ODIN 52
číslo
OD ODdílové IN INformace 41. oddílu Brno ročník 12 listopad 2005
Středisko „Řehoře Mendla“
Jsme čtvrtí v republice! Tento ODIN ani nemůže začít jinak. Před měsícem a půl se družina Rosniček ve složení Dita, Winky, Apis, Martina, Míša a všemu velící Kloky zúčastnila celostátního kola Svojsíkova závodu, kam se úspěšně probojovala přes všechna nižší kola. Toto závěrečné kolo našeho největšího a nejprestižnějšího skautského závodu se konalo v Lanškrouně. A naše děvčata si odtud přivezla skvělé ČTVRTÉ místo! Před mimi byly už jen družiny skautek, kteří opakovaně dosahují na stupně vítězů. Náš oddíl však měl celostátní premiéru. A hned tak krásně reprezentoval! Středisková vůdkyně Bejby mi po závodech říkala, že po roce 1990 ještě nebylo v Brně skautek, které by se v tomto závodě umístily tak vysoko! A to mluví samo za sebe. Rosničky děkujeme!
Ferda
Na tribuně při přebírání odměn
Dnes si p¯eËtÏte! • Aktualizovaný terminářík akcí na rok 2005-06 - strana 2 • Důležité nejen pro rodiče - strana 3 • Kdy jsou oddílové rady a kdo na ně chodí - strana 5 • Kdo si co splnil - strana 6 • Jak jsme prožili poslední měsíce - strana 6 • A co nás čeká v těch následujících - strana 13
ODINu ve formátu pdf stahujte z www.41.unas.cz! -1-
Ježíškova dílna I. 5 - 8 let
3.12.
Ježíškova dílna II.
4.12.
Ježíškova dílna III.
X X X
22.12.
Vánoční besídka
24.12.
Roznos Betlémského světla po čtvrti
28.12. -1.1.
Loučení se starým a oslava příchodu nového
4.1.
Tříkrálová sbírka D
5.1.
Tříkrálová sbírka CH Promítání fotek za první část roku
21.1.
Výlet
21.1.
Výlet
3.2. -12.2.
Zimní tábor - se sjezdovkami i běžkami
22.2.
Oslava dne sesterství - oddílová
17.3.
Zpívání v klubovně Výlet - Brněnská přehrada X Střediskové závody O černou buzolu
1.4. 22.4.
Výlet
28.4. - 1.5.
Výprava - na kolech
13.5.
13 - 18 hod. 13 - 18 hod.
X X X X X X X X X X X X
20.1.
18.3.
8 - 12 hod.
X X X X X X X X X X
16 - 19:30 hod. 8 - 12 hod.
X X X X X
8 - 16 hod. 17:30 - 19 hod
X X 17:30 - 19 hod X X X X X X X X 17:30 - 19 hod X X X 8 - 16 hod. X X X 8 - 17 hod. X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X
8 - 17 hod.
X X X X X
7 - 18 hod.
X X X X X
6 - 18 hod.
3.6.
Výlet s rodiči
X X X X X X X X X X X X X X X X X
17.6.
Ukončovací výlet
X X X X X X
24.6.
Schůzka s rodiči před tábory
26. - 28.5.
Výprava - pěší pod stany
2.6.
Zpívání v klubovně
17:30 - 19 hod
8 - 18 hod. X X X
X ZVaS - okrskové kolo
7 - 13 hod. 17 - 18:30 hod.
7 - 18 hod. 8 - 17 hod. 17:30 - 19 hod 7 - 19 hod. 8 - 18 hod.
X 8 - 9 hod. X X X X X X X 9 - 11 hod. X X X X X 11 - 15 hod.
24.6.
Promítání fotek za druhou část roku
24.6.
Balení věcí na tábor z klubovny
1.7.
Odevzdání věcí na tábor
1.7.
Balení věcí na tábor do aut
1. - 23.7.
Letní tábor Nová Říše 2006
8.7.
Odevzdání věcí na tábor
X X X X
8. - 23.7.
Letní tábor Nová Říše 2006
X X X X
podmínky LT2
19. - 27.8.
Letní vodní putovní tábor Vltava 2006
X X X X X
podmínky PT
X
7 - 8 hod. X 8 - 9 hod.
X
podmínky LT1 8 hod.
NEJDŸLEéITÃJäÕ ZMÃNY VYZNA»ENY éLUTÃ PODROBNÃJI V KAPITOLE »EK¡ NA N¡S. -2-
Rodičové, podívejte se na „Čeká na nás“ - jsou tam akce i pro vás!
Nejnovější informace hledejte na nástěnce v klubovně! A nově také na 41.unas.cz/Co bude.
3.12.
25.11.
Bo Sv Vl Ski Sky RR Ro
26.11.
Terminářík akcí 41. oddílu Junáka Brno - 2005/2006 Bo - bobříci, Sv - světlušky, Vl - vlčata, Ski Pozn.: skauti, Sky - skautky, RR - R&R, Ro - rodiče X X X X X X X 17:30 - 19 hod Zpívání v klubovně X X X X X Výlet 8 - 16 hod.
datum akcí
pořad
Zde uvedené termíny jsou pro nás již závazné! K jejich změně by nemělo dojít.
Aktuální terminářík akcí
Důležité nejen pro rodiče LETNÕ T¡BOR 2005 Byl zase trochu jiný, možná nám více pršelo, než jiné roky, možná se nám méně dařilo než jiné roky. Každopádně jsme tábor přežili všichni ve zdraví, což je nejdůležitější. Zde na tomto místě bych vás rád seznámil s hospodařením tábora, abyste věděli, jak jsme utratili vaše peníze. Celkový příjem: 51 200,00 Kč Celkový výdej: 47 469,50 Kč ve složení potraviny: 23454,50 Kč cestovné: 3236,50 Kč vstupné: 610,00 Kč materiál na provoz: 20 018,50 Kč služby: 150,00 Kč Celkové náklady na osobu a den dosáhly 102 Kč, což je náš dlouhodobý standard. Sečteno a podtrženo jsme letos hospodařili s přebytkem 3 730,50 Kč. Tento přebytek byl převeden na oddílový účet u střediska. V případě, že požadujete svůj díl přebytku vrátit, kontaktujte mne prosím co nejdříve a já vám jej vyplatím. V opačném případě vám děkuji za ponechání peněz na oddílovou činnost.
PLATBA REGISTRACE Probíhá v našem oddíle od počátku měsíce října (letos jsme trochu zaspali a tak jsme začali vybírat až v listopadu) do konce měsíce ledna. Celou částku je možno si rozdělit na splátky. Výše plateb je stejná jako loni jednotlivci a starší 18 let 500 Kč, sourozenci 400 Kč. Peníze předávejte družinovým rádcům, kteří je ihned po schůzce odevzdají oddílovému pokladníkovi nebo hospodáři.
OPAKOV¡NÕ NEJEN PRO NOV¡»KY
Kroj 1. Kroj nosíme na jaře, v létě a na podzim. V zimě jej zaměňujeme za teplou flanelku a
huňatý svetr. 2. Pokud máme na sobě kroj, tak se vždy jedná o kroj úplný - viz krojový oddílový předpis. V případě velkých veder, při hrách, pohybu v lese ap. zaměňujeme úplný kroj za tričko a šátek (ale až během akce). 3. Pokud někdo přijde na akci bez kroje, nebude posílán domů se převléci, bude se moci akce účastnit v civilním oblečení. Je však možné, že ztratí body do oddílového bodování, trpět také může za něj zbytek družiny při mezidružinových soutěžích, kde kroj hraje roli. 4. Jsou však akce reprezentativní, kde použití kroje je naprostou nutností - např. Betlémské světlo (přesto, že je akce v zimě). Toto vždy bude uvedeno u konkrétní akce.
