ř Odborný
časopis pro veřejnou správu
oderní
sg cyklostezky ■in g jak je budovat
'čsíčník vydavatelství Economia
musí být dotace rizikem pro obce?
ČERVENEC 2005 80 KČ/113 SK
městský mobiliář
ModerniObec.cz
Nabízíme Vám snadný způsob, jak na naše náklad zlepšit vzhled vašeho města "komplexní řešení problematiky
PLÁNUJETE VÝSTAVBU INFORMAČNÍCH TABULÍ PRO VAŠI OBEC NEBO REGION? Využijte kvalitních a odborných služeb předního kartografického vydavatele v ČR - SltlItART. Za 8 let spolupráce s dodavateli jsme vyrobili více než 1000 tabulí.
CO VÁM MŮŽEME NABÍDNOUT? Regionální mapy Publikace zpracované pro prezentaci zájmového území určitého regionu nebo mikroregionu.
Reklamní - informační mapy a publikace Pokud potřebujete prezentovat své aktivity nebo poskytnout obecné informace, pak můžete využít reklamní a informační mapy. Můžete také zvolit informační publikaci.
Můžete zvolit typ a podrobnost mapy. Dle vašich cílů a záměrů přizpůsobíme náplň zobrazených a popsaných informací.
Informační tabule a vývěsní mapy
Pohledové mapy
Vhodným prostředkem k usnadnění a získání potřebných informací o Vašem regionu je informační tabule nebo vývěsní mapa.
Perspektivní zobrazení reálné mapy nad 3D modelem terénu.
Turistické a cykloturistické mapy SHOCart jako jedna z mála firem v ČR Vám může nabídnout zpracování zakázkové turistické nebo cykloturistické mapy z průběžně aktualizovaného mapového díla. Samozřejmostí jsou informace o službách.
SHOCart, spol. s. r. o. Zádveřice 48 763 12 Vizovice tel. 577 687 204 e-mail:
[email protected]
www.shocart.cz
Co brání rozvoji našich regionů, co je jeho brzdou?
PaedDr. VÁCLAV HARTMAN předseda regionální komise Svazu měst a obcí ČR mistostarosta města Jilemnice
Nyní se připravují podmínky pro čerpání finančních dotací v novém progra movém období 2007 až 2013. Je potřebné, abychom byli tzv. u toho.
červenec 2005
dpověď na tuto otázku není jednoduchá. Jistě každý z nás vnímá význam slov rozvoj i region podle svého postavení a svých potřeb. Dom nívám se, že je třeba se nad tento často místní po hled povznést a chápat význam uvedených pojmů opravdu v zásadním slova smyslu. Tím určitě je naše budoucnost v Evropské unii. Zcela jistě to není pou há potřeba zajistit vybudování - byť atraktivní - jed notlivé investice v obci či městě bez zajištění souvis lostí a vztahů v širším měřítku. Nyní se připravují podmínky pro čerpání finančních dotací v novém programovém období 2007 až 2013. Je potřebné, abychom byli tzv. u toho. Jako předseda regionální komise Svazu měst a ob cí ČR pozitivně vnímám, že náš svaz je brán jako ofi ciální místo pro nutné konzultace a připomínky k jednotlivým zákonům, předpisům, normám i všem ostatním připravovaným materiálům. Podporuje za pojení komunálních politiků dojednání monitoro vacích výborů, pracovních komisí a všech subjektů ovlivňujících budoucí podobu strukturální politiky České republiky v Evropské unii. Navzdory tomu však nadále vznikají na úrovni státní správy materiá ly, které nejsou konzultovány na všech potřebných místech. Vzniklé normy jsou pak často přísnější než běžná pravidla v Evropské unii. Dochází i k rozpo rům mezi jednotlivými resorty. Jde zejména o sladě ní postupů jednotlivých ministerstev a Ministerstva financí, tj. nutnost jednotného výkladu při provádě ní kontrol čerpání dotací. Je nepřípustná praxe, aby jiné podmínky stanovil poskytovatel finančních pro středků a podle jiných podmínek probíhala kontrola (a nepřiměřený postih) finančních úřadů. Dalším příkladem je udržitelný rozvoj cestovního ruchu, kdy do této oblasti tzv. hovoří tři ministerstva - pro místní rozvoj, zemědělství a životního prostře dí. Dále některé ústřední orgány opakovaně požadu jí údaje, které jsou již »někde jinde« zveřejněny. Na samosprávy měst a obcí tak dopadají úkoly, které má v popisu práce stát. Navíc - bez potřebných finanč ních prostředků, které často zůstávají na jiných mís tech státní správy, jejíž slibovaná transformace se nedokončila. A protože vždy jsou až na prvním místě peníze, musím také zmínit problematiku financování růz ných projektů. Už jen pouhá projektová příprava je nad síly zejména menších obcí. Nemluvě o vlastním financování realizace projektů. Proto je naprosto oprávněný náš požadavek na zálohování plateb, a to nejen pro menší subjekty. Je třeba, aby Svaz měst a obcí prosadil možnost zapojit do financování ne jen veřejné, ale i soukromé finanční zdroje. Jistě jsou i další okolnosti, které brání efektivnější mu rozvoji našich regionů. Za nejdůležitější však považuji dodržení základních pravidel spolupráce regionů, krajů, měst, obcí a stát ní správy. Samosprávy obcí a měst se musejí aktivně zapojit do příprav nového rozpočtu Evropské unie na léta 2007 až 2013, a to jak na národní, tak evropské úrovni. ■
DOPRAVNÍ ZNAČENÍ
PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE
O
CWnIvefcíssvafcW
SVISLÉ DOPRAVNÍ ZNAČENÍ
VODOROVNÉ DOPRAVNÍ ZNA ČENÍ
MĚSTSKÝ MOBILIÁŘ OSTATNÍ PRVKY PRO ZVYŠOVÁNÍ BEZPEČNOSTI SILNIČNÍHO PROVOZU
SULKOV 348, 330 21 LÍNĚ - SULKOV TEL: 377 26 226 FAX: 377 226 227 www flnn-Hr rv
nlronttflnn-Hr n
OBSAH ■ TITULNÍ STRANA
■ EVROPSKÁ UNIE
Ariónova kašna v Olomouci oceněná Zvláštní cenou při květnovém vyhlášení Vodohospodářské stavby roku (Foto archív)
Vliv DPH na zdravotnické služby (Václav Pátek)___________________ 23
■ NÁZOR__________________________________________________1
Malý zájem žadatelů o některá opatření _
■ SPEKTRUM_____________________________________________ 4
Evropské peníze i na opravu panelových domů (Ing. Oldřich Vlasák) _ 25
■ KAUZA
■ MANAGEMENT
Přestane být přijetí státní dotace pro obce rizikem? (Ivan Ryšavý)___________________________________________________6
I pro operativní rozhodování starostů je nezbytný široký odborný rozhled (Doc. Mgr. Šárka Štendová, Ph.D.) ______________________ 26
■ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Tajemníci zosobňují kontinuitu úřadů (Ivan Ryšavý)_______________27
Boskovický projekt roku (Ivan Ryšavý)_____________________________8 Dotace až 85 procent___________________________________________ 8
Nechte si poradit, jak pro své projekty využit podporu EU!_________ 24 _
__
__
__
_ 25
■ SPRÁVA A ROZVOJ
Soutěž pokračuje______________________________________________ 8
Převod armádního majetku se patrně protáhne (PhDr. Jiřina Ondráčková) __________________________________ _28
Program by měl pomoci městům_________________________________ 9
Armáda se v Bělé pod Bezdězem pozdrží_______________________ 29
Varování lidí by mělo být spolehlivé (Ivan Ryšavý)_________________10
V Kroměříži už mají jasno____________________________________ 29
■TÉMA: CYKLOSTEZKY
Společenství obcí? Finanční motivace jim může dát reálnou podobu (Ivan Ryšavý)________________________________________________ 30
Národní certifikace Cyklisté vítáni zavede konkurenci (Lýdia Stoupová)______________________________________________ 11 Co podporují projekty Nadace Jihočeské cyklostezky (JUDr. Jan Šmidmayer)_________________________________________13 Dopravní soutěže mladých cyklistů posilují prevenci________________ 13 Kde jsou na tom dobře, kde pokulhávají (Ladislav Vencálek)________ 14 Hlavní je kvalita a bezpečnost (Eva Sadílková)
____________________ 15
Na kolo jen s přilbou__________________________________________ 15 On-line cyklomapy
___________________________________________ 15
■ EKONOMIKA Nedostatky v řízení o veřejných zakázkách zvyšují náklady (Mgr. Tomáš Markovič)_________________________________________16 ■ PŘÍLOHA: MĚSTSKÝ MOBILIÁŘ Možnosti měst mívají k ideálu daleko (PhDr. Jiřina Ondráčková)_____ 17 Soutěž naznačí směr dalšího vývoje (Martina Svobodová)___________ 18 Jak »nezavraždit« reklamní využitelnost mobiliáře (Ivan Ryšavý)_____ 19
INVEX 2005: Dny krajů, měst a obcí_____________________________ 31 ÚZSVM: Jak využít systém prodeje majetku přes internet__________ 32 ■ LEGISLATIVA
Občanské průkazy a cestovní doklady: Jaký je průběh správního řízení? 21 (JUDr. Vladimír Novotný)______________________________________ 33 Zákon o střetu zájmů byl zrušen: Co lze i pro veřejnou správu očekávat dál? (Mgr. Aleš Pachman)_____________________________ 34 »Stavební činnost# pod lupou právních předpisů 31/ (JUDr. Stanislav Malý)______________________________
35
Kopie ze soudního spisu? Soud i ombudsman říkají »ano« (JUDr. Marek Hanák)
36
Ze sbírky zákonů (Mgr. Jan Břeň)___________________
37
Víte, jak má vypadat tiráž u periodik?
37
Aktuální právní předpisy pro územní samosprávu
37
Nový správní řád: Určení lhůty k provedení úkonu 7/ (Mgr. Jan Břeň)_______________________________
Vyhláška, o niž se lze opřít - chybějí však lepší zákony (Alena Straková)______________________________________________ 20
■ PRÁVNÍ PORADNA
Přehlížené malé velké detaily měst______________________________ 20
■ SERVIS
___________________
"""
38 39
___ 40
Mobiliář nemusí nevidomým překážet (Mgr. Viktor Dudr)___________ 21
■ PŘÍLOHA SPECIÁL
Také cyklisté potřebují místa k odpočinku (Bc. Lubomír Muzikář)___ 22
Abeceda pro starosty (JUDr. Eva Šromová)________
I až Vlil
Uzávěrka tohoto čísla: 10. 6.2005 MODERNÍ OBEC - Měsíčník vydavatelství Economia Ročník XI, číslo 7 • Vychází 8. 7. 2005 • Cena výtisku ve volném prodeji 80 Kč • Roční předplatné 960 Kč • Adresa redakce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail:
[email protected]. http://moderniobec.cz • Ředitelka divize odborného tisku: Ing. Sylvie Smerákovň • Šéfredaktorka: Mgr. Lýdia Stoupová, tel.: 233 071 408, e-mail:
[email protected] • Zástupce šéfredaktorky: Ivan Ryšavý, tel.: 233 071 407, fax: 233 072 711,
[email protected] • Grafická úprava: Šárka Klomínková, Ing. Aleš Adámek (redakční strany), tel.: 233 071 411 • Manažer inzerce: Petr Pflcger, mobil: 603 198 873, tel.: 233 071 403, fax: 233 072 010, e-mail:
[email protected] • Redakční rada: JUDr. Kateřina černá, tajemnice MČ Praha 13; PaedDr. Václav Hartman, místostarosta Jilemnice, předseda regionální rady SMO ČR; Ing. Jan Horník, senátor, starosta Božího Daru; Mgr. Věra Jourová, náměstkyně ministra pro místní rozvoj; Ing. Sylva Kováčiková, starostka Bílovce; Ing. Jiří Šulc, hejtman Ústeckého kraje; Mgr. Tomáš Ulehla, primátor Zlína • Vydává: ECONOMIA a. s., IČO: 00499153, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Inzerce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Příjem inzerce: tel.: 233 071 788,233 071 766, fax: 233 072 730 • Komerční přílohy: tel.: 233 071 701, fax: 233 072 780 • Distribuce: Dobrovského 25, 170 55 Praha? • Volný prodej: tel.: 233 071 110, fax: 233 072 001, e-mail:
[email protected] • Ve volném prodeji rozšiřují: Společnosti PNS, a. s. • Předplatné, nové objednávky: tel.: 233 071 197; fax: 233 072 009, e-mail:
[email protected], www.economia.cz • Zákaznická linka: tel.: 800 110 022 • Objednávky do zahraničí: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009, e-mail:
[email protected] Doručování předplatného provádí: Mediaservis, s. r. o., Česká pošta, s. p. - střediska Postservis • Předplatné a distribuci v Slovenské republice zajišťují: L K. Permanent, s. r. o., MAGNET PRESS. SLOVAKIA s. r. o. • Internetový online archiv: divize Economia OnLine, Ovenecká 380/9, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 142, e-mail:
[email protected] • Internetová inzerce: divize Economia OnLine, Ovenecká 380/9, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 163, e-mail:
[email protected] • Tisk: Boomtisk, Ovčárecká ul., 280 00 Kolín - Sendražice • Sazba a reprodukční část: Economia a. s. Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • MK ČR E 6995 • ISSN 1211-0507 • Poskytnutím autorského příspěvku autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném anebo elektronickém titulu vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěvku. Za užití náleží autorovi honorář podle obvyklých honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz www.economia.cz. • © 2005 ECONOMIA a. s.
2
moderní obec
— červenec 2005
j
Výhodné financování komunální a užitkové techniky pro vaši obec CityRent CISTĚ MĚSTO
CityLease
Leasing strojů a zařízení Finanční leasing nákladních automobilů a ostatní dopravní techniky
Odbytový leasing 'šf
'šj-
(ST I
Zpětný leasing
LO LO LD
O O
DS Leasing člen finanční skupiny Dimension
00
V*
Společnost DS Leasing, partner projektu Čisté Město, přichází s nejvýhodnější nabídkou financování komunální a užitkové techniky na trhu* ‘Při pořízení techniky prostřednictvím programu CityRent až 30% úspora oproti běžnému financování.
SPEKTRUM
Socha Svobody shlíží do vsetínského údolí
Hurvínek putoval za Přemyslovci Od Prahy přes Kralupy, Slaný, Zlonice, Straškov a Vraňany a zase zpátky do Prahy pro jížděl stejně jako před třiceti nebo čtyřiceti lety červený motorák řady 131.1., lidem že lezničářským zvaný Hurvínek, a vezl početné osazenstvo za Přemyslovci. Tak totiž po jmenovalo svůj výlet po regionálních tratích zájmové sdružení, které si dalo název Pře myslovské střední Cechy a spojilo pod jednu střechu rozsáhlé území od Roztok na jihu po Veltrusy na severovýchodě až po Klobuky na severozápadě. Cestování po místních že leznicích není jen zábavným putováním nebo vzpomín kou na dřívější doby železnice. Zapadá přesně do kon cepce, kterou chce sdružení oživit neprávem zapomenu tou oblast na severozápad od hlavního města. Obnovit síť polních cest, vrátit krajině aspoň zčásti podobu, kterou měla před scelováním lánů a budováním lepších zítřků, rekonstruovat typické venkovské stavby a nalézat pro ně soudobé využití, poukázat na známé památky dávné čes ké historie i na neobjevenou krásu obyčejných a přece velmi prakticky a řemeslně dokonale vybudovaných ven Cestování po místních kovských sídel, připomínat havířské i selské tradice - i tře železnicích není jen ba ty místní lokálky na tratích, kde se ještě dnes jezdí čty zábavným putováním nebo řicítkou... Prostě učinit zem zase přívětivou a přátelskou vzpomínkou na dřívější doby pro její obyvatele i návštěvníky. železnice. Přemyslovská kasa je skoro prázdná, ale ambiciózní pro gram se s podporou národních i evropských fondů začíná naplňovat. Kdyby chtělo sdružení hledat důvod, proč Hurvínek vyrazil na svou téměř slavnostní cestu, našlo by ho: Začala se vytvářet dokumentace k síti polních cest, která by měla být nosným projektem koncepce a obnoveným pojítkem mezi lidmi.Hurvínkovo putování, kterému významně napomohlo Železniční muzeum Zlonice a společnost Lo kálka Group z Rokycan, zachránce a obnovitel historického motoráčku, měla úspěch a nebyla jistě poslední. /jh/
>VSETÍN Nejznámější symbol nezávislostisocha Svobody, jejíž originál v roce 1886 vě novala Francie americkému lidu ke stému výročí vzniku americké deklarace nezávis losti, lze vidět také ve Vsetíně - v údolí na zvaném Amerika. Zatímco americký originál měří více než 46 metrů, její vsetínská kolegyně je i s pod stavcem vysoká 4,1 metru.
Centrum nabídne komplexní péči > P RŽ N O Do nového Ústavu sociální péče pro mládež a dospělé Pržno v okrese Frýdek-Místek se už stěhují jeho obyvatelé. Je tam pavilon pro klienty s těžkým postižením a bydlení pro klien ty s lehčím postižením, dětský pavilon, dílenská a výchovná terapie, zemědělská terapie, ven kovní amfiteátr a venkovní sportovní areál. Nabízené služby se tak mnohonásobně zkvalitňují. V domečcích je prostor pro vytvoření modelového bydlení, v průběhu letošního roku bude otev řeno i chráněné bydlení. Zařízení bude poskytovat komplexní celoroční péči zhruba 120 lidem. »Nabídka služeb umožní pracovat s obyvateli tak, aby si nejen udrželi nabyté dovednosti a schopnosti, ale aby je mohli dále rozvíjet. A také se v maximální možné míře integrovat do běž ného života společnosti. Tuto myšlenku podporuje i návrh na změnu názvu ústavu, kterou mě lo v červnu projednávat zastupitelstvo kraje. Pokud bude návrh schválen, pak už nebudeme ho vořit o ústavu sociální péče pro mentálně postižené, ale o organizaci s názvem Náš svět - cent rum pro lidi s mentálním postižením Pržno,« konstatoval náměstek hejtmana kraje Jiří Carbol. Celkové náklady na výstavbu areálu přesáhnou 246 mil. Kč. Část peněz poskytl jako dotaci stát (191 mil. Kč), 30 mil. zaplatil kraj ze svého rozpočtu, zbylou část uhradil investor (Ústav sociální péče v Ostravici) vlastních zdrojů. Iskl
vismolN
Nejrozšířenější redakční systém na tvorbu webových stránek měst a obcí www.vismo.cz, tel.: 567 311 772
I
Vsetínská socha Svobody je proti americké něčím výjimečná. Nejenže její pochodeň se může kdykoliv rozsvítit, ale také se dívá přímo do Moskvy, což je část dalšího vsetínského údolí.
Byla vyrobená ze sklolaminátu na Filipí nách a na její usazení bylo spotřebováno šest kubíků betonu a zhruba 120 kilogramů betonářské oceli. Podstavec je obložen umě lým kamenem z Hošťálkové. Majitel sochy, který si nepřál uveřejnit své jméno, kopii zakoupil ve Francii u příležitos ti 118. výročí odhalení originálu - 28. října roku 2004. Nad vsetínskou Amerikou byla vztyčena letos na jaře. »Samotný nápad však přišel mnohem dříve. Motivace postavit u nás sochu Svobody vznikla v roce 1996 ne bo 1997, když naši ulici oficiálně pojmenova li Amerika. Tak jsem si říkal, že Amerika bez sochy Svobody by nebyla ta správná,« řekl majitel sochy. /sk/
MO-000007
moderní
červenec 2005
SPEKTRUM
Chrudim chce obnovit historický střed
Nové muzeum hraček bylo otevřeno v Rychnově nad Kněžnou.
Stovky panenek na radnici >RYCHNOV NAD KNĚŽNOU V prvním poschodí radnice na Starém náměstí, kde Mag dalena Dobromila Rettigová dopsala v roce 1825 Domácí kuchařku, se nachází ve dvou místnostech expozice hraček od roku 1880 do začátku 60. let 20. století. K vidění je téměř stovka panenek s porcelánovou hlavou, z jiných materiálů pak dalších sto, dále kočárky, po kojíčky, dobové fotografie atd. Příchozího nejspíš překvapí, že byly i panenky charaktero vé, vyrobené podle skutečného dítěte, či panenky budoárové; tyto »panenky na pohovku«, které nebyly určeny ke hraní, byly vždy elegantně, módně oblečené do interiéru 20. a 30. let 20. století. Vyráběly se z látky a jejich oblečení bylo kvalitní a nákladné. /jk/
> C H R U DIM V letošním roce vzpomíná měs to 950 let od první písemné zmínky v Kosmově kronice, v níž je uvedeno, že v roce 1055 tam zemřel kníže Břetislav. Nyní žije v Chrudimi 24 tisíc obyvatel a je druhým největším městem Pardubického kraje. »Nemůžeme se ovšem honosit žádnou světově významnou památ kou, a proto nepatříme mezi města vyhledá vaná turisty. Památkovým objektům však vě nujeme soustavnou péči. Chybějí nám sice pe níze, ale vprůměntročně2 milióny korun jsou vyčleněny na jejich opravy a obnovu. Sakrální památky ovšem patří církvi. Snažíme se spolu pracovat i pomáhat, ale zasahovat zásadním způsobem ani financovat velkými částkami je jich opravy nemůžeme,« řekl starosta Chrudi mi Ing. Ladislav Libý. Významné výročí města však posílilo záměr zastupitelstva obnovit původní podobu histo rického centra, především náměstí s radnicí, kostelem Nanebevzetí Panny Marie a moro vým sloupem. Toto náměstí protíná frekvento vaná komunikace. (Do náměstí ústí Široká uli-
Hospodáři nad Babiččiným údolím iŽERNOV Obec- v dávné historii i městys - se rozkládá na 470 hektarech. Má trvale obydlených 66 domů, dalších devět stavení je neobydlených a 33 objektů patří tzv. individuální rekreaci. Žernovští, o jejichž prostředí pochází zmínka už z roku 1417, mají od prosince 1998 svůj Program ob novy vesnice. Ač obec patří počtem obyvatel spíše mezi menší, přesto se tam daří pestrému spo lečenskému životu. Jen namátkou - koná se tam zeliáda, soutěž s ochutnávkou zelí, jindy zástěr kový ples s celovečerní dámskou volenkou. Láká i Rýzmburský voříšek - kynologická soutěž, a druhá pak nazvaná Sultán Cup. Následuje Žemovský bajk, neboli závod horských kol. Slaví se také posvícem, pořádá se každoročně adventní koncert, obvyklý je živý betlém. V obci vychází věstník Žernov a pozoruhodně je zpracovaná historie. Soustřeďuje ji více než dvousetstránková publikace rodáka Luboše Jirky. Je naplněna mnoha fakty z minulého i z předešlých století, s bo hatstvím fotografií, mj. i z Rýzmburku, který rovněž patří do tamního katastru. V roce 2003 byl Žernovu schválen a také předán - jak vzpomíná starosta obce Mgr. Libor Moj žíš-znak i prapor. Dobrovolná práce se soustřeďuje především na místní spolky, na péči o tzv. předzahrádky, na květinovou výzdobu a úklid. Největší část pozemků na území obce obhospo dařuje Zemědělské družstvo Žernov, zabývající se mj. i produkcí »žernovských kozích sýrů«, dá le prosperující farma Ing. Jaroslava Jiránka, starající se také o zimní údržbu cest. Žernov získal druhé místo v soutěži Vesnice roku 2004. Zastupitelstvo rozhodlo, že odměnu 400 tisíc Kč investuje do opravy hlavní místní komunikace, která prochází středem obce, velkou i malou návsí. Výhoda těchto oprav má význam i pro cykloturisty na trase č. 4057, která navazu je na atraktivní okruh Boženy Němcové. Měl-li se však úmysl o opravě už z dřívějšího období uskutečnit, nezbylo než sáhnout do vlastní pokladny, a vynaložit tak i s převzatou odměnou cel kem 1,3 mil. Kč. Kromě této hlavní činnosti, která je i po loňské opravě původní dře věné sokolovny za přispění kraje další nemalou investi cí, chce obec dokončit rov něž mj. restaurování po mníku padlým z první svě tové války, opravit a doplnit osvětlení, dál zvelebovat ve řejnou zeleň, prodloužení kanalizace. Žernovští jsou přičinlivým obyvatelstvem a mohou být příkladem pro Žernov je malá ležící na severním okraji Babiččina údolí, kde žije ostatní. zhruba 200 obyvatel.
/jf/
červenec 2005
V renesančním měšťanském Mydlářovském domě s minaretem je dnes muzeum loutek (pohled od Širokých schodů).
ce, v níž mají úpravy začít.) V letošním roce te dy byla z rozpočtu vyčleněna částka na projek tovou přípravu a v příštích letech má být při praveno několik projektů na revitalizaci histo rického centra města s využitím nejen národ ních dotačních titulů, ale i z Evropské unie. Za stupitelstvo už schválilo studii zpracovanou v ateliéru Ing. arch. Romana Koutského s cílem vrátit náměstí jeho převážně gotický vzhled. V návrhu se počítá s přeložením komunikace a výstavbou repliky objektu, která by vzhledo vě zapadla do prostředí vedle chrámu. »Návrh se líbí nejen zastupitelstvu města, ale zejména veřejnosti. Je vlastně velmi jedno duchý. Věřím, že replika domu, jenž stával ved le chrámu a uzavíral čtverec náměstí, bude sloužit našim obyvatelům i turistům, pro něž již máme dostatek ubytovacích kapacit. A ur čitě se pokusíme na realizaci našeho projektu získat také peníze z Bruselu,« uzavřel Ing. La dislav Libý. Imsl módilerm obec
5
KAUZA
Přestane být přijetí státní dotace pro obce rizikem? V České republice by mělo existovat takové prostředí, v němž by se obce nemusely obávat, že obdrží-li od státu dotace na svůj rozvoj, kvůli případným ryze formálním nedostatkům při jejich čerpání je budou muset vracet a ještě navíc platit pokuty. dyž koncem května ve Zdaru nad Sáza nulo, že jsme jako obec porušili dotační pravi vou IX. sněm Svazu měst a obcí pověřil dla. Totiž, že jsme na budování kanalizace nej předsednictvo svazu obrátit se na pre prve použili dotační prostředky a teprve až po miéra a ministra financí se žádostí o pomoc tom vlastní pemze. Dále, že nebyl z naší strany obcím, které se na základě nesprávného, ne dodržen minimální finanční limit, který by od logického a v některých případech nezákon povídal výši dotace,« říká inženýr Váchal. ného postupu finančních orgánů při kontro Na základě těchto svých zjištění finanční lách čerpání státních dotací ocitly v neřešitel úřad obci vystavil platební výměr 417 né finanční situaci, opíral se také o Výzvu tisíc Kč, jímž měla být část již proinvestova Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje. né dotace vrácena do státního rozpočtu, a ta Výzva poukazovala na to, že podle průzku ké penále 374 tisíce Kč. mu uspořádaného sdružením se v kraji od ro ku 1998 uskutečnila finančními orgány kon Administrativní nedostatky trola 97 investičních akcí, pro něž obce získa ly státní dotaci. Přitom ve 44 případech byly už nemusí tolik vadit zjištěny nedostatky, za něž byl obcím vymě řen platební výměr celkem ve výši 357,186 mi Mimo jiné i na téma kontroly čerpání státních liónu Kč. Protože ani jedna z takto potresta dotací obcemi jsme hovořili s prvním místo ných obcí dotace nezpronevěřila a nejčastější předsedou vlády, ministrem financí České re příčinou, proč musely je vracet, byly formální publiky Mgr. Bohuslavem Sobotkou. nedostatky, všechny obce se proti platebním výměrům odvolaly. Ve výzvě se konstatuje, že v 16 případech už byla obcím stanovená část ka prominuta v plné výši, zatímco zbývajících 14 obcí ještě čeká na sdělení výsledku svého odvolání. Signatáři výzvy navrhují, jak by bylo mož né »diskriminační« kontroly řešit, a jako jed nu z možností uvádějí podávat proti rozhod nutím kontrolních finančních orgánů žaloby k soudům. Přitom za první pozitivní výsledek takového postupu považují rozhodnutí Kraj ského soudu v Plzni ve věci žaloby obce Vejprnice.
K
O CO ŠLO VE VEJPRNICÍCH? ObecVejprnice s bezmála 2700 obyvateli bu dovala v roce 1998 kanalizaci s využitím in vestiční dotace poskytnuté Ministerstvem fi nancí ze státního rozpočtu ve výši 1,5 milió nu korun. Podmínkou pro její čerpání mj. by lo, že celá akce se uskuteční ještě téhož roku a finanční spoluúčast obce bude odpovídat minimálně 100 % obdržené dotace. Dotace byla poskytnuta zálohově s ročním vyúčtováním. Obec nejprve v roce 1998 vy čerpala dotaci a z vlastních peněz použila 1,082 miliónu Kč. Protože se jí v závěru roku 1998 nedostávalo vlastních finančních pro středků, nechala si na další práce ještě téhož roku vystavit fakturu na více než 0,73 milió nu Kč, a to se splátkovým kalendářem. Cel kové plnění ze strany obce v roce 1998 tedy podle starosty Ing. Petra Váchala bylo přes 1,812 miliónu Kč. »0 tři roky později Finanční úřad Plzeň-sever u nás provedl kontrolu, z níž údajně vyply
Mgr. Bohuslav Sobotka: Rozhodováni finančních úřadů je autonomní. ■ Nelze ze strany finančních úřadů lépe sla dit metodiku jejich kontroly využití dotací ob cemi s podmínkami pro udělování dotací, a tak předcházet případným zbytečným spo rům či nejasnostem? V minulém roce došlo ke změně zákona o rozpoč tových pravidlech. Konkrétně v tom, že podmínky pro čerpání státních dotací mohou být stanoveny tak, aby se případné administrativní nedostatky ne posuzovaly tak přísně jako doposud. Pokud však dojde k zásadním nedostatkům v čerpání dotací ze státního rozpočtu, finanční úřady postupují přesně podle zákona a jejich rozhodování je autonomní.
(Celý rozhovor otiskneme v příštím vydáni Moderní obce, které se bude expedovat 4. srpna.) _______
Obec se sice odvolala k Finančnímu ředi telství Plzeň, avšak to nakonec rozhodlo, že obec musí vrátit dotaci do státního rozpo čtu v plné výši, a také penále zvýšilo na 1,393 miliónu Kč. Vejprničtí v dubnu 2002 požádali Minis terstvo financí o prominutí vyměřených sankcí. Výsledkem žádosti bylo, že obec by měla státu vrátit pouze 417 tisíc Kč a jako penále zaplatit jenom 22 618 Kč. Protože však obec současně se žádostí minister stvu podala žalobu na Finanční úřad Plzeň-sever, požádala ministerstvo o poseč kání ve věci vrácení části dotace a zaplace ní penále.
JAK ROZHODL KRAJSKÝ SOUD Letos v dubnu pak Krajský soud v Plzni zru šil pro nezákonnost rozhodnutí finančního úřadu jako správce daně prvého stupně a na vazující rozhodnutí finančního ředitelství ja ko odvolacího orgánu ve věci odvodu neo právněně použitých prostředků státního roz počtu ČR a ve věci vyměřeného penále za ob dobí neoprávněného použití prostředků státního rozpočtu. Místopředseda krajského soudu JUDr. Václav Roučka na náš dotaz ohledně odů vodnění rozsudku uvedl: »Podle platné zá konné úpravy je porušením rozpočtové kázně též použití prostředků státního roz počtu v rozporu s jejich účelovým určením, které však může přivodit pouze porušení zákonem stanovené veřejnoprávní povin nosti příjemcem dotace. Výklad pojmu po rušení rozpočtové kázně kontrolními orgá ny musí respektovat platné zákony. V uve deném případě došlo k porušení této zása dy, protože finanční úřad požadoval po obci splnění povinnosti, která obci nebyla uložena zákonem ani jiným předpisem. Zákon o rozpočtových pravidlech platný v roce 1998, kterým se finanční úřad řídil, postrádá minimální zákonné meze umož ňující transparentní vymezení podmínek, za kterých dochází k porušení rozpočtové kázně.« JUDr. Václav Roučka dále připomněl: »V uvedené kauze soud přezkoumával po stup finančních orgánů v oblasti správy od vodů za porušení rozpočtové kázně a shle dal, že obci byla poskytnuta účelová dotace pro rok 1998 a v tomto roce byla v plné výši k danému účelu použita. Za porušení pravi del hospodaření s rozpočtovými prostředky však neuznal postup obce, které rozhodnutí o poskytnutí dotace vymezilo rozsah finanč ní spoluúčasti na financování dotované sta vební akce pro rok 1998, a obec ze svého roz počtu částku stanovené finanční spoluúčas ti v roce 1998 hradila jen částečně a na pod kladě dohody s dodavatelem o splátkách fak turované částky zbývající částku uhradila v roce 1999.«
FOTO: ONDftEJ BESPERAT
6
moderní obec
červenec 2005
KAUZA
Na co odkazuje mluvčí Finančního ředitelství v Plzni Novely zákona
t. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů
(rozpočtová pravidla), a to:
■ zákon č. 479/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve zněni pozdějších předpisů, a zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních (účinný od 1. 1. 2004), ■ zákon č. 482/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (účinný od 7. 9. 2004), umožňují poskytovatelům dotací rozčlenit podmínky, za kterých jsou státní prostředky poskytovány příjem cům, na »závažné« a »méně závažné®. Při zjištění pochybení u méně závažných podmínek kontrolující subjekt nenařídí vrátit celou poskytnutou dotaci, ale pouze určitou její část. Výše tohoto odvodu za porušení rozpočtové kázně může činit až 5 % poskytnuté dotace (je-li dotace poskytnuta podle zákona číslo
»Nelze proto souhlasit s tím, že jakékoli jiné pochybení ze strany obcí než nesplnění účelu dotované akce je pouze formálním či adminis trativním pochybením, jak často obce v médi ích uvádějí,® dodala inženýrka Hošťálková. Posteskla si, že finanční úřady považují za omezující fakt, že s ohledem na povinnou ml čenlivost v daňovém řízení veřejnost nemůže být seznámena s výsledky kontrol. "Přitom přece jde o kontrolu čerpání finančních pro středků daňových poplatníků, kteří by měli mít právo vědět, jak se s jejich daněmi odváděnými do státního rozpočtu nakládá,® řekla. Proto ta ké odmítla sdělit, v čem podle finančního úřa du obec Vejprnice konkrétně pochybila, a od kázala jen na rozsudek krajského soudu.
218/2000 Sb., ve znění zákona č. 479/2003 Sb.), nebo je výše tohoto odvodu určena přímo zákonem nebo v rozhodnutí či smlouvě, na jejichž základě je dotace poskytována (toto platí, je-li dotace poskytnuta podle
POJMY, JEJICHŽ VÝKLAD SE RŮZNI
zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákona č. 482/2004 Sb.).
Jan Michálek, jednatel společnosti INGEM, s. r. o., Plzeň, příčinu častých postihů obcí vi dí především v tom, že finanční úřady za po rušení rozpočtové kázně považují jakékoliv odchýlení od podkladů předaných spolu se žádostí a od doslovného naplnění podmínek dotačního programu. Bez ohledu na případ nou korespondenci se správcem programu, jeho písemné vyjádření či nejednoznačnost smluvních ujednání. Jednatel přitom vychází ze zkušeností své firmy, která se mj. zabývá inženýrskou činností v investiční výstavbě. Příslovečný zakopaný pes bývá podle Jana Michálka i v nejednotnosti výkladu některých pojmů. Tak třeba v případě "nákladů spoje ných s výstavbou bytů® se posuzuje, zda oprávněnými náklady jsou náklady na vybu dování připojení objektu na inženýrské sítě a to i v situaci, kdy inženýrské sítě jsou uvede ny ve stavebním povolení citovaném ve smlouvě s poskytovatelem dotace. »Na toto téma se nyní se státem soudí například město Švihov a obec Zbůch,® říká. Dalším typickým problémem je pojem "dokončení akce®. Kaž dé ministerstvo si jej vykládá po svém, odliš ně: Dokončením akce může proto být jak pře dání a převzetí stavby, tak kolaudační rozhod nutí, či (podle výkladu finančních úřadů) na bytí právní moci kolaudace. Jak připomíná Jan Michálek, obce argumentují tím, že tento pojem je uveden pouze ve stavebním zákoně, ale kontroly jejich argument nerespektují.
Některé obce se však mylně domnívají, že novelizovaný zákon o rozpočtových pravidlech platí na všechny do tace bez rozdílu data jejího poskytnutí. Vzhledem k tomu, že poskytovatelé dotací mohou uplatňovat ustano vení citovaných novel až ode dne jejich účinnosti, změny dané novelami se nemohou projevit okamžitě. Odvody za porušení rozpočtové kázně, uložené za nesplnění »méně závažných podmínek®, se podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, nepenalizují. Odvody za porušení rozpočtové kázně v ostatních případech jsou penalizovány podle zákona 1 promile z částky odvodu, a to ode dne, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně, do dne, kdy byly prostředky vráceny do státního rozpočtu či státních fondů. ZDROJ: FINANČNÍ ŘEDITELSTVÍ V PLZNI
PRECEDENS? SPÍŠ PŘÍKLAD PRO ODVÁŽNÉ... I když pravomocné rozhodnutí krajského sou du lze napadnout pouze kasační stížností k Nejvyššímu správnímu soudu a Finanční úřad Plzeň-sever této možnosti využil (kasač ní stížnost dosud nebyla projednána), Sdruže ní měst a obcí Plzeňského kraje se domnívá, že rozsudek soudu by mohl mít precedenční vý znam pro desítky měst a obcí nejen v západ ních Čechách. »Na příslušné soudy se už obrá tila řada obcí se žalobou na rozhodnutí kon trolních orgánů,® vysvětluje předseda sdruže ní Jaroslav Perlík, starosta Hrádku u Rokycan. Sdružení je přitom podle něho připraveno ty to obce podpořit a poskytnout jim či zajistit v rámci svých možností právní poradenství. Doktor Roučka sice připouští, že se na uve dený rozsudek Krajského soudu v Plzni mo hou teoreticky odvolávat i jiné obce, které se dostanou do podobné situace, v níž se nedáv no ocitly Vejprnice. »Ale praxe finančních or gánů je jiná,« připomíná místopředseda kraj ského soudu. »Právním názorem soudu se to tiž řídí pouze v konkrétním případě. Pak je nutné v daňovém řízení využít řádné opravné prostředky a následně podat žalobu u správ ního soudu.« Zatím se však podle doktora Roučky obce na Krajský soud v Plzni se správ ními žalobami obracejí jen výjimečně.
FINANČNÍ ÚŘAD: RIdíme
se zákonem
Tisková mluvčí Finančního ředitelství v Plzni Ing. Michaela Hošťálková potvrdila, že ani po tomto rozsudku krajského soudu plzeňské fi nanční ředitelství a finanční úřady vjeho pů sobnosti nebudou měnit své přístupy v kon trolní činnosti.
"Rozsudek se týká vždy jen jednoho, žalo bou napadeného případu,® konstatovala. "Vzhledem k tomu, že dotace jsou poskyto vány za různých podmínek, nelze rozhodnu
iervenec 2005
Obecní úřad Vejprnice dnes zná celá republika.
tí soudu v jedné věci zobecnit na všechny kontroly čerpání dotací.® Inženýrka Hošťálková také upozorňuje na to, že pracovníci finančních úřadů se při kon trole čerpání prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu nebo státních fondů řídí zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pra vidlech a o změně některých souvisejících zá konů (rozpočtová pravidla), ve znění pozděj ších předpisů, a zjišťují, zda bylo dosaženo stanoveného účelu a také zda tohoto účelu bylo dosaženo při dodržení stanovených pod mínek. "Porušení jakékoliv podmínky- i v pří padě splnění účelu, na který byly prostředky poskytnuty, je podle zákona neoprávněným použitím prostředků, a tedy porušením roz počtové kázně. Finanční úřad proto musí vy dat rozhodnutí o vrácení poskytnutých pro středků zpět do státního rozpočtu či státního fondu,® zdůrazňuje mluvčí a poznamenává, že finanční úřad není oprávněn hodnotit, za jakých okolností k porušení podmínek čerpá ní prostředků došlo. Stejně tak není oprávněn přihlédnout ke skutečnosti, že účelu bylo do saženo. K tomu slouží institut prominutí, o němž rozhoduje bud' Ministerstvo financí, či místně příslušné finanční ředitelství.
BUDOU MlT NÁSLEDOVNÍKY? Jaké poučení si tedy lze vzít z "kauzy Vejprni ce®? Municipality by se neměly obávat jít ve svém sporu s kontrolními orgány až k soudu, u něhož by měly bránit svá práva. Mají při tom, jak je vidět, slušnou naději na úspěšný výsledek sporu. "Hlavním vítězstvím obce Vejprnice je rozhodnutí soudu, že poruše ním rozpočtové kázně je pouze výdaj pro středků na jiný účel. Přesto by obce měly vě novat mnohem větší pozornost dotačním podmínkám a obsahu smluv o poskytnutí dotace,® dodal Jan Michálek. »Naším cílem je zastavit pokusy vedoucí k tomu, že představitelé obcí nebudou chtít investovat a rozvíjet své obce kvůli obavám, že tzv. špatně utratí dotační prostředky,® uza vřel předseda Sdružení měst a obcí Plzeň ského kraje Jaroslav Perlík. ■
IVAN RYŠAVÝ modr loderní obec
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Boskovický projekt roku Celkem 11,546 miliónu korun, tedy 30 procent z celkových uznatelných nákladů, obdrželo město Boskovice formou nená vratné dotace od Státního fondu životního prostředí (SFŽP) na projekt Rekonstrukce systémů centrálního zásobování teplem včetně tepelných zdrojů. otace byla přiznána z titulu 2.2 Pro gram rekonstrukce zdrojů znečišťová ní ovzduší ve smyslu legislativních po žadavků zákona o ochraně ovzduší.
