Role cen fosilních paliv v měnové politice
Doc. Ing. Vladimír Tomšík, Ph.D. Konference Brno – Holiday Inn
Očekávaný vývoj cen fosilních paliv 28. března 2007
Obsah prezentace • Ceny ropy, plynu a uhlí – zcela exogenní nebo dlouhodobě endogenní? • Role cen energetických surovin při rozhodování CB – vliv na inflaci • Rostoucí váha elektřiny a její cena
Ceny ropy z dlouhodobého pohledu Průměrná roční reálná cena ropy v USA
•
Po roce 2000 se reálná cena ropy v USA pohybuje většinou nad dlouhodobým průměrem
•
V roce 2005 byla reálná cena ropy třetí nejvyšší od konce II. světové války
•
Velmi vysoká cenová volatilita
250
200
150 Průměrná reálná cena 1971 - 2005
100
50
2005
2003
2001
1999
1997
1995
1993
1991
1989
1987
1985
1983
1981
1979
1977
1975
1973
1971
0
Zdroj: US Energy Department Poznámka: ceny uváděny na tzv. british thermal unit, průměr 1971-2005 položen 100
Ceny ropy – exogenní nebo endogenní? • • •
Díky vysoké volatilitě se na ceny ropy často nahlíží jako na exogenní, tj. vliv nepředvídatelných politických a přírodních událostí Day-to-day fluktuace jsou často přisuzovány událostem na Středním Východě případně krokům OPEC apod. Výrazné a persistentní výkyvy však nejsou tímto způsobem zcela vysvětlitelné (viz např. události v tabulce); také chování OPECu se zdá být spíše endogenní (navíc kontrola produkce jednotlivých zemí v rámci sdružení OPEC není dokonalá)
Zdroj: Barski, Kylian (2004) – Oil and the Macroeconomy since the 1970s, Journal of Economic Perspectives, 2004, č. 4, s. 115-134.
Ceny ostatních fosilních paliv US dolary 9 roku 2000 za 8 1btu 7
•
Ceny uhlí jsou markantně stabilnější (vliv dlouhodobých smluv), přičemž poptávka po něm v zemích OECD roste 2x rychleji než poptávka po ropě
•
Díky nízké důchodové elasticitě poptávky po ropě (0,25) postupně klesá váha hodnoty ropy na HDP a tedy i její přímý vliv na ceny a produkci
6 5 4 3 2 1
Plyn
Ropa (dvouletý klouzavý průměr)
Zdroj: IEA a výpočty ČNB
Uhlí
2004
2001
1998
1995
1992
1989
1986
1983
1980
1977
1974
1971
0
Substituce fosilních paliv Substituce „uhelné“ elektřiny „ropnou/plynovou“ v USA (meziroční změny výroby elektřiny a relativních cen v %) 100
30 25 20 15 10 5 0 -5 -10 -15 -20 -25
80 60 40 20 0 -20 -40 2004
2002
2000
1998
1996
1994
1992
1990
1988
1986
1984
1982
1980
1978
1976
1974
1972
-60
Meziroční změna produkce elektřiny z ropy a plynu (levá osa) Meziroční změna relativní ceny uhlí/ropa (pravá osa)
Zdroj: IEA a výpočty ČNB
• Existuje určitý substituční vztah mezi relativní cenou uhlí a ropy na jedné straně a produkcí elektřiny z plynových a ropných zdrojů na straně druhé: čím je uhlí relativně dražší, tím více vzroste produkce elektřiny z ropy a plynu a naopak.
Ceny elektřiny a ceny fosilních paliv •
Reálná cena uhlí a elektřiny v USA 160% 140% 120% 100%
•
80% 60% 2004
2001
1998
1995
1992
1989
1986
1983
1980
1977
1974
1971
40%
Reálná cena elektřiny (průměr 1970-2004 = 100%) 5ti letý klouzavý průměr reálné ceny uhlí (průměr 1970-2004 = 100%) Zdroj: IEA a výpočty ČNB
•
Vztah mezi cenou elektřiny a ropy/plynu je poměrně „volný“. Ceny ropy/plynu časově sice předcházejí cenám elektřiny, nemusí se však jednat o kauzalitu (působení společných faktorů). Navíc většina elektřiny v rámci USA i Evropy je produkována z uhlí → silnější vztah k cenám uhlí. Cena ovlivněna technologickými vlivy – kapacitní omezení instalovaným výkonem, produkce z ne-fosilních zdrojů apod.
Projekce cen fosilních paliv do ekonomiky • •
•
• Zdroj:ČNB
V současnosti ceny ropy vystupují jako jeden z předpokladů prognózy inflace pro účely měnové politiky Protože efekty prvního kola jsou poměrně rychlé (rychlejší než je horizont měnové politiky) musí centrální banky pracovat s výhledem cen ropy ČNB používá pro účely QPM výhled cen ropy stanovený na základě termínových kontraktů na ropu typu Brent. Ty jsou lepší než odhady analytiků, přesto se aktuální ceny obvykle značně liší od cen z termínových kontraktů Predikce vývoje cen uhlí a elektrické energie…
Projekce cen fosilních paliv do ekonomiky • „Efekty druhého kola“ resp. dalších kol • Fakticky se efekty dalších kol dostávají do ekonomiky především skrze odvětví dopravy a energetiky. K jejich modelování je třeba strukturovanější model, který rozlišuje sektor výroby konečných statků (jehož inflace je pro centrální banky nejvíce relevantní) a sektor výroby meziproduktů (který ovlivňuje náklady v sektoru konečných statků a sám je silně ovlivněn cenami surovin) • Model tohoto druhu se v ČNB připravuje a postupně nahradí současný agregovanější QPM
Elektřina jako budoucí nejdůležitější energetická komodita • • •
Z hlediska inflace mají zvláštní postavení ceny elektřiny, které ovlivňují ceny ve všech cenových okruzích Zatímco váha ropy díky její nízké důchodové elasticitě poptávky bude postupně klesat, váha elektřiny spíše naopak poroste Důchodová elasticita poptávky po ropě byla v letech 1971-2005 cca ¼, důchodová elasticita poptávky po elektřině byla přibližně jednotková. Podíl elektřiny na celkové konečné spotřebě energie (v %, OECD)
21 19 17 15 13 11 9 7 5 1971
1975
1979
1983
1987
1991
1995
1999
2003
Zdroj: IEA a výpočty ČNB
Shrnutí • Na ceny ropy můžeme v dlouhodobějším horizontu nahlížet tradičním (nespekulativním) poptávkově-nabídkovým modelem; váha ropy na HDP klesá; její cenová elasticita je nízká. • S cenami ropy jsou korelovány ceny plynu; ceny uhlí jsou spíše autonomní a (zatím!) klesající. • Zvláštní a rostoucí důležitost si získávají ceny elektřiny – ve srovnání s ropou roste poptávka po elektřině v zemích OECD dlouhodobě zhruba 4x rychleji(!). • Nutno diskutovat makroekonomický dopad těchto změn a trendů (vývoj inflace, obchodní bilance, aj.).
Role cen fosilních paliv v měnové politice
Děkuji Vám za pozornost Vladimír Tomšík
[email protected]
