ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU LÍŠNICE ČÁST ZPRACOVATELE NÁVRH, SRPEN 2014

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU LÍŠNICE ČÁST ZPRACOVATELE NÁVRH, SRPEN 2014

KNESL+KYNČL s.r.o.

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU LÍŠNICE

OBJEDNATEL:

Obec Líšnice Líšnice 39, 789 85 Mohelnice Jiří Kvíčala DiS., starosta

POŘIZOVATEL:

Obecní úřad Líšnice Líšnice 39, 789 85 Mohelnice prostřednictvím kvalifikované osoby ve smyslu § 24, odst. 3, písm. a) Stavebního zákona: Ing. arch. Jarmila Filipová

ZPRACOVATEL:

KNESL+KYNČL s.r.o. architektonický ateliér Šumavská 416/15, 602 00 Brno, IČ: 47912481

garant projektu:

doc. Ing. arch. Jakub Kynčl, Ph.D.

koncepce:

Ing. arch. Jiří Knesl doc. Ing. arch. Jakub Kynčl, Ph.D. Ing. arch. Jaroslava Stružková Ing. arch. Jan Špirit Ing. arch. Bohuš Zoubek

spolupráce:

Bc. Martina Řehořová Bc. Dominika Skrývalová

dopravní infrastruktura:

Ing. Josef Kocourek, Ph.D.

technická infrastruktura: vodní hospodářství: zásobování plynem: zásobování elektřinou:

Ing. Vítězslav Vaněk Ing. Vítězslav Vaněk Ing. Zdeněk Chudárek (ARKO, s. r. o.)

krajina, zábor půdního fondu:

Ing. arch. Jiří Knesl

ÚSES:

AGERIS, s. r. o. RNDr. Jiří Kocián

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU NÁVRH, SRPEN 2014


KNESL+KYNČL s.r.o.

OBSAH ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU: A. POJMY A ZKRATKY

A1

B. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ

B1

C. VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH

C1

D. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ ŘEŠENÍ

D1

1. Údaje o počtu listů a výkresů Územního plánu

D2

2. Vymezení zastavěného území

D3

3. Základní koncepce rozvoje území, ochrany a rozvoje jeho hodnot

D5

4. Urbanistická koncepce

D21

5. Koncepce veřejné infrastruktury

D27

6. Koncepce uspořádání krajiny

D43

7. Podmínky využití ploch

D49

8. Vymezení veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací

D53

9. Kompenzační opatření

D53

10. Územní rezervy

D53

11. Dohoda o parcelaci

D53

12. Územní studie

D54

13. Regulační plán

D55

14. Etapizace

D55

15. Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb

D55

E. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZPF A PUPFL

E1

F.

F1

VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÚR

G. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ A POKYNŮ

G1

H. VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ZPRACOVATELEM

H1

I.

ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU NÁVRH, SRPEN 2014

I1

KNESL+KYNČL s.r.o.


A. POJMY A ZKRATKY

A. POJMY A ZKRATKY NÁVRH, SRPEN 2014

A1


KNESL+KYNČL s.r.o.

(1) Pro účely Územního plánu Líšnice (dále jen Územní plán) se zdola uvedeným pojmům a zkratkám rozumí takto: Alej: krajinný či sídelní prvek skládající se ze dvou stromořadí lemujících z obou stran komunikaci. Alternativní zdroje: na rozdíl od konvenčních zdrojů (plyn, uhlí apod.) obnovitelné. V Územním plánu míněny zejména solární zdroje a tepelná čerpadla. Bytový dům (BD): dům, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena (viz vyhlášku 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů). ČOV: čistírna odpadních vod. ČS PHM: čerpací stanice pohonných hmot. DN: jmenovitý vnitřní průměr potrubí. DO: dotčený orgán ve smyslu zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Doprovodná stavba pro hospodářská zvířata: stavba pro zemědělství viz § 3, písm. f ), bod 2 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů. Dostatečný (např. profil ulice): výraz chápaný v Územním plánu v tom smyslu, aby v dotčeném prostoru (např. v profilu ulice) bylo možno umístit vše, co je stanoveno nebo zobrazeno v Územním plánu a aby tento prostor (např. chodník) měl alespoň minimální parametry určené právními předpisy. Elektronické komunikační zařízení: elektronické digitální komunikační zařízení zajišťující propojení účastníků veřejných elektronických komunikací (např. HOST řídící ústředna, rádiové zařízení veřejných komunikačních sítí, rádiové zařízení směrových spojů, rádiové zařízení televizního a rozhlasového vysílání). DSP: dokumentace pro stavební povolení. DÚR: dokumentace pro územní rozhodnutí. Historická cestní síť: trasy historických cest, které se dochovaly v současné struktuře sídla. HPP: viz Hrubá podlažní plocha. Hrubá podlažní plocha: součet půdorysných ploch všech nadzemních podlaží dané stavby, včetně konstrukcí a komunikačních jader. IAD: individuální automobilová doprava. Informativní část (legendy výkresu): skupina jevů ve výkrese, která napomáhá jeho srozumitelnosti a nemá závazný charakter (např. železniční trať mimo řešené území). Izolační zeleň: zpravidla vzrostlá zeleň sloužící zejména k odclonění rušivých provozů od okolí z důvodů hygienických a estetických. KPÚ: komplexní pozemková úprava. K.ú.: katastrální území. LBC: lokální biocentrum územního systému ekologické stability (ÚSES). LBK: lokální biokoridor územního systému ekologické stability (ÚSES). Malá vodní elektrárna: vodní elektrárna s instalovaným výkonem do 10 MW. MK: místní komunikace. MŠ: mateřská škola. NRBC: nadregionální biocentrum územního systému ekologické stability (ÚSES). Nestavební využití / nestavební charakter: využití území nebo plochy především ve prospěch volné krajiny, tj. převážně bez výstavby objektů; dopravní stavby a stavby technické infrastruktury lze realizovat. Nízkoenergetické a pasivní domy: domy v Územním plánu chápané ve smyslu ČSN 73 0540 – Tepelná ochrana budov. NRBK: nadregionální biokoridor územního systému ekologické stability (ÚSES).

A2


KNESL+KYNČL s.r.o.


Objekt: v Územním plánu je totožný s pojmem budova. OP: ochranné pásmo; území, v němž jsou stanoveny zvláštní podmínky (např. ochranné pásmo kulturní památky, ochranné pásmo vodního zdroje apod.). PM: parkovací místo. Poddolovaná území: území se zjištěným poddolováním, jejichž přehled spravuje Česká geologická služba (ČGS; www.geology.cz). Registr poddolovaných území byl vytvořen v letech 1983–1985, zákresy i údaje jsou průběžně aktualizovány z odborných posudků a zpráv. Jednotlivé zákresy poddolovaných území jsou zobrazeny jako body nebo plochy (polygony), přičemž bodové zákresy představují buď jednotlivá důlní díla (např. šachta, krátká štola nebo štola s neznámým průběhem a rozsahem, chodbice) nebo větší plochy, v rámci kterých leží důlní díla, jejichž přesnou polohu a rozsah nelze z použitých podkladů přesněji určit. Polygony zahrnují plochy se známým nebo předpokládaným výskytem hlubinných důlních děl, vzniklých za účelem těžby nebo průzkumu nerostných surovin. Důlní díla jsou v rámci ploch rozložena nepravidelně, v různých hloubkách a mohou zde být i cela nepoddolované úseky. Možné postižení terénu hornickou činností je tedy většinou podstatně menší než je rozsah zákresů a pro konkrétní lokality je nutné vyžádat si od ČGS upřesnění. Pohoda bydlení: souhrn činitelů a vlivů, které přispívají k tomu, aby bydlení bylo zdravé a vhodné pro všechny kategorie uživatelů, resp. aby byla vytvořena vhodná atmosféra klidného bydlení. Dále podrobněji viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 2. 2006, č.j. 2 As 44/2005 – 116 (č. 850/2006 Sb. NSS). Pozemek bytového domu: pozemek (jeho část nebo soubor pozemků bezprostředně souvisejících) určený k umístění bytového domu a dále staveb, terénních úprav a zařízení nezbytných k bezpečnému užívání pozemku, bezprostředně souvisejících a podmiňujících bydlení. Podrobněji viz vyhlášku č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů. Pozemek fotovoltaické nebo větrné elektrárny: pozemek (jeho část nebo soubor pozemků bezprostředně souvisejících) určený k umístění fotovoltaických panelů nebo větrníků a dále staveb, terénních úprav a zařízení nezbytných k bezpečnému užívání pozemku, bezprostředně souvisejících a podmiňujících tyto typy výroby elektřiny. Jedná se tedy o umístění fotovoltaické nebo větrné elektrárny na terénu. Pozemek polyfunkčního domu: pozemek (jeho část nebo soubor pozemků bezprostředně souvisejících) určený k umístění polyfunkčního domu (což je stavba určená k trvalému bydlení a dalším funkcím s ním slučitelným, přičemž podíl hrubé podlažní plochy určené k trvalému bydlení je minimálně 20 % a zároveň podíl hrubé podlažní plochy každé z ostatních funkcí je maximálně 50 %; do celkové hrubé podlažní plochy se nezapočítává podzemní parkování) a dále staveb, terénních úprav a zařízení nezbytných k bezpečnému užívání pozemku, bezprostředně souvisejících a podmiňujících víceúčelové využití. Podrobněji viz vyhlášku č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů. Pozemek rodinného domu: pozemek určený k umístění jednoho rodinného domu a dále staveb, terénních úprav a zařízení nezbytných k bezpečnému užívání pozemku, bezprostředně souvisejících a podmiňujících bydlení. Podrobněji viz vyhlášku č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů. Pozemek staveb pro lesní hospodářství: pozemek (jeho část nebo soubor pozemků bezprostředně souvisejících) určený k umístění staveb pro lesní hospodářství (např. hájovny, krmelce, seníky) a dále staveb, terénních úprav a zařízení nezbytných k bezpečnému užívání pozemku, bezprostředně souvisejících a podmiňujících lesní hospodářství. Pozemky staveb pro sběr a třídění komunálního odpadu: pozemek (jeho část nebo soubor pozemků bezprostředně souvisejících) určený k umístění staveb pro sběr a třídění komunálního odpadu a dále staveb, terénních úprav a zařízení nezbytných k bezpečnému užívání pozemku, bezprostředně souvisejících a podmiňujících sběr a třídění komunálního odpadu. Pozemek staveb pro tělovýchovu a sport: pozemek (jeho část nebo soubor pozemků bezprostředně souvisejících) určený k umístění staveb pro tělovýchovu a sport (seznam staveb viz Obr. A.01) a dále staveb, terénních úprav a zařízení nezbytných k bezpečnému užívání pozemku, bezprostředně souvisejících a podmiňujících tělovýchovu a sport. Pozemek staveb pro ubytovací zařízení: pozemek (jeho část nebo soubor pozemků bezprostředně souvisejících) určený k umístění staveb pro ubytovací zaříezní (seznam staveb viz Obr. A.01) a dále staveb, terénních úprav a zařízení nezbytných k bezpečnému užívání pozemku, bezprostředně souvisejících


A3


KNESL+KYNČL s.r.o.

a podmiňujících ubytování. Pro odstavná a parkovací stání na pozemku staveb pro ubytování platí stejná ustanovení jako pro pozemky staveb pro bydlení v souladu s § 21, odst. 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů. Pozemek staveb pro výrobu a skladování: pozemek (jeho část nebo soubor pozemků bezprostředně souvisejících) určený k umístění staveb pro výrobu a skladování a dále staveb, terénních úprav a zařízení nezbytných k bezpečnému užívání pozemku, bezprostředně souvisejících a podmiňujících výrobu a skladování. Pozemek staveb pro zemědělství: pozemek (jeho část nebo soubor pozemků bezprostředně souvisejících) určený k umístění staveb pro zemědělství (např. stavby pro hospodářská zvířata, doprovodné stavby pro hospodářská zvířata, stavby pro skladování produktů rostlinné výroby, stavby pro skladování minerálních hnojiv) a dále staveb, terénních úprav a zařízení nezbytných k bezpečnému užívání pozemku, bezprostředně souvisejících a podmiňujících zemědělství. Pozemek staveb komerčního vybavení: pozemek (jeho část nebo soubor pozemků bezprostředně souvisejících) určený k umístění jednotlivých druhů staveb komerčního vybavení (seznam staveb viz Obr. A.01) a dále staveb, terénních úprav a zařízení nezbytných k bezpečnému užívání pozemků, bezprostředně souvisejících a podmiňujících komerční vybavení. Pozemek staveb občanského vybavení: pozemek (jeho část nebo soubor pozemků bezprostředně souvisejících) určený k umístění jednotlivých druhů staveb občanského vybavení (seznam staveb viz Obr. A.01) a dále staveb, terénních úprav a zařízení nezbytných k bezpečnému užívání pozemku, bezprostředně souvisejících a podmiňujících občanské vybavení. Pozemek staveb veřejného vybavení: pozemek (jeho část nebo soubor pozemků bezprostředně souvisejících) určený k umístění jednotlivých druhů staveb veřejného vybavení (viz Obr. A.01) a dále staveb, terénních úprav a zařízení nezbytných k bezpečnému užívání pozemků, bezprostředně souvisejících a podmiňujících veřejné vybavení. Pozemek veřejného prostranství: pozemek pro veřejné prostranství v souladu s § 34 zákona č. 128/2000 Sb., zákona o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, např. pozemek veřejné zeleně a parků, pozemek návsi, pozemek ulic apod. Pozemek veřejného prostranství je určený k umístění staveb, terénních úprav a zařízení nezbytných k bezpečnému užívání pozemku, bezprostředně souvisejících a podmiňujících fungování veřejného prostranství (např. stavby a zařízení související dopravní a technické infrastruktury, dětská hřiště s případným oplocením a rovněž drobné stavby veřejné infrastruktury – např. telefonní budky, trafiky, přístřešky hromadné dopravy, altánky, veřejné WC, kapličky, boží muka). Pozemek veřejného prostranství slouží rovněž pro obsluhu okolních pozemků technickou infrastrukturou. Pro pozemky veřejných prostranství platí zejména § 22 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů. Pozemek vodních toků a ploch: pozemek se soustředěním povrchové vody v určitém prostředí, například v jezeru, ve vodní nádrži, v korytě vodního toku ve smyslu zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, včetně všech s ním souvisejících staveb, terénních úprav a zařízení, případně revitalizačních opatření. Pozemky staveb určitého využití (např. pozemky staveb pro bydlení, pozemky staveb pro rodinnou rekreaci, pozemky staveb pro výrobu a skladování) jsou pozemky (jejich části nebo soubor takových pozemků) určené k umístění staveb uvedeného využití (např. staveb pro bydlení, staveb pro rodinnou rekreaci, staveb pro výrobu a skladování) a dále staveb, terénních úprav a zařízení nezbytných k bezpečnému užívání pozemků (např. oplocení, garáže, přípojky TI), bezprostředně souvisejících a podmiňujících uvedené využití (např. bydlení, rodinnou rekreaci, výrobu a skladování). Pozemky související dopravní nebo technické infrastruktury: pozemky dopravní nebo technické infrastruktury (např. pozemní komunikace, cyklostezky, trafostanice) provozně bezprostředně související nebo podmiňující hlavní, přípustné, popřípadě podmíněně přípustné využití dané plochy. Profil komunikace: v Územním plánu chápán jako výraz pro příčné uspořádání prostoru místní komunikace dle ČSN 73 6110 – Projektování místních komunikací. Proluka: nezastavěný prostor ve stávající zástavbě, který je určen k zastavění, včetně nezastavěného nároží.

A4



KNESL+KYNČL s.r.o.

STAVBY VEŘEJNÉHO VYBAVENÍ (tj. občanského vybavení veřejné infrastruktury) vzdělávání a výchova

jesle; mateřské školy; střední školy; vysoké školy; základní umělecké školy; speciální školy; včetně ubytování, tělocvičen, bazénů, zahrad apod.

sociální služby

azylové domy; domy na půl cesty; noclehárny; dětské domovy; vesničky SOS; domy s pečovatelskou službou; domovy důchodců; stacionáře (denní a týdenní) apod.

zdravotnictví

ambulance; ordinace; zdravotnická záchranná služba; nemocnice; polikliniky; hospice; léčebny; rehabilitační ústavy; lékárny; ozdravovny; záchytné stanice apod.

kultura

divadla; koncertní sály; muzea; galerie; kina; knihovny; archivy; botanické zahrady; pavilóny; hudební pavilóny; amfiteátry; hvězdárny a planetária; klubovny; rozhledny apod.

církve

sakrální stavby, profánní stavby včetně far, kláštery apod.

veřejná správa

radnice; soudy; úřady; pošty apod.

ochrana obyvatelstva

stavby a zařízení složek integrovaného záchranného systému (policie, hasičský záchranný sbor, zdravotnická záchranná služba); stavby a zařízení civilní ochrany (např. stálé úkryty, sklady materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci) apod.

veřejná pohřebiště

hroby; hrobky; kolumbária; obřadní síně; krematoria apod.

tělovýchova a sport

stadiony, sportovní haly, tělocvičny, bazény, hřiště apod.

STAVBY KOMERČNÍHO VYBAVENÍ administrativa

banky; pojišťovny; podnikatelské inkubátory; stavby pro vedení podniků; sídla firem; budovy armádních štábů; budovy bezpečnostních složek apod.

lázeňství

lázeňské pavilóny; léčebny; ozdravovny; lázeňské kolonády apod.

obchod

stavby s prodejními plochami a jinými obchodními prostory charakteru služeb, např. samoobsluhy, nákupní střediska, obchodní domy, autosalóny apod.

strategické služby

centra sdílených služeb (Shared Services Centers, SSC); centra zákaznické podpory, high-tech opravárenská centra; centra outsourcingu podnikových procesů (Business Process Outsourcing, BPO); centra outsourcingu IT (Information Technology Outsourcing, ITO); centra outsourcingu podnikových procesů; technologická centra apod.

nerušivé služby

služby cestovního ruchu; návrhářské a projekční služby; půjčovny; kadeřnictví; čistírny; malo- kovářství; malo- zámečnictví; malo- truhlářství apod.

(potenciálně) rušivé služby

služby motoristům (např. autoservisy, půjčovny aut); čerpací stanice pohonných hmot; klempířství; velko- kovářství; velkozámečnictví; velko- truhlářství apod.

služby

stravování

restaurace; motoresty; kavárny; cukrárny; vinárny; pivnice; bufety; jídelny apod.

ubytovací zařízení

hotely; motely; hostely; ubytovny; penziony; internáty; koleje; kempy apod.

věda a výzkum

laboratoře; planetária; hvězdárny; vědecká centra; výzkumné ústavy; skleníky apod.

výstavnictví

výstavní pavilóny; výstavní haly; veletržní stánky apod.

Obr. A.01: Tabulka staveb občanského vybavení


A5


KNESL+KYNČL s.r.o.

Příslušenství komunikací: zejména zařízení pro svislá dopravní značení, dopravní telematiku, případně výběr mýta, dále zařízení pro provozní informace, např. hlásiče náledí, veřejné osvětlení, světelná signalizační zařízení, objekty a prostranství sloužící výkonu údržby komunikace, včetně jejich připojení na komunikace, ploty. Pokud nejsou samostatnými objekty též chodníky, veřejné parkovací plochy, obratiště a odpočívky. Prvek mapového díla: grafické vyznačení některých skutečností (parcel, vrstevnic apod.), které slouží jako podklad při zpracování Územního plánu; toto zobrazení vychází z § 13 vyhlášky č. 500/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. PUPFL: pozemky určené k plnění funkcí lesa. PÚR ČR: Politika územního rozvoje České republiky 2008 (Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, 2008). RBC: regionální biocentrum územního systému ekologické stability (ÚSES). RD: viz Rodinný dům. Rodinný dům (RD): stavba pro bydlení v souladu s § 2, písm. a), odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb. RP: regulační plán. RBK: regionální biokoridor územního systému ekologické stability (ÚSES). RS: regulační stanice. Skupina 1 silničních vozidel: malé, střední a velké osobní automobily a karavany (viz ČSN 30 0024 – Základní automobilové názvosloví. Druhy silničních vozidel. Definice základních pojmů). Skupiny 2 a 3 silničních vozidel: malé, střední a velké nákladní automobily včetně autobusů (viz ČSN 30 0024 – Základní automobilové názvosloví. Druhy silničních vozidel. Definice základních pojmů). Slovníček: t obvykle / zpravidla: výraz, který značí, že se lze odchýlit od předmětného jevu při zachování smyslu předpisu a zachování práv účastníků; t například: výraz, který uvádí charakterizující výčet příkladů předmětného jevu; t obdobně: výraz, který značí, že se postupuje stejně; t přiměřeně: výraz, který značí, že lze postupovat zjednodušeně, avšak bez nezkrácení práv účastníků; t zejména: výraz uvádějící pevně stanovený příklad či výčet příkladů, které lze dále doplnit v mezích předpisů. Sociální služby: v tomto Územním plánu souhrnný název pro sociální péči a péči o rodinu (viz § 6, odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb.) Stavba pro hospodářská zvířata: stavba pro zemědělství viz § 3, písm. f ), bod 1 vyhlášky č. 268/2006 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů. Stavební čára: linie, na kterou je předepsáno umístit převažující část průčelí hlavní stavby. Stavba nesmí svým půdorysem tuto linii směrem do veřejného prostranství přesahovat. Stavební hranice: linie, kterou stavba směrem do veřejného prostranství nesmí svým půdorysem přesahovat, může však stát za ní. Stavba: stavbou se rozumí veškerá stavební díla v souladu s § 2, odst. 3 Stavebního zákona. Stavby veřejného vybavení: stavby a zařízení občanského vybavení veřejné infrastruktury (tj. zřizované nebo užívané ve veřejném zájmu); podrobněji viz obr. A.01. Stavební využití / stavební charakter: využití plochy nebo území ve prospěch objektů. Stavební zákon: Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. STL plynovod: středotlaký plynovod. Stromořadí: charakterizováno jako liniová výsadba stromů, zpravidla jednoho druhu, často tvořící doprovod liniového dopravní infrastruktury. ÚAP: Územně analytické podklady správního obvodu obce s rozšířenou působností Uliční prostor: prostor zahrnující celý profil ulice, tj. „od domu k domu“. ÚP: Územní plán, podrobněji viz pojem Územní plán.

A6


KNESL+KYNČL s.r.o.


ÚP 2004: předcházející územní plán schválený v r. 2004 a upravený změnou č. 1 z r. 2008. ÚPD: územně plánovací dokumentace. ÚS: územní studie, podrobněji viz pojem Územní studie. ÚSES: územní systém ekologické stability. ÚÚR: Ústav územního plánování je organizační složkou státu zřízenou Ministerstvem pro místní rozvoj ČR. Působí v oborech územní plánování, regionální politika, bydlení a bytová politika, programy územního rozvoje regionů a obcí České republiky a cestovní ruch. V uvedených oborech ústav vytváří podklady pro operativní činnost ministerstva, vykonává činnost metodickou, konzultační a rešeršní, studijní, informační, dokumentační a publikační. Územní plán: tento územní plán. V užším slova smyslu se jedná o výrokovou část Územního plánu. Územní studie: viz § 30 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Veřejné prostranství: všechny ulice, náves, chodníky, veřejná zeleň, parky a další nezastřešené prostory veřejně přístupné každému, viz § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. V Územním plánu vymezená „plocha veřejného prostranství“ zajišťuje prostupnost území bez omezení, tj. 24 hodin denně. Veřejné vybavení: občanské vybavení veřejné infrastruktury. VHD: veřejná hromadná doprava, tj. hromadná doprava zahrnutá do veřejné infrastruktury. VTL plynovod: vysokotlaký plynovod. VVTL plynovod: velmi vysokotlaký plynovod (například tranzitní plynovod). Vyhláška č. 268/2009 Sb.: Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj České republiky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů, kterou se provádí zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 500/2006 Sb.: Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj České republiky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů, kterou se provádí zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 501/2006 Sb.: Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj České republiky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, kterou se provádí zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Význam místní / lokální: charakteristika určující územní platnost daného prvku – v tomto případě odpovídající významu a potřebám místa, mající význam pro dané místo (obec). Někdy též význam lokální. Význam nadmístní: charakteristika určující územní platnost daného prvku – v tomto případě přesahující význam obce, mající význam pro přilehlý region, kraj či vyšší geografickou nebo správní jednotku. Vzrostlá zeleň: skupina vzrostlých stromů. Zařízení: viz § 3, odst. 2 Stavebního zákona. ZČÚ: základní členění území. Zeleň izolační: viz Izolační zeleň. Zeleň vzrostlá: viz Vzrostlá zeleň. ZÚR OK: Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje ZPF: zemědělský půdní fond.


A7


A8


KNESL+KYNČL s.r.o.

KNESL+KYNČL s.r.o.


B. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ

B. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ NÁVRH, SRPEN 2014

B1

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU LÍŠNICE 1.

KNESL+KYNČL s.r.o.

VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ Územní plán řeší území obce Líšnice, které sestává z katastrálních území Líšnice u Mohelnice a Vyšehorky. Celková rozloha řešeného území je 974 ha, nachází se v průměrné nadmořské výšce 320 m n.m. Obec leží v Olomouckém kraji nedaleko města Mohelnice. Řešené území navazuje na katastrální území Podolí u Mohelnice, Újezd u Mohelnice, Žádlovice, Pavlov u Loštic, Zavadilka, Svinov u Pavlova, Bušín u studené Loučky, Studená Loučka a Mírovský Grunt.

1.1.

Postavení města v systému osídlení Obec Líšnice je součástí správního obvodu ORP Mohelnice a bývalého okresu Šumperk. Nachází se 5 km jihozápadně od města Mohelnice a skládá se ze dvou sídel – Líšnice a Vyšehorky osady Nový Mlýn a samoty Paseky. Sídlo Líšnice leží v nivě potoka Podhrádek u jižní hranice obce, v těsném sousedství sídla Svinov. Vyšehorky leží 1,5 km severně od Líšnice. Poloha obce je výhodná vzhledem k blízkosti města Mohelnice a také vzhledem k dobré dostupnosti rychlostní komunikace R35 (Olomouc – Mohelnice, výhledově Mohelnice – Hradec Králové) a silnice I. třídy I/35 (Mohelnice – Moravská Třebová). Dle údajů ČSÚ žilo k 1. 1. 2014 v obci 327 obyvatel. Obec Líšnice je také členem Svazku obcí Mikroregionu Mohelnicko založeného 11. 12. 2001, jehož cílem je koordinace postupů při řešení problémů týkajících se rozvoje samosprávy obcí, hospodářského, kulturního a sociálního života obcí, společné úsilí o zvýšení účelových dotací do oblasti mikroregionu, další společné aktivity (podpora zemědělského a nezemědělského podnikání, péče o památky a podpora). Členy Svazku jsou mimo Líšnici i obce Klopina, Krchleby, Loštice, Maletín, Mírov, Mohelnice, Moravičany, Palonín, Pavlov, Police, Stavenice a Třeština.

1.2.

Širší vztahy dopravní infrastruktury Územní plán vytváří územní podmínky pro fungování dopravní infrastruktury v rámci území obce i v rámci širších vazeb. Přes území obce prochází cyklotrasy č. 6205 (Líšnice – Zavadilka – Pavlov – Radnice), 6204 (Krchleby – Řepová – Křemačov – Podolí – Vyšehorky – Líšnice – Loštice – Palonín – Trpín – Hrabí) a 6236 (Líšnice – Bušín – Studená Loučka – Svojany, chaty). Líšnice i Vyšehorky jsou obslouženy hromadnou autobusovou dopravou. Území obsluhují autobusové linky Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje, a to č. 930443 (Mohelnice – Pavlov, Veselí) a č. 930451 (Líšnice – Mohelnice). Nejbližší železniční stanice je v Mohelnici (na trati č. 270: Česká Třebová – Přerov – Bohumín). Územím obce prochází silnice II. třídy II/644 (Městečko Trnávka – Mohelnice), která sídlo spojuje s hlavními silničními tahy R35 resp. I/35 (Olomouc – Mohelnice – Hradec Králové). Silnice I/35 prochází okrajovou částí řešeného území na severu obce. Územím dále prochází silnice III. třídy III/03539 (Loštice – Líšnice – Bušín u Studené Loučky) a III/03537 (Líšnice – Podolí u Mohelnice).

1.3.

Širší vztahy technické infrastruktury Pitnou vodou z veřejného vodovodu jsou zásobovány pouze Vyšehorky, Líšnice je zásobována pitnou vodou ze studní. Pro Líšnici je navržen nový samostatný vodovod se zdrojem u Horního Líšeňského rybníka, odkud bude voda čerpána do vodojemu Vyšehorky a odtud bude Líšnice gravitačně zásobována. V obci není vybudována kanalizace pro splaškové ani dešťové odpadní vody, s výjimkou nové zástavby v lokalitě Pod dědinou ve Vyšehorkách, kde je vybudována dešťová kanalizace. Nová kanalizace, včetně ČOV, je navržena pro Líšnici. Ve Vyšehorkách a v Novém Mlýně je stabilizován stávající stav odkanalizování pomocí jímek a septiků. V Líšnici a Vyšehorkách je plyn rozváděn středotlakým plynovodem vedeným od regulační stanice Újezd, jehož parametry jsou postačující i pro rozvoj obce.

B2



KNESL+KYNČL s.r.o.

Obr. B.01:

Širší vztahy – poloha města v rámci Olomouckého kraje

Obr. B.02:

Širší vztahy – poloha obce v rámci ORP Mohelnice (podkladová mapa: RZM 50, © ČÚZK)


B3


KNESL+KYNČL s.r.o.

Obec je zásobována elektrickou energií z venkovního vedení distribuční elektrizační soustavy 22 kV č. 53 a 92, které jsou napájeny z elektrické stanice – transformovny 110/22 kV Mohelnice. Z venkovního distribučního vedení 22 kV č. 53 je provedena odbočka venkovním distribučním vedením 22 kV pro zásobování elektrickou energii území místní části Líšnice. Z venkovního distribučního vedení 22 kV č. 92 je provedena odbočka venkovním distribučním vedením 22 kV pro zásobování elektrickou energii území místní části Vyšehorky. Územím obce prochází podzemní komunikační vedení přenosové a přístupové komunikační sítě operátora Telefónica O2 Czech Republic, a. s. Na území obce je vybudováno elektronické komunikační zařízení operátora Telefónica O2 Czech Republic, a. s. Územím prochází rádiové směrové spoje různých operátorů elektronických komunikací.

1.4.

Širší krajinné vztahy Geomorfologie krajiny Líšnice se nachází v geomorfologickém podcelku Mírovská vrchovina, která je střední částí Zábřežské vrchoviny, jež odděluje Moravskou brázdu od Podorlické pahorkatiny. Součástí Mírovské vrchoviny jsou dva geomorfologické okrsky, na kterých se Líšnice rozkládá – Žádlovická vrchovina (východní polovina obce s oběma sídly a mírně se zvedajícím terénem) a Maletínská vrchovina (západní zalesněná polovina obce s dynamičtějším terénem). Geologická stavba území Východní část správního území obce Líšnice je budována převážně horninami moravskoslezského paleozoika karbonského stáří. Jedná se o turbiditní sedimenty řazené k protivanovskému souvrství, zde zastoupené rytmicky střídajícími se prachovci, břidlicemi a jemnozrnnými drobami s polohami středno až hrubozrnných drob. Při jížní hranici řešeného území vystupují na povrch horniny svinovsko-vranovského krystalinika, většinou tvořené dvojslídnými, převážně granátickými svory s čočkami krystalických vápenců, na něž jsou v oblasti Svinova vázány v minulosti těžené polohy grafitu. Horniny svinovsko-vranovského krystalinika tvoří výrazně tektonicky omezenou kru probíhající ve směru SV–JZ mezi obcemi Vranová Lhota a Svinov. Dál směrem na západ opět vystupují sedimenty moravskoslezského paleozoika (droby, prachovce, slepence), řazené k mírovskému souvrství. Mezi horninami svinovsko-vranovského krystalinika a mírovským souvrstvím je úzký pruh paleozoických vulkanických hornin. Východně od Líšnice, v trati Dóbravka, vystupují terciérní písčité štěrky, písky a jíly. Údolí a úpatí svahů zvláště na východě řešeného území jsou pokryty kvartérními svahovými hlinitopísčitými až hlinitokamenitými sedimenty. V údolních nivách povrchových toků (např. Podhrádku a jeho přítoků) se uložily hlinitopísčité nivní sedimenty. Další informace o geologické stavbě území je možné získat u České geologické služby (ČGS), a to například na jejím oblastním pracovišti v Jeseníku (Erbenova 348, 790 01 Jeseník) nebo na jejím webovém portále www. geology.cz, kde jsou dostupné i mapové podklady. Vodní toky Jižní a západní část obce patří do povodí potoka Podhrádek, severní a východní část obce patří do povodí Podolského potoka. vodní plochy na území obce sestávají především z rybníků sloužících převážně k chovu ryb a doplnění krajiny. Územní plán navrhuje vodní plochu na jihu řešeného území při cestě do Svinova v místě mokřadu. Ochrana přírody Přírodní prvky se stanovenou ochranou se v řešeném území nevyskytují, nezasahují do něj, ani s ním nesousedí. Územní systém ekologické stability Nadregionální úroveň ÚSES není v území zastoupena. Regionální úroveň ÚSES je v území zastoupena regionálním biocentrem (RBC) OK 28 Nad Vápeníky a regionálními biokoridory (RBK) RK 903 a OK 48. Řešení ÚSES a vymezení jeho dílčích skladebných částí je v maximální možné míře provázáno s řešeními ÚSES v rámci platné nebo rozpracované územně plánovací dokumentaci (ÚPD) sousedních obcí Pavlov a Mírov a měst Mohelnice a Loštice. Zajištěná zatím není návaznost LBK 5 ve strži pod líšnickou skládkou v k. ú. Újezd u Mohelnice (město Mohelnice.

B4



KNESL+KYNČL s.r.o.

ŠUMPERK

R35a

ZÁBŘEH

MOHELNICE UNIČOV

MORAVSKÁ TŘEBOVÁ

LÍŠNICE

R43

JEVÍČKO

LITOVEL

R35

D47

R35

OR

ORID

TNÍ K ANZI

1. TR

OLOMOUC PROSTĚJOV

ŠTERNBERK

R55

3. T R 2. T ANZI RAN TNÍ ZIT KOR NÍ K I OR DOR IDO R

R46

D1 Obr. B.03:

Poloha obce v souvislosti s nadmístními koridory dopravní infrastruktury

Obr. B.04:

Geomorfologie krajiny (poloha obce vyznačena červeným bodem)

HRANICE PŘEROV

D1 R49


B5


B6


KNESL+KYNČL s.r.o.

KNESL+KYNČL s.r.o.


C. VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH

C. VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH NÁVRH, SRPEN 2014

C1


KNESL+KYNČL s.r.o.

VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Zastavěné území bylo vymezeno k 1. dubnu 2014 v souladu s § 58 Stavebního zákona, na základě stavu území a nad katastrální mapou platnou k lednu 2014. Celková výměra zastavěných území činí 44,51 ha, což je zhruba 4,6 % celého řešeného území. Zastavěné území tvoří dvě jádrová sídla (Líšnice, Vyšehorky), osada Nový mlýn, samota Paseky a další menší zastavěná území, která zahrnují jednotlivé stavby umístěné v krajině (např. chaty, stavby technické infrastruktury nebo zbořeniště dřívějších staveb). Zastavěná území obou jádrových sídel obce jsou z velké části využita poměrně kompaktní zástavbou, ale existují zde místa, na kterých lze stávající zastavěné území ještě doplnit další zástavbou. Pozemky s nevhodnou strukturou zástavby nebo s nevhodným způsobem využití uvnitř zastavěného území jsou za účelem intenzifikace svého využití v Územním plánu vymezeny jako plochy přestavby. Jedná se buď o nahrazení stávající nevhodné zástavby nebo nahrazení nevhodné funkce jiným využitím, či o využití větších celků dosud nezastavěných pozemků. Rozvoj těchto ploch může snižovat nároky na rozvoj města mimo zastavěné území „na zelené louce“ Jako plochy přestavby nejsou z ohledem na koncepční úroveň ÚP vymezeny nezastavěné zadní strany zahrad obrácené k záhumenním cestám či jednotlivé dlouhodobě nezastavěné proluky. Využití těchto pozemků je obvykle zásadně ovlivněno vlastnickými právy (vlastník není ochoten pozemek prodat), dostupností sítí technické infrastruktury či existujícími limity využití daného území a případná výstavba zde probíhá spíše výjimečně. Nejedná se tedy o pozemky, které by mohly plnit zásadní roli při rozvoji obce a jsou proto zařazeny do ploch stabilizovaných. Lze konstatovat, že ve stabilizovaných plochách zastavěného území města neexistují proluky, které by významně snižovaly nároky na vymezení zastavitelných ploch. Územní plán pak obecně výstavbu ve stabilizovaných plochách umožňuje, podmínky této výstavby jsou součástí podmínek využití jednotlivých typů ploch s rozdílným způsobem využití v bodě 7 výrokové části ÚP.

2.

VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH

2.1.

Východiska pro stanovení rozsahu rozvoje obce Stavební rozvoj obce se předpokládá jednak uvnitř současného zastavěného území a jednak na nově vymezených zastavitelných plochách. Uvnitř zastavěného území může být využito jeho vnitřních rezerv, které jsou vymezeny jako plochy přestavby (zejména bývalý zemědělský areál v Líšnici) nebo se jedná o případnou dostavbu jednotlivých proluk nebo nezastavěných pozemků v již částečně zastavěných lokalitách. Pro zajištění kvalitních podmínek pro rozvoj obce je vhodné část rozvojových ploch umístit také za hranicemi současně zastavěného území (zastavitelné plochy). Takový rozvoj je přirozenou součástí růstu každého sídla, protože dotváří nabídku stavebních pozemků a pomáhá tak dosáhnout potřebné konkurence a pestrosti této nabídky. Dále je pro rozvoj obce potřeba vymezit rozvojové plochy s určitou přiměřenou rezervou nad rámec předpokládaných potřeb. Cílem totiž není dosažení přesné rovnováhy potřeby a nabídky, protože tím by mohlo docházet k prudkému nárůstu cen pozemků a tím zpomalení či zastavení rozvoje. Nabídka musí být vždy o něco vyšší než poptávka, aby bylo vždy možné mít pro aktuální záměry alternativu jejich umístění. Pokud by tedy nebyly rozvojové plochy navrženy s dostatečnou rezervou, mohlo by se stát, že rozvoj obce bude až do vyřešení situace (např. změnou Územního plánu) ochromen. Při stanovení potřebné rezervy je nutné vzít v úvahu to, že pro rozvoj plošně náročnějších funkcí (např. podnikatelských aktivit) je nutné stanovit větší procentuální rezervu než pro fukce s menší velikostí jednotky (zejména bydlení). Rezerva se totiž předpokládá vždy v rozsahu celých funkčních jednotek. Srovnej – pro jeden podnikatelský areál je třeba pozemek o výměře 3 000 – 4 000 m2, zatímco pro rodinný dům postačuje výměra 1 000 – 1500 m2. Přitom je ale zřejmé, že dopředu nelze stanovit, která rozvojová lokalita se bude rozvíjet první a která bude následovat v další etapě, protože k takovému rozdělení neexistují v Líšnici žádné relevantní důvody. A to přesto, že se dá reálně očekávat, že rozvoj obce nebude souběžně probíhat na všech potenciálně vhodných územích. Proto je vhodné a nutné stanovit pro rozvoj všechna potenciálně

C2



KNESL+KYNČL s.r.o.

vhodná území s tím, že jejich využití bude probíhat postupně v delším časovém rozpětí na základě aktuálních ekonomických a územních podmínek (zejména s ohledem na vztah nabídky a poptávky po jednotlivých typech funkčního využití území). Vzhledem k potenciálu rozvoje obce, který vyplývá zejména z jejího současnému stavu (zejména jejího charakteru a velikosti) a z jejího umístění v systému osídlení, lze předpokládat, že pro její stavební rozvoj budou v Územním plánu vymezeny především území určená pro bydlení. Bydlení jako hlavní funkci ve struktuře obce bude vhodné doplnit i územím pro zajištění pracovních příležitostí (územím pro umístění podnikatelských aktivit). Rozvoj těchto dvou hlavních funkcí je zásadní pro zajištění vhdoných sociodemografických a hospodářských podmínek pro udržitelný rozvoj obce. Jako zastavitelné mohou být navrženy i plochy určené pro jiné využití, bude se však jednat hlavně o plochy určené pro rozvoj veřejné infrastruktury (dopravní a technické infrastruktury, veřejných prostranství a veřejného vybavení), které jsou vázány buď na zlepšení současného stavu veřejné infrastruktury (hlavně dopravní a technická infrastruktura a veřejné vybavení včetně sportu), nebo souvisí s navrženým rozvojem bydlení (zejména veřejná prostranství). Pro stanovení vhodného rozsahu rozvoje obce (tedy vymezení zastavitelných ploch) je tedy zásadní soustředit se na potenciál rozvoje bydlení a podnikatelských aktivit. V níže uvedené tabulce jsou retrospektivní údaje počtu domů a bytů zjištěné při Sčítání lidu, domů a bytů od roku 1869. Po událostech II. sv. války došlo nejdříve ke skokovému poklesu počtu obyvatel kvůli nucenému odchodu německé populace a následně k dalšímu, tentokráte pozvolnému poklesu počtu obyvatelstva, který se zastavil až na začátku nového tisíciletí. K 1. 1. 2014 žilo v Líšnice 327 obyvatel (z toho 172 mužů a 155 žen), což je necelá polovina v porovnání s čísly z přelomu 19. a 20. století. Na rozdíl od trvalého klesání počtu obyvatel v druhé polovině minulého století lze v novém tisíciletí sledovat soustavný nárůst počtu obyvatel i domů v obci. rok

1869

1880

1890

1900

1910

1921

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

2011

počet obyvatel

696

694

664

671

632

602

595

375

389

339

304

276

275

313

počet domů

103

104

109

109

108

105

108

97

85

84

85

88

100

118

Obr. C.01:

Tabulka retrospektivního vývoje počtu obyvatel a domů (Český statistický úřad); údaje jsou přepočteny na územní strukturu platnou k r. 2010.