D
ŠPIČKOVÁ TECHNOLOGIE ŠLA NAD PODMÍNKY DOTACE »V Boskovicích bylo vyměněno zhruba pět ki lometrů rozvodů a z osmi kotelen zůstaly pouze dvě, ovšem vybavené nejmodernějšími technologiemi. Vše je digitálně kontrolováno, dispečink má v každém okamžiku přehled o všem, co se děje,« říká Ing. Pavel Růžek, mar ketingový manažer společnosti KKH Brno, s. r. o., která dodala kotie pro rekonstrukci kotel ny. Kotelna je složena ze tří kondenzačních a jednoho nízkoteplotního kotle řady Fróling Eurotwin 2000 s výkonem každého kotle 1250 kW. »Nízkoteplotní a kondenzační kotle jsou spojeny systémově v dvojici Thermotwin. Toto řešení je založeno na řízení průtoku kot lem podle výkonu. Tak je využit optimálně kondenzační kotel a současně je ochráněn nízkoteplotní kotel proti korozi kyselým kon denzátem,« doplnil Ing. Zdeněk Novák, kon zultant specialista firmy KKH Brno. Špičková technologie firmy Fróling zaru čuje 98 až lOOprocentní tepelnou účinnost zdroje. Díky zvolené koncepci systémového řešení celé soustavy včetně nízkoemisních hořáků s produkcí kysličníků dusíku na hod notě pod 70 mg.m"3 spalin bylo dosaženo pa rametrů dokonce lepších, než jak zněly pod mínky pro udělení státní dotace. Také proto boskovický projekt získal pr venství jak v soutěži Ministerstva průmyslu a obchodu Energetický projekt roku 2004, tak v soutěži Projekt roku 2004 v systémech dál
kového vytápění a chlazení, pořádané Teplá renským sdružením ČR ve spolupráci s Čes kou energetickou agenturou, Státním fon dem životního prostředí, Svazem měst a obcí ČR a Cechem topenářů a instalatérů ČR.
KDY ZAČÍT HLEDAT PENÍZE NA REALIZACI Projektu, který se v Boskovicích dotkl více než tisícovky bytů a také tří škol, předcházela analýza současných i budoucích potřeb in vestora. Koncepce tak byla stanovena z mož ností a potřeb tepla i teplé vody ve stávajícím systému, možností dalšího zvýšení nebo sní žení výkonu, stejně jako ze způsobů centrali zace a decentralizace zdroje. Ing. Zdeněk No vák zdůraznil, že se osvědčuje, pokud inves tor v další fázi nechá nezávisle vypracovat alespoň dvě studie. Měly by řešit varianty zdrojů, umístění, palivo a ekologickou zátěž. »Potom přichází na řadu výběr subjektu, který je schopen garantovat vlastnosti zaří zení a spolu s ním stanovit podmínky, za ni chž takové vlastnosti z fyzikálního hlediska zaručit lze. V dalším kroku je nutné stanovit požadavky na odběrní soustavu a tu přizpů sobit potřebám zdroje. V této chvíli nastává i správná chvíle pro hledání peněz na finan cování projektu, neboť lze již alespoň obecně charakterizovat, co vlastně město bude bu dovat. V neposlední řadě je třeba přihlížet k budoucí životnosti zařízení a brát přitom do úvahy i to, jak jeho parametry budou v příštích letech vyhovovat očekávaným trendům národní, evropské i světové legisla tivy vzhledem k emisím, bezpečnosti, život nosti, opravitelnosti a variabilitě,« dodal in ženýr Novák.
NÁVRATNOST DO 15 LET Tiskový mluvčí Městského úřadu Boskovice Ing. Jaroslav Parma upřesnil, že projekt při náší úsporu spotřeby paliva ve výši 20 pro cent a snižuje emise základních znečišťují cích látek o 4,15 tuny a emisí skleníkových plynů o 829,93 tuny ročně. Mluvčí také při pomněl, že roční platba za dodávku tepla na všechna odběrná místa nebude v prvním ro ce po rekonstrukci vyšší než průměrná plat ba za období let 1999 až 2003 se zohledně ním aktuálních cen vstupů v daném roce. »To znamená, že se v průměru roční platba za teplo kvůli finančně náročné rekonstruk ci nezvyšuje a nárůst ceny tepla je kompen zován úsporou u odběratele,« vysvětlil inže nýr Parma, přičemž návratnost investice od hadl na 15 roků. ■
Dotace až 85 procent
když SFŽP musel letos k 1. dubnu pro enormní zájem uchazečů o dotace po zastavit příjem žádostí do národních programů vyhlašovaných Ministerstvem životního prostředí, boskovický příklad naznačuje, co vše je třeba odvést pro to, aby podobné projekty byly úspěšné a do sáhly na finanční příspěvek. Tím spíše, že pokračuje příjem žádostí do evropských programů - Fondu soudržnosti a Operač ního programu Infrastruktura. Jak na náš dotaz uvedla tisková mluvčí SFŽP Lucie Králová, byť se nyní celore publikově klade největší důraz na vodní hospodářství, ročně se u nás do ochrany ovzduší z národních programů investuje více než jedna miliarda korun. »V rámci projektů zaměřených na ovzduší lze žádat i do OP Infrastruktura opatření 3.3 A (strukturální fondy), kde se výše dotace může vyšplhat až na 85 % z celkových uznatelných nákladů (tj. až 75 % dotace z ERDF - Evropského fondu regionálního rozvoje, a až 10 % dotace ze SFŽR přičemž tento státní fond poskytuje i nízkoúročené půjčky). Vždy však platí, že konečný příjemce (žadatel) musí ze svých zdrojů vynaložit minimálně 10 % z celko vých uznatelných nákladů,« konstatovala Lucie Králová. /rš/
I
Soutěž pokračuje
ový ročník soutěže Energetický pro jekt roku 2005 byl vyhlášen letos v březnu při předávání cen vítězům za rok 2004. Jak na náš dotaz uvedla K řina Koubová z Ministerstva průmyslu a obchodu, které je vyhlašovatelem soutě že, kategorie soutěže se nebudou měnit, neboť obsahují celé spektrum přeměny, rozvodu a potřeby energie. Aktualizovaná hodnotící kritéria pro rok 2005 budou le tos v září vyhlášena při mezinárodního veletrhu FOR ARCH, přičemž přihlášky se budou přijímat zhruba do konce ledna 2006. Vyhlášení vítězů bude opět spojeno s veletrhem životního prostředí a úspor energie ECO CITY. Municipality byly ús pěšné ve všech ročnících soutěže, napří klad projekty energeticky účinné moder nizace panelových domů. Kategorie sou těže jsou vybrány tak, aby umožnily pre zentaci i těch projektů a investičních akcí, které jsou pro municipality zásadní. Po drobnosti k soutěži jsou zveřejňovány na www.abf.cz. /rš/
N
IVAN RYŠAVÝ
8
moderní obec
červenec 2005
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Program by měl pomoci městům Kvůli nedostatečné síti plnicích stanic se bude v nejbližších pěti letech využívat zem ní plyn zejména v autobusech městské a pří městské dopravy, vozidlech taxi, odvozu od padu a dalších služeb, jejichž provoz není vázán na síť čerpacích stanic. Čtyři plnicí stanice přibudou ještě letos v Brně, Ústí nad Labem, Ostravě a Středočeském kraji. V současné době u nás jezdí na zemní plyn 75 autobusů, například v Litoměřicích, Li berci, Havířově, Prostějově, Semilech, Jičíně, Teplicích, na Ústecku a Liberecku, Jindřichovicích pod Smrkem. V letošním roce se k nim přidají nové plynové autobusy v Jilemnici (regionální doprava západní Krkonoše), Ja nských Lázních (regionální doprava východ ní Krkonoše), Lázních Jeseník (městská do prava) a v Brně. Ministerstvo životního prostředí je připra veno poskytnout zájemcům, ať už obcím, městům či regionům konzultace při jejich rozhodování o přechodu na ekologická alter nativní paliva. lesí
V polovině května schválila vláda Program podpory alternativ ních paliv v dopravě - zemní plyn (CNG), který usnadní náhra du benzínu a nafty ekologicky šetrnějšími palivy. lavním důvodem vzniku tohoto speci álního programu, jak uvedl ministr ži votního prostředí Libor Ambrozek, je, že znečištění ovzduší v důsledku automobilo vé dopravy stále roste. V posledních patnácti letech se zvýšily emise hlavního skleníkového plynu - oxidu uhličitého téměř o 47 % a pev ných prachových částic dokonce o 120 %. Roční imisní limity pro pevné částice PM10 byly překročeny již v průběhu letošního prv ního čtvrtletí na čtvrtině měřicích stanic. Města Tábor, Karlovy Vary, Přerov, Kladno, Be roun, Teplice, Uherské Hradiště, Zlín, Ostrava, Třinec, Frýdek Místek, Český Těšín, Praha (Karlín a Vysočany) již nyní překročila roční povolené limity. První etapa programu se zaměří na zem ní plyn, který by měl nahradit do roku 2020 celkem 10 % benzínu a nafty. »Program dlouhodobě stabilizuje spotřební daň pro zemní plyn v dopravě na úrovni minimální sazby. Vzhledem k tomu, že spotřební daň z benzínu a nafty poroste, bude se konku renceschopnost zemního plynu stále zvyšo vat. Přitom podpora Ministerstva dopravy na obnovu vozidel městské hromadné do pravy a veřejné linkové dopravy s pohonem na zemní plyn - příspěvek na pořízení auto busu na stlačený zemní plyn zůstává i po ro ce 2007. Navíc budou moci města, obce a sdružení obcí požádat již letos a příští rok Ministerstvo dopravy o čerpání z celkem 3,9 mil. eur z Operačního programu Infrastruk tura (opatření 2.3. Podpora zavádění alter nativních paliv - zahrnuje jak vývoj, tak podporu zavádění CNG). Na rozvoji se bude podílet i plynárenství, které formou dobro
H
volné dohody ponese závazek výstavby pl nicích stanic,« vysvětlil princip programu poradce ministra životního prostředí Mar tin Buršík. Srovnání emisí produkovaných naftovými motory a motory na zemní plyn 1
Snížení o 85 - 90 %
N0X
Snížení o 50 - 60 %
HC
Srovnatelné,
CO
snížení o 75 - 90 %
C02
snížení o 15 - 30 %
resp. zvýšení nedosahující limitu
ZDROJ: JAN 2ÁKOVEC, 2004
Kvůli nedostatečné síti plnicích stanic se bude v nejbližších pěti letech využívat zemní plyn zejména v autobusech městské a příměstské dopravy.
moch oderní
OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Moderní obec
obec
na 12 měsíců za cenu 960 Kč Předplatné se automaticky prodlužuje dokud není zruleno.
Adresa
Způsob
objednavatele:
NÁZEV ORGANIZACE:
W*™!:
1017
KÓD:
(
11
II
11
)(
lí
l(
)(
)(
](
)(
)(
11
)(
)(
1(
1
( )( )( lí )1 lí )( )( )1 )( )( )( lí )( )( lí 11 lí 1
jméno;
platby:
FAKTURA
O
SIPO
spoj. č.
Q
PLATEBNÍ
karta
o
(
o )
Akceptujeme Eurocard/Mastercard, Visa, JCB, Diners Club International. Pro doplněni čisla karty a její platnosti vás budeme telefonicky kontaktovat.
OOOOOOOOOO Tmjt ooooooo : CDCOOCOCOCOCOOOCOOO Ú □□OOOCOO ooaoocoooco ^ ocoao PROFESE: □□ooooooaooooooooo d,6 ocoDODoanacoco daje pro fakturaci
OBEC
C
Adresa PRO DORUČOVANÍ: (je-ll shodná s adresou objednavatele,nevyplňovat)
NÁZEV ONGANBACÍ:
1
11
11
II
11
lí
lí
l(
)r~)(
II
)(
)(~~)(
lí
l(
I
*•«* □□□□□□□□□oaaoooooo jméno-. □□□□□□DCDCJCZ) □□OOCDCZIO oDDOocococDoacDaacoa OOCDCDCIOCOCOO ^ ODDDO
ÚCTU:
□□□□□□□□□□ODO OODDODODODODD
Vyplňte
kontakt:
uuce,c.r:
.
.
Vyplneny lístek odešlete na adresu:
^
ECONOMIA a. s., oddělení distribuce, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7. Podrobnější informace: telefon zdarma 800 110 022 internet - http://www.economia.cz a e-mail:
[email protected]
červenec 2005
RAZlTKO/PODPIS:
Vyplněním kuponu souhlasím bezplatné s tim, aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byly po dobu deseti let zpraco.a.ary v souladu se zákonem í. 101/2000 Sb. o odírané osobních údajů, ve znéni pozdějších předpisů, společnosti EC0N0M1A a s. se sídlem Praha 7,170 55, Dobrovského 25. jako správcem, k nabízeni výrobků a služeb správce, k průzku-
dxxinjch sdělen; • eknor.ckoupoštc
ANO
D
NE □
mode lerm obec
9
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Varování lidí by mělo být spolehlivé Na přelomu loňského a letošního roku bylo v Jednotném systé mu varování a vyrozumění (JSW), který je pro varování a tísňo vé informování obyvatelstva na celém území ČR provozován Hasičským záchranným sborem ČR (HZS), zařazeno přibližně 6200 koncových prvků varování. Z nich zhruba pětinu tvořily moderní elektronické sirény a místní informační systémy s vlastnostmi elektronických sirén. vedl to doc. RNDr. Petr Linhart, CSc., kých sirén. Mluvčí v té souvislosti doporu ředitel Institutu ochrany obyvatelstva čuje: »Pokud obec vybírá ze široké nabídky v Lázních Bohdaneč (institut je odbor trhu, rozhodně by měla konzultovat mož ným orgánem Ministerstva vnitra - generál nosti varování v návaznosti na havarijní plá ního ředitelství HZS ČR). Spolu s Ing. Petrem ny příslušného území s jejich zpracovate Bayerem upozornil i na to, že kromě pro lem, jímž je HZS kraje.« středků zařazených do JSW k varování oby vatelstva slouží i další zařízení a systémy. Jde například o široké spektrum obecních roz hlasů, infokanálů kabelových televizí apod. Po roce 1998 řada obcí rušila své obecní roz hlasy, od poloviny minulého desetiletí však znovu nastává renesance těchto systémů, potřebných jak pro běžnou komunikaci rad nice s občany, tak při opatřeních ochrany obyvatelstva během mimořádných událostí.
U
ŠIROKÝ VÝBĚR TRHU Na trhu, jak oba odborníci připomínají, se ny ní nabízí celá řada elektronických (tzv. mluví cích) sirén a místních informačních systémů s vlastnostmi elektronických sirén zařaditelných do JSW. Ovšem zejména kvůli nedostat ku peněz v obecních pokladnách mnohde vedle sebe existují ještě zastarávající elektro mechanické (též zvané »rotační«, »motorové« apod.) sirény spolu s obecním rozhlasem, je hož prostřednictvím lze varovný signál ze si rény doplnit tísňovými informacemi. »Toto řešení vyhovuje zejména tam, kde je riziko ohrožení obyvatelstva jen minimální a budo vání moderního, ale nákladného systému by pro obec bylo finančně neúnosné,« říká ředi tel Linhart. »Ovšem v obcích s vysokými rizi ky typu možnosti povodní, nebezpečí che mických havárií apod. by se budování moder ních systémů nemělo přehlížet,« dodal s tím, že kromě čerpání dotací na tyto účely by se ví ce měla doceňovat také možnost finanční spoluúčasti původců těchto rizik. Mluvčí GŘ HZS Soňa Jindráková doplnila, že varování obyvatelstva i v menších obcích je zabezpečeno a že HZS má k dispozici systém dálkového ovládání, který umožňuje také jejich obyvatele informovat o mimo řádné události a zákonem danou formou, tedy varovným signálem, jim ji oznámit. "Moderní prostředky umožňují odvysílat po varovném signálu ještě tzv. verbální infor maci, která výrazně upřesní situaci. Proto je prioritou vlády budování elektronických si rén,« konstatovala. Z tohoto důvodu jsou možné dotace poskytovány obcím jen na vý stavbu koncových prvků varování, za něž se nyní považují pouze elektronické sirény a obecní rozhlasy s vlastnostmi elektronic
V obcích s vysokými rizi ky typu možnosti povod ní, nebezpečí chemických havárií apod. by se budo vání moderních systémů nemělo přehlížet.
ZKUŠENOSTI Z ÚSTÍ NAD LABEM Ing. Jana Havelková z odboru mimořádných situací magistrátu města Ústí nad Labem uvedla, že krajská metropole si v souvislosti s povodněmi v roce 2002 a také s občasnými, byť drobnými úniky škodlivých látek ze závo du Spolchemie stále více uvědomovala, že na jejím území chybí systém pro rychlé varování a informování obyvatel o určité mimořádné situaci s možností podat i rozsáhlejší a po drobnější návod, jak se lidé mají chovat. Byla zpracována technicko-ekonomická studie ozvučení města bezdrátovým rozhlasem a lo ni na jaře vypsáno výběrové řízení na Varovný a informační systém obyvatelstva pro město Ústí nad Labem. Jaké přitom město mělo požadavky? Ozvu čit město pomocí bezdrátových hlásičů s re produktory a k umístění hlásičů využít slou py veřejného osvětlení; zapojit do systému stávající lOOvoltový drátový rozhlas; propojit
Dotace na pořízení koncových prvků varování ■ udělují se jen na pořízení elektronických sirén či obecních rozhlasů s vlastnostmi elektronických sirén; ■ koncový prvek musí po technické stránce splňo vat požadavky stanovené MV-GRHZSČR (lze je zís kat na HZS kraje); ■ výše dotací je maximálně 50 % pro jednotlivý pří pad (informace poskytne MV-GR HZS ČR nebo správ ci JSW na KR HZS); ■ dotace lze poskytovat jen obcím či krajům, nikoliv mikroregionům nebo společně více obcím.
celé zařízení s JSW; napojit systém na kanál GSM/VTS (bez omezení operátora) pro mož nost provést hlášení z veřejné telefonní sítě nebo z mobilního telefonu; integrovat do systému prvky umožňující dálkově spustit 14 stávajících semaforových výstružníků, které uzavírají vjezd na komunikace v okolí závo du Spolchemie; napojení elektronických si rén; možnost cíleného informování (hlášení ve vybraných částech města, posílání zpráv na vybrané mobilní telefony); rozšiřitelný, stavebnicový systém, který umožní provést ozvučení města v několika etapách a také případné napojení dalších vyrozumívacích prvků (například bytových hlásičů, hlásičů ve školách či v úřadech); umožnit hlášení i při výpadku elektrické energie apod. Město sice žádalo o dotaci na GŘ HZS, ale protože ta byla vázána pouze na pořízení a in stalaci elektronických sirén, nemohla být pou žita na systém bezdrátových hlásičů. Zato však na tyto účely Ústečtí obdrželi sponzorský dar od Spolchemie ve výši 4 miliónů korun. DIGITÁLNÍ, či analogové? Ředitel Linhart má za to, že vždy je nutné vy cházet z místních podmínek - a funguje-li tam dané zařízení spolehlivě, nemusí být mo dernizováno »za každou cenu«. »GŘ HZS ČR poskytuje dotace jen na zařízení a systémy napojitelné do JSW,« říká. "Každý takový pro středek musí splnit požadavky dané standar dizačními normami a musí být schválen pro napojení do JSW. Tato zařízení pracují na růz ných principech a během vývoje se postupně zvyšuje jejich provozní spolehlivost. Z tohoto hlediska akcentování tzv. digitálního systému bez toho, aby bylo definováno, co se pod tím to pojmem skrývá, by bylo zavádějící.# Ing. Pavel Svoboda, jednatel společnosti TIOS Domažlice, která v Ústí n. L. realizovala digitálně řízený systém VISO 2002 s bezdráto vými hlásiči, však má o přednostech digitál ních systémů proti analogovým jasno a pou kazuje na to, že »určitě jejich největší výho dou je jejich spolehlivost a nemožnost na bourat se do systému neoprávněnými osoba mi, což u systémů řízených DTMF kódem za ručit nelze#. Digitální systém, který byl insta lován v Ústí nad Labem, je zálohován tak, aby i při výpadku dodávky elektrické energie byl schopen plného provozu na dobu 72 hodin v režimu stanoveném pro koncové prvky va rování a vyrozumění obyvatel a v jeho rámci lze mj. adresovat hlášení individuálně do konkrétního hlásiče či skupiny hlásičů. Jednatel společnosti TIOS rovněž doporu čuje, aby si každá obec pro sebe vybírala koncové prvky varování a vyrozumění oby vatel po konzultaci s HZS kraje. Určitým vo dítkem obci může také být, zda dodavatel systému je členem Asociace technických bezpečnostních služeb Grémium Alarm, kte rá ve svém etickém kodexu zavazuje členské firmy dodávat jen ty systémy, které vyhovují evropským či národním normám. ■ IVAN RYŠAVÝ
ZDROJ: GR HZS ČR
10
moderní obec
červenec 2005
téma
FOTO: ARCHIV
cyklostezlcy
Národní certifikace Cyklisté vítáni zavede konkurenci »K rozvoji rekreační cyklistiky a cykloturistiky má Česká republika dobré geografické podmínky a poměrně hustou síť jednotně zna čených cyklistických tras. Kromě zájmu domácích cyklistů roste i návštěvnost cykloturistů ze zahraničí, kteří vyhledávají zejména nadregionální tematické trasy, například stezku Greenways Praha-Vídeň,« uvedl v našem rozhovoru Juraj Flamik z Nadace Part nerství, koordinátor programu Zelené stezky Greenways. ■ Co všechno chybí v ČR k tomu, aby se s roz šiřující sítí cyklistických tras zároveň zvyšova la úroveň souvisejících služeb? Překážkou vyšší konkurenceschopnosti cykloturistických produktů vůči sousedním státům, jako jsou Rakousko a Německo, je ne dostatečná infrastruktura cestovního ruchu. Cyklistické trasy obsahují malý podíl bezpeč ných cyklistických stezek a informační systém o cílech a službách pro cyklisty je ne dokonalý. Nejslabší stránkou však stále zůstá vá nízká kvalita hlavních a doplňkových slu žeb. Ve státech Evropské unie naproti tomu kva lita služeb specifických pro cykloturistiku rychle roste. V Německu a Rakousku se využí vá certifikační systém Bed und Bike, resp. Radfreudliche Betriebe, který zajišťuje posky tování všech služeb pro cyklistu i jeho kolo. Do aplikací těchto certifikačních systémů se za
červenec 2005
pojily státní i komunální organizace a zájmo vá sdružení podnikatelů i cyklistů. Program Greenways Zelené stezky pod Na dací Partnerství realizuje projekt Cyklisté vítá ni podpořený ze strukturálních fondů Evrop ské unie v rámci Společného regionálního operačního programu (viz podopatření 5.4.1.1. Rozvoj služeb pro cestovní ruch/ná rodní úroveň). ■ Jaký je cíl a obsah tohoto projektu? Cílem zavedení národní certifikace Cyklisté vítáni je dosáhnout srovnatelné úrovně kvality služeb pro cyklisty, s jakou se setkáváme v sou sedních státech v rámci EU. Kritéria hodnoce ní jsou obdobná jako v Rakousku a Německu. Projekt osloví všechny poskytovatele stravova cích a ubytovacích služeb a v následujících dvou letech jim umožní bezplatně získat pora denství a projít certifikačním schématem. Ty
to služby pak budou označeny logem Cyklisté vítáni a budou se formou piktogramu postup ně objevovat v turistických mapách, webových serverech a katalozích s nabídkou služeb. Čes kou zvláštností bude certifikace turistických cílů a nabídka speciálních mobilních kufrů s první technickou a zdravotní pomocí pro certifikovaná, zejména menší zařízení. ■ Nakolik může ovlivnit certifikace chování poskytovatelů služeb a poptávku klientů? Certifikace zavede konkurenci. Cyklisté si budou moci v dohledné době vybírat mezi ubytovnami, penziony a restauracemi, kde pro ně mají vhodné úschovny kol, nářadí k opravě malých závad, vhodnou nabídku ná pojů, informace o dalších službách v okolí apod. Za málo peněz může konkrétní zařízení vybudovat skvělé zázemí pro cyklisty a přilá kat je k sobě. Doufám, že časem zmizí restau race, kde nemají ani stojany na kola, přestože se v nich zastavují projíždějící cyklisté. ■ Které konkrétní kroky hodláte uskutečnit? Vytvoříme metodické materiály pro certifikátory a formou kampaně oslovíme kraje, města, profesní svazy a podnikatele. Vyškolí me také tým 50 certifikátorů, jejichž prostřed nictvím pomůžeme skupině zařízení získat certifikaci. Certifikovaná zařízení i kontakty na certifikátory budou přístupné pro všechny skupiny uživatelů včetně cyklistů na interne- >
moderní obec
11
téma
cyklostezky
tových stránkách www.cyklistevitani.cz. V prv ní etapě se certifikace zaměří na koridory vý znamných mezinárodních cyklotras, napří klad Greenways Praha-Vídeň, Krakov-Morava-Vídeň a Moravské vinařské stezky. ■ Byla už podepsána smlouva a zahájeno čerpáni dotace z Evropské unie? Smlouvu podepsali zástupci řídící jednotky koncem dubna letošního roku. Vlastní finanč ní prostředky vynakládáme od ledna 2005, kdy projekt podle schválené žádosti začal. Očeká váme, že limity pro čerpání státních zdrojů se nám otevřou v těchto týdnech. Celkové nákla dy projektu jsou 9,924 mil. Kč, z toho 2,224 mil. Kč uhradí státní rozpočet, 6,672 fondy EU a zhruba milión tvoří vklad Nadace Partnerství. Systém postupného čerpání zdrojů, potřeba předfinancování zdrojů EU a dlouhé termíny splátek jsou pro naši organizaci velkou zátěží. ■ Kdo bude v týmu certifikátorů? Dobro volníci, nebo se uskuteční nějaký výběr? Budou to fyzické osoby získané na základě doporučení odborníků a organizací, které v oblasti cykloturistiky působí. Chceme, aby to byli lidé se zájmem pro věc, kteří na kole jezdí, s úrovní služeb mají osobní zkušenosti a* mají dostatek kontaktů v této sféře ve svém regionu. Chceme v průměru čtyři zástupce v jednom kraji, každý z nich bude mít svoji oblast. Počí táme s tím, že jejich práce bude placená, a to i po skončeni financování z projektu. Odhadu jeme, že čtyři odpoledne v měsíci vystačí na pl nění jejich úkolů, takže živobytí si na tom za ložit nelze. Proto chceme, aby je tato činnost bavila. Předáme jim zkušenosti a půjdeme společně na studijní výjezdy do Rakouska a Německa. ■ Pokud certifikované zařízení poruší něja kou podmínku, čeká ho sankce? S každým zařízením uzavřeme smlouvu, která poskytovatele služeb zaváže plnit stano vené podmínky, umožnit jednou za dva roky jejich kontrolu a v období po ukončení pro jektu za obnovení certifikace uhradit popla tek. Rovněž bude fungovat systém hodnocení návštěvníků prostřednictvím webových strá nek, případně neohlášené kontroly. Pokud budou podmínky porušeny nebo provozova tel odmítne kontrolu, certifikát a označení za řízení mu bude na základě smlouvy odebrá
Dnešní praxe bývá většinou taková, že cyklista, respektive jeho kolo je nevítaný návštěvník, říká koordinátor programu Zelené stezky Greenways Juraj Flamik. no. Spíš než tyto nástroje však hodláme využí vat zkušeností certifikátorů a podnikatelům pomáhat v jejich snaze zlepšit služby. V Rakousku si sami podnikatelé vytváří ne formální skupiny, aby jejich služby v celém re gionu předčily jiný region. Cyklista je pohyb livý a potřebuje dobré služby podél stezek, ne jen na jednom místě. Budeme tyto podnika telské skupiny iniciovat. ■ Proč nabízíte certifikaci i turistickým cí lům, když to v zahraničí není obvyklé? Protože určitá výjimečnost naší krajiny je v tom, že téměř celé území je vhodné pro cykloturistiku a například hrady a zámky jsou ty pickým cílem turistů na kole. Dnešní praxe je většinou taková, že cyklista, resp. jeho kolo je nevítaný návštěvník. Nepustí ho do areálu, za kazují mu opřít kolo o historickou zeď, ale žád nou alternativu mu nenabízejí. Nám tudíž ne půjde o to, dostat cyklisty tam, kde je ochrana památky či přírody na místě, ale vytvořit mu u vstupu možnost bezpečně uschovat kolo, dostat informace, které potřebuje a najít ne zbytnou pomoc při poruše či zranění. ■ Do aplikace certifikačního systému se za pojily i státní a komunální organizace. Kdo konkrétně? Předpokládáme podporu a spoluúčast kra jů, měst a regionů, resp. jejich účelových orga nizací. Všechny tyto subjekty jsou dnes velmi
aktivní v přípravě koncepcí a samotném roz voji cestovního ruchu. Pokud využijí našich podkladů a zahrnou certifikaci jako hodnoce né kritérium pro různé další dotace, vyjádří tím zřetelný zájem vést podnikatele k evrop ským standardům v této oblasti. Na úrovni krajů vznikají agentury destinačního manage mentu, které mohou v rámci partnerství s podnikateli rovněž rozšiřovat zájem o certifi kaci. Důležité bude ve spolupráci s těmito subjekty dostat informace o certifikaci do je jich informačních systémů, tj. formou pikto gramu v tištěném katalogu, mapě, letáku, ne bo na internetových stránkách zviditelnit, že zařízení je certifikované. ■ Mohou pomoci také města a obce? Určitě, zejména tím, že využijí své možnos ti a doručí informace o certifikaci k provozo vatelům, resp. majitelům zařízení, kterých se certifikace bude týkat. Nejdůležitějším prv kem zavádění certifikace bude všeobecná podpora a zveřejňování dobrých příkladů. To mohou udělat ve svých nabídkách návštěvní kům města či regionu. Stát a města vlastní ta ké mnoho památkových objektů, kterých se může certifikace týkat. Budeme rádi, když tře ba se správci zámku v Lednici, nebo hradu v Českém Krumlově ukážeme, že se tento pro blém dá řešit ke prospěchu všech. ■ LÝDIA STOUPOVÁ
CYKLISTÉ VÍTÁNI
- Národní certifikace služeb cestovního ruchu Města, obce, zřizovatelé turistických služeb a správci památek!
Vážíte si svých návštěvníků na kolech a chcete splňovat evropský standard v poskytování služeb pro cyklisty? Požádejte o certifikát Cyklisté vítáni! Certifikované služby (hotely, restaurace, kampy, hrady a zámky) budou označeny logem »Cyklisté vítáni« a budou se formou piktogramu postupně objevovat v turistických ma pách, webových serverech a katalozích s nabídkou služeb.
www.cyklistevitani.cz
SROP
Tento projekt je podpořen fondy Evropské Unie
wiiemieM
Cetifikaci provádí Nadace Partnerství prostřednictvím akreditovaných certifikátorů na území celé České republiky.
12
moderní obec
červenec 2005
Co podporují projekty Nadace Jihočeské cyklostezky i ■ V kraji jen minimum cyklistických ste zek splňuje příslušnou normu (šířka komuni kace 3 m, zákaz vjezdu motorových vozidel). ■ Naopak cyklistických tras, které normy splňují, je dostatek a už by nemělo docházet k žádnému masívnějšímu značení. V kraji jsou dnes téměř 4 tisíce kilometrů stezek a tras. ■ Dalším problémem je nedostatek do plňkového mobiliáře - stojanů na kola, od počívadel, laviček či map. I to je naším úko ově založenému subjektu kraj tak svě lem napravit. ■ Poznatkem, který z auditu vyplynul jen řil výkon všech činností, které se nepřímo, je nízká úroveň spolupráce s pod k cyldistice a cykloturistice vztahují. nikateli, zejména v cestovním ruchu. Okol to byl nelehký. 1 dnes po roce aktivní Myslím, že to je obrovská výzva dneška: činnosti musíme říci, že práce na dalším roz umět cyklistické stezky prodávat jako místa voji sítě cyklistických stezek a tras je prací pro dovolenou a tyto příjmy zpětně investo dlouhodobou. Jako nejlepší vína, která zrají vat do rozvoje cykloturistiky. Posílení spolu dlouhé roky na láhvi, tak i síť stezek a tras podle mého názoru zraje a věřím, že se do čkáme ještě kvalitnějších ročníků.
Na jaře roku 2004 se Jihočeský kraj ve spolupráci s řadou ji hočeských měst a dalšími partnery rozhodl k odvážnému kroku: Založil Nadaci Jihočes ké cyklostezky.
N
Základní údaje
AUDIT KVALITY
Prvním projektem, který se uskutečňuje od roku 2004, je Audit kvality cyklistických ste zek v Jihočeském kraji. Dobrovolníci sdruže ní v pracovní skupině nadace detailně ma pují místní cyklostezky - jejich kvalitu, druh povrchu, obtížnost konkrétních úseků, in tenzitu dopravy, zaznamenávají nebezpečná místa i doplňkový mobiliář, jako jsou lavičky či mapy. Zapisují také zajímavosti, poskyto vané služby v okolí stezek a další informace. Výsledky projektu jsou průběžně zveřej ňovány na adrese www.jihoceske-cyklostezky.cz. Ačkoli je audit zhruba v polovině, již nyní z něho vyplývají některé závěry:
Nadaci Jihočeské cyklostezky se sídlem v Českých Budějovicích založil Jihočeský kraj, 23 jihočeských měst a další subjekty. V dnešní době má uzavřeno 40 partnerských smluv s obcemi Jihočeského kraje. Spolupracuje rovněž s Klubem českých turistů, Ji hočeskou centrálou cestovního ruchu a dalšími or ganizacemi. V čelem nadace stoji prezident - hejt man Jihočeského kraje RNDr. Jan Zahradník. Výkon činnosti zajišťuje ředitel ve spolupráci s pracovní skupinou. Statutárním orgánem je správní rada a kontrolním rada dozorčí. Více informací o nadaci a cykloturistice na jihu Cech je na www.jihoceske-cyklostezky.cz.
Dopravní soutěže mladých cyklistů posilují prevenci
Z
celkového počtu usmrcených osob na silnicích ČR v roce 2004 připadlo na obce 36 % a vedle toho i 52 %
> 5 5 o Na finále dopravní soutěže mladých cyklistů z Moravskoslezského kraje přijelo 44 žáků.
všech těžce zraněných. V případě dětí a cyklistů jsou tato čísla ještě varovnější. Na kontě obcí je 84 % usmrcených a 95 % těžce zraněných chodců v dětském věku a 100 % usmrcených a 66 % těžce zraně ných cyklistů. I proto BES1P v rámci prevence podpo ruje dopravní soutěže mladých cyklistů, je jichž cílem je vést děti a mládež ke správ nému chování v silničním provozu. Finále v Moravskoslezském kraji se uskutečnilo za účasti 44 žáků 4. až 8. tříd základních škol, jejichž družstva postoupila z okres ních kol soutěže. Celostátní finále se pak konalo 14. až 16. června v Sokolově. Družstvo mladších žáků (z kategorie 4.až 6. tříd), tj. vítěz celostátního finále, bude reprezentovat ČR letos v září na mezinárod ní soutěži v Sarajevu. /kž/
Cyklistům slouží odpočinkový areál v Hluboké nad Vltavou.
práce s podnikateli a cestovními kanceláře mi je jednou z priorit naší práce. JIHOČESKÝ KRAJ - CYKLISTŮ RÁJ
Projekt Jihočeský kraj - cyklistů ráj se zamě řuje na propagaci kraje jako ideálního místa pro aktivní dovolenou, která zahrnuje nejen cykloturistiku, ale i související služby. Výz namně navazuje nejen na výsledky auditu, ale též na závěry a doporučení regionálních a sektorových strategií. Co je jeho obsahem? V zásadě jde o kombinaci všech marketingo vých nástrojů, které bylo možno využít: tvor ba internetové prezentace, tisk propagač ních materiálů, účast na veletrzích, konfe rencích a seminářích či zpracování marke tingové strategie. Jedním z výstupů projektu, který byl podpořen ze strukturálních fondů EU v rámci Společného regionálního operač ního programu, je i publikování kompletní zprávy o auditu cyklistických stezek v kraji. JÍZDY PRO VEŘEJNOST
Třetím blokem aktivit je pořádání cyklistic kých jízd pro veřejnost. V roce 2004 jsme pre miérově zavírali cyklistickou sezónu na úseku České Budějovice - Holašovice (vesnice zapsa ná v seznamu UNESCO) - Hluboká nad Vlta vou. Premiéru mělo rovněž otevírání sezóny, které letos proběhlo podél toku řeky Otavy, na trase Horažďovice - Strakonice - Písek za účas ti téměř 250 cyklistů z různých koutů kraje i re publiky'. V těchto akcích budeme pokračovat i letos a v příštím roce a doplníme je o další. Na pod zim chystáme zavírání sezóny na Třeboňsku. Na tuto činnost jsme získali grant z evropské ho programu INTERREG. NOVÉ ÚSEKY
Poslední významnou aktivitou je podpora vzniku nových úseků cyklistických stezek. Máme před sebou dva velké projekty-Vltavskou a Otavskou cyklistickou stezku. Jsou to projekty se stamilionovým rozpočtem, proto musíme postupně sbírat podporu. Už v le tošním roce by však měly být vyznačeny prv ní úseky těchto klíčových stezek. Vltavská cyklistická stezka je navíc zařazena do kate gorie Eurovelo s číslem 7. Je to tedy jakási dálnice mezi cyklistickými stezkami v celé Evropě. Na realizaci těchto projektů spolupracuje me s městy na trase, především s městy Suši ce, Horažďovice, Strakonice a Písek podél Otavy a České Budějovice a Hluboká nad Vl tavou, mezi kterými již stezka označená čís lem 12 požadavky splňuje. ■ JAN ŠMIDMAYER předseda pracovní skupiny Nadace Jihočeské cyklostezky
červenec 2005
moderní obec
13
téma
cyklostezlcy
Kde na tom jsou dobře, kde pokulhávají Budování cyklostezek a cyklotras vůbec není levné. Napří klad připravovaná cyklostezka podél Ohře na území Karlo varského kraje bude stát 227 miliónů Kč. A skoro každý kraj připravuje jeden takový rozsáhlý projekt. Budou to cyklostezky podél Labe, Vltavy, Moravy, Bečvy, Odry, Orlice atd. O ně kterých souvisejících problémech, s nimiž se kraje a města často potýkají, jsme hovořili s Ing. Jaroslavem Martinkem z olomouckého pracoviště Centra dopravního výzkumu.
■ Kolo jako dopravní prostředek by se tedy mělo více využívat - kde na tom jsou dobře a kde pokulhávají?
Dobře jsou na tom třeba v Německu nebo Nizozemsku či Dánsku - tam kolo jako do pravní prostředek do práce nebo do školy vy užívá v některých městech 30 až 40 % lidí. U nás v průměru 4 %. Ve velkých městech, například v Praze či Brně je to kolem 1 až 2 %. Naopak k 10 % se to blíží v Olomouci či Čes kých Budějovicích. Nejvíce se kola jako do
■ Budování cyklotras slouží i rozkvětu ce stovního ruchu...
Vývoj v této oblasti odstartoval materiál Mi nisterstva dopravy a spojů ČR z roku 1997 Zá kladní síť cyklotras ČR, který cyklotrasy rozdě luje na dálkové, regionální a místní, a který po ložil základ ke koordinaci živelného trasování a také značení cyklotras. Nastal cykloboom: vyznačeno bylo - v roce 1997 asi 552 km, v ro ce 2000 již 10 297 km a v roce 2002 téměř 20 ti síc km cyklotras. ČR se stala křižovatkou mezi národních tras, objevily se trasy a stezky míst ní s poetickými názvy, například Moravské vi nařské stezky...
■ Co nejvíc brání rozvoji cyklistické dopravy?
Jednoznačně je to strach z dopravní neho dy. V šesti městech, Břeclavi, Liberci, Olo mouci, Ostravě, Prostějově, Táboře a na vele trhu cestovního ruchu Regiontour v Brně uskutečnil náš ústav na toto téma dotazní kové šetření. Celkem 50 % dotázaných odpo vědělo, že mají obavy z nehody při jízdě na kole. Ročně je u nás na silnici usmrceno ko lem 160 cyklistů. Tento stav je způsobený tím, že u nás chy bí potřebná cyklistická infrastruktura. Ze za hraničních průzkumů jednoznačně plyne, že v Nizozemsku a Dánsku je v přepočtu na 100 tisíc obyvatel nejméně nehod cyklistů, a to i přesto, že tam jezdí nejvíce cyklistů. Je to dáno existencí husté sítě cyklistických ste zek, která zaručuje tolik potřebnou bezpeč nost. Na druhém místě pak nejvíce brání roz voji cyklistické dopravy strach z krádeže ko la, který pramení z nedostatku úschoven kol, například na pracovištích či ve školách. Při úvahách o rozvoji cyklistické dopravy a cykloturistiky by tak představitelé měst a obcí měli pamatovat na tyto skutečnosti.
ji. Důležité je, že se rozdělování dotace ujal odbor dopravy, nikoli odbor regionálního roz voje či oddělení cestovního ruchu, jak bývá dosud pravidlem. Odbory dopravy disponují lidmi, kteří dokáží posoudit projekty zejména z hlediska bezpečnosti dopravy a ekonomiky. Příkladem potřebné realizace je samostatná cyklostezkaTěšetice - Ústín, budovaná přede vším pro bezpečnost místních obyvatel, kteří jezdí na kole do práce do Olomouce. Přitom je tato cyklostezka součástí atraktivní cyklotrasy č. 6025 z Olomouce na Bouzov. Výrazně pod poruje cyklistiku politická reprezentace Par dubic, Českých Budějovic či Ostravy. Přesná evidence cyklistických stezek zmapována ne ní, ale během roku budeme mít k dispozici aktuální data.
