Odkoupíme nadnormativní zásoby a materiály s vysokým obsahem níže uvedených prvků včetně výrobních odpadů:

3–4/2010 www.FEROSLITINY.cz

Dodáváme feroslitiny a neželezné kovy: FeMo FeV FeW FeNb FeTi 30 a 70 FeCr HC a LC FeMn HC a MC FeSi FeP FeSiMn FeSiCa FeSiZr FeB FeS

Mo Ni W Co Cu Cr Mn Sn Zn Pb Al

Commexim Group a.s. Barákova 237/8, 251 01 Říčany, Česká republika tel.: +420 323 610 710 fax: +420 323 610 720 mobil: +420 731 156 861 e-mail: [email protected]

Odkoupíme nadnormativní zásoby a materiály s vysokým obsahem níže uvedených prvků včetně výrobních odpadů: Ni Mo W Co Cr Ti V Ta Výhradní distributor společnosti

Samchrome Ltd. - JAR

největšího světového výrobce nízkouhlíkatých ferochromů s nízkým obsahem Si, S, P a N

Časopis Slévárenství získal osvědčení o zápisu ochranné známky. Dne 20. 6. 2008 byl Radou pro V a V zařazen na pozitivní list recenzovaných časopisů (www.vyzkum.cz). Časopis a všechny v něm obsažené příspěvky a obrázky jsou chráněny autorským právem. S výjimkou případů, které zákon připouští, je využití bez svolení vydavatele trestné. Korektury českého jazyka se řídí platnými pravidly českého pravopisu. Výjimku tvoří názvy společností, které jsou na žádost jejich zástupců upravovány v souladu se zněním zápisu u příslušného registračního orgánu. Vydavatel není dle zákona č. 46/2000 Sb. § 5 zodpovědný za obsah reklam. Firemní materiály nejsou lektorovány. Texty reklam nejsou bez vyžádání zadavatele korigovány. SDO.

časopis pro slévárenský průmysl Foundry Industry Journal

r o č n í k L V I I I . 2 0 1 0 . č í s l o 3– 4

ISSN 0037-6825 Číslo povolení Ministerstva kultury ČR – registrační značka – MK ČR E 4361

tematické zaměření / všeobecně zaměřené číslo special topic / general topic number

Vydává © Svaz sléváren České republiky IČ 44990863

Rozšiřuje Svaz sléváren ČR. Informace o předplatném podá a objednávky přijímá redakce. Objednávky do zahraničí vyřizuje redakce. Předplatitelé ze Slovenska si mohou časopis objednat na adrese: SUWECO, spol. s r. o., Zátišie 10, SK 831 03 Bratislava, tel.: +421 244 455 238, fax: +421 244 455 239. Vychází 6krát ročně. 6 issues a year Číslo 3–4 vyšlo 27. 4. 2010. Cena čísla Kč 60,–. Roční předplatné Kč 360,– (fyzické osoby) + DPH + poštovné + balné. Cena čísla Kč 100,–. Roční předplatné Kč 600,– (podniky) + DPH + poštovné + balné. Subscription fee in Europe: 70 EUR (incl. postage). Subscription fee in other countries: 120 USD or 85 EUR (incl. postage) Tisk Reprocentrum, a. s., Bezručova 29, CZ 678 01 Blansko, telefon: +420 516 412 510 [email protected]

obsah

Redakce / editorial office: CZ 616 00 Brno, Technická 2896/2 tel.: +420 541 142 664, +420 541 142 665 fax: +420 541 142 644 [email protected] [email protected] www.slevarenstvi.svazslevaren.cz



ODBORNÉ ČLÁNKY

79

Bolibruchová,D.– Brůna,M.–Sládek,A.



Vplyv pretavovania na vlastnosti zliatiny AlSi7Mg0,3 modifikovanej stronciom



Influence of remelting on properties of AlSi7Mg0.3 alloy modified with strontium

83

Čech,J. a kol.



Predikce pórovitosti a mikrostruktury u tlakově litého odlitku z Al slitiny pomocí simulace a experimentu



Prediction of porosity and microstructure in pressure die-casting of Al alloy, using simulation and experiment

90

Tesařová,H. a kol.



Cyklická plasticita a únavová životnost izotermicky zušlechtěných LKG legovaných niklem



Cyclic plasticity and fatigue life of nickel alloyed ADI

95

Vlasák,T. a kol.



Creep austenitické litiny s kuličkovým grafitem



Creep of austenitic ductile cast iron

99

Petrík,J.–Tompoš,T.



Spôsobilosť skúšky zabiehavosti horizontálnou metódou



Capability of the horizontal fluidity test

104

Žarnovský,J.– Malik,J.– Kováč,I.



Vplyv pôsobenia dotlaku pri liatí hliníkových a železných zliatin pod tlakom



Process pressure influence at aluminium and ferrous pressure die casting

Do sazby 9. 3. 2010, do tisku 26. 3. 2010. Náklad 700 ks. Inzerci vyřizuje redakce. Nevyžádané rukopisy se nevracejí. vedoucí redaktorka / editor-in-chief Mgr. Helena Šebestová redaktorka / editor Mgr. Milada Haasová redakční rada / advisory board prof. Ing. Lubomír Bechný, CSc. Ing. Ján Cibuľa prof. Ing. Tomáš Elbel, CSc. Ing. Štefan Eperješi, CSc. Ing. Jiří Fošum Ing. Josef Hlavinka prof. Ing. Milan Horáček, CSc. Ing. Jaroslav Chrást, CSc. prof. Ing. Petr Jelínek, CSc., dr. h. c. Richard Jírek Ing. Radovan Koplík, CSc. Ing. Václav Krňávek doc. Ing. Antonín Mores, CSc. prof. Ing. Iva Nová, CSc. Ing. Ivan Pavlík, CSc. doc. Ing. Jaromír Roučka, CSc. prof. Ing. Karel Rusín, DrSc. prof. Ing. Augustin Sládek, Ph.D. Ing. Vladimír Stavěníček, předseda prof. Ing. Karel Stránský, DrSc. Ing. František Střítecký Ing. Jiří Ševčík Ing. Jan Šlajs Ing. Josef Valenta, Ph.D. Ing. Ivo Žižka

Predikce pórovitosti a mikrostruktur y u tlakově litého odlitku z Al slitiny pomocí simulace a experimentu / s. 83

ÌÅ+Ï˾ÇÌÍÏ4™f§™¬ć ­¨ «©ª©

5 – 6 / 2010 p o s tup v ý ro by s t ře dn ě ve lk ých a ve lk ých o dlitků / manufacturing process of middle and heav y castings

v !!!   "

Září 2010 2010 na na brněnském brněnském výstavišti výstavišti -Září prezentace všech všech průmyslových průmyslových oborů oborůss prezentace akcentem na na specializované specializované veletrhy veletrhy akcentem

ÉW Ö ß Ô é “ ¾ Ô Ù Þ Ô “ ¢ “ ¿ è × é k Þ “ À Ô å ç k á Ø Þ “ ¢ “ ½ Ü € k “ G Ø é ` k Þ

«®¥—ÊÃ)ÍɼÅÊÂ)—»ÅÐĴ— «® ½ÆÌÅ»ÉЗ»¸Ðʗ

»Cgĩµ¦·¹³ª·ĩ»ªĩ»¿©R±C»C³W

îàëߗØÚÚæäçØåðàåޗÜïßàÙàëàæå—Øåۗ®ëߗÀåëÜéåØëàæåØã—Çß»—½æìåÛéð—ºæåÝÜéÜåÚÜ ¿æëÜ㗺æåëàåÜåëØ㗹éå棗îîî¥ÚæåëàåÜåëØãÙéåæ¥Úñ

šW²ªĩ´ĩ´§´·ºĩ¹O²R€ĩ»gªè

Ò ÒË1Ë1Õ% Õ%

ÇÉÆ&—ʼ—¸ÂËÀÍÅ*—ÑO&¸ÊËÅÀ˗«®¥—ÊÃ)ÍɼÅÊÂVº¿—»ÅU ¶ ËéØÛàdåo—‹dØêë—ñ[êëìçڑ—ígë‡àåð—êãfí[éÜå—&ɗؗÊãæíÜåêâؓ›Þԑ×âåâ`ác“Ôæܓ¤¨£“‡`Ôæçákލœ ÂæåÚÜåëéØÚܗ‹dØêëåo⑗âæåÝÜéÜåÚܗؗÛæçéæíæÛåf—í’êëØíð ºÜåæí[—Ûæêëìçåæêë—à—çéæ—äÜå‡o—ăéäð—›áØíàcácáb“ÖØáì“ãâ“×âÕ蓫“ßØç“é“åâíàØík“¤¥ā¥§“çÜ桓¾` ãåâ“éìæçÔéâéÔçØß؟“ÞâàØå`ák“‡æçák“ãåØíØáçÔÖؓæؓæÜàèßçWáákà“ã€ØÞßÔ×Øà“âד¦“çÜ桓¾`œ —

ÓÕ: ÍÒ ÓÕ: ÑÄ ÄÍÒ Ñ

ÌäùèícñîãíwŸ ÌäùèícñîãíwŸ òënõcñäíòꚟõäëäóñç òënõcñäíòꚟõäëäóñç

’¦§W¿W²ªĩµ·´«ª¸³Wĩ»¿©R±C»C³Wĩµ·¦¨´»³W°nĩ»ĩ´§´·ºĩ¸±O»C·ª³¸¹»WÞ

Ĵ

Ýĩĩ˜…š ĩ Ýĩĩ— š
–‰’—0ĩ‘—˜– Ýĩĩ— š
–‰’—0ĩĩˆ’ Ýĩĩ— š
–‰’—0ĩ˜‰‡Œ’““‹ Ýĩĩ“†‡Œ“ˆ’ĩ—”‰‡…—˜…ĩš‰ĩ— š
–‰’—˜š

ÄÆYÅÆÊËÀ—¸ÂËÀÍÅ2—O&¸ÊËÀ—¦—¸ºËÀͼ—ǸÉËÀºÀǸËÀÆÅ

’¦gªĩ»¿©R±C»C³Wĩ¯ªĩµ€®¿µn¸´§ª³´ĩµ´¹€ª§C²ĩ¸±O»C·ª³¸°O­´ĩ´§´·ºĩ »ĩ°´³¹ª½¹ºĩ¸ĩµ´¹€ª§¦²®ĩ¿ª²Wĩ‰™

» — ““ ““ ““

MSV2010 2010 MSV

ÍVÊ˸͸—¦—¼Ï¿À¹ÀËÀÆÅ ·“¼“¢“íWÞßÔ×ák“àâ×èߓ¢“ÙØêàڗäæÛìãܓ›§“àijœ“ “ ·“¼¼“¢“åâíƒk€Ø᎓àâ×èߓ¢“ÜïëÜåÛÜۗäæÛìãܓ›«“àijœ“ ·“¼¼¼“¢“àÔëÜàWßák“àâ×èߓ¢“äØïàäØã—äæÛìãܓ›¤¥“àijœ“

C13

C13

C14

C14

“ “ “

¤¥“£££“¾`“¢“§«£“¸ÈÅ ¤«“£££“¾`“¢“ª¥£“¸ÈÅ ¥§“£££“¾`“¢“¬©£“¸ÈÅ

B22

C15

B23 B23 B23

C16

C12

B21

C16

C12

B24

B21

C16

B24

C11

KONGRESOVÝ SÁL II

10 10

C10

B20

C17

C11

C17

CONGRESS HALL II

C10 C9

C9

C8

CONGRESS HALL III (venue of the conference)

VSTUP ENTRANCE

VSTUP ENTRANCE

B19

TLUM. KABINY

KONGRESOVÝ SÁL III (konference)

INTERPETING BOOTHS B19

B25

SALONEK

B25

MEETING ROOM

B25

VSTUP ENTRANCE

VSTUP ENTRANCE P5

P5

P6

P6

B18

P7

P7

PěEDSÁLÍ / VESTIBULE

13.–17. 9. 2010 2010

—»¦¿ĩ¸±O»C·ª³ĩ ª¸°Oĩ·ªµº§±®°¾ ˜ª¨­³®¨°CĩÌâĩÐËÐĩÔÔĩ†·³´ ¹ª±ÝÞĩ+ÎÌÔĩÏÎËĩËÎÌĩÐÒËâĩĩ«¦½Þĩ+ÎÌÔĩÏÎËĩËÎÌĩÐÎÎ ªñ²¦®±Þĩµ·@¸»¦¿¸±ª»¦·ª³Ý¨¿

www.bvv.cz/msv

¼¼¼Ý¸»¦¿¸±ª»¦·ª³Ý¨¿ Æ ß b éW åØ áæ ç é k“¡“¿É ¼ ¼ ¼“¡“Õ € ØíØ á ā × è Õ Ø á“¥£¤£“¡“¦ ā §

Firma 1. ASHLAND-SÜDCHEMIE-CZ s.r.o. 2. SPECTRO CS, s.r.o.

þ. stánku P5,P6 P1

3. ELSKLO s.r.o. 4. KNTL a.s.

P2 P4

5. ZPS-SLÉVÁRNA, a.s. 6. MECAS ESI 7. HÜTTENES-ALBERTUS CZ s.r.o. 8. ýSS + Svaz sléváren ýR 9. METOS v.o.s. 10. RMT s.r.o.

Veletrhy Brno, a.s. Výstaviště 1 647 00 Brno tel.: +420 541 152 926 fax: +420 541 153 044 e-mail: [email protected] www.bvv.cz/msv

obálka 3. str.

P7

P1 P2

Brno – Výstaviště Výstaviště

†±®rgWĩ®³«´·²¦¨ªÞ



í×Ôåàԓ¢“áâ“ÙØØ

B22

Ýĩĩš™˜ĩ†–’“ĩ Ýĩĩ˜™ĩ†‰–‰‡ Ýĩĩ š™˜ĩ”–…Œ…ĩ Ýĩĩ—”'—ĩ““‘“™‡ĩĩ Ýĩĩ—”'ĩ¦ĩš“'˜ĩ†–’“ Ýĩĩš'†ñ˜™ĩ“—˜–…š… Ýĩĩ—'ĩ˜%’‰‡ñ…’…ˆ…ĩ Ýĩĩ—'˜ĩ2
–ĩ’…ˆĩ—
ž…š“™ĩ Ýĩĩ ‰—
ĩ— š
–‰’—
ĩ—”“‰ ’“—˜

78

“ “ “

¦“£££“¾`“¢“¤¥£“¸ÈÅ ¨“£££“¾`“¢“¥££“¸Èœ

““

ÆÊ˸ËÅ2—ÄÆYÅÆÊËÀ—¦—ÆË¿¼É—ÇÆÊÊÀ¹ÀÃÀËÀ¼Ê­—îîî¥ëؤêÜéíàÚÜ¥Úñ¦«®Ê»

”·´«ª¸®´³C±³Wĩ¬¦·¦³¨ªĩ¯ªĩ¿¦§ª¿µªKª³¦ĩ¸¾³ª·¬®¨°p²ĩµ·´µ´¯ª³W²ĩ ´§´·´»p¨­ĩ¿³¦±´¸¹Wĩg°´±ĩ¦ĩµ·´«ª¸³W¨­ĩ´·¬¦³®¿¦¨WÞ

°±™™

“ “ “

“ “

Í Ã Å É Ì “ " ¸ Æ ¾ % “ Æ ¿ % É Å ¸ Á Æ ¾ % “ Æ Ã Â ¿ ¸ " Á Â Æ Ç ¼

¸ —— ÇH¼»ÅK¸—¦—Ç¸Ç¼É “ ´“¼ ¤“¢“ÞâàØå`ák“¢“ÚæääÜéÚàØ㟓¤¨“àÜᡓ “ “ “ “ ´“¼ ¥“¢“ÞâàØå`ák“¢“ÚæääÜéÚàØ㟓¦£“àÜᡓ “ “ “ ““ ´“¼¼ ¤“¢“ãåØíØáçÔÖؓéc×ØÖÞâ éŽíÞèàáŽÖۓÜáæçÜçèÖk“Ô“ÉG“ “ “““““““““¢“çéÜêÜåëØëàæå—æݗêÚàÜåëàăڗéÜêÜØéÚߗàåêëàëìëàæåê—æé—ìåàíÜéêàëàÜꓓ

C14 B22 P3 B21 B23 B20

P4

P4

P4

P3 P3

P3

P3

ĸ

ĺ

WC

WC

VSTUP - ENTRANCE

ÆéÞØåàñØdåo—êÜâéÜëØéà[뗦—ÆéÞØåàñØëàæåØã—êÜÚéÜëØéàØë Ç´ Æ¸Åɼ¶¸Ÿ“æ¡“å¡“â¡Ÿ“»ßÜáÞ쓧«Ÿ“©£¦“££“µåá⟓¶íØÖۓÅØãèÕßÜÖ ¾âáçÔÞ瓢“ÚæåëØÚ뭓¼áÚ¡“»ÔáԓµØí×cÞâéW çØß¡¢ÙÔ뭓ž§¥£“¨§¦“¥¤¤“¤¦§Ÿ“ÕØí×ØÞâéÔ³çÔ æØåéÜÖØ¡ÖíŸ “ Æ ß b éW åØ áæ ç é k“¡“¿É ¼ ¼ ¼“¡“Õ € ØíØ á ā × è Õ Ø á“¥£¤£“¡“¦ ā § “ îîî¥ëؤêÜéíàÚÜ¥Úñ¦«®Ê»