V další tabulce je vidět, jak se měnil počet obyvatel obce v posledních 13 letech. Vidět je skokový nárůst zejména v letech 2009 a 2011, který je zřejmě způsoben především rozvojem obytné lokality Pod dědinou ve Vyšehorkách, která se projektovala přibližně od roku 2006. Do současnosti zde vzniklo 11 rodinných domů, ve kterých může bydlet zhruba 40 obyvatel, což zhruba odpovídá přírůstku za posledních šest let (jednotlivé rodinné domy se ale realizovaly i v jiných lokalitách). Z toho je vidět, že zájem o bydlení v obci existuje a pokud se vytvoří pro rozvoj bydlení vhodné podmínky, lze předpokládat další nárůst počtu obyvatel. S ohledem na blízkost města Mohelnice lze předpokládat, že i do budoucna může Líšnice s Vyšehorkami vytvářet rezidenční zázemí tohoto významného centra osídlení.

rok počet obyv. nárůst Obr. C.02:

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

271

281

288

280

282

284

289

289

303

309

324

325

327

+ 10

+7

-8

+2

+2

+5

0

+ 14

+6

+ 15

+1

+2

Tabulka retrospektivního vývoje počtu obyvatel k 31. 12. každého roku (Český statistický úřad) s doplněným výpočtem nárůstu od předcházejícího roku


C3


KNESL+KYNČL s.r.o.

Při Sčítání lidu, domů a bytů, které proběhlo v roce 2011 (dále také SLDB 2011), byly v řešeném území zjištěny následující údaje vypovídající o stavu území:

2.2.

t

v obci bylo celkem 100 obydlených domů (z toho 97 rodinných domů), ve kterých bylo celkem 108 obydlených bytů (z toho 104 bytů v rodinných domech); neobydleno bylo celkem 20 bytů z nichž 10 sloužilo k rekreaci;

t

v obydlených domech žilo celkem 313 osob, z toho 303 v rodinných domech;

t

z celkového počtu 313 obyvatel bylo 155 ekonomicky aktivních (z toho 141 zaměstnaných a 14 nezaměstnaných) a 145 ekonomicky neaktivních;

t

za prací vyjíždělo 77 osob, z toho 66 do jiné obce v rámci okresu; do škol vyjíždělo 24 obyvatel;

t

nejvíce ze 141 zaměstnaných osob bylo v odvětvích průmysl (75) a doprava a skladování (13).

Hlavní zásady rozvoje bydlení Vzhledem k vesnickému charakteru obce a jejího zasazení do svahů Zábřežské vrchoviny stranou hlavního hospodářského koridoru Olomouc – Mohelnice – Zábřeh lze v obci předpokládat především poptávku po bydlení v rodinných domech. Dle dostupných statistických dat a srovnání v rámci EU (Statistika bydlení v Evropské unii 2004, MMR, 2005) lze předpokládat, že bude dále docházet k postupné změně struktury a kvality bytového fondu. Pokud použijeme pro srovnání průměr z rakouských a německých dat (ze dvou zemí nám kulturně i geograficky nejbližších), která jsou uvedena v následující tabulce, zjistíme, že můžeme i při zachování nezměněného počtu obyvatel důvodně očekávat nárůst počtu bytů (a tedy i potřebu rozvojových ploch pro jejich výstavbu). To je způsobeno zejména tím, že se bude dále snižovat průměrný počet osob připadajících na jeden byt (tzv. obložnost) a zároveň se bude zvyšovat průměrná plocha bytu připadající na jednu osobu. průměrný počet v bytech celkem průměrná plocha bytu na osobu [m2]

osob na byt

průměrná plocha bytu [m2]

Německo

2,2 2

89,7 2

40,1 2

Rakousko

2,4 2

93,9 2

38,3 2

Česká republika

2,47 1

86,7 1

65,3 1

35,1 1

Olomoucký kraj

2,52 1

87,8 1

65,7 1

34,9 1

okres Šumperk

2,56 1

86,9 1

64,9 1

33,9 1

ORP Mohelnice

2,59 1

88,0 1

65,4 1

34,0 1

Pavlov

2,82 1

97,6 1

71,2 1

34,7 1

Líšnice

2,90 1

101,5 1

76,0 1

35,0 1

průměrná obytná plocha bytu [m2]

Tabulka hodnot charakterizujících úroveň bytového fondu (1 Sčítání lidu, domů a bytů 2011, Český statistický úřad, 2013; 2 Statistika bydlení v Evropské unii 2004, MMR, 2005)

Obr. C.03:

Na základě srovnání statistických dat, která jsou uvedena v předcházející tabulce, lze konstatovat toto:

C4

t

byty v Líšnici mají v rámci všech srovnávaných území (v rámci ČR i ve srovnání s Německem a Rakouskem) nadprůměrnou velikost (101,5 m2);

t

z důvodu velkého průměrného počtu osob obývajících jeden byt (2,90 osob/byt), který je největší ze všech srovnávaných území, vychází ve srovnání s Německem a Rakouskem nízká hodnota průměrné plochy bytu na osobu (35,0 m2 versus 40,1 resp. 38,3 m2);

t

zjednodušeně lze říci, že byty v Líšnici mají dostatečnou velikost, ale bydlí v nich více lidí, než v německých či rakouských bytech.



KNESL+KYNČL s.r.o.

Pokud budeme předpokládat, že počet obyvatel obce zůstane přibližně stejný, případně ve výhledu 20 let naroste na 360 osob (tedy přibude zhruba 30 obyvatel oproti stavu v roce 2013, což je při srovnání s přírůstky za posledních 10 let poměrně konzervativní předpoklad), a budeme podle příkladu Německa počítat, že obložnost bytu bude v té době cca 2,2 obyvatele, vychází nám, že pro tyto obyvatele bude v celé obci potřeba 164 bytů (360 / 2,2 = 164). To je nárůst o zhruba 56 bytů oproti současnému stavu (108 obydlených bytů v roce 2011). Pokud budeme předpokládat, že bude probíhat pouze výstavba rodinných domů s jedním bytem, jedná se o 56 rodinných domů. Pokud připočteme vhodnou 20 % rezervu, dostáváme se k číslu 67 rodinných domů. Pokud budeme uvažovat, že průměrná velikost pozemku venkovského rodinného domu může být 1 100–1 400 m2 (např. pozemky domů ve Vyšehorkách v části Pod dědinou mají výměru 900 – 1 600 m2, ale v obci se vyskytují i nové usedlosti o výměře pozemku cca 4 000 – 5 000 m2), budeme pro 67 rodinných domů potřebovat 7,4 –9,4 ha území potřebných pro rozvoj bydlení (výpočet: 67 x 1 100 = 73 700, 67 x 1 400 = 93 800).

2.3.

Hlavní zásady rozvoje podnikatelských aktivit Pro rozvoj podnikatelských aktvit neexistují tak přesné vstupní údaje ani předpoklady rozvoje jako je tomu v případě bydlení. Tyto aktivity bývají zvláště v menších obcích vázány na aktivitu podnikajících jednotlivců, kteří se zde mohou ale nemusí vyskytovat či objevit. Pokud se ale má obec rozvíjet komplexně, je nutné rozvoj bydlení doprovodit také rozvojem pracovních příležitostí. V opačném případě jsou občané donuceni za prací dojíždět jinam a obec se stává méně atraktivní pro nové i stávající obyvatele. Z dat se SLDB 2011 vyplývá, že téměř 55 % zaměstnaných osob vyjíždí do práce mimo obec. Pokud bychom uvažovali, že by měl Územní plán vytvořit podmínky pro zaměstnání větší části ekonomicky aktivních obyvatel přímo v obci, bude možné uvažovat například následovně. Víme, že dnes za prací dojíždí celkem 77 obyvatel a zároveň předpokládáme nárůst počtu obyvatel o dalších 30 (z nichž zhruba polovina bude ekonomicky aktivních). Dále lze uvažovat, že s ohledem na to, že Líšnice leží na silnici II/644, která napojuje na silnici R35 poměrně rozsáhlé území (zejména sousední obec Pavlov), ve kterém se nenachází mimo zemědělství a lesnictví příliš pracovních příležitostí, bude v budoucnu reálné, aby se stala významnějším cílem dojížďky za zaměstnáním (tedy aby v ní bylo více pracovních míst než je zde ekonomicky aktivních obyvatel). Můžeme předpokládat že nabídka pracovních míst bude o 50 osob vyšší než počet ekonomiky aktivních obyvatel v obci (například jenom ze sousední obce Pavlov vyjíždí za zaměstnáním 114 osob). Pak tedy bude vhodné vytvořit podmínky pro zaměstnání 140 osob (77 + 15 + 50 = 142). Pokud budeme předpokládat, že pro realizaci 100 pracovních míst je třeba zhruba 1 ha rozvojového území (což je standardní koeficient pro stanovování předpokládané zátěže území pro výrobněkomerční využití), vychází nám potřeba 1,4 ha rozvojového území. Pokud budeme uvažovat velikost podnikatelských areálů zhruba 3000 – 4000 m2, znamená to přibližně 4 podnikatelské areály. Pokud přidáme 1 areál jako nutnou rezervu (viz kapitolu Východiska pro stanovení rozahu rozvoje obce), dostáváme se k rozloze 1,5 –2,0 ha území potřebných pro rozvoj podnikatelských aktivit (výpočet: 5 x 3 000 = 15 000, 5 x 4 000 = 20 000).

2.4.

Zásady řešení rozvoje ostatních funkcí Další podstatnou funkcí v řešeném území je individuální rekreace zahrnujíci pozemky pro zahrádkáření, případně pozemky staveb pro rodinnou rekreaci. V případě Líšnice se jedná o dvě skupiny pozemků již dnes určených pro individuální rekreaci: Nad Novým Mlýnem, kde v současné době existuje zahrádkářská enkláva s několika objekty, a samota Paseky s jedním objektem a jedním zbořeništěm. Pouze tyto pozemky byly územním plánem určeny k zástavbě, což spolu s tzv. chalupařením v rodinných domech (v plochách smíšených obytných) dostatečně saturuje potřebu této funkce v území (podrobněji viz D 4.2. odůvodnění ÚP). Do „ostatních“ funkcí je možné zahrnout zejména veřejnou infrastrukturu, jejíž rozvoj vždy doprovází rozvoj „hlavních“ funkcí, tedy zejména bydlení a podnikatelských aktivit. Jedná se o plochy veřejných prostranství, veřejné zeleně, dopravní a technické infrastruktury a veřejného vybavení. Rozvoj těchto funkcí je předpokládán v rozsahu odpovídajícímu zajištění dostatečně kvalitní a dobře dostupné veřejné infrastruktury. C. VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH NÁVRH, SRPEN 2014

C5


C6


KNESL+KYNČL s.r.o.

KNESL+KYNČL s.r.o.


D. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ ŘEŠENÍ

D. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ ŘEŠENÍ NÁVRH, SRPEN 2014

D1


KNESL+KYNČL s.r.o.

Poznámka: Struktura kapitoly D je zrcadlovým odrazem výrokové části územního plánu. Respektive, co je stanoveno ve výroku, je pod stejným číslem odůvodněno v kapitole D.

1.

ÚDAJE O POČTU LISTŮ A VÝKRESŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU

1.1.

Textová část Územního plánu v souladu s přílohou č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb. a s požadavky ze Zadání Územního plánu obsahuje dvě části: 1.1.1.

Územní plán, respektive jeho výrokovou část (výrok).

1.1.2.

Odůvodnění Územního plánu zhotovené zpracovatelem, které obsahuje kapitoly: A. Pojmy a zkratky B. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů C. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch D. Komplexní zdůvodnění řešení E.

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF a PUPFL

F.

Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v ZÚR OK

G. Vyhodnocení splnění požadavků zadání a pokynů H. Výsledek přezkoumání územního plánu zpracovatelem I.

1.2.

Zpráva o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území

Grafická část Územního plánu v souladu s přílohou č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb. a s požadavky ze Zadání Územního plánu obsahuje tyto výkresy: 1.2.1.

1.2.2.

1.2.3.

4 výkresy výrokové část:

měřítko

I/01

Výkres základního členění území

1 : 5 000

I/02.1

Hlavní výkres

1 : 5 000

I/02.2

výkres Koncepce technické infrastruktury

1 : 5 000

I/03

Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací

1 : 5 000

4 výkresy Odůvodnění Územního plánu: II/01.1 Koordinační výkres

1 : 5 000

II/01.2 Koordinační výkres – výřezy

1 : 2 500

II/02

Výkres širších vztahů

1 : 50 000

II/03

Výkres předpokládaných záborů půdního fondu

1 : 5 000

Výkresy Územního plánu musí být používány pouze ve stanovených měřítkách přesto, že je grafická část zpracována digitálně a je možné výkresy zvětšovat. Zobrazené jevy ve výkresech tvoří komplex podmínek a požadavků, proto musí být používány všechny výkresy současně. Všechny výkresy jsou stejně závazné a podmínky či požadavky z nich vyplývající se navzájem doplňují. Není-li uvedeno jinak, pak pro podmínky či požadavky jdoucí proti sobě platí podmínka či požadavek přísnější. Koordinační výkres je souhrnem výrokové části Územního plánu, vybraných jevů z ÚAP a doplňujících průzkumů a rozborů.

D2



KNESL+KYNČL s.r.o.

Skupiny zobrazených jevů ve výkresech a schématech výrokové části jsou rozděleny na tyto části: t legenda, tj. skupina jevů, která je obsahem Územního plánu, respektive jeho výrokové části, dle přílohy č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů; t informativní část, tj. skupina jevů ve výkrese, která napomáhá jeho srozumitelnosti a nachází se zejména mimo řešené území (např. železniční trať mimo řešené území); t prvky mapového díla, tj. grafické vyznačení některých skutečností (parcel, vrstevnic apod.), které slouží jako podklad při zpracování Územního plánu; toto zobrazení vychází z § 13 vyhlášky č. 500/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

2.

VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Zastavěné území je vymezeno k 1. dubnu 2013 v souladu s § 58 Stavebního zákona (také viz kap. C 1 Odůvodnění ÚP). Hranice zastavěného území je zobrazena ve Výkrese základního členění území (I/01), v Hlavním výkrese (I/02.1), ve výkrese Koncepce technické infrastruktury (I/02.2), ve Výkrese veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací (I/03), ve všech částech Koordinačního výkresu (II/01.1, II/01.2) a ve Výkrese předpokládaných záborů půdního fondu (II/03).

Obr. D.01:

Schéma zastavěného území


D3


Obr. D.02:

Schéma morfologie území

Obr. D.03:

Schéma koncepce rozvoje sídla

D4


KNESL+KYNČL s.r.o.

KNESL+KYNČL s.r.o.

3.


ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT Podklady: t Politika územního rozvoje České republiky 2008 (Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, 2008); t Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje ve znění aktualizace č. 1 (J. Haluza a kol., 2011); t Územně analytické podklady SO ORP Mohelnice ve znění aktualizace z r. 2012; t Územní plán obce Líšnice ve znění změny č. 1 (Ka * Ka projektový ateliér, 2008); t Mohelnický zpravodaj, 10/2005; http://www.mu-mohelnice.cz/mohelnicky-zpravodaj-rijen2005/d-201405/p1=78572 (historie Líšnice); t Mohelnický zpravodaj, 2/2006; http://www.mu-mohelnice.cz/mohelnicky-zpravodaj-unor2006/d-201409/p1=78572 (historie Vyšehorek); t Mohelnický zpravodaj, 11/2004; http://www.mu-mohelnice.cz/mohelnicky-zpravodaj-unor2006/d-201409/p1=78572 (historie Nového Mlýna); t Turistické stránky mikroregionu Mohelnicko; http://www.regionmohelnicko.cz/o/tvrz-lisnice (historie líšnické tvrze); t Karel Kuča: Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku; ISBN 978-80-7277-041-0 (Líšnice, urbanistický vývoj).

3.1.

Preambule; historie obce jako východisko koncepce rozvoje obce Obec Líšnice se sestává z katastrálních území Líšnice u Mohelnice a Vyšehorky. Je tak tvořena dvěma sídly, původními samostatnými vesnicemi. Kromě nich můžeme v katastru Líšnice nalézt osadu Nový Mlýn tvořenou cca 6 usedlostmi a samotu Paseky s jednou budovou a zbořeništěm. Historické osídlení kraje předznamenávají pověsti o keltském obyvatelstvu, které si na nedalekém kopci zvaném Obersko (ve správním obvodu obce Pavlov) postavilo svoje hradiště, neboli oppidum. Širší okolí Líšnice tedy patří prokazatelně k nejstarším osídleným lokalitám nejen v našem regionu, ale i v celé Evropě. Líšnice Prvním známým majitelem líšnického svobodného statku byl jistý Boček z Kunštátu, o němž máme písemnou zmínku z roku 1348. Na přelomu století se stal majitelem panství loupeživý rytíř Heralt z Kunštátu, který roku 1444 skončil pro svoje zločiny na popravišti. Po staletí se majitelé Líšnice dosti často střídali, až došlo k reformám roku 1848. Od té doby se stala obec součástí mohelnického soudního okresu. Německé obyvatelstvo bylo po druhé světové válce vystřídáno českými sedláky z okolí a repatrianty z Volyně. JZD bylo založeno sice již roku 1949, ale za pět let poté se rozpadlo. Nový pokus o kolektivizaci v roce 1958 už byl úspěšný. V polovině osmdesátých let došlo k problematickému spojení obce s Mohelnici, ale od roku 1990 je Líšnice opět samostatná s tím, že její součástí zůstávají i nedaleké Vyšehorky. Součástí obce byly dnes již dnes skoro zaniklá osada Paseky a zniklá osada Úvoz. Cesta z Úvozu do Vyšehorek a dále sloužila za kardinála Ditrichštejna k přepravě železné rudy do Vranové Lhoty k dalšímu zpracování. Farností přináležela Líšnice do Vyšehoří (Vyšehorky), soudním okresem do Mohelnice a místem politického okresu byl Zábřeh. Jeden kilometr západně od vsi vedle Horního a Dolního líšnického rybníka se nachází shluk několika budov v katastrální mapě označovaný jako Starý Mlýn a Nový Mlýn. Západně nad rybníky leží drobná bezlesá plocha, snad zahrádkářská osada, zastavěná dnes cca třemi budovami. Pro účely Územního plánu se toto osídlení nazývá Nový Mlýn. V bezprostředním kontaktu s jížní částí zástavby Líšnice se nachází vesnice Svinov, která však administrativně přináleží do obce Pavlov.


D5


KNESL+KYNČL s.r.o.

Vyšehorky Roku 1620 bylo Vyšehoří v majetku kardinála Ditrichštejna, který je připojil pod mírovské panství. Po skončení třicetileté války je ves prakticky pustá a postupně je osídlována německými obyvateli z okolních hor. Z té doby též pochází její německý název Allerheiligen. Toto slovo je odvozeno od zasvěcení místního kostela Všem svatým. Roku 1896 došlo k administrativní spojení s Podolím a 1949 bylo nařízeno přejmenování na Vyšehorky s odůvodněním, že dochází k častým záměnám s obcí Vyšehoří u Bludova. V průběhu času měly obce Líšnice a Vyšehorky často společný osud. Roku 1960 byl tento stav úředně požehnán a od té doby vystupují obě vsi jako jedna správní jednotka. Za patnáct let poté, v roce 1985 se Líšnice - Vyšehorky staly součástí Mohelnice. Od roku 1990 vystupuje tato dvojobec opět jako samostatný subjekt s vlastní samosprávou. Líšnická tvrz Tvrz byla vystavěna severozápadně od vsi nad údolím zvaným Vápeníky. Její zbytky stojí na skále nad cestou proti hřebenu směrem k Vyšehorkám. Měla sloužit k ochraně obchodní cesty, která vedla přes Líšnici z Olomouce do Moravské Třebové a Svitav. Toto opevněné sídlo však také bylo útočištěm výbojného líšnického pána Heralta při jeho loupeživých nájezdech do okolí a bylo proto roku 1436 zničeno vojskem moravského markraběte Albrechta. Po Heraltově smrti v roce 1444 hrádek nebyl obnoven. Roku 1494, kdy připadl bouzovskému pánu Hanuši Haugvicovi z Biskupic se uvádí jako zpustlý. Hrad snad patřil mezi plášťové hrady a byl opevněn dvěma mohutnými příkopy a valy, ve vnitřním areálu stála vstupní věž. Dnes z hradu zbyly pouze zbytky okružního zdiva a hlavního dvojnásobného příkopu s valem, místy dosud 5 - 6 metrů hlubokým. Zbytek hradu byl zničen lomem. Při amatérském archeologickém výzkumu, který zde ve třicátých letech 20. stol. prováděl tehdejší líšnický učitel Hans Morawek, jeden ze zakladatelů muzea v Mohelnici, zde byla nalezena keramika ze 13. – 14. století a různé další předměty, které byly uloženy v mohelnickém muzeu. Líšnická tvrz ovlivnila urbanistický rozvoj aglomerace Líšnice-Svinov, která se rozvíjela jako městečko (zmíněno roku 1447), což může potvrzovat také její půdorys založený na velkém obdélném náměstí, od něhož se v redukovaném rozsahu rozvíjí náznak ortogonální uliční sítě.

3.2.

Základní koncepce rozvoje území obce Na základě Zadání Územního plánu, v souladu s nadřazenou dokumentací (PÚR ČR, ZÚR OK), na podkladu ÚAP SO ORP Mohelnice a dalších dokumentů a podkladů byly vymezeny zastavitelné plochy takového rozsahu, aby odpovídaly reálným potřebám rozvoje sídla s ohledem na znalost území a možnosti, které dává Územní plán jakožto koncepční materiál. Sídelní struktura Líšnice je tvořena dvěma sídelními jednotkami – vesnicemi Líšnice a Vyšehorky – osadou Nový Mlýn a samotou Paseky. Zatímco východní zemědělsky využívaná polovina správního území obce (se sídly Líšnice a Vyšehorky) spadá do mírně zvlněné části Žádlovické vrchoviny, je kopcovitější lesnatá západní část správního území obce součástí Maletínské vrchoviny. Na předělu těchto dvou odlišných typů krajiny se nachází osada Nový Mlýn a zřícenina tzv. Líšnické tvrze. Takové situování na předělu mezi zvlněnou zalesněnou krajinou a hanáckou rovinou dává obci ve vztahu ke krajinnému rázu dobré východisko pro rozvoj především nízkopodlažní rezidenční a produkční funkce v rovinatější a „osídlené“ východní části řešeného území a pro rozvoj rekreace v nezastavěné krajině v západní lesnaté části. Předěl těchto dvou charakteristik je Územním plánem zohledněn konsolidací zastavěných území osady Nový Mlýn a samoty Paseky. V hierarchii struktury obce samotná Líšnice jen o málo přečnívá nad Vyšehorkami. Zatímco samotná Líšnice má o něco více obyvatel a domů, sídlí zde obecní úřad, je tu obchod a sportovní areál sloužící pro společenské akce pod širým nebem, mají Vyšehorky lepší dopravní napojení na Mohelnici (jakožto hlavní hospodářské centrum okolí), stojí zde kostel a je zde umístěn hřbitov. Vzhledem k tomu Územní plán vymezuje v Líšnici o něco více rozvojových ploch určených pro bydlení než ve Vyšehorkách. Pro posílení centrální pozice samotné Líšnice (i kvůli spádování blízkého Svinova) jsou na jejím území vymezeny plochy pro rozvoj občanského vybavení (např. pro mateřskou školu, sociální služby nebo sport). Rozvoj Vyšehorek je tak Územním plánem chápán spíše rezidenčním směrem. Drobný rozvoj je Územním plánem navržen i v osadě Nový Mlýn (také viz odůvodnění Koncepce bydlení – kap. D 4.1. ).

D6


KNESL+KYNČL s.r.o.


Hlavními rozvojovými plochami v Líšnici jsou plochy smíšené obytné, které zajišťují koncepci bydlení v obci. Vzhledem k tomu, že zástavba Líšnice je situována podél silnice procházející z Újezda do Bušína ve směru východ-západ v délce cca 700 m, je další prodlužování této délky vyhodnoceno jako nevhodné z hlediska udržení kompaktnosti obce. Rozvojové plochy pro výstavbu bydlení jsou tedy navrženy v severním předpolí stávající zástavby, respektive v jeho záhumenní části, které má i dobré předpoklady z hlediska tvarů parcel (také viz odůvodnění Koncepce bydlení – kap. D 4.1. ). Veřejné vybavení v samotné Líšnici je naopak vzhledem ke koncepci vymezení ploch smíšených obytných situováno při hlavní silnici; budou tak v přímém kontaktu s páteřním veřejným prostranstvím vesnice; nové rozvojové ukončují zástavbu Líšnice na východním a západním konci vesnice (také viz odůvodnění Koncepce veřejného vybavení – kap. D 5.2.1. ). Pro rozvoj sportovně-společenského centra samotné Líšnice i celé obce je využito stávající hřiště s jeho zázemím umístěné v nivě potoka Podhrádku. Areál bude sloužit i blízkému Svinovu, který tvoří zástavbu na jižním břehu potoka (také viz odůvodnění Koncepce sportovního vybavení – kap. D 5.2.2. ). Pro rozvoj pracovních příležitostí v samotné Líšnici i celé obci jsou Územním plánem vymezeny plochy výroby a skladování v bezprostřední návaznosti na zastavěné území samotné Líšnice avšak při hranici sídla, kde budou mít nejmenší negativní vliv na udržiterlný rozvoj území (také viz odůvodnění Koncepce výroby – kap. D 4.4. ). Rozvoj Vyšehorek spočívá v doplnění její struktury na východní straně doplněním rozvojového území na jižní straně silnice do Podolí (také viz odůvodnění Koncepce bydlení – kap. D 4.1. ). Rozvoj strktury zástavby a utváření krajiny musí reflektovat nejcennější partie zastavěného území obou vesnic, tj. náves v Líšnici obdélníkového průdorysu a dominance kostela Všech svatých ve Vyšehorkách (také viz Základní koncepce ochrany a rozvoje hodnot území obce – kap. D 3.3. ).

3.3.

Základní koncepce ochrany a rozvoje hodnot území obce V průběhu dějin se působením přírody a člověka na správním území obce Pavlova vytvořily jedinečné hodnoty, které jsou v této podobě a konstelaci neopakovatelné. Tento stav je živým organismem, který se stále rozvíjí. Územní plán chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty dle § 18, odst. 4 Stavebního zákona a jedním z jeho úkolů, dle § 19 Stavebního zákona, je zjišťovat a posuzovat přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území a stanovovat jeho koncepci rozvoje s ohledem na tyto hodnoty, tj. zachovávat rovnováhu mezi jednotlivými jeho složkami. Hodnoty dle Stavebního zákona: t přírodní (hodnoty vzniklé především bez zapříčinění člověka); t civilizační (hodnoty vzniklé činností člověka sloužící veřejnému zájmu, např. dopravní a technická infrastruktura, občanské vybavení); t kulturní (výjimečné hodnoty území, krajinných i stavebních celků a souborů poskytujících doklady předcházejícího historického vývoje /M. Tunka, 2003/). Z hlediska tvorby Územního plánu je možné od sebe odlišit dva typy hodnot: t hodnoty, které jsou stanoveny jinými právními předpisy (např. nařízením vlády o vyhlášení národní kulturní památky) a jsou pro tvorbu Územního plánu limitem – jsou vymezeny v ÚAP a v Územním plánu jsou zahrnuty do Koordinačního výkresu; Územní plán na ně navazuje; t hodnoty, které jsou stanoveny Územním plánem. Územní plán navazuje svým konkrétním řešením na obecné požadavky na ochranu a rozvoj hodnot: zejména vymezuje plochy, kterým stanovuje takové podmínky využití, které umožňují jejich rozvoj v souladu se stanovenou ochranou hodnot území.


D7


Obr. D.04:

Stabilní katastr (r. 1834); zdroj http://archivnimapy.cuzk.cz

Obr. D.05:

III. vojenské mapování (r. 1938); zdroj http://archivnimapy.cuzk.cz

D8


KNESL+KYNČL s.r.o.

KNESL+KYNČL s.r.o.


Obr. D.06:

Letecká fotografie (r. 1953); zdroj http://kontaminace.cenia.cz

Obr. D.07:

Letecká fotografie (r. 2012); zdroj http://www.cuzk.cz


D9


Obr. D.08:

Schéma vývoje struktury zástavby s jeho možným budoucím doplněním

D10


KNESL+KYNČL s.r.o.


KNESL+KYNČL s.r.o.

3.3.1.

Přírodní hodnoty Ochrana a rozvoj přírodních hodnot na území obce navazuje na ochranu různých částí životního prostředí stanovenou jinými právními předpisy a je zaručena zejména vymezením ploch s rozdílným způsobem využití, včetně stanovení jejich podmínek využití. Ochrana a rozvoj přírodních hodnot zahrnuje ochranu niv vodních toků, ochranu zemědělské krajiny, ochranu vybraných území, ochranu vybraných druhů rostlin a živočichů, ochranu lesa, zejména těmito zákony: t zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů; t zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů; t zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů; t zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Ochrana a rozvoj stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb je stanovena vymezením územního systému ekologické stability (ÚSES). Biokoridory a biocentra ÚSES jsou stanoveny v bodě 6 výrokové části Územního plánu, včetně podmínek využití, a jsou zobrazeny v Hlavním výkrese (I/02.1). Podrobněji viz kapitolu D 6 Odůvodnění Územního plánu.

3.3.2.

Kulturní a civilizační hodnoty Ochrana a rozvoj kulturních a civilizačních hodnot na území obce navazuje na ochranu různých částí životního prostředí, především v urbanizovaném území, stanovenou jinými právními předpisy, a je zaručena zejména vymezením ploch s rozdílným způsobem využití, včetně stanovení jejich podmínek využití. a) Ochrana a rozvoj hodnotného charakteru zástavby Jedním z úkolů územního plánování je stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území dle § 19, odst. 1, písm. d) Stavebního zákona. Obecně se ochranou struktury zástavby rozumí především zachování logické návaznosti na historicky utvořené stavební čáry, měřítko staveb a charakter zástavby. Na území obce byly v průběhu zpracování Územního plánu identifikovány urbanisticky hodnotné typy struktury zástavby. Tyto lokality byly vymezeny jako plochy stabilizované se specifickými podmínkami v případě přestaveb, nástaveb a přístaveb či řešení vzniklých proluk. Takovéto zásahy do těchto struktur by totiž mohly být potenciálním ohrožením urbanistických kvalit celého sídla. Nejvýznamnější strukturou na území obce je zástavba okolo návsi v Líšnici. Její hodnota spočívá v souvislé homogenní frontě vesnických stavení obdobného měřítka a výšky okolo obdélnikové návsi. Územní plán chrání tuto hodnotu při dostavbách a přístavbách, případně zástavbě vzniklých proluk. Nová stavba nebo část stavby musí „zapadnout“ do struktury této zástavby a při pohledu na celek nerušit převládající měřítko a výšku celku. Územní plán rovněž reflektuje hodnotu kostela Všech svatých ve Vyšehorkách. Ta spočívá v poměrně výrazném dominantním působení hmoty kostela ve struktuře zástavby sídla způsobené velikostí stavby výrazně převažující okolí, jeho centrálním postavením ve struktuře veřejných prostranství a jeho umístěním na vrcholek celé vesnice. Územní plán chrání tuto hodnotu zejména stanovením maximální výškové hladiny pro vybrané „stavební“ plochy. Stejně tak je nutné brát na ní ohled a vyvažovat míru vlivů zámerů v území na ní z veřejně přístupných prostorů (veřejných prostranství, veřejně přísputných míst v krajině apod.). b) Ochrana a rozvoj prostupnosti území Jedním z obecných požadavků na územní plánování je zajistit dostatečnou prostupnost územím dle § 3, odst. 5 vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.


D11


KNESL+KYNČL s.r.o.

Ochranou prostupnosti sídla do krajiny se míní zajištění průchodnosti obzvláště obytných území skrze nově vymezené plochy veřejných prostranství, případně dopravní infrastruktury, bez vytváření slepých ulic. Plochy veřejných prostranství a dopravní infrastruktury zaručují prostupnost 24 hodin denně tak, aby nevznikaly „soukromé“ ulice za branou či se závorou. Ochrana a rozvoj prostupnosti území je zaručena Koncepcí prostupnosti krajiny, která v sobě zahrnuje všechny další koncepce vztažené k veřejným prostranstvím, pěším propojením apod. c) Územní plán respektuje další kulturní hodnoty vycházející ze zákonných předpisů, zejména kulturní památky. Na území obce se nacházejí tyto stavby, které jsou zapsány v seznamu kulturních památek: t kostel Všech svatých, Vyšehorky; t tvrz, zřícenina a archeologické stopy; t výklenková kaplička, Líšnice; t milník před Líšnicí; t milník směrem ke Studené Loučce. 3.3.3.

Při posuzování ochrany přírodních, civilizačních a kulturních hodnot je nutné mít na paměti, že ochrana stávajících hodnot určených v Územním plánu nevylučuje vznik hodnot nových, třeba i v bezprostředním vztahu mezi nimi (např. spolupůsobením hodnoty a na ni navazujících nových prvků).

Obr. D.09:

Hranice zastavitelného území (zastavěné území + zastavitelné plochy) se stávající a předpokládanou zástavbou

D12



KNESL+KYNČL s.r.o.

3.4.

Základní koncepci Územního plánu doplňují další požadavky: a) pro zajištění komfortní prostupnosti (tj. dostatečně širokého profilu uličního prostoru) zvláště v nově navrhovaných obytných územích Územní plán stanovuje pro jejich obsluhu minimální šířku 8 m tak, aby mohl být zajištěn obousměrný provoz silničních vozidel v navrhovaných plochách a koridorech veřejných prostranství a dopravní infrastruktury; b) kvůli omezení negativních vlivů hluku na pohodu bydlení je výstavba rodinných domů v zastavitelných plochách smíšených obytných zejména podél silnic II. a III. třídy podmíněna zpracováním hlukové studie, která prokáže nepřekročení limitních hladin hluku pro chráněné prostory podle zákona o ochraně veřejného zdraví; c) zneškodňovat srážkové vody především na vlastním pozemku v souladu § 20 a 21 vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (vsaky, zdrže apod.); d) při realizaci či rekonstrukci vodovodní sítě vhodné preferovat její zaokruhování; tím vzniká systém odolnější vůči případným haváriím; e) v souladu se zákonem č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů, může obecní úřad uložit vlastníkům stavebního pozemku nebo staveb, na kterých vznikají nebo mohou vznikat odpadní vody, povinnost připojit se na kanalizaci v případech, kdy je to technicky možné; proto Územní plán stanovuje požadavek, aby po vybudování splaškové kanalizace v samnotné Líšnici (nikoliv ve Vyšehorkách, Novém Mlýně nebo Pasekách, kde se realizace splaškové kanalizace nepředpokládá) ukončené obecní čistírnou odpadních vod, nebyly domovní čistírny odpadních vod již povolovány; (také viz kap. D 5.4.4. Odůvodnění ÚP). f)

kvůli zajištění kvalitních podmínek pro odvádění odpadních vod je při realizaci či rekonstrukci staveb nutné realizovat oddílnou kanalizaci, pokud je to technicky možné;

g) Územní plán stanovuje v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb. požadavek umisťovat rozvodná energetická vedení a vedení elektronických komunikací v zastavěném území pod zem.

3.5.

Nástroje Územního plánu 3.5.1.

Plochy s rozdílným způsobem využití Celé řešené území je v souladu s § 2, odst. 1, písm. g) Stavebního zákona a v souladu s § 3, odst. 2, písm. a) vyhlášky 501/2006 Sb. rozděleno beze zbytku na plochy s rozdílným způsobem využití. Graficky jsou odlišeny v Hlavním výkrese (I/02); jejich podmínky jsou stanoveny v bodě 7 výrokové části Územního plánu. Typy ploch s rozdílným způsobem využití jsou zvoleny na základě možností uvedených v krajské metodice MINIS (Minimální standard pro digitální zpracování územních plánů v GIS, verze 2.2:, 2010), která byla pro zpracování Územního plánu Pavlov závazná.

3.5.2.

Plochy podle významu Celé řešené území je v souladu s § 2, odst. 1, písm. g) Stavebního zákona a v souladu s § 3, odst. 2, písm. b) vyhlášky 501/2006 Sb. rozděleno rozděleno beze zbytku na plochy podle významu, k nimž se zpravidla vztahují podmínky prostorového uspořádání stanovené v bodě 7 výrokové části Územního plánu. Graficky jsou odlišeny ve Výkrese základního členění území (I/01). V Hlavním výkrese (I/02) jsou plochy přestavby, plochy změn v krajině a plochy zastavitelné zahrnuty v souladu s metodikou digitálního zpracování územních plánů MINIS do tzv. ploch rozvojových, k nimž přináleží speciální kódy.

3.5.3.

V souladu s § 43, odst. 1 Stavebního zákona jsou Územním plánem rovněž vymezeny plochy a koridory územních rezerv, které jsou určeny k prověření jejich budoucího využití.

3.5.4.

Územní plán rovněž stanovuje: a) plochy a koridory územního systému ekologické stability (ÚSES) v souladu s přílohou č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., které se vymezují stejně jako plochy a koridory územních rezerv D. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ ŘEŠENÍ NÁVRH, SRPEN 2014

D13


KNESL+KYNČL s.r.o.

přes plochy s rozdílným způsobem využití; jejich stanovené podmínky výrazným způsobem omezují podmínky ploch; graficky jsou vymezeny v Hlavním výkrese (I/02); jejich podmínky jsou stanoveny v bodě 6 výrokové části Územního plánu; b) koncepční prvky, které jsou grafickým znázorněním určitých specifických podmínek ploch stanovených v podmínkách využití ploch (tj. v bodě 7 výrokové části Územního plánu); c) trasy veřejné infrastruktury, které jsou grafickým vyjádřením určitých specifických požadavků, zejména vedení technické infrastruktury (např. vodovodu, plynovodu, elektřiny). 3.5.5.

