Kronika Třebaže naše obec je malá, je škoda, že její kronika nebyla vedena plných dvacet let. Doba naplněná tak bohatě převratnými ději a událostmi které měnily radikálně dosavadní způsob života a vytvářely nový, spravedlivější světový řád odrážela se i v našem denním životě. Vynasnažím se vzpomenouti na ta léta a prosím čtenáře aby mě proto prominul případné nedostatky. Kronikář Já, Josef Chvátal byl jsem pověřen vedením kroniky a ujímám se jí od r. 1959. Narodil jsem se v Budínku čp. 20 jako syn středního rolníka s 10.89 ha dne 7. února 1900. Vychodil jsem 5 ročníků obecné školy ve Svatém Poli, 3 ročníky měšťanské školy v Dobříši a 2 zimní lidové hospodářské školy. Ku konci I. války světové 6.II. 1918 jsem narukoval ku 102 pěšímu pluku do maďarské Bekésčáby. Pak jsem pobyl ve Štýrsku, sev. Itálii a jižním Srbsku kde jsem byl ve Vranji u Kumanova 5.X. 1918 zajat. Po propuštění a pobytu v karanténě v Pardubicích vrátil jsem se 23.III. 1919 domů. 1.X. 1920 nastoupil jsem k 2 leté presenční službě do Benešova k 48. pěš. pluku Jugoslavia. Po výcviku byl jsem přidělen k hradní stráži presidenta T. G. Masaryka v Praze. Vrátil jsem se domů a pracoval na rodné usedlosti do r. 1956 kdy jsem 6. února vstoupil do J.Z.D. Svaté Pole. V r. 1957 byl jsem jeho předsedou a dnes zastávám funkci skladníka a pracuji v rostlinné výrobě. Nálada po Mnichovu Rozhodnutím mnichovské konference zapůsobilo v naší obci bolestně na každého. Když jsme se vrátili z hranic od svých útvarů bylo mnoho řečí kolem naší národní katastrofy. Byl odsuzován hanebný postoj našich západních spojenců, jejich věrolomnost a zrada Byla odsouzena i shovívavost vlády republiky, která nechala pod záminkou falešné demokracie u nás rozrůst odbojné hnutí henleinovců a pomohla tak při zkáze státu. Odstoupení vlády a dra Beneše. Proto nelitováno odstoupení vlády a abdikace a odchod dra. Beneše. President Dr. Hácha Dne 30.XI. nově zvolený president dr. Emil Hácha byl občanům neznám, vědělo se o něm že je vynikající právník a president nejvyššího soudu. 1939 Starosti a nejistota o další vývoj situace provázely nás i do r. 1939 a byly hlavním předmětem sousedských besed. Lidé se probírali ze sklíčené nálady, zdravý optimismus vítězil. Příklady našich pohnutých dějin posilovaly ve víře, že i v malých poměrech druhé republiky bude možný hospodářský i politický vývoj než se změní mezinárodní konstelace v náš prospěch dík stále rostoucímu vlivu Sovětského Ruska. Slovenský štát Bylo nám líto, že nás opustili Slováci proklamací vlastního státu, spojili se s Němci a přerušili tak spokjení s Podkarpatskou Ukrajinou která do poslední chvíle při nás věrně stála. 15. březen Zpráva o vpádu Němců působila jako úder hromu. Souse- se navštěvovali, naslouchali zprávám rozhlasu, četli noviny. Zavládl nevýslovný smutek a obavy co bude dál. Objevily se vyhlášky které zpupným způsobem oznamovaly zánik republiky a zřízení protektorátu Böhmen und Mähren.
Protektorát Vojsko do naší obce nepřišlo. Protektoru šlechtici Neuratovi přidělen ColloredMannsfeldský zámek v Dobříši. Nařízeno odevzdání zbraní. Odvádění zbraní Šlo většinou o lovecké pušky i prastaré nepotřebné pistole. Odevzdávali se starostovi obce V. Krákorovi proti potvrzení. Vlajky s hákovým křížem mimo obecního úřadu s po dobu války v obci nevyskytly a vyvěšeny nebyly. V této nejisté době snažili se občané pokud k tomu měli prostředky a bylo ještě zboží, Němci využili výhodného kursu marky 1:10 Kč, zásobyli se nejpotřebnějším zbožím. Lidí se zmocnil strach. Ze zabraného a k Říši připojeného území nejvíce nám bylo líto Chodska zpoluplarisovaného Jiráskem a hlavně J. Š. Baarem. Balada chodská 1939 Visí mraky temné težce nad domovem a záplavy mlžné krajem pod Čerchovem, v rubáš smutný halí šumící ty lesy, které hlasy cizí ozvěnou svou děsí. Tak ty hory, skály, postavil jsi Pane by tu pevně stály v kráse zadumané, v odhodlání vzdorném, obetkány bájí, dnes jen ve vzpomínkách vlasti naši hájí. Všechno pominulo, ztratilo se dýmem, věky jsme tu stály a dnes Pane hynem. Což už naše slunce nikdy nezasvítí, ? na úhoru hluchém nevypučí kvítí? Baže, bude lepší, vzhůru, srdce vzhůru, probere se z mračen a zaplaší chmuru, třebaže jsme v hoři, srdce bouřně bije, tolik stran má čistých ještě historie. Vlahý vítr přejde nad šumavským lesem a my vstanem znovu s radostí a plesem. JCH. Dne 16. března byla nařízena jízda v pravo na což si občané neradi zvykali. Heiligefeld Byly zavedeny dvojjazyčné orientační tabulky takže příchozí do naší obce se dovídali že je to Heiligefeld – Svaté Pole. I obecní razítko bylo tak upraveno. Všude se rozmáhala němčina, v úřadech, školách. Nikdo v naší obci nevěřil, že tento stav je konečný a spoléháno na zákrok Sovětského svazu. Představa jeho obrovské rozlohy, moci a síly dávala nám naději s stírala slzy okamžité bolesti. Zdejší farář P. Jan Holý dal v kostele po dobu války po nedělní mši zpívati chorál svatováclavský a vhodně volenými promluvami posiloval víru v lepší časy. Začal poslech cizího rozhlasu a šeptaná propaganda Přepadení Polska Když pak 1. září došla zpráva o vypuknutí války mezi Třetí říší a Polskem bylo už patrné, že začíná válka jaké nepoznaly dějiny. Vázané hospodářství
