................................................................... 19 4.1.1 Jak zamotat hlavu vědcům ? .......................................................................... 19
3
4.1.2 Bambus (potrava a zároveň zkáza) ................................................................ 20 4.1.3 Úbytek pandích miminek ............................................................................... 20 4.1.4 Záchranný program ........................................................................................ 21 4.2 Tapíři ..................................................................................................................... 22 4.2.1 Obecně ........................................................................................................... 22 4.2.2 Tapír jihoamerický......................................................................................... 22 4.2.3 Tapír horský ................................................................................................... 23 4.2.4 Tapír čabrakový ............................................................................................. 23 4.2.5 Ohrožení......................................................................................................... 23 4.3 Neznámí a na pokraji vyhynutí ............................................................................. 24 4.3.1 Rypouš lysý.................................................................................................... 24 4.3.2 Bércoun žlutohřbetý ....................................................................................... 24 4.3.3 Paježura.......................................................................................................... 25 4.3.4 Ksukol ocasatý ............................................................................................... 25 4.3.5 Kapustňák širokonosý .................................................................................... 26 4.3.6 Člunozubec africký ........................................................................................ 26 4.3.7 Axolotl mexický ............................................................................................ 27 5 Plzeň ............................................................................................................................ 28 5.1 Zvláště chráněná území ........................................................................................ 28 5.1.1 Přírodní rezervace Kamenný rybník .............................................................. 28 5.1.2 Přírodní rezervace Petrovka ........................................................................... 28 5.1.3 Přírodní rezervace Zabělá .............................................................................. 29 5.1.4 Přírodní památka Čertova kazatelna .............................................................. 29 5.1.5 Přírodní památka Doubí ................................................................................. 29 5.1.6 Přírodní památka Kopeckého pramen............................................................ 29 5.2 Přírodní parky ....................................................................................................... 29 Závěr .............................................................................................................................. 31 Seznam použité literatury a zdrojů informací ........................................................... 32 Knihy a publikace ................................................................................................... 32 Elektronické zdroje ................................................................................................. 32
4
Resumé V mé práci jsem zpracovala problematiku ohrožených druhů. Nejprve jsem se věnovala ohroženým druhům obecně, vypsala jsem důvody jejich ohrožení, organizace, které je ochraňují a také jsem udělala malou odbočku k národním parkům České republiky i světa. Poté jsem se zabývala ohroženými rostlinami a to dvěma vybranými druhy, které jsou ohrožené především v České republice. Další kapitolu jsem rozpracovala nejprve obecně o ohrožených druzích zvířat a pak jsem detailně popsala konkrétní zástupce - Pandu velkou a Tapíry. Abych toto téma trochu oživila, přidala jsem kapitolu o neznámých, přesto ohrožených zvířatech jako je Rypouš nebo Člunozubec. Na závěr jsem zpracovala chráněná území nejbližší Plzni.
5
Summary In my work I eleborated the topic endangered spacies problems. At first I attend to endangered species, I excerpted the reasons their exposure, organization, which protect them. I also made a mention of national parks of the Czech republic and of the World as well. After I´ve put mind to vegetation in Langer - respectively to two kinds, which are endangered in the Czech republic. In the next chapter at first I developed about endangered kinds of animals and after it I inscribed some concrete exponents – giant panda and tapirs. To galvanization I added the chapter about unknown endangered kinds of animals as sea elephant or whale-head. At the conclusion I eleborated conservation areas near Pilsen.
6
Úvod Téma „Ohrožené druhy zvířat“ jsem si vybrala, protože mě tato problematika velmi zajímá a chtěla jsem o ní zjistit co nejvíce informací . V dnešní době existuje spoustu druhů, kterým hrozí vyhynutí. V této práci se vám budu snažit přiblížit některé z těchto druhů fauny a flóry, ať už druhy známé nebo neznámé. Představím vám některé z organizací jejímž cílem je pomoci ohroženým rostlinám a živočichům. Odpovíme si na otázky: „jaké jsou důvody mizení překrásných a unikátních druhů rostlin a zvířat?“, „co lidé dělají pro jejich záchranu?“ a na spoustu dalších častých dotazů. Také se vypravíme do přírodních parků v okolí Plzně , o kterých možná ani nevíte. Více zajímavých informací se můžete dozvědět v samotné práci.