Pro zajištění specifických podmínek území na budoucí hranici zástavby a krajiny se vymezuje hranice zastavitelného území, na kterou se váže požadavek osázení veřejných prostranství stromořadím, které leží v souběhu této hranice. Tento princip vychází z příkladů historických struktur zástavby, kde sídlo bylo jasně a zřetelně odděleno od krajiny, ať již hradbami, nebo záhumenními cestami lemovanými většinou stromořadím. Nově navržená zástavba je tak většinou ukončena koridory dopravní infrastruktury a veřejných prostranství směrem do krajiny. Stromořadí, která je budou lemovat, plní mimo estetické stránky zároveň i funkce půdoochrannou, vodoochrannou, hygienickou a ekostabilizační.

3.5.6.

Pro stanovení podmínek ochrany krajinného rázu řešeného území jsou Územním plánem v souladu s přílohou č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb. určeny nástroje prostorového uspořádání území a tím je zajištěna prostorová ochrana krajinného rázu území; jejich podmínky jsou pro jednotlivé plochy stanoveny v bodě 7; jsou to: a) maximální výšková hladina zástavby; b) uliční charakter zástavby. Podrobněji viz kapitolu D 7 Odůvodnění Územního plánu.

Obr. D.10:

Příklad záhumenní cesty

D14



KNESL+KYNČL s.r.o.

3.6.

Limity využití území Využití řešeného území nebo jeho částí je omezeno zejména níže uvedenými limity využití území vyplývajícími z právních předpisů. Členění limitů je převzato z metodiky Ústavu územního rozvoje (www.uur.cz). Informace o limitech v území byly převzaty zejména z Územně analytických podkladů SO ORP Mohelnice (2012). Vybrané limity využití území jsou zobrazeny v Koordinačním výkrese (II/01.1), případně v Koordinačním výkrese – výřezech (II/01.2). 3.6.1.

Územní podmínky pro výstavbu Tyto limity se projevují v dalších správních řízeních (zejména v územním řízení), mají charakter podrobných technických požadavků definovaných dalšími právními předpisy: t podmínky pro vymezení stavebního pozemku (tj. požadavky na technické vlastnosti stavebního pozemku); t podmínky prostorového uspořádání staveb (tj. technické podmínky umisťování staveb, např. vzájemné odstupy staveb apod.).

3.6.2.

Limity dopravní infrastruktury a) Ochranné pásmo silnic Silničním ochranným pásmem se rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti t 50 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu silnic I. třídy; t 15 m od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu silnice II. třídy nebo III. třídy.

3.6.3.

Limity technické infrastruktury a) Ochranná pásma vodovodů a kanalizačních stok Ochranná pásma vodovodů a kanalizačních stok jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu: t u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně – 1,5 m; t u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm – 2,5 m; t u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m. b) Ochranná pásma vedení elektrizační soustavy Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany: t u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně: - 10 m pro vodiče budované před rokem 1994; - 7 m pro vodiče budované mezi léty 1995 a 2001; - 7 m pro vodiče bez izolace vybudované po roce 2001; - 2 m pro vodiče s izolací základní vybudované po roce 2001; - 1 m pro závěsná kabelová vedení vybudovaná po roce 2001; t u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence – 1 m. Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy do 110 kV včetně a vedení řídicí, měřicí a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu.


D15


KNESL+KYNČL s.r.o.

c) Ochranná pásma elektrických stanic Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti: t u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším než 52 kV v budovách – 20 m od oplocení nebo od vnějšího líce obvodového zdiva; t u stožárových elektrických stanic a věžových stanic s venkovním přívodem s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí – 7 m; t u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí – 2 m; t u vestavěných elektrických stanic – 1 m od obestavění. d) Ochranná a bezpečnostní pásma technologických objektů zásobování plynem Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu. Ochranná pásma činí u technologických objektů 4 m na všechny strany od půdorysu. Bezpečnostním pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynového zařízení (měřeno kolmo na jeho obrys). Bezpečnostní pásmo regulační stanice vysokotlaké do tlaku 40 barů včetně činí 10 m. e) Ochranná a bezpečnostní pásma plynovodů Ochranným pásmem se rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu. Ochranná pásma činí: t u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce – 1 m na obě strany od půdorysu; t u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek – 4 m na obě strany od půdorysu. Bezpečnostním pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynového zařízení (měřeno kolmo na jeho obrys). Bezpečnostní pásmo vysokotlakých plynovodů a přípojek činí: t 10 m pro plynovody do tlaku 40 barů do DN 100 včetně vybudované po roce 2009; t 20 m pro plynovody do tlaku 40 barů nad DN 100 do DN 300 včetně vybudované po roce 2009; t 30 m pro plynovody do tlaku 40 barů nad DN 300 do DN 500 včetně vybudované po roce 2009; t 15 m pro plynovody do DN 100 vybudované před rokem 2009; t 20 m pro plynovody do DN 250 vybudované před rokem 2009; t 40 m pro plynovody nad DN 250 vybudované před rokem 2009. f)

Ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení Ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí vydaného podle zvláštního právního předpisu. Ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení činí 1,5 m po stranách krajního vedení.

g) Ochranné pásmo rádiového zařízení a rádiového směrového spoje Ochranné pásmo rádiového zařízení a rádiového směrového spoje vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí vydaného podle zvláštního právního předpisu. Parametry těchto ochranných pásem, rozsah omezení a podmínky ochrany stanoví na návrh vlastníka těchto zařízení a spojů příslušný stavební úřad v tomto rozhodnutí. Přitom musí být šetřeno práv vlastníků nemovitostí nacházejících se v ochranném pásmu rádiového zařízení a rádiového směrového spoje.

D16



KNESL+KYNČL s.r.o.

h) Vodní toky Správci vodních toků mohou při výkonu správy vodního toku, pokud je to nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky pozemků, užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku. U vodních toků lze užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku nejméně v šířce 6 m od břehové čáry. 3.6.4.

Vytváření a ochrana zdravých a bezpečných životních podmínek a) Ochrana před hlukem Hygienické limity hluku v chráněných vnitřních prostorech staveb, v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru stanovují zvláštní předpisy. b) Ochrana veřejných pohřebišť Ochranné pásmo okolo veřejných pohřebišť se zřizuje v šíři nejméně 100 m. Stavební úřad může v tomto ochranném pásmu zakázat nebo omezit provádění staveb, jejich změny nebo činnosti, které by byly ohrožovány provozem veřejného pohřebiště, nebo by mohly ohrozit řádný provoz veřejného pohřebiště nebo jeho důstojnost. V řešeném území se vyskytuje ochranné pásmo kolem hřbitova ve Vyšehorkách. c) Ochranná pásma vodních zdrojů K ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou, s průměrným odběrem více než 10 000 m3 za rok, stanoví vodoprávní úřad ochranná pásma. Vyžadují-li to závažné okolnosti, může vodoprávní úřad stanovit ochranná pásma i pro vodní zdroje s nižší kapacitou, než je uvedeno v první větě. V řešeném území se nachází vodní zdroje pro místní zásobování vodou, ochranná pásma mají stanovena pouze některé z nich (případně mají pouze pásma I. stupně v rozsahu svého oplocení). Navržený nový obecní vodovod bude napájen ze stávající studny v části Nový Mlýn, ochranné pásmo tohoto zdroje bude vymezeno při realizaci vodovodu. d) Záplavová území Vodní toky v řešeném území nemají vyhlášeno záplavové území. e) Staré ekologické zátěže Stará zátěž – kontaminace území, půdy, podzemních vod, případně objektů a technologií, která vykazuje vodohospodářské a hygienické závady a omezuje jejich další účelné využívání. V řešeném území se dle databáze Systému evidence kontaminovaných míst (SEKM) vyskytují tyto evidované staré ekologické zátěže: t skládka Vyšehorky, č. 8511001 (kvalitativní riziko: 4 – nízké, kvantitativní riziko: 3 – lokální); t skládka Podolí, č. 9803003 (kvalitativní riziko: 4 – nízké, kvantitativní riziko: 4 – bodové). K těmto skládkám lze doplnit i skládku Líšnice, kam se odpady ukládaly od 70. let 20. století. Od roku 1993 měla proběhnout její rekultivace, namísto toho ale docházelo k dalšímu navážení odpadu, které bylo ukončeno teprve v roce 2003. Uvažuje se o tom, že skládka bude převedena do správního území Mohelnice (k.ú. Újezd u Mohelnice) a Město Mohelnice následně zajistí rekultivaci skládky, která obshauje zhruba 43 500 m3 odpadů. f)

Zemědělský půdní fond (ZPF) Ochrana, racionální využívání a zvelebování zemědělského půdního fondu, který je základním přírodním bohatstvím země, nenahraditelným výrobním prostředkem a jednou z hlavních složek životního prostředí. Zemědělský půdní fond je prostřednictvím bonitovaných půdně ekologických jednotek rozdělen do pěti tříd ochrany. Za zábor těchto půd pro nezemědělské využití jsou stanoveny odvody v závislosti na kvalitě půdy (na třídě


D17


KNESL+KYNČL s.r.o.

její ochrany). Přihlíží se také k tomu, jestli byla zemědělská půda zainvestována, tj. jestli na ní byl vybudován odvodňovací, případně zavlažovací systém. Struktura a ochrana zemědělského půdního fondu jsou podrobně popsány v kapitole E Odůvodnění Územního plánu. g) Požární ochrana a civilní ochrana Požadavky požární ochrany pro zajištění vhodných podmínek pro hasební zásah v případě požáru (zejména požadavky na požární vodovody a pokrytí dodávky požární vody a požadavky na provedení budov z pohledu požární bezpečnosti staveb). Požadavky civilní ochrany zejména s ohledem na nebezpečí povodní, nebezpečí havárií v objektech či zařízeních obsahujících nebezpečné látky, ukrytí obyvatelstva v případě mimořádné události, evakuace obyvatelstva, nouzové zásobování obyvatelstva apod. 3.6.5.

Ochrana přírody a krajiny a) Ochrana krajinného rázu Ochrana krajinného rázu v daném území nebo oblasti před činnostmi snižujícími jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků a zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny a harmonického měřítka a vztahů v krajině. Územní plán chrání a rozvíjí krajinný ráz stanovením podmínek prostorového uspořádání ve vybraných plochách s rozdílným způsobem využití. b) Významný krajinný prvek (VKP) Ochrana cenných krajinných prvků, které nedosahují úrovně nezbytné ochrany formou kategorie zvláště chráněných území. Významnými krajinnými prvky jsou ze zákona lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Jiné části přírody mohou být VKP po registraci orgánem ochrany přírody. V řešeném území se nachází pouze VKP ze zákona. c) Územní systém ekologické stability (ÚSES) Ochrana krajinné struktury zajišťující uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny a vytvoření základů pro mnohostranné využívání krajiny. ÚSES je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability. Vymezení ÚSES je součástí Územního plánu, viz bod 6.9. výrokové části Územního plánu a kapitolu D 6.9. Odůvodnění Územního plánu. d) Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) Pozemky určené k plnění funkcí lesa nelze bez povolení využít k jiným účelům. Vlastník lesa je povinen usilovat o zachování produkčních a mimoprodukčních funkcí lesa a genofondu lesních dřevin. V případě dotčení pozemků určených k plnění funkcí lesa a pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa rozhodne stavební úřad nebo jiný orgán státní správy jen se souhlasem příslušného orgánu státní správy lesů. e) Území se zvláštními poměry geologické stavby Zřizování staveb, terénních úprav a zařízení v územích, kde výsledky geologických prací vyvolávají podezření, nebo nasvědčují skutečnosti, že jsou zde přítomna opuštěná důlní díla nebo zvlášť nepříznivé geologické poměry jako gravitační vlastnosti území (sesuvná území, oblasti skalního řícení, poddolovaná území), geodynamické jevy (tektonické poruchy, seismické jevy, zlomové struktury) nebo oblasti zvýšeného rizika ionizujícího záření, popřípadě mimořádných přirozených koncentrací škodlivých látek v podloží. Umisťování staveb a zařízení v těchto územích je možné jen s ohledem na výše uvedená rizika. Nelze-li se mu vyhnout, je nutné počítat s provedením podrobného geologického průzkumu nejen staveniště, ale i širšího okolí, zvláště inženýrsko-geologického ověření vlastností podzákladí a jeho hlubších partií a na základě výsledků stanovit stabilizační opatření a speciální způsob

D18



KNESL+KYNČL s.r.o.

zakládání staveb. V poddolovaných územích je nutné respektovat pravidla navrhování objektů dle ČSN 73 0039. Do řešeného území zasahuje poddolované území Svinov u Pavlova (č. 3983). 3.6.6.

Ochrana památek a) Nemovité kulturní památky Zajištění zachování a údržby kulturní památky a jejího prostředí v souladu s požadavky památkové péče a zabezpečení vhodného společenského uplatnění kulturní památky. Na území obce se nacházejí tyto stavby, které jsou zapsány v seznamu kulturních památek: t kostel Všech svatých, Vyšehorky (č. 14170/8-998); t tvrz, zřícenina a archeologické stopy (č. 22877/8-2200); t výklenková kaplička, Líšnice (č. 35208/8-997); t milník před Líšnicí (č. 29496/8-996); t milník směrem ke Studené Loučce (č. 30704/8-996). b) Území s archeologickými nálezy (UAN) Území s archeologickými nálezy je základní formou ochrany archeologických nemovitých a movitých nálezů. Na tomto území je nutné dodržovat pravidla daná zákonem § 22, odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, tedy oznámit již v době přípravy územně příslušnému Archeologickému ústavu záměr provádět práce ohrožující archeologické nemovité a movité nálezy a umožnit mu, nebo jiné k tomu oprávněné organizaci, provedení záchranného archeologického výzkumu. Území s archeologickými nálezy jsou rozčleněna do 4 kategorií: t UAN I. – území s pozitivně prokázaným a dále bezpečně předpokládaným výskytem archeologických nálezů; t UAN II. – území, na němž dosud nebyl pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie tomu nasvědčují, nebo byl prokázán zatím jen nespolehlivě; pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů 51–100 % (např. svědectví písemných pramenů, výsledky geofyzikálního průzkumu, letecké prospekce apod.); t UAN III. – území, na němž nebyl dosud rozpoznán a pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů a ani tomu nenasvědčují žádné indicie, ale jelikož předmětné území mohlo být osídleno či jinak využito člověkem, existuje 50 % pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů (veškeré území státu kromě kategorie IV.); t UAN IV. – území, na němž není reálná pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů (veškerá vytěžená území – doly, lomy, pískovny, cihelny apod.). V řešeném území se nachází tato území s archeologickými nálezy: t zřícenina hradu Líšnice (UAN I. kategorie); t zřícenina hradu Líšnice – část zničená lomem (UAN IV. kategorie); t kostel Všech svatých ve Vyšehorkách (UAN I. kategorie); t jádro Vyšehorek (UAN II. kategorie); t jádro Líšnice (UAN II. kategorie); t zbytek řešeného území (UAN III. kategorie).


D19


KNESL+KYNČL s.r.o.

c) Místní památky V řešeném území byly průzkumem vytipovány stávající památky místního významu, které jsou důležitým kulturním dědictvím a dotvářejí ráz sídel i krajiny. Jedná se hlavně o drobné církevní stavby (kostel, kaple, boží muka, kříže), případně o pomníky či památníky. Tyto památky nemají žádnou právní ochranu zakotvenou v legislativě. O jejich ochranu a údržbu se stará obec nebo místní obyvatelé. 3.6.7.

Limity vyplývající z dalších právních předpisů a) Zájmy Ministerstva obrany ČR Na celém správním území je při povolování vybraných druhů staveb posuzován zájem Ministerstva obrany, které je při jednání zastoupeno Agenturou hospodaření s nemovitým majetkem, odborem územní správy majetku Brno.

D20


KNESL+KYNČL s.r.o.

4.


URBANISTICKÁ KONCEPCE Podklady: t Politika územního rozvoje České republiky 2008 (Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, 2008); t Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje ve znění aktualizace č. 1 (J. Haluza a kol., 2011); t Územně analytické podklady SO ORP Mohelnice ve znění aktualizace z r. 2012; t Územní plán obce Líšnice ve znění změny č. 1 (Ka * Ka projektový ateliér, 2008); t Veřejná databáze Českého statistického úřadu (http://vdb.czso.cz).

4.1.

Koncepce bydlení a) Současný stav a východiska řešení Vzhledem k vesnickému charakteru obce a jejího zasazení do svahu Zábřežské vrchoviny, stranou hlavního hospodářského koridoru Olomouc – Mohelnice – Zábřeh, lze v obci předpokládat poptávku po bydlení především v rodinných domech. Územní plán proto vytváří vhodné podmínky pro rozvoj zejména samotné Líšnice a Vyšehorek. Rozsah zastavitelných ploch byl vymezen s ohledem na výpočet potřeby vymezení zastavitelných ploch. (viz kap. C Odůvodnění ÚP). Zastavitelné plochy smíšené obytné jsou vymezeny v bezprostřední návaznosti na již zastavěné území s co nejkvalitnějším napojením na stávající strukturu veřejných prostranství obce. Z hlediska územního plánování se další vývoj v oblasti bydlení bude ubírat dvěma základními směry: t ve stabilizovaných plochách smíšených obytných bude probíhat kultivace stávající zástavby, tj. zkvalitňování bytového fondu formou rekonstrukcí a zahušťováním stávající struktury zástavby tak, aby provoz obce byl co nejšetrnější; budou zastavovány proluky a nezastavěné pozemky v bezprostřední návaznosti na již zastavěné; t v rozvojových plochách smíšených obytných bude probíhat zástavba pravděpodobně převážně rodinnými domy. Územní plán je vytvářen na základě nového stavebního zákona platného od r. 2007. Nový územní plán je tedy zcela nový koncepní materiál, který komplexně znovu prověřuje a přehodnocuje celé řešené území. Plochy vymezené v dosud platném ÚP 2004 tak nejsou do nového územního plánu přebírány automaticky. Z důvodu zajištění kontinuálního vývoje územního plánování v obci však je většina ploch vymezena v souladu s dosud platným ÚP 2004 vyjma těchto případů: t plocha smíšená obytná (dle ÚP 2004) při silnici mezi Líšnicí a Vyšehorkami, z důvodu odloučenosti od zastavěných území obou sídel; t severní polovina plochy obytné zástavby (dle ÚP 2004) přiléhající k severní hranici zastavěného území Líšnice, z důvodu přehodnocení vymezení zástavby v této lokalitě, kde pro udržení kompaktnějšího tvaru zástavby se vymezují plochy „za humny“ stávajících usedlostí; nepřevzatá plocha pak nadbytečně „vybíhá“ do nezastavěného území a zabírá zbytečně další ZPF. t plocha obytné zástavby (dle ÚP 2004) na západním konci Líšnice je přehodnocena a na jejím místě je vymezena plocha občanského vybavení – veřejná infrastruktura 163-OV kvůli zajištění sociální péče pro obyvatele celé obce (viz kap. D 5.2. Odůvodnění ÚP) a kvůli upřednostnění jiného směřování rozvoje bydlení v obci (viz kap. 3.2. odůvodnění ÚP).. t plocha obytné zástavby (dle ÚP 2004) při východní hranici Líšnice na křižovatce silnic do Loštic a Újezda byla zrušena kvůli nevhodnému rozšiřování zastavitelných ploch pro potřeby bydlení směrem ke stávající „výrobní“ lokalitě Líšnice a kvůli upřednostnění jiného směřování rozvoje bydlení v obci (viz kap. 3.2. odůvodnění ÚP). V níže uvedené tabulce jsou retrospektivní údaje počtu domů a bytů zjištěné při Sčítání lidu, domů a bytů od roku 1869. Po událostech II. sv. války došlo nejdříve ke skokovému poklesu počtu obyvatel kvůli nucenému odchodu německé populace a následně k dalšímu, tentokráte pozvolnému poklesu počtu obyvatelstva, který se zastavil až na začátku nového tisíciletí. K 1. 1. 2014 žilo v Líšnice 327 obyvatel (z toho 172 mužů a 155 žen), což je necelá polovina v porovnání s čísly z přelomu 19. a 20. století. Na rozdíl od trvalého klesání počtu obyvatel v druhé polovině minulého století lze v novém tisíciletí sledovat soustavný nárůst počtu obyvatel i domů v obci. D. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ ŘEŠENÍ NÁVRH, SRPEN 2014

D21


KNESL+KYNČL s.r.o.

rok

1869

1880

1890

1900

1910

1921

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

2011

počet obyvatel

696

694

664

671

632

602

595

375

389

339

304

276

275

313

počet domů

103

104

109

109

108

105

108

97

85

84

85

88

100

118

Obr. D.11:

Tabulka retrospektivního vývoje počtu obyvatel a domů (Český statistický úřad)

b) Odůvodnění řešení Bydlení je jednou ze základních urbanistických funkcí v sídle, která je Územním plánem zajištěna vymezením tzv. ploch smíšených obytných, jejichž podmínky obecně umožňují obytnou výstavbu. Intenzita využití jednotlivých ploch je omezena zejména stanovením výškové hladiny zástavby v plochách (výšková hladina 8 m určená pro nízkopodlažní zástavbu zejména rodinných domů a zemědělských usedlostí). Plochy smíšené obytné jsou vymezeny za účelem zajištění podmínek pro bydlení v kvalitním prostředí umožňujícím bezpečný pobyt a každodenní rekreaci a relaxaci obyvatel, dostupnost veřejných prostranství a občanského vybavení. Územním plánem byly všechny stávající pozemky pro bydlení vyhodnoceny jako stabilizované (bez ohledu na stavebně-technický stav některých rodinných domů). Pro zaručení podmínek pro jejich další rozvoj, případně rozvoj jejich hodnot, Územní plán vymezil tyto pozemky jako stabilizované plochy smíšené obytné. Jako stabilizované pozemky jsou vymezeny i dosud nezastavěné pozemky v nově vznikající obytné lokalitě Pod dědinou. Územní plán vytváří podmínky pro rozvoj bydlení zejména v obou jádrových sídlech obce – v samotné Líšnici na jeho severní hraně „za humny“ stávajících usedlostí a ve Vyšehorkách doplněním lokality pod dědinou především z důvodu dobré dopravní dostupnosti do Mohelnice, která je hlavním centrem pracovních příležitostí širšího území. V osadě Nový Mlýn a samotě Paseky se Územní plán snaží především doplnit stávající strukturu zástavby a významně je nerozvíjet. U všech zastavěných území bylo snahou Územního plánu vytvořit jasný kompaktní tvar zástavby, který je často lemován plochami veřejných prostranství pro vytvoření jasné hranice mezi sídlem a krajinou. Územní plán vymezil konkrétně tyto rozvojové plochy určené především pro bydlení a jeho zázemí: t Lokality „Za humny-východ“ (rozvojová plocha Z02) – jedna ze tří hlavních rozvojových lokalit v obci; tvoří ji cca 50 - 100 m široký a 400 m dlouhý pruh pozemků vymezených za humny stávající zástavby Líšnice směrem na Vyšehorky; její návaznost na struktur obce je posílena vymezením pěšího průchodu v cca polovině délky pruhu; lokalita je na severu ukončena koridorem veřejného prostranství, jakožto novou záhumenní cestou; vlivy lokality na udržitelný rozvoj území viz kap. H 3.1. odst. 1 Odůvodnění ÚP. t Lokality „Za humny-západ“ (rozvojová plocha Z03) – jedna ze tří hlavních rozvojových lokalit v obci; lokalita se nachází za humny stávající zástavby Líšnice směrem na Vyšehorky; rozsah ploch odpovídá rámcově zastavitelným plochám obsaženým v ÚP 2004; lokalita je několikanásobně navázána systémem veřejných prostranství na její stávající strukturu; na severu lokality je ve vazbě na boží muka navržena plocha veřejné zeleně sloužící ke každodenní rekreaci budoucích i stávajících obyvatel (tato plocha slouží i pro rozvojovou plochu Z02); lokalita je ze západu ukončena koridorem veřejného prostranství, jakožto novou záhumenní cestou; vlivy lokality na udržitelný rozvoj území viz kap. H 3.1. odst. 1 Odůvodnění ÚP. t Lokalita „Pod dědinou-jih“ (rozvojová plocha Z06) – jedna ze tří hlavních rozvojových lokalit v obci; lokalita se nachází východně od jádra Vyšehorek; rozsah ploch zahrnuje zastavitelnou plochu obsaženou v ÚP 2004; lokalita je navázána na jádro Vyšehorek i na silnici vedoucí směrem na Podolí; průchodnost je zaručena pěším propojením po hraně plochy, na kterou je navázána i plocha veřejné zeleně sloužící ke každodenní rekreaci budoucích obyvatel; vlivy lokality na udržitelný rozvoj území viz kap. H 3.1. odst. 1 Odůvodnění ÚP.

D22


KNESL+KYNČL s.r.o.


t Lokalita „Nový Mlýn“ (rozvojová plocha Z09, plocha smíšená obytná) se nachází v stejnojmenné osadě západně od Líšnice; plocha je vklíněna mezi stávající zastavěné pozemky a předpokládaná výstavba jednoho nebo dvou rodinných domů tak přiměřeně doplní zástavbu osady; t Lokalita „Pod farou“ (rozvojová plocha Z14) se nachází na jižním okraji Vyšehorek při silnici na Líšnici; plocha je vklíněna mezi stávající zastavěné pozemky a předpokládaná výstavba jednoho nebo dvou rodinných domů tak přiměřeně doplní zástavbu osady. Z výše uvedeného vyplývá, že rozvojové plochy smíšené obytné jsou navrženy v rozsahu odpovídajícímu významu obce a jejího umístění v sídelní struktuře v blízkosti města Mohelnice a rovněž odpovídajícímu předpokladům jejího růstu vycházejícího ze specifických historických a územních podmínek. Územní plán vymezuje celkem 8,0 ha rozvojových ploch smíšených obytných (přičemž všechny plochy jsou zastavitelné). Vzhledem k odhadované potřebě zastavitelných ploch určených pro bydlení (viz kap. C odůvodnění ÚP) Územní plán navrhuje jejich přiměřené množství.


D23

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU LÍŠNICE 4.2.

KNESL+KYNČL s.r.o.

Koncepce individuální rekreace a) Současný stav a východiska řešení Obec Líšnice se skládá ze dvou vesnic (Líšnice a Vyšehorky), osady Nový Mlýn a samoty Paseky. Rozvoj obce je je závislý na udržení počtu trvale bydlícího obyvatelstva, na rozvoji jeho produkčního charakteru, zejména zemědělského a třetím rozvojovým směrem je oblast rekreačního využití obce, jejíž potenciál se zakládá na těchto podmínkách: t odlehlost Líšnice z hlediska Olomouckého kraje, která je pro trvalé bydlení mírnou nevýhodou, ale pro víkendovou rekreaci v chalupách a chatách naopak výhodou; t okolní malebná krajina; t malé sídelní jednotky, které tvoří intimní prostředí a zaručují bezprostřední přístupnost do volné krajiny. Zatím nelze konstatovat, že by využití rodinných domů v Líšnici sloužilo ve velké míře pro chalupářství (dle SDLB 2011 je na území obce 100 obydlených domů, tj. domů, ve kterém není žádná osoba hlášena k trvalému pobytu, na 118 domů úhrnem). Enklávou s vyšší mírou rekreační funkce se jeví pouze osada Nový Mlýn a samota Paseky. Územní plán vychází z principu nemíchat chaty a rodinné domy dohromady, z toho důvodu, že rodinné domy v chatových osadách zatěžují obec při zajišťování infrastruktury přináležející trvalému bydlení a naopak chaty poškozují charakter zástavby původní vesnice. Proto podmínky ploch RI neumožňují mimo jiné výstavbu rodinných domů a podmínky ploch SX neumožňují realizovat stavby pro rodinnou rekreaci (tím ovšem v nich není upřeno tzv. chalupaření v domech, které jsou z hlediska Stavebního zákona rodinnými domy). b) Odůvodnění řešení Individuální (nebo rovněž rodinná) rekreace je jednou ze základních urbanistických funkcí menšího sídla ležícího v zalesněné kopcovité krajině. Tato funkce je Územním plánem zajištěna vymezením tzv. ploch rekreace – plochy staveb pro rodinnou rekreaci (RI). Ty se vymezují za účelem zajištění podmínek zejména pro stavby pro rodinnou rekreaci v kvalitním prostředí. To zaručuje udržení a rozvoj přívětivých podmínek pro soudržnost obyvatel i životní prostředí obce. Územní plán vymezuje stávající pozemky na samotě Paseky jako zastavěné území. Stávající budova č. e. 6 a její bezprostřední okolí je vymezeno jako stabilizovaná plocha rekreace – plochy staveb pro rodinnou rekreaci (RI). Zbořeniště s jeho okolím je vymezeno jako přestavbová plocha (viz níže). Územní plán vymezil konkrétně tyto rozvojové plochy určené především pro individuální rekreaci: t Lokalita „Nad Novým Mlýnem“ (rozvojová plocha Z10) – rozvojová lokalita určená pro individuální rekreaci nad osadou Nový Mlýn je Územním plánem chápána jako nová zastavitelná plocha pro stavby pro rodinnou rekreaci na místě již existujících pozemků zahrádek; Územní plán tu předpokládá výstavbu maximálně 15 staveb pro rodinnou rekreaci drobnějšího měřítka; vlivy lokality na udržitelný rozvoj území viz kap. H 3.1. odst. 1 Odůvodnění ÚP. t Lokalita „Paseky“ (rozvojová plocha P07) – rozvojová lokalita určená pro individuální rekreaci na samotě Paseky je chápána jako přestavbová plocha na místě zbořeniště, které je vymezeno jako zastavěné území; Územní plán tu předpokládá výstavbu jedné stavby pro rodinnou rekreaci se zahradou; územní plán nepředpokládá negativní vliv lokality na udržitelný rozvoj území. Územní plán vymezuje celkem 2,1 ha rozvojových ploch rekreace – plochy staveb pro rodinnou rekreaci (z toho 0,2 ha ploch přestavby a 1,9 ha ploch zastavitelných). Vzhledem k tomu, že jedná o pozemky dnes vedené nebo užívané pro individuální rekreaci je takového vymezení přiměřené pro rozvoj této funkce v řešeném území.

D24



KNESL+KYNČL s.r.o.

4.3.

Koncepce občanského vybavení 4.3.1.

Koncepce veřejného vybavení Viz kapitolu D 5.2. Odůvodnění Územního plánu.

4.3.2.

Koncepce komerčního vybavení a) Současný stav a východiska řešení Pozemky, stavby a zařízení pro komerční využití jsou dnes v Pavlově zastoupeny pouze obchodem se smíšeným zbožím v jížní části návsi Líšnice. Jiné samostatné stavby, které jsou určeny pro komerční vybavení nepočítaje výrobu či zemědělskou výrobu (viz koncepce výroby), se v řešeném území nevyskytují. Koncepce komerčního vybavení vychází z hospodářských, demografických a geografických podmínek obce Líšnice a jeho okolí. Obec Líšnice se nachází z hlediska Olomouckého kraje v okrajové poloze. Jednotlivá sídla Líšnice jsou velmi málo osídlena. Svou roli také hraje, že obyvatelé obce, kteří jsou zaměstnáni mimo samotnou obec, využívají tamější vybavenosti. Atraktivnost umístění takových zařízení je v obci tudíž omezená, i když v případě Líšnice ji lze připočítat určitou míru spádovosti ze sousedního Svinova. b) Odůvodnění řešení Komerční vybavení je jednou ze základních urbanistických funkcí v sídle, která je Územním plánem zajištěna vymezením tzv. ploch občanského vybavení – komerční zařízení malá a střední (OM). Ty se vymezují za účelem zajištění podmínek zejména pro obchod, stravování, ubytování, služby apod. To zaručuje udržení a rozvoj přívětivých podmínek pro soudržnost obyvatel obce. Z hlediska zajištění flexibility Územní plán umožňuje komerční využití v rámci podmínek ploch smíšených obytných, tudíž drobné provozovny obchodů, stravování ba i ubytování lze realizovat ve stávajících, ale i nově navrhovaných obytných území. Taktéž lze takovou činnost realizovat i v plochách výroby a skladování. Proto je obchod se smíšeným zbožím v jížní části návsi Líšnice zahrnut do stabilizovaných ploch smíšených obytných. Územní plán vymezil konkrétně tyto rozvojové plochy určené především pro komerci: t Lokalita „U zemědělského družstva“ (plocha občanského vybavení – komerční zařízení malá a střední v rozvojové ploše P01) – rozvojová lokalita určená pro komerční využití při východním konci Líšnice; pozemky se nalézají na místě bývalého zemědělského družstva, jsou zahrnuty do zastavěného území a jsou v současné době bez staveb; vlivy lokality na udržitelný rozvoj území viz kap. H 3.1. odst. 1 Odůvodnění ÚP. Územní plán vymezuje celkem 0,7 ha rozvojových ploch občanského vybavení – komerční zařízení malá a střední (přičemž všechny plochy jsou přestavbové). Vzhledem k odhadované potřebě rozvojových ploch určených pro podnikání (viz kap. C odůvodnění ÚP) Územní plán navrhuje přiměřené množství těchto rozvojových ploch komerčního charakteru.


D25


KNESL+KYNČL s.r.o.

Koncepce výroby a) Současný stav a východiska řešení Zemědělská výroba je v obci Líšnice hlavním ekonomickým oborem. Výrobní, zemědělské, skladovací a další podnikatelské areály v současné době na území obce zastupuje především bývalý areál zemědělského družstva na východním konci Líšnice, který však pro podnikatelské aktivity řešeného území není příliš dostačující, a sporadicky využívaný areál v západní části Vyšehorek. Současné areály zemědělské výroby v Líšnici a Vyšehorkách se nacházejí na okrajích obou sídel a vzhledem ke svým velikostem, s dostatečnou vnitřní rezervou pro rozvoj, jsou vymezeny jako stabilizované plochy. V případě areálu v Líšnici jako stabilizovaná plocha výroby a skladování, v případě areálu ve Vyšehorkách jako stabilizovaná plocha smíšená obytná (svým provozem neruší okolní obytné prostředí a má charakter spíše větší zemědělské usedlosti); tím je zaručen jejich další rozvoj obdobného charakteru. Další drobné podnikatelské aktivity umístěné v rámci obytné zástavby, které svým provozem neruší okolní obytné prostředí, jsou v souladu s podmínkami ploch smíšených obytných a není tedy nutné je vymezovat speciálně jako plochy výroby a skladování. Stávající zemědělské usedlosti jsou tak vymezeny jako plochy smíšené obytné, jejichž podmínky umožňují provozování drobné zemědělské výroby nebo agroturistiky (např. v rámci pozemků zemědělských usedlostí nebo pozemků staveb pro zemědělství). b) Odůvodnění řešení Výroba je jednou ze základních urbanistických funkcí v sídle, která je Územním plánem zajištěna vymezením tzv. ploch výroby a skladování, jejichž podmínky obecně umožňují podnikání. Plochy výroby a skladování se vymezují za účelem zajištění podmínek zejména pro výrobu, zemědělskou výrobu, skladování a další podnikatelské aktivity pro zabezpečení priorit v oblasti sociální soudržnosti a hospodářského rozvoje obce. Územní plán vyhodnotil území v okolí bývalého zemědělského družstva jako vhodné pro rozvoj dalších podnikatelských aktivit na hranici obce, konrétně: t Lokalita „Na širokých“ (rozvojová plocha Z01) – jediná rozvojová plocha výroby a skladování v obci; lokalita se nachází na východním konci Líšnice při bývalém zemědělském družstvu; její využití ve prospěch výroby, skladování či zemědělské výroby má potenciálně velmi pozitivní vliv na hospodářský rozvoj obce; vlivy lokality na udržitelný rozvoj území viz kap. H 3.1. odst. 1 Odůvodnění ÚP. Územní plán vymezuje celkem 1,0 ha rozvojových ploch výroby a skladování (přičemž všechny plochy jsou zastavitelné). Vzhledem k odhadované potřebě rozvojových ploch určených pro podnikání (viz kap. C odůvodnění ÚP) Územní plán navrhuje přiměřené množství rozvojových plochvýrobního charakteru.

D26



KNESL+KYNČL s.r.o.

5.

KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY Podklady: t Politika územního rozvoje České republiky 2008 (Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, 2008); t Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje ve znění aktualizace č. 1 (J. Haluza a kol., 2011); t Územně analytické podklady SO ORP Mohelnice ve znění aktualizace z r. 2012; t Územní plán obce Líšnice ve znění změny č. 1 (Ka * Ka projektový ateliér, 2008); t Veřejná databáze Českého statistického úřadu (http://vdb.czso.cz); t Územní generel dopravy, silnic II. a III. tř. na území Olomouckého kraje (UDI MORAVA, 2004); t Integrovaný dopravní systém Olomouckého kraje (http://www.kidsok.cz); t Turistická mapa (www.mapy.cz); t Geometrický plán pro oddělení pozemku určeného pro účelovou komunikaci v lokalitě Nový mlýn (P. Hamouzová, 2013); t DÚR Lesní cesta v k.ú. Líšnice u Mohelnice (TERRA Zábřeh – L. Ille, 2012); t DÚR Autobusové zastávky, chodník a veřejné osvětlení ve Vyšehorkách (TERRA Zábřeh – L. Ille, 2013); t Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje (Voding Hranice, s. r. o., 2006); t Základní vodohospodářská mapa ČR 1:50 000 (ČÚZK, VÚV TGM Praha, 1995); t DSP Vodojem Líšnice–Vyšehorky (Agroprojekt Olomouc – Fr. Vaculín, 2007); t DÚR Vodovod Líšnice (D. Dudík, 2009).

5.1.

Koncepce veřejných prostranství 5.1.1.

Koncepce prostupnosti a obsluhy území (koncepce ulic a návsí) a) Současný stav a východiska řešení Síť veřejných prostranství, tj. návsí a ulic, je v obci stabilizována a její parametry odpovídají historickému vývoji a pro obsluhu zastavěného území postačují. Hlavním fenoménem ve struktuře veřejných prostranství Líšnice a Vyšehorek hrají jejich centrální prostory. V případě Líšnice se jedná o odélníkový prostor o délce stran cca 90 x50 m, jehož tvar napovídá dle Karla Kuči snaze o městské založení Líšnice. V případě Vyšehorek se jedná oválné uspořádání veřejného prostranství okolo kostela Všech svatých. Tyto dva prostory jsou chráněny koncepcí ochrany a rozvoje hodnot (viz kap. D 3.3.2. odůvodnění ÚP). Obcí prochází tyto krajské silnice: t silnice II. třídy č. II/644 Mohelnice – Městečko Trnávka, která prochází Líšnicí; t silnice III. třídy č. III/03537 Líšnice – Vyšehorky – Podolí – I/35; t silnice III. třídy č. III/03539 Loštice – Líšnice – Bušín. Vymezení ploch, respektive koridorů veřejných prostranství (PV) a dopravní infrastruktury – silniční (DS) nastavuje základní strukturu v území. Síť koridorů je uspořádána tak, aby plochy „uvnitř“ byly takového rozměru, které by na jednu stranu vyhovovaly standardním rozměrům parcel a struktuře vznikající zástavby a na straně druhé zajišťovaly návaznost na starou strukturu zástavby a racionální uspořádání nové zástavby, včetně její prostupnosti. Návaznosti koridorů jsou nastaveny na základě těchto zásad. Územní plán však nepředjímá konkrétní dopravní řešení; např. křížení koridorů nepředjímá všesměrnou křižovatkou; konkrétní dopravní řešení je výsledkem až navazujících správních řízení.


