ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU TEXTOVÁ ČÁST

KÁMEN k.ú. Kámen u Pacova, k.ú. Nízká Lhota

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU TEXTOVÁ ČÁST

Zpracovatel :

Pořizovatel :

Ing. arch. Milič Maryška Letohradská 3/369 170 00 Praha 7

Městský úřad Pacov Odbor výstavby Náměstí Svobody 1 395 01 Pacov

SEZNAM DOKUMENTACE strana

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

4

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

4

Hlavní cíle územního plánu Vymezení řešeného území

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Textová část 1. Postup pořízení územního plánu

6

2. Soulad územního plánu s politikou územního rozvoje

7

a územně plánovací dokumentací vydanou krajem 2.1 Soulad návrhu územního plánu s politikou územního rozvoje 2.2 Soulad návrhu územního plánu se Zásadami územního rozvoje Kraje Vysočina

3. Soulad s cíly a úkoly územního plánování,

13

zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území

4. Soulad s požadavky stavebního zákona

15

a jeho prováděcích předpisů

5. Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů

16

5.1 Ochrana zdraví 5.2 Ochrana kulturních hodnot 5.3 Ochrana přírodních hodnot 5.4 Technické limity 5.5 Stanoviska dotčených orgánů a vyjádření organizací

6. Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území

32

obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí

7. Stanovisko krajského úřadu

32

( podle § 50 odst. 5 stavebního zákona )

2

8. Sdělení, jak bylo stanovisko krajského úřadu zohledněno

32

Sdělení, jak bylo stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo připomínky zohledněny nebyly.

9. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení

32

10. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území

37

a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch

11. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska

39

širších vztahů v území

12. Vyhodnocení splnění požadavků zadání

42

13. Výčet záležitostí nadmístního významu

45

14. Vyhodnocení vlivu řešení na pozemky určené k plnění

45

funkce lesa a vlivu na zemědělský půdní fond 14.1 Pozemky určené k plnění funkce lesa 14.2 Zemědělský půdní fond

15. Úpravy návrhu územního plánu po společném jednání

56

16. Rozhodnutí o námitkách včetně samostatného odůvodnění

58

17. Vyhodnocení připomínek

60

Grafická část Výkresy odůvodnění územního plánu :

D E F

KOORDINAČNÍ VÝKRES

1 : 5 000

VÝKRES ŠIRŠÍCH VZTAHŮ

1 : 50 000

VÝKRES PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁBORŮ PŮDNÍHO FONDU

1 : 5 000

3

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název ÚPD : ( ÚPD - územně plánovací dokumentace )

KÁMEN - ÚZEMNÍ PLÁN

Druh ÚPD :

Územní plán ( ÚP )

Stupeň ÚPD :

Návrh

Řešené správní území :

k.ú. Kámen u Pacova k.ú. Nízká Lhota

Pořizovatel : ( úřad územního plánování )

Městský úřad Pacov Odbor výstavby Náměstí Svobody 1 395 01 Pacov

Objednavatel : ( obec, která ÚP schvaluje a vydává )

Obec Kámen IČ : 00248371 Kámen 2 394 13 Kámen

Zpracovatel ÚP :

Ing. arch. Milič Maryška IČ : 16125703 Číslo autorizace : 00401 Letohradská 3 / 369 170 00 Praha 7

Číslo zakázky :

09 - 2012

Datum :

2015

ZÁKLADNÍ ÚDAJE Obec Kámen má pro celé své správní území ( k.ú. Kámen u Pacova, k.ú. Nízká Lhota ) zpracovaný platný Územní plán obce ( dále ÚPO ) Kámen. ÚPO Kámen byl schválený usnesením Zastupitelstva obce Kámen dne 21. prosince 2006 a jeho závazná část byla vydána obecně závaznou vyhláškou Obce Kámen č.1/2006 rovněž dne 21. prosince 2006. Od té doby byla pořízena jedna změna územního plánu, Změna č. 1 ÚPO Kámen, vydaná usnesením Zastupitelstva obce Kámen č.100512/01 dne 12. května 2010 formou opatření obecné povahy. O pořízení nového Územního plánu Kámen rozhodlo zastupitelstvo obce. Územní plán Kámen je zpracován podle zákona 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ( stavební zákon ) v platném znění a v souladu s prováděcími předpisy, t.j. s vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti v platném znění a s vyhláškou 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území v platném znění.

4

Hlavní cíle územního plánu Územní plán ( dále ÚP ) Kámen stanovuje základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, urbanistickou koncepci sídel, koncepci uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury. Územní plán Kámen je koncepčním materiálem dlouhodobého charakteru, který bude koordinovat a usměrňovat rozvoj a obnovu obce, celého správního území obce Kámen ( k.ú. Kámen u Pacova, k.ú. Nízká Lhota) v předem promyšlených postupných krocích. Tím lze zamezit případným nekoncepčním rozhodnutím, která se mohou časem projevit jako zábrana harmonického rozvoje obce. Územní plán Kámen vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území. Zvláštní zřetel je přitom kromě zabezpečení stavebního rozvoje sídel na území obce brán na ochranu kulturního dědictví, na péči o životní prostředí a na ochranu přírody a krajiny.

Vymezení řešeného území Územní plán Kámen je zpracován pro správní území obce Kámen, které zahrnuje dvě katastrální území ( dále k.ú. ), t.j. k.ú. Kámen u Pacova a k.ú. Nízká Lhota. V grafické části ÚP Kámen ( výkresy A, B, C ) je přehledně vyznačena a)

Hranice řešeného území ( hranice území obce Kámen - správního území Kámen )

b) Hranice katastrálních území ( mezi k.ú. Kámen u Pacova a k.ú. Nízká Lhota ) Celková výměra správního území obce Kámen je 807, 7665 ha. Z toho výměra pro jednotlivá katastrální území činí :
k.ú. Kámen u Pacova
k.ú. Nízká Lhota

- 460, 9938 ha - 346, 7727 ha

Ve správním území obce Kámen leží hlavní sídlo Kámen, dvě místní části ( Nízká Lhota a Nový Dvůr ) a dvě samoty ve volné krajině ( hájovna a Černý Mlýn ). V katastrálním území Kámen u Pacova je situováno hlavní sídlo Kámen. V katastrálním území Nízká Lhota jsou pak situována sídla Nízká Lhota a Nový Dvůr, hájovna při hranici s obcí Důl a rozvalina Černý Mlýn při Novodvorském potoce. Obec Kámen sousedí svým správním územím ( k.ú. Kámen u Pacova a k.ú. Nízká Lhota ) se správním územím sedmi obcí, t.j. s územím obcí Eš ( k.ú. Eš ), Důl ( k.ú. Důl ), Pošná ( k.ú. Proseč u Pošné ), Zlátenka ( k.ú. Zlátenka ), Vysoká Lhota ( k.ú. Vysoká Lhota ), Věžná ( k.ú. Věžná ) a Dobrá Voda ( k.ú. Dobrá Voda u Pacova ). Mikroregion Stražiště Obec Kámen je spolu s dalšími 19 obcemi v nejbližším okolí sdružena v mikroregionu Stražiště ( pojmenovaném po nejvyšším kopci v okolí, 744 m n. m. ), který se rozkládá na rozloze 17 9280 ha a je osídlen cca 9 000 obyvateli. Sídlem mikroregionu je Pacov.

5

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 1. POSTUP POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ( vyhodnocení souladu se stavebním zákonem a správním řádem ) •

Zadání územního plánu Kámen - Žádost obce Kámen o pořízení územního plánu ze dne 27.5.2012 + výpis z usnesení ad 6 z 20. zasedání Zastupitelstva obce Kámen ze dne 10.5.2012. - Oznámení o zahájení projednání návrhu zadání ze dne 21.6.2012 - Schválení zadání územního plánu Kámen – Zápis z 23. zasedání Zastupitelstva obce Kámen ze dne 9.8.2012.

•

Návrh územního plánu Kámen – 2013. - Veřejná vyhláška - Oznámení návrhu územního plánu Kámen ze dne 4.6.2013. - Společné jednání konané dne 3.7.2013

• Zajištění stanoviska z hlediska zajištění koordinace využívání území s ohledem na širší územní vztahy, souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem. - Předání podkladů krajskému úřadu jako nadřízenému orgánu k vydání stanoviska k návrhu územního plánu, opatření ze dne 30.8.2013 - Posouzení návrhu územního plánu nadřízeným orgánem včetně požadavků na odstranění nedostatků ze dne 27.9.2014 - Úprava návrhu projektantem 02/2015 - Žádost o opětovné posouzení krajským úřadem, jako nadřízeným orgánem ze dne 10.2.2015. - Posouzení návrhu územního plánu nadřízeným orgánem včetně požadavků na odstranění nedostatků ze dne 4.3.2015 - Úprava návrhu projektantem 05/2015 - žádost o opětovné posouzení návrhu nadřízeným orgánem, opatření ze dne 13.5.2015 - Posouzení návrhu územního plánu nadřízeným orgánem - potvrzení odstranění nedostatků ze dne 27.5.2015. •

Upravený návrh územního plánu Kámen – veřejné projednání - 2015. - Oznámení veřejného projednání návrhu územního plánu, veřejná vyhláška ze dne 3.6.2015 - Veřejné projednání konané dne 15.7.2015, o průběhu veřejného projednání byl proveden záznam. - Termín k podání námitek a připomínek byl 7 dnů od veřejného projednání – do 23.7.2015. - Termín k podání stanovisek k částem řešení, které byly od společného jednání změněny od dotčených orgánů a nadřízeného orgánu byl 7 dnů od veřejného projednání – do 23.7.2015.

6

•

Přezkum a odůvodnění návrhu územního plánu - Vyhodnocení výsledku projednání pořizovatelem ve spolupráci s určeným zastupitelem (místostarostou obce) včetně vyhodnocení obdržených připomínek uplatněných k návrhu územního plánu - Oznámení návrhu rozhodnutí o námitkách a návrh vyhodnocení připomínek zaslaný dotčeným orgánům po veřejném projednání dne 24.7.2015 s termínem k uplatnění stanovisek do 30 dnů od obdržení oznámení. - Dotčené orgány neuplatnily ve svých stanoviscích žádné připomínky. - Přezkoumání návrhu územního plánu pořizovatelem.

2.

SOULAD ÚZEMNÍHO PLÁNU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM dle § 53 odst. 4, písmene a) stavebního zákona 2.1 SOULAD NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE Územní plán Kámen je zpracován v souladu s Politikou územního rozvoje České republiky ( dále PÚR ) ve znění Aktualizace č.1, schválené usnesením vlády ze dne 15. dubna 2015 č. 276 o Aktualizaci č. 1 Politiky územního rozvoje České republiky. Politika územního rozvoje České republiky je nástroj územního plánování, který na celostátní úrovni koordinuje územně plánovací činnost krajů a obcí a poskytuje rámce pro konkretizaci úkolů územního plánování uvedených ve stavebním zákoně. Politika územního rozvoje stanovuje priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, který spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel v území. Politika územního rozvoje vymezuje oblasti se zvýšenými požadavky na změny v území z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu nebo které svým významem přesahují území jednoho kraje ( rozvojové oblasti a rozvojové osy ). Na správní území řešené v Územním plánu Kámen ( k.ú. Kámen u Pacova a k.ú. Nízká Lhota ) se vztahují některé z požadavků, uvedené v kapitole 2. „Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje“. Územní plán Kámen navrženým řešením na tyto níže uvedené body reaguje : (14) „Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území,

včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje.“ Návrh ÚP Kámen je proveden s citlivým přístupem k vyváženému všestrannému rozvoji obce; za účelem zachování rázu urbanistické struktury sídel na území obce, zohledňuje specifické podmínky daného území, včetně dopadu urbanistického řešení na krajinný ráz. Lokalizace zastavitelných ploch respektuje především hrad Kámen a zájem zachování jeho dominantního významu pro obec a okolní krajinu. 7

(14a) Při plánování rozvoje venkovských území a oblastí dbát na rozvoj primárního

sektoru při zohlednění ochrany kvalitní zemědělské, především orné půdy a ekologických funkcí krajiny. Návrh ÚP že vytváří předpoklady pro rozvoj primárního sektoru při zohlednění ochrany kvalitní zemědělské, především orné půdy a ekologických funkcí krajiny. (30) „Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních

vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti.“ Návrh řešení ÚP Kámen že vytváří předpoklady pro dodávku pitné vody a likvidaci odpadních vod ve všech sídlech a je koncipován tak, aby i do budoucna splňoval požadavky na vysokou kvalitu života. Z kapitoly 3. „Rozvojové osy a oblasti“ a z kapitoly 4. „Specifické oblasti“ pro území řešené v Územním plánu Kámen nevyplývají žádné specifické požadavky. Území obce Kámen ( k.ú. Kámen u Pacova a k.ú. Nízká Lhota ) se nachází mimo v PÚR ČR stanovené rozvojové oblasti a rozvojové osy, nepatří mezi specifické oblasti. Proto se na návrh řešení ÚP Kámen nevztahují žádné požadavky vyplývající z těchto vymezených rozvojových oblastí a rozvojových os a specifických oblastí. Území obce Kámen se nenachází v žádném omezení vyplývajícím z limitujících ukazatelů. Z kapitoly 5. „Koridory a plochy dopravní infrastruktury“ pro území řešené v Územním plánu Kámen je kolem PUR ČR vytvořit podmínky pro dokončení základní sítě kapacitních silnic, umožňující převést na ně část zátěže intenzívní dopravy. (122) S13 b) Písek–Tábor–D3–Pelhřimov–D1 - převedení možného zvýšeného dopravního zatížení mezi dotčenými kraji. Územní plán je v souladu s tímto požadavkem, řeší přeložku silnice I/19 mimo zastavěné území obce. Z kapitoly 6 „Koridory technické infrastruktury a souvisejících rozvojových záměrů“pro území řešené v Územním plánu Kámen vyplývá zejména požadavek, obsažený v bodu : (146) E7 „Koridor pro dvojité vedení 400 kV Kočín - Mírovka a zapojení vedení 400 kV Řeporyje–Prosenice (V413) do Mírovky, včetně souvisejících ploch pro rozšíření elektrických stanic. Dlouhodobá územní ochrana pro koridory, které umožní zabezpečení nárůstu výkonů zdrojů do přenosové soustavy ČR v horizontu 20 let.“ Návrh Územního plánu Kámen koridor energetiky E7, vymezený v PÚR ČR a dále upravený v Zásadách územního rozvoje ( ZÚR ) Kraje Vysočina ( E05a ) respektuje a upravuje do měřítka územního plánu. Šíře koridoru E05a pro umístění nadzemního ZVN 400 kV elektrického vedení Kočín - Mírovka byla v návrhu ÚP Kámen upravena v souladu s 1. aktualizací ZÚR Kraje Vysočina na 300 m. Na Územní plán Kámen ( k.ú. Kámen u Pacova a k.ú. Nízká Lhota ) se nevztahují žádné další požadavky vyplývající z Politiky územního rozvoje České republiky.

