ODPADOMANIA Školní projekt environmentální výchovy Leden – červen 2008
Rakouské gymnázium v Praze
Závěrečná zpráva
Zpracovala RNDr. Renáta Nováková
Cíl projektu Environmentální vzdělání a výchova se v dnešním světě stále častěji řadí k prioritám. Je to proces, který je považován za důležitý prostředek a průvodní jev tzv. udržitelného rozvoje lidstva na naší planetě. Proto byly environmentální výchova a výchova k myšlení v globálních souvislostech zahrnuty mezi hlavní průřezová témata vzdělávacího programu českého školství. Jejím cílem je vést žáka k uvědomování si širokých souvislostí svého chování, k tvorbě takového žebříčku hodnot, které by ho vedly k tomu, aby mu nebylo lhostejné, jaké dopady jeho působení má a svoje chování podle toho řídil.
Hlavním cílem tohoto projektu je přispět k posílení uvědomělého vztahu žáků k životnímu prostředí. Dílčími cíly přivést je k důslednějšímu třídění odpadů jako součásti šetrného vztahu k životnímu prostředí a zvýšit jejich zájem o čistotu a estetickou úroveň prostředí ve škole.
Realizační tým projektu: RNDr. Renáta Nováková Mgr. Hana Horčicová MgA Alena Kotzmannová
Obsah projektu •
Beseda s lektorem ekologické výchovy (ČSOP, středisko Koniklec) na téma “Obaly a odpady” - obaly tvoří 90% odpadů ve škole i v domácnostech. Formou dílny. Délka cca 2 hodiny.
Proběhlo během měsíce února ve všech třídách s výjimkou 6. ročníku - lektor Lukáš Koucký
Organizace – RNDr. Renáta Nováková, pedagogický dozor – příslušní vyučující)
•
Zajištění nádob na třídění odpadu do každé učebny.
V březnu do každé třídy umístěny nádoby na třídění papírového a plastového odpadu. Organizace – Mgr. Hana Horčicová
•
Šetření ve škole a v domácnostech studentů - “Kolik a jaké druhy odpadů vyprodukujeme za týden”
Proběhlo v týdnu 3.3. – 9.3.2008 ve třídě Rim I a mezi vybranými studenty třídy Rim II Organizace – RNDr. Renáta Nováková
•
Návštěva Ekomuzea a čistírny odpadních vod v Bubenči, Muzea vodárenství v Podolí
Uskutečnilo se 21.4., 26.5. – 28. 5. 2008 pro třídy Rim I a Rim II, pro vybrané třídy 5. – 7. ročníku Zajištění – RNDr. Renáta Nováková Organizace – Mgr. Hana Horčicová
•
Víceoborová soutěž na téma: “Mít nebo být” - fejeton, povídka, fotografie, videoklip, výtvarné dílo, apod.
Proběhla v období od 22. 4. do 5.6. 2008, ve spolupráci s prof. Kotzmanovou •
Anketa mezi studenty školy o postojích k problematice trvale udržitelného rozvoje životního prostředí na Zemi. (dotazníkové šetření ve spolupráci s diplomantkou na katedře geografie)
Proběhla v červnu 2008 ve třídách RIM I a RIM II •
Vyhodnocení projektu
září 2008
Beseda na téma “Obaly a odpady” Projekt Odpadomania jsme se rozhodli zahájit serií besed ve všech ročnících (s výjimkou maturitního) gymnázia. V nich se studenti nejdříve podrobně seznámili s komplexem globálních problémů lidstva a z nich vyplývající potřebou harmonizace vztahů mezi člověkem a přírodou tak, aby byl zajištěn udržitelný způsob života pro současné i budoucí generace. Následně jim byla vysvětlena problematika zpracování odpadů jako součást šetrného vztahu k životnímu prostředí, aby chápali smysl třídění odpadů a úsporného nakládání s obaly. Na závěr besedy se pod vedením lektora učili správně třídit jednotlivé druhy odpadů.
Zajištění nádob na třídění odpadu Poté, co proběhly besedy ve třídách, byly do učeben umístěny nádoby na tříděný odpad. Využili jsme nabídky barevných boxů firmy MEVATEC. Protože naprostou většinu odpadů ve škole tvoří papír a obaly z plastických hmot, vybavili jsme učebny nádobami na tříděný papír, plast a nádobami na směsný odpad. Na chodbách byly nainstalovány lisy na PET-lahve a nádoba na vybité baterie.
