OffshoreNews.cz. Užití britských společností. pro daňové plánování. zahraniční obchod

OffshoreNews.cz

Užití britských společností pro daňové plánování a zahraniční obchod

 Copyright 1996-2014 OffshoreNews.cz. Všechna práva vyhrazena. www.offshorenews.cz

Užití britských společností pro daňové plánování a zahraniční obchod Všeobecné informace Spojené království Velké Británie a Severního Irska leží v severozápadní Evropě na Britském souostroví a Normanských ostrovech. Součástí Spojeného království je oficiálně i řada dalších území po celém světě, například v Karibiku Montserrat, Britské Panenské ostrovy, Bermudy, v Oceánii Pitcairnovy ostrovy, v Atlantickém oceánu Svatá Helena, ostrovy Ascension, Trista de Cunha a desítka dalších. Největší část země leží na ostrově Velká Británie a v severovýchodní části ostrova Irsko. Povrch Velké Británie klesá od severu k jihu, pobřeží je členité. Podnebí je tu mírné oceánské, ostrovy na severu jsou velmi deštivé. V zemi se nachází řada chráněných území, mj. Lake District, Snowdonia a další. Jedná se o stát s vyspělým hospodářstvím a vysokou životní úrovní. Turisticky přitažlivé je nejen hlavní město Londýn s řadou známých pamětihodností (Parlament s Big Benem, Tower Bridge aj.), ale i Skotsko s nádhernou přírodou, řada historií dýchajících hradů ve Walesu nebo megalitické památky (Stonehenge). Velká Británie má rozlohu 244.820 km2 obývá přibližně 59.647.000 obyvatel. Hlavním městem je kosmopolitní město Londýn, který je domovem pro téměř 8 milionů obyvatel. Druhým největším městem je Birmingham s více než 1 milionem obyvatel. Užívanou měnou je Britská libra (GBP). Úředním jazykem je Angličtina. Národnostní složení Británie představuje: Angličané (80 %), Skotové (10 %), Irové (3 %), Walesané (2 %), Asiaté (3 %). Mezi hlavní náboženské směry a víry patří: anglikáni (38 %), římsko katolíci (21 %), presbyteriáni (14 %), muslimové (11 %) Základní geografická data Celkem rozloha: Celkem pevnina: Celkem vodní plocha:

244.820 km2 241.590 km2 3.230 km2

Nejnižší místo: Nejvyšší místo:

Fenland -4 m Ben Nevis 1,343 m

Délka hranice: Hraniční země: Délka pobřeží:

360 km Irsko 360 km 12.429 km

Podíl orné půdy: Podíl obdělávané půdy: Podíl pastvin: Podíl lesů: Ostatní půda: Zavlažovaná půda:

25,00 % 0,00 % 46,00 % 10,00 % 19,00 % 1.080 km2

 Copyright 1996-2014 OffshoreNews.cz. Všechna práva vyhrazena. www.offshorenes.cz

Ústřední orgány Velké Británie Spojené království je monarchie, v jejímž čele stojí král nebo královna. V stávající době je jím Královna. V praxi tomu je tak, že panovník panuje, ale nevládne. Ve Spojeném království vládne jménem panovníka vláda Jeho nebo Její Výsosti, která je orgánem ministrů, kteří jsou vedoucími členy té politické strany, kterou voliči zvolili, a kteří jsou odpovědni parlamentu. Jako hlava státu je král či královna informována o všech aspektech života v zemi a tyto záležitostí jsou s ním nebo s ní konzultovány. Na radu ministrů provádí panovník určité významné úkony vlády. Panovník je centrem obřadního života v zemi a na základě starobylé tradice i vůdcem společnosti. Ke královským povinnostem patří každoroční návštěvy mnoha míst Spojeného království, jejichž účelem je inaugurace vědeckých, průmyslových, uměleckých a charitativních děl celostátního významu; státní návštěvy zahraničních zemí; a navštěvování dalších zemí Britského společenství národů, v jejichž čele král či královna stojí. V Severním Irsku je zástupcem panovníka guvernér. Parlament Spojené království je unitárním státem, nikoli federálním. Všechny čtyři země tvořící Spojené království jsou zastoupeny v parlamentu ve Westminsteru (v Londýně), který je vrcholným legislativním orgánem v království. Parlament tvoří panovník, Sněmovna lordů a Dolní sněmovna. Panovník formálně svolává a rozpouští parlament a obvykle otevírá každé nové výroční zasedání proslovem pronášeným z trůnu. Sněmovna lordů je složena z dědičných a doživotních peerů a peerek včetně lordů znalých práva, kteří byli určeni, aby se věnovali soudním povinnostem Sněmovny, dále z arcibiskupů z Canterbury a Yorku, londýnského, durhamského a winchesterského biskupa a 21 starších biskupů anglikánské církve. Hlavní funkcí Sněmovny lordů je shromáždit rozsáhlé zkušenosti jejích členů a využít je v zákonodárném procesu. Dolní sněmovna se skládá z 630 členů pobírajících plat, kteří byli zvoleni maximálně na pět let na základě všeobecného volebního práva dospělých. Každý člen Dolní sněmovny zastupuje svůj volební obvod (což jsou oblasti, do nichž je Spojené království rozděleno pro volební účely) a drží si své křeslo po celou dobu trvání parlamentu. Konečnou pravomoc při vytváření zákonů má Dolní sněmovna. Do šlechtického stavu je možno být povýšen panovníkem na radu ministerského předsedy, vůdce vládnoucí strany. Členové Dolní sněmovny jsou voleni buď ve všeobecných volbách, kdy se vybírají kandidáti na všechna křesla, nebo v doplňujících volbách konajících se ve chvíli, kdy se mezi všeobecnými volbami uprázdní některé křeslo z důvodu úmrtí nebo rezignace člena sněmovny. Všeobecné volby se musí konat každých pět let, mohou se konat i dříve než po uplynutí pětileté lhůty. Strana, která získá dostatečný počet křesel ve všeobecných volbách, aby měla většinu hlasů v Dolní sněmovně, sestaví vládu; její vedoucí činitelé jsou vybráni ministerským předsedou na místa ministrů. Strana, která získá druhý největší počet křesel, se stane oficiálně opozicí. Předseda Dolní sněmovny, navržený vládou po konzultacích s opozicí, je členem parlamentu, který je přijatelný pro všechny názorové skupiny ve sněmovně. Vyžaduje se od něj, aby byl při vykonávání svých povinností nestranný, a obvykle nesmí hlasovat. Sněmovně lordů předsedá lord kancléř, který má však menší pravomoci než předseda Dolní sněmovny. Kabinet a ministři Ministři jsou jmenováni králem nebo královnou na radu ministerského předsedy. Hodnostně nejvyšší ministři vytvářejí vládní kabinet, který pod vedením ministerského předsedy pravidelně zasedá, aby rozhodoval o vládní politice v nejdůležitějších záležitostech. Za  Copyright 1996-2014 OffshoreNews.cz. Všechna práva vyhrazena. www.offshorenes.cz

veškerá rozhodnutí kabinetu jsou ministři kolektivně odpovědni parlamentu; jednotliví ministři jsou odpovědni parlamentu za práci svých ministerstev. Trestní soudy Trestní soudy v Anglii a Walesu jsou dvojího druhu: -

-

nižší soudy, které projednávají méně závažné trestné činy. Tyto soudy se obvykle skládají ze dvou až sedmi neplacených soudců bez právnického vzdělání, kterým se říká smírčí soudci, ale v některých velkých městech soudí placení smírčí soudci právníci. korunní soudy, které projednávají všechny trestné činy, které převyšují pravomoc soudů nižších. U těchto soudů zasedají soudci vrchního soudu, obvodního soudu a nižší soudci.

Ve Skotsku jsou méně závažné případy projednávány bez poroty v soudech hrabství, hlavních místních soudech s pravomocí ve věcech trestních, a smírčích a okresních soudech. Závažnější případy se projednávají před porotou v soudech hrabství. Nejvyšším soudem ve věcech trestních je vrchní soud, kde se případy projednávají před soudcem a porotou. Odvolání ve věcech trestních se v Anglii a Walesu projednává před Korunním soudem, vrchním soudem, trestním kolegiem Nejvyššího odvolacího soudu, v některých případech, které v sobě obsahují právní hlediska všeobecného veřejného významu, i před Sněmovnou lordů. Ve Skotsku se odvolání projednávají třemi nebo více soudci vrchního soudu, odvolání ke Sněmovně lordů zde neexistuje. Občanské soudy Hlavními soudy s pravomocí ve věcech občanského práva v Anglii a Walesu jsou: -

nižší soudy, které mají omezenou soudní pravomoc, která se hlavně vztahuje na projednávání domácích sporů soudy hrabství, před kterými se projednávají běžné občanskoprávní žaloby vrchní soudy, před kterými se projednávají závažnější případy. Vrchní soud se dělí na Královský soud, rodinný soud a soud Lorda kancléře.

Historie země Kolem r. 300 př. Kr. se na Britských ostrovech usadili Keltové, kteří vytvořili několik kmenových království. Od poloviny 1. století po Kr. až do začátku 5. století si činili nárok na Británii Římané. Na ostrov přišly potom z pevniny germánské kmeny Anglů, Sasů a Jutů. Po krvavých bojích s domácím keltským obyvatelstvem založily v centrálních a východních oblastech Anglie sedm království: Kent, Sussex, Essex, Wessex, East Anglia, Mercia a Northumbria. V rámci svého sjednocovacího úsilí získal vládu nad anglosaskými zeměmi Alfréd Veliký, král Wessexu (871 - 899). Alfréd a jeho nástupci úspěšně odolávali útokům Dánů až do r. 1016, kdy se dánskému králi Knutovi Velikému nakonec podařilo Anglii obsadit. Jeho nástupci, kteří usilovali o národní království, se však vzdali myšlenky začlenit Anglii do skandinávské říše. V r. 1066 přistál na jižním pobřeží Anglie normandský princ Vilém Dobyvatel a po vítězství nad anglosaským Haroldem II. u Hastingu převzal moc. V r. 1086 dal Vilém sestavit Doomesday Book, soupis pozemkového majetku, který umožňoval přesný výběr daní. Po


Vilémově smrti nastoupil na anglický trůn jeho syn Jindřich I. V r. 1154- 1399 si upevnil vládnoucí postavení rod Anjouovců-Plantagenetovců. Jindřich II. Plantagenet (1154 až 1189) vládl i nad západní a jihozápadní Francií a byl nejmocnějším vazalem francouzského krále. V r. 1171 dobyl Irsko a rozšířil svou lenní pravomoc i na Skotsko a Wales. Po jeho smrti za vlády Richarda I. Lví srdce (1189-1199) a Jana Bezzemka (1199 až 1216) začaly rozpory mezi králem a šlechtou a vyostřily se vztahy k Francii, což vyústilo do vypuknutí stoleté války. V r. 1215 si šlechta vynutila vydání listiny Magna charta liberatum, omezující královu moc ve prospěch šlechty a měšťanů. Stoletá válka Král Eduard III. uplatňoval svůj dědický nárok na francouzský trůn. Mezi Anglií a Francií vypukla v r. 1339 válka. V parlamentu se představitelé měst a šlechty spojili do Dolní sněmovny (House of Commons), která se oddělila od Horní sněmovny (House of Lords). V r. 1455 vypukly boje o následnictví trůnu mezi rodem Yorků a Lancasterů. Spory ukončil až Jindřich VII. (1485 až 1509) z rodu Tudorovců tím, že porazil Richarda III. Vláda rodu Tudorovců Za vlády Jindřicha VIII. (1491-1547) došlo k rozkolu s Římem, v r. 1534 král vytvořil nezávislou státní církev a sám se stal jejím nejvyšším představitelem. Po Jindřichově smrti nastoupil na trůn devítiletý syn Eduard VI. Vládl však vévoda ze Sommersetu a od r. 1549 vévoda z Northumberlandu. V tomtéž roce byl zaveden věroučný základ anglikánské církve Common Prayer Book. Po Eduardovi se stala královnou jeho sestra Marie Tudorovna. Marně se pokoušela o návrat svého království ke katolicismu. Po její smrti v roce 1558 se Francie neúspěšně pokusila dosadit na anglický trůn dceru skotského krále a po uzavření manželství francouzskou královnu Marii Stuartovnu. Královnou Anglie se stala Alžběta I., dcera Jindřicha VIII. a Anny Boleynové. Alžběta I. v r. 1599 restaurovala státní církev, kterou založil její otec. Období její vlády (do r. 1603), tzv. alžbětinské období, bylo epochou kulturního rozkvětu. Rozvíjel se i obchod a mořeplavba. V r. 1584 byla založena Virginie jako první britská kolonie v Severní Americe, v r. 1600 vznikla Východoindická společnost. Občanská válka za vlády Stuartovců V r. 1603 nastoupil na trůn Jakub VI. Skotský, syn Marie Stuartovny, jako Jakub I. Vyznával "Bohem daná práva královské moci" a od r. 1625 vládl jako absolutistický panovník, čímž se dostal do konfliktu s parlamentem. Jeho syn Karel I. (1625-1649) pokračoval v tomto způsobu vlády a rok po svém nástupu na trůn rozpustil parlament. Rozpory mezi parlamentem a králem přerostly do občanské války. Parlamentní strana získala v osobě Olivera Cromwella nadaného vojevůdce a populárního politika. Se svou parlamentní armádou zvítězil v r. 1644 až 1645 nad přívrženci krále a Karel I. musel odejít do Skotska. O rok později ho však Skoti vydali parlamentu a v r. 1649 ho za velezradu popravili. V Anglii byla vyhlášena republika, do jejího čela se postavil Oliver Cromwell se státní radou, čítající 41 členů. V r. 1653 Cromwell rozpustil parlament a jmenoval se lordem protektorem Anglie, Skotska a Irska. Po jeho smrti v r. 1658 byl v této funkci jeho syn ještě další rok, ale potom parlament povolal Stuartovce zpět. V r. 1660 nastoupil na trůn syn Karla I. Karel II. Po něm v r. 1685 jeho bratr Jakub II. Parlament se však zanedlouho postavil proti jeho absolutistickým tendencím a povolal na pomoc jeho synovce a zetě Viléma Oranžského. V r. 1688 přistál Vilém v Anglii a Jakub utekl do Francie. Vilém Oranžský přijal jako Vilém III. anglickou korunu, v dokumentu Bill of Rights uznal účast parlamentu na moci a Anglie s Nizozemskem vytvořily personální unii.


Přeměna Anglie ve světovou velmoc V pol. 17. stol. se v politickém životě Anglie vytvořily dvě výrazně odlišné strany - strana toryů, která byla zásadním odpůrcem republiky, a strana whigů, kteří se snažili omezit královskou moc. Po smrti bezdětné královny Anny (1702-1714) vznikla personální unie s hannoverským kurfiřtstvím. Král Jiří I. (hannoverský kurfiřt) však přenechal výkon moci kabinetu, v jehož čele stál v letech 1721-1742 jako vedoucí ministr Robert Walpole. R. 1755 znovu vypukla válka proti tradičnímu nepříteli Francii a anglickému ministrovi zahraničních věcí Wiliamovi Pittovi st. se podařilo dosáhnout, že Francouzi vydali Kanadu a tím i celý severoamerický kontinent. Zároveň Angličané dobyli i francouzská území v jižní Indii. Pařížský mír z r. 1763 potvrdil anglické vlastnictví v Kanadě a Indii. Anglie kromě toho získala Senegal a některé karibské ostrovy. Ostrovní říše ovládala v té době veliká území Indie a Severní Ameriky. V r. 1793 se však musela Velká Británie smířit se ztrátou severoamerických kolonií (s výjimkou Kanady) a uznat jejich nezávislost. Další krizi v zemi vyvolaly následky průmyslové revoluce a vypuknutí Francouzské revoluce. Ve Velké Británii vznikla řada radikálních organizací a ve velkých průmyslových centrech vypukly nepokoje. Vláda se snažila situaci zvládnout pomocí zákonů a sankci a upevnit moc před nadcházejícím bojem proti francouzské expanzi. Ve čtyřech koaličních válkách bojovala Anglie po boku svých spojenců proti Napoleonovým armádám a v r. 1805 v bitvě u Trafalgaru porazila spojené francouzskošpanělské loďstvo. Napoleonova kontinentální blokáda Británie nedosáhla svého cíle. Průmyslová revoluce V tomto období (1750-1850) proběhla ve Velké Británii průmyslová revoluce, kterou provázel enormní růst počtu obyvatelstva. Rozvoj výroby a obchodu, nové technické objevy a jejich uplatnění v mechanizované velkovýrobě změnily životní podmínky v Británii. Modernizace a racionalizace zemědělství způsobily i hromadný odchod venkovského obyvatelstva do měst. Rozšíření britského textilního průmyslu a jeho technologický pokrok zlikvidovaly domáckou výrobu a v průmyslových centrech vznikly velké továrny. Vláda přistupovala k rozvoji průmyslu liberálně (na základě zásady laissez faire), takže se v pravidelných intervalech opakovaly krize z nadvýroby, které měly za následek bankroty a masovou nezaměstnanost. Nelidské průvodní jevy rychlého rozvoje kapitalistických ekonomických vztahů byly příčinou množících se stávek a dělnických nepokojů, které si v pol. 19. století vynutily první pokusy o uskutečňování státní sociální politiky. V r. 1850 byl zaveden desetihodinový pracovní den. Po parlamentní reformě z r. 1832 se podařilo finanční aristokracii prosadit svůj vliv proti vlivu stavovské aristokracie. Sociálně nižší vrstvy obyvatelstva však stále neměly volební právo. Whigové se už nazývali liberály a z toryů se stali konzervativci. Vůdce liberálů Wiliam Gladstone, který byl v l. 1868-1894 čtyřikrát premiérem, zavedl všeobecnou školní docházku, zreformoval armádu a prosadil sérii finančních a daňových reforem, které podnítily oživení ekonomiky. V r. 1874-1880 byl ministerským předsedou konzervativec Benjamin Disraeli. Podporoval proces demokratizace a parlamentní reformou r. 1867 zavedl všeobecné a rovné volební právo mužů. Svou imperiální koloniální politiku soustředil hlavně na Indii, kterou r. 1876 vyhlásil císařskou říší. Pod vlivem hospodářského rozmachu se Velká Británie vzdala své protekcionistické politiky. Až do r. 1914 trvalo období volného obchodu, v kterém se potom pokračovalo i v meziválečném období až do r. 1932. Začátek 20. století


Imperiální politika konzervativců vyvolala v r. 1899 válku proti Búrům v jižní Africe, které se podařilo v r. 1902 porazit, a Angličané ovládli celý jih Afriky. Vnitropolitické poměry ovlivnila ztráta pevného postavení Velké Británie v souvislosti s rozvojem dalších průmyslových zemí. Za vlády Eduarda VII. (1901 až 1910) vznikly v konzervativní straně spory o nutnosti protekcionistické politiky. R. 1905 převzali vládu liberálové. Vydali nové daňové zákony, které podporovaly ekonomicky slabší vrstvy obyvatelstva a zatížily majetnější. Když v r. 1911 Horní sněmovna odmítla schválit státní rozpočet, ztratila na základě parlamentního rozhodnutí právo veta. V r. 1910 nastoupil na britský trůn Jiří V. Za jeho vlády (1910- 1936) se situace dále vyostřovala. Vypukla I. světová válka a vstup německých vojsk do neutrální Belgie přinutil Velkou Británii zapojit se do války. Po jejím skončení dostala Velká Británie do správy několik německých kolonii a část území bývalé osmanské říše jako mandátní území Společnosti národů. Válka výrazně změnila společenské poměry i britský systém stran. R. 1918 získali všichni občané platící daně (muži nad 21 let, ženy nad 30 roků a všechny manželky mužů platících daně) všeobecné volební právo. Znamenalo to vzestup Labouristické strany (Labour Party), která r. 1924 poprvé sestavila vládu. Ve vnitřní politice vláda silně ovlivňovala hospodářství a z hlediska zahraniční politiky se Westminsterským statutem z r. 1931 britské světové impérium změnilo na Britské společenství (Commonwealth of Nations), společenství samostatných států, které spojovaly společné tradice a hospodářské svazky. Dovršil se tím proces, který začal už v první polovině 19. století, kdy kolonie, ve kterých vládli běloši, získávaly postupně nezávislost. V poválečném období se postupně stávaly nezávislými i větší dominia - Kanada, Austrálie, Nový Zéland, Newfoundland a Jižní Afrika. Na nástup nacismu v Německu a jeho hrozivou rozpínavost reagovala Velká Británie zpočátku smířlivou politikou, která se nakonec ukázala jako neúčinná. R. 1939 vyhlásila válku Německu, které přepadlo Polsko. Za vlády ministerského předsedy Winstona Churchilla (1940 až 1945) se podařilo zmobilizovat všechny síly a úspěšně čelit německým leteckým útokům (bitva o Británii). Po r. 1941 bojovala Velká Británie ve spojenectví se Sovětským svazem a USA. Po 2. světové válce definitivně skončila hegemonie britského impéria v Evropě a zámoří. Britské kolonie, které se po 2. světové válce osamostatnily, vstoupily až na několik výjimek do Britského společenství, kam patřilo v září 198 348 nezávislých států (včetně samotné Velké Británie). R. 1972 uplatnila Čína v OSN formální nárok na území Hongkongu, britskou korunní kolonii od r. 1842. R. 1984 Velká Británie a Čína podepsaly společné prohlášení, podle nějž přešel Hongkong 1. července 1997 pod svrchovanost Číny jako její zvláštní administrativní oblast. Čína přislíbila, že dosavadní hospodářský a politický systém Hongkongu zůstane 50 let nezměněn. Vývoj po roce 1945 R. 1945 zvítězila ve Velké Británii Labouristická strana v čele s Clementem Attleem. Labouristé zestátnili nejdůležitější průmyslová odvětví, ale konzervativní vláda, která pod vedením Winstona Churchilla r. 1945 převzala moc, jejich opatření postupně rušila. V 70. letech obě soupeřící strany bojovaly společně proti hospodářské recesi a inflaci. R. 1974 padla konzervativní vláda Edwarda Heatha a v předčasných volbách zvítězila Labouristická strana pod vedením Harolda Wilsona. Za vlády jeho nástupce Jamese Callaghana dosáhl počet nezaměstnaných nejvyšší úrovně v poválečné období. Vláda padla a v předčasných volbách získali absolutní většinu konzervativci pod vedením Margarety Thatcherové. V r. 1980 opozici návrh na vyslovení nedůvěry vládě nevyšel. Několik členů Labouristické strany založilo 16. března 1981 sociálnědemokratickou stranu, která se zasazuje o volební systém s poměrným zastoupením o pokračování členství Velké Británie v Evropském společenství (od r. 1972), resp. v Evropské unii, a o smíšený hospodářský systém.  Copyright 1996-2014 OffshoreNews.cz. Všechna práva vyhrazena. www.offshorenes.cz

Prestiž Margarety Thatcherové výrazně stoupla po kapitulaci Argentiny ve válce o Falklandy 14. června 1982. Funkci premiérky zastávala až do 27. listopadu 1990. V červnu 1983 získali konzervativci ve volbách do Dolní sněmovny absolutní většinu a podařilo se jim udržet si ji i ve volbách v r. 1987. K nejpalčivějším problémům, s kterými se musela vláda M. Thatcherové vyrovnávat, patřila stálá vysoká nezaměstnanost (r. 1984 až 11%) a občanská válka mezi militantními katolíky a protestanty v Severním Irsku. Parlamentní volby l, května 1997 s převahou vyhráli labouristé. 1. září 1994 bylo v Severním Irsku vyhlášeno příměří, které mělo být tečkou za čtvrtstoletím ozbrojeného boje irských republikánů proti britské nadvládě v Ulsteru. Novou únorovou dohodu uzavřely soupeřící strany 10. dubna 1998. V referendu 23. května 1998 ji schválila většina voličů. Severní Irsko zůstalo součástí Spojeného království, ale získalo částečnou samosprávu. Politická a ekonomická stabilita Přes periodické hospodářské a měnové krize, ke kterým dochází od konce 2. světové války, přežilo Spojené království několik výměn konzervativních a labouristických vlád. Výkyvy v politické moci byly způsobeny nepokoji, které vyvolaly četné stávky, obchodní a platební deficity, napjatá finanční situace, pokles devizových rezerv, neshody ohledně budoucnosti Severního Irska, rozepře ohledně spolupráce a integrace se západní Evropou, ztráta zámořských území a v nedávné době i pokračující bouře a pouliční násilí ve více než desítkách měst způsobené zavedením daně z hlavy. Británie žije z výroby a obchodu. Zemědělství poskytuje něco málo přes polovinu potřebných potravin a kromě uhlí, přírodního plynu, ropy a méně hodnotné železné rudy má Británie relativně málo přírodních surovin. Zbytek potravin a většina surovin potřebných pro průmysl musí být dovážena a zaplacena především prostředky z vývozu výrobků a čistými výnosy ze zahraničních investic a z mnoha obchodních a finančních služeb. Británie je jednou z nejvíce průmyslově rozvinutých zemí na světě; na jednu osobu zaměstnanou v zemědělství připadá 28 osob zaměstnaných ve výrobě, hutnictví a stavebnictví. Spojené království je třetí největší obchodní zemí na světě a její vývoz vyrobeného zboží činí téměř 11% z celkového vývozu zboží vyrobeného v největších průmyslových zemích. Země je největším světovým trhem potravin a zemědělských výrobků. Británie tradičně mívá obchodní deficit, jehož výše v r. 1979 byla přibližně 7 miliard USD, ale v r. 1982 zaznamenala mírný přebytek. Anglie se nicméně opět ocitla v situaci, kdy musela bojovat s velkými obchodními deficity, které snížily hodnotu libry a zvýšily úrokové míry. V r. 1990 dosáhl obchodní deficit nepříznivé roční výše 2,3 miliardy USD, v r. 1993 to bylo poněkud méně, což byl nicméně daleko lepší výsledek než zničující deficit ve výši 25,5 miliardy USD v r. 1988. Spojené království je významným obchodním partnerem Spojených států amerických, kdy dovoz z USA překročil v r. 1993 23 miliard USD, čímž se Británie stala pro USA čtvrtým největším trhem, a vývoz do USA představoval 18,2 miliardy USD, čímž se USA pro Británii staly největším vývozním trhem na světě. Po více než 100 let překračovala hodnota dováženého zboží hodnotu zboží vyváženého. Ve většině těchto let byla dovozní bilance více než vyvážena čistým přebytkem z neviditelných transakcí. S rostoucí těžbou ropy v Severním moři, která snižovala vysoké náklady na dovoz, se postupně začala zlepšovat trvale pasivní platební bilance, která v r. 1982 dosáhla 7 miliard USD a v r. 1985 5 miliard USD, ale v r. 1989 vzrostla na 34 miliard USD, především díky nižším cenám ropy. Poté, co míra inflace vzrostla v r. 1977 téměř na 18%, začala pomalu klesat až na 4% v r. 1986, v r. 1989 dosáhla 7,5% a v r. 1990 7,3%. Reálný hrubý národní produkt poklesl v r. 1989 na 2,3%, v r. 1991 vykázal záporný růst a v r. 1993 se opět dostal na 2,5%. Nezaměstnanost dosáhla svého 40 letého rekordu v r. 1983, kdy byla 13%, v r. 1986 byla výše nezaměstnanosti 13,2%, ale v r. 1989 poklesla na 5,8%, což je nejnižší číslo během devíti let, a v r. 1993 byla 7%.  Copyright 1996-2014 OffshoreNews.cz. Všechna práva vyhrazena. www.offshorenes.cz