7
1 Ohrožené druhy Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chráněny před zničením, poškozováním, sběrem či odchytem, který vede nebo by mohl vést k ohrožení. Druhy rostlin a živočichů, které jsou ohrožené nebo vzácné, vědecky či kulturně velmi významné, jsou vyhlášené za druhy zvláště chráněné ve třech kategoriích: kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené. Mnohé státy přijímají různá opatření, aby ochránili tyto druhy a jejich přirozené prostředí například zakázáním lovu, vytvořením národního parku, chráněného území nebo zakázáním obchodu se zvířaty. Podle IUCN je dnes zapotřebí chránit 21% savců, 28% plazů, 37% sladkovodních ryb, 35% bezobratlých a 70% rostlin. Bylo již popsáno 5 490 druhů savců, ze kterých jich 79 vymřelo, 188 je kriticky ohroženo a 499 je ohroženo.
1.1 Červený seznam ohrožených druhů (IUCN) Je to seznam ohrožených živočichů a rostlin, vydávaný každé dva roky Mezinárodní unií pro ochranu přírody a přírodních zdrojů (IUCN). Naposledy byl vydán v roce 2009 a bylo v něm uveřejněno 49 000 druhů ohrožené fauny a flóry. Existuje také kniha černá, do které se zapisují druhy již vyhynulé, ale také kniha modrá, do které se píší všechny úspěchy spojené s tímto problémem.
1.1.1 Stupně ohrožení Stupně ohrožení jsou rozděleny do několika kategorií od kategorie vyhynulých až do skupiny, ve které jsou zvířata, kterým ohrožení vůbec nehrozí. Tyto stupně určují u jednotlivých (biologických) druhů šanci na přežití. Při zařazování do skupin se neřídí pouze počtem přežívajících kusů, ale také jejich přírůstky a úbytky, možné hrozby, možnosti odchovu v zajetí a spoustou dalších faktorů. Ohrožené druhy jsou v červených seznamech a vyhynuté v černých. V České republice jsou uznány jen některé stupně: u běžných druhů jako je člověk, pes, kočka, nehrozí žádné nebezpečí vyhynutí.
Málo dotčený (zkráceně LC)je druh, u kterého není žádné nebo jen malé nebezpečí vyhubení. Příkladem může být holub domácí.
8
Zranitelný druh (VU) čelí velkému nebezpečí vyhynutí ve středně dlouhém období, příkladem je lemur kata, slon africký,…
Ohrožený a kriticky ohrožený druh (EN) jako je třeba plejtvák obrovský, čelí vysokému nebezpečí vyhynutí v blízké době.
Vyhynulý v přírodě (EW)znamená, že jen pár jedinců přežívá v zajetí, ale ve volné přírodě už nežijí/nerostou.
Vyhynulé druhy jsou ty, u kterých poslední přežívající exemplář zemřel (vakovlk tasmánský, dronte mauricijský, moovití a některé druhy cykasů)
Obrázek 1: Stupnice ohrožení
1.2 Hlavní příčiny vymírání druhů Na rychlém mizení fauny a flóry má největší zásluhu člověk. Nadměrným lovením zvěře, ptáků a ryb, ničením přirozeného prostředí některých druhů a také přenášení invazních druhů.
1.2.1 Vysazování „invazních“ druhů Tato příčina nezní nějak zajímavě a je také velmi přehlížená, ovšem flóru a faunu ohrožuje nejvíce a to z 39 procent. Způsobuje obrovské problémy. Jejím velkým příkladem může být třeba přemnožení zajíců v Austrálii. Zvířata vysazovaná v pro ně neobvyklém prostředí vytlačují „domácí“ druhy a narušují jejich prostředí. Například do Viktoriina jezera byl vysazen rabalo nilský, který užírá potravu zdejším rybám. Je toto opravdu takový velký, neřešitelný problém? Proč lidé nemůžou nechat žít druh v území, které je mu souzené. Většina případů skončila katastrofou, která ohrozila na životě další desítky druhů.
