dborný časopis pro veřejnou správu
oderní bec '■■m %•
ZÁŘI 2006 85 KČ/123 SK
«■
Trn ii i
i iMiiifl o
pn
tA
>
m
í. i i
5° obce i a lesy
l^íčník vydavatelství Economia
sociální bydlení: naděje i pochybnosti
komunální energetika
ModerniObec.cz
bydlení Bydlení* je dlouhodobý investiční úvěr, určený pro komplexní rekonstrukce, modernizace a opravy bytových domů. Bydlení* řeší finanční potřeby bytových družstev, společenství vlastníků jednotek, měst a obcí a dalších vlastníků bytových domů. • Finanční prostředky můžete získat již před zahájením stavebních prací a to přímo na váš účet. Na rozdíl od běžné praxe na trhu není nutné čerpat úvěr na základě prostavěnosti. • Doba splatnosti 2 až 25 let • Výhodná úroková sazba • Bez nutnosti zapojení vlastních zdrojů • Bez poplatku za zpracování žádosti • Možnost převodu či prodeje bytu v době splácení • Srozumitelný, jednoduchý a rychlý administrativní proces • Úspora nákladů vynaložených na vytápění o 30 % až 50 % Orientační nabídka pro financování rekonstrukce zdarma.
First Finance
www.bydleniplus.cz First Finance, Biskupský dvůr 8, 110 00 Praha 1, www.hrstfinance.cz, tel.: 841 701 841,
[email protected]
NÁZOR
ó 5
m mr
v■
g ■ v O
v
Víc ndicu uz i v obcích dodržuje stanovenou rychlost
JOSEF DYTRYCH starosta obce Miskovice předseda Dopravní komise Svazu měst a obcí ČR
Navzdory někte rým problémům se městským, úřadům podařilo systém včas spustit. Města ktomu napomohla získáním pracov níků a zajištěním potřebných kance lářských prostor.
Záři 2006
o zavedení bodového systému od letošního 1. července musejí obce s rozšířenou působ ností shromažďovat od Policie ČR údaje o pře stupcích řidičů. Aplikace elektronického systému na městských úřadech se však neobešla bez problémů. Dotazy a připomínky starostů a zároveň členů ko misí Svazu měst a obcí ČR - dopravní a pro infor mační systémy měst a obcí - si na jejich společném zasedání (10. srpna) vyslechl i ředitel odboru infor mačních systémů a komunikací Ministerstva dopra vy Ing. Miroslav Duda. Podle jeho vysvětiení však od zadání úkolu vypracovat elektronický systém shro mažďování dat a vedení bodového systému řidičů k zahájení provozu uplynuly pouze 4 měsíce! Vezmeme-li v úvahu, že do tohoto termínu byla zahrnuta i výběrová řízení na software i hardware, bylo spuš tění systému 1. července výkonem ojedinělým. Záro veň bylo nutno počítat s výskytem a následným od straňováním chyb spíše v hardwaru (počítače a je jich síťové propojení) než v softwaru (někde byl pro blém s kompatibilitou již zavedených systémů). Při tom pro zaškolení úředníků i policistů zbýval necelý červen. Občas zjištěné chybné zápisy policistů zasla né při hlášení dopravního přestupku na úřady lze napravit jen dalším zdokonalováním znalosti zákona samotnými policisty. Města nejsou příliš spokojena ani s přímým pří stupem firmy do softwaru systému, kterou vybralo Ministerstvo dopravy k jeho správě. Tento přístup byl zvolen pro počáteční období rozběhu elektronic kého systému sběru dat, aby závady mohl správce řešit interaktivně velmi rychle na všech více než 200 pracovištích úřadů v ČR. Protože současně musely úřady zprovoznit další systém zkoušení řidičů kvůli elektronickým testům, města vznesla požadavek na Ministerstvo dopravy, aby zajistilo oddělení sítí elek tronických testů od provozních sítí úřadů. Navzdory některým problémům se městským úřa dům podařilo systém včas spustit. Města