8

2.2 SOULAD NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU SE ZÁSADAMI ÚZEMNÍHO ROZVOJE KRAJE VYSOČINA ( územně plánovací dokumentace vydaná krajem ) Dne 16. 09. 2008 byly Krajem Vysočina vydány Zásady územního rozvoje ( dále ZÚR ) Kraje Vysočina. Aktualizace č. 1 ZÚR Kraje Vysočina byly vydány dne 18. 9. 2012 a účinné ke dni 23. 10. 2012. Zásady územního rozvoje Kraje Vysočina stanovují zejména základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání kraje, vymezují plochy a koridory nadmístního významu a stanovuje požadavky na jejich využití, zejména veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření, stanovují kritéria pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v jejich využití. Územní plánu Kámen je zpracován v souladu se ZÚR Kraje Vysočina, uvedenými v kapitole 1. „Stanovení priorit územního plánování kraje vysočina pro zajištění udržitelného rozvoje území“. ÚP Kámen navrženým řešením na jednotlivé body reaguje : (01) „Pomocí nástrojů územního plánování vytvářet podmínky pro vyvážený rozvoj kraje

Vysočina založený na zajištění příznivého životního prostředí, stabilním hospodářském rozvoji a udržení sociální soudržnosti obyvatel kraje. Vyváženost a udržitelnost rozvoje území kraje sledovat jako základní požadavek při zpracování územních studií, územních plánů obcí, regulačních plánů a při rozhodování o změnách ve využití území“ Návrh ÚP Kámen je proveden s citlivým přístupem k vyváženému všestrannému rozvoji obce; za účelem zajištění příznivého životního prostředí, stabilním hospodářském rozvoji a udržení sociální soudržnosti. V ÚP Kámen jsou navrženy všechny potřebné sídlotvorné prvky, odpovídající velikosti a významu obce Kámen. (02) Vytvářet podmínky pro realizaci mezinárodně a republikově významných záměrů

stanovených v Politice územního rozvoje z roku 2008 (dále jen „PÚR 2008“) a současně vymezených v ZÚR kraje Vysočina. V návrhu ÚP Kámen je zapracován a upraven do měřítka územního plánu koridor energetiky E7, vymezený v PÚR ČR 2008 a dále upravený v Zásadách územního rozvoje ( ZÚR ) Kraje Vysočina ( 1. aktualizace ) jako koridor energetiky E05a. (06) Vytvářet podmínky pro péči o přírodní, kulturní a civilizační hodnoty na území kraje,

které vytvářejí image kraje a posilují vztah obyvatelstva kraje ke svému území. Přitom se soustředit zejména na: a) zachování a obnovu rozmanitosti kulturní krajiny a posílení její stability; b) minimalizaci záboru zemědělského půdního fondu a negativních zásahů do pozemků určených k plnění funkcí lesa; c) ochranu pozitivních znaků krajinného rázu; f) zachování a citlivé doplnění výrazu sídel, s cílem nenarušovat cenné městské i venkovské urbanistické struktury a omezit fragmentaci krajiny. Územní plán Kámen vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území. Zvláštní zřetel je přitom kromě zabezpečení stavebního rozvoje sídel na území obce brán na ochranu kulturního dědictví, na péči o životní prostředí a na ochranu přírody a krajiny. Rozvojové zastavitelné plochy jsou navrženy především na půdách nižší třídy ochrany ZPF a tak, aby co nejméně zasahovaly do pozemků lesa ( přeložka silnice ). Cílem řešení ÚP Kámen je ochrana stávajících výrazných přírodních a kulturních hodnot, harmonické zapojení rozvojových zastavitelných ploch do krajinného rázu. 9

Územní plán Kámen se zasazuje především o zachování, obnovu a rozvoj současné urbanistické struktury všech sídel na území obce Kámen, kompozičních, krajinářských a estetických hodnot a to bez radikálních zásahů do prostorového členění a popření některé vývojové etapy jednotlivých sídel na území obce Kámen. Zvláštní důraz je v ÚP současně kladen na ochranu kulturního dědictví v okolí hradu Kámen, lokalizace zastavitelných ploch respektuje především hrad Kámen a zájem zachování jeho dominantního významu pro obec a okolní krajinu. Z kapitoly 2. „Zpřesnění vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os, vymezených v PÚR 2008 a vymezení rozvojových oblastí a rozvojových center krajského významu“ a kapitoly 3. „Vymezení specifické oblasti krajského významu“ pro území řešené v Územním plánu Kámen nevyplývají žádné specifické požadavky. Území obce Kámen ( k.ú. Kámen u Pacova a k.ú. Nízká Lhota ) se nachází podle ZÚR Kraje Vysočina mimo vymezené rozvojové oblasti ( OBk ) a rozvojové osy ( OSk ) krajského významu, nepatří mezi specifické oblasti ( SOBk ). Území obce Kámen se nenachází v žádném omezení vyplývajícím z těchto limitujících ukazatelů. Z kapitoly 4. „Zpřesnění vymezení ploch a koridorů vymezených v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu“ pro území řešené v Územním plánu Kámen vyplývají skutečnosti uvedené v následujících bodech : 4.1 Dopravní infrastruktura (67) ZÚR vymezují koridor silnice I/19 v šířce 150 m zahrnující:

a) koridor pro homogenizaci stávajícího tahu; (79) ZÚR vymezují koridor silnice II/128 v šířce 80 m zahrnující: a) koridor pro homogenizaci stávajícího tahu Koridory dopravní infrastruktury silnice I/19 ( DK02 ) a silnice II/128 ( DK07 ) jsou zapracovány do ÚP Kámen, zpřesněny do měřítka územního plánu a upraveny vzhledem ke konfiguraci stávající zástavby sídla Kámen. V místě zastavěného území a zastavitelných ploch je koridor DK02 zúžen na šířku stávající komunikace silnice I/19. Konkrétní místo a parametry zúžení je vyznačeno v grafické části ÚP Kámen. 4.2 Technická infrastruktura (97) ZÚR zpřesňují koridor republikového významu E7 koridor dvojitého vedení 400 kV

Kočín-Mírovka a zapojení vedení 400 kV Řeporyje - Prosenice do Mírovky, včetně souvisejících ploch pro rozšíření elektrických stanic, vymezené PÚR 2008, a to vymezením : b) koridoru v šířce 300 m pro umístění stavby nadzemní vedení ZVN 400 kV Mírovka - Kočín, s pěti dílčími rozšířeními na územích obcí Úsobí, Kamenice u Herálce, Dudín, Vyskytná a Dubovice. (98) ZÚR vymezují tyto koridory a plochy pro umístění staveb nadřazené rozvodné soustavy ZVN a VVN o napětí 400 kV, respektive 110 kV j) koridor v šířce 400 m pro umístění stavby nadzemní vedení VVN 110 kV R Pelhřimov - R Tábor Koridory technické infrastruktury pro umístění stavby nadzemního elektrického vedení ZVN 400 kV Mírovka - Kočín ( E05a ) a stavby nadzemního elektrického vedení VVN 110 kV R Pelhřimov - R Tábor ( E11 ) jsou zapracovány do ÚP Kámen, 10

upraveny a zpřesněny do měřítka územního plánu. Koridor E11 podél jižního okraje sídla Kámen je zúžen vzhledem ke konfiguraci stávající zástavby sídla Kámen tak, aby zasahoval minimálně do zastavěného území a zastavitelných ploch. Konkrétní místo a parametry zúžení je vyznačeno v grafické části Územního plánu Kámen. Koridory dopravní a technické infrastruktury jsou ve výkresu širších vztahů ( v měřítku 1:50 000 ) znázorněny jako schéma zejména za účelem odůvodnění vedení jejich trasy, graficky nelze v tomto měřítku vyjádřit jejich skutečnou šířku. Z kapitoly 6. „Vymezení cílových charakteristik krajiny na území Kraje Vysočina“ pro území řešené v ÚP Kámen vyplývají skutečnosti uvedené v následujících bodech : (125) ZÚR vymezují na území kraje tyto typy krajin charakterizované převažujícím nebo

určujícím cílovým využitím : c) krajina lesozemědělská harmonická; d) krajina lesozemědělská ostatní; Převážná část území obce Kámen ( celé k.ú. Kámen u Pacova, větší část k.ú. Nízká Lhota ) je v ZÚR Kraje Vysočina zařazena do typu krajiny lesozemědělské harmonické a pouze severní malá část k.ú. Nízká Lhota je v ZÚR Kraje Vysočina zařazena do typu krajiny lesozemědělské ostatní. Územní plán Kámen respektuje v ZÚR stanovené hlavní cílové využití krajiny lesozemědělské harmonické ( na většině území ), s využitím zejména pro zemědělství a lesní hospodářství, bydlení, základní veřejnou vybavenost a místní ekonomické aktivity, cestovní ruch a rekreaci a vytváří předpoklady pro jeho ochranu a další rozvoj. Většina území je součástí ochranného pásma hradu Kámen. Územní plán Kámen vytváří v souladu se ZÚR Kraje Vysočina předpoklady zachovat v nejvyšší možné míře stávající typ využívání lesních a zemědělských pozemků, lesní hospodaření směřovat k diferencovanější a přirozenější skladbě lesů a eliminovat tak rizika poškození krajiny nesprávným lesním hospodařením, respektovat cenné architektonické a urbanistické znaky sídel a doplňovat je hmotově a tvarově vhodnými stavbami, zachovat harmonický vztah sídel a zemědělské krajiny, zejména podíl zahrad a trvalých travních porostů, rozvíjet cestovní ruch ve formách příznivých pro udržitelný rozvoj, nepřipouštět rozšiřování a intenzifikaci chatových lokalit a chránit luční porosty. Územní plán Kámen respektuje v ZÚR stanovené hlavní cílové využití krajiny lesozemědělské ostatní ( v severní části k.ú. Nízká Lhota ), krajiny přechodového typu mezi krajinou lesní a zemědělskou, v daném případě s využitím zejména pro lesní hospodářství. Pro dané území v k.ú. Nízká Lhota platí zásady obsažené v bodech (136) a (137), zejména pak zásady bodu (137) odst. a) zachovat v nejvyšší možné míře stávající využívání lesních a zemědělských pozemků, zvyšovat pestrost krajiny zejména obnovou a doplňováním alejí a rozptýlené zeleně, zvýšením podílu trvalých travních porostů. V Územním plánu Kámen je navrženo zejména zachování stávajícího historického členění krajiny, v ÚP nejsou vymezeny žádné negativní zásahy do krajiny. Území obce Kámen je součástí venkovského osídlení této části vrchoviny, oblasti s malým počtem a nízkou hustotou obyvatel a převahou přírodních porostů. Malá sídla obklopují pole, louky a lesní porosty, atraktivita území spočívá ve své členitosti.

11

Základem návrhu ÚP je zejména zachování a podpoření charakteru a struktury venkovského osídlení, jeho kompozičních, krajinářských a estetických hodnot. 125a) ZÚR dále vymezují na území kraje tyto oblasti krajinného rázu jako unikátní

územní jednotky jedinečností a neopakovatelností krajiny e) CZ0610-OB005 Pelhřimovsko o) CZ0610-OB015 Pacovsko Převážná část území obce Kámen ( celé k.ú. Kámen u Pacova, větší část k.ú. Nízká Lhota ) patří do krajinného rázu CZ0610-OB005 Pelhřimovsko a pouze severní část k.ú. Nízká Lhota patří do krajinného rázu CZ0610-OB015 Pacovsko. (146f) ZÚR stanovují pro oblast krajinného rázu CZ0610-OB005 Pelhřimovsko specifické

zásady pro činnost v území a rozhodování o změnách v území : a) věnovat pozornost ochraně krajinného rázu při umísťování staveb a technických zařízení s výškou přesahující dvojnásobek obvyklé výšky lesního porostu do exponovaných průhledu b) zachovat prvky historického členění krajiny (146p) ZÚR stanovují pro oblast krajinného rázu CZ0610-OB015 Pacovsko tyto specifické

zásady pro činnost v území a rozhodování o změnách v území: a) neumisťovat výškové stavby v prostorech, ze kterých se budou vizuálně uplatňovat v území přírodního parku Polánka a ve vyvýšených prostorech, odkud se budou uplatňovat jako dominanta mnoha dalších oblastí, nebo budou v kontrastu se stávajícími dominantami kostelních věží nebo se budou uplatňovat v interiérech komponované krajiny; Územní plán Kámen respektuje v ZÚR stanovené oblasti krajinného rázu jako unikátní územní jednotky jedinečností a neopakovatelností krajiny. Základem urbanistické koncepce je zachování a podpoření charakteru a struktury venkovského osídlení. Většina území je součástí ochranného pásma hradu Kámen. Na řešení Územního plánu Kámen se nevztahují žádné jiné zvláštní požadavky vyplývající ze ZÚR Kraje Vysočina a ani žádné požadavky vyplývající ze širších vztahů v území. Územní plán Kámen respektuje záměry ZÚR Kraje Vysočina, t.j. nejsou v něm vytvořeny překážky, které by záměry ZÚR Kraje Vysočina znemožňovaly.

12

3. SOULAD S CÍLY A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území dle § 53 odst. 4, písmene b) stavebního zákona Posouzení souladu s cíly územního plánování Územní plán Kámen je řešen v souladu s cíly územního plánování. Ve všech sídlech vytváří předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Územní plán Kámen stanovuje základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, urbanistickou koncepci sídel, koncepci uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury. Územní plán je koncepčním materiálem dlouhodobého charakteru, který bude koordinovat a usměrňovat rozvoj a obnovu obce, celého správního území, v předem promyšlených postupných krocích. Tím lze zamezit nekoncepčním rozhodnutím, která se mohou časem projevit jako zábrana harmonického rozvoje obce. Územní plán Kámen vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území. Zvláštní zřetel kromě zabezpečení rozvoje sídel je přitom brán na péči o životní prostředí, ochranu přírody a vodních zdrojů. Územní plán Kámen vytváří předpoklady k zajištění udržitelného rozvoje území svým komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje. Územní plán Kámen koordinuje veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizuje ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů. Konkrétně jsou v územním plánu vymezeny veřejně prospěšné stavby a opatření. V Územním plánu Kámen jsou přiměřeně vymezeny plochy občanského vybavení veřejné infrastruktury, veřejných prostranství, veřejné zeleně a ploch dopravní a technické infrastruktury. Zároveň strukturou navržených ploch vytváří územní plán prostor pro plné uplatnění soukromých záměrů v oblasti bydlení, rekreace a podnikatelských aktivit. V Územním plánu Kámen je navržen rozvoj všech sídlotvorných složek, zahrnující zejména rozvoj bydlení, rekreace, občanského vybavení, podnikatelských aktivit ve výrobě, dopravní a technické infrastruktury, veřejných prostranství a rozšíření ploch sídelní zeleně. Návrh zastavitelných ploch vytváří předpoklady k přiměřenému a komplexnímu rozvoji všech sídel ve správním území obce Kámen. Rozsah zastavitelných ploch odpovídá vždy velikosti a významu jednotlivých sídel na území obce a také významu v širším okolí. Územní plán Kámen vytváří předpoklady k ochraně krajiny. V území budou vytvářeny předpoklady zejména k posílení ekologické stability prostřednictvím konkrétního vymezení územního systému ekologické stability. Cílem bude zajistit předpoklady pro obnovu přírodních zdrojů a založit v území strategii tzv. trvale udržitelného rozvoje, tedy takového rozvoje, který zajišťuje dostatečnou prosperitu ekonomickým aktivitám v území, ale současně s tím zabezpečuje trvalé obnovování těch zdrojů, které jsou pro vývoj využívány. 13

Posouzení souladu s úkoly územního plánování Územní plán Kámen je řešen v souladu s úkoly územního plánování. Návrh územního plánu je zpracován na základě zjištění a posouzení stavu území, jeho přírodních, kulturních a civilizačních hodnot. V územním plánu je stanovena koncepce rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území. Na území obce Kámen se jedná o mimořádné přírodní hodnoty, zejména pak o významný krajinný prvek Skalice ( Skalický rybník ) v katastrálním území Kámen u Pacova a rovněž lokality na Novodvorském potoce v k.ú. Nízká Lhota s návrhem na registraci významného krajinného prvku v lokalitě Jitra a v lokalitě Černý Mlýn. Mezi kulturní a civilizační hodnoty pak patří zejména kulturní památky ( nejvýznamnější hrad Kamen s ochranným pásmem ), dochované urbanistické struktury jednotlivých sídel a archeologické nálezy. V územním plánu Kámen byly prověřeny a posouzeny potřeby změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání. Navržené přípustné změny způsobu využití ploch vytváří předpoklady k přiměřenému komplexnímu rozvoji všech sídel na území obce Kámen. V územním plánu Kámen jsou stanoveny podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení. V územním plánu Kámen byla posouzena potřeba změny využití ploch v zastavěném území. Zatím účelem jsou navrženy dvě plochy přestavby ( P01 a P02 ). Jsou situovány v místech, kde původní využití ploch je nevhodné nebo kde již u těchto ploch pozbyla účelnost stanovení jejich původního využití i v budoucnosti. V územním plánu Kámen byly stanoveny požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, pro nové zastavitelné plochy zejména pak s ohledem na stávající urbanistickou strukturu a na stávající vhodné využití ploch v zastavěném území. V územním plánu jsou vytvořeny podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě blízkým způsobem. Navržená trvalá zatravnění na svažitých pozemcích a navržené plochy polyfunkční zeleně mají na území obce Kámen plnit zejména biologickou, krajinářskou i protierozní funkci. V územním plánu Kámen jsou vytvořeny podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území. Koncepce dopravní a technické veřejné infrastruktury odpovídá oprávněným požadavkům na rozvoj území obce.

14

4.

SOULAD S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PŘEDPISŮ dle § 53 odst. 4, písmene c) stavebního zákona Územní plán Kámen je zpracován v souladu s požadavky stavebního zákona 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ( stavební zákon ) v platném znění a v souladu s prováděcími předpisy, t.j. s vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti v platném znění a s vyhláškou 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území v platném znění. Vymezení ploch sídelní zeleně V Územním plánu Kámen jsou vymezeny v zastavěném území a na zastavitelných plochách tři druhy ploch sídelní zeleně : PLOCHY SÍDELNÍ ZELENĚ v zastavěném území a zastavitelných plochách ZV PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ

zeleň na veřejných prostranstvích ZS PLOCHY ZELENĚ

zeleň soukromá a vyhrazená - sady a zahrady ZO PLOCHY ZELENĚ

zeleň ochranná a izolační Vymezením výše uvedených ploch sídelní zeleně ZS a ZO byly doplněny plochy rozdílným způsobem využití stanovené ve vyhlášce č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území ( Hlava II - Plochy rozdílným způsobem využití ). Doplnění těchto druhů ploch zeleně bylo nezbytné mimo jiné pro vymezení systému sídelní zeleně podle přílohy č. 7, část I., odstavec 1, písmeno c) vyhlášky č.500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti.

