ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU SVĚTLÁ NAD SÁZAVOU B1

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU SVĚTLÁ NAD SÁZAVOU …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….…….

B1

Celkový počet stran: 65

Textová část zpracovaná projektantem

strana 1

O B S A H

T E X T O V É

Č Á S T I :

1 . V yh o d n oce n í k oo rd in ac e vyu ž í vá n í ú z e m í z h l ed i ska š ir ší ch vzt ahů ................. 5 1.1. Soulad návrhu s nadřazenou ÚPD....................................................................................................5 1.1.1. Soulad s Politikou územního rozvoje ČR 5 1.1.2. Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem 5 1.1.3. Soulad s územně analytickými podklady 7 1.2. Koordinovanost využití širšího území................................................................................................8 1.2.1. Postavení obce v systému osídlení 8 1.2.2. Širší vztahy dopravní infrastruktury 8 1.2.3. Širší vztahy technické infrastruktury 9 1.2.4. Širší vztahy občanského vybavení 10 1.2.5. Regionální a nadregionální ÚSES 10 1.2.6. Chráněná území nadmístního významu 11 2 . Ú d a je o spl n ění z adání územního plánu ......................................................... 12 3 . Ko mp lex n í zd ů vo d něn í př ijatého řešení ......................................................... 13 3.1. Vyhodnocení souladu územního plánu ...........................................................................................13 3.1.1. Soulad s cíli a úkoly územního plánování 13 3.1.2. Soulad s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů 13 3.1.3. Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů 13 3.2. Odůvodnění koncepce ochrany a rozvoje hodnot území ................................................................14 3.2.1. Civilizační hodnoty území 14 3.2.2. Přírodní hodnoty území 18 3.3. Odůvodnění urbanistické koncepce ................................................................................................19 3.3.1. Hlavní východiska urbanistické koncepce 19 3.3.2. Sytém sídelní zeleně 20 3.3.3. Obyvatelstvo a bydlení 21 3.3.4. Rekreace 22 3.3.5. Výroba 23 3.4. Odůvodnění koncepce veřejné infrastruktury..................................................................................23 3.4.1. Dopravní infrastruktura 23 3.4.2. Technická infrastruktura 28 3.4.3. Občanské vybavení 32 3.4.4. Veřejná prostranství 33 3.4.5. Stavby a plochy pro ochranu obyvatelstva 33 3.5. Odůvodnění koncepce uspořádání krajiny......................................................................................34 3.5.1. Základní koncepce uspořádání a obnovy krajiny 34 3.5.2. Koncepce územního systému ekologické stability 38 3.5.3. Vodní hospodářství 44 3.5.4. Horninové prostředí a geologie 46 3.6. Odůvodnění vymezení veřejně prospěšných staveb ......................................................................46 3.6.1. Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit 46 3.6.2. Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze pouze uplatnit předkupní právo 47 3.7. Zdůvodnění přijaté varianty, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území ................47 4 . I n f o rmac e o vý s l ed c íc h vyh o d no ce n í vl i vů na ž ivo tn í pr ost řed í a u drž ite l ný roz voj úz emí ................................................................................................. 47 4.1. Vyhodnocení vlivů ÚP na životní prostředí .....................................................................................47 4.2. Vyhodnocení vlivů ÚP na udržitelný rozvoj území ..........................................................................47

strana 2

Odůvodnění ÚP Světlá nad Sá zavou – Textová část zp racovaná projektantem

B1

5 . V yh o d n oce n í pře dp ok l ád aný ch d ůs l edk ů n a vr h o va né ho ře š e ní na ZP F . . . . . . . .... 4 8 5.1. Zdůvodnění potřeby a rozsahu záboru ZPF....................................................................................48 5.1.1. Zdůvodnění potřeby záboru ZPF 48 5.1.2. Zdůvodnění nezbytného rozsahu záboru ZPF 49 5.2. Údaje o navrhovaném záboru ZPF .................................................................................................50 5.2.1. Charakter ploch předpokládaného záboru ZPF 50 5.2.2. Rozsah požadovaných ploch a dopad na ZPF – tabulka: 56 5.2.3. Soulad navrženého záboru s dalšími zásadami ochrany ZPF 61 5.3. Zdůvodnění vhodnosti uvedeného řešení z hlediska ochrany ZPF a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů.........................................................................................................62 5.3.1. Porovnání s předcházející ÚPD 62 5.3.2. Zdůvodnění nutnosti záboru vysoce chráněných druhů půd a vhodnosti uvedeného řešení 62 5.3.3. Shrnutí 62 6 . V yh o d n oce n í pře dp ok l ád aný ch d ůs l edk ů n a vr h o va né ho řešení na PUPFL ....... 63 6.1. Údaje o navrhovaném zalesnění.....................................................................................................63 6.2. Údaje o navrhovaném záboru PUPFL ............................................................................................63 6.3. Údaje o dotčení pásma 50 m od okraje lesa...................................................................................64

B1


strana 3

P O U Ž I T É ČOV ČR ČSÚ FVE CHKO KÚ LC LK LPF NC NK NKP ORP PHO PRVK PUPFL PÚR RC

Z K R A T K Y : RD RK SEA

čistírna odpadních vod Čeká republika Český statistický úřad fotovoltaická elektrárna chráněná krajinná oblast katastrální území lokální biocentrum lokální koridor lesní půdní fond nadregionální biocentrum nadregionální biokoridor nemovitá kulturní památka obec s rozšířenou působností pásmo hygienické ochrany plán rozvoje vodovodů a kanalizací pozemky určené k plnění funkcí lesa politika územního rozvoje regionální biocentrum

V Y M E Z E N Í

Ř E Š E N É H O

STL TS ÚAP ÚP ÚPSÚ ÚPD ÚSES ÚSKP VKP VN VTL VVN ZPF ZÚR

rodinný dům regionální biokoridor strategic environmental assessment středotlaký (plynovod) trafostanice územně analytické podklady územní plán územní plán sídelního útvaru územně plánovací dokumentace územní systém ekologické stability ústřední seznam kulturních památek významný krajinný prvek vysoké napětí vysokotlaký (plynovod) velmi vysoké napětí zemědělský půdní fond zásady územního rozvoje

Ú Z E M Í :

Řešené území odpovídá správnímu území města Světlá nad Sázavou, které je tvořeno těmito katastrálními územími: Benetice u Světlé nad Sázavou Dolní Bohušice Dolní Březinka Dolní Dlužiny Horní Bohušice Horní Dlužiny Kochánov u Lipničky Leštinka u Světlé nad Sázavou Lipnička Mrzkovice Opatovice u Světlé nad Sázavou Radostovice u Lipničky Světlá nad Sázavou Závidkovice Žebrákov u Světlé nad Sázavou

strana 4

kód KÚ 700177 kód KÚ 760471 kód KÚ 628778 kód KÚ 626716 kód KÚ 760480 kód KÚ 626724 kód KÚ 684210 kód KÚ 700185 kód KÚ 684228 kód KÚ 700193 kód KÚ 783986 kód KÚ 684236 kód KÚ 760510 kód KÚ 760536 kód KÚ 760544


B1

1. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ

1.1. SOULAD NÁVRHU S NADŘAZENOU ÚPD

1.1.1. Soulad s Politikou územního rozvoje ČR Světlá nad Sázavou se nachází mimo rozvojové oblasti a osy i mimo specifické oblasti republikového významu, stanovené v PÚR ČR 2008. V souladu s PÚR ČR 2008 jsou v řešeném území vymezeny tyto koridory územní rezervy, zajišťující územní ochranu záměrům nadmístního významu: 

Koridor VR1, který je určen pro výhledovou výstavbu vysokorychlostní tratě hranice SRN/ČR– Praha–Brno–hranice ČR/Rakousko.



Koridor C-E 61, který je určen pro modernizaci železniční tratě č.230 Kolín–Havlíčkův Brod

V dalších bodech je ÚP Světlá nad Sázavou v souladu s PÚR ČR, do řešení územního plánu se však promítá pouze v obecné rovině. 1.1.2. Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem Část řešeného území (KÚ Světlá nad Sázavou, Horní Bohušice, Závidkovice, Radostovice, Lipnička, Mrzkovice a Dolní Březinka) je součástí rozvojové osy krajského významu OSk 4 stanovené v ZÚR kraje Vysočina. Zásady pro usměrňování územního rozvoje, zásady pro rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování, které jsou pro tuto rozvojovou osu stanoveny, jsou v ÚP Světlá nad Sázavou zohledněny takto: 

Rozvojové plochy jsou rozloženy tak, že ve výše uvedených KÚ je soustředěna většina zastavitelných ploch, naopak ve zbývající části řešeného území (KÚ Kochánov, Leštinka, Benetice, Žebrákov, Opatovice, Dolní Bohušice, Horní Dlužiny a Dolní Dlužiny) jsou vymezeny zastavitelné plochy pouze vyjímečně a v nezásadním rozsahu.



Jsou vytvořeny podmínky pro zlepšení a zkvalitnění páteřní silniční sítě (včetně přeložek nevyhovujících úseků) a pro výstavbu cyklostezek podél těchto silnic.



Výše uvedené významnější rozvojové záměry jsou vymezeny s ohledem na přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území. Především jsou chráněny nezastavěné části území, které se výrazněji projevují pozitivními charakteristikami krajinného rázu či vyšším stupněm ekologické stability.

Město Světlá nad Sázavou je v ZÚR kraje Vysočina vymezeno jako nižší centrum. Pro nižší centra stanovují ZÚR kraje Vysočina zásady pro usměrňování územního rozvoje, které jsou v ÚP Světlá nad Sázavou respektovány. ÚP Světlá nad Sázavou vymezuje a zpřesňuje plochy a koridory nadmístního významu dle ZÚR kraje Vysočina takto:

B1



Koridor územní rezervy pro návrh vysokorychlostní tratě. ÚP Světlá nad Sázavou tento koridor zpřesňuje jako plochy územní rezervy R5 a R6 pro dopravní infrastrukturu železniční v šířce 300 m od předpokládané osy tratě.



Koridor územní rezervy pro modernizaci železniční tratě č.230 na parametry AGTC. ÚP Světlá nad Sázavou tento koridor zpřesňuje jako plochy územních rezerv R1, R2, R3, R4 a R6 (plocha územní rezervy R6 je současně vymezena i pro vysokorychlostní trať, protože se oba uvedené záměry v tomto úseku překrývají) pro dopravní infrastrukturu železniční v šířce budoucího


strana 5

ochranného pásma uvažovaných variant řešení úprav železniční tratě dle studie zpracované firmou Sudop Praha, a.s., tj. 60 m od krajní koleje. 

Koridor DK10 pro homogenizaci trasy silnice II/150 je v řešeném území vymezen v celé délce trasy kromě úseku Pavlíkov - Leštinka, kde je pro homogenizaci trasy vymezena přímo zastavitelná plocha Z120. Důvodem je potřeba značných úprav (dle zpracovaného projektu pro územní rozhodnutí, zpracoval Vít Rybák v roce 2009), které přesahují koridor o šířce 80m dle ZÚR kraje Vysočina a reálnost záměru, pro kterou je režim zastavitelné plochy vhodnější. Zpřesnění ostatních úseků koridoru bylo provedeno na základě technické studie „Zkapacitnění silnice II/150 Světlá nad Sázavou – Ledeč nad Sázavou“, kterou zpracovala firma DMC Havlíčkův Brod, s.r.o. v roce 2008. V zastavěném území je koridor redukován na šíři uličního profilu (cca 15-20 m), mimo zastavěné území je redukován na šířku ochranného pásma silnice, tj. 30 m. V úsecích, kde uvedená technická studie předpokládá úpravu trasy je koridor rozšířen v rozsahu budoucího ochranného pásma po realizaci úpravy trasy. Zpřesnění šíře koridoru bylo provedeno na základě dohody s vlastníkem komunikace. Koridor pro homogenizaci stávající trasy silnice II/150 je označen jako koridor veřejné infrastruktury X1 a jsou pro něj stanoveny podmínky využití, které zajišťují ochranu jeho ploch před nežádoucími zásahy (viz. bod 4.3. textové části A1). Koridor pro homogenizaci stávající trasy silnice II/150 je zároveň označen jako veřejně prospěšná stavba dopravní infrastruktury.



Koridor DK14 pro homogenizaci trasy silnice II/347 je v řešeném území zpřesněn na základě dokumentace pro územní rozhodnutí „Silnice II/347 Světlá nad Sázavou – D1“, kterou zpracovala firma Profi Jihlava, s.r.o. v roce 2008. V zastavěném území je koridor redukován na šíři uličního profilu (cca 15-20 m), mimo zastavěné území je redukován na šířku ochranného pásma silnice, tj. 30 m. V úsecích, kde uvedený projekt předpokládá úpravu trasy je koridor rozšířen v rozsahu budoucího ochranného pásma po realizaci úpravy trasy. Zpřesnění šíře koridoru bylo provedeno na základě dohody s vlastníkem komunikace. Koridor pro homogenizaci stávající trasy silnice II/1347 je označen jako koridor veřejné infrastruktury X2 a jsou pro něj stanoveny podmínky využití, které zajišťují ochranu jeho ploch před nežádoucími zásahy (viz. bod 4.3. textové části A1). Koridor pro homogenizaci stávající trasy silnice II/347 je zároveň označen jako veřejně prospěšná stavba dopravní infrastruktury.



RC 720 Stvořidla (veřejně prospěšné opatření U142) je v řešeném území ze západu, severu a východu přirozeně ohraničeno hranicemi KÚ Leštinka, silnicí II/150 a hranicemi lesa, a proto ÚP Světlá nad Sázavou hranice RC 720 Stvořidla zpřesňuje pouze s ohledem na podrobnější měřítko zpracování. Jihozápadní okraj RC 720 Stvořidla je dle ZÚR kraje Vysočina limitován železniční tratí, což se jeví jako problém z hlediska skladebné logiky ÚSES. Do ÚSES není zahrnut navazující úsek řeky a tím dochází k přerušení hydrické řady dané biokoridory RK 400 a RK 430 podél řeky Sázavy. Ve stejné lokalitě je zároveň přerušen RK 406 v místě napojení na RC 720 Stvořidla. Z uvedených důvodů byly proto plochy RC 720 Stvořidla rozšířeny i na pozemky jižně od železniční tratě až k hranici KÚ Leštinka, která v tomto úseku prochází přibližně osou řeky. V rámci aktualizace ÚP Trpišovice by bylo vhodné rozšířit RC 720 Stvořidla tak, aby do něj byl zahrnut i levý břeh Sázavy včetně břehových porostů.



RK 400 Sechov – Stvořidla (veřejně prospěšné opatření U186) je dle grafické části ZÚR kraje Vysočina evidentně mimo řešené území, a proto se tento biokoridor do řešeného území nepromítá.



RK 425 Stvořidla – Sázavka (veřejně prospěšné opatření U202) je v řešeném území vymezen v rozsahu dle ZÚR kraje Vysočina. Nevýznamné zpřesnění trasy bylo provedeno pouze s ohledem na hranice lesa, katastrální hranice pozemků, přerušení silnicemi II. a III. třídy, síť lesních účelových komunikací a s ohledem na potřebu koordinace s ÚSES lokální úrovně. Šířka biokoridoru a poloha napojení na hranicích řešeného území zůstala zachována. Z důvodu potřeby dodržení minimálních skladebných parametrů ÚSES byla do tohoto regionálního

strana 6


B1

biokoridoru vložena lokální biocentra LC Mezilesí, LC Mrzkovický potok, LC Pod Žebrákovským kopcem, LC U Žebrákova, LC Pod Žebrákovem a LC Lány. 

RK 430 Stvořidla – Nová Ves (veřejně prospěšné opatření U207) je v řešeném území vymezen v rozsahu dle ZÚR kraje Vysočina. Nevýznamné zpřesnění trasy bylo provedeno pouze s ohledem na skutečnou šířku údolní nivy, katastrální hranice pozemků, strukturu ÚSES lokální úrovně a potřebou koordinace s ostatními záměry v území. Z důvodu potřeby dodržení minimálních skladebných parametrů ÚSES byla do tohoto regionálního biokoridoru vložena lokální biocentra LC Nad Stvořidly, LC Ústí Pstružného potoka, LC Černý vír a LC Pod sklárnami.



RK1355 Chraňobožský les – Sázavka (veřejně prospěšné opatření U273) je v řešeném území vymezen v rozsahu dle ZÚR kraje Vysočina. Nevýznamné zpřesnění trasy bylo provedeno pouze s ohledem na skutečnou šířku údolní nivy, katastrální hranice pozemků a strukturu ÚSES lokální úrovně. Z důvodu potřeby dodržení minimálních skladebných parametrů ÚSES bylo do tohoto regionálního biokoridoru vloženo lokální biocentrum LC Pod Dlužinami.



RK R016 (veřejně prospěšné opatření U315) je v řešeném území vymezen převážně v rozsahu dle ZÚR kraje Vysočina. K zásadnější úpravě došlo pouze v úseku uvnitř zastavěného území Světlé nad Sázavou. V tomto úseku je řeka Sázavka, podél níž je biokoridor veden, sevřena mezi zástavbu, a proto byla šíře koridoru redukována tak, aby nezasahoval do stávajících budov a zpevněných ploch, které ze své podstaty nemohou plnit ekologicko stabilizační funkce. V ostatních úsecích bylo provedeno pouze nevýznamné zpřesnění trasy s ohledem na skutečnou šířku údolní nivy, katastrální hranice pozemků a strukturu ÚSES lokální úrovně. Z důvodu potřeby dodržení minimálních skladebných parametrů ÚSES bylo do tohoto regionálního biokoridoru vloženo lokální biocentrum LC Pod Josefodolem.

Většina řešeného území je v ZÚR kraje Vysočina zařazena mezi krajiny s předpokládanou vyšší mírou urbanizace (viz. rozvojová osa OSk 4). Pouze severní a západní okraje řešeného území reprezentují krajinu lesní, lesozemědělskou harmonickou a lesozemědělskou ostatní. Řešení ÚP Světlá nad Sázavou je v souladu s hlavním cílovým využitím krajiny, se zásadami pro činnost v území i se zásadami pro rozhodování o změnách v území, které jsou v ZÚR kraje Vysočina stanoveny pro uvedené typy krajiny. V ostatních oblastech nedefinují ZÚR kraje Vysočina pro řešené území žádné specifické požadavky. 1.1.3. Soulad s územně analytickými podklady ÚP Světlá nad Sázavou respektuje zjištěné limity, hodnoty a záměry dle ÚAP ORP Světlá nad Sázavou. V ÚAP ORP Světlá nad Sázavou zjištěné problémy, závady a ohrožení území jsou v ÚP Světlá nad Sázavou řešeny takto:

B1



Nevyhovující čištění odpadních vod v místních částech Horní a Dolní Dlužiny, Opatovice, Žebrákov a Benetice je řešeno stanovením povinnosti akumulovat splaškové vody v jímkách a následně je vyvážet na ČOV. Centralizovaný způsob likvidace odpadních vod by nebyl s ohledem na charakter těchto místních částí efektivní.



Nevyhovující čištění odpadních vod v Horní Březince je řešeno návrhem tlakového kanalizačního řadu, který by splaškové vody svedl do stávající kanalizační sítě města Světlá nad Sázavou.



Nadměrná emisní a hluková zátěž z dopravy v místní části Závidkovice je řešena návrhem přeložky silnice II/347 mimo zastavěné území.



Nadměrnou emisní a hlukovou zátěž z dopravy v místních částech Radostovice a Josefodol není možné řešit na úrovni územního plánu, ale spíše opatřeními stavebně technického a dopravního charakteru. V Radostovicích není možné realizovat přeložku silnice II/347 z důvodu existence


strana 7

významných krajinných prvků a evidovaných lokalit ochrany přírody v okolí obce. V místní části Josefodol není možné realizovat přeložku z důvodu obtížné morfologie terénu. 

Ohrožení území záplavami je řešeno důsledným vymezováním zastavitelných ploch mimo záplavová území Sázavy, Sázavky a Pstružného potoka.

1.2. KOORDINOVANOST VYUŽITÍ ŠIRŠÍHO ÚZEMÍ

ÚP Světlá nad Sázavou respektuje níže uvedené prvky veřejné infrastruktury nadmístního významu a strukturu ÚSES, zajišťuje jejich koordinaci uvnitř řešeného území a zachovává jejich návaznosti na hranicích řešeného území. 1.2.1. Postavení obce v systému osídlení Řešené území sousedí se správními územími obcí Dolní Město, Trpišovice (KÚ Koňkovice, KÚ Trpišovice a KÚ Dobrovítova Lhota); Vilémovice, Pavlov, Prosíčka (KÚ Nezdín), Vlkanov, Ovesná Lhota, Sázavka, Kunemil, Druhanov, Služátky, Příseka, Krásná Hora – ORP Havlíčkův Brod (KÚ Broumova Lhota) a Lipnice nad Sázavou – ORP Havlíčkův Brod. Město Světlá nad Sázavou má charakter regionálního centra. Spádová oblast z hlediska využití občanského vybavení a pracovních příležitosti přesahuje hranice řešeného území a pokrývá i okolní obce. Z hlediska hierarchie větších sídel jsou vazby řešeného území orientovány především na Humpolec, Havlíčkův Brod a v širším měřítku na Jihlavu. 1.2.2. Širší vztahy dopravní infrastruktury 1.2.2.1. Železniční doprava Řešeným územím prochází železniční tratě č.230 Havlíčkův Brod – Kolín a č.212 Čečany – Světlá nad Sázavou. Z hlediska obsluhy území má zásadní význam nádraží Světlá nad Sázavou, které je doplněno zastávkami místního významu Světlá nad Sázavou-Josefodol na trati č.230 a Světlá nad Sázavou – město, Dolní Březinka, Mrzkovice a Smrčná na trati č.212. Do východní části řešeného území zasahuje koridor územní rezervy pro železniční dopravní infrastrukturu železniční určený pro výhledový záměr výstavby vysokorychlostní tratě. Územní ochrana koridoru pro výstavbu vysokorychlostní tratě vyplývá z PÚR ČR i v ZÚR kraje Vysočina. 1.2.2.2. Silniční doprava Světlá nad Sázavou se nachází na významné křižovatce silnic II/150 Votice – Přerov a II/347 Sedliště – Habry. Celá trasa silnice II/150 a úsek silnice II/347 Světlá nad Sázavou – Humpolec jsou zařazeny do sítě páteřních komunikací kraje Vysočina. Další významné komunikace v řešeném území jsou tyto silnice III.třídy: 

III/01832 Ostrov - Opatovice



III/34728 Světlá nad Sázavou – Ovesná Lhota



III/34731 Světlá nad Sázavou – napojení na silnici II/130



III/34735 Meziklasí – Světlá nad Sázavou



III/34738 Závidkovice – Lipnice nad Sázavou



III/3479 Josefodol – Služátky

strana 8


B1

Čistě lokální významu (prochází pouze uvnitř řešeného území) jsou tyto silnice III.třídy: 

III/01833 napojení Dolní Březinky na silnici II/150



III/34710 napojení Horních Bohušic na silnici II/347



III/34729 napojení Dolních Bohušic na silnici III/34731



III/34730 napojení Dolních Dlužin na silnici III/34728



III/34732 Světlá nad Sázavou - Benetice



III/34737 napojení Kochánova na silnici 34735

1.2.2.3. Letecká doprava Jihovýchodní část řešeného území se nachází v koridoru pro létání v malých a přízemních výškách, do severní části řešeného území zasahuje ochranné pásmo radiolokačního prostředku letiště Čáslav a do jižní části řešeného území zasahuje ochranné pásmo letiště Havlíčkův Brod. ÚP Světlá nad Sázavou neumožňuje v řešeném území umísťování výškových staveb. 1.2.2.4. Rekreační využití dopravní infrastruktury Vzhledem k zachovalému charakteru a rekreační atraktivitě krajiny prochází řešeným územím četné turistické a cyklistické trasy – především po silnicích III.třídy a místních či účelových komunikacích. Z bezpečnostního hlediska je problematické vedení cyklistických tras po frekventované a dopravně nevyhovující silnici II/150, a proto je navržena výstavba cyklostezek paralelně s touto komunikací. Cyklostezky jsou mimo zastavěné území Světlé nad Sázavou vymezeny souvisle až na hranice řešeného území. V rámci aktualizace sousedních ÚP (ÚP Nová Ves a ÚP Trpišovice) se předpokládá zapracování uvedených záměrů i do těchto územních plánů, aby byla zajištěna návaznost uvedeného záměru. Separace motorové a nemotorové dopravy by měla přispět nejen ke zvýšení bezpečnosti, ale i ke zvýšení prostupnosti a rekreační využitelnosti krajiny. 1.2.3. Širší vztahy technické infrastruktury 1.2.3.1. Vodovod Většina místních částí je napojena na skupinový vodovod Želivka – Podmoklany prostřednictvím přivaděče Želivka – Havlíčkův Brod, který společně s vodojemem Opatovice představuje v řešeném území jedinou vodovodní infrastrukturu nadmístního významu. Přestože je řešené území napojené na uvedený přivaděč, reálně převažuje zásobování řešeného území z místních zdrojů, především z vodní nádrže Kristiánka. 1.2.3.2. Kanalizace Z hlediska odkanalizování vyžadující koordinaci se sousedními obcemi řeší ÚP Světlá nad Sázavou tyto záměry: 

Odkanalizování Radostovic čerpáním splaškových vod do kanalizační sítě Dolního Města.



Odkanalizování Druhanova, Josefodole a Služátek čerpáním splaškových vod do kanalizační sítě města Světlá nad Sázavou.



