Odůvodnění územního plánu. Zruč nad Sázavou

Odůvodnění územního plánu

Zruč nad Sázavou

Používané zkratky :

ÚP ÚP VÚC ÚAP ORP PÚR ZÚR SZ ÚSES ČOV KN PK ZPF

Územní plán Územní plán velkého územního celku Územně analytické podklady Obec s rozšířenou působností Politika územního rozvoje Zásady územního rozvoje Stavební zákon Územní systém ekologické stability Čistírna odpadních vod Katastr nemovitostí Pozemkový katastr Zemědělský půdní fond

1

Odůvodnění územního plánu Zruč nad Sázavou 1. Textová část odůvodnění územního plánu a) Postup při pořízení územního plánu ( doplní pořizovatel podle průběhu projednání návrhu územního plánu ) b) Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů Řešeným územím je administrativní území města Zruč nad Sázavou, které je sídlem pověřeného obecního úřadu a je součástí správního obvodu obce s rozšířenou působností Kutná Hora. Tato oblast, dle Politiky územního rozvoje (dále jen PÚR) České republiky 2008 (schválená vládou ČR v roce 2009), leží mimo rozvojové oblasti a osy. Významná je vazba na hlavní evropskou silnici (dálnice D1), což je zároveň stávající multimodální koridor IV. silniční. Tato komunikace vede jihozápadně od Zruče nad Sázavou. Záměry v území města Zruč nad Sázavou vyplývající z republikových priorit uvedených v PÚR jsou splněny (nevymezovat zastavitelné plochy v záplavovém území, vymezit plochu bydlení pro možné přemístění zástavby ze záplavového území). Zachovává se ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a kulturní krajiny. Návrh územního plánu vytváří předpoklady pro nové využívání opuštěných areálů a ploch. Pro území města Zruč nad Sázavou platí obecné požadavky (úkoly), V tomto území se neumisťuje žádný záměr celorepublikového významu. Územní plán byl navržen a obecné požadavky a úkoly naplňuje. V době projednání územního plánu Zruč nad Sázavou došlo k vydání Zásad územního rozvoje Středočeského kraje (schválené v prosinci 2011 a vydané v lednu 2012). Územní plán Zruč nad Sázavou je s nimi v souladu, což bylo potvrzeno i ve stanovisku Krajského úřadu Středočeského kraje jako nadřízeného orgánu územního plánování. Platnost nadřazené územně plánovací dokumentace - Územního plánu Velkého územního celku Střední Polabí (dále jen ÚP VÚC) – skončila dnem 1.1.2012. Území Zruče nad Sázavou bylo součástí území řešeného touto dokumentací – Územním plánem Velkého územního celku Střední Polabí (dále jen ÚP VÚC). Z tohoto dokumentu vyplývající požadavky, které jsou územním plánem Zruč nad Sázavou respektovány a splněny a to v rozsahu náležejícímu do obsahu územního plánu jsou v souladu s úkoly Zásad územního rozvoje Středočeského kraje a nevyplývá z nich žádný nový záměr k řešení: - jsou respektovány evropsky významné lokality Natura 2000 – EVL Sázava a Želivka, - územní plán obsahuje řešení přeložky II/126, která je vymezena dle návrhu ÚP VÚC Střední Polabí (Obecně platná vyhláška č. 12/2006).

2

V ÚP VÚC je navržena jako veřejně prospěšná stavba D 43. Převádí tranzitní dopravu mimo zastavěné území obce - problematický úsek silnice II/126 (Zruč nad Sázavou – Kutná Hora - přechod údolí Sázavy – objízdná trasa s novým mostem přes Sázavu). Záměr nebude realizovat město Zruč nad Sázavou, ale majitel uvedené komunikace Středočeský kraj, - dostavba a rekonstrukce kanalizační sítě je vymezena pouze v rozsahu náležejícímu do obsahu územního plánu - nepředurčuje se, - je respektována hranice ochranného pásma nadregionálního biokoridoru, - biocentra jsou propojena, spolu s prvky ÚSES, na sousední katastrální území, - biokoridory a jejich trasy byly vymezeny v trasách podle ÚAP se snahou využít, pokud to je možné, stávající ekologicky stabilnější prvky v území, především drobné vodní toky; nejsou v rozporu s ÚP VÚC ani s ZÚR, - ochrana vodních zdrojů je zajištěna tím, že v ochranných pásmech vodních zdrojů není navržena žádná zástavba, - v aktivní záplavové zóně a zóně záplavového území Q100 - není navržena žádná zástavba a to vymezením přípustných funkcí ohrožených zastavitelných ploch, - v řešeném území se nevyskytují žádná chráněná ložiska. Postavení města v systému osídlení Cílem návrhu územního plánu je využít pro rozvoj dobré návaznosti území a jeho výhodné polohy jako centra rozsáhlé oblasti. Dále obohatit území o doprovodné aktivity, možnosti rekreace a zajistit aktivitu pro stávající obyvatele a podmínky pro jejich přírůstek. Posílit také úlohu města jako správního centra okolí a zvýšení možnosti zaměstnanosti. Územní plán je návrhem využití zastavěného území a návrhem vhodných zastavitelných ploch základním koncepčním materiálem pro rozvoj obce v souladu se základní strategií jejího dalšího vývoje. Tato strategie je založena na předpokladu, že ve Zruči nad Sázavou a jejích místních částech, které se budou i nadále vyvíjet jako samostatná sídla, budou podporovány zejména funkce bydlení a rekreace, občanská vybavenost včetně sportovních aktivit, výroba a obvyklé obhospodařování půdního fondu, podnikání s tímto hospodařením související a další podnikání nenarušující bydlení. Širší územní vztahy Lze konstatovat, že územní plán Zruč nad Sázavou je v souladu s uvedenou nadřazenou dokumentací a je jím zajištěna koordinace využití území i z hlediska širších vztahů. V rámci širších vztahů je řešeno, ve vazbě na schválené územní plány okolních obcí, navázání inženýrských sítí, silnic a zejména biokoridorů. Jedná se o okolní obce se schváleným územním plánem : Chabeřice, Dolní Pohleď, Horka II., Slavošov, Řendějov, Soutice. Ostatní sousední obce: Zbraslavice - nemají územní plán pro celé správní území, Hulice – územní plán neprojednán. Všechny liniové prvky řešeného územního plánu, které mají přesah přes hranice území obce, mají za touto hranicí své pokračování. Tím je zajištěna koordinace využití území na hranicích obce.

3

Z hlediska širších územních vztahů zajistil návrh územního plánu Zruč nad Sázavou respektování silnic a inženýrských sítí nadmístního významu, což je prokázáno v koordinačním výkresu. Ve výkresu širších vztahů je prokázána návaznost dopravního řešení a nadmístní technické infrastruktury na sousední území. Koordinační výkres a výkres širších vztahů jsou součástí grafické části tohoto odůvodnění. Územní plán Zruč nad Sázavou nenavrhuje žádné využití území, které by mělo negativní vliv na území sousedních obcí. c) Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, požadavky vyplývající z územně analytických podkladů Cíle územního plánování jsou uvedeny v § 18 a úkoly v § 19 stavebního zákona. Územní plán Zruč nad Sázavou vytváří předpoklady pro výstavbu, zejména vymezením zastavitelných ploch. Udržitelný rozvoj území spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel. Na jedné straně je umožněno obci rozvíjet se a tím vytvářet příznivé podmínky i pro sociální soudržnost obyvatel (např. i návrhem plochy pro sportoviště, návrhem na doplnění technické vybavenosti apod.), na druhé straně nenarušuje nad přípustnou míru životní prostředí a návrhem územního systému ekologické stability toto prostředí posiluje. Územní plán řeší celé území obce i jeho místních částí komplexně a navrhuje účelné využití jednotlivých ploch. Přitom zabezpečuje soulad veřejných a soukromých zájmů v území. Ochrana veřejných zájmů je územním plánem zajištěna. Ve veřejném zájmu chrání územní plán stanovenými podmínkami přírodní, kulturní a civilizační hodnoty na území obce. Vzhledem ke skutečnosti, že zastavitelné plochy jsou vymezeny v úměrném rozsahu a pro nezastavěné území jsou stanoveny poměrně přísné podmínky jeho ochrany, zabezpečuje územní plán v dostatečné míře i ochranu přírody. V nezastavěném území nenavrhuje stavby, které v něm podle § 18 odst. 5 stavebního zákona nemají být umísťovány. Územní plán stanovuje koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce, a to s ohledem na hodnoty a podmínky území. Změny v území byly navrženy po prověření a posouzení, včetně šetření na místě samém a jednání projektanta s představiteli obce. Podmínky využití území jsou územním plánem stanoveny. Pro stanovení pořadí výstavby bylo úměrně využito možnosti zařadit aktuální plochy zástavby do zastavitelných ploch. V území jsou stanoveny hranice aktivní zóny záplavového území, hranice záplavového území Q100 a hranice zvláštních povodní. V území, kde by mohlo dojít k záplavám, nejsou vymezeny zastavitelné plochy. V ploše rekreace pobytové, na břehu Sázavy, neumožní zástavbu na části plochy v nivě Sázavy. Rekreační využití bude mít charakter pobytové louky. Tím jsou vytvořeny podmínky pro snižování nebezpečí katastrof. V návrhu územního plánu jsou vymezena veřejně prospěšná opatření formou protipovodňových staveb a opatření. Stanovenými podmínkami využití ploch jsou zajištěny podmínky pro kvalitní bydlení, pro občanskou vybavenost a pro veřejná prostranství. Podle návrhu územního plánu je vytvoření podmínek k dalšímu rozvoji obce ve svém souhrnu přijatelný.

4

Zásadní je, že nový územní plán, proti současnému platnému územnímu plánu Zruč nad Sázavou včetně jeho změn, nenavrhuje žádné nové plochy pro výstavbu. Výjimkou jsou menší plochy pro sport v Dubině a Nesměřicích. Další plochy které jsou vymezeny jako zastavitelné, byly již dříve zahrnuty v rezervách pro výstavbu – v současném platném územním plánu a jeho následných změnách (Z 21, Z 19 ). Podmínky pro zajištění civilní ochrany jsou navrženy úměrně potřebám území. Z dosavadních nadřazených územně plánovacích dokumentací skončila dnem 1.1.2012 platnost ÚP VÚC Střední Polabí. Byly vydány Zásady územního rozvoje Středočeského kraje (dále jen ZÚR) - leden 2012 (schválené v prosinci 2011) a z územně analytických podkladů aktualizované Územně analytické podklady (dále jen ÚAP) ORP Kutná Hora. Návrh územního plánu Zruč nad Sázavou respektuje aktualizované ÚAP ORP Kutná Hora a není v rozporu se ZÚR Středočeského kraje. Území je regionem zaměřeným na zemědělství, lesní hospodářství, turistický ruch a v malé míře na lehký průmysl. V zájmovém území jsou významnými krajinnými prvky vyjmenovány zákonem o ochraně přírody a krajiny: lesy, vodní toky, niva okolo vodních toků a vodní plochy. Registrované významné prvky ochrany přírody nejsou v zájmovém území dle ÚAP ORP Kutná Hora vyhlášeny. Vyhlášeno je Protipovodňové opatření VD 20009. Ostatní úkoly územního plánování se řešeného území netýkají, nebo týkají jen okrajově a nevýznamně. Lze konstatovat, že územní plán zajišťuje naplňování cílů a úkolů územního plánování v souladu se stavebním zákonem. d) Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů Soulad s cíly a úkoly územního plánování je popsán v předchozí části tohoto odůvodnění. K dalším požadavkům stavebního zákona a prováděcích vyhlášek je možné konstatovat zejména následující: - územní plán je zpracován v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., v rozsahu dle vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, ÚPD a způsobu evidence územně plánovací činnosti a vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných podmínkách pro využívání území; - územní plán byl zpracován projektantem – autorizovaným architektem, splňujícím požadavky stavebního zákona i zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů; - pořizovatelem je v souladu s § 6 odst. 1 písm. c) stavebního zákona Městský úřad Kutná Hora, odbor regionálního rozvoje a územního plánování; - zastupitelstvo obce rozhodlo z vlastního podnětu o pořízení územního plánu; - vymezení ploch odpovídá požadavkům § 4 až § 19 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění vyhlášky č. 269/2009 Sb., i obecným požadavkům uvedeným v § 3 téže vyhlášky; využito bylo ustanovení § 3 odst. 4 této vyhlášky, věty první: „Plochy s rozdílným způsobem využití lze s ohledem na specifické podmínky a charakter území dále podrobněji členit, lze stanovit plochy s jiným způsobem využití než je stanoveno v § 4 až 19.“;