Šetření ve škole a v domácnostech studentů “Kolik a jaké druhy odpadů vyprodukujeme za týden” Účast na průzkumu byla dobrovolná. Zapojilo se 22 studentů tříd RIM I a RIM II. Úkolem bylo po dobu jednoho týdne sledovat produkci plastového a papírového odpadu v domácnosti a spočítat množství příslušného odpadu na jednu osobu. Podle údajů odboru infrastruktury města Magistrátu hlavního města Prahy (OIM MHMP) vyprodukují Pražané cca 9kg tříděného papíru na osobu za rok (odhad za rok 2007), tj. 172 g za týden. V domácnostech našich studentů to bylo v průměru 67,5 g na osobu a týden při rozpětí od 12 g do 165 g. V produkci tříděného plastového odpadu uvádí OIM 3,6 kg na průměrného Pražana za rok, tj. 68 g za týden. V domácnostech našich studentů to bylo opět méně – 38 g na osobu a týden při rozpětí od 9 g do 78 g. Poté, co jsme spočítali na jednoho studenta jeho týdenní produkci tříděného papíru a plastu ve škole (95 g papíru a 22 g plastu) a přičetli k domácí produkci, přiblížili jsme se výslednými 162,5 g papírového odpadu a 60 g plastového odpadu pražskému průměru. Samozřejmě, že toto šetření ani vzorkem respondentů, ani manipulacemi s naměřenými údaji, nesplňovalo parametry statistického výzkumu. Naším cílem především bylo zaměřit pozornost studentů na strukturu a množství odpadů, které produkují. Neméně významný výstup je třeba vidět v tom, že při interpretaci výsledků mohli názorně vidět, které faktory mohou ovlivnit, případně zkreslit statistická data. Například věková struktura domácnosti, používání balené vody, znalost jak třídit, atd. To bezpochyby přispívá k rozvoji schopnosti uvážlivě hodnotit například v médiích mnohdy velmi sugestivně předkládané údaje a argumenty.
Návštěva Ekomuzea a čistírny odpadních vod v Bubenči a Muzea vodárenství v Podolí Při těchto exkurzích se studenti seznámili s technologií výroby pitné vody, se systémem zásobování Prahy pitnou vodou, s historií stokování a čištění odpadních vod. Studenti měli možnost se dovědět, jaká je současná situace ve výrobě a spotřebě pitné vody i jaká je struktura této spotřeby.
Víceoborová soutěž na téma: “Mít nebo být” Záměrem soutěže bylo nabídnout kreativním studentům bez omezení použité výtvarné techniky prostor k vyjádření jejich životních postojů a vidění současného světa. Během měsíce se sešlo na tři desítky prací. Od kreseb přes malbu, koláže, fotografie, až po videoklip a prostorové instalace. Ve dvou kategoriích (kategorie RIM I + RIM II a kategorie 5.- 8. ročník) byly vybrány nejlepší práce a ředitelkou školy oceněni jejich tvůrci. Viz příloha.
Vítězní autoři: 1. kategorie
Edita Okamurová, Karolína Kotrbová
2. kategorie
Matěj Šámal Richard Dvořák, Pavel Samec Ester Matoušek
Dotazníkové šetření mezi studenty školy o postojích k problematice udržitelného rozvoje životního prostředí na Zemi. Na závěr projektu jsme uskutečnili anonymní průzkum znalostí, názorů a postojů studentů k problematice životního prostředí, globálním problémům a teorii udržitelného rozvoje. K tomu účelu jsme zvolili dotazníkové šetření. Použili jsme k němu (se svolením autorky) podklady diplomové práce Barbory Kaskové „Testování environmentální gramotnosti žáků ZŠ a nižších ročníků SŠ“. Dotazník obdrželi studenti RIM I a RIM II, což odpovídalo věkové skupině respondentů zkoumané ve zmíněné diplomové práci. 42 studentů dotazník vyplnilo. Při vyhodnocení nás zajímalo, zda se na výsledku projevily poznatky, které studenti získali v předchozích etapách projektu, tj. jestli studenti uvedou vysokou míru správných odpovědí. K tomu jsme chtěli použít porovnání s výsledky průzkumu na jiných školách. Po vyhodnocení našeho vzorku respondentů lze konstatovat, že postoje našich (městských) studentů vycházejí spíše z celospolečenského klimatu a obecně uznávaných postojů, než z vlastní zkušenosti a kontaktu s přírodou. Zdá se, že studenti sice vyjadřují souhlas s běžnými a obecnými formami environmentálně příznivého jednání, ale jejich vlastní jednání tomu příliš neodpovídá. I zde se ukázalo, jak obtížně studenti propojují