15

5. SOULAD S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ dle § 53 odst. 4, písmene d) stavebního zákona V územním plánu Kámen jsou respektovány všechny limity využití území stanovené podle zvláštních předpisů. Graficky zobrazitelné limity využití území jsou graficky vyznačeny na výkresu : D KOORDINAČNÍ VÝKRES ( v měřítku 1 : 5 000 ). Na koordinačním výkresu D nejsou vyznačeny ( s ohledem na měřítko a přehlednost výkresu ) některé technické limity, například inženýrské sítě a ochranná pásma těchto sítí ( vodovody, kanalizace, elektrická NN vedení, sdělovací kabely, apod. ), které jsou vedeny v plochách veřejných prostranství ( hlavní funkce ) v zastavěném území. 5.1 OCHRANA ZDRAVÍ Urbanistická koncepce, navržená v Územním plánu Kámen vytváří předpoklady k tomu, aby u nových obytných objektů bylo i v budoucnu zajištěno bydlení v kvalitním prostředí, umožňujícím nerušený a bezpečný pobyt a každodenní rekreaci a relaxaci obyvatel. V Územním plánu Kámen je v „Podmínkách pro využití ploch s rozdílným způsobem využití“ předepsáno podmíněně přípustné využití ploch určených pro bydlení ( BV bydlení venkovské ). Na ploše Z04 musí být před započetím výstavby prokázáno splnění hygienických limitů hluku u obytné zástavby s ohledem blízkost stávající trasy silnice I/19. Podmíněně přípustné využití ploch je rovněž předepsáno u ploch určených pro občanské vybavení ( OS). Na ploše Z07 musí být před započetím výstavby prokázáno, že hluk z běžného provozu hřiště nebude překračovat hygienické limity v nejbližším chráněném venkovním prostoru a v nejbližším chráněném venkovním prostoru staveb.

5.2 OCHRANA KULTURNÍCH HODNOT V Územním plánu Kámen je předepsáno, že na území obce Kámen ( k.ú. Kámen u Pacova a k.ú. Nízká Lhota ) bude respektována ochrana kulturního dědictví. Doklad kulturního dědictví představují nejenom kulturní památky ale také dochované urbanistické struktury sídel a archeologické nálezy. V územním plánu je v koncepci prostorového uspořádání předepsáno, že stávající dochovaná historická urbanistická podoba všech sídel na území obce Kámen ( Kámen, Nízká Lhota, Nový Dvůr ) musí být zachována. Ochrana musí být soustředěna zejména na dochovanou a vždy pro dané konkrétní místo charakteristickou půdorysnou strukturu, výškovou hladinu původní zástavby, měřítko a dochovaný historicky cenný architektonický výraz staveb. Charakter zástavby sídel musí být dle těchto zásad zachován, nové stavby na rozvojových zastavitelných plochách a plochách přestavby musí respektovat kontext zástavby sídel hmotou, měřítkem a architektonickým výrazem Kulturní památky Na území obce Kámen jsou evidovány státem chráněné nemovité kulturní památky ( chráněné ve smyslu zákona č. 20/1987 ), t.j. památky zanesené v ÚSKP ( Ústřední seznam kulturních památek ) a označené KP : Katastrální území Kámen u Pacova 16


Hrad Kámen č.p.1 ; číslo rejstříku 40125/3-3061 ( zapsán od 03. 05. 1958 ) Areál starého hradu Kámen - ( 3-3061/1 starý hrad, 3-3061/2 hradba, 3-3061/3 bývalá vrátnice Petrarka, 3-3061/4 bývalý pivovar, 3-3061/5 brána, 3-3061/6 branka, 3-3061/7 kamenný sloup se sochou Sv. Jana Nepomuckého, 3-3061/8 park, 3-3061/9 zahradní rodinný domek č.p. 50, 3-3061/10 ohrazení a oplocení se 3 bránami a 3 brankami, 3-3061/11 bývalý zahradní domek, 3-3061/12 opěrné zídky s dvouramenným schodištěm, 3-3061/13 okrasný bazén s odpočívadlem)
Kostel P. Marie Bolestné ; číslo rejstříku 22864/3-3062 ( zapsán od 03. 05. 1958 ) Katastrální území Nízká Lhota
Zámek ; číslo rejstříku 41721/3-3159 ( zapsán od 03. 05. 1958 ) Zámek č.p. 1 se škrobárnou č.p. 2. Chráněn je zámek č.p. 1 ( na pozemku st. 23, k.ú. nízká Lhota ) a škrobárna č.p. 2 ( na pozemku st. 25, k.ú. nízká Lhota ) Ve správním území obce Kámen byly v minulosti evidovány památky místního významu, památky venkovské lidové architektury nebo architektonicky cenné stavby a soubory staveb. Místní památky nejsou v koordinačním výkresu graficky vyznačeny , neboť tyto místné památky nejsou vyhlášeny, ale jsou situovány v ochranném pásmu hradu Kámen, kde je jejich ochrana do jisté míry podchycena. V obci Kámen se jedná o památky místního významu : ∗ Sýpka. Třípatrová sýpka, objekt patrně z 1. poloviny 18. století, která se dochovala jako součást rozlehlého hospodářského dvora v severní části obce. ∗ Chalupy na severní straně podhradí, nichž se zachovalo roubené jádro. Jedná se o tři chalupy č.p. 43, č.p. 56 a č.p. 46. V Územním plánu Kámen je předepsáno, že ochrana nemovitých kulturních památek, kulturních památek místního významu, památek venkovské lidové architektury nebo architektonicky cenných staveb a souborů staveb jako doklad kulturního dědictví bude dodržována. Veškerá činnost, která by mohla vést k poškození nemovitých kulturních památek a jejich bezprostředního okolí a také kulturních památek místního významu a jejich bezprostředního okolí je nepřípustná. Ochranné pásmo hradu Kámen V okolí hradu Kámen je vyhlášeno ochranné pásmo, které je v návrhu ÚP Kámen zapracováno a respektováno. Ochranné pásmo hradu Kámen bylo vyhlášeno v rozhodnutí o vyhlášení ochranného pásma hradu Kámen, vydaném odborem výstavby a ÚP ONV v Pelhřimově ( č.j. VÚP/879/80 ) ze dne 7. 5. 1980 ). Pro všechny vlastníky ( správce, uživatele ) platí povinnost uvedená v § 14 odst. 2 památkového zákona č. 20/1987 Sb.. Ochrana dochované urbanistické struktury sídel V Územním plánu Kámen je předepsáno, že mezi kulturní dědictví je třeba zahrnout i původní urbanistickou strukturu všech sídel na území obce Kámen, kde se ve větší či menší míře původní historická urbanistická struktura dochovala. Ochrana musí být soustředěna zejména na dochovanou a vždy pro dané konkrétní místo charakteristickou půdorysnou strukturu, výškovou hladinu původní zástavby, měřítko a dochovaný historicky cenný architektonický výraz staveb. V hlavním sídle Kámen se jedná zejména o zástavbu v historickém jádru pod hradem Kámen. 17

V místní části Nízká Lhota, kde zástavba sídla zahrnuje většinou původní zemědělské statky a drobné usedlosti, musí být zachován především venkovský charakter, tj. veškeré nové stavby v území musí kontext původní venkovské zástavby respektovat. Jedná se zejména o půdorysnou strukturu a výškovou hladinu zástavby, ochranu staveb s dochovaným architektonickým výrazem a ochranu památek lidové architektury. Ochrana archeologických nálezů Celé správní území obce Kámen ( k.ú. Kámen u Pacova a k.ú. Nízká Lhota ) je v Územním plánu Kámen posuzováno jako území s archeologickými nálezy. U všech zásahů do terénu je třeba provést archeologický průzkum a stavbu ohlásit příslušnému orgánu památkové péče. 5.3 OCHRANA PŘÍRODNÍCH HODNOT Územní plán Kámen vytváří předpoklady k ochraně přírody a krajiny. V území jsou vytvářeny předpoklady zejména k posílení ekologické stability prostřednictvím návrhu konkrétního vymezení ÚSES ( územního systému ekologické stability ). Cílem je zajistit předpoklady pro obnovu přírodních zdrojů a založit v území strategii tzv. trvale udržitelného rozvoje, tedy takového rozvoje, který zajišťuje dostatečnou prosperitu ekonomickým aktivitám v území, ale současně s tím zabezpečuje trvalé obnovování těch zdrojů, které jsou pro vývoj využívány. Ochrana lesa
Vzdálenosti 50 m od okraje lesa ( PUPFL - pozemky určené k plnění funkce lesa ). ( §14 zákona 289/1995 Sb., zákon o lesích ) Ochrana přírody a krajiny
Významný krajinný prvek - VKP V severní části katastrálního území Kámen u Pacova se nachází vyhlášený významný krajinný prvek Skalice ( Skalický rybník ).
Významný krajinný prvek - návrh - VKP Jitra ( Novodvorský potok ) Černý Mlýn ( Novodvorský potok )
Památné stromy - PS Kámenský cypříšek Hradní buk Na území obce se nachází další hodnotné lokality, které jsou v ÚP Kámen respektovány. Tyto cennější prvky mohou být na základě dalšího posouzení v budoucnu vyhlášeny. Vychází z průzkumu území zpracované společností EKO-PE s.r.o. Pelhřimov v roce 2007. Kámen u Pacova ∗ Zbytek staré třešňové aleje, většinou torza, jen ojediněle zdravé stromy, většina stromů na konci života. Dále jednotlivé mladší stromy a keře: dub, klen, vrba, hloh, šípek, bez; nové dosadby dubu a jírovce. Přes špatný zdravotní stav původní třešňové aleje se jedná o významnější prvek v krajině s možností citlivé obnovy. 18

Nízká Lhota ∗ Mohutné listnáče na mezi jihovýchodně od Nového Dvora – lípa, klen, mléč, akát, jasan, v intravilánu lípy. Jedná se pravděpodobně o součást výsadeb kolem zámku, vhodné řešit souhrnně celý komplex vzrostlé zeleně v Novém Dvoře. ∗ Stará oboustranná alej kolem cesty na severu obce, doplněná dalšími vzrostlými stromy a nálety – alej tvoří především jasany, kleny a lípy, na západní straně cesty jsou dále modříny, na východní straně je alej zdvojená. Vše je neudržované a zarostlé nálety (osika, klen, jasan, bříza, bez), místy je sem navážen rostlinný a jiný odpad. Vhodná by byla péče o stromy v původní aleji (ošetření starých stromů), citlivé vyřezání náletů, vyklizení odpadů, apod., i když se jedná pouze o krátký úsek cesty. ∗ Osamělý dub letní s břízou v loukách (dub má obvod 290 cm, bříza 190 cm) ∗ Zbytky staré (převážně lipové) aleje kolem bývalé cesty (dnes neprůchodné), souběžné s Novodvorským potokem

19

20

Ochrana vod Celé správní území Kámen ( k.ú. Kámen u Pacova a k.ú. Nízká Lhota ) spadá do povodí řeky Vltavy a do povodí vodárenského toku Želivka. Územím Kámen protéká od jihu k severu Novodvorský potok, který napájí Horní a dolní Konopný rybník východně od Kámeně a Novodvorský rybník v Novém Dvoře. Západně od Kámeně leží Skalický rybník, který je největší vodní plochou na území obce.
Na území obce Kámen ( k.ú. Kámen u Pacova a k.ú. Nízká Lhota ) je vyhlášeno záplavové území Q100 vodního toku Novodvorský potok. Návrh územního plánu záplavové území včetně stanovené aktivní zóny záplavového území respektuje, v tomto území není umístěna nová zástavba.
Podél vodních toků je v Územním plánu Kámen je respektováno nezastavěné volné pásmo ( manipulační pruh ) z důvodů jejich správy a údržby, u významných vodních toků o šíři 10 m u ostatních drobných vodních toků v řešeném území o šíři 6 m ( podle § 49 a § 67zákona č. 254/2001 Sb. „vodní zákon“).
Celé správní území obce Kámen ( k.ú. Kámen u Pacova a k.ú. Nízká Lhota ) patří do zranitelných oblastí dle NV č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech.
Celé správní území Kámen se nachází v pásmu III. stupně hygienické ochrany ( PHO ) zdroje pitné vody vodní nádrže Švihov, Vodní dílo Želivka, která je zásobárnou vody celostátního významu. V Územním plánu Kámen je respektována ochrana vodárenské nádrže Švihov a všechna omezení z ní vyplývající.
PHO I. a II. stupně vodních zdrojů pro místní vodovody jsou v ÚP respektována. Ochrana nerostného bohatství
Na území obce Kámen není vyhlášeno žádné chráněné ložiskové území - CHLÚ.
V katastrálním území Kámen je evidováno poddolované území č. 2445 „Kámen u Pacova“ po těžbě rud před 16. stoletím.
Na většině území obce je nutné počítat se středním stupněm radonového rizika. Ochrana ovzduší Návrh územního plánu respektuje a uplatňovat požadavky a opatření ke zlepšení kvality ovzduší, uvedené v Programu ke zlepšení kvality ovzduší Kraje Vysočina naposledy aktualizovaném v červnu 2012. Na území obce Kámen se nevyskytují žádné výrazné zdroje znečištění vzduší. Návrh ÚP nepřipouští umístění nových výrobních ani jiných činností, které by svým vlivem negativně ovlivnily čistotu ovzduší. Pro vytápění jsou vytvořeny podmínky pro alternativní zdroje.

5.4 TECHNICKÉ LIMITY V Územním plánu Kámen jsou respektovány limity technické infrastruktury, limity dopravní infrastruktury a ochranná pásma výroby. 21

Dopravní infrastruktura Silnice
Silnice I třídy ( I/19 ) ochranné pásmo 50 m od osy vozovky
Silnice I třídy ( I/19 ) - přeložka ochranné pásmo 50 m od osy vozovky - návrh
Silnice II a III třídy ( II/128 a III / 01922, III / 01923, III / 01924 ) ochranné pásmo 15 m od osy vozovky
Koridor dopravní infrastruktury - silnice I/19 koridor DK02 o šíři 150 m ( zpřesněný ze ZÚR Kraje Vysočina )
Koridor dopravní infrastruktury - silnice II/128 koridor DK07 o šíři 80 m ( zpřesněný ze ZÚR Kraje Vysočina ) Technická infrastruktura
VVN 110 kV vzdušná elektrická vedení - stav ochranné pásmo 20 m od krajního vodiče
VN 22 kV vzdušná elektrická vedení - stav ochranné pásmo 7 (10) m od krajního vodiče
Koridor energetiky E05a pro umístění ZVN 400 kV elektrického vedení
Koridor energetiky E11 pro umístění VVN 110 kV elektrického vedení
VTL plyn - stav ochranná a bezpečnostní pásma
Vodovod - stav ochranná pásma 2 m od osy potrubí
Kanalizace - stav ochranná pásma 2 m od osy potrubí
Sdělovací dálkové kabely - DK - stav ochranná pásma 1 m od osy kabelu
Radioreléové spoje - stav ochranná pásma
OP komunikačního spoje AČR ochranné pásmo
PHO I. a II. stupně vodního zdroje - VZ
Ochranná pásma technické infrastruktury Návrh ochranného pásma ČOV
Skládky odpadu - SKL Rekultivované skládky odpadu

22

5.5 STANOVISKA DOTČENÝCH ORGÁNŮ A VYJÁDŘENÍ ORGANIZACÍ V rámci projednání návrhu územního plánu Kámen ve společném jednání obdržel pořizovatel tato stanoviska dotčených orgánů a vyjádření ostatních organizací: •