5

- závěrem lze konstatovat, že s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů je územní plán v souladu. e) Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů – soulad se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů ( doplní pořizovatel podle průběhu projednání návrhu územního plánu ) f)

Vyhodnocení splnění zadání a pokynů pro zpracování návrhu

Požadavky uvedené v návrhu zadání územního plánu Zruč nad Sázavou schváleného zastupitelstvem obce byly splněny následovně: - návrh územního plánu byl zpracován v souladu se zadáním; - jsou respektovány aktualizované územně analytické podklady pro řešené území – ÚAP ORP Kutná Hora a je tím zajištěn soulad s § 11 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně plánovacích podkladech, územně plánovací dokumentaci a evidenci územně plánovací činnosti (dále jen „vyhláška“); - jako základní podklad pro návrh nového územního plánu Zruč nad Sázavou je současný platný územní plán sídelního útvaru Zruč nad Sázavou, včetně jeho následných změn, schválený v roce 1995. Je upraven dle současného stavu území a zohledňuje dosavadní kontinuální vývoj všech požadavků; - jsou respektovány zastavitelné plochy ze současného územního plánu, po formální stránce jsou naplněny požadavky nového SZ, vyhláška č. 500/2006 Sb. a v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb. jsou upraveny názvy ploch; - v zadání územního plánu nebyl stanoven požadavek na zpracování konceptu územního plánu ani vzneseny požadavky na varianty řešení; - v zadání územního plánu byly vzneseny požadavky na vyhodnocení vlivů na životní prostředí – SEA, které je řešeno samostatnou částí odůvodnění územního plánu – Příloha odůvodnění č.1.; - ve stanovisku příslušného orgánu ochrany přírody byl vyloučen významný vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti (Natura 2000); - jsou respektovány evropsky významné lokality Natura 2000 – Sázava, Želivka; - vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území je v souladu s přílohou č.5 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. a je zpracováno v samostatné části odůvodnění územního plánu – Příloha odůvodnění č.2.; - využití území je řešeno tak, aby byla zajištěna ochrana přírodních, historických a kulturních hodnot území a uvedené hodnoty jsou vyznačeny v koordinačním výkresu, kde je i ochrana prokázána; - zastavěné území je vymezeno dle zákona č. 183/2006 Sb.; - do návrhu územního plánu jsou zapracovány požadavky vyjmenované v zadání územního plánu a schválené zastupitelstvem města 1. – 18.; Územní plán dále stanoví takové podmínky využití ploch, které v případě zájmu investora umožní realizaci občanského vybavení v zastavěném území či zastavitelných plochách v rozsahu, který nepovede ke konfliktu se současnou ani navrhovanou výstavbou, s funkcí bydlení nebo rekreace.

6

Územní systém ekologické stability – (dále jen ÚSES) Územní plán závazně vymezuje prvky ÚSES, a to lokální a upřesňuje vymezení regionálních. Prvky ÚSES jsou lokalizovány se snahou o bezkolizní průběh s nadějí na plnou funkčnost v budoucnosti. Hlavním cílem vytváření územních systémů ekologické stability krajiny je trvalé zajištění biodiverzity, biologické rozmanitosti, která je definována jako variabilita všech žijících organismů a jejich společenstev a zahrnuje rozmanitost v rámci druhů, mezi druhy a rozmanitost ekosystémů. Určitou představu o zastoupení přírodních prvků na území města Zruč nad Sázavou poskytuje koeficient ekologické stability Kes tj. podíl výměry ploch relativně stabilních ku výměře ploch relativně nestabilních (Míchal 1985). Koeficient ekologické stability Kes v zájmovém území: k.ú. Zruč nad Sázavou 0,991 k.ú. Želivec 1,330 Klasifikace koeficientů Kes (Lipský, 1999): Kes < 0.10: území s maximálním narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být intenzívně a trvale nahrazovány technickými zásahy; 0.10 < Kes < 0.30: území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy; 0.30 < Kes < 1.00: území intenzivně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v agroekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie; 1.00 < Kes < 3.00: vcelku vyvážená krajina, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami, důsledkem je i nižší potřeba energomateriálových vkladů (podle Novákové, 1987). Z výše uvedeného vyplývá, že na území města Zruč nad Sázavou převládá intenzivně využívané území zejména zemědělskou velkovýrobou, kde oslabení autoregulačních pochodů v agroekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie. Část je tvoří území s maximálním narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být intenzívně a trvale nahrazovány technickými zásahy. Podstatou územních systémů ekologické stability je vymezení sítě přírodě blízkých ploch v minimálním územním rozsahu, který už nelze dále snižovat bez ohrožení ekologické stability a biologické rozmanitosti území. Je však zřejmé, že vymezení, ochrana a případné doplňování chybějících částí této sítě je pouze jedním z kroků k trvale udržitelnému využívání krajinného prostoru, protože existence takovéto struktury v území nemůže ekologickou stabilitu ani biodiverzitu zajistit sama o sobě; je pouze jednou z nutných podmínek pro její zajištění. Zákon č. 460/2004 Sb., o ochraně přírody a krajiny, územní systém ekologické stability definuje jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Vymezení a hodnocení ÚSES patří podle tohoto zákona mezi základní povinnosti při obecné ochraně přírody a provádí ho orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány

7

vodohospodářskými, ochrany zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství. Ochrana systému ekologické stability je povinností všech vlastníků a nájemců pozemků tvořících jeho základ, jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. Z hlediska územního plánování představují ÚSES jeden z limitů využití území (§2 stavebního zákona), který je třeba při řešení územního plánu respektovat jako jeden z „předpokladů zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území“. Koncepce ÚSES byla od počátku vytvářena tak, aby vznikl ucelený soubor ekologických podkladů o prostorových nárocích bioty v krajině, který by byl využitelný v územním plánování při harmonizaci různých požadavků na využití území. Tvorba ÚSES doplňuje územně plánovací dokumentaci o důležitý ekologický aspekt, jehož absence značně omezovala naplnění hlavního cíle územního a krajinného plánování - prostorovou optimalizaci funkčního využití krajiny. Skladebné součásti ÚSES (biocentra, biokoridory, příp. interakční prvky) jsou vymezovány na základě rozmanitosti potenciálních ekosystémů v krajině a jejich prostorových vztahů, aktuálního stavu ekosystémů, prostorových parametrů a společenských limitů a záměrů. Územní plánování má klíčový význam pro naplnění kritéria společenských limitů a záměrů. Teprve po konfrontaci s dalšími zájmy na využití krajiny lze vymezení ÚSES definitivně považovat za jednoznačné. Až po zapracování do územně plánovací dokumentace se z odvětvových generelů mohou stát obecně závazné plány ÚSES, které jsou jednak základem pro účinnou ochranu funkčních prvků ÚSES a současně základem pro uchování územní rezervy pro chybějící části ÚSES. V rámci návrhu územního plánu Zruč nad Sázavou byl v zájmovém území vymezen lokální ÚSES. Vzhledem k tomu, že platný územní plán města neřešil dostatečně podrobně lokální systém ekologické stability, byly jediným podkladem pro vymezení ÚSES ÚAP, které však vycházejí z generelu ÚSES zpracovaného před patnácti lety. S ohledem na tyto skutečnosti a to, že v území od té doby došlo ke změnám, byly v rámci vymezení ÚSES některé prvky upraveny, jeden lokální biokoridor (LBK 7936506) vymezen v jiné vhodnější trase a vymezen nový lokální biokoridor LBK 7936515 v trase Ostrovského potoka v zastavěném území města. Změnou je úprava - vymezení regionálních biokoridorů RBK 1308 a RBK 1311 do ploch odpovídajících požadavkům na funkčnost ÚSES. V novém návrhu plánu ÚSES jsou opraveny trasy některých biokoridorů tak, aby lépe odpovídaly současnému stavu a využití území. Úprava lokalizace některých prvků ÚSES zohledňuje též maximální a minimální doporučené rozměry prvků ÚSES. Pro umístění a vymezení biocenter a biokoridorů jsou využity stávající ekologicky stabilnější části zdejší krajiny, jako jsou lesy, vodní toky, louky a existující porosty dřevin. Zpracování plánu ÚSES vycházelo z metodiky MŽP ČR "Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability - metodika pro zpracování dokumentace" (J. Löw a kol., 1995) a z metodiky Ministerstva pro místní rozvoj a Ústavu územního rozvoje Brno "Metodika zapracování ÚSES do územních plánů obcí, Návod na užívání ÚTP regionálních a nadregionálních ÚSES ČR" (P. Lepeška, A. Buček a kol., 1998);