Vybavení na výlety a výpravy Pravidla jsou podobná jako bod 3. u kroje - zjistí-li se, že někdo má nedostatečnou výbavu, nebude posílán domů pro doplnění. Akce se bude moci účastnit. Je však možné, že ztratí body do oddílového bodování či nebude moci hrát některé hry (nebude mít s čím). Trpět také může za něj zbytek oddílu, např. pokud zapomene pláštěnku či náhradní oblečení a přijde přeháňka, budeme muset všichni výlet ukončit dříve, než bylo původně plánováno. V případě výprav je nedostatečné vybavení ještě horší v tom, že jezdíme daleko od domova převážně do méně obydlených oblastí, kde pomoc se nenachází na každém kroku. Proto před výpravami si svoji výbavu navzájem kontrolujeme.
Mobilní telefony a elektronika Po posledním táboře dost diskutované téma. A před pěti lety by nikoho ani nenapadlo nosit s sebou tyto věci tak, jako jsme my starší nosili hodinky. Povolujeme každému nosit na jakoukoli oddílovou akci jakoukoli elektroniku. Ať už je to diskmen, mp3player, či mobil. -3-
Nepřebíráme však jakoukoli zodpovědnost za zničení či ztrátu dané věci! A uživatele prosím, aby provozem nerušili ostatní, kteří se věnují skautskému programu.
Oddílový časopis ODIN Už od roku 1992 informuje všechny členy oddílu a jejich rodiče o dění v oddíle. Vychází nepravidelně, i když jsem se v poslední době snažil vydávání ODINu zpravidelnit. První číslo po prázdninách by mělo vyjít počátkem října, další pak v prosinci, únoru, dubnu. Vydávání je však velice ovlivněno oddílovými akcemi, např. nyní jich v měsíci říjnu bylo tolik, že ODIN tvořím až nyní, kdy je trošku klidněji. Všichni členové oddílu jej získávají zdarma v papírové černobílé podobě, na našich internetových stránkách www.41.unas.cz je také k dispozici barevný ODIN ve formátu pdf ke stažení kýmkoliv.
Docházka na oddílové akce Bobříci se na vstup do skautského života teprve připravují. Proto se zúčastňují jen družinovek a oddílových akcí v klubovně (zpívání, oslavy, besídky atd.). V loňském roce jsme začali organizovat i jednodušší výlety pro světlušky a vlčata, jich se mohou bobříci také zúčastnit - záleží ale na rozhodnutí rodičů, případně po domluvě s vůdcem oddílu. Světlušky a vlčata se kromě družinovek zúčastňují jednodenních výletů a všech oddílových akcí v klubovně. Některé výlety jsou organizovány jen pro tyto mladší členy oddílu - jsou to spíše jednodušší výlety se spoustou her a dovádění. Neúčastní se žádné vícedenní výpravy, starší 7 let se mohou účastnit zimního i letního tábora. Skauti a skautky mají akce náročnější, kromě jednodenních se účastní i vícedenních výprav. S přenocováním ve volné přírodě od 12 let. Roveři a rangers jsou nejzkušenější a nejodolnější, proto mají kromě celooddílových akcí svoje vlastní, které se vyznačují vysokou náročností. -4-
Roveři a rangers se také z vlastní vůle zúčastňují mnoha dalších akcí, které vůbec nepřipravil náš oddíl, ani naše středisko, ale začínají za akcemi cestovat po celé republice. Záleží tudíž jen na nich (a také na jejich rodičích), jestli na danou akci čas mají či nikoli. Oddíl tyto vyjížďky mnohdy za hranice snů nijak nebude omezovat, ale také je nebude podporovat. Prostě jsou to akce mimo náš oddíl. Pro všechny platí, že pokud se chtějí účastnit letního tábora, tak musí mít dobrou docházku, protože na tábor jezdí jen 25 nejlepších členů oddílu do 18 let (POZOR, zde je změna oproti dřívějším zvyklostem-aby to bylo více spravedlivé). Více se nás na tábořiště prostě nevejde. Pak se také konají mimořádné akce, letos je to např. sjíždění řeky Vltavy. Kapacita je 10 osob a proto je akce určena jen prvním deseti přihlášeným - přihlášku opět dostávají jen ti s nejlepší docházkou. Pokud někdo z prvních deseti přihlášku v termínu neodevzdá, považuje se to za nezájem o akci a ihned je dána přihláška dalšímu v pořadí. Takže pokud chcete jezdit na naše nejlepší akce, snažte se! V případě dlouhodobější nemoci samozřejmě k tomu přihlížíme.
CD s oddílovými fotkami Je vydáváno nepravidelně. První vyšlo u příležitosti 15 let oddílu v únoru 2005, další následovalo v červnu. V těchto dnech bylo vydáno již páté CD obsahující fotky ze září a října 2005. Nově CD předávám zdarma všem rádcům družin, ti jen mohou dále na požádání půjčovat, přepalovat atd. Pokud se tedy chcete podívat co všechno jsme za dva měsíce stihli prožít, kontaktujte svého rádce.
A to nejdůležitější na konec Přestože se snažíme informovat rodiče i samotné členy co nejlépe umíme, vyskytnou se situace, kdy prostě nějaké informace chybí. Můžou to být banality, ale může to být také závažné naše pochybení. Proto se nebojte a klidně nám zavolejte. Od toho tu jsme!
Ferda
Důležité informace z oddílu FUNKCE V ODDÕLE, ANEB KDO CO M¡ NA STAROSTI Od loňského roku nedošlo k závažnějším změnám. Snad jen, že Borůvka se již nestará o nástěnku a vývěsku. Dočasně to vykonává Ferda. Nový nástěnkář se zatím hledá.
VEDENÕ DRUéINEK A »ASY SCHŸZEK R&R: Dita 603176872 čtvrtek 17 - 19 hod. Medvědi: Filip 732639091 pondělí 17 - 19 hod. Rosničky: Kloky 731486666 středa 17 - 19 hod. Vlčata: Vážka 776683519 úterý 1730 - 19 hod. Světlušky: Borůvka 728764129 úterý 1530 - 17 hod. Bobříci: Apis 732657587 pondělí 1530-1630 hod. POZOR! Od 1. 12. přebírá vedení družiny Medvědů Roman 731043908. Telefonní čísla zde uvedená slouží rodičům, aby v případě problému mohli kontaktovat rádce družiny (omluva neúčasti apod.)
TERMÕNY ODDÕLOV›CH RAD (p· 17-1930 (max. do 2000)) Oddílových rad se povinně účastní vedení oddílu a rádcové jednotlivých družin. Ti také mají právo hlasovací. Účast v kroji. Právo účasti (nikoliv však povinnost) mají dále všichni podrádci družin a také všichni starší 15 let. Tito mají právo hlasu poradního. Rady se konají v těchto termínech: 21.11. (mimořádná v 19-20 hod.), 16.12., 6.1., 27.1., 24.2., 24.3.