•

•

•

•

•

• •

•

Ministerstvo životního prostředí odbor výkonu státní správy VII, pracoviště Brno, Mezírka 1, 602 00 Brno – stanovisko ze dne 6.6.2013 pod čj. 1025/560/13, 19713/P/13, 3869/ENV/13 - souhlasné stanovisko, v řešeném území je evidováno jedno poddolované území z minulých těžeb ev.č. 2445. Česká geologická služba, útvar Geofond, Kostelní č.p. 26, 170 06 Praha 7 – sdělení ze dne 20.6.2013 pod zn. ČGS-411/13/0886*SOG-441/249/2013 – bez připomínek, upozornění na poddolované území 2445 a střední radonové riziko. Obvodní báňský úřad pro území krajů Libereckého a Vysočina, Tř. 1. máje 858/6, 460 01 Liberec – stanovisko ze dne 25.6.2013 pod zn. SBS 16883/2013 – stanovisko bez námitek Ředitelství silnic a dálnic ČR, odbor přípravy staveb Brno, Šumavská 33, 612 54 Brno – připomínky ze dne 1.7.2013 ZN. 001930/11300/2013 budou řešeny samostatně v oddíle 16 Rozhodnutí o námitkách. Krajská hygienická stanice Kraje Vysočina se sídlem v Jihlavě, územní pracoviště Pelhřimov, Pražská 127, 393 01 Pelhřimov – stanovisko ze dne 8.7.2013 pod zn. KHSV/10852/2013/PE/HOK/Tvr stanovisko s požadavkem splnění podmínky: Plocha (Z07) vymezená pro hřiště, bude řešena jako podmíněně využitelné území s tím, že v rámci projektové přípravy pro územní řízení bude hlukovou studií doloženo, že hluk z běžného provozu hřiště nebude překračovat hygienické limity v nejbližším chráněném venkovním prostoru a v nejbližším chráněném venkovním prostoru staveb – zapracováno do úpravy návrhu územního plánu po společném projednání. Vojenská ubytovací a stavební správa Pardubice, Teplého 1899, 530 02 Pardubice – stanovisko ze dne 8.7.2013 pod čj. 570 PE ÚP/2013 – 1420/PracČB – stanovisko s požadavkem: Respektování ochranného pásma nadzemního komunikačního vedení a zapracování do textové i grafické části – zapracováno do úpravy návrhu územního plánu po společném projednání. Ředitelství silnic a dálnic ČR, správa Jihlava, Kosovská 10a, 586 01 Jihlava – žádost o uplatnění předkupního práva ze dne 8.7.2013 pod čj. 1067/ŘSD/39011/2013 Krajský úřad Kraje Vysočina odbor dopravy a silničního hospodářství, Žižkova č.p. 57, 587 33 Jihlava – stanovisko ze dne 9.7.2013 pod čj. KUJI 47723/2013 ODSH 63/2013 bez připomínek. Ministerstvo dopravy, nábř. L. Svobody 1222/12, 110 00 Praha 1- stanovisko ze dne 18.7.2013 pod zn. 545/2013-910-UPR/2 stanovisko s připomínku: Vzhledem k tomu, že pro budoucí přeložku silnice 1/l9 v obchvatu obce Kámen již bylo vydáno územní rozhodnutí, je nutné budoucí přeložku silnice 1/19 zakreslit jako těleso komunikace s veškerými souvisejícími stavbami. Vydáním územního rozhodnutí vzniká i ochranně pásmo silnice, které požadujeme vyznačit dle § 30 Zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Ochranné pásmo 50 m od osy komunikace na obě strany musí být vyznačeno i u stávající silnice 1/19. Do doby výstavby a uvedení do provozu přeložky a převedení stávající silnice I/19 do sítě silnic nižších tříd se jedná o silnici 1. třídy. – zapracováno do úpravy návrhu územního plánu po společném projednání 23

•

• •

•

•

Krajský úřad Kraje Vysočina odbor životního prostředí, Žižkova č.p. 57, 587 33 Jihlava – stanovisko z hlediska ochrany ovzduší ze dne 1.7.2013 pod čj. KUJI 46136/2013 OZP 35/2013/Rů – relevantní připomínka k návrhu územního plánu týkající se ochrany ovzduší: Při zpracování územně plánovací dokumentace je nezbytné respektovat a uplatňovat požadavky a opatření ke zlepšení kvality ovzduší, uvedené v Programu ke zlepšení kvality ovzduší Kraje Vysočina naposledy aktualizovaném v červnu 2012 - Návrh ÚP požadavky respektuje ( odůvodnění ÚP v kapitole „5.3 Ochrana přírodních hodnot“ ). Státní energetická inspekce, územní inspektorát pro kraj Vysočina, Tolstého 15, 587 01 Jihlava – souhlasné stanovisko ze dne 22.7.2013 pod zn. 1216/13/602.103/Bě Hasičský záchranný sbor Kraje Vysočina, územní odbor Pelhřimov, Požárnická 1240, 303 01 Pelhřimov – souhlasné koordinované stanovisko ze dne 3.7.2013 pod čj. HSJI3116-2/PE-2013 Krajský úřad Kraje Vysočina odbor životního prostředí, Žižkova č.p. 57, 587 33 Jihlava – stanovisko ochrany přírody a krajiny ze dne 20.8.2013 pod čj. KUJI 56555/2013 OZP 1519/2006 – požadavek: Zapracování dálkově migračního koridoru v řešeném území z důvodu územního zajištění migrační trasy živočichů, kterými mohou být i zvláště chráněné druhy dle § 50 zákona o OPK – zapracováno do úpravy návrhu územního plánu po společném projednání. Krajský úřad Kraje Vysočina odbor životního prostředí, Žižkova č.p. 57, 587 33 Jihlava – souhlasné stanovisko ochrany zemědělského půdního fondu ze dne 20.8.2013 KUJI pod čj. 56557/2013 OZP 1519/2006

Posouzení návrhu nadřízeným správním orgánem: •

Krajský úřad Kraje Vysočina, Odbor územního plánování a stavebního řádu, Žižkova č.p. 57, 587 33 Jihlava, Posouzení návrhu – požadavek na odstranění nedostatků ze dne 27.9.2013 pod čj. KUJI 59887/2013 OUP 285/2012-4 Skl

Posouzení z hlediska širších územních vazeb: •

Z hlediska širších vztahů není ve „Výkrese širších vztahů“ bez stanoveného měřítka vyznačena podrobnější návaznost na území sousedních obcí a širší vazby. Tento výkres je nutné upravit tak, aby zobrazoval širší vztahy v území (dopravní vztahy, vztahy technické infrastruktury, prvků územního systému ekologické stability (dále jen „ÚSES“) a další) nejen v měřítku nadmístních jevů, ale i v měřítku místních vztahů. Dále upozorňujeme, že v předloženém návrhu ÚP je koordinace využívání území s ohledem na širší územní vztahy – návaznost na územně plánovací dokumentaci sousedních obcí zajištěna pouze částečně. Je nutno prověřit a zajistit návaznost, popřípadě odůvodnit vzájemnou nenávaznost prvků ÚSES. -

Výkres byl doplněn o koridory energetiky E11 a E05a, koridory dopravy DK02 a DK07, VTL plynovod a ÚSES.

24

Posouzení z hlediska souladu s územně plánovací dokumentací kraje – Zásady územního rozvoje Kraje Vysočina (dále jen „ZÚR KrV“) účinnými od 22. 11. 2008, ve znění aktualizace č. 1 účinné od 23. 10. 2012: •

VPS DK02 – koridor homogenizace stávajícího tahu silnice I/19 je v návrhu ÚP vymezen chybně a tudíž není v souladu se ZÚR KrV. Koridor homogenizace musí být vymezen, popřípadě zpřesněn na stávajícím tahu silnice I/19, nikoliv na navrženém obchvatu obce Kámen. Současně musí být tento koridor jako VPS hájen jen v maximální šířce 150 m, tedy 75 m osově na obě strany silnice. Koridor nesmí být vymezen širší, než je stanoveno v ZÚR KrV, tedy širší než 150 m jako VPS ze ZÚR KrV. V místech, kde je dopravní závada vyřešena obchvatem obce, není zapotřebí tento koridor homogenizace vymezovat. K návrhu ÚP uplatnilo Ministerstvo dopravy jako dotčený orgán stanovisko, a rovněž Ředitelství silnic a dálnic ČR jako majetkový správce silnice I. třídy připomínku, v kterém požadovalo přeložku silnice I/19 zakreslit jako těleso komunikace s veškerými souvisejícími stavbami dle vydaného územního rozhodnutí. Upozorňujeme, že územní plán podle § 43 odst. 3 stavebního zákona nesmí obsahovat podrobnosti náležející svým obsahem územnímu rozhodnutí, tudíž návrh ÚP bude obsahovat pouze vymezenou plochu pro navržený obchvat obce zastavitelná plocha Z15, avšak bez zakreslených podrobností náležejících do územního rozhodnutí. Územní plán nemůže řešit jednotlivé stavby – těleso komunikace s veškerými souvisejícími stavbami, ale pouze plochy, které tyto stavby zahrnují o dalším problémem je vymezená VPS WD2 pro silnici II/128 a zároveň VPS DK07 – koridor 80 m pro homogenizaci stávajícího tahu silnice II/128. Nutno prověřit, z návrhu ÚP není patrné (ani z grafické části), jak je vymezena VPS WD2 -

•

Koridor VPS je vymezen v souladu se ZÚR KrV. U sídla Kámen je zúžen na hranici zastavěného území, resp. zastavitelné plochy. Plocha dopravní infrastruktury je vymezena bez detailních podrobností řešené přeložky silnice I/19.

V kapitole „h) Vymezení ploch a koridorů územních rezerv“ jsou jako koridory územních rezerv vymezeny koridory homogenizace silnic I/19 a II/128 ze ZÚR KrV. Upozorňujeme, že v této části je návrh ÚP v rozporu se ZÚR KrV, neboť ZÚR KrV vymezují tyto koridory jako VPS, nikoliv jako koridory územních rezerv. Totožný problém je i s vymezením VPS E11 jako územní rezervy. Návrh ÚP je nutno uvést do souladu se ZÚR KrV. - Z textu byly upraven koridory ze ZÚR KrV odstraněny.

•

Upozorňujeme, že je nelogické vymezovat v návrhu ÚP koridor VPS E11 – pro umístění nadzemního vedení VVN 110 kV a souběžně i VPS WT2 – elektrické vedení VVN 110 kV formou „linie“ VVN. V tomto případě by bylo možné umístit VVN 110 kV pouze v trase VPS WT2. Nutno v návrhu ÚP upravit vypuštěním VPS WT2. -

Liniové vymezení a jeho označení bylo z výkresové části odstraněno.

25

•

Odůvodnění návrhu ÚP obsahuje pouhé zkonstatování uvedených VPS ze ZÚR KrV a stanovených zásad pro jejich vymezení či zpřesnění, avšak nezahrnuje zdůvodnění souladu vymezených koridorů se ZÚR KrV. Nutno do odůvodnění návrhu ÚP doplnit. -

•

Dále je zapotřebí, aby navržený koridor VPS E05a nadzemního vedení ZVN 400 kV Mírovka – Kočín byl z návrhu ÚP vypuštěn a v návrhu ÚP byla vymezena územní rezerva v podobě, jak je hájena v ZÚR KrV před nabytím účinnosti aktualizace č. 1 ZÚR KrV. -

•

Tato podmínka již není relevantní. Rozsudkem Nejvyššího správního soudu 8 Aos 2/2013 - 85 se zrušuje rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 24. 5. 2013, čj. 66 A 1/2013 - 154, a vrací se tomuto soudu k dalšímu řízení. Z tohoto důvodu se opět dostává koridor E05a do záměru a v návrhu územního plánu je takto vymezen v šířce 300m.

O území obce je zařazeno do lesozemědělské ostatní, odůvodnění zásadami pro činnost v území a se které jsou v ZÚR KrV stanoveny uplatňovaných zásad, nutno doplnit. -

•

V kapitole 9. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení je vymezení a zejména zpřesnění navržených VPS odůvodněno.

typu krajiny lesozemědělské harmonické a návrhu ÚP neobsahuje vyhodnocení souladu se zásadami pro rozhodování o změnách v území, pro tyto typy krajin, ale pouhé zkonstatování

Odůvodnění bylo doplněno v kapitole 2. Soulad územního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem.

území obce spadá do vymezených oblastí krajinného rázu CZ0610-OB005 Pelhřimovsko a CZ0610-OB015 Pacovsko. Návrh ÚP nezahrnuje zhodnocení souladu se specifickými zásadami, které jsou stanoveny pro činnosti v území a pro rozhodování o změnách v území v těchto oblastech. Obsahuje pouhé konstatování, že respektuje tyto stanovené oblasti krajinného rázu. Nutno do odůvodnění návrhu ÚP doplnit. -

Odůvodnění bylo doplněno v kapitole 2. Soulad územního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem.

S ohledem na § 171 stavebního zákona, dle něhož krajský úřad vykonává státní dozor ve věcech územního plánování, při kterém dozírá na dodržování ustanovení tohoto zákona, právních předpisů vydaných k jeho provedení, jakož i na dodržování opatření obecné povahy a rozhodnutí vydaných na základě tohoto zákona, krajský úřad upozorňuje, že návrh ÚP obsahuje tyto nedostatky: •

V návrhu ÚP nelze používat pojem „nezastavitelný pozemek“, neboť tyto pozemky se vymezují pouze v případě vymezování zastavěného území samostatným způsobem, kdy obce nemá územní plán, § 2 odst. 1 e) stavebního zákona. -

•

Text „nezastavitelný pozemek“ byl z návrhu textové části odstraněn.

V urbanistické koncepci je uvedeno, že „Hlavním cílem řešení Územního plánu Kámen je ochrana stávajících výrazných kulturních a přírodních hodnot, atd.“. V návrhu ÚP 26

není uvedeno, jaké hodnoty to jsou. Pokud jsou na území obce zákonem stanoveny např. chráněné kulturní památky zapsané v ÚSKP, pak by měly být zaneseny do koordinačního výkresu, protože jsou limitem v daném území. -

•

Součástí urbanistická koncepce je pouze koncepce sídelní zeleně, nikoliv koncepce ploch změn v krajině, ta náleží do koncepce uspořádání krajiny. -

•

V podkapitole 2.2. Zásobování elektrickou energií byl doplněn odstavec Koridory energetiky E05a a E11.

Zemědělský a lesní půdní fond je podle přílohy č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. obsahem odůvodnění územního plánu, nikoliv návrhu ÚP. -

•

V textové části byl odstavec řešící zastavěné území vypuštěn.

V koncepci zásobování elektrickou energií chybí koridor v šířce 400 m pro umístění nového nadzemního vedení VVN 110 kV R Pelhřimov – R Tábor ze ZÚR KrV. -

•

Požadavek na hydrogeologický posudek byl z návrhu ÚP vyjmut a nahrazen požadavkem na prokázání likvidace dešťových vod na místě vsakem

Koncepce uspořádání krajiny neřeší zastavěné území, to je řešeno urbanistickou koncepcí. -

•

Koridory dopravní infrastruktury - homogenizace stávajících tahů silnic I/19 a II/128 ze ZÚR KrV byly v koncepci dopravní infrastruktury doplněny.

Pokud se bude návrh ÚP odkazovat na požadavek zpracování hydrogeologického posudku, pak tento posudek bude muset ve všech případech zajišťovat a financovat obec Kámen. Doporučujeme nahradit formulaci, že bude prokázána např. likvidace dešťových vod vsakem. Tato podmínka pro řešení vsakování dešťových vod na pozemcích je pro územní rozhodnutí vždy požadována. -

•

Koncepce změn v krajině byla přesunuta do kapitoly e) Koncepce uspořádání krajiny.

V koncepci dopravní infrastruktury chybí koridory homogenizace stávajících tahů silnic I/19 a II/128 ze ZÚR KrV. -

•

Kulturní hodnoty jsou veškeré „kulturní hodnoty“ a památky jsou pouze součástí všech kulturních hodnot, uvedených například již v předešlé kapitole b) „Základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoj jeho hodnot“.

Vyhodnocení je součástí textové části odůvodnění.

Návrh ÚP nesmí podle § 43 odst. 3 stavebního zákona „obsahovat podrobnosti náležející svým obsahem regulačním plánu nebo územního rozhodnutí“. Ve vazbě na obsah územního plánu a regulačního plánu, tak jak je definován v přílohách č. 7 a č. 11 vyhlášky č. 500/2006 Sb. je návrh ÚP v této části v rozporu s § 43 odst. 3 stavebního zákona, jedná se například o stanovení minimální plochy pozemku pro jeden rodinný dům na 800 m2 – zapotřebí stanovit rozmezí výměry stavebního pozemku, řeší změny stávajících staveb – přestavby, nástavby, řešení typu střech, atd. - územní plán je 27

schopen řešit pouze jednotlivé funkční plochy v území se zástavbou, nikoliv konkrétní požadavky na řešení jednotlivých staveb, jejich výšku, objem, tvar a další. •

Pokud stanovujete výšku zástavby max. na 9 m nad průměrnou niveletou rostlého terénu zastavěné plochy, pak musí být tato stanovená hodnota v odůvodnění návrhu ÚP patřičně zdůvodněna. -

•

-

-

V podmínkách využití ploch s rozdílným způsobem využití byly upraveny podmínky prostorového uspořádání. U vybraných ploch, zejména u ploch neurbanizovaných, kde bylo v prostorovém uspořádání uvedeno využití ploch a umísťování dalších staveb, byly podmínky prostorového uspořádání vyjmuty. Do kapitoly „Urbanistická koncepce“ byly pro plochy urbanizované přesunuty z kapitoly f) „Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití“ společné zásady pro celé území obce . Do kapitoly „Koncepce uspořádání krajiny“ byly pro plochy neurbanizované přesunuty z kapitoly f) „Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití“ společné zásady pro celé území.