D27


KNESL+KYNČL s.r.o.

b) Odůvodnění řešení Veřejná prostranství, jejichž součástí jsou ulice a návsi, jsou jednou ze základních urbanistických složek v sídle. Tato složka je Územním plánem zajištěna vymezením tzv. ploch veřejných prostranství a ploch dopravní infrastruktury – silniční, jejichž podmínky obecně umožňují existenci ulic, návsí apod. Plochy veřejných prostranství, případně dopravní infrastruktury se vymezují za účelem zajištění podmínek zejména pro obsluhu a prostupnost území. Sítí ploch veřejných prostranství a dopravní infrastruktury – silniční je zajištěna základní provázanost jednotlivých sídel i prostupnost do krajiny. Pozemky krajských silnic v novém uspořádání jsou vymezeny jako plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS) tak, aby bylo zaručeno dopravní spojení obce s okolím. Nejvýznamnější místní komunikace, které zaručí provázanost sídla na celoobecní úrovni, jsou rovněž vymezeny jako plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS). Zbytek uliční sítě je vymezen jako plochy veřejných prostranství (PV). Územní plán vymezuje rozvojové plochy veřejných prostranství pro zajištění obsluhy nově navržených ploch zejména smíšených obytných. Pro zajištění dopravních vazeb na úrovni účelových komunikací určených pro navázání vazeb Líšnice a Nového Mlýna s krajinou (především pro pěší trasy, cyklotrasy, případně hypostezky) vymezuje Územní plán rozvojové koridory veřejných prostranství Z11 a Z12: Z důvodu ochrany vodního zdroje v lokalitě Nový Mlýn je vymezena plocha veřejného prostranství Z13 pro přeložení komunikace pod tzv. Líšnickou tvrzí, respektive pro její odsunutí dále od zdroje. Z důvodu zlepšení návaznosti zastavěného území Líšnice na nově vymezenou rozvojovou plochu Za humny-západ (Z03) je vymezen koridor veřejného prostranství P03, který zajištuje „druhé“ napojení rozvojové plochy na strukturu vesnice. Z důvodu zajištění napojení nové rozvojové plochy Pod dědinou (Z06) na silnici č. III/03537 (Líšnice – Vyšehorky – Podolí), respektive na centrální prostor Vyšehorek, je vymezen koridor veřejného prostranství P04. Pro zajištění pěších propojení, respektive provázanosti území, vymezuje Územní plán tzv. pěší propojení, tj. koridor o min. šířce 2 m, který je dostatečný pro zajištění propojení zástavby v místech, kde není nutná automobilová doprava. Územní plán vymezuje takové koridory bez rozlišení na stávající a rozvojové. Zejména to jsou pěší propojení tzv. Líšnické tvrze na okolní komunikace tak, aby byl tento poměrně významný turistický cíl lépe provázaný na strukturu řešeného území. Dalším významným propojením je navázáníLíšnice na náves blízkého Svinova okolo sportovního areálu v nivě Pohrádku. V neposlední řadě jsou to pěší propojení skrze rozvojové plochy rodinných domů (viz kap. D 4.1. odůvodnění ÚP). 5.1.2.

Koncepce veřejné zeleně (koncepce parků) a) Současný stav a východiska řešení V současné době neexistují na území obce významnější plochy zeleně, které naplňují funkci veřejně přístupného prostranství: Vzhledem k charakteristice okolní krajině není tento deficit tolik patrný. Veřejná zeleň, která je sporadicky zastoupena v centrálních prostranstvích obou vesnic, je vymezena jako plochy veřejných prostranství. Územním plánem je naplněno ustanovení § 7 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných podmínkách na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, když jsou vymezeny plochy veřejné zeleně, které zajišťují podmínky pro pozemky veřejných prostranství. Další zajištění těchto ploch s charakterem veřejných prostranství v následných územně plánovacích dokumentacích nebo podkladech není tudíž zapotřebí. b) Odůvodnění řešení Zeleň je jednou ze základních urbanistických složek v sídle, která je Územním plánem zajištěna vymezením tzv. ploch veřejných prostranství – veřejná zeleň, jejichž podmínky

D28



KNESL+KYNČL s.r.o.

obecně umožňují ozelenění, a je doplněna o trasy stromořadí, které vymezují prostory v sídle i krajině pro výsadbu stromořadí, alejí a remízů. Tyto plošné a liniové prvky zaručují fungování systému sídelní zeleně. Hlavním účelem navrženého systému sídelní zeleně je zajištění dostatku hodnotné zeleně uvnitř sídla pro odpočinek a relaxaci obyvatel, případně i návštěvníků obce, zaručení dobrých klimatických podmínek obce a estetické působení zeleně v obraze obce. Územní plán vymezuje rozvojové plochy veřejných prostranství – veřejná zeleň (ZV) související s nově navrženými či stávajícími plochami, které jsou určeny pro bydlení, tj: t nové plochy pro veřejnou zeleň obsluhující rezidenční lokality Pod dědinou ve Vyšehorkách (228-ZV, 231-ZV a 236-ZV); t nová plocha pro veřejnou zeleň obsluhující rezidenční lokalitu Za humny v samotné Líšnici (168-ZV). Na hranici kompaktního sídla se váže princip osázení koridorů dopravní infrastruktury a veřejných prostranství, které leží v souběhu hranice kompaktního sídla, po celé jejich délce stromořadím. Tento princip vychází z příkladů historických struktur zástavby, kde sídlo bylo jasně a zřetelně odděleno od krajiny, ať již hradbami, nebo záhumenními cestami lemovanými většinou stromořadím. Nově navržená zástavba je tak většinou ukončena koridory dopravní infrastruktury a veřejných prostranství směrem do krajiny. Stromořadí, která je budou lemovat, plní mimo estetické stránky zároveň i funkce půdoochrannou, vodoochrannou, hygienickou a ekostabilizační.

5.2.

Koncepce občanského vybavení veřejné infrastruktury a) Současný stav a východiska řešení Koncepce občanské vybavení veřejné infrastruktury zahrnuje koncepci veřejného vybavení, sportovního vybavení a koncepci veřejných pohřebišť. Občanské vybavení veřejné infrastruktury je ve správních hranicích Líšnice ovlivněno existencí dvou poměrně stejně velikých sídel (líšnice a Vyšehorek) s poměrně odlehlou polohou vůči hlavním urbanizačním centrům a osám Olomouckého kraje. V současné době můžeme v samotné Líšnici identifikovat tato zařízení veřejného vybavení: t obecní úřad; t bývalá škola na návsi (dnes sloužící pro klubovny zájmových sdružení) s hasičskou zbrojnicí; t sportovní hřiště se zázemím v nivě Podhrádku. V současné době můžeme ve Vyšehorkách identifikovat tato zařízení veřejného vybavení: t kostel Všech svatých; t fara; t dětské hřiště s hasičkou zbrojnice; t jezdecký areál (na severní hranici); t hřbitov. Ostatní zařízení veřejného vybavení se nacházejí mimo území obce: pošta je v Lošticích, nejbližší lékaři rovněž, zdravotní střediska se nacházejí v Mohelnici a Bouzově a nejbližší hasičská stanice je v Lošticích. Popis obchodních zařízení viz Koncepci komerční vybavení (kap. D 4.3.2. Odůvodnění ÚP). b) Odůvodnění řešení Veřejné vybavení (dle Stavebního zákona občanské vybavení veřejné infrastruktury) je jednou ze základních urbanistických funkcí v sídle, která je Územním plánem zajištěna vymezením tzv. ploch občanského vybavení – veřejná infrastruktura (OV) pro stavby a zařízení užívané ve prospěch vzdělávání a výchovy, veřejné správy, bezpečnosti obyvatel, sociálních služeb apod. Pro zajištění územních podmínek a přiměřené dostupnosti sportovních a tělovýchovných zařízení sloužících obci se vymezují plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OS). Pro zajištění D. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ ŘEŠENÍ NÁVRH, SRPEN 2014

D29


KNESL+KYNČL s.r.o.

podmínek pro fungování veřejných pohřebišť Územní plán vymezuje plochy občanského vybavení – hřbitovy (OH). Veřejné vybavení Územní plán v samotné Líšnici vymezuje pozemky bývalé školy a obecního úřadu, které leži při hlavní silnici procházející Líšnicí, jako stabilizované plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura. Ve Vyšehorkách jsou jako stabilizované plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura vymezeny pozemky kostela Všech stvatých a naproti ležící římskokatolické farnosti. Tím je zaručena ochrana a rozvoj těchto zařízení ve prospěch veřejného vybavení. Územní plán vymezuje pro zajištění veřejného vybavení pro vzdělávání a výchovu (respektive mateřskou školu) pozemky na východě samotné Líšnice mezi obytnou zástavbou a bývalým zemědělským družstvem (plocha 174-OV). Pro zajištění veřejného vybavení určeného pro sociální péči zejména seniorů jsou územním plánem vymezeny pozemky na západním okraji samotné Lísnice při výjezdu na Nový Mlýn (plocha 163-OV). Tyto pozemky tak ohraničují zastavěné území Líšnice při hlavní silnici (také viz D 3.2. odůvodnění ÚP). Pro veřejné vybavení je rovněž vymezen pozemek ve vlastnictví obce ve Vyšehorkách-Pod dědinou (233-OV). Je určen jako zázemí pro tuto novou rezidenční lokalitu. Sportovní vybavení Územní plán zařazuje sportovní a tělovýchovná zařízení rovněž do tzv. veřejného vybavení. Je to dáno obecným užíváním sportovních zařízení ve prospěch obyvatel obce. V obci se nenacházejí zařízení vrcholového sportu, ale jsou to především volně přístupné plochy, které kromě sportovního využití plní funkci prostoru pro setkávání obyvatel pod širým nebem. Koncepce sportovního vybavení obce vychází z hospodářských, demografických a geografických podmínek obce. Již umístění všech sídelních jednotek obce v atraktivní lesnaté krajině zajišťuje pro obyvatele a návštěvníky obce vynikající rekreační zázemí. Proto Územní plán stanovuje koncepci, která poskytuje každé vesnici v obci drobný prostor pro setkávání obyvatel. Územní plán vymezuje stabilizované plochy stávajících ploch s dětským hřištěm (a drobnou hasičskou zbrojnicí) ve Vyšehorkách a sportovní hřiště v Líšnici. Jako stabilizovanou plochu pro sport rovněž Územní plán vymezuje jezdecký areál na severu Vyšehorek. Pro rozvoj hlavní společenské a sportovní plochy - hřiště v nivě Podhrádku (které slouží i pro blízký Svinov) - Územní plán vymezil rozvojovou plochu Z05. Hřbitov Pozemky pro veřejné pohřebnictví jsou rovněž zahrnuty do koncepce veřejného vybavení. V obci se nacházejí hřbitov ve Vyšehorkách při silnici do Líšnice: Územní plán ho vymezuje jako stabilizovanou plochu občanského vybavení – hřbitovy. Pro zajištění jeho rozvoje je v bezprostředním kontaktu vymezena rozvojová plocha Z08, která má zajišťovat území pro jeho předprostor, parkování osobních vozidel návštěvníků hřbitova, případně pro stavbu související s pohřebnictvím.

5.3.

Koncepce dopravní infrastruktury 5.3.1.

Koncepce pěší dopravy a) Současný stav a východiska řešení Pěší pohyb je v zastavěném území všech sídel zajištěn po silnicích a místních komunikacích, v obci nejsou vybudovány téměř žádné chodníky podél komunikací. Poměrně nízká intenzita dopravy toto řešení umožňuje, v budoucnu se dá ale očekávat, že při větších investicích do silničních komunikací (např. při jejich rekonstrukci po výstavbě sítí technické infrastruktury) mohou být chodníky do dopravně zatíženějších míst doplněny. Současný stav je vyhovující. Jižním okrajem Líšnice prochází turistická trasa Naučná stezka Lišky Bystroušky, která sleduje trasu Loštice – žádlovický park – Líšnice/Svinov – Střítež – Veselí – Bezděkov – Doly, odkud

D30



KNESL+KYNČL s.r.o.

je možno dojít po další turistické trase přes Jeřmaň zpět do Loštic. Celý okruh má zhruba 24 km a převýšení zhruba 610 m. Přes Vyšehorky prochází zelená turistická značka v trase Mohelnice – Podolí – Vyšehorky – Mírov – Krchleby – Dolní Bušínov – Hoštejn. V nezastavěném území slouží pro pěší pohyb především silnice a místní a účelové komunikace. b) Odůvodnění řešení Pěší doprava je jednou ze základních urbanistických funkcí v sídle. Ta je Územním plánem zajištěna koncepcí prostupnosti a obsluhy území (koncepce ulic a návsí) a je doplněna o trasy pěších propojení, které vymezují prostory v sídle pro pěší průchody. Tyto plošné a liniové prvky zaručují fungování pěší dopravy. Hlavním účelem navržené koncepce je zajištění komfortních podmínek pro pohyb pěších v sídle i v krajině. To zaručuje udržení a rozvoj přívětivých podmínek pro soudržnost obyvatel obce. Pěší propojení jsou vymezena v místech, kde není potřeba zajišťovat automobilové propojení, avšak je potřeba zajistit průchod zástavbou z důvodu jinak velké docházkové vzdálenosti vymykající se místním poměrům nebo zajistit prostupnost podél nebo kolmo na liniové bariéry v území (např. vodní tok). Může se jednat o stávající nebo navržené pěší průchody (v grafice Územního plánu není rozlišeno). V případě stávajících jde většinou o veřejně přístupné pozemky malé šířky, které není vzhledem k podrobnosti a měřítku Územního plánu možné vymezit jako samostatné plochy veřejných prostranství (např. průchod západně od líšnické radnice nebo účelové cesty do krajiny v severovýchodní části Vyšehorek). Navržená pěší propojení mají zajistit obvykle v nové zástavbě (ale někdy také v zástavbě stávající) ponechání vhodného koridoru s minimální šířkou pro veřejný průchod, přičemž jeho konkrétní umístění není určeno a bude prověřeno v rámci podrobnější dokumentace. V Líšnice se jedná zejména o severojižní propojení silnice III/03539 a rozvojových ploch pro bydlení na severním okraji sídla přibližně uprostřed vzdálenosti mezi návsí a areálem bývalého zemědělského družstva (propojení zde navazuje na stávající průchod západně od radnice). Další propojení v severojižním směru je navrženo v pokračování stávající stezky kolem areálu bývalého zemědělského družstva od silnice III/03539 k silnici do Vyšehorek po stávajícím pozemku ve vlastnictví obce. Ve Vyšehorkách je pak navrženo propojení po hraně navržených rozvojových ploch pro bydlení, které spojuje náves a obytnou lokalitu Pod dědinou a zajišťuje tak vhodnou pěší trasu mimo silnici III/03537. V části Nový Mlýn je pak vymezeno pěší propojení na západním okraji nové plochy pro smíšenou obytnou zástavbu tak, aby byla zachována prostupnost od silnice III/03539 na sever do krajiny. 5.3.2.

Koncepce cyklistické dopravy a) Současný stav a východiska řešení Přes Líšnici a Vyšehorky prochází tyto značené cyklotrasy: t č. 6204 (Hrabí – Loštice – Líšnice – Vyšehorky – Podolí – Křemačov – Krchleby); t č. 6205 (Líšnice – Svinov – Zavadilka – Pavlov – Radnice); t č. 6206 (Jeřmaň – Radnice –Veselí – Vranová). Jedná se o trasy lokálního významu, které na svých koncích navazují na další značené cyklotrasy. Jsou vedeny po krajských silnicích II. a III. třídy nebo po zpevněných místních či účelových komunikacích (Loštice – Líšnice v trase naučné stezky). V řešeném území se nevyskytují cyklostezky. Současný stav je z hlediska podmínek pro cyklistickou dopravu (tj. zejména morfologie terénu, hustota automobilové dopravy, uliční síť sídla) vyhovující. b) Odůvodnění řešení Cyklistická doprava je jednou ze základních urbanistických funkcí v sídle. Ta je Územním plánem zajištěna koncepcí prostupnosti a obsluhy území (koncepce ulic a návsí) a případně


D31


KNESL+KYNČL s.r.o.

koncepcí silniční dopravy. Hlavním účelem navržené koncepce je zajištění komfortních podmínek pro pohyb cyklistů v sídle i v krajině. To zaručuje udržení a rozvoj přívětivých podmínek pro soudržnost obyvatel obce. Plochy veřejných prostranství a případně i dopravní infrastruktury zajišťují územní podmínky pro vedení cyklistické dopravy, formou cyklotras, případně cyklostezek vedených na současných nebo navrhovaných komunikacích (respektive na plochách dopravní infrastruktury či veřejných prostranství). V nezastavěném území lze cyklostezky umísťovat také na základě podmínek využití ploch (nejen v plochách dopravní infrastruktury – silniční a plochách veřejných prostranství). 5.3.3.

Koncepce silniční dopravy a) Současný stav a východiska řešení Plochy dopravní infrastruktury – silniční vymezují páteřní silnice zajišťující napojení obce na okolí a propojení jednotlivých sídel uvnitř obce. Zbytek komunikací (vybrané místní a účelové komunikace) je vymezen jako plochy veřejných prostranství. Obcí prochází tyto krajské silnice: t silnice II. třídy č. II/644 Mohelnice – Městečko Trnávka, která prochází Líšnicí; t silnice III. třídy č. III/03537 Líšnice – Vyšehorky – Podolí – I/35; t silnice III. třídy č. III/03539 Loštice – Líšnice – Bušín. Silnice II/644 napojuje obec na celostátní silniční systém – na hlavními silničními tahy R35 resp. I/35 Olomouc – Mohelnice – Hradec Králové a I/44 Mohelnice – Šumperk – Jeseník – Polsko. Na silnici I/35 je obec napojena také prostřednictvím a silnice III/03537. Silnice III/03539 napojuje obec na město Loštice, které je významným místním centrem osídlení.

Obr. D.12:

Schéma cyklistické dopravy

D32



KNESL+KYNČL s.r.o.

V současné době jsou trasy silničních komunikací stabilizované. Předpokládat lze hlavně drobné úpravy ve stávajících trasách (úpravy směrových oblouků, rozšíření komunikací, úpravy křižovatek, apod.). b) Odůvodnění řešení Silniční doprava je jednou ze základních urbanistických funkcí v sídle, která je Územním plánem zajištěna vymezením tzv. ploch dopravní infrastruktury – silniční a ploch veřejných prostranství, jejichž podmínky obecně umožňují existenci pozemních komunikací. Plochy dopravní infrastruktury – silniční, případně veřejných prostranství, se vymezují za účelem zajištění podmínek zejména pro obsluhu a prostupnost území automobilovou dopravou. Územní plán stabilizuje současnou silniční síť na území obce vymezením stabilizovaných ploch dopravní infrastruktury – silniční a nevymezuje žádné rozvojové plochy tohoto typu. Z návrhu hierarchie krajských silnic Územního generelu dopravy silnic II. a III. tř. na území Olomouckého kraje z r. 2004 vyplývá, že všechny silnice na území obce jsou pouze lokálního významu (včetně silnice II/644) a nebudou tedy ani výhledově plnit významnější tranzitní funkci. Pro vnitřní obsluhu území obce Územní plán vymezuje stabilizované i rozvojové plochy veřejných prostranství. 5.3.4.

Koncepce statické dopravy a) Současný stav a východiska řešení V řešeném území se odstavování a parkování vozidel v převážné míře odehrává na pozemcích rodinných domů. Nedochází tak k obsazování veřejných prostranství vozidly rezidentů a jejich návštěvníků v míře přesahující únosnou míru. Parkování pro potřeby občanského vybavení (obecní úřad, sportovní areál s fotbalovým hřištěm, kostel, hřbitov apod.) se odehrává na blízkých komunikacích. Rovněž tak nedochází k obsazování veřejných prostranství v míře přesahující únosnou míru. Parkování pro potřeby zemědělských a dalších areálů sloužících pro podnikání se odehrává uvnitř areálů. Nezatěžuje tak okolní veřejná prostranství. Zajištění odstavování a parkování vozidel na stavebních pozemcích je stanoveno vyhláškou č. 501/2006 Sb., která se odkazuje na příslušné české technické normy. b) Odůvodnění řešení Parkování či odstavování vozidel je jednou z důležitých urbanistických funkcí v sídle, která je Územním plánem zajištěna vymezením tzv. ploch dopravní infrastruktury a případně i ploch veřejných prostranství, jejichž podmínky obecně umožňují existenci veřejných parkovacích stání. Parkování či odstavování umožňují i některé další plochy s rozdílným způsobem využití; tato stání však slouží především pro zajištění obsluhy pozemků, staveb či zařízení dané plochy (např. parkování u hřbitova) nebo jsou přímo vyžadovány zákonnými předpisy (např. parkování na pozemcích rodinných domů). Územní plán nevymezuje speciální plochy dopravní infrastruktury – silniční či plochy veřejných prostranství pro zajištění parkovacích ploch či objektů. Vychází z toho, že rezidenti odstavují své vozy na svých pozemcích, případně na veřejných prostranstvích při komunikacích. Míra četnosti takto odstavených vozidel byla shledána jako přiměřená podmínkám obce, tj. nezatěžující její obsluhu, nesnižující její hodnoty a kvalitu bydlení. Parkování a odstavování vozidel obsluhujících stávající nebo uvažované podnikatelské areály na plochách výroby a skladování se předpokládá v rámci těchto ploch. Tudíž není nutné vymezovat speciální plochy dopravní infrastruktury či veřejných prostranství v doteku s nimi. Územní plán vymezuje plochu pro rozvoj hřbitova, na které lze umístit i související dopravní infrastrukturu, tedy plochu pro parkování vozidel.


D33

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU LÍŠNICE 5.3.5.

KNESL+KYNČL s.r.o.

Koncepce hromadné dopravy a) Současný stav a východiska řešení Hromadnou dopravou jsou obsloužena obě jádrová sídla (Líšnice i Vyšehorky), bez obsluhy je lokalita Nový Mlýn. Území obsluhují autobusové linky Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje, a to: t č. 930451 Mohelnice – Podolí – Vyšehorky – Líšnice; t č. 930443 Mohelnice – Líšnice – Svinov – Zavadilka – Veselí. V řešeném území se vyskytují tři autobusové zastávky: Líšnice, rozc., Líšnice, náves a Vyšehorky, náves. Ve Vyšehorkách v lokalitě Pod dědinou se připravuje realizace nových autobusových zastávek ve vazbě na novou obytnou zástavbu. b) Odůvodnění řešení Hromadná doprava je jednou ze základních urbanistických funkcí v sídle, která je Územním plánem zajištěna koncepcí silniční dopravy. Plochy dopravní infrastruktury, případně veřejných prostranství, které především zaručují územní podmínky pro tento druh dopravy, se vymezují za účelem zajištění podmínek zejména pro prostupnost, případně obsluhu území autobusovou dopravou. Pro zajištění územních podmínek pro kvalitní spojení sídla s okolím veřejnou hromadnou dopravu, respektive autobusovou dopravou, se vymezují plochy dopravní infrastruktury – silniční zahrnující silnice II. a III. třídy. Autobusové zastávky jsou zahrnuty do ploch dopravní infrastruktury – silniční či do ploch veřejných prostranství. Územní plán umožňuje realizaci nových autousových zastávek v lokalitě Pod dědinou ve Vyšehorkách, pro kterou byla zpracována podrobnější projektové dokumentace.

5.4.

Koncepce technické infrastruktury Územní plán stanovuje koncepci technické infrastruktury na území obce. Do jednotlivých oborových podkoncepcí jsou zahrnuty zpravidla pouze významné jevy daného druhu technické infrastruktury. Některé stávající (tj. existující) jevy, které nejsou v Územním plánu zobrazeny (např. méně významná vedení sítí TI či objekty TI nebo domovní přípojky) nemusí být součástí koncepce Územního plánu a jejich další využívání závisí na podmínkách ploch, ve kterých se nacházejí. Např. vodovodní řad DN 80, který se nachází v koncové ulici, není do koncepce zásobování vodou zařazen, protože z pohledu zásobování celé obce se nejedná o důležitou součást vodovodního systému; jeho další fungování a případné úpravy či rekonstrukce tím nejsou dotčeny, jeho případné prodloužení závisí na podmínkách využití ploch s rozdílným způsobem využití (v tomto případě ploch veřejných prostranství, ve kterých je realizace sítí TI přípustná). Dalším příkladem je přípojka vodovodu, která je související technickou infrastrukturou pozemku rodinného domu, který lze takto využívat v plochách smíšených obytných; proto nejsou v Územním plánu přípojky zobrazeny. Stávající stav sítí technické infrastruktury je zachycen v územně analytických podkladech obce s rozšířenou působností správního území ORP a v dalších oborových podkladech. Jednotlivé oborové podkoncepce TI se v Územním plánu vymezují těmito nástroji: t plochy s rozdílným způsobem využití, které jsou v ÚP obvykle určeny pro realizaci staveb či areálů technického vybavení většího rozsahu, např. ČOV, sběrný dvůr apod.); pro objekty technického vybavení menšího rozsahu (např. trafostanice, regulační stanice plynu, čerpací stanice vody) se samostatné plochy s rozdílným způsobem využití nevymezují; podmínky využití ploch s rozdílným způsobem využití jsou uvedeny v bodě 7 výrokové části ÚP; t trasy technické infrastruktury, které v ÚP určují vedení liniových sítí technické infrastruktury (podpovrchové či nadzemní), pro jejichž výstavbu nejsou třeba vlastní pozemky, ale zřizují se pouze věcná břemena; podmínky využití (charakteristiky) jednotlivých tras jsou uvedeny v jednotlivých oborových podkoncepcích technické infrastruktury; pro nově navrhované trasy, případně trasy určené k rekonstrukci, mohou být ve Výkrese veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací (I/03) vymezeny

D34



KNESL+KYNČL s.r.o.

koridory, které zahrnují území k zajištění jejich výstavby a řádného užívání pro stanovený účel, včetně nezbytně souvisejících staveb a zařízení; t koncepční prvky, které v ÚP doplňují zobrazení jednotlivých oborových podkoncepcí technické infrastruktury a slouží pro jejich přehledné znázornění; pokud jsou vymezeny jako rozvojové, pak je území k zajištění jejich výstavby a řádného užívání pro stanovený účel určeno prostřednictvím ploch s rozdílným způsobem využití nebo (v případě, že jsou vymezeny jako veřejně prospěšné stavby) prostřednictvím koridorů tras technické infrastruktury ve Výkrese veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací (I/03). Specifické požadavky jednotlivých podkoncepcí TI (např. pro likvidaci dešťových vod na pozemku, pro realizaci domovní ČOV) jsou souhrnně uvedeny v bodě 3.4. výrokové části ÚP. 5.4.1.

Koncepce vodních toků a ploch a) Současný stav a východiska řešení Z celkové výměry 973,8 ha správního území obce zabírají vodní plochy přibližně 6,9 ha, což je 0,7 % (ČSÚ, údaje k 31. 12. 2012). Jižní a západní část řešeného území patří do povodí potoka Podhrádek (4-10-02-064), který je se svými přítoky ve správě Lesů České republiky s.p. Potok a jeho přítoky pramení v lesích západně od obce. Potoky mají přirozené koryto, jen podél zástavby byl částečně Podhrádek narovnán a jeho břehy částečně zpevněny. Tok nemá vyhlášené žádné záplavové území, rybníky nad obcí a ploché území, které umožňuje rozliv, dostatečně chrání zástavbu. Severní a východní část řešeného území patří do povodí Podolského potoka (4-10-02-064), který je se svými přítoky ve správě Povodí Moravy s.p. Na katastru části obce Vyšehorky je jen jeho bezejmenná občasná vodoteč ústící do Podolského potoka, který je mimo řešené území. Pod částí obce Vyšehorky pramení potok Újezdka (přítok Podolského potoka) a jeho občasný bezejmenný přítok. Čistota toku nad Líšnicí je velmi dobrá, pod obcí mírně znečištěná nekontrolovanými odpadními vodami ze zástavby a komunikací (v obci není ČOV). V celém řešeném území je několik vodních ploch (rybníků), z nichž část je ve správě Lesů České republiky a část je soukromá (nebo v pronájmu). Jsou využívány především k chovu ryb a jako součást krajiny, Líšnické rybníky částečně i ke koupání. Vodní plocha v centru Líšnice slouží také jako zdroj vody při hašení požárů. Z rybníků jsou pojmenovány jen Horní a Dolní Líšnický rybník (v lokalitě Nový Mlýn), ostatní jsou bezejmenné. Dva menší rybníky jsou pod Novým Mlýnem a třetí pod Líšnicí na Podhrádku. Pod Vyšehorkami jsou na území bývalých mokřadů tři menší vodní plochy. Další malá vodní plocha se nachází poblíž silnice I/35 v k.ú. Vyšehorky. V území bude vhodné vytvořit podmínky pro další rozvoj vodních ploch. Obě části obce jsou obklopeny zemědělsky obhospodařovanými plochami ze kterých, s ohledem na svažitost území, může docházet ke splavování ornice do zástavby při přívalových deštích (zejména v k.ú. Vyšehorky). Je nutné udržovat (případně doplnit) ochranné příkopy nad zástavbou a dohodnout vhodnou volbu obhospodařování pozemků (volba plodin, způsob orby po vrstevnicích, trasování polních cesta ap.) a snížit tak riziko půdní eroze. V zástavbě pak snížit riziko přívalových srážek vsakem či zdržením na stavebních pozemcích. Tato opatření se realizují nezávisle na Územním plánu. Vhodné bude dále odstranit z profilu potoka Podhrádek překážky (nízké lavky), které by mohly způsobit záplavu. Ochranné pásmo vodních toků a ploch (manipulační plocha) je dle zákona č. 254/2001 Sb. min. 6 m od obou břehu nutné pro jejich údržbu. b) Odůvodnění řešení Vodní toky a plochy jsou v Územním plánu chápány jako součást koncepce technické infrastruktury, protože se jejich prostřednictvím reguluje odtok dešťových vod z území (zajišťují odvádění či zadržení dešťových vod). Zároveň jsou ale také součástí koncepce uspořádání krajiny, protože plní významnou krajinotvornou funkci. Vodní toky a plochy jsou v Územním plánu zajištěny vymezením tzv. ploch vodních a vodohospodářských (slouží pro


D35


KNESL+KYNČL s.r.o.

znázornění významných vodních ploch a vodních toků) a vymezením tras vodotečí (slouží pro znázornění tras všech vodotečí – i těch, které nejsou vymezeny prostřednictvím ploch vodních a vodohospodářských). Plochy vodní a vodohospodářské jsou vymezeny za účelem zajištění podmínek pro hospodaření s vodami, ochranu před jejich škodlivými účinky a suchem a pro regulaci vodního režimu v území. To zaručuje udržení a rozvoj přívětivých přírodních podmínek, případně i hospodářský rozvoj obce. Územní plán vymezuje stabilizované plochy vodní a vodohospodářské pouze pro vodní plochy, vodní toky v řešeném území jsou málo významné a jejich malá šířka neumožňuje je v Územním plánu jako samostatné plochy vodní a vodohospodářské přehledně zobrazit. Stávající vodoteče (znázorněné prostřednictvím tras vodotečí) zahrnul Územní plán do ostatních druhů ploch s rozdílným způsobem využití, kde jsou stanoveny příznivé podmínky pro jejich další případný rozvoj, rekultivaci, revitalizaci apod. Například přípustné využití ploch smíšených nezastavěného území umožňuje danou plochu, skrze kterou protéká vodoteč, využít ve prospěch pozemků vodních toků a ploch. Tak je zaručena flexibilita Územního plánu; případná změna trasování vodoteče je nezávislá na změně ÚP. Územní plán vymezuje jednu rozvojovou plochu vodní a vodohospodářskou, a to pro nový rybník na místě mokřadu v Líšnici při silnici II/644 (na obecním pozemku). V území je ale možné umístit i další vodní plochy, a to na základě podmínek využití ploch umístěných v nezastavěném území (zejména ploch zemědělských a ploch smíšených nezastavěného území) – viz také předchozí odstavec. 5.4.2.

Koncepce protipovodňové ochrany Vzhledem k přírodním podmínkám, respektive neexistenci záplavového území v řešeném území, není koncepce protipovodňové ochrany stanovena.

Obr. D.13:

Schéma hromadné dopravy

D36



KNESL+KYNČL s.r.o.

5.4.3.

Koncepce zásobování vodou a) Současný stav a východiska řešení Místní část Vyšehorky má veřejný vodovod, jehož zdrojem je studna ležící na k.ú. Podolí (cca 500 m severovýchodně od Vyšehorek), která slouží také pro zásobování zemědělské farmy v Podolí (provozovatel je společnost Úsovsko a.s.). Čerpací stanice má výkon 1,0 l/s, ze studny je voda čerpána do blízkého vodojemu 30 m3 a odtud dále potrubím PE 50 do Vyšehorek a samostatným řadem do farmy Podolí. Původním zdrojem vodovodu ve Vyšehorkách je vrtaná studna severně od zástavby o vydatnosti 2,0 l/s, která má ale také zvýšený obsah dusičnanů a manganu. V prostoru tohoto zdroje je umístěna druhá čerpací stanice s akumulací, která zajišťuje potřebný tlak ve vodovodních řadech (součástí vodovodu není vodojem umožňující akumulaci vody). Vodojem 2x35 m3 (410,0/407,0 m n.m.) je již stavebně realizován západně od Vyšehorek, dosud ale není vystrojen a uveden do provozu. Realizováno je také propojení vodojemu se stávajícími rozvody ve Vyšehorkách (DN 100 ocel). Místní část Líšnice nemá veřejný vodovod a zásobení je zajišťováno ze studní, jejichž vydatnost kolísá a kvalita (puklinové podzemní vody) většinou nesplňuje parametry pitné vody (zvýšený obsah dusičnanů a manganu). Zemědělský areál v Líšnici má svůj zdroj v údolí potoka Podhrádku. Západně od Líšnice se nachází vrt, který byl původně (v PRVKOK) uvažovaný jako zdroj pro Líšnici. Vykazuje však zhoršenou kvalitu a může být proto využit jen jako rezerva užitkové vody. Severně od Horního líšnického rybníka se nachází vrt, se kterým je uvažováno jako se zdrojem pro nový obecní vodovod zásobující Líšnici i Vyšehorky. Zdroj má vydatnost průměrně 0,7 l/s, max 1,8 l/s na kótě 360 m n.m. Ze zdroje je plánován výtlačný řad PE 50 do vodojemu Vyšehorky. Z vodojemu pak bude Líšnice gravitačně zásobena řadem DN 80 procházejícím souběžně s výtlačným řadem a od Nového Mlýn pak podél silnice III/03539 do Líšnice. Pro nový vodovod je zpracována projektová dokumentace. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje (2004) předpokládá jiný způsob nového zásobování vodou. Západně od Líšnice se nachází vodní zdroj, který měl být společný pro obec Pavlov i obec Líšnici (voda měla být nezávisle čerpána do vodojemu Veselí a do vodojemu Vyšehorky). Tento záměr byl však v obou jmenovaných obcích opuštěn, obě obce mají zpracovánu projektovou dokumentaci na odlišné řešení (navzájem nezávislé zásobování vodou). Ochranné pásmo vodovodu do DN 500 a hloubky 2,5 m je dle dle zákona č. 274/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, 1,5 m od okraje potrubí. b) Odůvodnění řešení Zásobování vodou je jednou ze základních podmínek fungování sídla, která je Územním plánem zajištěna stanovením koncepce zásobování vodou. Územní plán vymezuje stabilizované a rozvojové trasy vodovodních řadů a související koncepční prvky pro zajištění kvalitních podmínek pro zásobování obce pitnou vodou. Pro zásobování obce pitnou vodou je v Územním plánu stabilizován současný stav vodovodu Vyšehorky a dále navržen nový obecní vodovod sloužící pro napojení vodojemu Vyšehorky na nový zdroj a zejména pro kompletní zásobování Líšnice (vše vymezeno jako rozvojová trasa TV-01). Ve Vyšehorkách a v Líšnici se předpokládá rozšíření stávajícího i navrženého vodovodu pro zásobování všech rozvojových ploch určených k zástavbě (realizace vodovodu je v souvisejících plochách s rozdílým způsobem využití přípustná). Pro vodojem a čerpací stanici ve Vyšehorkách vymezuje Územní plán stabilizované a plochy technické infrastruktury (251-TX a 214-TX). Pro rozvoj vodovodního systému nejsou vymezeny rozvojové plochy technické infrastruktury (vodní zdroj i vodojem jsou už územně stabilizované, případně je jejich rozvoj přípustný v souvisejících plochách s rozdílným způsobem využití). Územní plán zobrazuje pouze páteřní trasy (stávající a navržené) důležité pro zásobování a distribuci vody v sídle. Řady menších profilů sloužící pro zásobování jednotlivých pozemků


D37


KNESL+KYNČL s.r.o.

nejsou zobrazeny, je možné je umisťovat v rámci ploch veřejných prostranství či ploch dopravní infrastruktury. Místní část Vyšehorky – spotřeba vody pro stávající zátavbu je Qp= 52 os x 90 l/os/den = 4,7 m3/den (0,05 l/s) a výhledově může vzrůst o 104 os x 100 l/os/den = 10,4 m3/den (0,12 l/s) na Qp=15,1 m3/den (0,17 l/s) a Qm=0,26 l/s. Stávající zdroj je dostačující i pro výhledový stav. Pro nízkopodlažní zástavbu na kotě terénu 340–380 m n.m. (zatím zásobenou přes AT stanici) budou tlakové poměry v rozmezí 0,30–0,70 MPa. Pro zástavbu pod kótou 350,0 m n.m. to znamená na přípojkách osadit redukční ventily. Vodovodní systém tak bude v souladu s požárními normami. Místní část Líšnice – spotřeba vody pro stávající zástavbu bude Qp=250 os x 100 l/os/den= 25,0 m3/den (0,3 l/s) a pro rozvojové plochy se zvýší teoreticky (při využití všech rozvojových ploch včetně Nového Mlýna) až o Qp= (128 +10) os x 100 l/os/den= 13,8 m3/den + vybavenost a výroba 7,0 m3/den= 20,8 m3/den (0,24 l/s) a Qm=31,2 m3/den (0,36 l/s). Výhled celkem bude Qp=45,8 m3/den (0,53 l/s) a Qm=68,7 m3/den (0,8 l/s). Tlakové poměry pro nízkopodlažní zástavbu na kótě terénu 315,0–345,0 m n.m. by byly 0,62–0,95 MPa. Znamená to před zástavbou centrální redukci tlaku na normové hodnoty. Rozvody v zástavbě budou DN 80 a systém bude v souladu s požárními normami. Do doby vybudování postačí jako zdroj požární vody vodní plochy v obci a pod obcí (do 600 m). Nový zdroj obecního vodovodu u Horního líšnického rybníka (Qp=0,7 l/s, Qm=1,8 l/s) je dostačující i pro výhled i při max. využití všech rozvojových ploch včetně Vyšehorek. Stávající zdroje nemají vyhlášena ochranná pásma, nový zdroj by měl mít minimálně ochranné pásmo I. stupně (oplocení cca 20 × 20 m). Velikost ochranných pásem vodního zdroje I. a II. stupně bude upřesněna v dalším stupni projektové dokumentace a při vodoprávním jednání dle hydrogeologického posudku. 5.4.4.