Odkanalizování Nové Vsi čerpáním splaškových vod do kanalizační sítě města Světlá nad Sázavou.



Odkanalizování Příseky čerpáním splaškových vod do kanalizační sítě města Světlá nad Sázavou.

Výše uvedené řešení je v souladu s PRVK kraje Vysočina a v sousedních ÚP jsou uvedené záměry zapracovány.

B1


strana 9

1.2.3.3. Plynovod Řešeným území neprocházejí VVTL plynovody celostátního významu. Regionálního významu nabývá VTL plynovod DN150 Radostín – Světlá nad Sázavou kterým jsou zásobovány všechny plynofikované obce v regionu (od Nové Vsi u Leštiny po Lipnici nad Sázavou). VTL plynovod DN 150 se východně od města Světlá n.Sázavou větví do čtyř směrů: 

VTL plynovod DN 150 pro velkoodběratele plynu sklárny Bohemia a VTL plynovod DN 100 pro vysokotlakou regulační stanici v ulici V alejích, ze které je zásobena část města Světlá nad Sázavou na levém břehu řeky Sázavy a obce jižně od Světlé nad Sázavou.



VTL plynovod DN 100 pro velkoodběratele v místní části Josefodol (sklárny).



VTL plynovod DN 150 zásobující hlavní vysokotlakou regulační stanici v severní části města.



VTL plynovod DN 150 Světlá nad Sázavou – Leština u Světlé nad Sázavou, který zásobuje severní část regionu.

ÚP Světlá nad Sázavou nenavrhuje výstavbu nových ani úpravy stávajících plynovodů nadmístního významu. 1.2.3.4. Rozvody elektřiny Řešené území je zásobováno elektřinou vedením VVN 110 kV č. 1303 Havlíčkův Brod – Světlá nad Sázavou a 1304 Mírovka – Světlá nad Sázavou, která jsou zapojena do rozvodny VVN/VN Světlá o výkonu 2x40 MVA. Odtud jsou vedeny jednotlivé větve VN zásobující celý region. ÚP Světlá nad Sázavou nenavrhuje výstavbu ani úpravy přenosové soustavy nadmístního významu. 1.2.3.5. Dálkovody Řešeným územím neprochází ropovod či jiný produktovod ani není navržena jejich výstavba. 1.2.3.6. Telekomunikace a radiokomunikace Jihovýchodní částí řešeného území prochází v trase Dolní Město – Radostovice – Závidkovice – Světlá nad Sázavou – Nová Ves, podél silnic II/347 a II/150, dálkový optický sdělovací kabel. Ostatní telekomunikační infrastruktura je spíše lokálního významu. ÚP Světlá nad Sázavou nenavrhuje úpravy stávajících telekomunikačních či radiokomunikačních zařízení. 1.2.4. Širší vztahy občanského vybavení Ve Světlé nad Sázavou je dostupná veškerá základní a vyšší občanská vybavenost. Spádová oblast přesahuje hranice řešeného území a pokrývá celé správní území ORP. 1.2.5. Regionální a nadregionální ÚSES Řešené území má přímou vazbu na regionální strukturu ÚSES – v řešeném území jsou vymezeny tyto prvky ÚSES regionální úrovně: 

RC 720 Stvořidla



RK 400 Sechov – Stvořidla



RK 425 Stvořidla – Sázavka



RK 430 Stvořidla



RK1355 Chraňobožský les – Sázavka



RK R016

strana 10


B1

1.2.6. Chráněná území nadmístního významu V řešeném území jsou vyhlášena tato maloplošná, zvláště chráněná území přírody nadmístního významu: 

přírodní rezervace Stvořidla



VKP Rákosiny u Radostovic



VKP Rašeliniště u Radostovic



evidovaná lokalita ochrany přírody SV001 Sázavka

Nadmístního významu nabývají i tyto vyhlášené památné stromy: 

lípa u Vlčkova mlýna



dub a jilm v Horní Březince



Panuškův dub



Opatovická lípa

Mimoto je v řešeném území evidováno šest lokalit s výskytem chráněných druhů organismů, jejichž hranice jsou vyznačeny v koordinačních výkresech.

B1


strana 11

2. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

Schválené zadání ÚP Světlá nad Sázavou bylo respektováno ve všech bodech kromě těchto dílčích odchylek: 

Bod A11: „Zastavitelné plochy vymezovat mimo záplavová území.“ Mimo záplavové území jsou umísťovány zastavitelné plochy, u nichž se předpokládá možnost realizace budov. Zastavitelné plochy pro liniové stavby dopravní infrastruktury jsou v záplavovém území vymezeny (cyklostezka Světlá nad Sázavou – Stvořidla, propojení Nádražní ulice – sklárny), protože jejich způsob využití není ve střetu s tímto limitem využití území.



Bod B2: „Přeložka silnice II/150: jižní obchvat Světlé nad Sázavou“ Tento záměr není realizovatelný ani ve výhledovém horizontu – viz.dopravní koncepce. Případná trasa by vedla ve volné krajině mezi Světlou nad Sázavou a Závidkovicemi, kde není nutné zajišťovat územní ochranu tohoto záměru, protože nehrozí střet s jinými možnými záměry. Proto není uvedený záměr v ÚP Světlá nad Sázavou vymezen ani jako územní rezerva.



Bod C2: „Vymezit vhodné plochy pro výstavbu letního koupaliště ve městě.“ Vhodné plochy v majetku města nejsou k tomuto záměru k dispozici. Bez ohledu na vlastnické vztahy se jako nejvhodnější jeví pozemek par.č.638/2 v KÚ Světlá nad Sázavou. Jedná se o nezastavěný pozemek na pravém břehu Sázavy poblíž centra města. Realizace uvedeného záměru je ale podmíněna jednáním s vlastníky pozemků, jejichž úspěšnost není možné v tuto chvíli odhadovat. Z toho důvodu je na uvedeném pozemku zachován stávající způsob využití (zeleň přírodního charakteru – ZP), který zaručuje, že pozemek nebude využit způsobem, který by případnou realizaci záměru na výstavbu letního koupaliště vylučoval. V případě, že budou vytvořeny majetkoprávní podmínky pro výstavbu koupaliště na tomto pozemku, bude moci být zařazen do zastavitelných ploch v rámci pravidelné aktualizace územního plánu.



Bod D9: „Zastavitelné plochy vymezovat v návaznosti na původní strukturu osídlení. Neumožnit vznik izolovaných částí zastavěného území uprostřed krajiny.“ Tohoto požadavku nebylo možné dosáhnout u zastavitelných ploch Z87 a Z117. Uvedené plochy byly určeny k zástavbě v předcházející ÚPD (ÚPSÚ Světlá nad Sázavou). Na ploše Z117 bylo vydáno územní rozhodnutí, na ploše Z87 bude řízení pravděpodobně zahájeno v průběhu projednávání tohoto územního plánu. Z těchto důvodů bylo nezbytné při návrhu ÚP Světlá nad Sázavou předchozí schválenou ÚPD respektovat.



Bod D10: „Při vymezování zastavitelných ploch respektovat tyto hlavní rozvojové osy Světlé nad Sázavou: Rozvojová osa pro smíšené bydlení městského charakteru v lokalitě Na Bradle (doplnění konkávního segmentu zastavěného území).“ Tato rozvojová osa nebyla do návrhu ÚP zahrnuta z důvodu komplikovaných vlastnických vztahů, kvůli kterým jakékoliv investiční aktivity jak ze strany města, tak i soukromých investorů, nejsou v nejbližší době reálné. Plocha byla vymezena alespoň jako územní rezerva R8.

strana 12


B1

3. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ

3.1. VYHODNOCENÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU

3.1.1. Soulad s cíli a úkoly územního plánování Navržené řešení je v souladu s cíli územního plánování, protože vytváří předpoklady pro zvyšování hodnot v řešeném území a nenarušuje podmínky udržitelného rozvoje. ÚP Světlá nad Sázavou dotváří předpoklady k zabezpečení souladu přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území. Odůvodnění způsobu ochrany a rozvoje uvedených hodnot území je uvedeno v bodě 3.2.2. 3.1.2. Soulad předpisů

s požadavky

stavebního

zákona

a

jeho

prováděcích

Způsob zpracování ÚP Světlá nad Sázavou i stanovený postup při jeho projednání je v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, a s jeho prováděcími vyhláškami č. 500/2006 Sb. a 501/2006 Sb. V souladu s § 3 odst. 4 vyhl. 501/2006 Sb. jsou plochy s rozdílným způsobem využití v ÚP Světlá nad Sázavou dále podrobněji členěny. S ohledem na specifické podmínky řešeného území jsou nad rámec vyhl. 501/2006 Sb. územním plánem Světlá nad Sázavou vymezeny plochy sídelní zeleně. Tyto plochy jsou v územním plánu definovány proto, aby bylo možné vymezit systém sídelní zeleně (podle přílohy č.7, části I., odst.1, písm.C vyhlášky 500/2006 Sb.) včetně podmínek využití, zaručující ochranu ploch sídelní zeleně před nežádoucími zásahy. Zastavitelné plochy pro bydlení na zastavitelné ploše Z28 přesahují výměru 4 ha, a proto musí být dle § 20 odst.2 vyhl.501/2006 Sb. ve znění vyhl.269/2009 Sb. s uvedenou zastavitelnou plochou vymezena veřejná prostranství o minimální výměře 2000 m2. ÚP Světlá nad Sázavou tato prostranství nevymezuje jako samostatné zastavitelné plochy, ale jejich vymezení je zajištěno v rámci stanovených požadavků na zpracování územní studie – viz. kapitola 9.1. textové části A1, Budoucí zástavba na výše uvedené ploše je zpracováním uvedené územní studie podmíněna. 3.1.3. Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů Návrhem ÚP Světlá nad Sázavou nedochází ke střetu veřejných zájmů. Výsledný návrh je zcela v souladu se stanovisky dotčených orgánů a se zvláštními právními předpisy. Především zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 334/1992 Sb.,o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 13/1997 Sb.,o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

B1


strana 13

3.2. ODŮVODNĚNÍ KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE HODNOT ÚZEMÍ

3.2.1. Civilizační hodnoty území 3.2.1.1. Archeologické hodnoty území Celé správní území města Světlá nad Sázavou je posuzováno jako území s možnými archeologickými nálezy. Centrum Světlé nad Sázavou, levý břehy Sázavy v oblasti skláren, levé úbočí údolí Žebrákovského potoka v oblasti u Dolní Březinky, okolí hřbitova z Napoleonských válek, plochy pod Benetickou myslivnou a pozůstatky po těžbě v polesí Smrčensko jsou evidovány jako území s archeologickými nálezy I.typu. Historická jádra místních částí Horní a Dolní Dlužiny, Leštinka, Benetice, Žebrákov, Horní a Dolní, Březinka, Horní a Dolní Bohušice, Mrzkovice, Lipnička, Závidkovice, Kochánov, Radkovec, Radostovice a okolí kapličky pod skalou mezi Světlou nad Sázavou a Dolní Březinkou jsou evidovány jako jako území s archeologickými nálezy II.typu. V textové části A1 ÚP Světlá nad Sázavou je proto zdůrazněna povinnost při případném archeologickém nálezu postupovat v souladu s příslušným zákonem o památkové péči. 3.2.1.2. Kulturně historické hodnoty území V řešeném území jsou evidovány tyto státem chráněné nemovité kulturní památky (památky zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek): 

kostel sv. Václava ve Světlé nad Sázavou (č.rejstříku ÚSKP 32082 / 6-342)



židovský hřbitov ve Světlé nad Sázavou (č.rejstříku ÚSKP 11364 / 6-5943)



zámek a zámecký park ve Světlé nad Sázavou (č.rejstříku ÚSKP 21081 / 6-341)



železniční stanice Světlá nad Sázavou - výpravní budova (č.rejstříku ÚSKP 104233)



hřbitov z napoleonských válek (č.rejstříku ÚSKP 10167/6-5846)



lávka – mostek přes Meziklaský potok na hranicích KÚ Kochánov a KÚ Koňkovice (č.rejstříku ÚSKP 102227)

Navržené řešení územního plánu respektuje hodnoty uvedených nemovitých kulturních památek a dalších kulturně hodnotných objektů a vytváří podmínky pro jejich ochranu především těmito prostředky: Zastavitelné plochy, plochy přestavby a plochy změn uspořádání krajiny jsou vymezeny důsledně mimo historicky hodnotná území. Pro veškerou zástavbu v řešeném území jsou stanoveny podmínky prostorového uspořádání tak, aby nemohly být narušeny tradiční historické dominanty. Při rozhodování o změnách v území je v textové části ÚP stanovena povinnost respektovat výše uvedené hodnoty. 3.2.1.3. Urbanistické a architektonické hodnoty území Architektonické hodnoty se v řešeném území překrývají s kulturně historickými hodnotami uvedenými v předchozím bodě. Kromě nich byly v rámci průzkumů v řešeném území identifikovány i tyto další urbanisticky a architektonicky cenné objekty: 

dvojice domů č.p 5 a č.p.15 v Beneticích - hodnota spočívá ve vzájemné poloze domů a v poloze vůči komunikaci - vytváří uliční čáru, dům č.p. 5 má navíc zachovalou kompozici oken na čelní fasádě



náves v Beneticích včetně okolní zástavby – zachovalé tradiční návesní uspořádání, které utváří identitu sídla



pomník padlým vojákům v I. světové válce, Dolní Březinka



kaple v Dolních Dlužinách - dominantní svým charakterem

strana 14


B1

B1



tovární vila č.p. 11 ve Františkodole - stylově čistá stavba, znehodnocená drobnými přístavbami a úpravami



dům č.p. 5 v Horních Dlužinách - hodnotný svým měřítkem a jednoduchou kompozicí fasád



kaple v Kochánově - dominantní svým charakterem



dům č.p. 23 v KÚ Kochánov (Panuškův dům u silnice mezi Josefodolem a Meziklasím) – dochovalá roubenice



náves v Kochánově identitu sídla



vila F. A. Jelínka, Fratiškodol č.p.24, Kochánov - vila s atelierem



dům č.p. 6 v Lipničce - cenný pro své měřítko a kompozici čelní fasády



kaple v Lipničce - dominantní svým charakterem a polohou v širším těžišti návsi



křížek u cesty směrem do Světlé, Lipnička



kaple v Leštince - dominantní svým charakterem, příklad neodborně provedených úprav stavby, hrubé zacházení s jemnou hmotou - nevhodně umístěné okapní svody, nemístná dlažba, pohledově se uplatňující nopová folie…



žulový kámen na návsi v Leštince



kaple v Mrzkovicích - dominantní svým charakterem



památník padlým vojákům v I. světové válce, Mrzkovice



Malý Mlýnek, v udolí Pstružného potoka, Radostovice – dochovaný soubor staveb industriální architektury 19.století



dům zvaný "Karasovna", č.p.5 v Radostovicích



dům č.p.283 v ul. Pěšinky, Světlá n.S. - reprezentativní secesní vila odpovídajícího měřítka, stylově čistý dům s dochovanou štukaturou, nevhodně použitá střešní krytina



dům č.p. 231, mateřská škola u zimního stadionu, Světlá n.S. - na domě je hodnotný především dochovaný štít, pravděpodobně z konce 19. stol., celkově dům utrpěl dodatečnými úpravami



dům č.p. 305 v Kolovratově ul., Světlá n.S. - dům z poloviny 20. stol. je hodnotný v kontextu města pro zachování svého původního objemu a střízlivého fasádního dekoru



dům č.p .7 v Zámecké ul., Světlá n.S. - pravidelně členěný celek i jednotlivé fasády, hodnotné jsou pohledově se uplatňující režné zdivo a jednoduché rámy oken, budova chátrá, dominantní díky svému objemu



dům č.p. 108 v Haškově ul., Světlá n.S. - hodnotný svým měřítkem a zachovalou formou



dům č.p 130 v Haškově ul., Světlá n.S. - hodnotný svým měřítkem a zachovalou formou



dům č.p. 13 pod kostelem, Světlá n.S. - hodnotný svým měřítkem a zachovalou formou



altán na nábřeží, Světlá n.S. - dominantní svým charakterem, polohou a výraznou formou



dům č.p. 22 na náměstí, Světlá n.S. - dům, který byl při rekonstrukci drasticky zbaven původní fasádní štukatury, z původního honosného výrazu zbyly pouze štíty a geometrie střechy



městská radnice, č.p. 18, Světlá n.S. - reprezentativní budova z přelomu 18. a 19. stol., přestavovaná v roce 1926, výrazově čistá stavba utrpěla umístěním střešních oken na pohledově exponovaný střední trakt budovy, dominantní svým charakterem a měřítkem

okolní zástavby – zachovalé tradiční návesní uspořádání, které utváří


strana 15



dům č.p. 240 v Nádražní ul., Světlá n.S. - kvalitně zrekonstruovaná reprezentativní stavba, měřítkem odpovídající svému účelu, zachovalý původní fasádní dekor, nevhodně provedeno pouze zastřešení hlavního vchodu, dominantní svým výrazem a polohou



kaple sv.Jana Nepomuského, na sídlišti, Světlá n.S. - v prostředí sídliště zvláště cenná stavba svou tradiční formou, dominantní ostrým kontrastem s okolím



skupina původních domů v Dolní ul. č.p. 146,189 a 190, Světlá n.S. - zvlášť brutálním způsobem znehodnocena architektonická kvalita původních staveb, přesto zůstává hodnota v dochovaném drobném měřítku těchto objektů



dům č.p. 127 v Dolní ul., Světlá n.S. - hodnotný drobným měřítkem a původním objemem bez přístavků



skupina domů v Dolní ul. č.p. 90 a 141, Světlá n.S. - hodnotné svým drobným měřítkem



dům č.p 84 v ul. Nové město, Světlá n.S. - hodnotný svým drobným měřítkem, původní formou, členěním a kompozicí čelní fasády



dům č.p. 67 v ul. Nové město, Světlá n.S. - dochovaný původní objem domu, hodnotný řádovostí a plasticitou čelní fasády



dům č.p. 68 v ul. Nové město, Světlá n.S. - hodnotný svým drobným měřítkem, dům poničen stavebními zásahy do čelní fasády, bizarním dojmem působí množství dočasně instalovaných reklamních ploch



dům č.p. 94 na náměstí - fara, Světlá n.S. - v kontextu města po architektonické stránce vysoce kvalitní stavba, hodnotná svou proporcí, úměrným měřítkem, kompozicí fasád a geometrií střechy



dům č.p. 100 v Jelenově ul., Světlá n.S. - neorenesanční dům vymezující spodní část náměstí, hodnotný pro svou řádovost a zdobnost uličních fasád, dominantní architektonickou kvalitou



dům č.p. 101 v Jelenově ul. - špitál, Světlá n.S. - budova stojí na místě původního špitálu, který dal postavit Burian Trčka z Lípy v roce 1578, v roce 1877 byla budova špitálu zbořena a podle architekta Linsbauera postavena budova nová, sloužící jako škola (otevřená v roce 1879), nevhodnými úpravami se z fasády této stavby do současnosti nedochovalo téměř nic



Wolkerův památník, Wolkerova ulice, na okraji zámeckého parku, Světlá nad Sázavou - z roku 1947



sloup s hlavou Krista na křižovatce ulic Nádražní a Josefodolská, Světlá nad Sázavou - kamenný sloup z roku 1903



kamenný kříž v Dolní ulici, Světlá nad Sázavou - z roku 1676



tři Grácie před budovou akademie, Sázavská ulice, Světlá nad Sázavou - socha od Otakara Marcina z října 2006



škola v Jelenově ulici, č.p.30, Světlá nad Sázavou - budova je z roku 1578



kamenná kašna na náměstí Trčků z Lípy, Světlá nad Sázavou - z roku 1825



plastika Sklo a kámen na náměstí Trčků z Lípy, Světlá nad Sázavou - z roku 1992



socha Panny Marie ve výklenku domu č.p. 60 v ulici Lánecká, Světlá nad Sázavou



dřevěná kaplička v ulici Nové Město, Světlá nad Sázavou



křížek v Pěšinkách, Světlá nad Sázavou - kovový křížek na kamenném podstavci z roku 1827



středověké podzemí, dům č.p.23, Nádražní ulice, Světlá nad Sázavou - první zmínka o podzemí je v Seidlerově kronice z roku 1788

strana 16


B1



kaple ve skále při příjezdu do Světlé z Ledče - dominantní svým charakterem a polohou



hospodářské stavení č.p.5 v Závidkovicích - cenné pro své měřítko, kompozici čelní fasády a vzájemné uspořádání obou domů



kaplička na návsi v Závidkovicích



kamenný kříž severně od Závidkovic - s letopočtem 1720



kaple v Žebrákově - dominantní svým charakterem a polohou na návsi



dům č.p. 14 v Žebrákově - bez přístaveb; hodnotná stavba svým drobným měřítkem a původní kompozicí čelní fasády



dům č.p. 2 v Žebrákově - bez přístaveb; hodnotná stavba svým měřítkem a původní kompozicí severní a východní fasády



dřevěná zvonička na návsi v Žebrákově



kříž u samoty čp.3, Žebrákov



kříž u Wemgartova mlýna, Žebrákov



Wemgartův mlýn, č.p.7, Žebrákov

Veškeré uvedené jsou vyznačeny v koordinačních výkresech jako významné kulturně historické objekty. Proto musí být, z důvodu zajištění ochrany těchto stávajících civilizačních hodnot, v území při rozhodování o změnách a úpravách těchto objektů respektovány výše popsané charakteristické znaky a uspořádání. Navržené řešení územního plánu respektuje uvedené urbanistické a architektonické hodnoty území a vytváří podmínky pro jejich ochranu především těmito prostředky: Pro veškerou zástavbu v řešeném území jsou stanoveny podmínky prostorového uspořádání ploch s rozdílným způsobem využití, které zajišťují soulad navrhované zástavby s hmotovým členěním a měřítkem stávající zástavby a vytváří rámec pro ochranu celkového vzhledu sídel, zejména při dálkových pohledech. Veškeré stavby, činnosti a zařízení musí respektovat kvalitu urbanistického a architektonického prostředí. Nesmí zde být umístěny stavby, které by svým architektonickým ztvárněním, objemovými parametry, vzhledem, účinky provozu či použitými materiály narušovaly hodnoty území. Je stanovena povinnost respektovat pozitivní působení tradičních stavebních dominant v obrazu města a potlačit působení rušivých dominant. Významné urbanistické hodnoty jsou v řešeném území dále spjaty s ucelenou městskou strukturou v Světlé nad Sázavou, která vychází z historického vývoje a morfologie terénu, a která vytváří jedinečnou identitu sídla. Tato struktura je vytvářena sítí ulic, které propojují jednotlivá námětí a rozšířené poloveřejné prostory. Zachování těchto městotvorných prvků a jejich ochrana před nežádoucími zásahy je v ÚP Světlá nad Sázavou zajištěna vymezením jejich ploch jako nezastavitelných ploch veřejných prostranství se specifickými podmínkami ochrany. Obdobným způsobem jsou chráněny i urbanisticky významné plochy sídelní zeleně uvnitř zastavěného území. Dále jsou vytvořeny podmínky pro soustředění občanského vybavení v jádru města a posílení tak významu náměstí Trčků z Lípy a navazujících prostorů jako kulturně společenského centra města. 3.2.1.4. Ostatních civilizační hodnoty v území Řešení ÚP Světlá nad Sázavou respektuje a rozvíjí ostatní civilizační hodnoty území spočívající především v jeho vybavení veřejnou infrastrukturou, v možnostech pracovního uplatnění, v dopravní dostupnosti zastavěného území i zastavitelných ploch a v možnosti využívání krajiny k zemědělským účelům.

B1


strana 17

3.2.2. Přírodní hodnoty území 3.2.2.1. Chráněná území V řešeném území jsou vyhlášena tato maloplošná, zvláště chráněná území přírody nadmístního významu, jejichž ochrana je zajištěna nezávisle na ÚP Světlá nad Sázavou: 










evidovaná lokalita ochrany přírody SV001 Sázavka








Panuškův dub



Opatovická lípa Mimoto je v řešeném území evidováno šest lokalit s výskytem chráněných druhů organismů.