WWW.41.UNAS.CZ Kdo by to byl řekl, že náš oddíl má už rok svoje www stránky. A nejsou to jen tak stránky ledajaké. Šéfredaktorem časopisu Skaut-Junák byly dokonce vyhodnoceny jako nejlepší ze všech účastníků celostátního kola Svojsíkova závodu. A proto také máme v listopadovém čísle Skauta-Junáka svoje představení. Největší zásluhu na tvorbě má jistě bratr Šik, který je pilně a neustále doplňuje novějšími a novějšími daty. A tak se na nich můžete podívat například na fotky z poslední výpravy do Bojkovic, či online číst tento časopis. A že www stránky jsou pilně navštěvovány svědčí i fakt, že počítadlo ukazuje hodnotu okolo 2600 přístupů. Vznikla i informační sekce pouze pro členy oddílu, kam je nutno se přihlásit. Heslo sdělí na požádání Ferda nebo Šik.
Ferda
-5-
ny 2005, Hry ve městě a na vsi.
ODDÕLOV¡ KNIHOVNA Od poslední informace se zase rozrostla o desítku publikací. Jsem rád, že publikace nacházejí své pilné čtenáře.
Novinkami poslední doby jsou: Drátkované drobnosti, Rodina proti kriminalitě, Použití přírodních materiálů v rukodělné činnosti na táboře, Život stromu, Stříbrnou a zlatou stopou, Měděný důl, Skautské základ-
ODDÕLOV› INVENT¡ÿ Se nám také pěkně rozrostl. K nejcennějším a nejčastěji půjčovaným věcem nyní patří turistické vařiče (máme jich 5), horolezecké sedáky (máme 3 velké a 1 dětský), karabiny, lana. Rosničky nám k tomu vyhrály ještě nerezový 3,5 litrový kotlík s trojnožkou!
Ferda
gratulace a pochvaly Dobby - za složení vlčáckého slibu a splnění odborky školní prospěch Roman - za složení odborky Survival I. stupně a za absolvování Rádcovského kurzu sv. Jiří Anička - za splnění odborky školní prospěch Kecal - za dokončení nováčkovské zkoušky, složení vlčáckého slibu a splnění odborky atlet Vážka - za absolvování Čekatelského lesního kurzu a za složení Čekatelské zkoušky Filip - za splnění odborky školní prospěch Siky - za dokončení nováčkovské zkoušky a složení slibu skautek Petr K - za dokončení nováčkovské zkoušky, složení vlčáckého slibu a splnění odborky
atlet a plavec Míša - za dokončení I. hvězdy a splnění odborek atlet, tři kapky rosy a školní prospěch Martina - za dokončení nováčkovské zkoušky a složení slibu skautek Qak - za dokončení nováčkovské zkoušky a složení slibu skautů Puštík - za splnění odborky školní prospěch Jáňa - za dokončení I. hvězdy a splnění odborek atlet, tři kapky rosy a školní prospěch Kloky - za složení odborky Survival I. stupně a za absolvování Lesního kurzu Fonticulus. Veverka - za složení odborek atlet a plavec Apis - za splnění odborky školní prospěch Edita - za složení odborky Survival I. stupně
už je za námi TEXTY, ALE HLAVNÃ FOTKY ZE VäECH NAäICH AKCÕ NALEZNETE NA NAäICH WWW STR¡NK¡CH! Expedice MF 19. – 28.8. 2005 Tááákže....Hm... Jak začít... No asi tím, co bylo na začátku:
DEN PRVNÕ Začalo to asi tím, že jsme v takovém Menším Fofru řešili zapeklitou situaci, která byla zapříčiněna tím, že s náma nakonec Filip nepojede. Po zodpovězení všech otázek typu: „Kdo teda vezme...?“ jsme slavnostně nastoupili na váhu. Tento úsek expedice vyhrál Puštík, jehož batoh vážil 24 kg. Pak už ale nebyl -6-
čas na další blbosti a tak jsme se vydali na nádraží a usedli do vlaku. Nacpat do jednoho kupé pět lidí s bagáží není zas až takovej problém, ale bez pár potíží se to taky neobejde. Já jsem např. strašně záviděla svýmu báglu, kterej mohl být nahoře na poličce, zatímco mně to Ferda zakázal! Jeli jsme dlouho a dlouho a ještě dýl jsme někde stáli a čekali! Dokonce jsme se párkrát pokoušeli usnout, ale naše pokusy byly ukončeny celní policií, jednou příšerně ponocující průvodčí – i když je fakt, že to ponocování má asi v popisu prá-
ce... no a potom jsme už museli vstávat úplně, abychom se stihli v pravý čas vykutálet z vlaku a vydat se na cestu. To byla absolutně nejhorší část naší expedice. Člověk z vlaku absolutně nevyspalej, navíc na zádech fakt dost těžkej bágl, potom samozřejmě cesta do kopce a konec v nedohlednu. Vlastně jsme ani pořádně nevěděli, jestli ňákej konec v blízké době bude... Naštěstí jsme ale kolem asi páté hodiny ranní prolezli jakýmsi trním, zalezli do spacáků a v tu ránu spali a spali a spali, a dobře se nám spalo...
DEN DRUH› aneb zhruba za tři hodiny... Se vstáváním už to tak slavný nebylo, ale vzhledem k tomu, že nám ani nic moc jinýho nezbývalo, nakonec jsme z těch spacáků vylezli. A pak jsme šli. A šli a šli a šli. Po cestě jsme objevili jednu studánku a hned jsme toho využili k vyčištění našich chrupů. Taky se nám povedlo zdolat jeden !opravdu! prudký kopec. Když už jsme konečně byli nahoře, shodili bágly a vytáhli si jak jinak než pití, přičemž jsme už leželi na zemi a mysleli, že už asi nevstanem, oznámil nám Ferda, že tohle ještě nic není. Ne, že by nám tím nezvedl náladu... Ale zas tak zlý to asi nebylo, protože už za chvíli jsme byli na nohou a pádili dál. Chvíli po poledni jsme si odhlasovali pauzu na oběd. Uvařili jsme si poctivou, příp. nepoctivou gulášovku, spořádali Puštíkovy řízky a na asi dvě hodiny si dali šlofíka. Dál se pokračovalo z kopce a tehdy jsem usoudila, že chodit z kopce je ještě mnohem horší, než chodit do kopce. Sešli jsme tedy do vesničky zvané myslím, že Nezbudská Lúčka (ale jistý to není) a odebrali se prohlédnout zříceninu hradu Strečno. Vzhledem k docházejícímu stavu naší vody se tři pětiny expedice vydaly ňákou sehnat. Zavítaly přitom do tamního penzionu, kde se právě oslavovala svatba a se zase o něco těžším batohem (díky tý vodě) jsme se vydali najít místo ke spánku. To se nám naštěstí záhy povedlo na krásným tábořišťátku u Váhu, ve kterým jsme se vykoupali a pak si sedli k ohýnku, pojídali arašídy a povídali si historky z mládí...
