ODPOČINEK
aneb základní a nejpřirozenější prostředek ke zdraví Klub zdraví Polička – 9. 6. 2010
Pár slov úvodem (článek z poličské Jitřenky) Jsou lidé, kteří si chodí odpočinout do práce. Jsou jiní, kteří odpočívat ani neumějí (workholici). A jsou i takoví, kteří odpočívají neustále, aniţ by cokoli dělali. To všechno jsou na první pohled více či méně komické extrémy. Ale chování kaţdé této skupiny velmi ovlivňuje to, jak se tito lidé cítí. Extrémy jsou pak v konečném důsledku vţdycky škodlivé. I odpočívat se totiţ musí umět. Kupodivu ve společnosti vybavené technickými vymoţenostmi, které zastanou spoustu práce nejen v domácnosti, ztrácíme schopnost zdravě odpočívat. Odpočinek není lenost ani pouhý opak aktivity. Odpočinek je součást (nejen) dvacetičtyřhodinového cyklu a kaţdý se ve svém zájmu musí naučit poslouchat hlas svého těla a dopřát mu přiměřený odpočinek. Nedostatek odpočinku se můţe vymstít nejen akutní únavou při jízdě autem, na poradě, při zkouškách atd., ale praktikujeme-li tento způsob ţivota dostatečně dlouho, můţe to skončit tím, ţe si tělo v rámci udrţení našeho zdraví na nás vynutí odpočinek svým kolapsem. A tak si, třeba na nemocničním lůţku, zajistí, ţe nabere zase dost sil do dalších zápasů s naší neústupností změnit ţivotní styl. Jak odpočívat, jaké přírodní prostředky můţeme vyuţívat, abychom účinek odpočinku umocnili, k tomu vám ve své přednášce „Odpočinek“ řekne spoustu dobrých rad Aleš Kocián. Věřte mi, ţe se vám v období nadcházejících dovolených a prázdnin budou hodit! A protoţe odpočívat musí všechny sloţky naší bytosti, nejen ta tělesná, v okénku k zamyšlení si budeme s Alešem povídat na téma „Den odpočinku.“ Přijďte a budete mít moţnost vejít s námi do odpočinku jiţ při setkání dne 9. června 2010 od 17,30 hodin v horní místnosti SVČ Mozaika. K příjemnému povídání a vzájemnému sdílení se bude připraven i tématický jídelníček. Společnost se skládá z jednotlivců jako řetěz z jednotlivých článků. Nabízí se paralela, neboť, jak známo, řetěz je silný tak, jako jeho nejslabší článek. V dnešní době, která klade na psychickou a tělesnou odolnost člověka vůči v ní působícím vlivům takové nároky, vyhrávají prý jen odolní a silní. Někdy ovšem za cenu nejen sebezničení… „Ti, kdo se ze všech sil snaţí, aby v daném čase vykonali co nejvíc práce, a pokračují i tehdy, kdyţ jim jejich úsudek říká, ţe by měli odpočívat, na to jednou doplatí. Ţijí z vypůjčeného kapitálu. Utrácejí ţivotní sílu, kterou budou potřebovat v budoucnu. A kdyţ budou potřebovat energii, kterou tak nerozumně vyčerpali, selţou pro její nedostatek,“ napsala E. G. Whiteová. A přitom lze ţít bez léků na spánek a bez kofeinových bičů pro srdce… Přeji vám, abyste přemýšleli o tom, jak moc potřebujete změnu, jestliţe jste jiţ dospěli ke zjištění, ţe není vše, jak má být. Nový začátek je moţný a smysluplný kdykoli, záleţí jen na vás, čemu dáte přednost. Klub zdraví je tu právě pro vás a rady, které poskytuje, jsou vyzkoušené a kvalitní. Těším se na vás v červnu a přeji vám, abyste byli přiměřeně okolnostem zdrávi, Hanka Ščigelová, Klub zdraví Polička