Je nelogické stanovovat dvě funkční plochy podle kultury, plochu zemědělskou – TTP a plochu zemědělskou – orná půda s totožným indexem „NZ“ a shodnými podmínkami pro využití těchto ploch. Nelze ve výrokové části návrhu ÚP uvést, že „kultura ZPF vyznačená v ÚP Kámen není závazná“. Pokud jsou plochy zemědělské rozděleny podle různých kultur, pak se po nabytí účinnosti ÚP stávají závaznými. -

•

Stanovené výšky je odůvodněno v urbanistické koncepci kopitoly 9. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení.

Upozorňujeme na použitý způsob stanovení podmínek prostorového uspořádání – prostorovou regulací se řeší např. výšková regulace zástavby, charakter a struktura zástavby, stanovení rozmezí výměry pro vymezování stavebních pozemků a intenzity jejich využití, nikoliv umisťování či podmíněné umisťování dalších staveb v dané ploše, nutno v návrhu ÚP upravit. -

•

Podrobnosti byly z odstavců prostorového uspořádání odstraněny.

Podmínky byly upraveny a plochy doplněny indexem NZt trvalý travní porost, NZo orná půda. Každá plocha má jiný stupeň ekologické stability a tím i podmínky pro možné změny kultury.

Stanovené využití ploch musí být v nezastavěném území v souladu s § 18 odst. 5 stavebního zákona, nelze v nezastavěném území povolovat stavby, zařízení a jiná opatření v rozporu s tímto ustanovením (např. plochy zeleně soukromé a vyhrazené – sady a zahrady mimo zastavěné území a zastavitelné plochy s možností umístění drobných zahradních staveb, atd.). Nutno upravit. -

Plochy ZS Zeleně soukromé jsou vymezeny pouze v zastavěném území a zastavitelné ploše.

28

•

Do kapitoly „g) Vymezení ploch, kde změny prověří územní studie“ doplnit podmínky pro pořízení územních studií na plochách Z02 a Z05 podle přílohy č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., odst. 2 c). -

•

Textovou část odůvodnění návrhu ÚP je nutno zpracovat v plném rozsahu a to včetně přiměřeného zapracování náležitostí vyplývajících z § 53 odst. 4 a 5 stavebního zákona a správního řádu jak je uvedeno v příloze č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., (např. chybí komplexní zdůvodnění přijatého řešení, vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch, soulad návrhu ÚP s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů, atd.). -

•

Plochy lesní byly z výkresu Základního členění odstraněny.

Členění jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití na „Plochy zástavby a sídelní zeleně“ a „Plochy v krajině“ je nelogické a zavádějící. Např. plocha W – plochy vodní a vodohospodářské se nevyskytují výhradně mimo zastavěné území a zastavitelné plochy, ale jsou vymezeny i v zastavěném území. -

•

Podmínka se v textové části návrhu nevyskytuje.

Výkres základního členění území obsahuje náležitosti uvedené v příloze č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb. Výkres základního členění území návrhu ÚP obsahuje vyznačení ploch nezahrnutých do zastavěného území a zastavitelných ploch a dále plochy lesní. Tyto informace jsou nad rámec požadovaný ve výše uvedené příloze, plochy lesní jsou řešeny v odůvodnění návrhu ÚP. -

•

Nově bylo zpracováno vyhodnocení splnění požadavků zadání v kapitole č. 12.

V návrhu ÚP nelze stanovovat do podmíněně přípustného využití ve vzdálenosti 50 m od okraje lesa podmínku k umístění stavby se souhlasem od příslušného dotčeného orgánu. Takové procesní podmínky pro rozhodování v území jsou v ÚP nepřípustné, podmínka musí mít věcný charakter. -

•

Odůvodnění bylo doplněno v souladu se zákonem a prováděcími vyhláškami na celkem 17 kapitol.

Kapitolu „b) Vyhodnocení splnění požadavků zadání“ je nutno doplnit o vyhodnocení jak konkrétně byly jednotlivé požadavky ze zadání splněny. -

•

Kapitola g) byla doplněna o odstavec: Stanovení podmínek pro pořízení územní studie.

Členění bylo upraveno na Plochy urbanizované a Plochy neurbanizované.

Součástí výrokové části územně plánovací dokumentace jsou „pouze“ ty části řešení, ke kterým je zmocněno rozhodovat zastupitelstvo obce, tzn., že neobsahuje stávající stav, limity využití území apod. (např. Hlavní výkres – nadzemní elektrické vedení VVN 110 kV (stav), nadzemní elektrické vedení 22 kV (stav) a VTL plynovod (stav)). Tyto informace náleží do koordinačního výkresu. Koordinační výkres obsahuje kromě navrženého řešení a současného stavu také veškeré platné limity využití území. Za 29

limit v území nelze považovat limit, který je navržen na vyhlášení (např. kulturní památka, významný krajinný prvek). •

Ve výkresu širších vztahů postrádáme legendu a dále informace o místních vazbách na území sousedních obcí – dopravní vazby, vazby technické infrastruktury, prvků lokálního územního systému ekologické stability a další. -

•

Z hlavního výkresu byly limity odstraněny.

Výkres byl doplněn o koridory energetiky E11 a E05a, koridory dopravy DK02 a DK07, VTL plynovod a ÚSES včetně legendy.

Dle § 43 odst. 4 stavebního zákona se uvádí, že „Územní plán se pořizuje a vydává pro celé území obce,“ tudíž není důvodné do výkresů zakreslovat prvky na území sousední obce (např. ÚSES, elektrické vedení, atd.). Tyto vztahy řeší výkres širších vztahů. -

Přesahy za hranicí obce byly odstraněny.

Opětovné posouzení návrhu nadřízeným správním orgánem: •

Krajský úřad Kraje Vysočina, Odbor územního plánování a stavebního řádu, Žižkova č.p. 57, 587 33 Jihlava, Posouzení návrhu – požadavek na odstranění nedostatků ze dne 4.3.2015 pod čj. KUJI 9947/2015 OUP 285/2012-6 Skl

Krajský úřad posoudil upravený návrh ÚP dle § 50 odst. 7 stavebního zákona a konstatuje, že výše uvedené nedostatky byly odstraněny. ÚP ovšem obsahuje tyto další zjištěné nedostatky: •

Plocha přestavby „P02“ určená pro rodinnou rekreaci je v rozporu se ZÚR KrV, kde je uvedeno, že v typu krajiny lesozemědělské harmonické je nepřípustné rozšiřování a intenzifikace chatových lokalit. -

Původní plocha přestavby P02 byla nahrazena stabilizovanou plochou pro rodinnou rekreaci. Jedná se o pozemky v zastavěném území obce, které v minulosti sloužily jako zemědělská stavba (silážní jáma). V současné době je stavba jámy zdemolována a prostor je zarostlý dřevinami. Navazuje na sousední rekreační lokalitu a tvoří klidovou a odpočinkovou zónu s přechodem do volné krajiny.

S ohledem na § 171 stavebního zákona, krajský úřad upozorňuje, že upravený návrh ÚP obsahuje tyto zjištěné nedostatky: •

V tabulce „Soupis zastavitelných ploch“ je uvedena plocha Z18, plochu Z18 je bezpředmětné uvádět v tabulce, protože byla sloučena s plochou Z17 a ve výkresech se již nevyskytuje, v návrhové ploše Z17 by se neměly vyskytovat stabilizované plochy. - Označení plochy Z18 bylo z tabulky odstraněno.

•

Upozorňujeme na použitý způsob stanovení podmínek prostorového uspořádání – prostorovou regulací se řeší např. výšková regulace zástavby, charakter a struktura zástavby, stanovení rozmezí výměry pro vymezování stavebních pozemků a intenzity jejich využití, nikoliv umisťování či podmíněné umisťování dalších staveb v dané ploše, použitým způsobem stanovení podmínek prostorového 30

uspořádání se některé podmínky pro využití ploch opakují, nebo jsou ve vzájemném rozporu, jako v případě ploch „NZt“ a „NZo“. - Nesrovnalosti byly odstraněny. •

Pojmy jako drobné stavby, drobná architektura atd., které jsou použity ve stanovení využití ploch, je nutné blíže specifikovat například ve výkladu pojmů, protože nejsou vyloženy ve stavebním zákoně a mohly by činit obtíže při rozhodování v území. - Tyto pojmy byly blíže specifikovány v a definovány jednotlivým výčtem staveb.

•

Z výkresu „Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací“ by mělo být patrné, pro které plochy je stanovena možnost vyvlastnění a možnost předkupního práva, - Bylo doplněno grafické barevné rozlišení do legendy výkresu. Předkupní právo bylo vymezeno pro plochy čistíren odpadních vod WT1 a WT2.

•

V odůvodnění územního plánu je v části „Vyhodnocení splnění požadavků zadaní“ uvedeno, že pro plochu Z01 bylo uloženo prověření změn jejího využití územní studií, toto tvrzení je v rozporu s ostatními částmi textu i s grafickou částí. - V textu bylo opraveno na plochu Z02.

•

V textové části odůvodnění je uvedeno, že zastavitelná plocha na východním okraji sídla Kámen byla již vyčerpána, je třeba odůvodnit, jak bylo dospěno k tomuto závěru - Je odůvodněno v kapitole 10. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch.

•

Je nevhodné používat formulaci „podle platného ÚPO Kámen“ v textu návrhu ÚP, tato formulace bude po nabytí účinnosti ÚP chybná a zavádějící. - Tento text byl z návrhu textové části vypuštěn.

Opětovné posouzení návrhu nadřízeným správním orgánem: •

Krajský úřad Kraje Vysočina, Odbor územního plánování a stavebního řádu, Žižkova č.p. 57, 587 33 Jihlava, Posouzení návrhu – potvrzení odstranění nedostatků ze dne 27.5.2015 pod čj. KUJI 33593/2015 OUP 285/2012-8 Skl

Do odůvodnění byla zapracovaná požadovaná informace z PÚR ČR ve znění Aktualizace č.1 pod bodem (122) o koridoru kapacitní silnice S13.

31

6. ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí

( podle § 53 odst. 5, písmene b) stavebního zákona ) V souladu se zadáním ÚP Kámen a v souladu se stanoviskem Krajského úřadu Kraje Vysočina, odboru životního prostředí ( ŽP ) k návrhu zadání ÚP Kámen není posuzován návrh Územního plánu Kámen z hlediska vlivů na životní prostředí ( SEA ) a z hlediska vlivů na udržitelný rozvoj území, neboť se v řešeném území ( k.ú. Kámen u Pacova a k.ú. Nízká Lhota ) nejedná o záměry, které by mohly závazně ovlivnit životní prostředí.

7. STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU ( podle § 50 odst. 5 stavebního zákona ) Stanovisko Krajského úřadu podle §50 odst. 5 stavebního zákona není obsaženo v odůvodnění ÚP Kámen, neboť k návrhu územního plánu nebylo v souladu se zadáním ÚP Kámen zpracováno vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území.

8. SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU ZOHLEDNĚNO Sdělení, jak bylo stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo připomínky zohledněny nebyly.

Sdělení, jak bylo stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona zohledněno není obsaženo v odůvodnění ÚP Kámen, neboť stanovisko nebylo vydáno.

9. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ ( dle § 53 odst. 5, písmene e) stavebního zákona ) Územní plán Kámen vymezuje zastavěné území, stanovuje základní koncepci rozvoje území obce, urbanistickou koncepci, koncepci veřejné infrastruktury, koncepci uspořádání krajiny, podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití a vymezení veřejně prospěšných staveb a opatření. Vymezení zastavěného území V Územním plánu Kámen se vymezuje zastavěné území 31. 03. 2013. Od té doby mohlo v průběhu zpracování a projednání nového ÚP Kámen dojít k naplnění (zastavění) některých zastavitelných ploch, které jsou vymezeny ve stávajícím platném ÚPO Kámen shodně s návrhem nového Územního plánu Kámen.

32

Základní koncepce rozvoje území obce, ochrana a rozvoj jeho hodnot V Územním plánu Kámen se stanovuje základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot. Územní plán Kámen je koncepčním materiálem dlouhodobého charakteru, který bude koordinovat a usměrňovat rozvoj a obnovu obce, celého správního území, v předem promyšlených postupných krocích. Tím lze zamezit nekoncepčním rozhodnutím, která se mohou časem projevit jako zábrana harmonického rozvoje obce. Na území obce Kámen se jedná o mimořádné přírodní hodnoty, zejména pak o významný krajinný prvek Skalice ( Skalický rybník ) v k.ú. Kámen u Pacova a rovněž lokality na Novodvorském potoce v k.ú. Nízká Lhota s návrhem na registraci významného krajinného prvku v lokalitě Jitra a v lokalitě Černý Mlýn. Mezi kulturní a civilizační hodnoty pak patří zejména kulturní památky ( nejvýznamnější hrad Kamen s ochranným pásmem ), dochované urbanistické struktury jednotlivých sídel a archeologické nálezy. Urbanistická koncepce V Územním plánu Kámen je navržen rozvoj všech sídlotvorných složek, zahrnující zejména rozvoj bydlení, rekreace, občanského vybavení, podnikatelských aktivit ve výrobě, dopravní a technické infrastruktury, veřejných prostranství a rozšíření ploch sídelní zeleně. Návrh zastavitelných ploch vytváří předpoklady k přiměřenému a komplexnímu rozvoji všech sídel ve správním území obce Kámen. Rozsah zastavitelných ploch odpovídá vždy velikosti a významu jednotlivých sídel na území obce a také významu v širším okolí s tím, že největší rozsah a těžiště všech rozvojových ploch připadá přirozeně na největší hlavní sídlo Kámen. Rozložení zastavitelných ploch určených pro bydlení do několika lokalit vytváří předpoklady k budoucímu rovnoměrnému rozvoji kompaktního sídla v krajině se zástavbou soustředěnou rovnoměrně okolo historického jádra sídla Kámen. Návrh situování zastavitelných ploch je nejvýhodnější zejména z hlediska prostorového urbanistického uspořádání, komunikačního přístupu a z hlediska možnosti napojení na inženýrské sítě. Zastavitelné plochy navržené pro bydlení jsou navrženy tak, aby umožnily rovnoměrný rozvoj sídla Kámen s ohledem na dominantu sídla, hrad Kámen. Těžiště rozvojových zastavitelných ploch pro bydlení a občanské vybavení je proto situováno na východním okraji sídla Kámen, kde se případná nová zástavba v panoramatických pohledech uplatní společně s dominantou hradu Kámen ( např. jako podnož ) nejméně. V místních částech Nízká Lhota a Nový Dvůr jsou vymezeny rozvojové zastavitelné plochy v přímé návaznosti na zastavěné území sídel. U zastavitelných ploch bydlení BV a ploch občanského vybavení OS a OM situovaných zejména na pokraji zastavěného území a volné krajiny stanovena je výšková hladina zástavby stanovena v ÚP na úroveň maximálně 9 m nad průměrnou niveletou rostlého terénu zastavěné plochy. Tato výšková hladina je v sídlech na území obce Kámen obvyklá a převažující u stávající zástavby. Stanovená výšková hladina zástavby umožňuje např. výstavbu přízemních rodinných domů se sedlovými střechami ( podmínky v OP hradu Kámen ), vytváří předpoklady harmonický rozvoj sídel a zároveň omezuje umístění převýšených staveb na okrajích sídel na pokraji zastavěného území a volné krajiny. Území obce Kámen disponuje značným rekreačním potenciálem. Malebná krajina vysočinného charakteru poskytuje předpoklady zejména pro nenáročnou rekreaci spojenou v letním období s turistikou a cykloturistikou a v zimě lyžováním. Územní plán vytváří předpoklady pro obnovu a rozvoj vybavení obce v oblasti rekreace. Rekreace je přípustná i v rámci ploch venkovského bydlení, kde část původních stavení převzala funkci rekreace. 33

Koncepce veřejné infrastruktury V Územním plánu Kámen je navržena koncepce veřejné dopravní infrastruktury, technické infrastruktury, veřejných prostranství a koncepce občanského vybavení. Dopravní infrastruktura Koncepce veřejné dopravní infrastruktury zahrnuje zejména pozemní komunikace, tj. silniční síť, síť obslužných komunikací, dopravu v klidu a pěší a cyklistický provoz. V grafické části Územního plánu Kámen jsou vyznačena čísla silnic. V místech, kde prochází silnice zastavěným územím plní funkci sběrné komunikace. Průjezdní úsek silnice I/19 v Kámeni je z dopravního hlediska problémový, řešením je pouze přeložení silnice I/19 do nové trasy mimo obec ( silniční obchvat obce Kámen ). V návrhu ÚP Kámen je trasa přeložky silnice I/19 situována severně od sídla Kámen. Napojení silnice III/01923 do Nízké Lhoty je řešeno mimoúrovňově a v místě stávajícího napojení silnice III/01923 na silnici I/19 na východním okraji síla Kámen je vymezen prostot pro umístění točny ( pro autobusy ). Návrh vytváří současně předpoklady k úpravě obslužných místních a účelových komunikací a ploch zeleně podél přeložky silnice I/19. V územním plánu jsou v souladu se ZÚR Kraje Vysočina vymezeny koridory dopravní infrastruktury( koridory dopravy ) určené pro homogenizaci stávajících tahů silnic I/19 ( DK02 ) a II/128 ( DK07 ). Koridory dopravy jsou v územním plánu upraveny a zpřesněny do měřítka územního plánu zejména s ohledem na stávající konfiguraci terénu a stávající prostorové uspořádání zástavby v zastavěném území sídla Kámen a zaneseny do seznamu veřejně prospěšných staveb a opatření. V místě zastavěného území a zastavitelných ploch je koridor DK02 pro homogenizaci stávajícího tahu silnice I/19 zúžen na šířku stávající komunikace I/19. Konkrétní místo a parametry zúžení je vyznačeno v grafické části ÚP. Na celém území obce Kámen ( k.ú. Kámen ) jsou dle ÚP přípustné postupné úpravy silnic spojené především s odstraňováním dopravních závad a postupná rekonstrukce silnic do normovaných kategorií, pokud to umožní prostorové uspořádání stávající zástavby. Technická infrastruktura V Územním plánu Kámen je navržena koncepce veřejné technické infrastruktury, která zahrnuje vodní hospodářství ( vodovod a kanalizace ), zásobování elektrickou energií, zásobování plynem a odpadové hospodářství. Kapacita stávající veřejné technické infrastruktury byla prověřena, zejména s ohledem na předpokládaný rozvoj obce. Veřejná prostranství a občanské vybavení Plochy veřejných prostranství jsou v ÚP vymezeny nejen v rámci zastavěného území, ale i v nezastavěném území ve volné krajině. Plochy veřejných prostranství jsou vymezeny v potřebných parametrech zejména tak, aby bylo zde možné obslužné komunikace a umístit veřejné technické sítě. Plochy zeleně na veřejných prostranstvích jsou v ÚP Kámen vymezeny na větších plochách stávajících veřejných prostranství, zejména v centrech sídel. Mezi občanské vybavení veřejné infrastruktury patří zejména veřejná správa, vzdělávání a výchova, kultura, zdravotní a sociální služby. Občanské vybavení veřejné infrastruktury je vymezeno na stávajících plochách v zastavěném území v centrální části sídla Kámen.

