Odůvodnění územního plánu obce Liblice

Odůvodnění územního plánu obce Liblice Územní plán obce Liblice byl zpracován dle požadavků , obsažených v Pokynech pro zpracování Návrhu UP Liblice, byl zpracován dle nového stavebního zákona, který vstoupil v platnost v lednu 2007. Předložené řešení bylo upřesněno ve smyslu projednání návrhu s DOSS. náležitostí uvedené v §53 odst.4 a 5 stavebního zákona Dokumentace není v rozporu s politikou územního rozvoje a dokumentací vydanou Krajem. Dokumentace není v rozporu s cíli a úkoly územního plánování, chrání hodnoty v území, nezastavěné území a přiměřeně je rozvíjí. UP není v rozporu s požadavky Stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů UP není v rozporu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky DOSS podle zvl.pr.předp., ani s výsledkem řešení rozporů. Výsledek přezkoumání návrhu územního plánu podle odst. 4, §53 st. zákona : UP vyhovuje. Vyhodnocení vlivů se nepředkládá – nebylo požadováno. Zastavěné území je využito s ohledem na význam sídla v urbanistické struktuře území účelně a vymezené zastavitelné plochy jsou dostatečné.

a) vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem

Širší vztahy v území Obec Liblice leží ve východní části okresu Mělník, v povodí Košáteckého potoka. Na severu navazuje řešené území na krajinné útvary významného lesního celku mezi Hostínem a Jelenicí, na jihu a západě se území postupně svažuje k Labi. Západní hranicí sousedí řešené území s obcí Malý Újezd. Na jihu sousedí Liblice s katastrem Čečelic, východním sousedem jsou Byšice, se kterými podle předchozího územního plánu měly Liblice vytvořit malou místní " aglomeraci ". Tyto tendence se změnou společensko politických poměrů ztratily svůj význam a nadále nebudou podporovány. Nicméně na hranicích mezi katastry obou obcí je evidován záměr na výstavbu rodinného bydlení a obě obce prozatím uvažují o případné úpravě katastrálních hranic. Na severu hraničí řešené území s katastry Hostína. Lokální dominantou území s mírnou jižní expozicí je bezpochyby mohutný lesní masiv mezi Hostínem a Jelenicemi. Silniční tah I/16, protíná obec zhruba od západu na východ. Na jihu a západě spojuje řešené území s Pražským středočeským regionem a městem Mělníkem a Kralupy N/Vlt. a na východě s oblastí Boleslavska. Tuto komunikaci kříží v Mělníce silnice I. třídy I/9, která

spojuje řešené území s oblastí Českolipska a Rumburského výběžku. Doprava má převážně tranzitní charakter, což výrazně ovlivňuje kvalitu životního prostředí v obci . Územní plán navrhuje přemístění trasy mimo zastavěné území obce. Jižní část řešeného území tvoří niva Košáteckého a Jelenického potoka, která je významná především z hledisek krajinářských a ochrany přírody. Z hlediska vodohospodářského je třeba respektovat, že řešeným územím probíhá hranice CHOPAV Severočeská křída. Územím probíhá železniční trať 070 Praha - Turnov. Železniční doprava je významná jak z hlediska přepravy osob, tak pro využití největším místním výrobním podnikem VITANA BYŠICE. Spádovost z hlediska pracovních příležitostí a služeb je výrazně směrována k Mělníku, méně ke Kostelci nad Labem a Mladé Boleslavi. Obec Liblice zahrnuje v současné době pouze katastr Liblice. V šedesátých letech, kdy byla uplatňována Středisková soustava osídlení, byly Liblice spolu s Byšicemi střediskovým sídlem. Po zrušení střediskové soustavy osídlení po roce 1989 vznikla obec Liblice ve své dnešní podobě. S realizací přeložky silnice I/16 dochází zákonitě k posílení spádovosti k hl.m. Praze. Přeložka je v dokumentaci zakreslena dle v době zpracování známých podkladů. Po zrušení pracovních příležitostí v zemědělství se ještě více posílila vyjížďka za prací mimo obec. Území je atraktivní především z hlediska zemědělské produkce, též v oblasti individuální rekreace a bydlení ve vztahu k hl. m. Praze. Územní plán se snaží přispět ke stabilizaci obce Liblice v sídelní struktuře Mělnicka a to prostřednictvím rozvoje místních pracovních příležitostí, veřejného a technického vybavení, nabídky ploch pro kvalitní bydlení i rekreaci. UP nově řeší připojení Byšic na ČOV Liblice Celková koncepce reaguje na principy trvale udržitelného rozvoje, chrání evropsky významnou lokalitu a regionální ÚSES, frovněž Zámecký park Liblice a doplňuje řešení umístěním lokálního biocentra. Obec Liblice ponechává navržené řešení především pro funkce obytné a rekreační. Rekreační využívání opuštěných objektů zamezuje chátrání stavebního fondu a spolu s bydlením vytváří klidnou atmosféru sídel. Podporuje rozvoj místních služeb návrhem smíšených ploch v centrech obcí a v bývalých objektech zemědělství. Důraz klade územní plán na ochranu a tvorbu zbylých segmentů kvalitní volné krajiny a její bezprostřední vazbu na drobná sídla. Řešení chrání plochy zájmu ochrany přírody a konkretizuje v krajině systém ekologické stability. Dokumentace není v rozporu s nadřazenou dokumentací, vydanou Středočeským Krajem.