ÇÔéÜ`ܓԓàÜæç€Ü“×âæçWéÔÝk“àWßâ“ÜáÙâåàÔÖkŸ“ ÞçØåb“ Õì“ ÝÜà“ èàâ‘áÜßì“ áÔíkåÔç“ áԓ çÔéÜÖk“ ãåâÖØæ“çÔÞb“í“áWÞßÔ×âébÛâ“ÛßØ×ÜæÞÔ¡“Áԓ ×åèÛb“æçåÔác“ã€kæßèƒáW“×ÔçԓÝØ×áâíáÔ`  ác“ãâ‘Ô×èÝk¡“½Øék“æ؟“‘Ø“àÔÝk“€Ô×è“éc×â  àâæçkŸ“ ÝÔޓ ã€Ü“ çÔéÕc“ ãâæçèãâéÔ矓 ÔÕì“ Ýܓ ×âÞâá`Üßܓæ“ákíގàܓáWÞßÔ×졓¸ëÜæçèÝk“çØ×ì“ ã€Ø×ãâÞßÔ×ì“ Þ“ ãâæçèãábàè“ éìçéâ€Øák“ ØÞâáâàÜÖÞbÛâ“ãâéc×âàk“é“áԃÜÖۓæßbéWå  áWÖۓΤП“ÝÔޓâ“çâà“Õìßâ“åØÙØåâéWáâ“áԓ ãâ€W×Ôábà“˼ˡ“ƒÞâßØák“çÔéÜ`“Ô“àÜæç卟“ ã€kãÔ×ác“ÝÔޓÜáÙâåàèÝk“»èçáÜÖÞb“ßÜæçì“ΥС“

 '2/2
( ,.-0

-8,1-4
+ /0

ÇÔéÜ`ܓԓàÜæç€Ü“àÔÝk“ā“ã€Øæ“é؃ÞØåâè“åâí  àÔáÜçâæç“ÝØÝÜÖۓâ×ãâéc×k“ā“ÝØ×áâíáÔ`ác“ ä[ãæ—çæë„ÜÙå’ÚߗàåÝæéäØÚoŸ“ÞçØåb“Õì“ àâÛßܓéìè‘kç“Þ“‡æãâåábàè“éØ×Øák“çÔéÕ졓 ÈéØ×Øáb“ÜáÙâåàÔÖؓéƒÔޓëØíàdà—Ø—äàêë„à— çæíؕìáo— áÜÛåæñåØdåg— ñؗ çæë„ÜÙåf““ ԓÖkçk“áèçáâæç“ÝؓíkæÞWéÔ硓´“çâçâ“íÝ܃çcák“ Ûâ×áâçkàؓÝÔÞâ“íÜãàÚܗۑãܕàëf¡“ ÃâíÜçÜéák“ Ý؟“ ‘Ø“ çÔéÜ`ܓ ܓ àÜæç€Ü“ àÔÝk“ ác  ÞçØåb“íWÞßÔ×ák“éc×âàâæçܟ“ÝÔޓébæç“çÔé  Õè“Þ“×âæÔÛâéWák“ákíގÖۓáWÞßÔ׍“è“çØ  ÞèçbÛâ“Þâé術GÞâßØákŸ“ÞçØåb“ãåâÕcÛßâ“áW  æßØ×èÝkÖk“×Øá“Ô“Õìßâ“íÔàc€Øáâ“ã€Ø×Øéƒkà“ áԓ‡æãâå᎓ãåÕcۓçÔéÕ쟓çìçâ“çØá×ØáÖؓ Ý؃çc“èàâÖáÜß⡓½Ø“çØ×ì“éìçéâ€Øá“íWÞßÔן“ íؓÞçØåbÛâ“ßíؓéìÝk硓¶â“æؓçŽ`ؓàâçÜéÔÖؓ çÔéÜ`“Ô“àÜæç卓ޓãåâéW×cák“íWæÔۍ“×ⓠçÔéÕì“ éØ×âèÖk“ ޓ ÝØÝkàè“ Ûâæãâ×Wåábàè“ éŽæßØ×Þ蟓 à‘Øàؓ â×ãâék×Ôç“ ãâèíؓ íãåâæç€Ø×ÞâéÔác¡ ɓãåéb“€Ô×c“ékà؟“‘Ø“ãâ‘Ô×èÝk“ÜáÙâåàÔÖ؟“ ÞçØåb“ Õì“ ÝÜà“ çⓠèàâ‘áÜß쮓 ×ⓠÝÜæçb“ àkåì“ ã€Üçâà“éc×kŸ“ÝÔޓãâæçèãâéÔç“Þ“×âæԑØák“ Ûâæãâ×WåábÛâ“éŽæßØ×Þ術½ØÝÜÖۓàâçÜéÔÖؓ Õè×ؓ åâéác‘“ íWßؑØç“ áԓ éìçéâ€ØáŽÖۓ ãâ×àkáÞWÖÛ¡“ Éؓ æßbéWåác“ Ýؓ áèçáⓠéì  çéâ€Üç“ ãåâæç€Ø×kŸ“ ÞçØåb“ Õè×ؓ íÔàc€ØáⓠíØÝàbáԓ áԓ ØÞâáâàÜÞè“ ãåâéâíè“ Ô“ áؓ ãâèíؓ áԓ éŽåâÕè“ â×ßÜçލŸ“ àáâÛ×ì“ Ĉíԓ Þԑ×âè“ÖØáèû¡“·ßؑÜçb“âéƒØà“Ý؟“çÔéÜ`ؓ ԓàÜæçåì“áԓáWÞßÔ×âéâæçܓçØÞèçbÛâ“Þâéè“ ãÔç€Ü`ác“íÔÜáçØåØæâéÔç¡

ΤГ ¾´¹¾´Ÿ“É¡­“ÉìçéW€Øák“ØÞâáâàÜÖÞb  Ûâ“ãâéc×âàk“éؓæßbéWåáWÖÛ¡“¼á­“ÊÙæé¤ åo◠ÏÀÏ¥— ÚÜãæêë[ëåo— ‡âæãÜåo— ëØíàd‘—— ؗäàêë鑗æÙæéì—ÜãÜâëéææÚÜãà—Ø—ãàëàåð— ê— âìãàdâæí’ä— ÞéØÝàëÜ䟓 ÆéåÔçÞԟ“ UaWå“áÔדÆWíÔéâ蟓¤©¡ā¤«¡“¬¡“¥££¬Ÿ“ 桓¤«ā¥¦Ÿ“¼ÆµÁ“¬ª« «£ £¥ £¥¤ª¬ ª¡“ ΥГ ¾´¹¾´Ÿ“É¡­“ÉìçéW€Øák“ØÞâáâàÜÖÞb  Ûâ“ãâéc×âàk“é“àØçÔßèåÚÜÜ¡“¿ìëåàÚâf— ãàêë📥££¬Ÿ“åâ`¡“©¥Ÿ“`¡“©Ÿ“æ¡“¤§¥ā¤§¨¡

—

Çé[Úܗí—ØëÜãàféì

——

Çãæ‡åf—Ø—çãØêëàÚâf—éðëo—

——

ÌägãÜÚâf— ñ[äÜdåàÚëío— ؗ âæí[„¤ êëío—

íñÛgã[í[åo ÆØçÞWák“æ“€ØàØæßØà“ áԓÆâÞâßæÞb ÀåÞ¥—Áà„o—KÜídoâ Æ Ã G “ Ô “ É Â G ǟ “ Æ â Þ â ß æ Þ W “ ¤Ÿ “ © £ ¥ “ £ £ “ µ å á â ç Ø ß ¡ ­ “¨ §¤ “§ ¥ ª “¤¬ ¬ Ÿ “à â Õ Ü ß ­ “© £ ¦ “¥ ¬ § “« « ª æØéÖÜÞ³æãææÕåáâ¡Öí

Ýæë旸 ¥—ÁØåÛ[âæí[

“ éŽçéÔåáŽÖۓ âÕâåØÖۓ ãåàìæßâéÞì“ áԓ ÆâÞâßæÞb“çâÛâ“Õìßâ“é“`ÔæâãÜæؓÆßbéWåØá  æçék“€Ø`Øáâ“è‘“àáâÛ⡓½æâè“çâ“âÕâåì“æéŽà“ íãæâÕØà“èáÜÞWçákŸ“æãâÝèÝkÖk“ĈéŽçéÔåáâû“ 擀ØàØæßáŽà“èàØàŸ“çâ“éƒØ“ãâ×ãâ€Øáⓠáèçáâè“ çØâåØçÜÖÞâè“ ãåãåÔéâè“ ›çØÖÛ  áâßâÚÜ؟“×cÝÜáì“éŽçéÔåábÛâ“èàcák“Ôçסœ¡ ÀØæ“é؃ÞØåb“‡æÜßk“ãåâãÔÚÔÖؓÝؓéƒÔޓàáâ  Ûb“í“çâÛâ“é؀ØÝáâæçܓæÞåìç⡓¿Ü×b“écçƒÜáâè“ çìçâ“âÕâåì“áԓãåàìæßâéÖؓçØÖÛáÜÖÞbÛⓠíÔàc€Øák“éÕØ֓áØâ`ØÞWéÔÝk“Ô“Ôáܓâ“æÔ  àâçábà“ÖÛÔåÔÞçØåè“æçè×Üԓã€kß܃“›ãâÞèד éÕØ֓ácÖ✓áØéc×k¡ ɓ æâè`Ôæáb“ ×âÕc“ éåÖÛâßk“ áԓ æç€Ø×ákÖۓ ƒÞâßWÖۓã€ÜÝkàÔÖk“€kíØák¡“ÁØÝÜáÔޓÝؓçâàè“ Ü“áԓãåàìæßâéÖؓáԓÆâÞâßæÞb¡“½Ü‘“é“ã€Ø×  “

——



FIREMNÍ PREZENTACE

Výsledky zkušebního provozu s novým českým bentonitem (Sedlecký kaolin, a. s., Božičany)

108 Váhy a vážicí systémy pro slévárny od firmy FORMAT 1, spol. s r. o.,

Křenovice u Brna

109

Piosik,T.– Novotný,J.



Použití zařízení pro obrábění tryskáním (PPP TECHNICAL Sp. z o. o., Nowa Sól, Polsko)

112

Erlebach, J.



Rakousko – partnerská země MSV 2010 a váš partner v oblasti inovací (Veletrhy Brno, a. s.)



RUBRIKY

113 116 118 121 122 125 126

Roční přehledy

'+ 6
-'- ./-6
12 %0

.2,0

/0 +7
% *
-68
/'-7&*


/+9
/:.-;
/7 %-6&*
' '9   #   ! " ! #$
 
%






4#:!8(3
#:!#73
#9
(5"3(!93 3;

(59
 3
0
0
.

-

&#



'()%
* &
" !
 


 $
 


  
 
 

  
#$

“ ª«ª

122

106 A d a m u s , P . a k o l . Results of test operation with a new Czech bentonite

  #    $% ,

 

 

ÌägãÜÚâf—æÛãfí[åo

Æ ß b é W å Ø á æ ç é k“¡“¿É ¼ ¼ ¼“¡“Õ € Ø íØ á ā × è Õ Ø á“¥£¤£“¡“¦ ā § “

Z PRAXE




"
#
%
!







-



 

 -
 
 $
 


Å â í Þ ëÚ í î ëÚ

Ã Ú ä™å ó ޙá è Ý ç è í â í™â ç ß è ë æ Ú Ü Þ™ óqìäÚçh™èݙí Úïâf“™Ú™æâìí 듸™

“ªª²

119

Ó ] ïi ë

ÈÝåâíäò™óޙìåâíâç™áåâçqäî

©ª¥ą©«¥—dÜéíåؗ©§¨§—¦—©ªéÛ ą©«ëߗÁìåܗ©§¨§

Í Ã Å É Ì “ " ¸ Æ ¾ % “ Æ ¿ % É Å ¸ Á Æ ¾ % “ Æ Ã Â ¿ ¸ " Á Â Æ Ç ¼ “ ¢ “ É Í · & ¿ É Á .

՜“·Ô߃k“×âçÔí­“¾×쑓çÔéÜ`“çéæÛãæì•o—ëØí¤ Ùì—ì—¼ÆǓⓤ£“àÜáè瓛ܓÞ×쑓ãÔޓæçØÝác“ `ØÞWœŸ“àW“çâ“éßÜé“áԓáWÞßÔ×ì“çÔéÕ첓«ª“˜“ ×âçWíÔáŽÖۓ â×ãâéc×cßⓠâãcç“ æãåWéácŸ“ çØ×쓑ؓæؓáWÞßÔ×ì“í鎃k¡ ֜“ ÍÔÝkàÔéb“ â×ãâéc×ܓ Õìßì“ èéØ×Øá쓓 è“âçWíÞì“ĈÇé旋êçæéì—å[âãØۑ—åؗëØíoéåg“ Ýؓ áØÝ׍ßؑÜçc݃k“ éØ×âèÖk“ çÔékåá쟓 àÜæç埓 çÔéÜ`Ÿ“â×ßbéÔ`“Ô“×Ô߃k“áØÝàØáâéÔák“ãåÔ  ÖâéákÖܲû“Â×ãâéc×ܓæؓãåÔÞçÜÖÞì“åâí×c  ßÜßì“áԓç€ØçÜáì“ãåâ“éØ×âèÖkÛâ“çÔékåá쟓àÜ  æçåԓԓçÔéÜ`Ø¡“ ל“·âçÔí“áԓ€ØƒØák“‡ßâÛì“Ĉ·âæçÔߓÝæܓíԓ ‡Þâߓ êåo•àë— å[âãØÛð— ëÜâìëfßæ— âæí졓 ¶â“ Õìæ“è×cßÔߓÝÔÞâ“ãåéákŸ“×åèێ“ÞåâޓÔçס²û“ À‘Øàؓ ÞâáæçÔçâéÔ矓 ‘Ø“ éƒØÖÛáì“ â×  ãâéc×ܓÕìßì“ÞéÔßÜÿÞâéÔáb¡“´…“çâ“Õìßԓæãâ  ç€ØÕԓØáØåÚÜ؟“âãçÜàÔßÜíÔÖؓéæWíÞ쟓âã  çÜàWßák“ Þèæâéâæç“ ƒåâç蟓 æák‘Øák“ íÕìç  ÞâébÛâ“Þâé蟓×âæԑØák“áØÝÞåÔçƒk“×âÕì“çÔ  éØák“Ôãâס“ ؜“ÂÕ×âÕáb“ÞâàãØçØáçák“â×ãâéc×ܓãÔ×  ßì“Ü“áԓâçWíÞè“Ĉ·âæçÔߓÝæܓíԓ‡Þâߓêåo•àë— å[âãØÛð—í—ëØíoéåg¡“¶â“Õìæ“è×cßÔߓÝÔÞâ“ãåé  ák²û“Âãcç“Õìßì“â×ãâéc×ܓæãåWéáb“›€ØƒØák“ âãçÜàÔßÜíÔÖؓéæWíÞ쟓íÔÝ܃çcák“ã€ØæábÛⓠéW‘ØákŸ“ ÜáâéÔÖؓ íԀkíØákŸ“ âàØíØák“ ãåâ  æçâݍŸ“ßÜçk“íÕìçÞè“×â“ĈÕâáÕâáèû“Ôçסœ¡

ԓâ×Õâå“æßbéWåØáæçék“KÆǓ¹Æ¼“ÉÈǓ铵åác“¢“Øåۗëßܗ¹éåæ—ÌåàíÜéêàëð—æݗËÜÚßåæãæÞð èæãâ€W×W“éؓ×áØÖۓ¢“êÜßߓâåÚÔáÜæؓâá

ê—ÛæçéæíæÛåæì—í’êëØíæì—Ø—®¥—äÜñàå[éæÛåo—Çߥ»¥—âæåÝÜéÜåÚo ëߗ

Zprávy Svazu sléváren České republiky

inzerce

&Üêâ[—êãfí[éÜåêâ[—êçæãÜdåæê뗱—&Êʗ¦—ºñÜÚߗ½æìåÛéðäÜå—ÊæÚàÜëð—ą—º½Ê

OBÁLKA COMMEXIM a. s., Říčany u Prahy FORMAT 1, spol. s r. o., Křenovice u Brna Veletrhy Brno, a. s., Brno PPP TECHNICAL Sp. z o. o., Nowa Sól, Polsko

inzerce 103 LAC, s. r. o., Rajhrad 89

75

Zprávy České slévárenské společnosti



Vzdělávání

125

Slévárenská výroba v zahraničí Blahopřejeme Z historie



112

119

47. SLÉVÁRENSKÉ DNY ® s d o p r ovo d n o u v ý s t avo u a 7. m ez iná r o d ní P h . D. ko nf e r e n c í

Lungmuss Feuerfest Tschechien s. r. o., Brno Sedlecký kaolin, a. s., Božičany Targi Kielce Sp. z. o. o., Polsko Veletrhy Brno, a. s., Brno 47. slévárenské dny ® 2010

vložená inzerce Rakovnické tvářecí stroje s. r. o., Rakovník

23.–24. června 2010 H o t e l C o nt in e nt a l B r n o, w w w.co nt in e nt a lb r n o.c z P R O Č S E A K T I V N Ě Z Ú Č A S T N I T 47. S L É VÁ R E N S K ÝC H D N Ů ® tradiční účast zástupců většiny sléváren ČR a Slovenska propojení účastníků konference a doprovodné výstavy cenová dostupnost i pro menší firmy

13.–17. září 2010, Brno

G ü nt e r R i e n a s s

roční přehledy Odlitky z lehkých neželezných kovů odlévané do pískových a do kovových forem 2. část: odlitky ze slitin hořčíku Günter Rienass