Odpočinek Převzato z knihy Vernona W. Fostera – New Start Odpočinek je nesmírně důleţitá část našeho ţivotního rytmu. Pro naše zdraví je stejně důleţitý jako práce a aktivita vůbec. Jistě se kaţdý těšíme na konec dne nebo týdne, kdy se můţeme zastavit, změnit tempo. Co je vlastně odpočinek? Je to doba, kdy se obnovuje naše energie. Naše tělo je zkonstruováno tak, ţe nemůţe správně fungovat bez přiměřeného odpočinku. Chceme-li být zdraví po tělesné, duševní i duchovní stránce, musíme udrţovat rovnováhu mezi aktivitou a relaxací. To je jediný způsob k obnově ducha i těla. Jiţ jsme mluvili o srdci. Víte, ţe i ono má čas k práci a odpočinku. Po kaţdém stahu srdce (systola), následuje kratičké období odpočinku (diastola). Stah zdravého srdce trvá asi 1/10 sekundy. Ve zbývajících 9/10 srdce „odpočívá“. Během této doby dostává kyslík a ţiviny, které mu umoţňují, aby pokračovalo s maximálním výkonem v práci. Stejná zásada práce-odpočinek platí i u jiných orgánů. Nedávné výzkumy doktora Breslowa a Enstroma z USA (Kalifornie) potvrdily, ţe umění odpočívat přispívá nejen ke kvalitě a intenzitě ţivota, ale má vliv také i na jeho délku. Zanedbáme-li odpočinek, přichází únava. Jestliţe se nedbá na příznaky únavy, můţe následovat vyčerpání a tělesné zhroucení. Věnujte proto pozornost známkám únavy, signálům, která váš organismus vysílá. Pracujte podle svých moţností a nepřekračujte rozumné hranice. Odpočinek je totiţ jediný způsob, jak se můţete zbavit únavy. Organismus si potřebuje doplnit spotřebovanou energii, vyloučit odpadové produkty a připravit se na novou činnost. Je třeba také poznamenat, ţe bychom měli rozlišovat mezi únavou hypertonickou a hypotonickou. Ta první (hypertonická) je výsledkem přílišného duševního nebo citového zatíţení bez přiměřeného odpočinku, kterým je odpovídající tělesná činnost. Moţná to zní trochu divně, ale tělesný pohyb přináší odpočinek. Proto ti, kdoţ pracují především duševně nebo mají sedavé zaměstnání, by měli odpočívat právě prací. Chtěl bych však zdůraznit prací a ne dřinou. Pokud máte zahrádku, můţete si odpočinout právě práci na ní, nebo se třeba jít projít či proběhnout. Naopak hypotonická únava je způsobena tělesnou činností. Svaly i další části pohybového aparátu jsou unavené po přemíře opakované činnosti. Tu je vhodným odpočinkem nějaká duševní činnost, např. studium, čtení vhodné a hodnotné literatury, spánek. Ten je také nejznámějším druhem odpočinku. Víte, kolik by průměrně měl spát zdravý člověk denně (spíše v noci)? Mnoţství spánku, potřebné pro zdraví, závisí na věku. Výzkumy nám nedávají jednoznačnou odpověď, kolik spánku opravdu potřebujeme, protoţe kaţdý člověk je vlastně „originálem“. Známe lidi, kterým stačilo ke spánku jen nepatrné mnoţství času (Tomáš A. Edison, Napoleon Bonaparte) a na druhou stranu lidi, kteří spali „nadmíru“. Přesto výzkumy uvádějí, ţe průměrný zdravý člověk by měl spát denně 6-8 hodin. Vědci a lékaři říkají, ţe nejlepší spánek pochází z jednoho nepřerušovaného časového úseku. Krátké zdřímnutí během dne však můţe být velmi zotavující a uklidňující, avšak to by nemělo překročit délku 20-30 minut. Víte ale také, v jakém časovém intervalu usíná zdravý člověk? Moţná bych vám to ani neměl říkat, abyste si nemysleli, ţe jste nějak nemocní. Ale výzkumy ukázaly, ţe by člověk měl usnout nejpozději do sedmi minut, kdy ulehl ke spánku, a to beze všech nějakých podpůrných prostředků (zvláště chemických). Ty vám mohou pomoci usnout, ale nebude to spánek, ve kterém si tělo odpočine tak, jako při spánku přirozeném. Vám samotným se to nepodaří změřit, a