Koncepce odkanalizování a) Současný stav a východiska řešení V Líšnici ani ve Vyšehorkách není splašková kanalizace a dešťová je jen v nové části Pod dědinou ve Vyšehorkách, která ústí do občasné vodoteče. Ostatní srážkové vody z komunikací odtékají povrchově (příkopy) do nejbližších vodotečí. Odpadní vody z objektů jsou jímány v žumpách na vyvážení či septicích. Pro zástavbu stávající i výhledovou je požadována oddílná kanalizace v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb. §20,21. Srážkové vody budou přednostně likvidovány vsakem na vlastním pozemku (dle hydrogeologických sond – posudků). Splaškové vody maní být dle PRVKOK v Líšnici svedeny kanalizací DN 250–300 převážně gravitačně do nové ČOV (až pro 350 EO – 44,0 m3/den), která má sloužit i pro Svinov a Zavadilku (místní části obce Pavlov). Konkrétní řešení bude upřesněno podrobnější studií a jednáním o společné investici. ČOV Líšnice je uvažována na východním okraji zástavby Líšnice, vyústění vyčištěných vod bude do potoka Podhrádek. Ve Vyšehorkách a v lokalitě Nový Mlýn budou i nadále žumpy na vyvážení, případně septiky či domovní čistírny se vsakováním na vlastním pozemku (dle hydrogeologických sond). Ochranné pásmo kanalizace do DN 500 a hloubky 2,5 m je dle dle zákona č. 274/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, 1,5 m od okraje potrubí, pro větší profily nebo hloubky je 2,5 m. b) Odůvodnění řešení Odkanalizování je jednou ze základních podmínek fungování sídla, která je Územním plánem zajištěna stanovením koncepce odkanalizování. Územní plán vymezuje stabilizované a rozvojové trasy kanalizačních stok pro zajištění kvalitních podmínek pro odkanalizování obce. Územní plán navrhuje vybudování nové splaškové kanalizace v místní části Líšnice ukončené na ČOV Líšnice, která bude sloužit také

D38



KNESL+KYNČL s.r.o.

pro Svinov a Zavadilku (vše vymezeno jako rozvojová trasa TK-01). Pro čistírnu odpadních vod je navržena rozvojová plocha technické infrastruktury 131-TX. Územní plán zobrazuje pouze páteřní trasy (stávající a navržené) důležité pro odkanalizování obce. Stoky menších profilů sloužící např. pro napojení jednotlivých pozemků nejsou zobrazeny, je možné je umisťovat v rámci ploch veřejných prostranství či ploch dopravní infrastruktury. Doporučené hygienické pásmo ČOV je 50 m a bude upřesněno dle typu a velikosti čistírny. U dešťové kanalizace je třeba respektovat § 20 a 21 vyhlášky č. 501/2006 Sb., v pozdějším znění, a likvidaci srážkových vod řešit především na pozemcích investorů (vsak, zadržení), bez nutnosti napojení na veřejnou kanalizaci. Tím by se stav odvodnění stávající zástavby neměl zhoršit. Pro odvodnění nových komunikací je třeba využít především povrchové odvodnění (příkopy, průlehy apod.) nezatěžující stávající dešťovou kanalizaci. 5.4.5.

Koncepce odpadového hospodářství a) Současný stav a východiska řešení Obec Líšnice je ve smyslu zákona o odpadech (č. 185/2001 Sb.) původcem komunálního odpadu. Ve všech místních částech jsou také rozmístěny nádoby pro tříděný odpad (sklo a plasty včetně PET lahví). Svoz odpadů zajišťuje firma SITA CZ (provoz Boskovice), odpady jsou likvidovány mimo území obce. Komunální odpady jsou vyváženy ve 14ti denním cyklu, minimálně jednou za rok pak probíhá mobilní sběr nebezpečných a velkoobjemových odpadů. b) Odůvodnění řešení Nakládání s odpady je jednou ze základních podmínek fungování sídla, která je Územním plánem zajištěna stanovením koncepce odpadového hospodářství. Územní plán počítá se zachováním stávajícího systému sběru a likvidace odpadů, možné je uvažovat s rozšířením systému tříděných odpadů, případně také velkoobjemových a nebezpečných). Tyto aktivity lze umístit do různých typů ploch s rozdílným způsobem využití vymezených v ÚP, zejména ploch dopravní infrastruktury – silniční a ploch veřejných prostranství.

5.4.6.

Koncepce zásobování elektrickou energií a) Současný stav a východiska řešení Místní část Líšnice včetně Nového Mlýna je zásobována elektrickou energií z odbočky venkovního vedení distribuční elektrizační soustavy 22 kV č. 53, které je napájeno z elektrické stanice (transformovny) 110/22 kV Mohelnice a které do řešeného území přichází z jihu z území obce Pavlov. V Líšnici se nachází dvě distribuční transformační stanice 22/0,4 kV, v lokalitě Nový Mlýn se nachází jedna distribuční transformační stanice 22/0,4 kV. Místní část obce Vyšehorky je zásobována elektrickou energií z odbočky venkovního vedení distribuční elektrizační soustavy 22 kV č. 92, které je napájeno z elektrické stanice (transformovny) 110/22 kV Mohelnice a do řešeného území přichází ze severovýchodu z k.ú. Podolí. Ve Vyšehorkách se nachází dvě distribuční transformační stanice 22/0,4 kV. Z distribučních transformačních stanic 22/0,4 kV je napájeno distribuční vedení elektrizační soustavy 0,4 kV. Z distribuční elektrizační soustavy 0,4 kV jsou napojeni malí a střední odběratelé elektrické energie v obci. Provozovatelem distribuční elektrizační soustavy 22 kV a 0,4 kV je společnost ČEZ Distribuce, a. s. b) Odůvodnění řešení Zásobování elektrickou energií je jednou ze základních podmínek fungování sídla, která je Územním plánem zajištěna stanovením koncepce zásobování elektrické energie. Stabilizované a rozvojové trasy elektrických vedení 22 kV jsou v Územním plánu vymezeny pro spolehlivé zásobování území elektrickou energií (zejména zastavěného území a zastavitelných ploch). V místní části Líšnice je zásobování elektrickou energií řešeno takto: D. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ ŘEŠENÍ NÁVRH, SRPEN 2014

D39


KNESL+KYNČL s.r.o.

t Pro posílení stávající distribuční elektrizační soustavy 0,4 kV a pro zásobování elektrickou energii rozvojových zastavitelných ploch obytných a ploch občanského vybavení ve východní části území je navržena nová distribuční transformační stanice 22/0,4 kV. Nová distribuční transformační stanice 22/0,4 kV bude napojena kabelovým distribučním vedením 22 kV ze stávajícího venkovního distribučního vedení 22 kV č. 53. Pro trasu distribučního kabelového vedení přípojky 22 kV a umístění kioskové distribuční transformační stanice 22/0,4 kV je navržena rozvojová trasa TE-01. t Pro napojení rozvojové oblasti pro výrobu ve východní části území je navržena trasa kabelového vedení 22 kV. Pro kabelové vedení 22 kV je navržena rozvojová trasa TE-02, případně TE-01 (pokud bude potřeba realizovat napojení rozvojové oblasti pro výrobu dříve než trafostanici navrženou v rámci TE-01). t Pro posílení stávající distribuční elektrizační soustavy 0,4 kV a pro zásobování elektrickou energií rozvojových zastavitelných ploch obytných v severozápadní části území je navržená nová distribuční transformační stanice 22/0,4 kV. Nová distribuční transformační stanice 22/0,4 kV bude napojena kabelovým distribučním vedením 22 kV ze stávajícího venkovního distribučního vedení 22 kV č. 53. Pro trasu distribučního vedení přípojky 22 kV a umístění kioskové distribuční transformační stanice 22/0,4 kV je navržena rozvojová trasa TE-03. V místní části Vyšehorky je zásobování elektrickou energií řešeno takto: t Z důvodu uvolnění rozvojové zastavitelné plochy obytné v jihovýchodní části území je navržena přeložka venkovního distribučního vedení 22 kV č. 92. Přeložka je navržena mimo rozvojové plochy, částečně venkovním vedením 22 kV mimo zastavěné území a částečně kabelovým vedením 22 kV v zastavěném území a v zastavitelných plochách. Pro trasu přeloženého distribučního vedení 22 kV je navržena rozvojová trasa TE-04. Pro napojení nových odběratelů v rozvojových plochách v jednotlivých místních částech obce budou vybudována nová distribuční vedení elektrizační soustavy NN – 0,4 kV. 5.4.7.

Koncepce zásobování plynem a) Současný stav a východiska řešení V Líšnici (s vyjímkou Nového Mlýna) a ve Vyšehorkách je rozveden STL plynovod v profilech DN 63–90. Zdrojem je STL přípojka od RS Újezd (600 m3/hod), která má pro Líšnici a Vyšehorky rezervu 280 m3/hod (550.000 m3/rok). Současná spotřeba na vytápění, přípravu TUV a vaření může být průměrně 120 m3/hod a teoretické navýšení bude ve Vyšehorkách až 50 m5/hod a v Líšnici 70 m3/hod při využití všech rozvojových ploch. Je tedy dostatečná rezerva ve zdroji i v rozvodech. Poměr ostatních zdrojů pro vytápění a TUV (pevná paliva, alternativní zdroje energií) se postupně mění s ohledem na cenovou politiku státu a požadavky na zlepšení čistoty ovzduší. Pro rozvojové plochy postačí rozšířit stávající řady STL plynovodu. Pro novou zástavbu a rekonstrukce platí zásady snižování energetické náročnosti objektů při respektování životního prostředí (zplodiny při spalování ap.). To podstatně ovlivňuje spotřebu zejména na vytápění a přípravu TUV (výstavba pasivních nebo nízkoenergetickckých objektů), stejně jako využívání alternativních zdrojů (solární, biopaliva, tepelná čerpadla, štěpka ap.). Severní částí katastru Vyšehorky prochází VTL plynovod DN 500, který zástavbu neovlivňuje. Ochranné pásmo plynovodu VTL a STL mimo zástavbu je dle zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, 4,0 m od okraje potrubí; STL v zástavbě 1,0 m; bezpečnostní pásmo VTL plynovodu bylo 40 m, nyní nově 30 m. b) Odůvodnění řešení Zásobování plynem je jednou ze základních podmínek fungování sídla, která je Územním plánem zajištěna stanovením koncepce zásobování plynem.

D40



KNESL+KYNČL s.r.o.

Územní plán vymezil stabilizovanou trasu VTL plynovodu z důvodu zajištění vhodných podmínek pro přepravu plynu přes řešené území, a dále stabilizované trasy STL plynovodů z důvodu zajištění zásobování obce plynem. Pro zástavbu v rozvojových plochách postačí jen rozšířit stávající sít STL, a to zejména v navrhované síti ulic, tj. plochami veřejných prostranství, jejichž podmínky využití toto umožňují. Územní plán zobrazuje pouze páteřní trasy důležité pro transport, zásobování a distribuci plynu v sídle. Řady menších profilů sloužící pro zásobování jednotlivých pozemků nejsou zobrazeny, je možné je umisťovat v rámci ploch veřejných prostranství či ploch dopravní infrastruktury. Územní plán nenavrhuje žádný zásadní rozvoj plynovodní sítě, počítá pouze s rozšířením stávajících STL plynovodů do rozvojových ploch pro zástavbu. Kapacita sítě STL je dostatečná i pro navržený rozvoj. V lokalitě Nový Mlýn, která dnes není na plynovod napojena, se s plynofikací v Územním plánu nepočítá. Důvodem je neefektivnost této plynofikace – velká délka připojovacích řadů a velmi malý počet obyvatel, kteří by potenciálně mohli plyn využívat. Obecným trendem je dnes snižování spotřeby energií zejména na vytápění a přípravu TUV, a to prostřednictvím zateplování starších budov a realizace nových nízkoenergetických staveb, což je kombinováno s využíváním alternativních zdrojů energií (solární, větrné, biomasa, štěpka apod.). Pro zástavbu platí zásady snižování energetické náročnosti objektů dle zákona č. 506/2000 Sb., v pozdějším znění, resp. vyhlášky č. 148/2007 Sb. při respektování životního prostředí (zplodiny spalování apod.). To podstatně ovlivní (kromě ceny) také nárůst spotřeby energií, zejména na vytápění a ohřev TUV. Podíl vytápění jednotlivými typy paliv či jinými zdroji (štěpka, biopaliva, solární, geotermální apod.) se neustále mění, zejména s ohledem na ceny energií a výšku investic. 5.4.8.

Koncepce elektronických komunikací a) Současný stav a východiska řešení Na území obce jsou provozovány sítě veřejných elektronických komunikací, které provozují různí operátoři elektronických komunikací. Jsou to podzemní a nadzemní komunikační vedení, elektronické komunikační zařízení, rádiové komunikační zařízení, rádiové směrové spoje a zařízení veřejných mobilních komunikačních sítí. Řešeným územím prochází podzemní vedení elektronických komunikací přenosové a přístupové veřejné komunikační sítě operátora O2 Czech Republic, a. s. K zajištění služeb elektronických komunikací v obci slouží elektronické komunikační zařízení v Líšnici operátora O2 Czech Republic, a. s. Na území obce je vybudována přístupová komunikační síť. Kapacity zařízení elektronických komunikací a vedení přístupové sítě elektronických komunikací operátora O2 Czech Republic, a. s., jsou dostatečné pro zajištění požadovaných služeb elektronických komunikací obce. Území obce je pokryto rádiovým signálem veřejné mobilní komunikační sítě všech operátorů provozujících mobilní komunikační sítě. Sídlem prochází rádiové směrové spoje různých operátorů elektronických komunikací. Pro zajištění provozu rádiových směrových spojů je nutné zajistit přímou viditelnost mezi koncovými body a respektovat je při návrzích nové výstavby, zejména výškových staveb. Řešené území je pokryto televizním a rozhlasovým signálem z televizních a rozhlasových vysílačů operátora České Radiokomunikace, a. s., a případně vysílačů jiných operátorů elektronických komunikací. b) Odůvodnění řešení Zajištění dostupnosti služeb elektronických komunikací je dnes jednou ze základních podmínek fungování sídel. Provoz a rozvoj veřejných sítí elektronických komunikací zajišťují jednotliví operátoři komunikačních sítí. Poskytování služeb elektronických komunikací nových účastníků v obci budou zajišťovat operátoři elektronických komunikací na základě žádosti o připojení do veřejné komunikační sítě. Rozvoj a zvyšování kapacity veřejných sítí


D41


KNESL+KYNČL s.r.o.

elektronických komunikací je zajišťován výstavbou nových širokopásmových sítí, zejména pro vysokorychlostní přístup k internetu, a výstavbou mobilních radiokomunikačních systémů nových generací. Územní plán vytváří vhodné podmínky pro fungování stávající sítě veřejných elektronických komunikací (vymezení hlavních tras elektronických vedení a významných elektronických zařízení) a také pro její rozvoj stanovením vhodných podmínek pro realizaci staveb veřejné technické infrastruktury v plochách s rozdílným způsobem využití.

D42


KNESL+KYNČL s.r.o.

6.


KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY Podklady: t Politika územního rozvoje České republiky 2008 (Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, 2008); t Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje ve znění aktualizace č. 1 (J. Haluza a kol., 2011); t Územně analytické podklady SO ORP Mohelnice ve znění aktualizace z r. 2012; t Územní plán obce Líšnice ve znění změny č. 1 (Ka * Ka projektový ateliér, 2008); t Veřejná databáze Českého statistického úřadu (http://vdb.czso.cz); t Řešení územního systému ekologické stability v platné nebo rozpracované územně plánovací dokumentaci (ÚPD) měst Mohelnice a Loštice a obcí Mírov a Pavlov.

6.1.

Koncepce smíšené nezastavěné krajiny a) Současný stav a východiska řešení Řešené území má díky výrazné členitosti terénu, významnému podílu lesů a nadmořské výšce dosahující hodnot v rozmezí 292 až 565 m n.m. podhorský charakter. Řešené území má rozlohu 973,8 ha a je z významné části pokryté lesy (478,3 ha, tj. 49,1 % výměry území). Zemědělská půda se rozkládá na ploše 440,7 ha, což je 45,3 % výměry celého území. Z toho orná půda tvoří 366 ha, významný podíl mají trvale zatravněné pozemky, které zabírají zhruba 58 ha, což je 13 % veškeré zemědělské půdy. (ČSÚ, údaje k 31. 12. 2012). Zejména kvůli členitosti území a výskytu půd horších kvalit není část řešeného území (mimo lesů) intenzivně zemědělsky obhospodařovaná a je využita pouze jako louky, nebo je pokryta vzrostlejší zelení bez primárního hospodářského využití. Často jde o pozemky svažité nebo podmáčené, které nelze k zemědělství dobře využívat. b) Odůvodnění řešení Plochy smíšené nezastavěného území jsou vymezeny za účelem zajištění různorodosti nezastavěné krajiny, zajištění jejího hospodářského, případně i rekreačního využití, a její ekologické stability. To zaručuje udržení a rozvoj přívětivých přírodních podmínek řešeného území, podmínek pro soudržnost obyvatel a hospodářský rozvoj obce. Jako stabilizované plochy smíšené nezastavěného území vymezil Územní plán zejména pozemky intenzívně hospodářsky nevyužívané (často svažité či podmáčené). Často se jedná o pozemky v bezprostřední blízkosti vodních toků, menší pozemky určené k plnění funkcí lesa či pozemky trvalých travních porostů či pozemky, které jsou určeny pro územní systém ekologické stability. Jako rozvojové plochy smíšené nezastavěného území vymezil Územní plán především pozemky určené pro rekultivaci skládky Líšnice a dále plochy pro založení prvků územního systému ekologické stability lokální úrovně (lokální biokoridor LBK 5). V plochách smíšených nezastavěného území je jejich podmínkami umožněno také zalesňování vhodných pozemků (zejména ve vazbě na stávající pozemky určené k plnění funkcí lesa) či realizace vodních ploch.

6.2.

Koncepce zemědělské krajiny a) Současný stav a východiska řešení Řešené území má díky výrazné členitosti terénu, významnému podílu lesů a nadmořské výšce dosahující hodnot v rozmezí 292 až 565 m n.m. podhorský charakter. Má celkovou rozlohu 973,8 ha a je z významné části pokryté lesy. Zemědělská půda se rozkládá na ploše 440,7 ha, což je 45,3 % výměry celého území. Z toho orná půda tvoří 366 ha (procento zornění je tedy 83 %), významný podíl mají trvale zatravněné pozemky, které zabírají zhruba 58 ha, což je 13 % veškeré zemědělské půdy. (ČSÚ, údaje k 31. 12. 2012). Zemědělské půdy nejsou z části příliš kvalitní. Intenzivnější zemědělské obhospodařovávání probíhá hlavně ve východní části území, která na rozdíl od západní části není zalesněná a její terén je méně


D43


KNESL+KYNČL s.r.o.

členitý. Zemědělsky využívaná krajina je členěna sítí komunikací (silnic i účelových cest), z nichž některé jsou doplněny alejemi ovocných stromů. Na několika místech se zachovaly i historické meze. Ve výrazně členěných či svažitých částech se nachází lesíky či remízy, další sklonité pozemky a plochá podmáčená území podél vodotečí jsou využívány jako louky. Kvůli svažitosti pozemků může být zemědělská půda v některých místech vystavena vodní erozi, potenciálně postižené pozemky jsou ale již většinou zatravněny. Část nezastavěného území mezi silnicemi do Újezdu a do Loštic je využívána jako oplocený sad ovocných stromů, který pokračuje i na k.ú. Újezd. V řešeném území se nachází množství zemědělských pozemků s vloženými investicemi (odvodněné pozemky). Tyto se vyskytují v pásu nejkvalitnějších půd severovýchodně od Líšnice. Zemědělskou půdu obhospodařují zejména zemědělské společnosti ÚSOVSKO, a.s. a Mohelnická Zemědělská, a.s., které velkou část zemdělské půdy také vlastní. Kromě těchto společností působí v obci také soukromí zemědělci, zejména Ing. Radomír Vyjídáček z Vyšehorek. Chovem vysoké zvěře v oboře u Nového Mlýna se zabývá Ing. Miloslav Kamas. Bývalý zemědělský areál, který se nachází na východním okraji Líšnice, není v současnosti k zemědělským účelům využíván. b) Odůvodnění řešení Zemědělství je jednou ze základních funkcí územního plánování v krajině, která je Územním plánem zajištěna vymezením tzv. ploch zemědělských, jejichž podmínky obecně umožňují hospodaření na zemědělské půdě. Plochy zemědělské jsou vymezeny zejména za účelem zajištění hospodářského využití krajiny při zachování její různorodosti a její ekologické stability. To zaručuje udržení a rozvoj přívětivých přírodních podmínek řešeného území, podmínek pro soudržnost obyvatel a hospodářský rozvoj obce. Jako stabilizované plochy zemědělské jsou v řešeném území vymezeny zejména pozemky orné půdy. Rozvojové plochy zemědělské nejsou v ÚP vymezeny.

6.3.

Koncepce lesů a) Současný stav a východiska řešení Lesní pozemky pokrývají plochu 478,3 ha, což činí téměř polovinu výměry celého území (49,1 %), jedná se výhradně o lesy hospodářské. Převážná většina lesů v řešeném území je v majetku Lesů ČR (zejména rozsáhlý lesní masiv na západě řešeného území), menší část lesů je v majetku obce (zejména les „Obecňák“ nad Novým Mlýnem, část lesních pozemků směrem k Mírovskému Gruntu a lesy v nivě potoka Podhrádku a v údolí nad Vyšehorkami). Malá část lesních pozemků je ve vlastnictví soukromých osob. Využití pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa může být podmíněno souhlasem orgánu správy lesa. b) Odůvodnění řešení Funkce lesa je jednou ze základních funkcí územního plánování v krajině, která je Územním plánem zajištěna vymezením tzv. ploch lesních, jejichž podmínky obecně umožňují hospodaření na lesních pozemcích. Plochy lesní jsou vymezeny za účelem zajištění ekologické stability krajiny, kvalitních podmínek pro růst lesa, jeho rekreačního a hospodářského využití a jeho dobré dostupnosti. To zaručuje udržení a rozvoj přívětivých přírodních podmínek řešeného území, podmínek pro soudržnost obyvatel a hospodářský rozvoj obce. Územní plán zahrnuje všechny významné pozemky k plnění funkce lesa (PUPFL) a případně také vybrané související pozemky ostatních kategorií (především ostatní plochy dle KN) s lesním porostem do stabilizovaných ploch lesních. Územní plán nevymezuje žádné rozvojové plochy lesní. Pozemky potenciálně vhodné pro zalesnění jsou vymezeny jako plochy smíšené nezastavěného území, ve kterých je dle podmínek jejich využití v bodě 7 výrokové části zalesňování přípustné. Toto řešení je flexibilní a nevyžaduje zanést do Územního plánu všechny lokality, které by bylo vhodné zalesnit (zejména se může jednat o zcelení a doplnění stávajících lesů o pozemky, které není efektivní zemědělsky obhospodařovat).

D44


KNESL+KYNČL s.r.o.

6.4.


Koncepce vodních toků a ploch Viz kapitolu 5.4.1. Odůvodnění Územního plánu.

6.5.

Koncepce protipovodňové ochrany Viz kapitolu 5.4.2. Odůvodnění Územního plánu.

6.6.

Koncepce prostupnosti krajiny V souladu s § 3, odst. 5 vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, Územní plán zajišťuje propustnost krajiny (včetně sídla) stanovením koncepce veřejných prostranství, koncepce pěší a cyklistické dopravy (pro zajištění rekreace v krajině), koncepce zemědělské krajiny a lesů (pro volný pohyb v krajině), případně koncepce silniční dopravy a koncepce vodních toků a ploch. Viz tyto koncepce.

6.7.

Koncepce rekreace v krajině V souladu s přílohou č. 7, odst. 1, písm. e) vyhlášky č. 500/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, Územní plán zajišťuje podmínky pro rekreaci v krajině stanovením koncepce propustnosti a obsluhy území (zejména pro pěší a cyklistickou dopravu v krajině), případně koncepce zemědělské krajiny, lesů a vodních toků a ploch (pro volný pohyb v krajině), a koncepce sídelní zeleně a sportovního vybavení (pro vytvoření zázemí rekreace v sídle). Viz tyto koncepce.

6.8.

Koncepce dobývání ložisek nerostných surovin Územní plán nepočítá v řešeném území s těžbou nerostných surovin a nestanovuje proto koncepci dobývání nerostých surovin. Důvodem je zejména to, že se zde nenachází žádná evidovaná či chráněná ložiska nerostných surovin. V minulosti zde sice v okolí sousedního Svinova probíhala těžba železné rudy a grafitu, ale zásoby byly zřejmě vyčerpány, protože pozdější průzkumné vrty existenci ložisek vhodných k efektivní těžbě neprokázaly. Do jižní části zástavby Líšnice zasahuje z k.ú. Svinov poddolované území. Územní plán v tomto území nevymezuje žádné rozvojové plochy pro zástavbu. V území se nevyskytují žádná sesuvná území.

6.9.

Územní systém ekologické stability a) Současný stav a východiska řešení Hlavní výchozí dokumentací pro řešení nadregionální (NR) a regionální (R) úrovně územního systému ekologické stability (ÚSES) v územním plánu jsou ZÚR Olomouckého kraje, obsahující koncepční řešení nadregionální (NR) a regionální (R) úrovně ÚSES a základní závazné zásady pro zapracování ÚSES do ÚPD obcí. Nadregionální úroveň ÚSES není v území dle ZÚR zastoupena. Regionální úroveň ÚSES je v území dle ZÚR zastoupena regionálním biocentrem (RBC) OK 28 (v textové části odůvodnění ZÚR s uvedeným názvem Nad Vápeníky) a regionálními biokoridory (RBK) RK 903 a OK 48. Regionální biocentrum OK 28 je ve výkresové části ZÚR zakresleno jako plošný prvek situovaný v lesním komplexu v západní části správního území obce. Oba regionální biokoridory jsou ve výkresové části ZÚR zakresleny pomocí linií navazujících na regionální biocentrum OK 28. Regionální biokoridor RK 903 navazuje na severní okraj RBC, odkud směřuje přibližně k severu, a regionální biokoridor OK 48 naopak v návaznosti na jižní okraj RBC směřuje přibližně k jihu. V zásadě stejné řešení NR a R úrovně ÚSES jako ZÚR obsahují i ÚPO Líšnice ve znění změny č. 1 a aktualizované ÚAP ORP Mohelnice (Výkres limitů využití území, Výkres problémů k řešení v ÚPD a Výkres záměrů na provedení změn v území) s tím, že linie regionálních biokoridorů jsou nahrazeny


D45


KNESL+KYNČL s.r.o.

schematicky vymezenými plochami a vymezení regionálního biocentra je v ÚPO mírně zpřesněno (zatímco z výkresů ÚAP plocha RBC zjevně omylem vypadla). Hlavním východiskem pro řešení místní (lokální) úrovně ÚSES je původní vymezení místního ÚSES v ÚPO Líšnice ve znění změny č. 1, zakomponované i do příslušných výkresů ÚAP ORP Mohelnice. Síť místního ÚSES zde není příliš hustá – počítá s jednou větví místního ÚSES vedenou ve vazbě na tok Podhrádku při jižním okraji území, jednou větví v lesním komplexu v západní polovině území (s lokálním biocentrem LBC 36 situovaným uvnitř plochy RBC OK 28) a lokálním biokoridorem LBK 3 protínajícím napříč zemědělsky využívanou jihovýchodní část líšnického katastru. Základními problémy daného řešení místního ÚSES jsou jeho nedostatečná provázanost s řešením regionální úrovně ÚSES a malá přesnost ve vztahu k parcelaci i reálným situacím v terénu. b) Odůvodnění řešení Řešení regionální úrovně ÚSES v Územním plánu koncepčně vychází z řešení ZÚR Olomouckého kraje v platném znění a respektuje požadavky a úkoly stanovené v bodech 71 a 72 textové části ZÚR. Zpřesněné vymezení regionálního biocentra OK 28 zohledňuje především požadovaný charakter zastoupených cílových ekosystémů biokoridorů, aktuální ekologickou hodnotu lesních porostů (významné zastoupení až převaha buku) a vnitřní členění lesa (včetně polohy stabilizovaných lesních cest). Vymezení regionálních biokoridorů RK 903 a OK 48 a jejich dílčích skladebných částí je těsně vázáno na aktuální ekologickou hodnotu lesních porostů (významné zastoupení buku, příp. i jedle). Díky tomu sice dochází k určitým odchylkám tras od linií RBK v ZÚR, nicméně vždy v rámci pravidel pro zpřesňování stanovených v ZÚR. Rozmístění vložených lokálních biocenter zohledňuje kromě hodnoty lesních porostů též potřebu zachování maximální přípustné délky dílčích úseků RBK mezi vloženými biocentry. V případě vloženého biocentra RBK OK 48/BC 2 je využito návaznosti na vymezení části biocentra v ÚP Pavlov (kde je označeno jako RBK OK 48/BC 5). Příslušný úsek regionálního biokoridoru RK 903 se napojuje na trasu biokoridoru obsaženou v návrhu ÚP Mírov. Řešení místní úrovně ÚSES koncepčně sice navazuje na původní řešení ÚPO Líšnice, ve srovnání s ním ovšem obsahuje určité koncepční změny i dílčí úpravy. Podstatnými faktory ovlivňujícími inovovanou koncepci řešení jsou především: t nezbytnost návaznosti na řešení regionální úrovně ÚSES; t zohlednění aktuálního stavu využití území; t zohlednění aktuální hodnoty lesních porostů; t zohlednění jiných územně plánovacích záměrů na využití území; t metodickými nástroji stanovené limitující prostorové a funkční parametry pro jednotlivé typy skladebných částí ÚSES; t vlastnické vztahy k pozemkům. K zásadním koncepčním změnám patří především: t jiné trasování mezofilní větve místního ÚSES v lesním komplexu v západní části území v návaznosti na vymezení RBC OK 28 – zcela zrušeno je původní propojení do údolí Podhrádku (de facto nahrazené regionálním biokoridorem OK 48, byť v odlišné trase) a zrušeno je rovněž původní LBC 36, jehož vymezení se vlivem zahrnutí do plochy RBC OK 28 stalo bezpředmětným; nově je vymezeno lokální biocentrum LBC 4 využívající převládajících bukových porostů při západním okraji lesního komplexu a správního území obce, na které navazují lokální biokoridory LBK 7 (přímé propojení s RBC OK 28) a LBK 8 (napojující se na severním okraji území na trasu LBK 11 dle návrhu ÚP Mírov); t změny v rozmístění biocenter v rámci větve místního ÚSES na potoku Podhrádku (kromě vloženého biocentra RBK OK 48/BC 2 v místě křížení větve s regionálním biokoridorem OK 48 jde o biocentra LBC 1 a LBC 2) reagující jednak na aktuální ekologické podmínky v území (mokřadní společenstva, podmáčené partie nivních luk) a jednak navazující na vymezení biocenter LBC 3 a LBC 4 v novém ÚP Pavlov; t podstatná změna trasy lokálního biokoridoru LBK 5 (v původním ÚPO označeného LBK 3) východně od Líšnice – původní trasa biokoridoru dle ÚPO vede přes intenzivní oplocený

D46


KNESL+KYNČL s.r.o.


velkoplošný sad; nově je biokoridor veden tak, aby sad obcházel, přičemž zároveň v maximální možné míře využívá stávající pás dřevin ve svahu údolí potoka Podhrádku; vedlejším důsledkem změny trasy je porušení návaznosti s vymezením biokoridoru v ÚP Mohelnice (což je ovšem relativně snadno řešitelné dílčí úpravou trasy LBK v rámci některé změny ÚP); t vymezení krátkého úseku lokálního biokoridoru LBK 6 podél severovýchodního okraje nově vznikající zástavby Vyšehorek – důvodem je aktuální rozpor mezi průběhem katastrální hranice (pomezí k. ú. Vyšehorky a Podolí u Mohelnice) a využitím území, díky kterému je trasování biokoridoru podél katastrální hranice pouze v podolském katastru (dle ÚP Mohelnice) nelogické. Cílem provedených úprav je posílení ekologického a krajinotvorného významu ÚSES a podpoření reálných opatření k jeho vytváření. Některé vymezené skladebné částí ÚSES (regionální biocentrum OK 28, dílčí úseky regionálního biokoridoru RBK OK 48/BK 1 a RBK OK 48/BK 2, vložené lokální biocentrum RBK OK 48/BC , lokální biocentrum LBC 4 a lokální biokoridor LBK 7) se nacházejí na území obce celou svou plochou, u řady biocenter a biokoridorů při okraji území je však ve správním území obce vymezena jen jejich část a zbývající část se nachází (nebo se předpokládá její vymezení) za hranicemi území obce – vymezení ploch ÚSES mimo území obce ovšem není (ani nemůže být) součástí řešení jejího ÚP a je v grafické části pouze naznačeno. Řešení ÚSES a vymezení jeho dílčích skladebných částí je v maximální možné míře provázáno s řešeními ÚSES v rámci platné nebo rozpracované územně plánovací dokumentaci (ÚPD) sousedních obcí Pavlov a Mírov a měst Mohelnice a Loštice. Zajištěná zatím není návaznost LBK 5 ve strži pod líšnickou skládkou v k. ú. Újezd u Mohelnice (město Mohelnice) – zde lze předpokládat vyřešení problému při některé z aktualizací ÚP Mohelnice. Přehled skladebných částí ÚSES a případně doplnění odůvodnění jejich vymezení je uveden v následující tabulce.

Obr. D.14:

Schéma územního systému ekologické stability (ÚSES)


D47


KNESL+KYNČL s.r.o.

označení

funkční typ + biogeografický význam

odůvodnění vymezení

RBC OK 28

regionální biocentrum

viz text odůvodnění výše

RBK RK 903

regionální biokoridor – dílčí úsek


RBK OK 48/BK 1



RBK OK 48/BC 1

regionální biokoridor – vložené lokální biocentrum


RBK OK 48/BK 2



RBK OK 48/BC 2

regionální biokoridor – vložené lokální biocentrum


LBK 1

lokální biokoridor

Poloha a vymezení jsou dány vazbou na tok Podhrádku a jeho potoční nivu a návazností na dříve vymezenou část biokoridoru v k. ú. Svinov u Pavlova (LBK 4 v ÚP Pavlov).

LBK 2

lokální biokoridor

Poloha a vymezení jsou dány vazbou na tok Podhrádku a jeho potoční nivu a návazností na dříve vymezenou část biokoridoru v k. ú. Svinov u Pavlova (LBK 5 v ÚP Pavlov).

LBC 1

lokální biocentrum


LBK 3

Lokální biokoridor

Poloha a vymezení jsou dány vazbou na tok Podhrádku, jeho doprovodné porosty a návazností na dříve vymezenou část biokoridoru v k. ú. Svinov u Pavlova (LBK 6 v ÚP Pavlov).

LBC 2

Lokální biocentrum


LBK 4


Poloha a vymezení jsou dány vazbou na tok Podhrádku a jeho doprovodné porosty, omezenými možnostmi průchodu zastavěným územím a návazností na dříve vymezené části biokoridoru v k. ú. Svinov u Pavlova (LBK 7 v ÚP Pavlov) a Žádlovice (v ÚP Loštice bez konkrétního označení).

LBC 3


Poloha a vymezení v zásadě převzaté z ÚPO (LBC 20), s úpravou dle parcelace a zároveň v návaznosti na dříve vymezenou část biocentra v k.ú. Žádlovice (LBC20 v ÚP Loštice).

LBK 5



LBK 6



LBK 7



LBC 4



LBK 8



Obr. D.15:

Tabulka skladebných prvků územního systému ekologické stability (ÚSES)

D48



KNESL+KYNČL s.r.o.

7.

PODMÍNKY VYUŽITÍ PLOCH

7.1.

Východiska Dle § 2, odst. 1, písm. g) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, se plochou rozumí část území tvořená pozemkem nebo souborem pozemků, která je vymezena v Územním plánu s ohledem na stávající nebo požadovaný způsob jejího využití a její význam. Pro takovou plochu jsou stanoveny podmínky s určením jejich využití dle přílohy č. 7 k vyhl. č. 500/2006 Sb. Dle § 3 vyhlášky č. 501/2006 Sb. se řešené území člení Územním plánem na plochy podle stávajícího nebo požadovaného způsobu využití, tzv. plochy s rozdílným způsobem využití, a pro tyto plochy určuje Územní plán v bodě 7. způsob jejich využití.

7.2.

15 druhů ploch s rozdílným způsobem využití Podle metodiky MINIS je pro stanovení územních podmínek využito 15 druhů ploch s rozdílným způsobem využití. Jejich vymezením je určena základní struktura využívání území, která je tak dobře patrna při pohledu na Hlavní výkres. Těchto 15 druhů ploch lze rozdělit do třech skupin: 7.2.1.

Sedm z těchto ploch jsou vymezeny pro zajištění územních podmínek pro veřejnou infrastrukturu: a) plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura (OV); vymezeny především pro zajištění pozemků pro stavby občanského vybavení, určené, zřizované nebo užívané ve veřejném zájmu (např. školy, divadla, nemocnice apod.) a obsluhující sídlo; b) plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OS); vymezeny především pro zajištění pozemků pro stavby sportovního vybavení, určené, zřizované nebo užívané ve veřejném zájmu (např. sportovní hřiště, výletiště apod.) a obsluhující sídlo; c) plochy občanského vybavení – hřbitovy (OH); vymezeny především pro zajištění pozemků veřejných pohřebišť; d) plochy technické infrastruktury (TX); vymezeny především pro zajištění pozemků a tras technických sítí obsluhující sídlo; e) plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS); vymezeny především pro zajištění pozemků pro nadřazenou dopravní síť obsluhující sídlo a zaručující jeho spojení s okolím; f)

plochy veřejných prostranství (PV); vymezeny především pro zajištění pozemků ulic, návsí, chodníků apod., obsluhující sídlo a zaručující jeho prostupnost;

g) plochy veřejných prostranství – veřejná zeleň (ZV); vymezeny především pro zajištění pozemků pro parky a další veřejně přístupné „zelené“ plochy obsluhující sídlo. 7.2.2.

Čtyři z těchto ploch jsou vymezeny pro zajištění územních podmínek především pro privátní využívání území, a to pro bydlení, práci a rekreaci: a) plochy smíšené obytné (SX); vymezeny především pro zajištění pozemků pro rodinné domy a zároveň pro zajištění polyfunkčnosti obytných území jakožto jednoho z hlavních principů stavby sídel; b) plochy výroby a skladování (VX); vymezeny především pro zajištění pozemků pro zemědělskou výrobu a administrativu; c) plochy občanského vybavení – komerční zařízení malá a střední (OM); vymezeny především pro zajištění pozemků staveb pro obchod a služby; d) plochy rekreace – plochy staveb pro rodinnou rekreaci (RI); vymezeny především pro zajištění pozemků pro zahrádkářské nebo rekreační chaty, tj. pro zajištění specifické soukromé rekreace v sídle.


D49


KNESL+KYNČL s.r.o.

Další čtyři druhy ploch jsou vymezeny pro stanovení koncepce uspořádání především krajiny a nezastavěného území: a) plochy smíšené nezastavěného území (NS); vymezeny především pro zajištění rozvoje smíšené lesní a zemědělské krajiny při okrajích sídel a okrajích lesních komplexů; jedná se o přechodná území mezi intenzivně zemědělsky využívaným územím a souvislými pozemky lesa; vymezují se rovněž pro zajištění přechodné zóny mezi sídlem a krajinou (např. jako rekreační louky); b) plochy pro zemědělství (N); vymezeny především pro zajištění ochrany a rozvoje pozemků zemědělského půdního fondu, včetně remízů a alejí; c) plochy lesní (L); vymezeny především pro zajištění ochrany a rozvoje pozemků lesů; d) plochy vodní a vodohospodářské (W); vymezeny především pro zajištění ochrany vodního režimu v krajině i sídle, tj. zajištění pozemků vodních toků a ploch.

7.3.

Podmínky využití ploch Pro plochy s rozdílným způsobem využití je stanoveno: 7.3.1.