k tomu na pomohla získáním pracovníků a zajištěním potřeb ných kancelářských prostor. Přes omezené finanční prostředky byl systém zaveden na náklady Minister stva dopravy (na hardware a software). Samotný bodový systém postihu řidičů zřejmě ne ní všelékem na nehodovost v ČR, i když letos v čer venci klesl proti červenci 2005 počet dopravních ne hod o 27 %, mrtvých o 48 %, zraněných o 33 % a ne hod v opilosti o 30 %. Jak ale vyplynulo z informací Mgr. Roberta Šťastného, vedoucího oddělení BESIP Ministerstva dopravy, který se rovněž zúčastnil jed nání našich komisí, varovným signálem je nárůst dopravních nehod nákladních aut - z 6 v červenci 2005 na 9 v červenci 2006. Očekáváme, že nejen bo dový systém, ale i nový přísnější systém zkoušek ři dičů z povolání přispějí k větší bezpečnosti na na šich silnicích. Ačkoli městským úřadům přibyly další povinnosti, je bodový systém přínosem i pro bezpečnost obyva tel našich měst a obcí, kde už víc řidičů dodržuje stanovenou rychlost. ■
P
mve:
www, b vv. cz/i n vex
^DOfi Approved
16. mezinárodní veletrh informačních a komunikačních technoloaií
2. mezinárodní veletrh spotřební elektroniky a digitální zábavy
9.-13. lO. 2( BRNO - VÝSTAVIŠTĚ
www.bvv.cz/invexwww.bvv.cz/digitex
Central European Exhibition Centre
BVV Veletrhy Brno
I
OBSAH ■ titulní strana
■ SPRÁVA A ROZVOJ
Jez na Vltavě v Klecanech, okres Praha-východ (Foto: Dagmar Hofmanová)
Veřejné dražby v novém režimu (PhDr. Jiřina Ondráčková)_________ 29
■ názor___________________________________________________ 1
Příští projekty regionálního rozvoje získaly strategickou orientaci (Ing. Milan Damborský) ______________________________________ 30
■ SPEKTRUM_______________________________________________4
Nový sběrný dvůr za evropské peníze__________________________ 31
■ KAUZA
Sociální bydleni: Naděje i pochybnosti (Ivan Ryšavý)_______________ 6 ■ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Zásahy do krajiny - jaké jsou poznatky ochránce? (JUDr. Marek Hanák, Mgr. JanCzajkowski)________________________ 8
Děti se orientují podle barev, dospělí podle nápisů_______________31 Nastává ve městech a obcích trend na větší bezpečnost přecházení? (Ivan Ryšavý)_____________________________________32 Při volbě životni dráhy může pomoci i kraj (Ing. Jan Stejskal, PhDr. Miloš Charbuský)_______________________ 34 Tři projekty romské integrace (PhDr. Miloš Charbuský, Ing. Jan Stejskal)_______________________ 35
■ MANAGEMENT
Kritika nemusí předcházet trestu(Mgr. Alena Jáchimová)__________ 10
■ EVROPSKÁ UNIE
ROP: »Pumpa« na evropské peníze do regionů (Ing. Martin Krištof) _38 ■ TÉMA: OBCE A LESY
Lesům kyne možnost dalších podpor, na potvrzení se ještě čeká (Ing. Jaroslav Kubišta)________________________________________ 11 Lesy ČR uvítají náměty obcí (Ing. František Koníček)_______________ 12 Certifikace lesů? Určitě ano, tvrdí SVOL (Ing. František Kučera)_____ 13 Kontakty a síla, které pomáhají (JUDr. Bedřich Schwarzenberg)_____ 13
■ INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE
Tísňové volání už slouží i neslyšícím (Jaroslav Winter)_____________ 40 Města zatím nedoceňují kontextovou reklamu (Jaroslav Winter)___ 41 Veřejná správa a internet /5 (Bc. Václav Koudele)________________ 41 Nezapomeňte přijít do pavilónu G1 ____________________________ 42
Šumperku se osvědčuje nový model hospodaření v městských lesích
■ LEGISLATIVA