Všechny výše uvedené lokality jsou vyznačeny v koordinačních výkresech. V ÚP Světlá nad Sázavou je ochrana uvedených lokalit zajištěna zachováním jejich stávajícího režimu využití a vymezením rozvojových ploch a ploch změn uspořádání krajiny v dostatečné odstupové vzdálenosti tak, aby nemohlo dojít k nežádoucímu ovlivňování uvedených lokalit. Uvedené lokality jsou dále v ÚP Světlá nad Sázavou vymezeny jako přírodní plochy, v nichž je obecně zájem ochrany přírody nadřazen zájmům na jejich hospodářské využití. Tento princip se promítá do podmínek využití přírodních ploch (viz. kapitola 6 textové části A1), které zajišťují ochranu uvedených lokalit před nežádoucími zásahy. Významná jsou v řešeném území také území s obecnou ochranou přírody dle zákona č.114/92 Sb. Jedná se o všechny plochy lesů, vodní toky, nivy, plochy mokřadů a rybníků. Jejich ochrana je zajištěna zachováním stávajícího režimu využití a vymezením rozvojových ploch a ploch změn uspořádání krajiny mimo uvedená území. Ochrana velké části těchto lokalit je zajištěna jejich zapojením do územního systému ekologické stability a stanovením způsobu jejich využití jako přírodních ploch se specifickými podmínkami využití, které zajišťují ochranu uvedených území před nežádoucími zásahy. 3.2.2.2. Krajinný ráz Ochrana krajinného rázu je zajištěna vhodným situováním zastavitelných ploch a stanovením podmínek plošného a prostorového uspořádání pro budoucí zástavbu. Dále jsou v kapitole 2.2.2. textové části A1 stanoveny závazné zásady ochrany a rozvoje hodnot krajinného rázu. Podmínky ochrany krajinného rázu jsou i součástí podmínek využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití, které jsou vedeny v kapitole 6 textové části A1. Podrobněji je koncepce ochrany krajiny odůvodněna v bodě 3.5. 3.2.2.3. Půdní fond ÚP Světlá nad Sázavou umožňuje zábor půdního fondu z důvodu zástavby a z důvodu obnovy původního uspořádání krajiny (založení ÚSES, výstavba rybníků, zalesňování). Zábor půdního fondu je navržen pouze v nezbytně nutném rozsahu a především v lokalitách mimo lesy či vysoce chráněné druhy půd. Účelnost využití zastavěného území, nezbytnost vymezení nových zastavitelných ploch a jejich minimální nutný rozsah jsou uvedeny v bodě 5.1. Celková vhodnost navrženého řešení je zdůvodněna v bodě 5.3.

strana 18


B1

3.3. ODŮVODNĚNÍ URBANISTICKÉ KONCEPCE

3.3.1. Hlavní východiska urbanistické koncepce Koncepce rozvoje řešeného území přímo i nepřímo vyplývá z PÚR ČR a z urbanistických zásad. Jedním z hlavních cílů řešení ÚP Světlá nad Sázavou je vytvoření podmínek pro dosažení udržitelného rozvoje území. Udržitelný rozvoj území je podmíněn vytvořením podmínek pro odpovídající hospodářský rozvoj, pro zvyšování soudržnosti obyvatel v území a pro zlepšování životního prostředí. Vytvoření uvedených podmínek vyžaduje vymezení nových rozvojových ploch a ploch pro obnovu původního uspořádání krajiny (založení ÚSES, výstavba rybníků, zalesňování). Komplexním návrhem uspořádání a využití území jsou vytvořeny podmínky pro zachování čitelnosti urbanistické struktury a posilování identit Světlé nad Sázavou i okolních obcí, včetně zachování jejich charakteru při respektování okolního přírodního prostředí. ÚP Světlá nad Sázavou vytváří podmínky pro realizaci opatření, která obnovují původní krajinný ráz a tradiční venkovské uspořádání území, zvyšují ekologickou stabilitu území, zvyšují retenční schopnosti území, snižují erozní ohroženost, umožňují polyfunkční využití krajiny, a která prohlubují příznivé sepětí obytných ploch s okolní krajinou. Celková koncepce územního plánu navazuje na zásady uplatňované v předcházející ÚPD (ÚPSÚ Světlá nad Sázavou), které přizpůsobuje novým podmínkám a novým požadavkům rozvoje. Řešení ÚP Světlá nad Sázavou spočívá ve vytvoření podmínek pro komplexní a vyvážený rozvoj, který však nebude zásadním způsobem narušovat nezastavěné území. Rozvoj spočívá jednak v intenzivnějším využití zastavěného území a dále ve využití ploch na zastavěné území bezprostředně navazujících. Zásady rozvoje území vychází z principů udržitelného rozvoje a ze zásad ochrany krajiny. Zásady rozvoje území upravují územně technické podmínky pro zachování a kultivaci prostorových a estetických kvalit zastavěného území a krajiny. V menších obcích v okolí Světlé nad Sázavou není navržen zásadní rozvoj, předpokládá se především přestavba stávajících nevyužitých objektů tak, aby byl zachován venkovský charakter těchto obcí. Zastavitelné plochy jsou vymezeny v návaznosti na proluky zastavěného území a jejich situování vychází ze stávající urbanistické struktury tak, aby budoucí zástavba směřovala k ucelování tvaru zastavěného území. Je vyloučena možnost vzniku takových aktivit, které by mohly narušit kvalitu životního prostředí jako celku. Je kladen důraz na ochranu nezastavěného území, zejména na přírodě blízkých plochách, plochách LPF a plochách ZPF s vysoce chráněnými druhy půd. V řešeném území zůstává zachována stávající sídelní struktura, která logicky vychází z přírodních podmínek, zejména z morfologie terénu a z dlouhodobého vývoje osídlení v řešeném území, a která je výrazem identity území. Prioritou je vytváření podmínek pro realizaci opatření, která obnovují původní krajinný ráz a tradiční uspořádání území, která zvyšují ekologickou stabilitu území, která umožňují polyfunkční využití krajiny, a která prohlubují sepětí obytných částí sídel s okolní krajinou. Tato opatření by však neměla znemožňovat ekonomické využití území nebo mu nadměrně bránit. V městě Světlá nad Sázavou důsledně dodržovat stávající rozdělení na zóny obytné a výrobní. V přechodových a okrajových částech území jsou vymezeny smíšené plochy, které připouští doplnění ploch pro obydlení o drobnou výrobu a výrobní služby. Uspořádání vesnických místních částí v okolí Světlé nad Sázavou je založeno na ochraně stávající urbanistické struktury a původního rázu obcí, posilování jejich identit a prohlubování rezidenčního charakteru ve vazbě na Světlou nad Sázavou. Ve vesnických částech je preferováno bydlení v sídle s výrazně nižším zastoupením ostatních ploch s rozdílným způsobem využití. Prioritou je integrace nerušivých podnikatelských aktivit do stávajících smíšených obytných ploch venkovského charakteru. Nesmí být ale umožněn vznik staveb či aktivit, které by mohly narušit kvalitu životního prostředí jako celku. Prioritou urbanistické koncepce je posilování charakteru Světlé nad Sázavou jako regionálního centra a soustředění většiny rozvojových aktivit v jejím nejbližším okolí. Hlavní zastavitelné plochy jsou soustředěny do čtyř lokalit z důvodu hospodárného řešení související infrastruktury a z důvodu umožnění B1


strana 19

koncepčního řešení souvisejících problémů. Pro výrobu je vymezena především výrobní zóna za sklárnami – podél silnice II/150. Tato plocha je určena především pro výrobu průmyslového charakteru nadmístního významu a z hlediska rozvoje regionu je jednoznačnou prioritou. Drobná výroba a výrobní služby, převážně místního významu, mohou být realizovány v prostoru mezi věznicí a městem, kde je již vybudovaná přístupová komunikace. Rozvíjení výrobních aktivit většího rozsahu není v jiných lokalitách žádoucí z důvodu ochrany příznivého životního prostředí. Pro rozvoj obytné zástavby jsou vymezeny především plochy v severní části města, navazující přirozeně na dosavadní zástavbu na rozhraní KÚ Světlá nad Sázavou a KÚ Dolní Bohušice. Další významnou rozvojovou osou obytné zástavby je prostor mezi zámeckým parkem a zástavbou Na Kalvárii, kde je soustředěn rozvoj v jižní části města. Z ostatních vesnických místních částí budou rozvíjeny především Dolní Březinka, Mrzkovice a Závidkovice z důvodu vyhovujícího rozsahu infrastruktury a lepšího dopravního napojení na Světlou nad Sázavou než ostatní místní části. V místních částech vesnického charakteru se předpokládají především přestavby a rekonstrukce stávajících objektů a areálů, které umožní uspokojit rozvojové potřeby aniž by došlo k zásahu do nezastavěného území. Zástavba ale nesmí být rozvíjena na úkor ploch veřejných prostranství a sídelní zeleně v centru obcí. Zastavitelné plochy jsou vymezeny pouze v omezeném rozsahu a rozvolněným způsobem v přirozených směrech po obvodu stávající zástavby tak, aby nemohlo dojít k narušení stávající urbanistické struktury obce či nežádoucímu přesunu těžiště obce. 3.3.2. Sytém sídelní zeleně 3.3.2.1. Zeleň veřejná Světlá nad Sázavou je dostatečně prostoupena veřejnou zelení, zejména v rámci zámeckého parku, hřbitova a břehových porostů Sázavy, Sázavky a Bohušického potoka. V ostatních místních částech se vyskytuje veřejná zeleň především v rámci návesních prostranství. Pro zajištění ochrany zeleně jsou její plochy vymezeny jako samostatné plochy sídelní zeleně přírodního charakteru (ZP) nebo plochy přírodní smíšené (NPs). Stávající veřejná sídelní zeleň je součástí i ploch veřejných prostranství (PV) a ploch dopravní infrastruktury silniční (DS). Podmínky využití těchto ploch zajišťují ochranu sídelní zeleně před zastavěním či jinými nežádoucími zásahy. Pro rozvoj veřejné sídelní zeleně jsou vymezeny samostatné plochy K1, K2, K3 a K4, které oddělují sídliště Na Bradle od železniční tratě a plocha K13, která doplňuje zelený pás podél silnice II/150 při vjezdu do města ve směru od Havlíčkova Brodu. Kromě uvedených ploch změn uspořádání krajiny by sídelní zeleň měla být i součástí všech zastavitelných ploch. Při provádění úprav veřejných prostranství a dopravních ploch uvnitř zastavěného území je proto žádoucí zvyšování podílu stromové zeleně, zejména ve volných prostorech. Preferovány jsou původní druhy dřevin. Všechny prvky veřejné sídelní zeleně je nutno zachovávat, případně provádět jejich obnovu. Sídelní zeleň může být obměňována výhradně postupným výběrovým způsobem a přiměřeně doplňována s cílem dosažení různé věkové a druhové skladby dřevin. 3.3.2.2. Zeleň soukromá Zastavěné části řešeného území jsou dostatečně prostoupeny soukromou zelení, především na zahradách navazujících na rodinné domy a hospodářské usedlosti. Vzhledem k nízké hustotě zástavby je množství této zeleně dostačující, a proto ÚP Světlá nad Sázavou samostatně nevymezuje plochy soukromé zeleně. ÚP Světlá nad Sázavou neupravuje podmínky pro úpravy soukromé zeleně. Pouze v případě, že je zastavěná část stavebního pozemku orientována do volné krajiny, musí být přechod zástavby do krajiny řešen výsadbou ochranné zeleně. Soukromá zeleň bude i nadále součástí ostatních zastavitelných ploch. Pro rozvoj zeleně ochranné a izolační (ZO) je vymezena plocha K21, která by měla clonit nevhodně krajinně působící budovy zemědělského areálu v Závidkovicích a plocha K14, která by měla omezovat nežádoucí pohledové uplatnění budov na ploše Z24. Jiné samostatné plochy pro rozvoj soukromé sídelní zeleně strana 20


B1

vymezeny nejsou. 3.3.3. Obyvatelstvo a bydlení Počet obyvatel a průměrný věk v posledních deseti letech ve Světlé nad Sázavou (dle údajů ČSÚ): Rok c e lke m 7232 7171 7088 7037 6961 6965 6956 6972 6957 6888

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

p oče t o b y va t el M už i 3576 3553 3518 3489 3460 3462 3468 3497 3504 3451

Ž en y 3656 3618 3570 3548 3501 3503 3488 3475 3453 3437

C e lke m 37,4 37,7 38,1 38,6 39,2 39,6 40,0 40,6

p rům ěrný věk m už i 36,0 36,3 36,8 37,3 37,9 38,3 38,8 39,2

ženy 38,7 39,0 39,4 39,8 40,4 40,9 41,3 41,9

V řešeném území je patrný dlouhodobý mírný pokles počtu obyvatel v kombinaci se zvyšujícím se průměrným věkem. Tento nežádoucí trend je způsoben především odchodem mladé generace do jiných sídel. Proto vytváří ÚP Světlá nad Sázavou podmínky pro rozvoj, což by mělo přispět k lepším možnostem uplatnění a zabránění odchodu mladší generace a zvrácení uvedené nežádoucí tendence. Světlá nad Sázavou vykazuje dobré podmínky pro rozvoj obytné zástavby díky výhodné poloze na křižovatce silnic II/150 a II/347, křižovatce železničních tratí č.212 a 230 a především poloze na rozvojové ose krajského významu OSk 4. Související rozvoj obytné zástavby je prioritou řešení územního plánu a jedním z předpokladů dosažení udržitelného rozvoje území. Nezbytný rozsah rozvojových ploch pro bydlení je stanoven na základě prognózy vývoje počtu obyvatel a stupně obydlenosti, které vychází z dlouhodobých trendů v této oblasti a z předpokladu intenzivnějšího rozvoje v důsledku polohy na rozvojové ose. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel a domů ve Světlé nad Sázavou (dle údajů ČSÚ): rok obyvatelé domy stupeň obydlenosti

počet meziroční nárůst počet koeficient meziroční nárůst

1869

1900

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

2010

3881

4330

4379

3758

4468

4363

6116

7147

7188

6888

-

0,37%

0,04%

-0,71%

1,72%

-0,26%

4,02%

1,53%

0,06%

-0,46%

468 8,29

554 7,82

764 5,73

911 4,13

924 4,84

976 4,47

1039 5,89

1070 6,68

1098 6,55

1120 6,15

1,57%

-0,84%

3,17%

1,22%

-0,20% -0,67%

-

-0,19% -0,89% -1,40%

Do roku 2001 je patrný dlouhodobý nárůst počtu obyvatel, který se ale vzápětí po roce 2001 výrazně propadá. V rámci východisek pro řešení ÚP Světlá nad Sázavou se předpokládá, že tento pokles nebude mít dlouhodobé trvání, a že naopak ÚP Světlá nad Sázavou přispěje ke zvrácení tohoto nežádoucího trendu. Prognóza vývoje počtu obyvatel proto počítá s mírným nárůstem počtu obyvatel ve výši 0,3 % za rok, což odpovídá průměrnému růstovému potenciálu měst o velikosti 5000-10000 obyvatel v kraji Vysočina. Snižování stupně obydlenosti je obecným trendem, který souvisí s postupně se zvyšující životní úrovní obyvatelstva a neatraktivitou rozvoje hromadného bydlení v takto malých městech. S ohledem na charakter řešeného území je proto uvažován v rozsahu 0,5% za rok. B1


strana 21

Prognóza vývoje počtu obyvatel a domů ve Světlé nad Sázavou: rok obyvatelé stupeň obydlenosti domy

meziroční nárůst počet meziroční nárůst koeficient počet

2010

2014

2018

2022

2026

2030

-

0,30%

0,30%

0,30%

0,30%

0,30%

6888

6971

7055

7140

7226

7313

-

-0,50%

-0,50%

-0,50%

-0,50%

-0,50%

6,15 1120

6,02 1158

5,89 1198

5,77 1238

5,65 1279

5,53 1323

3.3.4. Rekreace 3.3.4.1. Individuální rekreace Řešené území není celkově výrazněji zatíženo objekty individuální rekreace. Intenzivněji rekreačně využívané plochy se nachází v dolní části Leštinky, pod Benetickou myslivnou a především zahrádkářské kolonie na okrajích Světlé – pod věznicí, za Bradlem a v okolí soutoku Bohušického potoka a Sázavky. Ostatní objekty individuální rekreace jsou spíše sporadicky rozptýleny v krajině nejsou z hlediska celkové koncepce řešení ÚP Světlá nad Sázavou významné. Dále jsou rekreačně využity mnohé původní zemědělské usedlosti ve vesnicích v okolí Světlé nad Sázavou. Využití neobydlených objektů k rekreačním účelům lze ve výsledku chápat jako příznivou změnu způsobu využití. V souladu s odlišným životním stylem jsou jednotlivé objekty přestavěny a je tím zajištěna jejich obnova a údržba aniž by došlo k zásadnímu zásahu do krajinného rázu. Naopak výstavba chat ve volné krajině je jednoznačně nepříznivým zásahem z hlediska ochrany nezastavěného území, proto ÚP Světlá nad Sázavou vytváří podmínky pro přestavby a rekonstrukci stávajících objektů v rámci smíšených obytných ploch venkovského charakteru a neumožňuje výstavbu rekreačních objektů ve volné krajině s výjimkou případů, kdy je k příslušné stavbě již vydáno územní rozhodnutí. Obecně výstavba chat není spjata s žádnými přínosy pro řešené území a naopak vytváří významnou zátěž do budoucna. Proto je pro rozvoj individuální rekreace nově navržena pouze plocha Z31, která představuje pouze rozšíření stávající zahrádkářské kolonie za Bradlem. Objekty individuální rekreace mohou být dále zřizovány při rekonstrukcích a přestavbách objektů v rámci smíšených obytných ploch venkovského charakteru (SV). 3.3.4.2. Hromadná rekreace Řešené území není vhodné pro celoroční hromadnou rekreaci, která by představovala pro území neúnosnou zátěž, a pro kterou také není řešené území v celorepublikovém měřítku dostatečně atraktivní. V řešeném území je možné rozvíjet venkovské formy turistiky (např.agroturistiky), jejíž aktivity jsou bezprostředně spjaty s přírodou, krajinou a venkovským prostředím. Charakteristická je decentralizace ubytovacích zařízení, což umožňuje rozmělnit četnost turistů a tak eliminovat negativní dopady, které s sebou nese hromadná rekreace. Pro hromadnou rekreaci jsou v řešeném území vymezeny pouze plochy stávajících areálů v Leštince, Mariadolu a Josefodolu. Samostatné rozvojové plochy pro hromadnou rekreaci nejsou z výše uvedených důvodů v ÚP Světlá nad Sázavou vymezeny, stavby pro venkovskou turistiku je možné integrovat v rámci smíšených obytných ploch venkovského charakteru (SV). Rekreační využití krajiny je popsáno v bodě 3.5.1.5.

strana 22


B1

3.3.5. Výroba ÚP Světlá nad Sázavou respektuje stávající zónování města a jednotlivých místních částí. Výrobní plochy a areály jsou vymezeny jako samostatné plochy výroby smíšené (VS), plochy prvovýroby zemědělské a lesnické (VZ) a plochy drobné výroby a výrobních služeb (VD). Rozvoj výroby je jedním z předpokladů dosažení udržitelného rozvoje území. Pro rozvoj výroby je vymezena především výrobní zóna za sklárnami – podél silnice II/150. Tato plocha je určena především pro výrobu průmyslového charakteru nadmístního významu a z hlediska rozvoje regionu je jednoznačnou prioritou. Drobná výroba a výrobní služby, převážně místního významu, mohou být realizovány v prostoru mezi věznicí a městem, kde je již vybudovaná přístupová komunikace. Rozvíjení výrobních aktivit většího rozsahu není v jiných lokalitách žádoucí z důvodu ochrany příznivého životního prostředí. Soustředěním výrobních aktivit do jedné lokality jsou vytvořeny podmínky pro řešení související infrastruktury koncepčním způsobem a pro účinné eliminování nežádoucích vlivů výroby na okolní prostředí.

3.4. ODŮVODNĚNÍ KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY

3.4.1. Dopravní infrastruktura Rozvoj dopravní infrastruktury vychází ze stávajících staveb a zařízení, které respektuje, funkčně rozvíjí a doplňuje. 3.4.1.1. Železniční tratě Řešeným území prochází tyto železniční tratě:

B1



Železniční trať č.230 Havlíčkův Brod – Kolín, na které leží železniční stanice Světlá nad Sázavou a zastávka Světlá nad Sázavou-Josefodol. Trať je dvoukolejná elektrifikovaná a je zařazena do evropského železničního systému a současně do Transevropské železniční sítě nákladní dopravy - TERFN (čl. 10a Směrnice Rady č. 91/440/EHS o rozvoji železnic Společenství, ve znění Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2001/12). V souladu s PÚR ČR 2008 a ZÚR kraje Vysočina vymezuje ÚP Světlá nad Sázavou koridor územní rezervy pro modernizaci železniční tratě č.230 na parametry AGTC. ÚP Světlá nad Sázavou tento koridor zpřesňuje jako plochy územních rezerv R1, R2, R3, R4 a R6 (plocha územní rezervy R6 je současně vymezena i pro vysokorychlostní trať, protože se oba uvedené záměry v tomto úseku překrývají) pro dopravní infrastrukturu železniční v šířce budoucího ochranného pásma uvažovaných variant řešení úprav železniční tratě dle studie zpracované firmou Sudop Praha, a.s., tj. 60 m od krajní koleje.



Železniční trať č.212 Čečany – Světlá nad Sázavou, na které leží kromě železniční stanice Světlá nad Sázavou i zastávky Světlá nad Sázavou – město, Dolní Březinka, Mrzkovice a Smrčná. Trať je jednokolejná neelektrifikovaná a dlouhodobě územně stabilizovaná. Ve výhledovém období se předpokládá pouze její rekonstrukce pro zachování normového stavu na trati, případně odstranění trvalých omezení rychlosti, nahrazení dožitých zařízení, odstranění všech závadových míst železničního svršku, spodku a umělých staveb (rekonstrukce pro zajištění prosté reprodukce).


strana 23

Výše uvedené železniční tratě jsou napojeny v železniční stanici Světlá nad Sázavou. Železniční stanice Světlá nad Sázavou má 7 dopravních kolejí, z toho 2 hlavní průjezdné, 3 koleje manipulační, jedna kolej výtažná a jedna kolej je účelová. Z uvedeného nádraží jsou rovněž napojeny tyto vlečky: 

Světlá nad Sázavou – nádražní vlečka



Světlá nad Sázavou – Zemos



Světlá nad Sázavou – uhlí a písky Hejkal

Uspořádání tohoto nádraží i navazujících vleček je dlouhodobě stabilizováno a ÚP Světlá nad Sázavou proto nepředpokládá žádné úpravy. Do řešeného území rovněž zasahuje výhledový záměr výstavby vysokorychlostní tratě, který je zakotven v PÚR ČR 2008 a ZÚR kraje Vysočina. ÚP Světlá nad Sázavou tento koridor vymezuje jako plochy územní rezervy R5 a R6 pro dopravní infrastrukturu železniční v šířce 300 m od předpokládané osy tratě. Je respektováno ochranné pásmo dráhy: 60m od osy krajní koleje, nejméně však 30m od hranic obvodu dráhy. U vleček nejméně 30m od osy krajní koleje. Do ochranného pásma dráhy zasahují zastavitelné plochy Z2, Z4, Z8, Z9, Z17, Z20, Z21, Z22, Z30, Z31, Z60 a Z65. Ve všech případech lze stavby řešit v souladu s hygienickými požadavky a stavebním a technickým řádem drah, ať už úpravou jejich parametrů či polohy v rámci jednotlivých pozemků. Z tohoto důvodu byla v závazné části ÚP Světlá nad Sázavou stanovena následující specifická podmínka využití výše uvedených ploch: „Zástavba v ochranném pásmu železnice je podmíněna souhlasem příslušného správce železniční dopravní cesty.“ 3.4.1.2. Silnice I.-III.třídy Světlá nad Sázavou se nachází na významné křižovatce silnic II/150 Votice – Přerov a II/347 Sedliště – Habry. Celá trasa silnice II/150 a úsek silnice II/347 Světlá nad Sázavou – Humpolec jsou zařazeny do sítě páteřních komunikací kraje Vysočina. Pro páteřní komunikace jsou v ZÚR kraje Vysočina vymezeny koridory pro homogenizaci trasy, které jsou v ÚP Světlá nad Sázavou zpřesněny takto: 

Koridor DK10 pro homogenizaci trasy silnice II/150 je v řešeném území vymezen v celé délce trasy kromě úseku Pavlíkov - Leštinka, kde je pro homogenizaci trasy vymezena přímo zastavitelná plocha Z120. Důvodem je potřeba značných úprav (dle zpracovaného projektu pro územní rozhodnutí, zpracoval Vít Rybák v roce 2009), které přesahují koridor o šířce 80m dle ZÚR kraje Vysočina a reálnost záměru, pro kterou je režim zastavitelné plochy vhodnější. Zpřesnění ostatních úseků koridoru bylo provedeno na základě technické studie „Zkapacitnění silnice II/150 Světlá nad Sázavou – Ledeč nad Sázavou“, kterou zpracovala firma DMC Havlíčkův Brod, s.r.o. v roce 2008. V zastavěném území je koridor redukován na šíři uličního profilu (cca 15-20 m), mimo zastavěné území je redukován na šířku ochranného pásma silnice, tj. 30 m. V úsecích, kde uvedená technická studie předpokládá úpravu trasy je koridor rozšířen v rozsahu budoucího ochranného pásma po realizaci úpravy trasy. Koridor pro homogenizaci stávající trasy silnice II/150 je označen jako koridor veřejné infrastruktury X1 a jsou pro něj stanoveny podmínky využití, které zajišťují ochranu jeho ploch před nežádoucími zásahy (viz. bod 4.3. textové části A1).



Koridor DK14 pro homogenizaci trasy silnice II/347 je v řešeném území zpřesněn na základě dokumentace pro územní rozhodnutí „Silnice II/347 Světlá nad Sázavou – D1“, kterou zpracovala firma Profi Jihlava, s.r.o. v roce 2008. V zastavěném území je koridor redukován na šíři uličního profilu (cca 15-20 m), mimo zastavěné území je redukován na šířku ochranného pásma silnice, tj. 30 m. V úsecích, kde uvedený projekt předpokládá úpravu trasy je koridor rozšířen v rozsahu budoucího ochranného pásma po realizaci úpravy trasy. Koridor pro homogenizaci stávající trasy silnice II/1347 je označen jako koridor veřejné infrastruktury X2 a jsou pro něj stanoveny podmínky využití, které zajišťují ochranu jeho ploch před nežádoucími zásahy (viz. bod 4.3.

strana 24


B1

textové části A1). Kromě homogenizace trasy jsou v řešeném území navrženy ještě tyto úpravy silnic II.třídy:

B1



Přeložka silnice II/347 ve Světlé mezi ulicemi Zámecká a Nádražní znamenající nové přemostění Sázavy v místě stávající lávky. Jedná se z pohledu města Světlá nad Sázavou o prioritní akci, proto je příslušný koridor řešen v návrhovém horizontu jako plocha Z19. Význam přeložky spočívá především v snížení intenzity hygienicky i dopravně problematické dopravy v centru města.