Soulad s nadřazenou UPD a UPP Nadřazenou dokumentací pro řešené území je UP VUC pražského regionu, který je schválen. Předkládaná dokumentace není v rozporu s nadřazenou UPD, s politikou územního rozvoje, se schválenými ZUR, ani s cíli a úkoly územního plánování. UTP NR USES ČR není v rozporu s dokumentací UP obce Liblice.

b) údaje o splnění zadání , v případě zpracování návrhu též údaje o splnění pokynů pro zpracování návrhu Předložený návrh UP není v rozporu se schváleným Zadáním pro zpracování územního plánu obce Liblice. Projednané a schválené zadání je respektováno. Veškeré doposud známé požadavky dotčených orgánů státní správy jsou začleněny v podrobnostech odpovídajících měřítku do ÚPO. V přiměřené míře byly zapracovány i požadavky občanů a dalších soukromých subjektů podané v zákonné lhůtě. Územní plán je zpracován podle pokynů ke zpracování návrhu UP, konkretizovaných ObÚ a schválených Zastupitelstvem obce Liblice

c) komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území.

Obec Liblice v obslužných a pracovních vztazích Území obce Liblice je možno souhrnně hodnotit jako poměrně kompaktní obec a zřetelně specifikované nezastavěné území, využité k zemědělství a lesnictví. V obci převažuje funkce obytná s malým podílem obchodu, služeb a veřejného vybavení, zemědělské provozy jsou v severní partii zastavěného území a jejich výhledová prosperita je založena i na nezemědělské činnosti. Vnitřním jednotícím elementem je jednak spádovost území vzhledem k Mělníku a dále pak především způsob využití území. Z hlediska budoucí vnitřní homogenity obce bude rozhodující, zda se podaří zpomalit depopulační tendence rozvojem místních pracovních příležitostí a vybudovat v obci zařízení místního ( nadmístního ) významu, sloužící jejím obyvatelům. Výhledově mohou zařízení nadmístního významu vznikat především ve vazbě na novou trasu I/16, v areálu zemědělského družstva, v plochách pro podnikání, či v areálu zámku. Celkově je obec ( a všechny její části ) obslužně téměř kompletně závislá na vnějších vztazích. Z hlediska pracovních příležitostí, dojížďky a vyjížďky za prací je obec

v současnosti i ve výhledu oproti okolním obcím poměrně stabilizovaná, poněvadž nabídka pracovních příležitostí v zemědělském družstvu Liblice a v nedaleké Vitaně neztratila časovou kontinuitu vlivem společensko - ekonomických změn. Urbanistické zhodnocení jednotlivých částí obce a návrh Prostor původní návsi má dnes původní utváření s dominantou kostela. Význam místa podtrhuje sídlo obecního úřadu. Prostorově i dnes navazuje na obytnou zástavbu na východě a severu, hospodářské budovy na jihu a areál zámku na západě. Jedná se o cenný prostor, který by zasluhoval podrobnější řešení veřejných prostranství, komunikací a zeleně. Územní plán navrhuje zachování funkčního uspořádání návsi a jeho rozvoj především umístěním smíšených území tak, aby i v budoucnu byl charakteristickým centrem obce s vazbou na okolní zástavbu. tzv. „ druhé centrum „ při silnici I/16 prostor vznikl jako přirozená reakce na realizaci průtahu důležité komunikace obcí s tím, že dal příležitost obchodním a podnikatelským aktivitám. Kromě toho zde ovšem vznikla dopravně nepříznivá křižovatka s nebezpečným provozem vozidel i pěších. V rámci obce došlo k „ rozšíření „ původní návsi na sever a pozměnění struktury původního sídla. Územní plán navrhuje ponechání tohoto prostoru současné funkci, a to především proto, že s výhledovým vymístěním průtahu kapacitní komunikace centrem dojde ke zklidnění této partie obce. Původní zástavba severně od I/16 má dnes příjemný obytný charakter, dobré dopravní napojení a dostatek vysoké zeleně podél komunikace. Územní plán zachovává charakter území. Sídliště – bytovky prostor s obytnou funkcí, bezprostředně navazující na kapacitní komunikaci je dnes v neupraveném stavu a pravděpodobně umístění obytné funkce v této poloze již neodpovídá parametrům požadavků na hlukové poměry. Územní plán ponechává bytovou funkci s tím, že rehabilitace tohoto prostoru je možná v souvislosti s vymístěním I/16 do nové trasy severně od obce. Východní obytná část obce je příjemnou obytnou zónou s dostatkem zeleně v zahradách a okolo fotbalového hřiště. Má přímou návaznost na volnou krajinu. Především v této partii obce navrhuje územní plán další rozvoj obytné funkce rozvíjením již založené pravoúhlé komunikační sítě. Jižní cíp obce je seskupením původních statků, využitým dnes k venkovskému bydlení a rekreaci. Případná nová zástavba v omezené kapacitě je možná v prolukách a v přímé vazbě na stávající zástavbu.