8

jako podklady pro zpracování plánu ÚSES byly použity údaje z ÚAP. Při realizaci lokálního ÚSES bude nutné brát v úvahu současný stav krajiny a časové parametry vzhledem k cílovému stavu ÚSES. Prvky ÚSES je vhodné budovat postupně za pomoci přirozené sukcese. Člověk sám přirozený porost nevytvoří. Na základě empirických poznatků jsou potřebná tato časová rozpětí pro regeneraci narušených nebo vznik nových typů ekosystémů. 1 - 4 roky - společenstva jednoletých plevelů a jejich fauna, 8 - 15 let - vegetace eutrofních stojatých vod, 10 - 15 let - vegetace mezí a větrolamů bez specializovaných druhů. desetiletí - xerothermní nebo hydrofilní nelesní společenstva a to často jen s neúplnou druhovou garniturou, staletí - vznik vyspělých karbonátových profilů v půdě, vznik lesní geobiocenózy včetně specializovaných lesních druhů vyšších rostlin, tisíciletí - vznik vyspělých humusových profilů vývojově zralých půd reprodukce zaniklého klimaxového společenstva s druhově nasycenými společenstvy v dané krajině. Předkládaný plán místního územního systému ekologické stability je dalším krokem, který směřuje k aktivnímu přístupu při zabezpečování ekologické stability krajiny. Vymezení ÚSES dává pouze předpoklad k vymezení biocenter a biokoridorů (stabilních ploch), které by měly být základem pro rozvíjení ostatních nutných prvků zvyšujících odolnost krajiny k antropickým tlakům. Dalšími nutnými předpoklady k větší stabilitě krajiny jsou ekologičtější způsoby hospodaření jak v lese, tak i na zemědělské půdě, zajištění čistoty ovzduší, vod atd. V území je vymezeno šestnáct lokálních biocenter. Biocentra jsou propojena spolu a s prvky ÚSES na sousedních katastrálních územích biokoridory. Trasy biokoridorů byly vymezeny v trasách podle ÚAP se snahou využít pokud to je možné stávající ekologiky stabilnější prvky v území, především drobné vodní toky. Významnou součástí ÚSES jsou interakční prvky, které zprostředkovávají příznivé působení biocenter a biokoridorů na okolní ekologicky méně stabilní krajinu. Pro vymezení interakčních prvků byly využity plochy s vyšším stupněm ekologické stability v plochách zemědělské půdy, často drobné vodní toky (VKP), remízky a lesní lemy. Na pozemcích, které jsou zahrnuty do územního systému ekologické stability nesmí dojít ke snížení současného stupně ekologické stability. Na biocentrech, jejichž součástí jsou vlhké louky v nivách toků, je nutné, z důvodů biodiverzity, zachovat tyto vlhké louky. Cílovým stavem ostatních prvků ÚSES jsou přirozená společenstva což v daném území jsou převážně lesní porosty – olšové jaseniny (Alno-fraxinetum a bikové a nebo jedlové doubravy (Luzulo alidae-Quercetum petraeae, Abieti-Quercetum). Na plochách vymezených pro ÚSES nemohou být prováděny, žádné aktivity snižující ekologickou stabilitu ploch (např. výstavba, odvodnění, úpravy toků, intenzifikace obhospodařování, odlesňování a pod.). Revitalizace vodních toků je žádoucí. Vzhledem k vymezeným ÚSES je tímto chráněna i údolní niva. V grafické části dokumentace územního plánu jsou zakresleny plochy ÚSES a to v hlavním výkresu a výkresu veřejně prospěšných staveb.

9

Požadavky na urbanistickou koncepci a koncepci uspořádání krajiny Návrh urbanistické koncepce a koncepce uspořádání krajiny respektuje požadavky zadání : - žádné plochy umožňující vznik samot nejsou navrženy, nové zastavitelné plochy pro bydlení nebo rekreaci jsou vymezeny v přímé prostorové vazbě na současnou zástavbu nebo dané ze současného územního plánu na základě zadání; - plochy pro bydlení umožňují bydlení jako individuelní bydlení, smíšené bydlení městské, smíšené bydlení venkovské; čisté bydlení, které by vylučovalo rekreaci nebo neumožňovalo chov drobného hospodářského zvířectva či podnikání neovlivňující negativně bydlení, není navrhováno; - v zastavitelných plochách pro bydlení je umožněna výstavba splňující kriteria rodinných domů, v omezení obytných městských domů nebo rodinné rekreace; výstavba nových čtyř a vícepodlažních bytových domů se nepředpokládá; - velikost nových zastavitelných pozemků určených pro bydlení nebo rekreaci i hustota zástavby respektuje stanovením koeficientu zastavitelnosti pozemků dostatečné plochy pro zahrádkaření na vlastním pozemku; - rozšiřování ploch pro bytovou nebo rekreační výstavbu není navrhováno v těsné blízkosti stávajících staveb pro výrobu a skladování, s výjimkou možnosti výstavby bytu vlastníka nebo správce; - zastavitelné plochy nejsou navrhovány na plochách přírodního charakteru; - další stavby pro výrobu, zemědělství nebo podnikání jsou přípustné, pokud neovlivní nad přípustnou mez pozemky v současných i navrhovaných plochách pro bydlení nebo rekreaci; - výškové uspořádání nové zástavby a nových nástaveb nepřesáhne u staveb pro bydlení a rekreaci dvě nadzemní podlaží a podkroví (max. 12 m nad terénem), u ostatních staveb výšku 15 m nad terénem. Tato regulace se nevztahuje na elektrorozvody a vysílače. - územní plán navrhl požadavky na plošné i prostorové uspořádání, které jsou současně požadavky na ochranu krajinného rázu; - územní plán umožňuje zemědělské obhospodařování krajiny a zajišťuje její prostupnost; - nejen v krajině, ale v celém řešeném území je navržen územní systém ekologické stability (biocentra a biokoridory); - s výrazným plošným zalesňováním území plán nepočítá, zvláště na svažitých plochách však je zalesňování přípustné nebo na plochách které jsou vymezeny jako součást ÚSES, obnovy lesů ve zničených plochách orkánu Kyrril; - územní plán retenční schopnosti krajiny nezvyšuje, v území je vysoký podíl lesa – retenční schopnost krajiny potencionálně snižuje nárůst zastoupení zpevněných ploch; - do ploch přírodních nezastavěného území jsou navrženy pouze plochy ÚSES – v souladu s vyhláškou č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti; - současné plochy bytových domů se považují svým územním rozsahem za stabilizované; - rozvoj bytové výstavby ve Zruči nad Sázavou je navržen v souladu s převzatými zastavitelnými plochami ze současného územního plánu a doplněn o požadavky ze zadání územního plánu;

10

Silniční dopravní infrastruktura je vymezena jako samostatná funkční plocha a je stabilizovaná. V grafické části jsou vymezeny plochy i pro nové místní komunikace ve vazbě na rozvoj zejména bytové výstavby. Návrh nových cest a stezek se nevylučuje. Územní plán respektuje stávající technickou infrastrukturu a nevylučuje novou pro nově vymezené zastavitelné plochy. V současné době je rozhodnuto o Skupinovém projektu Kutnohorsko – Čáslavsko, Projekt IV. Zruč nad Sázavou – rekonstrukce a dostavby kanalizace. V souladu s požadavky stavebního zákona není detailní umístění nové technické infrastruktury předurčováno a je ponechána možnost upřesnění jejího umístění a následné výstavby až v rámci přípravy jednotlivých projektů pro správní řízení. Ve vztahu k nové občanské vybavenosti je v územním plánu umožněno její případné umístění v zastavěném území a zastavitelných plochách dle návrhu investora všude tam, kde neovlivní negativně nad přípustnou mez sousední pozemky určené pro bydlení nebo rekreaci. Zvláštní podmínky pro umístění veřejných prostranství nebyly stanoveny. Negativní vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti (tzv. území Natura 2000) lze jednoznačně vyloučit vzhledem k podmínkám stanoveným pro novou zástavbu na území obce a vzdálenosti od uvedených lokalit a ptačích oblastí. Jsou respektovány významné lokality Natura 2000 – Sázava, Želivka. Z hlediska urbanistického a architektonického jsou návrhem podmínek pro využití jednotlivých ploch respektovány požadavky na ochranu hodnot území, včetně nenarušení krajinného rázu. Předpoklady pro rozvoj hodnot na území obce jsou zajištěny návrhem nových zastavitelných ploch pouze ve vhodných lokalitách a podmínkami jejich využití, návrhem ploch veřejně přístupné zeleně a návrhem územního systému ekologické stability. Do ploch veřejně prospěšných staveb a opatření jsou zařazeny nové plochy dopravní infrastruktury, protipovodňová opatření a územní systém ekologické stability. Plošné asanace ani jiné asanace ve veřejném zájmu nejsou navrhovány. Maloplošná chráněná území ani maloplošné objekty ochrany přírody nejsou v řešeném území vymezeny. Jsou respektovány chráněné stromy v Zámeckém parku a v Želiveckém dvoře. Navrženo je zvýšení pestrosti krajiny vytvářením prvků přírodního charakteru. Nová plošná a liniová zeleň, tím bude napomáhat ke zvětšování samoregulačních schopností krajiny a tím vlastně i zvyšování ekologické stability. Navrženo je vytváření nových přírodních prvků v návaznosti na vodní toky a dopravní komunikace. Navržena je ochrana, zachování a obnovení lesní a mimolesní zeleně, alejí podél cest a silnic i solitérních stromů. Rozvíjena je i zeleň uvnitř zástavby jako parkově upravené plochy ve stávající i navržené obytné zástavbě. Zapsané nemovité kulturní památky: Územní plán Zruč nad Sázavou respektuje nemovité kulturní památky, které jsou zapsány v Ústředním seznamu kulturních památek ČR. Nemovité kulturní památky zapsané pod rejstříkovým číslem: 33113 / 2 – 1236 kostel Povýšení sv. Kříže (kostel; pč.4, márnice; pč.5, ohradní a opěrná zeď; pč.3)

11

37014 / 2 - 1237 kaple sv. Josefa; 45465 / 2 - 1238 zámek, zřícenina a archeologické stopy (zámek čp. 1, příkop s mostky, hospodářská budova, torzo hradní věže, hradby, bašty, parkán,schodiště a vyhlídky, ohradní zeď s brankou a brankami, zámecký park, lesopark, růžová zahrada, bazének s fontánou a vázami, socha lva rdousícího děcko, socha stojícího muže, socha sběrač vinných hroznů, zaniklý hrádek) 29095 / 2 - 2839 pohřební kaple 20640 / 2 - 3544 městský dům Pod Baštou Další požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů Pro splnění požadavků ochrany veřejného zdraví jsou stanoveny podmínky využití jednotlivých ploch tak, aby umožňovaly vzájemnou koexistenci výroby, drobného podnikání, bydlení a rekreace. Nový zdroj nadměrného hluku není na území obce umísťován. Z hlediska podmínek civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu bude respektována skutečnost, že celé území obce spadá do území s možnými nízkými přelety. Podmínky pro prostorové uspořádání tento požadavek respektují. V řešeném území je ochranné pásmo letištního radiolokačního prostředku vojenského letiště Čáslav (zahrnuté do jevu 102 letiště) včetně ochranného pásma. V tomto ochranném pásmu podléhá výstavba vydání závazného stanoviska VUSS. Navržené funkční využití zastavitelných ploch nemá vliv na další problematiku vyplývající ze zvláštních právních předpisů. Na základě vyhlášky č. 380/2002 Sb. je v grafické části odůvodnění v koordinačním výkresu zapracována hranice zvláštní povodně pod vodním dílem. Dále pak zóna havarijního plánování v Nesměřicích což představuje území, ve kterém by mohlo dojít k ohrožení obyvatelstva. Jedná se o úpravnu vody Želivka/ Podolí provozovatel Pražské vodovody a kanalizace a.s. Ostatní požadavky civilní ochrany jsou řešeny v rámci obce. V obci je umístěna hasičská zbrojnice a hasičský záchranný sbor. Nová hasičská zbrojnice se nenavrhuje ani umístění víceúčelové vodní nádrže. Pro hasičské účely bude možno využít samostatné vodovodní přivaděče z vodárenského systému Želivka. Návrh územního plánu se nedotýká žádných chráněných ložiskových území nebo dobývacích prostorů. Na území místní části Nesměřice je předpoklad území s archeologickými nálezy I. kategorie a platí v něm povinnost podle § 22 odst.2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči v platném znění. Jako dalším možným územím s archeologickými nálezy je přestavěný hrad ve Zruči nad Sázavou, místní část Domahoř – jako částečně zaniklá obec středověkého původu, místní část Želivec – jako obec středověkého původu. Veškeré zásahy které vyvolávají potřebu zemních prací, musí být předem projednány a nahlášeny archeologickému ústavu akademie věd ČR dle zákona č.20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších změn. Umožněn musí být záchranný archeologický výzkum a u větších akcí proveden předstihový archeologický výzkum.