Dnem 1.X. zavedeny potravinové lístky a na mýdlo, 1.XI. poukázky na uhlí a 15.XII. šatenky. Zavedením lístkového systému byl dán podnět k černému obchodu jehož ceny z počátku únosné během války a rostoucím nedostatkem dosáhly často fantastické výše 1940 Nový rok začal nevalně. Sběr mléka Tak od 1.I. byly nařízeny dodávky mléka. Sběrna ve Svatém Poli byla zřízena u strosty V. krákory kde se udržela po celou válku. V Budínku u Antonína Cihelky čp. 24, který ji dobře vedl což se nelíbilo zemědělcům kteří měli nízkou tučnost a prosadili že sběrna byl přeložena k Jos. Kondrátovi, nájemci Radova hostince čp. 12. Pro neustálé stížnosti na jakost mléka, nízkou tučnost a v důsledku toho značné svážky byl sbíráním pověřen Jos. Sirotek čp. 16, kde se sběrna udržela dodnes. Dodávky sledovali zvláštní kontroloři, kteří aby vykázali nějakou činnost zemědělce citelně pokutovali. Mléko či smetanu hledali v bytě nebo zaplombovali stáj a pak sami krávy dojili což u kopavých končívalo komicky. Dodávka vajec Podle vyhlášky o povinné dodávce vajec byl pověřen jejich sbíráním pro oblast několika obcí Fr. Král z Budínka. Odvádělo se z 1 nosnice kusů. Každý zemědělec měl na jejich značení razítko, neboť se stávalo že někteří odevzdávali vejce nasezená nebo zkažená za něž musili dávat náhradu. Ježto v důsledku povinného odvádění obilí zbývalo málo na slepice hlásili zemědělci při soupisu zvířectva menší stav. Stačilo potom aby při blížení se skupiny cizích osob ku vsi vznikl planý poplach a v zápětí nářek chytaných slepic které se někdy ve svých úkrytech zadusily. Poukazy na obuv Byli zavedeny i poukazy na obuv vycházkovu i pracovní. Na některé poukazy byla pracovní obuv s dřevěným spodkem a látkovým svrškem. Poukazy na obuv stejně jako ostatní vydával strosta V. Krákora a bylo mnoho stížností do způsobu jakým se to dálo, hlavně u bot. Po válce bylo novým Místním Národním Výborem kontrolou osobních záznamů skutečně zjištěno, že největší počet poukazů byl vydán rodinám majetným na úkor občanů sociálně slabších. Totéž se dělo i s poukazy na železo pro zemědělce které vydával předseda Odbočky svazu pro zemědělství a lesnictví Jaroslav Vrátný č.8. Útok na západ 10.V. vypukl konflikt na západě. Hitler bleskovým útokem podrobil si západní Evropu. Přes to, že občané tento výprask bývalým věrolomným spojencům, Anglii a Francii přáli, domnívali se přece, že porážka nebude úplná a západ se vzchopí k odvetě. Odstranění pomníčku poz. reformy V této době byly na rozkaz říš. Protektora Neuratha odstraňovány sochy a pomníky. I dal starosta obce odstraniti pomníček pozemkové reformy, která byla v naší obci provedena r. 1926 rozdělením dvora o výměře 142 ha, dosud patřícím výv. Knížeti Jos. ColloredoMannsfeldovi. Byl postaven a slavnostně odhalen v r. 1929 na starými lipami vroubené, široké cestě od Budínka k rybníku na mírné výšině zvané „na vršku.Na metrové podezdívce z kamene v níž byla deska s nápisem : „ Po staleté porobě stojí zas svobodný národ na svobodné půdě“, stál hrubě otesaný žulový sloupek s nápisem „1929“. Po válce obnoven nebyl. Rušení svátků
Úředně byly zrušeny svátky svatých: Petra a Pavla, Cyrila a metoda, M. Jana Husa a knížete Václava aby přibylo pracovních dnů pro vítězství říše. Občané příkaz ignorovali a svátky světili. Tento rok bylo počasí abnormální. Tuhá zima a deštivé léto bylo příčinou neúrody, nedostatek píce, zaváté komunikace, na odklízení sněhu pracovní povinnost. V lesích pod nákladem sněhu mnoho polomů a vývratů. 1941 V lednu byly často prohazovány závěje na silnicích aby se nezastavila doprava. Byla na to pracovní povinnost. V únoru byl zakládán pro okres Dobříš „Spolek pro spolupráci s Němci“. V hotelu „ Heinz“ byla ustavující schůze delegátů ze všech obcí. Do výboru za naši obec byl zvolen Jaroslav Vrátný Sv. Pole č. 8. Více o spolku nebylo slyšet pro nezájem a nelásku k Němcům. Rozpuštění „Sokola“ K 1.V. byla zastavena činnost „Sokola“. Za pobočku dobříšské jednoty ve Sv. Poli zůčastnil se jednání na exposituře okr. úřadu v Dobříši s radou Kuřilem br. Stanislav Vacek a já.Hotovost peněžní činila asi 800 Kč. Nářadí odvedli jsme mateřské jednotě v Dobříši. Židé Židé v naší obci nebydleli a tak jsme vídali jenom dobříšské chodit s našitou žlutou, šesticípou hvězdou než chudáky odvezli do koncetračních táborů. Němci nařídili malovati po zdech znamení „V“ – „ Viktoria“, nikdo u nás neposlechl. Přepadení SSSR Dne 21.VI. přepadl Hitler Sovětský svaz. Zuřivým náporem zatlačoval Rudou armádu až k Leningradu, Moskvě a Stalingradu. Sledovali jsme tyto operace