Př e h l e d y

S l i t i ny V odkazu [8] jsou popsány mechanické a fyzikální vlastnosti hořčíkových slitin zn. AZ21, AM60, AM50, AM20, AS41, AS21 a AE42. Uvádí se pevnost v tahu, mez kluzu, mez stlačitelnosti, tažnost při přetržení, modul pružnosti, tvrdost podle Brinella, houževnatost, hustota, teplota likvidu, rozmezí tuhnutí, měrné (specifické) teplo, tepelná vodivost a elektrická vodivost. Poukazuje se na dobré tlumicí vlastnosti, vysokou rozměrovou stabilitu, vrubovou necitlivost, vysokou korozivzdornost a nízkou hustotu. Mimoto se pojednává o postupech tváření v tuho-tekutém stavu a odlévání (tlakové lití, lití do kovových forem, do pískových forem, odlévání s krystalizací pod tlakem – squeeze casting, tixo lití), o vysokém poměru tuhost/hmotnost a obrobitelnosti. Na několika příkladech jsou ukázány možnosti výroby tenkostěnných a složitých odlitků. Na uvedených příkladech je vidět mnohostrannost jejich použití. D. Regener a G. Dietze [9] referují o změnách struktury a mechanických vlastností hořčíkové slitiny AZ91 po dlouhodobém tepelném namáhání. Výsledky zkoumání fázového složení struktury hořčíkové slitiny AZ91 odlévané postupem reo casting (v polotuhém stavu) po tepelném zpracování publikují Y. Wang, G. Liu a Z. Fan [10]. Odlitky ze slitiny AZ91 se odlévají pod tlakem a tento postup vede k výskytu pórovi-



tosti. Možnost tepelného zpracování je proto omezená. Institut BCAST (Brunel Centre for Advanced Solidification Technology, Uxbridge, Middlesex, UK) vyvinul postup výroby tvarových hořčíkových odlitků z polotuhého materiálu (reocast), u kterého se vyskytuje podstatně méně pórovitosti a odlitky lze proto podrobit tepelnému zpracování. Experimentálním zkoumáním vlivu 1 až 3 % olova a kovů vzácných zemin (Nd, Pr) na mechanické vlastnosti a korozivzdornost ověřovanou zkouškou v solné mlze s 5% roztokem NaCl se zabývali L. Wang, H. Zhao aj. [11]. Přísada olova vede ke zpevnění tuhého roztoku a ke zjemnění zrna. Zrno zjemňuje i přísada kovů vzácných zemin. M. Krauss a B. Scholtes [12] referují o výsledcích zkoušek tepelné únavy hořčíkové slitiny AZ91. Zkušební odlitky odlité tlakově ve vakuu se zatěžovaly namáháním v tepelném rozsahu mezi –50 a +190 °C. B. Duchesne, R. Bergeron, F. Chiesa aj. [13] srovnávají hořčíkové slitiny zn. AE44 a AZ91 odlévané do pískové formy s hliníkovou slitinou Al Si7Mg0,3. Z těchto slitin byl do forem ze směsi pojené fenolickou pryskyřicí a do keramických sádrových forem odlit blok motorů pro modelová letadla. Mikropórovitost prototypů bloku motorů dosahuje u hliníkové slitiny asi 0,5 %, u hořčíkové slitiny AZ91 asi 2 % a u AE44 přibližně 0,03 %. Velikost zrna je nejmenší u AZ91, následuje slitina AlSi7Mg0,3 a největší je u slitiny AE 44. Doby tuhnutí u odlitků litých ze slitiny AE44, AZ91 a Al Si7Mg0,3 do pískové formy byly v daném případě 0,6 min, 1,4 min, resp. 1,9 min. B. Ebel-Wolf [14] popisuje vlastnosti střídavé deformace hořčíkových slitin MRI 153M a MRI 230D. Rozšíření využívání hořčíkových slitin do oblasti tepelně a mechanicky vysoce namáhaných bezpečnostních konstrukčních součástí v sériově vyráběných vozidlech vyžaduje obsáhlé porozumění těmto vlastnostem se zřetelem na okolní podmínky, ve kterých se používají. Zjišťovaly se vlastnosti střídavé deformace hořčíkových slitin MRI 153M a MRI 230D v rozsahu teplot 25 °C ≤ T ≤ 200 °C. Tlumivost kompozitních materiálů na bázi Mg-Zn hodnotili H. Zhao, L. Wang aj. [15]. Do dvou slitin Mg-Zn se 4 až 6 %, resp. 9 až 11 %, zinku byly přidány anorganické částice o průměru 0,1 až 1,0 µm. Tyto částice se vložily do měděné formy předehřáté na 600 °C a zalitím hořčíkovými slitinami vznikly kompozitní materiály na bázi kovu. Diagramy napětí–prodloužení byly zaznamenány při různých

S l é vá re ns t v í . LV I I I . b ř eze n – d u b e n 2010 . 3 – 4

113

ročn í přehled y

O situaci s hořčíkem v Austrálii referuje J. Grandfield [1]. V odkazu [2] je popsáno získávání hořčíku destilací. V odborném centru pro lehké kovy v Ranshofenu (LKR – Leichtmetall Kompetenzzentrum Ranshofen) v Rakousku se podařilo odpařováním (vaporizací) a kondenzací zbytkových a odpadních materiálů ze zpracování hořčíku získat opět čistý hořčík. Kovové zbytkové látky se vystaví ve vakuové komoře při teplotě dna cca 700 °C vakuu; hořčík se odpaří dříve, než se roztaví, a dá se pak znovu získat kondenzací. Snadno a přesně – hořčíkové odlitky i pro jiné účely, než je výroba automobilů, to je tématem příspěvku C. Barka [3]. Firma C&C Bark Metalldruckguss und Formenbau Schönberg GmbH odlévá na strojích s horkou a studenou komorou už více než 40 let tlakové hořčíkové odlitky o hmotnosti od 1 do 3 000 g. K výrobním procesům patří i odstraňování otřepů, úprava povrchu, třískové obrábění a montáž konstrukčních celků. Výkonnost tlakového lití názorně ukazují uvedené příklady odlitků ze slitin hořčíku: automobilový průmysl – převodovky, volanty; elektronika – pláště počítačů, konektory; komunikační technika – pláště mobilů; elektrické nástroje – převodovky, kryty; řetězové pily – pláště, víka; optický průmysl – pláště kamer, konstrukční díly; nábytkářství – součásti nemocničních lůžek, spojovací články skříní; lékařská technika – pláště analytických přístrojů; výroba sportovních a volnočasových potřeb – vidlice jízdních kol, ráfky; strojírenství – rychle se pohybující dodatečně montované součásti; zahradnická technika – konstrukční součásti pro sekačky, nůžky, postřikovače.

Malé přesné odlitky ze slitin hliníku a zinku jsou prezentovány v odkazu [4]. Firma Dynacast Deutschland GmbH, Bräulingen vyvinula na výrobu malých součástí o hmotnosti do cca 50 g s vysokou reprodukovatelností přesnosti rozměrů speciální rychloběžný stroj. O jakosti přesných hořčíkových odlitků firmy Andreas Stihl AG & Co. KG, Waiblingen pojednává odkaz [5]. S. Gramm a K. Doster [6] referují o semináři na téma hořčík, uspořádaném firmou Oskar Frech GmbH + Co. KG, Schorndorf-Weiler. V odkazu [7] podává D. Twarog přehled o pravidlech ITC (International Trade Commission – Komise pro mezinárodní obchod) pro boj s dumpingovými cenami a o anketě ke stanovení sankčního cla pro hořčík. Podle amerického obchodního práva lze vybírat sankční cla na dovozy, když dodavatel prodává zboží v USA za nižší cenu (tzn. za nižší cenu než ve vlastní zemi nebo za cenu nižší, než jsou výrobní náklady) a ITC potvrdí, že tím vznikla domácímu průmyslu škoda.

G ü nt e r R i e n a s s

rychlostech prodlužování. Legující prvek zinek vedl ke zjemnění zrna hořčíku. Vývoj nových druhů hořčíkových slitin obsahujících stroncium a kovy vzácných zemin oznamují F. Pan, M. Yang a Y. Ma [16]. Mechanické vlastnosti a mikrostrukturu slitin MgAl se stronciem popsali A. Tang, R. Cheng aj. [17]. Přehled o zkouškách použití nové hořčíkové slitiny druhého tavení v průmyslové výrobě podávají C. Scharf, P. Zivanovic, A. Ditze aj. [18].

ročn í přehled y

Po s t u py o d l é vá n í Povrch slitiny AZ91 a její reakci s pískovou formou zkoumali S. Takmori, Y. Osawa aj. [19]. F. Chiesa, B. Duchesne a J. Baril [20] ověřovali nahrazení mechanicky obrobeného hliníkového krytu ze slitiny 6061 odlitkem z hořčíkové slitiny AZ91. V případové studii je popsáno, jak byl kryt Dopplerova radarového systému, který byl původně vyroben z hliníkového bloku z hliníkové slitiny 6061-T6, nahrazen odlitkem litým do pískové formy z hořčíkové slitiny AZ91E. M. Kunst, A. Fischersworring-Bung, M. Gibson a G. Dunlop [21] hodnotí mechanické vlastnosti hořčíkové slitiny AM-SC1 odlévané do trvalé formy. Technologie nízkotlakého lití – i pro hořčík, je popsána v odkazu [22]. Použití nízkotlakého lití bylo ve slévárně firmy Kurtz GmbH, Kreuzwertheim, rozšířeno i na oblast hořčíku. Y. Wang, D. Y. Li aj. [23] referují o numerické simulaci nízkotlakého lití kol z hořčíku. A. Srinivasan, U. Pillai a B. Pai [24] informují o mikrostruktuře a mechanických vlastnostech hořčíkové slitiny AZ91 odlévané pod nízkým tlakem. Procesní parametry hořčíkové slitiny AM50 při jejím nízkotlakém lití do kovové formy zjišťovali P. Fu, A. Luo aj. [25]. Novinkami tixo lití hořčíku se zabývali A. Lohmüller, M. Scharrer aj. [26]. V posledních letech bylo v Asii a v Severní Americe tixo lití zavedeno do sériové výroby. Referuje se o nových možnostech pro sériovou výrobu konstrukčních dílů tixo litím v Evropě. S. Heaney, P. Lyon, I. Syed a T. Wilks [27] referují o přesném lití materiálu Elektron 21 – řešení pro letecký a kosmický průmysl využívající hořčíkovou slitinu. Zkoumání mikrostruktury a mechanických vlastností přesného odlitku z hořčíkové slitiny AZ91 lité do sádrové formy předkládají S. Lun, D. Dube a R. Trembley [28].

114

Ko r o z e, ú p rava p ov r c h u P. Angeli [29] se zabýval bezchromovou předběžnou úpravou hořčíku. Normálně se u hořčíkových součástí počítá se šestimocnou (hexavalentní) úpravou na bázi chromu, která kovu propůjčuje ochranu proti korozi a současně zlepšuje přilnavost ochranného filmu. O vývoji korozivzdorných a dekorativních úprav povrchů slitin hořčíku elektrochemickými a plazmovými postupy předběžné úpravy a povlakování se referuje v odkazu [30]. Tématem je nanášení povlaků postupem PVD (Physical Vapor Deposition) na slitiny hořčíku a jejich následné barvení. Po u ž i t í Průzkum a vývoj použití hořčíku ve výrobě automobilů v Severní Americe ukazují J. A. Carperter, J. Jackman aj. [31]. Rostoucí ceny pohonných hmot a nárůst hmotnosti podmíněný bezpečnostními zařízeními podporují při výrobě automobilů použití lehkých kovů, zvláště slitin hořčíku. Kanadská vláda podporuje cíleně vývoj technologie hořčíku, např. projektem Vývoj litých konstrukčních součástí ze slitin Mg (Structural Cast Magnesium Development (SCMD)-Project) v těsné spolupráci s Americkým ministerstvem energetiky. Jako nejnovější výsledek spolupráce je představena součást rámu pro sportovní vůz Corvette 206 z hořčíkové slitiny (AE 44) odolné proti tečení, který oproti dosavadnímu hliníkovému rámu vykazuje 34% snížení hmotnosti. Další americký výzkumný projekt (MPCC: Magnesium Powertrain Cast Components – hořčíkové odlitky součástí hnacího ústrojí) je zaměřen na snižování hmotnosti motoru, resp. převodovky, o minimálně 15 % náhradou hliníkových odlitků odlitky hořčíkovými (blok válců litý do pískové formy, tlakový odlitek olejové vany, tlakový odlitek krytu motoru) a vytvoření obsáhlé materiálové banky hořčíkových odlitků ze žáruvzdorných hořčíkových slitin odolných proti tečení. T. Buschjohann [32] představuje konstrukční součásti s optimalizovanou funkčností z lehkých slévárenských materiálů. O oceněných odlitcích ze slévárny v Nettetalu (Severní Porýní – Vestfálsko) referuje M. Franken [33]. Evropským výzkumným projektem „Hořčíkový motor“ a také daty materiálů za zvýšených teplot pro výrobu automobilů se zabývají P. Bakke, I. de Lima aj. [34]. Jako vhodné slitiny pro tlakově lité hořčíkové odlitky bloků motoru byly vybrány

S l é vá re ns t v í . LV I I I . b ř eze n – d u b e n 2010 . 3 – 4

slitiny typu Mg-Al-RE (AE) a Mg-Al-Sr (AJ). Zkoušely se vždy dvě slitiny (AE44 a AE35, AJ52A a AJ62A) a výsledky se srovnávaly se známými výsledky hliníkové slitiny A380. Použitím hořčíkových slitin za vyšších teplot se zabývají R. Yehuda, N. Nagar aj. [35]. K. Weiss a C. Honsel [36] simulovali strukturu a mechanické vlastnosti konstrukčních součástí z hořčíku. Slitiny hořčíku nabízejí velký potenciál snižování hmotnosti pro leteckou výrobu. Různé J. E. Hillis [37] referuje o postupu recyklace hořčíku s tavidly a bez tavidel, o jejich přednostech a nevýhodách. H. Wick [38] se zabýval recyklací hořčíkových odlitků. Firma Aleris Recycling GmbH, Grevenbroich se stala v r. 2004 partnerem pro recyklaci kompaundních odlitků klikových skříní z hliníku a hořčíku pro BMW AG. Schválená výroba hořčíku druhého tavení činí 15 000 t/rok, současná kapacita je 9 000 t/rok. Příslušná zařízení sestávají z úpravy třísek (odstředivka, lis) a třídicího zařízení Schredder (prosívání, rozdružování, rentgenová detekce). U tavicího zařízení vytápěného plynem se používá proces v kelímkové peci s tavivy, průběžný proces bez solí v kelímkové peci pro vratný materiál 1. třídy a housky a proces s tavivy v kelímkové peci s indukčním ohřevem. Udržovací a licí pece se vytápějí elektricky a provozují se s ochranným plynem (směs N2, SO2 a CO2). O. Yosef, G. Gertsberg aj. [39] informují o nových technologiích pro sdruženou recyklaci hořčíkových slitin MRI153M a MRI230D. Fyzikálním přístupem k přímé recyklaci hořčíkového vratného materiálu použitím reo lití se zabývají G. Liu, Y. Wang a Z. Fan [40]. Zjemňování zrna hořčíkové slitiny AZ91 prostředkem Nucleant 5000 zkoumali A. Schiffl, K. Renger aj. [41]. Nucleant 5000 je účinný prostředek pro zjemňování zrna této slitiny. Jeho účinnost je závislá na teplotě, při 750 °C je vyšší než při 700 °C. Důležité je i jeho množství. Ukázalo se, že dobrou účinnost mají už malá množství tohoto prostředku. O zjemnění zrna a zlepšeném přirozeném stárnutí slitiny Mg-Zn přidáním stopového množství V referuje J. Buha [42]. Zjemnění zrna slitin lehkých neželezných kovů popisují T. K. Ramachandran, P. K. Sharma aj. [43]. Beztřískové řezání hořčíkových odlitků ve slévárně lehkých neželezných kovů

G ü nt e r R i e n a s s

BMW, Landshut popisují H. Ricken, M. Ostermeier aj. [44]. C. Weiland [45] popisuje elektrický ohřev licí hubice pro odlévání hořčíku. Elektrické ohřívací patrony se vkládají do stroje na tlakové lití, aby se tavenina udržela v přívodu do licí hubice na optimální a rovnoměrné teplotě. Odporově ohřívaná spirálovitá trubicová topná tělesa se ve srovnání s tradičním ohřevem vyznačují rovnoměrným rozdělením teploty v masivním kanálu, jednoduchou obsluhou a vysokým potenciálem úspory energie (až 60 %). Uzavřené ohřevy se osvědčily pro tlakové lití zinku na strojích s teplou komorou a nyní se zkoušejí i pro tlakové lití hořčíku. L i t e ra t u ra

(Zkrácený překlad z časopisu Giesserei, 2009, 96, č. 6, s. 72–83, 45. pokračování)



SPOLUPRÁCA 2010 Te r m í n : 28 . –3 0. d u b na 2010 M í s t o ko n á n í : Tat ra ns ká L o mni c a, Sl ove ns ko Bližší informace: [email protected]

TRIPOLI INT. MACHINERY SHOW Te r m í n : 3. – 6 . k v ě t na 2010 M í s t o ko n á n í : Tr i p o li, L i bye Bližší informace: w w w.s e n - e x p o.co m

Aluminium Brazing – 6. mezinárodní kongres Te r m í n : 4 . – 6 . k v ě t na 2010 M í s t o ko n á n í : D üs s e l d o r f, N ě m e cko Bližší informace: w w w. a lu - ve r la g.d e

China International Foundry Expo Te r m í n : 11. –14 . k v ě t na 2010 M í s t o ko n á n í : B e ijin g, Čína Bližší informace: w w w.e x p o china.c n

Metallurgy-Litmash, Tube Russian, Aluminium Non-Ferrous, wire Russia Te r m í n : 24 . –27. k v ě t na 2010 M í s t o ko n á n í : M o s k va, Rus ko Bližší informace: w w w.metallurgy-tube -russia.com, w w w.w ire - r us s ia.co m

Čína 2010 Mezinárodní konference – slitiny železa Te r m í n : 28 . –3 0. k v ě t na 2010 M í s t o ko n á n í : Š a n g haj, Čína Bližší informace: w w w.fe r ro - a ll oy s .co m

S l é vá re ns t v í . LV I I I . b ř eze n – d u b e n 2010 . 3 – 4

115

ročn í přehled y

[1] Light Metal Age, 2008, č. 2, s. 56–59. [2] Giesserei-Erfahrungsaustausch, 2008, č. 11, s. 38. [3] Tagung Leichtbau in Magnesium, 8.–9.říjen, 2007, Landshut, s. 1–13. [4] Metall, 2008, 62, č. 1–2, s. 21. [5] Metall, 2008, 62, č. 1–2, s. 20. [6] Giesserei-Erfahrungsaustausch, 2008, č. 1-2, s. 40–42. [7] Diecasting Engineer, 2008, 52, č. 3, s. 48–50, 52. [8] Engineered Casting Solutions, 2008, 10, č. 4, s. 37–39. [9] 15th Magnesium Automotive and User Seminar, 27.–28. září 2007, Aalen, s. 2.4.1–2.4.10. [10] Hommes et Fonderie, 2007, č. 380, s. 23–31. [11] Foundry, India, 2007, 19, č. 6, s. 79–80. [12] Materialwissenschaft und Werkstofftechnik, 2008, 39, č. 8, s. 562–570. [13] Hommes et Fonderie, 2008, č. 381, s. 9–17. [14] Werkstoffkundliche Berichte, 2005, 17, s. 1–160. [15] Foundry, India, 2008, 20, č. 1, s. 81–82. [16] Material Science Forum, 561–565, 2007, s. 191–197. [17] Materials Transactions, 2008, 49, č. 6, s. 1 203–1 211. [18] Giesserei, 2007, 94. č. 11, s. 38–50. [19] Materials Transactions, 2008, 49, č. 5, s. 1 089–1 092. [20] Giesserei-Praxis, 2007, 58, č. 12, s. 491–498.