12

Ochrana vodních zdrojů a ochrana území Území města Zruč nad Sázavou se nachází ve své místní části Nesměřice v ochranných pásmech vodních zdrojů Želivka. Je zde vymezeno ochranné pásmo vodních zdrojů I. stupně, pásmo hygienické ochrany II.a, II.b, III. stupně. Stanovená ochranná pásma jsou neustále aktualizována, doplňována a upravována. Bylo zahájeno řešení změny ochranných pásem na Želivce veřejnou vyhláškou ze dne 19.11.2010, vydal Krajský úřad Středočeského kraje, zatím nenabyla právní moci. Okolo vodních toků Sázava, Želivka a Ostrovský potok je stanovena aktivní zóna záplavového území, hranice záplavového území Q100 a hranice zvláštní povodně. V záplavovém území nejsou nově umísťovány žádné stavby. V rozsahu střetu u Z19 je plocha vymezena pouze pro aktivity nevyžadující umísťování staveb. Problémem v území je vymezení nových rozvojových ploch ve vztahu ke kvalitě (a ochraně) zemědělského půdního fondu. Vyhodnocení je uvedeno v předchozích částech a dále v samostatné části odůvodnění; podmínky zadání jsou splněny. Citlivým vymezením ploch pro územní systém ekologické stability v zastavěném území je řešen vztah mezi současnou zástavbou a biokoridory. Územní plán vymezil nové zastavitelné plochy pro výstavbu v souladu s urbanistickou koncepcí obce, zejména plochy pro rodinné bydlení s přípustnou funkcí rodinné rekreace. Požadavky na vymezení zastavitelných ploch vychází především z podkladu, kterým je současný platný územní plán sídelního útvaru Zruč nad Sázavou a jeho následných změn. Dále potom vychází z podmínek zadání územního plánu. Prověření a vyhodnocení řešeného území a zastavitelných ploch Regulační plán není územním plánem v žádné lokalitě nařízen jako podmínka pro rozhodování v území. Tím není odňata pravomoc zastupitelstva obce rozhodnout o jejich pořízení v případě, kdy v budoucnu zváží jejich potřebu. Územní studií je nutno prověřit nové zastavitelné plochy Z1, Z2, Z5b. Na území obce Zruč nad Sázavou nejsou, v souladu se zadáním, navrhovány žádné nové plochy pro dopravní infrastrukturu s výjimkou místních komunikací. V souladu se zadáním obsahuje územní plán přeložku silnice II/126 (Zruč nad Sázavou – Kutná Hora) přechod údolí Sázavy – objízdná trasa s novým mostem přes Sázavu. Tato trasa je převzata z ÚP VÚC Střední Polabí a je vedena jako veřejně prospěšná stavba. Stavba je nadmístního významu. Není v rozporu v současnosti vydanými ZÚR Středočeského kraje. Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů, je v souladu se zadáním provedeno a je součástí - Příloha odůvodnění č.1. Je zpracováváno vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, které navazuje na vyhodnocení vlivů na životní prostředí ve smyslu stavebního zákona a je součástí Příloha odůvodnění č.2. Územní plán je zpracován v členění na územní plán a jeho odůvodnění. Každá z těchto částí obsahuje textovou a grafickou část. Celý územní plán a jeho odůvodnění budou předávány též v digitální podobě.

13

V textové části územního plánu jsou, v souladu s právními předpisy obsaženy převážně jen závazné zásady a pokyny pro rozhodování. Zásady a pokyny pro rozhodování, které jsou platné bez ohledu na vůli zastupitelstva (vymezení památkově chráněných objektů a částí přírody, limity, např. ochranná pásma, vyplývající z právních předpisů a správních rozhodnutí apod.), jsou součástí odůvodnění. Textová i grafická část územního plánu i jeho odůvodnění jsou zpracovány v souladu s přílohou č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně plánovacích podkladech, územně plánovací dokumentaci a evidenci územně plánovací činnosti. Celá grafická část je zpracována nad mapovým podkladem katastrální mapy a je vytištěna v měřítcích uvedených v zadání, následně v obsahu grafické části. Textová část odůvodnění nemohla být projektantem zpracována celá v rozsahu vyplývajícím z právních předpisů, protože některé části odůvodnění vyplynou z výsledků projednání návrhu a budou doplněny odborem výstavby Městského úřadu Kutná Hora, odbor regionálního rozvoje a územního plánování, který zajišťuje pro obec Zruč nad Sázavou pořizovatelskou činnost. Všechny požadavky zadání jsou návrhem územního plánu splněny. g) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení Územní plán stanovuje podmínky pro celkovou koncepci rozvoje území obce, ale i pro územní ochranu jeho hodnot; ať už přírodních, kulturních nebo civilizačních. Přitom dbá na vyvážený vztah podmínek pro příznivé životní prostředí, pro rozvoj obce a hospodářských subjektů zde působících a podmínek pro život obyvatel obce se snahou o nenarušení sociální soudržnosti. Řešení územního plánu vychází ze skutečnosti, že většina ploch na území města Zruč nad Sázavou i jeho místních částí, je z hlediska funkčního využití stabilizovaná a je potřeba především stanovit podmínky jejich využití, kterými by se předcházelo konfliktům v území, zejména sousedským sporům při stavbách, změnách staveb i jiném využití území. Svoboda jednoho vlastníka končí tam, kde začínají práva jeho sousedů. Realizace některých záměrů na jednom z pozemků, které by nepříznivě působily na okolí, by mohla vést nejen k obtěžování užívání sousedních nemovitostí, ale i k výraznému poklesu jejich ceny. Proto územní plán, vedle celkové koncepce rozvoje obce, stanovuje v souladu se stavebním zákonem a jeho prováděcí vyhláškou podmínky pro využití pozemků v jednotlivých plochách, a to jak pro funkční využití, tak pro prostorové uspořádání. Z hlediska celkové strategie dalšího rozvoje území jsou jeho hlavními funkcemi bydlení doplněné rekreací, občanská vybavenost včetně ploch pro tělovýchovu a sport, výroba a skladování a zemědělské obhospodařování krajiny. Územní plán funkci bydlení posiluje a oproti současnému stavu navrhuje posílení přírodních prvků v krajině. Z hlediska ochrany krajiny není umožněn vznik samot, ale je stanoveno, že zástavba bude navazovat na kompaktní sídlo. Vlivy dalšího rozvoje Zruče nad Sázavou podle návrhu územního plánu jsou ve svém souhrnu přijatelné. Zásadní je, že nový územní plán nenavrhuje nové plochy pro výstavbu proti původnímu územnímu plánu. Výjimkou jsou menší plochy pro sport v Dubině a Nesměřicích. Další plochy, které jsou vymezeny jako zastavitelné plochy byly již dříve zahrnuty v rezervách pro výstavbu Z 21, Z 19.

14

Současný platný územní plán vymezuje značně plošně rozsáhlé plochy pro výrobu a bydlení. Tuto skutečnost v zásadě nemění ani nový návrh územního plánu na základě schváleného zadání, kde je požadavek použít jako základní podklad pro nový územní plán současný územní plán sídelního útvaru Zruč nad Sázavou, včetně všech jeho následných změn. Na základě ustanovení §102, odst.2 stavebního zákona, které nabývá platnosti dle §198 stavebního zákona účinnosti 1.1.2012, s ohledem na předpokládaný průběh projednání návrhu územního plánu je tento návrh relevantní. Případné omezení rozsahu zastavitelného území musí být podloženo závažnými zjištěními ohledně střetu s ochranou životního prostředí a veřejného zdraví. Z tohoto důvodu nemůže dojít k závažnější revizi platného územního plánu. Z hlediska tvorby veřejných prostranství, která bývají považována za jeden z nejdůležitějších prvků řešení, se nabízí celková přestavba centrálního prostoru náměstí a dalších vymezených prostorů zadáním územního plánu, tak i předpokladem a jejich návrhem v nových zastavitelných plochách pro bydlení. V místních částech Nesměřice, Dubina a Želivec jsou prostory veřejných prostranství ve formě návsí stabilizovány a doporučuje se jejich vhodná úprava. V Želivci je vymezena plocha veřejného prostranství – veřejná zeleň v místě bývalé navážky – v zastavěném území obce. Na všechny plochy a pozemky pro bydlení a pobytovou rekreaci musí být umožněn přístup po veřejně přístupné pozemní komunikaci a dodrženy požadavky vyhlášky č.501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Stručný popis řešeného správního území města Zruč nad Sázavou – místních částí Zruč nad Sázavou Město Zruč nad Sázavou (322 – 385 m n. m.) leží cca 26 km od města Kutná Hora. Osídlení města je převážně na pravém břehu řeky Sázavy a podél Ostrovského potoka. Zástavba je členěna podle konfigurace terénu a lze ji rozdělit zhruba na tři celky, dva na pravém břehu a jeden na levém. Historické a průmyslové město se dotýkají pouze v místech zámku a parku a Želivského dvora. Jsou spojené jedinou komunikací, která v současné době funguje jako průjezd městem. Celým městem protéká řeka Sázava, kterou kopíruje železnice. Městu dominuje zámek s parkem. Zástavbu je možné rozdělit do několika charakteristických celků. Stará Zruč s náměstím obestavěným nejstarší zástavbou městských domů s obchody a službami v přízemí. Na ní navazuje drobnější zástavba rodinných domů, která dále kopíruje průjezdnou komunikaci. Zástavba Nové Zruče je nastavena jako symetrický ovál – ideální průmyslové město, nedokončené. Novější výstavba panelových domů vše posunula do negativní polohy. Nové bydlení je vymezeno v severní části města formou rodinného bydlení, které neohrozí krajinný ráz ani pohledové osy na areál zámku. Dále do polohy pokračující zástavby za nádražím. Dvě výrobní zóny Sázavan a Variel doplňuje třetí Maloniny vymezená a převzatá z původního územního plánu, která však neohrožuje bydlení, případně rekreaci a je v podstatě za městem. Vše doplňují dostačující funkce občanského vybavení ať ve formě komerční nebo sportovní. Město má dostatečné plochy sídelní a veřejné zeleně i lesů. Vymezené zastavitelné plochy jsou převážně převzaty z původního územního plánu a jeho následných změn, doplněné o nové zastavitelné plochy ze schváleného zadání. Popsáno níže ve výpisu a popisu zastavitelných ploch.