Británie se nyní stala největší světovou turistickou atrakcí. Vzhledem k tomu, že americký dolar se stále drží vysoko v poměru k historickým kursům libry, a vzhledem k průměrné 5% míře inflace v Británii, proudí turisté do Anglie v rostoucím množství, neboť tisíce historických atrakcí přitahují obrovské množství nových návštěvníků z celého světa. V r. 1993 vzrostla turistika o dalších 10% a zaznamenala rekordní počet 22 milionů návštěvníků, zatímco dolarové příjmy přispěly 8 miliardami k platebnímu přebytku. Ve spolupráci s Britským úřadem pro turistiku a British Airways nabízí London Hilton sídlící na Park Lane zvláštní konferenční sazby pro americké banky a podnikatele, kteří plánují svá zasedání v Anglii. Přes plány Británie vyměňovat zboží za ropu z Blízkého východu, znamená v současné době její závislost na ropě pocházející z arabských států, které pokrývají potřeby Británie z 90%, pokračující obrovské obchodní a platební deficity. Tato tendence, kdy se v platební bilanci objevují velké deficity, zpomalila ekonomický růst země. Několik devalvací libry a následné přijetí systému pohyblivých měnových kurzů jakožto dočasného opatření k ochraně klesajících rezerv nevyřešilo tento základní problém. Ve skutečnosti je možno pochybovat o tom, zda Británie někdy získá zpět svou ekonomickou stabilitu a postavení světové mocnosti, neboť je závislá na zahraničních zdrojích surovin, které potřebuje pro svůj průmysl. Se ztrátou svých tradičních zámořských území je Británie téměř 100% závislá na stoupajících mezinárodních cenách zboží a na vrtkavosti zahraničních vlád, někdy i „hrabivých“ diktátorů, kteří se snaží povýšit své národní zájmy nad celosvětový ekonomický pokrok a stabilitu. Snahy Británie vybřednout z hospodářských potíží posledních let jsou spojeny se soběstačností v těžbě ropy z ropných polí v Severním moři a se záměrem stát se vývozcem ropy. Současnou snahou vlády je dosáhnout rychlejšího trvalého hospodářského růstu. Zásadní reformy provedené v systému měnové kontroly země v nedávných letech a vstup Británie do Evropského hospodářského společenství v lednu 1973 by posléze mohly zemi pomoci dosáhnout tohoto dlouhodobého cíle. Zatím zůstává hlavním problémem nezaměstnanost, což je problém, který je třeba lépe řešit, pokud chce jakákoli vláda přežít nebo pokud má být dosaženo jakéhokoli hospodářského cíle. Přes mnoho závažných vnitřních politických bitev, trvalé pasivní obchodní a platební bilance a velké měnové výkyvy, používají zahraniční investoři Británii jakožto spolehlivou finanční a výrobní základnu pro své zámořské operace, zvláště v ES, na Blízkém východě a v Africe. Navíc skutečnost, že britská libra určitě vstoupí do Evropského měnového systému a že premiér Major v současné době prosazuje daňovou a měnovou harmonizaci v ES, znamená pro Británii příznivou vyhlídku na udržení své pozice jednoho z vedoucích finančních center světa. 80. léta pod vládou Margaret Thatcherové byla poznamenána zrušením kontroly kapitálu, privatizací státních průmyslových podniků, deregulací finančních služeb a reformami pracovního práva. Tyto kroky vyústily v zásadní strukturální změny v britské ekonomice, které napomohly zvýšit konkurenceschopnost Británie v ES a urychlit její integraci do jednotného západoevropského regionálního obchodního prostoru. USA jsou největším zahraničním investorem ve Spojeném království. Kumulativní přímé investice USA ve Spojeném království se na konci r. 1990 rovnaly celkové částce 60 miliard USD, což představovalo 25% nárůst v porovnání s r. 1988, kdy byly americké investice oceněny na 48 miliard USD. Ve Spojeném království existuje přibližně 5 000 amerických poboček, dceřiných společností a filiálek, z nichž 80 % je ve 100% americkém vlastnictví. Přímé americké investice ve Spojeném království představují 13 % veškerých amerických investic v zahraničí. Tyto přímé investice přinesly téměř 20% průměrnou návratnost investic. Základní ekonomické ukazatele


HDP (hrubý domácí produkt): Inflace: Růst HDP: Národní produkt na obyvatele:

1.350.426 mil. $ 2,40 % 3,00 % 22.640 $

Podíl zemědělství na tvorbě HDP: Podíl průmyslu na tvorbě HDP: Podíl služeb na tvorbě HDP:

1,70 % 24,90 % 73,40 %

Podíl obyvatelstva pod hranicí chudoby: Podíl příjmů nejchudších 10% obyvatelstva (z celkových příjmů): Podíl příjmů nejbohatších 10% obyvatelstva (z celkových příjmů): Práceschopné obyvatelstvo: Zaměstnání:

17,00 % 2,60 % 27,30 %

Nezaměstnanost:

29.200.000 zemědělství 1%, průmysl 19%, služby 80% (1996 odhad) 5,50 %

Příjmy státního rozpočtu: Výdaje státního rozpočtu:

555.200 mil. $ 510.800 mil. $

Růst průmyslu: Výroba elektřiny: Podíl fosilních paliv na výrobě elektřiny: Podíl vodních elektráren na výrobě elektřiny: Podíl jaderných elektráren na výrobě elektřiny: Podíl ostatních zdrojů na výrobě elektřiny: Spotřeba elektřiny: Vývoz elektřiny: Dovoz elektřiny:

2,00 % 342.771 mil. kWh 69,38 % 1,55 %

Export: Partneři pro export:

282.000 mil. $ EU 58% (Německo 12%, Francie 10%, Nizozemsko 8%), USA 15% (1999) 324.000 mil. $ EU 53% (Německo 14%, Francie 9%, Nizozemsko 7%), USA 13%, Japonsko 5% (1999)

Import: Partneři pro import:

26,68 % 2,39 % 333.012 mil. kWh 265 mil. kWh 14.500 mil. kWh

Informace o dopravě, telekomunikacích a další ukazatele

Počet pevných telefonních linek: Počet mobilních telefonů:

34.878.000 13.000.000

Radiostanice AM: Radiostanice FM: Radiostanice - krátké vlny: Počet radiopřijímačů:

219 431 3 84.500.000


Počet televizních vysílačů: Počet televizních přijímačů:

228 30.500.000

245 Počet ISP (poskytovatelů připojení k internetu): Počet obyvatel připojených k internetu: 19.470.000 Železniční tratě:

16.878 km

Silnice (celkem): S pevným povrchem (včetně dálnic): Dálnice: Nezpevněné silnice:

371.603 km 371.603 km 3.303 km 0 km

Vodní cesty:

3.200 km

Transportní roury pro nezpracovanou naftu: Ropovody: Transportní roury pro zemní plyn:

933 km 2.993 km 12.800 km

Počet lodí (s výtlakem větším než 1 000 200 GRT): 3.934.776 Celkem GRT: 3.760.240 Celkem DWT: Počet letišť: - s pevným povrchem: - delší než 3 047 m: - mezi 2 438 m a 3 047 m: - mezi 1 524 m a 2 437 m: - mezi 914 m a 1 523 m: - kratší než 914 m: - s nezpevněným povrchem: - mezi 1 524 m a 2 437 m: - mezi 914 m a 1 523 m: - kratší než 914 m: Počet heliportů:

489 349 10 33 162 89 55 140 1 23 116 11

Zhodnocení hospodářského vývoje za rok 2002, prognóza na rok 2003 Ve světle celosvětového vývoje hospodářství lze dle statistických ukazatelů hodnotit vývoj britské ekonomiky v r. 2002 za relativně úspěšný. Současná vláda používá argument, že za 5 let jejího vládnutí se v Británii podařilo dosáhnout ekonomické stability a vyšší zaměstnanosti. V průběhu r. 2002 Velká Británie zaznamenala nejnižší míru inflace a nejnižší míru úrokových sazeb (roční průměr těchto ukazatelů) od období 60. let, přičemž vůbec poprvé v posledních padesáti letech dosáhla nižší míry nezaměstnanosti, než tomu bylo v USA, Japonsku a ostatních zemích EU. Tyto výsledky ještě více umocňuje skutečnost, že v minulém roce Velká Británie vykázala nejvyšší hospodářský růst mezi všemi hlavními konkurenčními ekonomikami. Např. v porovnání se zeměmi eurozóny měla Velká Británie v uplynulém roce poloviční míru nezaměstnanosti a inflace, naopak dvojnásobný hospodářský růst.  Copyright 1996-2014 OffshoreNews.cz. Všechna práva vyhrazena. www.offshorenes.cz

Trendy. Po tragických událostech v USA (11 září 2001), kdy v Británii výrazně klesla důvěra v obchodní a podnikatelské aktivity a kdy došlo k propadu ve většině výrobních sektorů a kdy ekonomika čelila výkyvům cen ropy, bylo období podzimu loňského roku skutečnou zkouškou stability a růstu britského hospodářství. Tentokrát tuto situaci zdejší ekonomika zvládla úspěšně. (Pozn.: v minulosti při obdobném vývoji byla ekonomika Velké Británie vždy daleko více oslabena a trpěla mnohem déle zvýšenou nezaměstnaností, což vedlo k obtížím při zachování hospodářského růstu z důvodu vysoké inflace a zvýšených výdajů ze státního rozpočtu.) Základem pro úspěšné zvládnutí byla dlouhodobě nízká míra inflace a dodržování fiskální disciplíny, obojí realizované prostřednictvím monetární a fiskální politiky současné vlády. Vládě se tak v průběhu loňského roku podařilo udržet kurs stability. Bank of England ve správný čas a správným způsobem upravila monetární politiku (v r. 2001 sedmkrát snížila základní úrokové sazby), což podpořeno nástroji fiskální politiky (i přes některé obtíže) vedlo k udržení stability a růstu hospodářství za uplynulý rok. Pro rok 2002 vláda stanovila závazek udržet míru inflace pod hladinou dlouhodobého inflačního cíle (v celoročním průměru 2,5%), což se v praxi dařilo realizovat. V roce 2002 ekonomika Velké Británie pokračovala v mírném hospodářském růstu a navázala tak na vývoj z roku předchozího. Jisté problémy s pasivním saldem ZO Velké Británie stále přetrvávají a oproti r. 2001 se mírně zhoršily. Nicméně během roku GBP postupně mírně posilovala vůči USD a oslabovala vůči Euro, což se projevilo na její obchodní paritě a tím i na exportních možnostech a výkonech celého hospodářství. Stále zde však působil negativní vliv v důsledku tragických událostí v USA (podzim 2001), zejména na začátku roku. Růst HDP byl „relativně“ vysoký a schodek platební bilance se výrazně snížil. Nesporným úspěchem je skutečnost, že se britské ekonomice daří držet relativně stabilní úroveň cenové hladiny a tím i nízkou míru inflace. To samé lze do jisté míry říci i o ukazateli míry nezaměstnanosti, avšak zde má Velká Británie menší potíže, které jsou spíše odvětvového a regionálního rázu. Na druhé straně oživení zaznamenal sektor služeb, a to ve 2. pololetí. V oblasti bankovnictví a finančnictví pokračoval postupný trend poklesu počtu finančních institucí na trhu Velké Británie, který byl zapříčiněn zejména řadou fúzí mezi finančními ústavy, ale i novými kategoriemi bankovnictví a poskytování finančních služeb. Stručné shrnutí vývoje. Hospodářství Velké Británie v roce 2002 pokračovalo v trendu svého růstu, a to již jedenáctý rok v řadě. Odborníci spočítali závěrečnou hodnotu hospodářského růstu za rok 2001 ve výši 1,8% (2,1% v r. 2001), čímž se ekonomika Británie řadila, pokud jde o ukazatel hospodářského vývoje, na vedoucí místo mezi státy G7. Míra nezaměstnanosti, i přes mírný nárůst tohoto ukazatele v závěru roku (meziroční nárůst cca o 5,2 %), vykázala v roce 2002 svoji nejnižší hodnotu za posledních 25 let, tj. cca 5 %. Vývoj míry inflace vykazuje již od dubna 1999 příznivý trend, neboť její hodnota se trvale pohybuje pod stanovenou hranicí, resp. vládou určeným inflačním cílem, jehož hodnota činí 2,5 %. V závěru roku 2001 ukazatel míry inflace osciloval dokonce okolo 1,9 %, o rok později okolo inflačního cíle. Británie za rok 2002 obsadila 5. místo ve světovém obchodě, přičemž i nadále pokračoval nepříznivý trend prohlubování záporného salda ZO Velké Británie. Dlouhodobě tak vývoz zboží a služeb nedosahuje úrovně jejich dovozu. Celkově lze konstatovat, že ekonomika Velké Británie zaznamenala relativně úspěšný rok 2002, kdy zejména ve druhé polovině roku docházelo k pokračování vývoje z roku 2001 (tendence v zotavování se britské ekonomiky), t.j. vykazovala všeobecně rostoucí trend. Nárůst byl zaznamenán jak u průmyslové výroby, tak i v sektoru služeb. Tento trend byl však výrazně zasažen tragickými událostmi v USA v září 2001. Rizika předpovědi. Výše uvedené předpovědi vývoje britského hospodářství v sobě skrývají některá rizika, která nemohou být v žádném případě podceňována. Pokud se prokáže, že současná domácí poptávka a tlak na mzdový růst byly podhodnoceny a skrytý růst HDP je vyšší, než se očekává, může to znamenat daleko silnější tlak na růst inflace. Zvláštní význam má i již zmiňovaná domácí poptávka. Její očekávaný pokles může být vykompenzován nižším sklonem obyvatelstva k úsporám a tím se opětovně zvýší tlak na inflaci a růst  Copyright 1996-2014 OffshoreNews.cz. Všechna práva vyhrazena. www.offshorenes.cz

úrokových sazeb (s velmi nepříznivými důsledky zejména pro hypotéční úvěrování). Pokud by došlo k ostrému propadu kursu britské libry, zvýší se dovozní ceny a zvýší se poptávka po britském zboží v zahraničí. I v tomto případě mnohé záleží na vyrovnanosti obou trendů, aby bylo možno přesně posoudit vliv na inflaci a úrokové sazby. Mezi další rizika patří samozřejmě i vývoj ve světové ekonomice, zejména záleží na dalším vývoji situace po zavedení jednotné evropské měny a po postupném zotavení trhů v Asii, Rusku a Latinské Americe. Novými jevy jsou pak celkové předpokládané oživení hospodářství v rámci EU (v roce 2001 stagnovalo či spíše klesalo) a zejména výraznější oživení výkonnosti ekonomiky USA, které zaznamenalo pokles po podzimních tragických událostech v r. 2001. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let Přehled podrobných informací týkajících se vývoje hospodářství Velké Británie, zejména statistické údaje k makroekonomickým ukazatelům britské ekonomiky, dále analýzy, rozvojové studie, výroční zprávy aj, lze získat prostřednictvím těchto internetových zdrojů, resp. adres webových stránek: www.statistics.gov.uk - Národní statistický úřad (Office for National Statistics) www.dti.gov.uk

-Ministerstvo obchodu a průmyslu (Department for Trade and Industry)

www.hm-treasury.gov.uk

- Ministerstvo financí (HM Treasury)

www.bankofengland.co.uk

- Centrální banka (Bank of England)

Tab.: Přehled základních makroekonomických ukazatelů v období a v r. 2002 meziroční změny v %, stálé ceny GBP roku 1995

1997

1998

1999

2000

2001

2001

HDP (stálé ceny, rok 1995)

3,4

2,9

2,4

3,1

2,1

1,8

Spotřeba domácností

3,9

3,7

4,6

5,1

4,1

3,9

Míra inflace (index RPIX)

2,8

2,6

2,3

2,1

2,1

2,2

Export

2,8

-4,6

1,3

13,2

1,7

-2,2

Import

1,9

0,9

4,2

12,6

2,8

-1,5

Míra nezaměstnanosti (ILO)

6,9

6,2

6

5,5

5,2

5,2

RPI (spotřebitelské ceny)

3,1

3,4

1,5

3,0

1,8

1,7

Saldo běžného účtu PB, tj. veřejných financí v % HDP

-0,2

-0,6

-2,2

-2,0

-1,3

-0,8

Základní úroková sazba v % (ke konci roku)

7,75

6,25

5,5

6,0

4,0

4,0

Zdroj: Office for National Statistics

Hrubý domácí produkt Reálný hrubý domácí produkt (měřený ve stálých cenách r. 1995) dosáhl za rok 2001 růstu ve výši 1,8%. Tím britská ekonomika vykázala ve srovnání s rokem předešlým nižší tempo hospodářského růstu (rok 2000 růst HDP činil 2,1%), t.j. meziročně došlo k jeho zpomalení. Hrubý domácí produkt vykázal za minulý rok rostoucí trend a dosáhl za rok 2002 v běžných cenách hodnoty cca 1 043 mld. GBP (ve stálých cenách cca 862 mld. GBP).  Copyright 1996-2014 OffshoreNews.cz. Všechna práva vyhrazena. www.offshorenes.cz

Tento výsledek v závěru roku je relativně úspěchem (ve 2. polovině roku nastalo zvýšení tempa růstu), neboť na začátku roku meziroční růst HDP osciloval pouze okolo 1%. Od začátku roku 2002 se postupně obnovovala důvěra v zemědělský sektor (propad v důsledku nákazy kulhavkou a slintavkou). Rostla celková výkonnost zemědělství, příznivý dopad měla podstatně vyšší úroda (sklizeň obilí) oproti roku 2001. To spolu s rostoucí konkurencí, způsobenou díky dovozům, přispělo k dlouhodobě nízkých cenám obilovin. Cenovému tlaku byly vystaveny také brambory a kořenná zelenina (ceny klesly mnohdy i pod výrobní náklady), což dle odborníků přinese řadě farmářů konec pěstování těchto plodin. K oživení došlo u produkce masa, výroba hovězího a skopového se přiblížila výsledkům dosahovaným před nákazou. Naopak u vepřového masa se trh oživit nepodařilo, neboť v důsledku nákazy došlo k značnému poklesu stáda. K úbytku stáda došlo také u mléčného skotu (i přes nárůst produkce mléka), neboť vzrostly dovozy mléka za nižší ceny. Oživení proti očekávaní nenastalo u exportu britského masa (zejména hovězího) do zahraničí. Situace v ostatních oblastech primární výroby: stavebnictví celkově za rok 2002 zaznamenalo nárůst (také zvýšená poptávka po stavebních materiálech); naopak uhelný a těžební průmysl (nerosty) čelil snížení poptávky (způsobeno redukcí domácí výrobní základny a díky dovozům i rostoucí konkurenci). Výkonnost výrobního sektoru celý rok postupně rostla, oživení se týká zejména firem vyrábějících pro veřejný sektor, stavebnictví a výroby spotřebního zboží. Produkce dále vzrostla v následujících odvětvích: zpracovatelský průmysl, potravinářský průmysl, automobilový průmysl (efekt pro subdodavatele ne tak výrazný), farmaceutický průmysl, domácí spotřebiče a bílá technika, luxusní zboží. Naopak pokles zaznamenaly tyto odvětví: letecký průmysl, telekomunikace, oblast IT; očekávané oživení nenastalo u polygrafického průmyslu, chemického průmyslu a průmyslu plastů. Úroveň strojírenského průmyslu v průběhu roku byla stabilní. Trendem vývoje v roce 2002 byla relokace výrobních kapacit řady firem do zahraničí (šlo hlavně o nadnárodní společnosti). Důvodem byla racionalizace výrobních kapacit s cílem dosažení vyšší efektivity a tím konkurenceschopnosti. Firmy buď přesunuly výrobu do zahraničí (Čína, východní Evropa aj.) nebo konsolidovaly výrobu do několika (menšího počtu) závodů stávajícího řetězce v Evropě. Stále více firem obdobnou situaci (snižování výrobních nákladů) řeší dovozem subdodávek ze zahraničí (za nižší ceny). Hrubý domácí produkt na obyvatele Hrubý domácí produkt v roce 2002 dosáhl v běžných cenách výše 1 043 301 mil. GBP. Populace Spojeného království celkem tvořila 58 837 tis. osob. Z toho vyplývá, že HDP na osobu činil v nominálním výpočtu cca 17 732 GBP /na osobu. Vývoj inflace Míra inflace měřená celkovým RPI (který zahrnuje úroky placené z hypoték a vliv nepřímých daní) v roce 2002 činila v celoročním průměru 1,7% (v roce 2001 tento ukazatel činil 1,8%). Míra inflace měřená mezinárodně srovnatelným ukazatelem, t.j. celkovým RPIX (který nezahrnuje úroky placené z hypoték a změny v úrovni nepřímých daní) dosáhla za rok 2002 v průměru 2,2% (2,1% v r. 2001). Souhrnně lze říci, že cenová hladina zůstala po celý rok 2002 bez výrazných výkyvů. Stabilita cen se odrazila dokonce v trendu snižování cen u některých druhů zboží. Celoroční průměr inflace (index RPIX) pro rok 2002 tak činí cca 2,2%. Meziroční hodnota tohoto ukazatele na začátku roku měla hodnotu 2,6%, poté postupně klesala až na hodnotu 1,5% (červen) a ve 2. polovině roku začala růst na hodnotu v závěru roku ve výši cca 2,7%.


V roce 2002 inflace u sezónního zboží dosáhla po dlouhé době jednomístné cifry. K mírnému snížení cen došlo u spotřebního zboží (komodity jako oděvy a ošacení, potraviny, elektrické spotřebiče, elektronika, zboží „DIY“ aj.). V roce 2002 Britové díky hezkému počasí a slabým prodejům oděvů zažili výprodeje mnohem dříve (navíc s razantnějšími slevami a v daleko větší míře). Na pokračujících konkurenčních tlacích mezi hlavními obchodními řetězci rovněž profitoval nejvíce zákazník (typ „promotion“ prodeje „buy one – get one free“ se rozšířil na některé netradiční komodity, jako např. léky, drogerie, kosmetika, zdravá výživa aj.). Ceny nových automobilů také vykázaly roční pokles. To mělo značný dopad na trh ojetých aut, kde ceny spadly ještě výrazněji, a to hlavně díky značné nabídce ojetin na trhu. Opačný trend byl u cen spotřebitelských služeb, kde došlo k relativně značnému nárůstu. Tento vývoj je důsledkem růstu nákladů na pracovní sílu. Nejvýrazněji ceny stouply u služeb spojených s volným časem a zábavou (hotelnictví, restaurace a pohostinství, kultura, cestovní ruch), dále leasingové služby, komunální služby aj. Míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost měřená metodikou International Labour Organization (ILO), t.j. procentní podíl nezaměstnaných na práceschopném obyvatelstvu, činila v roce 2001 průměrně hodnotu 5,2 % (stejně jako v r. 2001). V průběhu roku 2002 míra nezaměstnanosti byla stabilní, oscilovala v rozmezí 5,1 – 5,3%, což v průměru pro celý rok činí 5,2% (měřeno metodikou ILO). V závěru roku míra nezaměstnanosti začala výrazně klesat a dostala se na rekordně nízkou úroveň od r. 1979. Tento pozitivní vývoj byl způsoben růstem zaměstnanosti. Aktivní politika zaměstnanosti a podpora tvorby nových pracovních příležitostí je jednou z priorit politiky současného Kabinetu (pozn.: odborníky je vládní politika v této oblasti hodnocena celkem pozitivně). Přes rušení pracovních míst v některých odvětvích ekonomiky došlo v roce 2002 ve srovnání s rokem předešlým k tvorbě většího počtu pracovních příležitostí. To platilo hlavně pro veřejný sektor (státní správa, zdravotnictví, školství), kde se mnohdy pracovních sil dokonce nedostávalo (zvláště těch kvalifikovaných). Nedostatek kvalifikovaných pracovníků se vyskytl u těchto profesí: mechanici a strojní inženýři, stavební inženýři, zdravotní sestry, řidiči kamionové dopravy (kvalifikované); stavební dělníci, pracovníci pohostinství a cestovního ruchu, nemocniční personál, zemědělští dělníci (nekvalifikované). Naopak v soukromém sektoru u některých odvětvích s jejich propadem došlo k propouštění (viz výše). Nárůst zaměstnanosti zaznamenala rovněž oblast služeb volného času. Zde však došlo k řadě problematických jevů při náboru pracovníků na nově vzniklá místa (např. nárůst přesčasové práce, práce večer a o víkendu). Dalším trendem byl pokračující nárůst najímání (levné) pracovní síly ze zahraničí. To platilo hlavně o dvou skupinách pracovníků: o vysoce kvalifikované pracovní síle se speciálními znalostmi; nebo šlo o jednoduchou náhradu domácí (tj. britské) pracovní síly s nízkou kvalifikací. Měnový kurs V průběhu roku 2002 byl směnný kurs libry ovlivněn vývojem hodnoty Euro a USD. V reakci na vývoj domácího hospodářství, ale zejména pak v důsledku vývoje světového hospodářství po událostech v USA na podzim roku 2001, centrální banka Bank of England snížila základní úrokové sazby. V průběhu r. 2001 celkem sedmkrát, a to z počátečních 6 % na 4 % v závěru roku). V důsledku toho docházelo na britském finančním trhu spíše k pozvolnému (nikoliv nárazovému) snižování úrokových sazeb. Tímto postupem se vláda snažila zabezpečit, resp. uvolnit dostatek financí potřebných pro zachování růstového chodu britské ekonomiky. Bank of England prokázala při tomto složitém stavu schopnost reagovat s patřičnou mírou flexibility.  Copyright 1996-2014 OffshoreNews.cz. Všechna práva vyhrazena. www.offshorenes.cz

Kurs libry však přesto zůstával během roku 2002 poměrně stabilní, i když v průběhu GBP vůči USD postupně posilovala a vůči Euro naopak oslaboval. V průběhu roku 2002 docházelo, vedle stabilního vývoje směnné relace vůči USD, k postupné depreciaci GBP, a to zejména vůči Euro. Příčinou tohoto vývoje bylo posilování Euro na devizovém trhu, zatímco USD postupně ztrácel. Své způsobil i mírný pokles vlastní hodnoty GBP. Tento vývoj korespondoval s tlakem britských podnikatelských subjektů na oslabení domácí měny, a to ve prospěch jejich exportních aktivit. Vývoj však ukázal, že statistické předpovědi se shodovaly v celkově dlouhodobé depreciaci libry v závislosti na ekonomickém vývoji v rámci Eurozóny a v USA, čímž došlo k očekávaném u snížení úrokových sazeb ve Velké Británii. Na druhé straně však Bank of England byla nucena na přelomu let 1999 a 2000 čelit inflačním tlakům a přistoupila tudíž ke zvýšení své základní úrokové míry. Souhrnně v 2. polovině roku 2000 a začátku roku 2001 GBP vykazovala silný směnný kurs, který však v období jara 2001 začal postupně oslabovat. Na tento trend netrpělivě čekali exportéři, kterým slabší libra usnadnila přístup jejich zboží na zahraniční trhy, zejména pak na trhy EU. Průmysl - struktura, tempo růstu průmyslové výroby v nosných oborech Británie se stala vedoucí průmyslovou zemí již v polovině 19. století. Pro ekonomiku země byla tehdy nejdůležitější tato odvětví: výroba železa a oceli, těžké strojírenství, výroba bavlněného textilu, těžba uhlí, stavba lodí a obchod. Vedle těchto tradičních odvětví důležitou roli hraje zpracovatelský průmysl, zejména díky tomu, že došlo k přesunu těžiště výroby do odvětví s vysokými technologiemi, jako je farmaceutický průmysl, elektronika (včetně počítačové techniky), letecký průmysl a zařízení pro těžbu z moří. Současné britské hospodářství čelí zpomalení svého růstu, nejvyšší pokles je zaznamenáván u výrobního sektoru. Tento vývoj víceméně odráží trendy globální ekonomiky. Odborníci odhadují, že změna této nepříznivé situace by mohla nastat zhruba v polovině roku 2002. Některá odvětví však vykazují růst (výroba spotřebního zboží) nebo alespoň stagnaci (potravinářský a zpracovatelský průmysl). Nejhůře je na tom letecký průmysl a sektor výroby informačních a komunikačních technologií. Naopak k mírnému oživení dochází v oblasti zemědělské výroby. Jak ukazují statistické údaje, na britském trhu dochází i přes mírné známky oživení nadále k pokračování trendu celkového poklesu výkonnosti výroby a objemu výrobních zakázek. Za hlavní příčinu tohoto stavu ekonomové označují jednak celosvětový pokles poptávky, ale rovněž rostoucí konkurenci ze zemí Asie a východní Evropy. Velmi výrazně poklesla poptávka po kapitálu, což je způsobeno tím, že výrobci jsou nuceni krátit výdaje na investice. V některých případech jsou firmám rušeny zakázky, které tak zvyšují zásoby zboží na skladě. Pokračuje také tendence odlivu produkce, resp. výrobních zakázek, mimo území Velké Británie. Sektorově ekonomové hodnotí pozitivně především oblast výroby spotřebního zboží, protože u tohoto odvětví se udrželo rostoucí tempo výroby zboží pro domácí trh. Odvětví zpracování potravin a výroby farmaceutik si udržují objem výroby a zakázek na přibližně stejné úrovni. Mezi další silná výrobní odvětví se řadí automobilový průmysl a sektor výroby potřeb pro stavebnictví. Naopak nepříznivý vývoj postihl zejména odvětví jako letecký průmysl a sektor výroby informačních a komunikačních technologií. U leteckého průmyslu (po událostech v USA 11. září 2001) pokračuje i nadále výrazný propad produkce. Právě nyní na začátku roku odborníci očekávají nejtvrdší dopady na toto odvětví, což je v souvislosti s výrazným poklesem poptávky po civilních letadlech způsobeno výrazně nízkým objemem zakázek. Produkce v rámci celého odvětví informačních a komunikačních technologií čelí poklesu,  Copyright 1996-2014 OffshoreNews.cz. Všechna práva vyhrazena. www.offshorenes.cz

který pokračuje i přes mírné zlepšení u výroby IT vybavení. Odborníci se shodují, že zhruba do poloviny roku 2003 nelze u tohoto odvětví jako celku očekávat celkové zlepšení situace. K vývoji výrobního sektoru Velké Británie, stejně jako k jednotlivým výrobním odvětvím a sektorům lze podrobné informace, statistické údaje, sektorové studie a analýzy, výroční zprávy o stavu jednotlivých odvětví, kontaktní údaje v rámci jednotlivého sektoru, stručná charakteristika odvětví, stručný přehled aktuálního stavu odvětví, aktuální statistické údaje obecného charakteru a rovněž konkrétní statistiky britského Ministerstva obchodu a průmyslu (Department of Trade and Industry), získat na www.dti.gov.uk/ Stavebnictví a oblast výstavby Oblast stavebnictví, stavebního průmyslu a výstavby spadá v rámci britské státní správy do gesce resortu Ministerstva obchodu a průmyslu. V roce 2001 výkonnost stavebního průmyslu pokračovala v růstu bez žádných náznaků zpomalení tempa růstu (i když byly známky negativních dopadů tragických událostí v USA v podobě zrušení některých zakázek na výstavbu luxusních hotelů). Stavební práce v odvětvích maloobchodu, volného času a skladovacích služeb zaznamenávají rostoucí tendenci, naopak pokles poptávky byl zaznamenán u výstavby objektů pro komerční a průmyslové užití. Výrazný nárůst stavebních prací zaznamenal veřejný sektor. Značnou aktivitu lze vidět zejména u opravných a rekonstrukčních prací (školy, nemocnice, silnice). Rovněž poptávka po bytové výstavbě zažívala období rozkvětu, rostoucí trend se očekává po celý tento rok. A tak pouze jediným záporným bodem byla skutečnost, že nedostatek pracovních sil a prodlevy v plánování zakázek na výstavbu zůstaly hlavní překážkou ještě vyšší výkonnosti stavebního průmyslu. K vývoji sektoru stavebnictví a oblasti výstavby podrobné informace, statistické údaje, sektorové studie a analýzy, výroční zpráva o stavu odvětví, kontaktní údaje v rámci sektoru, stručná charakteristika odvětví, stručný přehled aktuálního stavu odvětví, aktuální statistické údaje obecného charakteru a rovněž konkrétní statistiky britského Ministerstva obchodu a průmyslu (Department of Trade and Industry) a Úřadu místopředsedy vlády (Office of Deputy Prime Minister), získat prostřednictvím internetu na webové stránce: www.dti.gov.uk/sectors - stavební průmysl www.odpm.gov.uk - výstavba bytová Zemědělství apod. (rybolov, lesnictví) V rámci britské státní správy kompetence v sektoru zemědělství na centrální úrovni v současné době spadají pod resort DEFRA (Department of Environment, Food and Rural Affairs). Tento resort vznikl po parlamentních volbách v létě 2001 s tím, že jsou zde sloučeny oblasti zemědělství a životního prostředí. Tento krok je výsledkem trendu posledního období, kdy se stále více klade důraz na otázky spojené s rozvojem venkova jako celku, tedy slučuje agendu zemědělství, potravinářské produkce a životního prostředí. Sektor zemědělské výroby zaznamenal mírné zlepšení, ale i přes tento výsledek zemědělství stále čelí řadě problémů. Došlo k oživení trhu, resp. zvýšení cen u některých druhů masa a k celkovému uvolnění situace okolo nákazy kulhavkou a slintavkou (dříve nemoc šílených krav), a to v podobě odstranění některých restrikcí. Letos zemědělci očekávají lepší úrodu než vloni, neboť se jim podařilo na podzim úspěšně zasít (předloni díky deštivému počasí bylo setí omezeno), což by se mělo příznivě (snížení) promítnout do cen potravin a zemědělských výrobků. Dalším přínosem pro spotřebitele je v důsledku nadprodukce mléka celkový tlak na snižování cen mlékárenských výrobků.