Výstavba okružní křižovatky na silnici II/150 při příjezdu do města ze směru od Havlíčkova Brodu. Křižovatka je nezbytná v souvislosti s dopravním napojením připravované průmyslové zóny a skládky komunálního odpadu. Pro výstavbu křižovatky je vymezena plocha Z26, která je současně určena i pro navazující hlavní komunikaci vedoucí do průmyslové zóny.



Úprava křižovatky silnic II/150 a III/01833, která je vymezena především z důvodu nevyhovujícího způsobu napojení a špatných rozhledových poměrů. Úprava křižovatky je řešena přeložkou silnice III/01833 v délce cca 50 m a je vymezena jako zastavitelná plocha Z61.



Obchvat Závidkovic (silnice II/347) představuje výhledovou alternativu oproti stávajícímu záměru homogenizace trasy uvnitř obce. Obchvat je vhodný z hlediska směrového vedení trasy silnice II/347, protože logicky propojuje oba vstupy silnice II/347 do obce a zkracuje trasu silnice. Na druhou stranu není obhajitelný z hlediska intenzity dopravy a výskytu dopravních závad při průjezdu obcí, které nepředstavují zásadní problém, a proto je navržen pouze v horizontu územní rezervy jako plocha R9.



Přeložka silnice II/150 v Dolní Březince, která spočívá v odstranění nepřehledného železničního přejezdu, který je v současnosti v směrovém oblouku silnice. Cílem této přeložky je odstranění nebezpečného železničního přejezdu. Úsek stávající silnice včetně železničního přejezdu bude zrušen. Přeložka předpokládá využití příznivé konfigurace terénu, která umožňuje mimoúrovňové křížení s železniční tratí č.212. Je navržen podjezd železniční tratě a přeložka o celkové délce cca 350 m. Vzhledem k blízkosti Sázavy a malému výškovému rozdílu mezi hladinou a úrovní silnice v podjezdu může docházet k zatápění podjezdu. Tento fakt bude nutné prověřit v dalším stupni projektu. Samotný podjezd bude možné ochránit protipovodňovou zábranou. Je otázkou, zda by byla zatopena i silnice II/150 směrem k Světlé z toho vyplyne rozsah protipovodňových opatření. S ohledem na předpokládanou vyšší investiční náročnost této přeložky je rovněž navržena pouze v horizontu územní rezervy jako plocha R10.



Částečný obchvat Mrzkovic (silnice II/150) představuje výhledovou alternativu oproti stávajícímu záměru homogenizace trasy uvnitř obce. V rámci předpokládané homogenizaci trasy není možné odstranit nepřehledné směrové oblouky o nedostatečném poloměru na příjezdu do Mrzkovic ze směru od Světlé nad Sázavou. Částečný obchvat Mrzkovic představuje z dopravního hlediska plnohodnotnou alternativu, jejíž problematickou stránkou je potřeba realizace mostu přes Mrzkovický potok v délce cca 75 m v těsné blízkosti stávající zástavby. Proto je částečný obchvat Mrzkovic navržen pouze v horizontu územní rezervy jako plocha R11.


strana 25

Na silnicích III.třídy jsou navrženy tyto úpravy: 

Severní obchvat Světlé nad Sázavou spočívající v přeložení silnice III/34731 do prostoru mezi Dolními a Horními Bohušicemi a napojení na silnici II/347. Cílem tohoto řešení je svedení tranzitní a vnější dopravy na silnice II/150 a II/347 mimo centrum města. Funkčnost severního obchvatu je proto podmíněna realizací propojení ulic Nádražní a Zámecké (druhé přemostění Sázavy) přeložkou silnice II/347. Bez realizace tohoto úseku nemá smysl severní obchvat realizovat, a proto je navržen pouze v horizontu územní rezervy jako plochy R7 a R8.



Zlepšení parametrů průtahu silnice III/34735 v obci Lipnička, které spočívá v narovnání nevyhovujících a nepřehledných směrových oblouků v návesním prostoru. Návrh přepokládá částečnou asanaci objektů parc.č.1 a 18. K tomuto účelu jsou vymezeny plochy přestavby P4 a P5.

Ostatní úseky silnic III.třídy jsou v řešeném území stabilizované, protože existující dopravní závady jsou vzhledem k intenzitám dopravy nezásadního významu a hygienické se prakticky vůbec nevyskytují. Jedná se to tyto komunikace: 

III/01832 Ostrov - Opatovice



III/34728 Světlá nad Sázavou – Ovesná Lhota



III/34738 Závidkovice – Lipnice nad Sázavou



III/3479 Josefodol – Služátky



III/01833 napojení Dolní Březinky na silnici II/150



III/34710 napojení Horních Bohušic na silnici II/347



III/34729 napojení Dolních Bohušic na silnici III/34731



III/34730 napojení Dolních Dlužin na silnici III/34728



III/34732 Světlá nad Sázavou - Benetice



III/34737 napojení Kochánova na silnici 34735

Je respektováno ochranné pásmo pozemních komunikací: 

15 m od osy vozovky silnice II.třídy nebo přilehlého jízdního pásu mimo souvisle zastavěné území.



15 m od osy vozovky silnice III.třídy nebo přilehlého jízdního pásu mimo souvisle zastavěné území.

3.4.1.3. Místní a účelové komunikace ÚP Světlá nad Sázavou vymezuje v řešeném území síť místních a účelových komunikací. Vyznačena je v koordinačních výkresech. Plochy místních komunikací jsou vymezeny jako plochy dopravní infrastruktury silniční (DS), případně jako plochy veřejných prostranství (PV). Podmínky využití uvedených ploch zajišťují jejich ochranu před nežádoucími zásahy. ÚP Světlá nad Sázavou předpokládá rozvoj místních komunikací v rámci ostatních druhů zastavitelných ploch, jejichž podmínky využití připouštějí stavby související dopravní infrastruktury. Současně jsou pro rozvoj místních komunikací zásadnějšího významu samostatně vymezeny tyto zastavitelné plochy: 

Z20 pro výstavbu místní komunikace propojující sídliště Na Bradle se Sázavskou ulicí. Výstavba místní komunikace je navržena, protože dopravní napojení sídliště Na Bradle neodpovídá jeho významu a plošnému rozsahu.



Z32 pro výstavbu místní komunikace propojující sídliště Na Bradle s Láneckou ulicí. Výstavba

strana 26


B1

místní komunikace je navržena, protože dopravní napojení sídliště Na Bradle neodpovídá jeho významu a plošnému rozsahu. 

Z52 pro rekonstrukci a rozšíření místní komunikace ze Světlé do Horní Březinky. Rekonstrukce a rozšíření je nezbytné v souvislosti s rozvojem obytné zástavby v této oblasti.



Z70 pro výstavbu místní komunikace zpřístupňující východní část Dolní Březinky. Místní komunikace je nezbytná pro zajištění dopravního přístupu odpovídajících parametrů do výše uvedené lokality.

Účelové komunikace jsou především zemědělského a lesního charakteru a navazují na místní komunikace a silnice II. a III.třídy. Síť zemědělských účelových komunikací byla zredukována zcelováním lánů v době kolektivizace a intenzifikace zemědělství, nicméně hlavní historicky dané cesty zůstaly zachovány a dosud zajišťují uspokojivou prostupnost krajiny. ÚP Světlá nad Sázavou nenavrhuje žádné konkrétní rozšiřování sítě účelových komunikací, účelové komunikace však mohou vznikat v rámci téměř všech druhů ploch s rozdílným způsobem využití. 3.4.1.4. Dopravně zklidněné plochy a parkování Zřizování parkovacích míst je řešeno v rámci podmínek využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití. V podmínkách pro umisťování staveb na jednotlivých plochách s rozdílným způsobem využití je stanovena povinnost zřízení odpovídajícího množství parkovacích míst. Samostatná výstavba parkovišť (ve smyslu hlavního využití plochy nikoliv jenom jako doplňková funkce k jinému způsobu využití) je navržena pouze na těchto zastavitelných plochách: 

Parkoviště na ploše Z8, které je potřebné pro dovybavení sídliště Na Bradle. Důvodem je výrazný deficit parkovacích míst v této městské části.



Hromadné garáže na ploše Z21, které jsou rovněž určeny pro obyvatele sídliště Na Bradle. Důvodem je výrazný deficit parkovacích míst v této městské části.

3.4.1.5. Nemotorová doprava Cyklistické trasy jsou vedeny především po silnicích III. třídy a místních komunikacích, kde nízká intenzita dopravy umožňuje souběžné využití. Nevyhovující je naopak vedení cyklistických tras podél silnice II/150. Proto ÚP Světlá nad Sázavou navrhuje výstavbu těchto cyklostezek: 

Cyklostezka podél silnice II/150 v úseku Světlá nad Sázavou – Nová Ves. Pro výstavbu této cyklostezky je vymezena zastavitelná plocha Z27.



Cyklostezka podél Sázavy v úseku Světlá nad Sázavou – Stvořidla. Pro výstavbu této cyklostezky jsou vymezeny zastavitelné plochy Z30 a Z118.



Cyklostezka Sázavská ulice. Pro výstavbu této cyklostezky je vymezena zastavitelná plocha Z48.

Chodníky jsou v řešeném území vymezeny většinou jako součást ostatních dopravních staveb a veřejných prostranství. Samostatně je navržena pouze: 

Výstavba chodníku v Lipničce, podél severního okraje silnice III/34735, kde je nutné z důvodu vlastnických vztahů vymezit chodník jako samostatnou veřejně prospěšnou stavbu.



Výstavba lávky přes řeku Sázavu mezi Dolní Březinkou a Lipničkou včetně napojení na účelové komunikace, kde je nutné řešit přemostění samostatnou stavbou. Pro výstavbu této lávky včetně přístupových účelových komunikací je vymezen koridor dopravní infrastruktury X4.

3.4.1.6. Letecká doprava Jihovýchodní část řešeného území se nachází v koridoru pro létání v malých a přízemních výškách, do severní části řešeného území zasahuje ochranné pásmo radiolokačního prostředku letiště

B1


strana 27

Čáslav a do jižní části řešeného území zasahuje ochranné pásmo letiště Havlíčkův Brod. ÚP Světlá nad Sázavou neumožňuje v řešeném území umísťování výškových staveb. 3.4.2. Technická infrastruktura Rozvoj technické infrastruktury vychází ze stávajících staveb a zařízení, které respektuje, funkčně rozvíjí a doplňuje. 3.4.2.1. Vodovod Současný stav zásobování pitnou vodou - skupinový vodovod Želivka - Podmoklany: 

Světlá nad Sázavou, Dlužiny, Josefodol, Lipnička, Březinka a Mrzkovice jsou napojeny na skupinový vodovod Želivka – Podmoklany, jehož hlavní přivaděč Želivka – Havlíčkův Brod DN 500-600 řešeným územím prochází. Přestože je místní vodovodní síť na uvedený přivaděč napojena, převažuje zásobování z vodárenské nádrže Kristiánka na Žebrákovském potoce. Voda je přiváděna gravitačně potrubím DN 250 do úpravny vody v severní části města. Dalšími zdroji jsou studny a zářezy S1, S2 a S3 v Březince, které zásobují vodojemy Horní a Dolní Březinka a studna a sběrná jímka se zářezy v Mrzkovicích (celková vydatnost 0,5 l/s) napojená na vodojem Mrzkovice.



Město je rozděleno na dvě tlaková pásma: Pro nižší tlakové pásmo je upravená voda akumulována ve dvou zemních vodojemech 650 a 600 m3. (454,60 - 457,80 m n.m.), které jsou rovněž v areálu úpravny. Na nižší tlakové pásmo je napojena většina města a místní části Dlužiny a Josefodol. Vyšší tlakové pásmo je zásobováno z vodojemu Horní Březinka 2 x 500 m3 (491,00 - 496,00 m.n.m.), na něj je napojeno sídliště Na Bradle, severní část Světlé a Horní Březinka. Dále je odtud zásoben vodojem Dolní Březinka 100 m3 (496,25 - 499,20 m.n.m.) a vodojem Mrzkovice 15 m3 (465,00 m.n.m.).



Lipnička, Mariadol a zemědělský areál v Závidkovicích jsou napojeny přímo na přivaděč Želivka – Havlíčkův Brod.

Současný stav zásobování pitnou vodou - ostatní místní části: 

Horní a Dolní Dlužiny mají vybudovaný samostatný veřejný vodovod, zásobovaný z vrtané studny v lesích jihozápadně od Horních Dlužin, odkud je voda čerpána do vodojemu Dlužiny 10 m3.



Leštinka má vybudovaný samostatný veřejný vodovod, zásobovaný z místní studny, odkud voda gravitačně teče do vodojemu Leštinka 35 m3.



Opatovice mají vybudovaný veřejný vodovod, zásobovaný gravitačně přímo ze zdroje. Zdrojem vody je místní studna, u které se nachází odradonovací věž.



Benetice, Žebrákov, Závidkovice , Radostovice a Kochánov veřejný vodovod vybudovaný nemají, obyvatelé jsou zásobováni pitnou vodou z domovních studní, jejíž kvalita není známá.



Severovýchodní okraj Světlé – mezi silnicí II/347 a železniční tratí je napojen na vodovod Příseka.

Současný stav zásobování pitnou vodou sousedních obcí 

Do řešeného území zasahuje vodovod Vilémovice. V lokalitě Pod čihadlem (západní okraj řešeného území) se nachází vodojem Vilémovice 100 m3 (482,30 - 486,65 m.n.m.) a vodní zdroje – lesní studně o celkové vydatnosti 0,6 l/s



Poblíž severovýchodního okraje řešeného území se dále nachází vodní zdroje a vodovod pro obec Druhanov.

Trasy vodovodů jsou v koordinačních výkresech vyznačeny dle podkladů správce sítě (VAK Havlíčkův Brod), které nemusí odpovídat skutečnosti. Je proto nutné je před zahájením projektových prací prověřit. strana 28


B1

Navrhovaný rozvoj vodovodní sítě 

Celková koncepce zásobování řešeného území pitnou vodou je vyhovující, nedostatkem je pouze absence hromadného zásobování vodou některých místních částí. V místních částech, které mají vybudovaný vodovod, bude zachována stávající koncepce zásobování pitnou vodou. V těchto místních částech bude vodovodní síť rozvíjena v souvislosti plánovaným rozvojem zástavby v rámci jednotlivých zastavitelných ploch.



V Beneticích bude zachován stávající individuální způsob zásobování pitnou vodou. Kvalita vody i vydatnost soukromých studní je vyhovující a napojení na skupinový vodovod by z důvodu přílišné délky přivaděče by vyžadovalo neúměrně vysoké náklady.



V Žebrákově je v souladu s PRVK kraje Vysočina navrženo napojení této místní části na přivaděč Želivka – Havlíčkův Brod, který prochází kolem obce.



V Leštince je v souladu s PRVK kraje Vysočina navrženo napojení této místní části na skupinový vodovod Želivka – Podmoklany prostřednictvím navrženého vodovodu Mrzkovice – Leštinka (přesněji se jedná o propojení vodojemu Mrzkovice s vodojemem Leštinka).



V Závidkovicích, Radostovicích a Kochánově je rovněž v souladu s PRVK kraje Vysočina navrženo napojení těchto místních částí na přivaděč Želivka – Havlíčkův Brod. Odchýlení je pouze ve způsobu napojení Kochánova. PRVK předpokládá vedení přivaděče do Kochánova z Mariadolu. Zpracovaný projekt ale narazil na obtížně řešitelné majetkoprávní komplikace v této trase, a proto bylo do ÚP Světlá nad Sázavou zapracováno řešení, které přivaděč do Kochánova napojuje na navržený přivaděč Závidkovice-Radostovice. Jedná se cca o 600 m delší trasu, ale relativně bezproblémovou z hlediska vlastnických vztahů. Při zpracování podrobnější projektové dokumentace je proto nutné provést příslušnou změnu PRVK kraje Vysočina.

3.4.2.2. Kanalizace a ČOV Současný stav likvidace odpadních vod v jednotlivých místních částech: 

B1

Město Světlá nad Sázavou má v současnosti vybudovaný systém jednotné kanalizace. Řešení kanalizačního systému města je dáno polohou města k recipientu Sázavě, zastavěné území je převážně soustředěno na pravém břehu údolí. Hydrotechnicky je celé povodí města možné rozdělit do povodí „A“ (pravý břeh Sázavy), „B“ (levý břeh Sázavy) a „C“ (levý břeh Sázavky s čerpací stanicí). Kmenový sběrač „A“ na pravém břehu Sázavy odvádí veškeré odpadní vody města do místa ČOV Světlá nad Sázavou. Vzhledem k výškovému umístění ČOV a sběračů jsou odpadní vody na této stoce za městem přečerpávány (čerpací stanice „Černý Vír“). Za touto čerpací stanicí jsou do sběrače „A“ dále připojeny obce Mrzkovice a Dolní Březinka. Začátek sběrače „A“ je v severovýchodní části města (čtvrť Dolní Bohušice). Dalším významnou stokou odpadních vod je sběrač ze Závidkovic do Světlé nad Sázavou. Veškeré odpadní vody jsou z levého břehu (povodí sběrače „B“ převáděny na pravý břeh gravitačně kanalizací v tělese jezu. Povodí sběrače „C“ (levý břeh Sázavky s Nádražní ulicí) bylo na kanalizační systém Světlé n.S. připojeno v roce 1995 (přečerpání do sběrače „A“). Čerpací stanice pro toto povodí je situována v prostoru fotbalového hřiště. Tím bylo prakticky dokončeno odkanalizování celého zastavěného území města. Oddělení dešťových průtoků je na kanalizaci provedeno v 11 případech. Systém odlehčení je proveden převážně jako odlehčovací komora se škrtící kapacitní stokou. Kanalizace odvádí veškeré odpadní vody produkované bytovou výstavbou, občanskou a technickou vybaveností města. Většina průmyslových znečišťovatelů produkuje průmyslové odpadní vody běžného komunálního charakteru. Kanalizace je zakončena stávající ČOV pod místní částí Mrzkovice. Stávající ČOV Světlá nad Sázavou je řešena jako mechanicko biologická s anaerobní psychrofilní stabilizací kalu. ČOV byla uvedena do provozu v roce 1983 a prošla rekonstrukcí v roce 1999. Účelem rekonstrukce bylo zajistit na ČOV odbourávání dusíkatých látek. Kapacita ČOV je 6200 ekvivalentních obyvatel. ČOV má platné povolení k vypouštění odpadních vod ze


strana 29

dne 13.12.1999. Vlastníkem a provozovatelem ČOV jsou Vodovody a kanalizace,a.s. Havlíčkův Brod 

V ostatních místních částech není likvidování odpadních řešeno koncepčním centralizovaným způsobem. Odpadní vody od jednotlivých budov jsou po částečném přečištění v usazovacích jímkách nebo septicích vypouštěny do kanalizačních stok, které mají charakter dešťové kanalizace, případně přímo do vodotečí. Odpadní vody od nověji postavených rodinných domů jsou akumulovány v jímkách na vyvážení.

Navrhovaný rozvoj kanalizační sítě v jednotlivých místních částech: 

Koncepce likvidace odpadních vod ve Světlé nad Sázavou je vyhovující. Stávající kanalizační síť ve městě však nesplňuje v některých úsecích technické parametry. Je nezbytné její zkapacitnění, a proto je v budoucnu počítáno s částečnou rekonstrukcí stávající kanalizační sítě. V rámci města je navrženo napojení Horních Bohušic na městskou kanalizaci, protože se jedná o poslední neodkanalizovanou část města. Stávající ČOV Světlá nad Sázavou vyhovuje požadavkům daných nařízením vlády 61/2003 Sb. a její kapacita umožňuje napojení dalších místních částí.



V souladu s PRVK kraje Vysočina je navržena výstavba splaškové kanalizační sítě, která by prostřednictvím stávající kanalizační sítě města napojila tyto obce či místní části na ČOV Světlá nad Sázavou: 1. Druhovanov, Josefodol a Služátky 2. Příseka 3. Nová Ves 4. horní část Dolní Březinky



Nad rámec PRVK kraje Vysočina je navrženo napojení na stávající kanalizační systém a ČOV i místní část Lipnička, kde s ohledem na nízkou vzdálenost ke kanalizačnímu sběrači „A“ a příznivým spádovým poměrům, lze kanalizační síť řešit s přijatelnými náklady. Při zpracování podrobnější projektové dokumentace je proto nutné provést příslušnou změnu PRVK kraje Vysočina.



V souladu s PRVK kraje Vysočina je dále navrženo odkanalizování místní části Radostovice na ČOV Dolní Město. Zpracovaný projekt nové kanalizace a biologicko-mechanické ČOV v obci Dolní Město s tímto napojením počítá.



V Kochánově, Leštince, Beneticích, Horní Březince, Žebrákově, Opatovicích Horních Dlužinách a Dolních Dlužinách bude zachován stávající individuální systém likvidace splaškových vod. S ohledem na velikost uvedených místních částí a existující spádové poměry v území, by nebyla výstavba centralizovaného systému likvidace odpadních vod efektivní.

3.4.2.3. Plynovod Řešeným území neprocházejí VVTL plynovody celostátního významu. Regionálního významu nabývá VTL plynovod DN150 Radostín – Světlá nad Sázavou, kterým jsou zásobovány všechny plynofikované obce v regionu (od Nové Vsi u Leštiny po Lipnici nad Sázavou). VTL plynovod DN 150 se východně od města Světlá n.Sázavou větví do čtyř směrů: 

VTL plynovod DN 150 pro velkoodběratele plynu sklárny Bohemia a VTL plynovod DN 100 pro vysokotlakou regulační stanici v ulici V alejích, ze které je zásobena část města Světlá nad Sázavou na levém břehu řeky Sázavy a obce jižně od Světlé nad Sázavou.



VTL plynovod DN 100 pro velkoodběratele v Josefodolu (sklárny).



VTL plynovod DN 150 zásobující hlavní vysokotlakou regulační stanici v severní části města.



VTL plynovod DN 150 Světlá nad Sázavou – Leština u Světlé nad Sázavou, který zásobuje

strana 30


B1

severní část regionu. ÚP Světlá nad Sázavou nenavrhuje výstavbu nových ani úpravy stávajících plynovodů nadmístního významu. Přepokládá se pouze přesun regulační stanice VTL/STL v severní části města a změnění useku potrubí z VTL na STL. Vše ovšem v rámci stávající trasy a stávajícího ochranného a bezpečnostního pásma. Město Světlá nad Sázavou a místní části Josefodol, Závidkovice a Radostovice jsou plynofikovány. ÚP Světlá nad Sázavou nezasahuje do stávající koncepce zásobování plynem, je pouze doporučeno rozvíjet stávající STL plynovodní síť v rámci vymezených zastavitelných ploch. Plynofikace ostatních místních částí se nepředpokládá. Je respektováno bezpečnostní pásmo plynovodů: 

20 m od osy potrubí VTL plynovodu pro DN 100-250 mm.



15 m od osy potrubí VTL plynovodu pro DN méně než 100 mm.

3.4.2.4. Rozvody elektřiny Řešené území je zásobováno elektřinou vedením VVN 110 kV č. 1303 Havlíčkův Brod – Světlá nad Sázavou a 1304 Mírovka – Světlá nad Sázavou, která jsou zapojena do rozvodny VVN/VN Světlá o výkonu 2x40 MVA. Odtud jsou vedeny jednotlivé větve VN, zásobující celý region. ÚP Světlá nad Sázavou nenavrhuje výstavbu ani úpravy přenosové soustavy nadmístního významu. Je pouze navržena místní přeložka vedení VN v úseku Horní Bohušice – Horní Březinka. Pro výstavbu tohoto vedení VN je vymezen koridor technické infrastruktury X3, který je zároveň označen i jako veřejně prospěšná stavba WT9. Kapacita přenosové sítě NN a transformační výkon trafostanic 22/0,4 kV je dostačující, zejména s ohledem na snížený stupeň elektrifikace v důsledku převažujícího vytápění zemním plynem. Stávající infrastruktura proto dostačuje i pro výhledový rozvoj zástavby. Doplněna bude pouze o nové rozvody VN/NN a trafostanice v rámci zastavitelných ploch, případně mohou být realizovány přeložky vedení VN z důvodu umožnění efektivnějšího využití ploch. V řešeném území jsou v provozu dvě malé vodní elektrárny na řece Sázavce o výkonu 40 kW a 2x3 kW. Zásadního významu je fotovoltaická elektrárna v KÚ Lipnička o instalovaném výkonu 3722 kW. Jiné výrobny elektrické energie v řešeném území navrženy nejsou. Je respektováno ochranné pásmo nadzemního vedení VN/VVN: 

12 m od krajního vodiče pro napětí 110 kV.



7 m od krajního vodiče pro napětí 22 kV.