9
1.2.2 Ničení přirozeného prostředí Postupuje navzdory ochranářským opatřením neúprosným tempem. Hlavní příčinou masového vymírání druhů je kácení lesů. Z původních 15 miliónů kilometrů čtverečních deštných lesů zbyla už jen polovina a do konce století může zmizet další čtvrtina jejich rozlohy. Právě v deštných lesích, které tak rychle mizí, žije polovina dnes známých druhů a spoustu druhů neznámých. I když slouží jako domov tisíců živočichů a rostlin jejich hlavním úkolem je výroba kyslíku. Takže je i v našem zájmu, aby se jejich kácení snížilo na minimum. Další zásluhu má i zvětšování zemědělských ploch, zejména v zemích třetího světa, stavba silnic a rozšiřováním měst. Životní prostředí ničí člověk nadměrným vypouštěním škodlivin do ovzduší, řek a půdy, emisemi skleníkových plynů čímž tím navíc přispíváme k globálnímu oteplování, díky němuž se další druhy zvířat a rostlin ocitají na pokraji vyhubení.
Obrázek 3: Deštný les po zásahu člověka
Obrázek 2: Deštný les
Obrázek 4 : Čištění moře znečištěného ropou
10
1.2.3 Znečišťování Chemické látky vnikající do přírody rozrušují přírodní ekosystém. Znečistění je někdy přírodního charakteru, ale obvykle za znečištěním stojí člověk. Problémy, které tyto chemikálie způsobí uvnitř živočicha nebo v jeho okolí, jsou velmi vážné. Nejčastěji to jsou rozpouštědla, syntetické a organické sloučeniny. Chemikálií nakažená ryba slouží jako potrava větším zvířatům a to
predátorům, kteří stojí na vrcholu
potravinového řetězce. Živočichové a rostliny jsou také ohrožováni znečištěním vzduchu, které je způsobeno vypouštěním škodlivin do ovzduší. To může vyvolat kyselé deště, které jsou schopny zničit celé lesy a způsobit problémy sladkovodním rybám.
1.2.4 Lov, pytláctví a rybolov Za tímto důvodem stojí věc, po které touží snad každý - peníze. Zabíjením velkých afrických zvířat, kytovců a ryb si pytláci přijdou na slušný balík peněz. Divím se, že je při každé útratě netrápí svědomí, že připravili svět o jednoho nádherného živočicha. Například populace nosorožců klesla na několik tisíc kusů také proto, že na černém trhu se za roh tohoto tlustokožce platí až sto tisíc dolarů. Podle odhadů se stane ročně obětí pytláků na 40 tisíc slonů, z nichž získají dvě stě tisíc tun slonoviny. Její kilogram se prodává za tisíc dolarů. Ilegální obchod se zvířaty se snaží státy upravováním zákonů zastavit. I přesto padne za oběť řada plazů, obojživelníků a ptáků .Pytláci si přijdou na 1miliardu dolarů. Početní stavy mnoha druhů ryb se radikálně snížili kvůli nadměrnému výlovu. To je také osud tuňáka obecného, který je výchozí surovinou pro tvorbu suši. Komise pro ochranu tuňáka stanovila v případě tuňáka obecného kvótu výlovu na úrovni 13 500 tun ročně, což je o třetinu méně než loni. Tato kvóta
platí od roku 2010 .
Obrázek 6: Černý trh
Obrázek 5: Ulovená gorilí rodina
11
1.3 Národní parky Národní parky jsou rozsáhlá území, na jejichž ploše se nacházejí oblasti nenarušené člověkem. Rostliny, živočichové i neživá příroda má v národním parku velký význam. Jejich území je členěno do tří zón, z čehož je nejpřísnější režim v první zóně. Návštěvníci se smí pohybovat pouze po vyznačených stezkách a nesmí jakkoli narušovat krajinu. Národní park je samostatný správný orgán .