■ Jenže cyklista musí při tak náročném ce stováni vyřešit nejeden problém - například kam s kolem, aby o ně nepřišel?
pravního prostředku využívá například v Prostějově a Uherském Hradišti - na kole tam do práce a do školy jezdí až 20 % lidí záleží na počasí. Ponejvíce jsou to lidé z do mácností se středními příjmy. Lidé s nižšími příjmy patří obvykle ke starším, ti s vyššími naopak nemohou z prestižních důvodů. ■ Která města či kraje si počínají při budo vání cyklistické infrastruktury nejlépe nebo aspoň dobře?
Mohli bychom pochválit Olomoucký kraj. Letos uvolnil ze svého rozpočtu 15 miliónů korun na podporu výstavby cyklostezek v kra
Co jsou cyklostezka a cyklotrasa ■ Cyklostezka: cesta pro cyklisty - speciálně vybudovaná nebo alespoň přizpůsobená, na které se obvykle nesetkají s jiným dopravním prostředkem. Cyklostezky se budují většinou ve městech a obcích a slouží zejmé na každodennímu provozu, cestám do práce, školy apod.
■ Cyklotrasa: slouží spíše cyklistickým nadšencům, prázdninovým cestám za poznáním, rodinným výletům apod. Jsou značeny známými, většinou žlutými cedulkami a spojují turisticky atraktivní místa někdy na vzdá lenosti stovek kilometrů. Cyklotrasy mohou vést i po cyklostezkách, ba je to i žádoucí zejména ve městech a obcích.
■i Další informace najdete na: www.cdv.cz,www.cykloserver.cz,www.cyklokatalog.cz, www.bikemaraton.cz, www.cyklonavigator.
Je zcela zřejmé, že rozvoj cyklistické dopra vy se neobejde bez budování doplňkových, ale pro cyklisty nezbytných služeb - jako jsou stojany na kola či úschovny kol atd. Důležitá je vazba cyklistické dopravy na veřejnou do pravu, nesmí se tedy zapomínat na parkoviš tě pro kola poblíž autobusových, tramvajo vých zastávek, či stanice metra. Rovněž Čes ké dráhy by měly mít speciálně upravené vla ky a jiné prostředky veřejné dopravy k pře pravě kol včetně úschoven kol na nádražích. ■ Téměř 60 % cyklostezek vede po veřej ných komunikacích, po silnicích třetí ba i dru hé třídy. Co s tím?
Krajská i místní zastupitelstva by měla dbát na to, aby cyklistická doprava byla začleněna do všech stupňů územního plánování. Nemu sí jít vždy o budování nové cyklostezky, ale na cyklisty se může myslet i při rekonstrukci míst ních a účelových komunikací, ale také při vý stavbě dálnic. Při tom by se nemělo zapome nout na lávky pro cyklisty. Pro budování a ve dení cyklotras lze využít i rušených železnič ních tratí (viz cyklostezka ve Varhanech nebo po bývalé Baťově dráze). 1 pozemkové úpravy skýtají možnosti, například při budování cest k pozemkům, při protierozních úpravách. Ide ální příležitostí jsou protipovodňové úpravynapříklad na Labi v Pardubicích nebo v Olo mouci na řece Moravě. Bohužel, podle vodní ho zákona po hrázích smějí jezdit jen vozidla povodí, přičemž jízdní kolo je považováno za vozidlo. Lze jenom doufat, že tato legislativní »perlička« brzy zmizí. ■ LADISLAV VENCÁLEK
14
moderní obec
červenec 2005
cyklostezky
téma
Hlavní je kvalita a bezpečnost Praze - Horních Počernicích, které stojí na rovině, je ježdění na kolech tradicí. Cyklistická doprava je tam součástí pohybu lidí po území městské části. nCyklostezky jednotlivých měst, oblastí, či v našem případě městských částí by měly na sebe navazovat, přinášet dobrou možnost rekreace, pohodu a hlavně zajistit bezpeč nost lidí, kteří po nich na kole jezdí,« shrnul několik důležitých zásad starosta Městské části Praha 20 - Horní Počernice Ivan Liška. A vzápětí doplnil: »Dobrým příkladem je na še cyklostezka, která vede z Počernic do Klá novic. Měří sice necelé dva kilometry, ale má asfaltový povrch, před dálnicí je vedena přes most nadjezdem. O její bezpečnost se stará i městská policie, která dbá na to, aby na ni případně nevjížděli neukáznění řidiči. Však jsme strážníky náležitě vybavili, mají motor ku a další potřebné vybavení.#
V
Tuto cyklostezku vybudovala městská část v roce 2001. Ještě letos by měla být hotová další - ze sídliště Černý most do Svépravic, které jsou součástí Horních Počernic. Stezka povede kolem rybníků a podjezdem pod dál nicí až do klánovického lesa. Naváže na praž skou cyklostezku směřující na Černý Most. Projekt je připravený, nyní se projednávají konečné detaily trasy. Horní Počernice, pokud jde o cyklostezky, mají blízko i do Pojizeří, proto další trasy po vedou tímto směrem. Městská část již postavi la směrem na Zeleneč necelých 200 metrů dlouhou trasu s kvalitním povrchem. Nyní ji hodlá propojit se stávajícím cyklostezkami v Pojizeří. Zástupci městské části se pravidelně schá zejí se svými partnery z Běchovic, Zelenče, Klánovic, Dolních Počernic a z Prahy 14 a do mlouvají další propojení budovaných cyklos-
tezek. Společně jim jde o to, aby se mohlo bezpečně jezdit na kole všemi těmito obcemi. »Čhtěli bychom se kvalitou a bezpečností našich cyklostezek přiblížit západní Evropě, například Německu nebo zemím Beneluxu. Tam ve velkých městech jsou cyklostezky od děleny od hlavních dopravních tepen zelení, nebo procházejí zemědělskými oblastmi. Pro to stavíme raději pár metrů stezky s dobrým povrchem a plně zajištěnou bezpečností než jakoukoli cestu pro kola jen s vyznačenou ce dulkou. Na cyklostezky bychom se všichni měli podstatně více soustředit než dosud. Jis tě, nyní se objevily možnosti čerpat peníze i z fondů EU, ale problémem je složitá admi nistrativa, která podávání žádostí provází. To mnoho měst a obcí při žádání o dotace odra zuje,# uzavřel starosta Ivan Liška. ■ EVA SADÍLKOVÁ
Na kolo jen s přilbou ropagaci nošení cyklistických přileb se i v letošním roce věnovalo město Kro měříž. V rámci projektu Bezpečná ko munita tam pokračovala kampaň Na kolo jen s přilbou, zaměřená na prevenci dětských úrazů. Přestože je pro děti ve věku do patnác ti let povinností používat při jízdě na jízdním kole ochrannou přilbu, v praxi toto nařízení dodržuje stále jen minimum mladých cyklis tů. Projekt se snaží tuto skutečnost změnit.
P
Původní projekt Bezpečné komunity Kroměříž Na kolo jen s přilbou získal druhé místo v soutěži Bezpečné silnice dětem, kterou pořádá firma Volvo ve spolupráci s nadaci Naše dítě. Začátkem června ocenění převzal iniciátor projektu MUDr. Martin Sedlák na brněnském Autosalonu.
červenec 2005
Otcem projektu je kroměřížský dětský lékař MUDr. Martin Sedlák: »V České republice za hyne na úrazy ročně asi tři sta dětí a tomuto faktu je věnována pramalá pozornost. Úra zům se dá přitom účinně předcházet, přičemž modelovou situací je nošení cyklistických při leb.# Podle něj některé odborné zdroje uvádě jí, že přilba poskytuje 80 % ochranu před úra zem hlavy a 75 % před úrazem mozku. Ke kampani se letos připojila města Chropyně, Holešov, Morkovice, Zborovice, Litoměřice, Chrudim, Vsetín a Prostějov. Propagace probíhá i v Olomouci a Českých Budějovicích. Celkem bylo osloveno 11 měst se 40 tisíci a více obyvateli. V praxi to vypadá tak, že děti jsou ve školách informo vány o výhodách nošení přileb, na ulicích v průběhu celé sezóny budou náhodně vy braní cyklisté mladší patnácti let odměňo váni i za to, že přilbu používají. Výsledky kampaně jsou povzbudivé. »V Kroměříži, kde kampaň běží již třetím ro kem, se snížil počet hospitalizací pro úraz Jilavy na kole u cyklistů do patnácti let na čtvr tinu,# upozornil autor projektu. V uplynulých letech odměny malým svědomitým cyklistům v Kroměříži předával tým projektu Bezpečná komunita. Letos se k němu připojili strážníci městské policie, kteří předali dětem ceny za 23 tisíc Kč-na přední světla a blikačky sLED di odami, cyklistické rukavice, zvonky a další přispěla místní pobočka Všeobecné zdravotní pojišťovny. »Uniforma vzbuzuje respekt a dar nebo pokárání od strážníka může mít na děti mnohem hlubší dopad,# míní místostarostka Kroměříže Olga Sehnalová. Více informace na www.nakolojensprilbou.cz, nebo vvww.clive.cz.
a webových stránkách Jihomoravské ho kraje jsou kompletní on-line mapy cyklotras na území kraje včetně těch nejnovějších (http://mapy.kr.jihomoravsky.cz/menul.htm v odkazu mapy, mapové servery, GIS). Cyklotrasy lze vyhledávat pod le jejich názvů, číselného označení i výřezem hledaného území. Pod odkazem stahuj jsou rastrové tematické kartogramy, například rozdělení cyklotras podle obtížnosti. Mapy byly vytvořeny podle nejnovějších údajů a jsou průběžně aktualizovány - obsahují ta ké stávající cyklotrasy na území, které začát kem roku přešlo z kraje Vysočina do Jihomo ravského kraje. On-line mapy jsou zajímavé i tím, že při určitém měřítku přecházejí gra fické mapy plynule do podrobných leteckých snímků, nad kterými jsou tyto trasy barevně zobrazeny. Tato tzv. ortofotomapa, která slouží jako podklad, byla vytvořena z letec kých snímků území celého Jihomoravského kraje.
Iskl
/gš/
Jihomoravský kraj nabízí na svém webu také on-line mapy cyklotras.
On-line cyklomapy
N
moderní obec
15
EKONOMIKA
Nedostatky v řízení o veřejných zakázkách zvyšují náklady Zadání veřejné zakázky je poměrně náročný administrativní úkon. O jeho složitosti statisticky svědčí zejména fakt, že pře vážná část veřejných zakázek je před podpisem smlouvy s doda vatelem zrušena. právního hlediska není zrušení zadáva cího řízení problém, neboť zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen zákon) v § 68 dává zadavateli široké zmocnění ke zrušení zadávacího řízení. Zada vatelé tuto možnost prakticky ve všech přípa dech využívají. Problém tkví však v ekonomic ké, časové, personální a technické stránce to hoto procesu, a to jak na straně zadavatele, tak na straně uchazečů o získání veřejné zakázky.
Z
ČASTÉ DŮVODY ZRUŠENÍ ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ
Vedle případů zrušení zadávacího řízení dob rovolným rozhodnutím zadavatele z různých ekonomických či praktických důvodů, existu je značné množství nucených zrušení zadáva cího řízení kvůli chybám v zadávacím řízení a v související dokumentaci: ■ Formální chyby v podmínkách zadáva cího řízení: Jsou zpravidla důsledkem nekvali fikované či úmyslně manipulativní aplikace zákona. K nejčastějším chybám patří nedodr žení zákonných lhůt pro podání nabídek, ne bo příliš krátká doba stanovená pro možnost vyžádání zadávací dokumentace (zpravidla končící brzy po uveřejnění zadávacího ozná mení). ■ Chyby ve stanovení kvalifikačních krité rií: Zadavatelé opomíjejí zákonnou možnost nahradit prokázání kvalifikačních kritérií v případě podlimitních veřejných zakázek pouhým prohlášením, a v zadávacím oznáme ní výslovně požadují dokumenty prokazující kvalifikaci. Takové požadavky způsobují zmatečnost v řízení, neboť vyvolávají dojem, že pouhé prohlášení nepostačuje. Dostatečnost pouhého prohlášení však garantuje přímo ustanovení zákona. Další chybou je, že zada vatel v oznámení zadávacího řízení neuvede požadavek na doložení kvalifikačních kritérií, přitom v zadávací dokumentaci toto doložení požaduje. Jde o formální chybu stanovení podmínek zadávacího řízení. ■ Nastavení kritérií posuzování ekono mické výhodnosti: V této oblasti se vyskytuje nejvíce problémů. Zákon včetně prováděcí vy hlášky zadavateli ponechávají velký prostor pro stanovení pravidel výběru dodavatele. Tento prostor lze využít nejen pro stanovení podmínek kvalitního výběru, ale i k tzv. ušití veřejné zakázky na míru předem vytypované mu dodavateli. Ne vždy je možné takový pří pad s jistotou identifikovat. Avšak v případech, kdy zadavatel mezi kritéria posuzování ekono mické výhodnosti zahrne například »vlastní zkušenosti s dodavatelem z minulosti«, či po
16
moderní obec
žadavek předložení referencí z velmi omeze ného okruhu subjektů, jde o zjevně nepřípust né omezování možností dodavatelů účastnit se zadávacího řízení, a tedy o jednání proti smyslu zákona o veřejných zakázkách. ■i Nedostatky v úkonech zadavatele zpravidla v chybách při otevírání obálek, jme nování a konání hodnotící komise, nedostat cích v písemnostech týkajících se otevírání obálek a posuzování a hodnocení nabídek - se mohou snadno vyskytnout v případě neod borného vedení zadávacího řízení. Zákon vel mi přesně stanoví, které informace musí a kte ré nesmí být při otevírání obálek sděleny všem přítomným uchazečům. Dále podrobně sta noví obsah protokolu o otevírání obálek a ob sah zprávy o posuzování a hodnocení nabí dek. Prováděcí vyhláška k zákonu stanoví po stup při hodnocení nabídek z hlediska ekono mické výhodnosti, tj. postup přidělování bodů v různých typech kvalitativních a kvantitativ ních kritérií. Nekvalifikovaný postup v těchto úkonech může způsobit chybné vyhodnocení nabídky a tedy i chybné stanovení pořadí uchazečů. m Další nedostatky: Mohou vyplývat z ob sahu zadávací dokumentace, stanovení speci fických materiálových a technických podmí nek dodávek, z postupu zodpovídání dotazů k zadávací dokumentaci atd. Pokud například
Způsoby zrušení zadávacího řízení
zadavatel vydá zadávací dokumentaci osobě, aniž by zaznamenal její kontaktní údaje, vy stavuje se riziku nesplnění zákonné povinnos ti informovanosti o vznesených dotazech k za dávací dokumentaci ze strany potenciálních dodavatelů. Zákon totiž stanoví povinnost od povědi na dotazy doručit všem osobám, které si vyzvedly zadávací dokumentaci. Jestliže si však zadavatel nezaznamená kontaktní údaje těchto osob, není schopen tuto zákonnou podmínku splnit. DŮSLEDKY ZRUŠENÍ ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ
Zrušení zadávacího řízení způsobuje jak za davateli, tak uchazečům nezanedbatelné ná klady. Zadavatel vždy nese zbytečně vynalo žené časové a administrativní náklady spoje né s přípravou zadávacího řízení, vyhotove ním zadávací dokumentace. V případech za kázek na stavební práce jsou značnou polož kou i náklady na projektovou dokumentaci. Výraznou ztrátou je však zejména v případě stavebních prací sezónní povahy značný ča sový posun. Zrušení zadávacího řízení často znemožní absolvovat nové řízení, vybrat do davatele a uskutečnit zamýšlené činnosti v plánované sezóně, což způsobuje odklad v řádech měsíců či let. Uchazeč v případě zrušení zadávacího říze ní nese vynaložené náklady na vypracování a kalkulaci nabídky, poplatky za získání zadá vací dokumentace, případně další související výlohy. Jestiiže dojde k výběru dodavatele a za dávací řízení je zrušeno teprve těsně před podpisem smlouvy, uchazeč může být poško zen v otázce kapacitních, materiálových a ob chodních příprav. Náhrada škody je zde při nejmenším velmi sporná. Podle zákona má zadavatel právo zrušit zadávací řízení, pokud si toto právo na začátku vyhradí. JAK ZRUŠENÍ PŘEDCHÁZET?
Z formálního hlediska může docházet ke zrušení za dávacího řízení několika způsoby: ■i Odmítnutím uveřejnění oznámení o zadávacím řízení ze strany správce centrální adresy nastává, po kud jsou formální chyby v zadávacím oznámení v takovém rozsahu, že je nelze ani uveřejnit. Ve sku tečnosti tedy zadávací řízení ani není zahájeno. ■ Rozhodnutím zadavatele může dojít ke zrušení řízení buď dobrovolně, nebo z důvodu identifikace problémové okolnosti, nových skutečností nebo zjiš těných chyb v procesu zadávacího řízení. ■ Zrušením na základě nápravného opatření ulo ženého Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže jakožto orgánem dohledu nad dodržováním zákona o veřejných zakázkách. Zrušení může požadovat i ji ný orgán vykonávající kontrolu podle zvláštních zá konů, například Nejvyšší kontrolní úřad. ■ Zrušením na základě námitek uchazeče, jsou-li shledány důvodnými a zadavatel vyhodnotí zrušení zadávacího řízení jakožto nejméně problematické řešeni takovéto situace.
Riziku budoucího zrušení zadávacího řízení nelze zcela zabránit, neboť nikdy nelze vylou čit změny okolností či preferencí zadavatele. Ztráty plynoucí z rušení probíhajícího řízení je však možné dbalou přípravou tohoto pro cesu v mnoha směrech omezit. Především je třeba zadavatelům doporučit kvalifikovanou aplikaci zákona. Co se týče administrativní dokumentace, k různým druhům zakázek jsou již dnes přístupné vzory dokumentů a formuláře v podobě, která zákonným poža davkům vyhovuje. Na přípravu zadávacího procesu je v každém případě nutné ponechat dostatek času, v němž musí zadavatel kalku lovat s postupnou návazností několika zákon ných lhůt tak, aby k zadávaným dodávkám, službám či stavebním pracím mohlo dojít v optimální době. ■
TOMÁŠ MARKOVIČ InterLinks Praha s. r. o.
červenec 2005
městský mobiliář
oha
ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV
;,
Možnosti měst mívají k ideálu daleko Městský mobiliář má respek tovat genia loci a zároveň se vyznačovat jednoduchostí a účelností, říkají odborníci. Jaká je praxe? zeptali jsme se Ing. arch. Liány Janáčkové, se nátorky Parlamentu ČR a sta rostky Ostravy-Mariánských Hor a Hulvák. ariánské Hory a Hulváky jsou jed- 1 ním z 23 městských obvodů Ostravy. % Je to obvod velmi různorodý; jeho 2 centrální část je obytná, zatímco na severu Ing. arch. Liana Janáčková a jihu se soustředil průmysl. Stejně rozmani tá je jeho zástavba: V Mariánských Horách ji tvoří jak velké sídliště Fifejdy, tak činžovní protože od nich se vše odvíjí. Je logické, že do a rodinné domy, zatímco Hulváky jsou téměř ' každého typu zástavby by měl být mobiliář výhradně obytné, z 90 procent zastavěné ro jiný; to zcela určitě. Zároveň by však mělo být dinnými domy. celé území určitým způsobem řešeno koor dinovaně, aby výsledek nebyl »každý pes jiná ■ Má se odlišovat městský mobiliář podle to ves«, čili měly by pro ně existovat určité jed ho, do které části je určen? Čili být jiný na síd notící prvky.
M
lišti, ve staré zástavbě, ve vilové kolonii...?
ledna věc je samozřejmě ideál a druhá skutečnost vzhledem k finančním možnos tem - podstatné je, na co se seženou peníze,
červenec 2005
■ Jaká je tedy praxe?
Praxe je taková, že na Fifejdy seženu peníze vzhledem k existenci státního programu rege
nerace panelových sídlišť, zatímco pro jiné části peníze sehnat neumím. Nelze si nic naIhávat; pokud jde o investování z vlastního rozpočtu, je mobiliář až na posledním místě. Takže mimo sídliště se to řeší sporadicky, ob čas se podaří podle potřeb osadit lavičky či odpadkové koše. Ale i v případě regenerace sídliště Fifejdy na nějaké příliš honosné prvky městského mobiliáře nemáme. Je třeba v prv ní řadě spravit domy, školy, cesty a až potom lze krášlit parter. U nás je ještě vše ovlivněno tím, že tu máme dost početnou skupinu pro blémového obyvatelstva. Už vícekrát se stalo, že jsme nechali opravit některé části městské ho obvodu, dali jim krásnou parkovou úpra vu, vybavili je pěkným mobiliářem, načež se tam okamžitě nastěhovali problémoví lidé a ostatní návštěvníky prakticky vypudili. ■ Lze vůbec v případě městského mobiliáře čelit vandalismu?
Se sprejerstvím se, jak se zdá, už nějak vy pořádáváme. Hlavně proto, že tato módní vl na už naštěstí opadá. Represe sice také hraje svou roli, ale minimální, protože pubescenti ji berou spíš jako dobrodružnou hru na to, že je policisté nechytí, než aby se báli postihu ze zákona. Jsem na radnici čtvrté volební obdo bí, čili patnáct roků. Moje zkušenost je tako vá, že když jednotlivé poškozené prvky měst ského mobiliáře pořád trpělivě opravujeme, > mode
17
PŘÍLOHA
>
poničené prostředí uvádíme do původního stavu, přestane to vandaly bavit. Je to sice velmi nákladný způsob, ale účinný. ■ Už jste se zmínila o financích a možnos tech dotace ze státního programu regenera ce. V něm však příliš mnoho peněz na rozdě leni nebývá... To je sice pravda, ale nám se podařilo získat dotaci už třetím rokem. Nejsou to sice žádné závratné sumy, tak šest nebo osm miliónů ko run, ale díky za ně. Regeneraci sídliště provádí me komplexně, stejně jako jsme dělali kom plexně opravu bytových domů. Je hotova asi z jedné třetiny. Vznikla tu parkovací stání, dět ská hřiště, horolezecká stěna a další prvky, kte ré do sídliště patří, aby se děcka mohla vyřádit a neměla čas na lumpárny. Asfalt až na jednu obslužnou komunikaci zmizel a nahradila jej zámková dlažba, jednotiivé části sídliště jsou navíc barevně odlišeny. Mobiliář nelze řešit sa mostatně, bez celkového řešení parteru. Na je ho komplexní regeneraci jsme zatím vynaložili asi 50 miliónů korun a každopádně je to vidět. ■ Jak lidé tyto změny vnímají? Občané bydlící mimo sídliště se pochopi telně ptají, proč se pořád dávají peníze na Fifejdy. Ale já bohužel neumím sehnat peníze na stejnou obnovu dalších částí obvodu, ne boť na to neexistuje žádný program. Jenže naši lidé by si zase až tolik stěžovat neměli, protože obecní domy už se opravují i mimo sídliště. My obecní majetek, a tedy ani byty, ve velkém neprodáváme. S tím málem, co jsme prodali, totiž máme špatné zkušenosti. Hlavně proto, že bývá dost velkým problé mem, aby se lidé v domě s rozprodanými by ty dohodli na další správě a údržbě objektu. My si majetek ponecháváme nejen proto,
abychom z něho vybírali nájemné, ale také proto, abychom se o něj starali. ■ Vraťme se k mobiliáři. Existuje u vás něja ká celoměstská koncepce jeho řešení? Zcela určitě nějaká pravidla pro celou Os travu existují, ale nejsou tak striktní, aby ovlivňovala tvorbu v jednotlivých obvodech. Snad jen v případě přístřešků u zastávek MHD si město vyhradilo svou celoměstskou kompetenci, protože využívá tento mobiliář k reklamním účelům a má z toho nějaké pe níze. Záležitostí města je také veřejné osvět lení. V ostatních případech mám celkem dost velkou volnost. ■ K reklamním účelům a jako zdroj příjmů se využívají i jiné prvky městského mobiliá ře. Někde to bývají třeba lavičky. Ano, znám je, i v Ostravě existují betonové lavice s reklamní plochou na jejich opěrné části. Mně se nelíbí; to není žádné výtvarné dílo, ale jen zpracovaná reklamní plocha. K reklamě mám vůbec velmi obezřetný pří
stup. Velice se mi třeba nelíbí, když reklama zakrývá celou plochu panelového sídlištního domu. U nás jsem něco takového zakázala. Domy mají zůstat čisté, bez omalovánek. ■ Existuje dostatečná nabídka kvalitního mobiliáře? My využíváme nabídky jedné zlínské firmy, která nás docela zaujala. Škála nabízeného sortimentu je velká - od košů přes lavičky, orientační tabule, přístřešky MHD, vše v jed notném a kvalitním stylu. Lavičky jsou dřevě né s pokovovanými opěrkami, koše a další prvky vypadají také velmi dobře. Samozřejmě je to drahé, ale s tím se musí počítat. A když porovnám ceny s pražskými, vyjde nás to mnohonásobně levněji. Ale to je v pořádku; v Praze, zejména v její památkové rezervaci, je nutné respektovat historizující styly, což u nás v Ostravě není třeba. Takže nabídka roz hodně je, není nutné vše objednávat indivi duálně a za ještě více peněz. ■ JIŘINA ONDRÁČKOVÁ
Soutěž naznačí směr dalšího vývoje etos v říjnu by měly být vyhlášeny vý Soutěž chce ve svém prvním ročníku v ka tegorii Realizovaná díla upozornit na kvalit sledky úvodního ročníku soutěže City ní realizace vzniklé na území ČR během po Point/Na cestě městem 2005. Soutěž vznikla jako reakce na situaci, ve které téma sledních 15 let, a zhodnotit tak úsilí předsta městského prostředí a městského mobiliáře vitelů měst. stále zůstává poněkud opomíjeno. Dskuse se točí okolo architektury, jež je ovšem pouze rámem pro obraz města. Nediskutovaný obor, který balancuje na pomezí architektu ry a designu, má pro život všech daleko větší význam, než si mnohdy uvědomujeme. na cestě městem Češi mají často tendenci své úspěchy banalizovat či přehlížet. Pořadatel soutěže občanské sdružení City Point - ve spoluprá Zajímavým, dosud nerealizovaným návr ci Design centrem ČR a Svazem měst a obcí hům ze druhé kategorie Nová inspirace sou ČR a za podpory České komory architektů se těž pomůže k prosazení do praxe i tím, že ví proto snaží vyzdvihnout oblast tvorby měst těznému návrhu bude realizován prototyp. ského mobiliáře jako obor, kde se můžeme Také proto jsou důležitými kritérii při hlaso pochlubit vynikajícími výsledky. Kvalita ve vání poroty vedle estetické stránky i vlast řejných prostranství tam, kde se s nimi u nás nosti funkční, ergonomické, materiálové začalo pracovat, dosahuje vysoké úrovně. a ekonomické. Mnohé příklady realizací v naší zemi pouka O tom, že v současné nabídce prvků měst zují na uvědomělost radnic při tvorbě měst ského mobiliáře existuje ještě silný potenci ského prostředí. ál dalšího vývoje, svědčí i iniciativa jednoho
L
citypoint
18
moderní obec
z partnerů soutěže k vyhlášení zvláštní kate gorie - Návrh navigačního systému. City Point/Na cestě městem nabízí zástup cům měst možnost seznámit se s dobrými tvůrci městského prostředí a prostřednic tvím Nové inspirace přinést čerstvé impulsy pro další rozvoj měst. Díky sérii výstav sou těžních návrhů, které budou následovat po vyhlášení výsledků soutěže, seznámí se zda řilými realizacemi i širokou veřejnost, pro niž může být zajímavé prostředí inspirací k ná vštěvě toho kterého města i k obrácení po zornosti občanů k prostředí města. Občanské sdružení City Point hodlá po kračovat v úsilí o vyvolání diskuse k tématu městského mobiliáře i v budoucnu. V příš tích ročnících soutěže se bude již pravidelně střídat vyhlášení obou kategorií. Bude tak vznikat ucelený přehled o tom, kam se tento fenomén na našem území ubírá. Tento vývoj bude možné sledovat i na stránkách soutěže www.citypoint.cz. ■ MARTINA SVOBODOVÁ
červenec 2005
městslcý mobiliář
příloha
Jak »nezavraždit« reklamní využitelnost mobiliáře Předpokladem pro reklamu na mobiliáři je i soustavná péče a snadná údržba, upozorňuje Ing. Libor Šich, technický ředitel společnosti JCDecaux, Městský mobiliář, s. r. o. ako příklad uvádí, pokud čekárny hro schopni během jediného dne doslova „přemadné dopravy, které jinak bývají vel plakátovat" celou Prahu,« říká ředitel. mi vděčným místem pro umístění re klamy, mají zanedbaný, očividně dlouhona zábradlí a koše době neudržovaný vzhled a v jejich okolí »VYDĚLÁVAJÍ« ČEKÁRNY panuje špína a nepořádek. »Takové čekárny Společnost JCDecaux je světovou jedničkou už předem odrazují potenciální klienty od v reklamě na městském mobiliáři a její sku toho, aby si na ně zadali reklamu na své vý pina v České republice má celkem na čtyři ti sícovky reklamních ploch v Praze a v někte robky či služby,« vysvětluje ředitel. rých dalších městech. I z těchto faktů vyvěrá NENÍ TO LEVNÉ, ALE... sebevědomí firmy, která své postavení na tr 1 ze zkušeností své firmy inženýr Šich ví, že se hu reklamy na městském mobiliáři přirovná vyplatí soustavně o čekárny a další prvky vá k postavení značek Audi či Mercedes ve městského mobiliáře profesionálně pečovat, světě automobilů. A jako by byl vyloženě umývat je - a vůbec udržovat je v čistotě, tristní pohled na zjevně neudržovaný, o třís a všechny případně načerno vylepené plaká kaný a špinavý drahý mercedes, tak společ ty nebo výtvory sprejem ihned odstraňovat. nost JCDecaux nechce prodávat jednotlivé »Byť taková péče není nijak levná, z dlouho prvky mobiliáře, které si sama navrhuje a vy dobého hlediska se vyplácí. Mnozí z tako rábí, aniž by měla záruku, že o ně bude dob vých bezohledných vandalů totiž zjistí, že je ře postaráno. "Rozhodně nehodláme být jich projevy nemají na našem mobiliáři del pouhým dodavatelem městského mobiliáře, šího trvání a postupně o něj ztrácejí zájem,« ale nabízíme komplexní služby. Tedy dodání dodává. a instalaci mobiliáře i zajištění reklamy, z je Stejně tak podle jeho slov »nalepit« čekár jíchž výnosů se hradí i profesionální údržba nu ke stěně domu nebo křoví znamená, že se všech prvků. Čili rovněž těch, které si na setak omezí její možné reklamní plochy a ze be nemohou vydělat, jako plně automatická snížených příjmů za reklamu se potom na veřejná WC, zábradlí, odpadkové koše, stoja splácení investice ani na následnou údržbu ny na jízdní kola apod.,« připomíná inženýr nedostává peněz. Šich. Proto by smlouva s městem, které by Důležitou roli ovšem hraje také konstruk o mobiliář »Made in JCDecaux« stálo, muse ční pojetí, neboť ne všechny, byť jinak i ar la obsahovat jasná pravidla, z čeho se bude chitektonicky dobře zvládnuté jednotlivé kvalitní pravidelná údržba hradit. Samozřej prvky městského mobiliáře bývají vhodné mě předpokladem pro úspěšnost projektu je pro umístění reklamních prvků a jejich rych dostatečná reklamní atraktivita města. Jinak lou obměnu. Ani v tomto případě inženýr nezbývá než zajistit vybavení veřejných pro Šich nemusí chodit pro příklad daleko. Když stranství s přispěním obecního rozpočtu. před lety společnost JCDecaux v Praze začí Podle inženýra Šicha v České republice nala působit a přebírala některé již instalo mají minimálně všechna krajská města (byť vané prvky městského mobiliáře od firmy, jistě bude existovat rozdíl mezi možnostmi která byla její předchůdkyní, ukázalo se, že Ostravy na straně jedné a dejme tomu Jihla výměna plakátů, neřkuli rozbitého skla ve vou na straně druhé) potenciál pro to, aby vitrínách čekáren trvá neefektivně dlouho. v nich na takovém principu sloužil městský "Ono se řekne, že jde jen o to povolit deset mobiliář včetně jeho »nevýdělečných« prv šroubů, uvolnit dvě lišty, vyměnit sklo, znovu ků. Tento potenciál tam však leckde poněkud připevnit obě lišty a utáhnout všechny šrou setřely možná ukvapeně uzavřené smlouvy by. Jenže tato operace i kvalifikovaným pra s agenturami, které dlouhodobě získaly re covníkům trvala dvě hodiny. U čekáren klamní práva, ale nemají ani technologie, ani z produkce JCDecaux tatáž výměna skla za dostatek zkušeností k rozvoji další vybave bere jen půl hodiny. A teď vynásobte tuto nosti a služeb pro obyvatele. operaci téměř pěti tisícovkami tabulí z tvrze ného skla, které jsou součástí našeho mobi PŘEDEM SI VŠE SPOČÍTAT liáře v Praze. To už se vyplatí navrhovat mo »Ovšem i menší sídla mohou vztah svého biliář tak, aby údržba byla efektivní, což jistě městského mobiliáře a reklamy uspokojivě ocení i cestující, protože servisní zásah je řešit. Především by si však tato města měla -neotravuje" na zastávce zbytečně dlouho. ujasnit, zda se chtějí tomuto problému vě A to nemluvím o tom, že díky jednoduchosti novat na celém svém území či například jen konstrukce našich citylight panelů jsme v tržně zajímavějším centru. Podobně stojí
J
červenec 2005
za pečlivé uvážení, jestli města dají ve výbě rovém řízení tuto příležitost jen jedné nebo více firmám. Obecně vzato je konkurence ji stě prospěšná, ale praxe ukazuje, že boj o re klamní krajíc bývá v případě mobiliáře pro vzhled měst spíše na škodu. Největší záru kou, že radnice tzv. nešlápne vedle, jsou dob ré reference, zkušenosti, stabilita, komplex nost služeb a dostatečný ekonomický poten ciál smluvního partnera," tvrdí inženýr Šich.
Důležité je rozhodnout se, jak daleko měs to půjde se svými nároky na vzhled mobiliá ře. Spokojí-li se s běžnějším (a levnějším) standardem, či jestli bude chtít do vzhledu mobiliáře vložit větší porci svého reklamního potenciálu. Ale ani renomovaný architekt v komisi po suzující došlé nabídky nemusí dobře odhad nout, zda vzhledově dokonalý mobiliář pře čká první krutější zimu, útoky možných van dalů a bude-li možné jej také snadno umývat a udržovat. "Rozhodně se vyplatí přihlížet i k takovým zdánlivým maličkostem, jako je možnost snadného přemístění kupříkladu autobusové čekárny, pokud zastávku bude nutné z nejrůznějších důvodů přeložit o pár desítek metrů dál. To samé pochopitelně pla tí o dalších pevně zabudovaných prvcích mo biliáře. Ale pozor, pod pojmem „snadné pře místění" nemám na mysli dát případným zlo dějům větší šanci ke krádeži,« uzavřel tech ■ nický ředitel společnosti JCDecaux. IVAN RYŠAVÝ
moderní obec
19
příloha
městsky mobiliář
Vyhláška, o niž se lze opřít - chybějí však lepší zákony naha o větší ochranu městského mobili áře vedla město Příbram k tomu, aby do své obecně závazné vyhlášky zapracova lo i článek 10 stanovující, co je zakázáno v zá jmu zachování funkčnosti a řádného stavu za řízení města sloužících potřebám veřejnosti. Vedoucí odboru správy silnic Zdeněk Škaloud, který má na městském úřadu tuto pro blematiku na starosti, vysvětluje, že vandalství dosáhlo už takové míry, že bylo třeba razantně ji přistoupit k postihům případných pachatelů. »Přijetí vyhlášky před dvěma roky k ochraně městského mobiliáře Příbrami určitě přispě lo,« říká Zdeněk Škaloud. »Nicménějejasné, že
S
vždy budou existovat lidé, kteří jej budou už z principu ničit. Naštěstí nám velice dobře funguje městská policie a hodně napomáhá i kamerový sytém.« Vedoucí odboru má za to, že město ve vy hlášce ani dnes prakticky nemá co doplňovat či měnit. Avšak přimlouvá se za to, aby se zá sadně změnila legislativa a po prokázaném či nu mohl okamžitě následovat trest: »Domnívám se, že tuto dobu, v níž se ničení snadno napadnutelného městského majetku, jako je mobiliář, tolik rozšířilo, musíme prostě nějak „přežít". Kdekoliv na západ od našich hranic se s tímto druhem vandalismu nesetkáte. Ni
koho ani nenapadne malovat po značkách, nebo něco ničit. Sám jsem byl například v zá padní Evropě svědkem, kdy kolem půlnoci do šlo k takovému excesu. Už do půl hodiny mě la problém vyřešený policie a druhý den, pře stože byla neděle, vynesl soudce rozsudek. Pak je to účinné!« ■ ALENA STRAKOVÁ
Z OZV města Příbram č. 12/2003 k zajištění udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, k ochraně životního prostředí, veřejné zeleně a k užívání zařízení města sloužících potřebám veřejnosti ČI. 10 Užívání zařízení města V zájmu zachování funkčnosti a řádného stavu zařízení města sloužících potřebám veřejnosti je zakázáno: a) zcizovat, poškozovat a přemísťovat městský mobiliář, jako jsou např. lavičky, odpadkové koše, květinové ná doby, přenosné plakátovací plochy, úřední vitríny, infor mační označníky a označení ulic a náměstí; b) převracet a zapalovat odpadkové koše a nádoby na odpad; c) koupat se v městských nádržích (kašny, vodotrysky apod.). ČI. 12 Sankce 1) Sankce, které lze uložit, pokud se nejedná o trestní čin nebo jiný správní delikt: a) za porušení ustanovení této vyhlášky může být právnické osobě a fyzické osobě, která je podnikatelem, uložena podle § 58 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o ob cích, ve znění pozdějších předpisů pokuta do výše 200.000 Kč; b) porušení ustanovení této vyhlášky fyzickou osobou bude posuzováno jako přestupek dle § 46 odst. 2 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, v platném znění a mů že být postihováno pokutou až do výše 30.000 Kč. (v blokovém řízení dolOOO Kč). 2) Kontrolou plnění povinností uložených touto vyhláškou jsou pověřeni určení zaměstnanci MěÚ Příbram, Městská policie Příbram, popř. další osoby.
Přehlížené malé velké detaily měst ni dnes, kdy důležitou roli hrají média včetně elektronických neztrácejí na významu nejrůznější druhy plakátova cích ploch. Přesto se jim často nedostává patřičné pozornosti ze strany zřizovatele. Tím obvykle bývá i provozovatel, tedy obecní či městský úřad, resp. jeho specializované or ganizace. Tyto organizace typu Technických služeb jsou si žalostného stavu plakátovacích ploch zpravidla vědomy. Jenže často kvůli své nedostatečné kapacitě musí nápravu odsou vat až na okraj svého zájmu.
A
CO NAHRÁVÁ »ČERNÉMU VÝLEPU« V takových městech pak jsou plakátovací plo chy staré leckdy i několik desítek let. Tomu bo hužel odpovídá i jejich technický stav a kvali ta. Někdy dokonce nejsou dořešeny ani majet kové vztahy a nezřídka se stává, že pozemek, na němž je plakátovací plocha umístěna, pat ří někomu jinému než vlastní plocha. Tyto ne jasnosti nahrávají tzv. černému výlepu, kdy plakáty vylepované bez povolení a na místech k tomu neurčených (často jde o historické pa mátky nebo sloupy veřejného osvětleni"), po škozují vzhled mobiliáře i celého města.
20
moderní obec
EXISTUJE ŘEŠENI? Řešení nabízí řada firem, které se na provozo vání a údržbu plakátovacích ploch specializu jí. Postupují zpravidla podobně - nejprve pro vedou přesnou pasportizaci stávajících plaká tovacích ploch včetně zmapování míst tzv. čer ného výlepu. Pak zpracují analýzu a navrhnou možná řešení. Po konzultaci se zástupci samo správy jsou vybrané plakátovací plochy po stupně rekonstruovány, nevhodné odstraňová ny a případně navrhovány nové plochy. Díky působení odborných firem dochází i k nápravě nejasných majetkoprávních vztahů mezi vlast níky pozemků a majiteli výlepových ploch. Jednou z výhod spolupráce s odbornou fir mou je větší šance na potírání »černého výlepu«. Soukromá firma mnohem aktivněji ko munikuje se zadavateli nelegálních kampaní a snaží se je přesvědčit, aby své plakáty vyle povali za rozumnou cenu na oficiálních plo chách. Organizátoři menších kulturních akcí si pak často uvědomí, že se jim vyplatí objed nat si standardní legální kampaň než riskovat odstranění plakátů a postih ze strany policie. Cíleně směřovaná prevence, o niž se kom pletně postará soukromá firma, městskou
pokladnu nestojí ani korunu. Například zku šenosti firmy RENGL, s. r. o., potvrzují, že v řadě měst došlo po zahájení její činnosti k radikálnímu omezení černého výlepu pla kátů, což vzhledu sídla blahodárně prospělo.