15

Zruč nad Sázavou – Dubina Dubina je část města, která leží cca 1,5 km na severovýchod od Zruče nad Sázavou. Nově vymezenými zastavitelnými plochami se téměř spojí se Zručí. Převážná funkce bydlení je zde smíšené obytné venkovské s nutným občanským vybavením. Je zde vymezena nově zastavitelná plocha pro smíšené obytné venkovské bydlení s rezervou na možné uzavření zastavitelných ploch a zlepšení tak krajinného rázu. Dále je zde vymezena zastavitelná plocha pro občanskou vybavenost – tělovýchovná a sportovní zařízení - u požární nádrže, která je její součástí – plánovaná místní plovárna koupaliště. Zruč nad Sázavou - Nesměřice Místní část leží na západ od hráze vodní nádrže Želivka (Švihov), východní část leží v pásmu hygienické ochrany vodárenské nádrže Švihov (Želivka). Touto částí protéká říčka Želivka. V této části je převážně bydlení smíšené obytné venkovské s možností drobného podnikání a občanské vybavení. Rozvojové zastavitelné plochy převzaté z platného územního plánu a upravené dle pozemků PK jsou rovněž vymezeny jako smíšené obytné venkovské. Rozvojové plochy jsou doplněny, na základě schváleného zadání, o plochu pro občanskou vybavenost – tělovýchovná a sportovní zařízení - u stávající požární nádrže, která je její součástí. Další vymezenou plochou je plocha pro technickou infrastrukturu - ČOV. Zruč nad Sázavou – Želivec Místní část Želivec se nachází asi 3,5 km od Zruče nad Sázavou. Protéká tu Želivecký potok a prochází železniční trať Kutná Hora – Zruč nad Sázavou. Na základě rozhodnutí pověřeného zastupitele obce je tato část stabilizována a vymezování dalších zastavitelných ploch není žádoucí. Je zde uvedena do souladu se skutečností plocha pro rekreaci – pobytovou a sportovní – stávající sportovní střelnice. V Želivci bude podporováno obnovení prostoru návsi, veřejné zeleně a tradiční venkovské urbanistické struktury venkovských sídel v zemědělské krajině. Rozvoj je orientován do zastavěného území při zachování dimenze, měřítka a tradičních materiálů. Zruč nad Sázavou – Domahoř Tato část leží na levém břehu Sázavy, jižně od města Zruč nad Sázavou. Je to malá osada a je stabilizovaná. Dopravní infrastruktura Územní plán stabilizuje dosavadní stavby veřejné dopravní infrastruktury na území obce, včetně železniční dopravy. Územím prochází silnice II.třídy č. 126 a č. 336 a dvě značené cyklostezky. Ostatní komunikace jsou III.třídy nebo místního významu. Územní plán vymezuje plochu pro novou místní komunikaci v Zářečí ke stávající ploše technické infrastruktury – regulační stanice plynu a to v prodloužení stávající komunikace u stadionu. Na pozemcích Na Vekendech je vyznačena stávající komunikace jako plocha dopravní infrastruktury (splněn bod zadání ÚP č.10). Přístup na pozemky východně od železniční trati Zruč nad Sázavou – Kutná Hora – plocha pro bydlení – je umožněn řešením a plánem na dělení pozemků a je zapsán v KN. Není nutné prodlužovat stávající komunikaci (splněn bod zadání ÚP č. 12).

16

Vymezuje se plocha přístupové místní komunikace v zatáčce silnice II.třídy č.126 směr Zbraslavice, ulice Kutnohorská, která umožňuje vstup na pozemek. V severovýchodní části Nesměřic je vymezena místní komunikace pro možný přístup na pozemky. Územní plán vymezuje novou trasu silnice č. II/336 v úseku od napojení silnice č. II/126, pokračující podél Ostrovského potoka, jeho přemostěním a ve stopě stávající místní komunikace mezi starým hřbitovem a areálem, po vyústění v křižovatce nad okrajem zámeckého parku. Návrh byl převzat z původního územním plánu. V souladu se zadáním územní plán obsahuje přeložku silnice č. II/126 na jihovýchodním okraji zastavěného území. Jedná se o přechod údolí Sázavy – objízdná trasa s novým mostem přes Sázavu. Návrh trasy je převzat z ÚP VÚC Střední Polabí, kde byl vyhodnocen. Tento územní plán Zruč nad Sázavou přemostění neposuzuje. Konkrétní záměr nebude realizovat Město Zruč nad Sázavou, ale majitel uvedené komunikace tedy Středočeský kraj. Je zde problematický přechod údolí Sázavy a vzhledem k rozsahu nutných investičních prostředků se jedná o dlouhodobý záměr. Přeložka, narovnání zatáček, z původního územního plánu a jeho následných změn, je zrušena z důvodu kolize s tímto řešením. V zastavitelných plochách jsou navrženy místní komunikace, většinou v pokračování místních komunikací stávajících nebo již převzatých z původního územního plánu a jeho následných změn. Některé zastavitelné plochy pro bydlení mají návrh místních komunikací již řešený dělením pozemků a zakreslených v katastrální mapě. Další nové místní komunikace jsou navrženy tak, aby optimálním způsobem řešily možnost zástavby dané plochy. Všechny místní komunikace budou řešeny tak, aby splňovaly vyhlášku č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Nové pozemní komunikace, rozšiřování a změny tras stávajících komunikací jsou přípustné i v plochách, kde nejsou podmínkami využití ploch vyloučené. Komunikace je uvažována vždy s potřebnými příkopy, případně mostky a ozeleněním. Řešeným územím prochází železniční trať regionálního významu č.212 Čerčany – Ledeč nad Sázavou a č. 235 Zruč nad Sázavou – Kutná Hora. Trať i železniční stanice je územně stabilizovaná. Z železniční stanice odbočuje vlečka do podniku Variel, která bude ponechána. Z volné trati odbočuje vlečka do podniku bývalého Sázavanu, která se v současné době nevyužívá. Nové vlečky se neumísťují. Technická infrastruktura – vodní hospodářství: Zruč nad Sázavou Město Zruč nad Sázavou je zásobeno z veřejného vodovodu. Základní koncepce zásobení města Zruč nad Sázavou pitnou vodou se nebude měnit ani v budoucnosti. Zruč nad Sázavou má vybudovaný v části města systém oddílné splaškové a v části města jednotné kanalizace s centrální ČOV (4 900 EO). Tato ČOV je s dostatečnou kapacitou a recipientem je řeka Sázava. Část města – rodinných domů zachycuje odpadní vody v bezodtokových jímkách které jsou odváženy na centrální ČOV. Jednotná kanalizace má na své stokové síti dvě čerpací stanice.

17

Bytová zástavba v okolí Nové ulice je odkanalizovaná oddílnou splaškovou kanalizací na samostatnou MČOV typ BČ – 40. ČOV je na hranici životnosti a je navrženo její odstavení a přečerpání odpadních vod prostřednictvím nově navrhovaného kanalizačního systému města. Odstavení a odstranění této ČOV je podmínkou pro vymezení a řešení zastavitelné plochy Z9. Územní plán nevylučuje plánovanou dostavbu a rekonstrukci kanalizační sítě, konkrétní řešení nepředjímá. Zruč nad Sázavou – Dubina Místní část Dubina je zásobena z veřejného vodovodu prostřednictvím ATS umístěné u vodojemu Zruč I. Systém zásobení části Dubina pitnou vodou se nebude měnit ani v budoucnosti. Místní část Dubina nemá vybudovaný systém veřejné kanalizace. Splaškové vody jsou zachycovány v bezodtokových jímkách a odváženy k likvidaci na ČOV ve Zruči nad Sázavou. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků do Dubinského potoka. S ohledem na velikost sídla a investiční náklady není ČOV a kanalizační síť součástí návrhu územního plánu. Bylo přehodnoceno navržené řešení z původního územního plánu, které je možno uvažovat jako výhledové, včetně návrhu jiného možného řešení. Zruč nad Sázavou – Nesměřice Místní část Nesměřice je rovněž zásobena z veřejného vodovodu. Jedná se o gravitační vodovod, který vznikl při stavbě vodního díla Želivka. Zdrojem vody je povrchová voda z vodárenské nádrže. Systém zásobení části Nesměřice pitnou vodou se nebude měnit. Nesměřice nemají vybudovaný systém veřejné kanalizace. Splaškové vody jsou zachycovány v bezodtokových jímkách a odváženy k likvidaci na ČOV ve Zruči nad Sázavou. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků do místní vodoteče. S ohledem na velikost sídla a nové vymezení zastavitelných ploch pro bydlení je územním plánem vymezena a potvrzena plocha pro novou ČOV. Zruč nad Sázavou – Želivec Místní část Želivec je zásobována z domovních studní. Způsob zásobování pitnou vodou se nebude měnit. Ve výhledu lze vybudovat napojení na skupinový vodovod, zásobovaný z úpravny vody Želivka. Výtlačný řad, který přivádí vodu z ATS Zruč I. do obce Dubina, může být prodloužen. Konkrétní řešení nepředjímá. Trvale je zde nutné sledovat kvalitu pitné vody. Místní část Želivec nemá vybudovaný systém veřejné kanalizace. Splaškové vody jsou zachycovány v bezodtokových jímkách a odváženy k likvidaci na ČOV ve Zruči nad Sázavou. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků do místní vodoteče. S ohledem na velikost sídla není investičně ani provozně reálné budovat ČOV a kanalizační síť. Bylo přehodnoceno navržené řešení z původního územního plánu, které je možno uvažovat jako výhledové.

18

Zruč nad Sázavou - Domahoř Zásobování pitnou vodou v Domahoři bude trvale zajišťováno z domovních studní. Vydatnost studní je dostatečná, kvalita vody vyhovující. Systém zůstane zachován, nepředpokládá se výstavba veřejného vodovodu. Místní část Domahoř nemá vybudovaný systém veřejné kanalizace. Splaškové vody jsou zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváženy na zemědělsky využívané pozemky. Dešťové vody jsou odváděny pomocí příkopů a struh do místní vodoteče. S ohledem na velikost sídla a vzhledem k tomu, že k zásobování pitnou vodou jsou využívány místní podzemní zdroje (studny) není investičně a provozně reálné budovat ČOV a kanalizační síť. U nově zastavitelných ploch pro bydlení se předpokládá, že budou veškeré dešťové vody vsakovány na vlastním pozemku. Ostatní technická infrastruktura Zásobování obce plynem je stabilizované a to v části Zruč nad Sázavou, Nesměřice a Dudina. V části Želivec a Domahoř se o plynofikaci neuvažuje. Současná koncepce zásobování systémem 22 kV je perspektivní a zůstane zachována. Další požadavky na zvýšení zásobování elektrické energie je možno krýt ze stávajících trafostanic po posouzení záměru a dodržení maximální přípustné vzdálenosti místa odběru od trafostanice zpravidla do 200 m. Další nárůst spotřeby elektrické energie bude kryt převážně pouze výměnou stávajících trafo event. stavbou nové trafostanice pro rozvojové plochy. Přesné umístění případných nových trafostanic územní plán nepředurčuje. Na Ostrovském potoce je umístěna malá vodní elektrárna, která je územním plánem potvrzena. Koncepce radio a telekomunikačních zařízení v řešeném území se nemění. Připojení nové výstavby bude řešeno v rámci stávající kabelizace, resp. samostatnými stavbami v případě většího rozsahu výstavby. Umístění těchto zařízení územní plán nepředurčuje. Územní plán Zruč nad Sázavou dále respektuje stávající technickou infrastrukturu a tato je rovněž součástí návrhu územního plánu a to především elektrická vedení VN a telekomunikační vedení. Vše je vymezeno ve výkresu koncepce technické infrastruktury. Změna tras je přípustná v rámci veřejných prostranství nebo v zastavěném území. Umístění ostatních nových staveb veřejné dopravní a technické infrastruktury (včetně trafostanic, přípojek na inženýrské sítě a sjezdů na pozemky ze silnic a místních komunikací) je možné ve všech plochách, kde to není podmínkami tohoto územního plánu výslovně vyloučené. Stanovení ploch s jiným způsobem využití Na základě požadavku schváleného zadání územního plánu je vymezena plocha s jiným způsobem využití, než je stanoveno ve vyhlášce č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území na základě §3, odst. 4. Je vymezena funkční plocha : plochy zeleně – zeleň soukromá a vyhrazená.