34

Ochrana obyvatelstva Územní plán Kámen obsahuje kapitolu civilní ochrany, požární ochrany a obrany státu. Specifické plochy pro zájmy civilní ochrany nejsou v ÚP Kámen navrženy. Zásady požární ochrany zahrnují zejména podmínky pro bezpečné odstupové vzdálenosti staveb, parametry komunikací a zásobení požární vodou. Nové specifické plochy pro zájmy obrany státu nejsou v územním plánu navrženy. Na území obce Kámen ( k.ú. Kámen u Pacova ) se s přesahem na území sousední obce Věžná ( k.ú. Věžná ) nachází bývalé vojenské záložní letiště, které je jíž vyřazeno z evidence MO a slouží dočasně k jiným účelům ( ochranná pásma letiště byla zrušena ). Koncepce uspořádání krajiny V ÚP Kámen je navržena koncepce uspořádání krajiny, která tvoří spolu s návrhem urbanistického řešení součást celku s cílem plnit a zajistit požadavky udržitelného a vyváženého rozvoje celého území Kámen. Koncepce zahrnuje zejména stanovení cílové charakteristiky krajiny, uspořádání krajiny s vymezením ploch s rozdílným způsobem využití, vymezení územního systému ekologické stability a vymezení ploch změn v krajině. Územní systém ekologické stability (dále též „ÚSES“) je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, který udržuje přírodní rovnováhu. Tvorba a ochrana skladebných součástí ekologické sítě neřeší celou problematiku zajišťování ekologické stability krajiny. Rozhodující význam pro ekologickou stabilitu krajiny má celkové snižování destabilizujících antropogenních vlivů. Podél vodních toků je v Územním plánu Kámen je respektováno nezastavěné volné pásmo ( manipulační pruh ) z důvodů jejich správy a údržby, u významných vodních toků o šíři 10 m u ostatních drobných vodních toků v řešeném území o šíři 6 m ( podle § 49 a § 67zákona č. 254/2001 Sb. „vodní zákon“). V Územním plánu Kámen je respektována ochrana vodárenské nádrže Švihov a všechna omezení z ní vyplývající. Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití Pro jednotlivé plochy jsou stanoveny podmínky pro rozdílný způsob využití a podmínky prostorového uspořádání. Podmínky pro využití ploch obsahují stanovený rozdílný způsob využití s určením převažujícího účelu využití ( hlavní využití ), přípustného využití, nepřípustného využití, popřípadě stanovení podmíněně přípustného využití těchto ploch. Stavby a jiná zařízení, která stanovenému způsobu využití ploch neodpovídají, nelze umístit nebo povolit a rovněž nelze umístit nebo povolit změny staveb nebo změny v užívání staveb v rozporu se stanoveným způsobem využití ploch. Podmínky pro prostorového uspořádání obsahují stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu ( například výškové regulace zástavby, struktury zástavby, stanovení rozmezí výměry pro vymezování stavebních pozemků a intenzity jejich využití ). U ploch urbanizovaných platí pro jednotlivé plochy rovněž podmínky a požadavky na prostorové uspořádání uvedené v kapitole c) „Urbanistická koncepce ; subkapitola 3. Koncepce prostorového uspořádání - podmínky a požadavky na prostorové uspořádání“. U ploch neurbanizovaných v krajině je přípustné umísťovat stavby a technická opatření a povolovat změny způsobu využití ploch podle zásad uvedených v kapitole e) „Koncepce uspořádání krajiny ; subkapitola 3. Koncepce uspořádání ploch v krajině, společné zásady v nezastavěném území“. 35

Vymezení veřejně prospěšných staveb a opatření V Územním plánu Kámen jsou vymezeny veřejně prospěšné stavby ( VPS ). Zahrnují zejména stavby pro dopravní infrastrukturu a pro technickou infrastrukturu. Veřejně prospěšné stavby VVD1 a VVD2 souvisí s plánovanou přeložkou silnice I/19 severně od sídla Kámen v souladu s probíhajícím územním řízením. Trasa přeložky a úpravy navazujících komunikací byly upraveny podle dokumentace k územnímu řízení ( DÚŘ ) pro přeložku této silnice. Veřejně prospěšná stavba VVD3 vytváří předpoklady k zprůjezdnění a propojení uliční sítě ( obslužné komunikace na plochách veřejných prostranství - PV ). Vytvoří se tím předpoklad pro komplexní dopravní obsluhu zástavby, zajišťující bezproblémový přístup jednotek HZS, svoz odpadu, údržba komunikací, apod. Do veřejně prospěšných staveb jsou ze ZÚR Kraje Vysočina zapracovány koridory dopravní infrastruktury ( koridory dopravy ) určené pro homogenizaci stávajících tahů silnic I/19 ( DK02 ) a II/128 ( DK07 ). Koridory dopravy jsou územním plánu upraveny a zpřesněny do měřítka územního plánu zejména s ohledem na stávající konfiguraci terénu a stávající prostorové uspořádání zástavby v zastavěném území sídla Kámen. Do veřejně prospěšných staveb je ze ZÚR Kraje Vysočina zapracován koridor technické infrastruktury ( koridor energetiky ) pro umístění stavby nadzemní vedení VVN 110 kV. Koridor technické infrastruktury E11 je v územním plánu Kámen upraven a zpřesněn, a to zejména s ohledem na stávající strukturu zástavby na jižním okraji sídla Kámen. V Územním plánu Kámen jsou dále vymezeny veřejně prospěšná opatření ( VPO ). Zahrnují zejména opatření nestavební povahy sloužící k založení zeleně, zvýšení retenční schopnosti krajiny a založení prvků ÚSES ( územního systému ekologické stability ).

36

10. VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH ( dle § 53 odst. 5, písmene f) stavebního zákona ) Využití zastavěného území Zastavěné území obce je využíváno, rozvoj bytové zástavby lze uskutečňovat na vnitřních rezervách pouze v omezené míře na zadních částech zahrad přiléhajících současné zástavbě. V obci nebyly nalezeny žádné další nevyužívané areály vhodné pro výstavbu rodinných domů a ani objekty vhodné pro rekonstrukci na objekty bydlení. Vymezení zastavitelných ploch Požadavek na rozvoj obytné zástavby na zastavitelných plochách je proto zcela opodstatněný. Návrh zastavitelných ploch vytváří předpoklady k přiměřenému a komplexnímu rozvoji všech sídel ve správním území obce Kámen. V Územním plánu Kámen je navržen rozvoj všech sídlotvorných složek, zahrnující zejména rozvoj bydlení, občanského vybavení, rekreace, výroby a skladování, dopravní a technické infrastruktury a veřejné i vyhrazené sídelní zeleně. Návrh zastavitelných ploch tak vytváří předpoklady k přiměřenému komplexnímu rozvoji jednotlivých sídel. Rozsah zastavitelných ploch odpovídá vždy velikosti a významu sídla v řešeném území a v širším okolí s tím, že největší rozsah a těžiště všech rozvojových ploch připadá přirozeně na největší hlavní sídlo Kámen. Rozložení rozlohou větších i menších rozvojových zastavitelných ploch do několika lokalit přiléhajících vždy současně zastavěnému území vytváří předpoklady k budoucímu rovnoměrnému a harmonickému rozvoji kompaktních sídel v krajině se zástavbou soustředěnou okolo historického jádra. Návrh situování zastavitelných ploch je nejvýhodnější zejména z hlediska prostorového urbanistického uspořádání sídel, komunikačního přístupu a napojení na inženýrské sítě. Rozsah nově navržených rozvojových veřejných prostranství ( veřejná prostranství mimo místní komunikace, veřejná zeleň ) je vymezen přiměřeně a s ohledem na rozsah nových zastavitelných ploch pro bydlení a občanské vybavení.

37

Lokalizace zastavitelných ploch respektuje především hrad Kámen a zájem zachování jeho dominantního významu pro obec a okolní krajinu. Na západním okraji sídla Kámen, kde se uplatňuje dominanta hradu nejvýrazněji, to znamená na ostrohu výchozu žulové skály, není z kompozičních důvodů navržena žádná zástavba. Na východní okraji obce se naopak případná nová zástavba na zastavitelných plochách v panoramatických pohledech uplatní společně s dominantou hradu Kámen ( např. jako podnož ) nejméně. Největší zastavitelná plocha, vymezená v původním platném ÚPO na východním okraji sídla Kámen byla již rozparcelována na rodinné domy, zainvestována komunikacemi a inženýrskými sítěmi a je z části zastavěna ( poz. st. 178, 181, 183, 186, 187 ) nebo stavební pozemky vyjmuty z orné půdy na zahrady ( 218/4, 5, 10, 15, 17, 18 - některé z nich jsou již oploceny ). Těžištěm nové obytné zástavby je na tuto zčásti vyčerpanou plochu navazující nová zastavitelná plocha Z05. Tato plocha je nejvýhodnější ze všech hledisek, zejména pak možnost dopravního napojení, napojení na inženýrské sítě. V místních částech Nízká Lhota a Nový Dvůr jsou vymezeny rozvojové zastavitelné plochy v přímé návaznosti na zastavěné území sídel.

38

11. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ ( dle vyhlášky č. 500/2006 Sb., příloha č.7 část II odst.1 a) ) Koordinace dopravní a technické infrastruktury ) Koordinace prvků dopravní a technické infrastruktury při hranicích řešeného území obce Kámen se sousedními obcemi je zajištěna prostřednictvím stávajících zařízení. •

•

•

•

•

Zásobování pitnou vodou - vodovod Sídlo Kámen je zásobeno pitnou vodou ze skupinového veřejného vodovodu Kámen, Eš, Brná, Věžná s prameništěm jihozápadně od obce Vintířov mimo území obce Kámen. Vodovod je stávající a kapacitně vyhovuje pro současný stav a má i dostatečnou kapacitní rezervu pro napojení zástavby na vymezených zastavitelných plochách. Ochranná pásma vodních zdrojů V Uzemním plánu Kámen jsou respektována ochranná pásma vodních zdrojů sousední obce Důl ( PHO vyhlášeno v severní části k.ú. Nízká Lhota ). Ochranné pásmo hradu Kámen V územním plánu Kámen je respektováno vyhlášené ochranné pásmo hradu Kámen. Ochranné pásmo hradu Kámen přesahuje území obce Kámen a zasahuje rovněž na území sousedních obcí Eš, Zlátenka, Věžná, Dobrá Voda u Pacova. Letiště Na území obce Kámen ( k.ú. Kámen u Pacova ) se s přesahem na území sousední obce Věžná ( k.ú. Věžná ) nachází bývalé záložní vojenské letiště. Ochranné pásmo nadzemního komunikačního vedení Severovýchodní část katastru Kámen u Pacova a celé katastrální území Nízká Lhota se nachází v ochranném pásmu komunikačního vedení Ministerstva obrany. Pásmo je rozděleno do jednotlivých výškových hladin. Tyto údaje označují výšku nad terénem v metrech, ve které se nachází mikrovlnný spoj v dané lokalitě. Za kolizní je v tomto případě stavba, která svou částí nebo konstrukcí a nástavbou zasahuje do tohoto pásma a daného výškového rozmezí. Vydání závazného stanoviska podléhá veškerá výstavba v tomto vymezeném území, zasahující do tohoto pásma a přesahující výšku 50 metrů nad terénem. Jedná se o východní část katastru Nízká Lhota, zbylá část dotčeného území je ve výškové hladině 100 metrů.

Koridory dopravní a technické infrastruktury jsou ve výkresu širších vztahů ( v měřítku 1:50 000 ) znázorněny jako schéma zejména za účelem odůvodnění vedení jejich trasy, graficky nelze v tomto měřítku vyjádřit jejich skutečnou šířku. Koordinace vymezení místního územního systému ekologické stability ( ÚSES ) V návrhu Územního plánu Kámen je vymezen místní územní systém ekologické stability ( ÚSES ). Podkladem vyvezení prvků ÚSES byl generel ÚSES, který byl zpracován v roce 1996 pro katastrální území Brtná, Dobrá Voda u Pacova, Eš, Kámen u Pacova, Moudrov, Nízká Lhota, Věžná, Vintířov, Vysoká Lhota a Zlátenka. Zpracovatelem Generelu ÚSES byl Ing. Vladimír Marek a dokumentaci ÚSES byl vysloven souhlas oponentní radou dne 23. 10. 1996 na referátu ŽP OkÚ Pelhřimov.