s úzkostí ale i jistou nadějí, že co se kdysi nepodařilo Napoleonovi, který byl genius, nepodaří se ani šílenému natěrači jakým byl Hitler. Elektrifikace obce Toho léta byla uskutečněna i elektrifikace naší obce což nám přineslo všestranné výhody. Zakoupením výkonnějších radiopřijímačů na proud zlepšil se i poslech zahraničního rozhlasu. Byl poslouchán z Francie, Londýna a Moskvy. Poslech sovětského rozhlasu byl složitější pro větší vzdálenost a nepříznivé klimatické podmínky. Později bylo nařízeno vyjmutí krátkých vln což příjem zase znesnadnilo. Poslech byl trestán smrtí. Lístky na brambory V září byly zavedeny lístky na brambory. Občané měli možnost odebrati tyto u pěstitelů a získat tak více než jim patřilo. Tabák, mletí obilí Také na tabák byly lístky. Zemědělci zvaní samozásobitelé obstarávali v naší obci svoje potřeby ve 2 mlýnech a to u Anny Jungrové ve Svatém Poli čp. 2 a Šrámkově mlýně čp.20, jehož nájemcem byl Stanislav Vacek. Oba mlynáři přes četné potíže které přinášelo válečné hospodářství jako kontroly knih, zásob, hlídky na silnicích atd. vyhověli svým lečům i z okolních přidělených obcí aniž by je nějak odírali nebo šidili. Z melného, které vybírali v zrní rádi vypomohli bezzemkům a obyvatelům měst. Vyžadovalo to značné námahy a vypjetí sil neboť s mletím na černo a pro mouku jezdilo a chodilo se nejvíce za temných večerů a nocí. Protože kontrola povinných dodávek ze sklizně bývala až 31. ledna příštího
roku užili toho zemědělci k zásobení všech svých příbuzných a známých měst i venkova aby nebylo u nás hladovějících. Tito pak rádi zaplatili těmto vyšší cenu na úhradu jejich režie. Lichva Je samozřejmé, že se našlo dosti jedinců, kteří zneužili zvýšené poptávky po potravinách všeho druhu ku šmelině a za přehnané, lichvářské ceny prodávali svoje produkty zámožným lidem, sociálně slabé odmítajíce předstíráním že nemají. Tyto nadměrné zisky jim jim štěstí nepřinesly a o válce měnovou reformou a jinými opatřeními hospodářského rázu odčerpány. Úmrtí mlynáře Vacka, 1942, odboj O Vánocích mlynář nastydl, těžce onemocněl a v několika dnech zemřel. Zůstala po něm vdova s děvčítkem. Byl rodákem z Kamýka n/Vl. a bylo mu 46 roků. Člověk veselý a dobrý. K jeho pohřbu na Nový rok sešli se lidé z dalekého okolí. Po léta zpíval o Sylvestru kuplet až o 80 slokách co se během roku komu přihodilo humorného. Ve válce byl zapojen na odbojou skupinu řed. Šebesty z Dobříše, který byl popraven aniž koho prozradil. V příbramském časopise „Horymír“ byl otisknut obrázek Vackův s nekrologem, který jsem věnoval jeho památce. Slovo poslední Neplačte nade mnou, nic mě už nebolí, navždy jsem opustil mlýn pěkný s topoly a v tichu hřbitova, jak Pán Bůh poručí, sladce tu budu snít jak v matky náručí. Že jsem tě miloval, láskou, ach, dítěte, pro tebe dýchal jen co jsem byl na světě, lesy tvé tiše mi ku spaní hrají. Viď, že mě klid svůj dáš, můj rodný kraji. Sejmutí a odevzdání zvonů V měsíci dubnu bylo nařízeno odevzdání zvonů na válečné účely. S farního kostel ve Sv. Poli byl to velký zvon „Karel“ vážící asi 970 kg, umělecké dílo slavného zvonaře Brikcího z Cymperka krásně zdobený a opatřený nápisem že byl jím přelit r. 1581 nákladem tehdejšího majitele zdejší tvrze rytíře Karla Byšického z Byšic, dále zvon menší zvaný poledňák a zvonek z kapličky v Budínku. Zůstal jenom malý umíráček na kostelní vížce. Farář Holý obstaral náhradní zvon přes 50 kg těžký z oceli a mistr kovář Mařík jej zavěsil. Po válce byly naše zvony nalezeny v Praze na Maninách a znovu zavěšeny na svá místa. Heydrich, Lidice. Zavraždění říšského protektora Heydricha, vyvraždění a vypálení Lidic, nová persekuce našeho národa, zatýkání a popravy nejlepších lidí, působilo na nás skličujícím dojmem. Protože v naší obci nebylo udavačů a lidé drželi pohromadě nikomu se nic nestalo. Nucené práce v Německu Mladí lidé byli odváděni na nucené práce do Německa. Ze Svatého Pole to byl Václav žaloudek, z Budínka: Stanislav Hacaperka čp. 23, Antonín Pejla a Marie Pejlová čp. 6, Dragoun Josef čp. 25 a Anna Flosmanová čp. 17. Všichni se šťastně vrátili. Byla nařízena registrace osob a to u mužů od 18 - 65 let a žen od 17- 45 let za účelem plnění pracovní