V sektoru zemědělství je zaměstnáno přibližně 2,0 % pracovní síly. Počet lidí zaměstnaných v zemědělství postupně mírně klesá, v současnosti se jedná o cca 530 tis. osob. Sektor zemědělství obecně v průměru vytváří zhruba v 1,5 % HDP, což v běžných cenách činí cca 9 mld. GBP a 6,5 mld. GBP v cenách stálých z r. 1990. Rovněž podíl zemědělství na tvorbě HDP soustavně klesá. Velká Británie je soběstačná v přibližně 50 % všech potravinářských výrobků a krmiv. Množství zemědělské půdy (včetně půdy dočasně neobdělávané v rámci programů CAP) ve Velké Británii klesá, tempo poklesu se však zpomaluje. Veškeré informace o sektoru zemědělství, lesnictví a rybolovu, dále statistické údaje o agrární produkci, podmínkách výroby jednotlivých komodit (rostlinná a živočišná výroba, rybolov, lesnictví), obchodu s těmito komoditami, podrobné informace, statistické údaje, sektorové studie a analýzy, výroční zpráva o stavu odvětví, kontaktní údaje v rámci sektoru, stručná charakteristika odvětví, stručný přehled aktuálního stavu odvětví, aktuální statistické údaje obecného charakteru a rovněž konkrétní statistiky DEFRA, získat prostřednictvím internetu na webové stránce, zejména pak v rámci publikace „Agriculture in the United Kingdom 2002“ na www.defra.gov.uk Služby Oblast služeb, která zahrnuje finanční služby, velko a maloobchod, turistiku a obchodní služby, přispívá ve Velké Británie z více než 65 % k tvorbě hrubého domácího produktu a je v ní zaměstnáno zhruba 75 % práceschopného obyvatelstva. Hodnoty těchto ukazatelů terciální sféry každým rokem rostou. Přímo ve službách je zaměstnáno více než 17 mil. lidí z toho největší regionální koncentraci představuje Londýn s téměř 850 tis. zaměstnanci a podnikateli ve službách. V 1. polovině roku 2002 docházelo postupně k zotavování celého sektoru služeb, který zaznamenal propad v důsledku tragických událostí v USA (září 2001). U obchodních služeb došlo k celkovému nárůstu objemu, avšak výkonnost zůstala závislá na charakteru konečného zákazníka. Pozitivní vývoj zaznamenaly služby zejména v oblastech reklamy, polygrafického průmyslu, marketingu, poradenství (daňové, účetní, penzijní pojištění), právní pomoci, náboru zaměstnanců a „Public Relations“. V závěru roku došlo k mírnému zpomalení sektoru služeb, neboť firemní sféra z důvodu zachování konkurenceschopnosti byla přinucena krátit výrobní náklady a investiční výdaje. Trend firemních škrtů se projevil téměř ve všech druzích služeb. Do jisté míry tento pokles byl kompenzován rostoucími výdaji ze strany státu do sektoru veřejných služeb. (Pozn.: dva roky po sobě přebytkový státní rozpočet navýšil dlouhodobě výdaje na veřejné služby, avšak v průběhu roku postupně docházelo ke zhoršování stavu veřejných financí.) Ve 2. polovině roku se služby spojené s výrobním sektorem potýkaly s poklesem objemu zakázek, což se projevilo redukcí výdajů na údržbu, obnovu či modernizaci výrobních kapacit. Tento vývoj byl navíc umocněn postupným přesunem části výrobních kapacit mimo území Velké Británie. Rovněž v důsledku firemních škrtů došlo ke krácení výdajů na softwarové služby, oblast IT, oblast PR (reklama), marketing a „zábavu“ (firemní konference a výroční večírky). Z oblastí, které si zachovaly rostoucí tendenci, lze uvést např. skladovací služby. Dalšími službami s rostoucím objemem je oblast komerčních nemovitostí. Přes slabší poptávku po kancelářských prostorách a průmyslových nemovitostech hlásí realitní kanceláře nárůst svých tržeb. I zde je důvodem relativně silná poptávka ze strany veřejného sektoru. Útlum firemních výdajů se projevil přeneseně také ve službách cestovního ruchu. Firmy méně objednávaly cateringové služby, taxislužby, letenky byznys třídou, konferenční prostory, kurýrní služby, pronájem vozů apod. Firmy stále více využívají služeb „low-cost“ aerolinií, levnějších konferenčních kapacit a ubytování v méně luxusních hotelových zařízení, což přináší firmám nemalou úsporu. U finančních služeb sice docházelo v průběhu roku k zotavování na jednotlivých trzích, avšak stále výkonnost zůstala v meziročním srovnání na nízké úrovni. Jde zejména o oblasti správy fondů, obchodování s cennými papíry a firemních financí. Nepatrný pokrok  Copyright 1996-2014 OffshoreNews.cz. Všechna práva vyhrazena. www.offshorenes.cz

zaznamenaly akviziční operace a fúze, přičemž celá řada avizovaných transakcí se neuskutečnila díky kolísavému vývoji na trhu cenných papírů, tj. investoři byli opatrnější a spíše vyčkávali. Pouze skromný nárůst hlásí investiční banky, přičemž hlavní objem činností byl realizován v rámci výrobního sektoru při restrukturalizacích, konkursech a vyrovnáních. Opačný vývoj zaznamenaly finanční služby maloobchodního charakteru. Cca 20% meziroční nárůst objemu zaznamenal trh s hypotéčními úvěry (obchod na trhu s nemovitostmi postupně rostl), posílil také zájem o služby spojené s bydlením, dále o penzijní pojištění a spotřebitelské úvěry. Naopak oslabila činnost ze strany obyvatel – individuálních investorů, když objem takto realizovaných obchodů meziročně výrazně poklesl. Obecně tak příznivější ceny za bydlení stimulovaly trh s hypotékami, zároveň nárůst objemu životního pojištění pro občany znamenal posílení aktivit jednotlivců na trhu cenných papírů. Vývoj služeb v oblasti dopravy, cestovního ruchu a volného času byl v prvním pololetí negativně poznamenán dopady tragických událostí v USA. Postupně však docházelo k zotavování trhu. Incomingová turistika je stále pod hodnotami před podzimem 2001, což znamenalo nižší výkonnost služeb ubytovacích, stravovacích a zábavního průmyslu. Stále tedy kapacity převyšují poptávku. V každodenním životě Britů se stále více utrácí za letenky „low-cost“ aerolinií, za volný část (nárůst tržeb v kinech), naopak pokles vykazují restaurační zařízení. V cestovním ruchu Britové méně dlouhodobě rezervovali své dovolené, začíná převažovat trend cestovat „last minute“. Finanční služby. Jsou soustředěny hlavně ve velkých městech, samozřejmě s největší koncentrací v City of London, které je zároveň největším finančním centrem v Evropě. Důležitým rysem City je objem mezinárodních aktivit a transakcí - je zde přítomno více zahraničních bank než v kterémkoli jiném finančním centru a tyto banky poskytují více než pětinu světového úvěrového kapitálu. City je zároveň největším pojišťovacím trhem na světě. Podrobný popis systému bank a pojišťoven spolu s deskripcí regulace a objemu transakcí je součástí vlastní kapitoly. Distribuce a obchod. Velkoobchod zaměstnává v Británii více než 800 tis. lidí s obratem v hodnotě přes 300 mld. GBP ročně. Maloobchod zaměstnává kolem 2,5 mil. lidí. Obě odvětví jsou specifická provázaností a hustou sítí distributorů a agentů. Největšími maloobchodními řetězci jsou TESCO, J.D.Sainsbury, Safeway, Asda a Makro. Těchto pět řetězců drží společně více než 40 % britského trhu s potravinami a nápoji. Dalšími významnými potravinovými prodejními řetězci jsou Marks & Spencer, Somerfield, Woolworths a KwikSave. Mezi významné řetězce zabývající se z hlavní části nepotravinovým zbožím se řadí Boots, Woolworth, opět M&S, W.H.Smith, Waterstones, Argos, John Menzies, House of Fraser a Burton Group. V Británii operuje téměř 500 různých obchodních nebo servisních středisek, které byly na ostrovech rozšířeny franšízou (Body Shop, Kall Kwik, McDonalds). Turistický průmysl. Turistika, hotely, stravovací zařízení a restaurace zaměstnávají více než 1,3 mil. lidí plus okolo 170 tis. dalších samostatných živnostníků. V Británii je více než 52 000 hotelů a jiných ubytovacích zařízení - největším uskupením jsou Forte Hotels Ltd. (260 hotelů). Počet zahraničních návštěvníků se za posledních dvacet let zdvojnásobil. V roce 2001 zdejší turistický ruch čelil značnému propadu odvětví (hotelnictví, stravovací služby, zábavní průmysl, cestovní kanceláře a touroperátoři), a to v 2. polovině roku v souvislostmi s dopady na leteckou dopravu, resp. cestovní ruch po tragických událostech v USA. Za propagaci Británie je zodpovědný Department of National Heritage - v zahraničí má tuto činnost na starosti British Tourist Authority spolu s regionálními agenturami (Tourist Boards for England, Scotland and Wales). Obchodní služby. Británie je vedle USA a Francie předním organizátorem konferencí a veletrhů a výstav. Mezi nejvýznamnější centra veletrhů a konferencí patří Birmingham NEC, v Londýně London Olympia I a II, Earl's Court a nově v lokalitě Docklands výstaviště ExCel, International Conference Centre Edinburgh, Queen Elizabeth Hall v Londýně a další místa. Mnoho z významných výstavních a konferenčních center patří britské firmě Conventions  Copyright 1996-2014 OffshoreNews.cz. Všechna práva vyhrazena. www.offshorenes.cz

Great Britain, významným subjektem na trhu organizování výstav a veletrhů je firma Reed Exhibition. Země je také předním centrem pro výrobu reklamy a vytváření public relations. Mezi nejznámější firmy z tohoto oboru patří Mead Vickers, BBDO, J.Walter Thompson, Leo Burnett a Ogilvy & Mather. Hluboké kořeny zde má i extenzivní síť konzultantských firem a firem manažerského poradenství, z nichž mnohé vlastní rozsáhlé mezinárodní operace. K největším se řadí Andersen Consulting, CMG Management, PriceWaterhouse/Coopers, Ernst and Young a PA Consulting Group. K vývoji sektoru služeb a jeho jednotlivých segmentů podrobné informace, statistické údaje, sektorové studie a analýzy, výroční zpráva o stavu odvětví, kontaktní údaje v rámci sektoru, stručná charakteristika odvětví, stručný přehled aktuálního stavu odvětví, aktuální statistické údaje obecného charakteru a rovněž konkrétní statistiky britského Ministerstva obchodu a průmyslu (Department of Trade and Industry), získat prostřednictvím internetu na webové stránce www.dti.gov.uk/ Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika) Doprava Doprava v Británii patří k nejrozvinutějším v Evropě a zaměstnává téměř 2 mil. lidí. Silniční síť patří k nejhustším a nejlépe propojeným v Evropě - její celková délka přesahuje 389 000 km. Silniční dopravu podporuje extenzivní dálniční síť (Motorways -M). Osobní doprava zaznamenala v posledním desetiletí masivní rozvoj - počet přepravovaných osob vzrostl od roku 1985 do roku 1999 o 30 % a počet domácností vlastnících alespoň jeden automobil překročil 70%. Přes hustou silniční síť a výborný management osobní dopravy dochází k častým zácpám a současná vláda musela po letitých odkladech přistoupit k částečným omezením automobilové dopravy v centrech měst (např. Cambridge). Železniční doprava byla do roku 1993 v rukách státu - zákonem o železnicích (Railways Act, 1993) bylo rozhodnuto o privatizaci železnic a o vytvoření regulačního orgánu pro dohled nad privatizovanou dopravou. V současné době je soukromá téměř veškerá nákladní doprava a podstatná část dopravy osob. V průběhu privatizace britských železnic došlo k oddělení správy kolejového svršku a signalizačních zařízení od vlastních vlakových souprav (rolling stock). Jednotlivé spoje mezi různými destinacemi ve Velké Británii jsou provozovány množstvím soukromých společností, zatímco veškerá železniční síť připadla jednomu majiteli – firmě Railtrack. Ta je v Británii vnímána jako hlavní viník neuspokojivého technického stavu železnic, který za poslední 4 roky zapříčinil 5 dopravních katastrof s otřesnou bilancí desítek lidských životů a stovek milionů hmotných škod. I přes příslib společnosti Railtrack bezodkladně investovat do oprav železniční sítě se nedaří odstraňovat závady na signalizaci a kolejovém svršku takovým tempem, aby nedocházelo k dalším nehodám – viz. Poslední nehoda ve stanici Potters Bar na severu Londýna v červnu 2001, při níž zahynulo 7 osob. Námořní doprava je organizována velkými společnostmi i soukromými majiteli plavidel. Zájmy všech podnikatelů v této oblasti hájí Plavební komora (Chamber of Shipping in the U.K.). Oblast zahraničního obchodu zastupuje Rada britských loďařů (British Shippers Council). Největší přístavy se nacházejí v Southamptonu, Liverpoolu, Swansea, Bristolu, Newcastlu a Belfastu. Námořní dopravou bylo přepraveno více než 35 mil. pasažérů. Britská aktivní obchodní flotila představuje celkem přes 36 milionů hrubých tun, což je asi 11% celosvětové oceánské tonáže. Tonáž tankerů představuje 17 milionů hrubých tun. Různými přístavními záležitostmi se zabývá asi 250 přístavních úřadů nebo provozovatelů veřejných přístavišť a asi 1 400 dalších agentur. V přístavech je zaměstnáno přes 110 000 lidí. Celkový objem nákladů proplouvajících přístavy překračuje 500 milionů tun, z nichž 350 milionů tun jsou zahraniční náklady a asi 150 milionů tun pobřežní doprava. Na ochranu  Copyright 1996-2014 OffshoreNews.cz. Všechna práva vyhrazena. www.offshorenes.cz

vzkvétajícího britského námořního průmyslu byly v minulosti majitelé lodí s „levnou vlajkou“ (v zemích s nízkými rejdařskými poplatky) občas pronásledováni Mezinárodní federací dělníků v dopravě. Britský bojkot maltské vlajkové lodi, ke kterému přistoupila tato federace, což je vlivná síť úzce propojených národních odborových svazů, v r. 1981, byl britským soudem prohlášen za nelegální. Letecká doprava je jedním z nejdynamičtěji se rozvíjejících odvětví v britském hospodářství. Pro srovnání uvádíme, že jenom v r. 1995 britské aerolinky přepravily celkem 47,5 mil. cestujících na pravidelných linkách a 27,4 mil. na charterových letech, letecky bylo přepraveno kolem 29.905 mil. t/km. Avšak tyto ukazatele byly na konci 90. let již cca o třetinu vyšší. Hlavní leteckou společností jsou British Airways, jedna z největších společností na světě. Její pravidelné linky obhospodařují 300 destinací v 88 zemích světa. K ostatním britským aerolinkám patří British Midland, Air UK, Britannia Airways, Virgin Atlantic, EasyJet (převzaly společnost Go) a další. Ovšem leteckou dopravu velmi tvrdě zasáhla krize po zářijových tragických událostech v USA. Výše popsanému stavu v britské dopravě do značné míry odporuje ke konci roku zveřejněná studie Komise pro integrovanou dopravu, která obsahuje hodnocení aktuální situace v oblasti dopravy ve Velké Británii. Celkově se ve studii konstatuje, že Británie má nejhorší dopravní systém v Evropě, zejména nejdelší dobu dopravy lidí dojíždějících do zaměstnání a nejdražší ceny u některých druhů jízdného. Dále hovoří o tom, že více jak čtvrtina nejfrekventovanějších ulic v Británii zaznamená denně dopravní zácpu delší než 1 hodina. Průměrný britský zaměstnanec stráví denně 46 minut při dojíždění za prací, což je mnohem více času než je tomu v ostatních zemích EU (např. dvakrát více než v Itálii). Pouze Dánsko a Švédsko má v průměru vyšší cenu jízdného. Co se týče počtu železničních osobních vagónů na 1000 obyvatel, má Británie nejnižší ukazatel v Evropě. Navíc od začátku příštího roku řada britských provozovatelů osobní železniční dopravy připravuje zdražení jízdného (např. společnost Silverlink o cca 15 % a společnost First Great Western o cca 5 %). Jako hlavní příčinu výše popsaného stavu odborníci označují skutečnost, že dopravní infrastruktura v Británii po dobu 50 let trpěla celkovým nedostatkem investic alokovaných do oblasti dopravy. Ačkoliv současná vláda zaručila v období příštích 10 let výdaje do dopravního sektoru v celkové výši okolo 180 mld. GBP, řada expertů tvrdí, že je iluzorní, aby umístěním těchto 180 mld. GBP došlo k překlenutí mezery a celkového zanedbání rozvoje dopravní infrastruktury v Británii. Půjde prý pouze o utracení peněz bez výraznější nápravy současné neuspokojivé situace, neboť doprava v Británii je nucena čelit stále rostoucím nákladům. V praxi je nutná zásadní systémová změna vedoucí k rozvoji dopravní infrastruktury. V obecné rovině lze konstatovat, že mezi obyvatelstvem v Británii značně klesá důvěra v dopravní služby. Zveřejnění předmětné zprávy tento trend jenom potvrdilo. Značný vliv na veřejné mínění měl zejména skandál ohledně výsledků hospodaření společnosti Railtrack, která je zodpovědná za železniční infrastrukturu viz výše. Vláda se rozhodla zamezit hrozícímu krachu této společnosti a poskytla jí z peněz daňových poplatníků finanční injekci ve výši cca 3,5 mld. GBP, přičemž tato částka pokryje náklady na chod společnosti pouze na období několika příštích měsíců. K vývoji dopravy a jejích jednotlivých druhů podrobné informace, statistické údaje, sektorové studie a analýzy, výroční zpráva o stavu odvětví, kontaktní údaje v rámci sektoru, stručná charakteristika odvětví, stručný přehled aktuálního stavu odvětví, aktuální statistické údaje obecného charakteru a rovněž konkrétní statistiky britského Ministerstva dopravy (Department for Transport), získat prostřednictvím internetu, zejména pak v rámci tzv. „factsheets“, na webové stránce www.dft.gov.uk


Komunikace Telekomunikace jsou dalším sektorem ekonomiky Velké Británie, který zaznamenává vysoký růst. Výrazný trend byl v uplynulém roce zaznamenán v oblasti tzv.”nových služeb”, zejména pak u mobilních telefonů a služeb poskytovaných přes internet. Pokud jde o oblast ecommerce, bylo jenom v roce 2000 vydáno okolo 400 licencí více než 300 poskytovatelům služeb takovýmto způsobem. Podle údajů instituce OFTEL (Office of Telecommunications), což je nevládní úřad plnící v Británii roli nezávislého regulačního orgánu v odvětví telekomunikací, dosáhl celkový obrat na britském telekomunikačním trhu v závěru desetiletí výše cca 31,5 mld. GBP. Do tohoto objemu financí, který činil hodnotu o 17 % vyšší ve srovnání s rokem 1998, jsou zahrnuty výkony sítí pevných telefonních linek, sítí mobilních a společností zajišťujících telekomunikační vybavení. Obecně můžeme říci, že britský trh s telekomunikacemi se stal mnohem více konkurenceschopným, s daleko větší možností spotřebitele vybrat si z více subjektů, širší nabídky služeb a zejména nižších cen. Konkurenti gigantu British Telecom (BT) zvýšili svůj podíl na celkovém trhu telekomunikací, zvláště pak na trhu obchodním. Statistiky uvádějí, že v současnosti zhruba 97 % Britů vlastní telefon, a to buď způsobem přístupu k domácí telefonní lince, nebo vlastní mobilní telefon. Studie ukazuje, že stále větší počet obyvatel preferuje volání po mobilní síti, čímž dochází k poklesu používání pevných telefonů. Lidem vyhovuje zejména flexibilita při volání z mobilního telefonu a možnost být neustále k zastižení. Okolo 5 % britských rodin již upřednostnilo mít doma namísto pevné linky pouze mobilní telefon. Na jaře loňského roku dosáhl počet uživatelů mobilních telefonů přes 27 milionů, na podzim téhož roku jich bylo již přes 33 milionů. V tomto ukazateli činil nárůst v meziročním srovnání 83 %! Sektoru telekomunikací patří v britské ekonomice přední místo tabulky nejrychleji se rozvíjejících oborů. Británie se pyšní jednou z nejmodernějších telefonních sítí na světě spolu s velkým množstvím společností, které intenzivně investují do digitálních sítí z optických vláken, radiových sítí a digitálních ústředen. Jednoznačně nejdůležitější firmou v této oblasti je British Telecom (BT), dříve státní monopol, který byl v r. 1984 zprivatizován. K rozvoji konkurence přispělo i zhodnocení vládní politiky z roku 1991, které ukončilo duopolní postavení BT a Mercury Communications (součást Cable & Wireless Group Plc.) a umožnilo tak subpronájem existujících sítí a rozvoj mobilní komunikace. Nejvýznamnějšími firmami podnikajícími v oblasti mobilních telefonů jsou Vodafone, One 2 One, BT Cellnet a Orange. Pokud jde o regulátora telekomunikačního trhu, tuto roli plní v Británii již zmiňovaný OFTEL, který byl založen v roce 1984 na základě Zákona o telekomunikacích (Telecommunications Act) a je vládním úřadem v čele s generálním ředitelem. Jeho hlavním úkolem je kontrola dodržování podmínek uvedených v licencích pro provozování a zajišťování telekomunikačních služeb, podpora konkurence v telekomunikacích, vyřizování stížností a urovnávání sporů, regulace a kontrola standardů a podpora zájmů spotřebitelů v cenové a kvalitativní oblasti. Prudký rozvoj telekomunikací nicméně nijak neodsunul do pozadí význam poštovních služeb. Britský poštovní úřad (The Post Office, jehož součástí je zemská poštovní služba The Royal Mail a mezinárodní poštovní služba The Royal Mail International), založený r. 1635, dodává listovní a balíkové zásilky na téměř 26 mil. adres a zpracuje 70 mil. zásilek každý pracovní den. Royal Mail podstatným způsobem investoval do technologie třídění pošty a zavedl třídící mechanismy založené na směrovacím čísle na všech stupních dodávkového řetězce. Pokud jde o mezinárodní kapacity, Royal Mail International vypraví ročně kolem 790 mil. položek včetně 600 mil., které jsou dopravovány leteckou poštou. K vývoji sektoru tele/komunikací a služeb s touto oblastí spojených, jeho jednotlivých segmentů podrobné informace, statistické údaje, sektorové studie a analýzy, výroční zpráva  Copyright 1996-2014 OffshoreNews.cz. Všechna práva vyhrazena. www.offshorenes.cz

o stavu odvětví, kontaktní údaje v rámci sektoru, stručná charakteristika odvětví, stručný přehled aktuálního stavu odvětví, aktuální statistické údaje obecného charakteru a rovněž konkrétní statistiky britského Ministerstva obchodu a průmyslu (Department of Trade and Industry), získat prostřednictvím internetu na webové stránce www.dti.gov.uk