[21] Magnesium Technologies, SAE, 2008, Publication 2205, s. 55–65. [22] Metall, 2008, 62, č. 1–2, s. 24. [23] International Journal of Advanced Manufacturing Technology, 2007, č. 3–4, s. 257–264. [24] International Journal of Microstructure and Materials Properties, 2007, č. 3–4. s. 429–439. [25] Journal of Materials Processing Technology 205, 2008, č. 1–3, s. 224–234. [26] 15th Magnesium Automotive and User Seminar, 27.–28. září 2007, Aalen, s. 6.5.1–6.5.13. [27] IMA 2007, 64th Annual World Magnesium Conference, 13.–15. květen 2007, Vancouver, Kanada, s. 87–93. [28] Materials Characterization, 2008, 59. č. 2, s. 178–187. [29] P&TF Pressocolata & Tecniche Fusorie, 2008, 2, č. 1, s. 83–89. [30] Metall, 2007, 61, č. 9–2, s. 566. [31] Diecasting Engineer, 2008, 52, č. 2, s. 54–58. [32] Fachveranstaltung Konstruieren mit Gusswerkstoffen, Haus der Technik, 12.–13. září 2007, Essen, s. 1–17. [33] Giesserei, 2008, 95. č. 7, s. 72–77. [34] Hommes et Fonderie, 2007, č. 377, s. 17–22. [35] 15th Magnesium Automotive and User Seminar, 27.–28. září 2007, Aalen, s. 2.1.1–2.1.7. [36] Giesserei, 2007, 94. č. 11, s. 30, 33–37. [37] IMA 2007, 64th Annual World Magnesium Conference, 13.–15. květen 2007, Vancouver, Kanada, s. 55–66. [38] Tagung Leichtbau in Magnesium, 8.–9.říjen, 2007, Landshut, s. 1–9. [39] 15th Magnesium Automotive and User Seminar, 27.–28. září 2007, Aalen, s. 5.2.1–5.2.7. [40] Material Science and Engineering, 2008, č. 1–2, s. 251–257. [41] Giesserei, 2008, 95, č. 7, s. 28–34. [42] Acta Materialica, 2008, 56, č. 14, s. 3 533–3 542. [43] 68th World Foundry Congress, 7.–10. února 2008, Indie, s. 189–193. [44] Giesserei-Erfahrungsaustausch, 2008, č. 7–8, s. 32–35. [45] Giesserei-Erfahrungsaustausch, 2008, č. 3 s. 12–13.

Josef Hlavinka

zprávy Svazu sléváren České republiky

Svaz sléváren ČR – na čem pracujeme a co je před námi Ing. Josef Hlavinka v ýkonný ředitel SSČR

zpráv y svazu sl é váren česk é republik y

Te chni c ká 28 9 6 / 2 616 0 0 B r n o te l.: 5 41 142 6 42 te l.: 5 41 142 6 81 te l.+fa x : 5 41 142 6 4 4 [email protected] w w w.s va z s l e va re n.c z

Váš par tner pro čerpání z fondů EU

Evropská Unie

foto I. Musilová

Propagujme a zviditelňujme náš obor (obr. 1). I to je poslání Svazu sléváren ČR. V letošním roce jsme se zaměřili na domácí i zahraniční akce s cílem zviditelnit um našich sléváren a dát jim možnost navázat další obchodní kontakty. Dosáhnout tohoto cíle znamená využít všech dostupných možností v připravovaných projektech a získat zcela nové kontakty z vlastní iniciativy. Našim úkolem bude účelově a komplexně informovat o možnostech českého slévárenství. Pro domácí i zahraniční odběratele odlitků jsme připravili ucelený přehled (katalog) sléváren a modeláren ČR, ve kterém jsou podrobně popsány jejich materiálové, objemové, hmotnostní a další možnosti. Naše další práce bude spočívat v prezentacích českého slévárenství na světových veletrzích a na obchodních účastech naší země v zahraničí (obr. 2). Jako příklad uveďme účast v doprovodných programech na veletrzích Metef Brescia, Subcontracting Hannover (stali jsme se partnerem organizátora), Strojársky veľtrh Nitra, MSV – FOND-EX 2010 Brno (i zde jsme již tradičně odborným garantem) nebo Midest Paříž. Věříme, že

Svaz sléváren České republik y je př idruženým členem CA EF Commit tee of A ssociations of European F oundries ( A sociace evropsk ých slévárensk ých s vazů)

generální sekret ariát Sohns trasse 70 D - 4 0237 Düsseldor f P.O.Box 10 19 61 D - 4 0 010 Düsseldor f N ěmecko tel.: + 49 211 6 87 12 15 tel.: + 49 211 6 87 12 0 8 tel.: + 49 211 6 87 12 17 fa x: + 49 211 6 87 12 05 info @caef- eurofoundr y.org w w w.caef- eurofoundr y.org

116

Obr. 1. Propagování oboru slévárenství v novinách a časopisech

S l é vá re ns t v í . LV I I I . b ř eze n – d u b e n 2010 . 3 – 4

Obr. 2. Prezentace českého slévárenství na domácích a zahraničních akcích

odezvou takových oborových prezentací budou nové exportní příležitosti pro vás, naše slévárny. V rámci možností chceme, abyste se i vy zapojovali do konkrétních prezentací vašich společností formou seminářů či workshopů. O připravovaných akcích budete včas informováni prostřednictvím informací rozesílaných sekretariátem svazu. Další, neméně důležité téma, které dokazuje prestiž, vážnost a serióznost našeho oboru, jsou investice do vědy, výzkumu a vývoje. Celá řada z vás řeší výzkumné a vývojové projekty, ať už za pomoci podpory či z vlastních zdrojů. Myslíme si, že i tato oblast má slabou publicitu a do povědomí veřejnosti doma i v zahraničí se dostává jen málo. Proto jsme si dali za cíl zviditelnit i tuto oblast. Z podkladů, které jste nám zaslali, jsme připravili ucelený materiál pro potřeby Svazu průmyslu ČR a pro další prezentaci českého slévárenství. Jestliže chceme být viděni, musíme neustále informovat o tom, že se zdokonalujeme a že hledáme nové možnosti a příležitosti i s vizí do budoucna. Proto vás chceme vyzvat k aktivní komunikaci a spolupráci. Budeme rádi a hrdě informovat o novinkách a s nimi spojených investicích ve vašich slévárnách a společnostech. Z tohoto důvodu vás vyzýváme, abyste nám i nadále zasílali informace o vašich úspěšných aktivitách a byli nám tak nápomocni při prezentování českého slévárenského oboru na veřejnosti doma i v zahraničí.

FOND-EX 2010 Rádi bychom vás touto cestou upozornili na významnou akci, která poprvé ve své historii bude spojena s cílovou skupinou vás, výrobců odlitků.

Veletrh FOND-EX 2010 ve dnech 13.–17. 9. 2010 bude součástí Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně Využijme tuto změnu ku prospěchu obchodních aktivit sléváren v České republice!!!

Výstupem vaší účasti na tomto veletrhu by nemělo být pouze formální setkání z branže, ale setkání s konkrétními odběrateli vašich výrobků, které chceme na tomto veletrhu oslovit a přilákat k vám, k našim slévárnám. Očekává se od nás a je naší povinností využít tohoto strojírenského veletrhu nejen k propagaci slévárenského oboru, ale i k získání nových potenciálních zákazníků. Domníváme se, že tento veletrh v podobě, v jaké je připravován, má možnost úspěšného naplnění vašeho očekávání a bude adekvátní k vámi vynaloženým prostředkům. Konkrétně: – náklady na veletrh pro vystavovatele z oblasti slévárenského průmyslu jsou předjednány tak, aby byly na úrovni veletrhu FOND-EX, nikoliv na úrovni MSV, – sleva pro členské organizace Svazu sléváren ČR, – vystavovatelům chceme být nápomoci při jejich účasti na veletrhu formou inkubátoru. Myslete na propagaci na mezinárodním slévárenském veletrhu FOND-EX 2010, 13.–17. 9. 2010. Domníváme se, že je v dnešní době prozíravé a vhodné investovat do účasti na takto organizovaném veletrhu, a to vzhledem k jeho charakteru. Finanční prostředky na „domácí“ prezentaci budou jistě nižší než v zahraničí. Na tomto mezinárodním veletrhu budete mít všechny odběratele a nákupčí nejen z ČR a Evropy na jednom místě. O dalších krocích v přípravě a zajištění veletrhu FOND-EX 2010 vás budeme průběžně informovat. Kontakt v případě dotazů, připomínek a nápadů: [email protected], tel.: 541 142 681.



S l é vá re ns t v í . LV I I I . b ř eze n – d u b e n 2010 . 3 – 4

117

zpráv y svazu sl é váren česk é republik y

Nyní nám dovolte uvést důležité momenty týkající se tohoto veletrhu: – vystavovatelé Mezinárodního strojírenského veletrhu budou z převážné části výrobci strojů a strojírenských technologií, tedy odběratelé vašich odlitků, – doprovodný program garantovaný naším svazem bude realizován tak, aby došlo k efektivnímu využití spojení obou veletrhů s přímým obchodním dopadem ve vazbě dodavatel – odběratel, – semináře budou mít formu prezentace našeho oboru, a to vás a vašich organizací v roli přednášejících pro strojírenské podniky, strojírny a jiné odběratele v roli posluchačů, – snahou Svazu sléváren ČR bude mimo jiné zajistit veškerou možnou podporu pro realizaci a zviditelnění vašich výrobků v očích odběratelů z tuzemska, z Evropy a z celého světa, – samozřejmostí bude i prezentace obchodních organizací, dodavatelů vstupů pro slévárny, tak jak tomu bylo v minulosti na specializovaném veletrhu TOP TECHNOLOGY.

Jan Šlajs

zprávy

Vážení čtenáři,

České slévárenské společnosti

Ing. Jan Šlajs

s e k re t a r iát p.s . 13 4, D i va d e lní 6 657 3 4 B r n o te l., z á z na mní k , fa x : 5 42 214 4 81 m o b il: 6 03 3 42 176 s l e va re ns ka @ vo lny.c z w w w.s l e va re ns ka.c z

předseda České slévárenské společnosti

je tomu již asi osmnáct měsíců, kdy se v českých slévárnách začaly projevovat první důsledky vznikající celosvětové krize. Krize dosud působí, i když se dá říci, že v posledních měsících se již začínají objevovat první náznaky zlepšení a zákazníci začínají, sice velice skromně, ale přece jen objednávat. Dle dostupných informací bylo slévárenství v České republice jedním z nejvíce postihnutých oborů, kde ve srovnání s výkony prvního pololetí roku 2008 výpadek objednávek dosáhl až 60 %, v jednotlivých případech dokonce i více.

zpráv y Č esk é sl é várensk é společnosti

Co se za uplynulých 18 měsíců přihodilo? Většina sléváren snížila počet pracovníků, snížil se výkon, někde se omezil počet pracovních dnů v týdnu a všichni se snažili najít maximálně efektivní řešení dopadu vzniklé situace. V tomto období slévárny vyčerpaly fakticky veškeré finanční rezervy a v současné době je silně ohrožena ekonomická stabilita mnoha z nich. Výsledkem jsou insolvence, které se šíří českým slévárenstvím jako rakovina a zcela neplánovaným a nevypočitatelným způsobem dopadají na slévárny, zaměstnance, dodavatele a další spolupracující instituce. Obdobná situace je i v sousedních zemích, tedy u naší konkurence, ale s tím rozdílem, že mnohé slévárny především na západ od naší hranice, vstupovaly do krizového období s výrazně lepším finančním zázemím.

ČSS je členskou organizací W F O World Foundr ymen Organization c /o T he National Met alforming Centre 47 Birmingham Road, Wes t Bromwich B70 6PY, Anglie tel.: 0 0 4 4 121 6 01 69 79 fa x: 0 0 4 4 121 6 01 69 81 secret ar y @ thew fo.com

118

Co nás může čekat v letošním roce? Především druhé pololetí roku 2010 by mělo potvrdit, že již opravdu nastává obrat a strojírenská výroba, která je naším nejvýznamnějším zákazníkem, nabírá tempo. Je reálné, že se již nevrátí takový hlad po odlitcích, jak tomu bylo v letech 2006–2008. Ale rozvoj strojírenské výroby bez odlitků není možný. Proto zákonitě musí do sléváren přijít nové zakázky a potřeba odlitků se bude opět zvyšovat. Problém je ale v tom, zda kapitálově slabé české slévárny budou mít dostatek oběžných prostředků na profinancování nárůstu výroby a zda banky budou ochotny podpořit české slévárny a formou provozních úvěrů posílit jejich finanční stabilitu. Dalším problémem jsou pracovní týmy sléváren. Z důvodu snižování počtu pracovníků ve slévár-

S l é vá re ns t v í . LV I I I . b ř eze n – d u b e n 2010 . 3 – 4

nách došlo v minulém období k výrazné redukci odborně i manuálně zdatných jednotlivců, a tím k narušení struktury pracovních kolektivů. Je potřeba si uvědomit, že nové zakázky budou klást vysoké požadavky na předvýrobní a výrobní úseky. Pro získání nových zakázek bude nutné nabídky a předvýrobní etapy zvládat v krátkých termínech s vysokou mírou úspěšnosti, výrobní proces s minimálními náklady, a to vše při vysoké kvalitě odlitků a v cenových relacích, které jsou konkurenceschopné na středoevropském trhu s odlitky. Z toho vyplývá, že kvalita a odborná zdatnost pracovních kolektivů sléváren budou hrát vedle finanční způsobilosti sléváren v letech 2010 a 2011 rozhodující roli při získávání nových zakázek a zvyšování výkonnosti českých sléváren a budou rozhodovat o tom, jak která slévárna bude úspěšná. Protože profesní zdatnost pracovních kolektivů bude pravděpodobně rozhodovat o budoucnosti jednotlivých sléváren, je na místě zdůraznit, že objektivně správné informace z oboru slévárenství je v České republice možné získat na vysokých školách v Brně, Praze, Liberci, Ostravě, Plzni, na Střední průmyslové škole Brno, Sokolská 1, na půdě České slévárenské společnosti a Svazu sléváren ČR. Aktivity vysokých škol jsou z principu zaměřeny na výchovu vysokoškolsky vzdělaných odborníků a vědecko-výzkumnou činnost. SPS a VOŠT, Sokolská 1, Brno, je zaměřena na výtvarné zpracování kovů a drahých kamenů. Z toho vyplývá, že Česká slévárenská společnost a Svaz sléváren ČR jsou v současné době v zásadě jedinými organizacemi v České republice, které jsou schopny a připraveny předávat informace z oblasti slévárenství pro pracovníky všech slévárenských profesí prostřednictvím přednášek, odborných tematických seminářů, konferencí, vydavatelskou činností (časopis Slévárenství) a osobními kontakty se slévárenskými odborníky v rámci činnosti odborných komisí. Chtěl bych zdůraznit, že hlavním úkolem České slévárenské společnosti je vzdělávací činnost ve prospěch sléváren. Česká slévárenská společnost je zde pro slévárny a slévárny i v této velmi svízelné době by měly mít zájem na tom, aby tato společnost fungovala a měla dostatek finančních prostředků na svoji činnost a zpětně přinášela násobně větší užitek slévárnám. Z důvodů navyšování nákladů všeho druhu a stagnaci příjmů se hospodaření České slévárenské společností dostává pomalu, ale jistě do záporných čísel. Zachování současného stavu by

Česká slévárenská společnost – ČSS / Czech Foundrymen Society – CFS a odbor slévárenství ÚST FSI VUT v Brně / and the Brno University of Technology uspořádá ve dnech / will organise on

23.–24. června 2010 / 23rd –24th June 2010

47. SLÉVÁRENSKÉ DNY® s doprovodnou výstavou a 7. mezinárodní Ph.D. konferencí th

47 FOUNDRY DAYS

with accompanying exhibition and 7th International PhD Foundry Conference Hotel Continental Brno, www.continentalbrno.cz PROČ SE AKTIVNĚ ZÚČASTNIT 47. SLÉVÁRENSKÝCH DNů®? Tradiční účast zástupců většiny sléváren ČR a Slovenska (každoročně asi 150 účastníků) Koncentrace účastníků konference a doprovodné výstavy Cenová dostupnost i pro menší firmy (nezměněné ceny po dobu 8 let v rozmezí 12–24 tis. Kč pro vystavovatele, komerční ústní prezentace se simultánním překladem od 3 tis. Kč)

MOŽNOSTI AKTIVNÍ ÚČASTI / ACTIVE PARTICIPATION PŘEDNÁŠKA / PAPER A I-1 / komerční / commercial, 15 min. A I-2 / komerční / commercial, 30 min. A II-1 / prezentace vědecko-výzkumných institucí a VŠ / presentation of scientific research institutions or universities

D)

VÝSTAVA / EXHIBITION D I / základní modul / basic module (4 m²) D II / rozšířený modul / extended module (8 m²) D III / maximální modul / maximal module (12 m²)

3 000 Kč / 120 EUR 5 000 Kč / 200 EUR

zpráv y Č esk é sl é várensk é společnosti

A)

zdarma / no fee 12 000 Kč / 480 EUR 18 000 Kč / 720 EUR 24 000 Kč / 960 EUR

OSTATNÍ MOŽNOSTI / OTHER POSSIBILITIES: www.ta-service.cz/47SD C13

C12 C12

C13

C14

C14

B22

C15

Situaþní plán výstavy / Exhibition Site Plan - 47. slévárenské dny / 47th Foundry Days C16 Aktuální obsazení stánkĤ / Actual occupation of the stands th Date: 24. bĜezna 2010 / 24 March C16 2010 C13

C13

C14

C14

C16

C15

B22

C16

C12

C17

C16

C12

C11

CONGRESS HALL II

C9

C9

C8

C10 C9

CONGRESS HALL III (venue of the conference)

B24

B21

B24

C9

C8

TLUM. KABINY VSTUP INTERPETING BOOTHS ENTRANCE

VSTUP ENTRANCE

VSTUP ENTRANCE

VSTUP ENTRANCE

P5 P5

P6

P6

SALONEK

B25

B19

MEETING ROOM

B25

VSTUP ENTRANCE P5 P6

P6 B18

P5,P6 P1

3. ELSKLO s.r.o. 4. KNTL a.s.

P2 P4

ZPS-SLÉVÁRNA, a.s. MECAS ESI HÜTTENES-ALBERTUS CZ s.r.o.