PŘÍNOSY I PRO OBČANY Ovšem přínos spolupráce se specializovanou firmou mnohé radnice vidí i v tom, že firma může pomoci při organizování různých sportovních, kulturních i jiných akcí, kdy dí ky pestré klientele tyto aktivity prezentuje i v jiných městech regionu. Naopak obyvate lé daného města jsou zase informováni o dě ní v sousedních regionech. Platí-li, že peníze jsou až na prvním místě, připomeňme další výhodu spolupráce s pro fesionální firmou. To ona totiž nese veškeré náklady na provoz, zejména na rekonstrukci a výstavbu nových ploch, které se pohybují v řádu desítek až stovek tisíc korun. Její in vestice je umořována z klasických komerč ních projektů a kampaní. Ve druhé fázi po tom městu začíná z této spolupráce plynout zisk, a to z pronájmu ploch či pozemků, na kterých plochy stojí. /zr/
červenec 2005
ILUSTRAČNÍ FOTO: DANIEL NIKOLOV
Abeceda pro starosty JUDr. EVA ŠROMOVÁ
právnička, Benešov
Abecední přehled hesel A: Atrakce
L: Lhůty
B: Byty
M: Místní poplatky
C: Čistota
N: Novelizace
D: Deratizace, Dozor
0: Odpovědnost za škodu
E: Energetická koncepce
P: Působnost obce
F: Funkce obecně závazných vyhlášek
R: Rada obce
G: Generální podjatost
S: Správní řád
H: Hlasování
T: Tržní řád
1: Informace
U: Usnesení
J: Jmenování
V: Veřejné prostranství, Veřejný pořádek
K: Kontrola
Z: Zákonná zmocnění
Poznámka: Abeceda pro starosty si klade za cíl odpovědět na nejčastější dotazy starostů a také úředníků. Týkají se běžné činnosti obcí, s níž se setkáváme na úřadech, ve zveřejňovaných zápisech ze zastupitelstva obce a rady obce nebo v právních předpisech obcí vyvěšovaných na úředních deskách. Tato speciální příloha chce přispět ke zvýšení právního povědomí o působnosti obcí, a to podle výběru autorky, jejíž osobní názory vyjadřuje. Aktuálně a na praktických příkladech se věnuje i současné úpravě střetu zájmu či vybraným dopadům nového správního řádu - účinného od 1. ledna 2006-na činnost obcí. Abeceda pro starosty však nemůže pojmout všechno, co starosty nebo úředníky zajímá, její volné pokračování se připravuje na začátek roku 2006. červenec 2005
moderní obec
>
speciál
abeceda pro starosty
A: Atrakce ■ KDY JE MOŽNÁ ATRAKCE? Atrakce znamená změnu v příslušnosti správního orgánu, který rozhoduje ve správním řízení. Je to opatření proti nečinnosti správního orgánu. Pokud příslušný obecní úřad nerozhodne ve věci v zákonem stanovené lhůtě nebo vůbec nezahájí správní řízení, rozhoduje nadřízený správní orgán. Rozhodování se tím z obecního úřadu přesouvá na krajský úřad, který by jinak rozhodoval až o odvolání. Podmínkou je, že nelze nápravy u obecního úřadu dosáhnout jinak a nevylučuje to povaha věci. Atrakce neslouží pro případy, že obecní úřad je příslušný rozhodovat ve věci, jejímž účastníkem je jeho obec. Úředník obecního úřadu je povinen podle zákona o úřednících rozhodovat jménem státu o právech a povinnostech obce a hájit nikoliv zájmy obce, ale veřejný zájem. V řízení je úředník povinen dbát na zákonnost správního řízení, na důsledné plněni zákonem stanovených povinností, na správné, včasné a hospodárné vyřízení věci. S tím se neslučuje nezahájení řízení ani nevydání rozhodnutí v zákonem stanovené době. A to přesto, že úředníci obce jsou i při výkonu státní správy současně zaměstnanci, případně občany obce, která v řízení jako účastník hájí zájmy obce. Při výkonu přenesené působnosti nejsou úředníci obce podřízeni ani zastupitelstvu, ani radě, ale nadřízenému orgánu, tj. krajskému úřadu. Nový správní řád č. 500/2004 Sb. umožňuje atrakci, tj. převzetí rozhodování nadřízeným správním orgánem ve třech případech. A to v případě výjimečné obtížnosti nebo neobvyklosti vyžadující mimořádnou odbornost, nebo v případě velkého počtu účastníků řízení nebo v případě, že věc výrazně ovlivní právní poměry účastníků ve správních obvodech více podřízených správních úřadů.
B: Byty MŮŽE Sl ZASTUPITELSTVO OBCE VYHRADIT ROZHODOVÁNI O PRONÁJMECH BYTŮ? mm
Zastupitelstvo rozhoduje o pronájmech bytů pouze v obcích bez rady. V obcích s radou je rozhodování o uzavírání nájemních smluv vyhrazeno radě obce. Zastupitelstvo může rozhodovat o tom, co je mu zákonem vyhrazeno a další pravomoc si může vyhradit pouze mimo pravomoci vyhrazené radě obce. Rozhodnutí zastupitelstva obce o uzavření nájemní smlouvy je v rozporu se zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích. Nájemní smlouva, která vyžaduje schválení rady obce, je bez tohoto schválení podle zákona o obcích od počátku neplatná. Zastupitelstvo obce si sice nemůže vyhradit rozhodování o pronájmech bytů, ale nesprávné usnesení rady může zrušit. A to je možné v případě, že rada přijme nesprávné usnesení o pronájmu bytu a starosta jeho výkon pro nesprávnost pozastaví a předloží zastupitelstvu k rozhodnutí. Při rozhodování o přidělení bytů je třeba mít na paměti čl. 1 Ústavy ČR, podle něhož jsou si žadatelé o byt rovní v důstojnosti i v právech a kritéria pro přidělení bytu musí být stejná pro všechny žadatele o byt nacházející se ve stejné situaci.
Č: Čistota obce mm MUSÍ OBEC STANOVIT POVINNOSTI K ZABEZPEČENÍ ČISTOTY V OBCI?
K zabezpečení čistoty lze využít na celém území ČR dostatek existujících nástrojů. Ten, kdo znečistí veřejné prostranství, veřejně přístupný objekt nebo veřejně prospěšné zařízení anebo zanedbá povinnost úklidu veřejného prostranství, se dopustí přestupku proti veřejnému pořádku podle § 47 přestupkového zákona č. 200/1990 Sb. Právnické osobě a fyzické osobě, která je oprávněna k podnikání, která znečistí veřejné prostranství nebo odloží věc mimo vyhrazené místo, může obec uložit pokutu podle § 58 zákona o obcích. Tyto záležitosti již upravuje zákon a obci je nepřísluší znovu regulovat, konkretizovat ani měnit. Podle čl. 104 odst. 3 může zastupitelstvo obce vydat obecně závaznou vyhlášku v mezích své působnosti. Tyto meze jsou dány § 35 zákona o obcích. Do samostatné působnosti obce totiž nepatří záležitosti, které spadají do přenesené působnosti obce, jako je tomu v případě přestupků upravených přestupkovým zákonem, a proto nemohou být znovu a jinak upraveny obecní vyhláškou. To, co již upravil Parlament ČR zákonem o obcích v § 58, již nepatří do obecně závazné vyhlášky zastupitelstva obce. Účelem obecně závazné vyhlášky podle § 10
MM SKÍ"”
zákona o obcích je povinnosti nově stanovit, nikoliv upřesňovat a upravovat ty povinnosti, které jsou již zákonem stanovené.
D: Deratizace ■ KDYŽ ÚSTAVNÍ SOUD ZASTAVÍ ŘÍZENÍ O ZRUŠENÍ OBECNĚ ZÁVAZNÉ VYHLÁŠKY, KTERÁ VYHLÁSILA DERATIZACI V TERMÍNECH, KTERÉ DO ROZHODNUTÍ ÚSTAVNÍHO SOUDU JIŽ UPLYNULY. ZNAMENÁ TO, ŽE JE VYHLÁŠENÍ DERATIZACE V PŘEDEM STANOVENÝCH TERMÍNECH ZÁKONNÉ? Ústavní soud zatím vůbec neposuzoval zákonnost povinností stanovených k deratizaci. Zastavení řízení z uvedených důvodů znamená následující. Pouze procesně zastavil řízení. Když uplynula doba ke splnění povinností, ztratil právní předpis účinnost a jeho zrušení už není třeba. Přesto je zřejmé, že obcí nařízená plošná deratizace v pravidelných termínech není totéž co speciální ochranná deratizace ve smyslu zákona o ochraně veřejného zdraví. Není to nařízení plošné okamžité likvidace hlodavců po zjištění jejich zvýšeného výskytu, k čemuž jedinému je obec zmocněna. A není to ani stanovení povinnosti každému vlastníku nemovitosti zajistit likvidaci hlodavců okamžitě při zjištění jejich výskytu, což ukládá zákon. Vyhlášení deratizace obcí nemá sloužit tomu, aby obec sjednocovala termín a způsob provádění deratizace v celé obci bez ohledu na její potřebnost a zákonem stanovené povinnosti. Po procesním zastavení řízení zůstávají věcné problémy, kterými je úhrada nákladů deratizace nařízené obcí bez toho, že by k jejímu vyhlášení byly splněny zákonem stanovené podmínky, a pokuty za nesplnění obcí vyhlášené deratizace, resp. pokuty za neplnění zákonem stanovených povinností při plnění obecní vyhlášky o deratizaci. S ohledem na odbornost zjištění výskytu hlodavců se nabízí využití institutu opatření obecné povahy podle nového správního řádu.
Dozor ■ CO JE TO DOZOR? Je to způsob zásahu státu do samosprávy stanovený zákonem za účelem ochrany zákona. Je vždy následný, proto začíná tím, že obec zašle krajskému úřadu ze zákona, případně Ministerstvu vnitra na jeho žádost, vydané právní předpisy a že obec dozorovým orgánům na jejich žádost zašle přijatá usnesení zastupitelstva a rady obce. Pokud nedojde k novelizaci, budou podle nového správního řádu postupovat dozorové orgány ve smyslu § 180 a nový správní řád se dotkne zejména postupu v dozoru nad usneseními a opatřeními v samostatné působnosti.
■ V ČEM SPOČÍVÁ DOZOR NAD SAMOSTATNOU PŮSOBNOSTÍ OBCE? V případě, že Ministerstvo vnitra zjistí nezákonnost právního předpisu nebo usnesení, je podle zákona povinno pozastavit výkon usnesení nebo účinnost obecně závazné vyhlášky. Smyslem je, aby se podle těchto aktů nepostupovalo, aby za porušení nezákonného právního předpisu obce nebyly ukládány pokuty a aby dodržováním nezákonného předpisu nevznikaly škody, a to z důvodu ochrany zákona. Před pozastavením účinnosti obecní vyhlášky nebo výkonu usnesení obce se obec může k věci vyjádřit a navrhnout další důkazy, a to ihned po zahájení řízení o pozastavení. Až do rozhodnutí soudu může nezákonný akt zrušit. O zákonnosti usnesení a jejich zrušení rozhodují krajské soudy, o zákonnosti vyhlášek a o jejich zrušení rozhoduje Ústavní soud. Dozorové orgány nejsou oprávněny při výkonu dozoru obec kontrolovat, sepisovat o zjištěné nezákonnosti protokol a stanovovat v něm lhůty k nápravě. Tím, že zákonnost posuzuje jediný orgán státu - Ministerstvo vnitra a o nezákonnosti rozhoduje soud veřejně, je zaručeno jednotné posuzování zákonnosti výkonu samostatné působnosti obcí na celém území ČR a zásahy státu jsou předvídatelné. Proti zásahům státu do samostatné působnosti se obec může bránit ústavní stížností u Ústavního soudu. Kraj do samostatné působnosti obce nemůže zasahovat, protože obec i kraj jsou dva sobě rovné územní samosprávné celky a zastupitelstvo kraje není nadřízeno zastupitelstvu obce. Ani krajský úřad není nadřízen obecnímu úřadu, když obecni úřad vykonává samostatnou působnost. Proti zásahům kraje nemá obec zajištěnu ústavní ochranu, proti kraji se obec nemůže bránit ústavní stížností u Ústavního soudu.
červenec 2005
abeceda pro starosty Krajský úřad sice vyzývá obec k nápravě, jestliže zjistí ve vyhlášce či v usnesení nezákonnost, ale jestliže obec nápravu nezjedná, tak krajský úřad nepozastaví účinnost, ale navrhne to Ministerstvu vnitra. ■ EXISTUJE TAKÉ DOZOR NAD PŘENESENOU PŮSOBNOSTÍ OBCE?
Obdobně Ministerstvo vnitra pozastavuje účinnost nařízení obce vydaného v přenesené působnosti a navrhuje jeho zrušení Ústavnímu soudu pro nezákonnost. Nezákonné opatření obecního úřadu v přenesené působnosti, které není správním rozhodnutím podle správního řádu, zrušuje přímo krajský úřad. Na rozdíl od samostatné působnosti je krajský úřad nadřízeným orgánem obecního úřadu a když může zrušit správní rozhodnutí obecního úřadu v odvolacím řízení, může zrušit také jiný nezákonný akt vydaný obcí jménem státu. Důvodem ke zrušení opatření v přenesené působnosti je kromě nezákonnosti rovněž rozpor s usnesením vlády nebo směrnicí ústředního správního úřadu. To vyplývá z podřízenosti výkonu státní správy ústředním správním úřadům. Důvodem ke zrušení krajským úřadem je, že obec ve lhůtě stanovené krajským úřadem nezrušila nezákonný akt sama.
E: Energetická koncepce m MŮŽE OBEC ULOŽIT POVINNOST STAVEBNÍKŮM INSTALOVAT ZAŘÍZENÍ PRO VÝROBU TEPLA NA ZEMNÍ PLYN?
Podle zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, může obec pořídit územní energetickou koncepci v souladu se státní energetickou koncepcí a pro její uskutečnění může vydat závazný právní předpis. Protože zákon nestanoví, o jakou působnost obce jde, je nutno ústavně vycházet z práva obce na samosprávu a z § 8 zákona o obcích, podle něhož v případě, že zvláštní zákon nestanoví, o jakou působnost obce jde, je to vždy působnost samostatná. Obec může stanovit povinnosti pouze obecně závaznou vyhláškou, a jen pokud tak zákon výslovně stanoví, neboť povinnosti je možno podle Ústavy ČR ukládat pouze na základě zákona a v jeho mezích. Nikdo není nucen činit, co zákon neukládá. Žádný zákon obec nezmocňuje k tomu, aby stanovila stavebníkům, jaký zdroj tepla si mají pořídit, proto toto nemůže obec stanovit ani ve vyhlášce. Oproti ostatním obcím statutární města pořizují územní energetickou koncepci nařízením v přenesené působnosti v rámci výkonu státní správy. S ohledem na odbornost problematiky se nabízí řešení zakotvením zákonné možnosti vydat opatření obecné povahy podle nového správního řádu.
F: Funkce obecně závazných vyhlášek m SLOUŽÍ OBECNĚ ZÁVAZNÉ VYHLÁŠKY K BLIŽŠÍMU URČENÍ ZÁKONEM STANOVENÝCH POVINNOSTÍ?
Obec může vydávat vyhlášky, jejichž obsahem jsou právní povinnosti, pouze v případě výslovného zákonného zmocnění. Pokud ji ke stanovení povinnosti žádný zákon nezmocňuje, není oprávněna stanovit povinnost obecně závaznou vyhláškou. Obec podle Ústavy ČR může vydávat obecně závazné vyhlášky ve své působnosti. Povinnosti v nich však může ukládat v souladu s Ústavou ČR pouze na základě zákona a v jeho mezích. V obecně závazných vyhláškách nemůže upravovat otázky, které jsou vyhrazeny jenom zákonné úpravě nebo jsou již upraveny právními předpisy práva veřejného nebo soukromého. To, co stanoví zvláštní zákon, nemůže stanovit zastupitelstvo obce proto, že mu nepřísluší vyklad zákonů Parlamentu ČR z oblasti státní správy nebo soukromého práva. Vydávání vyhlášek patří do samostatné působnosti obce, proto i funkce obecně závazných vyhlášek patří do oblásti samostatné působnosti, v níž obec spravuje své záležitosti samostatně. Funkcí vydávání obecně závazných vyhlášek není opisovat zákony, týkající se úkolů státní správy nebo soukromých vztahů. Obsahuje-li obecně závazná vyhláška ustanovení, jež uvádí povinnost již uloženou zákonem, nemá toto ustanovení normativní obsah. Jestliže ale obec stanoví na základě zákonného zmocnění novou povinnost, má normativní obsah a nemůže překračovat zákonné meze samostatné působnosti obce. Pokud obec přejímá ustanovení zákona do své obecně závazné vyhlášky, je třeba, aby to učinila s odkazem na příslušný zákon. Tím je jednoznačně určeno, co obec stanovila v právním předpise ve své působnosti a co Parlament ČR
červenec 2005
SPECIÁL
stanovil v zákoně. Obci nepřísluší vykládat, upravovat a konkretizovat či oznamovat, jaké povinnosti jsou již stanovené zákonem a co to pro občany znamená. Výklad platných zákonů přísluší soudu. Sankce za jejich porušení ukládá orgán k tomu příslušný podle zákona. Sankce již jednou stanovené zákonem není možno ukládat podle obecně závazné vyhlášky obce. Když obec opíše již jednou zákonem stanovené povinnosti do vyhlášky, nelze za jejich porušení ukládat jiné sankce než již zákonem stanovené, které se ukládají ve všech obcích bez vyhlášky. To, co obec stanoví jako povinnost, aniž by k tomu byla zákonem zmocněna, je v rozporu s příslušným zákonným zmocněním a v rozporu s působností obce podle § 35 zákona o obcích.
G: Generální podjatost ■ JAK LZE ŘEŠIT PODJATOST VŠECH ÚŘEDNÍKŮ?
Podle platného správního řádu č. 71/1967 Sb. je úředník vyloučen z projednávání a rozhodování věci, jestliže tomu nasvědčuje jeho poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům. Generální podjatost by teoreticky mohla nastat v případě, že by obecní úřad rozhodoval o právech a povinnostech obce a všichni úředníci včetně vedoucích odborů by byli z titulu svého zaměstnaneckého poměru k této obci jako účastníku řízení vyloučeni z projednávání a rozhodování věci. Při výkonu přenesené působnosti by tato skutečnost nastat neměla, protože úředníci, ač jsou zaměstnanci obce, jednají jménem státu a ve správním řízení nehájí zájmy obce a neřídí se pokyny zastupitelstva obce ani rady obce. Při výkonu samostatné působnosti, například když by sama obec porušila právní předpis, který vydala, by taková situace rovněž neměla nastat, protože obecní úřad rozhoduje o uložení pokuty v samostatné působnosti, jestliže mu to svěří rada obce, a uložení pokuty je možnost, nikoliv povinnost. S generální podjatostí počítá až nový správní řád. Podle nového správního řádu č. 500/2004 Sb. je k vyloučení každého úředníka ještě nutný jeho zájem na výsledku řízení. Nový správní řád ale řeší i situaci, že by byli z řízení vyloučeni všichni úředníci. Krajský úřad potom pověří k projednání a rozhodování jiný obecní úřad ve svém správním obvodu.
H: Hlasování ■ MŮŽE ČLEN ZASTUPITELSTVA OBCE V NEPŘÍTOMNOSTI HLASOVAT PÍSEMNĚ?
Ze zákona o obcích vyplývá, že zastupitelstvo obce je veřejné a člen zastupitelstva obce je povinen se zúčastňovat zasedání zastupitelstva obce. Schopnost zastupitelstva obce usnášet se se odvíjí od přítomnosti nadpoloviční většiny všech jeho členů. K platnému usnesení je potom třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva, nikoliv pouze těch, kteří se sejdou na veřejném zasedání. Další podrobnosti o jednání zastupitelstva obce stanoví jednací řád zastupitelstva obce. Ten nesmí být se zákonem o obcích v rozporu, protože jeho přijetí patří do samostatné působnosti obce. Při jejím výkonu je zastupitelstvo obce vázáno zákonem a právními předpisy. Z uvedeného vyplývá, že hlasování písemnou formou v době nepřítomnosti není v souladu se zákonem, který předpokládá v § 87 jako podmínku platného hlasování přítomnost na veřejném zasedání zastupitelstva obce. Rovněž v zápise ze zasedání zastupitelstva obce se uvádí počet přítomných členů zastupitelstva obce, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení.
I: Informace mm JAKÉ INFORMACE JSOU POVINNI POSKYTOVAT ÚŘEDNÍCI?
Úředník je povinen podle zákona č. 312/2000 Sb. poskytovat informace o činnosti obce podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím v rozsahu, v jakém to vyplývá z jeho pracovního zařazení. Zvlášť má úředník povinnost poskytovat informace členům zastupitelstva obce, které souvisejí s výkonem jejich funkce, a to ve lhůtě do 30 dnů. V rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl při výkonu zaměstnání a v souvislosti s ním. Povinnosti mlčenlivosti může být zproštěn tajemníkem nebo jím pověřeným vedoucím úředníkem nebo příslušným správním úřadem podle zákona. >
moderní obec
III
I
speciál
abeceda pro starosty
■ NA JAKÉ DALŠÍ INFORMACE MÁ PRÁVO OBEC? Obec má právo bezplatně požádat o informace potřebné pro výkon její působnosti od státních orgánů a orgánů kraje a povinnost poskytnout stejně tak informace státním orgánům a orgánům kraje. Nedotčena zůstává ochrana osobních údajů, ochrana utajovaných skutečností atd. Každý člen zastupitelstva obce, a rovněž předseda finančního výboru a kontrolního výboru (neboť jím je vždy člen zastupitelstva), má právo na informace od zaměstnanců právnických osob, které obec založila nebo zřídila, a to za stejných podmínek jako od úředníků. Kontrolní výbor může zastupitelstvo obce nově informovat o oznámeních členů zastupitelstva o jejich podnikatelské činnosti a o činnosti jejich manželky a o nabytí vlastnictví nemovitosti ve smyslu zákona číslo 96/2005 Sb., o střetu zájmů.
K: Kontrola ■ JAK JE MOŽNO SE BRÁNIT KONTROLÁM NA OBCÍCH?
K významným aktům obce, kterými obec informuje o své činnosti, patří zápisy ze zasedání zastupitelstva obce. Zasedání zastupitelstva obce jsou vždy veřejná. V prvé řadě obec informuje o navrženém programu připravovaného zasedání na úřední desce obecního úřadu minimálně 7 dní předem, aby se jej mohla veřejnost zúčastnit. Je vhodné, aby program byl co nejvíce konkrétní. Těm, kteří se zastupitelstva obce nezúčastní, je obecní úřad povinen umožnit nahlížet do zápisu ze zasedání zastupitelstva obce, který musí být pořízen do 10 dnů po skončení zasedání. Minimálně 15 dnů předem musí obec na úřední desce obecního úřadu informovat o záměrech nakládat s obecním majetkem, a to o prodeji nemovitostí, o darování nemovitostí, o pronájmu nemovitostí, 0 poskytnutí výpůjčky nemovitostí s výjimkou výpůjčky na dobu kratší než 30 dnů nebo výpůjčky právnické osobě zřízené obcí. Výjimkou jsou záměry na pronájem bytů a hrobových míst, pronájmy na dobu kratší než 30 dnů a pronájmy právnické osobě zřízené obcí, které se nevyvěšují.
Kontrola je způsob zásahu státu do výkonu působnosti obce. Tento zásah je možný ve smyslu čl. 101 odst. 4 Ústavy ČR pouze způsobem stanoveným zákonem a pouze v případech, kdy to vyžaduje ochrana zákona. Kontrolu na obci je možno vykonat způsobem stanoveným v hlavě Vlil zákona č. 129/2000 Sb., o krajích. Ochrana zákona při kontrole znamená, že jejím účelem je porovnat skutečný stav výkonu působnosti obce se zákonem. V současné době je kontrola pojmově (obsahově z hlediska účelu se jí podobá dozor) zaměřena pouze na výkon státní správy, kterou na obec přenesl stát. Kontrolující úředník kraje je povinen oznámit starostovi obce zahájení a ukončení kontroly a při kontrole se prokázat pověřením ředitele krajského úřadu, které vymezuje rozsah prováděné kontroly. Má právo požádat o předložení příslušných podkladů a o poskytnutí informací nezbytných k provedení kontroly. Porovnáním skutečného stavu se zákonem v případě přenesené působnosti znamená porovnat jej ve smyslu § 61 odst. 2 zákona o obcích se zákonem, jinými právními předpisy, usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů publikovanými ve Věstníku vlády. O výsledcích kontroly je kontrolující povinen pořídit protokol a v něm uvést všechna kontrolní zjištění, nedostatky a osoby, které jsou za nedostatky odpovědné. Starosta obce i osoby odpovědné za nedostatky mají právo seznámit se s protokolem. Obec má potom možnost odstranit nedostatky zjištěné při kontrole, aby neplatila pokutu, protože při výkonu přenesené působnosti je vázána opatřeními krajského úřadu učiněnými v rámci kontroly. Nebo má starosta i osoby odpovědné za nedostatky právo podat písemné a odůvodněné námitky proti obsahu kontrolního zjištění. Proti každému neoprávněnému zásahu kontrolního orgánu do samostatné působnosti obce může obec podat ústavní stížnost k Ústavnímu soudu.
J: Jmenování
L: Lhůty
■ PROČ JMENUJE VEDOUCÍ ODBORŮ RADA A TAJEMNÍKA STAROSTA?
m
Vedoucí odborů většinou ve spojeném modelu veřejné správy vykonávají státní správu i samosprávu. Tajemník odpovídá za výkon státní správy 1 samosprávy starostovi. Starosta odpovídá za výkon své funkce zastupitelstvu obce. Na odbory se člení obecní úřad tak, jak to rozhodne rada obce. Rada totiž stanoví počet úředníků, rozhoduje o rozdělení pravomocí na obecním úřadě, zřizuje a zrušuje odbory a oddělení, schvaluje organizační řád obecního úřadu a toto je završeno tím, že jmenuje a odvolává vedoucí odborů na návrh tajemníka. Tajemník navrhuje jejich jmenování radě, stanovuje jim plat, má vůči nim postavení statutárního orgánu zaměstnavatele a má pravomoc vydat pracovní řád obecního úřadu. Tajemník je vedoucí úřadu a je odpovědný za chod obecního úřadu starostovi. Starosta je v čele celého úřadu a tajemníka jmenuje a odvolává. Potřebuje k tomu souhlas ředitele krajského úřadu. Starosta ukládá tajemníkovi úkoly, ale to může rovněž zastupitelstvo a rada. Ze zákona vyplývá, že organizačně o podobě obecního úřadu, který plní úkoly jak v samostatné, tak v přenesené působnosti, rozhoduje pouze volený orgán, a to rada obce, bez možnosti zásahu státu. Personálně o obsazení vedoucích míst na úřadě fakticky rozhoduje také rada obce složená z členů zastupitelstva, přestože formálně je navrhuje tajemník. Pracovní náplň a plat vedoucím odborů jmenovaným radou stanoví tajemník, který je zaměstnanec obce jmenovaný členem zastupitelstva, a to starostou. Samospráva obce a kraje jsou si rovny, tajemník je jmenovaný se souhlasem ředitele krajského úřadu, ale zákon výslovně nestanoví, že tak činí ředitel krajského úřadu jménem státu. Tajemník, který je zaměstnancem obce, odpovídá starostovi, který je do funkce zvolen, za chod celého úřadu, tj. za výkon samostatné i přenesené působnosti. Starosta odpovídá za výkon své funkce zastupitelstvu obce, a to včetně funkce osoby stojící v čele obecního úřadu, který vykonává vedle samosprávy rovněž státní správu. Pokud nedojde k rozdělení odpovědnosti starosty a tajemníka za výkon státní správy státu a za výkon samosprávy obci, by jmenování a odvolání vedoucích odborů tajemníkem bylo formální. A to s ohledem na to, že starosta v obcích bez tajemníka plní úkoly tajemníka a ve spojeném modelu veřejné správy je tajemník vždy povinen plnit úkoly zastupitelstva obce, rady obce a starosty. Musí se ale jednat o zákonem stanovené povinnosti ukládané v rámci působnosti příslušných orgánů obce.
Zákon o obcích stanoví lhůtu pro vyřízení návrhů, připomínek a podnětů, mezi něž lze zařadit i stížnosti. Vyřizují se bezodkladně nejdéle do 60 dnů, pokud se týkají jiných orgánů obce než zastupitelstva, tj. působnosti starosty, rady obce, obecního úřadu nebo obecní policie. Jde-li o záležitost spadající do působnosti zastupitelstva obce, lhůta pro jejich vyřízení činí 90 dnů. Tyto lhůty jsou zákonem stanoveny pouze pro vyřízení podnětů, připomínek a návrhů občanů obce, osob, které vlastní na území obce nemovitost, a osob, které jsou cizími státními občany a jsou v obci hlášeny k trvalému pobytu. Lhůty pro vyřízení stížností jiných osob a další podrobnosti vyřizování stížností stanoví rada obce v pravidlech pro přijímání a vyřizování stížností a také petic. Jejich přijetí patří do vyhrazené působnosti rady obce, do její samostatné působnosti. Na vyřizování stížností se nevztahuje vyhláška č. 150/58 Úl, protože v samostatné působnosti obce je obec vázána pouze zákonem a právními předpisy jej provádějícími. Vládní vyhláška není obecně závazný právní předpis, nebyla zveřejněna ve Sbírce zákonů, proto není pro obec závazná. Rada obce ji může využít při zpracování uvedených pravidel. Ode dne účinnosti nového správního řádu bude obec postupovat při vyřizování stížností podle nového správního řádu, který stanoví, kde, v jakých lhůtách a jakým způsobem se vyřizují stížnosti.
■ JAK OBEC INFORMUJE OBČANY O SVÉ ČINNOSTI?
IV
moderní obec
V JAKÝCH LHŮTÁCH MAJÍ BÝT VYŘÍZENY STÍŽNOSTI?
M: Místní poplatky ■ je správcem místních poplatků obec? Podle § 1 zákona 337/1992 Sb. je správcem daně orgán obce věcně příslušný ke správě daně. Kdo je správcem místních poplatků, zákon o místních poplatcích nestanoví. Dle § 16 zákona o místních poplatcích o prominutí poplatku rozhoduje obec, která poplatky spravuje. Správcem poplatku, který poplatky spravuje a rozhoduje o jejich promíjení, je obec. Z toho vyplývá, že ten, kdo poplatky spravuje, je obec, a tedy že správcem poplatku je obec. Správce poplatku výslovně rozhoduje o prominutí místních poplatků.
■ JE SPRÁVCEM POPLATKU OBECNÍ ÚŘAD? Zákon o místních poplatcích neurčuje orgán věcně příslušný ke správě místních poplatků. Tento zákon určuje pouze orgán obce příslušný k řízení
červenec 2005
abeceda pro starosty o poplatcích podle zákona č. 337/1992 Sb., a to obecní úřad. Ze zákona o místních poplatcích ani ze zákona o správě daní a poplatků ale nevyplývá, že správa místních poplatků je totožná s řízením o poplatcích. Ze zákona o obcích ale jednoznačně vyplývá, že obec není obecní úřad a obecní úřad není obec. Jestliže je správcem poplatku obec, potom za obec rozhoduje příslušný orgán obce stanovený zákonem. Orgány obce jsou vyčísleny v § 5 zákona o obcích a jejich působnost stanoví zákon o obcích. V úvahu připadá zastupitelstvo obce, rada obce i obecní úřad. Při určení příslušného orgánu obce záleží na tom, zda jde o samostatnou působnost obce nebo o její působnost přenesenou, tj. zda o správě místních poplatků rozhoduje obec svým jménem jako o své záležitosti, nebo zda jsou místní poplatky záležitost státu a obec o nich rozhoduje za stát jménem státu jako o záležitosti státu. Obecní úřad vykonává státní správu pouze tehdy, pokud mu to stanoví zákon a samosprávu pouze tehdy, pokud mu to svěří zastupitelstvo nebo rada obce.
■ JE SPRÁVA MÍSTNÍCH POPLATKŮ ZÁLEŽITOSTÍ OBCE, NEBO ZÁLEŽITOSTÍ STÁTU? Samostatná působnost obce znamená samostatnou správu záležitostí obce. Samostatná působnost je ústavní právo obce spravovat své záležitosti svým jménem na svou majetkovou odpovědnost. Za výkon samostatné působnosti jsou rada obce či obecní úřad odpovědné zastupitelstvu obce a zastupitelstvo obce je za něj odpovědno svým voličům. Zákon o místních poplatcích určil, že stanovení místních poplatků i podrobnosti jejich vybíráni patří do samostatné působnosti obce, konkrétně do působnosti zastupitelstva obce, a zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů stanovil, že příjmy z místních poplatků jsou příjmy rozpočtu obce. Zatímco samospráva je právo obce, výkon státní správy je povinnost obce. Obec je povinna vykonávat státní správu, stanoví-li jí to zákon, ale nemá právo vykonávat státní správu za stát jménem státu v žádných případech, kdy to obci zákon výslovně neuloží. Státní správa místních poplatků by znamenala, že místní poplatky by byly záležitostí státu a stát by místní poplatky spravoval. To, že zákon povinně do přenesené působnosti obce svěřil řízení o místních poplatcích, znamená, že stát je příslušný k jejich vybírání ve výši a podle podrobností jejich vybírání stanovených obecně závaznou vyhláškou zastupitelstva obce, a tuto povinnost přenesl zákonem na obec. Obec jménem státu a na majetkovou odpovědnost státu vybírá místní poplatky do rozpočtu obce a za to je odpovědná instančně nadřízenému krajskému úřadu a ten příslušnému ministerstvu. Z uvedeného je zřejmé, že obec samostatně rozhoduje o tom, zda místní poplatky stanoví a samostatně stanoví podrobnosti jejich vybírání. Z toho vyplývá, že jde o záležitost obce, kterou si obec může spravovat zcela samostatně svými orgány podle zákona o obcích, mezi něž patří i obecní úřad. Ke správě místních poplatků obec nepotřebuje zákon o správě daní a poplatků, neboť podrobnosti vybírání stanoví zastupitelstvo obce obecně závaznou vyhláškou. Přesto do doby novelizace zákona o místních poplatcích je obecní úřad povinen řízení podle zákona o správě daní a poplatků provádět v přenesené působnosti a to, co zákon o místních poplatcích nesvěřuje obecnímu úřadu, mají právo orgány obce provádět v samostatné působnosti.
N: Novelizace ■ JE NUTNO ZMĚNIT PRÁVNÍ PŘEDPIS OBCE PRÁVNÍM PŘEDPISEM, NEBO STAČÍ USNESENÍ? Obsahem změny právního předpisu obce je vypuštění dosavadního ustanovení nebo jeho náhrada novým zněním. Ke změně právního předpisu obce musí proto dojít právním předpisem. Nestačí schválení usnesení o změně vyhlášky nebo nařízení. Je třeba schválit právní předpis obce a ten vyvěsit na úřední desce. Ke změně právního předpisu obce musí dojít na základě změny zákonného zmocnění obce k vydání právního předpisu, případně na základě změny předpisů, na které právní předpis obce odkazuje a vždy na základě rozhodnutí příslušného orgánu obce. Ten rozhoduje o změně právního předpisu buď z vlastní vůle, nebo na základě výzvy ke zjednání nápravy nezákonnosti příslušného ustanovení právního předpisu obce, nebo po pozastavení účinnosti právního předpisu nebo jeho jednotlivých ustanovení pro nezákonnost. Kvůli právní jistotě občanů je vhodné namísto novelizace velké části právního předpisu dosavadní právní předpis zrušit a vydat nový. Totéž je vhodné v případě, že by mělo dojít k opětovné novelizaci. Po zrušení právního předpisu, který obsahoval ustanoveni, kterým se zrušil právní předpis předchozí, neplatí žádný právní předpis. Aby platil a vstoupil v účinnost právní předpis, vždy musí být schválen a vyvěšen.
červenec 2005
speciál
O: Odpovědnost za škodu ■ JAK ODPOVÍDÁ OBEC ZA ŠKODU ZPŮSOBENOU NESPRÁVNÝM ÚŘEDNÍM POSTUPEM V SAMOSTATNÉ PŮSOBNOSTI? Obec odpovídá při výkonu veřejné správy v samostatné působnosti za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím a nesprávným úředním postupem. Ten, komu vznikla škoda rozhodnutím obce v samostatné působnosti postupem, který není stanoven předpisy o správním řízení, má nárok na její náhradu, pokud bylo vykonatelné rozhodnutí zrušeno pro nezákonnost. Nahradila-li obec škodu, má právo požadovat regresní náhradu na těch, kteří se podíleli na vydání nezákonného rozhodnutí nebo na nesprávném úředním postupu. Pokud se obec řídila nesprávným právním názorem státního orgánu, který zrušil původní zákonné rozhodnutí obce v samostatné působnosti, může požadovat regresní náhradu od státu. To se týká zejména rozhodnutí o pokutách podle § 58 zákona o obcích, např. rozhodování o pokutách za porušení obecně závazné vyhlášky obce. Účastníci řízení a ti, s nimiž mělo být jednáno jako s účastníky řízení o pokutách podle § 58 zákona o obcích, pro které platí správní řád, mají právo na náhradu škody, když bylo rozhodnutí o pokutě zrušeno pro nezákonnost.
■ JAK OBEC ODPOVÍDÁ ZA ŠKODU ZPŮSOBENOU OBCI PŘI VÝKONU PŘENESENÉ PŮSOBNOSTI? Za škodu, kterou způsobí účastníkům řízení a těm, s nimiž mělo být jako s účastníky řízeni jednáno, obecní úřad rozhodnutím ve správním řízení nebo nesprávným úředním postupem, odpovídá stát. Nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze uplatnit tehdy, když rozhodnutí nabylo právní moci, poškozený využil možnosti podat proti nezákonnému rozhodnutí řádný opravný prostředek a poté bylo pro nezákonnost změněno nebo zrušeno. Stát může požadovat regresní náhradu na obcích a na úředních osobách v přenesené působnosti, pokud škodu způsobily, a to v rozsahu odpovídajícím účasti obce na způsobené škodě. Jestliže bylo vydáno nezákonné rozhodnutí proto, že se ten, kdo je vydal, řídil nesprávným právním názorem odvolacího orgánu, který je zrušil nebo změnil, nemá stát právo na regresní náhradu. Bylo-li nezákonné rozhodnutí vydáno proto, že se obecní úřad řídil nesprávným právním názorem příslušného orgánu, který zrušil v řízení původní zákonné rozhodnutí, nemá stát právo na regresní náhradu. Pokud byla škoda způsobena nesprávným úředním postupem, má právo na její náhradu ten, jemuž byla způsobena. Nesprávným úředním postupem je i porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě.
P: Působnost obce ■ JAK SE LIŠÍ VÝKON SAMOSTATNÉ PŮSOBNOSTI OBCE OD VÝKONU STÁTNÍ SPRÁVY? Obec má právo na samosprávu. Má například právo, nikoliv povinnost vydávat obecně závazné vyhlášky. Obec a její orgány mají v samostatné působnosti zákonem uloženy některé povinnosti, jejichž nesplnění má zákonem stanovené důsledky, například rozpuštění zastupitelstva obce, pokud se nesejde déle než 6 měsíců, nebo neplatnost kupní smlouvy, jestliže obec nevyvěsí záměr prodat svůj nemovitý majetek, nebo neplatnost usnesení zastupitelstva nebo rady, pokud je neschválí nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva či rady. Obec má povinnost vykonávat státní správu v případech stanoveným zákonem, ale nemá právo vykonávat státní správu v případech, o kterých to zákon nestanoví. Obec je územní samosprávný celek a samostatná právnická osoba. Při výkonu samostatné působnosti jde o rozhodování orgánů obce, tj. zastupitelstva, rady, obecního úřadu, starosty, příspěvkové organizace obce. Zastupitelstvo se usnáší nadpoloviční většinou všech členů zvolených občany obce v komunálních volbách, rada se usnáší nadpoloviční většinou členů rady zvolených zastupitelstvem obce. Příspěvková organizace obce může rozhodovat o uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčce, jestliže jí to svěří rada obce. Rozdíl mezi zastupitelstvem a radou obce tkví v tom, že když o něčem rozhoduje zastupitelstvo obce, činí tak na veřejném zasedání, ale pokud tak činí rada obce, je to na neveřejné schůzi. V přenesené působnosti vykonává obec působnost pouze ve věcech, které jí svěří zákon jako výkon státní správy. Obec při výkonu státní správy nejedná samostatně za samosprávu, ale za stát. Státní správu vykonává obecní úřad v případech, kdy zákon obci nebo obecnímu úřadu svěří výkon státní správy, komise rady obce, pokud ji to svěří starosta, zvláštní orgány obce zřízené starostou na základě zákona, rada obce při vydávání nařízení obce. Z § 61 zákona o obcích vyplývá, že obecní úřad při >
moderní obec
v
speciál
abeceda pro starosty
výkonu přenesené působnosti není vázán rozhodnutími zastupitelstva ani jiných orgánů obce vykonávajících samostatnou působnost. Samosprávné orgány obce do výkonu státní správy přeneseném ze státu na obec nejsou oprávněny zasahovat. ■ CO PATŘÍ DO SAMOSTATNÉ PŮSOBNOSTI?