izolované znalosti jednotlivých problémů do vzájemných souvislostí. Nicméně naši studenti většinou prokazovali výrazně lepší znalost environmentální problematiky než respondenti srovnávaného průzkumu, což nesporně souviselo s besedami a akcemi projektu, které průzkumu předcházely. Studenti bez problému definovali co je globální problém, dokázali i vyjmenovat řadu z nich. Za nejdůležitější považovali ozonovou díru a oteplování. Převážně správně se orientovali v termínech jako ekologie, obnovitelné zdroje a ekologická stopa. Pojem udržitelný život pro další generace, pokud vůbec, tak vyjadřovali slovy: žít v souladu s přírodou a neplýtvat. V souladu s obecně uznávanými postoji se ztotožňovali s tím, že každý jedinec je odpovědný za ochranu životního prostředí. Za nejdůležitější činnost, kterou jsou ochotni pro zlepšení životního prostředí dělat, je třídění odpadů. 80% dotázaných uvedlo, že třídí doma plast, papír a sklo, 30% třídí i kartony a nebezpečný odpad, nicméně jen necelá polovina by uměla správně vytřídit, co patří a nepatří do kontejneru na sklo. Z dalších činností prospěšných životnímu prostředí uvádějí převážně ty, které sami praktikují. Z odpovědí je také patrné, že dotazovaní jsou obvykle ochotni udělat něco pro životní prostředí tehdy, pokud to přímo neohrozí kvalitu jejich života. Například za důležitější považují třídění odpadu a sběr odpadků v lese, než zvažovat nákup zbytečností. Velkou četnost v činnostech považovaných za příznivé pro životní prostředí zaznamenal nákup výrobků ekologického zemědělství. Alespoň slovně dávají přednost pěší chůzi, kolu a veřejné dopravě před automobilem. Logicky za méně důležité považují činnosti, které ještě sami nepraktikují, nebo jen zřídkakdy, například utěsňování oken nebo nošení vlastních igelitových sáčků na potraviny, či využívání kancelářského papíru z obou stran. Výsledky ukazují na to, že velká část dotazovaných studentů není zatím schopna propojit deklarované postoje se svým běžným spotřebitelským chováním.
Z výdobytků civilizace jsou pro respondenty nejdůležitější záležitosti osobní hygieny (tekoucí voda, teplá sprcha a splachovací záchod) a mobilní telefon. Naopak vzdát by se dokázali nejspíš digitálního fotoaparátu, MP3 přehrávače a televize. V dotazníku byla i skupina otázek týkajících se vody. Téměř všichni uvedli, že vypínají vodu při čištění zubů. Rovněž si v 80% uvědomují důsledky nedostatku kvalitní pitné vody pro mnoho miliónů lidí. Přesto by v běžném životě velmi neradi snižovali svou osobní spotřebu. Dvě třetiny dotázaných upřednostňuje vodu z vodovodu před balenou vodou, což je dvakrát více než ve srovnávaném průzkumu na jiných školách. Jak se ukázalo, kampaně a osvěta za lepší prostředí nejsou zatím považovány za příliš úspěšné. Den bez aut znali sice všichni respondenti, ale 60% z nich jej nepovažuje za užitečný. Velmi malý ohlas zaznamenala u dotazovaných mimoškolní ekologická výchova. Střediska ekologické výchovy navštívili jen se školou. Obvykle ale byli s programem spokojeni.
Závěr Domnívám se, že projekt přispěl k rozšíření znalostí a uvědomění si hlubších souvislostí v oblasti péče o životní prostředí. Do jaké míry ovlivnil i pocit spoluzodpovědnosti za jeho další vývoj bude záležet na čase a dalším výchovném působení. V tomto ohledu považuji za velmi důležité, že se podařilo v časové návaznosti na projekt za enormního osobního nasazení paní ředitelky během letních prázdnin zrealizovat rekonstrukci vnitřních prostor školy. Zkvalitnění funkčnosti a estetiky školních interiérů přispěje i ke zlepšení péče studentů o “své“ školní prostředí. Nakonec bych chtěla poděkovat všem spolupracovníkům za pomoc při realizaci projektu. Zvláště paní magistře Horčicové, na níž, vzhledem k mému externímu působení na škole, závisela velkou měrou řada organizačních záležitostí. Paní magistře Kotzmannové za pomoc při realizaci výtvarné soutěže a výstavy soutěžních prací. Ředitelce školy, paní Mag. Isabelle Benischek patří moje poděkování za podporu projektu.
V Praze, dne 29.9.2008
Renáta Nováková