(Ivan Ryšavý)_________________________________________________ 14
Platnost podpisů pro podporu místního referenda (Mgr. Vítězslav Dohnal) ______________________________________ 43
■ EKONOMIKA
Granty podporuji spravedlnost (Ivan Ryšavý)_____________________ 16 Slovenská samospráva zvládá místní daně bez větších chyb a omylů (PhDr. Oíga Gáfriková)________________________________________ 18
Novely posiluji pravomoci strážníků (Ing. Martin Netolický)_______ 44 U nehod s lehkým zraněním je sankce nepřiměřená (Bc. Miloslav Pawlica)_________________________________________ 45 Oceňování majetku státu při úplatných převodech (Ing. Alena Hallerová, CSc.)___________________________________ 46
■ PŘÍLOHA: KOMUNÁLNÍ ENERGETIKA
Přikrášlené audity nemají při podávání žádostí o dotaci šanci (PhDr. Jiřina Ondráčková)_____________________________________ 21 Vsetín našel zkušeného partnera v Gůssingu (Ing. Eva Stejskalová) __24 Inspirativní příklad z Orlové (Libuše Miarková)___________________ 25
Ze Sbírky zákonů (Mgr. Jan Břeň)_______________________________47 Je možné prodloužit lhůtu pro poskytnutí informací? (Mgr. Jan Břeň)________ ,_____________________________________ 48 Regulace provozování hazardních her: Jaká je role obcí (Ing. Pavel Němec)__________________________________________ 49
Spořiče využívají energii »zahálející« v zemi_____________________ 26 ■ PRÁVNÍ PORADNA
Hospodaření energií: Změny respektují směrnici EU (Ing. Irena Plocková)_________________________________________ 27
■ SERVIS
________________________________ 51 _52
Uzávěrka tohoto čísla: 14. 8.2006 MODERNÍ OBEC - Mčsíčník vydavatelství Economia Ročník XII, číslo 9 • Vychází 6. 9. 2006 • Cena výtisku ve volném prodeji 85 Kč • Roční předplatné 1020 Kč • Adresa redakce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail:
[email protected] http://moderniobec.cz • Ředitelka divize odborného tisku: Ing. Sylvie šmeráková • Šéfredaktorka: Mgr. Lýdia Sloupová, tel.: 233 071 408, e-mail:
[email protected] • Zástupce šéfredaktorky: Ivan Ryšavý, tel.: 233 071 407, fax: 233 072 711,
[email protected] • Grafická úprava: Šárka Klomínková, Libor Hofman (redakční strany), tel.: 233 071 411 • Manažer inzerce: Petr Pfleger, mobil: 603 198 873, tel.: 233 071 403, fax: 233 072 010, e-mail:
[email protected] • Redakční rada: JUDr. Kateřina Černá, tajemnice MC Praha 13; PaedDr. Václav Hartman místostarosta Jilemnice, předseda regionální rady SMO CR; Ing. Jan Horník, senátor, starosta Božího Daru; Ing. Sylva Kováčiková, starostka Bílovce; Ing. Zdeňka škarková, ředitelka RRA Vysočina: Ing. Jiří Šulc, hejtman Ústeckého kraje; Mgr. Tomáš Úlehla, primátor Zlína • Vydává: ECONOMIA a. s., ICO: 00499153, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Inzerce: Dobrovského 25, 170 55 Praha7' Příjem inzerce: tel.: 233 071 788, 233 071 766, fax: 233 072 730 • Komerční přílohy: tel.: 233 071 701, fax: 233 072 780 • Distribuce: Dobrovského 25. 170 55 Praha 7 • Volný prodej: tel.: 233 071 110. fax: 233 072 001, e-mail:
[email protected] • Ve volném prodeji rozšiřují: Společnosti PNS, a. s. • Předplatné, nové objednávky: tel.: 233 071 197; fax: 233 072 009, e-mail:
[email protected], wwvv.economia.cz • Zákaznická linka: tel.: 800 110 022 • Objednávky do zahraničí: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009, e-mail:
[email protected] • Doručování předplatného provádí: Mediaservis, s. r. o., Česká pošta, s. p. - střediska Postservis • Předplatné a distribuci v Slovenské republice zajišťují: L. K. Permanent, s. r. o., MAGNET PRESS, SLOVAKIA* r. o. • Internetový onlíne archiv: divize Economia OnLine, Ovenecká 380/9, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 142, e-mail:
[email protected] • Internetová inzerce: divize Economia OnLine, Ovenecká 380/9, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 163, e-mail:
[email protected] • Tisk: Amos Topografické studio, Praha • Sazba a reprodukční část: Economia a. s. Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • MK ČRE <6995 • ISSN 1211-0507 • Poskytnutím autorského příspěvku autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném anebo elektronickém titulu vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěvku. Za užití náleží autorovi honorář podle obvyklých honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz wwvv.economia.cz. • © 2006 ECONOMIA a. s.
2
moderní obec
září 2006
MO-000237
i
->*■■■
'
Nevyčerpatelný pramen vašich financí Jako starostka či starosta nejlépe víte, co vaše město nebo obec potřebují. ČSOB Municipální program vám pomůže při realizaci vašich plánů. Poskytuje obcím komplexní řešení od vedení účtů až po financování projektů. Poradí, jak efektivně zhodnotit volné prostředky nebo jak využít zdrojů z podpůrných programů vlády České republiky a Evropské unie. Pro více informací navštivte www.csob.cz nebo nej bližší pobočku ČSOB.
www.csob.cz
Infolinka 800 110 808
ČSOB
Municipální program
SPEKTRUM
Národní zahájení v Jičíne Letos již pošestnácté se od 9. do 17. září otevře příležitost v rámci celoevropské akce - Dny evropského dědictví (European Heritage Days/EHD) - navštívit historické památky včetně těch, které běžně nejsou k vidění. Letošní téma EHD Otisk slavných jmen - historické objekty, v nichž žili slavní lidé, je věnováno všem těm, kteří se zapsali do dění v našich obcích a městech a ovlivnili naši minulost. Národní zahájení Dnů evropského dědictví se uskuteční 9. září v Jičíně. Součástí slavnostního ceremoniálu už tradičně bude oceňování lidových ře meslníků titulem Nositel tradice lido vých řemesel. Výrobky letošních nosite lů si bude možné prohlédnout na výsta vě otevřené už v pátek 8. září ve Vald štejnské lodžii. Přehled otevřených památek je uve den v neustále aktualizovaném Online katalogu EHD 2006 na internetové adre se www.ehd.cz. Iskl
Sanatoria Klimkovice jsou největším soukromým podnikatelským subjektem na katastru města, což nijak neomezuje jejich spolupráci s místní radnicí.
Lázním a městu se spolupráce vyplatí > KLIMKOVICE Sanatoria Klimkovice jsou největším soukromým podnikatelským sub jektem na katastru města, ale bez jeho ma jetkové účasti. Jak však říká starosta Klimkovic Ing. Pavel Malík, tento vlastnický vztah nijak neomezuje vzájemnou spolupráci. "Lá zeňská zařízení využíváme k pořádání kul turně společenských akcí, účastníme se spo lečně výstav cestovního ruchu a lázeňství, podílíme se i na přípravě společných propa gačních materiálů včetně finančního přís pěvku,« doplňuje starosta. Kateřina Kořená, manažerka Sanatorií Klimkovice, zdůrazňuje, že je to přínosné pro obě strany. Město využívá lázeňské reprezen tativní prostory k pořádání plesů a kultur ních folklorních akcí, jako jsou přehlídka pě veckých sborů Klimkovický podzim či konec masopustu Kozelek. Město a lázně tradičně spolupracují i při Běhu Terryho Foxe.