Zemědělský areál zaujímá nejsevernější partii obce v poměrně nerušící poloze vůči obytné zástavbě. Územní plán navrhuje zachování v původním plošném rozsahu s tím, že v omezeném rozsahu připouští i nezemědělské funkce, jejichž lokalizace nabude na významu spolu s realizací přeložky silnice I/16 v severní tangenciální poloze. Areál geoindustrie je dnes problematicky využit v souvislosti ekonomickou situací vlastníka. Dvě ramena Košáteckého potoka, která areálem protékají jsou cenná z hlediska ochrany přírody a krajiny. Za předpokladu jejich důsledné ochrany je možno sousední plochy využít ke komerční, skladové, či výrobní funkci. Skladové prostory při železnici mohou mít v budoucnu ekonomický efekt z hlediska dopravního napojení a pro obec se tato lokalita může stát obchodně zajímavou. Územní plán navrhuje zachování a rozvoj komerčních a skladových ploch. Zámecký areál je památkou, cennou architektonicky i krajinářsky, hodnou příslušné ochrany. Jeho vhodné využití by mělo přinést efekt samofinancování údržby a oprav spolu s obchodní prosperitou pro obec. Toto využití je však otázkou budoucnosti s ohledem na potřebu prvotních investic. Územní plán navrhuje posílení ubytovacích a komerčně – turistických funkcí zámku. Územní plán navrhuje přiměřeně prvky ÚSES, především se zabývá regionálním biocentrem a zvláště chráněnými útvary v zámeckém parku. Přilehlé lokální biocentrum je pak navrženo na půdě, kde vlastnické vztahy do budoucna spíše umožní jeho včasnou realizaci. Územní plán respektuje a chrání evropsky významnou lokalitu. Územní plán zachovává kompaktnost sídla a věnuje se pečlivě volné krajině a krajinářsky významným segmentům území. Z hlediska trvale udržitelného rozvoje se jedná o koncepci uměřenou, vyváženou a ohleduplnou.

2. Historie Starobylé založení obce je však vysoce pravděpodobné, protože sídelní struktura oblasti je v zásadě stabilizována již od doby českého ranného středověku, to jest od 10. až 11. století. Mělnicko a Boleslavsko patří k nejdříve a nejhustěji osídlovaným částem Čech. Z okolí pochází množství archeologických nálezů dokládajících prakticky kontinuelní osídlení od neolitu až po dobu hradištní. Proto se i sídelní struktura tohoto prostoru stabilizovala velmi brzy a pozdější vlivy ji podstatně nezasáhly. Vnitřní kolonizace tu znamenala převážně jen administrativní opatření - vymáhání zákupu a přechod od naturální na peněžní rentu. Obce, některé ještě s drobnými feudálními sídly, dočasně zaniklé a opuštěné za třicetileté války, se většinou obnovily na původních lokalitách. Vznik barokního velkostatku i jeho pozdější redukce a raabizační parcelace zasáhly výrazně pouze vnitřní strukturu sídel, nikoliv již stabilizovanou kostru sídelní struktury. Konec devatenáctého a začátek dvacátého století přinesl do oblasti vznik satelitních sídelních struktur v okolí železničních stanic a center průmyslové výroby oddálených od historických obcí.

V sedmdesátých a osmdesátých létech našeho století hrozila vážně zasáhnout starobylou sídelní strukturu státem prosazovaná středisková soustava osídlení, která by v důsledku znamenela zánik drobných venkovských sídel. Obec Liblice měla vytvořit spolu s Byšicemi malou sídelní aglomeraci. Obec Liblice vznikla jako zemědělská obec a po celou dobu své existece byla těsně spjata se zemědělskou výrobou, která byla určujícím faktorem v celém jejím historickém vývoji. Navržené řešení reaguje na současné trendy útlumu zemědělství a orientuje rozvoj obce na aktivity spojené s bydlením, turistikou a její budoucí dopravní atraktivitou. .

5. Obyvatelstvo a bytový fond Obec Liblice ve své současné podobě je územím mírně depopulačním. Vývoj počtu obyvatel mezi lety 1970 a 2006 byl mírně stoupající. Středisková soustava osídlení zřejmě vývoj počtu obyvatel obce příliš neovlivnila. V současnosti lze počítat s mírnou prolongací depopulačních trendů a stárnutí u stávající populace. Výhledově lze předpokládat možnost stabilizace v důsledku zvýšení počtu pracovních příležitostí v místě např. v komerčních plochách při dálničním přivaděči, rovněž atraktivitou místa vzhledem k hl.m. Praze a nabídkou ploch k bydlení. Na celkovém úbytku obyvatelstva se značně podílí migrace.

Perspektivy vývoje obyvatelstva :

Vzhledem k dosavadnímu vývoji je nutno počítat alespoň v bezprostředně následujícím období s případným menším úbytkem obyvatelstva v obci a s pokračujícím stárnutím populace. Případnou změnu dosavadních trendů by mohla podmínit vhodná populační politika obecního úřadu . Zpomalením vývoje spádových sídel ( Mělník, Kralupy nad Vltavou) lze předpokládat určité omezení především migračních trendů. Navržené řešení počítá s výhledovým nárůstem počtu obyvatel . Vzhledem k limitovaným možnostem prostorového rozvoje obce i vzhledem k současnému stavu se jedná o variantu maximální, která nebude v časovém horizontu tohoto územního plánu naplněna. Bytový fond

Dosavadní vývoj bytového fondu svědčí o zvyšování standardu bydlení. Počet bytů se mění především výstavbou rodinných domků, která je zatím značně omezená. V současnosti lze očekávat adaptaci menšího počtu rekreačních objektů k trvalému bydlení a k projevu trendů k vyšším standardům bydlení. Územní plán počítá se zlepšením standardu vybavení bytů a s rozvojem bytového fondu v rodinných domech. Celkem je navrženo cca 80-100 rodinných domků jako maximální varianta rozvoje.

6. Občanská vybavenost, obchod, služby Obec Liblice je územím s nedostatečnou úrovní obslužného zabezpečení obyvatel. Je to dáno její specifickou polohou v okrese Mělník.

Pro navrženou variantu rozvoje obce umísťuje řešení objekty a plochy veřejného vybavení jednak v centrální poloze a jednak v klidové poloze rodinné zástavby jako součást plochy.