3.4.2.5. Dálkovody Řešeným územím neprochází ropovod ani jiný produktovod. 3.4.2.6. Telekomunikace a radiokomunikace Jihovýchodní částí řešeného území prochází v trase Dolní Město – Radostovice – Závidkovice – Světlá nad Sázavou – Nová Ves podél silnic II/347 a II/150 dálkový optický sdělovací kabel. Ostatní telekomunikační infrastruktura je spíše lokálního významu a nepředstavuje vážný limit využití území. ÚP Světlá nad Sázavou nenavrhuje úpravy stávajících telekomunikačních či radiokomunikačních zařízení. Je respektováno ochranné pásmo dálkového komunikačního kabelu 1,5 m na každou stranu od jeho trasy. 3.4.2.7. Odpadové hospodářství Likvidace tuhých komunálních odpadů je v obci zajišťována ukládáním do popelnicových nádob. Částečně je prováděna separace recyklovatelných odpadů. B1


strana 31

V jihovýchodní části řešeného území je provozována řízená skládka tuhého komunálního odpadu Světlá nad Sázavou. Je členěna do tří etap o celkovém objemu cca 194.000 m3. První etapa je již rekultivována, druhá se v současnosti naváží a třetí umožňuje rozvoj v budoucnosti. Skládka má těsnění v celé ploše, je vybavena drenážním systémem pro odvod průsakových vod a je připraveno zařízení pro nakládání se skládkovým plynem. Toto řešení odpovídá evropskému standardu a ČSN 83 8030 skládkování odpadů. V prostoru skládky je zřízen sběrný dvůr na bezplatné odkládání odpadu od občanů správního obvodu. Po ukončení skládky bude její prostor zajištěn a bude probíhat její monitoring po dobu 20 let. V řešeném území se dále nachází několik nepovolených skládek, které jsou již převážně uzavřeny a rekultivovány. Jejich poloha je vyznačena v koordinačních výkresech. Rozvojové záměry jsou umístěny mimo uvedené plochy. Stávající koncepce nakládání s odpady je vyhovující a v souladu s platnou legislativou, nejsou tedy důvody k její zásadní změně. Je doporučeno pouze rozšíření separace o biologický odpad a doplnění sběru o nebezpečné odpady (baterie, barvy, elektronika apod.). ÚP Světlá nad Sázavou neumožňuje zakládání skládek odpadu. Stávající systém nakládání s odpady zůstává v řešeném území beze změny. 3.4.3. Občanské vybavení 3.4.3.1. Občanské vybavení veřejné Ve Světlé nad Sázavou je dostupná veškerá základní a vyšší občanská vybavenost. Spádová oblast přesahuje hranice řešeného území a pokrývá celé správní území ORP. Stávající stavby a zařízení veřejného občanského vybavení jsou územně i funkčně stabilizované a vymezeny jako samostatné plochy občanského vybavení – veřejného (OV), případně jsou tyto stavby součástí smíšených obytných ploch. ÚP Světlá nad Sázavou nenavrhuje v oblasti veřejného občanského vybavení žádné změny. Stavby a zařízení veřejného občanského vybavení mohou i nadále vznikat v rámci ploch občanského vybavení a smíšených obytných ploch. Výhledově se jako nejvhodnější pro případný rozvoj veřejného občanského vybavení (např.dům s pečovatelskou službou) jeví plochy územní rezervy R12. 3.4.3.2. Občanské vybavení komerční Významnější objekty komerční občanské vybavenosti jsou v ÚP Světlá nad Sázavou vymezeny jako samostatné plochy občanského vybavení – komerčního (OK). Ostatní stavby komerčního občanského vybavení jsou součástí smíšených obytných ploch. Pro rozvoj komerčního občanského vybavení je v ÚP Světlá nad Sázavou vymezena samostatná zastavitelná plocha Z24. Provozovny drobných služeb je možno i nadále integrovat v rámci smíšených obytných ploch a ploch drobné výroby a výrobních služeb. 3.4.3.3. Občanské vybavení – stavby pro tělovýchovu a sport Stávající sportovní plochy a stavby jsou v ÚP Světlá nad Sázavou vymezeny jako samostatné plochy občanského vybavení – stavby pro tělovýchovu a sport (OS). Rozsah a skladba sportovních ploch ve Světlé je celkově dostačující s ohledem na velikost města a spádové oblasti. Jako problém se jeví pouze absence letního koupaliště. Vhodné plochy v majetku města nejsou k tomuto záměru k dispozici. Bez ohledu na vlastnické vztahy se jako nejvhodnější jeví pozemek par.č.638/2 v KÚ Světlá nad Sázavou. Jedná se o nezastavěný pozemek na pravém břehu Sázavy poblíž centra města. Realizace uvedeného záměru je ale podmíněna jednáním s vlastníky pozemků, jejichž úspěšnost není možné v tuto chvíli odhadovat. Z toho důvodu je na uvedeném pozemku zachován stávající způsob využití – zeleň přírodního charakteru, který zaručuje, že pozemek nebude využit způsobem, který by případnou realizaci záměru na výstavbu letního koupaliště vylučoval. V případě, že budou vytvořeny majetkoprávní podmínky pro výstavbu koupaliště na tomto pozemku, bude moci být zařazen do zastavitelných ploch v rámci pravidelné aktualizace územního plánu. strana 32


B1

Z hlediska rozvoje sportovních ploch navrhuje ÚP Světlá nad Sázavou pouze rozšíření sportovních ploch v Závidkovicích na ploše Z102. 3.4.3.4. Občanské vybavení – hřbitovy Z důvodu specifických podmínek využití a ochrany veřejných pohřebišť je stávající hřbitov vymezen jako samostatná plocha občanského vybavení – hřbitovy (OH). Jeho rozsah je z dlouhodobého hlediska nedostačující, proto je navrženo jeho rozšíření na zastavitelné ploše Z10. Je respektováno ochranné pásmo veřejných pohřebišť 100 m. 3.4.4. Veřejná prostranství Jako veřejná prostranství (PV) jsou samostatně vymezeny volně přístupné plochy v centru jednotlivých místních částí. Charakter veřejných prostranství mají ze své podstaty i plochy silniční dopravní infrastruktury (DS), které tvoří uliční síť a dále plochy sídelní zeleně (ZP). Zastavitelné plochy pro bydlení na zastavitelné ploše Z28 přesahují výměru 4 ha, a proto musí být dle § 20 odst.2 vyhl.501/2006 Sb. ve znění vyhl.269/2009 Sb. s uvedenou zastavitelnou plochou vymezena veřejná prostranství o minimální výměře 2000 m2. ÚP Světlá nad Sázavou tato prostranství nevymezuje jako samostatné zastavitelné plochy, ale jejich vymezení je zajištěno v rámci stanovených požadavků na zpracování územní studie – viz. kapitola 9.1. textové části A1, Budoucí zástavba na výše uvedené ploše je zpracováním uvedené územní studie podmíněna. Veřejná prostranství jsou chráněna pasivními opatřeními ve formě podmínek pro umísťování staveb a podmínek prostorového uspořádání, které zabraňují nežádoucímu zastavění veřejných prostranství, a které regulují okolní zástavbu (viz.část A1, kapitola 6). 3.4.5. Stavby a plochy pro ochranu obyvatelstva 3.4.5.1. Ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní Řešené území není ohroženo průchodem průlomové vlny způsobené zvláštní povodní. 3.4.5.2. Zóny havarijního plánování V okolí zimního stadionu je vyhlášena zóna havarijního plánování z důvodu skladování zkapalněného amoniaku. Zóna je vyhlášena o poloměru 100 m a je vyznačena v koordinačních výkresech. V roce 2010 Krajský úřad kraje Vysočina zařadil objekt "Leštírna skla Světlá nad Sázavou" (jedná se o objekt bývalého provozovatele Sklo Bohemia, a.s.), do skupiny „B" dle § 3 zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií. V objektu skladu jsou umístěny vybrané nebezpečné chemické látky a přípravky s klasifikací„vysoce toxické" a „žíravé" v množství, přesahující dolní mez pro zařazení do skupiny B. V roce 2011 byl však tento objekt zařazen do skupiny A, protože došlo k náhradě původních zásobníků za menší. Pro tuto skupinu se již nevyhlašuje zóna havarijního plánování a nevypracovává se v ní vnější havarijní plán pro území mimo areál zařízení. 3.4.5.3. Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události Oblast ukrytí obyvatelstva bude řešena improvizovanými úkryty v jednotlivých rodinných a bytových domech. Improvizované úkryty budou plně nahrazovat stálé hromadné úkryty. Systém ukrytí a jeho kapacity má k dispozici stavební úřad Městského úřadu Světlá nad Sázavou, kde je provedena evidence úkrytů ve stávající zástavbě. Improvizované úkryty budou upravovány fyzickými a právnickými osobami s využitím jejich vlastních prostředků v době vyhlášení nouzového stavu. Úkryty budou budovány s ohledem na ochranu obyvatelstva před účinky světelného a tepelného záření, pronikavé radiace, kontaminace radioaktivním prachem a proti tlakovým účinkům zbraní hromadného ničení. Umístění úkrytů je předpokládáno v podzemních prostorech, které zajišťují snížení destrukčních, radioaktivních, toxických a infekčních dopadů. B1


strana 33

3.4.5.4. Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci Materiál civilní ochrany byl z Světlé nad Sázavou stažen, jeho skladování zajišťuje Hasičský záchranný sbor kraje Vysočina. V případě potřeby umístění skladovaného materiálu civilní ochrany či humanitární pomoci v řešeném území, bude materiál uskladněn v prostorách požární zbrojnice, školy či městského úřadu. 3.4.5.5. Vyvezení a uskladnění území a zastavitelné plochy

nebezpečných

látek

mimo

zastavěné

V řešeném území se hromadně nevyskytují nebezpečné látky, proto se jejich převoz a uskladnění nepředpokládá. 3.4.5.6. Záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události Záchranné, likvidační a obnovovací práce se budou provádět pod vedením krizového štábu, který určí rozsah, způsob i opětovné oživení lokality pro níž byla mimořádná událost vyhlášena. V případě potřeby dočasného využití skladovacích a manipulačních ploch, bude využit areál Technických a bytových služeb města Světlá nad Sázavou. 3.4.5.7. Ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území V řešeném území není provozovatel nakládající s nebezpečnými látkami. 3.4.5.8. Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií V souladu s PRVK kraje Vysočina bude nouzové zásobování vodou řešeno takto: Řešené území bude zásobeno užitkovou vodou z veřejných i soukromých studní. Pitnou vodou bude zásobeno z cisteren plněných z vrtu Suchá SU1. Pro město Světlá nad Sázavou bude zapotřebí dovézt 71,83 m3 za den. V případě havárie v rozvodně Světlá nebo poruše na vedení VVN 110 kV bude vedení VN 22 kV napájeno z rozvodny Havlíčkův Brod. Stávající soustava vedení VN 22 kV umožňuje obousměrný tok proudu. V případě lokálních výpadků budou použity elektrocentrály, které může zapůjčit na dobu nezbytně nutnou Hasičský záchranný sbor kraje Vysočina, případně Správa státních hmotných rezerv.

3.5. ODŮVODNĚNÍ KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY

3.5.1. Základní koncepce uspořádání a obnovy krajiny 3.5.1.1. Krajinný ráz Historie krajiny souvisí s vlivem lidského osídlení, a to již od pravěku. Nejde jen o kontinuitní odlesnění, ale i o různé geologické pochody, vyvolané především zemědělstvím a pastevectvím. Změnily se nejen půdní poměry, ale vytvořily se i podmínky pro vznik druhotných stanovišť, na nichž se šířila řada nepůvodních druhů i celých společenstev. V první řadě jde o rozrušení a odnos půdy včetně jeho následků. Půdy na vyvýšeninách byly vystaveny trvale erozi a jejich materiál byl snášen do sníženin niv podél toků a řek. Vznikly tak poměrně rozsáhlé pokryvy nivních hlín (především údolní niva řeky Sázavy), které většinou překryly původní bažiny, kde byly hojně zastoupeny půdy slatinné a nevyvinuté nivní půdy. V řešeném území byla na původních podmáčených loukách vytvořena rozsáhlá soustava rybníků, především na drobných přítocích řeky Sázavy, která byla později narušena během plošných melioračních opatřeních spojených s kultivací nivy. Řešené území představuje vyváženě zemědělsky využitou krajinu. Rozsáhlejší lesní porosty jsou soustředěny v severozápadní části řešeného území v ose Melechov – Benetice – Žebrákov – Druhavnov. Kromě lesních komplexů je zde zachována i řada remízků a drobné roztroušené zeleně. Extravilánová zeleň v dostatečné míře odpovídá přirozené skladbě porostů. Před zahájením kolektivizace zemědělství strana 34


B1

byla druhová diverzita krajiny větší, protože dnešní scelené lány byly harmonicky rozděleny na drobnější políčka s vyšším zastoupením trvalých travních porostů a přirozených dělících prvků. Následkem scelení pozemků došlo v řešeném území nejen k vodní erozi, ale i k poměrně výrazné erozi větrné. Scelení lánů vedlo rovněž ke snížení prostupnosti krajiny, protože zde došlo k výraznému zrušení polních cest. Za nejhrubší zásah do krajiny lze z krajinotvorného a ekologického hlediska považovat regulaci a odbahnění většiny vodních toků včetně zatrubnění některých úseků. Touto úpravou došlo k rozsáhlé likvidaci břehových porostů, přírodního vodního biotopu a k zásadnímu narušení vodního režimu. V současnosti je krajinná zeleň soustředěna především podél již zmíněných remízků, cest a komunikací. Cenné jsou rovněž břehové porosty podél stávajících rybníků a původních koryt potoků. Významnou hodnotou je i sídelní zeleň, která má zejména na okraji zastavěného území menších obcí charakter přírodní krajinné zeleně díky poměrně vysokému zastoupení přirozené druhové skladby dřevin. V řešeném území nebyly podmínky ochrany krajinného rázu dohodnuty s příslušným orgánem ochrany přírody, pouze jsou zpřesněny pro místní části Kochánov, Radkovec, Benetice, Mezilesí a samota u Panuškova dubu (viz.bod 2.2.2.2. textové části A1). V uvedených místních částech jsou podrobnější podmínky ochrany stanoveny na úrovni územního plánu z důvodu výrazné krajinné expozice sídel a dosud zachovalému krajinnému rázu v okolí, které vyžadují vyšší stupeň ochrany než zbývající části území. Pro celé řešené území platí, že dopad na krajinný ráz se musí posuzovat individuálně pro jednotlivé rozvojové záměry. 3.5.1.2. Koncepce řešení krajiny Koncepce řešení krajiny vychází z přírodních podmínek a historických vazeb v území. ÚP Světlá nad Sázavou respektuje přírodní hodnoty území, vymezuje podmínky pro jejich ochranu a rozvoj, stanovuje zásady koncepce uspořádání krajiny a podmínky pro ochranu krajinného rázu. S ohledem na přírodní potenciál řešeného území nejsou ve volné krajině navrhovány žádné stavby, s výjimkou staveb dopravní a technické infrastruktury. Zastavitelné plochy, s výjimkou ploch a koridorů pro dopravní a technickou infrastrukturu, a s výjimkou ploch schválených v předcházející ÚPD, pouze rozšiřují stávající zastavěné území. Tento princip je důsledně uplatněn a respektován v celém řešeném území. Jsou stanoveny podmínky pro optimalizaci vodního režimu, dopravního systému, ochrany zemědělské půdy, ochrany lesa a především pro založení územního systému ekologické stability. Založení ÚSES bude přispívat nejen ke zvýšení ekologické stability a biodiverzity území, ale ozelenění krajiny bude přispívat ke zlepšení krajinného rázu a snížení potřeby regulace přírodních procesů agrotechnickými zásahy a biotechnickými opatřeními. 3.5.1.3. Chráněná území V řešeném území vyhlášena tato maloplošná zvláště chráněná území přírody nadmístního významu, jejichž ochrana je zajištěna nezávisle na ÚP Světlá nad Sázavou: 










Evidovaná lokalita ochrany přírody SV001 Sázavka








Panuškův dub



Opatovická lípa Mimoto je v řešeném území evidováno šest lokalit s výskytem chráněných druhů organismů.

B1


strana 35

strana 36


B1

Všechny výše uvedené lokality jsou vyznačeny v koordinačních výkresech. V ÚP Světlá nad Sázavou je ochrana uvedených lokalit zajištěna zachováním jejich stávajícího režimu využití a vymezením rozvojových ploch a ploch změn uspořádání krajiny v dostatečné odstupové vzdálenosti tak, aby nemohlo dojít k nežádoucímu ovlivňování uvedených lokalit. Uvedené lokality jsou dále v ÚP Světlá nad Sázavou vymezeny jako přírodní plochy, v nichž je obecně zájem ochrany přírody nadřazen zájmům na jejich hospodářské využití. Tento princip se promítá do podmínek využití přírodních ploch (viz. kapitola 6 textové části A1), které zajišťují ochranu uvedených lokalit před nežádoucími zásahy. Významná jsou v řešeném území také území s obecnou ochranou přírody dle zákona č.114/92 Sb. Jedná se o všechny plochy lesů, vodní toky, nivy, plochy mokřadů a rybníků. Jejich ochrana je zajištěna zachováním stávajícího režimu využití a vymezením rozvojových ploch a ploch změn uspořádání krajiny mimo uvedená území. Ochrana velké části těchto lokalit je zajištěna jejich zapojením do územního systému ekologické stability a stanovením způsobu jejich využití jako přírodních ploch se specifickými podmínkami využití, které zajišťují ochranu uvedených území před nežádoucími zásahy. 3.5.1.4. Prostupnost krajiny Síť zemědělských účelových komunikací byla zredukována zcelováním lánů v době kolektivizace a intenzifikace zemědělství, nicméně hlavní historicky dané cesty zůstaly zachovány a dosud zajišťují uspokojivou biologickou i rekreační prostupnost krajiny. ÚP Světlá nad Sázavou zachovává stávající síť zemědělských a lesních účelových komunikací. Obnova sítě zemědělských účelových komunikací se předpokládá v rámci komplexních pozemkových úprav. 3.5.1.5. Rekreační využití krajiny V řešeném území jsou vhodné podmínky pro aktivní krajinnou rekreaci (např.cykloturistika, pěší turistika, houbaření, koupání v rybnících apod.) individuálního charakteru. Rozvíjení rekreačních aktivit masového charakteru není předpokládáno, protože by znamenalo pro řešené území neúnosnou zátěž, a proto ani ÚP Světlá nad Sázavou zásadní rozvoj tohoto typu rekreace neumožňuje. Stávající krajinné plochy plně vyhovují potřebám místní rekreace i individuální rekreace nadmístního charakteru. K rekreačnímu využití krajiny přispívá i rozvinutá rekreační infrastruktura – především přítomnost značených turistických tras a cyklistických tras v řešeném území. Pro rekreační využití krajiny jsou samostatně vymezeny smíšené plochy nezastavěného území – zemědělské a rekreační. Jedná se o plochy lyžařského vleku a sjezdovky Kadlečák. K možnostem rekreačního využití krajiny přispěje navržená výstavba cyklostezek Světlá nad Sázavou – Smrčná a Světlá nad Sázavou – Nová Ves.

B1


strana 37

3.5.2. Koncepce územního systému ekologické stability 3.5.2.1. Stávající stav Řešené území spadá do Havlíčkobrodského bioregionu (označení 1.48), který je tvořen především plochou, zdviženou pahorkatinou rozčleněnou nehlubokými zaříznutými údolími s výškovými rozdíly průměrně 75-150 m. Původní jsou vegetační společenstva 4. stupně (bukový), v současné době však převažují agrobiocenózy a kulturní smrčiny. V řešeném území se vyskytují tyto biochory: biochora označení

lokalizace

popis

% plochy řešeného území

4BS

rozřezané plošiny (s mělkými údolími) na kyselých metamorfitech

celá severní a východní část řešeného území

36,4

4VR

vrchoviny na kyselých plutonitech

západní část řešeného území a okraj řešeného území jihovýchodně od Radostovic

26,5

jižní část řešeného území

21,7

jihovýchodní okraj řešeného území

7,6

jihovýchodní okraj řešeného území

4,2

oblast Stvořidel

3,5

rozřezané plošiny (s mělkými údolími) na kyselých plutonitech sníženiny (deprese, zpravidla podmáčené) na neutrálních vulkanitech srážkově relativně chudé plošiny na kyselých plutonitech výrazná zaříznutá údolí na kyselých Plutonitech

4BR 4Do -4RR 4UR

Z hlediska stupně ekologické stability je mírně zvýšený – 1,23). Je to především díky zdejší morfologii terénu, které neumožnily hlubší devastaci. Rozsáhlé celky orné půdy se nachází především jižně od Světlé nad Sázavou, severní a západní část řešeného území jsou tvořeny rozsáhlými lesními masivy. Způsob využití ploch v řešeném území podle zastoupení jednotlivých druhů pozemků: plochy, které zatěžují životní prostředí druh pozemků (ha) orná půda 1547 zastavěné plochy 77 ostatní plochy 259

celková plocha správního území (ha) koeficient ekologické stability řešeného území

ekologicky příznivé plochy druh pozemků chmelnice a vinice zahrady a sady trvalé travní porosty a pastviny lesní půda vodní plochy

(ha) 0 106 428 1715 75 4207 1,23

Stávající hospodářské lesní porosty jsou prostorově málo členité a mají nevyhovující věkovou skladbu. Jejich podstatná část má odpovídající druhovou skladbu, ale jejich okraje jsou ruderalizované. V souvislých lesních porostech jsou hodnotnější části porostů součástí kostry ekologické stability a byly využity jako základ pro vymezení prvků ÚSES. Stav odlesněného území je trvale změněn napřímením a zahloubením toků, likvidací meandrů, původních břehových porostů, odvodněním, rozoráváním a periodickou obnovou intenzivně hnojených luk s nepůvodními druhy trav, scelením pozemků do neúnosně velkých celků orné půdy bez ohledu na ráz krajiny a životní potřeby organismů původních společenstev i bez ohledu na organismy vázané na kulturní krajinu. Největší podíl na zhoršování stavu přírodního prostředí má kumulace negativních důsledků zemědělské výroby. Ekologickou stabilitu snižuje především intenzívní hospodářské využívání a nadužívání většiny ploch na lesní i zemědělské půdě. Stav bioty luk je v různé míře ovlivňován kultivací - extenzívně strana 38