povinnosti. Aby nemusili z domova přihlásil se kdo mohl na oko na práci u zemědělců s méně četnou rodinou. Protiletecká ochrana Roste nebezpečí leteckých útoků a je organisována v rámci hasičských sborů protiletecká ochrana. Stalingrad Na východním bojišti došlo k očekávanému obratu. Katastrofa německé armády u Stalingradu. Sovětská vojska nezadržitelně vytlačují nepřítele ze svého území. Sebevědomí našich lidí stoupá. Jestliže po celou válku se vyprávěly směšné anekdoty o vedoucích osobnostech říše a jejich přisluhovačích, dnes se již nikdo nechce bát. Kulturní život obce Kulturní život v obci téměř ustal. Velká poptávka byla po dobré knize. Knihovníkem naší obecní knihovny byl tehdy starosta V. Krákora, jeho zástupcem a nástupcem Václav Oktábec, správce zdejší školy. Obecní knihovna Po dobu války knihovnu zavřeli, aby nedošlo k nepříjemnostem, jak napsali do zápisu knihovní rady a zůstalo při tom i po četných žádostech čtenářů. Proto po válce byla knihovna svěřena Františku Sklepníkovi, důchodci přišedšímu z Prahy, který je vážen mezi občany jako milý, laskavý a ochotný člověk. Tuto funkci zastává od 1. října 1945 svědomitě dodnes. Fotbal Taneční zábavy nebyly, i upravili si chlapci ve Svatém Poli na pozemku při silnici do Obořiště, za Fr. Černým čp. 16, hřiště kde po nedělích hráli fotbal. Po válce se rozešli. Změna držitele mlýna čp. 20 Po smrti mlynáře Vacka ujala se mlýna čp. 20 dědička Marie Štefanidesová z Obořiště, která se r. 1942 provdala za Ladislava Kučeru z Hrachova u Sedlčan. Nový mlynář, dík svým organisačním schopnostem, odborným znalostem a obchodnímu duchu přestavěl starobylý Šrámkův mlýn na mlýn moderní s velkou kapacitou a zdokonalil vodní pohon turbinou. Odvodnění „jezera“, 1943 Odvodnil také louky v „jezeře“ o výměře 3 ha, utvořiv s ostatními majiteli družstvo. Projekt byl vypracován a vyměřen koncem r. 1943 a proveden r. 1944. rozpočet činil 50.000 Kč, podpora státní 60%. Majitelé pozemků pracovali 14 dní zdarma na hlavním sběrném kanálu a vyházeli křídla po svém. Jako mlynář byl ochotný a vycházel vstříc všem potřebným třebaže kontroly byly stále přísnější. Ku konci války, když se v kraji objevili partyzáni podporoval tyto potravinami. Spojkou byl Jos. Černý, zaměstnanec Hospodářského družstva v Dobříši. Dobříšský zámek byl Němci zabrán dosavadnímu majiteli, býv. knížeti ColloredoMannsfeldovi a dán ku pohodlí říšského protektora. A tak se tu po dobu této války vystřídali všichni a za nimi sem dojížděli ku poradám i zábavám různé veličiny Hitlerovy třetí říše. Sem přijížděl i pověstný ničema, tvůrce koncetračních táborů Heinrich Himler. Heydrich mnoho zámku neužil. Zato Frick jezdíval kočárem po lesních cestách „Chotobuše“ až k Budínku a Podsvatému Poli. Lidé kteří ho potkávali si ho nevšímali a nezdravili,. Také poslední
protektor Daluege rád pořádal hony na Chotobuši aniž tušil, že válka brzy skončí jejich porážkou a on bude v Praze souzen a popraven. Od roku 1944 možno říci, že naši občané, převážně zemědělci, usouženi sháněním nezbytných poteb a věcí které nebyly k dostání, nedostatkem umělých hnojiv, stálými rekvisicemi obilí i dobytka a všemi potížemi které každá válka přináší, s velkými nadějemi očekávali ruské armády, které vítězně se blížily hranicím republiky. 1945 Hned na počátku roku došlo k povinnému odvádění lopat a krumpáčů na zákopové práce Kdo něco dal, dal věc nepotřebnou. Uprchlíci Civilní obyvatelstvo z pruského Slezka dostalo se na útěku až k nám. Byli ubytování ve Sv. Poli v hostinci a v obcích okolních. Přelety spojeneckých letadel Stále častěji docházelo k přeletům amerických letadel. Početné jejich útvary za dne téměř zastiňovaly oblohu a působily mohutným dojmem. Létaly často až z italských základen nesouce smrtonosný náklad na Dráždany a jiná města. Nálety Praha, Most, Plzeň Škoda, že nálety zcela zbytečně byla poškozena Praha a z větší části zničena rafinerie benzinu v Mostě a plzeňská Škodovka aby po válce nekonkurovali západním koncernům. Za temné noci pozorovali jsme hrůzokrásný ohňostroj, výbuchy trhavých a zápalných pum nad Plzní. Partyzáni K jaru objevili se v brdských lesích ruští partyzáni. Byli přijímáni radostně a všestranně podporováni. Polní práce Zemědělci pospíchali s polními pracemi, tak že kolem 15 dubna bylo nejen zaseto, ale zasazeny i brambory. Ku konci dubna objevily se kolony stěhujících Němců po státní silnici od Dobříše k Písku. Byli to osídlenci z Říše, pro které byly zabrány selské usedlosti na mladoboleslavsku a jiných úrodných krajích. Stěhovali se většinou ženy s dětmi, které k nám přišly před časem s uzlíčkem, na těžce naložených vozech se zásobami pod plachtou, s potahy koňskými nebo s voli. Paniku mezi nimi vyvolala zpráva o Hitlerově smrti. Jeden z těchto transportů byl napaden hloubkovými letci u Milína a měl značné ztráty. Květnová revoluce Po vypuknutí revoluce v Praze, 5.V. a jejím úspěšném průběhu dík rychlému zásahu Rudé armády prchaly okolo po státní silnici přes Obořiště oddíly rozvrácené nacistické armády. Jedna kolona těchto odbočila „v jezírkách“ na silnici svatopolskou a přenocovala na podsvatopolském vršku. Při zajišťovacím průzkumu byl zastřelen za tmy na hrázi podsvatopolského rybníka poručík jedoucí na motocyklu. Obávajíce se msty obyvatelé se vystěhovali do Svatého Pole odkud se vypravilo několik občanů v člele s Fr. Grubrem, který mrtvého ukryl v mělčině rybníka a zatížil zavlačovacími branami. Motocykl schovali ve slámě stodoly Vopičkovi usedlosti. Později yl zabitý ještě s jedním pochován u křížku na bývalém morovém hřbitově u Sv. Rocha.