Hlavní využití, tj. pozemky, pro které je plocha primárně určena; pro tyto pozemky musí být plocha využita zpravidla více jak z 50 % její výměry, jak je patrno z Přílohy č. 7, odst. 1, písm. f ) vyhlášky č. 500/2006 Sb., kde je napsáno, že se pro plochy stanoví „podmínky (...) převažujícího účelu využití (hlavní využití)“; v případě koridorů dopravní infrastruktury, veřejných prostranství,vodních a vodohospodářských či technické infrastruktury musí být především zajištěna jejich prostupnost územím. Pro plochy smíšené nezastavěného území není hlavní využití stanoveno z důvodu zajištění polyfunkčnosti krajiny a v souladu s Přílohou č. 7, odst. 1, písm. f ) vyhlášky č. 500/2006 Sb., kde je napsáno, že se pro plochy stanoví „podmínky (...) převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit (...)“.

7.3.2.

Přípustné využití, které je vztaženo na pozemky a stavby neznemožňující plnohodnotné hlavní využití, zvláště u pozemků veřejné infrastruktury, tj. další stavby a zařízení, které odpovídají charakteru dané plochy a svým objemem a provozem respektují charakter dané plochy, tj. jeho hlavní využití; výčet pozemků je uveden příkladem, tedy nikoli taxativně;

7.3.3.

Podmíněně přípustné využití, které stanovuje podmínky, bez jejichž splnění nelze stavby či zařízení v nich vyjmenované povolit;

7.3.4.

Nepřípustné využití, které určuje pozemky, stavby a zařízení, které nesmějí být v plochách vymezovány či umisťovány; vychází především z požadavků na vymezování ploch vyhlášky č. 501/2006 Sb., a obsahuje rovněž ustanovení, ve kterých plochách je vyloučeno umisťování staveb, zařízení i jiných opatření pro účely uvedené v § 18 odst. 5 stavebního zákona dle odst. 1, písm. f ) Přílohy č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb.

7.3.5.

Podmínky prostorového uspořádání, které regulují prostorové uspořádání území (např. výškovou regulaci zástavby, charakter a strukturu zástavby) v souladu s § 19, odst. 1, písm. d) Stavebního zákona a přílohy č. 7, odst. f ) vyhlášky 500/2006 Sb.; Územní plán stanovuje tyto nástroje: a) maximální výšková hladina zástavby Pro vybrané plochy „stavebního“ charakteru je stanovena maximální výšková hladina zástavby 8 m, která vychází z obvyklé konstrukční výšky rodinného domu (jakožto převládajícího prvku ve struktuře obce), k níž je připočtena dostatečná rezerva tak, aby bylo umožněno případné nestandardní řešení způsobené např. terénem a přitom nemohlo umožňovat výstavbu o jedno podlaží vyšší. Pro plochy výrobní a skladovací je maximální výšková hladina stanovena na 10 m tak, aby byla teoreticky umožněna výstavba halových staveb s pojízdným jeřábem a zároveň

D50



KNESL+KYNČL s.r.o.

stanoven limit chránící krajinný ráz obce; v souvislosti s tím Územní plán podmíněně připouští výstavbu vyšších staveb za podmínky, že stavebník prokáže, že jeho záměr „zapadá“ do obrazu sídla a jeho okolí; toto prokázání se provede např. v rámci územního řízení nebo formou územní studie; toto podmínečné využití je Územním plánem stanoveno zejména z důvodu možné výstavby technologických zařízení vázaných na zemědělskou výrobu (např. sila), která je nutno posuzovat individuálně dle místních podmínek. Pro plochy občanského vybavení – veřejné infrastruktury a tělovýchovná a sportovní zařízení není výšková hladina stanovena, aby bylo umožněno případné architektonické ztvárnění významných veřejných budov v těchto plochách. V plochách nezastavěného území je vyloučena možnost výstavby větrných elektráren. I přes to, že jsou na území obce Líšnice vymezeny dle územní studie „Větrné elektrárny na území Olomouckého kraje“ (Ekological Consulting, a. s., 2009) „území podmíněně přípusná“, kam lze umisťovat větrné elektrárny v prokázaných jednotlivých případech, a „území ostatní“, kam lze umisťovat větrné elektrárny (severně od silnice I/35), byla zadáním územního plánu taková možnost vyloučena. Z důvodu zabezpečení podmínek pro udržitelný rozvoj území obce, pro kterou je krajinný ráz bez takto rušivých zásahů jednou z hlavních devíz oproti strategičtěji umístěním sídlům podél řeky Moravy, Územní plán vylučuje možnost výstavby větrných elektráren na území obce. b) uliční charakter zástavby Z důvodu návaznosti nové zástavby na stávající zástavbu a především kvůli optimálnímu nastavení vztahu nové zástavby k veřejným prostranstvím stanovuje ÚP zejména pro rozvojové plochy smíšené obytné tzv. uliční charakter zástavby; vnější hrana zástavby vymezuje veřejné prostranství (s možností předzahrádek) obepínající danou plochu; tím jsou zajištěny minimální estetické požadavky na uspořádání zástavby v obci v souladu s úkoly územního plánování.

7.4.

Výjimky Z důvodu specifických vlastností řešeného území je Územní plán zpracován s těmito povolenými úpravami shora uvedené vyhlášky dle metodiky MINIS (Minimální standard pro digitální zpracování územních plánů v GIS, verze 2.2, 2010): a) z důvodu dosažení polyfunkčnosti území, jakožto jednoho z hlavních urbanistických principů, který zaručuje stabilnější podmínky pro soudržnost obyvatel a pro hospodářský rozvoj území, jsou Územním plánem vymezeny plochy smíšené obytné, které v sobě zahrnují i čisté plochy bydlení ve smyslu vyhlášky; b) z důvodu lepší ochrany pozemků pro jednotlivé složky občanského vybavení jsou plochy občanského vybavení definované v § 6 vyhlášky č. 501/2006 Sb. rozděleny a samostatně vymezeny jako plochy občanského vybavení – veřejné infrastruktury, tělovýchovná a sportovní zařízení, komerční zařízení malá a střední a hřbitovy; c) z důvodu specifických nároků na propustnost území v obci jsou plochám veřejných prostranství stanoveny podmínky, které zaručují tuto propustnost; pro ostatní veřejně přístupná prostranství (parky, rekreační louky apod.) jsou vymezeny plochy veřejné zeleně.


D51


plochy stabilizované v zastavěném území [ha]

plochy stabilizované v nezastavěném území [ha]

plochy zastavitelné [ha]

plochy přestavby [ha]

plochy změn v krajině [ha]

celkem [ha]

KNESL+KYNČL s.r.o.

plochy smíšené obytné

31,4

0, 0

8,0

0,0

0,0

39,4

plochy občanského vybavení – komerční zařízení malá a střední

0,0

0,0

0,0

0,7

0,0

0,7

plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura

0,5

0,0

0,6

0,9

0,0

2,0

plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení

1,3

0,0

0,3

0,0

0,0

1,6

plochy občanského vybavení – hřbitovy

0,5

0,0

0,3

0,0

0,0

0,8

plochy veřejných prostranství – veřejná zeleň

0,0

0,0

1,2

0,2

0,0

1,4

plochy veřejných prostranství

3,2

15,7

2,7

0,4

0,0

22,0

plochy dopravní infrastruktury – silniční

3,9

10,3

0,0

0,0

0,0

14,2

plochy technické infrastruktury

0,1

0,0

0,0

0,1

0,0

0,2

plochy výroby a skladování

0,7

0,0

1,0

0,0

0,0

1,7

plochy rekreace – plochy staveb pro rodinnou rekreaci

0,1

0,0

1,9

0,2

0,0

2,2

plochy lesní

0,0

470,1

0,0

0,0

0,0

470,1

plochy smíšené nezastavěného území

0,0

60,6

0,0

0,0

5,1

65,7

plochy zemědělské

0,0

345,2

0,0

0,0

0,0

345,2

plochy vodní a vodohospodářské

0,2

5,6

0,0

0,0

0,5

6,3

41,9

907,5

16,0

2,5

5,6

973,5

typ plochy s rozdílným způsobem využití

celkem

Obr. D.16:

Bilance ploch s rozdílným způsobem využití

D52


KNESL+KYNČL s.r.o.

7.5.


Poznámky a) Některé specifické výrazy jsou vysvětleny v kapitole A. Pojmy a zkratky Odůvodnění ÚP. b) Podmínky využití ploch nelze vykládat tak, aby jejich výslednou aplikací bylo takové využití, které je obsahem jiné podmínky. c) Při posuzování souladu záměru s Územním plánem musí být splněny všechny podmínky dohromady. V případě, že jsou některé podmínky mezi sebou v nesouladu, platí podmínka přísnější, není-li uvedeno jinak. d) Pro zastavitelné plochy smíšené obytné jsou vymezeny související plochy veřejné zeleně dostatečných rozměrů, které naplňují podstatu veřejných prostranství v souladu s § 7 vyhlášky 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. e) Územní plán vymezuje plochy určitého druhu, jimž stanovuje podmínky využití. Jestliže stávající pozemek či stavba nebo zařízení těmto podmínkám nevyhovuje, neznamená to odstranění těchto staveb či zařízení. Tyto stavby či zařízení lze nadále užívat v souladu s platným oznámením či kolaudačním souhlasem a lze je nadále udržovat, provádět na nich stavební úpravy, při kterých se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby, přičemž za stavební úpravu se v těchto případech považuje též zateplení pláště.

8.

VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, OPATŘENÍ A ASANACÍ V souladu s § 43, odst. 1 Stavebního zákona Územní plán vymezuje plochy a koridory pro veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření, pro něž lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit v souladu s § 170 Stavebního zákona a to konkrétně veřejně prospěsná opatření pro pro založení prvků ÚSES, které jsou vymezeny jako veřejně prospěšná opatření v ZÚR OK. Odůvodnění je součástí zejména kap. D 6.9. Odůvodnění ÚP. Územní plán nevymezuje plochy a koridory pro veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření, pro něž má obec, kraj či stát předkupní právo (§ 43, odst. 1 a § 101 Stavebního zákona). Plochy a koridory veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a asanace jsou zobrazeny ve Výkrese veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací (I/03). Struktura, grafické znázornění a označení veřejně prospěšných staveb, patření a asanací je zpracováno v souladu s krajskou metodikou MINIS (Minimální standard pro digitální zpracování územních plánů v GIS, verze 2.2, 2010), která byla pro zpracování Územního plánu Líšnice závazná.

9.

KOMPENZAČNÍ OPATŘENÍ

9.1.

Územní plán nestanovuje kompenzační opatření. Zadání územního plánu neobsahovalo požadavek na zpracování Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území.

10.

ÚZEMNÍ REZERVY

10.1.

Územní plán nevymezuje plochy a koridory územních rezerv.

11.

DOHODA O PARCELACI

11.1.

Územní plán vymezuje v souladu s § 43, odst. 2 Stavebního zákona plochy a koridory, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno smlouvou s vlastníky pozemků


D53


KNESL+KYNČL s.r.o.

a staveb, které budou dotčeny navrhovaným záměrem, jejímž obsahem musí být souhlas s tímto záměrem a souhlas s rozdělením nákladů a prospěchů s jeho realizací (dále jen „dohoda o parcelaci“). 11.1.1. Území dotčené dohodou o parcelaci DP-01 (lokalita Pod dědinou-jih ve Vyšehorkách) zahrnuje plochu zastavitelnou smíšenou obytnou a plochu veřejného prostranství – veřejná zeleň. Součástí dohody o parcelaci je také vymezení pěšího spojení z jádra vesnice k silnici na Podolí (tzv. pěší propojení, viz bod 5.1.1. výrokové části ÚP). Plocha pro uzavření dohody o parcelaci je vymezena z důvodu nastavení optimální parcelace pro předpokládanou výstavbu rodinných domů v území s problematickými tvary pozemků. Dohodu o parcelaci lze uzavřít na větší území, než je vymezeno v Územním plánu. Dohodou o parcelaci je dotčena souvislá rozvojová lokalita určená pro obytnou zástavbu, ve které Územní plán vymezil plochu veřejného prostranství – veřejné zeleně v souladu s § 7, odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Dohoda o parcelaci zaručí, že náklady na vybudování tohoto veřejného prostranství se rovnoměrně rozloží na všechny vlastníky v dotčeném území. Veřejné prostranství následně bude zajišťovat možnost každodenní rekreace obyvatel daného území.

12.

ÚZEMNÍ STUDIE

12.1.

Územní plán vymezuje plochy, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie ve smyslu § 43, odst. 2 Stavebního zákona. 12.1.1. Jedná se o plochy: t US-01: Za humny-západ; území, kde je potřeba prověřit zejména strukturu zástavby pro uvažovanou zástavbu především rodiných domů (zejména stavební čáry, maximální výšky zástavby, obsluhu a prostupnost území a podrobnější využití pozemků) kvůli jejich kvalitnímu začlenění do území: t US-02: Podhrádek; území, kde je potřeba prověřit zejména strukturu zástavby pro uvažovanou zástavbu a pozemky sportovního areálu sloužícího i jako společenské centrum obce (zejména stavební čáry, maximální výšky zástavby, obsluhu a prostupnost území a podrobnější využití pozemků) kvůli jejich kvalitnímu začlenění do území: t US-03: U zemědělského družstva; území, kde je potřeba prověřit zejména strukturu zástavby pro uvažovanou zástavbu především veřejného a komerčního vybavení (zejména stavební čáry, maximální výšky zástavby, obsluhu a prostupnost území a podrobnější využití pozemků) kvůli jejich kvalitnímu začlenění do území: 12.1.2. Pro zajištění shora zmíněných cílů zpracování vymezených územních studií stanovuje územní plán rámcové požadavky na jejich zadání, které vycházejí z obsahu zadání regulačních plánů dle vyhlášky č. 500/2006 Sb. Výstavba v plochách a koridorech, pro které je prověření změn jejich využití podmíněno územní studií, je možná až poté, kdy její pořizovatel schválil možnost jejího využití jako podkladu pro aktualizaci nebo změnu územně plánovací dokumentace a podal návrh na vložení dat o této studii do evidence. Pro výstavbu je územní studie neopominutelným podkladem a při jejím řešení je nutné vycházet z koncepčních principů, které územní studie pro dotčené území stanovila, případně prokázat, že bylo nalezeno z hlediska cílů a úkolů územního plánování a veřejných zájmů vhodnější nebo alespoň rovnocenné řešení. (pozn.: viz metodika ÚÚR).

12.2.

D54

Při vymezování ploch a koridorů určených k prověření územní studií byly hranice územních studií stanoveny tak, aby na jedné straně takto vymezené oblasti neblokovaly stavební rozvoj rozsáhlých území, na druhé straně, aby prověření bylo učiněno na smysluplném rozsahu území


KNESL+KYNČL s.r.o.


s ohledem na jeho funkční vazby. Jinak řečeno, principem vymezení těchto ploch a koridorů je nutnost uceleného řešení všech problému v území najednou. Proto jakékoli další dělení na menší územní studie není žádoucí. Rozšíření území určené k prověření je naopak vhodné. Záleží na aktuálních potřebách daného území, pořizovatele a finančních zdrojích města. 12.3.

Aby území vymezená pro prověření změn jejich využití územními studiemi nebyla dlouhodobě blokována, Územní plán stanovil lhůtu pro vložení dat o územní studii do evidence územně plánovací činnosti na 6 let od data nabytí účinnosti Územního plánu. Pořízení územní studie jako podmínka pro rozhodování pozbývá pro vymezenou plochu platnosti v případě marného uplynutí lhůty stanovené pro její pořízení. Územní plán stanovil lhůtu 6 let od nabytí účinnosti, která vychází ze čtyřletého období určeného k vypracovávání zprávy o uplatňování územního plánu dle § 55 Stavebního zákona + 2 roky na zpracování změn z ní vyplývajících.

13.

REGULAČNÍ PLÁN

13.1.

Územní plán nevymezuje plochy a koridory, ve kterých je vydání regulačního plánu podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití, a to z toho důvodu, že potřeba takového řešení v průběhu zpracování Územního plánu nevyplynula.

14.

ETAPIZACE

14.1.

Územní plán nestanovuje v souladu s § 19, písm. f ) Stavebního zákona pořadí změn v území (etapizaci).

15.

VYMEZENÍ ARCHITEKTONICKY NEBO URBANISTICKY VÝZNAMNÝCH STAVEB

15.1.

Územní plán nevymezuje architektonicky nebo urbanisticky významné stavby, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt ve smyslu § 17, písm. d) a § 18, písm. a) zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s Autorizačním řádem České komory architektů.


D55


D56


KNESL+KYNČL s.r.o.

KNESL+KYNČL s.r.o.


E. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZPF A PUPFL

E. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZPF A PUPFL NÁVRH, SRPEN 2014

E1


KNESL+KYNČL s.r.o.

1.

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND (ZPF) A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA (PUPFL)

1.1.

Struktura půdního fondu Předmětem řešení Územního plánu je správní území obce Líšnice, tj. katastrální území Líšnice u Mohelnice a Vyšehorky. Obec leží v Olomouckém kraji, v okrese Šumperk, ve správním území obce s rozšířenou působností Mohelnice. Řešené území navazuje na katastrální území Podolí u Mohelnice, Újezd u Mohelnice, Žádlovice, Pavlov u Loštic, Zavadilka, Svinov u Pavlova, Bušín u studené Loučky, Studená Loučka a Mírovský Grunt (vše ORP Mohelnice). Celková rozloha území je cca 973,8 ha. Nejvyšší bod území leží v nadmořské výšce 565 m n.m. na severozápadní hranici řešeného území v blízkosti Vyšehorského vrchu, nejnižším bodem je místo v nivě potoka Podhrádku na jižní hranici území v nadmořské výšce cca 292 m n.m.

druh pozemku

výměra v ha

% zemědělské půdy

% celkové výměry

366,0 ha

83,1%

37,6 %

16,6 ha

3,8 %

1,7 %

sady

0,4 ha

0,1 %

0,1 %

louky

57,6 ha

13,3 %

5,9 %

zemědělská půda celkem

440,7 ha

100,0 %

45,3 %

lesy

478,3 ha

–

49,1 %

vodní plochy

6,9 ha

–

0,7 %

zastavěné plochy

6,7 ha

–

0,7 %

41,3 ha

–

4,2 %

973,8 ha

–

100,0 %

orná půda zahrady

ostatní plochy celková výměra

Obr. E.01: Druhy pozemků a jejich podíl na celkové ploše řešeného území; zdroj: ČSÚ, údaje k 31. 12. 2012

1.1.1.

Zemědělský půdní fond Řešené území má díky výrazné členitosti terénu, významnému podílu lesů a nadmořské výšce podhorský charakter. Řešené území má rozlohu 973,8 ha a je takřka z poloviny pokryto lesy (49,1 %). Zemědělská půda se rozkládá na ploše 440,7 ha, což je 45,3 % výměry celého území. Z toho orná půda tvoří 366 ha (procento zornění je tedy 83,1 %), nezanedbatelný podíl mají trvale zatravněné pozemky – 57,6 ha, což je 13,3 % veškeré zemědělské půdy. Intenzivnější zemědělské obhospodařovávání probíhá hlavně ve východní části území, která na rozdíl od západní části není zalesněná a její terén je méně členitý. Zemědělsky využívaná krajina je členěna sítí komunikací (silnic i účelových cest), z nichž některé jsou doplněny alejemi ovocných stromů. Na několika místech se zacjhovaly i historické meze. Ve výrazně členěných či svažitých částech se nachází lesíky či remízy, další sklonité pozemky a plochá podmáčená území podél vodotečí jsou využívány jako louky. Kvůli svažitosti pozemků může být zemědělská půda v některých místech vystavena vodní erozi, potenciálně postižené pozemky jsou ale již většinou zatravněny. Část nezastavěného území mezi silnicemi do Újezdu a do Loštic je využívána jako oplocený sad ovocných stromů, který pokračuje i na k.ú. Újezd. V řešeném území se nachází množství zemědělských pozemků s vloženými investicemi (odvodněné pozemky). Tyto se vyskytují v pásu nejkvalitnějších půd severovýchodně od Líšnice. Zemědělskou půdu obhospodařují zejména zemědělské společnosti ÚSOVSKO, a.s. a Mohelnická Zemědělská, a.s., které velkou část zemdělské půdy také vlastní. Kromě těchto společností působí v obci také soukromí zemědělci, zejména Ing. Radomír Vyjídáček z Vyšehorek. Chovem vysoké zvěře v oboře u Nového mlýna se zabývá Ing. Miloslav Kamas. Bývalý zemědělský

E2



KNESL+KYNČL s.r.o.

areál, který se nachází na východním okraji Líšnice, není v současnosti k zemědělským účelům využíván. 1.1.2.

Pozemky určené k plnění funkcí lesa Lesní pozemky pokrývají plochu 478,3 ha, což činí téměř polovinu výměry celého území (49,1 %), jedná se výhradně o lesy hospodářské. Převážná většina lesů v řešeném území je v majetku Lesů ČR (zejména rozsáhlý lesní masiv na západě řešeného území), menší část lesů je v majetku obce (zejména les „Obecňák“ nad Novým mlýnem, část lesních pozemků směrem k Mírovskému Gruntu a lesy v nivě potoka Podhrádku a v údolí nad Vyšehorkami). Malá část lesních pozemků je ve vlastnictví soukromých osob. Využití pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa je podmíněno souhlasem státního orgánu správy lesa.

1.2.

Bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ) 1.2.1.

Význam BPEJ Bonitované půdně ekologické jednotky vyjadřují produkčně-ekologickou hodnotu jednotlivých půdních typů a byly vymezeny a zmapovány na přelomu 70. a 80. let minulého století jako náhrada tehdy již zastaralých bonitních tříd. Průběh hranic jednotlivých BPEJ a jejich kódové označení je zaznamenáno v mapách 1 : 5 000. Základní kód BPEJ je pětimístný, přičemž: t první pozice (*....) definuje klimatický region: 0 = velmi teplý suchý; 1 = teplý suchý; 2 = teplý mírně suchý;

Obr. E.02: Struktura půdního fondu – zastoupení druhů pozemků v řešeném území


E3


KNESL+KYNČL s.r.o.

3 = teplý mírně vlhký; 4 = mírně teplý suchý; 5 = mírně teplý mírně vlhký; 6 = mírně teplý (až teplý); 7 = mírně teplý vlhký; 8 = mírně chladný vlhký; t druhá a třetí pozice (.**..) definuje hlavní půdní jednotku (těch je v ČR 78, označení 01–78); hlavní půdní jednotky (HPJ) zjednodušeným způsobem definují půdní typ, druh a vodní režim; t čtvrtá pozice (...*.) podává informaci o sklonitosti a expozici daného konkrétního pozemku; jde o kategorie sklonitosti a expozice, respektive jejich kombinaci vyjádřenou číselným kódem 0–9; t pátá pozice (....*) obdobným způsobem, tj. číselným kódem v rozpětí 0–9, definuje kategorii skeletovitosti a kategorii hloubky půdy, respektive jejich kombinaci. 1.2.2.

Klimatické regiony Do řešeného území zasahují tyto klimatické regiony: 3.**.** = T 3: teplý, mírně vlhký – s průměrnou roční teplotou (7) 8–9 °C, s průměrným ročním úhrnem srážek 550–650 (700) mm, s roční sumou teplot nad 10 °C 2 500–2 800, se středně vysokou pravděpodobností suchých vegetačních období (10–20), se střední vláhovou jistotou (4–7); v řešeném území se nachází v místě nejhodnotnějších zemědělské půdy – v pásu probíhajícím od severozápadu k jihovýchodu mezi Líšnicí a Vyšehorkami; 5.**.** = MT 2: mírně teplý, mírně vlhký – s průměrnou roční teplotou 7–8 °C, s průměrným ročním úhrnem srážek 550–650 (700) mm, s roční sumou teplot nad 10 °C 2 200–2 500, se střední až vysokou pravděpodobností suchých vegetačních období (15–30), se střední vláhovou jistotou (0–3); 7.**.** = MT 4: mírně teplý, vlhký – s průměrnou roční teplotou 6–7 °C, s průměrným ročním úhrnem srážek 650–750 mm, s roční sumou teplot nad 10 °C 2 200–2 400, s nižší střední pravděpodobností suchých vegetačních období (5–15), s vysokou vláhovou jistotou (10); v řešeném území je zastoupen pouze menší částí na při severní hranici řešeného území v okolí silnice I/35.

1.2.3.

Hlavní půdní jednotky HPJ mají v řešeném území následující zástupce: *.08.** černozemě, hnědozemě i slabě oglejené, vždy však erodované, převážně na spraších, středně těžké; *11.** Hnědozemě modální včetně slabě oglejených na sprašových a soliflukčních hlínách (prachovicích), středně těžké s těžší spodinou, bez skeletu, s příznivými vlhkostními poměry; *.14.** illimerizované půdy a hnědozemě illimerizované, včetně slabě oglejených forem na sprašových hlínách a svahovinách; středně těžké s těžkou spodinou, vláhové poměry příznivé; *.26.** hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy na různých břidlicích a jim podobných horninách; středně těžké, výjimečně těžší, obvykle štěrkovité, s dobrými vláhovými poměry až stálým převlhčením; *.27.** kambizemě modální eubazické až mezobazické na pískovcích, drobách, kulmu, brdském kambriu, flyši, zrnitostně lehké nebo středně těžké lehčí, s různou skeletovitostí, půdy výsušné; *.37.** mělké hnědé půdy na všech horninách; lehké, v ornici většinou středně štěrkovité až kamenité, v hloubce 30 cm silně kamenité až pevná hornina; výsušné půdy (kromě vlhkých oblastí);

E4



KNESL+KYNČL s.r.o.

*.41.** svažité půdy (nad 12°) na všech horninách; *.58.** nivní půdy glejové na nivních uloženinách; středně těžké, vláhové poměry méně příznivé, po odvodnění příznivé; *.64.** glejové půdy a oglejené půdy zbažinělé, avšak zkulturněné, na různých zeminách i horninách; středně těžké až velmi těžké, příznivé pro trvalé travní porosty, po odvodnění i pro ornou půdu; *.67.** glejové půdy mělkých údolí a rovinných celků při vodních tocích; středně těžké až velmi těžké, zamokřené, po odvodnění vhodné převážně pro louky; *.71.** glejové půdy při terasových částech úzkých niv; středně těžké až velmi těžké, zamokřené, po odvodnění vhodné pro louky; *.78.** hluboké strže nad 3 m hloubky – nevhodné pro zemědělskou půdu. 1.2.4.

Struktura BPEJ v řešeném území V řešeném území se v důsledku kombinace podmínek klimatických (klimatický region VT), pedogenetických (výše uvedené HPJ) a pedofyzikálních vyskytují následující bonitované půdně ekologické jednotky:

BPEJ

v řešeném území celkem ha

tj. % z řešeného území

třída ochrany ZPF

3.08.40

9,06

0,9 %

IV.

3.11.10

22,31

2,3 %

II.

3.14.00

101,73

10,4 %

II:

3.14.10

47,42

4,9 %

III.

3.26.11

9,54

1,0 %

III.

3.58.00

4,08

0,4 %

II.

3.67.01

0,01

0,0 %

V.

3.78.89

2,10

0,2 %

V.

5.26.04

29,47

3,0 %

IV:

5.26.11

22,38

2,3 %

III.

5.26.14

55,45

5,7 %

IV.

5.26.44

0,23

0,0 %

V.

5.26.51

4,69

0,5 %

IV.

5.27.01

8,59

0,9 %

IV.

5.27.11

27,87

2,9 %

IV.

5.27.14

14,60

1,5 %

V.

5.37.15

70,79

7,3 %

V.

5.37.45

3,52

0,4 %

V.

5.41.99

3,35

0,3 %

V.

5.58.00

14,47

1,5 %

II.

5.64.01

18,02

1,9 %

III.

5.71.01

7,38

0,8 %

V.

5.78.89

1,05

0,1 %

V.

7.27.14

12,74

1,3 %

IV

Obr. E.03: Přehled výskytu bonitovaných půdně ekologických jednotek v řešeném území; zdroj: ÚAP ORP Mohelnice


E5


KNESL+KYNČL s.r.o.

Ochrana zemědělského půdního fondu Zemědělský půdní fond je prostřednictvím bonitovaných půdně ekologických jednotek rozdělen do pěti tříd ochrany. Rozdělení BPEJ do jednotlivých tříd ochrany je provedeno na základě vyhlášky č. 48/2011 Sb., o stanovení třídy ochrany. Za zábor zemědělských půd pro nezemědělské využití jsou stanoveny odvody v závislosti na třídě ochrany půdy. Přehled bonitovaných půdně ekologických jednotek, které se nachází v řešeném území, v členění podle třídy ochrany (s uvedením celkové plochy jednotlivých tříd a jejich podílu na ploše celého řešeného území), je uveden v následující tabulce. I. třída

II. třída

III. třída

IV. třída

V. třída

3.11.10

3.14.10

3.08.40

3.67.01

3.14.00

3.26.11

5.26.04

3.78.89

3.58.00

5.26.11

5.26.14

5.26.44

5.58.00

5.64.01

5.26.51

5.27.14

5.27.01

5.37.15

5.27.11

5.37.45

7.27.14

5.41.99 5.71.01 5.78.89

0 ha

142,59 ha

97,36ha

147,87 ha

103,00 ha

0,0 %

14,6 %

10,0 %

15,2 %

10,6 %

Obr. E.04: Přehled BPEJ vyskytujících se v řešeném území podle zařazení do tříd ochrany ZPF a jejich podíl na rozloze celého řešeného území

Třídy ochrany zemědělské půdy: t

I. třída – bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v rovinném nebo jen málo sklonitém terénu, bez nebo slabě skeletovité, hluboké až velmi hluboké, s dobrou retencí a infiltrací vody a živin – možnost odejmout ze ZPF pouze výjimečně pro obnovu ekologické stability krajiny nebo pro liniové stavby zásadního významu;

t

II. třída – zemědělské půdy, které mají v daném klimatickém regionu nadprůměrnou produkční schopnost a nadprůměrné hydrologické vlastnosti – podmíněně odnímatelné ze ZPF, s ohledem na ÚP jen podmíněně zastavitelné;

t

III. třída – půdy (stanoviště) v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou funkcí produkční i průměrnými charakteristikami pro ochranu vod – v ÚP možno využít pro eventuální výstavbu;

t

IV. třída – půdy s podprůměrnými charakteristikami zvláště produkčními; jsou zde však také půdy (stanoviště) s poměrně dobrými vlastnostmi hydrologickými, které však bylo nutno méně uvažovat – využitelné i pro výstavbu;

t

V. třída – půdy s nízkou produkční schopností, tj. půdy např. mělké, silně skeletovité, velmi svažité, chladné či naopak výsušné, hydromorfní či erozně ohrožené, nebo s extrémním zrnitostním složením; většinou jde o půdy v zemědělském sektoru více či méně postradatelné – nezemědělské využití je efektivnější, výjimkou jsou zájmy ochrany ŽP (ochranná pásma, chráněná území apod.).

V řešeném území se vyskytují zejména nejméně kvalitní půdy III., IV. a V. třídy ochrany, které dohromady tvoří 35,8 % výměry celého území (70,9 % výměry všech BPEJ). Nejkvalitnější půdy I. ochrany zde nejsou vůbec zastoupeny, kvalitní půdy II. třídy ochrany jsou zde zastoupeny na 14,6 % řešeného území (29,0 % výměry všech BPEJ), a to zejména mezi Líšnicí a Vyšehorkami.

E6



KNESL+KYNČL s.r.o.

1.4.

Údaje o uskutečněných investicích do půdy Na významné části zemědělských pozemků v řešeném území bylo v minulosti vybudováno odvodnění (meliorace). Jedná se celkem o 102,58 ha odvodněných pozemků, které se nachází zejména v jihovýchodní části území.

1.5.

Pozemkové úpravy Nejúčinnějším nástrojem na realizaci opatření sloužících k posílení ekologické stability území jsou v současné době komplexní pozemkové úpravy (KPÚ). Na území obce nebyly KPÚ zpracovány.

1.6.

Zdroje nerostných surovin V řešeném území se nenachází žádná ložiska nerostných surovin. V minulosti (od pravěku až do roku 1912) se v sousedství (Svinov) těžil grafit, ve 30. letech 19. století také železná ruda pro železárny v Mariánském Údolí. Na území Líšnice zasahuje menší část poddolovaného území ze Svinova. Územní plán v řešeném území nepočítá s těžbou nerostných surovin.

Obr. E.05: Přehled BPEJ v řešeném území s rozdělením do tříd ochrany ZPF


E7


VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁBORŮ PŮDNÍHO FONDU

2.1.

Úvod

KNESL+KYNČL s.r.o.

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení Územního plánu na zemědělský půdní fond (ZPF) je provedeno ve smyslu: t

zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů;

t

vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují podrobnosti ochrany půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, a přílohy č. 3 této vyhlášky;

t

metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1. 10. 1996, č. j. OOLP/1067/96, k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů;

t

společného metodického doporučení Odboru územního plánování MMR a Odboru horninového a půdního prostředí MŽP: Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond v územním plánu (červenec 2011).

Aby ochrana zemědělského půdního fondu byla při územně plánovací činnosti zajištěna, vycházeli pořizovatelé a zpracovatelé územně plánovací dokumentace ve smyslu § 5, odst. 1 ze zásad této ochrany (§ 4) a navrhují takové řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější ve srovnání s jiným možným řešením. Při odnímání zemědělského půdního fondu vycházeli zpracovatelé Územního plánu ze snahy co nejméně narušovat organizaci zemědělského půdního fondu a síť zemědělských účelových komunikací. Obsah Vyhodnocení předpokládaných důsledků návrhu ÚP na ZPF je dán přílohou č. 3 vyhlášky MŽP ČR č. 13/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Skládá se z části textové doplněné o tabulkovou přílohu a schémata a části grafické. Grafickou částí je Výkres předpokládaných záborů půdního fondu (číslo II/03), který je zpracován v měřítku 1 : 5 000, shodném s měřítkem Hlavního výkresu (I/02.1). Ve Výkrese předpokládaných záborů půdního fondu jsou zobrazeny rozvojové plochy Územního plánu, plochy půd podle třídy ochrany, průběh hranic BPEJ včetně jejich kódů (s uvedením třídy ochrany za lomítkem), hranice zastavěného území a vymezení prvků územního systému ekologické stability. Všechny údaje o výměrách byly při výpočtech zaokrouhleny na dvě desetinná místa. Plochy o výměře do 100 m2 (druhy pozemků, zastoupení BPEJ) byly zanedbány. Podklady použité pro výpočet výměr a pro zpracování grafické části:

2.2.

t

struktura půdního fondu (rozložení jednotlivých kultur zemědělských pozemků) podle podkladů účelové katastrální mapy Olomouckého kraje (UKM 2009);

t

zastavěné území vymezené podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, k datu 1. 4. 2014 na základě stavu území a podle aktuálních údajů Katastru nemovitostí;

t

údaje o BPEJ, které byly převzaty z územně analytických podkladů správního obvodu ORP Mohelnice; zařazení BPEJ do tříd ochrany je v souladu vyhláškou č. 48/2011 Sb., o stanovení tříd ochrany.

Postup vyhodnocení Vyhodnocení předpokládaných záborů půdního fondu je provedeno pro rozvojové plochy (respektive plochy změn) Územního plánu. Tyto plochy jsou podle významu a v souladu s metodikou MINIS (Minimální standard pro digitální zpracování územních plánů v GIS; verze 2.2; duben 2010) rozlišeny na plochy přestavby, plochy zastavitelné a plochy změn v krajině. t

E8

plochy přestavby (označeny v ÚP jako „P000“) – jsou určeny pro zástavbu nebo pro související využití – také mohou býr určeny například pro veřejná prostranství; plochy veřejných prostranství jsou uvažovány v kategorii z ploch určených k zástavbě přesto, že možnosti jejich zastavění jsou



KNESL+KYNČL s.r.o.

omezené; je to z toho důvodu, že jsou součástí urbanizované části obce a jejich funkce je důležitá pro fungování sídla (obsluha území, rekreace). Plochy přestavby jsou situovány v zastavěném území, jsou navrženy především na již zastavěných pozemcích (jedná se o změnu stávajícího nevhodného využití nebo struktury zástavby nebo o doplnění prostupnosti území), případně na pozemcích ZPF (většinou zahrad), které jsou obklopeny stávající zástavbou; v tomto případě se jedná o „zahušťování“ zastavěného území, které alespoň částečně snižuje potřebu rozvoje na nově vymezených zastavitelných plochách. t

plochy zastavitelné (označeny v ÚP jako „Z000“) – stejně jako plochy přestavby jsou určeny pro zástavbu (včetně liniových staveb dopravní infrastruktury – silnic, účelových komunikací, cyklostezek, apod.) a s ní související využití – také například pro veřejná prostranství a veřejnou zeleň; plochy veřejných prostranství a plochy veřejné zeleně jsou uvažovány v kategorii ploch určených k zástavbě přesto, že možnosti jejich zastavění jsou omezené; je to z toho důvodu, že jsou součástí urbanizované části obce a jejich funkce je důležitá pro fungování sídla (obsluha území, rekreace). Plochy zastavitelné jsou navrženy pro rozvoj města mimo zastavěné území.

t

plochy změn v krajině (označeny v ÚP jako „K000“) – jsou určeny pro změny zejména nestavebního charakteru v nezastavěném území (tedy mimo zastavěné území a mimo zastavitelné plochy), např. pro změnu kultury, zalesnění, ÚSES či vodohospodářské využití; plochy změn v krajině určené výhradně pro rozvoj územního systému ekologické stability (ÚSES) nejsou dle metodického doporučení MMR a MŽP z roku 2011 součástí celkového vyhodnocení, ale jsou vyčísleny zvlášť.

V Územním plánu jsou vymezeny níže uvedené typy ploch s rozdílným způsobem využití, a to buď jako plochy stabilizované nebo jako plochy změn (rozvojové) – jako plochy přestavby, zastavitelné nebo plochy změn v krajině. SX plochy smíšené obytné OM plochy občanského vybavení – komerční zařízení malá a střední; OV plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura; OS plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení; OH plochy občanského vybavení – hřbitovy; ZV plochy veřejných prostranství – veřejná zeleň; PV plochy veřejných prostranství; DS plochy dopravní infrastruktury – silniční; TX plochy technické infrastruktury; VX plochy výroby a skladování; RI plochy rekreace – plochy staveb pro rodinnou rekreaci NL plochy lesní; NS plochy smíšené nezastavěného území; NZ plochy zemědělské; W plochy vodní a vodohospodářské. Zjednodušené tabulky vyhodnocení předpokládaných záborů půdního fondu jsou umístěny přímo v textové části, kompletní tabulky jsou zařazeny na konci této části Odůvodnění Územního plánu. Vyhodnocení předpokládaných záborů ZPF a PUPFL je provedeno ve zvláštních kapitolách.


E9


KNESL+KYNČL s.r.o.

Vyhodnocení předpokládaných záborů zemědělského půdního fondu 2.3.1.