DEN TÿETÕ Když jsme ráno vstali, velice nás překvapilo počasí – slunko hřálo na plný pecky – nejvyšší námi naměřená teplota byla něco přes 40°C! Taxme sbalili slavné PET flašky a pádili do Nezbudské Lúčky do kostela a následovně prosit o vodu. To rozhodně nebyl problém, dokonce nám jedna paní dala jako bonus nápoj zvaný Šofokola, který Puštík pojal jako kolu pro šoféry a později ji Ferda přejmenoval na Fofrkolu. Vzhledem k tomu vedru jsme ještě jednou využili studené vody ve Váhu a pak už jsme si to štrádovali ke Starému hradu. Tuto zříceninu jsme taktéž náležitě vyfotografovali a prolezli kudy se dalo a po nahození báglů na záda jsme se vydali vzhůru nahoru na hřebenovku. Po cestě se samozřejmě chřoupaly arašídy a pila šofokola a jinak se pořád šlo a šlo a bylo nám dobře. Večer jsme zakotvili pod Suchým, což byl kopec přesně takovej, kvůli kterýmu jsem se na Fatru tak těšila. Krásná horská louka, stromů minimálně a když už, tak jenom kleč – prostě krása! Takže, jak říkám, jsme skončili pod Suchým, vyměnili si nocležiště s jedním nám podobným turistou, uvařili si večeři buď z vlastních zásob, nebo z toho, co jsme tam našli (např. Ferda našel cibuli... podle nás pamatovala I. světovou válku, ale prej byla výborná...) Dobrou chuť (noc).
DEN »TVRT› Naším prvním cílem tento den bylo, samozřejmě až po spořádání snídaně, vyšplhat se na Suchý. Na rozcestníku bylo: Suchý 28 min., taxme si řekli, že tam budeme dřív a taky že jo. Puštík to zvládl za polovinu tohoto času a my ostatní pár minutek za ním. Nakonec jsme objevili vrcholovou knihu, kterou spravuje jistý slovenský oddíl a která je opravdu plná různých a velice exotických záznamů. Ten nejdelší je asi z Číny, jelikož je napsán takovýma těma jejich čmáranicema. Jinak byl na Suchým úžasnej výhled a taky pořádně začal foukat vítr. Ten taky může za to, že něž jsme došli na Malý Kriváň, obloha a vlastně i všude okolo nás byl prostor zapl-7-
něn strašnou spoustou mraků. To naštvalo obzvlášť ty, kteří se těšili na výhled z Kriváně. Takže mně to bylo absolutně buřt putýnka, dokonce se mi to strašně líbilo, páč jsem vždycky chtěla vidět, jak to vypadá v mracích... Jenže moje nadšení začalo opadávat, když se zjistilo, že z mraků povětšinou taky prší. Problém byl v tom, že tentokrát pršet nezačalo, nýbrž se spustil pravý a nefalšovaný liják. A vzhledem k tomu, že se to vůbec neráčilo přestat, museli jsme se zařídit podle krizového plánu => sejít do Vrátné do kempu. Jenže ve Vrátné jsme se dozvěděli, že tady žádnej kemp není, ten ve kterým byl Ferda s rodiči před x lety je dávno zrušenej a že je v tomto „středisku slovenského lyžování“ jen jakýsi penzion. Ten byl na naše poměry drahý a navíc svá nejlepší léta už taky asi sotva pamatoval, tak jsme využili služeb tamní autobusové dopravy a zapadli do kempu o pár kilometrů dál. Unavení z celočtyř nebo kolikadenního putování bylo velké, a proto jsme sotva postavili stany a zalezli do nich k pokojnému spánku.
DEN P¡T› Ráno mě vzbudilo, že kdosi prohlásil, že nám teče do stanu. Tož chopili jsme se kapesníčků a šátků a pomocí nich vodu vystěhovávali z našeho stanu. Po chvíli nám došlo, že by to bylo nekonečný a vymysleli jsme lepší řešení – stan jsme obalili igelitama. Jinak jsme skoro celý den strávili ve stanu. K večeru nás napadlo, že v přední části kempu je taková boudička a jsme se (samozřejmě v tom nejlepším lijáku) přestěhovali tam, navečeřeli se, dali „sušit“ si oblečení a spinkat.
si vykračujem po horách“ a šli se navečeřet a vyspat zpátky do kempu, že snad už zítra bude líp a když ne, tak holt vlak z Žiliny to jistí...
DEN SEDM› Už nevím, jaxme k tomu došli, protože ráno se počasí opětovně vůbec nevytáhlo, ale skončilo to tak, že se půjde dál. Naše nálada tím stoupla o 100% - komu by se taky chtělo domů. Autobus nás odvezl k začátku turistické značky a my šli. Cesta vedla kolem horské říčky takže krása. Bohužel bylo díky předešlému vydatnému dešti Mokro Fšude a vzhledem k hliněnému povrchu cesty taky bláto. Já sem samozřejmě už po pár krocích trošku neplánovaně využila tuto hnědou a mazlavou hmotu ke krátkému posezení, takže mi pak horská říčka posloužila skoro jako pračka... Pod Malým Rozsutcem jsme uvařili oběd, pak na tuto horu vylezli a pak pokračovali na jeho velkého brášku. Velký Rozsutec. Hora, kvůli které jsem chtěla jet právě na Malou Fatru. „Tam musím být první“, řekla jsem si a nasadila takovou rychlost, že dokonce ani Ferda s Puštíkem byli za chvíli za mými zády. Po cestě dolů jsme na skále objevili jakési červené skvrny a když Apis vážně prohlásila, že to není značkovací barva, což jsem se snažila tvrdit já, začal mi trochu běhat mráz po zádech. Pod Rozsutcem už pak čekal Ferda s Puštíkem a zavedli nás na naše nocležiště v místě shořelé „chaty pod Rozsutcem“. Kromě nás tam byli dokonce i ňácí jiní skauti a taky z ČR. Holt svět je malý a o náhody tu není nouze... No a pak samozřejmě tradičně následovala večeře, postavení stanů, zabalení do igelitů a odjezd do hajan.
DEN äEST›
DEN OSM›
Počasí vypadalo pořád stejně, ale nám už se fakt nechtělo proležet další den ve stanu, tak jsme se vydali na výlet po stopách Jánošíka Zbojnickým chodníkom. Na této trase jsem poprvé měla tu čest potkat se s řetězem, z čehož jsem byla opravdu nadšená! Cestou do kempu jsme se stavili v Jánošíkově muzeu a na poště a poslali do naší rodné Moravy pár pozdravů, že „V total mokrých pohorách
Ráno jsme se probudili do mlhy a zimy, což se vzhledem ke včerejší jasné noční obloze absolutně nepředpokládalo. Z tohoto důvodu jsme si oigelitovali jedno odpočívadlo nebo jaxse tomu říká, tam se nasnídali a vymýšleli, kudy to bude nejblíž do Žiliny. Sice nám bylo líto, že jsme nebyli na Velkém Kriváni – nejvyšší hoře Fatry, ale hlavně že jsme byli na Rozsutci a prostě počasí je počasí a
-8-
s tím se nic dělat nedá. Jenže... najednou se zvedl vítr, mráčky se začaly posunovat a do půl hodiny už bylo po mracích veta a z úžasně modrý oblohy se na nás křenilo slunko. Tož jsme vytáhli veškerý mokrý oblečení (a že ho bylo), rozvěsili kde to šlo a za další půl hodinku ho už suchý cpali do batohů. Tak se na ten Kriváň přeci jenom půjde. Šlo se. Napřed na Stoh, pak sklouznout dolů (zase to bahno) a přes Poludňový Grúň a Chleb na Velký Kriváň. Tam jsme pořídili vrcholové foto a rozhodli se, že naši trasu propojíme a šli si pro vodu k té studánce, u které nás IV. den přepadl liják. Svá uondaná těla jsme složili v jedné horské budce, kterou už asi hodně dlouho využívají ti, co nemají kde spát a kam odhodit odpadky. My si tady udělali hostinu z většiny zbylých potravin a s plným žaludkem si popřáli dobrou noc.