kdyţ se budete pokoušet usnout do 7 minut, tak taky s největší pravděpodobností neusnete. Mohu vám dát několik rad. Ţel dnešní člověk tyto rady často opomíjí a raději se utíká k různým chemickým prostředkům na spaní. Především bychom měli dbát na to, abychom před spaním nikdy nejedli. Poslední jídlo by mělo být alespoň 4 hodiny před spánkem a mělo by to být jídlo lehké, nejlépe ovoce. Samotný proces trávení trvá přibliţně 2-3 hodiny (podle druhu a mnoţství jídla). Proto kdyţ těsně Klub zdraví Polička – červen 2010
téma ODPOČINEK
před spaním něco sníte, ţaludek a celý trávicí systém je v provozu a také mozková činnost s trávením spojená nemůţe ustat. Proto je obtíţné usnout, a pokud se vám to přece podaří, tak tento druh spánku není opět tím, čím by měl pro tělo být. Také vnitřní (duchovní) člověk se potřebuje ztišit a upokojit od starostí všedního dne. Ale dnes lidé často dříve neţ jdou spát, vysedávají (někdy velmi dlouho do noci) před televizorem a „ţiví“ se takovým duchovním pokrmem, ţe kdyby ţivili své fyzické tělo takovou stravou, asi by v krátké době zemřeli na podvýţivu nebo otravu. Jiní lidé se zase zbytečně trápí starostmi a problémy, které stejně nevyřeší a dělají si také veliké starosti co bude zítra a nebo za týden, měsíc či rok. Nepatříte také k těmto lidem? Náš Spasitel nám říká: „Kdo z vás pečlivě mysle, můţe přidati ku postavě své loket jeden?“ „Proto nepečujte o zítřejší den, nebo zítřejší den pečovati bude o své věci. Dostiť má den na svém trápení.“ Mat 6,27.34. A zároveň dodává: „Pojďte ke mně všichni, kteříţ pracujete a obtíţeni jste, a já vám dám odpočinutí.“ Mat 11,28 A ţalmista říká: „Bůh dává milému svému i sen.“ Ţalm 127,2 Zkuste tyto jednoduché rady a poznáte, ţe jsou pravdou, která má moc. Na závěr tohoto oddílu bych vám chtěl ještě říci příběh, který se skutečně odehrál za 2. světové války v Anglii. Objem výroby válečného materiálu se musel zvýšit. Mnoho továren zavedlo 74 hodinový pracovní týden. Dělníci však byli podráţdění a nesoustředění. Morálka klesala, počet nehod a zmetků stoupal. Vedení závodu si ale uvědomilo tento problém i přes velikou potřebu vyrábět. Proto pracovní týden zkrátilo. A jaký byl výsledek? Méně zkaţených výrobků, méně absencí, lepší morálka. Výroba se kupodivu zvýšila - jako by se pracovalo 74 hodin týdně. Vedení pokračovalo v pokusu a zkrátilo pracovní týden na 48 hodin. Produktivita stoupla o dalších 15%. Podobné zkušenosti získali i v jiných britských továrnách. Krátce nato britská vláda uzákonila jeden den odpočinku za týden a nejméně dva týdny dovolené ročně. Myslíte, ţe odpočívat jeden den v sedmidenním týdnu vzešlo aţ ze zkušenosti v Anglii? Samozřejmě ţe ne. Toto ustanovení je staré jako lidstvo samo. Jeden den odpočinku za týden - poprvé se o něm zmiňuje Bible v příběhu o stvoření a znovu se k němu odvolává v pasáţi o vyjíti Izraele z Egypta před téměř 3 500 lety. Slovo Boţí říká: „Šest dní pracovati budeš a dělati všeliké dílo své, ale dne sedmého ... odpočineš.“ Můţete si to doma nalézt ve svých Biblích v 2. knize Mojţíšově ve 20. kapitole.
Recepty od Hanky Celerová pomazánka 1 velký celer 4 strouţky česneku 10 dkg vlašských ořechů
2 pl oleje Sůl Citrónová šťáva
Celer omyjeme a uvaříme ve slupce. Uvařený celer oloupeme a umeleme, přidáme česnek a rozdrcené ořechy. Dochutíme solí a citrónovou šťávou.