To, co patří do samostatné působnosti, stanoví zákon o obcích jako působnost zastupitelstva obce a rady obce a také další záležitosti obce a jejích občanů. Podle § 58 zákona o obcích patří do samostatné působnosti obce například rozhodování o pokutách podle správního řádu. 0 odvolání proti takové pokutě vydané v samostatné působnosti ve správním řízení rozhoduje sice krajský úřad, ale nikoliv jako orgán instančně nadřízený radě obce. Proto krajský úřad nemůže rozhodnutí obce změnit, ale pouze zrušit nebo zrušit a vrátit k novému projednání. Dále do samostatné působnosti obce patří to, o čem tak stanoví zvláštní zákony. ■ CO PATŘÍ DO SAMOSTATNÉ PŮSOBNOSTI PODLE ZVLÁŠTNÍCH ZÁKONŮ?
zákona o obcích, o vydání nařízení, o organizaci obecního úřadu) a dále o tom, co radě svěří zvláštní zákon. O záležitostech svěřených radě zákonem nemůže rozhodovat ani zastupitelstvo obce jako jediný ústavní orgán obce, ani jiný orgán obce. Výjimky jsou dvě. O uzavíraní nájemních smluv a smluv o výpůjčce může rozhodovat obecní úřad nebo příspěvková organizace obce a o ukládání pokut podle § 58 zákona o obcích může rozhodovat obecní úřad. Podmínkou je, že jim to rada svěří ze své vyhrazené působnosti. Rada dále rozhoduje o všech dalších záležitostech v samostatné působnosti obce, které nejsou zákonem vyhrazeny ani zastupitelstvu, ani radě. Pokud si to zastupitelstvo nevyhradí, rozhoduje rada obce o dalších náležitostech prodeje nemovitosti, jejíž prodej schvaluje zastupitelstvo obce, nebo o vyvěšení záměru na prodej nemovitostí. To patří do působnosti rady obce ze zákona o obcích a rada o tom nerozhoduje pouze v případě, že si zastupitelstvo rozhodování o nich vyhradí. Zastupitelstvo ale neurčuje, že o nich rozhoduje rada, když to vyplývá ze zákona. ■ JAK NA ROZHODOVÁNÍ RADY DOPADÁ NOVÝ SPRÁVNÍ ŘÁD?
Stanovení místních poplatků, zejména stanovení sazby, úlev a osvobození a stanovení podrobností vybírání patří do samostatné působnosti zastupitelstva obce dle zákona o místních poplatcích. Stanovení systému nakládání s odpady obecně závaznou vyhláškou patří do samostatné působnosti dle zákona o odpadech. Podle zákona o ochraně veřejného zdraví obec nařizuje rovněž obecně závaznou vyhláškou v samostatné působnosti speciální ochrannou deratizaci. Na úseku požární ochrany obec vydává obecně závaznou vyhláškou požární řád obce, zřizuje požární hlídku a vydává vyhlášku, v níž stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany při akcích, kterých se zúčastňuje větší počet osob. Na úseku ochrany veřejného zdraví může obec zakázat podávání a prodej alkoholu a prodej tabákových výrobků. Zákony, které stanoví, co patří do samostatné působnosti obce, se týkají celé veřejné správy na úseku místního rozvoje, školství, veřejného pořádku, zdravotnictví, financí, životního prostředí, dopravy, zemědělství.
V této souvislosti je vhodné připomenout § 130 nového správního řádu. Nový správní řád se vztahuje rovněž na výkon samosprávy. Stanoví, že když na základě zákona řízení vykonává obec, aniž by zákon určoval, který jeho orgán je k úkonům příslušný, je tímto orgánem obecní úřad. Řízením se rozumí rozhodování o právech a povinnostech konkrétních osob v oblasti veřejné správy. Zákon o obcích neurčuje, který orgán je příslušný k rozhodování ve věcech samostatné působnosti, které nejsou vyhrazeny ani zastupitelstvu, ani radě. Podle zákona o obcích si je může vyhradit zastupitelstvo. Pokud tak neučiní, rozhoduje o nich rada a obecní úřad v případě, když mu to rada svěří. Podle nového správního řádu může rozhodovat obecní úřad ze zákona, což by představovalo průlom jak v působnosti obecního úřadu a rady, tak v působnosti zastupitelstva.
■ CO DO SAMOSTATNÉ PŮSOBNOSTI NEPATŘÍ?
S: Správní řád
Do samostatné působnosti obce nepatří záležitosti, které zákon svěřil sice obci, ale výslovně je svěřil do její přenesené působnosti, například vydání nařízení obce či výkon přenesené působnosti na jednotlivých úsecích státní správy podle zvláštních právních předpisů (státní správa přestupků, státní správa lesů, státní veterinární správa, státní ochrana přírody atd.) Dále do samostatné působnosti obce nepatří záležitosti, které zákon nesvěřil obci vůbec, ale svěřil je jako výkon státní správy krajům (například přestupky na úseku kultury) nebo správním úřadům (například báňská správa). Zastupitelstvo obce nemůže obecně závaznými vyhláškami v samostatné působnosti upravovat záležitosti, které upravil Parlament ČR zákonem, například zakázat podávání a prodej alkoholu na sportovních podnicích a podnicích pro mládež a tam, kde je již zakázán zákonem o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi. Co zákon na úseku státní správy nezakázal, je dovoleno a nepatří do samostatné působnosti obce to zakazovat bez výslovného zákonného zmocnění, například nelze zakazovat požívání alkoholu.
R: Rada obce
Nový správní řád se vztahuje téměř na všechny postupy orgánů obce v samostatné i přenesené působností. Starosta obce je osoba, která stojí v čele obecního úřadu příslušného rozhodovat ve správním řízení. Může také ve správním řízení obec zastupovat, a to v případě, že je obec účastníkem řízeni. V obcích bez úředníků, v nichž tvoří úřad hlavně starosta s místostarostou, to ani jinak nejde. Z těchto důvodů se správní řád týká starosty jak z hlediska zabezpečení řádného průběhu správního řízení úřadem, v jehož čele stojí, tak z hlediska zastupování obce ve správním řízení, jehož je obec účastníkem. Obec bude moci být podle nového správního řádu účastníkem řízení buď jako žadatel, nebo jako dotčená osoba a vždy, když tak stanoví zvláštní zákon. V době starostovy nepřítomnosti se stejně tak správní řád týká místostarošty. ■ JAK SE PROJEVÍ STAROSTOVA ZNALOST SPRÁVNÍHO řádu na práci úředníků?
m O ČEM ROZHODUJE RADA OBCE?
Rada obce rozhoduje o záležitostech vyhrazených radě zákonem (například rozhodování o uzavírání nájemních smluv, stanoveni pravidel pro vyřizování stížností či petic, ukládání pokut v samostatné působnosti obce podle § 58
PRÁVNÍ RÁDCE
■ VZTAHUJE SE NOVÝ SPRÁVNÍ ŘÁD ROVNĚŽ NA STAROSTU?
Starosta obce, jak jsem již uvedla, je příslušný rozhodovat ve správním řízeni. Obec, jejímž je starostou, může být účastníkem správního řízení. Starosta spolu s místostarostou, tajemníkem a úředníky tvoří obecní úřad. V obcích bez tajemníka starosta zabezpečuje výkon přenesené působnosti obecního úřadu a jmenuje, odvolává a stanoví plat vedoucím odborů, které vedou správní řízení. V obcích bez
Leader na trhu právních informací ■ nové právní úpravy ■ výklady a analýzy právních souvislosti
Přesvědčte se! Ukázkové číslo na 233 071 197
■ vzory smluv a právních podáni zaměřené na právní témata spojená s podnikáním ■ praktické příklady a aplikace
VI
moderní obec
www.managerweb.cz
červenec 2005
abeceda pro starosty tajemníka starosta uzavírá a ukončuje pracovní poměr s úředníky, kteří ve správním řízení rozhodují, a stanoví jim plat. Znalost správního řádu starostovi pomůže v ocenění kvality jejich práce. Když přijde na obec kontrola z krajského úřadu na dodržování správního řádu při výkonu státní správy, starosta podepisuje protokol a má právo vůči němu podat námitky. I z tohoto důvodu je vhodné, aby byl starosta schopen porovnat kontrolní zjištění o stavu správního řízení na úřadě se správním řádem a zajistit nápravu. ■ JAK SE DOTÝKÁ STAROSTY ROZHODOVÁNÍ 0 PODJATOSTI?
Starostovi se podle § 148 zákona o obcích oznamuje podjatost vedoucího odboru v obcích bez tajemníka a starosta o podjatosti také rozhoduje. Nový správní řád stanoví v § 14 odst. 4 rovněž to, aby jiná osoba, kterou starosta určí křížení ve věci, nebyla ve vztahu podřízenosti k vyloučenému vedoucímu odboru. Usnesení o určení této osoby se poznamená do spisu. Pokud budou podjati všichni úředníci, starosta musí bezodkladně uvědomit krajský úřad a předat mu spis, aby krajský úřad pověřil k řízení sousední obecní úřad. ■ ZMĚNÍ SE NĚCO NA ZPŮSOBU, JAK SE OBČANÉ DOZVĚDÍ O ZÁMĚRECH NA PRODEJ OBECNÍHO MAJETKU?
0 záměrech na prodej obecního majetku se občané nadále dozvědí z úřední desky. O prodeji obecního majetku rozhoduje zastupitelstvo obce, proto by mělo lo, co se na úřední desce vyvěšuje, vyjadřovat záměr zastupitelstva obce. Vhodné proto je, aby si zastupitelstvo vyhradilo rovněž rozhodování o vyvěšení záměru prodat obecní majetek. Podle § 39 zákona o obcích záměr obce prodat nemovitý majetek, nebo také pronajmout nebo poskytnout jako výpůjčku, zveřejní obec, nikoliv zastupitelstvo obce. Protože vyvěšení záměru nelze považovat za správní řízení, neuplatní se § 130 nového správního řádu o obecné příslušnosti obecního úřadu. Vyvěšení záměru může proto uskutečnit rada obce a obecní úřad tak může učinit, když mu to rada obce svěří. Záměr se vyvěšuje na úřední desce po dobu 15 dnů. Podle § 112 zákona o obcích úřední desku zřizuje obecní úřad. Místo, na kterém se úřední deska umístí, se nachází zpravidla na budově obecního úřadu. Nový správní řád umístění úřední desky jednoznačněji neupravuje, ale upravuje konkrétně alespoň dobu, po kterou musí být úřední deska veřejně přístupná. Podle nového správního řádu musí být úřední deska veřejně přístupná nepřetržitě, což vylučuje její umístění v uzavřených budovách. Občané se tedy ode dne účinnosti nového správního řádu budou moci nepřetržitě po dobu 15 dnů před rozhodnutím zastupitelstva obce dozvědět o záměru na prodej obecního majetku z úřední desky. Obecní úřad bude nově povinen zveřejnit obsah úřední desky na internetu nebo bude muset obec zajistit toto zveřejnění tím, že uzavře veřejnoprávní smlouvu s obcí s rozšířenou působností. Jinak zveřejnění zajistí pověřený obecní úřad na základě rozhodnutí krajského úřadu podle § 65 zákona o obcích. ■ JAKÝ JE ROZDÍL MEZI OPATŘENÍM OBECNÉ POVAHY, OBECNÉ ZÁVAZNOU VYHLÁŠKOU OBCE, NAŘÍZENÍM OBCE A ROZHODNUTÍM?
Rozhodnutí je individuální rozhodnutí o právech a povinnostech účastníků. Obecně závazná vyhláška a nařízení obce jsou obecně závazné právní předpisy obce. Opatření obecné povahy podle nového řádu není právní předpis ani rozhodnutí. K dodržování právního předpisu je každý nucen pod hrozbou sankce, neboť porušení právního předpisu obce je přestupek nebo správní delikt, zatímco výkon rozhodnutí (např. o pokutě za porušení právního předpisu) i opatření obecné povahy je vymahatelný exekucí. Právní předpis obce stanoví povinnosti, kdežto opatření obecné povahy nestanoví povinnosti, ale rozsah povinností v mezích zákona. Konkrétní povinnost konkrétní osobě je možno uložit na základě opatření obecné povahy v konkrétním rozhodnutí. Na rozdíl od právního předpisu mohou k opatření obecné povahy podat námitky přímo dotčení vlastníci nemovitostí a připomínky k němu mohou podat všichni, jejichž práva, zájmy a povinnosti mohou být dotčeny. Rychlost jeho vydáni je omezena podle § 172 nového správního řádu tím, že návrh je třeba vyvěsit na úřední desce po dobu 30 dnů, námitky k němu je možno podat do 30 dnů od zveřejnění a opatření nabývá účinnosti 15. dnem po dni vyvěšení veřejné vyhlášky. Nový správní řád ale rovněž stanoví pro případ nebezpečí z prodlení zkrácenou lhůtu 5 dní namísto 15 dnů k veřejnému projednání návrhu a účinnost dnem vyvěšení, hrozí-li vážná újma. Zvláštní zákon také může stanovit, že opatření obecné povahy nabývá účinnosti před postupem zveřejňování uvedeném v § 172 nového správního řádu. Domnívám se, že by opatřeni obecné povahy mohlo být využitelné např. pro vyhlášeni deratizace, energetické koncepce, případně zákazu ohňostrojů
červenec 2005
speciál
příslušnými správními úřady. Často není efektivní zejména při vydání nařízení, aby se k odborné záležitosti mohla, ale nemusela sejít rada obce a rozhodovala v záležitosti státu přenesené na obec. Další případ využití je zabezpečení požární ochrany. Obce ve svých požárních řádech také nestanovují nové povinnosti, ale spíše rozsah povinností již stanovených zákonem. Opatření obecné povahy bude moci vydat správní orgán stanovený zákonem, odbornost bude zaručena splněním podmínky projednání návrhu opatření s dotčenými orgány. Proto zákon, který uloží správním orgánům vydat závazné opatření obecné povahy namísto umožnění vydání právního předpisu, má smysl.
T: Tržní řád ■ VYDÁVÁ OBEC TRŽNÍ" ŘÁD OBECNĚ ZÁVAZNOU VYHLÁŠKOU, NEBO NAŘÍZENÍM?
Obec vykonává přenesenou působnost, stanoví-li tak zákon. Proto podle živnostenského zákona vydává tržní řád v přenesené působnosti nařízením obce. To znamená v rámci výkonu státní správy. Protože zmocnění k vydání tržního řádu se nalézá v zákoně o živnostenském podnikání, jde zřejmě o výkon státní správy živnostenského podnikání. Živnostenský zákon nestanoví, že ustanoveni o tržním řádu se vztahují na prodejce, kterými jsou drobní pěstitelé, jak je to stanoveno v zákoně o ochraně spotřebitele. Protože jde o výkon státní správy, obec v tržním řádu neurčuje povinnosti k užívání tržnice v majetku města jako její vlastník formou provozního řádu v samostatné působnosti podle § 10 písm. c) zákona o obcích obecně závaznou vyhláškou, ale stanovuje pravidla provozu tržiště v rámci výkonu státní správy. Obec je zmocněna živnostenským zákonem k vymezení míst pro prodej a poskytování služeb v tržním řádě, ale neměla by formou tržního řádu upravovat umístění Stánků na pozemních komunikacích, které je sice výkonem státní správy, ale zvláštním užíváním komunikací upraveným zvláštním zákonem. Tržiště je podle § 34 zákona o obcích veřejné prostranství. Veřejný pořádek a čistotu na tržištích jakožto veřejných prostranstvích není možno upravovat podle § 10 písm. a), c) zákona o obcích, protože do samostatné působnosti obce nepatří to, co je obci svěřeno jako výkon státní správy, a podle živnostenského zákona obec stanovuje pravidla pro udržování čistoty a bezpečnosti na tržišti v tržním řádu v přenesené působnosti. Tržní řád nemůže zakazovat prodávat lihoviny, jejichž zákaz prodeje vyplývá ze zákona o spotřebních daních, a to v místech stanovených zákonem o spotřebních daních (tržnice a tržiště, ale je to možné ve Stáncích s občerstvením včetně rozlévaných lihovin). Dále je to alkohol, jehož prodej zakazuje zákon o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, a to na tanečních zábavách pro mládež a sportovních akcích s tím, že na tanečních zábavách je ze zákona dovoleno pivo a víno. Týká se to i tabákových výrobků, které zakazuje prodávat na tržnicích a tržištích zákon o spotřebních daních, ale jednotlivé kusy umožňuje prodávat ve Stáncích s občerstvením.
U: Usnesení ■ JEV ROZPORU SE ZÁKONEM USNESENI, KTERÝM OBEC ROZHODNE SOUČASNĚ O KOUPI I O PŘEDÁNÍ NEMOVITÉHO MAJETKU DO SPRÁVY PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE?
Rozhodování o nabytí nemovitého majetku je vyhrazeno zastupitelstvu obce. Obci jako každé jiné osobě vzniká vlastnické právo až dnem vkladu do katastru nemovitostí, nikoliv dnem, kdy se zastupitelstvo o nabytí nemovitého majetku usneslo. Podle zákona č. 254/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, obec vymezí majetek, který je ve vlastnictví obce a který předá do správy příspěvkové organizaci. Podmínkou předání majetku tedy je, že to musí být majetek obce, k němuž obec má vlastnické právo. Toto právo vzniká, jak bylo řečeno, podle zákona o zápisech vlastnických a jiných práv k nemovitostem dnem vkladu do katastru nemovitostí. Teprve tento majetek může obec vymezit a předat příspěvkové organizaci do správy. Usnesení, kterým se rozhodne o určení a o předání majetku do správy určené příspěvkové organizace s účinností ke dni nabytí vlastnického práva obcí, bude v souladu se zákonem, neboť takové usnesení nebude přede dnem této účinnosti vykonatelné. >
modelerm obec
VII
speciál
abeceda pro starosty
V: Veřejné prostranství ■ stačí k určení veřejných prostranství VE VYHLÁŠCE O VEŘEJNÉM POŘÁDKU ODKAZ NA § 34 ZÁKONA O OBCÍCH?
Obec stanovuje k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku obecně závaznou vyhláškou v samostatné působnosti podle § 10 písm. a) zákona číslo 128/2000 Sb., o obcích ve znění pozdějších předpisů, místa, na kterých lze vykonávat činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek v obci nebo být v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku, nebo veřejná prostranství, na kterých jsou takové činnosti zakázány. Jestliže obec v obecně závazné vyhlášce zakáže činnosti, které mohou narušit veřejný pořádek v obci, musí tak učinit pouze na veřejných prostranstvích určených ve vyhlášce, respektive v příloze obecně závazné vyhlášky. Takový zákaz se musí vztahovat na některá veřejná prostranství v obci, nikoliv na všechna. Požadavek právní jistoty vyžaduje, aby takové prostranství bylo určeno v obecně závazné vyhlášce přesně a konkrétně. Nestačí se odvolat na § 34 zákona o obcích, který obsahuje ve výčtu veřejných prostranství kromě náměstí, ulic, tržišť, chodníků, veřejné zeleně a parků rovněž další prostory, které jsou přístupné každému bez omezení a sloužící obecnému užívání, což je zcela nekonkrétní a nejednoznačné. Ideální by bylo, kdyby byla veřejná prostranství určená v obecně závazné vyhlášce ještě řádně označena v terénu a doplněna piktogramy.
Veřejný pořádek
a prodej alkoholu podle zákona o ochraně veřejného zdraví, které často vede k dlouhým provozním dobám pohostinství a k rušení nočního klidu. Samotný provoz pohostinství spočívající v podávání jídel a pití nemůže narušovat veřejný pořádek, proto jej není možno zakázat. Používání zábavné pyrotechniky reguluje zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě a vyhláška č. 174/1992 Sb. Používání pyrotechnických výrobků v uzavřených prostorách, v blízkosti kostelů, nemocnic, dětských zařízení, domovů důchodců, škol, ozdravoven a při sportovních akcích s výjimkou týkající se filmu, televize a scénických a stolních salonních efektů upravuje vyhláška Českého báňského úřadu č. 174/1992 Sb. v rámci výkonu státní správ. Proto nepatří regulace používání této zábavné pyrotechniky do samostatné působnosti obce jako místní záležitost veřejného pořádku. Podle § 35 odst. 1 zákona o obcích totiž nepatří do samostatné působnosti obce záležitosti, které jsou svěřeny správním úřadům jako výkon státní správy. Protože jsou určité činnosti na úseku státní správy ze zákona dovoleny, nemůže je obec zakázat v rámci výkonu samostatné působnosti. Činnosti, které jsou přestupkem podle přestupkového zákona v rámci výkonu státní správy na celém území ČR, nepřísluší regulovat formou obecně závazné vyhlášky v samostatné působnosti obce na některých veřejných prostranstvích. Obecně závaznými vyhláškami vydanými podle § 10 písm. a) zákona o obcích nelze upravovat činnosti, které jsou předmětem speciální právní úpravy. Hazardní hry na výherních hracích přístrojích, sazky, loterie apod. upravuje zvláštní zákon, občanský zákoník, trestní zákon. Obci proto nepřísluší je zakazovat obecné závaznou vyhláškou.
Z: Zákonné zmocnění
■ LZE V OBECNĚ ZÁVAZNÉ VYHLÁŠCE OBCE
mt MŮŽE OBEC VYDÁVAT OBECNĚ ZÁVAZNÉ
ZAKÁZAT ŽEBRÁNI, HAZARDNÍ HRY, PROSTITUCI,
VYHLÁŠKY BEZ ZÁKONNÉHO ZMOCNĚNÍ?
PYROTECHNIKU, RUŠENÍ NOČNÍHO KLIDU?
Obec může podle čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky ukládat povinnosti v obecně závazné vyhlášce pouze v případě, že je ke stanovení povinností výslovně zákonem zmocněna, že zákon stanoví způsob, jakým obec povinnosti stanoví (formou právního předpisu obce) a že zákon stanoví meze pro ukládání povinností. Tyto meze stanoví čl. 104 odst. 3 Ústavy České republiky, podle něhož obce mohou vydávat obecně závazné vyhlášky v mezích své působnosti. Samostatnou působnost obce upravují § 7, § 8 a § 35 zákona o obcích. Obec spravuje samostatně své záležitosti. Jsou to záležitosti obce a jejích občanů, z čehož vyplývá, že se nesmí jednat o záležitosti státu, kraje ani soukromých osob. Obec nemůže upravovat obecně závaznou vyhláškou otázky, které zákon svěřil krajům, které patří do přenesené působnosti obce, nebo které jsou zákonem svěřeny správním úřadům, vyhrazeny pouze zákonné úpravě nebo jsou upraveny právními předpisy práva veřejného nebo soukromého. Obecně závazné vyhlášky bez zákonného zmocnění nemohou ukládat povinnosti.
Obec stanovuje k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku obecně závaznou vyhláškou v samostatné působnosti podle § 10 zákona číslo 128/2000 Sb., o obcích ve znění pozdějších předpisů, které činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek v obci nebo být v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku, lze vykonávat pouze na místech a v čase obecně závaznou vyhláškou určených, nebo které činnosti jsou na některých veřejných prostranstvích zakázány. Obec nemůže podle § 35 zákona o obcích upravovat vyhláškou otázky, které jsou vyhrazeny pouze zákonné úpravě nebo jsou upraveny právními předpisy práva veřejného nebo soukromého. Žebrání, provozování hazardních her a nabízení nebo poskytování sexuálních služeb mohou být činnosti budící veřejné pohoršení, a tedy přestupkem proti veřejného pořádku na všech veřejných prostranstvích. Rovněž tak prostituce, i bez obecně závazné vyhlášky. Rušeni nočního klidu je také přestupkem, proto nelze ve vyhlášce obce zakazovat činnosti, které narušují noční klid. Obec ale může zakázat podávání
Objednejte si nyní speciál časopisu Moderní obec ■ Průvodce novým správním řádem (srpen 2005) Příloha bude mít podobu jednoduché »příručky« pro každého, kdo potřebuje rychlou orientaci v novém procesním předpisu. Na dvanácti stranách bude věnována pozornost všem částem nového správního řádu, těžiště pojednání však bude spočívat v úpravě tzv. klasického správního řízení. Příloha bude vhodným a užitečným doplňkem k článkům o novém správním řádu, které vycházejí od ledna letošního roku každý měsíc v Moderní obci.
Uvedené číslo časopisu Moderní obec si za nezměněnou cenu (80 Kč/ks včetně poštovného) můžete objednat na níže uvedených kontaktech: Economia a. s., oddělení distribuce, Dobrovského 25,170 55, Praha 7, e-mail:
[email protected], www.moderniobec.cz/special Průvodce novým správním řádem - uzávěrka pro objednávky 13. července 2005, expedice vydání 4. srpna 2005.
Vlil
moderní obec
červenec 2005
městslcý mobiliář
Mobiliář nemusí nevidomým překážet ro většinu lidí je chůze po ulici, sídliš těm, náměstím, návsí, parkem, pod chodem, autobusovým či železničním nádražím a podobně zcela banální záležitos tí. Ale co ti, kteří vidí špatně, nebo dokonce nevidí vůbec? Skutečně nikde nepřekážejí nevidomým a slabozrakým v pohybu prvky městského mobiliáře, které na veřejná pro stranství přece byly osazeny s cílem všem ob čanům bez výjimky naopak pomáhat a měs tům a obcím dát přívětivější tvář? Nevidomí a slabozrací lidé se denně setká vají s mnoha nepříjemnostmi až nebezpečí mi, v drtivé většině zbytečnými, snadno od stranitelnými. Jen vědět jak. Pokusím se to naznačit. Nemám na mysli účinný systém uměle vy tvářených hmatových a akustických opatře ní, podporujících samostatnost a bezpeč nost nevidomých a slabozrakých lidí na uli cích a v dopravě, šířící se v České republice na základě platných stavebních předpisů. V tomto textu mně jde o: ■ reklamní stojany, stojany na jízdní kola, (nízko umístěné) dopravní značky, odpadko vé koše, prodejní stolky a Stánky apod., ne vhodně umístěné na vodicích liniích; ■ nezastřižené větve stromů a keřů zasa hující do průchozího profilu z parkových trávníků a domovních zahrad; ■ nevhodně umístěné lavičky na zastáv kách městské hromadné dopravy a v parcích; ■ auta parkující na chodníku až u zdi do mu, aniž to dopravní značka povoluje; ■ výkopy »zajištěné« polyetylénovým fá borkem vlajícím ve větru; konce lešenář ských trubek trčících do prostoru, podobně jako o reklamní a informační skříňky a tabu le, poštovní schránky, výkladce, příliš nízké provizorní přístřešky; ■ předzahřádky restaurací na chodnících atd. Nevidomí i mnozí slabozrací zásadně chodí podél přirozených, případně umě lých, vodicích linií. Přirozenými vodícími li niemi jsou stěny budov v ulicích, rozhraní chodník - trávník, zídky, ploty apod. Je tedy zřejmé, že na vodicí linii a v pruhu šířky alespoň 800 milimetrů od ní se nesmí na-
P
cházet žádná překážka. Z hlediska nevido mých a slabozrakých jsou překážkami všechny předměty uvedené výše v prvních třech odrážkách. Je tedy nutné usilovat o je jich umístění u obrubníku chodníku smě rem k vozovce, nebo jinde mimo definovaný průchozí profil. Lavička patří do zálivu nebo na podestu výšky zhruba 100 milimetrů. Předzahrádku restaurace slepý bez kolize obejde, je-li na podestě vysoké přibližně 100 milimetrů ohrazena plůtkem. Na chodníku parkující auto je nedobrou vizitkou práce policie a městských strážníků.
Skutečně nikde nevido mým a slabozrakým v pohybu nepřekážejí prvky městského mobi liáře, které na veřejná prostranství přece byly osazeny s cílem všem li dem naopak pomáhat a městům a obcím dát přívětivější tvář? Jak zajistit výkopy, lešení, jak umisťovat a zajišťovat předměty zasahující do průcho zího profilu z boku nebo shora, říkají zcela přesně stavební předpisy, konkrétně vyhláš ka č. 369/2001 Sb. Stručně řečeno: překážka musí být zajiště na pevnou zarážkou pro bílou hůl ve výšce od 100 do 250 mm a ve výšce 1100 mm musí být pevné madlo barevně kontrastní proti pozadí. Že u výkopu to budou vhodně upev něná prkna nebo plůtek, není třeba zdůraz ňovat. Předměty, které by do průchozího profilu zasahovaly trvale, nechť sahají až na pochozí plochu, nebo je pro bílou hůl ošetříme soklíkem do výšky 100 mm či jinou zarážkou
Tahle lavička určitě bude pro nevidomé a slabozraké představovat nepříjemnou nenadálou překážku.
do výšky maximálně 250 mm, která může ustoupit za obrys až o 200 mm. Podchozí výška je pak minimálně 2100mm. Dík patří všem, kdo se ve svých obcích v rámci své kompetence zlepšováním pod mínek života lidem se specifickými problé my zabývají. ■ VIKTOR DUDR Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých CR Artechnic - Schréder a.s. Vinohradská 74 130 00 Praha 3 Tel.: 222 522 930 Fax: 222 521 722 GSM: 603 164 603
[email protected] www.schreder.com
c/ňŮčÁ/uc
Schréder Schréder Group GIE
Artechnic - Schréder a.s.
nabízí projektování a dodávky veřejného osvětlení, architektonického osvětlení, slavnostního osvětlení, osvětlení tunelů a sportovišť.
Přednosti svítidel Schréder:
Telefonni budky bývají poměrně často umisťovány bez ohledu na nevidomé, jako je tomu i v tomto případě.
+ nízké náklady za energii a údržbu + vysoké krytí svítidel IP 66 + odolné a kvalitní materiály + bezpečnost + velký výběr typů a provedeni MO-000023/C
červenec 2005
mode obec
21
FOTO: VÁCLAV KA5KA
Také cyklisté potřebují místa k odpočinku S mohutným boomem znače ných cyklistických a cykloturistických tras v naší zemi jde ruku v ruce i budování jejich doprovodného mobiliáře. Pravda, v některých oblastech se tak děje s určitým zpoždě ním (až několikaletém) za »žlutými značkami«, ale obec ně lze říci, že ani zde se nemá me za co stydět. ednak jsme jako země s dlouholetou tra dicí značených turistických cest pro pěší měli i v této oblasti na co navázat, jednak po pádu »železné opony« mohli naši cyklisté (i realizátoři tras) sledovat, co mezitím vy mysleli naši sousedé.
J
PĚŠÍ TURISTÉ A CYKLISTÉ MAJÍ PODOBNÉ POŽADAVKY Co tedy doprovodným mobiliářem cyklistic kých tras vlastně rozumíme? Laicky řečeno všechny předměty nad rámec vlastního zna čení trasy„které mají za úkol cyklistům zpří jemnit jejich putování. V extravilánu to jsou nejrůznější odpočívky, pikniková místa, in formační body apod. Tvoří je různorodé se stavy laviček, stolků, přístřešků, altánků, in formačních a mapových tabulí, odpadko vých košů, kolostavů apod. Cyklistický mobiliář se ve své podstatě vý znamně neliší od mobiliáře pěších tras. Oba typy mobiliáře dokonce mohou splývat nebo se vzájemně výhodně doplňovat. A to nejen v místech významných turistických cílů, sou běhu či křížení obou druhů těchto tras. Pu tující cyklisté nemají odlišné tělesné pocho dy a potřeby od svých opěšalých kolegů. Cyk listé i pěší turisté přivítají na svých výpravách příjemná místa, kde si lze odpočinou, načer pat nové síly, zajímavé informace či se ukrýt před nepřízní živlů. Cyklistický mobiliář
22
moderní obec
pouze navíc musí nabídnout takřka totéž tedy bezpečné spočinutí - i milovanému jízdnímu kolu a doprovodné informace předložit v podobě využitelné pro cyklisty. I mezi cyklistickým mobiliářem pak exis tuje běžná a osvědčená hromadnější »konfekce«, stejně jako nápaditá individuální tvorba«. Jaké požadavky základní požadavky by však měl mobiliář splňovat vždy?
FUNKČNOST NA PRVNÍM MÍSTĚ Základním požadavkem je samozřejmě jeho funkčnost. Je tristní, pokud na pohled jinak nápaditý stojan spolehlivě neudrží jízdní ko lo, když architektonicky zajímavě řešený pří střešek člověka zcela neochrání před deštěm nebo je-li efektní mapa neaktuální...
Osvědčeným zdrojem finančních prostředků pro budování cyklistic kých tras a jejich mobili áře je dlouhodobě Pro gram obnovy venkova, nyní transformovaný do krajské podoby. Požadavky na pevnost, trvanlivost a bez pečnost mobiliáře pro cyklistické trasy lze nejlépe naplnit promyšleným výběrem mate riálů, technologií vlastního provedení a kva litní povrchovou úpravou. V materiálech použitých v extravilánu stále vede dřevo (vět šinou smrkové, ale nacházejí uplatnění i jiné - rozuměj dražší - druhy), pro umístění v »divoké« nebo »horské« přírodě zpravidla v po době masívní kulatiny. K povrchové úpravě se většinou používá napouštění luxoly, lazurovacími laky apod. Použité kovové konstruk ce (různě tvarované profily) bývají zase na příklad žárově zinkovány. Zajímavé možnos
ti (i pro intravilán) skýtá litina... Použití jiných materiálů jako barevných kovů či plastů (po kud vypustíme plastové odpadkové koše) je v této oblasti zatím spíše výjimkou... Pokud jde o estetické hledisko, měl by být mobiliář vždy dobře sladěn s místem své in stalace. Neměl by je sice nijak narušovat, ale ani s ním nezajímavě splývat, naopak by je měl celkově dotvářet. Rámcový požadavek na jednotnost či styl může být do určité míry si ce žádoucí pro zdůraznění kompaktnosti a ucelenosti celé trasy/souboru tras, nicméně vždy zaujmou a potěší oblasti, které nějakým způsobem vyčnívají nad obvyklý průměr. Na Vysočině uveďme například regionální cyklotrasu č. 5127 Radostín-Golčův Jeníkov v mikroregionu Podoubraví, kde je mobiliář ozvláštněn velkými dřevěnými skulpturami historických i bájných postav okolí. V našich podmínkách bohužel zatím nelze opomenout ani požadavek na zajištění mo biliáře proti odcizení a poškození. V praxi se například vzájemně pospojují jeho jednotli vé prvky, případně se celý soubor trvale adjustuje do země. Použité mapy pak mívají stale častěji povrchovou ochranu proti sprejerům. Odcizení pasivně brání i jistá »naddimenzovanost« a vyšší hmotnost mobiliáře.
Z ČEHO FINANCOVAT Pokud bychom se měli zmínit o možném fi nancování na realizace cyklistického mobili áře, pak zřejmě nejvděčnějším a osvědčeným zdrojem finančních prostředků pro budová ní cyklistických tras a jejich mobiliáře je dlouhodobě Program obnovy venkova - do tační titul Ministerstva pro místní rozvoj (ny ní transformovaný do krajské podoby). Exis tují však i nejrůznější lokální zdroje. Tak tře ba u nás v kraji Vysočina je na podporu bu dování a modernizace doprovodné infra struktury cestovního ruchu již opakovaně vyhlašován grantový program v rámci kraj ského Fondu Vysočiny. Velká rezerva ovšem stále ještě existuje v širším zapojení místních podnikatelských subjektů. Nemyslím si sice, že cyklistu na les ním piknikovém místě zajímají dejme tomu informace o umístění sponzorského autosa lónu nebo nejbližší čistírny peří. Nicméně citlivý, vkusný či dokonce vtipný odkaz na blízký cykloservis, ubytovnu, restauraci (na víc přátelsky pohlížející na cyklisty) jistě po těší a zaujme vždy. ■
LUBOMÍR MUZIKÁŘ RRA Vysočina, Jihlava
(s použitím materiálu firmy DoZnač, České Budějovice)
Cyklistické trasy na Vysočině RRA Vysočina, z. s. p. o., Jihlava je (se svým smluv ním partnerem DoZnač, v. o. s., České Budějovice) jedním z nevýznamnějších realizátorů cyklistických tras v regionu. Je také zpracovatelem projektu pa sportizace cyklistických tras Kraje Vysočina. V jeho rámci autor článku osobně projel (a systémem GPS přesně zaměřil) všechny cyklistické trasy v kraji včetně doprovodného mobiliáře.
červenec 2005
EVROPSKÁ UNIE
Vliv DPH na zdravotnické služby Obce a kraje se v současné době stávají zřizovateli a provozova teli zdravotnických zařízení. V této souvislosti se často zmiňuje, že DPH má negativní vliv na finanční způsobilost těchto zaříze ní a na cenu zdravotní péče. Je to však opravdu tak? Pokusím se vysvětlit, jaký je skutečný vliv této daně na zdravotnické služby. stupem do EU se Česká republika za vázala harmonizovat svůj právní systém s evropskými předpisy. Přesto že daňová oblast je plně v pravomoci jedno tlivých členských států, je tato daňová suve renita mírně omezena tím, že část oblasti ne přímých daní je harmonizována prostřed nictvím směrnic EU. Český zákon o DPH tak musí sledovat vymezení dané právě evrop skými směrnicemi. A tato situace platí i v ob lasti zdravotnických služeb. Evropská směrnice upravující DPH ve svých jednotlivých ustanoveních určuje, co si jednotlivé členské státy mohou upravit, a také, co musí ve svých daňových' předpi sech zajistit. Jednou z takových oblastí je úprava a rozsah činností, které jsou od DPH osvobozeny. Tý jsou jako výjimka ze základ ního pravidla vymezeny v článku 13 Směrni ce 77/388/EEC ze 17. května 1977 (tzv. Šestá směrnice). Zmíněný článek vymezuje v oddí lu A plnění, jež jsou osvobozena z důvodu veřejného zájmu. Pro oblast zdravotních slu žeb jde především o činnosti uvedené v od stavci 1 pod písmeny b, c, d, e. Jednotlivé členské státy tak nemají na výběr, jsou po vinny dané aktivity od DPH osvobodit. Směr nice EU u zdravotní péče však odkazuje na její vymezení v národních předpisech. Zmíněná směrnice současně stanovuje zá kladní principy, na kterých je DPH postave na. Jedním z nich je, že každý, kdo účtuje tu to daň, má také nárok na její odpočet. Obec ně DPH pak podléhají veškeré činnosti s vý jimkou těch, jež jsou od daně osvobozeny. Základní princip DPH, do českého zákona zapracovaný až vstupem do EU, stanoví, že pouze plnění poskytnuté za úhradu podléhá této dani. Úhrada lékařské péče probíhá pro střednictvím zdravotního pojištění, které si každý musí platit. Teprve ta část, která není hrazena ze zdravotního pojištění, je placena přímo příjemcem zdravotního úkonu. Zdra votnictví, přestože je ekonomickou aktivi tou, má své specifické poslání a podléhá mnohem větší regulaci než ostatní ekono mické aktivity.
Ke zjištění, jaký je dopad DPH na zdravot nické služby, je nutné vědět, jak jsou vlastně zdravotnické výkony tvořeny. Tím, že daňový systém zahrnuje dvě základní sazby (5 % a 19 %) a zároveň umožňuje některé výkony osvobodit, je daňové zatížení DPH u zdra votních služeb velmi proměnlivé a záleží na podílu jednotlivých vstupů do zdravotního výkonu. DPH U VÝDEJE LÉKŮ OD 1. KVĚTNA 2004
Jedním z dílčích úkonů zdravotní péče je po dávání léků. Pokud je lék poskytován přímo prostřednictvím zdravotní péče (například v nemocnici), jeho dodávka je od daně osvo bozena. Pokud je ale dodáván samostatně, bez ohledu na skutečnost, zdaje plně hrazen pojišťovnou, nebo zda si jej pacient vyzved ne v lékárně či nikoliv, jde o dodání zboží, které podléhá snížené sazbě DPH. A právě tato situace se u podávání léků změnila ke dni vstupu do EU, neboť před vstupem bylo dodání léků od DPH osvobozeno i při výdeji v lékárnách.
1 | §
NEUTRALITA DPH
Dalším ze základních principů pro DPH je skutečnost, že tato daň má být neutrální. V praxi to znamená, že osobě, která musí svou ekonomickou aktivitu touto daní zatí žit, je umožněno uplatnit tzv. odpočet daně na vstupu. Ovšem pokud tak neučiní (tedy svou činnost nezdaní), nemá již nárok na od počet daně na vstupu. Toto pravidlo platí i pro zdravotnické služby.
iervenec 2005
ZDRAVOTNÍ" péče A ČESKÝ ZÁKON O DPH
% S 5 ě
Směrnice EU u zdravotní péče odkazuje na její vymezení v národních předpisech.