1.3.1 Národní parky v Česku V České republice jsou vyhlášeny čtyři národní parky a to : •
KRNAP –krkonošský národní park
•
NP Podyjí- jediný vyhlášený park na Moravě
•
NP Šumava
•
NP České Švýcarsko – okres Děčín
1.3.2 Šest nejunikátnějších národních parků světa •
Yellowstonský národní park (USA) - nejstarší park založen v roce 1872. Největší „atrakcí“ zde jsou vybuchující gejzíry, tento park byl inspirací pro zakládání dalších NP
•
NP Serengeti (Tanzanie) - existuje od roku 1951 a je zde možné spatřit lvi, slony, buvoly, levharty, nosorožce a spoustu dalších zvířat či rostlin
•
NP Galapády (Ekvádor) - inspiroval Charlese Darwina k evoluční teorii. I dnes je zde možné vidět evoluci na Darwinových pěnkavách na vlastní oči.
•
NP Velká útesová bariéra (Austrálie) - největší korálový útes na světě. Žije tu asi 5000 druhů mlžů, 1500 druhů ryb, 30 druhů kytovců a 6 druhů mořských želv. Založen v roce 1975.
•
NP Bwindy (Uganda) - vyhlášen v roce 1991, je typický ochranou poloviny celosvětové populace horských goril, 120 druhů savců, 346 druhů ptáků, 202 druhů motýlů, 160 druhů stromů a stovku kapradin.
12
•
Los Glaciares ( Argentina) – založen v roce 1937 na ochranu patagonských ledovců
Obrázek 7: Yellowstonský národní park
13
2 Organizace 2.1 CITES Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy divoké flóry a fauny. Je součástí programu OSN a hraje důležitou roli v kontrole obchodu s faunou a flórou. Tato úmluva vznikla v roce 1973 a od roku 1992 je jejím členem i Česká republika. Více než 177 zemí se zavázalo tím, že budou kontrolovat obchod s ohroženými druhy zvířat a rostlin a také jejich převozy přes hranice.
Obrázek 8 : Logo CITES
2.2 EEP Evropský záchovný program evropských zoologických zahrad, který je zaměřen na světovou ochranu
fauny. Vznikl v Německu v roce 1985 jeho podstatou je
spolupráce při záchraně některých ohrožených druhů a jejich rozšiřování mezi zoologické zahrady.
Obrázek 9: Logo EEP
14
2.3 WWF Světový fond na ochranu přírody
je celosvětová organizace a jedna
z nejrespektovanějších a největších nezávislých organizacích pro ochranu. Byla založena v roce 1961 ve Švýcarsku. Jejím „posláním“ je zastavit zhoršování přírodního prostředí, ochránit většinu druhů zvířat a rostlin a zajistit využívání obnovitelných zdrojů. Logem této organizace je panda, právě zvíře kriticky ohroženo. Toto logo jistě všichni známe ze zoologických zahrad.
Obrázek 10: Logo WWF
2.4 Greenpeace Nezávislá organizace, která se snaží změnit postoje a chování k životnímu prostředí. Snaží se ochránit naše oceány, vytvořit mořské rezervace a zabránit krutému a ničivému rybolovu. Řeší příčiny konfliktu a vyzývá k odstranění jaderných zbraní. Byla založena v roce 1971 a nyní je přítomna ve 40 zemích po celém světě. Aby si uchovala nezávislost nepřijímá státní ani firemní dotace spoléhá se na dary jednotlivců. Česká pobočka Greenpeace vznikla v roce 1992.
Obrázek 11: Logo Greenpeace
15
2.5 Svoboda zvířat Celostátní nezisková organizace pro ochranu zvířat. Snaží se měnit vztah lidí k zvířatům. Snaží se o zlepšení životních podmínek zvířat. Jejich hlavní činností je změnit náš pohled na zvířata jako na tvory, kteří mají hodnotu sami o sobě.
Obrázek 12 : Logo Svobody zvířat
16
3 Ohrožené druhy rostlin Čím dál více přibývá rostlin, které patří mezi ohrožené druhy. Buďto z důvodu ničení a znečišťování prostředí nebo kácením lesů a rozoráváním mezí. Vybrala jsem několik nejohroženějších rostlin u nás a také ve světě.
3.1 Bařička přímořská 3.1.1 Popis Pochází z čeledi baříčkovitých. Je to 55 centimetrů vysoká jednodomá rostlina se silným oddenkem. Její květy rostou v klasu který obsahuje až 50 květů. Květ má šest bílých lístků
. Obrázek 13 : Pupeny bařičky přímořské
3.1.2 Rozšíření ve světě Je to častá přímořská květina vyskytujíce se v severní Evropě ,Asii, Grónsku ,v Jižní Americe a Mexiku.