Pomazánka ze sezamového semene 4 pl sezamového semene 2 strouţky česneku 1 pl oleje 1 pl vody
Sůl 1 čl citrónové šťávy 1 pl Tebi
Sezamové semeno za sucha opraţíme a poté pomeleme na mlýnku na mák, přidáme Tebi, olej, vodu, sůl, prolisovaný česnek a vše promícháme.
Klub zdraví Polička – červen 2010
téma ODPOČINEK
Pikantní zeleninová pomazánka 1 pomazánkové máslo jemně nastrouhaná mrkev celer petrţel
cibule česnek citrónová šťáva sůl
Veškeré suroviny promícháme popřípadě rozmixujeme.
Bábovka 1 a 1/2 hrnku polohrubé mouky 3/4 hrnku cukru 1 sáček vanilkového cukru 1 hrnek sojového mléka
1/4 hrnku oleje (můţe být i méně) 1 rozmačkaný banán 1 sáček kypřícího prášku špetka soli
Vše důkladně promícháme, vlijeme do olejem vymazané formy na bábovku. Pečeme ve vyhřáté troubě na 200° (asi 30 minut i více...). Tuto bábovku lze jednoduše upéct i v domácí pekárně. Nebude mít sice klasický tvar bábovky, ale chutná stejně dobře. Zvolíme program pečení bez kynutí.
Buchta s jablky 450 g polohrubé mouky 450 g strouhaných jablek 120 g rostl. Oleje 300 g cukru
1 sáček prášku do pečiva 1 sklenice sójového (nebo jiného rostlinného) mléko
Smícháme mouku s práškem do pečiva a cukrem, přidáme olej, nastrouhaná jablka, sójové mléko (přidáváme podle potřeby - těsto nesmí být příliš řídké) . Pečeme na vymazaném a moukou vysypaném plechu na 180°.
Mrkvová buchta 350 g polohrubé mouky 1 sáček prášku do pečiva 350 g strouhané mrkve 4 lţíce oleje
250 g cukru špetka soli sójové (nebo jiné rostlinné) mléko
Smícháme mouku s práškem do pečiva a cukrem, přidáme olej, nastrouhanou mrkev, špetku soli, dobře promícháme. Podle potřeby přidáme sójové mléko (těsto nesmí být příliš řídké). Pečeme na vymazaném a moukou vysypaném plechu na 180°.
Klub zdraví Polička – červen 2010
téma ODPOČINEK
Rekreace a odpočinek - tipy jak ne/odpočívat Převzato z http://www.vira.cz/rekreace-odpocinek-dovolena
Slovo rekreace pochází z latiny a znamená: re - creatio, neboli znovu – stvoření PRÁCE A ODPOČINEK Ţivot člověka má rytmus práce a odpočinku, rekreace. Má odpočívat a dovolit i druhým, aby si mohli oddechnout. Práce patří k ţivotu člověka. Nemá ale člověka zničit.
PŘECENĚNÍ PRÁCE V dnešní době dochází k přecenění aktivity a k přecenění toho, co slouţí k nějakému účelu - co je "uţitečné". Tak se ve tváři člověka usadilo neustálé napětí. Ale ne vţdy to, co je nejnáročnější, nejtěţší a "účelné", je to nejlepší. Protikladem přecenění práce je volný čas! Mnohý člověk jej ale odmítá jako něco nesmyslného, jak něco, co si nelze dovolit.