7. Technická infrastruktura Energetika zásobování teplem Dle ČSN 06 0210 patří řešené území do oblasti s nejnižší výpočtovou venkovní teplotou 12°C, krajina bez intenzivních větrů. Ohřev teplé užitkové vody je řešen převážně elektrickými bojlery, postupně se uplatňují plynové zásobníkové ohřívače a průtokové plynové ohřívače. Vaření přechází z donedávna převažujícího propan-butanu z tlakových lahví na zemní plyn, v menší míře, zejména v nové zástavbě, na elektřinu nebo kombinované - elektrické pečící trouby s plynovými vařidly. Zásobování elektrickou energií Bilance nárůstu elektrického příkonu (vztaženo na distribuční trafostanici) byla stanovena pro novou zástavbu 15 RD s elektrizací stupně B1 (max.10% C1) na 5 kW/RD (soudobě na distribuční trafostanici), tj. celkem Ps = 75 kW. Ochranná pásma: Zákonem č. 458/2000 Sb. byla nově stanovena ochranná pásma elektrických zařízení. Pro zařízení vybudovaná před účinností tohoto zákona však platí ochranná pásma, která byla stanovena podle dřívějších předpisů (zákony 79/1957 Sb. a 222/1994 Sb.). Ochranná pásma dle zákona 458/2000 Sb.: Nadzemní vedení 22 kV

7 m od krajního vodiče na obě strany

Podzemní vedení kabelové

1 m po obou stranách krajního kabelu

Stožárová elektrická stanice 7 m Kompaktní elektrická stanice 2 m V ochranném pásmu venkovního vedení je zakázáno m.j. zřizovat stavby či umísťovat konstrukce a jiná podobná zařízení jakož i uskladňovat hořlavé a výbušné látky. Zásobování plynem Páteřní řad má v zastavěném území ochranné pásmo 2 m od líce potrubí. Byl ukládán převážně do vozovky ( s odstupem od ostatních vedení dle ČSN 73 6005). Bezpečnostní pásma: Zákonem č. 458/2000 Sb. byla stanovena bezpečnostní pásma plynových zařízení, která jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Zřizovat stavby v bezpečnostním pásmu lze pouze s předchozím písemným souhlasem provozovatele zařízení. Bezpečnostní pásma činí u: VTL regulační stanice

10 m

VTL plynovodu do DN 100

15 m

VTL plynovodu do DN 250

20 m

VTL plynovodu nad DN 250

40 m

Spoje Pokrytí signálem operátorů veřejné radiokomunikační sítě (EuroTel, T-Mobile a Český Mobil) je zajišťováno ze základnových stanic vybudovaných buď v řešeném území, nebo v nejbližším okolí. T-Mobile provozuje základnovou stanici (ZS) umístěnou na vodojemu zemědělského družstva. Kromě stávajícího RR spoje je z této ZS plánován další spoj do Vitany Byšice. Na vodojemu ZD je umístěna i ZS Českého Mobilu, ze které jsou vedeny 2 RR spoje. Eurotel provozuje nejbližší základnovou stanici v Byšicích a RR spoj vede mimo Liblice. Distribuce TV signálu je pro řešené území zajišťována vysílači: Praha - město pracujícím na 51.k (ČT1),41.k. (ČT2), 37.k. (NOVA) a 24.k. (PRIMA) Liberec - Ještěd pracujícím na 31.k. (ČT1),43.k. (ČT2), 8.k. (NOVA) a 60.k. (PRIMA) Trutnov - Černá hora pracujícím na 23.k (ČT1),40.k. (ČT2) a 11.k. (NOVA) Ústí n. L. - Buková hora pracujícím na 33.k. (ČT1), 50.k. (ČT2) a 12.k. (Nova) Vodní hospodářství Voda ze zdrojů v oblasti Mělnické Vrutice je vysoce kvalitní, zabezpečená pouze chlorací podle ČSN a příslušných hygienických předpisů. V obci je jediné tlakové pásmo dané kótou hladiny vodojemu Hostín 286,70 - 281,5 m n.m. Celkem v obci žije 480 obyvatel. V samotné obci Liblice se předpokádá výstavba až 18 rodinných domů. To znamená, že počet obyvatel by mohl vzrůst na cca 550 obyvatel. Nejde o maximum, které odpovídá vyčerpání veškeré nabídky možných ploch pro výstavbu. Reálný odhad dosažitelného počtu obyvatel v samotných Liblicích je 530 až 550. Zásobování výrobního a skladového areálu Lejkov a areálu Agrochemického podniku je řešeno z výše uvedeného hlavního řadu Vavřiněč – Cecemín. Bilance potřeby pitné vody :

Obyvatelstvo : 550 obyv.

á 130 l/den

71 500 1/den

Vybavenost

550 obyv.