První Rusové Dne 9.V. odpoledne ve 3 hodiny objevily se na státní silnice 2 obrněné zvědné Rudé armády a po průzkumu vrátily se ku svým. Němci postupovali po silnici dále. Tragedie u Dubovce Asi v 11 hodin v noci předstihovalo je na „Dubovci“ nákladní auto s partyzány, kteří byli vysláni do Obořiště. Podle uniformy četnického strážmistra Kokošky byli pozváni a Němci zahájili zběsilou palbu. Při přestřelce byl zabit 1 Němec, z našich Václav Svoboda, úžedník pol. expositury z Dobříše, milý, velmi oblíbený člověk a Fr. Průša také z Dobříše a tři sovětští vojáci. Druhý den na témže místě postříleli Němci skupinu 14 dělníků z plzeňské Škodovky, většinou z Přešticka, které vezli ssebou od Prahy jako rukojmí. Všechny slavně pohřbily v zámeckém parku v Dobříši. Chlapci se Sv. Pole, Kamil Jungr z č.2 a Václav Pešata postarali se o lékařskou pomoc pro raněného rudoarmějce, raněný Kokoška byl ošetřen u Josefa Pecky. Přes Budínek ustupovala pěší skupina Němců z tábora u Neveklova se třemi povozy taženými koňmi. Přebrodili se přes Kocábu u Kalouníkova mlýna a polními cestami na Obořiště kde byli odzbrojeni. U Chvátalova křížku mezi Budínkem a Budínem ukryli se v žitě 3 Němci. Byli při honičce rozptýleni a přicházejícími Rusy pobiti. Rudá armáda přišla k nám 11. května a byla přijata velmi srdečně. Vítáme Vás, vítáme, jako bratry rodné, s Vaší cestou k svobodě kéž se naše shodne. A za vaše oběti mějte naše díky, srdce v dlani neseme v dar Vám převeliký, by o sebe opřeni v budoucnu jsme stáli, třeba bouří hřímalo, divé větry vály.
Josef Chvátal ( Zdravice R.A.)
Byli to kozáci z armády maršála Malinovského a ubytovali se v obci po všech domech. V příštích dnech byli přestěhováni do blízkých lesů, zvláště „Chotobuše“, kde z pokácených kmenů a prken z dobříšské pily vybudovali si ve svých táborech originálně řešené, někdy i pěkně malované chaty a společenské místnosti, spojené vyměřenými chodníky sypanými pískem. Po náležitém odpočinku bylo uspořádáno mohutné defilé před maršálem Malinovským ve Sv. Poli u Peckova statku. Ruští vojáci byli lidé srdeční, upřímní, neznající sobectví. O všechno byli ochotni se rozdělit a my jim opláceli stejně. Velice se jim u nás líbilo a se zájmem vyptávali se na naše rodiny, poměry, i způsoby života. Sami vyprávěli o své vzdálené, rozsáhlé vlasti, jejím mohutném rozmachu, její kráse a síle. Zřízení místního národního výboru V obci naší jako jinde bylo staré obecní zastupitelstvo nahrazeno Místním národním výborem Jeho předsedou byl rolník Emanuel Vokurka, členy: Pinc Jaroslav, autodopravce, Soukup Josef hostinský, Jarý Emanuel, truhlář, Vopička Adolf rolník, Krákora Václav, rolník, ze Svatého Pole, Chvátal Josef, rolník, Cihelka František rolník, Vančát Rudolf, rolník, Kondrát Josef Dělník, Dragoun Eduard dělník, Rys František zemědělec. Nový národní výbor ujal se řízení boce a staral o plynulý chod dodávek zemědělských výrobků aby města a lidé pracující byli řádně zásobováni. Zemědělská komise upravila dodávky tak aby byli jimi
postiženi především větší usedlosti a uleveno zemědělcům malým. Osvětová komise jejímž jsem byl předsedou dala znovu do chodu obecní knihovnu a obstarala řádného knihovníka. 28.X. uspořádala v místním hostinci pana Drmly oslavu toho památného dne. Měnová reforma Po osvobození byl stát zaplaven různým inflačními měnami. Zatím co v r. 1937 byl stav oběživa asi 8 miliard, činil v r. 1945 asi 120 miliard. Byla proto ku dni 1.XI. 1945 provedena první měnová reforma při níž se na osobu vyměňovalo 500 Kč a to v poměru 1:1. Ostatní vklady a peníze zůstávaly na vázaných vkladech. Touto reformou se počet oběživa snížil asi na 22. miliard. Někteří občané, zvláště ti kteří uměli vydatně těžit z tísně druhých při shánění potravin a jiných předmětů denní potřeby vyměňovali statisícové částky. Volby do národního shromáždění i obcí. V roce 1946 byly proveden první poválečné volby do Národního shromáždění i obcí. Ze čtyř stran povolených t.zn. Košickým vládním programem u nás obdrželi ze 201 odevzdaných hlasů: strana lidová 97, nár. socialistická 57, komunistická 37, sociálně demokratická 10 hlasů. Do M.N.V. zvolen za stranu lidovou: předseda Vokurka, Cihelka Fr., Vopička Adolf, Chvátal Jos., Černý Frant. čp. 16, Pilecký Frant. čp. 14. Za nár. socialisty, Josef Kondrát, Vitásek Václav, Vančát Rudolf, za stranu