ýSS + Svaz sléváren ýR

METOS v.o.s. RMT s.r.o.

C14 B22 P3 B21 B23 B20

P4

P4

P4

B18

P7

P7

P7

P1 P2

P2 P4

B25

P7

PěEDSÁLÍ / VESTIBULE P7 P1

P4

B25

MEETING ROOM

VSTUP ENTRANCE

PěEDSÁLÍ / VESTIBULE

þ. stánku

B25

SALONEK

B25

B19

P7

Firma 1. ASHLAND-SÜDCHEMIE-CZ s.r.o. 2. SPECTRO CS, s.r.o.

B19

INTERPETING BOOTHS B19

B20

KONGRESOVÝ VSTUP VSTUP SÁL III (konference) CONGRESS HALL III (venue of the conference) ENTRANCE ENTRANCE C17

P5

5. 6. 7. 8. 9. 10.

B21

B20

B24 B24 TLUM. KABINY

B21

C17

KONGRESOVÝ SÁL II C10

KONGRESOVÝ SÁL III (konference)

CONGRESS HALL II

C11

C10

B21

C17

KONGRESOVÝ SÁL IIC16 C10

B23 B23 B23

B22

C11 C11

B23 B23 B23

B22

P4

P3 P3

P3

P3

ĸ WC

P3 P3

P3

ĺ

WC

P3

ĸ

VSTUP - ENTRANCE

ĺ

WC

WC

VSTUP - ENTRANCE

Organizační sekretariát / Organizational secretariat TA-SERVICE, s. r. o., Hlinky 48, 603 00 Brno, Czech Republic Kontakt / contact: Ing. Hana Bezděková tel./fax: +420 543 211 134, [email protected], S l é vá re ns t v í . LV I I I . b ř eze n – d u b e n 2010 . 3 – 4 www.ta-service.cz/47SD

119

J a n Š l a j s / Vá c l a v K a f k a / L u d v í k M a r t i n e k

znamenalo, že v průběhu několika málo let by Česká slévárenská společnost musela z finančních důvodů ukončit svoji činnost. To by mohlo mít pro české slévárenství velmi neblahé následky a ve svém důsledku by mohlo ohrozit konkurenceschopnost českých sléváren z důvodu velmi omezené dostupnosti informací z oboru slévárenství.

zpráv y Č esk é sl é várensk é společnosti

Vážení čtenáři, slevači a pracovníci managementu sléváren, chtěl bych Vás touto cestou vyzvat k aktivnímu zapojení Vašich sléváren při financování činnosti České slévárenské společnosti formou kolektivního členství sléváren ve společnosti, k účasti Vašich pracovníků na vzdělávacích akcích všeho druhu a k nákupu SLÉVÁRENSKÉ ROČENK Y ® 2010, která bude v letošním roce věnována platným nemateriálovým slévárenským normám.

Jak mohou taviči a mistři ve slévárnách přispět k úspoře nákladů tekutého kovu doc . I ng. Václav Kafka , C Sc . Ing. Ludvík Martínek, Ph.D.

Ú vo d V době pokračující hospodářské krize je jedním z velice důležitých cílů dosahování maximální úspornosti ve všech fázích výroby odlitků. Je známo, že náklady zásadně ovlivňují nejnižší řídicí články výroby. U tekutého kovu jsou to zejména taviči a mistři. K ovlivnění výše nákladů jsou nezbytné tři základní předpoklady: 1. získání příslušných informací, 2. znalost opatření, která lze na základě získaných informací provést, 3. motivace k provedení příslušného zásahu. Odborná komise (OK) tavení oceli na odlitky při ČSS uspořádala v září 2009 XIX. školení tavičů a mistrů oboru elektrooceli a LKG (Slévárenství, č. 11–12/2009, s. 448). Využili jsme tohoto školení, abychom se pokusili pomocí anonymní ankety zjistit, zda taviči a mistři mají příslušné informace, které mohou využít k úspornému vedení tavicího pochodu. Druhému předpokladu (znalosti, jaká

120

opatření cíleně provádět) jsme se věnovali spíše okrajově, protože tomuto tématu bylo věnováno samotného školení. Podmínky provedení ankety Anketní dotazník se skládal z 20 otázek, jeho vyplnění bylo anonymní. Anketní lístky odevzdalo celkem 29 účastníků školení. Odpovědi bylo možno vybírat z min. tří, max. pěti odpovědí. Na některé otázky někteří respondenti neodpověděli. Anketa proběhla první večer konání akce, tedy před vlastním školením v následující den. V ý s l e d k y a n ke t y Mají taviči a mistři příslušné informace? a) Na otázku: Jaká je asi průměrná spotřeba elektrické energie na jednu tunu tekutého kovu za tavbu v tomto roce odpovědělo pro elektrické obloukové pece (EOP) 37 % z oslovených, že se tento ukazatel nevyhodnocuje, nebo vyhodnocuje, ale dotázaní jej neznají. Zbytek respondentů odpověděl od 500 kWh/t až po 680 kWh/t. Oslovení nerozlišovali, zda se jedná o spotřebu u oceli, LKG nebo LLG. Z vlastních šetření vyplývá, že spotřeba bývá u EOP bohužel většinou vyšší. U indukčních pecí (IP) byla odpověď obdobná (41 % nevím, nevyhodnocuje se, nebo vyhodnocuje, ale výsledek se nezná). U znalosti spotřeb respondenti uváděli spotřeby opět od 500 kWh/t až 800 kWh/t. Zde nás překvapily vyšší spotřeby, které registrujeme u IP spíše zřídka. b) Na dotaz k používanému energetickému režimu u EOP (definovaného zjednodušeně jako kombinace použitého napěťového stupně, intenzity proudu a tavení se zapnutou nebo vypnutou tlumivkou) jsme dostali následující odpovědi: 50 % dokládalo, že každá osádka postupuje podle svého vlastního uvážení nebo že neznají odpověď. Pouze 35 % tavičů uvedlo, že jsou školeni v jeho aplikaci a mají doporučený předpis. Dále 15 % tavičů není školeno a má rámcový doporučený předpis v podobě tabulky nebo grafu. c) Pro hodnocení využití kovu při tavení se používá buď ukazatel propalu, nebo tzv. předváha. Pro EOP se ve 39 % tento ukazatel nehodnotí a když se hodnotí, pak neznají výsledek. Bohužel příklady propalu nebo předváhy, které taviči a mistři následně uváděli, byly pouze ve 28 % přibližně pravdivé. To tedy znamená, že cca 72 % dotazovaných tento ukazatel „neoslovuje“. U IP ukazatel využití kovu nebyl znám u 81 % zúčastněných. d) Na otázku ohledně znalosti průměrné

S l é vá re ns t v í . LV I I I . b ř eze n – d u b e n 2010 . 3 – 4

ceny jedné kWh v domovské slévárně v současné době odpovědělo 64 % jednoznačně, že neví. e) Cenu 1 kg nelegovaného vratného materiálu nebo nakupovaného nelegovaného ocelového šrotu ve slévárně v současné době neznalo 28 % oslovených. S velkou tolerancí jsme jako správné odpovědi uznávali ceny od 1,6 Kč/kg do 6 až 8 Kč/kg kovového odpadu. f) Cenu 1 kg FeSi s obsahem křemíku cca 75 % v současné době neznalo 54 % účastníků. Ve skupině odpovědí bylo však 8 % těch, které nebylo možné akceptovat. Odpověď tedy neznalo 62 %. g) Podobně cenu 1 kg FeMn s obsahem manganu cca 75 % ve slévárně v současné době nevědělo 66 % oslovených. h) Obdobná situace v neznalosti byla u 1 kg vápna (65 %), 1 kg železné rudy (90 %) a u 1 kg hliníku „v houskách“ (74 %). i) V závěru jsme se tavičů i mistrů dotázali, zda jsou o změnách cen vsázky, přísad a energetických médií pravidelně informováni. Kladná odpověď byla u 38 % respondentů. Nicméně „informování občas“ a „nedostáváme tyto informace“ tvořilo skupinu 62 %. Mají taviči zájem o tyto informace? a) Pecní osádka pracuje s hodnotou. Např. tavič má na lopatě (podle ceny kovové přísady) hodnotu od 250 Kč až do 5 000 Kč. Ptali jsme, se zda je důležité, aby tuto informaci znal. Odpověď byla jednoznačná. Plných 96 % odpovědí bylo kladných. b) Následoval dotaz „Jaké informace bys měl dostávat (a jak často), abys mohl ovlivňovat náklady tavby?“ Odpověď: Nepotřebuji další informace, mám jich dostatečné množství – zaškrtlo 24 % účastníků. Zbylých 76 % odpovídalo zcela kompetentně (potřebuji znát ceny vsázky, vstupů, spotřeby energie atd. Některé potřebuji každý den, jiné týdně, měsíčně, při změně). Mají taviči a mistři znalosti, jaká opatření provést k redukci nákladů? Tady je třeba znovu připomenout, že právě XIX. ročník školení byl zaměřen na úsporu nákladů zejména v tavicím procesu. A taviči i mistři, jak bylo uvedeno v úvodu, odpovídali na posuzovanou anketu před vlastním školením. a) Na poněkud záludně formulovanou otázku „Je u EOP nejekonomičtější přesné dosažení obsahu uhlíku v lázni s pomocí „namočení“ grafitových elektrod?“ odpovědělo 10 % dotázaných, že neví, 23 % odpovědělo kladně. Více než dvě třetiny (67 %) účastníků s tvrzením zcela správně nesouhlasilo.

Vá c l a v K a f k a / L u d v í k M a r t í n e k / J i ř í Š e v č í k

Z á vě r Taviči a mistři dostávají málo informací, které by jim umožnily nazírat na tavicí proces také z nákladového hlediska. Na druhé straně příslušná data jednoznačně požadují. Jeví se, že mají řadu vědomostí, jak při tavbě postupovat, aby ji dokončili s nízkými náklady. Existují tedy předpoklady k postupnému vytvoření ekonomického povědomí v našich slévárnách [1], jak o tom bylo referováno na pořádaném XIX. školení tavičů a mistrů, případně jak informují Hutnické listy [2]. L i t e ra t u ra [1] KAFKA, V.: Vytváření ekonomického povědomí ve slévárnách. In: Sborník XIX. celostátní školení tavičů a mistrů oboru elektrooceli a litiny s kuličkovým grafitem, Svratka, Žďár nad Sázavou, 16.–18. 9. 2009, s. 18–23, ISBN 978-80-02-02179-7. [2] KAFKA, V.: Vytváření ekonomického povědomí v metalurgii. Hutnické listy, 2009, roč. 62, č. 6, s. 142–145.



Práce v ateliéru

Ja k l z e h o d n o t i t i n f o r m a c e získané od t avičů a mist rů? Taviči a mistři mají – přes veškerou rozmanitost jejich odpovědí – jednoznačně málo potřebných informací, které by mohli využít k úspornému vedení tavby. Uvedené informace však taviči a mistři považují jednoznačně za potřebné a cítí nutnost je získávat. A toto zjištění hodnotíme jako velice důležité. Pozitivní je, že taviči i mistři mají některé základní vědomosti, jak vést tavbu k dosahování nízkých nákladů u tekutého kovu. Školení, které proběhlo následující den a bylo zaměřeno především na úsporný průběh tavby, tyto tendence ještě umocnilo. Je tedy vytvořen základ, ze kterého lze vyjít. Co se týče motivace tavičů a mistrů k provádění zásahů do tavby vedoucí k jejímu hospodárnému výsledku, můžeme odpovídat pouze zprostředkovaně. V prvé řadě víme, že požadují informace, které by jim to umožnily; do jisté míry přitom vědí, jak postupovat k dosažení hospodárného výsledku. Jejich motivace bude rovněž záležet na vytvořených podmínkách. Ve slévárně je nutno vytvořit prostředí, které bude zaměřeno zejména na ekonomiku provozu a ne pouze na výrobu odlitků, mnohdy „za každou cenu“. Důležité ovšem je, taviče a mistry na nákladovosti tekutého kovu patřičně zainteresovat.

vzdělávání Setkání s řemeslem na Sokolské



Plošné a plastické rytí



Umělecké zámečnictví a kovářství



Umělecké odlévání

Ing. Jiří Ševčík S P Š a V O Š T, S o k o l s k á 1, 6 0 2 0 0 B r n o t e l . : 5 41 4 2 7 19 9 , m o b i l : 6 0 3 2 9 4 8 8 7 [email protected]

foto A . Jandáková

O výtvarných oborech průmyslovky na Sokolské toho bylo v časopise Slévárenství řečeno už mnoho. Jsou to obory svým způsobem unikátní, spojující „výtvarno“ s řemeslným umem, to vše podpořeno nutnou teoretickou průpravou (technologie, dějiny výtvarného umění atd.). Přes veškeré úsilí propagace je však mnohé z toho veřejnosti skryto. Lidé většinou tyto obory na průmyslovce technického zaměření vůbec neočekávají a ani o samotném charakteru studia příliš (pokud vůbec něco) nevědí. V současné době vrcholí na středních školách přijímací řízení. Nejinak je tomu i na průmyslovce na Sokolské. Již v před

S l é vá re ns t v í . LV I I I . b ř eze n – d u b e n 2010 . 3 – 4

121

zpráv y Č esk é sl é várensk é společnosti / vzd ě láván í

b) Další dotaz: Když tavič prodlouží tavbu u EOP o 10 minut (i když pak stejně čeká), má to vliv na náklady tavby? 87 % dotázaných odpovědělo opět správně, tedy že se náklady zvýší. c) Zajímavé odpovědi byly uvedeny u otázky „Pro úsporu nákladů na tavírně je nejdůležitější vedoucí tavírny, mistr, tavič, odlévač a další nejmenovaní pracovníci?“ Odpovědi se prakticky rozdělily na třetiny pro vedoucího tavírny, mistra a taviče. d) Dotaz na řešení úlohy „Dostal jsi za úkol snížit náklady tekutého kovu. Co bys udělal jako první, druhý krok atd.?“ Můžeme konstatovat, že všechny odpovědi byly kvalifikované. Ať to byla spotřeba energie, optimalizace vsázky, optimální kusovost šrotu, snížení zbytkového kovu, dosažení nejkratší doby tavení apod. e) Obdobné kompetentní odpovědi padly i na otázku „Dostal jsi za úkol snížit náklady v tavírně. Co bys udělal jako první?“ Opět byly odpovědi správné (řešení optimalizace vsázky, zajištění přesného vážení, inovace zařízení, omezení prostojů, lití zbytku do „bonbonu“ atd.).

vzd ě láván í / sl é várenská v ý roba v zahranič í

J i ř í Š e v č í k / 43. p ř e h l e d s v ě t o v é v ý r o b y o d l i t k ů



122

Belgie Brazílie

43. přehled světové výroby odlitků – rok 2008

Česká republika Čína

16

7

10

33

566

177

597

1 340

95

32

73

200

18 000 5 500 6 500 30 000

Dánsko

7

0

10

17

Finsko

9

6

16

31

107

37

335

479

15

3

23

Francie Chorvatsko Indie

Podle letošního přehledu celosvětové výroby odlitků časopisu MODERN CASTING poklesla celková výroba v roce 2008 z 94,9 mil. tun vyrobených v roce 2007 na 93,5 tun, tj. o 1,5 %. Většina zemí hlásila, že v prvních třech čtvrtletích roku 2008 výrobní čísla rostla nebo zůstávala stejná, ale v posledních několika měsících začala klesat, tak jak se v průmyslových odvětvích začínala projevovat celková recese. Celkem 22 z 28 zemí podílejících se letos na přehledu referovalo, že odbyt odlitků od roku 2007 klesal, včetně hlavních výrobců, jako je Japonsko, Indie a USA. Je to už třetí rok v řadě, kdy USA hlásí snížení objemu výroby odlitků a druhý rok po sobě pokles výroby japonského slévárenského průmyslu. Míra růstu Číny se v roce 2008 zpomalila na 7,1 % z dvojmístného čísla, kterého dosáhla v předcházejících dvou letech. Její růst však stále svědčí o největším přírůstku na světě. Se svými 33 500 000 tunami vyrábí nyní Čína 36 % veškeré celosvětové produkce odlitků. Nárůst v Brazílii, Koreji, Polsku, Norsku a Dánsku činil 5 % a méně.

Podle ročního přehledu národních slévárenských průmyslů se v roce 2008 celosvětově snížila výroba odlitků z litiny a hliníku

S l é vá re ns t v í . LV I I I . b ř eze n – d u b e n 2010 . 3 – 4



celkem

Země

nežeezné kovy

Tab. I. Počet činných sléváren podle zemí – 2008

ocel

slévárenská výroba v zahraničí

litina

chozích číslech jsem se zmiňoval o problémech ve školství, náborových kampaních a studijní nabídce školy. Právě přijímací řízení mě nutí k napsání tohoto článku. Již druhým rokem probíhá systém přijímacího řízení formou tří přihlášek v prvních kolech a neomezeného počtu v kolech dalších. Pro školy tak vzniká velice nepřehledná situace pro zjištění skutečného stavu přijatých žáků. Na straně druhé se přijímací řízení protahuje, a to mnohdy až do konce srpna; má tedy smysl informovat zájemce průběžně. K pochopení charakteru studijní nabídky školy, zvláště pak oborů Výtvarné zpracování kovů a drahých kamenů si nestačí pouze přečíst propagační materiály nebo projít webové stránky. Je potřeba vidět prostředí těchto oborů a případně si vyzkoušet řemeslné techniky – rytectví, kovářství, odlévání. Pro všechny případné zájemce o studium výtvarných oborů, o řemeslo nebo jen o pouhou prohlídku školy nabízíme tzv. „Setkání s řemeslem“. Informujte se na uvedených kontaktních údajích a domluvte si vhodný termín – rádi se Vám budeme věnovat. Řekněte svým známým a přátelům; pokud jste rodiči dítěte v deváté třídě základní školy, neváhejte. Může se stát, že právě pro někoho z vašeho okolí bude tato informace právě ta pravá a bylo by jedině na škodu ji nepředat.