DEN DEV¡T› Dnes nás čekalo sejít do údolí a odjet zpátky domů. Takže nám nezbývalo nic jiného, než se tím směrem vydat. Cestou jsme se stavili u Mojžíšových pramenů a pak ještě u druhýho vodopádu, kterej byl mnohem větší a asi tady působil jako velká turistická atrakce, protože zde bylo lidí... My se tu však dlouho nezdržovali a pádili na vlak do Žiliny, tam nasedli na rychlík do Brna, zamávali Malé Fatře, především Rozsutci a za účtování a prohlížení fotek z expedice dojeli do našeho rodného města. V rychlosti proběhlo zvážení a pak už KONEC!
Potíce krev expedici sepsala Kloky
Hledá se rekordman 17. 9. 2005
Sešli jsme se v tento den, abychom nabrali nové členy 41. oddílu. Celá soutěž byla na Kraví hoře. Bylo velmi zvláštní počasí a kvůli němu přišlo pouze méně lidí, než bychom mohli čekat za normálního počasí. Disciplín bylo 8 + start + klubovna. Na startu Ferda rozdával průvodky. Každý z hráčů byl zařazen do jedné ze 4 kategorií. Buď oddíl, nebo od 1 do 7 let, nebo od 8 do 13 let, -9-
nebo od 13 do 100 let. V klubovně dostávali soutěžící informace o oddíle. Po druhé hodině se začali trousit první návštěvníci, kteří mohli soutěžit na každé z těchto disciplin: Stavění pyramid, přenášení lentilek, hašení zápalek, schovávání se do krabice, jezení burizonů, pinkání si s míčem, chytání rybiček a útěk z vězení. Tato akce měla podle mne úspěch. Potom jsme si rozdali odbornosti a tak a rozešli se domů. PS: Škoda, že pršelo.
Einstein, Roman, Kloky
Doposud jsme vám to tajili, nyní přišla ta správná doba:
Nejvìtšími oddílovými rekordmany jsou: Jezení burizonů - Einstein Úprk z vězení - Roman Přenášení lentilek - Maruška Schovávání se do krabice - Maruška Stavba pyramid - Roman Chytání rybek - Roman Zneškodňování zápalek - Einstein Driblování nahoru - Roman Setonova hra - Einstein K celostátnímu kolu Svojsíkova závodu, které se konalo 30. 9. - 2. 10. 2005 v Lanškrouně se vrátíme následujícím rozhovorem. Byl uskutečněn na vzdálenost několika stovek metrů, každý mluvil z tepla svého domova a ani jednu stranu to nic nestálo. Byly totiž použity naše nové oddílové vysílačky.
Ještě spím, závody jsou až zítra, aneb jsme lepší než na 5. místě Kdy jsi se probudila? Aha, tak to nevím... (smích), došlo mi to později. Splnil se ti sen? Tak to určitě, byl to náš světluškovský sen. Mám obrovskou radost, že se splnil. Co bylo nejhorší a co nejlepší v přípravě na závody? Nejhorší byla určitě domluva, vůbec jsme se nedomluvily, nenašly jsme společný termín - 10 -
a tak... Nejlepší (ticho) to já moc nevím, vzhledem k tomu, že vlastně ani žádná příprava nebyla, nemohlo na ní být něco nejlepší. Běžela bys závody ještě jednou? Jo, určitě jo. Určitě to byly nejlepší závody, které jsem kdy běžela. Bylo to akční a trošku jiný než jiný závody. Která disciplína se ti líbila? No tak, super bylo to chodící áčko, určitě, a ... a asi toto. Jaký byl nejúžasnější zážitek z celé akce? No tak, asi ten pocit, že jsme stáli na to vyhlašování a čekali jsme, že nás už řeknou a nic a nic. A nebo taky když jsme doběhli do cíle a věděli, že to máme ve zdraví za sebou. Jaká byla spolupráce? Spolupráce skvělá, už jsme to měli nacvičený z předešlých závodů, každá měla svoji roli a byly jsme sehraný a bylo to fakt super. Co myslíš, že musíš sama na sobě pilovat? No tak, určitě orientaci v mapě, to je jasný. A potom určitě bychom, jako teda celá družinka, chtěli ňák zapálit oheň a přepálit ten provázek, to se nám ještě nikdy nepovedlo a dost nás to mrzí. Jaký budeš vzor rádkyně pro budoucí skautky? To já nevím, tak snad dobrej. Budu se snažit, abych byla co nejlepší. A v čem nejlepší? (dlouhé ticho) Aby to bylo celkově nejlepší. Děkuji za rozhovor.
Ptala se Balumba, odpovídala Kloky
Exzod.05 7. – 9. 10. 2005
Sešli jsme se v pátek kolem 14 hodiny na hlavním nádraží. Po chvíli nám přijel vlak a tak jsme mohli nastoupit. Jeli jsme 5 hodin, s nějakým zpožděním a jedním přestupem jsme dorazili do stanice Mnichovo Hradiště. Tak se rozdělili skauti a skautky. My skauti jsme měli putovat asi na 5 km vzdálené místo, ale trochu jsme bloudili, tak jsme na určený bod došli předposlední a vyčerpaní. Pak jsme se přesunuli s organizátory na nedalekou louku, kde jsme postavili stany a uvařili
pro jinou družinu večeři. Ráno jsme posnídali a dali naše krosny na blízkou silnici, kde je s autem vyzvedli organizátoři. Náš úkol byl dojít do vesnice Srbsko. Cestou jsme kromě sledování skal a krásné přírody taky měli nějaké úkoly. Nejzajímavější byla tzv. patrola, při které jsme museli komunikovat pouze anglicky. V poledne jsme dorazili na základnu, kde nás čekal oběd. Odpoledne byl závod skautské praxe. Večer byla pouť, na kterou si každá družina měla připravit svou vlastní atrakci. Šli jsme spát unavení a vyčerpaní a nadšení novými zážitky. Posnídali jsme luxusně ve velkém stylu, pak měli vyvrcholení celého Exzodu složeným závodem a následným vyhodnocením výsledků. Skautky skončily třetí a skauti 4. Skautky k tomu navíc byly vyhodnoceny jako družina s nejlepším skautským duchem. Následně jsme dostali balíčky s jídlem a autobus nás zavezl na vlak do Turnova. Cestu jsme zdárně přežili a kolem páté hodiny dorazili dom. Z celého Exzodu jsme si odvezli úžasné zážitky a doufáme, že takové akce se budou opakovat.