B1

kultivované plochy se vyvíjejí žádoucím směrem, neudržované travnaté porosty (malé plochy luk, meze, neorané pozemky na okraji polí) se mění v lada s rostoucím podílem ruderálních společenstev (bylinných i dřevinných). Na odlesněných plochách s monokulturami jednoletých bylin na orné půdě byla změněna bilance vstupů a výstupů tak, že za odnímanou biomasu, živiny vyplavené z půdy a za odplavenou půdu není do půdy vkládána odpovídající náhrada a dochází tedy k trvalému ochuzování tohoto zdroje. Intenzita zemědělského využití půdy je limitována především reliéfem území a kvalitou půd. Trvale udržitelný způsob využití tohoto přírodního zdroje je podmíněn využitím agrotechnických postupů odpovídajících produkčnímu potenciálu půd a provedením nezbytných opatření na ochranu půd před erozí, zakyselováním a zasolováním a opatření na ochranu půd před zamokřením či vysoušením. Evidentní je potřeba obnovy trvalých travních porostů a trvalých porostů dřevin na svazích, mezích a kolem cest. Jde zároveň o zvýšení biodiverzity území a tím také o zvýšení ekologické stability a kvality prostředí a snížení potřeby regulace přírodních procesů agrotechnickými zásahy biotechnickými opatřeními. Stav bioty vázané na toky je silně modifikován vlivy zanášení cizorodých látek (splavenin agrochemikálií), půdy a zplodin spalovacích motorů. Jedním ze zdrojů znečištění jsou i nedostatečně čištěné odpadní vody odtékající z obce. Riziko šíření nepůvodních druhů rostlin je zvýšené kolem zahrad u novostaveb na okraji obce a v okolí rekreačních objektů. Ruderalizací jsou ohroženy všechny plochy nedostatečně ošetřované a nevyužívané. Na stejných plochách se mohou šířit společenstva blízká původním, právě proto jsou zásahy do porostů na nich účelné a mohou vést k podstatnému zvýšení ekologické hodnoty těchto prvků. Vzrůstnost dřevin je dobrá až vysoká. U smrku a modřínu se projevuje velmi dobrá přirozená obnova, tyto dřeviny ale nejsou v řešeném území původní. Na hlinitých překryvech, které jsou méně propustné, dochází místy ke stagnaci srážkové vody a vlivem kolísání hladiny spodní vody ke střídavému zamokření půdního profilu. Lesní porosty zde jsou střední bonity, trpí hnilobou, a jsou ve větší míře ohrožené větrem a sněhem. Smrk se dobře zmlazuje a v omezené míře je vhodné připustit přirozenou obnovu u geneticky vhodných porostních skupin. Při posuzování lesních porostů jako nejstabilnějších prvků krajiny se vychází z přirozené druhové skladby dřevin a druhové diferenciace s ohledem na stanovištní podmínky. Dále je zohledněna vyspělost lesních společenstev, vertikální a horizontální členění porostů a celkový zdravotní stav lesa (imise, hniloba, kůrovec a pod.). Ohrožující faktory lesních společenstev jsou imisní zátěž, plošné odlesňování, nevhodné druhové a genotypické složení dřevin, zjednodušená struktura (patrovitost) porostů oproti přirozenému stavu, nízký věk porostů - snižování mýtního věku proti přirozenému stavu, velkoplošná těžba holosečí, okus zvěří a živelné rekreační využívání lesa. Lesy jsou hodnoceny stupněm ekologické stability 3 až 5 podle druhové skladby, věkové rozrůzněnosti, celkového zdraví a stavu keřového a bylinného patra. Travinobylinná společenstva obsahují širokou škálu antropogenních prvků, které se udržují díky pravidelnému kosení. Luční společenstva bez lidského zásahu se udržují jen na malých plochách, kde nemůže růst les, např. skály, močály, rašeliniště apod. Ve výsledku jsou travní porosty vytlačeny na plochy, které nelze využít k zemědělským účelům. Jedná se především o vlhké až mokré louky v okolí vodotečí a pramenišť s četným výskytem chráněných druhů rostlin. Ohrožující faktory lučních společenstev jsou orba, zástavba, likvidace v rámci rekultivace a pozemkových úprav, skládky odpadků, silné hnojení, ošetřování herbicidy, intenzivní spásání dobytkem, příliš časté kosení či úplná absence kosení (proměna louky ve vysokobylinnou nivu) a mechanizované obdělávání. B1


strana 39

V řešeném území jsou luční společenstva hodnocena stupněm ekologické stability 2 až 3. Převážná část luk je intenzivně obdělávaná, hnojená, kvalitní louky a mokřady jsou pouze v okrajových lokalitách v blízkosti lesů a vodních toků. Přirozené vodoteče se vyznačují proměnlivou rychlostí proudění a rozmanitostí pobřežních zón. Hlavními biotopy, závislými na existenci přirozeného toku, jsou slepá ramena, náplavy chudé vegetace, erozí obnažené břehy, mokré louky, rákosiny a zaplavené louky. Ohrožující faktory mokřadních společenstev jsou především technické úpravy koryt vodních toků (napřímení tras, zpevnění břehů, zatrubnění nebo obecně zvýšení rychlosti proudu vody), meliorace údolní nivy a její intenzivní zemědělské vyžití, zánik organizmů vázaných na vysokou hladinu spodní vody, znemožnění rybářství, likvidace břehových porostů a zhoršení čistoty vod v důsledku snížení samočistící schopnosti toků. Vodní plochy jsou většinou umělého původu. Rybníky představují významnou krajinnou složku. Vlastnosti jednotlivých stojatých vod závisí na velikosti nádrže, hloubce, průběhu kolísání vodní hladiny, chemizmu a úživnosti půdy, vývinu břehových porostů a příbřežní vegetace. Ohrožující faktory vodních společenstev jsou úplná likvidace ekosystému, znečištění a nadměrná eutrofizace vod, radikální oddělení vodní plochy od okolí, intenzivní rybářské využívání a sport a rekreace. Mokřady jsou hodnoceny stupněm ekologické stability 3 až 5 podle specifikace narušení. Vodní plochy a nádrže jsou hodnoceny i nižším stupněm hodnocení podle rozsahu výskytu litorálního pásma a břehových porostů. 3.5.2.2. Podmínky pro návrh a cíle ÚSES V zemědělsky kultivovaných krajinách dochází obvykle k tomu, že rozsáhlé celky orné půdy (často v kombinaci se zástavbou, silnicí, železnicí apod.) rozdrobují plochy s přírodními biotopy do izolovaných enkláv. Izolovaná společenstva jsou z dlouhodobého hlediska ekologicky nestabilní, protože nemají dostatečnou genovou základnu pro trvalé udržení živočišných a rostlinných druhů, a protože případné poškození nemůže být přirozeně napraveno migrací organismů z nenarušených ploch. Pokud má být krajina trvale stabilní, je třeba zachovat, případně vytvořit, síť záchytných bodů (biocenter) a jejich spojnic (biokoridorů), které by zajišťovaly spojení mezi těmito ekologicky stabilními zónami a to jak na lokální, tak i regionální a nadregionální úrovni. Hlavními cíli ÚSES je uchování a zabezpečení nerušeného vývoje přirozeného genofondu krajiny v rámci jejího přirozeného prostorového členění a vytvoření optimálního základu ekologicky stabilních ploch v krajině z hlediska zabezpečení jejich maximálního kladného působení na okolní méně stabilní části. Ekologicky stabilními plochami jsou lesy, trvalé drnové formace jako louky, pastviny, zatravněné lady, trvalá zeleň rostoucí mimo les, vodní toky a vodní nádrže a jejich doprovodné břehové porosty, rašeliniště, mokřady a chráněná území. Souborně můžeme tyto formace a společenstva označit jako kostru ekologické stability. Pro většinu řešeného území platí, že kostra ekologické stability není schopna v krajině zajistit požadované funkce. Proto je nutno tuto existující, relativně ekologicky stabilní, část krajiny doplnit na funkce schopný a fungující ÚSES. Při návrhu biocenter a biokoridorů se vycházelo z kostry ekologické stability a nejstabilnějších segmentů v krajině, které byly navrženy v pruzích podél vodotečí a na okrajích lesů, kde je největší diverzita druhů a nejvyšší pravděpodobnost migrace organizmů. 3.5.2.3. Návrh ÚSES Návrh ÚSES se v řešeném území vychází ze ZÚR kraje Vysočina, které vymezují v řešeném území a v jeho nejbližším okolí regionální strukturu ÚSES. V řešeném území jsou vymezeny a zpřesněny tyto prvky ÚSES regionální úrovně: 

RC 720 Stvořidla je v řešeném území ze západu, severu a východu přirozeně ohraničeno

strana 40


B1

hranicemi KÚ Leštinka, silnicí II/150 a hranicemi lesa, a proto ÚP Světlá nad Sázavou hranice RC 720 Stvořidla zpřesňuje pouze s ohledem na podrobnější měřítko zpracování. Jihozápadní okraj RC 720 Stvořidla je dle ZÚR kraje Vysočina limitován železniční tratí, což se jeví jako problém z hlediska skladebné logiky ÚSES. Do ÚSES není zahrnut navazující úsek řeky a tím dochází k přerušení hydrické řady dané biokoridory RK 400 a RK 430 podél řeky Sázavy. Ve stejné lokalitě je zároveň přerušen RK 406 v místě napojení na RC 720 Stvořidla. Z uvedených důvodů byly proto plochy RC 720 Stvořidla rozšířeny i na pozemky jižně od železniční tratě až k hranici KÚ Leštinka, která v tomto úseku prochází přibližně osou řeky. V rámci aktualizace ÚP Trpišovice by bylo vhodné rozšířit RC 720 Stvořidla tak, aby do něj byl zahrnut i levý břeh Sázavy včetně břehových porostů. 

RK 425 Stvořidla – Sázavka je v řešeném území vymezen v rozsahu dle ZÚR kraje Vysočina. Nevýznamné zpřesnění trasy bylo provedeno pouze s ohledem na hranice lesa, katastrální hranice pozemků, přerušení silnicemi II. a III. třídy, síť lesních účelových komunikací a s ohledem na potřebu koordinace s ÚSES lokální úrovně. Šířka biokoridoru a poloha napojení na hranicích řešeného území zůstala zachována. Z důvodu potřeby dodržení minimálních skladebných parametrů ÚSES byla do tohoto regionálního biokoridoru vložena lokální biocentra LC Mezilesí, LC Mrzkovický potok, LC Pod Žebrákovským kopcem, LC U Žebrákova, LC Pod Žebrákovem a LC Lány.



RK 430 Stvořidla – Nová Ves je v řešeném území vymezen v rozsahu dle ZÚR kraje Vysočina. Nevýznamné zpřesnění trasy bylo provedeno pouze s ohledem na skutečnou šířku údolní nivy, katastrální hranice pozemků, strukturu ÚSES lokální úrovně a potřebou koordinace s ostatními záměry v území. Z důvodu potřeby dodržení minimálních skladebných parametrů ÚSES byla do tohoto regionálního biokoridoru vložena lokální biocentra LC Nad Stvořidly, LC Ústí Pstružného potoka, LC Černý vír a LC Pod sklárnami.



RK1355 Chraňobožský les – Sázavka je v řešeném území vymezen v rozsahu dle ZÚR kraje Vysočina. Nevýznamné zpřesnění trasy bylo provedeno pouze s ohledem na skutečnou šířku údolní nivy, katastrální hranice pozemků a strukturu ÚSES lokální úrovně. Z důvodu potřeby dodržení minimálních skladebných parametrů ÚSES bylo do tohoto regionálního biokoridoru vloženo lokální biocentrum LC Pod Dlužinami.



RK R016 je v řešeném území vymezen převážně v rozsahu dle ZÚR kraje Vysočina. K zásadnější úpravě došlo pouze v úseku uvnitř zastavěného území Světlé nad Sázavou. V tomto úseku je řeka Sázavka, podél níž je biokoridor veden, sevřena mezi zástavbu, a proto byla šíře koridoru redukována tak, aby nezasahoval do stávajících budov a zpevněných ploch, které ze své podstaty nemohou plnit ekologicko stabilizační funkce. V ostatních úsecích bylo provedeno pouze nevýznamné zpřesnění trasy s ohledem na skutečnou šířku údolní nivy, katastrální hranice pozemků a strukturu ÚSES lokální úrovně. Z důvodu potřeby dodržení minimálních skladebných parametrů ÚSES bylo do tohoto regionálního biokoridoru vloženo lokální biocentrum LC Pod Josefodolem.

Návrh ÚSES lokální úrovně v ÚP Světlá nad Sázavou vychází z generelu ÚSES lokální úrovně, který byl pro řešené území zpracován v roce 1994 a z předcházející ÚPD. Návrh ÚSES lokální úrovně v ÚP Světlá nad Sázavou je oproti uvedeným podkladům upraven a zpřesněn především s ohledem na později vymezenou regionální strukturu ÚSES, potřeby dodržení principu reprezentativnosti biocenter pro zajištění funkčnosti ÚSES jako celku, požadavky a potřeby koordinace záměrů v území a katastrální hranice pozemků (v souvislosti s podrobnějším měřítkem zpracování než generel). Lokální ÚSES je navržen v souladu s požadavky na řešení dané zákonnými normami, podle požadavků orgánů státní správy, s přihlédnutím k předpokládanému využití území a především podle skutečně zjištěných ekologických a přírodních hodnot území. Je určena kostra ekologické stability, upřesněno geobiocenologické členění území, vyznačeny hodnoty krajiny a dané limity obnovy krajiny. Dle B1


strana 41

záměrů a údajů daných generelem ÚSES a podle výsledků průzkumu je upřesněno prostorové uspořádání prvků ÚSES. V řešeném území jsou vymezeny tyto skladebné prvky ÚSES: stávající části úroveň

označení

regionální RC 720 Stvořidla RK 425 regionální Stvořidla - Sázavka RK 430 Stvořidla - Nová regionální Ves RK 1355 Chraňbožský regionální les - Sázavka regionální RK R16

navržené části plocha výměra v změny řešeném uspořád. území krajiny (ha)

výměra v řešeném území (ha)

cílová společenstva

lesní

186,38

-

-

-

lesní

62,93

lesní

K36, K40

0,24

luční, lesní, vodní, smíšená

37,53

-

-

-

luční, lesní, smíšená

8,60

-

-

-

9,79

vodní

K9, K50

2,10

3,26

-

-

-

4,41

-

-

-

0,65

-

-

-

3,50

-

-

-

7,24

-

-

-

7,81

-

-

-

3,82

lesní

K35

0,41

7,92

-

-

-

3,77

-

-

-

6,16 5,14

-

-

-

4,13

-

-

-

2,31

-

-

-

12,73

-

-

-

stávající společenstva

luční, lesní, vodní, smíšená luční, lesní, smíšená lesní, vodní, smíšená lesní luční, lesní, vodní, smíšená luční, lesní, vodní, smíšená lesní, vodní, smíšená lesní luční, lesní, vodní, smíšená luční, vodní, smíšená lesní, smíšená luční, lesní, smíšená luční, vodní, smíšená lesní, smíšená luční, lesní, vodní, smíšená

lokální

LC Březinka

lokální

LC Černý vír

lokální

LC Horní lesy

lokální

LC Kristiánka

lokální

LC Lány

lokální

LC Malý mlýnek

lokální

LC Mezilesí

lokální

LC Mrzkovický potok

lokální

LC Nad Stvořidly

lokální lokální

LC Opatovice LC Pod Dlužinami

lokální

LC Pod Josefodolem

lokální

LC Pod Radostovicemi

lokální

LC Pod sklárnami

lokální

LC Pod Vlčkovým mlýnem


4,23

-

-

-

lokální

LC Pod Žebrákovem

luční, lesní, vodní, smíšená

8,16

-

-

-

lesní

3,39

-

-

-

6,12

-

-

-

6,68

-

-

-

7,94

-

-

-

5,59

-

-

-

lokální lokální lokální lokální lokální

strana 42

LC Pod Žebrákovským kopcem LC Radostovická rašeliniště LC U Žebrákova LC Ústí Pstružného potoka LC Za Radostovicemi

luční, lesní, vodní, smíšená lesní luční, lesní, vodní, smíšená luční, lesní, vodní, smíšená


B1

lokální

LC Zámecký park

lokální

LC Zlatokopy

lokální

lokální

LK Březinka - Sázava LK Dolní Město - Malý mlýnek LK Dolní Město - Pod Radostovicemi LK Horní lesy - Zlatokopy LK Kristiánka - Pod Žebrákovem LK Malý mlýnek - Ústí Pstružného potoka LK Meziklaský potok

lokální

LK Mrzkovický potok

lokální

LK Opatovice - Pavlov LK Opatovice - U Žebrákova LK Pod Radostovicemi Malý mlýnek LK Pod Vlčkovým mlýnem - Březinka LK Pod Žebrákovem - Pod Vlčkovým mlýnem LK Radostovická rašeliniště - Horní lesy

lokální lokální lokální lokální lokální

lokální lokální lokální lokální lokální lokální

lokální lokální lokální lokální lokální součet:

LK Radostovická rašeliniště - Pod Radostovicemi LK Radostovická rašeliniště - Za Radostovicemi LK Spálený mlýn LK Vlkanov - Kristiánka LK Zámecký park LK Zlatokopy - Zámecký park

lesní, vodní, smíšená lesní, vodní, smíšená luční, smíšená luční, lesní, vodní, smíšená

7,57

-

-

-

2,10

-

-

-

5,18 3,54

lesní, K24, K25 smíšená

0,50

lesní, smíšená

2,03

-

-

-


2,92

-

-

-

lesní, vodní

6,58

-

-

-


7,25

-

-

-

lesní luční, lesní, vodní, smíšená luční, lesní, smíšená

1,01

-

-

-

5,61

vodní

K11

1,05

2,24

-

-

-

lesní

3,72

-

-

-


2,50

-

-

-

luční, vodní, smíšená

1,84

vodní

K7

2,29

lesní, smíšená

3,97

-

-

-

lesní, smíšená

2,87

-

-

-


3,28

-

-

-

lesní, smíšená

0,93

smíšená lesní, smíšená smíšená lesní, vodní, smíšená

1,08 3,57 0,69

-

-

-

8,48

-

-

-

smíšená K22, K23

499,15

0,65

7,24

Plochy ÚSES jsou v ÚP Světlá nad Sázavou vymezeny jako přírodní plochy se specifickými podmínkami využití, které zajišťují jejich ochranu. S ohledem na předpokládané cílové společenstvo dle hydrické a trofické řady jsou přírodní plochy v souladu s § 3 odst. 4 vyhl. 501/2006 Sb dále podrobněji členěny na plochy přírodní – luční (NPu), plochy přírodní – lesní (NPl), plochy přírodní – vodní (NPv) a plochy přírodní – smíšené (NPs). Podmínky využití uvedených ploch jsou uvedeny v kapitole 6 textové části A1. Mimo samotné plochy biokoridorů a biocenter jsou součástí ÚSES i interakční prvky, které ale nejsou z důvodu měřítka zpracování vyznačeny v grafické částí ÚP. Interakčními prvky jsou všechny druhy krajinné zeleně (aleje, stromořadí, břehové porosty, osamocené stromy a skupiny stromů obklopené zemědělsky využívanými plochami apod.), svažité plochy se zachovalou vegetací (meze, B1


strana 43

úvozy apod.) a drobné vodní toky a plochy. Interakční prvky mají význam pouze na lokální úrovni, jako nepostradatelná součást krajiny, která zprostředkovává působení stabilizujících funkcí přírodních prvků na kulturní plochy. Interakční prvky mají zpravidla polyfunkční charakter - plní funkci protierozní (meze, větrolamy, cesty, svodné průlehy), komunikační (doprovodná vegetace cestní sítě, zatravněné polní komunikace), funkci ochrany před splachy ze ZPF (ochranné pásy kolem vodotečí, břehové a doprovodné porosty), funkci úkrytu hmyzu (opylovači kulturních rostlin a predátoři omezující hustotu populací škůdců), ale i nezanedbatelnou funkci krajinotvornou a estetickou. Veškeré stávající interakční prvky je nutné chránit a obnovovat. Ve všech vhodných a přirozených lokalitách je žádoucí rozvíjení nových interakčních prvků. 3.5.3. Vodní hospodářství 3.5.3.1. Vodní toky Řešené území spadá do povodí stření Sázavy. Povodí Sázavy je charakterizované dlouhodobými ročními průměrnými srážkovými úhrny na úrovni 716 mm a specifickým odtokem 8,61 l/s.km2. Hlavní vodotečí v řešeném území je řeka Sázava (číslo hydrologického pořadí 1-09-08), do které se následně jako přítoky vlévají i zbývající vodoteče v řešeném území – především Sázavka, Pstružný potok, Žebrákovský potok, Meziklaský potok, Závidkovický potok a Bohušický potok. Všechny ostatní vodoteče v řešeném území jsou bezejmenné a bez zásadního významu. Téměř všechny drobné vodní toky v zemědělské krajině jsou upravené případně i zatrubněné. Vodní toky v řešeném území jsou zařazeny mezi kaprové vody dle nařízení vlády č.71/2003 Sb. Technologie čištění odpadních vod proto musí být navržena s ohledem na dosažení imisních standardů pro tyto druhy vod. Ke zlepšení čistoty vod přispěje napojení místních částí Josefodol, Lipnička, Radostovice a horní část Dolní Březinky na stávající ČOV. Pro umožnění provádění úprav vodních toků je dle § 49 zák.č.254/2001 Sb. stanoven ve vzdálenosti menší než 6 m od břehové čáry zákaz výstavby jakýchkoliv objektů, včetně objektů dočasných (viz. bod 5.1.3.1 textové část A1). 3.5.3.2. Vodní plochy Významnou vodní plochou v řešeném území je vodárenská nádrž Kristiánka na Žebrákovském potoce o výměře 10,4 ha. Ostatní vodní plochy v řešeném území nepřesahují jednotlivě výměru 2 ha, a nemají proto zásadní vodohospodářský význam. Cenná (především z ekologického hlediska) je kaskáda rybníků na Závidkovickém potoce. Jedná se o rybník Zlatokopy, Vrbí rybník, Světelský rybník, Sázavan, Horní parkový rybník a Dolní parkový rybník. Mimo Závidkovický potok jsou v řešeném území ještě dva středně velké rybníky na Žebrákovském potoce - Lánský rybník a na Bohušickém potoce - Bohušický rybník. Všechny ostatní rybníky v řešeném území jsou bezejmenné a menší než 1 ha. Výstavba rybníků je navržena na plochách K6, K7, K8, K9, K11, K12, K20 a K50 o maximální celkové výměře 6,53 ha. Vodní plochy mohou být také zřizovány v rámci přírodních ploch smíšených (NPs). Vodní plochy o maximální výměře 1 ha mohou být dále zřizovány v rámci ploch zemědělských (NZ) a smíšených ploch nezastavěného území (NS). 3.5.3.3. Likvidace odpadních vod Koncepce likvidace odpadních vod je popsána v bodě 3.4.2.2.

strana 44


B1

3.5.3.4. Ochrana před povodněmi V okolí řek Sázavy, Sázavky a Pstružného potoka je vyhlášeno záplavové území, hranice záplavového území jsou vyznačeny v koordinačních výkresech. Zastavitelné plochy jsou vymezeny mimo uvedená záplavová území. Jako protipovodňové opatření je navržena výstavba úseku cyklostezky Světlá nad Sázavou – Stvořidla (plocha Z30), který vede v prostoru mezi zastavěným územím města a řekou Sázavou. V tomto úseku je předpokládáno vedení cyklostezky na zvýšeném náspu, který by zároveň plnil funkci protipovodňové hráze. V řešeném území jsou dále navržena pasivní protipovodňová opatření ve smyslu zvyšování retenční schopnosti krajiny v plochách ÚSES v údolních nivách vodních toků, kde jsou prvky ÚSES vedeny v celé šíři údolní nivy. Z pohledu ochrany před povodněmi vytváří vymezení celé šíře údolní nivy vhodné podmínky pro revitalizaci vodních toků. Provedení revitalizace umožní přirozený rozliv povodní v údolní nivě a tím sníží intenzitu povodňové vlny. Přepokládané zalučnění a extenzivní využívání údolní nivy, případně výsadba krajinné zeleně v údolní nivě, budou pozitivním způsobem přispívat ke zvyšování retenční schopnosti území. 3.5.3.5. Protierozní opatření Část řešeného území – katastry Horní a Dolní Dlužiny se nacházejí na seznamu zranitelných oblastí (dle nařízení Vlády č.103/2003 Sb. o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech). Naplňování uvedeného nařízení je ovšem spíše agrotechnickou záležitostí, a proto se do řešení ÚP Světlá nad Sázavou zásadně nepromítá. Erozní ohroženost území je vzhledem ke geologickému podloží a k morfologii krajiny nízká a lze ji rozdělit do dvou typů: Na vyšších plochých zemědělsky obhospodařovaných částech řešeného území převládá dlouhodobě větrná eroze, důsledkem je odnos svrchního půdního horizontu. Na svažitých plochách převažuje eroze vodní, která se projevuje především šířením splachů a eutrofizací v depresích. Erozi půdy v okolí vodních toků je předcházeno vymezením celých ploch údolních niv jako přírodních ploch územního systému ekologické stability. Tím je vyloučena možnost využití údolních niv jako ploch orné půdy, která je nejnáchylnější k odnosu ornice během záplav a přívalových dešťů. Některé erozně ohrožené zemědělsky využívané plochy jsou určeny k zalesnění – jedná se o plochy K30, K32 a K33. Zalesnění na těchto plochách má charakter protierozního opatření.

B1


strana 45

3.5.4. Horninové prostředí a geologie 3.5.4.1. Geologie a geomorfologie Řešené území je součástí geomorfologického celku Hornosázavská pahorkatina, jejíž reliéf je obecně charakterizován zdviženými zarovnanými povrchy, do nichž se zařezávají četná, nepříliš hluboká údolí. Řešené území má pahorkatinný charakter, který se mírně svažuje směrem do širokého údolí řeky Sázavy. Po geologické stránce má řešené území jednoduchou stavbu. Jde o jednotvárný komplex migmatických rul až migmatitů. Z bazik se sporadicky objevují vložky amfibolitů menšího rozsahu. 3.5.4.2. Sesuvná a poddolovaná území V řešeném území se nachází tato poddolovaná území: 

2762 – pozůstatek po těžbě železných rud do 19.století v KÚ Dolní Březinka.



2786 - pozůstatek po středověké těžbě polymetalických rud v centru Světlé nad Sázavou.



2794 - pozůstatek po středověké těžbě polymetalických rud pod obcí Horní Dlužiny.



5415 - pozůstatek po středověké těžbě polymetalických rud, Světlá nad Sázavou – lokalita V Lánech Sesuvné území není v řešeném území evidováno. Zastavitelné plochy jsou vymezeny mimo výše uvedená území.

3.5.4.3. Dobývání nerostných surovin V řešeném území je vyhlášen dobývací prostor Dolní Březinka (Zn. 2-22, ze dne 20.11.1959) na evidovaném ložisku žuly Dolní Březinka, která se těží pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu. Jedná se muskovito - biotitická středně zrnitá žula. Nyní se láme ve dvou odrůdách: Žlutá – slabě navětralá, světle žlutá až rezavě žlutá a modrá - nenavětralá světle modrošedá až šedomodrá. V minulosti byla žula z lomu Dolní Březinka použita v Praze při rekonstrukci Karolina a na obklad soklů Domu módy a hotelu Jalta. V poslední době byla použita na dlažby a stupně v Jiřském klášteře a na fontánu v Rájském dvoře, dlažby v Paláci kultury, dlažby a stupně v rekonstruované budově Národního divadla, na části dlažeb, obkladů stupňů i stěn stanic metra Budějovická, Kačerov, Dejvická, Můstek A i B a Želivského. Z důvodu specifických podmínek je stávající prostor lomu vymezen jako samostatná plocha pro těžbu nerostů (NT). Zbývající plochy ložiska jsou z důvodu umožnění budoucí těžby vymezeny jako plochy změny uspořádání krajiny K5 určené pro budoucí těžbu nerostů (NT).