komunistickou Pinc Jar. A Rys František, za soc. demokraty Dragoun Eduard. Noví členové národního výboru se sice dobře snášeli ale mimo správky cest a běžnou agendu nebylo pro rozkvět obce nic vykonáno. Tak občan Fr. Grubr nabídl obci ke koupi svůj starý roubený domek. Jeho sbořením byla by škola získala volné prostranství a uvolnila se tak ze sevření, když r. 1929 tehdejší farář Jan Holý dovolil na naléhání místního spořitelního a záložního spolku sbořiti při zdi starého hřbitova kolem kostela se nacházející, nízkou věžovitou budovu kostnice, která byla používána jako depositář na máry aj. Na jejím místě byla postavena budova Kampeličky, pod níž ponechána sklepení naplněné kostmi. Protože nebylo možno přesvědčit většinu členů nár. výboru pro tuto koupi domek prodán Ludvíku Blavkovi z Obořiště za 9.000 Kčs. Tento domek přestavěl, přiblížil ještě více škole a tuto zastínil aniž by za vysoký obnos, který investoval získal moderní rodinný dvorek s dvorem a zahradou. Mezinárodní rozpory o uspořádání poválečných poměrů a snaha o přetvoření společenského řádu směrem k socialismu vyvrcholila u nás 25. únorem 1948 což se projevilo i ve vedení naší obce. 25 únor 1948 Dosavadní národní výbor byl nahrazen „Akčním výborem národní fronty“. Předsedou byl K. Hampejs, dále Jos. Hacaperka, Sirotek Josef, Rys Fr. Pejla Jan Vitásek Václav z Budínku, Pinc Jaroslav, Soukup Jos., Kučera Ladislav, Blavka Ludvík, Červený František, Zelenka Antonín ze SV. Pole. Tato změna způsobila značný příliv členstva do místní organizace K.S. Č. Byli to lidé většinou konjukturální, kteří časem zase odpadli. Jinak nedošlo v obci k zvláštním změnám. Úmrtí faráře Holého Koncem července 1950 zemřel zdejší farář Jan Holý., stár 71 let. Byl to člověk dobrý, vlastenec a lidumil. Působil v naší obci 42 let a byl čestným občanem 8 obcí svoji kolatury. Své ovečky dobře pásl ale neuměl je stříhat a tak zemřel chudý, celý život zastávaje se sociálně slabých. Pohřben byl v rodných Domažlicích za veliké účasti farníků, kteří jej doprovodili na 3 autobusech.
Volby 1951 V roce 1951 došlo k novým volbám do Národního shromáždění i obcí. U nás stal se přesedou M.N.V. Sirotek Jos. 22, Milada Pejlová, Dragoun Eduard, z Budínka, Oktábec, Pincová Marie, Jarý Jaroslav, Blavka L., Zelenka Antonín, ze Svatého Pole. Nový farář Koncem června 1951 byla obsazena duchovní správa P. Ladislavem Novákem, nar.r. 1900, původem z učitelské rodiny, sám 13 let působil na Slovensku jako učitel než se rozhodl pro stav duchovní. Byl srdečně přijat a dobře se zapojil do dnešních poměrů. Založení J.Z.D. Na podzim 1952 bylo v naší obci založeno Jednotné zemědělské družstvo, jehož členy se stalo 24 drobných a středních zemědělců se 130 ha půdy. Předseda Předsedou se stal Fr. Červený z čp. 30 ve Sv. Poli. Začínali s chutí a nadšením a měli dobré vyhlídky na úspěch, neboť hospodařili na nejlepších pozemcích v obci, které při hospodářsko-technické úpravě půdy byly sloučeny do honů. Mezi zemědělci, kteří zůstali hospodařit soukromně, došlo při tom k velkým změnám a roztříštěnosti parcel. Nový předseda Po 10 měsících odstoupil předseda Červený a do čela se dostal Josef Soukup, hostinský a zemědělce ze Sv. Pole. Od 1 června 1953 družstvo přešlo na III. typ a svedlo dobytek. Krávy a jalovina ustájeny na bývalém dvoře č.8, vepřín zřízen na faře v bývalých stájích a drůbežárna postavena za stodolou čp.8. Vystupování členů Družstvo však začalo kolísat a začínali z něho vystupovat členové. Někteří si ztěžovali na nevhodné a tvrdé jednání předsedy, jiní na neodborné vedení, jiní podléhali šeptané propagandě a odmítali dáti svůj živý i mrtvý inventář do společného vlastnictví. Při vydělování vystupujících členů docházelo k novým změnám v držbě pozemků a nepříjemnostem. Zemědělci ze Sv. Pole si ztěžovali, že musí jezdit na pole až za Budínek přes 2 kilometry, z Budínka zase až k Podsvatému Poli a za Tuškov. Na tyto stížnosti rozhodly úřady aby soukromě hospodařícím zemědělcům byly jejich pozemky vrácen, pokud ovšem nejsou v honech. Druhá měnová reforma Protože množství oběživa dosáhlo zase povážlivé výše provedla vláda k 1. červnu 1953 druhou měnovou reformu na těchto základech: staré peníze byly vyměněny do částky 300 Kčs v poměru 5 starých korun za 1 novou. Zbývající hotovosti byly vyměněny v poměru 50:1. Peněžní vklady byly přepočteny ve výhodnějším poměru než hotovost. Zrušení přídělového systému Současně byly zvýšeny mzdy, platy, důchody, rodinné přídavky, bylo zrušeno lístkové hospodářství a sníženy ceny zboží. Z naší obce chodili jsme vyměňovat peníze buď do Obořiště, nebo do státní banky v Dobříši. Volby do N. S. a obcí