Energetika Ropa a zemní plyn. Británie má největší přírodní energetické zdroje v EU a je jedním z nejvýznamnějších světových producentů ropy a zemního plynu. Má i další primární zdroje energie, a to zejména uhlí a jaderné elektrárny. Rozvoj těchto zdrojů, a to zejména těžby ropy a zemního plynu, je věcí posledních dvou desetiletí. První významné objevy britských podmořských ložisek ropy byly učiněny v r. 1969 a první ropa byla vytěžena v r. 1975. V r. 1995 však již těžba ropy a kapalného zemního plynu činila průměrně 2,7 mil. barelů (t.j. 357 000 tun) denně, přičemž tento ukazatel neustále roste. V závěru 90. let se tak Británie stala devátým největším světovým producentem těchto komodit. Zatímco Británie začátkem 70-tých let dovážela více než 50 % své spotřeby paliv, v 2. polovině 90. let již byla opět čistým vývozcem - přebytek vývozu činil přibližně ekvivalent 40 mil. tun ropy (jako příklad uvádíme, že toto představovalo přebytek v obchodu palivy v hodnotě cca 3,7 mld. GBP). Země je 5. největším světovým producentem zemního plynu - v pořadí za Ruskem, USA, Kanadou a Holandskem. Těžba ropy a zemního plynu je soustředěna hlavně v severovýchodní části, tzv. kontinentálního šelfu Spojeného království. Těžba z ložisek na pevnině, které jsou pouze v jižní Anglii, tvoří jen necelých 5 % těžby z mořského dna. Většina mořských těžebních věží je umístěna v Severním moři asi v polovině vzdálenosti mezi Skotskem a Norskem. Těží se téměř ze všech ložisek, která byla v Severním moři objevena v letech 1965 až 1975. Těžba z dalších ložisek objevených později se připravuje, jen v r. 1995 bylo schváleno 26 nových projektů na těžbu.V průběhu 2. poloviny 90. let se počet dalších těžebních projektů navýšil. Odborné odhady udávají, že v prostoru kontinentálního šelfu je ještě zásoba 3,6 až 8,6 mld. tun ropy, z toho je asi 3,3 mld. tun prokazatelně nebo pravděpodobně těžitelných. Zásoby plynu v současných ložiscích jsou asi 700 milionů krychlových metrů. Vezmou-li se v úvahu i pravděpodobné objevy dalších ložisek, jsou celkové zásoby odhadovány na 1,23 až 3,7 miliard krychlových metrů. Uhlí. Těžba uhlí byla ve Velké Británii tradičním a velmi důležitým průmyslovým odvětvím, které hrálo klíčovou úlohu v průmyslové revoluci v 18. a 19. století. Na svém historickém vrcholu bylo toto odvětví před 1. světovou válkou, kdy těžba téměř 300 mil. tun ročně (z toho 75 mil. tun bylo vyváženo) poskytovala zaměstnání přibližně 1 mil. pracovních sil. V r. 1947 byly uhelné doly znárodněny a byla zřízena Národní uhelná rada (National Coal Board). Ta se později transformovala na státní společnost British Coal. Od 60. let byla těžba uhlí drasticky zredukována, většina dolů byla zrušena. V r. 1994 byla těžba uhlí, do té doby plně zajišťovaná British Coal, zprivatizována. Na konci roku 1995 bylo v provozu již jen 32 hlubinných dolů, v kterých bylo zaměstnáno jen 13.500 horníků. Vedle toho těžba probíhala na 90 ložiscích v povrchových dolech. Celkově v 2. polovině 90. let probíhá ve Velké Británii postupné snižování těžby uhlí (v rámci tzv. útlumového programu), což má dopady na stav zaměstnanosti v tradičních hornických oblastech Británie. V závěru 90. let tak celková roční produkce uhlí z hlubinných dolů dosahovala cca 35,1 mil. tun. Objem produkce uhlí z povrchových dolů činil v tomto období pouze cca 15 mil. tun ročně. Obecně lze konstatovat, že celková těžba uhlí nepokrývá současnou potřebu země, takže je Velké Británie nucena chybějící množství dovážet ze zahraničí. Naopak se vyváží pouze minimální množství britské produkce uhlí. K vývoji energetického sektoru, jednotlivým druhům výroby energie a služeb s touto oblastí spojených, podrobné informace, statistické údaje, sektorové studie a analýzy, výroční zpráva  Copyright 1996-2014 OffshoreNews.cz. Všechna práva vyhrazena. www.offshorenes.cz

o stavu odvětví, kontaktní údaje v rámci sektoru, stručná charakteristika odvětví, stručný přehled aktuálního stavu odvětví, aktuální statistické údaje obecného charakteru a rovněž konkrétní statistiky britského Ministerstva obchodu a průmyslu (Department of Trade and Industry), získat prostřednictvím internetu na webové stránce www.dti.gov.uk/

Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc Rozvojová pomoc poskytovaná Velkou Británií druhým zemím je řízena Ministerstvem pro mezinárodní rozvoj (Department for International Development - DFID). Jeho úkolem je řídit britský program rozvojové pomoci, zejména vůči chudým zemím, a uplatňování vládní politiky mimo jiné v oblastech zemědělství, ochrany životního prostředí, zdravotnictví, školství a vzdělávání, investic a obchodu vůči rozvíjejícím se zemím. V čele tohoto resortu stojí ministryně pro mezinárodní rozvoj Clare Short (Secretary of State for International Development). V roce 1997 představovala částka na pomoc rozvojovým zemím 0,26 % HNP, což činilo 2.326 mil GBP. Do roku 2001 se měla zvednout na 0,30 % HNP, tedy 3.218 mil. GBP. Británie v současné době není příjemcem žádného druhu rozvojové pomoci. Hlavním cílem činnosti DFID je napomáhat a podporovat trvale udržitelný hospodářský a sociální rozvoj v jednotlivě vybraných teritoriích světa. Pracovní náplň DFID rovněž spočívá v zabezpečování poskytování dodávek humanitární pomoci Velké Británie do zahraničí a poskytování rozvojové pomoci na bilaterální úrovni vládám a institucím rozvojových zemí, ale také státům střední a východní Evropy. DFID v rámci své činnosti realizuje bilaterální programy, tyto jsou schvalovány vládou, pro poskytování rozvojové pomoci vůči jednotlivým zemím, které se pak sestávají z konkrétních projektů. Je totiž zásadou, že finanční prostředky jsou poskytovány pouze na konkrétní vybrané projekty. DFID v rámci realizace obchodní politiky Velké Británie úzce spolupracuje s resortem DTI (Department of Trade and Industry), a to převážně formou poskytování asistenčních služeb v podobě zpracovávání odborných studií, spolupráce na konkrétních případech a poskytování „know-how“. Na konci loňského roku DFID přijalo strategii a koncepci své činnosti do r. 2015, kde byly identifikovány úkoly a cíle, jichž má být dosaženo. Prioritou činnosti DFID jsou obecně oblasti ve světě, kde se vyskytuje chudoba. V praxi se jedná zejména o nejvíce chudé oblasti Asie a Afriky. Hledisko chudoby je klíčové při alokaci rozvojové pomoci a je na něj všeobecně kladen největší důraz. Informace o činnosti DFID lze získat na webové stránce www.dfid.gov.uk Členství státu v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních Británie je členem zhruba 120 významných mezinárodních politických, hospodářských a vojenských organizací a uskupení. Mezi nejdůležitější patří členství v Organizaci spojených národů (včetně stálého členství v Radě bezpečnosti), Severoatlantické alianci (NATO), Evropské Unii, Radě Evropy, Západoevropské Unii, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), Mezinárodním měnovém fondu (IMF) a Světové bance (WB), Světové obchodní organizaci (WTO) a Organizaci pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD). Kromě toho je členem mnoha mezivládních organizací pod záštitou OSN. Účast země v mnohostranných smlouvách a dohodách Británie se stala členským státem tehdejšího Evropského hospodářského společenství (nyní EU) dne 1. ledna 1973. Bezcelní obchod mezi členskými státy byl zaveden od dne 31. prosince 1997. Maastrichtská smlouva, ratifikovaná UK v roce 1993, zakotvila nejenom společnou politiku EU v oblasti mezinárodních vztahů, bezpečnosti, sociální oblasti a v  Copyright 1996-2014 OffshoreNews.cz. Všechna práva vyhrazena. www.offshorenes.cz

dalších sférách, ale zejména iniciovala vývoj směrem ke společné hospodářské a monetární unii. Přijatý dodatkový protokol nicméně umožňuje Británii nezúčastnit se realizace závěrečného stadia - zavedení jednotné evropské měny. Navíc speciální klauzule ve smlouvě vyjímá Británii ze závazků spojených se sociální oblastí a oblastí zaměstnanosti, které jsou pro ostatní státy závazné. Britská vnější hospodářská politika a obchod jsou tedy v současné době primárně spojeny s EU. Dále existují reciproční dohody o preferencích ve vzájemném obchodě se státy EFTA (European Free Trade Agreement), se státy středomořské oblasti a se skupinou afrických, karibských a pacifických států (ACP). Británie je také členským státem WTO (World Trade Organization). Méně významné z hlediska mezinárodního obchodu je výjimečné postavení Británie mezi členskými státy Společenství národů (Commonwealth - dobrovolná asociace 54 nezávislých států dříve spojených s britským impériem) - toto členství je důležité spíše pro politické a kulturní vztahy. Významné z obchodně-ekonomického hlediska je členství Británie ve skupině G8, OECD, Mezinárodním měnovém fondu (IMF) a Světové bance (WB). Přehled bilaterálních smluv s ČR Dvoustranné ekonomické vztahy mezi ČR a Británií se uskutečňují na základě následujících dohod:


-

Dohoda o podpoře a ochraně investic (Praha, 10.7.1990) Dohoda o zamezení dvojího zdanění (Londýn, 5.11.1990) Dohoda o kooperaci (Brno, 8.9.1972) (Pozn.: Platnost této dohody bude v souvislosti se vstupem ČR do EU ukončena dne 30. 9. 2003) Dohoda o spolupráci v oblasti aplikované vědy a techniky (Praha, 26.3.1968).

Všechny tyto dohody vytvářejí obchodně-politický rámec pro ekonomické styky mezi Británií a Českou republikou. Konkrétní ekonomické vztahy jsou koncentrovány především do vzájemného obchodu a britských investic v ČR. Finanční centrum Londýn Britská metropole patří se svými více než sedmi miliony obyvatel k nejlidnatějším městům v Evropě. Další milion lidí do ní denně dojíždí za prací a ročně ji navštíví na 25 milionů turistů. Rozlohou 1580 km2 je zřejmě největším evropským městem. Rozlehlost Londýna je dána zejména tím, že bytovou zástavbu tvoří převážně jednopatrové domky. V Londýně se vytváří 15 % britského HDP. Již před tisíci lety se stal hlavním městem Anglie a od roku 1707 je metropolí tehdy vzniklého Spojeného království. Přestože je Londýn hlavním městem Británie, od „zbytku“ království se velmi odlišuje. Londýn je sídlem vlády a parlamentu, místem nejdůležitějších státních událostí jako jsou korunovace či pohřby panovníků, přístavem, obchodním a finančním centrem, koncentrací moci a bohatství, ale rovněž inspirací pro výtvarníky a spisovatele. Je vlastně vším tím, co bylo řečeno, zaleží jen na tom, kterou z jeho tváří si vyberete. Svým kosmopolitním charakterem je Londýn jakýmsi státem ve státě.V jeho ulicích, parcích či hospůdkách je možné slyšet 200 různých jazyků. Mezi nimi samozřejmě i jazyky slovanské, především polštinu a ruštinu, ale neztratí se ani čeština, zejména díky velkému počtu „au-pairek“, tedy dívek, které zde pracují v rodinách s dětmi, s cílem, aby se zdokonalily v angličtině i něco si i přivydělaly, třeba na studia na zdejších školách. Asi půl milionu Londýňanů má své předky pocházející z karibských ostrovů a stejný počet z indického subkontinentu, tedy bývalých součástí britského impéria. Třiatřicet národností tu má nejméně po deseti tisících svých „zástupců“. Více než milion z jeho současných obyvatel se narodil mimo území Británie. Právě multietnicita a multikultura dávají Londýnu nenapodobitelné kouzlo a neopakovatelnou atmosféru. Proto je například dnešní East End doménou zejména přistěhovalců z Indie a Pákistánu, v Ealingu převládají Poláci, čtvrť Kilburn je zase takovým malým Irskem. Ostatně Irové trvale usazení ve Spojeném království se těší výsadě, že mohou volit do britských zastupitelských orgánů, aniž by potřebovali britské občanství! Tak vypadají skutečné nadstandardní vztahy mezi dvěma státy, jejichž rozdělení před více než osmdesáti lety rozhodně nebylo pokojné. V samém centru města nechybí ani čínská čtvrť, i když ji ve skutečnosti tvoří jen několik uliček. Čínské restaurace jsou ale snad ve všech koutech Londýna. Nepřehlédnutelné jsou v londýnských ulicích muslimky, jejichž hlavy a leckdy i obličeje jsou zahalené šátky. Vždyť muslimové jsou největší náboženskou menšinou v Británii, jejichž počet je odhadován až na dva miliony. Nezanedbatelná je také židovská komunita. Zejména členové ortodoxních kongregací jsou například ve čtvrtích Golders Green, Stamford Hill a Hendon v pátek večer snadno rozeznatelní. Londýn jako finanční centrum byl obzvláště atraktivní od chvíle, kdy Bank of England začala ostře prosazovat platební rovnováhu a podporovala znovuzrození londýnské City jako globálního finančního centra, aplikováním neformální, avšak velmi striktní měnové kontroly rozdílné pro clearingové banky a ostatní banky. Banky vlastněné cizinci byly regulovány ještě mírněji a vyňaty ze všech úvěrových a úrokových požadavků, mimo transakcí v librách s rezidenty. Konkurenční a úvěrové reformy v Británii z roku 1971 zavedli 12,5% kapitálovou přiměřenost pro všechny banky, ale pouze pro závazky v librách, nikoliv v zahraničních měnách. Londýnská City se tímto stalo vedoucím Onshore finančním centrem a profitovalo potom z využívání příležitostí z Offshore center, která vznikala v Karibských jurisdikcích, jako  Copyright 1996-2014 OffshoreNews.cz. Všechna práva vyhrazena. www.offshorenes.cz

logický důsledek liberalizace Onshore finančnictví. Offshore finanční centra začala konkurovat Onshore finančním centrům speciálními zákonnými úpravami, která kladla důraz na obchodní a bankovní tajemství a liberálnost fiskálního režimu. Členství těchto Offshore jurisdikcí v librové nebo dolarové oblasti, zaručovalo stabilitu měny, kdy deposita nebo aktiva nerezidentů mohla být osvobozena od měnových kontrol, devizových restrikcí, kontroly směny, repatriace kapitálu a jeho svobodného transferu do a ze země. Pro licencované banky v Offshore centrech, zákony pamatovali i na liberální požadavky dohledu a nízké nároky na bankovní rezervy. Díky těmto liberálním a fiskálním pobídkách, která upravovala příslušná legislativa regulující Offshore služby, rostl počet registrovaných bank a finančních institucí v Offshore jurisdikcích a s jejich přítomností i bankovní depozita, která banky spravovala. Aktiva připisovaná daňovým rájům byla v roce 1969 odhadována na 10 miliard USD, kdy za necelých 10 let vzrostla na více jak 170 miliard USD pro nebankovní aktiva, respektive na 300 miliard USD u bankovních aktiv. Kdo se domnívá, že tato aktiva fyzicky prošla nebo byla umístněna v těchto jurisdikcí, je na omylu. Více jak 96% všech transakcí představují pouze transakce zaznamenané na digitálních nosičích, které do banky v Offshore centru přišli jako Swiftová nebo telexová zpráva od korespondenční banky. Kajmanské ostrovy, jejichž populace činila v roce 1989 necelých 30.000 obyvatel, byly nazývány pátým největším bankovním centrem podle výše depozit, ale pouze 72 z tehdy 500 licencovaných bank zde bylo fyzicky přítomno jinak než pouze cedulkou s názvem banky na adrese advokátní kanceláře a pouze osm se zabývalo lokálními obchody s residenty ostrovů. Nicméně v peněžnictví pracovalo dle odhadů více než jedna třetina zaměstnaných na Kajmanských ostrovech. Oproti tomu například finanční obchody prováděné v Londýně se odehrávají za větší fyzické přítomnosti bank, neboť banky v City musí mít fyzickou přítomnost a Bank of England by nelicencovala banku, která by jen formálně sídlila na advokátní kanceláři londýnského právníka. Navzdory důležitosti přítomnosti Londýnského finančního centra a jeho velikosti, zaměstnanost v tomto velkoobjemovém finančním sektoru v Londýnské City byla odhadována na 150.000 lidí v roce 1991, což představuje asi 0,6 procent z celkové zaměstnanosti Británie. Je zde velmi patrné, že vliv existence finančního centra na zaměstnanost a ekonomiku hostitelské země jsou na malém ostrově podstatně vyšší u ostrovních státům, než u kontinentálních Onshore jurisdikcí, kde přítomnost finančního centra na zaměstnanosti není až tak výrazný. V Offshore jurisdikcích, které zakládali ve své zemi Offshore finanční centrum jako plně funkční centrum s navazujícími službami, je často více jak 1/3 obyvatelstva zaměstnána v Offshore průmyslu, nebo oblastech bezprostředně na tento průmysl navazujících. Existencí Offshore finančního centra tak v hostitelské zemi vznikají nová pracovní místa v bankách, pojišťovnách, manažerských společnostech, účetních firmách nebo jiných podpůrných oblastech, které Offshore společnost a její vlastnící mohou čas od času používat. Vyjmutí z požadavků na kapitálové rezervy umožňovalo bankám nabízet služby a úvěry za výhodných podmínek, přičemž depozita byla dobře úročena, neboť v radě Offshore jurisdikcích nebyli restrikce na výši úroků u půjček nebo přijatých deposit. Tyto okolnosti přitahovali další klienty a zájemce, kteří chtěli využívat Offshore bankovní a finanční produkty bank etablovaných ve finančních Offshore centrech. Například dluhopisy emitované Offshore společností umožňoval v některých případech platit úrokovou míru oproštěnou od daní a navýšené akumulované zdroje mohly být půjčovány prostřednictvím spřátelené společnosti. Využíváním fiskálních pobídek, smluv o zamezení dvojího zdanění a dalších technik v rámci daňového plánování, byla zajištěna minimální daňová povinnost a naopak maximální odpočítatelnost nákladů. Daňové úřady rozvinutých zemí dělaly co mohly v boji proti každému způsobu daňové optimalizace (byť naprosto legitimní) jakmile se stal systém veřejně známým, ale vyzbrojeny pouze základními formami mezinárodní spolupráce jen stěží držely krok s plodnými myšlenkami a flexibilitou Offshore průmyslu a jeho promotérů.


FINANČNÍ SEKTOR Veškeré informace a statistické údaje o finančním sektoru ve Velké Británii, tj. otázky fiskální a monetární politiky, bankovní sektor a finanční instituce, výroční zprávy státních úřadů, odvětvové studie a analýzy jednotlivých částí sektoru, statistické přehledy vývoje aj., lze najít (nebo prostřednictvím zde uvedených odkazů) na webových stránkách, jejichž adresa zní: www.hm-treasury.gov.uk - Ministerstvo financí www.bankofengland.co.uk - Centrální banka Státní rozpočet Přehled vládních financí v minulém období (2001-2002) Státní rozpočet Velké Británie ve fiskálním roce 2001 Příznivý stav veřejných financí umocněný zvýšenými příjmy SR v roce 2000 pomohl labouristické vládě realizovat její vládní program, prostřednictvím kterého se snažila zapůsobit na voličskou základnu, aby uspěla v parlamentních volbách v červnu 2001. SR pro rok 2001 nijak razantně nesnížil daňovou zátěž a demonstroval vládní záměr podpořit sektor kvalitních veřejných služeb a příznivě ovlivnit rodinné rozpočty. SR na fiskální rok 2001 byl postaven ve prospěch rodin a jejich příslušníků, dopravců a motoristů, důchodců, firem a subjektů zabezpečujících regeneraci měst a obcí, učitelů a školského personálu, zaměstnanců ve zdravotnictví a matek s dětmi. Makroekonomické předpoklady Velká Británie očekávala v roce 2001 růst HDP mezi 2,25 a 2,75 % (pozn.: HDP vzrostl o 3 % v roce 2000). Spotřebitelská poptávka měla růst kolem 3,5 %, růst výroby měl být mezi 1,75 a 2 %. Inflace v roce 2001 měla kolísat mezi 2,25 a 2,5 %. Inflační cíl zůstával stejný na úrovni 2,5 %. Vládní výdaje měly v roce 2001 dosáhnout objemu 346 mld. GBP. Přebytek SR z roku 2000 ve výši 16,4 mld. GBP se měl v roce 2001 snížit na cca 6 mld. GBP. Čistý dluh veřejného sektoru jako podílu na HDP se snížil z 36,4 % v roce 1999 na 31,3 % v roce 2000 a měl činit 30,3 % v roce 2001/2. Rozpočtoví beneficienti Firmy. Byla zrušena srážková daň (witholding tax) na mezinárodní obligace a na platby úroků a tantiém mezi britskými firmami. Vláda začala konzultovat zvýšení odpočitatelných položek na výzkum a vývoj. Daň z kapitálových zisků (capital gains tax) začala být paušalizována na 10 % pro všechny zaměstnance držící akcie firem. V rámci podpory podnikání a začínajících firem se zdvojnásobila daňová úleva na kupní opce na akcie v hodnotě 3 mil. GBP. Zvýšil se práh pro registraci malých firem na platbu DPH na 54.000 GBP obratu. Vláda zavedla speciální daňové úvěry na podporu výzkumu zhoubných nemocí (např. AIDS, malárie a tuberkulózy). Příjmy fyzických osob a zaměstnanost. Vláda rozšířila nezdanitelné pásmo ročního příjmu z 1520 GBP na 1880 GBP. Byla zavedena povinná interview o pracovních příležitostech pro nezaměstnané před tím, než jim bude přiznána podpora v nezaměstnanosti. Rozpočet vyčlenil 200 mil. GBP na nový režim aktivní politiky zaměstnanosti včetně praxí a vzdělávání. Zvláštní rozpočet byl vyčleněn na následující 3 roky na pomoc v zaměstnávání lidí s drogovou závislostí.


Vzdělání a zdravotnictví. Rozpočet vyčlenil více než miliardu liber navíc na zvýšení platů učitelů v následujících 3 letech. Další miliarda měla jít na financování nemocnic, plus dodatečných 135 mil. GBP na nábor zdravotních sester a zdravotnického personálu. Rodiny. Od dubna 2001 se zvýšila roční odpočitatelná položka na dítě na 520 GBP. Přídavky pro matky v domácnosti vzrostou na 75 GBP týdně a bylo prodlouženo období těchto plateb na 26 týdnů (z dříve 18 týdnů). Byly zavedeny dva týdny placené otcovské dovolené při narození dítěte. Vláda začala refundovat až 75 % nákladů na péči o dítě, jehož pečovatel vstoupí do pracovního procesu. Byl zvýšen práh pro placení dědické daně na 242 tis. GBP. Spotřební daně. Spotřební daň na pohonné hmoty s ultra-nízkým obsahem síry byla snížena u benzínu o 2 pence a u nafty o 3 pence na litr. Byla zmražena daň na pivo, víno a ostatní alkohol. Daň na cigarety vzrostla o 6 pencí. Ostatní. V průběhu příštích 5 let se vláda rozhodla utratit více než miliardu liber na regeneraci měst a obcí. Bylo zrušeno kolkovné na prodej nemovitostí v nejchudších částech měst. Firmy zabývající se likvidací ekologických škod na kontaminované půdě si mohly začít odečítat z daní až 150 procent nákladů. Došlo ke snížení sazby DPH ze 17,5 % na 5 % v případě konverze rezidenčních prostor na více obytných jednotek. Byl změněn zákon o DPH tak, aby umožnil muzeím a galeriím upustit od výběru vstupného. Státní rozpočet Velké Británie ve fiskálním roce 2002 Tento SR, který byl prvním ve funkčním období stávajícího Parlamentu (po volbách v červnu 2001), obsahuje dlouhodobé rozhodnutí investovat do spravedlivější podoby Británie, která bude založena na větší míře podnikání. Nový rozpočet má za prioritní cíl všeobecné uznání potřeby růstu podnikatelských aktivit, respektování spravedlivého nároku na standardní životní úroveň, což má být podpořeno vysokou kvalitou poskytovaných veřejných služeb. Snahou současné vlády je dosažení národního konsensu, tj. k tomu, aby byla zabezpečena stabilita hospodářského vývoje a dosažena plná (resp. maximálně možná) míra zaměstnanosti, je zapotřebí především skloubit zájmy podnikatelské sféry s požadavky na sociálně spravedlivý vývoj britské společnosti. Obecnou charakteristikou tohoto SR je vytvoření podmínek pro ekonomickou stabilitu s tím, že budou dodržena veškerá pravidla fiskální politiky, zatímco budou postupně přijímána dlouhodobá rozhodnutí na podporu zaměstnanosti a podnikání, na omezování chudoby a na posílení investic do sektoru veřejných služeb, zejména pak oblasti zdravotnictví. Tento svůj záměr vláda opírá o předpoklad, že stabilní vývoj ekonomiky a zdravé veřejné finance jsou nejlepším základem pro dlouhodobé investice do sektoru veřejných služeb a pro celkové zvyšování prosperity Velké Británie. Vláda tímto rozpočtem výrazně vsadila na veřejné služby a označila je za prioritu, neboť je přesvědčena, že hospodářsky silný veřejný sektor je schopen rozšířit možnosti pro snižování sociální chudoby a pro zlepšení životní úrovně všech Britů. Celý tento SR a veškeré veřejné výdaje budou činěny v rámci striktních rozpočtových pravidel a fiskální disciplíny. V této souvislosti dojde v období příštích 2 let k mírnému zpřísnění pravidel pro čerpání prostředků ze SR. Navrhovaný SR předpokládá na konci finančního roku přebytek ve výši 3 mld. GBP (minulý SR skončil přebytkem 10,6 mld. GBP), v dalších letech má přebytek dosahovat hodnot 7 mld. GBP, resp. 9 mld. GBP. G. Brown v projevu k představení tohoto SR uvedl, že SR na fiskální rok 2002 je schopen splnit všechna fiskální pravidla a stanovuje nový “balík” veřejných výdajů až do roku 2006, přičemž jenom  Copyright 1996-2014 OffshoreNews.cz. Všechna práva vyhrazena. www.offshorenes.cz

pro tento fiskální rok je uvolněno navíc 4 mld. GBP pro sektor veřejných služeb. V rámci tohoto SR jsou vytýčeny 3 dlouhodobé úkoly: - prostřednictvím řady postupných kroků podpora podnikání, zlepšení kultury podnikání v Británii, pobídky a úlevy pro investice, zvýhodnění podnikatelské činnosti, dále podpora rozvoje a růstu podnikatelských aktivit, zejména formou odměňování a zvýhodnění inovační činnosti, snižováním regulací a zásahů ze strany státu, stimulací snahy snižovat náklady aj.; - v rámci dalších opatření dosažení vyšší prosperity každé rodiny v Británii, a to zavedením nového vládního systému podpory v této oblasti, zejména prostřednictvím daňových a příspěvkových mechanismů na podporu zaměstnanosti a rodin s malými dětmi, což v důsledku rozšíří možnosti pro snížení chudoby; - skrze platformu hospodářského růstu a stability ekonomického vývoje zajištění poskytování vysoce kvalitních služeb veřejnosti, zabezpečení dostatečných dlouhodobých finančních zdrojů a podpora investic pro tuto oblast, zejména pak financování oblasti zdravotnictví, kde v rámci reformy “National Health System” (NHS) vláda uvažuje do budoucna s výrazným navýšením alokace finančních prostředků ze státní pokladny. 1) Přehled výdajů a zdrojů příjmů SR na fiskální rok 2002 Tento SR je koncipován tak, že předpokládá výdaje v celkové výši okolo 408 mld. GBP, což činí zhruba 7 tis. GBP na obyvatele, včetně dětí. Pro fiskální roky 2003-4 a 2004-5 je suma výdajů plánována ve výši 455 mld. GBP, resp. 481 mld. GBP. Oblasti, kam směřují výdaje: oblast sociálního zabezpečení (115 mld.), zdravotnictví - NHS (65 mld.), školství a vzdělávání (54 mld.), obrana (24 mld.), zákonodárství (24 mld.), bydlení, bytová výstavba a ŽP (20 mld.), průmysl, zemědělství a zaměstnanost (17 mld.), jiné sociální a osobní služby (15 mld.), doprava (14 mld.), jiné výdaje (49 mld.) a úroky z dluhů (21 mld.). Oblasti, odkud plynou příjmy: daň z příjmů fyzických osob (118 mld.), národní pojištění (65 mld.), DPH (64 mld.), spotřební daň (38 mld.), daň z příjmů právnických osob (33 mld.), obchodní sazby a poplatky (19 mld.), municipální daně (16 mld.) a jiné příjmy (55 mld.). 2) Hlavní rozpočtová opatření SR na fiskální rok 2002 -

-

-

-

v příštích letech (do roku 2006) výrazné navýšení finančních prostředků pro zdravotnictví - NHS, a to navyšování trvale rostoucí a nejvyšší, jaké kdy bylo s účinností od dubna 2003 zvýšení o 1 % příspěvku NICs (“National Insurance Contributions” - obdoba našeho zdravotního a sociálního pojištění), a to u výdělků u všech zaměstnavatelů, zaměstnanců a samostatně výdělečných osob tak, aby každý platil NICs ve výši 89 GBP/týden v rámci daňových úlev a zvýhodnění pro začínající podnikatele dochází ke snížení počáteční sazby u daně z příjmů právnických osob, a to u velkých firem k redukci z 10 % na 0 % (daňové prázdniny s cílem stimulovat investiční činnost) a u malých a středních podniků o 1 %, tj. z 20 % na 19 % s účinností od října 2002 dochází v rámci zvýhodnění pracujících rodin ke zvýšení příspěvku ve formě “Working Familie´s Tax Credit” o 2,50 GBP/týden a v rámci systému “Income Support and Jobseeker´s Allowance” ke zvýšení přídavků na dítě o 3,50 GBP/týden od ledna 2003 zavedení nové podoby systému příspěvků pro rodiny s dětmi v rámci “Child Tax Credit” s cílem zabezpečit jistý přísun příjmů pro rodiny s dětmi od ledna 2003 zavedení nové podoby systému příspěvků pro pracující rodiny v rámci “Working Tax Credit” s cílem zabezpečit stav, kdy bude pro lidi s nízkými příjmy nebo bezdětné rodiny více výhodné pracovat než pobírat různé dávky  Copyright 1996-2014 OffshoreNews.cz. Všechna práva vyhrazena. www.offshorenes.cz

-

zmrazení výše současného daňového zatížení u všech silničních daní, daní u pohonných hmot a paliv (včetně benzínu s ultranízkým obsahem síry a nafty) a spotřební daně uplatňované u silničních vozidel zmrazení výše současného daňového zatížení u všech daní na alkohol (tvrdý alkohol, víno, pivo), dále v souladu s inflací reálné zvýšení daně u míchaných alkoholických nápojů prodávaných v lahvi a u tabákových výrobků.