19

Část pozemku č. 2570/2 (zatím není vložen do KN) severně od sběrny druhotných surovin. Současný stav – les. Požadavek je vytvořit zde naučnou stezku s možnostmi potřebných doplňujících prvků. Do těchto ploch jsou zahrnuty i nezastavitelné pozemky zahrad. Podmínky pro tyto plochy zaručují jejich ochranu zejména před zastavěním. Vymezení nových zastavitelných ploch podle lokalit Z1 – obytná zóna Na Pohoří (Nad pohořím) - plochy individuelního bydlení - územní studie

- plochy občanského vybavení veřejné infrastruktury a komerční.

Současné využití: Plochy pro bydlení. Jedná se o části pozemku 1208/1 dle PK, pro který platí smlouva s PF o bezplatném převodu pozemku městu ( zadání ÚP bod č.7 ) (zastavitelná plocha je převzatá z původního územního plánu a jeho následných změn) Zastavitelná plocha navazuje přímo na zastavěné území obce. Požadavek ze zadání ÚP zapracovat do územního plánu studii vypracovanou H-Projektem nemohl být akceptován, protože se jednalo o architektonickou studii na část řešeného území, která nebyla v souladu s potřebou jeho celkového využití. Územním plánem byla vymezena část řešeného území jako plocha občanského vybavení, v předpokládaném rozsahu, zbývající část vymezena jako plocha individuelního bydlení, kterou bude nutné prověřit územní studií se lhůtou pořízení 4 roky – popsáno v části návrhu územního plánu. Ve studii bude respektována ochrana stávající výškové zástavby veřejnou zelení a vymezeno veřejné prostranství. Rovněž bude územní studií vyhodnocen vliv hluku na individuelní bydlení ze stávající občanské vybavenosti a na základě toho případně upraven rozsah umístění chráněné zástavby. Bylo stanoveno pořadí změn v území ( Z1, Z2, Z3) a tato změna je součástí II. etapy. Přes řešené území prochází vedení VN a další technická infrastruktura. Bude nutné dodržet jejich ochranná pásma. Z2 – lokalita V Pardidubech - plochy individuelního bydlení – územní studie (zastavitelná plocha je převzatá z původního územního plánu a jeho následných změn) Zastavitelná plocha navazuje na zastavěné území pouze v částech. Výměra rozvojové plochy je velká. Opatření k eliminaci dopadů na krajinný ráz jsou částečně v podmínkách využitelnosti území, kde je stanovena maximální zastavitelnost pozemků. S ohledem na krajinný ráz a umístění zastavitelné plochy, je třeba prověřit její využití územní studií a jejím řešením případnou ochranu krajinného rázu, například pomocí zeleně. V této studií je třeba řešit nakládání s dešťovými vodami vsakováním do podélných pásů zeleně. Týká se dešťových vod ze zpevněných ploch a komunikací. Řešení dešťových vod na pozemcích bude vsakováním na vlastním pozemku. Tato plocha je ve stanovení pořadí změn v území – mezi plochami Z1,Z2 a Z3 – jako poslední III. etapa. Podmíněním výstavby je kompletní zastavění a využití plochy Z3 a Z1. Přes řešené území, v okrajové části, prochází vedení VN, bude nutné dodržet jeho ochranné pásmo. Silnice II/336 je navržena pro možné rozšíření a to s ohledem na umístění pěší dopravy – chodníku, alespoň po jedné straně komunikace. U silnice II/336 je nutné respektovat její ochranné pásmo.

20

Z 3 – lokalita Na farském – plochy individuelního bydlení (zastavitelná plocha je převzatá z původního územního plánu a jeho následných změn) Zastavitelná plocha navazuje přímo na zastavěné území obce. Lokalita je již ve stádiu zapsaní větší části pozemků do KN, včetně vymezení místních komunikací. Je nutné respektovat vymezení veřejného prostranství, veřejné zeleně a plochy pro menší občanskou vybavenost. Ve zbývající části jsou vymezeny místní komunikace v souladu s možným řešením využitelnosti území pro zástavbu. Rozvojová lokalita musí splňovat požadavky připojení dle ust.§10 ZPK – počet připojení na silnici II. třídy je omezen na minimum. Přes řešené území, v okrajové části, prochází vedení VN, bude nutné dodržet ochranné pásmo. Silnice II/336 a je navržena pro možné rozšíření a to s ohledem na umístění pěší dopravy – chodníku, alespoň po jedné straně komunikace. U silnice II/336 a II/3367 je nutné respektovat jejich ochranné pásmo. Z4 – lokalita Nad ovčínem – plochy individuelního bydlení (zastavitelná plocha je převzatá z původního územního plánu a jeho následných změn) Zastavitelná plocha navazuje přímo na zastavěné území obce a je vymezena rovněž v původním územním plánu a jeho následné změně. Jedná se o dvě řady pozemků se střední komunikací - optimální řešení. Komunikace končí u stávající zahrádkářské osady. V případě dohody je možné tuto komunikaci napojit přes část zahrádkářské osady a způjezdnit. V návrhu ÚP je zatím uvažováno obraciště. Přes řešené území, v okrajové části, prochází vedení VN. Bude nutné dodržet ochranné pásmo. Rovněž v malé části ochranné pásmo silnice II/336. Z5 a – lokalita U brodu – plochy individuelního bydlení a plochy smíšené obytné městské (zastavitelná plocha je převzatá z původního územního plánu) Zastavitelné plocha není v zastavěném území obce, ale přímo na něj navazuje. Řešené území je upraveno do tvarového řešení dle současné katastrální mapy a jejích pozemků tak, aby bylo možné bezkonfliktní vymezení zastavitelných ploch s případnou možností dalšího rozšíření těchto ploch vhodným umístěním místních komunikací. U silnice II/126, směr Zbraslavice, je vymezena plocha pro smíšené bydlení městské s vymezeným veřejným prostranstvím v prostoru u zatáčky. Protože tento prostor není příliš vhodný pro bytovou zástavbu tvoří tak ochranu hlukového zatížení z dopravy silnice II/126. Malou částí území prochází vedení VN a bude nutné dodržet jeho ochranné pásmo. Z5b – pozemky za nádražím - plochy smíšené obytné městské – územní studie (zastavitelná plocha je převzatá z původního územního plánu a jeho následných změn) Současné využití: Plochy pro občanskou vybavenost. Jedná se o plochy zastavitelné. Území není v zastavěném území obce ale přímo na něj navazuje, je v pokračování stávající zástavby. Umístění této lokality je sice v sousedství ploch pro výrobu ale dál než stávající zástavba. Charakter výroby v žádném případě nesnižuje kvalitu prostředí a pohodu bydlení a to ani ve stávající zástavbě. Přesto je navrženo vyhodnotit vliv hluku z celé průmyslové zóny, včetně hluku z dopravy z dráhy k navrhovaným chráněným venkovním prostorům staveb a případně její rozsah upravit a to v rámci územní studie. Plocha je dotčena ochranným pásmem dráhy. Je nutné stanovit podmínečně přípustné hygienické hlukové limity. V následných stupních řízení bude prokázáno nepřekročení

21

maximální přípustné hladiny hluku v chráněných vnitřních i venkovních prostorech. Případná protihluková opatření musí být realizována investory v těchto lokalitách. Hranici řešené zastavitelné plochy tvoří komunikace podél železniční tratě. Tato lokalita bude prověřena územní studií a v ochranném pásmu dráhy je doporučeno odclonění bytové výstavby zelení (zahrady). V územní studii je dále třeba řešit nakládání s dešťovými vodami vsakováním do podélných pásů zeleně. Týká se dešťových vod ze zpevněných ploch a komunikací. Řešení dešťových vod na pozemcích bude vsakováním na vlastním pozemku. Z6 – lokalita Zářečí - plochy individuelního bydlení (zastavitelná plocha převzatá z původního územního plánu) V severním okraji toto území ohraničí zóna záplavového území Q100 (nelze zastavět). Toto území je v zastavěném území obce a navazuje na stávající zástavbu. Z7 – lokalita v Dubině – plochy smíšené obytné venkovské (zastavitelná plocha je převzatá z původního územního plánu a jeho následných změn) Tato lokalita je vymezena tak, aby bylo možná její obslužnost ze stávající komunikace. Zastavitelná plocha navazuje na zastavěné území místní části Dubina. Z 8 – lokalita v Dubině - plochy smíšené obytné venkovské (zastavitelná plocha je převzatá z původního územního plánu a jeho následných změn) Zastavitelná plocha nenavazuje na zastavěné území obce. Tato plocha byla převzata původního územního plánu (změny) a na základě požadavku obce byla ponechána. Spojení se zastavěným územím bude dáno do souladu návrhem územní rezervy R1, která byla rovněž vymezena v původním územním plánu. Úpravou jejího tvaru dojde k navázání na stávající území obce. Navrhované plochy a rezerva ploch zahrádkářských osad, z původního územního plánu byly, z důvodu nevyužití těchto ploch, zrušeny. Plochy zahrádkářských osad jsou tímto v řešeném území stabilizovány. Z 9 – pozemky v okolí malé ČOV v Nové ulici (v zadání ÚP bod 6 ) Současné využití: plocha pro ČOV a dopravní vybavenost. Součástí lokality je pozemek 129/1 dle KN, pro který platí smlouva s PF ( Pozemkovým fondem) o bezplatném převodu pozemku městu. Daná lokalita je navržena tak, aby byla využitelná pro bydlení s vymezením plochy veřejných prostranství a ploch veřejných prostranství – veřejná zeleň. Využití je podmíněno odstraněním nefunkční stávající ČOV. Plocha je v zastavěném území. Z 10 – lokalita Nad mlýnkem – plochy smíšené obytné městské (zastavitelná plocha je převzatá z původního územního plánu a jeho následných změn) Vymezení této plochy je převzato z původního ÚP s upřesněným vymezením dle pozemků PK (dohoda s pověřeným zastupitelem města). Plocha navazuje na zastavěné území. Z 11 – Nesměřice – plochy smíšené obytné venkovské (zastavitelná plocha je převzatá z původního územního plánu) Plocha je v zastavěném území po obou stranách příjezdové komunikace. Tvarově je doplněna ke stávajícím zahradám. Tvar i velikost této zastavitelné plochy byla požadována a odsouhlasena pověřeným zastupitelem města. V části východní byla