Souborné tabulky pro návrh Územního plánu V následujících tabulkách jsou uvedeny celkové výměry pro jednotlivé typy ploch podle významu a v závěru pak souborná tabulka. Hodnoty jsou uvedeny v hektarech a zaokrouhleny na dvě desetinná místa. Uvedena je vždy: t celková výměra ploch; t předpokládaný zábor zemědělského půdního fondu, t část předpokládaného záboru ZPF, který leží v zastavěném území; t část předpokládaného záboru ZPF na půdách II. třídy ochrany ZPF (půdy I. třídy ochrany se v řešeném území nevyskytují). Plochy, které mají vliv na celkový rozsah záboru ZPF, jsou rozděleny do tří skupin: t zábor pro plochy přestavby – zábor ZPF je reálný ve značném rozsahu, ale dotčené pozemky se nachází uvnitř zastavěného území; t zábor pro plochy zastavitelné – zábor ZPF je reálný, část pozemků bude ale sloužit jako zahrady rodinných domů (čili nebudou ze ZPF vyjmuty); t zábor pro plochy změn v krajině – zábor ZPF je reálný, zejména vzhledem k tomu, že se jedná o plochy určené k rekultivaci líšnické skládky; do celkového vyhodnocení nejsou zahrnuty plochy změn v krajině určené výhradně pro rozvoj ÚSES (dle metodického doporučení MMR a MŽP), předpokládaný zábor pro ÚSES je vyčíslen zvlášť v samostatné kapitole. předpokládaný zábor ZPF [ha]

plochy přestavby

celková výměra [ha]

celkem [ha]

v zastavěném území [ha]

ZPF I. a II. třídy ochrany [ha]

OV


0,86

0,13

0,13

–

OM


0,67

0,00

0,00

–

RI


0,16

0,10

0,10

–

TX


0,08

0,08

0,08

–

PV


0,45

0,28

0,28

0,04

ZV


0,24

0,19

0,18

–

2,46

0,78

0,77

0,04

celkem Obr. E.06: Plochy přestavby – přehled celkových výměr

E10



KNESL+KYNČL s.r.o.

předpokládaný zábor ZPF [ha] celková výměra [ha]

zastavitelné plochy

celkem [ha]



SX


8,00

7,80

–

3,31

OV


0,57

0,57

–

–

OS

plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení

0,28

0,23

–

0,23

OH

plochy občanského vybavení – hřbitovy

0,30

0,30

–

–

RI


1,95

1,11

–

–

VX


1,02

1,02

–

1,02

PV


2,62

2,24

–

0,86

ZV


1,20

1,06

–

0,05

15,94

14,33

–

5,47

celkem Obr. E.07: Plochy zastavitelné – přehled celkových výměr

předpokládaný zábor ZPF [ha] celková výměra [ha]

plochy změn v krajině

celkem [ha]



NS


3,92

1,71

–

1,71

W


0,52

0,00

–

–

4,44

1,71

–

1,71

celkem Obr. E.08: Plochy změn v krajině – přehled celkových výměr

předpokládaný zábor ZPF [ha] kompletní vyhodnocení návrhu ÚP

celková výměra [ha]

celkem [ha]



plochy přestavby

2,46

0,78

0,77

0,04

zastavitelné plochy

15,94

14,33

0,00

5,47


4,44

1,71

0,00

1,71

celkem

22,84

16,82

0,77

7,22

Obr. E.09: Kompletní vyhodnocení návrhu ÚP – přehled celkových výměr

Územní plán předpokládá zábor 0,78 ha ZPF pro plochy přestavby (vše 0,77 v zastavěném území), 14,33 ha ZPF pro zastavitelné plochy a 1,71 ha ZPF pro plochy změn v krajině. Celkem předpokládá Územní plán zábor 16,82 ha ZPF.


E11


KNESL+KYNČL s.r.o.

Rozsah skutečného záboru ale bude nižší, protože například u bydlení (které tvoří 7,80 ha pozemků pro předpokládaný zábor ZPF) lze očekávat reálnou zastavěnost parcel do 35 % (včetně zpevněných ploch), zbytek bude využíván jako zahrady. 2.3.2.

Předpokládaný zábor ZPF pro založení prvků ÚSES Územní plán vymezuje některé plochy změn v krajině výhradně pro rozvoj územního systému ekologické stability (ÚSES). Tyto plochy nejsou dle metodického doporučení MMR a MŽP z roku 2011 součástí celkového vyhodnocení, ale jsou vyčísleny zvlášť. Pro založení či rozvoj prvků ÚSES vymezuje ÚP tyto plochy: t 180-NS (0,37 ha/0,37 ha ZPF; LBK 5); t 181-NS (0,24 ha/0,24 ha ZPF; LBK 5); t 182-NS (0,61 ha/0,61 ha ZPF; LBK 5); Celkově je tedy pro založení či rozvoj prvků ÚSES navrženo 1,22 ha ploch změn, pro které je předpokládán zábor 1,22 ha ZPF (z toho 0,83 ha na ZPF II. třídy ochrany a 0,39 ha na ZPF III. třídy ochrany.

2.3.3.

Struktura zemědělského půdního fondu na plochách pro předpokládaný zábor Největší část zemědělských pozemků tvoří půdy II., III., a V. třídy ochrany. Půdy II. třídy ochrany se vyskytují v těsné blízkosti severní i jižní hranice zastavěného území Líšnice. Vzhledem k tomu, že se Územní plán snaží v rámci vymezení rozvojových ploch pro zástavbu udržet kompaktní tvar sídla, jsou zastavitelnými plochami dotčeny i kvalitní půdy v těchto oblastech. Struktura půdního fondu, který je dotčen předpokládaným záborem ZPF, je v členění podle tříd ochrany a v členění podle kultury ZPF uvedena v následujících tabulkách:

třída ochrany ZPF

výměra předpokl. záboru ZPF [ha]

podíl z celkové výměry předpokl. záboru ZPF

I.

0,00

0,0 %

půdy mají v daném klimatickém regionu nadprůměrnou produkční schopnost a nejvyšší stupeň ochrany ZPF

II.

7,22

42,8 %

půdy mají v daném klimatickém regionu nadprůměrnou produkční schopnost, ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné

III.

5,29

31,4 %

půdy s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany ZPF

IV.

1,34

8,0 %

půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností s omezenou ochranou, využitelné pro výstavbu

V.

3,00

17,8 %

půdy nejnižší kvality, jejichž jiné než zemědělské využití je v mnoha případech účelnější než zemědělské obhospodařování

celkem

14,35

100,0 %

charakteristika třídy ochrany půdy

Obr. E.10: Vyhodnocení struktury pozemků pro předpokládaný zábor ZPF podle tříd ochrany

výměra předpokl. záboru ZPF [ha]

podíl z celkové výměry předpokl. záboru ZPF

orná půda

12,10

71,8 %

zahrada

0,77

4,6 %

trvalý travní porost

3,98

23,6 %

16,85

100,0 %

kultura ZPF dle Katastru nemovitostí

celkem

Obr. E.11: Vyhodnocení struktury pozemků pro předpokládaný zábor ZPF podle kultur

E12



KNESL+KYNČL s.r.o.

2.3.4.

Vložené investice na plochách pro předpokládaný zábor Navrženým řešením jsou dotčeny pozemky s vloženou investicí (odvodněné pozemky), a to v celkovém rozsahu 4,13 ha. Jedná se zejména o pozemky v pásu od západu k východu podél severní strany Líšnice (viz následující tabulka). Údaje o dotčené výměře odvodněných pozemků jsou u každé rozvojové plochy uvedeny v tabulkové části v kapitole E 2.6. Odůvodnění Územního plánu. výměra dotčených odvodněných pozemků [ha]

rozvojové plochy

poznámka

SX


2,67

Líšnice (severozápad, severovýchod)

OV


0,01

Líšnice (západ)

OM


0,07

Líšnice (východ)

PV


0,87

Líšnice (severozápad, severovýchod, východ)

ZV


0,34

Líšnice (severozápad)

NS


0,17

Líšnice (východ – část plochy určená pro ÚSES)

celkem

4,13

Obr. E.12: Vyhodnocení předpokládaného záboru pozemků s vloženými investicemi

2.3.5.

Srovnání předpokládaných záborů s plochami navrženými v platné ÚPD Vzhledem k rozdílnosti obou dokumentací (platného ÚP a nového ÚP) je srovnání provedeno pouze pro rozvojové/návrhové plochy určené pro zástavbu (v novém ÚP téměř všechny zastavitelné plochy). Zároveň jsou srovnávány pouze ty plochy, které leží mimo současně zastavěné území (to je důležité hlavně pro platný ÚP, z něhož již byla část návrhových ploch využita). Přitom stále musíme mít na paměti, že výše uvedené srovnání je výsledkem nepřesných čísel vzniklých na základě dvou metodicky rozdílných územních plánů a dvou různých přístupů při vymezování ploch (právní prostředí při zpracovávání těchto územních plánů je odlišné: zatímco ÚP 2004 byl zpracováván v období platnosti dnes již starého stavebního zákona č. 50/1976 Sb., nový Územní plán je zpracováván na základě Stavebního zákona platného od 1. 1. 2007). Srovnání těchto územních plánů může být proto jen zcela rámcové. Nový územní plán přebírá část rozvojových ploch z ÚP 2004, část „starých“ návrhových ploch ale ruší (např. podél silnice do Vyšehorek a podél silnice do Loštic) a případně vymezuje nové rozvojové plochy na jiných místech. Přitom dbá hlavně na to, aby byl udržen kompaktní tvar zástavby, což je důležité jak pro vztah sídla a krajiny, tak pro obsluhu území veřejnou infrastrukturou (kompaktní území lze obsluhovat efektivněji). výměra celkem [ha]

zábor ZPF celkem [ha]


ÚP 2004 (plochy pro zástavbu mimo současně zastavěné území)

9,55

8,16

2,48

nový ÚP (zastavitelné plochy mimo ploch pro komunikace v krajině)

14,61

13,33

5,47

rozdíl (nový ÚP mínus ÚP 2004)

5,06

5,17

2,99

srovnání ÚP 2004 a nového ÚP

Obr. E.13: Srovnání rozsahu rozvojových ploch pro zástavbu v ÚP 2004 a v novém ÚP


E13


Obr. E.14: Schéma rozvojových ploch v dosud platné ÚPD

Obr. E.15: Schéma rozvojových ploch navržených v novém ÚP

E14


KNESL+KYNČL s.r.o.


KNESL+KYNČL s.r.o.

Rozsah nevyužitých ploch určených pro zástavbu vymezených dosud platnou ÚPD (územním plánem z roku 2004, včetně jeho změn), tj. návrhové plochy mimo hranici současného zastavěného území, je 9,55 ha (z toho 8,16 ha na ZPF). Nový územní plán vymezuje mimo současně zastavěné území 14,61 ha ploch pro zástavbu (z toho 13,33 ha na ZPF). Z kompletu zastavitelných ploch jsou tu odečteny rozvojové plochy veřejných prostranství určené pro realizaci místních či účelových komunikací v krajině (tedy umístěné mimo stávající či nově uvažovanou zástavbu). Nový územní plán tedy vymezuje zhruba o 5 ha více rozvojových ploch pro zástavbu než je výměra dnes nevyužitých ploch pro zástavbu vymezených v platném ÚP 2004 a oproti platnému ÚP 2004 předpokládá také zhruba o 5 ha větší zábor ZPF. Tento rozdíl se jeví vzhledem k předpokládanému návrhovému období nového ÚP (20–30 let) jako přiměřený (původní ÚP byl schválen v roce 2004 a jeho změna č. 1 v roce 2008), čili jeho návrhové období už téměř 10 let běží.

2.4.

Odůvodnění záborů zemědělského půdního fondu 2.4.1.

Rozsah navržených rozvojových ploch a jejich podíl na celkovém záboru ZPF V níže uvedené tabulce je přehledně uvedeno, jakou část předpokládaného záboru tvoří jednotlivé typy ploch podle způsobu využití v pořadí podle velikosti podílu na celkovém záboru.

typ plochy podle využití

výměra plochy [ha]


podíl na celkovém záboru ZPF

pořadí

SX


8,00

7,80

46,3 %

1.

OV

plochy občanského vybavení - veřejná infrastruktura

1,43

0,70

4,2 %

7.

OS

plochy občanského vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení

0,28

0,23

1,4 %

9.

OM

plochy občanského vybavení - komerční zařízení malá a střední

0,67

0,00

0,0 %

–

OH

plochy občanského vybavení - hřbitovy

0,30

0,30

1,8 %

8.

RI

plochy rekreace - plochy staveb pro rodinnou rekreaci

2,11

1,21

7,2 %

5.

VX


1,02

1,02

6,1 %

6.

TX


0,08

0,08

0,5 %

10.

PV


3,07

2,52

15,0 %

2.

ZV

plochy veřejných prostranství - veřejná zeleň

1,44

1,25

7,4 %

4.

NS

ploch smíšené nezastavěného území

3,92

1,71

10,2 %

3.

W


0,52

0,00

0,0 %

–

16,85

0,77

100,0 %

–

celkem Obr. E.16: Navržené rozvojové plochy a jejich podíl na celkovém záboru ZPF

V dalším textu je doplněno zdůvodnění vymezení jednotlivých typů ploch, a to v pořadí podle rozsahu vyžadovaného záboru ZPF. Podrobnější popis a komentář je u každé plochy uveden v tabulkové části v kapitole E 2.6. Odůvodnění Územního plánu.


E15


KNESL+KYNČL s.r.o.

Plochy smíšené obytné (SX) Plochy smíšené obytné, které jsou primárně určeny pro bydlení, tvoří největší část současně zastavěného území obce a také mají největší podíl na rozvojových plochách vymezených v ÚP. Bydlení jako jedna ze základních funkcí je doplněno souvisejícím zázemím pro obyvatele (veřejné vybavení, veřejná prostranství, veřejná zeleň apod.). Pro rozvoj bydlení jsou v Územním plánu vymezeny rozvojové plochy v takových lokalitách v obci, které umožňují návaznost na stávající dopravní systém, doplnění struktury sídel a dotvoření kompaktního tvaru tak, aby byla jasná hranice mezi zastavěným a nezastavěným územím. Podrobné odůvodnění rozsahu rozvoje ploch pro bydlení je uvedeno v kapitole C. Odůvodnění ÚP. Podrobnější odůvodnění jednotlivých rozvojových lokalit určených zejména pro bydlení je uveden v kapitole D 4.1. odůvodnění Územního plánu.

2.4.3.

Plochy veřejných prostranství (PV) Rozvojové plochy pro veřejná prostranství jsou navrženy v rozsahu, který vyplývá z potřeby obsluhy ostatních rozvojových ploch (především ploch smíšených obytných), a který je nutný pro zachování či zlepšení prostupnosti územím. Plochy veřejných prostranství jsou mimo jiné navrženy na okrajích uvažované zástavby pro vytvoření jasného přechodu mezi sídlem a krajinou a ze stejného důvodu umožňují podmínky využití jejich doplnění stromořadím. Plochy veřejných prostranství jsou vymezeny také v nezastavěném území, a to pro zajištění prostupnosti krajiny. Podrobnější odůvodnění koncepce prostupnosti územím je uveden v kapitole D 5.1. odůvodnění Územního plánu.

2.4.4.

Plochy smíšené nezastavěného území (NS) Plocha určená především pro rekultivaci stávající skládky, v jihovýchodním cípu plochy je navržena část lokálního biokoridoru. Pro prvky ÚSES jsou navrženy také další plochy smíšené nezastavěného území, které se do záboru půdního fondu nezapočítávají (viz kap. E 2.3.2.).

2.4.5.

Plochy veřejných prostranství – veřejná zeleň (ZV) Rozvojové plochy veřejných prostranství – veřejné zeleně jsou navrženy v rozsahu, který odpovídá velikosti obce a současným trendům trávení volného času a rekreace obyvatel. Navrženy jsou ve vazbě na stávající i navrženou obytnou zástavbu, největší plochy se nachází v rozvojových lokalitách Za humny-severozápad (Líšnice) a Pod dědinou-sever (Vyšehorky). Potřeba vymezení ploch veřejných prostranství (veřejné zeleně) vyplývá z § 7 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů. Podrobnější odůvodnění koncepce veřejné zeleně je uveden v kapitole D 5.1. odůvodnění Územního plánu.

2.4.6.

Plochy rekreace – plochy staveb pro rodinnou rekreaci (RI) Plochy pro rodinnou rekreaci jsou z velké části převzaty z ÚP 2004, na samotě Paseky je navíc navrženo přestvbě na rodinnou rekreaci zbořeniště. Podrobnější odůvodnění jednotlivých rozvojových lokalit určených zejména pro rodinnou rekreaci je uveden v kapitole D 4.2. odůvodnění Územního plánu.

2.4.7.

Plochy výroby a skaldování (VX) Rozvoj výroby je situován do jediné plochy vymezené v klínu mezi dvěmi silnicemi na východním okraji Líšnice, dále od obytné zástavby. Podrobné odůvodnění rozsahu rozvoje ploch pro podnikatelské aktivity je uvedeno v kapitole C. Odůvodnění ÚP. Podrobnější odůvodnění této rozvojové lokality určené zejména pro výrobu a skladování je uveden v kapitole D 4.4. odůvodnění Územního plánu.

E16



KNESL+KYNČL s.r.o.

2.4.8.

Plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura (OV) V Územním plánu jsou navrženy tři rozvojové plochy občanského vybavení – veřejné infrastruktury. V Líšnici na západním a na východním okraji obce, které by měly být určeny pro veřejnou infrastrukturu sloužící celé obci, např. domov seniorů (západ) či mateřská školka (východ). třetí plocha je navržena v lokalitě Pod dědinou ve Vyšehorkách a měla by být určena k rozvoji občanského vybavení pro potřeby obyvatel lokality, respektive Vyšehorek. Podrobnější odůvodnění této rozvojové lokality určené zejména pro veřejnou infrastrukturu je uveden v kapitole D 5.2. odůvodnění Územního plánu.

2.4.9.

Plochy občanského vybavení – hřbitovy (OH) V návaznosti na stávající hřbitov je vymezena také plocha pro rozvoj hřbitova, určená zejména k vybudování související infrastruktury (parkování) či rozšíření hřbitova. Podrobnější odůvodnění této rozvojové lokality určené zejména pro hřbitovy je uveden v kapitole D 5.2. odůvodnění Územního plánu.

2.4.10. Plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) Rozvojová plocha pro sport je navržena ve stávající sportovní lokalitě v jižní části Líšnice. Podrobnější odůvodnění této rozvojové lokality určené zejména pro sport je uveden v kapitole D 5.2. odůvodnění Územního plánu. 2.4.11. Plochy technické infrastruktury (TX) V Územním plánu je vymezena plocha pro rozvoj technické infrastruktury, zejména pro umístění ČOV, kteá bude sloužit pro Líšnici, Svinov a Zavadilku. Podrobnější odůvodnění navrženého odkanalizování obce je uveden v kapitole D 5.4.4. odůvodnění Územního plánu. 2.4.12. Plochy občanského vybavení – komerční zařízení malá a střední (OM) Rozvoj komerčních a podnikatelských aktivit je navržen v obci na východním okraji Líšnice, v blízkosti ploch výroby a skladování, jako přechodová zóna od těchto ploch k obytné části sídla. Tato plocha nevyžaduje zábor půdního fondu, neboť je navržena jako přestavba zastavěného území. Podrobné odůvodnění rozsahu rozvoje ploch pro podnikatelské aktivity je uvedeno v kapitole C. Odůvodnění ÚP. Podrobnější odůvodnění této rozvojové lokality určené zejména pro komerční aktivity je uveden v kapitole D 4.3. odůvodnění Územního plánu. 2.4.13. Plochy vodní a vodohospodářské (W) Územní plán navrhuje rozvojovou plochu vodní a vodohospodářskou určenou pro rybník v jižní části Líšnice při hranici s obcí Pavlov. Tato plocha nevyžaduje zábor půdního fondu, (je vymezena mimo ZPF). 2.4.14. Závěr Lze říci, že navržené řešení Územního plánu vytváří vhodné podmínky pro budoucí rozvoj všech částí obce, a to v rozsahu odpovídajícím jejich významu a umístění ve struktuře osídlení. Rozvoj obce spočívá zejména v doplnění ploch pro bydlení a pro související občanské a veřejné vybavení. Rozvoj je směrován zejména do sídla Líšnice, které má vhodné zázemí v podobě existujícího občanského vybavení (obecní úřad, obchod, pohostinství, klubovny, sportovní areál) a také lepší dopravní obsluhu MHD. S ohledem na to je naopak navržen rozvoj menšího rozsahu ve Vyšehorkách, kde se předpokládá zejména doplnění nové obytné části Pod dědinou. V Novém mlýně a na Pasekách je navržen pouze minimální rozvoj určený zejména pro bydlení (usedlost na Novém mlýně) a individuální rekreaci.


E17


KNESL+KYNČL s.r.o.

Vyhodnocení a odůvodnění předpokládaných záborů pozemků určených k plnění funkcí lesa V Územním plánu je navržen zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) v celkovém rozsahu 0,29 ha. Pozemky určené k plnění funkcí lesa jsou dotčeny těmito rozvojovými plochami:

typ plochy podle využití

plocha rekeace – plochy staveb pro rodinnou rekreaci

342-RI

222-PV

224-SX

celkem

plocha veřejných prostranství

plocha smíšená obytná

zábor PUPFL celkem [ha]

odůvodnění

0,24

plocha je určena pro stavby rodinné rekreace; jedná se o okrajovou část mýtiny, na níž se předpokládá rozvoj individuální rekreace; návrhová plocha rekreace byla převzata z ÚP 2004; stav v katastru nemovitsotí zde přesně neodpovídá stavu v území (stávající lesní komunikace se v reálu nachází na hraně vymezené rozvojové plochy).

0,01

plocha je určena pro propojení nové zastavitelné lokality Pod dědinou s centrem Vyšehorek; dotčená část pozemku je zalesněna pouze z části; rozvojová plocha zasahuje pouze do okrajové části lesa; doplnění prostupnosti území zde ve veřejném zájmu a má prioritu před ochranou okrajové části PUPFL

1,98

0,04

plocha je určena pro propojení nové zastavitelné lokality Pod dědinou s centrem Vyšehorek v rámci ploch smíšených obytných (pro lokalitu je požadována přeparcelace); dotčená část pozemku je zalesněna pouze z části; rozvojová plocha zasahuje pouze do okrajové části lesa; doplnění prostupnosti území zde ve veřejném zájmu a má prioritu před ochranou okrajové části PUPFL

4,08

0,29


1,95

0,15

Obr. E.17: Rozvojové plochy vyžadující zábor PUPFL

Zábor PUPFL je navržen v minimálním možném rozsahu, který vyplývá z potřeb rozvoje území. Pozemky určené k plnění funkcí lesa jsou dotčeny zejména rozvojem veřejné infrastruktury (prostupnost území ve Vyšehorkách) a dále v místě, kde stav území neodpovídá stavu katastrální mapy (Nový mlýn). Celkový předpokládaný zábor PUPFL je přitom poměrně malý (zejména s ohledem na celkovou výměru lesních pozemků v řešeném území). Vzhledem k výše uvedenému odůvodnění lze konstatovat, že zábor PUPFL je navržen v přiměřeném rozsahu.

2.6.

Tabulková část vyhodnocení předpokládaných záborů půdního fondu V následující tabulkové části jsou vyčísleny předpokládané zábory ZPF pro všechny rozvojové plochy (mimo ploch pro ÚSES) v členění podle typů ploch s rozdílným způsobem využití. Předpokládaný zábor ZPF je vyhodnocen dle druhů pozemků (kultur ZPF) a dle tříd ochrany. U každé plochy je doplněno odůvodnění či krátký komentář. Na závěr je pak doplněna podrobná souborná tabulka pro tři typy rozvojových ploch (plochy přestavby, plochy zastavitelné a plochy změn v krajině).

E18


Obr. E.17:

kód rozvojové plochy

kód plochy

Z03

Z03

Z02

Z14

Z06

Z09

165-SX

167-SX

170-SX

223-SX

224-SX

349-SX

PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ (SX)


0,99

1,98

0,22

2,24

1,49

1,08

8,00


0,99

1,94

0,20

2,22

1,45

1,00

7,80

orná půda

0,99

2,15

1,45

1,00

5,59

zahrada

0,07

0,07

1,94

0,20

2,14


zábor ZPF podle kultur [ha]

2,22

0,67

0,42

3,31

II.

1,94

0,63

0,43

3,00

III.

0,20

0,20

IV.

0,99

0,15

0,15

1,29

V.

zábor ZPF podle tříd ochrany [ha] odvodněné pozemky [ha]

1,39

0,78

0,50

2,67

lokalita „Nový mlýn“ – rozvojové území v osadě Nový mlýn; jedná se o doplnění struktury zástavby mezi stávající roztroušenou zástavbou; území navazuje ze dvou stran na zastavěné území; zástavba nenaruší obdělávání okolních zemědělských pozemků

lokalita „Pod farou“ – rozvojové území při silnici III/03537; rozšíření stávajícího areálu; území navazuje na zastavěné území; zástavba nenaruší obdělávání okolních zemědělských pozemků

lokalita „Pod dědinou-jih“ – rozvojové území z části navržené pro zástavbu už v ÚP 2004; jedná se o douzavření a doplnění zástavby sídla na východní straně; území navazuje na zastavěné území; zástavba nenaruší obdělávání okolních zemědělských pozemků

lokalita „Za humny-východ“ – rozvojové území na severovýchodě Líšnice; doplnění struktury sídla do kompaktního tvaru; lokalita je napojena na silnici do Vyšehorek a na silnici do Mohelnice/Loštic; zhruba uprostřed lokality je vymezen pěší průchod propojující lokalitu s východní částí Líšnice; území navazuje na zastavěné území; zástavba nenaruší obdělávání okolních zemědělských pozemků

lokalita „Za humny-západ“ – hlavní rozvojové území pro bydlení v Líšnici; již bylo obsaženo v ÚP 2004; lokalita je napojena především na silnici do Vyšehorek a na silnici k Novému Mlánu; zhruba uprostřed lokality je vymezen pěší průchod propojující lokalitu se západní částí Líšnice; v lokalitě je navžena také plocha veřejné zeleně sloužící ke každodenní rekreaci budoucích obyvatel; území navazuje na zastavěné území; zástavba nenaruší obdělávání okolních zemědělských pozemků

odůvodnění, komentář

KNESL+KYNČL s.r.o.


Vyhodnocení předpokládaných záborů zemědělského půdního fondu (1/6)


E19

z toho v zastavěném území [ha]

P01

P06

174-OV

233-OV

Obr. E.17:


E20


Z05

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – HŘBITOVY (OH)

108-OS

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – TĚLOVÝCHOVNÁ A SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ (OS)

Z04

163-OV

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA (OV)

P01

0,30

0,28

0,28

0,13

0,73

0,57

1,43

0,67

kód plochy

172-OM


0,67


PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – KOMERČNÍ ZAŘÍZENÍ MALÁ A STŘEDNÍ (OM)


0,30

0,23

0,23

0,13

0,00

0,57

0,70


0,13

0,13

orná půda

0,30

0,13

0,57

0,70

zahrada

0,23

0,23



0,23

0,23

II.

0,07

0,13

0,13

III.

IV.

0,23

0,57

0,57

V.


0,01

0,01

0,07

0,07

plocha určená pro sportovní zázemí celé obce vhodně umístěná u stávajícího hřiště a blízko centra Líšnice

plocha přestavby v zastavěném území určená pro veřejné vybavení nově vzniklé obytné lokality ve Vyšehorkách

plocha přestavby v zastavěném území určená pro veřejné vybavení (např. mateřská škola)

rozvojová plocha určená pro veřejné vybavení (např. sociální péče – domov pro seniory)

rozvojová plocha určená pro komerční podnikatelské aktivity;nevyžaduje zábor ZPF


ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU LÍŠNICE KNESL+KYNČL s.r.o.

Obr. E.17:

Z08

kód plochy

P03

Z03

Z02

Z02

P01

Z01

P04

164-PV

166-PV

169-PV

171-PV

173-PV

178-PV

222-PV

PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ (PV)

Z01


0,15

0,11

0,21

0,14

0,43

0,64

0,09

3,07

1,02

1,02

PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ (VX)

177-VX

0,08

0,08

0,30


P02

131-TX

PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY (TX)


209-OH


0,15

0,11

0,04

0,12

0,43

0,61

0,09

2,52

1,02

1,02

0,08

0,08

0,30


0,15

0,04

0,09

0,28

0,08

0,08

orná půda

0,11

0,04

0,08

0,43

0,61

0,09

2,21

1,02

1,02

0,30

zahrada

0,15

0,04

0,19

0,12

0,08

0,08



0,11

0,04

0,12

0,43

0,20

0,90

1,02

1,02

II.

0,15

0,35

0,05

0,05

0,07

III.

0,22

0,54

0,03

0,03

IV.

0,19

0,09

0,73

0,23

V.


0,03

0,02

0,40

0,01

0,87

plocha určená pro veřejné prostranství pro obsluhu rozvojové plochy pro bydlení a zajištění prostupnosti území

plocha určená pro veřejná prostranství pro obsluhu rozvojových ploch pro výrobu a skladování

plochy určené pro veřejná prostranství, pro obsluhu rozvojových ploch pro bydlení a jejich napojení na stávající komunikace a pro vytvoření jasné hranice mezi zástavbou a krajinou na severovýchodním okraji Líšnice

plochy určené pro veřejná prostranství, pro obsluhu rozvojových ploch pro bydlení a jejich napojení na stávající komunikace a pro vytvoření jasné hranice mezi zástavbou a krajinou na severozápadním okraji Líšnice

Lokalita „Na Širokých“ – jediná rozvojová plocha pro výrobu a skladování v obci; na východním okraji Líšnice v klínu mezi dvěmi silnicemi; navazuje na zastavěné území

přestavbová plocha v zastavěném území Líšnice určená pro ČOV pro Líšnici, Svinov a Zavadilku; pozemek ve vlastnictví obce

plocha určená pro rozšíření stávajícího hřbitova ve Vyšehorkách, včetně související infrastruktury (např. parkování)


KNESL+KYNČL s.r.o.



E21

Z11

Z12

Z13

kód plochy

314-PV

347-PV

Obr. E.17:


E22


PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ (NS)

124-W

K05

PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ (W)

K01

0,15

Z06

236-ZV

151-NS

0,11

Z07

231-ZV

0,52

0,52

3,92

0,53

0,24

P05

228-ZV

0,56

Z03

1,44

0,12

0,31

0,87


168-ZV

PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ – VEŘEJNÁ ZELEŇ (ZV)


243-PV


1,71

0,15

0,11

0,43

0,19

0,52

1,25

0,12

0,31

0,54


0,18

0,18

orná půda

1,71

0,15

0,05

0,52

0,57

0,31

0,54

zahrada

0,18

0,18

0,11

0,38

0,01

0,50

0,12



1,71

0,05

0,05

II.

0,15

0,11

0,43

0,04

0,58

0,20

III.

0,47

0,47

0,32

IV.

0,15

0,15

0,12

0,11

0,22

V.


0,17

0,15

0,34

0,34

0,41

plocha určená pro rybník; velká část plochy byla vymezena jako vodní a vodohospodářská plocha již v ÚP 2004; nevyžaduje zábor ZPF

plocha určená zejména k rekultivaci skládky;

plocha určená pro veřejnou zeleň při obytné lokalitě Pod dědinou-jih; má sloužit jako rekreační zázemí této rozvojové lokality

plochy určené pro veřejnou zeleň ohraničující obytnou lokalitu Pod dědinou-sever; mají sloužit jako rekreační zázemí této stávající obytné lokality; pro veřejnou zeleň určeny už v ÚP 2004

plocha určená pro veřejnou zeleň v rozvojové lokalitě Za humny-západ; má sloužit jako rekreační zázemí této rozvojové lokality

plocha pro veřejné prostranství zajišťující prostupnost územím; vymezená pro přeložku komunikace, která vede velmi blízko vodního zdroje, z důvodu ochrany tohoto vodního zdroje

plocha pro veřejné prostranství zajišťující prostupnost územím

plocha pro veřejné prostranství zajišťující prostupnost územím; vymezena z velké části ve stopě stávající účelové komunikace


ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU LÍŠNICE KNESL+KYNČL s.r.o.


17,7% 24,6% 8,0% 23,5% 42,9% 31,5% 4,6% 71,9% 4,6%

zahrada orná půda

z toho v zastavěném území [ha] zábor ZPF celkem [ha] výměra plochy [ha] kód rozvojové plochy

CELKEM [ha]

PODÍL NA CELKOVÉM ZÁBORU ZPF

trvalý travní porost kód plochy

Obr. E.17:

100 %

0,00 0,39 0,00 0,83 0,00 0,02 1,20 0,00 1,22 1,22

II.

III.

IV.

V.

zábor ZPF podle tříd ochrany [ha]

odvodněné pozemky [ha] zábor ZPF podle kultur [ha]

0,49


KNESL+KYNČL s.r.o.



E23

plochy zastavitelné


Z

K

CELKEM

plochy přestavby

P

typ rozvojové plochy


22,84

4,44

15,94

2,46


16,82

1,71

14,33

0,78


0,77

0,00

0,00

0,77

orná půda

12,10

1,71

10,13

0,26

zahrada

0,77

0,00

0,34

0,43

3,95

0,00

3,86

0,09



7,22

1,71

5,47

0,04

II.

5,29

0,00

4,92

0,37

III.

1,34

0,00

1,21

0,13

IV.

2,97

0,00

2,73

0,24

V.

zábor ZPF podle tříd ochrany [ha]

odvodněné pozemky [ha]

4,13

0,17

3,86

0,10


Obr. E.17:


E24


KNESL+KYNČL s.r.o.

zábor schválený v platné ÚPD [ha]

KNESL+KYNČL s.r.o.


F. VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÚR

F. VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÚR NÁVRH, SRPEN 2014

F1


KNESL+KYNČL s.r.o.

VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÚR Záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny v ZÚR OK, nebyly Územním plánem vymezeny.

F2

F. VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÚR NÁVRH, SRPEN 2014

KNESL+KYNČL s.r.o.


G. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ A POKYNŮ

G. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ A POKYNŮ NÁVRH, SRPEN 2014

G1


KNESL+KYNČL s.r.o.

1.

POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ ZE ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU LÍŠNICE

1.1.

Požadavky vyplývající ze Zadání Územního plánu Líšnice, schváleného dne 27. 2. 2014, byly splněny, viz následující body.

1.2.

Požadavky vyplývající z Politiky územního rozvoje t

Vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel v území. Řešení Územního plánu: Územní plán vytváří dobré podmínky pro udržitelný rozvoj území stanovením základní koncepce rozvoje území (viz body 3.1. a 3.2. výrokové části ÚP – Preambule a Základní koncepce rozvoje území).

t

Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz urbanistické struktury území, struktury osídlení a kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Řešení Územního plánu: Územní plán vytváří vhodné podmínky pro ochranu a rozvoj hodnot v území (viz bod 3.3. výrokové části ÚP). Způsob vymezení ploch s rozdílným způsobem využití a jejich podmínky využití ploch (včetně podmínek prostorového uspořádání) zajišťují zachování a rozvoj sídelní struktury a kulturní krajiny řešeného území.

Splnění souladu s požadavky PÚR ČR: Územní plán je v souladu s požadavky vyplývajícími z Politikou územního rozvoje České republiky 2008.

1.3.

Požadavky vyplývající z územně plánovací dokumentace vydané krajem Ze Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje a jejich Aktualizace č. 1 vyplývají pro území obce Líšnice následující požadavky: t

Funkční a prostorové využití koordinovat s platnou ÚPD sousedních obcí, koordinovat využití území s ohledem na širší vztahy. Řešení Územního plánu: Řešení Územního plánu je navrženo v koordinaci s dostupnou platnou územně plánovací dokumentací sousedních obcí a s ohledem na širší vztahy území. Je zajištěna návaznost dopravních, technických a přírodních systémů na hranicích obcí.

t

Respektovat Program rozvoje územního obvodu OK, Územní generel dopravy silnic II. a III. tř. na území OK, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací, a další studie vložené do evidence úpč. Řešení Územního plánu: Řešení Územního plánu respektuje výše uvedené dokumentace (Program rozvoje územního obvodu OK atd.), které při zpracování ÚP sloužily jako podklad.

t

Postupovat dle aktualizovaných úap. Řešení Územního plánu: Územní plán vychází z dostupných územně plánovacích podkladů, včetně aktualizovaných územně analytických podkladů ORP Mohelnice (2012).

t

V jihovýchodní části zasahuje do řešeného území vymezení kulturní krajiny KH 04 a zároveň hraničí s územím vymezeným pro krajinné rekreační celky. Řešení Územního plánu: Územní plán respektuje závěry studie Kulturní krajina oblasti Žádlovicko; požadavky studie řeší zejména vymezením vhodných ploch s rozdílným způsobem využití (plochy smíšené nezastavěného území, plochy lesní a plochy vodní a vodohospodářské) v jihovýchodní části nivy Líšničky a prostřednictvím stanovení vhodných podmínek využití těchto ploch.

G2


KNESL+KYNČL s.r.o.

t


Z hlediska veřejně prospěšných opatření jsou vymezeny ÚSES pro nadregionální biokoridor OK48 biocentra OK 28. Územní plán zpřesňuje a vymezuje systém nadregionálních a regionálních prvků ÚSES vymezených v ZÚR OK (biokoridory OK48 a RK 903 a biocentrum OK 28), které vymezuje jako veřejně prospěšná opatření, a doplňuje jej o prvky lokálního ÚSES.

Splnění souladu s požadavky územně plánovací dokemnatace vydané krajem: Územní plán je v souladu se Zásadami územního rozvoje Olomouckého kraje (2008) i s jejich Aktualizací č. 1 (2011).

1.4.

Požadavky vyplývající z dalších širších územních vztahů t

1.5.

Pro řešení Územního plánu nevyplývají ze širších vztahů žádné nové požadavky k zapracování.

Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů t

Požadavky na řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území vyplývají z aktualizovaných ÚAP a rozboru udržitelného rozvoje území. Je potřeba reagovat a vyřešit vzájemné střety záměrů a limitů vypsané podrobně v ÚAP. Řešení Územního plánu: Územní plán vytváří vhodné podmínky pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území. Problémy pro řešení v ÚPD, které jsou stanoveny v rozboru udržitelného rozvoje ÚAP ORP Mohelnice pro obec Líšnice, řeší Územní plán následovně: t

Problém: sCY=S2s – cyklotrasa je v souběhu se silnicí II. třídy Řešení ÚP: Intenzita dopravy na silnici II/644 není tak velká, aby znemožňovala vedení cyklotrasy přímo po vozovce silnice, cyklotrasa je takto vedena až do Městečka Trnávka. Územní plán nicméně vytváří podmínky pro možnou realizaci samostatné cyklostezky vedené souběžně se silnicí, případně jinou vhodnější trasou (viz podmínky využití ploch v bodě 7. výrokové části ÚP). Úprava trasování cyklotras není předmětem Územního plánu.

t

Problém: nS2-ZUs a sS2/ZUs - Koridor silnice II. třídy prochází zastavěným územím a silnice II. třídy zatěžuje zastavěné území

t

Řešení ÚP: Silnice II/644 vede okrajovou částí zastavěného území sídla Líšnice a intenzita dopravy zde není tak velká, aby ho zásadně zatěžovala. Naopak, vymezením návrhových ploch pro obchvat a jeho případná realizace by vedlo k nadbytečnému záboru ZPF a k rozrušení vazeb v území. Nadřazená ÚPD (ZÚR OK) nepočítá s žádnou úpravou trasy této silnice (např. přeložkou mimo zastavěná území).

t

Problém: sZUoVZs - Zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje Řešení ÚP: Střet zastavěného území, respektive stabilizovaných ploch se stávajícími ochrannými pásmy vodních zdrojů územní plán neřeší, neboť jde z velké části o území samotného vodního zdroje, případně o plochy stabilizované, v nichž se nepředpokládá rozvoj. V řešeném území nenavrhuje Územní plán žádné změny, které by měly negativní vliv na ochranné pásmo vodních zdrojů. Ochranná pásma vodních zdrojů jsou limitem nezávislým na územním plánu.

t

Problém: nZPoLEs - Zastavitelná plocha zasahuje do pozemků určených pro plnění funkce lesa Řešení ÚP: Územní plán vymezuje rozvojové plochy dle aktuálních potřeb a požadavků, nepřebírá automaticky plochy zachycené Územně analytickými podklady. Několik rozvojových ploch zasahuje do pozemků určených k plnění funkcí lesa, odůvodnění tohoto vymezení je uvedeno v kap. E. Odůvodnění Územního plánu.

t

Problém: nZPoPUs - Zastavitelná plocha zasahuje do poddolovaného území Řešení ÚP: Územní plán v poddolovaném území zastavitelné plochy nevymezuje.


G3

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU LÍŠNICE t

KNESL+KYNČL s.r.o.