á 20 l/den

11 000 l/den

50 lůžek

á 800 l/den

40 000 l/den

Zámek Celkem :

122 500 l/den Q24 = 122,5 m3/den ; Qmax d = 1,42 x 1,5 = 2,13 l/s Qh

= 2,13 x 2,1 = 4,47 l/s

= 1,42 l/s

Vodní toky . Prakticky celé řešené území obce spadá do povodí Košáteckého potoka, s vyjímkou malé části v severozápadním výběžku katastru, který již spadá do povodí Pšovky. Do přímého povodí Košáteckého potoka potoka ( hydrologické pořadí 1-05-04-051 ) však spadá pouze jihovýchodní část katastru, převážná část ploch v řešeném území spadá do povodí Jelenického potoka ( hydrologické pořadí 1-05-04-052 ), který je pravostranným přítokem Košáteckého. Jelenický potok neprotéká řešeným územím. Má charakter odvodňovacího příkopu a odvoňuje ploché území mezi Jelenicí, Vavřinčí a Liblicemi a před železniční tratí se na katastru Čečelice vlévá do Košáteckého. Z výše položených partií spadá do povodí Jelenického potoka mělké údolí ve volné krajině mezi Liblicemi a Hostínem. Košátcký potok je typický menší tok protékající intenzivně využívanou zemědělskou oblastí. Charakteristické je pro jeho povodí množství suchých bočních údolí a dlouhá část údolnice od Kropáčovy Vrutice po hranici povodí v okolí Vrátenské hory bez stálého toku. Potok byl od nepamněti využíván pro pohon mlýnů a pil. Na hranicích řešeného území se zachovaly objekty mlýna Lejkova, který dříve patřil v celém rozsahu do katastru Liblice. Tok vybřežuje do údolní nivy při povodních vyvolaných přívalovými dešti, které nestačí pohltit poměrně propustné podloží. Za běžných dešťů v nezastavěné části povodí k přímému povrchovému odtoku do potoka nedochází. Rozsah zaplavovaného území je vyznačen v grafické příloze. V záplavovém území se nenavrhují žádné stavby. Očekávaná vodnost Košáteckého potoka v katastru Liblice : Doba opakování N let a dosažený maximální průtok Q N: Q (m3/s)

1

2

5

10

20

50

100

3,1

5,1

8,7

12

15,9

22

27,3

Průtok q dosažený nebo překročený po dobu m dní v roce m:

30

60

120

210

300

355

364

q (l/s)

545

475

389

304

224

148

112

Tok je silně znečištěn odtokem splaškových vod z obcí v povodí a z objektů zeměděkské výroby a splachy z polí. Kvalita vody v toku je hodnocena třídou III podle ČSN 75 7221. Pro Košátecký potok ( včetně povodí ) byla zpracována metodika revitalizace, která předpokládá v katastru obce drobné technické a rozsáhlejší biotechnické úpravy na toku a opatření v povodí s cílem omezení vodní eroze, zlepšení kvality vody v toku a posílení funkce toku jako biokoridoru. Ochranná pásma

Zákonem č. 458/2000 Sb. byla nově stanovena ochranná pásma elektrických zařízení. Pro zařízení vybudovaná před účinností tohoto zákona však platí ochranná pásma, která byla stanovena podle dřívějších předpisů (zákon 79/1957 Sb. a 222/1994 Sb.).

Ochranné pásmo

Druh el. zařízení dle z. 458/2000

dle z. 75/1957

Vymezení

Venkovní vedení 110 kV

12 m

15 m

Od krajního vodiče

Venkovní vedení 22 kV

7m

10 m

Od krajního vodiče

Podzemní vedení

1m

1m

Od krajního kabelu

Elektrická stanice stožárová

7m

30 m

vymezení svislými rovinami vedenými

Elektrická stanice kompaktní a zděná

2m

30 m

ve vodorovné vzdálenosti

V ochranném pásmu venkovního vedení je zakázáno m.j. zřizovat stavby či umísťovat konstrukce a jiná podobná zařízení jakož i uskladňovat hořlavé a výbušné látky. Ochranné pásmo VVN 110 kV představuje jeden z limitů rozvoje obce. Při umísťování venkovního vedení v zastavěném prostoru nutno ponechat volný koridor v trase tohoto vedení v šíčce 4 m od osy venkovního vedení VN. Přeložky rozvodného zařízení se navrhují jako technicky řešitelné při zachování bezpečnosti a kvality dodávky el. energie. Koncept 2 UP respektuje prostory určené pro umístění budoucích rozvodných zařízení. Navržené stavby rozvodných zařízení jsou zahrnuty jako stavby veřejně prospěšné. Bezpečnostní pásma Zákonem č. 458/2000 Sb. byla stanovena bezpečnostní pásma plynových zařízení, která jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Zřizovat stavby v bezpečnostním pásmu lze pouze s předchozím písemným souhlasem provozovatele zařízení. Bezpečnostní pásma činí u: VTL regulační stanice

10 m

VTL plynovodu do DN 100

15 m

VTL plynovodu do DN 250

20 m

Doprava pěší a cyklistická doprava . Atraktivní oblast pro vycházky a rekreační cyklistiku je v nivě mezi Liblicemi, Vavřinčí a Přívorami, nemá však dostatek propojených udržovaných cest. Cesta vedená po jižním okraji území obce Liblice je v dobrém stavu. Chybí však zmíněné propojení po území Čečelic. Funkční členění komunikací

Silnice I/16 vede územím obce Liblice, kde v její zastavěné části tvoří hlavní sběrnou komunikaci. V centrální části obce jsou na ni postupně napojeny sběrné a místní obslužné komunikace. Další sběrná komunikace je tvořena průtahem silnice III/2731.