3.1.3 Rozšíření v ČR V České Republice je to extrémně vzácný a kriticky ohrožený druh . Ve 20.století se vyskytoval na severozápadě Čech a na Jižní Moravě. Po devastaci této krajiny se myslelo, že definitivně zmizel z naší krajiny. Až v roce 2000 byli spatřeny 3 jedinci v národní přírodní rezervaci Slanisko u Nesytu. A dnes ji můžete najít u břehů jezera Neziderského.
3.2 Zvonek jesenický 3.2.1 Popis Je kriticky ohrožená vytrvalá bylina z čeledi zvonkovitých. Roste v oblastech okolo Hrubého Jeseníku. 17
Považoval se za poddruh zvonku českého ovšem dnes je to samostatný druh. Jeho květy jsou malé fialové barvy a tvaru zvonku. Listy jsou přízemní stále zelené.
Obrázek 14: Zvonek jesenický
3.2.2 Ohrožení Dnes je jeho stav stabilizovaný ale v 20. a 70. letech byl na pokraji vyhubení. Nyní může být ohrožený může být pouze lyžaři a turisty, kteří se pohybují mimo vyznačené stezky. Je zakázáno jej trhat, vykopávat a jinak poničovat. Je zařazen v červeném seznamu IUCN. A patři do bernské úmluvy o ochraně volně žijících rostlin. Území na kterém roste patří do chráněno území Natura 2000.
Obrázek 15: Mapa se znázorněním výskytu zvonku jesenického
18
4 Ohrožené druhy zvířat Ničení a znečišťování přírody, lov a změna klimatu, to všechno vede k vyhubení a vymírání živočichů na naší planetě. Je velmi smutné, že si to člověk uvědomuje až teď „za pět minut dvanáct“. Vlk, plejtvák obrovský, sysel, netopýr, tygr, lední medvěd, orangutan a další známá i neznámá zvířata jsou uvedená v červené knize ohrožených zvířat. Nyní vám některé z těchto druhů představím blíže.
4.1 Panda veliká Latinsky Ailuropoda melanoleuca (doslovně přeloženo jako: kočičí stopa černá a bílá). Malými dětmi označována jako „velký černobílý medvěd“. Je savec pocházející z Číny, žije v hornatých oblastech a od 20. století je považována jako Čínský státní symbol. Bohužel tento až 160kg vážící medvěd patří mezi nejvíce ohrožená zvířata planety. V následujících odstavcích si můžete přečíst proč je tomu tak, ale také spoustu zajímavostí o tomto roztomilém zvířeti.
Obrázek 16:Panda velká ve svém přirozeném prostředí
4.1.1 Jak zamotat hlavu vědcům ? S touto otázkou si skvěle poradila panda. Na pohled vypadá jako krásný černobílý medvěd. Přitom se od medvědů svým způsobem života liší. Medvědi se až na nějakou tu malou výjimku živý výhradně masem, kdežto panda se živí pouze rostlinou 19
potravou a to výhradně bambusem. Z tohoto důvodu přírodovědci nevěděli do jaké čeledi pandu zařadit. Jednu dobu byla i se svou kolegyní pandou červenou zařazena do kategorie medvědů, později ji přeřadili do šelem medvídkovitých a poté, aby toho nebylo málo, jí vytvořili samostatnou čeleď. A jak to nakonec dopadlo? Genetické a srovnávací testy rozhodli: obě pandy byly oficiálně prohlášeny za medvědy
4.1.2 Bambus (potrava a zároveň zkáza) Pandy naší planetu obývají již tři milióny let. Jak už jsme si řekli pandy pocházejí z Číny. Před třemi milióny lety byli v Číně rozsáhlé bambusové lesy. Zvířat, které by se živili bambusem bylo málo a tak se není čemu divit, že se pandy „rozhodli“ právě pro tuto tak dostupnou potravu. Ovšem tato přílišná specializace jim nakonec byla osudnou. Ústup bambusových lesů způsobený změnou klimatu, dále pak vypalování rozsáhlých území tohoto porostu pro získání půdy dostal pandy na kraj vyhynutí. Jejich domov je dnes rozložen na několik od sebe vzdálených ostrůvcích lesa. A díky
tomu
nejsou
schopni
se
setkávat
se
svými
nepříbuznými
jedinci.