3) Předpokládané dopady hlavních rozpočtových opatření SR na fiskální rok 2002 Odhadované praktické účinky souhrnu opatření tohoto SR v oblasti daňové zátěže občanů a systému dávek jsou zejména následující: - každý Brit situovaný do střední vrstvy s průměrným příjmem 21 400 GBP/rok zaplatí na odvodech do SR navíc 3,70 GBP/týden; - díky nové podobě podpory rodin s dětmi a jejího nástroje ve formě “Child Tax Credit” každá britská rodina se dvěma nezaopatřenými dětmi, kde je pouze jedna výdělečně činná osoba, získá navíc 3,90 GBP/týden; - jako výsledek zvýšené podpory rodin s dětmi ze strany státu nastane stav, kdy 50 % těchto rodin si zlepší svůj rodinný rozpočet a tím i životní úroveň. 4) Poskytování vysoce kvalitních veřejných služeb Vláda se v tomto SR zavazuje, že v příštích několika letech zabezpečí pro občany celé Británie vysokou kvalitu služeb poskytovaných veřejnosti. Již ve výdajích tohoto SR je navíc vyčleněno 4 mld. GBP, které jsou určeny pro sektor veřejných služeb, a pro následující roky je avizováno další navyšování investic do této oblasti. V rámci veřejných služeb vláda označila jako prioritní úkol reformu NHS a modernizaci systému poskytování zdravotní péče. Vláda nadále respektuje skutečnost, že bezplatná zdravotní péče musí být poskytována na vysoké úrovni a v případě potřeby dostupná pro každého. Na druhé straně vláda konstatuje skutečnost, že pokud NHS má splňovat parametry srovnatelné se světovou špičkou, je nezbytná reforma celého systému a potřeba přísunu více finančních prostředků do zdravotnictví, zejména pak ve formě investic. Z toho důvodu SR pro rok 2002 odstartoval pro příští období postupné navyšování prostředků ve prospěch NHS. Konkrétně se jedná o růst výdajů na NHS v období příštích 5 let, a to v průměru o 7,4 %/rok, čímž má být zabezpečeno dlouhodobé a trvale narůstající financování rozvoje NHS. Dalším nástrojem je navýšení krytí z prostředků SR ročních hotovostních výdajů každé britské rodiny na NHS, a to z částky 2 370 GBP/rok (SR 2001-2) na částku 4 060 GBP/rok (SR 2007-8), což za toto období bude znamenat reálné navýšení těchto prostředků o 48 %. Vedle zásadní reformy NHS tento SR stanoví podmínky pro zlepšení sociálního zabezpečení, zejména pak sociální péče vůči důchodcům a dětem, která je zabezpečována z prostředků lokální administrativy a municipalit. SR obsahuje nový plán, kterým v období příštích 3 let dojde k reálnému nárůstu o 6 %/rok u výdajů na zabezpečení sociálních služeb pro občany Velké Británie. 5) Financování zlepšení stavu veřejných služeb, resp. jejich poskytování Za ideální základ pro dlouhodobé financování rozvoje poskytování veřejných služeb v Británii vláda považuje stabilní vývoj hospodářství a zdravě fungující sektor veřejných služeb. Jednoznačnou prioritou je zajištění trvale rostoucího financování NHS, a to při dodržování fiskálních pravidel a plnění ostatních rozpočtových priorit. Hlavním opatřením pro zajištění takového stavu je posílení příjmové stránky SR formou zvýšení o 1 % příspěvku NICs, čímž od dubna 2003 bude každý zaměstnavatel, zaměstnanec a osoba samostatně výdělečně činná odvádět státu navíc 1 % ze svých příjmů. Na druhé straně ve výdajové stránce SR bude v příštím období (až v SR 2003-4) zmraženo zvyšování dávek a příspěvků jednotlivcům  Copyright 1996-2014 OffshoreNews.cz. Všechna práva vyhrazena. www.offshorenes.cz

(zejména výdaje v rámci “Income Tax Allowance” a příspěvek z NICs), vyjma přídavků pro důchodce, které porostou mírně o něco více, než bude hodnota reálné inflace. Vláda svou fiskální politiku opírá o to, že NHS financovaná daňovým poplatníkem je nejlepší způsob jak zabezpečit, aby výdaje na NHS byly alokovány spravedlivě a proporcielně s tím, že přístup ke zdravotní péči bude založen na reálné potřebě a nikoliv na velikosti peněženky občana. V důsledku těchto změn bude od dubna 2003: - jednotlivec s ročním příjmem na hranici celostátního průměru, tj. 21 400 GBP/rok (střední vrstva) zaplatí více o 3,70 GBP/týden; - jednotlivec s ročním příjmem na hranici 50 % celostátního průměru, tj. 10 700 GBP/rok (nižší vrstva) zaplatí více o 1,65 GBP/týden; - jednotlivec s ročním příjmem na hranici 150 % celostátního průměru, tj. 32 100 GBP/rok (vyšší vrstva) zaplatí více o 5,75 GBP/týden; - důchodce ve věku nad 65 let a mající příjem pod 127 GBP/týden neplatí žádnou daň z příjmu ani příspěvek NICs. 6) Udržení stabilního vývoje hospodářství Velké Británie Ve světle potíží světového hospodářství v minulém roce, ekonomika Velké Británie přesto vykázala pevný a stabilní hospodářský růst, když tempo jejího růstu bylo rychlejší než v zemích skupiny G7. SR ukazuje, že veřejné finance zůstávají i nadále pod pevnou kontrolou vlády, splňují přísná fiskální pravidla jak na stránce výdajové, tak na stránce příjmové. SR předpokládá v letošním roce hospodářský růst ve výši 2 - 2,5 % a pro rok 2003 ve výši 3 3,5 %. Také pro ukazatel míry inflace je na období příštích 2 let odhadován příznivý trend, když jeho výše má být nízká a pohybovat se mírně pod hranicí inflačního cíle (2,5 %). 7) Podpora podnikání a posílení produktivity Vzhledem ke skutečnosti, že úroveň produktivity (množství produkce vyrobené na 1 pracovníka) je dlouhodobě nižší než v zemích hlavní konkurence Velké Británie, opatření SR mají za cíl postupně zredukovat tuto disproporci a zabezpečit dostatek zdrojů pro budoucí růst tohoto ukazatele. Mezi nová opatření na podporu byznysu a podnikání v Británii, jakož i na zvýšení výkonnosti a produktivity britské ekonomiky patří: - snížení počáteční sazby (daňové prázdniny) u daně z příjmů právnických osob, a to u velkých firem z 10 % na 0 % a u malých firem o 1 %, tj. z 20 % na 19 %; - v rámci mechanismu vybírání DPH a systému jejího automatického placení je vůči malým podnikům zavedeno prominutí pokut a redukce poplatků z prodlení při placení této daně; - další úlevy a výjimky z placení správních poplatků a kolkovného pro firmy plus nový systém daňových úlev a pobídek s cílem podpořit podnikatelskou a investiční činnost v méně výhodných oblastech; - zavedení nového nástroje ve formě “Tax Credit” s cílem podpořit aktivity v oblasti R&D, který bude uplatňován i vůči velkým firmám (tento nástroj již platí vůči malým firmám); - zavedení nových pilotních opatření, které mají zlepšit přístup ke vzdělávání, školení a zvyšování kvalifikace, zejména pak pro lidi s nižším vzděláním a nízkou kvalifikací. 8) Dosažení vyšší zaměstnanosti V rámci SR půjde o posílení stávající podoby vládního programu na podporu zaměstnanosti “New Deal”, jehož prostřednictvím od roku 1997 cca 350 tisíc mladých Britů získalo práci. Vedle tohoto programu a některých reforem souvisejících s trhem pracovních sil obsahuje  Copyright 1996-2014 OffshoreNews.cz. Všechna práva vyhrazena. www.offshorenes.cz

SR na rok 2002 další opatření na podporu zaměstnanosti a tvorby nových pracovních míst po celé Velké Británii. K doplnění informace z bodu 2 kapitoly 5.1.2. lze rozvést následující: - od dubna 2003 zavedení nového příspěvku ve formě “Working Tax Credit” a zároveň od června 2002 zvýšení o 2,50 GBP/týden základní sazby stávajícího příspěvku v rámci “Working Familie´s Tax Credit”; - v rámci “New Deal” rozšíření výhod a příležitostí pro nezaměstnané s věkem nad 25 let, kteří v průběhu posledních 3 let byli více jak 18 měsíců bez práce; - vznik systému osobních poradců, kteří budou pomáhat rodičům - samoživitelům získat práci a rozšíření výhod a příležitostí z “Childcare Tax Credit” pro tuto skupinu obyvatel; - založení nového fondu ve výši 5 mil. GBP na řešení problémů v dopravě, neboť tyto v určitých oblastech Velké Británie omezují možnosti získat zaměstnání; Zavedením “Working Tax Credit” má být docíleno situace, kdy se lidem s nižšími příjmy vyplatí pracovat, resp. hledat si práci a nikoliv žít z příspěvků a podpor od státu. Tento nový nástroj v sobě spojuje dosavadní příspěvky poskytované pracujícím rodinám a tělesně postiženým osobám. V praxi se tak rozšíří stimulace pracovat na lidi s nízkými příjmy, kteří jsou bezdětní a bez fyzického postižení. Jeho prostřednictvím jsou zaručeny minimální příjmy: - ve výši 183 GBP/týden pro bezdětný rodinný pár s jedním živitelem, a to ve věku nad 25 let a pracujícím na plný úvazek za podmínek minimální mzdy; - ve výši 237 GBP/týden pro rodinu s 1 dítětem a s jedním živitelem, pracujícím na plný úvazek za podmínek minimální mzdy. 9) Budování sociálně spravedlivé společnosti Jedním z dlouhodobých závazků vlády je postupné snižování chudoby, a to zejména mezi mládeží a důchodci. Proto je snahou vytvořit moderní daňový systém, kde každý platí spravedlivě svůj díl. V této oblasti SR na rok 2002 zavádí od dubna 2003 nový příspěvek ve formě “Child Tax Credit”, který v sobě slučuje dosavadní dávky poskytované na děti v rámci nástrojů “Working Familie´s a Disabled Person´s Tax Credits, Children´s Tax Credit, Income Support a Jobseeker´s Allowance”. Tím se tento instrument stal univerzálním přídavkem na dítě a bude poskytován v rámci jednotného systému rodinám s dětmi. Výše tohoto příspěvku se odvozuje od příjmů rodiny, v praxi je zaručen příspěvek: - ve výši 26,50 GBP/týden na první dítě pro rodiny s příjmem pod 50 tis. GBP/rok (85 % britských rodin); - ve výši 54,25 GBP/týden na první dítě pro rodiny s příjmem pod 13 tis. GBP/rok. V době do zavedení “Child Tax Credit” dojde od října 2002 ke zvýšení přídavků na děti v rámci stávající podoby “Income Support a Jobseeker´s Allowance”, a to 3,50 GBP/týden. Mezi dalšími opatřeními lze uvést: - nová daňová úleva na podporu vědeckého výzkumu léků proti smrtelným nemocím a epidemiím, které se vyskytují v nejchudších zemích světa - ponechání současné daňové zátěže alkoholických nápojů a mírné zvýšení zdanění tabákových výrobků - nové zdanění ropy vytěžené v Severním moři, čímž se zavede režim odpovídající správnému podílu na příjmech SR a současně umožní pobídky investicím do tohoto odvětví. 10) Ochrana životního prostředí


Vláda, vedle důrazu na hospodářský růst, klade rovněž důraz na ochranu ŽP. SR obsahuje další kroky na zlepšení ochrany ŽP a zároveň zohledňuje v nedávné době vysoké a kolísavé ceny ropy. Mezi řadou opatření můžeme uvést: další daňové úlevy na podporu podnikatelské a investiční činnosti v oblasti technologií šetřících energii; zmrazení současných sazeb daní u pohonných hmot a paliv (reálně dojde k mírnému snížení o cca 1 penci na litr) a nově v roce 2003 zavedení daňového zvýhodnění užívání pohonných hmot a paliv bez obsahu síry; zmrazení současné sazby spotřební daně u motorových vozidel (VED - Vehicle Excise Duty) a u této daně nově zavedení snížené sazby pro vysoce efektivní vozidla a její úprava pro motocykly; zmrazení současné sazby “Air Passenger Duty - APD” a rozšíření uplatňování nižších sazeb této daně, zahrnující větší škálu evropských destinací, včetně ČR. Návrh státního rozpočtu na fiskální rok 2003 Ministr financí G. Brown předložil dne 9. dubna 2003 ke schválení Parlamentu návrh vládního rozpočtu na rok 2003 (britský rozpočtový rok začíná 1. dubna a končí 31. března následujícího roku). Návrh rozpočtu je shrnut v tzv. Červené knize Ministerstva financí, která stanovuje vládní a rozpočtové limity (k dispozici na webové adrese: www.hmtreasury.gov.uk ) Jako motto tohoto rozpočtu G. Brown stanovil vytvoření Velké Británie se silnou ekonomikou a sociální spravedlností. Parametry tohoto SR má být zabezpečena efektivní konkurenceschopnost Velké Británie v rámci světové ekonomiky s tím, že by měla maximálně profitovat v okamžiku, až nastane oživení globální ekonomiky. Na základě předchozích reforem má dojít k posílení britského hospodářství s vyšší úrovní podnikatelských aktivit, zaměstnanosti a poskytovaných veřejných služeb. Rozpočet pro rok 2003 je postaven na odhadech vývoje hospodářství Velké Británie. Aktuální předpověď pro hospodářský růst v r. 2003 je 2-2,5% (korekce směrem dolů o 0,5%) a pro r. 2004 a r. 2005 činí shodně 3-3,5%. Míra inflace (index RPIX) je odhadována pro r. 2003 ve výši 2,75% a pro r. 2004 ve výši 2,5%. V letošním a příštím roce by měl vzrůst celkový objem investic (4,25-5,25%), stejně tak by měla růst domácí poptávka (mezi 3-3,5%) a výkonnost výrobního sektoru (letos cca 0,5% a příští rok cca 2,5%). Příznivý trend se předpokládá v postupném snižování deficitu SR, který v r. 2002 má činit cca 12 mld. GBP, v r. 2003 pak cca 8 mld. GBP a v r. 2004 již jen okolo 1 mld. GBP. Naopak negativní trend se očekává u mírného zadlužování veřejného sektoru, a to až do konce r. 2007. Celkové výdaje tohoto SR mají dosáhnout 456 mld. GBP, což činí v průměru cca 7 700 GBP na obyvatele. (Pozn.: pro r. 2004 jsou výdaje kalkulovány ve výši 485 mld. GBP a pro r. 2005 ve výši 517 mld. GBP.) Příjmy tohoto SR jsou plánovány ve výši 428 mld. GBP, tzn. jde o deficitně sestavený státní rozpočet. Kalkulovaný deficit 28 mld. GBP v sobě obsahuje deficit za r. 2002 (12 mld.) plus odhad na letošní rok (8 mld.), zbytek je rezervním „polštářem“. Výdajovou stránku SR tvoří tyto oblasti: sociální zabezpečení (133 mld.); zdravotnictví – NHS (72 mld.); školství a vzdělávání (59 mld.); zákonodárství (27 mld.); obrana (26 mld.); bydlení a ŽP (20 mld.); průmysl, zemědělství a zaměstnanost (16 mld.); doprava (15 mld.); úroky z dluhů (22 mld.); jiné sociální služby (17 mld.); ostatní výdaje (47 mld.). Příjmovou stránku SR tvoří tyto oblasti: individuální daně z příjmů (122 mld.); zdravotní a sociální pojištění (75 mld.); DPH (67 mld.); spotřební daně (38 mld.); firemní daně z příjmů (31 mld.); lokální daně (19 mld.); úroky z obchodních transakcí (19 mld.); ostatní příjmy (58 mld.). Státní rozpočet pro rok 2003 obsahuje takové instrumenty, jimiž má dojít k: zachování makroekonomické stability; dostatečné úrovni produktivity a podnikání v rámci flexibilní ekonomiky; maximálně možnému zajištění zaměstnanosti; utváření sociálně spravedlivé společnosti; zabezpečení vysoké úrovně poskytování veřejných služeb; zlepšení ochrany ŽP. Z pohledu občana lze za hlavní prvky tohoto SR označit:  Copyright 1996-2014 OffshoreNews.cz. Všechna práva vyhrazena. www.offshorenes.cz

-

aktualizovaný výhled vývoje britského hospodářství, který ukazuje stabilitu a růst ekonomiky plus zachování „zdravých“ veřejných financí zřízení „Child Trust Fund“, což zabezpečí každému novorozenci příspěvek od státu ve výši 250 GBP (pro ty z chudších rodin činí až 500 GBP), který bude uchován v bance do jeho věku 18-ti let pro důchodce nad 80 let navýšení příplatku na otop o dalších 100 GBP v období zimní topné sezóny a při léčení v nemocnici prodloužení (až do 52 týdnů) důchodových nároků pro všechny penzisty prostřednictvím programu „New Deal“ (pozn.: ten již pomohl cca 415 tis. mladých Britů získat práci) a „Jobcentre Plus“ balík opatření na pomoc rodičům samoživitelům či rodičům nezaměstnaným reforma příspěvků na bydlení s cílem zlepšit příjmy pracujících, usnadnit lidem stěhování za prací a zjednodušit žádací proces řada návrhů na snížení zadluženosti firemní sféry, zjednodušení daní a usnadnění přístupu k finančním zdrojům pro malé podniky, snažících se o rozvoj a růst vylepšení systému daňových úlev pro firmy podporující oblast vědy a výzkumu a investující do oblasti IT řada návrhů na zlepšení zabezpečení bydlení, jeho dostupnosti, včetně urychlení a celkového zjednodušení rozhodovacích procesů územního plánování řada opatření na potírání daňových úniků či neplacení daní s cílem zlepšit výběr daní a ochránit příjmy do SR regresivní (v souladu s inflací) navyšování (od října 2003) hlavních silničních spotřebních daní, tj. u pohonných hmot, naopak snížení spotřební daně u vozidel s ekologickým provozem od října 2003 zvýšení zákonem stanovené minimální mzdy na 4,50 GBP za hodinu.

Minulý rozpočet stanovil u sektoru veřejných služeb postupné navýšení výdajů do této oblasti ve výši 63 mld. GBP do konce r. 2005. Prioritními oblastmi vlády jsou zdravotnictví, vzdělávání, doprava, bydlení a boj proti kriminalitě. SR pro rok 2003 ještě více posiluje financování státního zdravotnictví (NHS), a to z prostředků získaných zvýšením příspěvků na zdravotní pojištění v loňském roce. Veřejné výdaje na zdravotnictví by tak měly růst ročně o cca 7,2% do konce r. 2007, což by mělo zajistit dostatečné a „zdravé“ financování NHS. Na základě reformy vznikne nezávislá instituce (regulátor), která bude dohlížet na kvalitní výkon služeb NHS. V rámci zdravotnictví pak dojde k posílení investic do vybavení zdravotnických zařízení (budovy, zdravotní technika, IT). V oblasti daní došlo tímto SR k řadě navýšení u jednotlivých „tax credits“. Shodným jmenovatelem je podpora podnikání a zaměstnanosti, zlepšení situace finančně slabších vrstev společnosti. Konkrétně byla zvýšena spotřební daň u alkoholických nápojů (u piva o 1 penci/pintu a u vína 4 pence/láhev, naopak u tvrdého alkoholu a sektu nezměněno), tabákových výrobků (8 pencí/krabičku). Od května nastane zvýšení o 5 GBP/ročně u spotřební daně na automobily (vyjma nákladních) a valorizovaně od října také u spotřebních daní na pohonné hmoty (cca 1,28 pence/litr). Zmrazení daňové zátěže bude u daně z příjmů právnických osob, kolkovného a u spotřebních daní ekologicky nezávadných vozidel a pohonných hmot. Tento SR již zohlednil současný válečný konflikt v Iráku a jeho ekonomické dopady na Velkou Británii. Vůči domácí ekonomice tento SR odložil do rezerv celkem 3 mld. GBP na krytí nákladů spojených s válkou v Iráku. Ty jsou určeny především na armádní výdaje. Dále je v rámci SR vyčleněno 322 mil. GBP na výdaje (v průběhu příštích 3 let), spojené s posílením domácích opatření na boj s terorismem. Na mezinárodním poli vyčlení Velká Británie z tohoto SR 240 mil. GBP pro účely humanitární pomoci v Iráku, tj. v rámci aktivit OSN. Navíc dodatečně jsou v SR vyčleněny prostředky na poválečnou obnovu a rozvoj


Iráku, a to v celkové výši cca 100 mil. USD. Zároveň hodlá Velká Británie iniciovat práce na reformě „European aid budget“.

Platební bilance Bilance obchodu se zbožím a službami vykázala v roce 2002 deficit ve výši cca 18,87 mld. GBP, což znamenalo snížení v uplynulých letech vysokého tempa růstu schodku platební bilance (v roce 2001 deficit činil 22,21 mld. GBP). Takovýto vývoj je odhadován pro letošní rok. I když současný trend ukazuje relativně vyšší dynamiku poklesu objemu zbožového vývozu proti poklesu hodnoty dovozu, což způsobilo mírné prohloubení deficitu OB. Snížení deficitu PB tak jde na vrub nárůstu u bilance obchodu se službami, která v předchozích letech vykazovala dlouhodobě spíše stagnující trend. Zvýšenou bilancí obchodu se službami došlo (i přes prohloubení schodku obchodní bilance) ve Velké Británii ke snížení deficitu běžného účtu platební bilance. V průběhu celého roku 2002 se deficit běžného účtu PB v jeho 1. polovině neustále mírně prohluboval, opačný trend nastal ve 2. poletí, zejména pak v závěru roku. Celkově za rok 2002 byl zaznamenán deficit běžného účtu PB ve výši 8,69 mld. GBP (rekordní hodnota v r. 2001, kdy deficit činil 21,35 mld. GBP, dále pro srovnání v roce 1998 deficit činil 9,2 mld., v roce 1999 činil 15,9 mld., v roce 2000 16,2 mld. GBP). Deficit PB je tvořen schodkem OB ve výši 34,39 mld. GBP a přebytkem obchodu se službami ve výši 15,52 mld. GBP. Tento příznivý výsledek byl způsoben jednak mírným zvýšením deficitu ve zbožovém obchodě, ale zejména zvýšením přebytku v obchodě se službami. Rovněž příznivou korekci znamenalo zvýšení přebytku příjmů z investic (zejména v závěru roku dominoval tento trend). Hlavní příčinou negativního (v posledních několika letech) vývoje PB je dle ekonomů již zmiňované dlouhodobé zvyšování schodku bilance zbožového obchodu a zároveň snížení přebytku v obchodě se službami. Navíc byl tento vývoj umocněn sníženými příjmy ze zahraničních investic, jejichž přebytek v uplynulém roce poklesl a byl tak nepostačující ke kompenzaci deficitu obchodní bilance a salda obchodu se službami. Británie nicméně za rok 2002 obsadila 5. místo ve světovém obchodě, přičemž i nadále pokračoval nepříznivý trend prohlubování záporného salda ZO Velké Británie. Dlouhodobě tak vývoz zboží a služeb nedosahuje, resp. nepokrývá úroveň jejich dovozu.

Platební bilance- běžný účet (v mil. GBP) Rok

Obchod zbožím

Obchod službami

1990

-18707

1991

Transfery

Příjem z investic

4010

Obchod zboží a služby– celkem -14697

Výsledné saldo

-448

-4258

-19513

-10223

4471

-5752

-1890

-669

-8374

1992

-13050

5482

-7568

128

-5534

-12974

1993

-13066

6581

-6485

-191

-5243

-11919

1994

-11126

6379

-4747

3348

-5369

-6768


1995

-12023

8481

-3542

2101

-7574

-9015

1996

-13722

9597

-4125

1204

-5788

-8709

1997

-12342

12528

186

3906

-5812

-1720

1998

-21813

12666

-9147

12558

-8225

-4814

1999

-27372

11794

-15578

2609

-6687

-19656

2000

-30326

11838

-18488

9400

-10032

-19120

2001

-33510

11300

-22210

16404

-6679

-12485

2002

-34394

15522

-18872

19233

-9047

-8686

Zdroj: Office for National Statistics

V oblasti investic v r. 2002 britská ekonomika celkově zaznamenala propad, a to u všech hlavních druhů investičních aktivit. Poklesly výrazně investice podnikatelské, investice do výroby i investice v oblasti služeb. Propad objemu investičních aktivit v r. 2002 (proti roku předešlému) je ekonomy odhadován o více než 10%. Ke zhoršení investičního prostředí v Británii došlo hlavně v důsledku celosvětového klimatu v oblasti investic. Dopady předešlých poklesů na trhu cenných papírů a relativně nízká výnosnost investičních aktivit oslabily důvěru investorů. Celková nejistota na trhu (nervozita z nejasného příštího vývoje poptávky na straně zákazníka) vedla u firem k odkladu jejich investičních rozhodnutí (hlavně těch strategických). Řada firem byla nucena přesměrovat plánované investice u již schválených projektů jinam nebo realizovat investice pouze nezbytně nutné (opravy a údržba, zlepšení pracovního prostředí a podmínek pro zaměstnance apod.). Ve 2. polovině roku se situace pomalu začala zlepšovat, mnoho firem (zejména v sektoru služeb) investovala do přestavby a modernizace svých provozoven, aby udržela kontakt s konkurencí či zlepšila efektivitu (tím posílila i své postavení na trhu). Především oblast maloobchodu (řetězce supermarketů) investovala do vylepšování svých provozoven, skladovacích prostor a logistických zařízení. Také prodejci aut byli nuceni bojovat o zákazníka a začali vynakládat prostředky s cílem zlepšit nabídku a servis zákazníkům (pozn.: pokles prodejů aut způsobil snížení cenové hladiny u vozů). I v oblasti investic se projevil výše popsaný pokračující trend. Ten způsobil stav, že zejména velké firmy umisťovaly své investice v zahraničí, tj. v zemích, které jsou pro ně perspektivně efektivnější. Značná část především výrobních investic se přesunula do teritorií (hlavně Asie a východní Evropa), kde benefitovala buď z nižších výrobních nákladů nebo z bližší pozice ke konečnému zákazníkovi. Dle odborníků byl tento trend přesunu investičních aktivit mimo území Velké Británie (resp. pokles přílivu zahraničních do Velké Británie) v roce 2002 nejvýraznější od doby, kdy příliv investic do Velké Británie kulminoval, tj. před 5 lety. Postiženy jsou především některé oblasti Británie, kde dříve byla slabší výkonnost hospodářství (Wales, Skotsko, severní a střední Anglie). Řešením pro tyto oblasti bylo tehdejší zatraktivnění pro příliv investic. Přesun aktivit či odliv investic platí hlavně o zahraničních investorech (MNC většinou z Japonska, USA, J. Koree, Taiwanu, Hong-Kongu aj.), kteří tehdy své investice na území Velké Británie realizovaly. Firmy tento negativní vývoj přičítají stále relativně silné GBP, částečně i pozici Velké Británie mimo eurozónu. Přestože je trh Velké Británie stále považován za velmi atraktivní pro zahraniční investice, realitou je skutečnost, že v Evropě jsou pro  Copyright 1996-2014 OffshoreNews.cz. Všechna práva vyhrazena. www.offshorenes.cz

mimoevropské investory teritoria ještě více atraktivnější. Jednoznačně to platí o většině nových členských zemí EU.

Platební bilance- finanční účet Investice v Británii (+)

(v mil. GBP)

Britské investice v zahraničí (-)

Saldo*

Rok Přímé

Portfol.

Ostatní

Přímé

Portfol.