41 4 700

Itálie

180

27

960

1 167

Japonsko

458

75 1 169

1 702

Jižní AfrikaA

87

51

117

Kanada

41

29

115

185

508

142

223

873

62

31

97

Korea Maďarsko MexikoA Německo

255

190 1 500

201

53

346

16

0

5

21

Norsko

7

3

10

20

PolskoC

430

NizozemskoB

600

185

0

245

Portugalsko

47

6

39

92

Rakousko

30

4

43

77

Rumunsko

59

43

74

RuskoC

176 1 650

SlovenskoA

12

7

32

51

Slovinsko

15

5

58

78

Španělsko

60

31

52

143

Švédsko

34

14

83

131

Švýcarsko

17

3

43

63

Tchaj-wanC

478

40

330

848

ThajskoA

230

26

220

476

Turecko

741

72

433

1 246

UkrajinaD

400

233

437

960

USA

564

239 1 367

2 170

Velká Británie

193

46

236

data z roku 2006 B) data z roku 2004 z roku 2007 D) data z roku 2002 A)

475 C)

data

Průměrná produktivita na jednu slévárnu v 10 zemích s největší výrobou odlitků. Německo zůstává nadále zemí s nejvyšší produktivitou. V roce 2008 se produktivita zvýšila pouze u 8 z těchto 10 zemí

43. p ř e h l e d s v ě t o v é v ý r o b y o d l i t k ů – r o k 20 0 8

Snížení odbytu odlitků se u 10 hlavních států v oblasti produkce odlitků odrazil na průměrné výrobě odlitků na slévárnu v jejich zemi. S výjimkou Brazílie a Koreje, kde se odbyt zvýšil, výroba odlitků poklesla. Německo zůstává zemí s nejvyšší produktivitou tím, že se zde v průměru na jednu slévárnu vyrábí 9 639 tun. Data uvedená ve 43. ročním přehledu výroby odlitků jsou výrobní čísla dodaná slévárenskými společnostmi nebo podobnými reprezentativními organizacemi dané země. Země, které se letos nepodílely, jsou Ukrajina, Slovensko, Jižní Afrika, Nizozemsko a Rusko. Pro tyto země jsou uvedena data z posledního roku, ve kterém se na přehledu podílely.



Na vrcholu křivky Většina zemí podílejících se na světové výrobě odlitků zažila v roce 2008 pokles objemu výroby, ale několik jich dosáhlo mírného růstu. Vedle Číny, která měla růst 7 %, je několik zemí s patrným růstem. Brazílie: Tato jihoamerická země pokračuje v růstu se zvýšením o 4 %, kdy se výroba odlitků zvýšila ve srovnání s rokem 2007 na 3,35 milionů tun v roce 2008. Korea: Korea zažila v roce 2008 svůj 10. rok pokračujícího růstu, kdy se výroba odlitků zvýšila o 2,2 % na 2,06 milionů tun. V posledních 5 letech zakusila skokový nárůst výroby hliníkových odlitků

ze 78 tisíc tun v roce 2003 na 232 500 tisíc tun v roce 2008 – zvýšení téměř o 200 %. Polsko: Jeho růst výroby odlitků se pohyboval kolem 1,6 %, ale bylo to v roce, kdy zbytek Evropy zažíval kombinovaný pokles výroby o 3,8 %. V Polsku jako celku docházelo k postupnému pomalému hospodářskému poklesu, ale zažilo stále ještě relativně velký ekonomický růst (4,8 % HDP). Kr i z í n e j t v r d ě j i z a s a ž e n é země Některé země pocítily tlak začínající celosvětové recese více než ostatní.

Přehled světové výroby odlitků – 2008 (v t)

Země Belgie Brazílie Česká republika Čína

GJL

temperovaná litina

GJS

ocel

slitiny Cu

slitiny Al

slitiny Mg

slitiny Zn

slitiny ost atních neželezných kovů

celkem

61 100

8 900A

–

45 800

–

–

–

742

–

116 542

1 589 886

677 611

509 596

323 818

19 888

224 966

6 005

3 462

–

3 355 232

252 964

52 150

11 644

97 863

2 662

114 973B

–

4 101

432

536 789

8 200 000

500 000

4 600 000

–

–

32 367

48 020

–

–

1 433

–

–

6

5 778D

87 604

Finsko

42 852

77 423

–

20 371

4 589

7 406

–

247

–

152 888

861 488

1 089 555

–

109 642

24 685

274 902

–

24 518

3 248

2 388 038

29 528

21 849

27

2 517

465

16 715

–

420

927C

72 448

Indie

4 532 000

785 000

60 500

916 000

–

–

–

–

547 000E

6 840 500

Itálie

915 811

646 778A

–

93 122

81 000

820 000

10 000

70 000

1 300

2 638 011

2 753 476

1 995 349

48 082

298 720

98 782

414 002

9 268

30 207

5 912

5 653 798 368 700

Francie Chorvatsko

Japonsko Jižní AfrikaJ Kanada Korea Maďarsko Mexiko Německo

600 000 3 000 000

200 000 33 500 000

14 700

86 000

–

184 000

3 000

77 000

–

4 000

–

458 850

–

–

111 720

17 656

268 090

–

–

–

856 316

1 010 500

595 700

40 300

152 000

24 100

232 500

–

–

10 800 BF

2 065 900

31 133

15 750

16

7 638

1 407

90 342

46

2 950

490

149 772

801 210

59 740

–

77 650

202 407

680 958

171

1 264

4 295

1 827 695 5 783 691

2 677 674

1 846 793

40 838

220 132

94 588

802 202

31 532

67 908

2 024

NizozemskoG

78 241

6 209

438

–

–

–

–

–

–

84 888

Norsko

19 115

55 639

–

3 255

4 517

13 466

–

–

17 983

113 975

513 800

167 100A

–

3 300

8 200

236 800 B

–

6 000

1 400

936 600

Portugalsko

22 324

57 305

–

7 859

11 400

19 800

–

500

60

119 248

Rakousko

48 400

153 000A

–

20 800

–

112 155

8 039

12 740

–

355 134

Polsko

Rumunsko RuskoH

46 718

4 574

836

31 596

3 509

33 651

2 500

558

4

123 946

3 320 000

1 800 000

180 000

1 300 000

200 000

840 000

80 000

30 000

50 000

7 800 000

SlovenskoI

8 760

–

4 300

2 160

2 160

26 260

–

1 800

5

45 445

Slovinsko

76 820

33 353

–

38 114B

–

26 472

–

–

7 645

182 404

Španělsko

493 600

641 400A

–

86 600

9 472

115 155

–

11 674

1 212

1 359 113

Švédsko

170 700

66 300

–

22 000

12 500

43 300

2 000

5 400

–

322 200

Švýcarsko

28 000

49 800A

–

2 421

2 315

21 919B

–

1 696

–

106 151

ThajskoJ

70 000

30 000

30 000

28 600

28 600

100 000

–

16 900

–

304 100

Tchaj-wan

780 175

211 052

–

77 945

35 588

309 503

5 845

63 968

2 934

1 487 010

Turecko

565 000

400 000

5 000

140 000

16 000

122 080

–

17 000

–

1 265 080

–

974 170

UkrajinaK USA Velká Británie celkem

626 610

40 000

10 000

266 060

11 000

20 500

–

–

3 502 640

3 597 894

60 000

1 172 082

274 877

1 739 980

109 769

273 970

192 000

215 000

3 200

72 000

12 000

110 000

3 500

9 500

1 808 800 10 918 097

268 675

661 531

43 028 442 23 735 244

1 504 777 10 535 785

52 617 10 783 829 1 000

618 200

917 066 93 375 417

zahrnuje temperovanou litinu B) zahrnuje slitiny Mg C) zahrnuje odlitky z Pb D) většinou hliník E) všechny neželezné kovy F) zahrnuje slitiny Zn G) data z r. 2004 H) data z r. 2007 I) data z r. 2005 J) data z r. 2006 K) data z r. 2002 A)



S l é vá re ns t v í . LV I I I . b ř eze n – d u b e n 2010 . 3 – 4

123

sl é várenská v ý roba v zahranič í

16 400 000

Dánsko

B

43. p ř e h l e d s v ě t o v é v ý r o b y o d l i t k ů – r o k 20 0 8



10 největších výrobců odlitků [mil. t]

1. Čína

2. USA

GJL

16,40

GJS

8,20

ocel

4,60

4. Indie

vyrobeno [mil. t]

GJL

3,50

GJS

3,60

2004

ocel

1,20

2005

GJL

3,30

GJS

1,80

ocel

1,30

slitiny neželezných kovů celkem

1,20 7,60

GJL

4,50

% změna bez Číny

% změna s Čínou

57,32

+3,5

+8,4

61,32

+7

+7,5

2006

63,27

+3,2

+7,2

2007

63,65

+0,6

+4

2008

59,95

–5,8

–1,5



Výroba podle regionů. Čína převyšuje ve výrobě odlitků všechny ostatní regiony světa, ale evropská a severoamerická výroba je docela srovnatelná

GJS

0,79

ocel

0,91

slitiny neželezných kovů celkem

0,55 6,75

Země Čína

33,5

5. Německo GJL

2,70

Evropa

17,6

GJS

1,80

Indie

6,8

ocel

0,22

Japonsko*

5,3

slitiny neželezných kovů celkem

0,90 5,62

Rusko

6. Japonsko GJL

7. Brazílie

sl é várenská v ý roba v zahranič í

Čínská produkce činí až 36 % celkové světové výroby odlitků, což může vést z celosvětového pohledu k asymetrii. Níže jsou světové tonáže odlitků za posledních pět let bez Číny

slitiny neželezných kovů 3,80 celkem 33,00

slitiny neželezných kovů 2,50 celkem 10,80 3. Rusko*



8. Itálie

9. Francie

10. Korea

2,80

GJS

2,00

ocel

0,30

slitiny neželezných kovů celkem

0,56 5,66

GJL

1,60

GJS

0,68

ocel

0,32

slitiny neželezných kovů celkem

0,25 2,85

GJL

0,92

GJS

0,65

ocel

0,09

slitiny neželezných kovů celkem

0,98 2,64

GJL

0,86

GJS

1,10

ocel

0,11

slitiny neželezných kovů celkem

0,33 2,40

GJL

1,00

GJS

0,60

ocel

0,15

slitiny neželezných kovů celkem

0,27 2,02

Severní Amerika

vyrobeno [mil. t]

Japonsko: V roce 2006 vyrábělo Japonsko 7,9 milionů tun odlitků, tzn. 19,9% nárůst oproti roku 2005, avšak tento nárůst zmizel po dvou letech dvouciferných poklesů. Japonská výroba se snížila nejvíce a v roce 2008 dosahovala 5,6 milionů tun, což představuje 18,8% pokles ve srovnání s rokem 2007. Klesla na pozici za Indii a Německo. Indie: Tato země měla nejrychlejší růst ve výrobě velkých odlitků za posledních pět let, ale v roce 2008 zaznamenala signály poklesu. Výroba odlitků se snížila ze 7,8 milionů tun v roce 2007 na 6,8 milionů tun v roce 2008. USA: pokles 8,8 % je třetí největší mezi 10 největšími výrobci odlitků. Ve srovnání s rokem 2007, kdy se vyrobilo 11,8 milionů tun, byl odbyt v roce 2008 10,8 milionů tun. USA zůstávají druhým největším výrobcem odlitků. Máte-li zájem srovnat výrobu v roce 2008 s výrobou v předchozích letech, navštivte w w w.moderncasting.com s předcházejícími přehledy.

7,8 13,5

* celková výroba v Rusku je založena na údajích z roku 2007

(Zkrácený překlad z časopisu Modern Casting, 2009, č. 12, s. 18–21)

Slévárna litiny má zájem o odkup vratného materiálu (vtoky, nálitky) nebo tříděného litinového odpadu z litiny s kuličkovým grafitem (42 2304, 42 2305). Bližší informace: Ing. Zdeněk Soukup, [email protected], tel.: 383 342 525

V časopise Slévárenství č. 11–12/2009, s. 401–406 bylo uvedeno, že příspě-vek autorů J. Čecha, B. Pacala a R. Svobody s názvem Tlakově lité odlitky z Mg slitin byl zpracován za podpory projektu MŠMT Ekocentra aplikovaného výzkumu neželezných kovů č. 1M2560471601. V případě citace projektu doplňujeme také dalšího významného poskytovatele, a to slévárnu a. s. Kovolit Modřice, kde byla získána významná data v rámci řešení projektu TANDEM ev. č. FT-TA3/146 s názvem Vývoj a realizace tlakového lití Mg-Al slitin.

* celková výroba v Rusku je založena na údajích z roku 2007

B ez p l a t n é s t a ž e n í č a s o p i s u

FUNDIDORES (z a hr nují c í o b la s t Šp a n ě l s ka, P o r tu g a l s ka a L at ins ké A m e r ik y) na w w w.metalspain.com / FUN D I _ M a r zo -2010.ht m l

124

Německé slévárenské dny

11. mezinárodní výstava Čína 2010

Te r m í n : 10. –11. č e r v na 2010 M í s t o ko n á n í : D rá ž ďa ny, N ě m e c ko Bližší informace: g a b r i e la.b e d e r ke @ b d g us s .d e

l i t í p o d t l a ke m , s l évá r e n s ké pece Te r m í n : 23. –26 . č e r v na 2010 M í s t o ko n á n í : Gua n g zh o u, Čína Bližší informace: w w w.fo un d r ychina - g z.co m

S l é vá re ns t v í . LV I I I . b ř eze n – d u b e n 2010 . 3 – 4

Jaromír Roučka / Karel Rusín

blahopřejeme Doc. Ing. Miroslav Jagoš, CSc., osmdesátníkem doc. Ing. Jaromír Roučka, CSc.

Po odchodu do důchodu vyměnil doc. Jagoš odbornou práci za různé druhy sportů, kterým se stále s velkým elánem a na velmi dobré výkonnostní úrovni nadšeně věnuje. Pevné zdraví, elán a optimistický přístup k životu mu přejí bývalí kolegové z odboru slévárenství VUT v Brně.

Pěkné výročí doc. Ing. Jaromíra Roučky, CSc. prof. I ng. Karel Rusín, Dr Sc .

Dne 20. 2. 2010 se dožil krásného kulatého výročí 80 let náš dlouholetý kamarád a kolega Mirek Jagoš. Doc. Jagoš začal svoji odbornou kariéru jako metalurg ve slévárně TOS Kuřim, slévárenská obec si ho ale určitě lépe pamatuje jako dlouholetého učitele na katedře slévárenství VUT Brno. Jeho profesní parketou byly tavicí pece, osobním odborným koníčkem ale matematika a zvláště výpočty přestupu tepla mezi kovem a formou. V době, kdy pojem počítač znali jen největší zasvěcenci a slovo numerická simulace bylo z říše science-fiction, sestavil doc. Jagoš zařízení, které s pomocí mnoha odporů, kondenzátorů, drátů a banánků předvádělo, odkud kam a kolik tepla se šíří v odlitcích a ve formách. Z dnešního pohledu hračka, tehdy významná novinka.

Dne 29. května 2010 oslaví své 65. narozeniny doc. Ing. Jaromír Roučka, CSc. Patří mezi vysokoškolské učitele, kteří si slévárenství oblíbili pro jeho složitost a náročnost a kteří každodenně usilují o jeho rozvoj. Na VUT Brno, kde získal titul inženýra na katedře slévárenství, působí od roku 1970. V roce 1996 byl jmenován docentem. V roce 2003 byl postaven do čela odboru slévárenství při

Ústavu strojírenské technologie. Řada vědecko-výzkumných úkolů, na kterých se podílel a podílí, je velmi významná a podnětná pro slévárenské inovační procesy. Je to oblast technologie slévárenské výroby a matematické simulace jejich procesů. Doc. Roučka si je plně vědom skutečnosti, že podmínkou pro další rozvoj oboru je neustálé vzdělávání pracovníků z provozu ve formě kvalifikačních kurzů pořádaných na pracovišti odboru. Celá odborná veřejnost oceňuje jeho každodenní neúnavnou práci pro výchovu studentů a rozvoj českého slévárenství. Všichni spolupracovníci odboru slévárenství přejí milému vedoucímu hodně pevného zdraví, radost ze sportování, krásné zážitky ze symfonických koncertů, rodinnou pohodu a energii do dalších let.

blahopřejeme

po uzávěrce Dne 11. března 2010 zemřel náhle ve věku nedožitých 60 let Ing. Přemysl Lev, Ph.D.

Po krátké nemoci dne 25. března 2010 zemřela ve věku nedožitých 89 let paní Marie Glosrová, která stála u zrodu a dlouhá léta vedla Informační středisko SVÚM Brno.