Qak
Sbírka – Postavme školu v Africe 11. – 13. 10. 2005
Protože skauti mají jednu ze svých zásad pomáhat tam, kde je to třeba, tak jsme se připojili k této sbírce, která podporuje školství v Etiopii. Tam totiž více jak 50% dětí nikdy nevidělo školu a ti, kteří mají to štěstí do ní chodit, jsou ve třídách po 90 a k tomu ještě na tři směny. V Etiopii prostě chybí školní budovy a nezbytné zázemí. A tato sbírka si klade za cíl právě toto trochu změnit. Při prvním ročníku se postavila z výtěžku 1,2 mil Kč jedna škola, která již plně funguje, druhý ročník skončil nedávno a do dnešních dní se podařilo vybrat přes 1,5 mil. Kč, což organizátoři považují za tak dobrý výsledek, že se možná z letošní sbírky podaří postavit školy dvě. I my jsme přispěli svou troškou a po tři
dny jsme vybírali na Malinovského náměstí příspěvky. Celkem se nám podařilo sesbírat 12 320,50 Kč. Všem zúčastněným děkuji za pomoc, všem přispěvovatelům děkuji dvojnásob. Další podrobnosti o této sbírce můžete sledovat na www.skolavafrice.cz.
Ferda
Oslava 90. let skautingu – hra po Brně 15. 10. 2005
Naše oslava 90 let skautingu začala jako vždy na srazu u rampouchu v 8:00. vyrazili jsme pěšky na místo našich soutěží a her na Špilberk. Tam nás již čekaly i ostatní brněnské oddíly. Náš oddíl vytvořil dvě soutěžní družstva. Vlčata a světlušky soutěžili pod vedením Všeználka, naše skautky a skauty vedl Roman. Hráli jsme různé hry a soutěže – přebírání čočky a hrachu, sestavení hradu z obrázkových dřevěných kostek, chytání dřevěných rybiček na prut z misky s vodou, házení papírových vlaštovek přes hradební zeď, srážení plastových lahví s vodou železnými míčky, skládání hradu z keramických kousků, zjištění otvírací doby skautské prodejny... Výsledky plnění úkolů nám byly zapsány do průvodních lístků. Po splnění všech úkolů jsme se vrátili na Špilberk k vyhodnocení. Naše družstvo vedené Romanem bylo první. Tím naše oslava výročí 90 let skautingu hrami a soutěžemi skončila a vrátili jsme se zpět k Rampouchu kolem 18 hodiny.
Želva
Střediskové setkání Vranov 16. 10. 2005 V neděli ráno v 8:00 byl sraz jako pokaždé u Rampouchu. S sebou jsme si měli vzít osm spínacích špendlíků. Půlku cesty jsme do Vranova šli. Bylo celkem hezky, ale foukal studený vítr. Ve Vranově jsme se podívali do hrobky a šli jsme na mši. Když mše skončila, slunce už tolik nesvítilo a tak jsme se museli přioblíct a vydali jsme se na nově získanou základnu 1. střediska. Tam byl nástup a měli - 11 -
jsme hrát hru, ale někteří skauti ze střediska neměli spínací špendlíky a tak se hra nehrála. Hráli jsme jinou hru a po ní se zapálil oheň, zpívalo se a nakonec byla prohlídka základny. Cestou zpět jsme jeli autobusem a tramvají. Střediskové setkání na Vranově se vydařilo!
Kecal
Výprava skautů a skautek do Bojkovic 26. – 30. 10. 2005
Tato výprava měla být zopakováním výpravy, která se konala před třemi lety do Chlébského. Jistě se nyní ptáte – proč zopakováním. To proto, že nám za ty tři roky tehdejší skauti a skautky odrostli do věku roverů a rangers a na jejich místo letos nastoupili noví, kteří přešli ze světlušek a vlčat. A právě pro tyto nové jsme organizovali tuto tréninkovou výpravu. Ale hezky popořadě. Sraz jsme měli první den školních prázdnin tradičně u Rampouchu, vlakem jsme pak jeli až do Bojkovic, kam jsme dorazili chvilku po poledni. Na nádraží na nás už čekal majitel klubovny, ve které jsme pak pět dní bydleli. Po středečním obědě jsme se všichni rozprchli po Bojkovicích, abychom zjistili co nej o tomto městečku. Po třech hodinách v terénu následovaly další dvě v klubovně zpracováváním údajů do časopisu. Před večeří jsme my starší seznámili nováčky jak zacházet s vařičem a jak si na něm co nejlépe uvařit večeři. Všem to šlo skvěle a tak už v devět jsme se mohli vrátit k vyhodnocování prvního dne – každá skupinka prezentovala nejprve co v Bojkovicích viděli a slyšeli a potom také jak to zpracovali do časopisu. Tato část se lépe podařila chlapecké družině. Před spaním jsme si ještě nachystali věci na zítřejší výlet a za tónů Klokyny kytary jsme usínali. Dnes nás čekal náročný výlet po Bílých Karpatech – vláčkem jsme jeli do poslední stanice na českém území, do Vlárského průsmyku. Na chvilku jsme si zašli i na Slovensko a pak se na hranicích vyfotili. Mezitím mlha již skoro zmizela a objevilo se zcela - 12 -
modré nebe. Za chvilku jsme začali sundávat své svršky, cestou do kopce jsme se dost potili. Po chvilce cesty jsme se nějak rozpadli na dvě skupiny, ta vzadu šla pomalu, neboť se stále o něco přeli, něco si brali a pak se honili atd. Proto jsme se my v první skupince na chvilku schovali a nechali tu druhou skupinku jít před nás. Po chvilce, když nás neviděli, si mysleli, že jsme už hodně vpředu a tak nasadili slušné tempo a přestali se přít. My za nimi jsme je celou cestu sledovali, asi hodinu chůze. Pravda vyšla najevo na kopci Javorník, kde jsme nečekali a oni tam dorazili první. Hned nás začali hledat mobily, my jsme se jen smáli za stromy, po chvilce si nás všimli a byli jsme zase všichni rádi, že jsme spolu. Po společné fotce cesta pokračovala po státní hranici mírně zvlněným terénem. Bylo stále velice pěkně a cesta byla pohodlná. Zabloudit nebylo kde. Poslední úsek cesty do Bojkovic jsme již šli za tmy, však také celý výlet měl 27 km! Do klubovny jsme příjemně unaveni dorazili o půl sedmé, po večeři jsme začali ze svých kapes lovit vlárské kaštany, abychom si postavili malé ZOO. Páteční ráno jsme zahájili hrou ještě ve spacácích. Každý měl napsat, čím je dnešní den výjimečný. Kluci začali psát o tom, že venku je naprosto jasno a svítí slunce, děvčata si vzpomněla, že před 87 lety byla založena naše republika. A tak to nyní zase s přehledem vyhrála děvčata. Po snídani následovala kontrola výbavy na tuto výpravu. Zde musím konstatovat, že všichni se tak dobře na výpravu připravili, že jsme nenašli žádný závažný nedostatek, a drobností bylo jen pár. Byli jsme velice potěšeni, že nováčci už na svou první výpravu si dokázali sbalit skoro bez chyb. Před obědem jsme na plácku před klubovnou trénovali stavbu stanů, měli jsme s sebou stany čtyři a tak si každý mohl postavit jeden druh. Před koncem tréninku byla soutěž na čas. Po obědě a krátkém poledním klidu jsme zašli do nedalekého lesa, kde jsme trénovali stavbu nouzových přístřešků. Pak následovala velice zajímavá bojová hra z dílny Vážky a před soumrakem jsme si začali při-