3.6. ODŮVODNĚNÍ VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB

3.6.1. Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit Stavby dopravní a technické infrastruktury jsou navrženy jako nejvhodnější způsob zajištění základní obsluhy řešeného území, případně obsluhy širšího území. Stavby dopravní a technické infrastruktury jsou vymezeny jako veřejně prospěšné z důvodu předcházení a umožnění odstraňování majetkoprávních překážek, ke kterým by mohlo docházet při jejich realizaci. Prvky ÚSES jsou v řešeném území vymezeny nejvhodnějším způsobem s ohledem na aktuální stav území, zachování návazností na hranicích řešeného území, členění pozemků a dodržení minimálních parametrů nezbytných pro zajištění funkčnosti ÚSES jako celku. Založení ÚSES je jako veřejně prospěšné opatření vymezeno z důvodu předcházení a umožnění odstraňování majetkoprávních překážek, ke kterým by mohlo docházet při jeho realizaci. strana 46


B1

3.6.2. Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze pouze uplatnit předkupní právo Rozšíření hřbitova je navrženo z důvodu stávajících nevyhovujících kapacit a potřeby zkvalitňování a rozvíjení veřejné infrastruktury. Navržené řešení představuje nejvhodnější způsob dosažení uvedených cílů a jeho vhodnost je popsána v předchozích kapitolách. Rozšíření sportoviště v Závidkovicích je navrženo z důvodu nedostatečného rozsahu těchto ploch v obci. Sportoviště jsou jako veřejně prospěšné stavby vymezeny z důvodu předcházení majetkoprávních překážek, ke kterým by mohlo docházet při jejich realizaci.

3.7. ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉ VARIANTY, ZEJMÉNA ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

VE

VZTAHU

K

Koncept ÚP Světlá nad Sázavou, který by prověřoval variantní řešení, nebyl zpracováván, protože v zadání ÚP Světlá nad Sázavou nebyla zjištěna potřeba variantního zpracování z důvodu rozboru udržitelného rozvoje území ani z důvodu prověření jiných variantních záměrů. Rovněž v průběhu zpracování návrhu ÚP Světlá nad Sázavou nevyplynula potřeba prověřit variantní řešení rozvoje, proto byl po schválení zadání předložen k projednání invariantní návrh.

4. INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

4.1. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

ÚP Světlá nad Sázavou neumožňuje realizaci záměrů, které podléhají posuzování podle zák.č.100/2001 Sb. Z tohoto důvodu orgán ochrany přírody nepožadoval vyhodnocení vlivů ÚP Světlá nad Sázavou na životní prostředí (SEA), a proto vyhodnocení vlivů ÚP Světlá nad Sázavou na životní prostředí (SEA) nebylo zpracováno.

4.2. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

Orgán ochrany přírody ve svém stanovisku k zadání ÚP Světlá nad Sázavou vyloučil významný vliv ÚP Světlá nad Sázavou na evropsky významné lokality či ptačí oblasti. Na základě uvedeného stanoviska nebylo vyhodnocení vlivů ÚP Světlá nad Sázavou na udržitelný rozvoj území zpracováno. Územní plán je koncipován s ohledem na zachování a rozvoj urbanistických, kulturně historických a krajinných hodnot území. Koncepce rozvoje, stanovená územním plánem, má pozitivní dopad na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Návrh je zaměřen na kvalitativní rozvoj řešeného území prostřednictvím vytvoření podmínek pro dlouhodobou stabilizaci počtu obyvatel a vytvoření podmínek pro účinnou ochranu a rozvoj hodnot.

B1


strana 47

5. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZPF

5.1. ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBY A ROZSAHU ZÁBORU ZPF

5.1.1. Zdůvodnění potřeby záboru ZPF 5.1.1.1. Východiska rozvoje Koncepce rozvoje řešeného území přímo i nepřímo vyplývá z PÚR ČR a z urbanistických zásad. Jedním z hlavních cílů řešení ÚP Světlá nad Sázavou je vytvoření podmínek pro dosažení udržitelného rozvoje území. Udržitelný rozvoj území je podmíněn vytvořením podmínek pro odpovídající hospodářský rozvoj, pro zvyšování soudržnosti obyvatel v území a pro zlepšování životního prostředí. Vytvoření uvedených podmínek vyžaduje vymezení nových rozvojových ploch a ploch pro obnovu původního uspořádání krajiny (založení ÚSES, výstavba rybníků, zalesňování). Komplexním návrhem uspořádání a využití území jsou vytvořeny podmínky pro zachování čitelnosti urbanistické struktury a posilování identit Světlé nad Sázavou i okolních obcí, včetně zachování jejich charakteru při respektování okolního přírodního prostředí. ÚP Světlá nad Sázavou vytváří podmínky pro realizaci opatření, která obnovují původní krajinný ráz a tradiční venkovské uspořádání území, zvyšují ekologickou stabilitu území, zvyšují retenční schopnosti území, snižují erozní ohroženost, umožňují polyfunkční využití krajiny, a která prohlubují příznivé sepětí obytných ploch s okolní krajinou. Celková koncepce územního plánu navazuje na zásady uplatňované v předcházející ÚPD (ÚPSÚ Světlá nad Sázavou), které přizpůsobuje novým podmínkám a novým požadavkům rozvoje. Řešení ÚP Světlá nad Sázavou spočívá ve vytvoření podmínek pro komplexní a vyvážený rozvoj, který však nebude zásadním způsobem narušovat nezastavěné území. Rozvoj spočívá jednak v intenzivnějším využití zastavěného území a dále ve využití ploch na zastavěné území bezprostředně navazujících. Zásady rozvoje území vychází z principů udržitelného rozvoje a ze zásad ochrany krajiny. Zásady rozvoje území upravují územně technické podmínky pro zachování a kultivaci prostorových a estetických kvalit zastavěného území a krajiny. V menších obcích v okolí Světlé nad Sázavou není navržen zásadní rozvoj, předpokládá se především přestavba stávajících nevyužitých objektů tak, aby byl zachován venkovský charakter těchto obcí. Zastavitelné plochy jsou vymezeny v návaznosti na proluky zastavěného území a jejich situování vychází ze stávající urbanistické struktury tak, aby budoucí zástavba směřovala k ucelování tvaru zastavěného území. Je vyloučena možnost vzniku takových aktivit, které by mohly narušit kvalitu životního prostředí jako celku. Je kladen důraz na ochranu nezastavěného území, zejména na přírodě blízkých plochách, plochách LPF a plochách ZPF s vysoce chráněnými druhy půd. 5.1.1.2. Využití zastavěného území Zastavěné území bylo vymezeno v souladu s § 58 zák.č.183/2006 Sb. a skládá se ze stodeseti samostatných částí o celkové výměře 388,76 ha. V rámci vyhodnocení využití zastavěného byly vytipovány lokality, které zastavěné nejsou a byly vymezeny jako nezastavěné plochy (dle § 13-16 vyhl. 501/2006 Sb.) uvnitř zastavěného území, případně jako plochy zastavitelné uvnitř zastavěného území. Vymezení uvedených nezastavěných ploch (dle § 13-16 vyhl. 501/2006 Sb.) uvnitř zastavěného území (§ 58 zák.č.183/2006 Sb.) poskytuje objektivnější představu o využití zastavěného území a umožňuje do těchto ploch prioritně umísťovat rozvojové aktivity a chránit tím části volné krajiny. Jako zastavitelné plochy uvnitř zastavěného území byly vymezeny plochy Z2, Z3, Z9, Z10, Z11, Z12, Z13, Z14, Z15, Z16, Z17, Z18, Z22, Z28 (část), Z36 ,Z62, Z65, Z74 (část), Z75, Z84, Z90, Z102 (část), Z113, Z131 a Z132 o celkové výměře 5,14 ha. Kromě zastavitelných ploch uvnitř zastavěného

strana 48


B1

území byly vymezeny i plochy přestavby P1 až P5 o celkové výměře 1,80 ha. Tímto postupem je prokázána efektivita využití zastavěného území v souladu s obecnými zásadami ochrany krajiny a ZPF - 6,94 ha je maximální využitelná plocha uvnitř zastavěného území. Tento rozsah je z dlouhodobého hlediska nedostačující, a proto je další rozvoj podmíněn vymezením nových zastavitelných ploch v návaznosti na zastavěné území. 5.1.2. Zdůvodnění nezbytného rozsahu záboru ZPF 5.1.2.1. Plochy pro bydlení Světlá nad Sázavou vykazuje dobré podmínky pro rozvoj obytné zástavby díky výhodné poloze na křižovatce silnic II/150 a II/347, křižovatce železničních tratí č. 212 a 230 a především poloze na rozvojové ose krajského významu OSk 4. Související rozvoj obytné zástavby je prioritou řešení územního plánu a jedním z předpokladů dosažení udržitelného rozvoje území. Nezbytný rozsah rozvojových ploch pro bydlení je stanoven na základě prognózy vývoje počtu obyvatel a stupně obydlenosti, které vychází z dlouhodobých trendů v této oblasti a z předpokladu intenzivnějšího rozvoje v důsledku polohy na rozvojové ose. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel a domů ve Světlé nad Sázavou (dle údajů ČSÚ): rok obyvatelé domy stupeň obydlenosti

počet meziroční nárůst počet koeficient meziroční nárůst

1869

1900

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

2010

3881

4330

4379

3758

4468

4363

6116

7147

7188

6888

-

0,37%

0,04%

-0,71%

1,72%

-0,26%

4,02%

1,53%

0,06%

-0,46%

468 8,29

554 7,82

764 5,73

911 4,13

924 4,84

976 4,47

1039 5,89

1070 6,68

1098 6,55

1120 6,15

1,57%

-0,84%

3,17%

1,22%

-0,20% -0,67%

-

-0,19% -0,89% -1,40%

Do roku 2001 je patrný dlouhodobý nárůst počtu obyvatel, který se ale vzápětí po roce 2001 výrazně propadá. V rámci východisek pro řešení ÚP Světlá nad Sázavou se předpokládá, že tento pokles nebude mít dlouhodobé trvání, a že naopak ÚP Světlá nad Sázavou přispěje ke zvrácení tohoto nežádoucího trendu. Prognóza vývoje počtu obyvatel proto počítá s mírným nárůstem počtu obyvatel ve výši 0,3 % za rok, což odpovídá průměrnému růstovému potenciálu měst o velikosti 5000-10000 obyvatel v kraji Vysočina. Snižování stupně obydlenosti je obecným trendem, který souvisí s postupně se zvyšující životní úrovní obyvatelstva a neatraktivitou rozvoje hromadného bydlení v takto malých městech. S ohledem na charakter řešeného území je uvažován v rozsahu 0,5% za rok. Prognóza vývoje počtu obyvatel a domů ve Světlé nad Sázavou: rok

2010

2014

2018

2022

2026

2030

meziroční 0,30% 0,30% 0,30% 0,30% 0,30% nárůst počet 6888 6971 7055 7140 7226 7313 meziroční -0,50% -0,50% -0,50% -0,50% -0,50% stupeň nárůst obydlenosti koeficient 6,15 6,02 5,89 5,77 5,65 5,53 domy počet 1120 1158 1198 1238 1279 1323 Na základě výše uvedené prognózy vývoje počtu obyvatel a počtu domů lze v budoucnosti předpokládat potřebu vymezení rozvojových ploch pro obytnou zástavbu – celkem pro cca 83 rodinných domů. obyvatelé

B1


strana 49

Výpočet nezbytné plochy pro rozvoj obytné zástavby v řešeném území: Maximální plocha pro 1 RD a zahradu potřebný počet RD Plocha pro všechny RD a zahrady Plocha pro obslužné komunikace a veřejná prostranství (20%) celková plocha potřebná pro obytnou zástavbu

0,12 83 9,96 1,99 11,95

ha ha ha ha

Pro umožnění dosažení předpokládaného rozvoje obce je tedy nezbytné vymezit rozvojové plochy pro smíšenou obytnou zástavbu v rozsahu cca 12 ha. 5.1.2.2. Plochy pro výrobu Rozsah ploch pro výrobu je dán dlouhodobými záměry na výstavbu průmyslových zón u skláren a u věznice, které jsou zakotveny již v předcházející ÚPD. Z důvodu zachování kontinuity uvedených záměrů je do ÚP Světlá nad Sázavou převzat rozsah průmyslových zón ve stejném rozsahu jako v ÚPSÚ Světlá nad Sázavou. 5.1.2.3. Ostatní zastavitelné plochy Ostatní zastavitelné plochy jsou dány konkrétními záměry na využití území a nezbytný rozsah je popsán v bodě 5.2.1.

5.2. ÚDAJE O NAVRHOVANÉM ZÁBORU ZPF

5.2.1. Charakter ploch předpokládaného záboru ZPF 5.2.1.1. Plochy Z1-Z3 a Z7-Z22 Plochy pro obytnou zástavbu, občanské vybavení, drobnou výrobu a dopravní plochy vymezené uvnitř zastavěného území města Světlá nad Sázavou. 5.2.1.2. Plocha Z23 Plocha pro rozšíření stávajícího výrobního areálu vymezená v proluce mezi zastavěným územím, lesním pozemkem a plochami ÚSES. 5.2.1.3. Plocha Z24 Plocha pro občanské vybavení komerčního charakteru vymezená podél silnice II/150 proti areálu skláren. Z důvodu snižování nežádoucího dopadu na krajinný ráz je tato plocha oproti původnímu návrhu zkosena do trojúhelníkovitého tvaru a obklopena pásy zeleně. Výstavba na ploše Z24 je podmíněna výsadbou zeleně na těchto navazujících plochách K13 a K14 (viz. tabulka v bodě 3.2.2. textové části A1). 5.2.1.4. Plocha Z25 Plocha pro průmyslovou zónu nad sklárnami. Plocha byla odsouhlasena v předcházející ÚPD. 5.2.1.5. Plocha Z26 Plocha pro dopravní napojení průmyslové zóny a skládky tuhého komunálního odpadu na silnici II/150. 5.2.1.6. Plocha Z27 Koridor pro výstavbu cyklostezky Světlá nad Sázavou – Nová Ves. Koridor je veden souběžně se silnicí II/150 tak, aby nedocházelo ke vzniku obtížně obhospodařovatelných pozemků.

strana 50


B1

5.2.1.7. Plocha Z28 Plocha pro smíšenou obytnou zástavbu vymezená v prostoru mezi silnicí II/347 a zámeckým parkem. 5.2.1.8. Plocha Z29 Plocha pro bydlení v rodinných domech vymezená v návaznosti na stávající zástavbu na Kalvárii. 5.2.1.9. Plocha Z30 Koridor pro výstavbu prvního úseku cyklostezky Světlá nad Sázavou – Stvořidla. Na tuto trasu již bylo vydáno územní rozhodnutí i stavební povolení. 5.2.1.10. Plocha Z31 Plocha pro rozšíření stávající zahrádkářské kolonie. 5.2.1.11. Plocha Z32 Plocha pro výstavbu místní komunikace propojující sídliště Na Bradle s Láneckou ulicí. Plocha nezbytná z důvodu odstranění nevyhovujícího dopravního napojení celého sídliště. 5.2.1.12. Plochy Z33 – Z35 Plochy pro menší průmyslovou zónu mezi městem a věznicí. Pro zástavbu na těchto plochách je již vybudovaná související dopravní a technická infrastruktura. 5.2.1.13. Plocha Z36 Plocha pro obytnou zástavbu za areálem věznice, uvnitř zastavěného území. 5.2.1.14. Plocha Z37 Plocha pro smíšenou obytnou zástavbu vymezená v údolí Žebrákovského potoka ve vazbě na silnici do Horní Březinky. Plocha byla schválena v předcházející ÚPD, výstavba již probíhá. 5.2.1.15. Plocha Z38 Plocha pro drobnou výrobu (zahradnictví) vymezená v návaznosti na usedlost mezi Horní Březinkou a Světlou nad Sázavou. 5.2.1.16. Plocha Z39 Plocha pro výstavbu rodinného domu podél místní komunikace vedoucí k Vlčkovu mlýnu. 5.2.1.17. Plocha Z40 Plocha pro drobnou výrobu vymezená v proluce severní části zastavěného území města Světlá nad Sázavou. 5.2.1.18. Plochy Z41 a Z42 Plochy pro smíšenou obytnou zástavbu vymezené v prolukách zastavěného území podél místní komunikace vedoucí k Vlčkovu mlýnu. 5.2.1.19. Plocha Z43 Plocha pro obytnou zástavbu vymezená v proluce mezi zastavěným územím a údolím bezejmenného přítoku Bohušického potoka. Plocha byla schválena v předcházející ÚPD, v současnosti probíhá výstavba infrastruktury pro první etapu zástavby. 5.2.1.20. Plochy Z44 a Z45 Plochy pro obytnou zástavbu vymezené v proluce zastavěného území v lokalitě Na fialkách. Na části plochy Z45 je již výstavba realizována. 5.2.1.21. Plochy Z46 a Z47 Plochy pro obytnou zástavbu doplňující zastavěné území Horních Bohušic. B1


strana 51

5.2.1.22. Plocha Z48 Koridor pro výstavbu cyklostezky v Sázavské ulici. 5.2.1.23. Plocha Z49 Koridor pro výstavbu místní komunikace určené pro dopravní napojení lokality „Nad Parkem“. Dopravní napojení této lokality podél parku není žádoucí s ohledem na ochranu samotného parku. 5.2.1.24. Plocha Z52 Koridor pro rekonstrukci a rozšíření místní komunikace ze Světlé nad Sázavou do Horní Březinky. 5.2.1.25. Plocha Z61 Plocha pro úpravu křižovatky silnic II/150 a III/01833 v Dolní Březince. 5.2.1.26. Plochy Z62 – Z65 Plochy pro smíšenou obytnou zástavbu vymezené v Dolní Březince (Z62-Z64) a ve Světlé nad Sázavou (Z65). Plochy Z62 a Z65 jsou vymezeny uvnitř zastavěného území, plochy Z63 a Z64 doplňují zastavěné území v souladu s předcházející ÚPD. 5.2.1.27. Plocha Z69 Plocha pro výstavbu rodinného domu na parc.č.876/1 v KÚ Dolní Březinka. Oproti původnímu návrhu byla plocha redukována čistě na plochu, na kterou bylo vydáno stavební povolení. 5.2.1.28. Plocha Z70 Plocha pro výstavbu místní komunikace zpřístupňující východní část Dolní Březinky. 5.2.1.29. Plocha Z71, Z73 a Z74 Plochy pro smíšenou obytnou zástavbu vymezené v prolukách zastavěného území v horní části Dolní Březinky. 5.2.1.30. Plochy Z75 a Z76 Plochy pro smíšenou obytnou zástavbu vymezené v prolukách zastavěného území v Horní Březince. 5.2.1.31. Plocha Z77 Plocha pro smíšenou obytnou zástavbu vymezená mezi místní komunikací do Žebrákova a zemědělskou účelovou komunikací. Na tuto celou plochu bylo vydáno stavební povolení a realizace rodinných domů a hospodářských objektů již probíhá. 5.2.1.32. Plochy Z81 – Z85 Plochy pro smíšenou obytnou zástavbu a drobnou výrobu v Mrzkovicích. Všechny uvedené plochy byly schváleny v předcházející ÚPD. 5.2.1.33. Plocha Z86 Plocha pro smíšenou obytnou zástavbu vymezená v proluce mezi dvěma izolovanými částmi zastavěného území severně od Mrzkovic. Plocha byla schválena v předcházející ÚPD, na části plochy již výstavba probíhá. 5.2.1.34. Plocha Z87 Plocha pro smíšenou obytnou zástavbu vymezená bez jakékoliv návaznosti na zastavěné území severně od Mrzkovic. Tato plocha byla i přes svoji nevhodnost vymezena z důvodu schválení v předcházející ÚPD. 5.2.1.35. Plocha Z88 Plocha pro smíšenou obytnou zástavbu vymezená v proluce mezi místní komunikací a lesním strana 52


B1

pozemkem severně od Mrzkovic. 5.2.1.36. Plocha Z90 Plocha pro smíšenou obytnou zástavbu vymezená uvnitř zastavěného území Žebrákova. 5.2.1.37. Plocha Z91 Plocha pro smíšenou obytnou zástavbu vymezená v proluce mezi zastavěným územím a účelovou komunikací v jihovýchodní části Žebrákova. 5.2.1.38. Plocha Z92 Plocha pro smíšenou obytnou zástavbu vymezená v proluce mezi místní komunikací a zastavěným územím samoty jižně od Žebrákova. 5.2.1.39. Plocha Z93 Plocha pro individuální rekreaci vymezená v návaznosti na stávající rekreační areál pod Žebrákovem. 5.2.1.40. Plocha Z101 Plocha pro smíšenou obytnou zástavbu vymezená v proluce zastavěného území Závidkovic. 5.2.1.41. Plocha Z102 Plocha pro rozšíření stávajícího hřiště vymezená na rozhraní zastavěného území v centru Závidkovic. 5.2.1.42. Plocha Z103 Plocha pro smíšenou obytnou zástavbu vymezená v severovýchodní části Závidkovic. Plocha byla schválena v předcházející ÚPD, na části plochy již výstavba probíhá. 5.2.1.43. Plocha Z104 Plocha pro smíšenou obytnou zástavbu doplňující zastavěné území v jihovýchodní části Závidkovic. 5.2.1.44. Plocha Z105 Plocha pro výrobu a skladování - zemědělská a lesnická prvovýroba vymezená v návaznosti na stávající zemědělský areál mezi Závidkovicemi a Radostovicemi. 5.2.1.45. Plocha Z111 Plocha pro individuální rekreaci vymezená bez návaznosti na zastavěné území východně od Lipničky. Tato plocha byla i přes svoji nevhodnost vymezena z důvodu schválení v předcházející ÚPD. 5.2.1.46. Plocha Z112 Plocha pro bydlení v rodinných domech vymezená v proluce zastavěného území podél silnice III/34735 ve východní části Lipničky. Na části plochy již výstavba probíhá. 5.2.1.47. Plocha Z113 Plocha pro smíšenou obytnou zástavbu vymezená uvnitř zastavěného území Lipničky. 5.2.1.48. Plochy Z114 a Z115 Plocha pro smíšenou obytnou zástavbu rozvíjející západní část zastavěného území Lipničky podél silnice III/34735. Na části plochy již výstavba probíhá. 5.2.1.49. Plocha Z116 Plocha pro smíšenou obytnou zástavbu v místní části Radkovec. Plocha kopíruje obrys bývalých budov a není součástí ZPF.

B1


strana 53

5.2.1.50. Plocha Z117 Plocha pro zemědělskou výrobu vymezená bez jakékoliv návaznosti na zastavěné území v údolí poblíž soutoku Sázavy a Pstružného potoka. Tato plocha byla i přes svoji nevhodnost vymezena z důvodu schválení v předcházející ÚPD. 5.2.1.51. Plocha Z118 Koridor pro výstavbu druhého úseku cyklostezky Světlá nad Sázavou – Stvořidla. Na tuto trasu již bylo vydáno územní rozhodnutí i stavební povolení. 5.2.1.52. Plocha Z120 Koridor pro přeložku silnice II/150 v úseku Pavlíkov – Leštinka. Koridor prochází lesními pozemky, není součástí ZPF. 5.2.1.53. Plocha Z121 Plocha pro smíšenou obytnou zástavbu v jižní části Benetic. Tato plocha byla schválena v předcházející ÚPD. 5.2.1.54. Plocha Z130 Plocha pro smíšenou obytnou zástavbu venkovského charakteru vymezená v návaznosti na stávající zemědělský areál v severní části Opatovic. Plocha je již částečně zastavěna. 5.2.1.55. Plochy Z131 a Z132 Plochy pro smíšenou obytnou zástavbu vymezené uvnitř zastavěného území Opatovic. 5.2.1.56. Plochy K1 – K4 Plochy pro výsadbu sídelní zeleně uvnitř zastavěného území. 5.2.1.57. Plocha K5 Plocha určená k těžbě žuly pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu vymezená v návaznosti na stávající lom v Dolní Březince. 5.2.1.58. Plocha K6 Plocha pro výstavbu rybníku v Dolní Březince. 5.2.1.59. Plocha K7 Plocha pro obnovu rybníku na Žebrákovském potoce poblíž severozápadního okraje města. Obnovený rybník bude součástí ÚSES. 5.2.1.60. Plocha K8 Plocha pro výstavbu rybníku v údolí mezi zastavitelnými plochami Z43 a Z44, v severní části Světlé nad Sázavou. 5.2.1.61. Plocha K9 Plocha pro výstavbu rybníku v údolí Sázavky. Rybník bude součástí ÚSES. 5.2.1.62. Plocha K11 Plocha pro výstavbu kaskády rybníků na Mrzkovickém potoce. Soustava rybníků bude součástí ÚSES . 5.2.1.63. Plocha K12 Plocha pro výstavbu rybníku nad bývalým Wemgartovým mlýnem. 5.2.1.64. Plochy K13 a K14 Plochy pro výsadbu ochranné zeleně podél plochy Z24.

strana 54


B1

5.2.1.65. Plocha K20 Plocha pro výstavbu rybníku v údolí bezejmenného potoka mezi Lipničkou a Závidkovicemi. 5.2.1.66. Plocha K21 Plochy pro výsadbu ochranné zeleně podél stávajícího zemědělského areálu mezi Závidkovicemi a Radostovicemi a podél zastavitelné plochy Z105. 5.2.1.67. Plochy K22 a K23 Plochy pro realizaci ÚSES východně od Radostovic. Přepokládáno je jiné cílové společenstvo než luční. 5.2.1.68. K24 a K25 Plochy pro realizaci ÚSES jižně od Kochánova. Přepokládáno je jiné cílové společenstvo než luční. 5.2.1.69. Plochy K30 – K34 Plochy pro zalesnění vymezené na erozně ohrožených plochách severně od Leštinky. Zalesnění má charakter protierozního opatření. 5.2.1.70. Plochy K35, K36 a K40 Plochy pro zalesnění v prolukách lesních pozemků z důvodu realizace ÚSES (RK 425 Stvořidla – Sázava). 5.2.1.71. Plocha K50 Plocha pro výstavbu rybníku v údolí Sázavky nad Josefodolem. Rybník bude součástí ÚSES.