39

Na podkladu tohoto generelu ÚSES jsou vymezeny prvky místního ÚSES v územních plánech sousedních obcí obce Kámen. Návrh místního ÚSES ve správním území Kámen ( k.ú. Kámen u Pacova a k.ú. Nízká Lhota ) navazuje na ÚSES sousedních obcí. •

V jižní části řešeného území v k.ú. Kámen u Pacova navnazují vymezené prvky ÚSES ( LK 28 s vloženým LC 27 ) na prvky ÚSES vymezené a označené shodně v návrhu Územního plánu Vysoká Lhota ( LK 28 s vloženým LC 27 ). • Ve východní části řešeného území k.ú. Nízká Lhota navazuje vymezený prvek ÚSES ( LK 28 ) na prvek ÚSES vymezený v upraveném návrhu Územního plánu Vysoká Lhota ( LK 33 ). Tento biokoridor LK 33 byl v návrhu ÚP Vysoká Lhota upraven tak, aby navazoval na biokoridor ( LK 28 ) v rámci údolní nivy vodoteče, pravého přítoku Novodvorského potoka. Návaznost prvku LK 28 zajištěna úpravou ÚP Vysoká Lhota. • V severní části řešeného území k.ú. Nízká Lhota navnazuje vymezený prvek ÚSES ( LK 30 ) na prvek ÚSES vymezený v Územním plánu Důl ( LK 17 ) podél vodoteče Novodvorského potoka. • Prvek ÚSES ( biokoridor LK 18 ) vymezený na území sousední obce Důl ( v ÚP Důl ) a ukončený na hranici k.ú. Nízká Lhota nemá ( podle generelu ÚSES pro k.ú. Brtná, Dobrá Voda u Pacova, Eš, Kámen u Pacova, Moudrov, Nízká Lhota, Věžná, Vintířov, Vysoká Lhota a Zlátenka ) jižně od území obce Důl návaznost a opodstatnění vymezení. Biokoridor LK 18 vymezený na území sousední obce Důl zahrnuje pouze krátký úsek, paralelní s biokoridorem LK 17, a to bez návaznosti na území sousedních obcí, kde je dle generelu a metodiky zpracování ÚSES hustota vymezených prvků ÚSES dostatečná. Koordinace s dálkově migračním koridorem. Na základě projektu „Vyhodnocení migrační propustnosti krajiny pro velké savce a návrh ochranných a optimalizačních opatření“ bylo provedeno posouzení území obce Kámen. Tento projekt řeší aktuální problematiku fragmentace krajiny v důsledku bariérového efektu pozemních komunikací a dalších antropogenních struktur pro velké savce se zaměřením především na losa evropského, jelena lesního, medvěda hnědého, vlka obecného a rysa ostrovida. V rámci tohoto řešení je navržena síť migračních koridorů pro velké savce na území ČR, která současně navazuje na obdobné sítě v sousedních státech. 1. migračně významná území Jedná se o široká území, která zahrnují oblasti jak pro trvalý výskyt zájmových druhů, tak pro zajištění migrační propustnosti. V rámci migračně významných území je třeba zajistit ochranu migrační propustnosti krajiny jako celku tak, aby byla vždy zajištěna dostatečná kvalita lesních biotopů a variabilita jejich propojení širšího celkového kontextu krajiny. Toto území se nachází na východní části katastrálního území Kámen u Pacova a na celé západní straně katastru Nízká Lhota. Návrh Územního plánu Kámen nikterak nezhoršuje migrační propustnost krajiny. 2. dálkové migrační koridory Dálkové migrační koridory jsou základní jednotkou pro zachování dlouhodobě udržitelné průchodnosti krajiny pro velké savce. Jsou to liniové krajinné struktury délky desítek kilometrů a šířky v průměru 500 m, které propojují oblasti významné pro trvalý a přechodný výskyt velkých savců. Jejich základním cílem je zajištění alespoň minimální, ale 40

dlouhodobě udržitelné konektivity krajiny i pro ostatní druhy, které jsou vázány na lesní prostředí. Koridor probíhá podél východní hranice katastrálního území Kámen u Pacova a na západní straně katastru Nízká Lhota. V návrhu ÚP Kámen nejsou žádné stávající, ani navrhované překážky bránící průchodnosti. 3. místa omezení dálkových migračních koridorů Identifikovaná místa migračních koridorů, kde je migraci velmi významně nebo zcela zabráněno. Na území celé ČR bylo v rámci migračních koridorů vyznačeno 29 kritických míst, která jsou v současné době neprůchodná nebo jen s velkými problémy. Většinou se jedná o křížení koridorů s dálnicemi, v ostatních případech je koridor veden dlouhým úsekem bezlesí či silně zastavěným územím. Na území obce Kámen se tyto místa nevyskytují.

41

12. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ ( dle vyhlášky č. 500/2006 Sb., příloha č.7 část II odst.1 b) ) Územní plán Kámen je zpracován v souladu s upraveným zadáním Územního plánu Kámen a splňuje jeho požadavky. a) Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem, popř. z dalších širších územních vztahů Vyhodnocení požadavků je popsáno v kapitole: 2. Soulad územního plánu s politikou územního rozvoje územně plánovací dokumentací vydanou krajem b) Požadavky vyplývající z územně analytických podkladů V návrhu Územního plánu Kámen jsou respektovány všechny sledované jevy z ÚAP, limity které se v území vyskytují. c) Požadavky na rozvoj území obce Územní plán ( dále ÚP ) Kámen vymezuje stabilizované plochy stávající zástavby a rozvojové plochy pro novou zástavbu a to v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb. ÚP Kámen vytváří předpoklady pro koordinovaný rozvoj všech sídlotvorných složek. Rozsah rozvojových ploch je limitovaný tak, aby nedošlo ke znehodnocení kulturních a přírodních hodnot území. V návrhu rozvoje a v koordinaci záměrů v řešeném území návrh ÚP respektuje u funkčního využití území zejména tyto priority a vzájemné vazby hlavních funkcí : - stabilizace funkce sídelní a rozvoj s ohledem na zachování urbanistických a stavebních forem charakteristických pro danou oblast, - rozvoj sídla je orientován především na intenzivní využití zastavěného území, - z hlediska ochrany přírody a životního prostředí jsou zachovány významné krajinné prvky, zvláště chráněná území, přírodní dominanty a harmonické vztahy v krajině, krajinný ráz území, - v rámci řešeného území jsou zabezpečeny územně technické podmínky pro optimální doplnění a zkvalitnění občanské vybavenosti, - v souvislosti s komplexním řešením správního území jsou navrženy i odpovídající stavy technické infrastruktury. Na základě v zadaní uvedených demografických, sociálních a ekonomických údajů jsou za účelem stabilizace úbytku obyvatelstva v rámci rozvoje území vymezeny plochy pro individuální bytovou výstavbu v kontextu s rozvojem technické infrastruktury. Dále jsou v návrhu ÚP vymezeny plochy OM, vhodné pro drobné podnikatelské aktivity za účelem vytvoření nabídky pracovních příležitostí a zkvalitnění služeb. Rozsah zastavitelných ploch pro bydlení odpovídá velikosti a významu sídel na území obce a předpokládanému demografickému rozvoji. d) Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území a ochranu a rozvoj hodnot území V návrhu Územního plánu Kámen byla prověřena všechna zastavitelná území podle platného Územního plánu obce (ÚPO) Kámen a navržena nově jednak v rámci volných pozemků situovaných v současně zastavěném území, jednak v rámci pozemků bezprostředně navazujících na zastavěné území. V rámci zastavěného území se jedná 42

zejména o plochy volných zahrad. Nové zastavitelné plochy určené pro bydlení navazují na stávající zastavěné území, využívány jsou přednostně proluky v zástavbě. Prostorové uspořádání zástavby je navrženo tak, aby nová zástavba vhodným způsobem navázala na převládající charakter a výškovou hladinu okolního zastavění. Objekty a zařízení technické infrastruktury jsou řešeny jako integrovaná součást zástavby. V zadání doporučená velikost pozemků 800 až 1200 m2 byla na základě požadavku obce Kámen upravena u obytné zástavby ( plochy bydlení BV ) na minimální velikost pozemku 750 m2 pro jeden rodinný dům. Pro drobné podnikání jsou navrženy plochy tak, aby nerušily obytnou funkci a měly reálnou možnost napojení na inženýrské sítě a komunikační systém. Tyto rozvojové plochy jsou navrženy převážně v sídle Kámen. Pro zemědělskou výrobu jsou vymezeny rozvojové plochy v návaznosti na stávající areál výroby tak, aby rozvoj nenarušoval obytnou funkci sídla a zároveň byly zajištěny podmínky pro zemědělskou činnost, aby bylo umožněno splnění požadovaných veterinárních podmínek výroby. Návrh řešení Územního plánu Kámen je zpracován celkově tak, aby neměl negativní vliv na životní prostředí. V dokumentaci ÚP Kámen jsou respektovány požadavky na ochranu přírody a krajiny, ochranu vod, ochranu památek, ochranu ZPF a pozemků plnících funkci lesa ), řešeny zásady odpadového hospodářství, ochrany ovzduší a ochrany zdraví obyvatelstva. d) Požadavky na řešení veřejné infrastruktury Dopravní infrastruktura - silnice, místní komunikace V návrhu Územního plánu Kámen jsou splněny požadavky na řešení dopravy. Návrh řešení Územního plánu Kámen řeší odklonění dopravy z centra obce Kámen přeložkou silnice I//19 mimo zastavěné území na severní okraj obce. Návrh řešení územního plánu nemá zásadní vliv na silniční síť, ponechává silnice ve stávajících trasách. Na celém území obce jsou přípustné postupné úpravy silnic spojené především s odstraňováním dopravních závad a postupná rekonstrukce silnic do normovaných kategorií, pokud to umožní prostorové uspořádání stávající zástavby. V jižní části území obce se nachází původní vojenské letiště, plocha dopravní infrastruktury DL. Pro bývalé vojenské letiště je předepsáno přípustné využití ploch pro vojenské letectví, pro leteckou dopravu a sportovní létání a zázemí letecké dopravy. Plochy lze také dočasně využít různým způsobem, například pro sportovní a kulturní účely a jako výstavní plochy. Plochu letiště je přípustné využít podle současného využití - na zkušební polygon TZÚS ( speciální zkoušky dopravních staveb a zádržných systémů) a cvičný polygon ( středisko bezpečné jízdy ). Polygon může být využíván pouze tak, aby mohl být v budoucnu využit znovu jako letiště. Technická infrastruktura V návrhu ÚP Kámen jsou splněny požadavky na řešení technické infrastruktury. Pro obec Kámen je v ÚP navržena celková koncepce technického vybavení (t.j. vodovod, kanalizace a ČOV, likvidace dešťových vod, elektřina, zemní plyn apod.). e) Požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace V návrhu Územního plánu Kámen jsou splněny požadavky na vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření. 43

Veřejně prospěšné stavby jsou vymezeny zejména pro umístění staveb dopravní a technické infrastruktury ( koridory dopravy, místní komunikace, koridor energetiky, ČOV, apod.). Plochy veřejně prospěšných opatření nestavební povahy jsou vymezeny pro územní systém ekologické stability - ÚSES. f)

Požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů V návrhu Územního plánu Kámen jsou splněny požadavky na civilní ochranu, na požární ochranu, na obranu a bezpečnost státu a požadavky na ochranu před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy.

g) Požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území V návrhu Územního plánu Kámen jsou splněny požadavky na řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území. V území je řešen zejména střet zájmů stavebního rozvoje obce se zájmy ochrany zemědělského půdního fondu na rozvojových zastavitelných plochách mimo zastavěné území. V návrhu ÚP Kámen jsou dodrženy zásady ochrany ZPF a návrh zastavitelných ploch byl vybrán jako nevýhodnější ze všech hledisek. h) Požadavky na vymezení ploch a koridorů V návrhu Územního plánu Kámen jsou vymezeny dvě větší souvislé rozvojové zastavitelné plochy Z02 a Z05 pro bydlení ( BV - bydlení venkovské ), u kterých bylo posouzeno jako vhodné a účelné uložit prověření změn jejích využití územní studií. i)

Požadavky na vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území Na návrh řešení Územního plánu Kámen se v zadání ÚP nevztahují požadavky na vyhodnocení vlivů Územního plánu Kámen na udržitelný rozvoj území.

j)

Požadavky na zpracování konceptu a zpracování variant Na návrh řešení Územního plánu Kámen se v zadání ÚP nevztahuje požadavek na zpracování konceptu ÚP a zpracování variant řešení.

k) Požadavky na uspořádání obsahu návrhu ÚP ( Územního plánu Kámen ) V návrhu Územního plánu Kámen jsou splněny požadavky na uspořádání obsahu návrhu Územního plánu Kámen. Textová část i grafická část návrhu Územního plánu Kámen je zpracována v rozsahu přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb.

44

13. VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU ( dle vyhlášky č. 500/2006 Sb., příloha č.7 část II odst.1 c) ) Územní plán Kámen nevymezuje záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v Zásadách územního rozvoje ( ZÚR ) Kraje Vysočina ( § 43 odst. 1 stavebního zákona ).

14. VYHODNOCENÍ VLIVU ŘEŠENÍ NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA A VLIVU NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND ( dle vyhlášky č. 500/2006 Sb., příloha č.7 část II odst.1 d) ) 14.1 POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení Územního plánu Kámen na pozemky určené k plnění funkce lesa - PUPFL Lesy ( pozemky určené k plnění funkce lesa - PUPFL ) pokrývající část správního území obce Kámen ( k.ú. Kámen u Pacova a k.ú. Nízká Lhota ). Celková rozloha lesních ve správním území obce Kámen pozemků je 139 ha. Pozemky určené k plnění funkce lesa ( PUPFL ) jsou graficky znázorněny na výkresu : F VÝKRES PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁBORŮ PŮDNÍHO FONDU ( v měřítku 1 : 5 000 ) V Územním plánu Kámen jsou vymezeny v důsledku návrhu přeložky silnice 1/19 dva předpokládané zábory stávajících lesních pozemků, t. j. pozemků určených k plnění funkce lesa ( dále PUPFL ). Celková výměra předpokládaných záborů PUPFL je 0, 29 ha. Číslo záboru

Navržený zábor

Výměra

Důvod navrženého záboru

1

PUPFL

0, 2700 ha

Přeložka silnice první třídy I/19 ( silniční obchvat obce Kámen )

2

PUPFL

0, 0200 ha

Přeložka silnice první třídy I/19 ( silniční obchvat obce Kámen )

0, 29100 ha

Přeložka silnice první třídy I/19 ( silniční obchvat obce Kámen )

Celkem

Trasa přeložky byla upravena podle dokumentace k územnímu řízení ( DÚŘ ) pro přeložku této silnice. Trasa je vedena tak, aby byl zábor co nejmenší ( pod lesem ), ale aby byla zároveň v souladu s normami pro pozemní komunikace. Na koordinačním výkresu odůvodnění ÚP Kámen je graficky vyznačena 50-ti metrová vzdálenost od okraje lesa - PUPFL ( 50 m od hranice stávajících lesních pozemků ). V ÚP Kámen je tato vzdálenost 50 m od okraje lesa ( pozemků určených k plnění funkce lesa - PUPFL ) respektována S jakoukoliv stavbou v50-ti metrové vzdálenosti od okraje

45

lesa musí být udělen souhlas ( výjimka ) dle § 14 lesního zákona č. 289/1995 Sb., v platném znění. 50-ti metrová vzdálenost je vyznačena na koordinačním výkresu. Nová zalesnění Pro nově založené zalesnění ZPF je v Územním plánu Kámen stanoveno, že na všech plochách zemědělského půdního fondu ( ZPF ) lze podmíněně povolovat nová zalesnění. Před realizací nových zalesnění musí být v dalších stupních prokázáno, že nebudou mít negativní vliv na cenné přírodní plochy a lokality. Nová zalesnění mohou být realizovány rovněž pouze za předpokladu prokázání zachování funkčnosti melioračních soustav. 14.2 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení Územního plánu Kámen na zemědělský půdní fond - ZPF Vyhodnocení předpokládaných záborů zemědělské půdy je provedeno podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ( ZPF ) ve znění pozdějších platných předpisů a podle přílohy č. 3 k vyhlášce č. 13/1994 Sb.. Vyhodnocení kvality zemědělské půdy ( dle bonitovaných půdně ekologických jednotek - BPEJ ) Kvalita zemědělské půdy je charakterizována bonitovanou půdně ekologickou jednotkou BPEJ, ze které vychází zařazení zemědělské půdy do pěti tříd ochrany. Vyhodnocení kvality zemědělské půdy a její zařazení do tříd ochrany odpovídá Metodickému pokynu MŽP České republiky č.j. OOLP / 1097 / 96, ze dne 1. 10. 1996, k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu, dle zákona č. 334 / 1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 10 / 1993 Sb. Kód BPEJ, bonitovaná půdně ekologická jednotka vyjadřuje soubor agronomicky významných činitelů, které jsou charakteristické pro jednotlivé typy zemědělské půdy. První číslice kódu BPEJ značí klimatický region. Druhá a třetí číslice vyjadřuje hlavní půdní jednotku ( dále HPJ ), čtvrtá je kód kombinace sklonitosti a expozice. Pátá číslice označuje kód kombinace skeletovitosti a hloubky půdního profilu. Vliv řešení návrhu ÚP Kámen na zábory zemědělské půdy Celková výměra předpokládaných záborů zemědělské půdy vyvolaná vlivem řešení Územního plánu Kámen na celém území obce o celkové rozloze 1 363, 1305 ha činí celkem na celém území 24, 3100 ha. Na části zemědělské půdy je navržena změna kultury z orné půdy na trvalé zatravnění. Protože zemědělská půda bude nadále sloužit zemědělským účelům, nejsou uvedené plochy zahrnuty do bilance záborů. Struktura záborem dotčené zemědělské půdy ( ha ) : katastrální území

orná půda

travní porost

sady, zahrady

Celkem

k.ú. Kámen u Pacova

14, 2700

5, 3100

0, 6000

20, 1800

k.ú. Nízká Lhota

0, 8800

3, 0200

0, 2300

4, 1300

15, 1500

8, 3300

0, 8300

24, 3100

Celkem

46

PODÍL ROZVOJOVÝCH PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------PLOCHY URBANIZOVANÉ BV OS OM TI VZ DS ZS ZO

Plochy bydlení - bydlení venkovské Plochy občanského vybavení - sport a tělovýchova Plochy občanského vybavení - komerční zařízení malá Plochy technické infrastruktury - inženýrské sítě Plochy výroby a skladování - zemědělská výroba Plochy dopravní infrastruktury - silniční Plochy zeleně - zeleň soukromá a vyhrazená - sady a zahrady Plochy zeleně - zeleň ochranná a izolační

4, 8300 ha 0, 8000 ha 0, 7200 ha 0, 3700 ha 1, 5000 ha 9, 1800 ha 1, 5900 ha 0, 5100 ha

PLOCHY NEURBANIZOVANÉ NL Plochy lesní - pozemky určené k plnění funkce lesa 1, 0400 ha NS Plochy smíšené nezastavěného území - krajinná zeleň 2, 5100 ha VV Plochy vodní a vodohospodářské - vodní toky a vodní nádrže 1, 2600 ha -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------CELKEM 24, 3100 ha

Struktura záborem dotčené zemědělské půdy podle ochrany ZPF ( ha ) : k.ú.