PŘESTÁVKA A VOLNÝ ČAS Smyslem přestávky je, ţe se člověk zotaví z práce kvůli dalšímu pracovnímu výkonu. Je to článek pracovního procesu. Smyslem volného času ale není, aby člověk mohl pracovat lépe, déle a bez poruchy. Smysl volného času je, aby člověk i ve své pracovní) funkci, která ho omezuje na určitou oblast ţivota, zůstal člověkem. To znamená, aby rozuměl sám sobě, aby se rozvíjel a realizoval jako bytost zaměřená na celek, ne jednostranně jako stroj. Bez volných chvil je člověk neúplný a jakoby rozkouskovaný na části. (Romano Guardini)
ODPOČINEK a rekreace MŮŽE BÝT: * příleţitostí k načerpání sil pro tělo i ducha * časem pro lidi blízké: děti, partnery, stárnoucí rodiče, opuštěné přátele * skvělou příleţitostí, abychom zjistili, ţe i bez nás se svět ani nezhroutí, ani nezastaví * příleţitostí k obdivování Boţího díla * příleţitostí k zamyšlení nad sebou samým * příleţitostí k pohledu na sebe a na ţivot pod jiným zorným úhlem * příleţitostí k (pře)hodnocení zaběhaných ţivotních cest * obdobím, kdy máme dostatek času pro Boha
ODPOČINEK NEMÁ BÝT: * dobou horečného pobíhání od města k městu, od památky k památce... * časem pro horečné sbírání dojmů, kterými později ohromíme své přátele * otrockou prací * jiným výrazem pro lenost a zahálku Klub zdraví Polička – červen 2010
téma ODPOČINEK
KRITÉRIUM DOBRÉHO ODPOČINKU Po dobrém odpočinku se člověk vrací do svého běţného prostředí a do své práce posilněn, s chutí a radostí. Ne s nechutí a unaven. Z dobré rekreace se člověk nemusí rekreovat...
KDO SI NEUMÍ ODPOČINOUT měl by se zamyslet nad tím: * jak vidí svůj význam, zda nespoléhá příliš na sebe, a na své (připusťme si to) omezené síly a moţnosti... * jak důvěřuje ve Vyšší moc, v Boha, který se o člověka stará... * jak umí spolupracovat s druhými lidmi (ale i s Vyšší mocí - s Bohem)... * zda mu není práce bohem, drogou, a smyslem všeho...
ČLOVĚK, BŮH A ODPOČINEK Sám Jeţíš se často odebíral na "opuštěné místo", aby se zotavil. Neboj se proto vyjít si s Ním ani ty! Najdi si klidné místo. Můţeš se procházet, sednout si, nebo si i lehnout. Předstup v tichu před Boha, uvolni se a promlouvej v hloubi svého bytí: "Pohleď, Boţe, zde jsem." Takto k němu můţeš promlouvat kdykoliv a kdekoliv... Pak mlč a v pokoji mu naslouchej. Kdyţ cítíš, ţe jsi v nitru svého bytí připraven dále s Bohem komunikovat, pak se modli: "Můj dobrý Otče, jsem tvé dítě. Ty mě miluješ a jsi všemocný." Nech tyto věty znít ve svém srdci, neţ si uvědomíš, ţe v Bohu je tvoje pravá jistota, která je pramenem i tvého zotavení. Neboj se takto s Bohem komunikovat kaţdý den, nebo raději i několikrát denně. (Podle Tomislava Ivančiče) Jeţíš praví: „Pojďte ke mně všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím“ (Mt 11,28)
STOUPNĚTE SI NA ZAČÁTKY CEST, VYHLÍŽEJTE A PTEJTE SE: KTERÁ CESTA JE DOBRÁ? PO TÉ SE VYDEJTE A NAJDETE ODPOČINEK PRO SVÉ DUŠE. (Bible, Jer 6,16)
Klub zdraví Polička – červen 2010
téma ODPOČINEK
Odpočinku čest ! Pokud práce není vyvážena odpočinkem, působí na nás negativně Zpracováno podle knihy Stanislava Kratochvíla Jak žít s neurózou, kterou vydalo nakladatelství Portál a podle knihy Maxe Kašparů Do výšky volím pád, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství. Převzato z http://www.vira.cz/glosar/index1.php?sel_id=54 Práce většinu lidí naplňuje uspokojením. Pokud ale není vyváţena účinným odpočinkem, působí na člověka negativně. Přirozeným důsledkem činnosti je únava. Je to jakýsi poplašný signál potřeby odpočinku. Únava také způsobuje pokles výkonnosti a pozornosti.
Umělé odstraňování pocitu únavy Na únavu reagují lidé různě. Buď příliš brzy (práci pak za ně musí udělat někdo jiný), anebo pracují, dokud jim síly stačí, a pokoušejí se zahánět pocit únavy kávou nebo různými chemickými povzbuzujícími prostředky. Umělé odstraňování pocitu únavy se ale dlouhodobě nevyplácí, není-li organismu alespoň dodatečně poskytnut potřebný odpočinek.