Původní znění zákona o DPH platné od 1. května 2004 osvobozovalo zdravotní péči vy mezenou zvláštními právními předpisy. S tímto textem byly velké výkladové problé my, a proto došlo od 1. ledna 2005 k jeho změně, která nově upravila, že od DPH se osvobozuje zdravotní péče hrazená podle zákona o veřejném zdravotním pojištění. Protože však i toto znění nedává jistotu jed noznačného výkladu, došlo k jeho další úpravě. Podle této poslední novely (zákon číslo 217/2005 Sb., část čtvrtá, čl. V) jsou od DPH osvobozeny ty úkony zdravotní péče, které vymezuje zákon o zdravotním pojiště ní. Tato poslední změna nabyla účinnosti 3. června 2005. V praxi to znamená, že zdravotní péče, kte rá je vymezena zákonem, je od DPH osvobo zena. Osvobození znamená, že poskytovatel péče se nemůže registrovat k DPH, a nemusí při této činnosti daň do své ceny účtovat. Sta novení ceny za zdravotní péči však není plně v dispozici toho, kdo tuto činnost poskytuje, ale s ohledem na celkový systém úhrad za zdravotní péči je cena regulována. Obecně platí, že neplátce DPH, který si nemůže uplat nit odpočet daně na vstupu u přijaté služby, tuto daň zahrne do ceny za své plnění. Z dů vodu regulace ceny za zdravotnické výkony však tento obecný princip neplatí. V praxi to znamená, že tato regulovaná cena zahrnuje veškeré vstupy včetně DPH, a pokud má ně který poskytovatel zdravotní péče vyšší vstupy (například kvůli pořízení nového vybavení), nemůže je započítat do ceny za své činnosti. Vzniká tak dojem, že dochází ke zvyšování ná kladů poskytovatele zdravotnických výkonů z titulu toho, že nemá nárok na odpočet DPH. Obec (kraj) si jako zřizovatel nemocnice může být vědoma, že nemocnice bude po skytovat většinou osvobozená plnění a ne bude mít nárok na odpočet daně na vstupu. To znamená, že s ohledem na skutečnost, jak jsou stanoveny ceny za lékařskou péči, bude DPH zpravidla vyšším nákladem, který ani nelze plně promítnout do ceny služeb. To se bude týkat situací, kde bude potřeba napří klad nových investic, ať již do nemovitého majetku (kde se DPH zvýšila z 5 % na 19 %), nebo do movitého, kde je lékařské vybavení zpravidla zařazeno do 5% sazby. Aplikace DPH na některé zdravotnické výkony ani fakt, že poskytovatelé zdravotní péče si tuto daň nemohou odečíst, by ve své podstatě neměla být problematická. Pokud by tvorba ceny za zdravotnické výkony fungovala podle standardních principů, a náklady by se promítaly do ceny, pak skutečnost, že DPH nemůže být odečtena, by pro poskytovatele zdravotní péče neznamenala ztrátu. ■ VÁCLAV PÁTEK Daňové a právní služby, PricewaterhouseCoopers
mode obec
23
EVROPSKÁ UNIE
Nechte si poradit, jak pro své projekty využít podporu EU! ČSOB Komunální financování obsahuje program, zaměřený na roz vojové projekty. Nechte si poradit, jak pro své projekty využít pod poru EU! Úvěry patří k významným a nejvíce žádaným zdrojům pro financování běžných a především investičních potřeb obcí, měst, svazků obcí a krajských úřadů. ČSOB nabízí klientům komu nální sféry komplexní portfolio produktů, které zajistí financování přizpůsobené potřebám a finančním tokům jednotlivých subjektů. ndividuální přístup k řešení každého přípa spolupráce s vybranými poradenskými firma du a využití všech dostupných dotačních mi, pomoc při vyhledávání vhodných partne programů České republiky a Evropské unie rů pro projekt a další poradenské služby. umožní nalézt optimální složení finančních prostředků potřebných pro financování rozvo FINANCOVÁNÍ PROJEKTŮ jových projektů v komunálním sektoru. Vyu S PODPOROU Z ISPA A FONDU žijte proto zkušeností toho, kdo je získal při fi SOUDRŽNOSTI EU nancování a realizaci projektů v rámci před- V rámci projektů životního prostředí, které vstupních programů EU SAPARD a PELARE jsou primárně financované z ISPA nebo Fon a při předfinancování a spolufinancování pro du soudržnosti EU, jsou příjemci dotací za jektů podporovaných ze strukturálních fondů EU po vstupu ČR do EU v květnu 2004.
I
vázáni k poskytnutí části financování z vlast ních zdrojů, tj. obvykle z příslušných komu nálních rozpočtů. ČSOB nabízí možnost profinancování těchto závazků. K dispozici jsou dlouhodobé investiční i krátkodobé překle novací úvěry. V rámci finančního partnerství lze využít i kompletní správy projektových účtů včetně možnosti využití vázaných účtů, depozitních produktů, instrumentů k ošetření kursových rizik apod. Příjemci financování mohou být obce, kraje a svazky obcí, ale i společnosti (např.VaK) splňující podmínky EU pro přije tí těchto dotací. V takovém případě a při re spektování i jen částečné finanční samonosnosti projektuje snaha ČSOB udržet alespoň část závazků mimo komunální rozpočty. (Více informací na webové adrese: www.csob.cz/fondyeu) komerční prezentace
ÚČELOVÝ INVESTIČNÍ ÚVĚR Představuje korunový nebo devizový úvěr poskytnutý na přesně vymezený účel. Může být poskytnut jako krátkodobý, střednědobý nebo dlouhodobý v závislosti na objektu úvěrování. Je vhodný pro financování inves tic potřebných k řádnému fungování měst, obcí a krajů a k jejich dalšímu rozvoji. Čerpání probíhá účelově podle konkrét ních podmínek úvěrové smlouvy buď jedno rázově, nebo postupně, jak jsou předkládány dokumenty (faktury), nebo v dohodnutých termínech a objemech. Splátky mohou být pravidelné, nepravidelné v závislosti na in kasu, mohou se kombinovat pravidelné i ne pravidelné splátky. FINANCOVÁNÍ PROJEKTŮ S PODPOROU ZE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ EU ČSOB nabízí komunálnímu sektoru speciál ní schéma financování těchto projektů, kte ré zahrnuje nejen přísliby úvěrů a samotné úvěry, ale navíc i služby útvaru ČSOB EU Centrum. Závazný úvěrový příslib je dokla dem prokazujícím zajištění financování da ného projektu při žádosti o dotaci z fondů Evropské unie. Úvěr na předfinancování dotace a spolufi nancování projektu představuje finanční prostředky určené na úhradu uznatelných nákladů, které budou následně spláceny z dotací z fondů EU nebo státního rozpočtu, a zároveň také prostředky na úhradu těch nákladů projektu, které nejsou pokryty ani dotací, ani vlastními zdroji klienta. EU Centrum je útvar specializovaný na pro jekty dotované ze strukturálních fondů EU. Poskytuje klientům dotační audit, nabídku
24
mode ioderní obec
červenec 2005
EVROPSKÁ UNIE
Malý zájem žadatelů o některá opatření ných zdrojů energie. Řešením by mohla být Problematickým místem realizace progra postupu uskutečňování jednotlivých mů RPS je i nadále nerovnoměrný zájem ža úprava požadavků na tato opatření tak, aby programů podpory z fondů EU se datelů o jednotlivá opatření programů. To se stala pro žadatele snadněji dostupná (viz v posledních měsících stále více dis v minulosti například operační program souvisí samozřejmě s náročností přípravy kutuje. Aktuálním stavem čerpání prostřed Průmysl a podnikání). projektů a nastavením podmínek pro žada ků se zabýval i Monitorovací výbor Rámce Pravidelné měsíční přehledy o vývoji čer podpory společenství (RPS - nejvyšší orgán tele. Většinou jde o tzv. měkká opatření pro gramů - odborné vzdělávání, terciální vzdě pání strukturálních fondů a podrobné zprá v řízení podpory poskytované regionům ČR vy zveřejňuje Ministerstvo pro místní rozvoj lávání a věda a výzkum (včetně podpory za z fondů EU) na svém třetím zasedání v čer na www.strukturalni-fondy.cz - Rámec pod kládání vědeckotechnických parků a podni vnu 2005. pory - Společenství monitorování. ■ katelských inkubátorů), nebo podpora rov Podle dosavadních výsledků realizace programů na výzvy k předkládání projektů ných příležitostí na trhu práce. Nižší zájem Připravil Odbor Rámce podpoiy Společen zareagovalo více než 7500 žadatelů. Celkový je také o podporu zavádění alternativních ství MMR ČR. paliv a programy typu úspory a obnovitel objem finančních prostředků nárokovaných na základě přijatých projektových žádostí k 30. dubnu 2005 tak činil 45 mld. Kč, což Využívání strukturálních fondů (duben 2005) představuje téměř 50% nárůst proti situaci v listopadu 2004. 18000 Co se týče reálného čerpání prostředků (tj. 1 | Alokace 2004+5 16000 uskutečněných a prokázaných výdajů žada 14000 3 Požadováno telů), situace se proti minulým měsícům příliš nezměnila: I nadále v popředí figurují 12000 1 Uzavřené smlouvy programy zaměřené na podnikatelskou sfé 10000 1 Vyčerpáno ru (operační programy Průmysl a podnikání a Zemědělstvo. Souhrnné informace o postupu realizace jednotlivých programů ke konci letošního dubna obsahuje graf. Jsou to prostředky ur čené na uvedené programy na léta 2004 a 2005, finanční vyčíslení objemu předlože OP RVMZ SROP OPRLZ OP PP ných projektových žádostí a nakonec sumu operační program projektů, na které byly schváleny smlouvy s žadateli (opět ve finančním vyjádření). ZDROJ: MMR
0
Evropské peníze i na opravu panelových domů egionální výbor Evropského parlamen tu (EP) podpořil pozměňovací návrh českých europoslanců, který umožní využít finanční prostředky z Evropského roz vojového fondu i na opravu panelových do mů. Byl by to přínos zvláště pro ČR, kde té měř třetina lidí bydlí v panelácích. Jsem rád, že k tomuto bodu návrhu se jednotně posta vili poslanci z nových členských států. Proti současnému stavu rovněž dojde k posílení role měst ve strukturální politice. Města jsou motorem ekonomiky, proto se bude klást především důraz na jejich spolu rozhodování. Z tohoto důvodu implementa ce strukturální politiky přejde z krajů i na větší města. Důležitý je také fakt, že Regio nální výbor EP Masoval o čtyřech zprávách, které se dotýkají činnosti Regionálního roz vojového fondu, Evropského sociálního fon du a Kohezního fondu v letech 2007 až 2013. Velký boj však ještě očekávám nad návr hem umožňujícím využití soukromých zdro jů ke spolufinancování projektů. Návrh má velkou odezvu hlavně mezi poslanci nových členských států. V případě ČR by se tak moh lo zamezit případům, kdy na evropské pení ze nelze dosáhnout jenom proto, že náš stát je po sedmiletém vládnutí socialistů předlu žen a nemá dostatek financí na spolufinan cování. Finance ze soukromého sektoru za
R
červenec 2005
jasně daných a transparentních podmínek se jistě dají použít k veřejně prospěšným úče lům. Proč tedy tuto možnost nevyužít? Podařilo se nám nastartovat diskusi o uznatelnosti DPH jako nákladů pro čer pání finančních prostředků z evropských fondů. O návrhu se povede ještě zevrubná diskuse. Bohužel většina vlád členských stá tů i Evropská komise jsou proti. Očekávám v tomto případě i podporu ze strany české ho Ministerstva pro místní rozvoj. Na celé diskusi okolo budoucnosti evrop ských fondů mě zaráží fakt, že mnozí představitelé EU vedou překrásné řeči o jednotě a solidaritě států, v okamžiku, kdy jde ale o evropské peníze, se snaží za každou cenu získat co nejvíc. Existence uměle vytvoře ných celků, tzv. nejvzdálenějších regionů, řídce osídlených a horských regionů, či regi onů postižených statistickým efektem, do kládá snahu udržet peníze ve státech původ ní patnáctky za každou cenu. Zprávou výboru regionálního rozvoje by se měli poslanci EP zabývat na svém ple nárním zasedání ve Štrasburku. ■ OLDŘICH VLASÁK Ing. Oldřich Vlasák, poslanec EP
poslanec Evropského parlamentu a předseda Svazu měst a obcí ČR
moderní obec
25
MANAGEMENT
I pro operativní rozhodování starostů je nezbytný široký odborný přehled Lesnická a environmentální fakulta České zemědělské univerzi ty v Praze se v roce 2003 stala odborným zázemím pro další vzdělávání a zvyšování kvalifikace starostů a dalších pracovníků veřejné správy. Stalo se tak při zahájení projektu Management venkova a krajiny v rámci Programu obnovy venkova z grantu LEADER, který před komisí Středočeského kraje obhájil Svazek obcí Mníšecký region. akulta přijala jeho nabídku ke spoluprá ci a stala se smluvně odborným garan tem prvního běhu kursu Management krajiny a rozvoje venkovských obcí. Spoluprá ce pokračovala druhým během i ve školním roce 2004/5, který před několika dny skončil.
F
ZÁKLADNÍ MOZAIKA ZNALOSTÍ
Volba obsahové náplně přednášek i seminá řů nebyla nahodilá: Vycházela jak z pedago gických zkušeností, tak z častého styku se za stupiteli obcí, stejně jako z budoucích úkolů, které se po vstupu naší země do EUotevřely před českým venkovem. Výukový program byl proto složen ze základní mozaiky znalos tí o sídlech, krajině i opatřeních při extrém ních hydrologických situacích. Šlo v něm však také o praktické využití těchto znalostí ve strategických podkladových studiích, řeší cích konkrétním územím přímo »na míru« některé jejich palčivé problémy. Jsme přesvědčeni o tom, že manažerská činnost zejména starostů nemůže být účinná bez základních znalostí o sídle (jako je po chopení urbanisticko-historického vývoje obce, významu uspořádání jednotlivých funkcí či možností regulace budoucího vý voje) a nových poznatků (například o úpravě a čištění odpadních vod, možnostech využi tí zemědělských staveb, o krajině apod.). Protože jde o systematické nabývání vědo mostí, významným pomocníkem účastníků kursu se stal i sylabus přednášek s doporuče nou literaturou a výběrem příslušných záko nů a norem. V rámci kursu se vždy také koná exkurze po Středočeském kraji.
Důležité je, že mnohé z těchto prací se sta ly podkladem pro žádost o finanční pro středky z různých dotačních programů. Například ve studii obce Petrovice autorka vytvořila z dostupných historických podkla dů (map, kroniky, starých fotografií i výpově dí pamětníků) podrobný podklad o vývoji urbanistické struktury a proměn jednotli vých domů v obci spolu s posouzením vlivů historických událostí. Podklad bude v obci vystaven spolu s přednáškou a jistě přispěje ke zvýšení sounáležitosti obyvatel s obcí. Jiný dopad by měl být ze studijní práce sta rosty při řešení uspořádání připravované vý stavbové zóny podle územního plánu v obci Miskovice. Vychází ze zásad, že i nová vý stavba má přispět obci: Snaží se o tradiční uspořádání a vytvoření společného prostoru návsi. Tento podklad nepochybně po projed nání s občany kladně ovlivní další projekční přípravu i výstavbu v obci. CO ZBÝVÁ DOLADIT
Když snímek budovy Lesnické a environmentální fakulty ČZU, tak jedině se zajícem před vchodem! V pražském Suchdole se již dva roky vzdělávají starostové a další volení zastupitelé řady středočeských obcí. STUDIE. KTERÉ POMÁHAJÍ
Důležitou součástí kursu je zpracování pod kladové studie vlastní obce, její strategie a náznaků řešení hlavních konfliktů. Zajíma vý byl výběr problémů, které si starostové zvolili pro řešení v podkladové studii vlastní obce: od sledování jejího urbanisticko histo rického vývoje, úprav návesních či jiných ve řejných prostor a jejich ozelenění přes výběr a umístění čistírny odpadních vod, vhodný návrh kanalizace, využívání alternativních zdrojů energie až po třeba vytvoření infor mačních systémů v obci, vedení cesty k nové rozhledně, obnovení polních cest, stanovení regulativů pro zachování architektury obce nebo úpravy území pro novou výstavbu.
Předměty a přednášející v kursu Management venkovských sídel a krajiny:
Úprava pitných a čištění odpadních vod Stavby ve venkovském prostoru Základy ekohydrologie a udržitelný rozvoj Komplexní pozemkové úpravy Ekonomika venkova a postavení zemědělství Závlahy, odvodnění, eroze Dotační programy,management státní správy, samosprávy Kulturní hodnota venkovského prostoru Obnova a rozvoj venkova, územní plánování Základy lesního hospodářství Údržba a revitalizace malých vodních toků Dokumenty a dokumentace obcí Podpora venkova v evropských programech Architektura venkovských sídel Územní plánování a urbanismus venkova
Ing. J. Sobota, CSc. Ing.arch. 1. Diviš, CSc. Ing. J. Hladný, CSc. Ing. J. Hladík Ing. A. Slepička, DrSc. Ing. M. Soukup, CSc. Ing. V. Mlejnecká Ing. T. Cuhrová Doc. Mgr. Š.Štendová, Ph.D. Prof. Ing. j. Roček, CSc. Ing. F. Křovák, CSc. Ing. V. Patřičný Ing.arch. K. Matoušková, CSc. Prof. Ing. arch. J. Sýkora, DrSc. Prof. Inq. arch. M. Baše
Již prvý ročník nám však rovněž ukázal absen ci některých témat. Proto jsme do studijního programu zařadili nové předměty, zahrnující kvalitu nové výstavby a její dopady na ven kovská sídla, participaci na tvorbě územních plánů, veřejné finance a podporu venkova no vými evropskými fondy. Ovšem v programo vém zaměření kursu stále ještě cítíme absen ci sociálního rozměru. Představitelé obcí totiž také potřebují umět jednat s občany, sezna movat je s budoucími záměry a umět je o nich přesvědčit. Na obsahu a formulaci takového předmětu proto musíme ještě pracovat. Dovolím si i osobní poznámku: Nevěřím, že by »p o vinné školení«, pokud by pro tuto kate gorii pracovníků veřejné správy bylo zákonem předepsáno, mohlo být tak silně motivující ja ko kurs, do něhož vstupují dobrovolně a z vlastního přesvědčení, že pro svoji práci potřebují získat další informace. Navíc i fi nanční participace účastníků je také důležitá. Ze společného setkání frekventantů kromě jiných drobných vcelku kladných hodnocení studia vyplynulo, že jim při každodenním rozhodování rozhodně pomohlo nabytí zna lostí ve všech směrech. Jsme přesvědčeni o tom, že starostové a další členové zastupi telstev, na jejichž bedrech leží budoucnost venkova, potřebují nejen široký odborný přehled a znalost programů, nýbrž také pří mé napojení na jednotlivé odborníky jako podporu ve svém operativním rozhodování. Tím se pro nás naplnil cíl, který jsme si pri oritně stanovili - posílit nejdůležitější faktor venkova, tj. lidské zdroje. To považujeme za nejlepší přípravu strategie pro evropskou politiku rozvoje venkova. ■ ŠÁRKA ŠTENCLOVÁ odborný garant kursu Česká zemědělská univerzita, Praha
ZDROJ: CZU PRAHA
26
moderní obec
červenec 2005
MANAGEMENT
Tajemníci zosobňují kontinuitu úřadů Když před deseti roky Ing. Jiří Hořánek nastupoval do funkce tajemníka Městského úřadu v Písku, mohl se vcelku oprávněně domnívat, že na tomto postu vydrží nanejvýš dva tři roky. Tehdy totiž podle jeho slov »funkční trvanlivost« tajemníků byla velice krátká a k jejich obměně docházelo takřka pravidelně po kaž dých komunálních volbách, kdy se ve vedení radnic měnily poli tické strany. ajemník však zosobňuje kontinuitu a stabilitu činnosti obecního či měst ského úřadu, v jehož čele ze zákona sto jí jako jeho personální šéf. Starostové a další volení zastupitelé se mohou střídat podle vo lebních cyklů. Ale kvalitní úředníci by měli zůstávat. Třeba už jen proto, že trvá i několik let, než začínající úředník dozraje v opravdo vého profesionála, který se nejen perfektně orientuje ve svěřené agendě, ale také si osvo jí umění jednat s lidmi před svou přepážkou.
T
PRAVOMOC ŘÍDIT I PRAVOMOC PŘIJÍMAT
Proto Jiří Hořánek považuje za jeden z nej větších úspěchů Sdružení tajemníků měst ských a obecních úřadů ČR stabilizaci po stavení tajemníků. Bylo to právě sdružení, které se zasadilo o to, aby v zákonech o ob cích a o úřednících k tomu existovaly i urči té, dnes obecně známé pojistky. "Pochopitelně, stále je co zlepšovat,« říká liří Hořánek, který také vede Sdružení tajem níků městských a obecních úřadů. Jeho čle nové se shodují v názoru, že má-li tajemník plnit vůči úředníkům roli statutárního za městnavatele a bez výjimky je řídit, měl by mít rovněž pravomoc si je vybírat a jmenovat podle svých vlastních představ. Tedy i vedou cí úředníky, jejichž jmenování je dnes stále ještě vyhrazeno jen radě města či obce. »Je nelogické, pokud vedoucího oddělení přijímá tajemník, ale vedoucího odboru rada. Ovšem jeto tajemník, který potom stanovuje plat jak vedoucímu oddělení, tak vedoucímu odboru
podrobně informovali v MO č. 6/2005). "Dí ky vstřícnosti Ministerstva vnitra jsme se ja ko sdružení podíleli už na přípravě zákona číslo 312. Nebylo snadné tenhle zákon vůbec prosadit: Svaz měst a obcí jej nechápal, kraje tehdy ještě neexistovaly, odbory v něm chtě ly prosadit své výlučné zájmy a zaměstnava telé zase tvrdili, že přece stačí zákoník prá ce... Takže muselo dojít k řadě kompromisů, které teď vyplouvají na povrch,« vysvětluje Ji ří Hořánek. »Za sdružení mohu říci, že jsme se s tímto zákonem již vcelku sžili a nijak ra dikálně nevoláme po jeho novelizaci. Ale kdyby k ní mělo dojít, pak jsme pro to, aby se v ní uplatnily i naše požadavky. Buď jak buď, můžeme být pyšní na to, že takový zákon ja ko úředníci ve veřejné správě vůbec máme. Vždyť státní úředníci na „svůj" zákon budou muset čekat nejméně do roku 2007!« Podle předsedy by v novele zákona stálo za to řešit třeba otázku výběrových řízení prakticky znemožňujících přijímat na dobu určitou či rozvolnit úroveň jednotlivých zkoušek v rámci odborné způsobilosti. ANI POLITICKÉ, ANI ODBOROVÉ...
Ing. Jiří Hořánek: Nastavený systém odměňování ve veřejné správě zdánlivě vede k nivelizaci platů. Ale kde tajemník dokáže přesvědčit zastupitelstvo obce, aby zvětšilo objem peněz k rozdělování mezi zaměstnance úřadu, tam lze díky motivačním složkám platu - i třeba sociálnímu programu - přece jen lépe oceňovat práci dobrých a kvalifikovaných úředníků.
a jim oběma rovněž případně uděluje sankce za porušení pracovní kázně.« KOMPROMISY VYPLOUVAJÍ NA POVRCH
Sdružení proto úzce spolupracuje s Minis terstvem vnitra, které chystá novelu zákona č. 312/2002 Sb„ o úřednících územních sa mosprávných celků (o tomto návrhu jsme
Základní fakta o sdružení Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR je dobrovolné sdružení fyzických osob, které vykonávají funkci tajemníka obce či města. Jeho posláním je hájit zájmy svých členů zejména tím, že ■ předkládá parlamentu, vládě a orgánům státní správy iniciativní návrhy k tvorbě legislativy, která se vztahu je k činnosti a práci městských a obecních úřadů, ■ spolupracuje s organizacemi a svazy, jako je například Svaz měst a obcí ČR, při zajišťování veřejné správy měst a obcí, ■ snaží se o zlepšení vzájemné informovanosti mezi městskými a obecními úřady v oblasti funkčnosti úřadů a při výkonu veřejné správy, ■ napomáhá různými formami (semináře, přednášky a pod.) vzdělávání úředníků městských a obecních úřadů, ■ spolupracuje se zahraničními svazy a nadnárodními organizacemi podobného typu a zaměření, ■ vydává vlastní zpravodaj. Sdružení vzniklo 29. čenzna 1994 na ustavujícím valném shromáždění v Havlíčkově Brodu. K 31. 12. 2004 mě'o 323 řádných členů a 9 členů čestných. Má statut přidruženého člena v evropské organizaci U.D.I.T.E. Smlou vu o spolupráci a partnerství sdružení uzavřelo s obdobnými profesními organizacemi z Lotyšska a Slovenska a rozvijí se spolupráce s anglickou SOLACE.
Vice informaci na www tajemnid.cz
Sdružení se vymezuje jako ryze nepolitické a svými aktivitami nemíří ani do odborářské problematiky. Zaměstnává jediného sekretá ře a svoji roli spatřuje zejména ve výměně zkušeností mezi členy a pomoci při prohlu bování jejich odborných znalostí, stejně jako ve spolupráci s centrem při vytváření lepších podmínek pro činnost obecních a městských úřadů. Sdružení není připomínkovým mís tem pro přípravu zákonů, avšak jeho zástup ci dostávají možnost se na ní podílet. Jiří Ho řánek si přitom nejvíce cení vstřícnosti mi nisterstev vnitra a práce a sociálních věcí. Osvědčeným partnerem je rovněž Svaz měst a obcí ČR. »S jeho výkonným místopřed sedou Jaromírem Jechem jsme se například nedávno dohodli, že někteří naši kolegové ta jemníci s právnickým vzděláním budou kan celáři svazu pomáhat při posuzovám návrhů různých zákonů,« dodal předseda sdružení. »Trebaže našimi členy jsou tajemníci jak z velkých měst včetně „trojkových", tak z men ších obcí, spojuje nás hlavně úsilí o dobrý chod městských a obecních úřadů,« říká Jiří Hořánek. Sdružení podle něho sice »nestojí v čele šiků bojujících za co největší podíl mu nicipalit na státem vybraných daních«, ale ne přehlíží, že kupříkladu příspěvek na výkon státní správy zdaleka neodpovídá rozsahu úkolů, které stát přenesl na obce. "Proto i my dodáváme Ministerstvu vnitra podklady, aby mohlo lépe argumentovat vůči Ministerstvu financí a došlo v tomto směru k nápravě. Ale místo toho, aby přidáno dostala raději buď statutární města či „trojkové obce" nebo snad malé obce, se zasazujeme o to, aby se zvětšil společný koláč pro všechny, a tak se zvětšily i jeho díly pro jednotlivé velikostní kategorie sídel,« připomněl Jiří Hořánek. ■ IVAN RYŠAVÝ
ZDROJ: STMOÚ ČR
červenec 2005
modelerm obec
27
SPRAVA A ROZVOJ
Převod armádního majetku se patrně protáhne Armáda se masivně zbavuje nepotřebného majetku. Přesto bu de trvat ještě několik let, než převede a rozprodá vše, co nehodlá nadále užívat. ravidla pro převod a prodej nepotřebné a všechna kromě Bechyně armáda opustila. ho movitého majetku Armády ČR obsa Dalších 12, na nichž je nyní většinou civilní hují dva zákony: č. 219/2000 Sb., o ma provoz, na dořešení čeká. O převod požádaly jetku ČR a jejím vystupování v právních vzta zatím Havlíčkův Brod, Jihlava, Pardubice, zích, a č. 174/2003 Sb., o převodu nepotřeb Mnichovo Hradiště, Příbram, Tchořovice, ného vojenského majetku na územní samo Březina, Kámen, Dlouhá Lhota a Suchdol. Mi správné celky. Druhý zákon řeší bezúplatné nisterstvo bude při prodeji uplatňovat pod převody darovacími smlouvami. Rozhoduje mínku, aby byl zachován letištní provoz. o nich v konečné instanci vláda ČR. Podle pů vodního scénáře měly být převody ukončeny do konce roku 2008, do kdy má platnost zá Paleta majetku, jehož kon č. 174. Harmonogram uveřejněný na webové stránce Ministerstva obrany (MO) však se armáda zbavuje, je naznačuje, že se celý proces asi protáhne.
P
nesmírně pestrá od ka sáren přes vodárny, byto vé domy až po zámky a letiště. Každý druh ma jetku má svá specijika. -
OD KASÁREN AŽ PO ZÁMKY
Paleta majetku, jehož se armáda zbavuje, je nesmírně pestrá - od kasáren přes vodárny, bytové domy až po zámky a letiště. Každý druh majetku má svá specifika. Například byty se převádějí obsazené, jde tudíž i o pře vod nájemních vztahů. Převod bytů do svého vlastnictví obce většinou vítají, ale výjimeč ně se stane i to, že obec je odmítne, jako tře ba v poslední době Kněževes na Rakovnicku. Jiný problém mohou představovat napří klad zámky. Náměstek ministra obrany pro ekonomiku RNDr. Pavel Štalmach, MBA, uvádí jako příklad zámek v Roudnici nad La bem. Nachází se v něm vojenská konzervatoř a pokud by armáda odešla v původně pláno vaném termínu, což je příští rok, nedokonči ly by poslední dva ročníky studium. Odchod se proto o dva roky odkládá. Zvláštní přístup vyžadují i letiště. Patří k ob jektům, které se nepřevádějí zdarma, ale pro dávají, stejně jako samostatné pozemky. Obce však mají před ostatními zájemci přednost. Jedním z velkých problémů je tady legislativa - jak udělat z vojenského letiště civilní. Ze zhruba tří desítek letišť, jimiž armáda dispo nuje, jich šest (Bechyně, Brno-Čemovice, Hořovice-Tlustice, Hradec Králové, Znojmo a Za tec) už ztratilo statut vojenského letiště
PROČ TO TAK DLOUHO TRVÁ?
Z nejrůznějších částí země občas pronikne na veřejnost postesk nad tím, že armáda už dávno odešla, její majetek zůstává, ale nevy užívá se. Proč tomu tak je? "Likvidací majetku se můžeme zabývat až v okamžiku, kdy je ofici álně prohlášen za nepotřebný. Záleží na tom, jak bude armáda konkrétní místa opouštět v souvislosti s redislokacemi. Vzhledem k to mu, že jsme se stali profesionální armádou teprve letos, není ještě o všem definitivně rozhodnuto. Někdy také určitý čas trvá, než se podaří dostat majetek do podoby, kdy jej lze převést, protože armáda jej získávala po desetiletí, někdy i za právně nejasných okol ností. My však musíme předávat majetek v právně bezvadném stavu. Nabídka vždy nejdříve směřuje k ostatním organizačním složkám státu, tj. resortům, druhé jsou na řa dě územní samosprávné celky a až na po
Převod armádního majetku v číslech ■ Od nabytí účinnosti zákona č. 174/2003 (12. 6. 2003) a podle již schválených usnesení vlády byl na samosprávné celky převeden majetek v evidenční hodnotě 6,358 mld. Kč. ■ Zbývá převést majetek v evidenční hodnotě 5,052 mld. Kč. ■ V březnu 2005 schválila vláda usnesení č. 349 - převod 24 vojenských objektů v evidenční hodnotě 1,324 mld. Kč na 23 měst a obcí a na kraj Vysočina. ■ Dalším usnesením z března 2005 č. 385 schválila vláda převod 1944 bytů v evidenční hodnotě 794,664 mil. Kč do vlastnictví 51 měst a obcí. ■ K 31.3. 2005 armáda uvolnila 2169 vojenských objektů. ■ Ministerstvo obrany navrhne vládě k vydáni souhlasu s převodem ještě asi 100 vojenských objektů v účetní hodnotě zhruba 6 mld. Kč.
28
moderní obec
sledním místě soukromé osoby,« říká ná městek Štalmach. Problémy s převodem shrnul do dvou hlav ních oblastí: právní a geodetické. V prvním případě jde o to, že obce mají v rozporu se zákony a usneseními vlády často zájem jen o lukrativní majetek, zatímco minis terstvo trvá na převodu ucelených souborů. Nebo si kladou podmínky a jednání prodlužu jí. Obce také někdy odmítají vzít na vědomí, že zákon nedovoluje převádět samostatné po zemky. Komplikace vyvstávají i při převodu staveb na pozemcích Vojenských lesů a statků, příp. Lesů ČR. »Oba subjekty jsou státními podniky, musí se proto chovat tržně a nemo hou převádět majetek bez pádných důvodů bezúplatně, ač to zákon umožňuje,# doplnil náměstek Štalmach. Nabízí se tu jedno zdán livě jednoduché řešení: Dát obci majetek do zápůjčky do doby, než na ni bude definitivně převeden. K tomu je však nutné vždy žádat Ministerstvo financí o výjimku z § 27 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb. - a zpravidla i o výjim ku z důvodů pro bezúplatné užívání, což chví li trvá. Problémy způsobuje i to, že v usnesení vlády se uvádějí tzv. evidenční hodnoty ma jetku. Pro ministerstvo je to však údaj bez vy povídací hodnoty, protože tento resort nepro vádí odpisy. To pak působí administrativní zmatky a zdržení. Druhý okruh problémů spočívá, zjedno dušeně řečeno, v administrativní náročnosti, která se dotýká velkého množství institucí, s nimiž je nutné jednat - od ministerstev přes pozemkové úřady, archívy až po katastr nemovitostí. Často je nutné řešit i různé ná roky církví, obcí, restituentů a dalších sub jektů. EKOLOGICKOU ZÁTĚŽ MUSÍ ODSTRANIT NABYVATEL
Převáděné objekty většinou obsahují něja kou ekologickou zátěž. Její odstranění není povinností ministerstva. To ji nedělá a ani na to nemá potřebné finanční prostředky; jeho povinností je pouze provést pyrotechnickou očistu. Náměstek Štalmach upozorňuje na to, že sanace nebude levná. Například u zná mého vojenského újezdu Boletice, o který nyní Jihočeši usilují, odhadl komplexní ná klady na ekologickou sanaci včetně pyro technické očisty na 3 až 5 miliard korun. Na dotaz, co by ministerstvo uvítalo ze stra ny obcí, náměstek řekl: "Rádné dokládání nutných dokumentů, např. výpis z registru ekonomických subjektů, doklady o nezadlu žení apod. S tím se potýkají hlavně malé obce, protože nemívají dostatek kvalifikovaných úředníků. Starostové také často dávají před jednáním s námi přednost nátlakovým akcím přes poslance a další exponované osoby. Ve skutečnosti je to jen další zdržování.# * JIŘINA ONDRÁČKOVÁ
červenec 2005
SPRÁVA A ROZVOJ
Armáda se v Bělé pod Bezdězem pozdrží řevod nebo prodej nepotřebného ar mádního majetku mohou ovlivnit i tako vé věci, jako jsou změny v obsazení nejvyšších státních funkcí. Příkladem je město Bělá pod Bezdězem, které posádka postupně opouštěla během uplynulého desetiletí. Vedení obce se začalo intenzívně zajímat o osud zdejších kasáren ihned, když na ve řejnost pronikly první informace o reformě armády. Důvod byl nasnadě. Kasárny s roz sáhlými skladovacími prostory se nacházejí ve vojenském prostoru Ralska, byť nepatří k těm, které obsadila Sovětská armáda. V Bělé měli před očima osud obrovského prostoru, který opustila Sovětská armáda po čátkem 90. let, jehož objekty nenašly po dlouhou dobu své další uživatele. Zákonitým důsledkem byla devastace tohoto území. »Naše obavy pramenily a nadále prámem z toho, aby stejný osud nepostihl kasárny v na šem městě. Proto když se začalo mluvit o re formě armády, chtěli jsme jít tomuto procesu naproti. Navázali jsme kontakt s Minister stvem obrany a nabízeli svou pomoc - byli jsme ochotni působit i jako zprostředkovatel nebo jakkoli jinak. Armáda byla velice vstřícná a zdálo se, že tehdy stanovený termín odcho du posádky, rok 2004, bude dodržen. To bylo za ministra Jaroslava Tvrdíka. Od samého za čátku jsme viděli tento prostor jako ideální pro zřízení průmyslové zóny. Začali jsme pracovat na dodatku k územnímu plánu, zahájili jsme dokonce jednání s některými podnikateli, kte ří měli o využití zdejších prostor zájem. Pak se ale vyměnili ministři, vše usnulo a nyní se ho voří až o roku 2006. Práce na územním plánu jsme proto pozastavili,« říká starostka Bělé pod Bezdězem Mgr. Daniela Vernerová.
P
a § o 2 Vyměnili se ministři, vše usnulo a nyní se hovoří až o roku 2006. Práce na územním plánu jsme proto pozastavili, říká starostka Bělé pod Bezdězem Mgr. Daniela Vernerová.
Pro průmyslovou zónu má zdejší areál opravdu všechny předpoklady: Nachází se přímo u sil nice 1/38, tj. na tahu na Českou Lípu a na Kolín a Caslav.
Pro průmyslovou zónu má zdejší areál opravdu všechny předpoklady: Nachází se přímo u silnice 1/38, tj. na tahu na Českou Lí pu a na Kolín a Čáslav, má všechny potřebné sítě, asi půl kilometru odtud vede plynovod. Protože jej armáda využívala a dodnes využí vá mj. jako skladovací prostory, jsou tu haly s jeřábem, které by se daly využít pro nejrůz nější podnikání. V kasárnách je v této době ještě malá posádka, areál je proto udržovaný, nemovitosti jsou ve slušném stavu. Existence skladů je však důvodem, proč armáda svůj odchod posunula. »Termín vy řazení vojenského objektu CE 04-26-10 - Ka sárna Bělá pod Bezdězem byl posunut na rok 2006 z toho důvodu, že Ministerstvo obrany nemá dostatek kapacit na skladování vyřazeného movitého majetku,« sděluje pracovnice tiskové služby Ministerstva obra ny Iva Ruskovská. Objekt má být skutečně vyřazen z užívání armády až na konci roku 2006, i když zároveň se řeší varianta zkráce ní této doby o rok, v návaznosti na odprodej a »vyskladnění« nepotřebného movitého majetku. Na dotaz, jakým způsobem bude majetek převeden, zní odpověď stroze, slovy zákona: »Po vyřazení z užívání Armády ČR a prohlá šení majetku za nepotřebný bude majetek nabídnut ostatním organizačním složkám státu a státním organizacím. Pokud žádná z nich o něj neprojeví zájem, bude řešeno další nakládání s tímto majetkem podle zá kona č. 219/2000 Sb., případně zákona č. 174/2003 Sb., na základě doporučení ko mise pro nakládání s nepotřebným nemovi tým majetkem.« /jon/
Kromerizi uz mají jasno atímco v některých městech a obcích se Bývalou vojenskou ubytovnu ostatně měs teprve jedná o termínu odchodu posád to získalo od armády už s podmínkou, že ob ky a o tom, jak armáda naloží se zdejším jekt bude využívat ve veřejném zájmu, tj. pro nepotřebným majetkem, jinde už shánějí pe řešení zdravotní a sociální problematiky. Za níze na rekonstrukci převzatých budov. V Kro stupitelé rozhodli, že jej přemění na dům měříži už mají jasno: Do několika let budou s nájemními byty pro příjmově vymezené sloužit dvě budovy, které město po odchodu armády převzalo, sociálním potřebám obyva telstva. Bývalá vojenská ubytovna v Purkyňově ulici se po rekonstrukci změní na dům s ná jemními byty pro příjmově vymezené skupiny obyvatel. K sociálním potřebám bude určena i několikapodlažní vojenská budova v areálu Žižkových kasáren. V ní by vedení města chtě lo mít nový domov důchodců.
Z
''Demografický vývoj ukazuje, že populace stárne, přitom pro seniory chybějí ubytovací prostory. Kroměříž proto potřebuje zvýšit ubytovací kapacitu sloužící této skupině obyvatel. Nemůžeme totiž zatím uspokojit všechny požadavky lidí, kteří o umístění do podobných zařízení žádají,« řekl starosta Kroměříže Petr Dvořáček.