Obrázek 17: Panda velká má velký apetit
4.1.3 Úbytek pandích miminek Setkání samce a samice v říji můžeme považovat pouze za šťastnou náhodu. Zaprvé proto, že je populace pand tak nízký, zadruhé, dostat se z jednoho lesíka do druhého ve správném čase je takřka nemožné.
20
Rozmnožování pand je také velmi pomale. Samice rodí pouze jedno mládě a ne vždy je matka schopna se o mládě postarat.
Obrázek 18: Mládě pandy - hrajeme si na schovávanou
4.1.4 Záchranný program Ohrožení pand je tak vážné, že čínská vláda poskytuje organizacím, které se snaží pandy zachránit nemalé finanční prostředky. Velkým úspěchem bylo vybudování výzkumných chovných stanic. Ty se zpočátku starali pouze o odložená mláďata, ale nakonec začali spolu se světovými zoologickými zahradami rozvíjet program na odchov pand a jejich rozmnožování. Bohužel se pandy odmítaly v zajetí množit. Dokonce došlo i na promítání páření divoce žijících pand pro povzbuzení samců. Všechno marné. Nakonec se ukázalo jako nejúspěšnější řešení umělé oplodnění samic. Díky němu se v roce 2003 narodilo a přežilo 16 pandích mláďat a v roce 2006 už dokonce 30 mláďat. Otázkou zůstává jak dopadne přežití ve volné přírodě.
Obrázek 19: Panda velká ve svém živlu
21
4.2 Tapíři Kdysi žilo na naší planetě pět set druhů lichokopytníků. Dnes jich zbývá pouze patnáct a mezi ně patří i tapíři. Nesmělí býložravci, blízcí příbuzní koňů a nosorožců. Nikdo neví kolik jich na planetě Zemi žije ve volné přírodě. Faktem je, že tapír horský byl prakticky vyhuben a tapír čabrakový je kriticky ohroženým druhem.
4.2.1 Obecně Tapír je plachý, samotářský, velký asi jako malý býček s kopyty a krátkým chobůtkem, který je pohyblivý a slouží pro průzkum okolí a trhání potravy. Žije na území deštných lesů Jižní Ameriky (tapír jihoamerický, středoamerický a horský) a v jihovýchodní Asii (tapír čabrakový). I přes těžkopádný vzhled jsou tapíři dobří běžci, potápěči a plavci. Samice rodí jen jedno mládě, které má pruhy jako divoké sele. Na zadních nohou mají tři prsty a na předních čtyři. Evropa se dozvěděla o tapírovi od mořeplavců, kteří navštívili Ameriku v 16.století. Byl popisován jako kříženec koně a slona.
4.2.2 Tapír jihoamerický Latinsky Tapirus terrestris obývá především oblast amazonských deštných lesů, je vysoký 110 centimetrů a váží okolo 250 kilogramů. Má hnědočernou hlavu, hřbet a boky avšak jeho břišní část je světlá až bělavá.
Obrázek 20:Tapír jihoamerický
22
4.2.3 Tapír horský Výrazně menší, štíhlejší, údajně i nejhezčí a určitě nejvzácnější je třetí druh tapírů tohoto kontinentu – tapír horský (Tapirus pinchaqu). Je téměř vyhuben. Ví se o něm velmi málo. Obývá husté horské lesy až k hranici 1700 m n. m. Je rezavohnědý, má jemnější a hustší srst, která ho chrání před chladem, a bílé pysky.
Obrázek 21: Tapír horský s mládětem
4.2.4 Tapír čabrakový Je poslední a také nejohroženější. Přes den se povaluje pod stromy a za potravou vyráží až o setmění. Žijí v tropických a subtropických lesích jihovýchodní Asie a to konkrétně v Malajsku a Siamu. Dospělý jedinec dorůstá délky až dvou a půl metru. Jeho tlustá kůže je porostlá černobílou srstí. Samci si své území velmi hlídají a k samicím přistupují jen na pár dní a to v době páření. Samice je březí 13 měsíců a rodí obvykle jedno mládě.