B1


strana 55

5.2.2. Rozsah požadovaných ploch a dopad na ZPF – tabulka: 5.2.2.1. Zastavitelné plochy plochy pro

označení plochy

maximální rozsah záboru ZPF dle tříd ochrany druh pozemku

1.třída

2.třída

3.třída

4.třída

5.třída

(bpej/ha) (bpej/ha) (bpej/ha) (bpej/ha) (bpej/ha)

mimo ZPF (ha)

součet (ha)

Z1

ostatní plocha

0,02

0,02

Z2

ostatní plocha

0,21

0,21

Z3

zahrada, ostatní plocha

0,04

0,12

Z7

trv.trav.porost

dopravní infrast.

Z8

zahrada

výroba

Z9

zahrada

občanské vybavení

Z10

orná půda

Z11

trv.trav.porost

Z12

orná půda

Z13

orná půda

Z14

orná půda

smíšená obytná zástavba


Z15

orná půda

Z16

zahrada

Z17

orná půda

Z18

orná půda

Z19

orná půda, trv.trav.porost, zahrada, lesní pozemek, vodní plocha

výroba

dopravní infrast.

7.56.00

7.32.11

0,04

0,04

7.56.00

0,12

0,12 7.32.11

0,13

0,13 7.32.11

0,23

0,23 7.32.11

0,50

0,50 7.32.11

0,06

0,06 7.32.11

0,24

0,24 7.32.01

0,04

0,04 7.29.11

7.29.41

7.68.11

0,04

0,23

0,01

0,28

7.29.41

0,09

0,09 7.68.11 7.56.00

7.29.44

0,01

0,19

Světlá nad Sázavou

0,16

0,16

0,20

7.29.11

0,15

0,15 7.29.11 0,24 7.56.00

0,33

1,07

0,03

0,25

0,50

Z20

orná půda, zahrada

7.32.11

Z21

orná půda, trv.trav.porost

7.32.11


Z22

zahrada

výroba

Z23

trv.trav.porost


Z24

orná půda

strana 56

katastrální území

0,22 0,39

0,39

7.32.11 0,14 7.29.11 0,70 7.29.01 1,26

0,14 0,70 1,26


B1

výroba

dopravní infrast.

Z25

orná půda

Z26

orná půda, ostatní plocha

Z27

orná půda

7.29.01

7.29.14

8,50

1,28

9,78

7.29.01

0,14

0,84 7.29.01

7.29.14

0,43

0,22

0,98

0,70

7.29.11 0,05


dopravní infrast.

Z28

orná půda, zahrada, ostatní plocha

7.29.01

7.29.54

3,18

0,01

7.29.11

Z29

orná půda

Z30

trv.trav.porost, ostatní plocha

rekreace

Z31

dopravní infrast.

Z32

orná půda

Z33

orná půda

Z34

orná půda

Z35

orná půda


Z36

zahrada

Z37

trv.trav.porost

výroba

Z38

orná půda


Z39

trv.trav.porost

výroba

Z40

orná půda

Z41

orná půda, zahrada

Z42

orná půda

Z43

orná půda

Z44

orná půda, lesní pozemek

7.29.14

1,28

1,28 7.56.00

7.58.00 0,27

0,67

1,18

0,24 7.32.44 0,24 7.40.68 0,42

Světlá nad Sázavou, D.Březinka Mrzkovice

0,66

7.32.11 0,25 7.32.01 0,85 7.32.01 1,59 7.32.11 0,01 7.32.01 0,55 7.32.11 0,23 7.32.11 0,11

výroba

0,25 0,85 1,60

0,78 0,11 7.67.01 0,10


0,10

7.32.11 0,27

0,27 7.67.01

Z45

B1

4,12

0,85



0,08

orná půda

0,08

0,08 7.32.01 0,16 7.32.11 0,65 7.32.11 0,18 7.29.11 0,58 7.29.11 1,44 7.29.11 0,30

0,16 0,65 0,18 7.29.41 2,04

2,62 0,03

7.32.11 0,03


1,47 0,33

Dolní Bohušice

strana 57

Z46

dopravní infrast.


dopravní infrast.


výroba smíšená obytná zástavba

strana 58

7.29.14 0,16

orná půda

Z47

orná půda

Z48

pastviny, ostatní plocha

Z49

orná půda

Z52

ostatní plocha, orná půda, trv.trav.porost

Z61

lesní pozemek

Z62


Z63

orná půda

Z64


Z65

trv.trav.porost

Z69

orná půda

Z70

orná půda, trv.trav.porost, ostatní plocha

Z71

orná půda

Z73

trv.trav.porost, orná půda

Z74

trv.trav.porost

Z75

orná půda

Z76


Z77

orná půda

Z81

orná půda

Z82

orná půda

Z83

orná půda

Z84


Z85

orná půda

Z86


7.29.01 0,25 7.56.00 0,25 7.29.01 0,16

7.29.44 0,22

0,38

7.29.41 0,18

0,43 0,05

0,30 0,16

7.32.11 0,10

7.29.41 0,05

7.32.41 0,01 7.67.01 0,05

7.32.41 0,45 7.32.41 0,28 7.32.41 0,16 7.32.44 0,12 7.71.01 0,01 7.32.11 0,17 7.32.11 0,17

0,63

0,84

0,06

0,06

0,02

0,47 0,28

0,01

Horní Bohušice

Světlá nad Sázavou Světlá nad Sázavou, Dolní Březinka

Dolní Březinka

0,17 0,13


0,17 7.32.41 0,03 7.68.11 0,04

7.32.11 0,63 7.32.11 0,24 7.32.11 0,47 7.32.11 0,18 7.32.11 0,57

0,11

0,35 0,63

7.68.11 0,20

0,44 0,47

Dolní Březinka

0,18 7.32.41 0,01 7.37.46 0,01

0,36

7.32.11 0,94

0,95 0,94 Mrzkovice

7.32.14 0,02 7.32.44 0,18 7.32.11 0,12 7.32.11 0,11 7.32.11 0,09 7.32.11 0,08

0,20 0,12 0,11 0,03

7.32.44 0,23 7.32.14 0,52

0,12 0,31

0,04

0,56


B1

rekreace smíšená obytná zástavba občanské vybavení

Z87

orná půda

Z88

orná půda

Z90

zahrada

Z91

trv.trav.porost

Z92

zahrada, ttp

Z93

orná půda

Z101

trv.trav.porost

Z102

trv.trav.porost

Z103

trv.trav.porost


Z104

trv.trav.porost

výroba

Z105

orná půda

rekreace

Z111

trv.trav.porost

Z112

orná půda

Z113

zahrada

Z114

orná půda

Z115

orná půda

Z116

zastav.plocha, trv.trav.porost

Z117

trv.trav.porost

Z118

trv.trav.porost, lesní pozemek

Z120

lesní pozemek

Z121

orná půda

Z130

orná půda

Z131

zahrada

Z132

ovocný sad, orná půda


výroba dopravní infrast.


B1

7.32.04 0,19

0,19 7.32.14 0,24

0,24

8.34.21 0,38 8.34.21 0,14 8.34.21 0,18 8.34.01 0,29 8.34.21 0,12

0,38 0,14 0,18

Žebrákov

0,41 7.50.01

7.68.11

0,01

0,29

7.50.01 0,07 7.50.01 0,59

0,30

7.68.11 0,23 7.32.14 0,55 7.67.01 0,05

0,23 0,55 0,12 0,59

7.32.11 0,24 7.29.01 0,42 7.32.01 0,02 7.32.01 0,43 7.32.01 0,16

Závidkovice

Radostovice Závidkovice

0,24 7.32.04 0,01 7.50.01 0,06

0,43 0,08 7.32.41 0,01

Lipnička

0,44 0,16

7.32.14 0,02 7.71.01 0,07 7.71.01 0,02

0,39

Kochánov

0,07

Lipnička

0,48

0,50

Kochánov

9,01

9,01

Leštinka

0,13

Benetice

0,37

8.34.21 0,13 8.34.04 0,36 8.34.04 0,62 8.34.04 0,08


0,36 0,62

Opatovice

0,08

strana 59

celkové součty


8,05

6,65

1,78

3,06

3,41

1,21

24,16

rekreace

0,41

0,24

0,00

0,00

0,66

0,00

1,31


1,26

0,50

0,00

0,00

0,23

0,00

1,99

výroba

9,36

4,00

1,87

0,00

0,26

0,00

15,49

dopravní infrast.

3,14

1,50

0,22

0,05

0,15

11,11

16,17

celkem

22,22

12,89

3,87

3,11

4,71

12,32

59,12

5.2.2.2. Plochy změny uspořádání krajiny plochy pro

označení plochy

maximální rozsah záboru ZPF dle tříd ochrany druh pozemku

1.třída

2.třída

3.třída

4.třída

5.třída

(bpej/ha) (bpej/ha) (bpej/ha) (bpej/ha) (bpej/ha)

ostatní zeleň

těžba nerostů vodní plochy realizace ÚSES vodní plochy realizace ÚSES vodní plochy ostatní zeleň ostatní zeleň vodní plochy

strana 60

K1


K2

trv.trav.porost

K3


K4

trv.trav.porost

K5

orná půda, ostatní plocha, lesní pozemek

K6


K7

trv.trav.porost

K8

trv.trav.porost, lesní pozemek

K9

trv.trav.porost

K11

trv.trav.porost

K12

trv.trav.porost

K13


K14

orná půda

K20

trv.trav.porost

K21

orná půda

mimo ZPF (ha)

7.32.11

součet (ha)

0,24

0,24 7.32.11

0,07

0,07 7.32.11

0,11

0,11 7.32.11


0,25

0,25 7.32.14 3,32 7.32.44 0,03 7.68.11 0,14 7.67.01 2,29 7.29.11 0,13

7.29.41 0,01

0,92

4,27

0,09

0,23

0,15 7.71.01 0,32 7.68.11 1,05

7.32.01 0,06

8.50.11 0,22

7.29.01 0,24 7.29.01 0,45

0,05

7.67.01 0,29 7.50.01 0,43

Dolní Březinka

2,29


0,29

Dolní Bohušice

0,32


1,05

Mrzkovice

0,28

Žebrákov

0,29 0,45

7.29.04 0,05

katastrální území


0,29

Lipnička

0,48

Závidkovice


B1

realizace ÚSES

K22


K23

orná půda

K24

K25

realizace ÚSES

realizace ÚSES

celkové součty

orná půda

trv.trav.porost

K32


K33

orná půda, trv.trav.porost, ostatní plocha

K34


K35


K36

orná půda

K40

orná půda

K50


7.67.01 0,02 7.32.14 0,18 7.32.14 0,31 7.32.14 0,04 7.68.11 0,03

7.32.11 0,18

orná půda

K30

zalesnění

7.50.01 0,10

7.29.04

7.32.14

0,13 7.32.01 0,09

0,03

7.67.01 0,01 7.68.11 0,30 7.37.46 1,02 7.37.46 2,05 7.32.44 4,99 7.32.14 0,45 8.37.46 0,41 8.37.16 0,17

0,01

0,31

0,03

0,34 0,25 Kochánov

0,25

0,31

0,13

1,29

1,15 Leštinka

0,29

7,33 0,45 0,41 Benetice

0,17

8.34.21 0,07 7.71.01

Radostovice

0,49

0,07

Žebrákov

1,78

Horní Bohušice

realizace ÚSES

0,07

0,40

0,10

0,00

6,14

0,53

7,24

těžba nerostů

0,00

0,00

0,00

0,00

3,35

0,92

4,27

zalesnění

0,00

0,00

0,00

0,00

8,82

0,42

9,24

vodní plochy

0,13

0,11

0,43

0,23

0,14

0,24

1,28

ostatní zeleň

0,69

0,67

0,00

0,00

0,29

0,05

1,70

celkem

0,89

1,18

0,53

0,23

18,74

2,16

23,73

5.2.3. Soulad navrženého záboru s dalšími zásadami ochrany ZPF Navržený zábor ZPF nebude narušovat organizaci ZPF, hydrologické ani odtokové poměry v území, síť zemědělských účelových komunikací, objekty zemědělské prvovýroby ani nebude zhoršovat obhospodařovatelnost zbylé části ZPF. Zastavitelné plochy jsou situovány tak, aby budoucí zástavba směřovala k ucelování tvaru zastavěného území a byla vyloučena možnost vzniku nových izolovaných ploch zastavěných území. B1


strana 61

5.3. ZDŮVODNĚNÍ VHODNOSTI OCHRANY ZPF A OSTATNÍCH ZÁJMŮ

UVEDENÉHO ŘEŠENÍ Z HLEDISKA ZÁKONEM CHRÁNĚNÝCH OBECNÝCH

5.3.1. Porovnání s předcházející ÚPD ÚPSÚ Světlá nad Sázavou byl zpracován pro celé správní území, což umožňuje provést relevantní srovnání. Rozsah zastavitelných ploch v ÚPSÚ Světlá nad Sázavou byl vyhodnocen ke dni 15.2.2011 o celkové velikosti 62,18 ha. Do součtu byly zahrnuty části zastavitelných ploch dle ÚPSÚ a jeho změn, které se nachází mimo aktuálně zastavěné území. Do vyhodnocení nebyly zahrnuty plochy pro dopravní infrastrukturu, protože z důvodu rozdílného přístupu v ÚP Světlá nad Sázavou a ÚPSÚ Světlá nad Sázavou (koridorový versus liniový) nejsou tyto hodnoty srovnatelné. Pro srovnání je zapotřebí do součtu zastavitelných ploch v ÚP Světlá nad Sázavou nezahrnout plochy uvnitř zastavěného území a ani plochy dopravní infrastruktury. Takto upravený rozsah zastavitelných ploch v ÚP Světlá nad Sázavou činí 38,29 ha. Z výše uvedeného vyplývá, že ÚP Světlá nad Sázavou snižuje maximální rozsah záboru ZPF oproti předcházející ÚPD o cca 38 %. Tohoto se podařilo dosáhnout především díky provedené revizi zastavitelných ploch, která prokázala nadměrný a zbytečný rozsah některých zastavitelných ploch v ÚPSÚ Světlá nad Sázavou. S ohledem na výrazné snížení celkového maximálního rozsahu záboru ZPF je proto navržené řešení z pohledu ochrany ZPF výhodnější. 5.3.2. Zdůvodnění nutnosti záboru vhodnosti uvedeného řešení

vysoce

chráněných

druhů

půd

a

Zábor vysoce chráněných druhů půd je navržen na velké části vymezených zastavitelných ploch. Je to především z důvodu druhové skladby půd v řešeném území. V návaznosti na zastavěné území se vyskytují především vysoce chráněné druhy půdy, a proto není možné vymezovat zastavitelné plochy výhradně na půdách III.-V.třídy ochrany. Z tohoto důvodu byla alespoň v maximální míře zohledněna návaznost vymezených ploch na zastavěné území. Zastavitelné plochy jsou vymezeny především v jeho prolukách tak, aby budoucí zástavba přispívala k ucelování tvaru sídel. Plochy změn uspořádání krajiny jsou vymezeny téměř výhradně mimo vysoce chráněné druhy půd. Výjimkami jsou pouze plochy K8, K13, K14 a K40, jejichž situování na vysoce chráněných druzích půd je nezbytné z důvodu zajištění funkčnosti ploch. 5.3.3. Shrnutí V řešeném území se nachází pouze omezené možnosti rozvoje uvnitř zastavěného území a ty jsou územním plánem Světlá nad Sázavou využity k zástavbě nebo vymezeny jako nezastavitelné plochy uvnitř zastavěného území (viz.bod 5.1.1.2). Zastavitelné plochy jsou navrženy pouze v nezbytném rozsahu (viz.bod 5.1.2.), který vyplývá především z demografických trendů v řešeném území. Celkový rozsah zastavitelných ploch je oproti předcházející ÚPD snížen přibližně o 35%. Pro zábor ZPF jsou navrženy v maximální možné míře plochy uvnitř zastavěného území případně proluky zastavěného území a půdy III.- V.třídy ochrany. Zábor vysoce chráněných druhů půd je navržen pouze tehdy, pokud je podmíněn vhodností dle jiného veřejně chráněného zájmu nebo pokud daný záměr není možné realizovat mimo vysoce chráněné druhy půd. Z těchto důvodů lze navržené řešení považovat za přijatelný kompromis mezi požadavky na ochranu ZPF a požadavky na vytvoření podmínek pro dosažení udržitelného rozvoje území.

strana 62


B1

6. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA PUPFL

V řešeném území se nachází především lesy hospodářské - LHP Město Světlá nad Sázavou a dále v LHP Malá Světlá. Podle § 8 odst. 1 písmena a) lesního zákona je parcela 131/1 v KÚ Žebrákov u Světlé n.S. lesem zvláštního určení - PHO I.stupně vodní nádrže Kristiánka. Na LHP Světlá nad Sázavou (platnost 2004-2013) se nachází kromě lesu hospodářských také lesy zvláštního určení podle § 8 odst. 3 lesního zákona - lesy v přírodní rezervaci Stvořidla o výměře 183,09 ha

6.1. ÚDAJE O NAVRHOVANÉM ZALESNĚNÍ

ÚP Světlá nad Sázavou vymezuje k zalesnění plochy K25, K30, K32, K33, K34, K35, K36 a K40 o celkové výměře 10,14 ha. Zalesnění je dále možno v rámci ploch přírodních – smíšených (NPs) a v omezené míře (do 1 ha) v rámci ploch zemědělských (NZ) a smíšených ploch nezastavěného území (NS). Zalesnění je navrženo z důvodu ucelení tvaru hospodářských lesů nebo jako opatření ke zvyšování ekologické stability území.

6.2. ÚDAJE O NAVRHOVANÉM ZÁBORU PUPFL

ÚP Světlá nad Sázavou předpokládá zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa v těchto lokalitách:

B1



Plocha Z19, část pozemku parc.č.629/3 v KÚ Světlá nad Sázavou v rozsahu 0,02 ha. Zábor je nezbytný z důvodu realizace veřejně prospěšné stavby dopravní infrastruktury - přeložky silnice II/347 mezi ulicemi Zámecká a Nádražní (nové přemostění Sázavy).



Plocha Z44, část pozemku parc.č.65/3 v rozsahu 0,03 ha. Zábor je nezbytný z důvodu umožnění dopravního napojení plochy Z44 na křižovatku ulic Panuškova a J.J.Staňka.



Plocha Z61, část pozemku parc.č.886/9 v KÚ Dolní Březinka v rozsahu 0,06 ha. Zábor je nezbytný z důvodu realizace veřejně prospěšné stavby dopravní infrastruktury - úpravy křižovatky silnic II/150 a III/01833.



Plocha Z118, část pozemku parc.č.297/1 v KÚ Kochánov u Lipničky v rozsahu 0,38 ha. Zábor je nezbytný z důvodu realizace veřejně prospěšné stavby dopravní infrastruktury - cyklostezky Světlá nad Sázavou - Stvořidla. Na výstavbu cyklostezky již bylo vydáno územní rozhodnutí a stavební povolení, ÚP Světlá nad Sázavou tak pouze přebírá stávající právní stav.


strana 63



Plocha Z120, část pozemku parc.č.270/1 v KÚ Leštinka u Světlé nad Sázavou. Zábor je nezbytný z důvodu realizace veřejně prospěšné stavby dopravní infrastruktury - přeložky silnice II/150 v úseku Pavlíkov – Leštinka. Pro tuto stavbu byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí, která počítá s vynětím z LPF v rozsahu 3,18 ha. V ÚP Světlá nad Sázavou je pro realizaci přeložky vymezen koridor o ploše 9,01 ha, přičemž lesní pozemky jsou dotčeny v rozsahu 6,41 ha. Zvětšená šíře koridoru umožňuje provést případné drobné úpravy trasy, jejichž potřeba by mohla vyplynout v průběhu zpracování podrobnějšího stupně dokumentace stavby. Celkový rozsah vynětí z LPF by v rámci uvedeného koridoru měl zůstat zachován dle dokumentace pro územní rozhodnutí.



Plocha K5, pozemek parc.č.634 a část pozemku parc.č.655/2 v KÚ Dolní Březinka v celkovém rozsahu 0,10 ha. V této lokalitě je evidováno ložisko žuly pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu, které navazuje na stávající lom. Vynětí z LPF je nezbytné z důvodu umožnění pokračování těžby v budoucnosti.



Plocha K8, pozemky parc.č.65/1, 65/3 (část), 65/4, 65/5, 84/10, 84/11 a 84/12 v KÚ Dolní Březinka o celkovém rozsahu 0,15 ha. Zábor je nezbytný z důvodu realizace opatření ke zvyšování ekologické stability území - drobných vodních ploch, které mají charakter plošného interakčního prvku. Uvedená část lesa je sevřena mezi stávající a navrhovanou zástavbu a v tomto uspořádání nemůže plnohodnotně plnit funkce lesa. Drobné vodní plochy jsou v této lokalitě z hlediska konfigurace terénu vhodnější. Jedná se o údolí bezejmenného přítoku Bohušického potoka.

6.3. ÚDAJE O DOTČENÍ PÁSMA 50 M OD OKRAJE LESA

Do pásma 50 m od okraje lesa zasahují níže uvedené zastavitelné plochy. Pásmo 50 m od okraje lesa je zohledněno následujícím způsobem: 

Plochy Z47, Z65 a Z85 zasahují do vzdálenosti 30–50 m od okraje lesa. Vzhledem k maximálnímu vzrůstu stromů v řešeném území (30 m) se nepředpokládá žádné vzájemné negativní ovlivňování.



Plochy P2, Z18, Z23, Z31, Z38, Z63, Z77, Z84, Z91, Z93, Z103, Z104 a Z105 jsou vymezeny ve vzdálenosti menší než 30 m od okraje lesa. Proto byla pro uvedené plochy vložena do tabulky v kapitole 3.2. textové části A1 následující specifická podmínka pro umísťování budov: „Budovy nesmí být umisťovány ve vzdálenosti menší než 30 m od katastrální hranice lesa.“ Vzdálenost 30 m byla zvolena s ohledem na maximální předpokládaný vzrůst smrků na navazujících lesních pozemcích.“



Plochy Z15, Z16, Z43 a Z44 jsou vymezeny v blízkosti úzkého pruhu lesa v údolí bezejmenného přítoku Bohušického potoka. Vzhledem k izolované poloze a protáhlému tvaru zalesnění nelze předpokládat srovnatelný vzrůst smrků jako v souvislém lesním porostu, a proto byla v tabulce v kapitole 3.2. textové části A1 odstupová vzdálenost na výše uvedených plochách snížena na 20 m: „Budovy nesmí být umisťovány ve vzdálenosti menší než 20 m od katastrální hranice lesa.“ Navíc se předpokládá odlesnění dotčených pozemků v rámci plochy K8.

strana 64


B1

B1



Plochy Z87 a Z111 jsou vymezeny v předcházející ÚPD (ÚPSÚ Světlá nad Sázavou) bez ohledu na pásmo 50 m od okraje lesa. Uvedené plochy jsou zcela nevhodné z hlediska dopadu na krajinný ráz, ale musí být respektovány z důvodu jejich schválení v předcházející ÚPD. Z hlediska ochrany krajinného rázu (dle zák.č. 114/92 Sb.) je žádoucí, aby budovy co nejméně zasahovaly do otevřené krajiny, tzn. aby byly co nejvíce cloněné přilehlými výběžky lesa. Požadavky na ochranu lesa a krajinného rázu jdou v tomto případě proti sobě, a proto bylo navrženo kompromisní řešení, spočívající ve snížení odstupové vzdálenosti na 20 m (viz. v tabulka v kapitole 3.2. textové části A1): „Budovy nesmí být umisťovány ve vzdálenosti menší než 20 m od katastrální hranice lesa.“



Plocha Z88 navazuje na izolovaný lesní pozemek parc.č.503/2 v KÚ Mrzkovice o výměře 0,05 ha. Vzhledem k izolované poloze a charakteru zalesnění nelze předpokládat srovnatelný vzrůst stromů jako v souvislém lesním porostu, a proto byla v tabulce v kapitole 3.2. textové části A1 odstupová vzdálenost na ploše Z88 snížena na 20 m: „Budovy nesmí být umisťovány ve vzdálenosti menší než 20 m od katastrální hranice lesa.“



Plocha Z92 navazuje na lesní pozemky parc.č.1122 v KÚ Dolní Březinka a parc.č.516 v KÚ Žebrákov. Oba lesní pozemky sousedí se stávající zástavbou, která má na omezení plnění funkcí lesa zásadnější vliv, než případná zástavba na ploše Z92. V tabulce v kapitole 3.2. textové části A1 byla proto odstupová vzdálenost na ploše Z92 snížena na 20 m: „Budovy nesmí být umisťovány ve vzdálenosti menší než 20 m od katastrální hranice lesa.“



Plocha Z117 je vymezena v předcházející ÚPD (ÚPSÚ Světlá nad Sázavou) v proluce mezi lesními pozemky bez ohledu na pásmo 50 m od okraje lesa. Vzhledem situování plochy nelze řešit ochranu lesa stanovením odstupové vzdálenosti budov. Plocha Z117 musí být respektována z důvodu jejího schválení v předcházející ÚPD.



Plochy Z19, Z30, Z48, Z52, Z118 a Z120 jsou určeny pro liniové stavby dopravní infrastruktury, jejichž způsob využití nepovede k omezování plnění funkcí lesa navazujících lesních pozemků.


strana 65

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU SVĚTLÁ NAD SÁZAVOU B1

Recommend Documents