Komunikace v historické zástavbě obce Liblice jsou vedeny většinou ve staré zástavbě a svými parametry, omezeným přístupem automobilové dopravy a šířkovým uspořádáním mají charakter zklidněných ulic. Účelové komunikace se v obci vyskytují pouze v omezené míře a na pozemcích uzavřených areálů. Systém obslužných komunikací je lokálně doplněn komunikacemi pro pěší. Šířkové uspořádání komunikací

Silnice I/16 má směrově nedělenou vozovku se dvěma jízdními pruhy. V řešeném území prochází většinou v rekonstruované trase, takže všemi svými parametry vyhovuje normovým požadavkům. Jako hlavní sběrná komunikace v obci má vyhovující parametry a je vyhovující pro současný i do budoucna uvažovaný místní dopravní provoz. Silnice II/244, která prochází územím obce od Lejkova po křižovatku s I/16 a tvoří východní okraj katastru, nemá odpovídající parametry. Územní plán navrhuje její zkapacitnění a rekonstrukci odpovídající kategorii S 9,5/60, která by dovolovala bezproblémový průjezd těžké nákladní dopravy. Silnice III/2731 na Hostín procházející obcí má směrově nedělenou vozovku se dvěma jízdními pruhy. V průběhu své trasy řešeným územím místy nemá parametry, které odpovídají požadavkům platných norem. V územním plánu je navržena její rekonstrukce v nekapacitních úsecích na parametry odpovídající kategorii S 7,5/60. V ochranných pásmech komunikací není navrhována obytná zástavba. V okolí komunikací jsou uvažovány větší pozemky dovolující odsun staveb pro bydlení dále od komunikace. Parametry a průběh obslužných komunikací v historických částech obce jsou výrazně ovlivněny historickým vývojem zástavby. Vozovky jsou proměnné šířky, vyskytují se i komunikace obousměrné s jedním jízdním pruhem. Část komunikací sleduje stopy původních polních cest. Železnice Na železniční trati převládá nákladní doprava. Ve směru na Prahu projíždí 11 osobních vlaků ve všední den; ve směru na Trutnov 9 vlaků, z nichž 3 mají cílovou stanici Mladá Boleslav. Nádraží Byšice je relativně dobře přístupné z centra obce. Železniční doprava má z hlediska přepravy osob pro obec minimální význam a nelze očekávat v návrhovém období ÚPO podstatnou změnu této skutečnosti. Vyšší význam může mít železnice pro rozvoj komerčních aktivit, zejména v oblasti ploch současného Agrochemického podniku a Lejkova. Obě železniční tratě mají příslušná ochranná pásma, která jsou vyznačena ve výkresové části dokumentace. Jakýkoli zásah do nich je třeba projednat s Drážním úřadem Praha. Doprava v klidu Odstavování a parkování vozidel v obci nečiní v současné době výraznější problémy. Stávající zástavba s převahou rodinných domků a hospodářských staveb umožňuje parkování a odstavování vozidel na vlastních pozemcích. V zástavbě rodinných domků se odstavování vozidel uskutečňuje v garážích umístěných přímo v rodinných domcích nebo v samostatných jednotlivých garážích na pozemcích rodinných domků. Odstavná stání jsou v některých případech situována také uvnitř účelových hospodářských objektů nebo na pozemcích

stávající obytné zástavby. Parkování vozidel se v rámci stávající obytné zástavby také uskutečňuje na vozovkách místních komunikací. Samostatné parkoviště je pouze v areálu obchodu a restaurace Alberon. Objekty hromadných garáží jsou pouze v oblasti bytovek na západě obce. Dopravní vybavenost V řešeném území po určitou dobu fungovala prodejna zahraničních vozidel a autobazar. V obci je malá soukromá autoopravna. Jinak je obec bez dopravní vybavenosti. Nejsou známy žádné požadavky na lokalizaci dopravní vybavenosti, která by musela být předmětem řešení ÚPO. U nově navrhovaných objektů obchodu, služeb, drobné výroby, zemědělských ploch atd., je uvažováno s umístěním odstavů na vlastních pozemcích navrhovaných objektů. Konkretizace rozsahu odstavných ploch musí být stanovena dle platných ČSN a vyhlášek až po upřesnění investorských záměrů v jednotlivých lokalitách. ‚Sířkové uspořádání komunikací se řídí dle vyhl.č. 501/2006 Sb. Komerční občanské vybavení V obci je jedna větší prodejna potravin s parkovištěm při hlavní silnici v jednom areálu s restaurantem . Další prodejny potravin a spotřebního zboží - drogerie, atd. jsou zřízeny v původně rodinných domech drobnými stavebními úpravami, např. garáží. Jsou poměrně roztroušeny po obci s velkou docházkovou vzdáleností pro obyvatele vzdálenějších částí obce. Pro speciální zboží jezdí obyvatelé Liblic především na Mělník. Další běžný pohostinský provoz je v centru obce, připravují se v něm i teplé pokrmy. Co se týče služeb, v Liblicích v současnosti nejsou lokalizovány kromě drobné autodílny a obyvatelstvo za nimi dojíždí především do Mělníka. V centru obce byla provozována prodejna zahraničních automobilů a autobazar, které jsou v současnosti mimo provoz. Lůžková kapacita v obci je realizována v Zámeckém hotelu a má charakter účelového ubytování pro konkrétní akce pořádané rozličnými subjekty.