Ostatní

Reservy

1990

19132

12880

62709

10936

15925

52701

76

15083

1991

9197

9818

10335

9312

32339

-20249

2679

5269

1992

9416

9579

55017

11253

28637

31693

-1407

5089

1993

10943

28770

125154

18190

89565

45329

698

11330

1994

7099

30680

-8323

22694

-21809

27773

1045

2126

1995

13831

37315

67422

28699

39274

47498

-200

4964

1996

17562

42985

162523

22288

59616

137124

-510

5515

1997

22823

26670

200320

38249

51933

168233

-2380

-5066

1998

45054

20926

59637

73331

31917

17245

-164

245

1999

55189

115090

49044

125028

21318

57569

-639

18732

2000

79101

164198

272625

168554

65891

265945

3915

13172

2001

43042

40419

227579

47265

86193

173807

-3085

15277

2002

16643

61441

86376

26490

637

126652

-459

22760

*Dodatečné rozdíly v položkách "Investice v Británii" a "Britské investice v zahraničí" tvoří objem rezervních aktiv v podobě finančních derivátů Zdroj: Office for National Statistics

Zahraniční zadluženost a dluhová služba Kapitálové toky a zahraniční dluh Británie byla vždy důležitým zdrojem kapitálu, a to jak ve formě přímých, tak i portfoliových investic. V roce 1979 došlo v zemi ke zrušení kontroly devizových toků a vzápětí poté, v první polovině 80. let, britský vývoz kapitálu převýšil vývoz kapitálu např. Japonska a USA. K oslabení a zmírnění tempa vývozu kapitálu došlo až v souvislosti s recesí na začátku 90. let, nicméně již v roce 1993 byl opět zaznamenán vzestupný trend, který stále trvá (např. v roce 1996 vývoz britského kapitálu dosáhl téměř 44,6 mld. USD). Velká Británie je zároveň cílem cca 10 % světových přímých investic, z nichž více než čtvrtina pochází ze zemí EU. Aktuální stav je takový, že po zdvojnásobení objemu investic obou toků (z i do Británie) v roce 2000 došlo v roce 2001 zase k jejich poklesu o polovinu. Výrazný propad zaznamenaly v roce  Copyright 1996-2014 OffshoreNews.cz. Všechna práva vyhrazena. www.offshorenes.cz

2001 investice přímé, a to oběma směry, i když směrem do Velké Británie pouze o polovinu, zato směrem do zahraničí objem britských přímých investic klesl meziročně na šestinu hodnoty z roku 2000. Nicméně trend několika posledních let je, že převažují cizí investice směrem do Velké Británie nad britskými investicemi v zahraničí. Dluhová služba Úvodem je třeba uvést, že britská vláda neřeší své finanční potřeby výpůjčkami ze zahraničí na úrovni vláda - vláda, ale kryje své dílčí finanční nároky výpůjčkami od soukromého sektoru. Soukromý sektor mohou samozřejmě představovat jak subjekty domácí, tak zahraniční (např. investiční fondy s hlavním sídlem v USA). V průběhu let 1987-88 a 1990-91 vláda hospodařila s přebytkem a došlo ke snížení vládního dluhu. Nicméně v období počátku devadesátých let každoroční nároky veřejného sektoru na výpůjčky (Public Sector Borrowing Requirements - PSBR) rapidně vzrostly v důsledku recese (např. v roce 1993-94 tvořily 7,5 % HDP -46 mld. GBP). Výpůjčky veřejného sektoru představují každoročně přírůstek k čistému dluhu veřejného sektoru (naopak tedy splátky dluhu snižují čistý dluh). Pojem dluh znamená konsolidovaný dluh po odečtení likvidních aktiv. Každoročně je kromě údajů o celkovém dluhu britské vlády zveřejněn i odhad finančního deficitu za daný fiskální rok. Odhady založené na Evropském systému integrovaných účtů (ESA) pro Velkou Británii ukazují, že vládní finanční deficit byl např. v roce 1995 na úrovni 5,8 % HDP. Od té doby se tento ukazatel postupně zlepšoval, aby koncem 90. let dosáhl úrovně okolo 5 %. Ve snížení celkové úrovně vládního finančního deficitu, který v závěru 90. let klesl (např. v r. 1995 tento činil 40,4 mld. GBP). Na tomto příznivém trendu se odráželo snižování celkové úrovně výpůjček veřejného sektoru. Naopak ukazatel celkového nesplaceného vládního dluhu v období konce 90. let mírně narůstal (např. v r. 1995 tento činil 54,1 % HDP). Vláda Velké Británie postupuje tyto údaje Evropské komisi v souladu s článkem 4(2) regulace EC č.3605/93 a v souladu s požadavky článku 104C Maastrichtské smlouvy. Výše uvedené údaje jsou poskytovány každou členskou zemí EU do 1. srpna daného roku. Z důvodu konzistence jsou historická data předkládána na bázi kalendářního roku, nicméně Velkou Británií jsou předkládány odhady i pro finanční rok 2002-03, poněvadž vláda Velké Británie plánuje svůj rozpočet na bázi finančního roku. Státní cenné papíry (Gilt-edged Stocks) Hlavním dluhovým instrumentem britské vlády jsou gilt-edged stock. Jsou to prvotřídní cenné papíry, které vykazují dlouhodobou spolehlivost a přiměřený výnos. Není zde žádné riziko nesplacení. Jsou obchodovatelné na sekundárním trhu. Největšími držiteli těchto cenných papírů jsou penzijní a pojišťovací fondy. Vláda publikuje každoročně zprávu o řízení dluhu a sestavuje rámec pro emisi gilt-edged stocks (gilts) na další rok. Gilts jsou primárně prodávány britskou centrální bankou jménem vlády. Emise probíhá zejména aukcí (jednou za měsíc) a je doplněna emisemi ad hoc. Státní cenné papíry zahrnují jednak tzv. konvence, které platí pevný úrokový výnos s pravidelným umořováním jistiny, dále akcie vázané na index, u kterých je velikost úroku a jistiny vázána na index maloobchodních cen (RPI) a konečně cenné papíry s plovoucí sazbou, kde jsou výplaty vázány na pohyb krátkodobých úrokových sazeb. Státní pokladniční poukázky (Treasury Bills) Státní pokladniční poukázky jsou prodávány každý týden v tendru - většina z nich má dobu dospělosti ohraničenou třemi měsíci (jsou vydávány i šestiměsíční poukázky). Jsou využívány k řízení situace na peněžním trhu (spíše než k řešení vládního dluhu). Britská vláda též vydala několik emisí poukázek denominovaných v ECU (nyní v Euro). Také tyto


poukázky neřeší řízení vládního dluhu a jejich výtěžek přispívá ke zlepšení stavu britských devizových rezerv. Ostatní výpůjčky veřejného sektoru Mezi vládní výpůjčky se řadí i finanční nároky státních korporací - jsou kryty většinou půjčkou na volném trhu s garancí vydanou ministerstvem financí. Část výpůjček místních orgánů je kryta z prostředků. Národního fondu půjček a je potvrzována parlamentem skrze Radu pro půjčky na veřejné práce. Rada je nezávislým orgánem - pro administrativní účely je spojena s bývalým Úřadem pro Národní dluh a nyní tvoří dohromady s ním Národní úřad pro investice a půjčky. Místní úřady si také mohou vypůjčovat přímo na volném trhu, jak krátkodobě, tak dlouhodobě, za pomoci řady instrumentů. Některé veřejné korporace a místní úřady si také vypůjčují za souhlasu ministerstva financí v cizí měně. Devizové rezervy Britské devizové rezervy se téměř výhradně skládají ze zlata a deviz. Rezervy zlata jsou již více než deset let objemově konstantní, zatímco ostatní rezervy se dostaly na úroveň roku 1991 (t.j. období před vypuknutím spekulací na britskou libru v září 1992, kdy Bank of England utratila značnou část rezerv na devizové intervence) až ke konci roku 1994. (Pro ilustraci lze uvést, že na závěr roku 1998 byly devizové rezervy na úrovni 37,29 mld. USD.) Bankovní soustava (hlavní banky a pojišťovny) Postavení centrální banky Bank of England je po Švédské říšské bance druhou nejstarší doposud činnou emisní bankou. Byla založena v roce 1664, centrální bankou se stává v roce 1844 (Charter Act), kdy je jí svěřeno výhradní právo emise bankovek na území Velké Británie. Od svého znárodnění v roce 1946 byla podřízena vládě - tzn., že Bank of England je za svá rozhodnutí odpověděna i ministerstvu financí. Bank of England vystupuje jako bankéř vůči vládě a depozitním bankám. Poskytuje rady vedoucím činitelům týkající se formulování měnové politiky a hraje důležitou roli v realizaci dohodnuté politiky. Předvídá bankovní a finanční problémy v zahraničí i v domácí ekonomice a ve chvíli, kdy k těmto problémům dojde, podnikne odpovídající kroky na měnovém, kapitálovém a devizovém trhu. Tyto kroky zahrnují i vedení účtu vyrovnávání devizových rozdílů a vykonávání devizové kontroly. Banka je navíc orgánem, který vydává bankovky, rejstříkem vládních akcií a bankéřem mnoha zámořských centrálních bank. Na základě Bankovního zákona z r. 1979 byly centrální bance svěřeny regulační pravomoci nad sektorem komerčních bank. Komerční banka může přijímat vklady nebo provádět jiné operace pouze ve chvíli, kdy Bank of England uzná její statut. Výjimky z povinnosti předkládat informace týkající se hlavně rezerv mohou být uděleny některým bankovním nebo diskontním společnostem uznaným ministerstvem obchodu. Zahraniční investoři nesmí získat více než 15% akcií banky nebo akcie takových strategických průmyslových odvětví jako je např. letecká doprava. Od roku 1997, kdy se vlády v Británii ujal nový labouristický kabinet, ministr financí Gordon Brown změnil legislativu týkající se rozhodovací závislosti Bank of England na ministerstvu centrální banka od této chvíle sama volí nástroje k dosažení inflačního cíle, nezávisle rozhoduje o výši úrokových sazeb a má volné ruce k ovlivnění směnného kursu. Bank of England vystupuje jako: -

banka vlády - vede účty pro vládu, znárodněný průmysl a orgány místní správy, operuje s vládními cennými papíry;


-

banka bank - vede účty bank, diskontních domů, Mezinárodního měnového fondu, poskytuje britským bankám úvěry, je v kontaktu s centrálními bankami cizích zemí atd.;

-

vrcholný subjekt bankovního dozoru - prověřuje a kontroluje oprávněnost a legálnost operací bank a dalších institucí, spolu s dalšími pověřenými institucemi dohlíží nad londýnskými trhy v City, dbá na celkovou důvěru v britský bankovní systém a preventivně působí na růst efektivnosti a udržení postavení Londýna jako mezinárodního finančního centra;

-

vrcholný subjekt měnové politiky – určuje výši úrokových sazeb a cenu mezibankovních operací

-

jediný emitent hotovostních peněz na území Velké Británie (skotské bankovky Bank of Scotland zůstávají v oběhu z tradice a jsou vydávány pouze proti stažení příslušného objemu britských liber z oběhu - Bank of Scotland nyní působí jako clearingová banka).

V čele banky je guvernér, který je volen vždy na 5 let. V době nepřítomnosti je zastupován svým zástupcem voleným rovněž na pět let. Ze šestnácti ředitelů banky jsou čtyři tzv. výkonní (executive) a zbytek jsou non-executive. Oblasti odpovědnosti výkonných ředitelů v podstatě odpovídají oblastem působení Bank of England - jeden je zodpovědný za dohled, druhý za trhy, třetí za analýzu, prognózy a poradenství a čtvrtý za operace a služby. Bankovní soustava, hlavní banky v regionu Britský bankovní systém patří k nejrozvinutějším a nejlépe organizovaným na světě. Bankovní služby, mezi kterými neexistuje žádná, která by nebyla alespoň několika bankovními institucemi ve Velké Británii poskytována, jsou pro zemi silným zdrojem devizových příjmů. Celkový obraz o rozvinutosti bankovního systému z hlediska počtu bank a jejich poboček lze získat např. z následujícího údaje: v roce 1996 existovalo podle Zákona o bankách (Banking Act, 1987) 539 bank a finančních institucí1[1]. Osm největších z těchto bank disponuje téměř 14 000 pobočkami fungujícími v systému branch banking (systém, v němž existují banky s pobočkovou sítí). Regulace bank Do roku 1979 zde neexistovala speciální právní úprava regulace bankovních operací. K této úpravě došlo až přijetím zmíněného Zákona o bankách v roce 1979. Nová právní úprava je spojena se dvěma zákony - Zákonem o finančních službách (The Financial Services Act, 1986) a Zákonem o bankách (Banking Act, 1987). Základním smyslem regulace činnosti bank ve Velké Británii je bezpečnost a efektivnost jejich fungování a ochrana před nekalými bankovními praktikami. Jedná se o mírnou regulaci činnosti v předem vymezeném a v čase flexibilním rámci. Nejvýznamnější postavení mezi celou řadou řídících resp. dohlížecích institucí zaujímají centrální banka (Bank of England) a Výbor pro cenné papíry a investice (Securities and Investment Board, SIB). Tyto dvě instituce regulují britský bankovní systém jako celek. Další instituce jsou již zaměřené na vymezený okruh bankovních činností. Komise hypotečních společností (Building Societies Commission, BSC) reguluje činnost hypotečních společností,


Rada Lloyd's (Council of Lloyd's) reguluje činnost pojišťovatelů Lloyd's a nepřímo tak i celý trh pojištění v Londýně. Association of Futures Brokers and Dealers se v rámci Výboru pro cenné papíry a investice specializuje na řízení a regulaci londýnských trhů s futures (např. LIFFE - London International Financial Futures Exchange či FOX - Foreign Exchange). Dále např. organizace pro samoregulaci (Self-regulation organizations) a uznané profesionální instituce (Recognized professional bodies) regulují společnosti specializované na různé druhy finančních služeb. Některé z těchto institucí jsou pověřeny a mají oprávnění udělovat povolení k poskytování bankovních či finančních služeb. Kritéria autorizace bank Zákon o bankách z roku 1987 zavedl jedinou kategorii banky jako tzv. autorizované instituce. Získání této autorizace opravňuje příslušnou instituci (banku) k provádění činnosti v podstatě bez jakýchkoli omezení a současně ji zavazuje plnit určitá pravidla a kriteria, jejichž dodržování bylo podmínkou pro přidělení autorizace a jejichž permanentní plnění je podmínkou činnosti. V současnosti je stanoveno šest základních kritérií autorizace, jejichž plnění průběžně prověřuje v rámci bankovního dozoru především centrální banka. Dozor je každodenní, výsledky jsou souhrnně hodnoceny jednou za měsíc. Prvním kritériem je přiměřenost kapitálu, druhým je přiměřenost likvidity. Třetím je minimální výše aktiv 1 mil. GBP. Další tři kritéria jsou již méně exaktně stanovena - jedná se o vhodnost a schopnost lidí ve vedení banky, profesionalitu obchodů a adekvátní kontrolní a účetní vnitrobankovní systém. Clearingové banky Clearingové banky jsou velké univerzální banky se širokým rozsahem poskytovaných služeb včetně zajišťování platebního styku. Nejvýznamnější postavení mezi nimi a tudíž i v celém bankovním systému Velké Británie zaujímá "velká pětka" – Barclays, National Westminster (NatWest), Abbey National, Lloyds a Midland. Vzhledem k vysoké univerzálnosti těchto bank lze jen obtížně vymezit hlavní náplň jejich činnosti. U pasivních operací tyto banky používají v podstatě všechny instrumenty mobilizace úspor, a to jak od velkých firem, tak od drobných střadatelů. U úvěrových operací poskytují spíše krátkodobé úvěry, nicméně poskytují i dlouhodobé úvěry s mnohaletou splatností (britské firmy jinak spíše hledají zdroje dlouhodobého charakteru na kapitálovém trhu). Clearingové banky jsou spolu s Bank of England hlavními subjekty zavádění nových typů bankovních služeb. Obchodní banky Jsou to převážně univerzální banky, které však obchodují zejména s cennými papíry a poskytují celou řadu dalších služeb (např. konzultanství). Nekonkurují však clearingovým bankám v oblasti platebního a zúčtovacího styku. Většina těchto obchodních bank (merchant banks) má formu akciových společností, některé jsou však specializované a sdružené v holdingovou společnost. Dominantní roli hrají tyto banky v oblasti emise a eskontu směnek podle této činnosti se dělí na emisní domy (issuing houses) a akceptní domy (accepting houses). Mezi nejznámější britské obchodní banky patří Hill Samuel, Hambros, ING Barings a Rotschilds. Spořitelní banky Spořitelní banky (retail banks) se orientují především na získávání depozit od sektoru obyvatelstva a spotřební nebo hypoteční úvěry. Šíře náplně jejich činnosti však rychle roste a rozdíly mezi spořitelními a ostatními univerzálními bankami se stírají. Mezi nejvýznamnější patří National Savings Bank a National Girobank. Zahraniční a konsorciální banky  Copyright 1996-2014 OffshoreNews.cz. Všechna práva vyhrazena. www.offshorenes.cz

Britský bankovní systém, peněžní a kapitálové trhy jsou vysoce otevřeny vůči zahraničí. Zahraniční banky působící v zemi mají především univerzální charakter. Od „Big Bang“ (t.j. od změny pravidel obchodování na londýnské burze uskutečněné dne 27. října 1986) se zahraniční banky účastní i operací na domácím kapitálovém trhu a trhu s vládními cennými papíry. V polovině 90. let působilo v Británii 561 zahraničních bank. Nejvíce připadá na evropské banky (267), severoamerické (71) a japonské (60). Zahraniční banky mají své podíly i v tzv. konsorciálních bankách - jedná se o banky vlastněné skupinou bank, kdy a) ani jedna z nich nedrží více než 50 % podílu; a b) alespoň jedna z těchto bank je zahraniční. Konsorciální banky jsou sdruženy v Asociaci britských konsorciálních bank (Association of British Consortium Banks). V některých případech se tyto banky označují za joint-venture banky. Patří mezi ně např. Anglo-Romanian Bank, Arab African International Bank apod. Diskontní domy Jedním ze specifických rysů britského bankovního systému je existence a činnost diskontních domů, institucí, které nemají ve světě obdobu. Diskontní domy jsou finanční instituce, specializované na nákup a prodej většinou krátkodobých cenných papírů veřejného a soukromého sektoru. Hlavním motivem činnosti těchto domů je likvidita. Odkoupením cenného papíru dává diskontní dům záruku na příslušný úvěr, neboť ručí za tuto transakci svými prostředky a svým jménem. Mezi hlavní funkce diskontních domů tedy patří shromažďování vysoce likvidních peněz, obchodování s likvidními aktivy, vyrovnávání každodenní potřeby hotovosti mezi centrální bankou a clearingovými, obchodními a spořitelními bankami, dále funkce prostředníka měnové politiky centrální banky, držba podstatné části veřejného dluhu, ručitelství pokladničních poukázek emitovaných každý týden a poskytování krátkodobého kapitálu vládě, orgánům místní správy a podnikatelskému sektoru. Od „Big Bang“ se diskontní domy angažují přímo jako market makers i na trhu vládních cenných papírů. Stávající diskontní domy jsou sdruženy ve vlastní asociaci (London Discount Market Association) a protože se na ně vztahuje bankovní zákon, musejí plnit kritéria autorizace a spadají pod dohled centrální banky. Největšími diskontními domy jsou v současnosti Gerrard & National Holdings a Union Discount Company. Finanční domy Finanční domy jsou specializované instituce, které zdroje získané od bank a korporací poskytují ve formě úvěrů na splátkové obchody, pojištění a leasing na sekundárních trzích. Jsou zejména ve vlastnictví bank, jejich činnost je regulována Zákonem o bankách. Finanční domy jsou rovněž členy vlastní asociace (Financial Houses Association), založené v roce 1945. Tato asociace sdružuje 46 finančních domů. Mezi nejvýznamnější vlastněné bankami patří Lombard North Central Plc. (NatWest), Mercantile Credit Co. Ltd. (Barclays), Lloyds Bowmaker Plc. (Lloyds) a Forward Trust Group Ltd. (Midland). Hypoteční společnosti Hypoteční společnosti jsou instituce specializované na poskytování hypotečních úvěrů a získávání úspor od individuálních osob. Nicméně působí i v mnoha dalších oblastech bankovního podnikání, takže se rozdíly mezi nimi a obchodními či spořitelními bankami stírají. Spadají pod Zákon o hypotečních společnostech a hlavním orgánem dozoru je Komise hypoteční společností (BSC). Dominantní roli mají samozřejmě na trhu hypotečních úvěrů (70-80 % na straně nabídky). V současnosti v Británii působí cca 150 hypotečních společností, z nichž však jen asi 12 působí na celém území. Ostatní mají regionální či místní charakter.


Ostatní finanční instituce Mezi finanční instituce, které již nespadají pod bankovní zákon, nicméně rovněž poskytují některé druhy bankovních služeb, patří: -

pojišťovny: ve Velké Británii jich působí kolem 840, z toho je přibližně 160 zahraničních. Na neživotní pojištění se specializuje zhruba 550 pojišťoven, na životní okolo 220 a zbývajících cca 70 působí v obou oblastech. Jednoznačně dominující roli mezi pojišťovnami mají světoznámí Lloyds - společenství pojišťovatelů sdružených do 407 syndikátů od několika až po 1000 členů v každém z nich. Celkový počet pojišťovatelů se pohybuje kolem 31 500. Regulační institucí je Rada Lloyds. Rada je složena z dvanácti interních a osmi externích členů (jmenovaných Bank of England) a jejich hlavním cílem je regulace a řízení činnosti Lloyds, požadavky na pojišťovatele, schvalování nových členů a pod. V současnosti disponuje společenství Lloyds širokou sítí agentur (kolem 500) po celém světě.

-

penzijní fondy: jde o instituce specializované na operace s dlouhodobými cennými papíry, které získávají zdroje formou pravidelných plateb zaměstnanců firmy, která penzijní fond zřizuje, za účelem výplat důchodů v penzi (starobní i invalidní). V současnosti působí v Británii kolem 90 tis. těchto fondů, které jsou jednoznačně nejvýznamnějšími subjekty na trhu dlouhodobých cenných papírů.

-

investiční trusty: instituce specializované na investice do různých druhů cenných papírů. Zdroje získávají z vkladů investorů do fixního počtu akcií těchto institucí za účelem pozdějšího obchodování s nimi a s cennými papíry jiných emitentů. Dalším zdrojem jsou půjčky od jiných subjektů. Hlavním motivem činnosti je snížení rizika a zisk. Ceny akcií investičních trustů se utvářejí podle nabídky a poptávky na trhu a jsou na něm kótovány. Řídící institucí britských investičních trustů je organizace pro vlastní regulaci - Organizace pro regulaci investičních činností (Investment Management Regulatory Organization - IMRO). Mezi nejvýznamnější patří Globe Investment Trust, Baring Investment Management a.j.

-

unit trusty: rovněž unit trusty jsou instituce specializované na investice do různých druhů cenných papírů. Za zdroje získané od investorů upisují tzv. units. Jejich nákupní cena je co možná nejnižší. Tyto units se pak prodávají za cenu co nejvyšší, která je vztažena k hodnotě aktiva a zahrnuje některé náklady na řízení. Počet units je flexibilní, což dává unit trustům určitý prostor pro stanovení prodejní ceny dle vlastního uvážení. Zisk unit trustů je pak dán rozdílem mezi nákupní a prodejní cenou. Unit trusty na rozdíl od investičních trustů nesmějí získávat další zdroje formou půjček od jiných subjektů. Řídící institucí britských unit trustů je Organizace pro regulaci životního pojištění a unit trustů (LAUTRO). Také unit trusty jsou sdruženy ve vlastní asociaci - The Unit Trust Association. V současnosti jich působí na území Británie kolem 1200.

-

brokerské firmy: jde o instituce specializované na obchod s cennými papíry a na veškeré služby s tím související. Vrcholnými dohlížitelskými institucemi je centrální banka a Výbor pro cenné papíry a investice (SIB). Mezi nejvýznamnější brokerské firmy patří Euro Brokers Ltd., Tradition Limited, Sedgwick a další.

Systém národních úspor V Británii existuje vládní instituce Národní úspory (National Savings - dále jen NS), která je přímo podřízena zdejšímu Ministerstvu financí (HM Treasury). Jejím cílem je zvyšovat úspory  Copyright 1996-2014 OffshoreNews.cz. Všechna práva vyhrazena. www.offshorenes.cz

obyvatelstva, které se poté stávají finančním zdrojem pro vládní výpůjčky. Část instrumentů nabízených NS slibuje nezdaněné výnosy. (Pro ilustraci lze uvést, že v roce 1996 představovala celková suma úspor v NS 61,65 mld. GBP a celkový přínos pro výpůjčky vlády činil ve finančním roce 1995/96 11,59 mld. GBP.) Mezi nejvýznamnější produkty NS patří penzijní dluhopisy (Pensioners Bonds), úsporné certifikáty, příjmové a kapitálové dluhopisy, dětské výnosové dluhopisy, běžné a investiční účty (úspory do nich jsou prováděny přes přepážky poštovních úřadů) a pod. Přes relativně velký úspěch své činnosti není tato instituce britskými bankami považována za konkurenční, poněvadž na rozdíl od bank nenabízí finanční produkty komplexní - je soustředěna vyloženě na úspory obyvatelstva. V poslední době provází britský bankovním sektoru ještě jeden trend, kterým je pozvolný úbytek celkového počtu zahraničních bankovních a finančních institucí, hlavně pak těch, jež sídlí v Londýně (např. i naše Živnostenská banka a Komerční banka). Jen roce 1999 byl zaznamenán rekordní počet 53 zahraničních bank, které opustily Londýn, což odpovídá zhruba 10 % z celkového počtu. Na druhé straně počet nově příchozích bank v roce 1999 činil 35 (2. nejvyšší přírůstek během posledních let), tzn. že celkový počet zahraničních bank a finančních institucí přítomných v roce 1999 v Londýně byl 521 (dosud nejvyšší počet 567 bank byl zaznamenán v období 1997-98). Tento stav byl evidován ke konci května roku 2000 a zahrnoval 521 zahraničních bank ve formě poboček, kanceláří nebo reprezentací. Dále zde na bankovním trhu působilo dalších 154 zahraničních bank, které prováděly svoji činnost a finanční operace přes Londýn bez jejich fyzické přítomnosti, a to podle pravidel a nařízení EU ohledně provádění mezinárodního bankovního styku. Počet bank fungujících na této bázi se za poslední 2 roky téměř zdvojnásobil, a to i díky on-line bankovnictví přes internet (např. banka Comdirect nebo on-line pobočky německé Commerzbank a francouzské Zebank). Na první pohled by se tedy mohlo zdát, že pokles počtu bank v Londýně ukazuje, že Británie utrpěla újmu a ztrácí v oblasti bankovnictví v důsledku svého nepřipojení se k eurozóně; ale zejména skutečnost odrážející relativně novou kategorii bankovního styku, t.j. mezinárodního on-line bankovnictví, způsobuje, že je velice složité analyzovat nastalou situaci a o co v tomto trendu skutečně jde. Část odlivu počtu zahraničních bank byla do jisté míry zapříčiněna řadou fúzí, které se uskutečnily v loňském roce, kdy ze dvou finančních institucí vznikla jedna nová (např. fúze mezi Banque National de Paris a Paribas). Přítomnost amerických bank, t.j. finančních ústavů s kapitálem z USA, také oslabila (fúze mezi Bank Boston a Fleet National Bank, Nations Bank a Bank of America a další), i když celkový počet zaměstnanců a objem obchodů u 51 bank z USA jako celku, které působily v Londýně, vloni pokračoval ve svém růstu. Oproti tomu počet japonských bank pokračoval v sestupné tendenci, když v uplynulém roce zde působilo a vyvíjelo své obchodní aktivity celkem 33 peněžních ústavů z této země (dosud nejvyšší počet 54 bank z Japonska byl zaznamenán v roce 1991). Z výše uvedeného vyplývá, že v minulém roce největší podíl a zastoupení mezi finančními institucemi a bankami ze zahraničí v Londýně měla skupina těchto ústavů pocházejících ze zemí EU, a to v celkovém počtu rovnajícím se 239 subjektů. INVESTIČNÍ KLIMA Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory) Velká Británie je největší základnou pro zahraniční investiční společnosti pocházejících ze států mimo EU, které zakládají svoje podnikatelské zastoupení v Evropě. Současně je také největším trhem pro umísťování investičních zdrojů pro americké a japonské společnosti mířící do Evropy. Podle údajů Invest UK (obdoba českého CzechInvestu) je cca 50% japonských a 40% amerických investic do zemí EU realizováno přes Velkou Británii. Proti přílivu zahraničního kapitálu nejsou ve Velké Británii žádné politické výhrady ani zde neexistují žádné výhrady ze strany podnikatelské veřejnosti vůči zahraničním společnostem. I když vláda má možnost ovlivňovat příliv zahraničních investic, nevykonává diskriminační kontrolu na přebíráním britských firem zahraničními společnostmi. Pouze v případě strategických firem s účastí státu jsou převzetí, popř. fúze projednávány případ od případu.  Copyright 1996-2014 OffshoreNews.cz. Všechna práva vyhrazena. www.offshorenes.cz

Předpokládá se, že Velká Británie bude i v nejbližších letech druhým největším příjemcem světových investic (po USA) s celkovým podílem 9% pro období let 2001-2005. Mezi deset největších příjemců zahraničních investic ze zemí EU byly ve zprávě World Investment Projects zařazeny na léta 2001-2005 Velká Británie, Německo, Francie, Holandsko a Belgie. Podle této zprávy má Velká Británie zůstat největším příjemcem zahraničních investic ze všech zemí EU. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu do Velké Británie jsou tedy ve své podstatě velmi liberální a není pro ně uplatňován žádný schvalovací mechanizmus. Schvalovací proces je shodný pro domácí i zahraniční investiční společnosti. Cizinci mohou svobodně založit nebo koupit podnik, vlastnit pozemky nebo budovy. Investice do energetiky a výroby energií podléhají schválení Úřadu pro životní prostředí. Regulováno může být zahraniční vlastnictví ojediněle u strategických privatizovaných společností jako např. British Aerospace Systems, kde může být zahraniční akvizice výrobních aktiv omezena podle zákona Industry Act z roku 1975, avšak vláda tak prozatím nikdy neučinila. Některé aktivity v oblasti služeb, jako např. pozemní, radiové a satelitní vysílání, podléhají vydání zvláštních licencí. Za omezení přílivu zahraničního kapitálu a majetnického vlivu při rozhodování v britských společnostech je tedy možno považovat jen blokování zahraničních akvizic na základě Industry Act (nikdy nepoužito) anebo praktičtější možnost omezení vlivu zahraničních vlastníků prostřednictvím Competition Commission, avšak ta se k takovémuto rozhodnutí téměř neuchyluje. Antitrustové aspekty fúzí posuzuje kromě Competition Commission rovněž The Office for Fair Trading, jehož rozhodnutí jsou však posuzována Evropskou komisí (EK), která má po novele příslušné směrnice z roku 1998 výhradní právo na rozhodnutí o mezinárodních a velkých nadnárodních fúzích. V Anglii, Walesu a Skotsku jsou základní formou podpory přímých zahraničních investic kapitálové granty v rámci programu Regionální selektivní pomoci (Regional Selective Assistance – RSA) Britská vláda přepracovala v souladu s požadavky EK mapu oblastí pomoci na léta 200-2006. V rámci toho snížila poměrnou část obyvatelstva spadajícího do RSA z 34% na 29%. EK prověřuje poskytovanou podporu co do porušování základních principů, které limitují podíl státní pomoci v jakémkoliv investičním projektu a jedná při prosazování těchto pravidel velmi striktně. Velká Británie však může jako člen EU využívat grantů a subvencovaných půjček, dotací, apod. z různých k tomuto účelu zřízených zdrojů EU.