4.2.5 Ohrožení Americké tapíry ohrožují velké jihoamerické kočkovité šelmy, jaguáři a pumy, krokodýli a také lidé, kteří je loví od nepaměti pro maso a kůži. Ale nejvíce je ohrožuje ubývající vhodné životní prostředí.
Obrázek 22:Tapír čabrakový
23
4.3 Neznámí a na pokraji vyhynutí Na záchranu krásných roztomilých zvířátek lidé věnují spoustu peněz a času. Ovšem nesmíme zapomenout na zvířata, která neladí našemu oku a vynasnažit se pomoci i těm ne moc „hezkým“. Chránit se musí všechny druhy, protože každý z nich má v přírodě důležitou roli.
4.3.1 Rypouš lysý Svraštělá lysá kůže, malé oči a dva velké, vyčnívající zuby, tento ne moc známý a hezký jihoafrický hlodavec má na tak malého tvora velmi pozoruhodné vlastnosti. Dožívá se až dvaceti let, nemá kontrolu nad svou tělesnou teplotou a především necítí bolest. Žije v podzemních koloniích o počtu až 100 jedinců. Jejich důmyslný systém chodeb, hnízd a spižíren připomíná mraveniště. Lidé a organizace mu neposkytují takovou pozornost jaké by si tento savec zasloužil. Proto je dnes na pokraji vyhynutí.
Obrázek 23: Rypouš lysí
4.3.2 Bércoun žlutohřbetý Bizardní savec s krátkým špičatým chobůtkem je i přes menší vzrůst příbuzný slona. Jeho přirozené prostředí mizí a proto je jeho přežití ohroženo. Posledních 10-20 tisíc jedinců přežívá ve východní Keni.
Obrázek 24 :Bércoun žlutohřbetý
24
4.3.3 Paježura Zvířátko, které mi na první pohled připomíná „buřt propíchaný párátky“, patří mezi nejohroženější savce vůbec. Nejen díky tomu, že se jeho přirozené prostředí zmenšuje, ale především proto, že jeho maso je považováno za pochoutku.
Obrázek 25: Paježura
4.3.4 Ksukol ocasatý Ježatá srst, vykulené oči a rozpláclý nos. Přesná charakteristika ksokula jehož populace žijí v deštných lesích Madagaskaru. Jejich počet velmi rychle klesá v přírodě přežívá pouhých 10 tisíc jedinců. A v světových ZOO žije pouze několik desítek jedince tohoto nočních tvora.
Obrázek 26: Ksukol ocasatý
25
4.3.5 Kapustňák širokonosý Přezdívaný „mořská kráva“ chováním a vzhledem připomíná slona. Je ovšem velmi ohrožen. jejich populaci v Karibiku ohrožuje nadměrný rybolov a lodní doprava. Podle odhadů jich dnes žije jen dva a půl tisíce.
Obrázek 27: Kapustňák širokonosý
4.3.6 Člunozubec africký Pták s opravdu velkým zobákem (a šibalským pohledem) žije v afrických bažinách. Tento vcelku „líný“ živočich zůstává často bez hnutí, pohybuje se pomalu, pokud k tomu není donucen, nelétá, i když to umí. V jižním Súdánu, kde člunozubec hnízdí, probíhá vysoušení bažin. Jeho přirozené prostředí se stále zmenšuje. V přírodě zůstává již pouhých 5-8 tisíc jedinců.
Obrázek 28: Člunozubec africký
26
4.3.7 Axolotl mexický Obojživelník, který dorůstá váhy až 300 gramů. Jelikož jeho larvy neprovádějí metamorfózu je omezen na vodní prostředí. Je schopen obnovovat utržené části těla. V Mexiku byl vyhlášenou kulinářskou pochoutkou. A dnes se vyskytuje jen v jezeře Xochimilco a to v počtu 25 jedinců na dva a půl kilometru čtverečním. Je považován za kriticky ohrožený druh.