pomínat jednotlivé body skautského zákona – jak jinak než hrou. Cestou zpět do klubovny šel každý potichu již za tmy a přemýšlel, jak by ostatním vysvětlil právě ten svůj bod skautského zákona. V klubovně následovala večeře – každý už vařil naprosto bravurně, potom krátká hra se svíčkami na trávníku před klubovnou a pak to přišlo. Po chodbách klubovny bylo rozházeno spoustu lístečků, byly osvětleny jen svíčkami. Skupinky je musely posbírat a poskládat z nich skautský zákon ve správném pořadí. Bylo to náročné, ale nás to krásně naladilo na večerní povídání o tom nejdůležitějším, čím se řídí skauti na celém světě. Vlezli jsme si do spacáků a každý začal postupně povídat o tom svém bodě zákona. Diskuse se tak krásně rozproudila, že jsme šli spát až po jedenácté. Sobotní ráno bylo jako každé jiné – snídaně, drobný úklid a pak fotbal mezi Brnem a Kopřivnicí. Tedy mezi skauty z těchto měst, kteří v Bojkovicích trávili podzimní prázdniny. Bohužel jsme to vysoko prohráli. Fotbalem se na schůzkách opravdu moc nezabýváme. Na počátku polední siesty mi náhle zazvonil mobil. Dozvěděl jsem se v něm, že musíme opustit tuto klubovnu, neboť majitel zde musí mít večer důležitou schůzi a že máme jet do jeho druhé klubovny, což byly čtyři zastávky vlakem. Ihned jsem to všem řekl a tak začalo rychlé balení a úprk na vlak. Zabalit a vyluxovat jsme zvládli za necelou třičtvrtěhodinku. Přesto nám vlak o fous ujel. Co se dalo dělat. A tak skupinky dostaly na nádraží šifru, ze které zjistili, že to je jen hra, která
má prověřit vše, co jsme do dnes trénovali – najít v okolí Bojkovic místo na přenocování, postavit si stan a přístřešek, uvařit dobrou večeři a pak také zalehnout k večernímu spánku. Vše se samozřejmě bedlivě sledovalo a bodovalo. Jen o pár minut byli vždy rychlejší kluci. Protože jsme však v lese spát až do rána nemohli, neboť už byla docela slušná zima, probudili jsme usínající v 19:30 a sdělili jim budíček. Po něm se museli co nejrychleji, již potmě, zabalit a společně dojít zpět do klubovny. To bylo vyvrcholení našeho snažení. Všem se tato hra velice líbila, někteří byli smutní, že v lese nemohou nocovat až do rána. Nedělní ráno jsme zahájili malbou při hudbě a pak jsme šli do místního kostela na mši. Po návratu jsme si sbalili, teď už definitivně a předali klubovnu zase majiteli. Na nádraží jsme si uvařili poslední naše jídlo a pak už se jen mačkali v zcela přeplněném vlaku až do Brna. Výprava se nám velice podařila, nejen proto, že bylo překrásné podzimní počasí. Zvládli jsme celý nachystaný program a ještě něco navíc, domů jsme přijížděli s vědomím, že naši nováčci s námi mohou klidně jet na klasickou výpravu, neboť již vše důležité ovládají na jedničku.
Ferda
čeká na nás Plavání na Lesné 13. 11. 2005 Bohužel se nepodařilo na tuto akci zajistit dostatek financí a proto se akce ruší! - 13 -
Zpívání v klubovně 25. 11. 2005 Tradiční zpívání se odehraje letos poprvé. V klubovně bychom všichni měli být v 17:30, kdy začínáme. Apis na tento den zajistí ty nejlepší kytaristy a hráče na jiné nástroje, a tak se jistě nebudete nudit. A kdyby náhodou někomu po hodině zpívání vyhládlo, bude také nachystáno příjemné sladké i slané občerstvení doplněné chutným čajem. Tak neváhejte a přijďte! A vemte všichni s sebou i rodiče a prarodiče, tato krásná tradiční akce je určena i jim!
Výlet do přírody 26. 11. 2005 Poslední výlet v tomto kalendářním roce je určen pro všechny od světlušek a vlčat výše. Sraz tradičně u Rampouchu v tradiční čas 8 hodin. S sebou vše dle seznamu na podzimní výlet, nezapomeňte hlavně na čepici a rukavice, protože už v tento čas může být docela zima. Návrat bude opět k Rampouchu okolo 16 hodiny. Plánovaná trasa: Mokrá hora - U buku panská louka - Bílovice - Obřany. Délka 16 km.
Ježíškovy dílny 3. – 4. 12. 2005 Tři dílny inspirované Vánoci pro všechny členy oddílu. Ta první je určena pro naše nejmladší – bobříky, malé světlušky a malá vlčata. Starší světlušky, starší vlčata a všichni ostatní si mohou vybrat ze dvou termínů 3. 12. odpoledne nebo 4. 12. odpoledne. Vyrábět se budou krásné věci inspirované právě Vánoci. Však kdo se účastnil loni již ví. Celou tuto akci připravují R&R, takže není nutno si s sebou brát žádné věci, jen je nutno přijít ve stanovený čas do klubovny. Všem zúčastněným doporučuji pracovní oblečení, neboť se bude pracovat s lepidlem barvami apod.
Zájezd pro Betlémské světlo do Vídně 10. 12. 2005 je akcí nadstandardní a zcela dobrovolnou. Je určena všem, kteří mají perfektní skautský kroj a vlastní cestovní pas (tedy od světlušek a vlčat výše). Těm starším 15 let - 14 -
stačí i občanský průkaz. Odjíždí se z Brna brzo ráno – zatím to nevím, ale každý rok to bývá mezi 6 – 7 hod. od kostela na Mendlově nám. Návrat bývá někdy kolem 21. hodiny tamtéž. Odtud pak zúčastnění společně dojdou až domů (vždy starší doprovází ty mladší až k jeho domovu). Návštěva Vídně je pro nás vždy krásným zpestřením předvánočního času, předvánoční Vídeň má takovou krásnou, nepopsatelnou atmosféru, která nás doslova vždy hned nasaje a my se pak na Vánoce těšíme dvojnásob. I také tím, že z Vídně vozíme každým rokem Betlémské světlo, které se pak vlaky šíří po celé naší vlasti v čase předvánočním. A pro ty, kteří o této akci možná slyšíte poprvé, tedy pro naše nováčky a jejich rodiče, vězte, že právě členové našeho oddílu začali v roce 1990 s touto nyní již tradiční akcí, bez které si dnešní Vánoce mnozí nedokážou ani představit. POZOR! Vzhledem k tomu, že se nejedná o oddílovou akci, tak je nutno se na akci dopředu přihlásit Ferdovi! Zájemci nechť tak provedou co nejdříve, kdo pozdě chodí, do Vídně nejede! Přihlášeným potom Ferda sdělí podrobné informace.
Vánoční besídka 22. 12. 2005 Letošní rok je lichý a proto se koná besídka v klubovně. Sejdeme se tam už v 16 hodin, ti nedočkaví tam můžou přijít už v 15:30, kdy se začne zdobit stromeček. Po jeho nazdobení se sesedneme kolem stěn a zazpíváme si tradiční vánoční písničky a koledy, proto s sebou nezapomeňte si vzít vánoční zpěvníky (ten vydaný v oddíle má červenou barvu). Následovat bude rozsvícení stromečku a rozdání si dárků, které pod ním najdeme. Zakončení akce bude v 19 hodin pro ty mladší a v 19:30 pro ty nejstarší. POZOR! na akci je nutno si přinést vstupenku! Vstupenkou je jakákoliv vlastnoručně vyrobená ozdoba na stromeček. Pak si také nezapomeňte přinést zpěvníky a pokud se chcete pochlubit tím, co jste doma upekli, tak také trochu na ochutnávku. Samozřejmostí je perfektně upravený kroj.