červenec 2005
Ve vojenské budově v areálu Žižkových kasáren by měl být po rekonstrukci nový domov důchodců.
skupiny obyvatel v kombinaci se čtyřmi byty na půl cesty. »Sloužit tedy budou nejen soci álně slabým občanům, ale i osobám, které ži ly například v dětských domovech či azylo vých domech a nyní se chtějí zařadit zpět do společnosti, ovšem nemají možnost pořídit si vlastní bydlení,« vysvětlil místostarosta Pe tr Sedláček. Peníze na rekonstrukci hodlá město získat od Ministerstva pro místní roz voj z programů sloužících těmto účelům. Sociální problematiku města by měl po moci řešit i nový domov důchodců, jehož vznik radnice plánuje v třípodlažní budově na pravé straně areálu Žižkových kasáren. Také v tomto případě se radnice bude for mou žádosti ucházet o dotaci Ministerstva pro místní rozvoj, tentokrát v rámci Progra mu podpory rozvoje území výrazně postiže ných redukcí nebo zánikem vojenských po sádek. Pokud se podaří dotaci získat, mohlo by tam podle zpracované studie začátkem roku 2007 vzniknout zařízení se 105 lůžky. /jon/
mode obec
29
SPRÁVA A ROZVOJ
Společenství obcí? Finanční motivace jim může dát reálnou podobu Co mají společného město Čelákovice v okrese Praha-východ a mikroregion Zlatohorsko na Jesenicku? Prakticky stejný počet obyvatel (10 060), vyjdeme-li z výsledků posledního sčítání lidu, bytů a domů v roce 2001. A co je rozděluje? Je toho jistě více, ale protože »o peníze jde vždy až na prvním místě«, uveďme, že za tímco město Čelákovice loni v rámci rozpočtového určení daní (RUD) obdrželo ze sdílených daní 55,4 miliónu korun, mikrore gion Zlatohorsko pouze 44,9 miliónu. ysvětlení je nasnadě: Čelákovicím ja nebo o zájmová sdružení právnických osob ko obci s více než 10 tisíci obyvateli zakládaná podle občanského a obchodního náleží jiný - vyšší - koeficient RUD zákoníku. Přitom evropské trendy jasně než jednotlivým obcím Zlatohorska. V tom upřednostňují optimalizaci výkonu veřejné to mikroregionu nejmenší obec (Hradec- správy pro větší územní celky, jejichž samo Nová Ves) má jen něco málo přes 300 a nej správám se otevírá nový prostor pro rozvoj větší (Zlaté Hory) pouze necelých 4500 oby svěřeného území i k jeho výraznější konku vatel. renceschopnosti. I tento příklad nedávno zmínil Ing. Jaro V této souvislosti inženýr Maršík jedno slav Maršík, CSc., ředitel odboru rozvoje značně odmítl jakékoliv shora diktované územní veřejné správy Ministerstva vnitra povinné slučování obcí, které by bylo nejen ČR (MV), když v Běšinech na Klatovsku protiústavním krokem, nýbrž by také vedlo před starosty členských obcí sdružení Šan k úplné ztrátě identity jednotlivých obcí. ce pro jihozápad hovořil o posledním vý »Ministerstvo vnitra vůbec o variantě jaké voji v přípravě věcného záměru novely zá hokoliv povinného slučování obcí neuva kona o obcích, který by měl zahrnout i no žuje,« dodal. Pravda, určitým řešením by vé formy meziobecní spolupráce v podobě bylo, pokud by malé obce dobrovolně při společenství obcí (SO). Ministerstvo má stoupily na statut sloučených obcí a subototiž za to, že meziobecní spolupráce ve becní samosprávu, avšak ani tuto formu doucí k vyšší efektivitě místní správy a sa MV nepovažuje v současných podmínkách mosprávy by měla být mj. podpořena fi za reálnou. nanční motivací a podíl na příjmu ze sdíle ných daní pro SO by měl být zhruba stejný TŘI PILÍŘE, TŘI JISTOTY jako pro jednotlivá sídla se stejným po Východiskem by naopak podle MV mohlo čtem obyvatel. být prohlubování meziobecní spolupráce formou SO, které by stálo na třech základ SVAZKŮ OBCI JE 474 ních, jasně vymezených pilířích: Venkovských obcí s počtem obyvatel do ■ předmětu spolupráce; 1500 je nyní v České republice 5391 (tedy 86 ■ motivaci pro spolupráci; % z celkového počtu obcí 6244 v roce 2004), ■ podmínkách existence a organizace. SO by mělo zejména umožnit spolupráci přičemž v nich žije kolem 23 % celkové po pulace. Zejména menší obce vstupují do obcí tam, kde formy pouhého dobrovolné svazků, jichž podle šetření Ústavu územní ho svazku obcí již přestávají vyhovovat. ho rozvoje Brno existuje už 474. Správní V rámci samosprávné působnosti by tak území jejich 4680 členských obcí zahrnuje zhruba dvě třetiny území republiky, při Odhady finančních nákladů čemž průměrný počet obyvatel každého svazku je přibližně 13,3 tisíce. Ovšem na 80 při konkrétním počtu SO* % všech svazků má velikost do 20 tisíc oby Odhadované náklady/podíl z výnosu Počet SO vatel. sdílených daní odhadovaných v roce 2005 Inženýr Maršík připomněl, že v součas cca 150 mil. Kč/0,16 % 25 nosti spolupráce obcí obvykle mívá pouze jednostranné zaměření, bezprostředně jim 50 cca 285 mil. Kč/0,30 % nepřináší žádnou finanční podporu a nevy 100 cca 513 mil. Kč/0,55 % tváří ani žádný předpoklad pro posílení 556** cca 2800 mil. Kč/3 % efektivity místní správy a samosprávy. Spo Poznámky: lupráci obcí nepřispívá ani nekomplexní * Výpočet vychází z odhadované průměrné velikosti SO 13.3 tis. a roztříštěná právní úprava. Buď jde o dob obyvatel, která odpovídá velikosti současných mikroregionů. rovolné svazky obcí zakládané podle zákona * * pokud by se sdružily všechny obce do 10 tis. obyvatel č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení),
V
ZDROJ: MV CR
30
moderní obec
předmětem spolupráce obcí v SO povinné byl například program hospodářského a so ciálního rozvoje, naopak k volitelným po vinnostem by patřilo třeba řešení dopravní obslužnosti, školství, vodního a odpadové ho hospodářství, účetnictví, sociálních a zdravotnických služeb apod. Povinně by si každá obec ze zákona musela ponechat ta kové pravomoci, jako je volba starosty, místostarosty a dalších členů rady obce a jejich odvolání z funkce, schvalování rozpočtu a závěrečného účtu, schvalování územního plánu, vydávání obecně závazných vyhlá šek, rozhodování o vyhlášení místního refe renda atd. Stanovená delegace výkonu přenesené pů sobnosti na SO by měla povahu veřejnopráv ní smlouvy, kdy by obce svým vstupem do společenství na ně automaticky převedly ur čený výkon přenesené působnosti. Společný obecní úřad SO by tak vykonával jemu svěře ný výkon přenesené působnosti, čímž by od členských obcí mohl požadovat příslušně úměrnou částku z příspěvku na výkon státní správy.
NEJDE O NOVÉ UZEMNI OBVODY Inženýr Maršík ve svém vystoupení v Běši nech poukázal na to, že územní celek s po čtem obyvatel 15 až 20 tisíc obyvatel je scho pen vykonávat svěřené činnosti mnohem ra cionálněji a bez vážných ekonomických a so ciálních dopadů než jednotlivé malé obce. MV přitom svým návrhem věcného záměru novely zákona o obcích nemíní vytvářet ja kékoliv nové územní obvody, které by nere spektovaly správní obvody stávajících obcí s rozšířenou působností či které by nebyly skladebné se základní strukturou - s výjim kou zvlášť specializovaných - oborů státní správy. Pro takto pojatou meziobecní spolu práci jsou finančně motivovány obce do 10 tisíc obyvatel. Za nejvhodnější nástroj této motivace MV považuje podíl na rozpočto vém určení daní. Postupně by totiž - a slovo »postupně« inženýr Maršík zdůraznil« - výše čerpání ze sdílených daní pro SO měla být zhruba stejná jako pro jednotlivá sídla se stejným počtem obyvatel. Tento model financování SO by měl být nastaven pro již zmíněný optimální územní celek s 15 až 20 tisíci obyvateli. Vzhledem k tomu, že Ministerstvo financí s růstem české ekonomiky očekává už letos vyšší meziroční výběr daní, neměl by vyšší podíl vytvářených SO na čerpání vybraných sdílených daní výrazně postihnout ostatní obce (viz tabulka).
Více na http://www.mvcr.cz/odbor/reformalnov_obce.html * IVAN RYŠAVÝ
červenec 2005
SPRÁVA A ROZVOJ
INVEX 2005: Dny krajů, měst a obcí
M
platební karty pro města a obce, kontrolní systémy IT, bezpečnost informací. ■ IT a zdravotnictví: centrální zdravot nické aplikace, IT a organizace zdravotnic kých zařízení, elektronické zdravotní knížky a informační bezpečnost. ■ Digitální TV a podpora rozvoje regionu: digitalizace televizního vysílání a využití pro regiony, prezentace vybraných budoucích re gionálních TV a jejich digitální podoba. Navazující dílčí tematické okruhy postih nou konkrétní využití IT v oblastech informa tizace samospráv, vytváření spisových řádů, satelitní technologie pro vybírání mýtného,
KRITÉRIA MlSTNl AGENDY 21 Kritéria místních Agend 21 umožní změřit kvalitu měst, obcí a regionu ve vybra ných ohledech a mohou municipalitám pomoci k získání finančních zdrojů. Rada vlády pro udržitelný rozvoj budoucna větší šanci na tyto zdroje IRVUR) na počátku roku 2005 projed a dotace dosáhnout. nala sadu Kritérií pro posuzování kva A jak tedy sada Kritérií MA21 vypa lity procesu místních Agend 21 (Krité dá? Je členěna do čtyř hlavních ka ria MA21) a rozhodla, že do tegorií kvality (A-D) a zahr konce roku 2005 bude pro nuje i startovací skupinu bíhat jejich testování »zájemci«. Každá z ka v desítkách měst, ob tegorií má svá vlast cí a regionů v České ní kritéria a jasně republice zapoje Zdravá města, obce, regiony měřitelné ukazate České republiky ných do MA21. Me le, které hodnotí zinárodní program úroveň realizace MA21 poskytuje prostředí pro zavá MA21 v dané municipalitě. Sada 21 dění udržitelného rozvoje na místní kritérií a jejich indikátorů vznikala na a regionální úrovni, je zaměřen na půdě Pracovní skupiny pro MA21 při kvalitu veřejné správy měst, obcí RVUR. Přesto, že v ČR existuje řada měst s vy a regionů. Hlavním cílem MA21 je zvyšování kvality života občanů při nikajícími výsledky v oblasti MA21, cel respektování principů udržitelného kový stav na našem území není ve rozvoje. MA21 sleduje, jak dobře ko srovnání s jinými státy EU nijak lichoti munikuji municipality s veřejností vý. Pro posílení zájmu měst, obcí, ale i regionů v ČR o nastartování či rozvoj a úroveň systému místního či regio nálního strategického řízení. MA21, realizuje Národní síť Zdravých Zavádění sady Kritérií MA21 není sa měst (NSZM) ve spolupráci a za pod moúčelné. Města a obce, které podle pory Ministerstva životního prostředí jasně definovaných parametrů proká (MŽP) projekt s názvem »Testování ží, že v praxi uplatňují MA21, budou Kritérii MA21 - pilotní ukázky v ČR«. moci tyto své aktivity dobře zúročit. Projekt umožní Kritéria MA21 ověřit Kritéria totiž mohou být využívána ja v reálném prostředí měst a obcí, ko podpůrný prostředek pro žádosti zpřístupní všem zájemcům další o granty EU a o podporu z vybraných informace a konzultační pomoc. dotačních titulů jednotlivých resortů K testování budou vyzvána či krajů. Aktivní MA21 budou mít do všechna města, která již aktivně
□ a ■ m
integrovaných center komunikace s občany, vzdělávacích portálů, mobilních komunikací, marketingu, propagace měst a obcí a dalších. Na veletrh INVEX vždy zavítá kolem 130 tisíc návštěvníků. I letos tak budou mít možnost na jednom místě zhlédnout ucelenou prezentaci produktů, služeb a specializovaných řešení, doplněnou o přednášky na aktuální témata. Přehled představovaných firemních řešení v oblasti informačních technologií pro potřeby veřejné správy nabídne informační bulletin. Pro návštěvníky se chystá i webová stránka, na níž se bude možné s předstihem na vybraná témata registrovat. /sk/
FOTO: ARCHIV
ezinárodní veletrh informačních a komunikačních technologií INVEX 2005 se uskuteční 24. až 27. října na brněnském Výstavišti. Novinkou letošního ročníku budou Dny krajů, měst a obcí, které se budou konat mimo jiné za mediální pod pory vydavatelství Economia, a. s., i jeho od borného měsíčníku Moderní obec. Aktivní pomoc přislíbili též zástupci ministerstev in formatiky, pro místní rozvoj, průmyslu a ob chodu, Hospodářské komory ČR a jednotiivých krajů ČR. Program hlavních tematických celků Dnů krajů měst a obcí ve dnech 25. a 26.10.2005 se aktuálně zaměří na problematiku informač ních technologií (IT) ve veřejné správě s cílem představit již realizovaná úspěšná a zajímavá řešení. Jsou to následující témata: ■ Elektronická podpora při rozvoji regio nu: využití informačních technologií na úrov ni kraje, obce, města, mikroregionu zejména pro zvýšení informovanosti o investičních příležitostech, vytváření informačního pro středí pro podporu malého a středního pod nikání, klastrů a projektů mikroregionů apod. ■ Cestovní ruch v informační společnos ti: internet a informační podpora cestovního mchu v ČR s nabídkou regionů, financování 1T projektů z fondů EU, integrace informací ve státní správě, integrovaná centra komuni kace s občany, e-podatelny, správa dokumen tů, bezkontaktní pohyb financí a dokumentů,
- šance pro aktivní města, obce a kraje naplňují MA21 (v rámci stávající data báze MA21, viz http://www.ma21.cz), osloveny budou ale i všechny obce s pověřenou působností III. stupně. Městům, která se k testování přihlásí ve stanovené lhůtě, bude poskytnuta Příručka pro mapování Kritérií MA21 a zároveň metodický a konzultační ser vis; jako motivace bude vyplacena i fi nanční odměna pro města a obce ve vyšších kategoriích MA21. Smyslem projektu je zjistit, zda jsou navržená kritéria a ukazatele správně nastave ny, jsou relevantní pro měření kvality MA21 a jejich prokazování není pro města a obce příliš administrativně ná ročné. Municipality, které se k princi pům MA21 a udržitelného rozvoje při hlásily a aktivně je již po léta prosazují, jako jsou například Litoměřice, Kopřiv nice, Třebíč, Vsetín, Chrudim, Kroměříž či Kladno, Krnov apod., budou moci tímto způsobem zúročit dlouholetou práci v oblasti zvyšování kvality života. Zároveň budou moci objektivně zhod notit čeho bylo v této oblasti dosaženo a své úspěchy porovnat s ostatními. V následujících číslech Moderní obce budete prostřednictvím pravidelného »seriálu« seznámeni s jednotlivými Kri térii MA21 a zkušenostmi s jejich zjiš ťováním. Budete-li mít již nyní zá jem o podrobnější informace Projekt je podpořen z prostředků Ministerstva životního prostředí ČR
k projektu, můžete své dotazy směřo vat na ing. Petra Švece, ředitele NSZM (
[email protected], http://www.nszm.cz). Další aktuality k MA21, Kritériím MA21 apod. poskytne ing. arch. Marie Petro vá, zástupkyně MŽP (
[email protected]). SLOVNÍČEK: Místní Agenda 21 mezinárodní program zavádění zá sad udržitelného rozvoje na místní úrovni (města, obce, regiony). Cílem je rozvoj procesů, které příznivě ovlivní kvalitu života nejen součas ných obyvatel měst, ale také život generací jejich dětí, to vše ve spolu práci s veřejností. Udržitelný rozvoj je jedním z cílů EU a OSN. Národní sít Zdravých měst ČR (NSZM) asociace sdružující města, obce a regiony, které realizují mezinárod ní Projekt Zdravé město (PZM) Zdravá města, obce a regiony syste maticky podporují kvalitu veřejné správy, kvalitu strategického pláno vání a řízení s ohledem na udržitelný rozvoj a podporu zdraví, ptají se svých obyvatel na jejich názory. NSZM má dnes 61 členů, s regionál ním vlivem na 1 111 měst a obcí, ve kterých žije 2,4 milionu obyvatel (25% populace ČR). Více informací o NSZM naleznete na internetových stránkách http://www.nszm.cz. MO-000161
červenec 2005
módierni obec
31
SPRÁVA A ROZVOJ
ÚZSVM: Jak využít systém prodeje majetku přes internet Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) provozuje na svých webových stránkách samostatný systém na bídky prodeje státního majetku. Aplikace je přehledná a pro uživatele jednoduchá. bce mohou od státu nabývat přímým »Návštěvníci odkazu Prodej majetku se převodem pozemky, které jsou v za mohou zaregistrovat k odběru novinek Ing. Karel Loucký (vlevo) a Mgr. Vladimír stavěných částech obcí, pod komuni e-mailem, a to podle zvolených parametrů Skalský diskutují o podobě webových stránek kacemi, dále plochy veřejné zeleně a další. (typ majetku, region apod.). Tuto funkci odkazu Prodej majetku. Samostatnou kapitolou jsou pak převody ocení především ti zájemci, kteří hledají administrativních budov po bývalých pouze specifickou nemovitost (například okresních úřadech, o nichž rozhoduje vlá chatu) v konkrétním regionu (například informovat o novinkách ihned poté, co se da. Vedle toho však mohou získat státní ma v jižních Čechách). Systém nabízí vhodné předmětná nemovitost ocitne v nabídce," jetek standardním výběrovým řízením s vy nemovitosti odpovídající jejich požadav uzavřel Mgr. Vladimír Skalský. kům. Navíc může zadavatele automaticky /sk/ užitím nabídky prostřednictvím internetu. »K dispozici je proto internetová adresa http://www.uzsvm.cz/majetek/php, která Užitečné rady Ing. Karla Louckého, ředitele odboru umožňuje vyhledávat v jednotlivých nemo Majetku v účetnictví ÚZSVM vitostech prostřednictvím katalogu a filtrů. Součástí aplikace je vyhledávání podle ce ■ Jak mají obce v případě zájmu o nabízený majetek postupovat? ny, stáří nabídky, regionu a typu nemovitos ÚZSVM hospodaří s určeným státním majetkem na základě závazných postupů, které jsou dány zejména ti včetně její fotografie a dalších nezbytných zákonem o majetku ČR. Stát se majetku, který nepotřebuje k plnění svých funkcí, zbavuje ve prospěch ob údajů v přiložených dokumentech. Na jed cí, krajů, právnických a fyzických osob. Obce jsou v případě prodeje majetku ve výběrovém řízení rovno nom místě lze tak získat všechny informace cenným účastníkem. Výběrové řízení na prodej nemovitosti začíná veřejným oznámením. Příslušné praco o nabízené nemovitosti - termín osobní viště ÚZSVM hospodařící s konkrétním majetkem zveřejní na internetu potřebné informace, ke kterým prohlídky, znalecký odhad, fotografický ma obec získá sledováním internetové nabídky jednoduchý přístup. teriál, kontaktní osoby, podmínky výběro ■ Co je výhodou prodeje majetku prostřednictvím internetu? vého řízení,« vysvětlil Ing. Karel Loucký, ře Při tvorbě webové prezentace jsme zdůrazňovali, aby byly na webové stránce zveřejňovány všechny povin ditel odboru Majetku v účetnictví ÚZSVM. né údaje o majetku a o postupu výběrového řízení. ÚZSVM se tak snažil vyvarovat situaci, kdy by se ucha Jak uvedl Mgr. Vladimír Skalský, ředitel zeči dozvěděli jiné informace například z úřední desky a jiné z internetu. Jednotné penzum informací a jed společnosti EUNECO.COM, která vytváří notná podoba shodující se s úřední deskou, inzerátem a internetem jsou tak nejvhodnějši formou nabízení pro ÚZSVM webovou prezentaci již od roku majetku. Nabídka je na internetových stránkách ÚZSVM zveřejněna zpravidla po dobu 30 dní. Hlavním kri 2002, systém prodeje státního majetku pro tériem pro výběrové řízení je výše nabídnuté ceny. Pro otevírání obálek zaslaných do výběrového řízení a je střednictvím internetu je výsledkem vzá jich vyhodnocení je stanovena komise. jemné spolupráce. Nyní spravují obsah té ■■ Dají se vytypovat vhodné příklady majetku pro obec? to nabídky administrátoři ÚZSVM z ústřed Obce mohou využít elektronického zasílání upozornění na nabídku majetku v jejich regionu. Získají přehled ního pracoviště v hl. městě Praze a územ o tom, jaký majetek na jejich území ÚZSVM aktuálně nabízí. Obec tak může vstoupit do rovnocenného vý ních pracovišť ve středních Čechách, Ústí běrového řízeni, ve kterém lze koupí získat majetek a následně s ním zcela volně nakládat. Nejsou přitom nad Labem, Plzni, Ostravě, Hradci Králové, stanoveny žádné další podmínky, jako je tomu například v případě bezúplatných přímých převodů. Českých Budějovicích a Brně.
O
Komplexní řešení nakládání s odpady AVE CZ odpadové hospodářství s. r. o., Rumunská 1, 120 00 Praha 2, tel.: 222 074 401, fax: 222 074 403,
[email protected] 800 118 800
www.avecz.cz Spdečnoel skupiny Energie AG Obwůtierrweh
M O-000089/B
32
moderní obec
červenec 2005
LEGISLATIVA
Občanské průkazy a cestovní doklady: Jaký je průběh správního řízení? 2/ latnost cestovního dokladu (CD) může skončit naplněním důvodů, které uvádí zákon nebo rozhodnutím správního or gánu (viz rámeček). Souhlasí-li občan s roz hodnutím o skončení platnosti CD, provede se záznam do protokolu, jinak se vydá píse mné rozhodnutí. Odvolání nemá odkladný účinek.
P
ODEPŘENÍ VYDÁNÍ A ODNĚTÍ
Zákon taxativně vymezuje důvody odepření vydání nebo odnětí cestovního dokladu. V souladu s článkem 14 Listiny základních práv a svobod se zde omezuje právo svobod ně opustit území CR z důvodů taxativně sta novených a je-li to nevyhnutelné. Správní orgán je vázán žádostí příslušných orgánů, kterými jsou: - soud při výkonu rozhodnutí, - soudní exekutor, jenž je pověřený sou dem k provedení exekuce, - orgán činný v trestním řízení, je-li proti občanovi vedeno trestní stíhání pro trestný čin, za který lze uložit trest odnětí svobody nejméně tři roky, nebo - orgán, který vykonává rozhodnutí nebo jeho výkon zařizuje podle zvláštního právní ho předpisu. Vyjmenované orgány samy zváží, zdaje ne vyhnutné odepřít vydání nebo odnětí cestov ního dokladu, pokud by vycestování občana do zahraničí mohlo narušit výkon soudního rozhodnutí nebo ztížit či zmařit trestní stíhá ní nebo výkon trestu odnětí svobody. Správní orgán není oprávněn zkoumat důvodnost usnesení o zahájení trestního stíhání, nahlí žet do trestního spisu a hodnotit jeho obsah. Ze zákona vyplývá, že správní orgán neposu zuje oprávněnost žádosti příslušného orgánu činného v trestním řízení, a to ani z hlediska doby, která uplynula od vznesení obvinění. O odepření vydání nebo o odnětí CD rozho duje orgán příslušný k jeho vydání. Odkladný účinek odvolání je zde vyloučen. Toto vylouče ní je nezbytné proto, aby mohlo být neprodle ně dosaženo účelu odnětí cestovního dokladu. ZADRŽENÍ CD
■ Zadržení při odnětí: Bylo-li rozhodnu to nebo lze-li důvodně očekávat, že bude rozhodnuto o odnětí CD, může cestovní do klad zadržet orgán příslušný k vydání cestov ních dokladů, policie nebo jiný orgán činný v trestním řízení. V případě zadržení CD roz hodne správní orgán do 30 dnů od obdržení oznámení o zadržení cestovního dokladu o jeho odnětí nebo o jeho vrácení. Opět jde o rozhodnutí podle správního řádu (viz “roz hodne o odnětí zadrženého cestovního do kladu nebo o jeho vrácení#). V obou přípa
červenec 2005
dech se vydává písemné správní rozhodnutí, které se doručuje držiteli. ■■ Zadržení neplatného CD: Orgán pří slušný k vydání CD, matriční úřad, zastupi telský úřad nebo policie mohou zadržet ne platný cestovní doklad držiteli, který nesplnil povinnost jej odevzdat, nebo o kterém lze mít důvodně za to, že se stane neplatným na základě rozhodnutí příslušného správního orgánu. ■ Zadržení cizího CD: Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu, matriční úřad, zastupitelský úřad nebo policie mohou zadr žet cizí cestovní doklad tomu, kdo nesplnil povinnost jej neprodleně odevzdat. ■ Zadržení CD při podezření ze spáchá ní přestupku: Orgán příslušnýk projednává ní přestupků na úseku cestovních dokladů a policie kontrolující cestovní doklady při překračování hranice mohou zadržet CD ob čanovi, který je podezřelý ze spáchání pře stupku na úseku cestovních dokladů. Ve všech případech zadržení CD je povinnost orgánu, který zadržel cestovní doklad, vydat o tom občanovi potvrzení. ■ Vrácení odňatého cestovního dokladu: Pokud byl odňat cestovní doklad a rozhod nutí nabylo právní moci, lze jej vrátit, když důvod odnětí již pominul. O vrácení CD mu sí občan požádat. Správní orgán rozhoduje ve správním řízení, zda odpadl důvod pro odnětí cestovního dokladu. Výsledkem tako vého řízení je rozhodnutí o vrácení cestovní ho dokladu, které musí být uvedeno ve spise. Písemné rozhodnutí se nevydává. ZVLÁŠTNÍ ÚPRAVA NĚKTERÝCH ROZHODNUTÍ
■■ Zastavení řízení, pokud žadatel nepro káže ve stanovené lhůtě tvrzené skutečnos ti: Zastavení řízení obecně upravuje správní řád. Řízení zahájené na návrh lze zastavit, jen pokud účastník vzal svůj návrh zpět. Tak to omezená možnost je dnes nedostatečná. Proto zákon o cestovních dokladech umož ňuje řízení o vydání CD zastavit, když žada tel ve lhůtě stanovené rozhodnutím o přeru šení řízení neprokáže pravdivost požadova ných údajů nebo nepředloží potřebné dokla dy k ověření tvrzených skutečností. ■ Přerušení řízení, kdy je nařízeno žada teli předložení potřebných dokladů: Podle ustanovení § 37 zákona o cestovních dokla dech se při rozhodování postupuje podle správního řádu, není-li stanoveno jinak. Pro tože tento zákon nemá speciální ustanovení o přerušení řízení-s výjimkou §21 odst. 3 - je
zde uplatněn správní řád. Postupuje se tedy podle správního řádu s tím, že správní orgán musí stanovit lhůtu, ve které je třeba prokázat pravdivost údajů požadovaných v žádosti ne bo předložit doklady pro zjištění těchto údajů. Řízení se přerušuje rozhodnutím podle § 29 správního řádu. Proti takovému rozhodnutí se nelze odvolat. V případě, že jsou ve lhůtě od straněny nedostatky, pokračuje správní orgán v řízení o vydání CD nebo o provedení změn. Jestliže nedostatky nejsou ve lhůtě odstraně ny, správní orgán řízení zastaví. ■b Řízení o přestupcích v případě občan ských průkazů a cestovních dokladů: Je ovládáno správním řádem a speciální úpra vou přestupkového řízení podle zákona číslo 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění po zdějších předpisů. Hmotně právní úpravu obsahuje ustanoveni § 16a zákona o občan ských průkazech a ustanovení § 34a zákona o cestovních dokladech. Řízení o těchto pře stupcích se zahajuje ex offo. Co se týče občanských průkazů, k řízení o přestupcích je v prvním stupni příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož územním obvodu je občan hlášen k trvalému pobytu. Pokud jde o cestovní doklady, k řízení o přestupcích v prvním stupni je příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož územním obvodu je občan hlášen k trvalému pobytu. Není-li občan v ČR k tr valému pobytu hlášen, projedná přestupek úřad obce s rozšířenou působností příslušný podle místa jeho posledního trvalého poby tu v ČR. Jestliže občan trvalý pobyt v ČR ne měl nebo jej nelze zjistit, projedná přestupek Magistrát města Brna. Za tyto přestupky lze uložit pokutu do 10 tisíc Kč. Přestupek, kterého se dopustil občan tím, že se úmyslně vyhne nebo se odmítne pod robit kontrole cestovních dokladů při pře kračování státních hranic ČR na hraničním přechodu, nebo při opuštění území ČR neo právněně překročí státní hranice bez platné ho CD, může projednat v příkazním řízení policie kontrolující cestovní doklady. Znalost obecné úpravy správního řízení je v případě občanských průkazů a cestovních dokladů velmi důležitá. Při řešení konkrét ních situací je proto nutné vždy vycházet z pozitivní úpravy správního řízení a s její pomocí je zpravidla možné odpovědět na většinu otázek a nejasností. ■ VLADIMÍR NOVOTNÝ katedra veřejné správy Policejní akademie ČR
Důvody ukončení neplatnosti CD ■ V první skupině nastává neplatnost okamžikem naplnění podmínek a v této věci není vydáváno žádné rozhodnuti. Platnost CD končí z těchto důvodů: - uplynula doba platnosti uvedená v cestovním dokladu, - byla ohlášena jeho ztráta nebo odcizení, - držitel CD pozbyl státní občanství ČR, - držitel CD zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého.
■ Ve druhé skupině se CD stane neplatným, jestliže neplatnost vysloví orgán příslušný k jeho vy dání, protože: - držitel cestovního dokladu podstatně změnil podobu, - CD je poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost, - cestovní doklad obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny (řízení je zahajováno ex offo).
módilerm obec
33
LEGISLATIVA
Zákon o střetu zájmů byl zrušen: Co lze i pro veřejnou správu očekávat dál? W slavní soud dne 22. 6. 2005 zrušil no
U
velu zákona o střetu zájmů číslo 96/2005 Sb. Z tohoto důvodu nebude definována osobní působnost zákona o stře tu zájmů a tento zákon se stane mrtvým a neaplikovatelným. Opět bude třeba řešit otázku právní úpravy střetu zájmů. Vláda v tomto směru již přistoupila k přípravě no vého zákona. Jde o aktuální otázku, neboť Evropská ko mise nedávno například pohrozila, že by hlavní město Praha nemuselo za určitých okolností dostat slibované dotace. Proto už hned 23. 6. 2005 pražští zastupitelé přehod notili určitá rozhodnutí o projektech dotova ných Evropskou unií.
O CO JDE EVROPSKÉ KOMISI Na základě právních aktů Evropské unie (dá le jen »právo EU«) lze vyvodit určité principy, z nichž by měl nový zákon o střetu zájmů vy
cházet k plné spokojenosti Evropské komise. Evropská unie usiluje o to, aby byly maxi málně možně eliminovány možnosti veřej ných funkcionářů (definovaných vnitrostát ní právní úpravou) k páchání trestných činů stanovených komunitární právní úpravou. Tedy těch, které mohou ohrožovat její fi nanční zájmy (jako jsou podvody, korupce či legalizace výnosů z trestné činnosti) - a pro případ jejich spáchání zajistit účinný postih. V této souvislosti je Evropská komise opráv-
Problematiku střetu zá jmů veřejných funkcio nářů právo Evropská unie přímo neupravuje. něna provádět kontroly a inspekce v rámci České republiky z důvodu zjištěných nesrov nalostí.
ANI PODNIKY, ANI VEŘEJNÍ FUNKCIONÁŘI Jde vesměs o komunitární právní úpravou stanovené trestné činy, na nichž musí parti cipovat i další osoby, které se buď přímo či zprostředkovaně vztahují k soukromým podnikům, nebo samotné podniky. EU právě v této souvislosti požaduje trestní odpovědnost osob s rozhodovacími Ústavní soud České republiky 22. června zrušil kontroverzní zákon o střetu zájmů, který přes
Souhrn právních aktů Evropské unie, které se na management střetu zájmů a ochranu finančních zájmů Evropských společenství vztahují ■ Úmluva o ochraně finančních zájmů Evropských společenství uzavřená na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii (z 26. července 1995 - Úřední věstník ES č. C 316, 27. 11. 1995 /41995A1127/03); ■ Protokol k Úmluvě o ochraně finančních zájmů Evropských společenství přijatý na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii (96/C/313/01) (Úřední věstník ES č. C 313, 23. 10. 1996-41996Y1023/01); ■ Druhý protokol k Úmluvě o ochraně finančních zájmů Evropských společenství přijatý na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii (Úřední věstník ES č. C 221, 19. 7. 1997 - 41997A0719/02); ■ Nařízení Rady (ES, EURATOM) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evrop ských společenství (Úřední věstník ES č. L 312, 23. 12. 1993 - 31995R2988); ■ Nařízení Rady (EURATOM, ES) č. 2185/96 ze dne 11. prosince 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úřední věstník ESČ.L292, 15. 11. 1996-31996R2185); ■ Usnesení Rady ze dne 6. prosince 1994 o právní ochraně finančních zájmů Společenství (Úřední věstník ES č. C 355, 14.12. 1994 - 31994Y1214/01); ■ Rámcové rozhodnutí Rady 2001/500/SW ze dne 26. června 2001 o praní peněz, identifikaci, vysledování, zmrazení a propadnuti nástrojů trestné činnosti a výnosů (Úřední věstník ES č. L 182, 5.7. 2001 32001F0500); ■ Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/97/ES ze dne 4. prosince 2001, kterou se mění směrnice Rady 91/308/EHS o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz (Úřední věstník ES č. L 344, 28. 12. 2001 - 32001L0097); ■ Úmluva o boji proti korupci úředníků Evropských společenství nebo členských států Evropské unie, vypra covaná na základě článku K.3 odst. 2 písm. c) Smlouvy o Evropské unii (Úřední věstník ES č. C 195, 25. 6. 1997 -41997A0625/01); ■ Nařízení Rady (EURATOM) č. 1074/99 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřa dem pro boj proti podvodům (OLAF) (Úřední věstník ES č. L 136 31.5. 1999 -31999R1074); ■ Rámcové rozhodnutí rady 2003/568/SW ze dne 22. července 2003 o boji proti korupci v soukromém sektoru (Úřední věstník ES č. L 192 31.7. 2003 - 32003F0568); ■ Trestněprávní úmluva o korupci (Criminal Law Convention on Corruption), vzešlá z iniciativy Rady Evropy. Dne 1. 7. 2002 získala účinnost i pro Českou republiku, viz. sdělení MZV č. 70/2002 Sb. m. s. (právo Evrop ské unie se na tuto úmluvu výslovně odkazuje). ZDRO): ARCHIV AUTORA
34
moderní obec
nesouhlas Senátu prosadila Poslanecká sněmovna.
pravomocemi v podnicích, a to i v přípa dech, kdy jednání spáchá jim podřízená osoba jednající jménem dotyčného podni ku a trestní odpovědnost právnických osob. Dále se právo Evropské unie snaží zajis tit, aby podniky ani veřejní funkcionáři jednotlivých členských států nepoškozo vali finanční zájmy Evropských společen ství (ES) prostřednictvím korupčního jed nání vůči vnitrostátním úředníkům nebo úředníkům ES odpovědným za vybírání, správu nebo vyplácení finančních pro středků ES.
DO BOJE S KORUPCI VSTOUPÍ I JEDNOTLIVCI V souvislosti s bojem proti možné legalizaci výnosů z trestné činnosti namířené proti fi nančním zájmům ES stanoví právo EU poža davek nastolit takové mechanismy, aby bylo možné zajistit zabavení těchto výnosů, a ukládá povinnost hlásit podezřelé transak ce zejména úřadům finančního sektoru, úvě rovým institucím, právníkům, daňovým po radcům a notářům jednotlivých členských států. Dále jsou právem EU nastaveny mecha nismy, aby se do boje proti předmětné kri minalitě zapojili i jednotlivci. Toho je do saženo na základě právní materie týkající se požadavků na ochranu svědků. Vzhle-
červenec 2005
LEGISLATIVA
dem k úzkým vazbám EU s Radou Evropy lze v tomto směru upozornit na Občan skoprávní úmluvu proti korupci, kterou přijala Rada Evropy. Pro Českou republiku nabyla tato úmlu va účinnosti dne 1. ledna 2004 (viz sdělení Ministerstva zahraničních věcí číslo 3/2004 Sb. m. s.). Tato úmluva motivuje jednotlivce k boji s korupcí prostřednic tvím možnosti domáhat se vzniklé škody prostřednictvím soukromoprávní žaloby. OCHRANA ZAMĚSTNANCŮ PŘED POSTIHEM V určitých případech je předpokládána i přímá odpovědnost státu. Dále je touto úmluvou zajištěna ochrana zaměstnanců před postihem za to, že odůvodněně a v dobré víře oznámí své podezření z ko rupčního jednání zaměstnavatele přísluš ným orgánům. Toto vše je doplněno požadavkem práva EU na zavedení trestněprávní úpravy korup ce v soukromém sektoru. Problematiku střetu zájmů veřejných funkcionářů právo Evropské unie přímo neupravuje (jde o citlivou otázku a velmi obtížné bylo mezi členskými státy prosadit samotnou právní materii ochrany finanč ních zájmů ES), ale explicitně vyžaduje ur čité právní úpravy týkající se zejména podniků včetně neziskových organizací, které v České republice nejsou dosud plně transponovány. VEŘEJNÝM FUNKCIONÁŘŮM PŘIBUDOU POVINNOSTI Do budoucna lze na základě výše uvedených principů očekávat úpravu materie střetu zá jmů veřejných funkcionářů tak, aby bylo v maximální míře zabráněno jejich korupci, byly chráněny finanční zájmy Evropských společenství, a zamezilo se legalizaci výnosů z trestné činnosti následujícím způsobem, a to: ■ zavedením široké osobní působnosti zákona; ■ značným omezením práv veřejných funkcionářů (včetně omezení výkonu urči tých činností na omezenou dobu i po ukon čení výkonu funkce); ■ uložením širokého spektra povinností veřejným funkcionářům; ■ zavedením účinných sankčních pro středků; ■ umožněním kontroly občany v co nej širší míře (v souvislosti s majetkovými při znáními veřejných funkcionářů apod.); ■ definováním osob povinných podat majetkové přiznání; ■ zavedením transparentního řízení ve věci střetu zájmů; ■ využíváním informací od dalších sub jektů zejména z finančního sektoru, úvěro vých institucí, právníků, daňových poradců a notářů v řízení ve věci střetu zájmů. V těchto souvislostech právo EU požaduje trestněprávní úpravu právnických osob a do poručuje trestněprávní úpravu korupce v soukromém sektoru. ■ ALEŠ PACHMAN
»Stavební činnost« pod lupou právních předpisů 31/ ■ Státní stavební dohled - dokončení: Je-li důvodná obava z ohrožení veřejných zájmů, je orgán státního stavebního dohle du oprávněn nařídit na náklad stavebníka nebo vlastníka stavby sejmutí a přezkouše ní vzorků, zkoušky stavby a přizvat znalce pro posouzení technicky obtížných nebo neobvyklých staveb (§ 101 stavebního zá kona-dále jen s. z.). Zjistí-li orgán státního stavebního do hledu na stavbě závadu, vyzve podle po vahy věci stavebníka, oprávněnou osobu nebo právnickou osobu nebo fyzickou osobu podnikající podle zvláštních před pisů provádějící stavbu, aby zjednali ná pravu, nebo upozorní jiný odpovědný or gán, aby učinil potřebná opatření (§ 102 odst. 1 s. z.). Nedbá-li osoba výzvy orgánu státního stavebního dohledu, vydá stavební úřad rozhodnutí, kterým nařídí zjednání nápra vy; při provádění stavby může stavební úřad práce na stavbě zastavit. Odvolání proti rozhodnutí o zastavení prací nemá odkladný účinek. Po zjednání nápravy lze v pracích na stavbě pokračovat jen na základě nového rozhodnutí stavebního úřadu (§ 102 odst. 2 s. z.). V rozhodnutí podle odst. 2 může staveb ní úřad uložit fyzické nebo právnické oso bě podle povahy věci též povinnost zdržet se takové činnosti, která nad přípustnou míru stanovenou zvláštními předpisy po škozuje životní prostředí, nebo povinnost provést taková opatření, která sníží nepříz
nivé účinky jejich činnosti na přípustnou míru. Působnost jiných orgánů podle zvláštních předpisů není dotčena (§ 102 odst. 4 s. z.). Zjistí-li orgán státního stavebního do hledu na stavbě neodstranitelnou závadu vzniklou při provádění stavby, která brání pokračování v pracích na stavbě, zruší sta vební úřad na jeho podnět stavební povo lení a určí další postup (§ 102 odst. 4 s. z.). Tento »další postup# je určen ustanovením § 88 odst. 1 písm. c) s. z., podle kterého sta vební úřad nařídí odstranění takové stavby (stavby, k níž bylo stavební povolení zruše no). Vlastník stavby je povinen dokumentaci skutečného provedení stavby uchovávat po celou dobu jejího užívání; při změně vlast nictví stavby ji odevzdá novému nabyvate li a při odstranění stavby stavebnímu úřa du (§ 103 odst. 1 s. z.). Vlastníci rozvodných sítí, kanalizace a ostatních liniových staveb a zařízení jsou povinni vést o nich evidenci a z té poskyto vat osobám, které prokáží odůvodněnost svého požadavku, ověřené údaje o jejich poloze (§ 103 odst. 2 s. z.). Nejsou-li zachovány doklady (především ověřená dokumentace), z nichž by bylo možno zjistit účel povolení stavby, platí, že stavba je určena k účelu, pro který je svým stavebně technickým uspořádáním vyba vena. Jestliže vybavení stavby nasvědčuje několika účelům, má se za to, že stavba je určena k účelu, ke kterému se užívá bez zá vad. (Tímto dílem končí náš seriál článků za bývajících se problematikou stavebního zá kona a dalších souvisejících právních před pisů - pozn. redakce.) ■ STANISLAV MALÝ právník, odborný asistent Stavební fakulty ČVUT
Provozní model ve vodárenství -
- STRAŠÁK ČI ŠANCE? Členové mnohých městských a obecních rad a zastupitelstev dnes řeší problém, jak co nejlépe zajistit fungování vodovodů a kanalizací na území jejich obce. Způsobem, který se osvědčil v mnoha evropských zemích a který se postupně rozšiřuje také u nás, je tzv. »provozní model«, kdy je infrastruktura vlastněná obcí pronajímána pri vátnímu provozovateli, který za to platí obci nájemné. Tento model úspěšně funguje na více než dvou třetinách území ČR, přesto se tu a tam vůči němu objevují výhrady. Jednou z nejčastěji opakovaných výtek je tvrzení, že privátní provozovatel zvýší ceny vodného a stočného nad únosnou mez. K tomu ale nemůže dojít. Ceny vodného a stočného jsou u nás regulované. Položky, které do nich mohou být započítány, sta novuje cenovým výměrem ministerstvo financí. Také obce do smluv s provozovateli standardně dávají podmínku, že konečné slovo při určování vodného a stočného mají ony a navíc růst ceny vodného a stočného nesmí překročit inflaci. " Ozývají se i hlasy, že obce přijdou o zisk, který by mohly mít, kdyby VaK provozovaly samy. Také to je třeba zrelativizovat. Soukromý provozovatel je omezen jednak výší vodného a stočného, jednak platí nájem obci. Prostor pro vytváření zisku je pak pou ze ve zvýšení produktivity a snížení nákladů. Velký provozovatel nakoupí potřebný materiál a služby centrálně za výhodnější ceny, než kdyby je pořizoval pro každou po bočku zvlášť. To samé platí i v případě nákupu speciálních technologických zařízení a účelového strojního vybavení, které je výhodnější z hlediska využitelnosti sdílet pro několik provozů, než je pořizovat pro každý jednotlivý region. Z výše uvedeného i ze zkušeností mnoha měst a obcí po celé Evropě vyplývá, že pro vozní model správy VaK je pro municipality a občany dobrou volbou. /KOMERČNÍ PREZENTACE/
červenec 2005
moderní obec
35
LEGISLATIVA
Kopie ze správního spisu? Soud i ombudsman říkají »ano« právní úřady se musejí stále častěji vy pořádávat s žádostmi účastníků řízení o pořízení kopií dokumentů obsaže ných ve správním spisu. V dané věci však ne postupují jednotně. V případech, kdy je žádost účastníků správního řízení o pořízení kopie odmítnuta, správní úřad obvykle argumentuje tím, že správní řád právo na pořízení kopie listiny ve spisu obsažené neobsahuje. Tomuto postu pu vyslovil své »ne« Nejvyšší správní soud, když ve svém rozsudku právo na pořízení ko pie ze správního spisu účastníkům řízení vý slovně přiznal.