. Obrázek 29: Axolotl mexický
27
5 Plzeň Nyní vás seznámím s krásami města Plzně, o kterých možná ani nevíte.
5.1 Zvláště chráněná území Málokdo ví o tom, že na území Plzně se vyskytuje šest zvláště chráněných území. ZCHÚ jsou části přírody, které jsou z přírodovědného a estetického hlediska něčím významné nebo jedinečné. Pro nás je velice důležité tato území chránit pro další generace. Proto zde platí zpřísněné podmínky pro turistiku, lesní i vodní hospodářství apod.
5.1.1 Přírodní rezervace Kamenný rybník Leží 150 metrů východně od silnice Plzeň-Záluží u Kamenného rybníka. Byla vyhlášena v roce 1953 pro ochranu zdejších rašelinišť, flóry a fauny a také zbytků slatinových luk. Vyskytují se zde vzácné druhy rostlin. Rezervace je v nebezpečí už tím, že leží v bezprostřední blízkosti města Plzně.
Obrázek 30 : Kamenný rybník
5.1.2 Přírodní rezervace Petrovka Byla vyhlášená v roce 1988 v údolí Boleveckého potoka s borovicovými porosty. Důvodem pro založení byla ochrana zdejších rašelinišť, vlhkých luk, lužních olšin, rákosin a vysokých ostřic s výskytem mnoha vzácných a ohrožených druhů například kyrej vrbice. Velká chyba pro chod rezervace bylo vystavění chatek při okraji rezervace.
28
5.1.3 Přírodní rezervace Zabělá Jedna z nejmladších chráněných území v Plzni vznikla roku 1998 u příměstské části Bukovec při pravém břehu řeky Berounky. Důvodem ochrany je zachování přírodního porostu. Ještě v polovině dvacátého století se zde vyskytoval tetřev hlušec a rostla lilie zlatohlávek. Velmi doporučuji naučnou stezku, která se táhne touto krajinou.
5.1.4 Přírodní památka Čertova kazatelna Je to část přírodního svahu nad údolní nivou řeky Mže. Je to skalní útvar který vytváří
„skalní okna,římsy a kulisy“. Tato přírodní památka je ohrožena emisemi
z plzeňské průmyslové části a také vytvářením černých skládek.
Obrázek 31: Čertova kazatelna
5.1.5 Přírodní památka Doubí Byla zřízena v roce 1998 severně od města Plzně u bezejmenného potoka v nadmořské výšce 390 m.n.m.. Vyskytují se zde vzácné druhy hmyzu a duby staré dvě stě let.
5.1.6 Přírodní památka Kopeckého pramen Leží na západním okraji městské části Lochotín v areálu městské nemocnice PRIVAMED. Na tomto území pramení minerální pramen,
který se zde využíval
k léčení.
5.2 Přírodní parky Slouží k ochraně krajiny ať už z hlediska přírodopisného nebo historického. A snaží se zachovat její původní ráz. Na území města Plzně se nachází část PP Horní Berounka, který se táhne okolo řeky Berounky. Od kostela svatého Jiří až k okresu Rokycany. Důvodem je ochrana kaňonovitého údolí řeky s krásným přírodním prostředím.
29
Obrázek 3210: Mapa přírodního parku horní Berounka
Obrázek 33 : Tok řeky Berounky
30
Závěr Při zpracování tohoto tématu jsem se dozvěděla spoustu nových informací a naučila jsem se je lépe zpracovávat. Popravdě jsem se na začátku bála, ale nakonec mě tahle práce bavila a šla mi pěkně od ruky, přesto si ale myslím že se moje práce v příštích letech využívat nebude. Ráda bych poděkovala paní učitelce Kepkové, která mi umožnila výběr tohoto téma a poskytla mi potřebné publikace na zpracování. Doufám, že i Vy jste se dozvěděli co nejvíce nových informací, a že se stejně jako já zamyslíte nad tímto problémem.
31
Seznam použité literatury a zdrojů informací Knihy a publikace 1. Životní prostředí – praktický rádce 3. vydalo statutární město Plzeň 2. Danuše Kvasničková – Základy ekologie – nakladatelství SPN 3. Heinz Kourim -Ochrana zvířat
Elektronické zdroje 1. www.wikipedia.cz 2. www.osel.cz 3. www.zivotniprostredi.webgarden.cz 4. www.naseadresa.cz 5. www.navajo.cz
32