Betlémské světlo a akce s ním spojené
Silvestrovské loučení se se starým rokem 28. 12. – 1. 1. 2006
Každoročně s dovozem Betlémského světla z Vídně do Brna (viz strana 14) je spojeno množství doprovodných akcí. Některé akce organizujeme si sami, na jiné poskytujeme své členy. Akce jsou to však natolik prestižní, že by se muselo BS předávat ročně nejméně dvakrát, aby všichni zájemci byli uspokojeni. 1. Předávání BS na Petrově při nedělní mši svaté - možná účast kohokoliv, skauti v kroji 2. Předávání BS v našem kostele sv. Augustina - každoročně bezchybně zajišťoval Puštík. Kdo se k němu přidá letos? Bude to v neděli 18. 12. v 9 hodin. 3. Předávání BS široké veřejnosti na Nové radnici, Dominikánské nám. Tradičně zajišťujeme hlídací a přepalovací službu na poslední 3 - 4 hodiny této akce. Bude to v pátek 23. 12. od 14? do 18 hodin. 4. Rozvoz BS vlaky po celé České republice. Letos by se tohoto rozvozu mohli zúčastnit i naši R&R. Zájemci o jakoukoli z výše uvedených akcí BS kontaktujte co nejdříve Ferdu. Termíny bývají docela brzo obsazené. Podrobnosti hledejte v dalším, předvánočním ODINu.
je určeno jen těm nejstarším (stáří min. 15 let, mladší pouze po domluvě s Ferdou), neboť se nám podařilo zajistit velice malou krásnou chaloupku uprostřed divočiny Žďárských vrchů u obce Lísek. Tato chaloupka je od nejbližšího obydlí vzdálena přes kilometr, nevede k ní žádný vodovod ani elektřina. Vše si tedy budeme muset buď dovézt z Brna, nebo na místě v obci zajistit a na bobech dotáhnout do chatky. Pokud bude málo sněhu, tak se dá k chatce dojet autem – auto s sebou určitě budu mít a budeme jej využívat např. pro dovoz vody či pokud dojde plynová bomba, na které se vaří i se s ní v celém objektu topí. Vaření budou vždy zajišťovat dvojice, které si pro ostatní nachystají jídlo už doma a pak jej na místě dopracují do servírovatelného stavu. Každý den jedna dvojice. Nemůžeme počítat s tím, že v obci něco seženeme, neboť taky nemusí být otevřeno. Ale kdo s námi již jezdil, již ví. Dále je nutno mít s sebou dostatek různých her, dobré boty do sněhu, teplé oblečení, spacák, karimatku, dobrou baterku, prskavky, schválenou pyrotechniku, na závadu nebudou ani běžky či boby, abychom se přes den příliš nenudili. Ale to jistě nejstarším už nemusím připomínat. Doprava na místo bude vlakem, zavazadla se povezou v autě až na místo. Přesnou hodinu srazu a návratu zatím nevím, neboť se mají před Vánoci měnit jízdní řády (přibližně – odjezd ráno 28.12., návrat po slavnostním obědě 1.1, tedy asi kolem 16-17 hod.). Poté se to všichni hned dozví prostřednictvím oddílové nástěnky v klubovně. POZOR! Zájemci, hlaste se co nejdříve Ferdovi, ať máte účast zaručenu, pro později přihlášené již může být obsazeno!
Roznos BS po čtvrti na Štědrý den dopoledne 24. 12. 2005 Sejdeme se v klubovně v 8 hodin, abychom se rozdělili do skupinek. Každá skupinka si také vezme adresy, které se nám mezitím nastřádaly ve schránce v kostele. A pak už si jen přepálí plamének světélka k sobě do lampičky a začne roznášet toto poselství klidu, míru do všech domovů, kde o něj mají zájem. Samozřejmostí je přinesení si ho i k sobě domů. Nezapomeňte na kroj a také na špejle na přepalování. Pokud si s sebou vezmete i nějakou svíčku, tak můžete potěšit staré lidi, kteří si svíčku zapomněli, či nemohli nachystat. Domů se vracíme asi před polednem, podle počtu roznášených adres.
O dalších akcích se dozvíte podrobnosti, jakmile nastane jejich čas. Jen nyní napíši pár informací o zimním táboře. - 15 -
Zimní tábor 3. – 12. 2. 2006
hradit náklady na vleky, ty si bude hradit každý sám. Stručný plán činnosti – běžkové i sjezdové lyžování na různých svazích v okolí (Ramzová, Červenohorské sedlo ap.), pro začátečníky běžkové i sjezdové lyžování v okolí chaty. Ve chvílích odpočinku bobování. Návštěva a prohlídka přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně, min 1× návštěva krytého bazénu a prohlídka města (Šumperk, Hanušovice ap.). Celé to bude doplňovat celotáborová pohádková hra. Režim na táboře bude podobný jako na táboře letním – na přípravu stravy budou určeny služby, ostatní budou v té době mít jiný program. Budíček cca 7:30, večerka 21 – 21:30 (podle únavy). POZOR! na tuto akci je nutno odevzdat přihlášku – předběžnou do konce listopadu, závaznou do 20. ledna (promítání). Peníze je nutno zaplatit spolu se závaznou přihláškou. Promítání fotek (20. ledna) je také pro rodiče a budou na něm rodičům zodpovězen y veškeré dotazy týkající se této akce.
Podařilo se nám zajistit a už i podepsat smlouvu na zapůjčení budovy v obci Nové Losiny, která je vzdálena asi 8 km od velkého lyžařského střediska Ramzová a hned vedle je taktéž známé Červenohorské sedlo. Takže možností na lyžování určitě budou veliké (pokud nebude veliká obleva). Odjíždíme už v pátek (pololetní prázdniny, na které pro Brno-město navazují jarní prázdniny) brzo ráno (asi v 5:50) přímým vlakem až na místo pobytu. Vracet se budeme v neděli brzo odpoledne. S sebou – oproti dřívějším informacím (protože se nám podařilo sehnat chatu s kapacitou 35 osob) je možno mít jak sjezdovky, tak i běžky, nejlepší bude varianta obého. K tomu jsou doporučené boby. Veškerá zavazadla poveze auto, je možné, že nejstarší budou mít své batohy ve vlaku, pokud se do auta nevlezou. To ale pouze v případě, že nás pojede více jak 20. Cenová náročnost – poplatek bude 1000 Kč, z něho se budou platit veškeré náklady akce – potraviny, doprava, ubytování, vstupné, ... Nebudou se Toto z něho
Ferda
číslo obdrží...
ODIN - časopis pro členy 41. oddílu Junáka v Brně, jejich rodiče a příznivce oddílu. Vydávají členové oddílu pro svou vnitřní potřebu. Číslo 52 sestaveno: 8. 11. 2005 a podíleli se na něm: Ferda, Balumba, Kloky, Einstein, Roman, Qak, Želva a Kecal. Adresa redakce je totožná s adresou vůdce oddílu a jeho zástupkyně: Fabiánkovi, Lerchova 39, 602 00 Brno, tel.: 543 241 301, 723 872 753 (VO), 721 318 609 (ZVO), email:
[email protected]. Prošlo základní jazykovou úpravou. - 16 -