Při volbách v r. 1954 do M.N.V. zvoleni: předsedou: Sirotek Jos. Hacaperka Jos., Blavka Ludvík, Červený, Jarý Jaroslav, Mařík František, Čech Josef, Krákora Jaromír, Oktábec Václav Vzrůstající socializace zemědělství vyžadovala i rozsáhlou mechanisaci. Proto byly u soukromých rolníků vykupovány stroje pokud nebyly řádně využity. I v naší obci byly takto od rolníku vykoupeny traktory, rozmetadla hnoju, secí stroje, mlátičky. Rekreační středisko Je nutno také zmínit se o rekreačním středisku, které vzniklo na katastru naší obce u lesa u Budínka. V poloze na „Kramářce“ zvané tak proto, že kdysi dávno toto chudé, nevýnosné pole, patřilo rolníku Kramáři z Dal. Dušník, začalo se stavěti od r. 1938 jednotlivě, jak od posledních majitelů z Budínka byly jednotlivé parcely vykupovány. V posledních létech došlo tu k organisované zástavbě a postaveno celkem 18 chat. Hodějovský z Hodějova Jedna z nich patří Pavlu Hodějovskému, potomku starobylého rodu z Hodějova, jemuž byl po bitvě na Bílé hoře zkonfiskován rozsáhlý majetek pro odboj a příslušnost k víře luteránské. Dne 6.II. 1956 podal jsem přihlášku do J.Z. D. Sv. Pole, které bylo před zánikem majíc jenom 10 členů a 58 ha půdy včetně obecní a církevní. S členy jsem se velmi zpřátelil a při výroční valné schůzi 2.II. 1957 byl jsem zvolen jeho předsedou ač jsem podnikl u úřadů všechny kroky abych se tomu vyhnul. Na štěstí na podzim 23 září přistoupili do družstva větší rolníci se 100 ha půdy a včetně členů rodin zvýšila se členská základna na 28 členů a tak byl zvolen předsedou místní rolník Josef Pecka. Podzimek byl pěkný a dlouhý a tak se podzimní setí i orba pod jaře udělali dobře a včas. První družice Dne 4. října 1957 se prvně podařilo vyslat na oběžnou dráhu kolem Země lidmi vytvořené těleso. V ten den odstartovala ze Sovětského svazu raketa, která vynesla do stakilometrové výše první umělou družici země a udělili ji první kosmickou rychlost 7,9 km za vteřinu. Plné tři měsíce kroužila družice kolem země a po řádu dní vysílala cenné vědecké informace o fysikálních vlastnostech prostoru, kterým letěla. Měli jsme velikou radost, že ve světové soutěži je to právě Rusko, před čtyřiceti léty země tak zaostalá, která dnes dostává se do čela pokroku a vědy. A o měsíc později, dne 3. listopadu 1957 zazářila na noční obloze v odlesku slunečních paprsků další sovětská družice, podstatně větší a lépe vybarvená měřícími aparaturami a přístroji. Vedle ostatních vědeckých zařízení nesla i pokusné zvíře – psa. Poprvé tak mohli vědci posoudit, jak bude živý organismus reagovat na stav bez tíže a naproti tomu na velmi prudké zrychlení v počátcích letu. Volby 1957 V tomto roce byly provedeny volby do Nár. shromáždění a do obcí. U nás zvoleni: předseda Sirotek Jos., Hacaperka Jos., Blavka L., Červený Fr. Vopička Mil., Čech Jos., Jarý Jaroslav, Brožová Vlasta, Zázvůrková Jiřina, Žaloudek Miroslav, Vančát Josef. Zima 1958 byla mírná a časné a slunečné jaro dovolilo, že jarní práce byli provedeny dobře a včas. Třetí sovětská družice
Radostné překvapení vzbudila mezi námi třetí sovětská družice vypuštěná 15 května 1958. Představovala již náročně vybavenou laboratoř. Pozoruhodná byla i její životnost, odhadovaná na 18 měsíců. 1958 Zima byla mírná a časné a slunečné jaro dovolilo, že jarní práce byly provedeny dobře a včas. Sena na lukách narostlo mnoho, také jetelů a vojtěšky ale brzy po započetí senoseče dalo se do deštů a mnoho krmení shnilo. Pouze část sena usušila se dobře, ostatní bylo špatné jakosti. Zasloužilý učitel Vrba Ku konci školního roku odešel zdejší zasloužilý učitel Jaroslav Vrba na odpočinek. Byl vážen jako dobrý vychovatel mládeže a jako milý účinlivý člověk. Při jeho odchodu uspořádalo rodičovské sdružení slavnost a žáci mu odevzdali dárek na památku Žně Žně se odbývali v deštích, pole byla rozbředlá, traktory, samovazy, kombajny se bořily. Byly velké ztráty na zrně, které dosti zrostlo. Také sláma po po kombajnu v otepích po poli hnila a nehodila se ku krmení. Jetel na semeno byl vymlácen jen z části neboť porostl. Také otava nebyla všechna usušena. Něco bylo posečeno a silážováno s kukuřicí, která se velice vydařila a s řepným chrástem a řízky. Siláž se dobře povedla a svým množstvím , asi 20 vagony byla vydatným posílením krmné základny J.Z.D. Dobře se povedla i cukrovka, která dala po 1 ha 432 q. Vytrvalé deště rušivě ovlivnily i sklizeň brambor, vadily orání i setí. Byl to rok neobyčejně dobré úrody, ale pro mimořádně deštivý rok utrpělo družstvo značné ztráty. 