S l é vá re ns t v í . LV I I I . b ř eze n – d u b e n 2010 . 3 – 4

125

K a r e l St r á n s k ý / D r a h o m í r a J a n o v á / L u b o m í r St r á n s k ý

z historie

Pr ů z k u my t e r é n u a o d b ě r v z o r k ů

Těžba a hutnické zpracování Pb-Ag rud v utínském horním revíru u Havlíčkova Brodu prof. I ng. Karel Stránsk ý, Dr Sc . Ing. Drahomíra Janová I ng. Lubomír Stránsk ý, C Sc .

z historie

Ú vo d

V letech 2000 až 2008 bylo v okolí Utína a Hesova uskutečněno několik celodenních průzkumů s cílem zaznamenat rozměry větších šachtic, zachytit doposud zachovanou místní tradici a odebrat k analýzám vzorky rudnin a strusek. Celá lokalita byla v minulosti součástí německého jazykového ostrova v okolí Havlíčkova, dříve Německého Brodu. Průzkum probíhal převážně po levé straně řeky Sázavy. Na situačním plánku v Kronice Přibyslavské [1] (obr. 1) je nad lokalitou Puchberg (také Buchberch) vyznačeno místo Hajba, kde v dávné minulosti stávala kaple či kostel (snad Heilige Barbara). Do těchto míst je také lokalizována hornická osada, zničená za husitských válek. Průzkumem terénu zde bylo na poli nalezeno několik poměrně tenkostěnných, šedě vypálených středověkých střepů. Rozměry šesti největších šachtic byly stanoveny v obvalovém tahu (B), který se dnes nachází v lese vlevo od silnice směřující z osady Hesov do Utína. Šachtice jsou zde rozloženy v pásu jdoucím přibližně od malého přítoku do rybníčku nad ostrou zatáčkou nad Hesovem až téměř k meandru Sázavy, v němž stojí Štukhejlský Mlýn (obr. 2). Obvod rozměrnějších šachtic se měnil v rozsahu 41 až 51 m, jejich průměr od 13 do 16 m, hloubka v rozmezí 7 až 9 m a sklon stěn šachtic měřený sklonoměrem se pohyboval od 43 do 49 °; šlo tedy o poměrně hluboké šachtice s velmi strmými stěnami. Největší šachtice č. 6 (obr. 3), z níž byly odebrány vzorky rudniny k analýze, se nacházela téměř na vrcholu náhorní roviny. Šachtice je již bohužel zavážena odpadky. Pod Utínem, směrem k řece Sázavě, za posledním domem osady, se nachází malá vodní nádrž a pod ní rozsáhlý, dnes již opuštěný lom. Sejdeme-li cestou, která prochází lomem, k Sázavě, otevře se před námi pohled na mohutný Štukhejlský Mlýn, stojící na louce v meandru řeky Sázavy. Projdeme-li lomem a odbočíme-li po levém břehu proti toku Sázavy, narazíme za násypkou bývalého lomu na zamřížovaný vchod do průzkumné štoly důlního díla (před několika lety byl tento vchod ještě volný)

Názvy Utín, Uttendorf, Ottendorf, villa Ottonis – jsou jména jedné a téže lokality, která používá Kronika přibyslavská [1] z roku 1914, vztahující se k historii Přibyslavi a okolí. V utínském horním a hutnickém revíru a okolí byl ve vrcholném středověku, cca v období let 1250 až 1350 s dozníváním do druhé poloviny 14. století, zaznamenán největší rozmach těžby a zpracování stříbrných rud na Havlíčkobrodsku [2]. Hornický a hutnický areál, který zde při ložiskovém průzkumu evidoval koncem sedmdesátých let 19. století Johann Höniger (1804–1892), je podle citované kroniky [1] doložen plánkem na obr. 1. Podle průzkumu J. Hönigera, P. Rouse a K. Malého [1–3] se pod návrším Poperek (Buchberg) na katastrálním území dnešního Utína nacházely dva rozsáhlé hutnické areály, jejichž pozůstatky jsou v terénu ještě od středověku do současnosti mimořádně zachovalé. Patří k nim stopy po dolování a hutnickém zpracování rud – obvaly, obvalové tahy a pole, kutací jámy a štoly, strusky na povrchu, struskové haldy a terénní nerovnosti, jejichž rozložení je znázorněno na obr. 1. Terén zobrazující stopy dolování na uvedeném obrázku, v němž je dodnes zachována více než stovka šachtic, je doplněn jeho znázorněním na současné topografické mapě na obr. 2. Mnohé z kutacích jam (šachtic a dobývek) v obvalových tazích (A) i (B) znázorněných na obr. 1 mají průměr přes 10 až 12 m, největší kolem 16 i více m a hloubku 10 i více m. Převážná většina těchto montánních reliktů se dnes nachází v lesích, zatímco na polích byly v uplynulých letech zavezeny a vyrovnány. K jednání o vyhlášení některých z uvedených lokalit za technickou památku je doporučováno např. okolí Pekelské či Pekelné štoly a lokalit v okolí Poperku a Utína [3]. Příspěvek přináší původní informace o složení rudnin z obvalů šachtic (kutacích jam), o chemickém Obr. 1. Schéma dolů v Utínském horním složení strusek, které jsou dnes v okolrevíru podle plánku, který uvádí F. Půža [1]. Značení (A), (B) – ním terénu víceméně náhodně rozloženy obvalové tahy, je ve shodě s praa je zároveň pokusem o posouzení techcí K. Malého s označením 17, 18 nologie tavení surového olova z rud, ktena s. 49 v literatuře [3] (termíny ré byly v tomto revíru těženy a následně kutací jáma, šachtice, montánní relikt, dobývka lze pokládat víhutnicky zpracovány. ceméně za téměř identické)

126

S l é vá re ns t v í . LV I I I . b ř eze n – d u b e n 2010 . 3 – 4

Obr. 2. Utín a jeho okolí na topografické mapě. Vzorky rudnin byly odebrány z šachtice 6, vzorky strusek z míst mezi kamenným mostem a Štukhejlským Mlýnem (označno kroužkem) (www.supermapy.cz)

K a r e l St r á n s k ý / D r a h o m í r a J a n o v á / L u b o m í r St r á n s k ý

Obr. 3. Šachtice číslo 6, z jejíhož obvalu byly odebrány vzorky rudnin k chemické analýze.

Obr. 4. Starý kamenný most ke Štukhejlskému Mlýnu přes řeku Sázavu

a přibližně o 30 m dále na pramen vody vytékající z bývalé Červené štoly nacházející se asi o tři metry výše ve skalním masivu. Ústí Červené štoly, které směřuje do skalní průrvy, je dnes již téměř celé zavaleno zřícenou skalní sutí nad bývalým vchodem. Poloha štoly je značena také na situačním plánku [1]. Do Štukhejlského Mlýna ležícího v hlubokém meandru řeky Sázavy je možno přejít ze silnice směřující z Utína do Stříbrných Hor po dvouobloukovém kamenném mostu přes řeku Sázavu (obr. 4). Most je dnes již vyřazen z běžného provozu. Na louce mezi mlýnem a mostem, poblíž mostu, byly z rozrytého terénu vyzvednuty vzorky hutnických strusek k analýze.

niny naneseném na speciální elektricky vodivou karbonovou pásku o rozměrech 8 × 12 mm2 bylo bodově analyzováno n částic prášku obsahujících prvky o průměrném atomovém čísle větším, než je průměrné atomové číslo prvků tvořících rudninu, které leží v intervalu 11 až 12 atom. čísla. Výsledky jsou uspořádány v tab. II ve sloupcích od shora dolů vzestupně a jsou velmi pozoruhodné. V rudnině 0 byl nalezen poměrně vysoký obsah drahých kovů v mg/kg – nejméně 2,87 zlata, 0,114 paladia a 0,298 stříbra; z kovů vzácných zemin bylo nalezeno v mg/kg – 0,120 ceru, 0,0613 lanthanu a 0,0556 neodymu. V rudnině 1 bylo z cenných kovů nalezeno pouze stříbro – 0,953 mg/kg a vysoký poměrný obsah lanthanidů – 38,642 mg/kg. Ve vzorku rudniny 2 bylo z cenných kovů nalezeno z drahých kovů pouze 0,873 mg/kg stříbra, avšak vzorek vůbec neobsahoval lanthanidy. Další podrobnosti a rozdíly mezi vzorky analyzovaných rudnin je možno vyčíst z přehledové tab. II. Největší nalezená koncentrace v souboru analyzovaných částic n v tab. II uvedená u každého z analyzovaných prvků symbolem % xm svědčí o tom, že jednotlivé prvky byly spolehlivě

Analýzy vzorků rudnin a strusek Vzorky rudnin i strusek o rozměrech větších vlašských ořechů byly nejprve rozdrceny na velikost hrachu až čočky a poté rozemlety ve vibračním kulovém achátovém mlýnku na prášek o velikosti zrn do 50 µm. K chemické analýze byl aplikován analytický komplex PHILIPS-EDAX a metoda energiově disperzní rentgenové spektrální mikroanalýzy. U obou druhů vzorků, tj. rudnin i strusek, bylo nejprve plošnou mikroanalýzou stanoveno jejich průměrné složení a poté byl semikvantitativní poměrnou analýzou [4] stanoven podíl akcesorických minerálů.

Vzorek prvek O Na Mg Al Si P S K Ca Ti Cr Mn Fe Cu Zn As celkem

0 – 2003*) x sx 44,04 1,39

1 – 2008*) x sx 46,69 2,21

2 – 2008*) x sx 49,74 0,44

0,36

0,08

1,94

0,12

0,34

0,07

0,55 7,28 32,34 0,11 0,64 3,05 0,14 (−) (−) 0,10 7,51 0,29 0,11 3,84 100,36

0,07 0,25 1,09 0,06 0,11 0,13 0,07 (−) (−) 0,08 1,24 0,16 0,11 0,32 ~ 0,36

4,82 9,55 21,35 0,61 0,19 1,69 1,26 0,63 0,07 0,56 10,42 0,00 0,00 0,00 99,78

0,09 0,27 0,47 0,11 0,04 0,03 0,02 0,04 0,08 0,12 1,51 0,00 0,00 0,00 ~ 0,22

0,27 1,89 44,16 0,11 0,42 0,67 0,11 0,05 0,03 0,08 1,97 0,00 0,00 0,00 99,84

0,03 0,13 0,78 0,07 0,04 0,09 0,04 0,06 0,05 0,09 0,07 0,00 0,00 0,00 ~ 0,16

Poznámky: (−) nestanoveno; *) rok odběru vzorku rudniny; ~ odhad chyby



S l é vá re ns t v í . LV I I I . b ř eze n – d u b e n 2010 . 3 – 4

127

z historie

Analýzy vzorků rudnin K analýze byly vybrány tři skupiny vzhledově odlišných vzorků rudniny (vzorky 0, 1, 2) tvořené směsí křemene a živce. Výsledky plošné analýzy vzorků rudnin z obvalu šachtice 6 jsou uspořádány v tab. I. Analyzované vzorky rudnin se co do chemického složení odlišovaly v obsazích křemíku a železa. Vzorek 1 měl nejnižší průměrný obsah křemíku a nejvyšší železa, ve vzorku 2 byl zjištěn nejvyšší obsah křemíku a nejnižší železa a ve vzorku 0 ležely obsahy obou prvků přibližně uprostřed obou krajních rozmezí. Z dalších rozdílů uveďme obsah prvků tvořících bazické oxidy (Na, Mg, Ca, Mn a Fe) a oxidy hliníku, který byl největší ve vzorku 1 – v souhrnu 28,55 hm. %, nejmenší ve vzorku 2 – celkem 4,66 hm. % a ve vzorku 2 byl opět přibližně uprostřed – v souhrnu 15,94 hm. %. Ve vzorku 0 bylo navíc nalezeno v průměru 3,82 hm. % arzenu. Bylo možno předpokládat, že tyto rozdíly se mohou odrážet také ve složení prvků vázaných na akcesorické (menšinové, zbytkové) minerály, které jsou obsaženy ve vzorcích rudnin podle tab. I. K ověření byla aplikována původní metoda semikvantitativní poměrné analýzy (dále SPA) podrobně popsaná v literatuře [4], [5]. V každém práškovém vzorku rud-

Tab. I. Průměrné chemické složení vzorků rudnin z obvalu největší šachtice číslo 6 (obr. 3) v utínském horním revíru (obr. 1) [hm. %]

K a r e l St r á n s k ý / D r a h o m í r a J a n o v á / L u b o m í r St r á n s k ý

Tab. II. Semikvantitativní poměrná mikroanalýza akcesorických minerálů vzorků rudnin z šachtice 6 v utínském horním revíru Vzorek poř. č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29

prvek Cr Mn Cl Ti Ca Na Nd La Cu P Mg Zn Pd Ce Ba Ag K C Pb Al As S Au Si Fe O 31 (n)

0 – 2005 [mg/kg] 0,000867 0,00166 0,00593 0,0086 0,0122 0,0318 0,0556 0,0613 0,0627 0,0697 0,0722 0,108 0,114 0,120 0,141 0,298 0,328 0,339 0,596 0,999 1,04 2,25 2,87 2,99 4,49 5,30 22,3655

1 – 2008 ­% xm prvek mg/kg 0,12 Sm 0,0265 0,23 Ni 0,0304 0,54 Pr 0,0542 1,19 Bi 0,0555 0,39 Y 0,0861 1,23 Zr 0,0956 7,69 Nd 0,261 8,49 Ce 0,427 8,68 Cu 0,604 3,75 Cl 0,634 1,78 Ag 0,953 7,68 As 1,06 13,72 Ti 1,4 16,59 Na 1,42 23,67 S 1,68 22,63 K 1,68 17,09 P 2,24 46,90 Mg 2,65 37,41 Cr 7,12 54,31 Al 8,53 31,13 Ca 8,74 55,13 Si 9,49 82,85 Co 15,3 60,99 Fe 24,2 52,48 La 37,9 55,26 Pb 54,1 – O 56,9 Mn 89,7 24 (n) 327,3373

2 – 2008 % xm prvek [mg/kg] % xm 1,05 Cu 0,0138 1,19 35,53 Sb 0,0305 8,10 2,06 Na 0,0469 0,60 43,24 Ni 0,0469 12,43 3,25 Ca 0,0938 0,52 41,82 Ti 0,0952 0,31 9,22 Cr 0,111 0,27 15,88 Mn 0,141 0,37 1,17 P 0,182 0,90 2,03 K 0,207 2,73 0,54 Mg 0,372 1,89 7,77 Cl 0,438 3,84 1,54 As 0,457 12,13 5,96 Pb 0,789 52,20 2,39 Ag 0,873 50,03 2,27 Al 1,06 8,53 11,32 Fe 6,25 40,67 2,90 Si 6,64 28,90 22,37 O 11,2 41,93 9,22 S 14,5 45,25 8,66 Zn 30,5 57,53 22,26 20 (n) 74,0471 – 33,27 11,69 48,33 50,33 48,99 51,36 –

Poznámky: (n) – celkový počet bodově analyzovaných částic akcesorických minerálů vzorku rudniny; mg/kg = g/t – poměrná hmotnost; % xm = maximální obsah prvku v souboru analyzovaných n částic akcesorických minerálů v hm. %.

z historie

stanovovány nad mezí detekovatelnosti použité metody [5]. Příklad analýzy částice téměř ryzího zlata v rudnině vzorku 0 je doložen na obr. 5. Uvážíme-li, že primární rudní minerály nebyly v povrchové vrstvě obvalů nalezeny, potom z poměrných množství v mg/kg síry (1,57 ± 0,74), olova (0,462 ± 0,441) a stříbra (0,708 ± 0,337) v akcesorických minerálech vzorků rudnin lze s jistou pravděpodobností usoudit, že primárními minerály těchto rudnin byly sulfidické olovnato-stříbrné rudy.

Obr. 5. Analyzovaná částice zlatěnky ve vzorku rudniny 0 ze šachtice 6 obsahuje v hm. % 0,23 Al, 1,19 Ti, 2,02 Fe, 13,72 Pd a 82,85 Au

128

Analýzy vzorků strusek K analýze hutnických strusek byly vybrány rovněž tři charakteristické vzorky, které byly podrobeny stejnému rozboru jako vzorky rudnin. Průměrné složení strusek od Štukhejlského Mlýna je uvedeno v tab. III, v prvních pěti sloupcích v hm. %. Běží o hutnické strusky po zpracování olovnato-stříbrných rud, které obsahují v průměru v hm. % 35,20 O, 4,30 Al, 21,30 Si, 0,91 S, 0,75 Pb, 3,63 Ca, 3,44 Mn, 24,38 Fe, 0,21 Cu a 2,19 Zn (celkem 96,31 hm. %). Výsledky bodových analýz akcesorických částic (minerálů) o vyšších atomových číslech, než je průměrné atomové číslo jednotlivých strusek, jsou uspořádány v tab. III v šestém až osmém sloupci. Kromě 17 prvků identifikovaných ve struskách základní plošnou analýzou byly bodovou analýzou v částicích ještě spolehlivě nalezeny prvky – yttrium, zirkonium, lanthan a nikl. V devátém až jedenáctém sloupci tab. III jsou výsledky bodových analýz částic zpracovány metodou SPA a uspořádány od shora dolů vzestupně. Z analýz plyne, že strusky obsahují v průměru více než 1,12 mg/kg stříbra (což odpovídá více než 1,12 hm. ppm Ag), což je více než 0,118 hm. % ze všech analyzovaných částic, které mají vyšší atomové číslo, něž je průměrné atomové číslo všech tří vzorků strusek (at. číslo strusek je 16,369, at. číslo čás-

Tab. III. Průměrné složení vzorků hutnických strusek (prvních 5 sloupců – hm. %) – bodová semikvantitativní poměrná analýza (dalších 6 sloupců – z toho první tři sloupce hm. %) Analýza plošná – tři vzorky strusek prvek x sx xmin xmax

bodová – 20 částic x sx xmax

semikvantitativní poměrná prvek [mg/kg] [hm. %]