Návrh uspořádání krajiny Klimatické poměry : Území leží v klimatické oblasti T2, teplá, mírně suchá, základní charakteristiky: Počet letních dnů : Dnů s teplotou nad 10°C Počet mrazových dnů : Počet ledových dnů :

56 - 60 160 - 170 100 - 110 30 - 40

Průměrná teplota v - lednu : - červenci : - dubnu :

-2°C 18,5°C 9°C

- říjnu :

8°C

Roční srážkový úhrn :

570 mm

Srážkový úhrn za veget. období :

350 - 400 mm

Srážkový úhrn v zimním období :

200 - 300 mm

Počet dnů se sněhovou pokrývkou : Počet dnů zamračených : Počet dnů jasných :

40 - 50 120 - 140 40 – 50

Geomorfologie : Podle geomorfologického členění ČR náleží řešené území do jednotek : Česká tabule > Středočeská tabule > Středolabská tabule > Dolnojizerská tabule > Košátecká tabule. Mírně zvlněnou tabuli protínají mělká široce rozevřená údolí Jelenického a Košáteckého potoka. Přibližně rovnoběžně s ním se táhnou drobnější mělká suchá údolí. Tektonická podmíněnost širokého údolí ( prolomu ), které se táhne od Pojizeří přes Konětopy, Čečelice k Liblicům a přes Vavřineč a Jelenici se napojuje na údolí Pšovky nebyla ověřena. Zhodnocení radonového rizika Podle odvozené mapy radonového rizika ČR se řešené území nachází v oblasti s nízkým rizikem pronikání radonu z geologického podloží. Na křídových sedimentech se objemová 222 3 aktivita Rn očekává do 10 kBq/m . V grafické příloze průzkumů a rozborů je vyznačena oblast v údolní nivě, kde je vzhledem k lokálním změnám geologické stavby možné očekávat i zvýšenou pravděpodobnost výskytu anomálií v objemové aktivitě radonu v podloží. Anomálie objemové aktivity mohou být vázané i na mocnější sprašové pokryvy. Zdrojem pronikajícího radonu mohou být zvýšené koncentrace uranu a těžkých kovů vázané na okrajové části uhelných slojí. I přes jejich reálnou existenci v podloží však pronikání radonu z větších hloubek nebylo doposud v území prokázáno. Vyznačení ploch v grafické příloze P+R slouží pro orientační vymezení potenciálních rizikových oblastí, nikoliv jako podklad pro detailní interpretaci radonového rizika na jednotlivých stavebních pozemcích. Obsah radonu v půdním vzduchu vykazuje značnou místní variabilitu a může být ovlivněn i negeologickými faktory, např. klimatickými a meteorologickými. Rozhodující je vždy pouze přímé měření. d) informace o výsledcích vyhodnocení vlivů dokumentace nebyla hodnocena z hlediska vlivů na ŽP

e) vyhodnocení předpokládaných důsledků na ZPF a PUPFL Stávající stav :

V celém řešeném území byla situace v pozemkové držbě a využívání zemědělských pozemků stabilizována. Došlo k transformaci původního sloučeného JZD Liblice na zemědělské družstvo vlastníků Agro Liblice. Nyní v území hospodaří na cca 70 % orné půdy Agro Liblice, zbývající část obhospodařují soukromí zemědělci z Liblic a okolních obcí. Orná půda je i přes současné útlumové tendence stále v celém rozsahu obdělávána, a to i méně úrodné polohy v severních partiích území. Objekty bývalého JZD Liblice nejsou využívány zcela k zemědělské výrobě, část je pronajata jiným podnikajícím subjektům. Na orné půdě se pěstují především obiloviny - ječmen jarní a ozimý, pšenice ozimá, kukuřice, z okopanin cukrovka, méně ranné brambory a krmná řepa. V osevním postupu se uplatňuje vojtěška, jetel, směska ozimá a hrách. Zelenina se pěstuje především v níže položených částech území, jde především o cibuli, méně o mrkev, kopr, okurku, ředkvičku a petržel. Půdní a klimatické podmínky jsou pro zemědělství příznivé. Řešené území náleží klimatickému regionu T2 - teplý suchý s průměrnými teplotami 8 až 9°C, srážkami cca 550 mm za rok, průměrným počtem 40 až 60 suchých dnů za vegetační období a vláhovou jistotou vyjádřenou koeficientem 0-2. Půdotvorným substrátem jsou na větší části území, především v poloze nad obcí, křídové horniny charakteru prachovců a jemnozrnných pískovců. Většinou se na nich vyvinuly hnědé půdy a drnové půdy, velmi lehké a silně výsušné. Místy se vyskytují na vápnitém podkladě rendziny. Na svahovinách v úbočí nad obcí leží hnědozemě s příznivějším vláhovým režimem, avšak hůře obdělávatelné vzhledem k poloze na svahu a ohrožené vodní erozí. V nivní poloze pod obcí se vyvinuly lužní půdy, středně těžké s příznivými vláhovými poměry. Jde o nejúrodnější půdy v katastru, vhodné pro pěstování zeleniny. Tyto polohy jsou systematicky odvodněny trubní drenáží a systémem otevřených příkopů. Trvalá funkce odvodnění je nutnou podmínkou jejich využívání. Ve východní části řešeného území je realizován rozvod závlahové vody, který ze správy OSMS Brozánky přešel do majetku a správy Agro Liblice. Čerpací stanice leží na Košáteckém potoce. Půdy v poloze nad obcí jsou ohroženy větrnou erozí, která zejména v současnosti po zcelení do rozsáhlých honů způsobuje jejich degradaci odnosem jemnozemě a humózní složky. Svahy v okolí obce se sklonem nad 5% jsou při délkách nad 100 m ohroženy vodní erozí při přívalových deštích. V územním plánu se nepředpokládají žádné zásadní změny ve využívání zemědělské půdy v katastru. Očekává se stabilizace makroekonomických podmínek pro zemědělské hospodaření. Výrazný rozvoj klasické živočišné výroby orientované na chov skotu a prasat se nepředpokládá. Očekává se spíše rozvoj v oblasti chovu drůbeže. V územním plánu jsou zapracována opatření navržená ve Studii revitalizace povodí Košáteckého potoka proti vodní erozi. Jde o systém mezí navržených na ohrožených svazích východně a západně od Liblic. Na orné půdě budou vytvořeny pásy husté keřové zeleně s travnatým lemem po obou okrajích. Terén bude před výsadbou upraven vytvořením meze, pokud to bude možné, tak i s mírným protisvahem, tvořícím tzv. průleh zachycující povrchově stékající vodu. Lokalizace mezí odpovídá morfologii terénu, klimatickým a půdním podmínkám. Protierozní meze jsou začleněny do územního systému ekologické stability jako interakční prvky. Jako prvek protierozní ochrany je navržen i remíz při cestě