1959 Na výroční valné schůzi J.Z.D. konané 5. února 1959, byl zvolen předsedou mladý, odborně vzdělaný zemědělec Jindřich Kozohorský, účetním znovu snaživý Václav Žaloudek, vedoucím rostlinné výroby školený praktik Emanuel Vokurka, vedoucím živočišné výroby Josef Soukup, skladníkem Josef Chvátal, údržbářem kovář František Mařík. Do jarních prací nastoupilo družstvo dobře připraveno a zvládli je dobře a včas. Také se senosečí se začalo brzy a nasušeno mnoho kvalitní píce. Nový předseda M.N.V. Následkem resignace předsedy M.N.V. Sirotka Jos. Došlo k nové volbě a zvolen Červený František z čp. 30, který je v obci pro svou klidnou, rozvážnou povahu velice vážen. Úřad svůj nastoupil 23. června 1959. Úřad tajemníka M.N.V. zastává s úspěchem Ladislav Skřivánek. Dík jeho agilnosti a přesnosti je náš M.N.V. jedním z nejlépe vedených na okrese. Úroda Pro nastalé sucho narostlo méně krmení na zeleno. V důsledku trvajícího sucha snížil se i výnos všech kultur. Žně i výmlat probíhaly dobře, za dobré nálady a bez brigád. Trvalé sucho stěžovalo orbu a jen na pokyn úřadů bylo začato se setím ozimů do suchých hrud. Hektarové výnosy a sklizeň jednotlivých kultur: plán výnos 1 ha pšenice
26 – q
dosaženo 27.66 q
pl. sklizeň 624 q
sklizeno 686 q Zde čísla nesouhlasí bylo
žito ječmen oves seno jetel vojtěška otava vikev zimní vikev letní mák peluška krmná řepa semenka jetel semínko řepka brambory
25 – q 26 – q 20 – q 30 - q 30 – q 30 - q 20 - q 12 - q 4- q -
17.33 q 22.99 q 15.72 q 21 – q 37.25 q 17.25 q 15 - q 5.80 q 5. - q 2.07 q 2.90 q
15 - q 2 - q 10 - q 185 – q
17.30 q 3.35 q 13.80 q 120.45 q
675 q 416 q 380
přeseto. 623.35 q 483.35 q 437 - q
52 – q 13.60 q 102 – q 2.970 q
Další soukromě hospodařící zemědělci přesvědčili se o výhodách společného hospodaření a rozmnožilo členskou základnu. K 1. říjnu 1959 sdružuje J.Z.D. Sv Pole 41 rodin se 71 členy. Očekává se že i zbývající 4 zemědělci nejpozději příštího jara vstoupí do J.Z.D. Nový školní rok Naše škola, nejstarší v dalekém okolí klesla dnes na jednotřídku na níž vyučuje 27 žáků správce školy František Vokurka. Letos začali choditi do 1. postupného ročníku tito žáci: Marie Farářová, Jiří Jarý, Karel Pešata ze Sv. Pole, Miluška Vopičková, Zdeněk Kobík, Josef Khek z Budínka, Bohunka Soukupová a Bohumil Svojtka ze Lhotky. Obecní knihovna Obec má veřejnou knihovnu s 1.018 svazky. Z toho 634 krásné literatury, 165 pro mládež, 79 politické literatury, 58 zemědělské, 82 jiné naučné literatury. V r. 1946 věnoval Václav Rys, rodák z Budínka na její rozšíření 1 000 Kčs a r. 1949 předseda knihovní rady Ladislav Kučera 2 nové regály na uskladnění přírůstků. Knihovna má 43 čtenářů a vede je obětavě František Sklepník. Požárníci Sv. Pole Svaté Pole má pobočku svazu požární ochrany s 52 členy . Letos, 21. června otevřel slavnostně novou garáž na motorovou stříkačku s klubovnou pro schůze. Požárníci Budínek Zvláště čilé požárníky má osada Budínek, kde z 98 obyvatel je 52 členů. Jejich družstvo dorostenek zvítězilo v soutěži okresu dobříšského a postoupilo do soutěže krajské, kde se umístnilo jako páté. Sraz má motorovou stříkačku a přistoupil k rekonstrukci zbrojnice. Má též pěkné jeviště na němž v r. 1958 sehrál hru „Chudák manžel“ od Moliéra s velkým úspěchem, dále „Muziky, muziky“ o Kmochovi, letos „ I takoví jsou muži“. Divadelní odbor vede Ant. Cihelka z čp. 24. Osvětová činnost
Osvětová beseda pořádala v Budínku přednášky: 21X. „O vzniku vesmíru“, 11.XI. „Bouřící slunce“ s filmem o ruském věci Ciolkovském, 17.XI. „ Co víte o vývoji člověka“ s filmem a 24.XI. II. díl téže přednášky s filmem. Přednášky bývají pěkně navštíveny, zatím co ve Sv. Poli pro nezájem je nelze uskutečnit. Č.S.M. Na podzim byl ustaven v Budínku také svaz mládeže s 9 členy. Zahájil svou činnost promítnutím veselého sovětského filmu „Šoférem proti své vůli.