O

35,20

2,01

32,44

38,63

17,82

12,07

43,78

Ni

0,00113

Na

0,23

0,19

0,00

0,50

0,18

0,23

0,84

Y

0,0185

0,00012 0,00195

Mg

1,21

0,11

1,03

1,36

0,60

0,45

1,52

La

0,0369

0,00389

Al

4,30

0,37

3,89

5,01

2,16

1,41

5,21

Zr

0,222

0,02341

Si

21,30

1,24

19,73

23,40

8,73

6,36

22,3

Cr

0,661

0,06971

P

0,06

0,05

0,00

0,14

0,33

0,39

1,82

Ag

1,12

0,11811

S

0,91

0,12

0,69

1,04

10,92

10,18

30,46

P

1,20

0,12655 0,20986

Pb

0,75

1,08

0,00

2,55

6,77

14,32

63,57

Ti

1,99

Ag

0,00

0,00

0,00

0,00

0,91

2,27

10,45

Na

3,80

0,40075

K

1,85

0,15

1,68

2,10

0,92

0,83

3,62

Mg

5,58

0,58847

Ca

3,63

1,77

2,71

8,59

2,06

2,07

8,44

K

10,1

1,06514

Ti

0,23

0,07

0,12

0,38

0,21

0,13

0,47

Pb

13,0

1,37098

Cr

0,11

0,08

0,00

0,26

0,09

0,11

0,4

Ca

16,9

1,78227

Mn

3,44

0,31

3,08

3,95

2,61

3,14

13,18

Zn

16,9

1,78227

Fe

24,38

2,38

21,23

28,13

38,04

23,10

82,24

Cu

18,1

1,90882

Cu

0,21

0,16

0,00

0,48

2,51

3,55

13,07

Al

18,9

1,99319

Zn

2,19

0,73

1,14

3,19

1,67

1,68

6,33

Mn

29,5

3,11106

Y

0,12

0,51

2,22

Si

82,2

8,66879

Zr

1,48

5,88

26,4

S

118

12,44424

La

1,86

7,89

35,34

O

158

16,66263

0,04 100,01

0,17

0,75

Fe

Ni celkem

100,00

S l é vá re ns t v í . LV I I I . b ř eze n – d u b e n 2010 . 3 – 4

452 47,66779 948,2295 100,00000

K a r e l St r á n s k ý / D r a h o m í r a J a n o v á / L u b o m í r St r á n s k ý

tic činí 24,929). Částice stanovené ve strusce metodou SPA obsahují větší podíl prvků, které se během redukčního tavení surového olova soustřeďují přednostně v tzv. lechu (kamínku) [12] než v samotném surovém olovu. Poměrně vysoké obsahy v mg/kg síry (118), olova (13,0) a stříbra (1,12) ve zbytkových minerálech strusky poukazují na to, že strusky pocházejí ze zpracování převážně sulfidických olovnato-stříbrných rud.

cí hodnotu [10]. V tab. IV jsou uspořádány výsledky analýz chemického složení hutnických strusek z pěti lokalit v nejbližším okolí Havlíčkova Brodu – Štukhejlský Mlýn (tato práce), Grodlův Mlýn, Simtany, Bartoušov a Stříbrné Hory (od Dolního Dvora – obr. 2) [11] (celkem 35 strusek), které byly doplněny šesti struskami z redukčního tavení surového olova v současně používané šachtové peci podle literatury [12]. Pochod redukčního tavení byl v minulosti, a to až do nedávné doby, nejvíce rozšířen [14], neboť umožňoval zpracovat i chudPo z n á m k y k h i s t o r i i a t a ve n í o l ova ší sulfidické rudy bez ohledu na druh nečistot a složení hlušiny. v u t í n s ké m h o r n í m r e v í r u Za nižších teplot se pražením převedlo olovo ze sulfidu olova nejprve na oxid podle reakce 2PbS + 3O2 = 2PbO + 2SO2 a poté Na přelomu 13. a 14. století pracovala v horních revírech tehza postupně rostoucích teplot zprvu nepřímou redukcí oxidem dejšího Německého Brodu většina horníků a hutníků ze Sasuhelnatým a posléze přímou redukcí uhlíkem z oxidu olova na ka a Bavorska. Ještě koncem 19. století, po téměř úplném olovo reakcemi PbO + CO = Pb + CO2, resp. PbO + C = Pb + CO. doznění důlní i hutní činnosti zde byly některé vsi převážně V dávné minulosti bylo zdrojem tepelné energie dřevěné uhlí, německé. Podle sčítání z roku 1900 [13] byl Uttendorf (Utín) v současnosti je zdrojem tepla minerální palivo – koks. s 18 domy a 161 obyvateli již český, avšak jihozápadně ležící, Z podobnosti chemického složení redukčního tavení sulfidicmnohem větší Langendorf (Dlouhá Ves – na obr. 2), měl kých olovnatých rud v dnešních šachtových pecích [12] s che450 obyvatel, z nichž bylo 395 německé a jen 55 české námickým složením sulfidických rud tavených v dávné minulosti rodnosti. Katastr Utína čítal pouze 328 ha a katastr Dlouhé v primitivních pecích v okolí Havlíčkova Brodu v tab. IV je možVsi obnášel 1 082 ha. Obě vsi měly podle sčítání farnost a pošno se značnou pravděpodobností soudit, že také soubor strutu v severněji ležícím Pohledu. Tehdy měl Schönbrunn (Hesov) sek z pěti havlíčkobrodských hutnických lokalit pochází 7 domů s 54 obyvateli a jako místní obec náležel k Přibyslavi. z redukčního tavení surového olova. Situace se zde radikálně změnila až po druhé světové válce, Z tab. IV zároveň plyne, že s vyššími obsahy olova ve strusce kdy byla většina obyvatel německé národnosti odsunuta. korespondují nížší obsahy železa a manganu, zatímco vysokým Od začátku středověku náleželo téměř celé dnešní Havlíčkoobsahům železa a manganu ve strusce odpovídají nízké obbrodsko šlechtickému rodu pánů z Lichtenburka. Také první sahy olova. Obsahy železa a manganu jsou tedy ve vztahu název Německého Brodu byl Smilův Brod, nazvaný po jeho zak obsahům olova opačné – reciproké. kladateli Smilu z Lichtenburka. Jižně ležící Jihlavsko patřilo tehExistence příčinného vztahu mezi obsahem olova ve strusce dy přímo českým králům – Přemyslovcům. Kromě četných hald a obsahem železa ve strusce při tavení surového olova byla a zbytků hutnických strusek po redukci olovnato-stříbrných hutníkům pravděpodobně známá již v dávné minulosti, takže rud se zde z dob raného středověku žádné nemovité hutnické přisazovali do vsázek sulfidických olovnatých rud záměrně žepamátky, například hutnické pece k tavení olova, nezachovalezné okuje, popřípadě železné strusky. Uvádí to již Georgius ly. Z tavírny olověných rud stojící pod Dolním Dvorem po leAgricola v tom smyslu, že s rostoucím obsahem železa ve strusvém břehu Borovského potoka (obr. 2), zaniklé za švédských ce při tavení surového olova obsah olova ve strusce klesá, takválek v první polovině 17. století, se dochoval pouze její náže se jeho celkový výtěžek z tavených, zpravidla olovnato-stříkres [7]. Jednu z mála pecí vskutku používaných k tavení olobrných rud, zvyšuje [15]. Bylo tedy vcelku přirozené očekávat, va archeologicky dokladoval J. Merta v údolí potoka Stříbrniže tato zkušenost středověkých hutníků může být implicitně ce [8] nedaleko osady Lesní Hluboké u Velké Bíteše. Rozměry zachována také v chemickém složení souboru strusek v huttéto pece se dobře shodují s pecí používanou rovněž k tavení ních revírech Havlíčkobrodska. Lze totiž předpokládat, že hutolova, kterou popsal ve světové literatuře R. F. Tylecote [9]. níci se touto zkušeností intuitivně řídili při výběru rudných vsáZákladní představu o technologii tavení surového olova je možzek při tavení surového olova. no získat na základě analýz hutnických strusek, jejichž cheV oblasti hutních revírů v okolí Havlíčkova Brodu byla tato stamicko-fyzikální vlastnosti mají poměrně spolehlivou vypovídará hutnická zkušenost experimentálně ověřena pro soubor 32 hutnických strusek pocházejících ze čtyř lokalit – GroTab. IV. Chemické složení strusek po tavení surového olova z lokalit Štukhejlský Mlýn dlův Mlýn, Simtany, Bartoušov a Stříbrné (tato práce), Grodlův Mlýn, Simtany, Bartoušov, Stříbrné Hory [11] a z redukčHory – Dolní Dvůr v práci [11]. V těchto ního pochodu podle literatury [12] [hm. %] Prvek Štukhejlský Mlýn Grodlův Mlýn Simtany

Fe + Mn

Ca

Zn

Al

Cu

Pb

O

celkem n

27,82

3,63

2,19

4,3

0,21

0,75

35,2

95,4

1,24

2,69

1,77

0,73

0,37

0,16

1,08

2,01

3

20,68

19,46

2,83

2,00

4,5

0,36

6,39

38,39

94,61

2,11

6,55

0,84

0,77

0,45

0,34

2,64

5,12

8

19,97

26,81

2,39

1,54

3,98

0,61

5,63

33,34

94,27

2,73

7,02

0,52

0,45

0,39

0,14

1,31

2,79

9

16,13

34,06

0,89

7,74

3,37

1,07

1,62

29,15

94,03

3,04

3,33

0,21

1,97

0,53

1,23

1,08

2,75

8

Stříbrné Hory

23,9

27,52

2,74

2,01

4,53

0,11

0,79

32,67

94,27

1,57

4,06

0,33

0,65

0,41

0,12

0,65

1,47

7

redukční pochod [12]

10,82

26,63

7,32

14,31

2,75

0,34

1,70

28,82

92,67

3,19

1,46

5,08

8,62

1,01

0,25

0,37

4,85

6

Poznámky: první řádek x– aritmetický průměr; druhý řádek sx výběrová směrodatná odchylka; n = počet analyzovaných vzorků strusek z uvedených lokalit, v úhrnu Σ n = 41.



Obr. 6. Závislost obsahu olova na součtu obsahu železa a manganu ve struskách při tavení surového olova

S l é vá re ns t v í . LV I I I . b ř eze n – d u b e n 2010 . 3 – 4

129

z historie

Bartoušov

Si 21,3

K a r e l St r á n s k ý / D r a h o m í r a J a n o v á / L u b o m í r St r á n s k ý

lokalitách se pracovalo více méně navzájem nezávisle a také v rozdílných časových údobích. Vztah mezi obsahem olova a obsahem železa v souboru strusek z uvedených čtyř lokalit byl vyjádřen analyticky rovnicí přímky (hm. % Pb) = 9,22 − 0,224 . . (hm. % Fe) s koeficientem korelace k = 0,6099, jehož kritická hodnota pro ν = 30 stupňů volnosti a hladinu spolehlivosti α = 0,001 je kkrit = 0,5541. Jde tedy o silně statisticky významný vztah a tvrdíme-li, že se uvedená rovnice vskutku uplatňuje, mýlíme se s pravděpodobností menší než 0,1 %. Čím více železa je ve strusce, tím menší je v ní obsah olova a tím účinnější byl hutníky aplikovaný tehdy snad převážně redukční (či pražně redukční) pochod tavení. Zdá se tedy, že hutníci pravidlo podle G. Agricoly intuitivně aplikovali. V našem případě byl původní soubor strusek v práci [11] rozšířen o strusky od Štukhejlského Mlýna a o strusky z tavení surového olova v současné šachtové peci podle literatury [12], v níž je výslovně uvedeno, že strusky pocházejí z redukčního pochodu a jejich chemické složení je v tab. IV. K železu ve strusce byl ve shodě s literaturou [12] připočten ještě mangan ve strusce a vztah byl graficky znázorněn přímkou, jejíž analytické vyjádření je dáno rovnicí (hm. % Pb) = 12,41 − 0,355 . [(hm. % Fe) + (hm. % Mn)]

(1)

s koeficientem korelace k = 0,6541, jejíž přímkový průběh je znázorněn grafem na obr. 6. Graf zahrnuje podle tab. IV celkem 41 strusek. Nad přímkou, která znázorňuje průběh stanovený metodou nejmenších čtverců, jsou zleva doprava strusky z lokalit Grodlův Mlýn, Simtany a Bartoušov, pod přímkou v tomtéž směru se nacházejí strusky podle [12], které pocházejí z redukčního pochodu, dále strusky z lokalit Štukhejlský Mlýn a Stříbrné Hory od Dolního Dvora. Zdá se, že nejméně úspornou technologii tavení surového olova měli hutníci pracující na lokalitách Grodlův Mlýn podél potoka Žabince a Simtany podél Simtanského potoka, kterým odcházel do strusky více než dvojnásobek olova, než tomu bylo v předchozích lokalitách podle tab. IV. Z ávě r

z historie

Terénní průzkum bývalého utínského horního revíru na obr. 1 byl spojen s odběrem charakteristických vzorků rudnin z obvalu rozměrné šachtice (kutací jámy) znázorněné na obr. 2 a hutnických strusek v prostoru meandru Štukhejlského mlýna. K chemické analýze vzorků rudnin a strusek byla poté aplikována energiově disperzní rtg. spektrální analýza ve spojení s novou původní metodou semikvantitativní poměrné analýzy akcesorických (zbytkových, menšinových, zůstatkových) minerálů obsažených v rudninách i struskách. Z práce plyne, že v utínském horním a hutním revíru byly těženy a také hutnicky taveny převážně sulfidické olovnato-stříbrné rudy, které byly v závěrečné fázi důlní těžby ve 14. století již dosti chudé. Vytěžené rudy obsahující velmi nízký podíl mědi zde byly velmi pravděpodobně frekventovaně taveny pochodem redukčním, popř. pražně redukčním. Tavení rud srážecím pochodem se jeví méně frekventované i méně pravděpodobné. L i t e ra t u ra a p o z n á m k y [1] PŮŽA, F.: Kronika přibyslavská. Nákladem společenstva různých živností v Přibyslavi, Přibyslav 1914, s. 412. (V místech označených Hajba stávala v minulosti kaple, či kostel zasvěcený sv. Barboře, patronce horníků a hutníků. Podle tradice doposud udržované v Utíně se v dávné minulosti propadla do poddolovaných prostor.)

130

S l é vá re ns t v í . LV I I I . b ř eze n – d u b e n 2010 . 3 – 4

[2] ROUS, P. – MALÝ, K.: Průzkum terénních stop po zpracování polymetalických rud na Havlíčkobrodsku. Mediaevalia archeologica 6. Těžba a zpracování drahých kovů: sídelní a technologické aspekty. Praha : Archeologický ústav AV ČR, 2004, s. 121–144. ISBN 80-85124-48-7. [3] MALÝ, K.: Současný stav lokalit starého dolování v okolí stříbrných Hor u Havlíčkova Brodu. In: Vlastivědný sborník Vysočiny. Oddíl věd společenských, Jihlava 1998, s. 45–58. [4] STRÁNSKÝ, K. – JANOVÁ, D. – POSPÍŠILOVÁ, S. – DOBROVSKÁ, J.: Poměrná semikvantitativní mikroanalýza těžkých kovů v horninách, struskách a rudách. Hutnické listy, 2009, roč. 62, č. 3, s. 84–89. ISSN 0018-8069. [5] STRÁNSKÝ, K. – JANOVÁ, D. – POSPÍŠILOVÁ, S. – DOBROVSKÁ, J.: Možnost poměrné semikvantitativní mikroanalýzy těžkých kovů v horninách, rudninách a struskách. Slévárenství, 2009, roč. 57, č. 7–8, s. 268–270. ISSN 0037-6825. [6] STRÁNSKÝ, K. – REK, A.: Detekovatelnost metody prvkové rtg. spektrální mikroanalýzy u slitin na bázi křemíku, železa, stříbra a zlata. Jemná mechanika a optika 3–4, Praha 1994, s. 92–96. [7] JANGL, L. – MAJER, J. – ROUS, P. – VOSÁHLO, J.: Nákres stříbrné hutě ze 17. století ze sbírek Městského muzea v Přibyslavi. In: Archeologia technica 16, Technické muzeum v Brně, Brno 2005, s. 54–58. ISBN 80-86413-27-6. [8] MERTA, J. – STRÁNSKÝ, K. – JANOVÁ, D. – STRÁNSKÝ, L. – BUCHAL, A.: Po stopách důlní činnosti v údolí potoka Stříbrnice. In: Archeologia technica 20, Technické muzeum v Brně, Brno 2009, s. 14–29. ISBN 978-80-86413-58-7. (Pec na tavení olova zobrazená na str. 20 na obr. 3, stála po levém břehu potoka Stříbrnice, měla obdélníkový tvar o vnějších rozměrech 2,5 x 2,6 m a výšku 1,5 m, vnitřní prostor vytápěný dřevěným uhlím měl rozměry 0,95 x 1,9 m, jeho průřez činil 1,80 m2 , pec byla byla postavena z kamenů.) [9] TYLECOTE, R. F.: A History of Metalurgy. The Metals Society, London 1976, 182 s. ISBN 0-904357-06-06. (Pec na tavení olova zobrazená na str. 76 na obr. 64, byla nalezena v Yorkském hrabství v Anglii; lze soudit, že pocházela cca z 12. až 14. století, byla kruhová o vnějším průměru cca 1,5 m a výšce 0,60 m, vnitřní prostor vytápěný dřevěným uhlím měl průměr 1,2 m, byla postavena z kamenů, její průřez činil 1,13 m2, podle archeologického výzkumu byl ve struskách vysoký obsah olova). [10] MALÝ, K. – ROUS, P.: Ověření výpovědních možností strusek z Jihlavska a Havlíčkobrodska. In: Archaeologica historica 26/01, 2001, s. 67–87. [11] STRÁNSKÝ, K. – JANOVÁ, D. – BUCHAL, A. – STRÁNSKÝ, L.: Příspěvek k těžbě a hutnickému zpracování Pb-Ag rud v údolí potoka Žabince jižně od Havlíčkova Brodu. In: Z dějin hutnictví 37, Rozpravy NTM v Praze 202, Praha 2007, s. 27–38. ISBN: 978-80-7037-000-1; ISSN: 0139-9810. [12] SEVRJUKOV, N. N. – KUZMIN, B. A. – ČELIŠČEV, J. V.: Obecné hutnictví. Praha : SNTL, 1958, 564 s. (Chemické složení strusek z redukčního pochodu převzato z tabulky 47 na straně 244.) [13] BATOVEC, F. B.: Batovcův příruční místopis zemí koruny české Čech, Moravy a Slezska (sčítání z roku 1900). T. B. Batovec, Praha 1907, 512 s. [14] QUADRAT, O.: Základy metalurgie kovů. Praha, Josef Hokr, 1948, 250 s. [15] AGRICOLA, G.: Jiřího Agricoly Dvanáct knih o hornictví a hutnictví. Přeložili Dr. Bohuslav Ježek a Ing. Josef Hummel. Vytiskla hornicko-hutnická tiskárna Prometheus, Praha (rok vydání neudán), 504 s.