22

následně upravena a tím oddělena zelení soukromou a vyhrazenou od výrobní zóny se zdroji hluku a s používáním chemických složenin při výrobním procesu. V této části není zařazena do zastavitelných ploch. Zbývající část je podmínečně vhodná a v územním řízení obytných chráněných staveb bude provedeno vyhodnocení z hlediska hluku případně dalších škodlivin podle způsobu využití stávající zóny výroby a skladování. Řešeno v rámci následných řízení Z 12 – Nesměřice – SV – plochy smíšené obytné venkovské (zastavitelná plocha je převzatá z původního územního plánu) Tvar a velikost této plochy je upraven dle možností a skutečných tvarů pozemků PK, pro bezkonfliktní zástavbu. Lokalita je rozdělena stávající komunikací, která bude sloužit pro její obsluhu. Přes větší část pozemku prochází vedení VN. Bude nutné dodržet ochranné pásmo a následné dělení pozemku tomu přizpůsobit. Lokalita navazuje na zastavěné území. Z 13 - Nesměřice – plochy smíšené obytné venkovské (zastavitelná plocha je převzatá z původního územního plánu) Stejně jako Z12 je tato plocha v souladu s pozemkem PK. Lokalita je v zastavěném území. Při řešení zástavby je nutné respektovat ochranné pásmo lesa. Přístup bude komunikací, která je součástí této plochy. Z 14 – pozemky v okolí sběrny druhotných surovin Na Úvoze – plochy smíšené obytné městské ( zadání ÚP, bod 16.) Současný stav : plocha pro občanskou vybavenost ( pozemky 2572/3, 2572/4, zatím nejsou vloženy do KN ) Na základě schváleného zadání ÚP je tato plocha zařazena nově jako plochy smíšené obytné městské. Řešená plocha je v zastavěném území. Hranici této plochy tvoří obě hranice záplavového území – aktivní zóny a Q100. Plocha podmínečně vhodná. Splnění limitů hluku bude zjišťováno v dalších stupních řízení. Z 15 – lokalita v Nové Zruči - plochy občanského vybavení – veřejné infrastruktury a komerční (zastavitelná plocha je převzatá z původního územního plánu) Současné využívání této plochy je pro zahrádkářské účely. Její využití pro občanské vybavení je podmíněno vhodným investičním záměrem a potřebami města. Plocha je v zastavěném území a pozemek je v majetku města Zruč nad Sázavou. Plocha je dotčena ochranným pásmem dráhy. Je nutné stanovit podmínečně přípustné hygienické hlukové limity. V následných stupních řízení bude prokázáno nepřekročení maximální přípustné hladiny hluku v chráněných vnitřních i venkovních prostorech. Případná protihluková opatření musí být realizována investory v těchto lokalitách. Z 16 – lokalita v Nové Zruči - plochy občanského vybavení – veřejné infrastruktury a komerční (zastavitelná plocha je převzatá z původního územního plánu). Plocha je v zastavěném území a pozemek je v majetku města Zruč nad Sázavou. Z 17– pozemky u požární nádrže Dubina – plochy občanského vybavení -tělovýchovná a sportovní zařízení ( zadání ÚP č.11). Současné využití : Travní porost v nezastavěném území Orgán posuzování vlivů záměru na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb. požaduje zpracovat vyhodnocení vlivů ÚP Zruč nad Sázavou na životní prostředí – SEA.

23

Tato plocha je součástí zpracovaného vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí – SEA. Je zpracováno v části – Příloha odůvodnění č.1. K této ploše nejsou uvedeny kapacitní údaje budoucího záměru. Předpokládá se, že plocha u požární nádrže nebude mít významný vliv na přírodu. Plocha je travnatá sečená mezi požární nádrží a silnicí. V následných stupních řízení budou zpracovány komplexní a kvalitní biologické průzkumy, jejichž součástí bude i zhodnocení kvality a významu dotčených biotopů. Z 18 – pozemky u požární nádrže Nesměřice - plochy občanského vybavení -tělovýchovná a sportovní zařízení ( zadání ÚP č.11). Současné využití : Travní porost v nezastavěném území Orgán posuzování vlivů záměru na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb. požaduje zpracovat vyhodnocení vlivů ÚP Zruč nad Sázavou na životní prostředí – SEA . Tato plocha je součástí zpracovaného vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí – SEA. Je zpracováno v části – Příloha odůvodnění č.1. K této ploše nejsou uvedeny kapacitní údaje budoucího záměru. Předpokládá se, že plocha u požární nádrže nebude mít významný vliv na přírodu. Plocha je travnatá sečená plocha v blízkosti požární nádrže, pod hrází údolní nádrže Švihov. V současnosti je oplocena. V následných stupních řízení budou zpracovány komplexní a kvalitní biologické průzkumy, jejichž součástí bude i zhodnocení kvality a významu dotčených biotopů. Z19 – pozemky západně od fotbalového stadionu – plochy rekreace – pobytové a sportovní ( zadání ÚP, bod č. 14) . Současné využití : Rezerva ploch pro rekreaci Na základě požadavku zadání ÚP je tato plocha převedena do aktivních ploch pro rekreaci – plochy rekreace – pobytové a sportovní. Plocha je v zastavěném území. Orgán posuzování vlivů záměru na životní prostředí ( dle zákona č. 100/2001 Sb. ) požaduje zpracovat vyhodnocení vlivů ÚP Zruč nad Sázavou na životní prostředí. Tato plocha je součástí zpracovaného vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí – SEA. Je zpracováno v části – Příloha odůvodnění č.1. Plocha se překrývá částečně se záplavovým územím Q100, do aktivní zóny záplavového území řeky Sázavy nezasahuje - její hranice tvoří hranici této plochy. V rozsahu střetu je plocha vymezena pouze pro aktivity nevyžadující umísťování staveb. Návrh územního plánu nevymezuje zástavbu v nivě Sázavy. Tato plocha zahrnuje přírodní biotopy a je občasně zaplavována. Bude využita, v této části, např. jako pobytová louka nebo přechodné tábořiště pro vodáky. Zbývající plochu lze využít pro výstavbu danou podmínkami územního plánu vymezenými k této ploše. Do této plochy byla zařazena malá plocha, převzatá rovněž z původního územního plánu a upřesněná dle pozemků PK, která byla vymezena pro občanskou vybavenost. Tato plocha byla v této funkci ponechána a není svým přípustným využitím v rozporu s plochou rekreace. Protože plocha pro rekreaci byla vymezena nově z rezervy ploch pro rekreaci a funkce ploch jsou doplňující není toto řešení v rozporu. Jedná se o plochu občanské vybavenosti, která je mimo hranici aktivní zóny záplavového území a nepřesáhne ani hranici záplavového území Q100. Z 20 – pozemky pro připravovanou sjezdovku jižně od areálu „ Rákosí „ – plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení ( zadání ÚP, bod č. 2 ) Současné využití : les

24

Jedná se o les zničený orkánem Kyrril v roce 2008. – Orgán ochrany přírody doporučil vyřadit lokalitu z ÚP z důvodu narušení funkce regionálního biokoridoru Rybárna – Debř, neboť se jedná o pás lesního porostu. Orgán posuzování vlivů záměru na životní prostředí dle zákona č.100/2001 Sb. požaduje zpracovat vyhodnocení vlivů ÚP na životní prostředí. Tato lokalita byla prověřena a vyřazena. Vedení trasy RBK Rybárna – Debř v úseku původně navrhované plochy je zachováno a upřesněno v souladu s platnou územně plánovací dokumentací Středočeského kraje. Vlastník zajistil řádné zalesnění. Tato plocha je součástí zpracovaného vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí – SEA . Je zpracováno v samostatné části - Příloha odůvodnění č.1. V rámci návrhu územního plánu byl průběh ÚSES na celém řešeném území Zruč nad Sázavou zpřesněn s ohledem na existující způsob využití území. Z 21 – Pozemky navazující na severu na areál Sázavanu - plochy výroby a skladování ( zadání ÚP, bod č. 3. ) (zastavitelná plocha je převzatá z původního územního plánu a jeho následných změn) Současné využití : Rezerva ploch pro výrobu Orgán posuzování vlivů záměru na životní prostředí požaduje zpracovat vyhodnocení vlivů ÚP na životní prostředí – hluk a emise ( z hlediska hluku nelze dost dobře vyhodnotit, protože se jedná o nabídku ploch bez známého investora – dají se stanovit podmínky plochy pro ochranu bydlení. Orgán ŽP ve vodním hospodářství připomíná lokalitu – splněno omezením plochy za hranici Q100 záplavového území. Na základě požadavku zadání ÚP je tato plocha převedena do aktivních ploch výroby a skladování. Plocha je vymezena tak, aby nezasahovala za hranici Q100 záplavového území a za hranici biocentra - kde není povolena výstavba. Plocha je rozdělena stávající nefunkční vlečkou a novou cyklostezkou na kterou čerpá město dotaci z ROP Střední Čechy. Část je oplocena. Na ploše, daným rozdělením, nebude možné realizovat záměr generující větší dopravní zatížení. Dále není znám druh výroby. Po jejím upřesnění bude nutné provést vyhodnocení z hlediska hluku a dopravy na životní prostředí s ohledem na blízkost ploch pro bydlení a rekreaci. Nejsou známy konkrétní záměry a nelze vliv na hlukovou zátěž hodnotit. V této lokalitě se vymezuje drobná výroba a nerušící služby, které splní hygienické limity především z hlediska hluku, případně dalších škodlivin a ničím nenaruší životní prostředí potřebné pro bydlení a rekreaci. Bude prokázáno v dalších stupních řízení. Plocha leží v nivě Sázavy Pro tuto plochu je v rámci územního řízení nezbytné rovněž doložit, že provoz nezpůsobí překračování limitních hodnot pro hluk vlivem dopravy – příjezd vede přes centrum města. Plocha je dotčena ochranným pásmem dráhy. Je nutné stanovit podmínečně přípustné hygienické hlukové limity. V následných stupních řízení bude prokázáno nepřekročení maximální přípustné hladiny hluku v chráněných vnitřních i venkovních prostorech. Případná protihluková opatření musí být realizována investory v těchto lokalitách. Z 22 – lokalita Na Nesměřicku - plochy výroby a skladování (zastavitelná plocha je převzatá z původního územního plánu a jeho následných změn)

25

Tato plocha je navržena na plochách orné půdy. Proti platnému ÚP se rozsah mírně zmenšil o ochranné pásmo lesa v šíři 50m. Tímto řešením se navíc zmírňuje potencionální negativní dopad na krajinný ráz a zároveň zlepšuje prostupnost krajiny pro zvěř. Není znám konkrétní záměr ani činnost výroby. Nelze proto posoudit její dopad na prostor a životní prostředí. V další fázi projektové dokumentace, v následných stupních řízení, bude toto na příslušném stavebním úřadu, který konkrétní stavbu povoluje. Návrh plochy respektuje tvar pozemků PK a to aby byla mimo přivaděč plynu a jeho ochranného pásma. Plocha je dopravně dobře napojena. Z 23 – lokalita Maloniny - plochy výroby a skladování (zastavitelná plocha je převzatá z původního územního plánu a jeho následných změn) Tato plocha je navržena na plochách orné půdy. Proti platnému ÚP se rozsah mírně zmenšil o ochranné pásmo lesa v šíři 50m kterým zároveň prochází stávající technická infrastruktura – elektro VN a vodovod. Bude nutné respektovat jejich ochranná pásma. Zároveň může být obnovena cesta podél lesa s možným výhledovým řešením pro cyklostezku. Není znám konkrétní záměr ani činnost výroby. Nelze proto posoudit její dopad na prostor a životní prostředí. V další fázi projektové dokumentace bude toto na příslušném stavebním úřadu, který konkrétní stavbu povoluje. Z 24 – pozemek pod zámkem ( u garáže SHD ) – plochy veřejných prostranství ( zadání ÚP, bod č.1.) Současné využití : Veřejná zeleň Orgán ochrany životního prostředí ve vodním hospodářství ( Městský úřad Kutná Hora, odbor životního prostředí) připomíná, že tato lokalita se částečně nachází v záplavovém území řeka Sázavy Prověřením dané plochy bylo zjištěno, že svým okrajem zasahuje do záplavové zóny Q100. Do aktivní zóny záplavového území nezasahuje. V části záplavového území nad aktivní zónou bude muset být k případným stavbám udělen nejprve souhlas vodoprávního úřadu. Plocha je dotčena ochranným pásmem dráhy. Je nutné stanovit podmínečně přípustné hygienické hlukové limity. V následných stupních řízení bude prokázáno nepřekročení maximální přípustné hladiny hluku v chráněných vnitřních i venkovních prostorech. Případná protihluková opatření musí být realizována investory v těchto lokalitách. Z 25 – Náměstí MUDr. Svobody – plochy veřejných prostranství (zadání ÚP bod č.18) Současný stav : Veřejná zeleň Náměstí je ve Staré Zruči. Prochází jím jediná komunikace spojující Starou a Novou Zruč. Návrhem územního plánu je rovněž vymezena jeho obnova a v budoucnosti, případným vybudováním nové přeložky, jeho zklidnění a důstojné využití. Zadání ÚP je splněno. Plocha je částečně dotčena ochranným pásmem dráhy. V této části je nutné stanovit podmínečně přípustné hygienické hlukové limity. V následných stupních řízení bude prokázáno nepřekročení maximální přípustné hladiny hluku v chráněných vnitřních i venkovních prostorech. Případná protihluková opatření musí být realizována investory v těchto lokalitách.