z Byšic do Hostína, který chrání před odnosem zeminy níže ležící ornou půdu a před zaplavováním a zanášení bahnem novou zástavbu v Byšicích. Jako interakční prvek ÚSES zvyšuje biodiverzitu v krajině. Územní plán navrhuje doplnění stávajících a vytvoření nových stromořadí podél silnic a polních cest, i podle odvodňovacích příkopů jižně od silnice I/16. Jde o prvky ochrany před větrnou erozí. Územní plán předpokládá využívání závlah v současném rozsahu a průběžnou péči o odvodňovací systémy. Lesnictví Do území zasahuje rozsáhlý lesní komplex Hostínského polesí, který pokrývá nejvyšší severní partie katastru obce při rozvodnici mezi povodími Košáteckého potoka a Pšovky. Spolu se zámeckým parkem a drobnými lesíky v různých polohách je v současnosti na katastru obce 178,32 ha lesní půdy. Celková lesnatost území činí 19,9 %. Lesy v Hostínském polesí jsou lesy produkční, Jedná se převážně o borové doubravy s vyšším podílem borových monokultur, cca 40 %. Porosty jsou v dobrém stavu, po odsíření elektráren Mělník se projevuje zlepšení stavu porostů. Ostatní drobné lesní plochy a plochy zámeckého parku plnící funkci lesa jsou lesy s dominantní krajinotvornou funkcí. Lesy jsou v soukromém majetku, odbornou správu vykonává soukromý subjekt, odborný dohled mají Lesy ČR, lesní závod Mělník. Lesní hospodářský plán byl schválen v roce 1996. V územním plánu se nenavrhuje žádný zábor PUPFL. Nové objekty a areály živočišné výroby nejsou navrhovány. Zábory lesní půdy se nenavrhují. Zábory zemědělské půdy jsou navrženy především v souvislosti se zástavbou pro bydlení a dopravní nadřazené struktury. V návaznosti na nové funkce prosazující se v řešeném území se navrhují zábory pro veřejně prospěšná opatření - realizaci územního systému ekologické stability a krajinnou a izolační zeleň. Oproti konceptu 2 přibyly na základě veřejného projednání následující lokality : 18 – Pod hřištěm, 23 – při cestě do Libliček, 17 – DUN, III.- zvětšení biocentra. Číselné vyjádření zvětšení záborů oproti konceptu 2: zábor č. :

plocha/m2 :

18 – pod Hřištěm

6 333,1

23 – při cestě do Libliček 17 – DUN

22 110,0 269,0

III – biocentrum

106 361,0

Lokalita Pod Hřištěm zceluje navrženou zástavbu, lokalita při cestě do Libliček uzavírá stávající zástavbu Byšic při využití technického vybavení jednostranně obestavěné komunikace. Dešťová usazovací nádrž je objektem na navrženém kanalizačním systému. Zvětšení biocentra v ekologicky cenném segmentu krajiny je přirozeným důsledkem uplatňování soudobých trendů v ochraně a tvorbě krajiny. Celkově územní plán navrhuje vyváženou koncepci kompaktní zástavby sídel na jedné straně a volnou krajinu s důraznou ochranou jejích kvalitních segmentů na straně druhé.

Vyhodnocení záboru ZPF Zábory zemědělské půdy jsou navrhovány pro výstavbu, pro protierozní ochranu a pro územní systém ekologické stability. Následuje tabelární zpracování :

Lesnictví Stávající stav :

Do území zasahuje rozsáhlý lesní komplex Hostínského polesí, který pokrývá nejvyšší severní partie katastru obce při rozvodnici mezi povodími Košáteckého potoka a Pšovky. Spolu se zámeckým parkem a drobnými lesíky v různých polohách je v současnosti na katastru obce 178,32 ha lesní půdy. Celková lesnatost území činí 19,9 %. Lesy v Hostínském polesí jsou lesy produkční, Jedná se převážně o borové doubravy s vyšším podílem borových monokultur, cca 40 %. Porosty jsou v dobrém stavu, po odsíření elektráren Mělník se projevuje zlepšení stavu porostů. Ostatní drobné lesní plochy a plochy zámeckého parku plnící funkci lesa jsou lesy s dominantní krajinotvornou funkcí. Lesy jsou v soukromém majetku, odbornou správu vykonává soukromý subjekt, odborný dohled mají Lesy ČR, lesní závod Mělník. Lesní hospodářský plán byl schválen v roce 1996. V územním plánu se nenavrhuje žádný zábor PUPFL. Nové objekty a areály živočišné výroby nejsou navrhovány. Zábory lesní půdy se nenavrhují. Zábory zemědělské půdy jsou navrženy především v souvislosti se zástavbou pro bydlení a dopravní nadřazené struktury. V návaznosti na nové funkce prosazující se v řešeném území se navrhují zábory pro veřejně prospěšná opatření - realizaci územního systému ekologické stability a krajinnou a izolační zeleň