Přímé zahraniční investice Příliv přímých zahraničních investic je nejlépe patrný z následujících grafů, které popisují objemy v jednotlivých sektorech, sektorový nárůst za období 1998 – 2001, proporce ve vybraných odvětvích, poměr mezi výrobou a službami, srovnání oblastí za období 1998 – 2001, příliv investic dle zemí původu, členění investic na kategorie nové investice, rozvoj stávajících, investice do splynutí firem a akvizice firem a dále investice formou joint ventures a to ve srovnání let 1998 – 2001 a situaci v 2001, nárůst investic ze všech oblastí z let 1991 do 2000, množství investičních projektů a vytvoření nových pracovních míst. České investice v Británii


České společnosti, s výjimkou finančních firem investujících na kapitálovém trhu, nerealizují ve Velké Británii žádné větší investice. Důvodem je všeobecný vývoj české ekonomiky, která naopak podporuje investice na domácím trhu, a to ať již zahraniční tak i domácí. Jako jednu z mála společností, která se etablovala nově na britském trhu, je možno uvést státní podnik Budějovický Budvar, který závěrem roku 2001 zřídil v Londýně vlastní dceřinou firmu Budweiser Budvar UK. Budvar tak převzal do vlastních rukou distribuci svého piva, které až doposud realizovala prostřednictvím britského partnera. Oficiálně nejsou známy jiné výrazné investice českých firem ve Velké Británii za rok 2001až 2003. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové programy Velká Británie je bezpochyby jedním z nejrozvinutějších trhů na světě a velmi detailní a přesnou legislativou, výkonnou státní administrativou a bdělou konkurencí. Z uvedeného vyplývá, že u Velká Británie, shodně jako u obdobně vyspělých zemí, se nadá jednoznačně identifikovat nejperspektivnější odvětví pro investice. Investor se musí řídit standardními postupy pro kalkulaci výnosnosti projektu, jako by tomu bylo v případě obdobně vyspělých trhů. Preferovány jsou investice do růstových oborů jako jsou telekomunikace, informační technologie (IT), biotechnologie a oblasti s obecně vysokým podílem výzkumu. Nezanedbatelnou výhodou Velké Británie jsou její přetrvávající svazky se zeměmi Britského společenství národů, s kterými má Velká Británie nadále velmi čilé obchodní vztahy a v kterých mají výrobky pocházející z Velké Británie dobrý zvuk. Mezi perspektivní odvětví lze zařadit: -

informační technologie, internet, e-commerce biotechnologie telekomunikace technologie s vysokým podílem R&D (research and development) chemický průmysl automobilový průmysl elektronika potravinářský průmysl

Z privatizačních projektů za zmínku stojí případ britské poštovní služby – Post Office. V březnu 2001 vstoupil v platnost nový regulační systém pro poštovní služby. Pošta (Post Office) se stala veřejnou společností s ručením omezeným (public limited company) se 100% účastí státu a novým názvem Consignia. Zároveň však ztratila svůj monopol na poštovní dodávky s hmotností menší než 350g a s cenou nižší než 1 GBP. Společnosti, které mají zájem podnikat v této oblasti, musí požádat o licenci vydávanou novým regulačním orgánem (Postcomm). Tento úřad vydal prozatím licenci společnosti Hays Business Services, která bude pokrývat některé úzce specifikované oblasti tohoto trhu. Dalším příkladem ukončené privatizace je prodej 46% podílu ve společnosti National Air Trafic Services (obdoba našeho Řízení leteckého provozu). Nabyvatelem tohoto podílu se stalo konsorcium Airline Group složené ze sedmi britských leteckých společností (včetně British Airways a Virgin Atlantic. 5% bylo nabídnuto zaměstnancům a vláda si ponechala 49% plus tzv. zlatou akcii. Vláda tak získala 800 mil. GBP. Za poměrně zdlouhavý a nejasný lze označit projekt privatizace londýnského metra. Jeho modernizace je komplikována i díky různým názorům starosty Londýna a vlády ohledně formy, jakou se privatizace má uskutečnit (celková síť metra se má rozdělit mezi tři společnosti, z nichž každá bude provozovat svoji část v rámci pronájmu na 30 roků.). Sporné zůstává využití systému financování, poskytnutí managementu a participace na výnosech z projektu privatizace metra formou tzv. Public Private Partnership (PPP) – viz. níže.  Copyright 1996-2014 OffshoreNews.cz. Všechna práva vyhrazena. www.offshorenes.cz

Vláda dále plánuje nabídnout větší roli soukromým společnostem v oblasti zdravotnictví a vzdělávání se snahou o zlepšení kvality a efektivity poskytovaných služeb v těchto oblastech. Konkrétní projekty pro zahraniční investiční vstup do těchto oblastí však nejsou známy. Momentální snahou vlády je získat kvalifikované pracovní síly, a to buď ze zemí EU nebo jiných částí světa (Asie, střední a východní Evropa). Specifickým druhem zapojení privátního podnikání do oblastí veřejných služeb či investičních projektů hrazených z prostředků vlády je tzv. Public Private Partnership (PPP). PPP představuje klíčový element vládní strategie pro zabezpečení moderních veřejných služeb a podporu konkurenceschopnosti země. PPP předpokládá účast soukromých firem formou investic a poskytnutí managementu ve vládních či municipálních projektech na zlepšení infrastruktury (např. rozvoj dopravní sítě, kanalizace, čištění odpadních vod, výstavba městských užitkových objektů, apod.). Partnerem při jednáních je pro soukromé firmy subjekt s názvem Private Finance Initiative (PFI), v kterém si vláda prostřednictvím pracovní skupiny Partnership UK ponechává majetkový podíl ve výši 49%. Mezi rozpracované a plánované projekty privatizace formou PP je možno v současné době zařadit: - British Nuclear Fuels (BNF). Cílem privatizace je zavést disciplínu soukromého sektoru kapitálového trhu do managementu BNFL a následný odprodej menšinového podílu. -

CDC Group Plc. Této společnosti, dříve známé pod názvem Commonwealth Development Corporation, má být privatizací poskytnut zdroj kapitálu pro projekty rozvoje infrastruktury v chudších částech světa.

-

British Waterways. Cílem privatizace je další rozvoj této společnosti za podpory většího soukromého kapitálu.

-

Defence Evaluation and Research Agency (DERA). Cílem je další rozvoj v poskytování vědeckých poradenských služeb při zachování základních obranných zájmů Velké Británie.

-

Královská mincovna (Royal Mint). Cílem je modernizace mincovny a umožnění větší komerční nezávislosti.

Seznam některých státních podniků, resp. podniků se státní účastí a počty jejich zaměstnanců (stav k r. 2001) : BBC – British Braodcasting Corporation Post Office London Transport BNFL – British Nuclear Fuels Civil Aviation Authority British Railways Board British Waterways Channel Four TV

23 100 20 000 19 000 13 200 6 100 2 300 1 600 700

Rizika investování Jak již bylo zmíněno v úvodu., Velká Británie je vysoce vyspělou evropskou zemí s jednou z předních světových ekonomik. Investiční prostřední je ve všech oblastech transparentní  Copyright 1996-2014 OffshoreNews.cz. Všechna práva vyhrazena. www.offshorenes.cz

s množstvím vládních či nezávislých oborových institucí vykonávajících dohled nad jednotlivými sektory ekonomiky. Při posuzování rizik plánovaných investic je tedy nutno posuzovat výhodnost jednotlivých projektů spíše s ohledem na předpokládanou perspektivu rozvoje těch oblastí, do kterých je investor ochoten vstoupit. Za určité riziko je možno považovat předpokládaný vstup Velké Británie do EMU v průběhu následujících dvou let a z toho pramenící změny kurzu GBP vůči EURO (hodnota GBP je evropskými ekonomy všeobecně považována za nadhodnocenou). Daňový systém Britský daňový systém je založen na tradičním rozdělení na přímé a nepřímé daně. Daňové sazby pro jednotlivá fiskální období jsou vyhlašovány každoročně spolu s představením státního rozpočtu. Období finančního roku začíná 1. dubna a končí 31. března následující roku. Veškeré daňové sazby uvedené v následujícím výkladu jsou založeny na rozpočtovém roce 1998/99, kdy se uskutečnila poslední výrazná restrukturalizace daňového systému. (Pozn.: SR pro fiskální rok 2002/3 obsahuje některé významné změny v daňovém systému, zejména pak v jednotlivých sazbách daní, ale i tvorbu nových daňových instrumentů) Výklad platí pro území Anglie, Walesu a Skotska (pro Severní Irsko existují některé výjimky, zejména v systému obecních daní). Správa daní Hlavním výběrčím daní v Británii je berní úřad - Inland Revenue. Inkasuje daně z příjmu fyzických a právnických osob a daň z kapitálových zisků. Obdobný význam má nejvyšší celní úřad (HM Customs and Excise), který je zodpovědný za výběr daně z přidané hodnoty a spotřebních daní. Ostatní správa daní a jejich výběr (popř. zodpovědnost za jejich výběr) náleží vždy příslušnému resortnímu ministerstvu, které má k dané oblasti nejblíže a kterému po redistribuci příslušný daňový výnos slouží k financování jeho výdajů. Tak je za výběr daně z motorových vozidel a daně z osobní letecké přepravy zodpovědné Ministerstvo dopravy a za příspěvky na národní pojištění Ministerstvo sociálního zabezpečení. Detailní informace o hlavních daních, sazbách a popřípadě způsobu výpočtu lze získat na (kontakt na webové stránky těchto institucí lze získat přes webovou adresu www.hm-treasury.gov.uk ): Inland Revenue Public Enquiry Room Somerset House London WC2R 1LB Tel.: (++44) 1702 367 243 http://www.inlandrevenue.gov.uk/ HM Customs & Excise 12 Floor South East, Alexander House 11 Victoria Avenue Southend-on-Sea, Essex SS99 1AX Tel.: (++44) 171 438 6420 www.hm-treasury.gov.uk

Daně přímé


Daně přímé se dělí na daně z příjmů fyzických a právnických osob a na daň z kapitálových zisků. Do skupiny přímých daní jsou z důvodu přehlednosti rovněž zařazeny příspěvky na národní pojištění. a) Daň z příjmů fyzických osob (Income Tax) Sazby daně z příjmů fyzických osob jsou rozděleny na nižší, základní a vyšší sazbu a mají progresivní charakter. Každoroční změny doznává pásmo zdanitelného příjmu. Zákonem o dani z příjmu jsou zároveň stanoveny odpočitatelné položky před výpočtem daně. Rozlišují se odpočitatelné položky na jednotlivce a manželský pár, zvláštní sazby existují pro osoby starší 65 a 75 let. b) Daň z příjmu právnických osob (Corporation Tax) Daň je uplatňována na zisky společností za finanční rok vždy k 31. březnu. Britské společnosti, jejichž účetní rok se neshoduje s tímto termínem, mají daň kalkulovanou proporcionálně na dva finanční roky z důvodu možného rozdílu v daňové sazbě. Obecně existují dvě sazby daně - první (20 %) je určena pro malé firmy, jejichž zisk za zdaňovací období byl menší než 300 tis. GBP a druhá, plná sazba (30 %), je pro společnosti se ziskem vyšším než 1,5 mil. GBP. Společnosti se ziskem mezi 300 tis. a 1,5 mil. GBP mají zdanění odstupňované mezi 20 a 30 % po částech rovných 1/40 rozdílu mezi těmito dvěma sazbami. Při výpočtu zdanitelného zisku se používají veškeré standardní nástroje včetně odpočitatelných položek. Společnosti platí daň ze zisku devět měsíců po konci účetního období. Pokud se opozdí v platbě daňové povinnosti, musí zaplatit úrok, který není účetní odečitatelnou položkou. c) Daň z kapitálových zisků (Capital Gains Tax) Sazby daně z kapitálových zisků jsou obdobné jako v případě daní z příjmů fyzických a právnických osob. Pro fyzické osoby platí zproštění daňové povinnosti až do příjmové částky 6 800 GBP. Dále se rozlišují sazby daně na krátkodobé zisky, obchodní aktiva a neobchodní aktiva. Jednotná sazba 25 % je aplikována na výnosy z cenných papírů (jedná se o srážkovou daň, kdy je benefitoru firmou vyplácena již čistá dividenda či úrok - výjimka platí pro rezidenty zemí, s nimiž má Velká Británie uzavřenu dohodu o zamezení dvojího zdanění, tedy i ČR). d) Příspěvky na národní pojištění (National Insurance Contribution) Příspěvky na národní pojištění jsou hrazeny zaměstnancem i zaměstnavatelem. Platí je i osoby samostatně výdělečně činné. (Např. v roce 1998/99 platilo, že z prvních 278 GBP měsíčního příjmu platil zaměstnanec příspěvek ve výši 2 % a zaměstnavatel ve výši 3 %. Na příjem převyšující tuto částku platil zaměstnanec 8,4% a zaměstnavatel progresivní sazbu podle výše příjmu až do 10 %.) Daně nepřímé a) Daň z přidané hodnoty (Value Added Tax - VAT) Daň z přidané hodnoty se uplatňuje a vybírá v každém stádiu výroby a distribuce zboží a služeb. Plátcem výsledné daně je konečný spotřebitel. V Británii se uplatňují dvě sazby daně - standardní sazba 17,5 % a nulová sazba na základní potraviny, ale i na léky, zdravotní a ochranné pomůcky, knihy, noviny a časopisy, dětskou obuv a oblečení atd. Registrovaným plátcem daně z přidané hodnoty je živnostník nebo firma, která dosáhla ročního obratu více než 50 000 GBP (platí od 1. dubna 1998).  Copyright 1996-2014 OffshoreNews.cz. Všechna práva vyhrazena. www.offshorenes.cz

b) Dědická daň (Inheritance Tax) a darovací daň (Lifetime Transfers) Daň je placena dědicem v závislosti na hodnotě získaného vlastnictví. Vlastnictví do výše 223 tis. GBP (zavedeno ve fiskálním roce 1998/99) je vyňato z daňové povinnosti, hodnota převyšující tuto částku je zdaněna jednotnou sazbou 40 %. V případě daně darovací rozhoduje období života donora po okamžiku transferu. Jestliže dárce žije ještě alespoň sedm let, transfer je zproštěn daňové povinnosti. Pro ostatní varianty je uplatňován výpočet na základě tabulky progresivních sazeb. Potenciálního zproštění daně doznávají také dary jednotlivcům a vybraným trustům. c) Spotřební daň (Excise Duty) Tato daň se vybírá u určitých druhů výrobků - u alkoholických nápojů, tabáku a tabákových výrobků, minerálních olejů a motorových vozidel. Sazby daně jsou každoročně stanoveny parlamentem a jsou obsaženy ve schváleném rozpočtu. Daň z motorových vozidel (Vehicle Excise Duty) představuje 10% z velkoobchodní ceny jednostopých a dvoustopých motorových vozidel. d) Kolkovné (Stamp Duty) Vztahuje se na majetkové převody kromě převodu akcií. Pokud hodnota majetku přesahuje 60 000 GBP, platí se kolkovné založené na hodnotových pásmech - mezi 60 až 250 tis. GBP činí 1%, 250 až 500 tis. GBP 2% a při hodnotě vyšší než 500 tis. GBP 3%. Od kolkovného jsou osvobozeny převody ve prospěch charitativních organizací. e) Obecní daně (Uniform Business Rate, Council Tax) Místní úřady a obce v Británii (tj. County, Borough, Region, Island nebo District Council) jsou zodpovědné za poskytování celé řady služeb (např. vzdělání, zdravotní služby, policii či požární ochranu) pro veřejnost v jejich oblasti. Tyto úřady financují své potřeby kombinací vládních dotací, výběrem podnikatelských poplatků (od podnikatelů) a obecní daně (od místních rezidentů). Plátci podnikatelských poplatků (Uniform Business Rate) jsou firmy vlastnící nebo užívající nemovitosti na území obce pro výkon jejich činnosti. Jejich výše je odvozena od placeného nájmu za užívání tohoto majetku (uživatel) nebo potenciálního nájmu, který by mohl být získán za komerční nemovitost ve vlastnictví (majitel). Jsou centrálně stanoveny zvlášť pro Anglii, Wales a Skotsko, sazba se pohybuje od 39 do 43,2 %. Obecní daň (Council Tax) se vybírá z rezidenčních domů a bytů v závislosti na počtu a situaci osob, které prostory obývají. Daň je stanovena podle pásem tržní hodnoty rezidenční plochy či nemovitosti. Existuje velké množství výjimek na snížení nebo úplné vyjmutí z této daňové povinnosti. Daňová osvobození a výjimky V minulosti bylo Spojené království považováno za daňový z důvodu kličky v základním konceptu daně ze zisku společností. Na základě Zákona o společnostech z r. 1948, který sjednotil předchozí zákony, a různým zákonům o dani z příjmu a jejich novelám platí v současné době společnost se sídlem na území Spojeného království daně z příjmu a kapitálových výnosů z celkových zisků získaných na celém světě na základě svých domácích a zahraničních operací. Daň ze zisku společností je třeba zaplatit, ať jsou zisky z ciziny převedeny do Spojeného království, nebo zůstanou v zahraničí a budou použity  Copyright 1996-2014 OffshoreNews.cz. Všechna práva vyhrazena. www.offshorenes.cz

k investování. Nicméně vybírání daní se řídilo sídlem společnosti. Z tohoto hlediska bylo sídlo společnosti vykládáno jako místo, ze kterého byla centrálně řízena a kontrolována činnost společnosti. Spojené království bylo rovněž považováno za částečný daňový ráj vzhledem k jeho kdysi liberálnímu postoji k fyzickým osobám s domicilem v zahraničí. K 15. březnu 1988 vláda zrušila statut domácí společnosti se sídlem mimo území Spojeného království a tím prakticky do budoucna ukončila postavení Velké Británie jako daňového ráje. Pro daňové účely jsou všechny nové společnosti zaregistrované v obchodním rejstříku ve Spojeném království po 15. březnu 1988 klasifikovány jako společnosti se sídlem na území Spojeného království a podléhají plným sazbám daně ze zisku společností. Stávající společnosti se sídlem mimo území Spojeného království založené před 15. březnem 1988 mohly nicméně operovat v původním režimu až do 15. března 1993, kdy se povinně staly společnostmi se sídlem na území Spojeného království. S úplným ukončením statutu společností se sídlem mimo území Spojeného království, na jehož základě byly společnosti řízené a kontrolované mimo území Spojeného království osvobozeny od daní, zavřeli Britové v r. 1993 poprvé od slavných dní kdysi mocného britského impéria dveře za svým postavením zavedeného daňového ráje. Po staletí bylo běžnou praxí, že majitelé čajových a třtinových plantáží, zlatých dolů, železnic a mnoha dalších hospodářských koncernů, kteří vlastnili a spravovali britské společnosti se sídlem mimo území Spojeného království, řídili tyto společnosti z ústředí umístěných po celém světě a vyhýbali se tak placení daní ve Spojeném království. Původně se očekávalo, že většina britských společností se sídlem mimo území Spojeného království převede své operace na podniky operující v režimu daňových rájů na ostrově Man, Normandských ostrovů nebo na některém bývalém britském území v karibské oblasti. Po mnohá desetiletí provozovaly tisíce zahraničních společností své zámořské aktivity prostřednictvím svých britských dceřiných společností, které byly řízeny a kontrolovány ze zahraničí. Z tohoto důvodu nebyly z daňového hlediska tyto společnosti považovány za společnosti se sídlem ve Spojeném království. Ke splnění podmínky řízení a kontroly mimo území Spojeného království zákon vyžadoval, aby se schůze představenstva a akcionářů konaly mimo území Spojeného království a aby byla veškerá administrativa společnosti řízená zvnějšku, což mohlo zahrnovat i požadavek, aby úředníci zahraniční mateřské společnosti nenavštěvovali svou britskou dceřinou společnost. Typickým příkladem zahraničních společností, které si zřizovali své dceřiné společnosti ve Spojeném království, ale byly řízeny a kontrolovány mimo území Spojeného království, byly Nizozemské obchodní společnosti. Stovky nizozemských společností podnikali prostřednictvím dceřiných společností ve Spojeném království, které neplatily daně ze svých obchodních příjmů získaných mimo území Spojeného království, ale platily daně ze svého příjmu získaného ve Spojeném království. Navíc zisky převedené na mateřskou společnost vlastnící 5 či více procent britské dceřiné společnosti nepodléhali v Nizozemí daním na základě nizozemského zákona o „velkých holdingových“ společnostech. Nicméně k 15. březnu 1993 ztratily tyto holandské společnosti své privilegované postavení ve Spojeném království. Návrh britského daňového úřadu týkající se nových pravidel pro sídlo společností vydaný v r. 1981 potvrdil předchozí určení sídla společnosti jako místa, kde se provádí každodenní řízení společnosti bez ohledu na druh její činnosti. Tato interpretace tedy nepřinesla velkému počtu stávajících společností řízených a kontrolovaných mimo území Spojeného království žádnou změnu jejich postavení. Ke změně došlo až v r. 1993, kdy byly tyto společnosti zařazeny mezi společnosti se sídlem na území Spojeného království, i když byly nadále řízeny a kontrolovány z ciziny. Nově založené společnosti, které se rozhodly operovat na území Spojeného království prostřednictvím společnosti řízené a kontrolované zvenčí, jsou považovány za společnosti se sídlem na území Spojeného království. Dalším důvodem, proč si zámořské společnosti zřídily své zahraniční základny pro obchodní operace ve Spojeném království, byl výhodný systém zdaňování peněžních převodů, který  Copyright 1996-2014 OffshoreNews.cz. Všechna práva vyhrazena. www.offshorenes.cz

nabízel zvláštní výhody zahraničním vedoucím pracovníkům, pokud budou pracovat v Británii. Následkem tohoto zavedeného systému zdaňování peněžních převodů zjistily mezinárodní banky a nadnárodní společnosti, stejně jako menší obchodní společnosti, že jejich vedoucí pracovníci usilují o přesídlení do Velké Británie, aby mohli platit malé daně, případně žádné, ze svých příjmů ze zahraničí. Nicméně některé změny přijaté labouristickou vládou v r. 1974 tyto lákavé podmínky poněkud zpřísnily. Dalším zvláštním stimulem pro zahraniční vedoucí pracovníky jsou odpočitatelné částky, které je možno uplatnit při výpočtech příjmů ze zahraničí pro daňové účely. Podle britského Zákona o dani z příjmu mohli zahraniční příslušníci zaměstnaní ve Spojeném království zahraničními společnostmi se sídlem mimo území Spojeného království (tzn. společnosti, které nebyly řízené a kontrolované ze Spojeného království) využít systém zdaňování peněžních převodů používaný ve Spojeném království a tak snížit na minimum výši daní placených ve Spojeném království. I když podle britských daňových předpisů je osoba s trvalým pobytem ve Spojeném království zdaňovaná ze všech příjmů ze zaměstnání bez ohledu na to, kde danou práci vykonává, kde byla sepsána pracovní smlouva nebo kde dostává výplatu, mohly být některé příjmy zdaňovány jako převody finančních částek. Z tohoto systému mohly těžit osoby, které byly považovány za „osoby s trvalým nebo obvyklým pobytem“ ve Spojeném království, pokud byly zaměstnány zaměstnavatelem, který neměl trvalý pobyt ve Spojeném království. Osoby splňující tyto podmínky neplatí daně z převodů kapitálu do Spojeného království, ale platí daně, pokud je jejich příjem získaný mimo území Spojeného království poukázán do Spojeného království. V minulosti provedlo mnoho cizinců, zvláště amerických manažerů pracujících v Anglii, ve své domovině určitá opatření týkající se financí, kdy dali instrukce svým zaměstnavatelům, aby jim uložili platy na jejich bankovní účty a platili úroky z půjček, zatímco převody kapitálu těmto zaměstnancům do Spojeného království byly prováděny bez zdanění. Nicméně ve Spojeném království existují zvláštní zákony vztahující se na takováto uspořádání, takže podle této legislativy byla tato uspořádání obvykle neúčinná. Podle Zákona o dani z příjmu se zdaňují pouze příjmy cizinců považovaných za osoby s trvalým pobytem ve Spojeném království získané z britských zdrojů, zatímco určité příjmy získané mimo území Spojeného království osobami, které nemají trvalý pobyt ve Spojeném království, jsou od daní osvobozeny. Provádějí-li například osoby, které nemají trvalý pobyt ve Spojeném království, svou pracovní činnost úplně mimo území Spojeného království, podléhají jejich výdělky, které jim byly poukázány do Spojeného království, nulové dani. Přijetím Zákona o domicilu podléhají cizí státní příslušníci, kteří se usadí na neomezenou dobu ve Spojeném království, dani ze svých celosvětových příjmů. Cizí státní příslušníci, kteří mají svůj domicil ve Spojeném království, podléhají rovněž dani ze svého celosvětového majetku na základě Zákona o dědictví. Aby zahraniční plátce daní pochopil metodu zdaňování peněžních převodů, musí si nejprve prostudovat následující definice termínů používaných při popisu této daňové metody: 1. Domicil - fyzická osoba může mít pouze jeden domicil, který může vyměnit za jiný. Fyzická osoba se obvykle nepovažuje za osobu s domicilem ve Spojeném království, pokud daná osoba fyzicky nezmění místo pobytu a nepřestěhuje se do Spojeného království se záměrem se zde trvale usadit. Úmysl vrátit se posléze do země svého trvalého pobytu poté, co daná osoba skončí zaměstnání ve Spojeném království, a skutečnost, že daná osoba je cizím státním příslušníkem, by měly stačit k tomu, aby si daná osoba podržela svůj domicil ve své domovské zemi. Podle Finančního zákona z r. 1975 se za osoby s domicilem ve Spojeném království považují následující fyzické osoby bez ohledu na to, kde ve skutečnosti bydlí: 1) jakákoli fyzická osoba, která opustí Spojené království, je považována za osobu s domicilem ve Spojeném království po dobu nejméně tří let od opuštění země; 2) fyzická osoba, která získá domicil buď na Channel Island, nebo na ostrově Man, se považuje za osobu s domicilem ve Spojeném království; 3) fyzická osoba, která byla fyzicky  Copyright 1996-2014 OffshoreNews.cz. Všechna práva vyhrazena. www.offshorenes.cz

přítomná ve Spojeném království a která byla po 17 let z posledních 20 let považována za osobu s trvalým pobytem ve Spojeném království z hlediska daně z příjmu, je považována za osobu s domicilem ve Spojeném království. Osoby s domicilem ve Spojeném království podléhají dani z převodu vlastnictví zavedené finančním zákonem, který se vztahuje na převody darů i majetku. 2. Trvalý pobyt - fyzická osoba může mít trvalý pobyt ve více než jedné zemi. Fyzická osoba je považována za osobu s trvalým pobytem ve Spojeném království v následujících situacích:

a) fyzická přítomnost ve Spojeném království (bez přerušení nebo jinak) po dobu šesti měsíců během daňového roku

b) pokud není daná osoba fyzicky přítomna po dobu šesti měsíců během kteréhokoli jednoho roku, je-li tato osoba fyzicky přítomná ve Spojeném království po dobu tří měsíců v každém roce během čtyřletého období c) jakákoli návštěva domu nebo jiného obydlí, které si daná osoba drží ve Spojeném království, pokud daná osoba nepracuje na plný úvazek mimo území Spojeného království. 1. Obvyklý pobyt - fyzická osoba může získat statut osoby s obvyklým pobytem ve Spojeném království. Mezi trvalým pobytem a obvyklým pobytem není žádný podstatný rozdíl. Obecně je jediným případem, kdy se osoba s trvalým pobytem v zemi nepovažuje za osobu s obvyklým pobytem v zemi situace, kdy daná osoba přijede ze zahraničí na přechodnou dobu, ale přitom je fyzicky přítomna ve Spojeném království po dobu více než šesti měsíců během daňového roku. 2. Zahraniční výplaty - platy osob, které nemají domicil ve Spojeném království, získané v zaměstnání u jakékoli osoby, firmy nebo společnosti, která nemá sídlo ve Spojeném království. Další výjimky platné pro zahraniční zaměstnance Pokud vlastní zaměstnanec, který je cizím státním příslušníkem, dům v zemi trvalého pobytu, který prodá před odjezdem do Spojeného království a výnosy z prodeje domu skládající se z nákladů plus zisku investuje ve Spojeném království, jsou pak výnosy z tohoto prodeje převedené do Spojeného království považovány za kapitálové částky, nikoli za poukázané příjmy. Daně ve Spojeném království by zaměstnanci museli zaplatit z příjmů získaných z investování daných kapitálových částek. Pokud by zaměstnanci investovali výnosy z prodeje svého domu do majetku, ze kterého neplyne žádný příjem, pak by z převodu této kapitálové částky neplatili ve Spojeném království žádné daně. Pokud by investovali dané výnosy do majetku, ze kterého jim poplynou určité příjmy, neplatili by žádnou daň ve Spojeném království z převodu této kapitálové částky, ale platili by daň z příjmu získaného investováním této částky, pokud by byl daný příjem převeden do Spojeného království. Mají-li zaměstnanci, kteří jsou cizími státními příslušníky, zahraniční spořitelní účty, na kterých shromáždili finanční prostředky před přestěhováním do Spojeného království, a převedou-li tyto prostředky do Londýna za účelem jejich investování do různých cenných papírů, bude tento převod považován za převod kapitálových částek a nebude podléhat dani z finančních převodů. Se zrušením kategorie „dostupného ubytování“ pro osoby s přechodným pobytem ve Spojeném království, ke kterému došlo ke dni 6. dubna 1993, se fyzické osoby nepovažují za osoby s trvalým pobytem pro účely vybírání daní z příjmu a kapitálových výnosů, pokud pobudou ve Spojeném království pouze jeden den, neboť zde vlastní dům nebo byt. Zisky  Copyright 1996-2014 OffshoreNews.cz. Všechna práva vyhrazena. www.offshorenes.cz

osob s trvalým pobytem ve Spojeném království plynoucí z jejich zaměstnání, obchodu nebo profese realizované v zahraničí, jsou oceněny jako 90% jejich příjmů. Nicméně osoby s trvalým pobytem ve Spojeném království pracující nepřetržitě v zahraničí po 12 následujících měsíců nebo déle jsou osvobozeny od britských daní z příjmu.