26

Z 26 – Pozemky mezi tratí Zruč – Kutná Hora a silnicí II/126 ( mezi železničními přejezdy ) – Plochy veřejných prostranství (zadání ÚP, bod č. 13.). Současné využití : Veřejná zeleň. Zadání splněno. Plocha je dotčena ochranným pásmem dráhy. Je nutné stanovit podmínečně přípustné hygienické hlukové limity. V následných stupních řízení bude prokázáno nepřekročení maximální přípustné hladiny hluku v chráněných vnitřních i venkovních prostorech. Případná protihluková opatření musí být realizována investory v těchto lokalitách. Z 27 – plocha na východním okraji města v zatáčce při silnici Zruč nad Sázavou – Zbraslavice - plochy občanského vybavení – veřejné infrastruktury a komerční. (zastavitelná plocha je převzatá z původního územního plánu a jeho následných změn) Plocha byla převzata z původního územního plánu. Po dohodě s pověřeným zastupitelem obce je plocha ponechána. Z 28 – místní část Nesměřice – plochy technické infrastruktury (zastavitelná plocha je převzatá z původního územního plánu) Jedná se o plochu pro novou ČOV. Plocha byla převzata z původního územního plánu. Po dohodě s pověřeným zastupitelem obce je plocha ponechána. Plocha byla upravena pouze dle možností pozemků. Do následné projektové dokumentace k této ČOV budou zapracovány výsledky z biologického průzkumu recipientu a požadavek na zajištění vysokých nároků na kvalitu vypouštěných přečištěných vod. Z 29 – místní část Želivec – plochy rekreace – pobytové a sportovní Tato plocha uvádí do souladu se skutečností její využívání. Je zde sportovní střelnice pro sportovní klubové amatérské potřeby malého rozsahu. Není určena jako závodní střelnice. Tato plocha je v dostatečné vzdálenosti od zastavěného území a nenarušuje svým účelem bydlení ani rekreaci. Územní rezervy : R1 – Dubina – SV – plochy smíšené obytné venkovské R2 – OH – plochy občanského vybavení – hřbitov Pro území obce je stanovena výšková regulace u staveb pro bydlení na max. 12 m nad terénem, u ostatních staveb 15m - měřeno od nejnižšího styku stavby s terénem. Tato regulace se nebude vztahovat na případné nové elektrorozvody a vysílače. Výšková regulace stanovená územním plánem přihlédla i k předpokládaným požadavkům na ochranu krajinného rázu. Také ostatní podmínky regulace zástavby vychází z charakteru dosavadní zástavby a jsou s krajinným rázem v souladu. Územní plán umožňuje zemědělské i lesnické obhospodařování krajiny a svými přípustnými podmínkami využití ploch připouští doplnění stávajících cest, zejména v souvislosti s pozemkovými úpravami. Tím je zajištěna prostupnost krajiny bez narušení její funkce. V krajině je navržen územní systém ekologické stability (biocentra a biokoridory) s tím, že je zařazen do ploch veřejně prospěšných staveb. S výrazným plošným zalesňováním území se nepočítá, zvláště na svažitých plochách a v ploše přírodní je však zalesňování přípustné. Zalesněny budou plochy zničených lesů orkánem Kyrril. Tím dojde ke zvýšení

27

ekologické stability území. Celé nezastavěné území obce je v souladu s požadavky stavebního zákona a vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, rozděleno na funkční plochy a pro tyto plochy je stanoveno hlavní, přípustné a nepřípustné využití. Síť silnic a místních komunikací je na území obce stabilizovaná. Nové komunikace místního významu si vyžádá zpřístupnění a řešení zastavitelných ploch. Územní plán nevymezuje koridory, ve kterých je přípustné umisťovat hlavní řady infrastruktury. Podle zkušeností porevolučního období a v souladu se stavebním zákonem a vyhláškou č. 500/2006 Sb., se již nezakreslují liniové stavby v územním plánu přesně, protože se ukázalo, že po zaměření a zpracování projektu na jejich realizaci vždy byly odchylky oproti územnímu plánu, které vedly k nutnosti jeho změny; tím byla oddálena výstavba v mnohých případech i o několik let. Naopak přesně se vymezuje plocha pro ČOV, která může být územním rozhodnutím zmenšena, ale ne rozšířena. Plocha pro ČOV je v souladu se současně platným územním plánem obce a je umístěna v místní části Nesměřice. V rámci zpracování územního plánu nebylo umístění nových trafostanice pro nové zastavitelné plochy navrženo. Závěrem průběžného posuzování návrhů jejich umístění bylo konstatováno, že není vhodné umístění trafostanic závazně územním plánem předurčovat, ale je vhodnější v textové části přípustnými podmínkami jednotlivých funkčních ploch ponechat přesné umístění až na období, kdy bude aktuální. Umístění je tedy možné ve značné části ploch přiléhajících k zastavěnému území i přímo v zastavitelných plochách. Toto řešení má jedinou nevýhodu, že pro výkup pozemku pro trafostanici nebude možné využít institut vyvlastnění. Liniové části současné technické infrastruktury jsou územním plánem respektovány, nové jsou ve většině ploch přípustné. Územní plán nenavrhuje žádnou řízenou skládku (ani jinou skládku odpadů) na území obce. Likvidace komunálního odpadu je zajišťována technickými službami Kutná Hora. Územní plán nevylučuje v některých plochách skládku inertní zeminy, např. z výkopů. Nová občanská vybavenost je územním plánem přímo navrhována a je přípustná dle regulace navržené pro většinu ploch zastavěného území a ploch zastavitelných. Územní plán vytváří podmínky nejen pro koncepční rozhodování o dalším vývoji obce, ale je podkladem pro zdůvodnění žádostí o čerpání finančních prostředků z veřejných rozpočtů, ať už republikových, krajských, ale i evropských. Je velkým přínosem pro obec, že se její zastupitelstvo rozhodlo tento územní plán vydat. h) Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a informace, jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí Vyhodnocení vlivů tohoto územního plánu na životní prostředí (tzv. SEA) je zpracováno v části - Příloha odůvodnění č. 1. Příslušný orgán ochrany přírody vyloučil ve svém stanovisku k zadání významný vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Územní plán respektuje evropsky významné lokality Natura 2000 – Sázava, Želivka. V souladu s právními předpisy je zpracováno vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území v části – Příloha odůvodnění č. 2.

28

i)

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa

Zábory ZPF předpokládané územním plánem jsou uvedeny v tabulce vyhodnocení záborů ZPF a lesa která je součástí textové části odůvodnění územního plánu. Zástavba bude umožněna i na ZPF v prolukách v zastavěném území obce. Zábory uvedené v tabulce nejsou skutečnými zábory. Vzhledem k závazným koeficientům využití pozemků v plochách budou zábory v plochách pro bydlení individuální včetně zpevněných ploch maximálně ve výši 40% uvedených záborů, ostatní části zastavitelných pozemků budou součástí zahrad. V zastavěných územích se nevyhodnocuje zábor lokality do výměry 2 000 m2. Zábor půdního fondu pro územní rezervy se nevyhodnocuje; vyhodnocení se provede až v době projednání návrhu změny ÚP, kdy má dojít k převodu územních rezerv na zastavitelnou plochu. Plochy pro bydlení se v zastavěném území, z hlediska záboru ZPF, nevyhodnocují. U ploch smíšených (§ 8 a § 12 vyhlášky č. 501/2006 Sb.) v zastavěném území je z hlediska záboru ZPF a jeho vyhodnocení rozhodující hlavní funkce. Většina zastavitelných ploch je převzata ze současně platného územního plánu a jeho následných změn. Z hlediska předpokládaných záborů ZPF byla vyhodnocena v současně platném územním plánu a jeho následných změnách. Nový územní plám tyto údaje přebírá a upřesňuje. Zábor ZPF pro ÚSES se nevyhodnocuje. Kde není stanovena třída ochrany ZPF (pozemek není bonitován), je použito ustanovení obsažené v § 15, odst. 4 vyhlášky č.13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF. Záměr je popsán a zdůvodněn v textové části výroku – e) Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreace a dobývání nerostů - Územní systém ekologické stability - str. 13 Územní plán Zruč nad Sázavou nenavrhuje zábory pozemků určených k plnění funkcí lesa. Plocha soukromá a vyhrazená – les – zůstává jako součást pozemků určených k plnění funkce lesa – nevyhodnocuje se. Je stanoveno ochranné pásmo lesa 50 m a je zakresleno v koordinačním výkrese. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond – Tabulka č.1 Řešené území:

správní území města Zruč nad Sázavou, katastrální území Zruč nad Sázavou, Nesměřice, Želivec.

29

j)

Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění

(doplní pořizovatel podle průběhu projednání návrhu územního plánu) k) Vyhodnocení připomínek (doplní pořizovatel podle průběhu projednání návrhu územního plánu) 2. Grafická část odůvodnění Grafickou část odůvodnění územního plánu tvoří tyto výkresy uvedené v příloze: (výkresy jsou v měřítku 1 : 5000, není-li dále uvedeno jinak) II. a

koordinační výkres – klad listů 1 (k.ú.Zruč nad Sázavou, Nesměřice)

II. a

koordinační výkres – klad listů 2 (k.ú. Želivec)

II. b

výkres širších vztahů

II. c

výkres záborů zemědělského půdního fondu – klad listů 1

II. c

výkres záborů zemědělského půdního fondu – klad listů 2

1 : 50 000

Příloha odůvodnění č. 1 – Vyhodnocení vlivů na životní prostředí – SEA Příloha odůvodnění č. 2 – Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (Příloha odůvodnění č.1 a č.2 po projednání územního plánu pouze v paré č.1 a 2)

Poučení: Proti územnímu plánu Zruč nad Sázavou, vydanému formou opatření obecné povahy, nelze podat opravný prostředek (§ 173 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád).

místostarosta obce

starosta obce

30