Záměry uvedené v úap pro obec Líšnice je třeba prověřit, doplnit a zapracovat do návrhu územního plánu. Řešení ÚP: Územní plán prověřil záměry uvedené v ÚAP pro obec Líšnice i další záměry vznesené v průběhu zpracování ÚP a zapracoval ty z nich, které byly v souladu s aktuálními potřebami a s koncepcí ÚP.

Splnění souladu s požadavky na řešení vyplývajícími z územně analytických podkladů: Územní plán byl zpracován v souladu s požadavky územně analytických podkladů.

1.6.

Požadavky na rozvoj území obce t

Prověřit návrh nových zastavitelných ploch pro bydlení s použitím stávajícího dosud platného ÚP (zejména dle došlých žádostí občanů). Řešení ÚP: Územní plán prověřil zastavitelné plochy vymezené dosud platným územním plánem i požadavky na vymezení zastavitelných ploch vznesené občany a obcí v průběhu zpracování ÚP a zapracoval ty z nich, které byly v souladu s aktuálními potřebami a s koncepcí ÚP.

t

Prověřit plochu č.p. 213/1 k.ú. Líšnice jako plochu pro bydlení. Řešení ÚP: Předmětný pozemek je situován na východním okraji obce. Vzhledem k jeho umístění mezi dvěmi silnicemi, v sousedství bývalého zemědělského družstva, daleko od obytné zástavby je pozemek pro bydlení nevhodný. Nabízí se však jeho využití ke komerčním a výrobním účelům, pro něž je takováto poloha výhodnější. Pozemek byl proto vymezen jako rozvojová plocha výroby a skladování. Podrobněji viz koncepce bydlení a konce výroby - kap. D 4. Odůvodnění ÚP.

t

Prověřit vymezení všech ploch navržených pro výstavbu dosud platným územním plánem. Řešení ÚP: Odlišnosti od dosud platného územního plánu jsou uvedeny v kapitole D. bodě 4.1. odůvodnění ÚP.

t

Prověřit vymezení nových vodních ploch. Řešení ÚP: Na základě prověření potřeby vodních ploch vymezuje Územní plán návrhovou vodní plochu na jihu Líšnice, mezi silnicí II/644 a hranicí s obcí Pavlov. Tato plocha již byla vymezena v dosud platném územním plánu obce a její vymezení je v souladu s doporučením krajské studie KKO Žádlovicko navrhovat vodní plochy v nivě Líšničky.

t

Prověřit novou plochu pro plochu vytvoření hasičské nádrže. Řešení ÚP: Územní plán vymezuje několik ploch vodních a vodohospodářských, v nichž je možno umístit hasičskou nádrž, například stabilizovanou plochu vodní a vodohospodářskou u hřiště v Líšnici či návrhovou plochu mezi silnicí II/644 a hranicí s obcí Pavlov.

t

Prověřit stavbu stávající skládky, zejména ve vztahu k jejímu převodu na město Mohelnici. Řešení ÚP: Skládka je navržena k rekultivaci a je vymezena jako plocha smíšená nezastavěného území. Případná změna hranice řešeného území a z toho vyplývající úprava ploch bude pravděpodobně řešena samostatnou změnou územního plánu.

t

Prověřit plochy návsí a navrhnout podmínky pro jejich revitalizaci. Řešení ÚP: Územní plán zajišťuje podmínky pro revitalizaci návsí v Základní koncepci rozvoje území (viz bod 3.2. výrokové části ÚP) a podmínkách využití ploch veřejných prostranství (viz bod 7. výrokové části ÚP).

G4


KNESL+KYNČL s.r.o.

t


Prověřit návrhy ploch pro sportovně relaxační areály – zejména pro jezdecký sport, s vytvořením sítě účelových komunikací. Řešení ÚP: Územní plán vytváří podmínky pro rozvoj pro sportovně relaxační areály vymezením návrhové plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení u Podhrádku (vedle současného hřiště v Líšnici). Pro rozvoj jezdeckého sportu vymezuje Územní plán plochu smíšenou obytnou v Novém Mlýně, která doplní a sjednotí stávající zástavbu. Účelové komunikace je možné realizovat ve vymezených stávajících a navržených plochách veřejných prostranStví. Podmínky využití ploch umožňují jejich realizaci také v jiných typech ploch (viz bod 7. výrokové části ÚP).

t

V souvislosti se záměrem obce prověřit možnost vybudovat multifunkční sportovní areál. Řešení ÚP: Pro možnost vybudování multifunkčního sportovního areálu vymezuje Územní plán návrhovou plochu občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení, která navazuje na stávající sportovně-společenský areál na jihu Líšnice (u hřiště).

t

Prověřit návrh ploch pro občanskou vybavenost, zejména umožnit realizovat záměr obce v oblasti bydlení pro seniory. Řešení ÚP: Na základě prověření potřeb obce a možností území stabilizuje Územní plán stávající plochy pro občanské vybavenosti (bývalá škola na návsi, obecní úřad a kulturní dům s knihovnou v Líšnici, kostel a fara ve Vyšehorkách) a vymezuje nové plochy pro občanskou vybavenost (v Líšnici na východním a západním okraji zástavby), ve kterých je možné umístit, mimo jiné, také bydlení pro seniory či mateřskou školu.

t

Prověřit všechny plochy pro výrobu, zemědělství, a drobnou výrobu a navrhnout odpovídající řešení pro jejich případný rozvoj. Řešení ÚP: Kromě zemědělských usedlostí je v obci pouze bývalý areál zemědělského družstva v Líšnici, který pro podnikatelské aktivity řešeného území není příliš dostačující, a sporadicky využívaný areál v západní části Vyšehorek. Územní plán proto vymezil při výjezdu z Líšnice na Mohelnici novou plochu pro výrobu a skladování v návaznosti na stávající areál a novou plochu pro komerční aktivity mezi stávajícím areálem a obytnou zástavbou. Areál ve Vyšehorkách vymezil jako stabilizovanou plochu smíšenou obytnou, která výrobu i zemědělství podmíněně připouští.

t

V nezastavěném území reagovat na požadavky založení nových ploch pro sady, rybníky , a v podmínkách funkčního využití stanovit flexibilní možnosti využití. Řešení ÚP: Podmínky využití ploch v nezastavěném území (zejména plochy zemědělské a plochy smíšené nezastavěného území) umožňují flexibilní využití těchto ploch, včetně zajištění ochrany před živelními pohromami.

t

Prověřit plochy pro zajištění parkování u hřbitova. Řešení ÚP: Územní plán vymezil plochu pro rozvoj hřbitova ve Vyšehorkách, která spolu se stávající plochou hřbitova zajišťuje možnost rozšíření hřbitova a realizace související dopravní infrastruktury (parkování).

t

S ohledem na charakter zemědělské činnosti v řešeném území umožnit rozvoj agroturistiky. Řešení ÚP: Zemědělské usedlosti jsou vymezeny jako plochy smíšené obytné, jejichž podmínky umožňují provozování agroturistiky (např. v rámci pozemků zemědělských usedlostí nebo pozemků staveb pro zemědělství).

t

Návrh bude respektovat a doplňovat pěší a cyklistické trasy v obci a bude řešit jejich další rozvoj s důrazem na prostupnost území, a na propojení zajímavých míst (historické objekty, vyhlídky a přírodní místa).


G5


KNESL+KYNČL s.r.o.

Řešení ÚP: Územní plán respektuje stávající pěší a cyklistické trasy a umožňuje realizaci nových. Pro rozvoj pěší a cyklistické dopravy a zároveň pro zachování prostupnosti územím vymezuje Územní plán zejména trasy pěších propojení a plochy veřejných prostranství (například propojení s tzv. líšnickou tvrzí). t

Zapracovat záměry obce v oblasti vytvoření nové infrastruktury, zejména dopravní vodovodní a energetické rozvody, a prověří umístění plochy pro ČOV. Řešení ÚP: Územní plán vytváří podmínky pro vytvoření technické infrastruktury, zejména v souvislosti s navrženým rozvojem a s chybějící technickou infrastrukturou nutnou pro zásobování území. Navrhuje celkové koncepce zásobování území jednotlivými médii/odkanalizování, doplnění stávajících sítí technické infrastruktury, případně jejich přeložení. Umístění plochy pro ČOV bylo prověřeno a plocha byla vymezena s ohledem na blízkost vodního toku, majetkoprávní vztahy (dostupnost pozemků) a na možnost využití ČOV také sousedními sídly (Svinov, Zavadilka) tak, aby výstavba byla efektivnější. Plocha pro ČOV je vymezena na jižním okraji Líšnice v blízkosti potoka Podhrádku.

t

Navrhnout vytvoření prostorových regulativů pro umísťování staveb v zastavěném i zastavitelném území, které pomohou zajistit harmonickou strukturu zástavby obce. Řešení ÚP: Územní plán navrhuje prostorové regulativy pro plochy „stavebního charakteru“, u kterých se předpokládá privátní využití – bydlení, práce, rekreace (viz bod 7. výrokové části ÚP).

t

Bude respektována urbanistická hodnota území a na jejím základě budou stanoveny hlavní zásady rozvoje obce, zejména s ohledem na historickou hodnotu území. Řešení ÚP: Územní plán respektuje urbanistickou hodnotu území, kterou tvoří především historická jádra sídel Líšnice a Vyšehorek. Územní plán stanovuje zásady ochrany a rozvoje těchto hodnot, stejně jako základní zásady pro rozvoj obce v bodě 3. výrokové části ÚP.

t

V souladu s historickým vývojem obce a jejích staveb budou citlivě navrhovány nové zastavitelné plochy, a aby nedocházelo k nevhodným urbanizačním změnám. Řešení ÚP: Územní plán vymezuje nové zastavitelné plochy tak, aby byla dotvořena kompaktnost jednotlivých sídel (včetně osady Nový Mlýn) a zachována prostupnost územím (viz Hlavní výkres I/02.1).

t

S ohledem na krajinný ráz budou stanoveny podmínky prostorového uspořádání, které neumožní v nejbližším okolí zastavěného území umísťovat např. neúměrně vysoké stavby, s výjimkou staveb technické infrastruktury. Řešení ÚP: Územní plán stanovuje podmínky prostorového uspořádání, které neumožňují umisťování neúměrně vysokých staveb v zastavitelných plochách, u kterých se předpokládá privátní využití (bydlení, práce, rekreace), navazujících na zastavěné území. V plochách zastavitelných a nezastavěných sousedících se zastavěným územím není s ohledem na krajinný ráz dovoleno umisťování fotovoltaických a větrných elektráren.

t

Větrné a fotovoltaické elektrárny budou přímo zakázány. Řešení ÚP: Územní plán stanovuje větrné a fotovoltaické elektrárny jako nepřípustné využití ve všech plochách s rozdílným způsobem využití (viz bod 7. výrokové části ÚP).

t

Bude upřesněn a zapracován nadregionální a regionální ÚSES, jak vyplývá ze ZÚR OK, a navrženo řešení lokálního ÚSES. Řešení ÚP: Územní plán upřesňuje regionální ÚSES vymezený v řešeném území Zásadami územního rozvoje OK a navrhuje systém lokálního ÚSES (viz bod 6.9. výrokové části ÚP).

G6


KNESL+KYNČL s.r.o.

1.7.


Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území – urbanistickou koncepci a koncepci uspořádání krajiny t

V řešení územního plánu budou plně respektovány limity vyplývající ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zákona o ochraně životního prostředí a dalších zákonných předpisů, v platném znění. Řešení ÚP: Splnění respektování limitů vyplývajících ze zákona č. 114/1992 Sb. a dalších zákonných předpisů je popsáno zejména v kapitolách E. a H. odůvodnění ÚP.

t

V jihovýchodní části území správního obvodu obce Líšnice se nachází Kulturní krajina KK04 Žádlovický les. Projektant prověří možnost propojení těchto hodnot naučnými stezkami. Řešení ÚP: Územní plán zajišťuje přístup do KK04 Žádlovicko vymezením dvou ploch veřejných prostranství, které vedou od silnic II/644 a III/03539 jižním směrem až k hranici obce. Propojení hodnot naučnými stezkami je možné také v plochách smíšených nezastavěného území, jejichž podmínky využití umožňují realizaci staveb, jež zlepší využití území pro účely rekreace a cestovního ruchu (viz bod 7.12. výrokové části ÚP).

t

Krajinný ráz je dán především přechodem mezi zvlněnou zalesněnou krajinou a hanáckou rovinou a je popsán v úap. Projektant charakteristiku doplní podrobnějšími průzkumy a rozbory, z nichž pak bude při návrhu vycházet. Řešení ÚP: Východiska návrhu řešení jsou popsána v základní koncepci rozvoje území (viz kap. D 3.2. odůvodnění ÚP).

t

Intenzivní zemědělská činnost se může dostat do střetu s ochranou vod, prioritou je ale vytváření podmínek pro maximální ochranu zdrojů pitné vody. Řešení ÚP: Ochrana zdrojů pitné vody je limitem, jež vyplývá ze zvláštních právních předpisů. Územní plán navrhuje ochranu zdroje pitné vody, který se nachází severně od Nového Mlýna, vymezením přeložky místní komunikace v rozvojové ploše Z13, která vede v blízkosti tohoto vodního zdroje.

t

Odkanalizování navržených zástavbových ploch bude navrženo v souladu s platnými právními předpisy. Řešení ÚP: Územní plán zajišťuje podmínky pro odkanalizování ploch v nově navržených plochách v souladu s platnými právními předpisy. Konkrétní řešení odkanalizování bude předměten navazující (podrobnější) dokumentace.

t

Návrh bude řešit regionální biocentrum, regionální biokoridory, stabilizaci stávajících ploch zeleně v souvislosti vytvářením veřejných prostranství a návrh lokálních prvků ÚSES. Řešení ÚP: Územní plán upřesňuje a vymezuje regionální ÚSES vymezený ZÚR OK a navrhuje prvky lokálního ÚSES (viz Hlavní výkres I/02.1); stabilizuje stávající zeleň stanovením podmínek ploch, které umožňují její existenci a rozvoj (viz bod 7. výrokové části ÚP).

t

Řešení územního plánu bude zpracováno v souladu s ust. § 5 odst. 1 a 2 zák. č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění. Vyhodnocení požadavků na zábor ZPF bude provedeno v souladu s platnými provádějícími předpisy o ochraně ZPF. Předpokládané důsledky navrhovaného řešení na ZPF budou vyhodnoceny ve srovnání s jiným možným řešením. Řešení ÚP: Územní plán je zpracován v souladu se zákonem č. 334/1992 Sb. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF a PUPFL je uvedeno v kapitole E. odůvodnění ÚP se všemi náležitostmi požadovanými právními předpisy.

t

Po prověření plošného a prostorového uspořádání nezastavěného území bude územní plán Líšnice řešit případné další problémy a záměry ploch v krajině, které vyplynou z koncepce nezastavěného


G7


KNESL+KYNČL s.r.o.

území. Stavby, zařízení a jiná opatření pro účely uvedené v § 18 odst. 5 stavebního zákona budou z vybraných ploch krajiny vyloučeny. Řešení ÚP: Na základě prověření plošného a prostorového uspořádání byly jako optimální způsob regulace nezastavěného území stanoveny 4 druhy ploch (plochy smíšené nezastavěného území, plochy lesní, plochy zemědělské a plochy vodní a vodohospodářské), jejichž podmínky zajišťují udržitelný rozvoj krajiny a nezastavěného území. Ze staveb, zařízení a jiných opatření uvedených v § 18 odst. 5 stavebního zákona byly vybrány ty, jež by mohly mít na krajinu negativní vliv. Jako nepřípustné byly stanoveny stavby a zařízení nevhodná k umisťování v krajině – pozemky, stavby, zařízení nebo jiná opatření pro těžbu nerostů a pozemky, stavby nebo zařízení fotovoltaických elektráren nebo větrných elektráren. Prvky pro zlepšení podmínek využití pro účely rekreace a cestovního ruchu jsou stanoveny jako podmíněně přípustné s tím, že neznemožní průchodnost krajinou a budou v měřítku úměrném potenciálu území a v souladu s jeho charakterem.

1.8.

Požadavky na řešení veřejné infrastruktury t

Nové lokality budou napojovány na stávající komunikace a v místech s poddimenzovanou šířkou komunikací bude navrženo její rozšíření. Řešení ÚP: Veřejná prostranství navržená pro obsluhu nových lokalit jsou napojena na stávající komunikace (viz Hlavní výkres I/02.1). Stávající komunikace je možno rozšiřovat v rámci ploch veřejných prostranství a ploch dopravní infrastruktury – silniční, které byly vymezeny a dimenzovány na základě prověření potřeb území (např. umístění vzhledem k hlavním komunikacím, počet obsloužených, potenciální frakventovanost komunikace).

t

Prověřeny a navrženy budou dle potřeby místní komunikace, zastávky hromadné dopravy a parkovací plochy. Řešení ÚP: Územní plán zajišťuje podmínky pro umístění místních komunikací obsluhujících území a zajištění prostupnosti územím vymezeních návrhových ploch veřejných prostranství a stanovením jejich podmínek využití. Zastávky hromadné dopravy je možné umisťovat v plochách dopravní infrastruktury – silniční. Umisťování parkovacích ploch je možné především v plochách dopravní infrastruktury – silniční a v plochách veřejných prostranství. V některých plochách umožňují podmínky využití umístění parkování jako související dopravní infrastrukturu (viz bod 7. výrokové části ÚP).

t

Významná místa v obci budou propojena pěšími, případně cyklistickými stezkami. Řešení ÚP: Územní plán vytváří podmínky k realizaci pěších či cyklistických propojení významných míst v obci stanovením koncepce prostupnosti a obsluhy území (viz bod 5.1.1. výrokové části ÚP) a vymezením ploch veřejných prostranství a tras pěších propojení, jejichž podmínky umožňují požadovaná propojení vybudovat.

t

Prověřit a navrhnout bude nutno vodovodní, kanalizační a energetické rozvody a zdroje tak, aby umožňovaly plynulý rozvoj obce. Řešení ÚP: Územní plán vytváří podmínky pro vytvoření technické infrastruktury, zejména v souvislosti s navrženým rozvojem a s chybějící technickou infrastrukturou nutnou pro zásobování území. Navrhuje celkové koncepce zásobování území jednotlivými médii/odkanalizování, doplnění stávajících sítí technické infrastruktury, případně jejich přeložení (viz bod 5.4. výrokové části ÚP a odpovídající část odůvodnění).

t

Pokud to vyplyne z návrhu řešení, budou v dokumentaci vyznačeny nové plochy veřejných prostranství. Řešení ÚP: Územní plán vymezuje návrhové púlochy veřejných prostranství především v souvislosti

G8


KNESL+KYNČL s.r.o.


s obsluhou nových rozvojových lokalit a tam, kde je potřeba zajistit prostupnost zastavěným územím a krajinou pomocí veřejného prostranství (viz Hlavní výkres I/02.1 a bod 5.1. výrokové části ÚP).

1.9.

Požadavky vymezení ploch a koridorů územních rezerv a na stanovení jejich využití, které bude nutno prověřit t

Vzejde-li z urbanistické koncepce potřeba, Územní plán Líšnice vymezí koridory územní rezervy. Pro výhledový rozvoj obce budou tyto územní rezervy odůvodněny v textové části odůvodnění s uvedením podmínek budoucího využití. Řešení ÚP: Z urbanistické koncepce nevzešla potřeba vymezit územní rezervy ploch s rozdílným způsobem využití, Územní plán je proto nevymezuje (viz bod 10. výrokové části ÚP).

1.10.

Požadavky na prověření vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a asanací, pro které bude možné uplatnit vyvlastnění nebo předkupní právo t

Pokud to bude vyplývat z řešení, budou v územního plánu navrženy plochy pro veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace. Řešení ÚP: Územní plán vymezuje plochy a koridory pro veřejně prospěšné stavby (viz bod 9 výrokové části ÚP).

1.11.

Požadavky na prověření vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu, zpracováním územní studie nebo uzavřením dohody o parcelaci t

V řešeném území nebudou vymezeny plochy a koridory, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu. Navržené zastavitelné plochy a koridory, u nichž nebude jasná koncepce veřejné infrastruktury, budou podmíněny zpracováním územní studie nebo uzavřením dohody o parcelaci. Řešení ÚP: Územní plán nevymezuje plochy a koridory, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu (viz bod 13. výrokové části ÚP). Územní plán podmiňuje využití vybraných ploch uzavřením dohody o parcelaci (viz bod 11. výrokové části ÚP) a zpracováním územní studie (viz bod 12. výrokové části ÚP).

1.12.

Případný požadavek na zpracování variant řešení t

Nepředpokládá se zpracování návrhu územního plánu Líšnice ve variantách. Jestliže však vyplyne potřeba variantního zpracování z návrhu řešení, potom budou varianty odůvodněny v textové části odůvodnění, porovnány a doporučena nejvhodnější varianta. Řešení V průběhu návrhu řešení Územního plánu nevyplynula potřeba jej zpracovat ve variantách. Územní plán je zpracován invariantně:

1.13.

Požadavky na uspořádání obsahu návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jeho odůvodnění včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení t

Obsah návrhu územního plánu Líšnice a jeho odůvodnění bude uspořádán v souladu se stavebním zákonem a vyhláškou č. 500/2006 Sb., v platném znění. Územní plán bude obsahovat: A/ Návrh 1) Textová část 2) Grafická část


G9


KNESL+KYNČL s.r.o.

Výkres základního členění území

M 1 : 5 000

Hlavní výkres

M 1 : 5 000

Výkres vps, opatření a asanací

M 1 : 5 000

dle potřeby výkres pořadí změn v území B/ Odůvodnění 1) Textová část 2) Grafická část Koordinační výkres

M 1 : 5 000

Výkres širších vztahů

M 1 : 10 000

Výkres záborů půdního fondu

M 1 : 5 000

Výsledný návrh (čistopis) Územního plánu Líšnice bude odevzdán ve 4 vyhotoveních v tištěné podobě a 2 x digitálně na CD-ROM médiu, ve formátech *.dgn, *. pdf, *. doc a *.xls. Řešení ÚP: Územní plán obsahuje textovou i grafickou část dle požadavků zadání, s těmito výjimkami:

1.14.

t

po dohodě s pořizovatelem je Výkres širších vztahů zpracován v měřítku 1 : 50 000;

t

po dohodě s pořizovatelem je Hlavní výkres rozdělen do dvou výkreů – Hlavní výkres (I/02.1) a Koncepce technické infrastruktury (I/02.2).

Požadavky na vyhodnocení předpokládaných vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území t

V souladu s § 18 odst. 1 a § 19 odst. 2 stavebního zákona v platném znění bude v textové části odůvodnění zpracováno základní vyhodnocení vlivů územního plánu Líšnice na udržitelný rozvoj území ve třech pilířích. Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí dotčený orgán nepožaduje a nebude zpracováno. V řešeném území se nenacházejí lokality NATURA 2000. Řešení ÚP: Základní vyhodnocení vlivů Územního plánu Líšnice na udržitelný rozvoj území ve třech pilířích je popsán v kap. H bodě 3.1. odst. 1 Odůvodnění ÚP.

G10


KNESL+KYNČL s.r.o.


H. VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ZPRACOVATELEM

H. VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ZPRACOVATELEM NÁVRH, SRPEN 2014

H1


SOULAD S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE

1.1.

Požadavky vyplývající z Politiky územního rozvoje ČR

KNESL+KYNČL s.r.o.

V Politice územního rozvoje České republiky 2008, schválené usnesením vlády České republiky ze dne 20. července 2009 č. 929, byly mj. vymezeny rozvojové oblasti a rozvojové osy. Rozvojové oblasti jsou vymezeny správními obvody obcí s rozšířenou působností (ORP), ve kterých se projevují zvýšené požadavky na změny v území z důvodu soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu a těch, které svým významem přesahují území jednoho kraje. Rozvojové osy jsou vymezeny správními obvody ORP s výraznou vazbou na významné dopravní cesty. Obec Líšnice se dle PÚR ČR nachází v dosahu Rozvojové osy OS8 Hradec Králové / Pardubice – Olomouc. Z úkolů stanovených pro územní plánování v rámci OS8 nevyplývají pro řešené území obce Líšnice žádné požadavky na řešení nebo zapracování. V Zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje (ZÚR OK) ze dne 22. 2. 2008 byla Rozvojová osa OS8 dále zpřesněna. Ani aktualizací ZÚR OK ze dne 22. 4. 2011, UZ/19/44/2011 není správní území obce Líšnice součástí výše uvedené rozvojové osy. Soulad s požadavky, které se týkají řešeného území, vyplývajícími z Politiky územního rozvoje České republiky, je popsán v kapitole G. Odůvodnění Územního plánu.

2.

SOULAD S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM

2.1.

Požadavky vyplývající z územně plánovací dokumentace vydané krajem Zastupitelstvo Olomouckého kraje vydalo Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje formou opatření obecné povahy dne 22. 2. 2008. Zastupitelstvo Olomouckého kraje vydalo Aktualizaci č. 1 Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje formou opatření obecné povahy dne 22. 4. 2011. Zpracovatelem ZÚR OK i jejich Aktualizace č. 1 je Ing. arch. Jaroslav Haluza a kol., Hynaisova 3, OstravaMariánské hory. Soulad s požadavky, které se týkají řešeného území, vyplývajícími ze Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje (2008) a jejich Aktualizace č. 1 (2011), je popsán v kapitole G. Odůvodnění Územního plánu.

3.

SOULAD S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Hlavním cílem Územního plánu obce, potažmo územního plánování jako takového, je harmonický rozvoj území. Cestou k dosažení tohoto cíle je vzájemná koordinace jeho jednotlivých složek při současném respektování optimální prostorové organizace území a jeho kulturně historických hodnot. Samotný Územní plán je nástrojem samosprávy obce a má jí být pomocníkem při rozhodování v konkrétních příkladech, ať už se jedná o strategické kroky rozvoje či drobnou dennodenní operativu. Níže jsou uvedeny cíle a úkoly územního plánování tak, jak jsou vyjmenovány v § 18 a § 19 Stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu), k nim je doplněn tučným písmem komentář jejich naplnění v Územním plánu Líšnice.

H2



KNESL+KYNČL s.r.o.

3.1.

Cíle územního plánování (1) Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. > Územní plán vytváří vhodné podmínky pro zajištění rozvoje obce, a to především vymezením dostatečných rozvojových ploch pro bydlení, rekreaci, veřejnou infrastrukturu a podnikání na straně jedné a stabilizovaných a rozvojových ploch určených pro rozvoj a ochranu krajiny a zeleně na straně druhé. Navržená řešení zajišťují podmínky pro komplexní rozvoj obce v budoucích cca 20 až 30 letech. V zadání územního plánu je požadováno zpracování základního vyhodnocení vlivů územního plánu Líšnice na udržitelný rozvoj území ve třech pilířích. Následné posuzení tedy není Vyhodnocením vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území ve smyslu § 19 odst. 2 stavebního zákona, ale pouze rámcové vyhodnocení vyváženosti vlivů územního plánu na sociální, přírodní a hospodářský rozvoj území ve smyslu zejména § 18 odst. 1 stavebního zákona. Pro toto pouzení byly vybrány pouze nejvýznamnější zastavitelné a přestavbové plochy, jejichž vymezení má potenciálně největší vliv na příznivé životní podmínky obce. Vzhledem k absenci Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí, který nebyl dotčeným orgánem požadován, jsou vybranné zastavitelné plochy hodnoceny s potenciálně mírně negativním vlivem, případně s potenciálně indiferentním vlivem na přírodní podmínky, přičemž u nich byly zohledněny vlivy na ovzduší a klima, vlivy na vodní prostředí, vlivy na půdu a horninové prostředí, vliv na biodiverzitu, krajinný ráz, kulturní dědictví, vliv na sídla a urbanizaci a vliv na obyvatelstvo a veřejné zdraví. Z hlediska vlivů na soudržnost společenství obyvatel a hospodářský rozvoj území byly vybrané zastavitelné plochy posuzovány z hlediska jejich vlivu na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci a hospodářské podmínky (dle § 4 odst. 1, písm. b vyhlášky č. 500/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.) Posuzované rozvojové plochy: t

Lokalita „Na širokých“ (rozvojová plocha Z01, plocha výroby a skladování) je vzhledem k možnému využití plochy (pro výrobu, skladování či zemědělskou výrobu) hodnocena s potenciálně mírně negativním vlivem na přírodní podmínky. Naopak možné využití plochy ve prospěch výroby má potenciálně velmi pozitivní vliv na hospodářský rozvoj obce. Celkově lze říci, že vliv plochy na udržitelný rozvoj území má potenciálně mírně pozitivní vliv.

t

Lokality „Za humny-východ“ a „Za Humny-západ“ (rozvojové plochy Z02 a Z03, plochy smíšené obytné) jsou vzhledem k rozsahu vymezených ploch hodnoceny s potenciálně mírně negativním vlivem na přírodní podmínky. Naopak vymezení zastavitelných ploch určených převážně pro bydlení a jejich umístění „za humny“ stávající zástavby má potenciálně významně pozitivní vliv na soudržnost společenství samotné Líšnice, na její sociodemografický vývoj i na rozvoj kvality bydlení v celé obci. Celkově lze říci, že vliv ploch na udržitelný rozvoj území má potenciálně mírně pozitivní vliv.

t

Lokalita „Pod dědinou“ (rozvojová plocha Z06, plocha smíšená obytná) je vzhledem k rozsahu vymezených ploch hodnocena s potenciálně mírně negativním vlivem na přírodní podmínky. Naopak vymezení zastavitelné plochy určené převážně pro bydlení a její umístění v bezprostředním kontaktu se stávající zástavbou má potenciálně významně pozitivní vliv na soudržnost společenství Vyšehorek, na jejich sociodemografický vývoj i na rozvoj kvality bydlení v celé obci. Celkově je lze říci, že vliv plochy na udržitelný rozvoj území má potenciálně mírně pozitivní vliv.

t

Lokalita „Nad Novým mlýnem“ (rozvojová plocha Z10, plochy rekreace – plochy staveb pro rodinnou rekreaci) je vzhledem k rozsahu vymezených ploch hodnocena s potenciálně mírně negativním vlivem na přírodní podmínky. Naopak vymezení zastavitelné plochy určené pro rekreaci na místě již existujících pozemků zahrádek má potenciálně mírně pozitivní vliv na


H3


KNESL+KYNČL s.r.o.

rozvoj kvality rekreace v území. Celkově je lze říci, že vliv plochy na udržitelný rozvoj území má potenciálně indiferentní vliv. t

Lokalita „Na Nový mlýn“ (rozvojová plocha Z04, plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura) je vzhledem k rozsahu vymezených ploch hodnocena s potenciálně indiferentním vlivem na přírodní podmínky. Naopak vymezení zastavitelné plochy určené převážně pro veřejné vybavení, respekive sociální služby, má potenciálně významně pozitivní vliv na soudržnost společenství celé Líšnice. Celkově je lze říci, že vliv plochy na udržitelný rozvoj území má potenciálně mírně pozitivní vliv.

t

Lokalita „Nový mlýn“ (rozvojová plocha Z09, plocha smíšená obytná) je vzhledem k rozsahu vymezených ploch hodnocena s potenciálně indiferentním vlivem na přírodní podmínky. Naopak vymezení zastavitelné plochy určené převážně pro bydlení a její umístění mezi stavající zastavěné pozemky má potenciálně mírně pozitivní vliv na soudržnost společenství území, na jejich sociodemografický vývoj i na rozvoj kvality bydlení v celé obci. Celkově je lze říci, že vliv plochy na udržitelný rozvoj území má potenciálně indiferentní vliv.

t

Lokalita „U zemědělského družstva“ (rozvojová plocha P01, plocha občanského vybavení – komerční zařízení malá a střední a plocha občanského vybavení – veřejná infrastruktura) je vzhledem k sousedství ploch smíšených obytných hodnocena s potenciálně mírně negativním vlivem na přírodní podmínky. Naopak možné využití plochy ve prospěch komerčního a veřejného vybavení (služby, obchod, školství apod.) má potenciálně velmi pozitivní vliv na soudržnost společenství i hospodářský rozvoj obce. Celkově lze říci, že vliv plochy na udržitelný rozvoj území má potenciálně mírně pozitivní vliv.

(2) Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje. > Řešení Územního plánu vychází ze stávajícího stavu území, který je rozvíjen tak, aby byly potvrzeny a využity jeho kvality a případně korigovány jeho slabé stránky. Jednotlivé typy ploch jsou navrhovány ve vhodném umístění vzhledem ke stávajícímu využití území i ve vztahu k ostatním navrženým plochám. Rozvoj soukromých zájmů (představovány především prostřednictvím rozvojových ploch určených pro bydlení) je doprovázen dostatečným rozvojem veřejné infrastruktury (veřejného vybavení, veřejných prostranství, veřejné zeleně, dopravní a technické infrastruktury). Požadavky na prostorové řešení budoucí zástavby jsou definovány tak, aby nebyly dotčeny stávající dominanty území a nebyl narušen krajinný ráz. (3) Orgány územního plánování postupem podle tohoto zákona koordinují veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizují ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů. > Bez požadavků pro Územní plán. (4) Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. > Územní plán definuje základní hodnoty území, které určuje k ochraně a rozvoji. Vymezením ploch s rozdílným způsobem využití zajišťuje hospodárné využití zastavěného území i zastavitelných ploch a také ochranu nezastavěného území. Zastavitelné plochy jsou navrženy v rozsahu, který odpovídá umístění obce v systému osídlení, zároveň ale s potřebnou rezervou tak, aby nebylo jejich případné využití blokováno majetkovými vztahy či problémy s jejich zainvestováním. (5) V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických

H4



KNESL+KYNČL s.r.o.

a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. > V podmínkách ploch, které sjaou vymezeny v nezastavěném území, nejsou uvedeny žádné pozemky, stavby či zařízení, které by byly v rozporu s tímto odstavcem. (6) Na nezastavitelných pozemcích lze výjimečně umístit technickou infrastrukturu způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání. > V rámci zpracování Územního plánu se nevymezují nezastavitelné pozemky.

3.2.

Úkoly územního plánování (1) Úkolem územního plánování je zejména: t

zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty;

t

stanovovat koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce, s ohledem na hodnoty a podmínky území;

t

prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika, s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání;

t

stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb;

t

stanovovat podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území;

t

stanovovat pořadí provádění změn v území (etapizaci);

t

vytvářet v území podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě blízkým způsobem;

t

vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn;

t

stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení;

t

prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území;

t

vytvářet v území podmínky pro zajištění civilní ochrany;

t

určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území;

t

vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů před negativními vlivy záměrů na území a navrhovat kompenzační opatření, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak;

t

regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů;

t

uplatňovat poznatky zejména z oborů architektury, urbanismu, územního plánování a ekologie a památkové péče.

> Územní plán stanovuje požadavky na ochranu a rozvoj přírodních, kulturních a civilizačních hodnot. > Územní plán určuje koncepci rozvoje obce zejména s cílem zajištění dostatečných možností pro rozvoj bydlení, veřejné infrastruktury a podnikatelských aktivit, a to s ohledem na současný stav území a také jeho historický vývoj. > Zpracování Územního plánu vycházelo ze schváleného Zadání, ve kterém byly specifikovány potřeby obce a požadavky na její rozvoj, včetně požadavků na rozvoj veřejné infrastruktury. V průběhu zpracování ÚP byly prověřeny různé možnosti a varianty řešení tak, aby byly jednotlivé součásti v souladu k sobě navzájem, nebyly v rozporu s požadavky zejména


H5


KNESL+KYNČL s.r.o.

na ochranu veřejného zdraví a ochranu přírody a nevytvářely nadměrné nehospodárné požadavky na rozvoj související veřejné infrastruktury. > Územní plán určuje podmínky pro využití jednotlivých typů ploch; pro vybrané typy ploch (zejména „stavebního“ charakteru) jsou stanoveny podmínky prostorového uspořádání budoucí zástavby (viz bod 7. výrokové části ÚP). > Územní plán stanovuje pořadí provádění změn v území – etapizaci (viz bod 14. výrokové části ÚP). > Územní plán vytváří podmínky pro realizaci záměrů snižujících nebezpečí přírodních katastrof (zejména povodní a přívalových dešťů) stanovením podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití, které tyto záměry obecně umožňují (viz bod 7. výrokové části ÚP). > Územní plán vytváří podmínky pro všechny typy aktivit (bydlení, produkce, rekreace), jejichž rovnováha je základem pro udržení sociální a ekonomické stability území. > Pro zajištění kvalitního bydlení vymezuje ÚP plochy smíšené obytné. > Územní plán vytváří příležitosti pro rozvoj veřejné infrastruktury (zejména veřejného vybavení, veřejných prostranství, veřejné zeleně a sportovních a tělovýchovných zařízení), plochy pro tyto aktivity jsou navrženy v rozsahu odpovídajícímu současným potřebám obce a jejímu uvažovanému rozvoji (vyjádřen zejména prostřednictvím rozvojových ploch smíšených obytných). Investice do této veřejné infrastruktury mohou být vhodně etapizovány podle aktuálních potřeb celé obce nebo jejích jednotlivých částí. > Územní plán respektuje požadavky civilní ochrany vyplývající z platné legislativy. > Územní plán vymezuje plochy přestavby. Jedná se zejména o změny z důvodu nevhodného funkčního využití ploch. > Územní plán díky komplexnímu řešení území a koordinaci rozmístění rozvojových záměrů v tomto území vytváří vhodné podmínky pro jeho ochranu před případnými negativními vlivy těchto záměrů (zejména vzhledem k ochraně památek, ochraně přírody, ochraně vod, ochraně nerostných surovin, ochraně veřejného zdraví a ochraně ZPF a PUPFL). > V řešeném území se zdroje nerostných surovin nenacházejí. > Zpracovatelé Územního plánu při jeho tvorbě uplatnili poznatky a zkušenosti z oboru územního plánování a architektury i z dalších souvisejících oborů. (2) Úkolem územního plánování je také vyhodnocení vlivů Politiky územního rozvoje, Zásad územního rozvoje nebo Územního plánu na vyvážený vztah územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území (dále jen „vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území“). > V souladu se zadání Územního plánu není Vyhodnocení vlivů ÚP na udržitelný rozvoj území zpracováno.

4.

SOULAD S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PŘEDPISŮ

4.1.

Vyhodnocení souladu s požadavky Stavebního zákona Územní plán je vyhotoven v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (Stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zejména s cíli a úkoly územního plánování (viz bod 3. této kapitoly Odůvodnění ÚP).

4.2.

Vyhodnocení souladu s požadavky prováděcích předpisů Stavebního zákona Územní plán je vyhotoven v souladu s prováděcími předpisy Stavebního zákona, zejména s: t vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů;

H6


KNESL+KYNČL s.r.o.


t vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů; t vyhláškou č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů.

5.

SOULAD S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ Územní plán je z hlediska požadavků vztahující se k jeho obsahu zpracován v souladu se zvláštními právními předpisy, zejména se zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, se zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, se zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, se zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, se zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, se zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, se zákonem č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, se zákonem č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, se zákonem č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, se zákonem č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů, se zákonem č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů a se zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.


H7


H8


KNESL+KYNČL s.r.o.

KNESL+KYNČL s.r.o.


I. ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

I. ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ NÁVRH, SRPEN 2014

I1


KNESL+KYNČL s.r.o.

ZPRAVA O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoje území nebylo zpracováno, poněvadž nebylo v Zadání územního plánu Líšnice požadováno. V zadání územního plánu je však požadováno zpracování základního vyhodnocení vlivů územního plánu Líšnice na udržitelný rozvoj území ve třech pilířích. Tímto vyhodnocením není míněno Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území ve smyslu § 19 odst. 2 stavebního zákona. Toto „základní vyhodnocení“ je ve smyslu § 18 odst. 1 stavebního zákona provedeno v kap. H 3.1. odst. 1 Odůvodnění ÚP.

I2

I. ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ NÁVRH, SRPEN 2014

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU LÍŠNICE ČÁST ZPRACOVATELE NÁVRH, SRPEN 2014

Recommend Documents