Odpočívat lze dvojím způsobem Odpočívat lze dvojím způsobem: pasivně a aktivně. Při pasivním odpočinku ustáváme od veškeré činnosti a ničím se nezabýváme. Aktivní odpočinek spočívá ve vystřídání aktivity, která nás unavila, aktivitou jiného druhu.
Pasivní odpočinek má tvořit jen menší část Organismus není při práci zpravidla zatěţován rovnoměrně. Lidé, kteří pracují tělesně, by se měli věnovat v době odpočinku spíše duševní činnosti. Lidé pracující duševně naproti tomu aktivitám tělesným. Aktivní odpočinek je nejen efektivnější neţ odpočinek pasivní, pokud jde o obnovení práceschopnosti, ale přispívá i k všestrannějšímu rozvoji osobnosti. Pasivní odpočinek má tvořit jen menší část doby pro odpočinek vyhrazené.
Odpočinku čest ! V první řadě je potřeba pochopit, ţe odpočinek není nicnedělání. Lenošení je něco zcela jiného. Spousta lidí umí pracovat, ale neumí odpočívat. Není pravda, ţe lidé dnes nemají dostatek volného času. Jenom si nedovedou zorganizovat práci tak, aby jim volný čas vybyl. Klub zdraví Polička – červen 2010
téma ODPOČINEK
Mnohdy se jedná o chorobný stav, o workholismus, coţ je návyk na práci, podobně jako bývá návyk na alkohol. A tak jako alkoholik, kdyţ nepije, má abstinenční příznaky, tak workholik, kdyţ chvilku nepracuje, začne být neklidný, nervózní, roztěkaný. Říká si: „Já nic nedělám, jen sedím, měl bych uţ zase něco dělat, to je jinak hrozná ztráta času...“ Odpočinek je ale také činnost. Odpočívám-li, konám odpočinek - a on mne uschopňuje k další práci. Je potřeba si osvojit pojem „dělat odpočinek“.
I odpočinek má svůj čas Všechno má svůj čas. V kaţdé chvíli je čas pro něco. A ne pro nic jiného. Pracovat v době modlitby je stejný nesmysl, jako v době, kdy má člověk obchodní jednání, zpívat ke chvále Boţí. Kaţdý všední den má svůj čas s Bohem i svůj čas pro práci i svůj čas pro odpočinek. Stejně tak i kaţdý týden, měsíc a rok... Všechno má určenou chvíli a veškeré dění pod nebem svůj čas: Je čas rození i čas umírání, čas sázet i čas trhat; je čas plakat i čas smát se, čas truchlit i čas poskakovat; je čas objímat i čas objímání zanechat. Je čas hledat i čas ztrácet, čas opatrovat i čas odhazovat; čas mlčet i čas mluvit; je čas milovat i čas nenávidět, čas boje i čas pokoje. Bůh všechno učinil krásně a v pravý čas, lidem dal do srdce i touhu po věčnosti. (srov. Kaz 3,1-11)
O ČEM BUDE PŘÍŠTĚ: Ve středu 8. 9. 2010 - Být fit je hit 10 + bylinková lékárna Časopis Klubu zdraví v Poličce vydávají nadšenci zdravého životního stylu z řad Církve adventistů sedmého dne v Poličce. Proto zde naleznete i duchovní témata. Ale duchovní rozměr je jen jeden z vícero rozměrů zdravého života. A o tom všem bývají naše setkání. Místem, kde se setkáváme, je Středisko volného času Mozaika, nám. B. Martinů 85, 572 01 Polička. Scházíme se zde pravidelně 1x měsíčně vždy druhou středu v měsíci v 17:30. Nabízíme čerstvé informace ze světa zdravého životního stylu, fajn recepty i příjemné společenství. A svým dílem nám vždycky pomůžete i vy, naši návštěvníci, svým způsobem i naši spolupracovníci. Těšíme se na setkání s vámi i po prázdninách. Příjemné prožití léta. Klub zdraví Polička – červen 2010
téma ODPOČINEK