S
CO UVÁDÍ SPRÁVNÍ ŘÁD
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (dá le jen správní řád) v ustanovení § 23, které upravuje nahlížení do spisů, konkrétně pak v odstavci prvním stanoví, že »účastníci říze ní a jejich zástupci mají právo nahlížet do spisů s výjimkou protokolů o hlasování a po řizovat si z nich výpisky#.') Citované ustano vení zajišťuje účastníkům řízení a jejich zá stupcům přístup k obsahu správního spisu, a to za účelem realizace jejich procesních práv, tj. podávání návrhů, vyjádření k důka zům, stanovisek, námitek, jakož i opravných prostředků. Správní řád tak účastníkům říze ní garantuje právo na informace o všech úkonech správního úřadu nejen po dobu správního řízení, ale také po právní moci rozhodnutí. Právo na pořízení kopie listiny obsažené ve spise, ať už půjde o správní roz hodnutí, opatření, návrh, podnět či důkaz účastníka řízení, však výslovně nezakotvuje, proto se bylo možné v praxi setkat s tím, že správní úřad pořízení kopie odepřel.
řídil účastníku řízení správní orgán; to však neznamená, že takové právo by účastník správního řízení neměl. Právo stanoví pravi dla pro dobu přítomnou, což znamená, že je také zapotřebí k jeho výkladu přistupovat z hlediska doby, kdy k jeho aplikaci dochází. Každý právní předpis nese pečeť doby svého vzniku, avšak právní normy v něm obsažené se v důsledku společenského vývoje mohou měnit, aniž by se měnil samotný text zákona. Tak je tomu i v případě § 23 správního řádu. Je zřejmé, že toto ustanovení odpovídá tehdejší mu malému rozšíření kopírovací kancelářské techniky po správních úřadech. V dnešní do bě jsou kopírovací stroje běžnou součástí vý bavy každého úřadu, neexistuje tak jediný ro zumný důvod, aby se pro zhotovování opisů účastníkům řízení, kteří o to požádají, nevyu žívaly. Jinak řečeno, právo pořizovat si opisy ze správního spisu, případně požadovat poří zení takových opisů, tu je, ač není v textu § 23 správního řádu výslovně zakotveno; vyplývá nejen implicitně z tohoto ustanovení, ale i ze shora zmíněné zásady součinnosti. V této souvislosti se nabízí rovněž srovná ní s občanským soudním řádem, trestním řá dem, soudním řádem správním či zákonem o správě daní a poplatků: ve všech těchto procesních předpisech, upravujících civilní řízení soudní, trestní řízení, správní soud nictví a daňové řízení, je zakotveno nejen právo pořizovat si ze spisu výpisy, ale též opi sy. Právní řád je jednotný, a proto v pochyb nostech o výkladu určitého ustanovení je tře ba jej také vykládat, tj. vykládat jej v souladu s právním řádem jako systematickým cel kem, a nikoliv s ním rozporně. Je nutno po dotknout, že s vydáváním stejnopisů, opisů, fotokopií, výpisů nebo písemných informací z úředních spisů počítá i zákon č.íslo368/1992 Sb., o správních poplatcích, (po ložka 3 sazebníku správních poplatků). Ze všech těchto důvodů je podle Nevyššího správního soudu zjevné, že doslovný jazyko vý výklad, k němuž se uchýlil žalovaný, je na prosto neudržitelný a vede k nezákonným následkům. Tolik rozsudek Nejvyššího správ ního soudu. NÁZOR OMBUDSMANA
ROZSUDEK NEJVYŠŠÍHO SPRÁVNÍHO SOUDU
Otázky pořizování kopií ze správních spisů se dotkl Nejvyšší správní soud ve svém nedávno publikovaném rozsudku čj. 6 A 143/2001-151 ze dne 31. 8. 2004 ve věci revize manipulač ních řádů na vodním díle Nové Mlýny na Břeclavsku.2) V daném soudním řízení žalob ce kritizoval postup Ministerstva zemědělství, které mu odepřelo pořízení kopie podkladu rozhodnutí. V odůvodnění rozhodnutí pak Nejvyšší správní soud k tomuto postupu uve dl, že pozice žalobce byla ztížena i tím, že mu v rámci nahlížení do spisu žalovaný neumož nil pořídit kopii, a to s formálním odkazem na § 23 odst. 1 správního řádu, podle kterého účastníci řízení a jejich zástupci mají právo nahlížet do spisů s výjimkou protokolů o hla sování a pořizovat si z nich výpisy. Citované ustanovení sice hovoří toliko o právu pořizo vat si výpisy a nestanoví nic o právu pořizovat si opisy, případně žádat, aby takové opisy po
36
moderní obec
Veřejný ochránce práv v souhrnné zprávě o své činnosti za rok 2004 k problematice po řizování kopií ze správních spisů konstato val, že v průběhu roku 2004 opakovaně kriti zoval praxi správních orgánů odmítající po řizování kopií ze správních spisů účastníkům řízení a osobám, které prokázaly odůvodně-
Úprava v novém správním řádu Dne 1.1.2006 nabude účinnosti zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, jenž v rámci právní úpravy nahlížení do spisů v ustanovení § 38 odst. 4 výslovně stanoví, že s právem nahlížet do spisu je spojeno právo činit si výpisy a právo na to, aby správní orgán pořídil kopie spisu nebo jeho části.41 Lze tedy konstatovat, že nový správní řád proble
Kopírovací stroje jsou již běžnou součástí výbavy každého úřadu, neexistuje tak jediný rozumný důvod, aby se pro zhotovování opisů účastníkům řízení, kteří o to požádají, nevyužívaly.
nost požadavku na seznámení se s obsahem spisu.3) Tuto praxi ombudsman odmítl. Označil ji jako odporující principům dobré správy. Poukázal přitom na »princip otevřenosti spi sů# (»open hles rule«) jako pravidla zajišťují cího a podporujícího otevřenost veřejné správy občanům. Ombudsman je toho názo ru, že správní orgány mají při vyřizování žá dostí veřejnosti o poskytnutí informací volit nejprve cestu hledání argumentů, proč in formace poskytnout, nikoliv postup opačný, kdy úřady nejprve hledají důvody, proč in formaci osobám odepřít. Námitky správních úřadů, že správní řád pořizování kopií neu pravuje, podle veřejného ochránce práv ne obstojí. Správní řád je třeba vykládat s ohle dem na dobu přijetí tohoto předpisu (rok 1967) s tím, že se musí přihlédnout ke stavu dnešní kopírovací techniky. Správním řádem upravené právo nahlížení do spisů a činění výpisků je proto nutno interpretovat v kon textu s výše uvedenými hledisky. A jsou-li k tomu důvody, pak veřejnosti v maximální možné míře informace zajistit. Tuto proble matiku uspokojivě upravuje nový správní řád účinný od 1.1.2006. Pro naplnění výše zmíněných kritérií otev řenosti veřejné správy informoval ombuds man ředitele krajských úřadů o nežádoucí praxi odpírání pořizování kopií ze správních spisů. Jednání přineslo potřebný výsledek na úrovni ředitelů všech krajských úřadů včetně Magistrátu hl. města Prahy bylo dosa ženo dohody o tom, že kopie ze správních spisů budou pořizovány. ■ Poznámky: » Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád) 21 Sbírka rozhodnutí NSS č. 4/2005, rozsudek čj. 6 A 143/2001-151 ze dne 31. 8. 2004, str. 3) 31 Souhrnná zpráva veřejného ochránce práv za rok 2004, str. 39 41 Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád
matiku pořizování kopií již řeší, a to způsobem, jenž jako správný a žádoucí označil Nejvyšší správní soud i veřejný ochránce práv.
MAREK HANÁK Kancelář veřejného ochránce práv, Brno
červenec 2005
ZE SBÍRKY ZÁKONŮ Uvádíme přehled vybraných právních před pisů a dalších aktů státních orgánů publikova ných ve Sbírce zákonů (od částky 65/2005 do částky 69/2005). Částka 65 Sbírky zákonů, která byla ro zeslána dne 30. dubna 2005. Zákon č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu ná rodního majetku České republiky a o působ nosti Ministerstva financí při privatizaci majet ku České republiky (zákon o zrušení Fondu ná rodního majetku) Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se zrušuje Fond národního majetku a veškerý ma jetek Fondu přechází dnem zrušení na stát (tímto dnem vstupuje stát do všech práv a po vinností Fondu z právních vztahů). Působnost Fondu přechází na Ministerstvo financí. V souladu s rozhodnutím vydaným podle zákona číslo 92/19915b., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve zně ní pozdějších předpisů, po dni nabytí účin nosti tohoto zákona přísluší Ministerstvu fi nancí hospodařit s majetkem zrušených stát ních podniků nebo jiných státních organiza cí nebo s vyňatými částmi tohoto majetku, jakož i s majetkem, který na Ministerstvo fi nancí přejde z Pozemkového fondu České republiky. Účinnost od 1. ledna 2006 (s výjimkou)
í
Zákon č. 179/2005 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zrušení Fondu národního majetku České re publiky Tento zákon změnil celkem 33 zákonů. Účinnost od 1. ledna 2006 (s výjimkami) Částka 66 Sbírky zákonů, která byla ro zeslána dne 5. května 2005. Zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpo ře využívání obnovitelných zdrojů) Účinnost od 1. srpna 2005 Částka 67 Sbírky zákonů, která byla ro
zeslána dne 10. května 2005. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení noI vých voleb do zastupitelstva obce (publikované
■ označení regionální mutace, je-li perio dický tisk vydáván v regionálních mutacích, ■ místo vydávání, ■ číslo a den vydání, ■ evidenční číslo periodického tisku přidě lené ministerstvem, ■ název, sídlo a identifikační číslo, je-li vy davatel právnickou osobou, anebo jméno, příjmení a bydliště vydavatele, je-li vydavatel iráž, impressum, povinné údaje-tedy ná fyzickou osobou; je-li vydavatel fyzickou oso ležitosti, které musí obsahovat každá pe bou, která vydává tisk na základě živnosten riodická publikace - obecní či městský ského oprávnění, také jeho obchodní jméno, zpravodaj nevyjímaje. Rozhodně nejde o žád identifikační číslo a adresa místa podnikání, nou novinku. Na našem území byla první pra liší-li se od bydliště. vidla k jejich tvorbě vydána nařízením Ferdi 2. Periodický tisk, který neobsahuje údaje nanda 1. v roce 1547. podle odst. 1, nesmí být veřejně šířen; to ne V současné době povinné údaje přesně spe platí pro evidenční číslo periodického tisku cifikuje zákon č. 46/2000 Sb. ze dne 22. února přidělované ministerstvem, jestliže minister 2000 o právech a povinnostech při vydávání stvo vydavateli nesdělilo evidenční číslo ve periodického tisku a o změně některých dal lhůtě podle § 7 odst. 4. ších zákonů (tiskový zákon). Tolik citace příslušného paragrafu. Evidencí V § 8 - Povinné údaje se uvádějí následující periodického tisku v ČR vede Ministerstvo povinnosti: kultury. 1. Vydavatel je povinen zajistit, aby na kaž Za obsah periodického tisku zodpovídá vy dém vydání periodického tisku byly uvedeny davatel. ISSN, tzv. mezinárodní číslo časopisu přiděluje Národní knihovna ČR a jde o nepo tyto povinné údaje: ■ název periodického tisku, vinný údaj. leví ■ četnost (periodicita) jeho vydávání,
Víte, jak má vypadat tiráž u periodik?
T
Aktuální právní předpisy pro územní samosprávu
podč. 182/2005 Sb.) Ministr vnitra vyhlásil na den 3. září 2005 nové volby do Zastupitelstva obce Šatov (okres Znojmo). Částka 69 Sbírky zákonů, která byla ro zeslána dne 18. května 2005. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení no vých voleb do zastupitelstva obce (publikované podč. 189/2005 Sb.) Ministr vnitra vyhlásil na den 3. září 2005 nové volby do Zastupitelstva obce Janská (okres Děčín). JAN BŘEŇ právník
červenec 2005
bce, kraje, hl. m. Praha, obecni policieto je název kompletního souboru aktu álních znění 34 předpisů pro územní samosprávu, který vy šel v edici ÚZ (Úplná znění předpisů) pod číslem 487. Publikace je rozdělena do pěti kapitol: územní sa mospráva, volby a místní referendum, obecní policie, ostat ní, přechod a převod majetku. Kapitola »ostatních« předpisů zahrnuje například předpisy z oblasti matrik, svobodného pří
stupu k informacím, zákon o informačních systémech veřejné správy a zákon o finanční kontrole. Změnami byla dotčena převážná část zákonů a jejich prováděcích předpisů. Nově byl do publikace zařazen zákon o střetu zájmů a vyhláška, kterou se provádí zákon o finanční kontrole. Všechny změny jsou zvýrazněny tučně, odkazy na související předpisy jsou plně ci továny. Každé číslo ÚZ obsahuje všechny předpisy k danému tématu.Více informací můžete najít na adrese www.obce.sagit.cz. Publikace stojí 129 Kč včetně DPH a mů žete si ji písemně objednat na adrese ECONOMIA a.s.,VTÚ Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail:
[email protected], nebo na internetové adrese http//knihy.ihned.cz, kde vám zařídí její zaslání na dobírku z nakladatelství SAGIT. Informace jsou k dispozici i na telefonním čísle 596 785 999. Členové HN klubu, kteří u publikace uvedou na objednávce své zá kaznické číslo, obdrží dvacetiprocentní slevu.
moderní obec
37
LEGISLATIVA
©li [ Xj
Nový správní řád: Určení lhůty k provedení úkonu ?/
příslušného správního orgánu anebo je-li v tento den podána poštovní zásilka adreso vaná tomuto správnímu orgánu, která obsa huje podání, držiteli poštovní licence, nemůže-li účastník z vážných důvodů učinit podání u věcně a místně příslušného správ ního orgánu, je lhůta zachována, jestliže je posledního dne lhůty učiněno podání u správního orgánu vyššího stupně. Přičemž je povinností tohoto správního orgánu po dání bezodkladně postoupit věcně a místně právní řád ohledně lhůt stanovených příslušnému správnímu orgánu. účastníkovi řízení rozlišuje mezi IhůtaSprávní orgán nese důkazní břemeno o tom, mi, které jsou stanoveny zákonem ane zda lhůta byla zachována; pokud podatel tvrdí, bo usnesením správního orgánu. V případě že byla dodržena, tak je potom na správním lhůt určených účastníkovi správním orgá orgánu, aby eventuálně prokázal opak. nem je dán požadavek na to, aby takováto lhůta byla přiměřená k provedení úkonu. Ur NAVRÁCENI V PŘEDEŠLÝ STAV čením lhůty nesmí být mj. zároveň porušena I když jde o nový institut ve správním řádu, je rovnost účastníků, tj. v typově shodných pří jeho obsahem zejména prominutí zmeškání padech by měl správní orgán tuto lhůtu sta lhůty, které je upraveno již ve stávajícím novovat ve stejném rozsahu. Lhůtu určenou správním řádu. Zákon taxativně vymezuje si správním orgánem může na žádost účastní tuace, kdy je možné uplatnit navrácení v pře ka správní orgán za respektování uvedených dešlý stav (tj. prominutí zmeškání úkonu, podmínek přiměřeně prodloužit. který je třeba provést nejpozději při ústním jednání nebo v určité lhůtě, nebo povolení POČÍTÁNI času zpětvzetí nebo změny obsahu podání, kte V případě počítání času správní řád nepřiná rou by jinak nebylo možno učinit). ší zásadní změny proti soudobému právní Požádat o prominutí zmeškání úkonu lze mu stavu (zpravidla pouze precizuje některá do 15 dnů ode dne, kdy pominula překážka, stávající pravidla). Pokud je provedení urči která podateli bránila úkon učinit. S požádá tého úkonu v řízení vázáno na lhůtu: ním je třeba spojit zmeškaný úkon, jinak se jím ■ nezapočítává se do běhu lhůty den, kdy správní orgán nezabývá. Zmeškání úkonu ne došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty lze prominout, jestliže ode dne, kdy měl být (to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle ho úkon učiněn, uplynul jeden rok. din), Správní orgán promine zmeškání úkonu, ■ končí lhůty určené podle týdnů, měsíců prokáže-li podatel, že překážkou byly závaž nebo let uplynutím toho dne, který se svým né důvody, které nastaly bez jeho zavinění. označením shoduje se dnem, kdy došlo ke Správní orgán naopak zmeškání úkonu neskutečnosti určující počátek lhůty (není-li promine, je-li zjevné, že by újma, která by by v měsíci takový den, končí lhůta posledním la způsobena dotčením práv nabytých dnem měsíce), v dobré víře nebo dotčením veřejného zá ■i připadne-li konec lhůty na sobotu, ne jmu, převýšila újmu hrozící podateli. děli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den (to neplatí, jde- POSTUP PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ li o lhůtu určenou podle hodin), Správní orgán je povinen přijímat jakékoliv ■i je lhůta zachována, je-li posledního podněty, aby po jejich vyhodnocení případ dne lhůty učiněno podání u věcně a místně ně usoudil, zda jsou naplněny podmínky pro zahájení řízení z moci úřední. Zákon zcela Lidická 710/57 nově ukládá správnímu orgánu povinnost, Bmo 602 00 aby tomu, kdo podal podnět (a pokud o to Tel: 541 425 555 tento podatel zároveň požádá), sdělil ve lhů Fax: 541 213 156 tě 30 dnů ode dne, kdy podnět obdržel, že ří
[email protected] www.advocatio.org zení zahájil, nebo že neshledal důvody k za hájení řízení z moci úřední, popřípadě že ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ podnět postoupil příslušnému správnímu orgánu. O těchto opatřeních správní orgán Sl DOVOLUJE INFORMOVAT 0 NOVÝCH nevyrozumívá toho podatele, kterýje vzaháPRODUKTECH PRO MODERNÍ MĚSTA A OBCE jeném správním řízení jeho účastníkem.
S
Vašíček pFRIMMEL GLHONĚK
I.) BEZPLATNÉ A NERIZIKOVE EXEKUCE - pro mčsta a obce je produkt zcela zdarma - předání 100% nekrácené vymožené částky dluhu - realizace veškerých úkonů v exekučním řízení - kompletní realizace exekucí poplatků za odpad - převzetí rizika nákladů při insolvenci dlužníka - vlastní síť smluvních exekutorských úřadů - významné úspory pro obecní a městské rozpočty - podrobné info. na výše uvedených kontaktech II.) HROMADNÉ PLATEBNÍ ROZKAZY - uplatnění generických pohledávek u soudu - velmi výhodné podmínky - převzetí významné části rizika - podrobné info. na výše uvedených kontaktech
38
moderní obec
ODLOŽENÍ VĚCI Řízení o žádosti není zahájeno a správní or gán věc usnesením odloží v případě, že vůči němu byl učiněn úkon, který zjevně není žá dostí, nebo z něj nelze zjistit, kdo jej učinil, nebo bylo učiněno podání, k jehož vyřízení není věcně příslušný žádný správní orgán. Správní řád upravuje některé nové institu ty, které má správní orgán »k dispozici« před samotným zahájením řízení. Těmito procesními instituty jsou: vysvětlení, zajiště ní důkazu, předběžná informace.
mr
-il
V případě počítání času správní řád nepřináší zásadní změny.
■ Vysvětlení: K prověření oznámení, ostatních podnětů a vlastních zjištění, která by mohla být důvodem k zahájení řízení z moci úřední, opatřuje správní orgán ne zbytná vysvětlení. Vysvětlení může požado vat jen tehdy, nelze-li rozhodné skutečnosti zjistit jiným úředním postupem. Při opatřo vání vysvětiení se obdobně užijí ustanovení o předvolání a předvedení. O odepření vysvětlení obdobně platí to, co pro odepření součinnosti při dokazování a zákaz výslechu. Každý je povinen podat správnímu orgá nu vysvětlení, a to pod sankcí ve formě po řádkové pokuty až do výše 5 tisíc Kč pro toho, kde ho bezdůvodně odepře podat. O podání vysvětlení se pořizuje záznam, avšak záznam o podání vysvětlení nelze pou žít jako důkazní prostředek. ■ Zajištění důkazu: Před zahájením řízení lze z moci úřední nebo na požádání toho, kdo by byl účastníkem, zajistit důkaz, je-li důvod ná obava, že později jej nebude možno provést vůbec nebo jen s velkými obtížemi, a jestliže lze důvodně předpokládat, že provedení toho to důkazu může podstatně ovlivnit řešení otázky, která bude předmětem rozhodovám. O zajištění důkazu se sepisuje protokol. ■ Předběžná informace: Stanoví-li tak zvláštní zákon, může každý požadovat od správního orgánu, který je příslušný vydat rozhodnutí nebo podmiňující úkon, aby mu v písemné formě poskytl předběžnou informaci o tom, zda lze určitý záměr usku tečnit jen za předpokladu vydání rozhod nutí nebo podmiňujícího úkonu a podle ja kých hledisek bude posuzovat žádost o vy dání rozhodnutí nebo podmiňujícího úko nu, popřípadě za jakých předpokladů lze žádosti vyhovět. Předběžná informace se nemůže týkat ře šení otázky, kterou nepřísluší správnímu or gánu rozhodnout. V téže věci lze předběžnou informaci požadovat jen jednou, přičemž ji však lze požadovat i po zahájení řízení. Doba platnosti předběžné informace mů že být správním orgánem omezena. Před běžná informace přestává platit, dostala-li se do rozporu s právním předpisem, který na byl účinnosti po jejím vydání, nebo došlo-li ke změně okolností rozhodných pro její ob sah. Předběžná informace je od počátku ne platná, pokud byla vydána na základě údajů nepravdivých, neúplných, zkreslených nebo žadatelem zatajených. ■
JAN BŘEŇ právník
červenec 2005
PRÁVNÍ PORADNA
Obecní exekuce a čísla učtu dlužníků ■ Kde mohou obce v případě, že se přistou pí k uskutečněni obecních exekucí vlastními zaměstnanci obcí, zjistit údaje o číslech účtů nepodnikajících dlužníků? Zjišťování relevantních údajů o dlužní cích je jedním z mnoha problémů, kterým musí obce čelit v rámci obcí financované da ňové exekuce - tzv. obecní exekuce. Obec při obecní exekuci vystupuje ve smyslu ust. § 1 odst. 3 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, v platném znění (dále jen ZSDP), jakožto správce daně. Avšak pouze s těmi oprávněními a povinnostmi, které jsou ne zbytné (ve smyslu ust. § 1 odst. 4) k uplatně ní části šesté ZSDP v daňové exekuci (tj. ust. § 57 až 73a s výjimkou ust. § 63 odst. 2 až 6, §67 až 69, §71 a 72). Lze dovozovat, že jedním z těchto opráv nění by mělo být též oprávnění správce daně (ust. § 34 odst. 11 ZDSP) vyzvat banky napří klad doporučeným dopisem k součinnosti. Banky jsou tak povinny sdělovat na toto pí-
Odpady a kontrola podnikatelů ■ Na základě zákona o odpadech č. 185/2001 kontrolujeme podnikatelské subjekty, zda mají uzavřenou smlouvu o likvidaci odpadu. Týká se tato kontrola všech podni katelů bez ohledu na druh jejich činnosti, či jen těch, kteří v živnostenském listě uvedli provozovnu (navíc zřízenou jen na území na ši obce)? Podle § 80 odst. 1 písm. d) zákona o odpa dech (dále jen zákon) obecní úřad kontrolu je, zda právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání mají zajištěno využi tí nebo odstranění odpadu v souladu s tímto zákonem. Zákon tedy nikterak nezužuje vý kon kontroly pouze vůči subjektům, které podnikají podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Podobně nelze výkon kontroly zužovat jen na ty subjekty, které mají uvedenou adresu provozovny v živnostenském rejstříku. Ze zákona jasně vyplývá, že obecní úřad může kontrolovat všechny právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání.
■ Jak lze postupovat, když podnikatelé tvr dí, že žádný odpad neprodukují a někteří místo smlouvy o likvidaci odpadu předklá dají smlouvy o obalech? Povinností původců odpadů /§ 16 odst. 1 písm. h)/ je umožnit kontrolním orgánům přístup do objektů, prostorů a zařízení a na vyžádání předložit dokumentaci a poskyt nout pravdivé a úplné informace související s nakládáním s odpady. V pochybnostech, zda se movitá věc příslušející do některé ze
červenec 2005
semné vyžádání správce daně (obce) čísla bankovních účtů, jejich vlastníky, stavy účtů a jejich pohyb a údaje o úvěrech a vkladech. Pokud nebudou banky na tyto výzvy obcí reagovat, protože se budou domnívat, že ust. § 34 odst. 11 části druhé ZSDP není (ve smyslu ust. § 1 odst. 4) nezbytné k provádě ní části šesté (daňové exekuce), tj. není pro ně ve vztahu k obci závazné a sdělením těchto informací by banky porušily bankov ní tajemství, je třeba adekvátně reagovat. To znamená pokusit se využít ust. § 37 ZSDP, jež umožňuje ukládat opakovaně pokuty do cel kové výše 2 mil. Kč tomu, kdo neposkytuje řádnou součinnost správci daně (obci) nebo alespoň využitím tohoto ustanovení nespo lupracující bance pohrozit. Pokud banka v přiměřené lhůtě stanovené ve výzvě k sou činnosti (§34/11 ZSDP) tuto součinnost ob ci řádně neposkytne, pak by obec mohla bance opakovaně ukládat formou odůvod něných rozhodnutí s poučením pokuty až do již zmíněné celkové výše 2 mil. Kč za kaž dé jedno neposkytnutí součinnosti. Banka se může do 30 dnů od doručení rozhodnutí o pokutě odvolat. Odvolání má odkladný účinek. Pokutu lze uložit do dvou let od konce roku, ve kterém došlo k poruše ní povinnosti banky (dle ust. § 34 odst. 11
skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 k to muto zákonu považuje za odpad, rozhoduje krajský úřad /§ 78 odst. 2 písm. h)/. A to na návrh vlastníka této movité věci nebo správ ního úřadu, který provádí řízení, v němž se tato otázka vyskytla, nebo který rozhodnutí o této otázce potřebuje ke své další činnosti. Podle ust. § 12 odst. 4 zákona je každý po vinen zjistit, zda osoba, které předává odpa dy, je k jejich převzetí podle tohoto zákona oprávněna. V případě, že se tato osoba opráv něním neprokáže, nesmí jí být odpad předán. K převzetí odpadu do svého vlastnictví na zá kladě § 12 odst. 3 zákona je oprávněna pouze právnická osoba nebo fyzická osoba opráv něná k podnikání, která provozuje zařízení k využití, nebo k odstranění, nebo ke sběru nebo k výkupu určeného druhu odpadu, ne bo osoba, která provozuje zařízení podle § 14 odst. 2, nebo za podmínek stanovených v § 17 též obec. Povinnost uvedená v § 12 odst. 4 zá kona znamená značné posílení odpovědnos ti původce (a též oprávněných osob, které od pady dále předávají) za další nakládání s je jich odpadem. Předávající si musí ověřit, zda přebírající má příslušný souhlas, který ho opravňuje k nakládání s daným druhem od padu nebo k nakládání s odpady v dotčeném zařízení. Ověřování se bezesporu týká i pod nikatelského oprávnění, výpisu z obchodní ho rejstříku nebo kopie zřizovací listiny, které musí přebírající na požádání doložit. Živno stenský list, rozhodnutí o udělení koncese, koncesní listina a osvědčení, které jsou prů kazem živnostenského oprávnění, jsou (pod le § 10 odst. 5 zákona č. 455/1991 Sb., o živ nostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů) veřejnými listinami. Zákon o odpadech ukládá původcům od padů i povinnost převést odpady, které sám
ZSDP). Tuto pokutu je možné exekuovat do pěti let od vykonatelnosti, a to formou obec ní exekuce, výkonem rozhodnutí podle ob čanského soudního řádu nebo soudní exe kucí soukromým exekutorem podle exekuč ního řádu (s možností zastoupení advoká tem pro celé exekuční řízení a přenesením veškeré činnosti na něho). Podotýkám, že na aplikovatelnost ust. §34/11 a 37 ZDSP při obecních exekucích ve vztahu k bankám se mohou, zvláště ve svět le ust. § 1 odst. 4, vyskytnout rozdílné práv ní názory. Nicméně je krajně nežádoucí, aby totožné bankovní informace byly podle exekučního řádu běžně poskytovány soukromým exekutorům, podle zákona o správě daní a poplat ků finančním úřadům, a obcím pro účely obecních exekucí nikoliv.
JUDr. MILAN VAŠÍČEK advokát
nemůže využít nebo odstranit, do vlastnictví pouze osobě oprávněné k jejich převzetí (podle § 12 odst. 3 zákona), například provo zovateli zařízení k využití odpadů či odstra ňování odpadů. Původci mají také povinnost zařazovat od pady podle druhů a kategorií a shromažďo vat je utříděné opět podle jednotlivých dru hů a kategorií s pomocí vyhlášky číslo 381/2001 Sb., Katalog odpadů, ve znění vy hlášky č. 503/2004 Sb. (dále jen Katalog od padů). Další důležitou povinností je vedení průběžné evidence o vznikajících odpadech a o způsobech nakládání s nimi. Pokud původcům vznikají odpady, které jsou podle Katalogu odpadů zařazeny jako od pad podobný komunálnímu (skupina 20 dle přílohy č. 1 Katalogu odpadů), tedy tzv. živno stenské odpady podobné komunálnímu, zá kon o odpadech jim podle ust. § 17 odst. 6 umožňuje zapojit se na základě písemné smlouvy s obcí do systému, který obec zaved la pro nakládání s komunálními odpady. V pí semné smlouvě musí být obsažena výše sjed nané ceny za tuto službu. Jestliže se původce zapojí do uvedeného systému a neuzavře s ob cí tuto smlouvu nebo nezajistí využití, nebo odstraňování odpadů v souladu se zákonem, může mu obecní úřad (podle § 66 odst. 1 zá kona) uložit pokutu až do výše 300 tisíc Kč.
moderní obec
39
SERVIS
KALENDÁRIUM Semináře vydavatelství Economia a.s. ■ 12. 7. Praha Co chybí k manažerské dokonalosti Seminář poskytne přehled základních manažerských dovedností, principy řízení a vůdcovství se zvláštním zřetelem na klíčo vý význam. Je určen všem těm, kteří si chtě jí zdokonalit své manažerské dovednosti, a to v umění využívání konstruktivní kritiky a pochvaly v manažerské práci jako hlavní ho motivačního nástroje a konkrétního sti mulu pro zvyšování výkonu zaměstnanců. Cena: 2900 Kč (cena bez DPH), 2465 Kč (cena se slevou bez DPH)
■ 19. 7. Praha Moc a manipulace, mocenské hry na pra covišti Účastníci semináře si upevní řadu důleži tých a užitečných pracovních návyků a schopností, např. umění komunikace s ma nipulátorem a rozpoznání jeho skryté mani pulace. Získají také rady, jak konkrétně rea govat na manipulativní triky a pečovat o čis totu komunikačního klimatu na pracovišti. Cena: 2900 Kč (bez DPH), 2465 Kč (se slevou bez DPH)
■ 25. 7. Praha Média trénink - komunikace se sdělova cími prostředky Seminář je určen pro vyšší management ziskových a neziskových společností, pra covníky v oblasti komunikace, specialistům na corporate identity a všem, kteří chtějí zlepšit svou komunikaci na veřejnosti. Kurs je vedený zkušenou lektorkou s praxí z tré ninku managementu společností v komuni kaci s médii a zaměstnanci společnosti. Cena: 2900 Kč (bez DPH), 2465 Kč (se slevou bez DPH) Přihlášky, informace a místo konání: Economia a.s., Konferenční a seminář, servis Dobrovského 25,170 55 Praha 7, tel.: 233 071 428,233 071 430-1, fax: 233 072 030 e-mail:
[email protected], www.hn-klub.cz;www.seminare.ihned.cz
SEZNAM INZERENTŮ FIRMA
TEL
FLOP - dopravní značení s.r.o. G.B.A., s.r.o. Česká vydavatelská pro internet s.r.o. Nadace partnerství Artechnic - Schréder a.s. Národní sít Zdravých mčst ČR AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. |DC Consulting s.r.o. Vašíček Milan, lUDr. SHOCart, spol. s.r.o. RENGL, s.r.o. LesoPol, spol. s r.o. Siemens s.r.o.
FAX
567311 772 222 522 930
_
222521 722 „
541 425555 577687204 485 113936 284 819 660 -
4,40 12 21 31
32 35 38 2. obálka 485113936 2. obálka 284 819 678 3. obálka 4. obálka 541213156
Krizový management Pod záštitou ministra obrany ČR se usku teční 28. až 29. listopadu v pražském hotelu Olšanka už tradiční konference Současnost a budoucnost krizového řízení 2005. Hlavním tématem letošního 8. ročníku je globalizace krizového řízení a bezpečnosti, krizové a ha varijní plánování, podpora krizového řízení, bezpečnost a další. Organizátor konference společnost T-soft nabízí zájemcům možnost vystoupit se svými příspěvky, z nichž se pak po výběru sestaví program. Na základě vý sledků dotazníků z loňské i předloňské kon ference budou mít přednost přednášky, které uvedou konkrétní řešení z praxe. Mediálním partnerem sekce, která se bude zabývat pro blematikou krizového managementu z hle diska veřejné správy, je Moderní obec. Další informace najdete na adrese www.emergency.cz, kde také můžete zare gistrovat své příspěvky. Iskl
Mnichovice mají nové informační centrum
STR. 1 3
800 555444
Bohumín pamatuje i na vozíčkáře, když pro ně při právě probíhající rekonstrukci centra města z celkem 42 nových parkovacích míst v Husově a Seifertově ulici v sousedství radnice vyhradí hned čtyři. Díky investici zhruba 2,4 miliónu korun, na niž stát přispěl částkou 1,8 miliónu, obě ulice dostanou také nový povrch, dlažbu a veřejné osvědem. Jak však podotkl starosta Ing. Petr Vícha, rekonstrukce by byla levnější, pokud by se někteří občané z této lo kality proti územnímu rozhodnutí neodvolávali. »Kdybychom akci uskutečnili dříve, zapla tili bychom DPH jen pětiprocentní, nyní však už musíme počítat s 19 procenty,« řekl staros ta. Proto Bohumínští rekonstrukci rozdělili do dvou částí, přičemž ta první - z pohledu ob čanů neproblematická - se uskutečňuje právě nyní s platným stavebním povolením, lízl
Od konce června mají Mnichovice v okrese Praha-východ nové informační centrum, již druhé v mikroregionu Ladův kraj. Nově otev řené středisko poskytuje informace občanům i návštěvníkům města o možnostech ubyto vání a stravování, dále o kulturních, historic kých a turistických zajímavostech, službách, úřadech a institucích, telefonních číslech, vlakových a autobusových spojích, nabídce kulturního a sportovního vyžití a další. Před pokládá se rovněž zavedení průvodcovské
služby pro turisty, otevření stálé expozice a poskytování dalších služeb, jako jsou veřej ný internet, ověřování listin a podpisů, kopí rování, faxování, prodej pohlednic, map, publikací, knih, upomínkových předmětů atd. Informační centrum bude v provozu od pondělí dosobotyav turistické sezóně i v ne děli. Projekt nového informačního centra fi nančně podpořila EU. Ze strukturálních fon dů poskytla městu Mnichovice v rámci Spo lečného regionálního operačního programu (priorita 5.4. Rozvoj cestovního ruchu, opat ření 5.4. 2. Rozvoj infrastruktury pro cestov ní ruch) částku ve výši 2,937 mil. Kč, tedy 75 % uznatelných nákladů. Iskl
Písečná a Litomyšl v Entente Florale Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, občanské sdružení, nominovala do evropské soutěže Entente Florale (Kvetoucí sídla) 2005 obec Písečnou na Ústeckoorlicku a město Litomyšl. Obec Písečná získala v ro ce 2004 Zelenou stuhu v celostátní soutěži Vesnice roku jako ocenění za péči o zeleň a ži votní prostředí. Město Litomyšl bylo vybráno na základě dlouhodobé snahy města o neu stálé zlepšování kvality života obyvatel včetně péče o zeleň a veřejná prostranství. Entente Florale je evropský program pro zvelebování životního prostředí a zvyšování kvality života obyvatel měst a vesnic. Vyústě ním programu je stejnojmenná soutěž, která se koná už od roku 1975. Oceňuje aktivní pří stup představitelů obcí a jejich obyvatel k utváření svého životního prostředí. Naše re publika se do soutěže zapojila v roce 2002 a je jím organizátorem je Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu. Letošní výsledky Enten te Florale budou vyhlášeny 9. až 11. září v ma ďarském Gyoru. Ikil
vismolN
Nejrozšířenější redakční systém na tvorbu webových stránek měst a obci www.vismo.cz, tel.: 567 311 772 MO-000007/A
moderní obec
červenec 2005
JAK ZÍSKÁTE PŘÍSTUP DO ONLINE ARCHIVU www.ModerniObec.cz Celoroční přístup do online archivu časopisu Moderní Obec získáte ZDARMA po zaplaceni předplatného časopisu. Archivy jsou k dispozici za poslední 3 roky. Máte registraci? na serveru iHNed Ano
'
Otevřete stránku httD://reaistrace.IHNed.cz Tam vyplňte registrační formulář a zvolíte si uživatelské jméno. Registrační heslo obdržíte e-mailem. Mám registraci (Uživatelské jméno a heslo již používám) Registrační heslo přijde obratem na vaši e-mailovou adresu Pro nepředplatitele! Přesvědčte se o kvalitě archivu v DEMOVERZI (pouze Hospodářské noviny): httD://demo.iHNed.cz
Vyžádejte si klíč k online archivu. Na adrese iPK.ihned.cz vstupte do Centra přístupových kódů. Zadejte uživatelské jméno, heslo a údaje z faktury předplatného: zákaznické číslo a číslo faktury. Hned se vám otevře tabulka s vaším přístupovým kódem „iPK“ pro předplacené tituly.
Online archiv je k dispozici v internetovém Obchodním domu serveru IHNed. Na adrese htto://od.IHNed.cz postupujete jako zákazník v internetovém obchodu. Vyberete si příslušný online archiv a vložíte jej do nákupního košíku. Zadáte kód iPK a potvrdíte objednávku i licenční ujednání kliknutím na tlačítka.
Přístup do online archivu předplaceného titulu Moderní Obec je okamžitě aktivován. Vstupovat do něho můžete opakovaně, po celou dobu platnosti přístupového kódu.
Vyhledávání v online archivu je rychlé a jednoduché.Zadejte klíčové slovo (téma, které vás zajímá). Získáte přehled článků, které byly na toto téma v titulu Moderní Obec uveřejněny. Všechny materiály si můžete přečíst i vytisknout v plném znění.
Podrobný postup najdete také ve formě nápovědy na http://iHNed.cz nebo na tel. 800 110 022
LesoPol, spol. s r. o.
: nová technologie pro výstavbu cyklostezek : úpravy vápnem (Lhoist, s. r. o), Gloritem a dalšími materiály dle místních podmínek využití a zpracování původního materiálu (nic se nekufruje a není třeba vozit nový materiál) podstatné snížení nákladů (úspora až 30 %) krátká doba výstavby 1 dlouhá životnost ■ ekologická technologie
Všechny používané materiály jsou certifikovány a laboratorně odzkoušeny. Existuje velké množství referenčních staveb.
Důvěřujte LesoPolu, cyklostezky bez výmolů!
www.lhoist.cz
ZÍ4 Vápenka Čertovy schody a.s. Společnc skupiny Uxxst SpoleCnost
MO-000155
poL $ r.o.
PRO DALŠÍ INFORMACE: tel.: 284 819 660 mobil: 608 955 432 fax: 284 819 678 e-mail:
[email protected] www.lesopol.cz
V České re,
9
' "ce jsme rádi.
SIEMENS MO-OOOOOl/A
Global network of innovation