I. třída

II. třída

III. třída

IV. třída

V. třída

CELKEM

Kámen u Pacova

9, 7900

-

9, 4900

-

0, 9000

20, 1800

k.ú. Nízká Lhota

0, 5900

0, 2000

2, 0700

-

1, 2700

4, 2000

Celkem

10, 3800

0, 2000

11, 5600

-

2, 1700

24, 3100

Zdůvodnění navrhovaného řešení Rozsah navržených zastavitelných ploch odpovídá stávající velikosti obce Kámen, jejímu významu a předpokládanému demografickému vývoji. Geografická poloha obce Kámen v malebné části Českomoravské vrchoviny, výrazný vzrůst mobility obyvatel a zejména přírodní, kulturní a estetické hodnoty v současné době vyvolávají a budou pravděpodobně vyvolávat i nadále trvalý zájem o bydlení a rozvoj obslužné sféry v této obci a mohou vyvolat také zvýšený zájem o rozvoj podnikatelských aktivit.. Územní plán Kámen vytváří předpoklady k zajištění udržitelného rozvoje území svým komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje obce. 47

V Územním plánu Kámen je navržen rozvoj všech potřebných sídlotvorných složek, zahrnující zejména rozvoj bydlení, občanského vybavení, výroby, dopravní a technické infrastruktury a sídelní zeleně. Návrh zastavitelných ploch tak vytváří předpoklady k přiměřenému komplexnímu rozvoji obce, rozsah zastavitelných ploch odpovídá velikosti a významu sídla v řešeném území a v širším okolí s tím, že největší rozsah a těžiště všech rozvojových ploch připadá přirozeně na hlavní sídlo Kámen. Rozložení zastavitelných ploch určených pro bydlení do čtyř lokalit vytváří v sídle Kámen předpoklady k budoucímu rovnoměrnému rozvoji kompaktního sídla v krajině se zástavbou soustředěnou rovnoměrně od středu historického jádra s dominantou hradu Kámen. Převážná část zastavitelných ploch je již vymezena ve stávajícím původním ÚPnSÚ Kámen a byla do ÚP Kámen přenesena ( vyplývá z §102 stavebního zákona ). Jedná o rozlohou větší zastavitelné plochy ( Z01, Z02, Z04, Z06, Z07, Z07, Z14, Z15, Z20, Z21 a další ). Část zastavitelných ploch na jižním okraji sídla Kámen byla oproti stávajícímu platnému ÚPO Kámen vyjmuta v důsledku situování koridoru energetiky E11, vymezeného pro umístění paralelního vzdušného VVN 110 kV vedení ( podle ZÚR kraje Vysočina ). Lokalizace zastavitelných ploch respektuje především hrad Kámen a zájem zachování jeho dominantního významu pro obec a okolní krajinu. Na západním okraji sídla Kámen, kde se uplatňuje dominanta hradu nejvýrazněji, to znamená na ostrohu výchozu žulové skály, není z kompozičních důvodů navržena žádná zástavba. Na východní okraji obce se naopak případná nová zástavba na zastavitelných plochách v panoramatických pohledech uplatní společně s dominantou hradu Kámen ( např. jako podnož ) nejméně. Největší zastavitelná plocha, vymezená v původním platném ÚPO na východním okraji sídla Kámen byla již rozparcelována na rodinné domy, zainvestována komunikacemi a inženýrskými sítěmi a je z části zastavěna ( poz. st. 178, 181, 183, 186, 187 ) nebo stavební pozemky vyjmuty z orné půdy na zahrady ( 218/4, 5, 10, 15, 17, 18 - některé z nich jsou již oploceny ). Těžištěm nové obytné zástavby je na tuto zčásti vyčerpanou plochu navazující nová zastavitelná plocha Z05. Plocha Z05 je situována převážně na půdách III. třídy ochrany ZPF, ale částečně zasahuje i do zasahuje I. třídy ochrany tak, aby zde mohl být realizován jeden kompaktní obytný celek. Tato plocha je nejvýhodnější ze všech hledisek, zejména pak možnost dopravního napojení, napojení na inženýrské sítě. V místních částech Nízká Lhota a Nový Dvůr jsou vymezeny rozvojové zastavitelné plochy v přímé návaznosti na zastavěné území sídel. V ÚP Kámen je předepsáno, že nově založené prvky ÚSES ( biocentra a biokoridory ) musí být realizovány tak, aby byla zajištěna prostupnost pro obhospodařování zemědělské půdy a aby nevznikly pozemky obtížně přístupné nebo obtížně obhospodařovatelné. V ÚP Kámen je dále předepsáno, že zastavitelné plochy a plochy zeleně a krajiny, kde je provedeno odvodnění ( meliorace ) zemědělské půdy mohou být realizovány za předpokladu zachování funkčnosti meliorační soustavy na navazujících pozemcích. Navrženými předpokládanými zábory zemědělské půdy nedochází k narušení organizace obdělávání zemědělské půdy a k porušení zemědělských účelových komunikací. Předpokládané zábory pozemků ZPF, hranice BPEJ s příslušnými kódy BPEJ, třídou ochrany zemědělské půdy a provedeným odvodněním jsou znázorněny na výkresu : F VÝKRES PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁBORŮ PŮDNÍHO FONDU Následující tabulky uvádějí jednotlivé lokality záboru zemědělské půdy :

48

49

50

51

52

53

54

55

15. ÚPRAVY NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU PO SPOLEČNÉM JEDNÁNÍ Návrh Územního plánu Kámen byl po I. společném jednání, konaném dne 3.7. 2013 upraven podle požadavků obce Kámen a podle stanovisek dotčených orgánů. V návrhu ÚP Kámen došlo zejména k následujícím úpravám : • Základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoj jeho hodnot V kapitole bylo upraveno řazení odstavců. V podkapitole 2. „Ochrana přírodních hodnot“ byla doplněna zvýšená ochrana VKP. • Urbanistická koncepce V kapitole „Urbanistická koncepce“ bylo upraveno a doplněno členění podkapitol. Do kapitoly „Urbanistická koncepce“ byly přesunuty z kapitoly f) „Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití“ společné zásady pro celé území obce . Plochy změn v krajině byly přesunuty do kapitoly e) „Koncepce uspořádání krajiny“. Na základě požadavku obce Kámen byla zastavitelná plocha Z23 původně určená k rozvoji občanského vybavení ( OM - komerční zařízení malá ) zařazena do ploch rozvoje bydlení (BV - bydlení venkovské ) a upravena tak, aby navazovala na zastavěné území sídla. Recipročně pak byla zmenšena zastavitelná plocha Z20, určená rovněž pro bydlení ( BV - bydlení venkovské ) a situovaná m.j. na půdách I. třídy ochrany ZPF. Část této zastavitelné plochy Z20, plochy vymezené v současně platném Územním plánu obce Kámen, byla zařazena do ploch územních rezerv ( R05 ). Za účelem uvedení do souladu se ZÚR ( typ krajiny lesozemědělské harmonické) byla původní plocha přestavby P02 byla nahrazena stabilizovanou plochou pro rodinnou rekreaci. Jedná se o plochu v zastavěném území, na které byla v minulosti umístěna zemědělská stavba. V současné době je původní zemědělská stavba odstraněna a plocha je využívána jako zázemí stávajících staveb pro rodinnou rekreaci. V návrhu Územního plánu Kámen se nejedná se o rozšiřování a intenzifikaci chatových lokalit • Koncepce veřejné infrastruktury Ve vymezených koridorech dopravy DK02 a DK07 byly stanoveny podmínky využití, koridor DK02 byl upraven v souladu s I. aktualizací ZÚR Kraje Vysočina podél stávající trasy silnice I/19. • Koncepce uspořádání krajiny V kapitole bylo upraveno a doplněno členění podkapitol, doplněna celá podkapitola „1. Cílová charakteristika krajiny“ Do kapitoly „Koncepce uspořádání krajiny“ byly přesunuty z kapitoly f) „Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití“ společné zásady pro celé území. • Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití ∗ Plochy bydlení - BV V návrhu ÚP Kámen byla u ploch bydlení BV na základě požadavku obce Kámen upravena stanovená minimální plocha pozemku pro jeden rodinný dům na 750 m2. ∗

Podmíněně přípustné využití ploch Pro plochu Z04 bylo doplněno podmíněně přípustné využití ( hygienických limitů hluku u obytné zástavby ) s ohledem na blízkost stávající trasy silnice I/19 56

Pro zastavitelnou plochu Z07 určenou pro OS - Plochy občanského vybavení sport a tělovýchova ( sportovní hřiště ) bylo doplněno podmíněně přípustné využití, splnění hygienických limitů hluku. ∗

Plochy zemědělské Plochy zemědělské jsou vyznačené ve dvou vybraných různých kulturách ( trvalý travní porost - NZt, orná půda - NZo ) zejména s ohledem na ekologickou stabilitu, s ohledem na stávající retenční schopnost krajiny, zvýšení retenční schopnosti krajiny a ochranu sídel před přívalovými dešťovými srážkami. Do návrhu byly doplněny podmínky vzájemné změny kultury zemědělské půdy a v podmínkách pro využití ploch s rozdílným způsobem využití, v prostorovém uspořádání, byly upřesněny rozdíly mezi těmito plochami.

Úprava návrhu ÚP v souladu se zákonem 183/2006Sb.; ve znění pozdějších předpisů V souladu s novelou zákona č.183/2006Sb.; ve znění pozdějších předpisů byla struktura členění textové části návrhu ÚP Kámen dána do souladu se zákonem č.183/2006Sb.; a struktura členění textové části Odůvodnění ÚP Kámen byla dána do souladu se zákonem č.183/2006Sb.; a části II. přílohy č.7. Koncepce ÚP Kámen se nezměnila.

57

16. ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH VČETNĚ SAMOSTATNÉHO ODŮVODNĚNÍ 1) Ředitelství silnic a dálnic ČR, Odbor přípravy staveb Brno, Šumavská 33, 612 54 Brno

vyjádření při společném jednání ze dne 1.7.2013 ZN. 001930/11300/2013 a vyjádření Ředitelství silnic a dálnic ČR, Oddělení koncepce a územního plánu Morava, Šumavská 33, 612 54 Brno v rámci veřejného projednání ze dne 22.6.2015 pod zn. 004980/11300/2015. V obou vyjádření byly obsaženy stejné připomínky, které pořizovatel zpracoval jako námitky oprávněného investora, včetně návrhu rozhodnutí: Vzhledem k tomu, že pro budoucí přeložku silnice 1/19 v obchvatu obce Kámen již bylo vydáno územní rozhodnutí, je nutné budoucí přeložku silnice I/19 zakreslit jako těleso komunikace s veškerými souvisejícími stavbami (přeložky silnic nižších tříd a místních komunikací, větve křižovatek, atd.) včetně ochranných pásem (dle § 30 Zákona č. 13/1997 Sb., silniční ochranné pásmo pro nově budovanou silnici I. třídy vzniká na základě rozhodnutí o umístění stavby). Těleso komunikace a související stavby jsou v ÚPD zakresleny. Ovšem ochranné pásmo budoucí přeložky silnice I/19 zakresleno není, proto jej požadujeme zakreslit dle § 30 Zákona č. 13/1997 Sb., tj. v šířce 50 m od osy komunikace na obě strany mimo souvisle zastavěné území (v zastavěném území ochranné pásmo není vymezeno). Pro účely určení silničního ochranného pásma podle tohoto zákona je souvisle zastavěným územím obce území, na kterém je postaveno pět a více budov odlišných vlastníků, kterým bylo přiděleno popisné nebo evidenční číslo a které jsou evidovány v katastru nemovitostí. Mezi jednotlivými budovami, jejichž půdorys se zvětší po celém obvodu o 5 m, nesmí být spojnice delší než 75 m (viz odst. (3), písm. a), b) výše uvedeného § 30). Dále požadujeme ochranné pásmo vyznačit také na všechny větve mimoúrovňových křižovatek, neboť ty jsou součástí nadřazené komunikace a mají proto stejné ochranné pásmo jako hlavní trasa, tj. 50 m od osy silnice na obě strany. Rovněž požadujeme ochranné pásmo 50 m od osy komunikace na obě strany vyznačit i u stávající silnice I/19. Do doby výstavby a uvedení do provozu přeložky silnice I/19 a převedení stávající silnice I/19 do sítě silnic nižších tříd se jedná o silnici I. třídy a musí tak být na ni nahlíženo i z hlediska normových parametrů a majetkové správy. Námitce se vyhovuje Odůvodnění: Stávající silnice I/19 má v koordinačním výkrese mimo zastavěné území obce zakreslenou hranici ochranného pásma v šířce 50 m. Taktéž je návrh ochranného pásma vyznačen u navrhované přeložky silnice I/19. Ochranná pásma tvoří limity území, o kterých nerozhoduje zastupitelstvo obce a jsou tak součástí pouze odůvodnění územního plánu.

Návrhovou plochu Z12 nelze dle ČSN 73 6101 „Projektování místních komunikací a dle § 12 „Podmínky pro připojení sousedních nemovitostí k silnicím a místním komunikacím a s § 11 „Podmínky pro vzájemné připojování pozemních komunikací vyhlášky č. 104/1997 Sb., kterou se provádí Zákon č 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, připojit k silnici 1/19. Pro dopravní připojení návrhové plochy je nutné využít budoucí obslužnou komunikaci, která je součástí budoucí přeložky silnice I/19. Připojení návrhové plochy Z14 k silniční síti požadujeme řešit výhradně přes stávajícího připojení zemědělského areálu. 58

Námitce se vyhovuje Odůvodnění: Vzhledem k podrobnosti územního plánu, který vymezuje pouze plochy s rozdílným způsobem využití, a nezobrazuje detailní řešení, byly z původního návrhu územního plánu pro společné jednání vypuštěny podrobnější informace o navrhované přeložce silnice I/19, mimo jiné i navrhované trasy obslužných komunikací. Plochu Z12 je dle vydaného rozhodnutí o umístění stavby „Silnice I/19 Kámen – obchvat“ možné v jižní části napojit z obslužné komunikace. Plocha Z14 tvoří zastavitelnou plochu pro rozšíření zemědělského areálu, který má v současné době dva areálové vjezdy na západní a východní straně. Dále je v územním plánu mezi plochou Z14 a přeložkou silnice I/19 navržena plocha zeleně ochranné a izolační, přes kterou není napojení na silnici I třídy navrženo. V neposlední řadě je přeložka silnice v tomto úseku v hlubokém zářezu, který by možnost napojení značně komplikoval. Vzhledem k těmto skutečnostem není v návrhu územního plánu možné přímé napojení plochy Z14 na přeložku silnice I/19.

Návrhovou plochu Z04 (plocha pro bydlení) požadujeme v textové části ÚPD uvést jako podmíněně přípustnou pro bydlení. V následném stavebním řízení musí být posouzena z hlediska vlivů z provozu dopravy (zejména hlukem a vibracemi) na výhledové období 30 let, tzn., je třeba zajistit, aby nebyly překročeny hygienické limity, vyplývající z Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. v platném znění. Námitce se vyhovuje Odůvodnění: Součástí podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití plochy bydlení BV bydlení venkovské byl v podmíněně přípustném využití doplněn tento požadavek: Na ploše Z04 musí být před započetím výstavby prokázáno splnění hygienických limitů hluku u obytné zástavby s ohledem blízkost stávající trasy silnice I/19. Stavby určené k bydlení budou provedeny a umístěny tak, aby byly splněny hygienické limity v chráněném venkovním prostoru staveb.

2) Ředitelství silnic a dálnic ČR, správa Jihlava, Kosovská 10a, 586 01 Jihlava – žádost o

uplatnění předkupního práva ze dne 8.7.2013 pod čj. 1067/ŘSD/39011/2013 – zpracováno jako námitka oprávněného investora: Námitka se zamítá Odůvodnění: Žádost byla podána v době, kdy bylo vydané územní rozhodnutí na stavbu „Silnice I/19 Kámen – obchvat“ a nedošlo k oddělení pozemků pro stavbu. Dodaný seznam pozemků byl na všechny dotčené parcely převážně ve zjednodušené evidenci Pozemkového katastru. V průběhu zpracování úpravy návrhu územního plánu došlo k oddělení pozemků pro stavbu přeložky silnice I/19 a k zahájení výkupu pozemků. V současné době je tak vykoupena převážná část pozemků, proto vymezení předkupního práva dle § 101 stavebního zákona je bezpředmětné. 59

17. VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK Připomínky proti návrhu územního plánu Kámen nebyly vzneseny.

60