Svobodný převod finančních prostředků Částky, které osoby s trvalým pobytem i bez trvalého pobytu ve Spojeném království chtějí poukázat do zahraničí, jsou volně převoditelné. Patří sem dividendy, licenční poplatky, úroky, poplatky za technické služby a další výnosy. Nicméně dividendy dočasně ohlášené během jednoho účetního roku společnosti nemohou překročit 112,33% částky ohlášené v předchozím roce. Omezení se nevztahuje na případy, kdy společnost, které jsou dividendy určeny, vlastní 100% společnosti vyplácející dividendy. Úřady Spojeného království zaručují volnou směnitelnost měny.

Založení společnosti ve Velké Británii Soukromá akciová společnost s ručením omezeným (Limited Company) Převážná většina podnikatelských organizací ve Spojeném království jsou obchodní společnosti včetně poboček zahraničních společností. Do obchodních organizací rovněž patří partnerství a výhradní partnerství, stejně jako samostatní podnikatelé (živnostníci). Na základě Zákona o společnostech z r.1985, který sjednotil Zákon o společnostech z r. 1948 a novely z let 1967, 1976 a 1980, jsou obchodními společnostmi obvykle společnosti s ručením omezeným, které mají akciový kapitál. Říká se jim „společnosti s ručeným omezeným na akcie“. Společnosti s neomezeným ručením se používají pouze v malém rozsahu pro rodinné nebo soukromé podnikání, neboť účty společnosti nemusí být registrovány a předkládány veřejnosti. I když Zákon o společnostech z r. 1985 zůstává základem pro registraci většiny společností ve Spojeném království, některé jeho části novelizoval Zákon o společnostech z r. 1989. Zahraniční investoři mají nicméně stejná privilegia jako občané Spojeného království. Soukromá akciová společnost s ručením omezeným může být založena nejméně jedním zakladatelem. Společnost musí mít sídlo v Británii a dále nejméně jednoho akcionáře a ředitele (statutáře). Akcionářem nebo ředitelem může být fyzická nebo právnická osoba, která muže nebo nemusí být residentem Británie. Akcie na doručitele nejsou povoleny. Pro soukromé společnosti platí omezení převodu akcií, neboť soukromá společnost nesmí prodávat akcie nebo dluhopisy veřejnosti. Nabízení akcií nebo dluhopisů veřejnosti je pro soukromou společnost trestným činem. Založení probíhá tak, že jsou registru firem (Companies House) doručeny sepsané stanovy společnosti a společenská smlouva. Registr firem následně zapíše společnost do 1 až 10 dnů do obchodního rejstříku. I přestože nejsou žádné požadavky na základní jmění, společnosti se standardně zakládají se základním jměním ve výši 1.000 GBP, kdy splaceným jměním je 1 GBP. Společnost podléhá standardním daním jenž jsou aplikovány na společnosti ve Velké Británii, tedy ve výši 20% až 30% podle výše příjmu (viz sekce fiskální režim). Existuje zde ale možnost, kdy cizinci zakládají ve Velké Británii společnost s ručením omezeným na základě pověření jiné společnosti, potom je možné na základě signace specifických smluv docílit fiskální výhody pro anglickou společnost. O takto založené


společnosti se pak hovoří jako o tzv. UK Nominee společnosti, která je vhodná pro potřeby daňového plánování. Partnerství (Partnership) Partnerství nejsou samostatnými právnickými osobami a obvykle se používají k jiným druhům podnikání. Maximální povolený počet partnerů je 20, u bankovních partnerství 10, kromě právníků, účetních firem, brokerských domů a některých jiných podnikatelských subjektů. Partnerem může být i obchodní společnost. I když každý z partnerů ručí za závazky celého partnerství, může existovat jeden nebo více partnerů, jejichž ručení může být omezeno na určitou částku, pokud je v partnerství jeden partner s neomezeným ručením. Partneři nemusí být britskými občany. Pobočky zahraničních společností (Branch of Foreign Companies) Pobočky mohou být zakládány i osobami bez trvalého pobytu ve Spojeném království a podléhají pouze dani ze zisku nebo výnosů přisuzovaných pobočce nebo podniku se sídlem ve Spojeném království. Zahraniční mateřská společnost musí zaslat informace obchodnímu rejstříku, mezi než patří i účty celé společnosti, nikoli pouze účty dané pobočky. Tyto dokumenty jsou k dispozici k veřejnému nahlédnutí po zaplacení malého poplatku. Zahraniční společnosti velice často využívají založení pobočky zahraniční společnosti ve Velké Británii, neboť procedura založení je finančně nenákladná a nebyrokratická. Veřejná akciová společnost (Plc) Veřejná akciová společnost musí být založena nejméně jedním akcionářem. K zaregistrování jakékoli společnosti se vyžaduje předložení společenské smlouvy. Ve společenské smlouvě musí být uvedeno obchodní jméno společnosti, jehož použitelnost se obvykle nejdříve zkoumá u obchodního rejstříku, dále akciový kapitál a předmět činnosti. Podle Zákona o společnostech z r. 1980 musí obchodní jméno veřejné společnosti končit slovy: „Public Limited Company“ nebo zkratkou „PLC“. Společnost smí zahájit obchodní činnost na základě oprávnění vydávané ministerstvem obchodu a průmyslu. Akcie veřejné akciové společnosti mohou, ale nemusí, být obchodovány nebo zapsány na burze. Veřejná společnost musí mít alespoň dva akcionáře, maximální počet akcionářů není stanoven. Všechny emitované akcie musí mít pevnou nominální hodnotu. Akcie mohou být kmenové, prémiové, v držení společnosti, která je vydala, nebo nepreferované (zakladatelské), i když tento poslední druh se používá jen zřídka. Prioritní akcie mají obvykle právo stanovit pevnou prioritní dividendu bez hlasovacího práva, zatímco kmenové akcie mají obvykle hlasovací právo bez omezení výše dividend. Akcie bez hlasovacího práva nejsou neobvyklé. Umořitelné akcie mohou být emitovány a posléze zpětně odkoupeny. U veřejných společností se požaduje minimální kapitál ve výši 50 000 BRP , který může zahrnovat nepeněžité vklady, ale alespoň 25% musí být splaceno. Za obchodní vedení společnosti jsou zodpovědní členové představenstva. Stanovy často požadují, aby člen představenstva vlastnil určitý počet akcií. Veřejná společnost musí mít dva členy představenstva. Kterýkoli člen představenstva může být jeho předsedou. Člen představenstva může být i jednatelem, pokud má společnost více členů představenstva než jednoho. Manažeři společnosti nemusí být členy představenstva ani jejími akcionáři. Každý  Copyright 1996-2014 OffshoreNews.cz. Všechna práva vyhrazena. www.offshorenes.cz

člen představenstva musí informovat společnost o tom, kolik akcií nebo dluhopisů vlastní v dané společnosti nebo v přidružených společnostech. Členům představenstva je podle Zákona o společnostech z r. 1985 zakázáno obchodovat s akciemi svých vlastních společností ve chvíli, kdy se zvažuje cenová politika společnosti, a během dvou měsíců předcházejících předložení finančních výkazů a vyhlášení dividend. Řádné valné hromady se musí konat v každém kalendářním roce, ne později než 15 měsíců od předchozí valné hromady. Zasedání představenstva se však mohou konat podle potřeby, jak je uvedeno ve stanovách. Schůze akcionářů a představenstva se mohou konat na jakémkoli místě, které je v souladu se stanovami. Členové představenstva, vedoucí pracovníci a akcionáři mohou mít jakoukoli státní příslušnost nebo trvalý pobyt, pokud o své státní příslušnosti uvědomí obchodní rejstřík. Všechny podniky zaregistrované podle Zákona o společnostech podléhají zákonnému auditu. Další podniky zřízené na základě zákona a zabývající se specifickou činností, např. banky, pojišťovny a stavební spořitelny, podléhají rovněž auditu. Veřejné společnosti musí předkládat podrobné roční uzávěrky a výsledovky rejstříku společností vedenému na ministerstvu obchodu a průmyslu, kde jsou tyto dokumenty k dispozici k veřejnému nahlédnutí. Výroční zpráva společnosti, která má více než 250 zaměstnanců, musí popisovat pokrok, kterého bylo dosaženo při zapojování pracovníků do řízení společnosti.

Převzetí již registrované společnosti ve Velké Británii Investoři mohou převzít společnost následujícími způsoby: -

nákupem majetku společnosti a podnikatelské činnosti nabídkou akcionářům nákupem dostatečného počtu akcií na otevřeném trhu, aby mohli vést úspěšný souboj o právo zastupovat akcionáře. Pokud nabídka na převzetí firmy vyústí v získání 90% nebo více majetku společnosti, jsou akcionáři, které až do této chvíle nabídku odmítali, povinni své akcie prodat.

K fúzi může dojít, pokud jedna společnost prodá svůj majetek druhé společnosti za akcie a dluhopisy, které rozdělí mezi své akcionáře, nebo prostřednictvím soudního řízení, pokud většina různých tříd akcionářů, majitelů dluhopisů a věřitelů, kteří představují 75% hodnoty jmění společnosti, souhlasí s daným plánem. Cena za založení společnosti ve Velké Británii Založení společnosti ve Velké Británii je nejen administrativně jednoduché, ale nevyžaduje ani vysoké náklady spojené s právní pomocí. Specializované společnosti, které se zaobírají registrací a správou společností ve velké Británii si účtují přibližně okolo 600 GBP za založení společnosti. Založení společnosti může být realizováno i faxem nebo e-mailem, bez nutnosti navštívit Velkou Británii

Požadavky na pracovní sílu Obvyklá pracovní doba se pohybuje mezi 37 a 43 hodinami týdně. Průměrný hodinový výdělek v manuálních povoláních ve Velké Británie včetně sazeb za úkolovou práci, přesčasů a dalších zvláštních sazeb je asi 8,50 BRP pro muže a 7,50 BRP pro ženy, kdy  Copyright 1996-2014 OffshoreNews.cz. Všechna práva vyhrazena. www.offshorenes.cz

muži v průměru skutečně odpracují 43,2 hodin týdně a ženy 37,2. Průměrný výdělek všech manuálních dělníků se v letech 1981 až 2000 zvýšil čtyřikrát. Kromě šesti dnů státních svátků má velká většina zaměstnanců alespoň tři týdny placené dovolené ročně, mnozí mají i více. Pracovní podmínky v Británii se řídí zákony prosazovanými státními inspektory, zvláště v oblasti ochrany zdraví, bezpečnosti práce a blaha zaměstnanců. Zaměstnanci jsou navíc chráněni Zákonem o pracovních smlouvách z r. 1963 a Zákonem o pracovněprávních vztazích z r. 1971, které je chrání před propuštěním bez řádné výpovědi, pokud vážně neporušili pracovní povinnosti. Zákony o odškodném při výpovědi z důvodu nadbytečnosti z r. 1965 a 1969 stanoví paušální částky odškodného při výpovědi z důvodu nadbytečnosti. Více než 12 milionů pracovníků jsou členy odborových svazů, kterých je téměř 600. Téměř všechny významné odborové svazy jsou členy Kongresu odborových svazů, což je ústředí britského odborového hnutí. Kongres odborových svazů je členem Mezinárodní konfederace svobodných odborových svazů, v jejímž vytváření byl jedním z hlavních činitelů. Organizace zaměstnavatelů dosahují počtu asi 1200. Zaměstnavatelé se obvykle sdružují podle jednotlivých průmyslových odvětví, ať místně, regionálně, nebo na větších územích. Mnoho z nich je sdruženo v Konfederaci britského průmyslu, která je hlavním mluvčím britského průmyslu. Když jednání uvíznou na mrtvém bodě, mohou si strany ve sporu přizvat nezávislého prostředníka nebo rozhodce. Zóny volného obchodu Spojené království schválilo systém více než 20 „podnikatelských zón“, které poskytují stimuly průmyslovým podnikům, mezi něž patří daňové úlevy u daně z příjmu, majetkové daně a dalších daní podle toho, kolika nezaměstnaným poskytne podnik práci. Přesněji řečeno je těmto zónám s rozlohou od 140 do 1 100 akrů poskytováno desetileté osvobození od majetkové daně nebo daně z kultivace půdy a 100% úleva v souvislosti s investičními výdaji na budovy za první rok. Zákon rovněž poskytuje osvobození od dávek na odborné školení, které jsou zaměstnavatelé povinni odvádět za účelem vzdělávání mladých nezaměstnaných dělníků. Písemné zprávy je nutno předkládat státním úřadům pouze jednou za tři roky místo každoročně a společnosti mohou získat automatické povolení stavět v dané zóně. Ti, kteří podnikají v těchto zónách, se obvykle těší značné svobodě od státního dohledu. Těchto 11 podnikatelských zón se nachází na následujících místech: Corby v Northamptonshire, Dudley ve West Midlands, Salford Docks/Trafford Park v Manchesteru, Speke v Liverpoolu, Wakefield v Anglii, Lower Swansea Valley ve Walesu, Clydebank ve Skotsku a Belfast v Severním Irsku. Vláda nařídila zřízení dalších 11 podnikatelských zón, aby vytvořila pracovní příležitosti v oblastech s vysokou nezaměstnaností. Pár informací na závěr V Anglii, Walesu a Skotsku existuje 8 oficiálních státních svátků, tzv. public a bank holidays. V Severním Irsku mají 10 státních svátků. Svátky jsou označovány jako bank holidays z toho důvodu, že o takovém dni zůstávají zavřeny všechny banky a tedy i naprostá většina ostatních institucí a obchodů. Připadne-li některý ze svátků na sobotu či neděli, je vyhlášen náhradní den volna obvykle v následující pondělí po takovém víkendu. Ve Velké Británii je možno vyhlásit i mimořádný svátek/den volna, jako např. při mimořádných slavnostních událostech u královského dvora, nebo jak tomu bylo v r. 1999 při oslavách nového tisíciletí, tzv. Millennium holiday, 50. výročí panování královy Alžběty II.. Přehled všech svátků je možno najít na adrese www.dti.gov.uk/er/bankfaq . Obvyklou pracovní dobou ve většině úřadů a firem ve Velké Británii se rozumí čas mezi 9.00 hod a 18.00 hod. Ve sféře služeb  Copyright 1996-2014 OffshoreNews.cz. Všechna práva vyhrazena. www.offshorenes.cz

jako jsou supermarkety, samoobsluhy a ostatní obchody je však běžné, že jsou tyto otevřeny dlouho do nočních hodin a některé pak i 24 hodin denně, kromě sobot a nedělí s otvírací dobou do 19.00, resp. 17.00. Britské “pubs” tedy hospody s čepovaným pivem zavírají ze zákona ve 23.00, déle zůstávají otevřeny jen některé restaurace, bary a noční kluby. Vybrané zvyklosti v Británii Mezi ustálené obchodní zvyklosti v Británii patří dochvilnost, upravený vzhled a ne příliš pestré barvy oděvu (pro dámské i pánské oděvy spíše tmavší odstíny), kvalitní příprava na jednání včetně prostudování dostupných podkladů. Za samozřejmost se pak považuje předání navštívenky (v anglosaských zemích bez uvádění titulu). Používání mobilního telefonu během jednání je všeobecně považováno za neslušné. Zvláště důležitým aspektem v komunikaci s britskými firmami je rychlá reakce na zaslanou korespondenci. Běžné je odpovídat na písemnou, faxovou či emailovou korespondenci ještě týž den po obdržení. Při písemném styku s českými firmami je řada firem uvedena do rozpaků, neobdrží-li odpověď, byť alespoň formální potvrzení o obdržení předmětné korespondence od české strany do tří až čtyř dnů. Předpokládaným jazykem pro jednání je angličtina, i když se mnohdy za tuto skutečnost britský obchodní partner omluví a připustí, že se Britové nevyznačují přílišnou ochotou učit se cizí jazyk. Při obchodních jednáních je obvyklé, že se projednává maximum bodů a učiní-li obě strany závěr, předpokládá se, že se k němu netřeba vracet a že ho obě strany budou respektovat. Při jednáních není zvykem nabízet alkoholické nápoje. V britských “pubs” není běžná obsluha u stolu, objednávky přijímá personál za barovým pultem, kde se také objednávka platí. Není zvykem dávat spropitné na rozdíl od restaurací a barů, kde je spropitné, obvykle ve výši 10 %, připočítáno automaticky k útratě. Zastoupení České republiky ve Velké Británii Embassy of the Czech Republic 26 Kensington Palace Gardens London W8 4QY United Kingdom Tel: (++44) 020 - 7243 1115 Tel: (++44) 020 - 7243 7913, Fax: (++44) 020 - 7727 9654

Honorární konzulát ČR 26 Church Street Altrincham, Cheshire WA14 4DV Tel.: (++44) 0161 9289988 Fax: (++44) 0161 9268726

Honorární konzulát ČR 12a Riselaw Crescent Edinburgh EH10 6HL Scotland United Kingdom  Copyright 1996-2014 OffshoreNews.cz. Všechna práva vyhrazena. www.offshorenes.cz

Tel./fax: -kancelář (++44) 0131 4479509 Tel./fax: -rezidence (++44) 0131 4475528

Zastoupení ostatních českých institucí CzechTrade 1 Harley Street London W1G 9QD England United Kingdom Tel.: (++44) 020 7291 4581 Fax: (++44) 020 7291 4582 Czech Tourist Authority Suite 29-31, 2nd Floor Morley House 320 Regent Street London W1B 3BG England United Kingdom Tel.: (++44) 020 7631 0427 Fax: (++44) 020 7631 0419 Czech Centre 95 Great Portland Street London W1W 7NY England United Kingdom Tel.: (++44) 020 7291 9921 Fax: (++44) 020 7436 8300

ČSA - Czech Airlines 72 Margaret Street London W1W 8HA England United Kingdom Tel: (++44) 020 7637 9152 Fax: (++44) 020 7323 1633

Čedok Travel Ltd. Morley House 314/322 Regent Street  Copyright 1996-2014 OffshoreNews.cz. Všechna práva vyhrazena. www.offshorenes.cz

London W1B 3BG England United Kingdom Tel.: (++44) 020 7580 3778 Fax: (++44) 020 7580 3779

Česká pojišťovna, a.s. (Czech Insurance Company Plc) 9-13 Fenchurch Buildings London EC3M 5HR England United Kingdom Tel.: (++44) 020 7481 0041 Fax: (++44) 020 7481 1441. Offshore Incorporators Limited 2nd Floor 145-157 St. John Street London EC1V 4PY United Kingdom Tel/Fax:+44 (0709) 298 0376 E-mail: [email protected] www.offshore- incorporators.net

Užitečné kontakty Registr firem v Británii

http://www.companieshouse.gov.uk/

Stránky britského celního úřadu

www.hmce.gov.uk/

Ministerstvo financí


Centrální banka – Bank of England

www.bankofengland.co.uk

Národní statistický úřad (Office for National Statistics)

www.statistics.gov.uk

Ministerstvo obchodu a průmyslu (Department for Trade and Industry)

www.dti.gov.uk

Ministerstvo financí (HM Treasury)


TradeUK –databázové služby

www.tradeuk.com


Stránky britských obchodních komor

www.britishchambers.org.uk/

Veletrhy a výstavy ve Velké Británii

http://www.exhibitions.co.uk/

Britská vláda, parlament a monarchie

http://www.ukonline.gov.uk/

10 Downing Street

http://www.number-10.gov.uk/

Foreign & Commonwealth Office

http://www.fco.gov.uk/

TradePartners UK

http://www.tradepartners.gov.uk/

Department for Environment,Food & Rural Affairs

http://www.defra.gov.uk/

Home Office

http://www.homeoffice.gov.uk/

Immigration & NationalityDirectorate

http://www.ind.homeoffice.gov.uk/

Ministry of Defence

http://www.mod.uk/

United Kingdom Parliament

http://www.parliament.uk/

HMSO - UK Legislation

http://www.hmso.gov.uk/legis.htm

Monarchy

http://www.royal.gov.uk/

The Prince of Wales

http://www.princeofwales.gov.uk/

BBC Online

http://www.bbc.co.uk/

The Daily Telegraph

http://www.telegraph.co.uk/

The Economist

http://www.economist.com/

The Financial Times

http://news.ft.com/

The Guardian

http://www.guardian.co.uk/

The Independent

http://www.independent.co.uk/

The Times

http://www.thetimes.co.uk/

British Council

http://www.britishcouncil.org/

British Chevening Scholarships

http://www.britcoun.org/chevening/

Companies House SRL – kdo jsme a co nabízíme Companies House SRL je multinárodní korporací, kterou representují desítky firem a specialistů na korporativního poradenství, finančnictví, bankovnictví, pojišťovnictví, fůze, akvizice, venture capital, správu a zakládání firem. Tým Companies House SRL představují finanční a korporativní specialisté, kteří mají mnohaleté zkušenosti v působení v jiných firmách a zahraničních bankách. Vizí Companies House SRL je poskytování odborných poradenských služeb spojených s akvizicemi, fůzemi, rizikovým kapitálem, investicemi, registrací a správou zámořských firem, prodejem firem a podniků, pojišťovnictví a privátní bankovnictví. Prostřednictvím našich dceřiných společností a jednotlivých divizí jsme vám schopni kvalifikovaně pomoci v následujících oborech:  Copyright 1996-2014 OffshoreNews.cz. Všechna práva vyhrazena. www.offshorenes.cz

o

korporativní poradenství (komplexní služby od A do Z)

o

zakládání a správa zahraničních firem (ve více jak 150 jurisdikcí)

o

zakládání a správa licencovaných firem (pojišťoven, bank, trustů, sázkových společností, atd.)

o

fiduciální služby a správa trustů

o

bankovní služby (vedení a správa účtů, privátní bankovnictví, investiční bankovnictví, platební karty, Back2Back loans, atd.)

o

kaptivní pojišťovací služby (Captive Insurance Services)

o

služby Rent-A-Captive (pronájem balíku pojišťovacích služeb)

o

eCommerce a zúčtování plateb přes internet (Merchant Accounts, Credit Card Processing, atd.)

o

fůze a akvizice (příprava, realizace a financování)

o

restrukturalizace firem (restrukturalizace firem, řešení zadluženosti, likvidace firem)

o

korporativní poradenství (daňová a fiskální optimalizace, ekonomické poradenství, ekonomické rešerše, znalecké a soudní posudky, Due Diligence, vedení účetnictví, audit, atd.)

o

a řada dalších poradenských individuelních služeb

Naše služby pro Britské a zahraniční společnosti Běžně poskytujeme plný právní, daňový, správní a administrativní servis jako: o

příprava podkladů pro založení jakékoliv právní formy společnosti v některé z více jak 150 jurisdikcí

o

vlastní založení společnosti

o

požádání regulačních orgánů o vydání licence (například pro bankovní, pojišťovací, atd. činnost)

o

sepsání společenských smluv a stanov společnosti

o

poskytnutí sídla (registračního sídla) pro zakládanou společnost

o

administrativní a sekretářské služby, včetně tajemníka společnosti

o

uhrazení všech poplatků v místě registrace

o

poskytování ředitelů,akcionářů, tajemníků v rámci služby Nominee Services

o

zajištění překladů nebo úředních překladů

o

Apostilizace (Apostille) a superlegalizace dokumentů

o

Zajištění všech forem potvrzení jako Certificate of Good Standing, Certificate of Incumbency, Certificate of Good Standing, Tax Residency Certificate, atd.

o

Zajištění potvrzení o daňovém domicilu

o

Zřízení e-mail a www stránek s diskovým prostorem 500 MB pro Vaši společnost

o

zakládání bankovních účtů

o

přímé internetové bankovnictví pro snadné ovládání Vašeho bankovního účtu

o

platební karty Maestro/Cirrus

o

privátní bankovnictví  Copyright 1996-2014 OffshoreNews.cz. Všechna práva vyhrazena. www.offshorenes.cz

o

e-commerce a zúčtování plateb

o

investiční poradenství a správu aktiv

o

vedení účetnictví ve všech jurisdikcí, kde zakládáme společnosti

o

audit a vypracování daňových přiznání

o

převzetí komplexní správy nad společností

o

komplexní servis a poradenskou činnost pro Britské společnosti

o

a řadu dalších individuálních služeb

K specializaci Companies House SRL patří především zakládání licencovaných společností jako například: o

banky

o

pojišťovny, přepojišťovací společnosti a zajišťovny (včetně kaptivních pojišťoven)

o

fiduciální společnosti a trustové společnosti

o

fondy, vzájemné fondy, investiční fondy nebo penzijní fondy

o

internetová kasina a sázkové společnosti

UK společnosti registrujeme do 48 hodin za ceny od 200 USD při dlouhodobé spolupráci nebo od 500 USD pro veřejnost. Kontaktujte Companies House SRL na e-mail [email protected] (Česky, Anglicky a Španělsky) nebo [email protected] pro více informací o Británii nebo možnosti založení Britské společnosti. Companies House SRL Solazar Business Centre,Piso 12, Oficina 12B Calle Gustavo Mejía Ricart No. 54 Ensanche Naco, Santo Domingo, D.N. Republica Dominicana Tel: +18298285152 Tel: +18454700170 Fax: +18453637034 E-mail: [email protected] E-mail: [email protected] E-mail: [email protected] www.companieshousedr.com


OffshoreNews.cz. Užití britských společností. pro daňové plánování. zahraniční obchod

Recommend Documents