»Lázně však potřebují, aby město bylo hez ké a lázeňští hosté měli kam zajít. Proto jsme uvítali, že se konečně radikálně upravuje ná městí. Snad se časem dočkáme také úprav zámeckého parku. Věříme, že i zprovoznění budované dálnice do Ostravy, která bude Klimkovice jen těsně míjet, pomůže městu i lázním,« vysvětluje Kateřina Kořená. Schválený územní plán města respektuje území lázní včetně ochranných pásem a možných dalších rozvojových ploch. Tento vztah chce město potvrdit Statutem lázeň ského místa, jehož návrh se již několik let projednává s Ministerstvem zdravotnictví. Klimkovice jsou členem Sdružení lázeňských míst, které souběžně vyvíjí aktivitu vedoucí k vydání statutů i u dalších lázeňských míst. V současné době nahrazuje tento statut Prozatimní opatření vlády ČR. /jp/
Turistické a environmentální středisko > ČESKÁ KAMENICE Město má nové Tu
ristické a environmentální středisko, které vzniklo přestavbou památkového objektu v městské památkové zóně na náměstí Míru. Bude sloužit nejen České Kamenici a okolí, ale také sousedním regionům a Národnímu parku České Švýcarsko. V průběhu rekon strukce, která trvala společnosti VCES (od štěpnému závodu PREM1NG) necelých de vět měsíců, dohlíželi na průběh stavebních prací památkáři. V rekonstruované historické budově (na snímku první zleva), která nabízí ve dvou nadzemních podlažích plochu 270 m", je ne jen Rozvojové centrum pro celé Českokamenicko, ale i pracoviště chráněné krajinné ob lasti (CHKO). V tomto městě se stýkají až tři CHKO - Labské pískovce, Lužické hory a České středohoří, jejichž pracovníci se bu dou v turistickém centru střídat. Dále se tam budou konat školení, přednášky, semináře a výstavy se vztahem k životnímu prostředí. Objekt budou využívat ke spolkové činnosti i zahrádkáři, chovatelé, včelaři apod. Iskl Už více než tisícovka památek ze zhruba 330 měst a obcí České republiky se letos přihlásila k akci EHD.
mode oderní obec
Rekonstrukce domu si vyžádala téměř 6 mil. Kč, přičemž 4,047 mil. Kč poskytlo Ministerstvo pro místní rozvoj a zbytek uhradilo město Česká Kamenice.
vismo IN
Nejrozšířenějši redakční systém na tvorbu webových stránek mést a obci www.vismo.cz, tel.: 567 311 772 M0-000255
řf 2006
Přemyslovci zakládají novou divadelní tradic První ročník festivalu Přemyslovská divadel ní orba (PřeDivO), který pořádá 22. až 30. zá ří sdružení Přemyslovské střední Čechy, bu de hostit okolí Holého vrchu na rozhraní ka tastrů Roztok a Únětic. Na tamních loukách vyroste menší stanové městečko s velkým a malým divadelním stanem, stanem pro doprovodné akce a pro zázemí týdenního festivalu. Ve festivalovém městečku se bude odehrávat většina programu. Další akce se přesunou do blízkých Únětic, které nabízejí prostory bývalého kravína (nyní místa pravi delných koncertů i jiných vystoupení), soko lovnu (s další divadelní scénou), Špejchar a letní scénu. Na festivalu vystoupí špičkové
profesionální soubory i ochotnické spolky z regionu Přemyslovských středních Čech i z blízkého sousedství (Divadlo bratří For manů, Divadlo Sklep, Divadelní spolek Kaš par, Divadlo Continuo, DivOch-ochotnický spolek z Únětic, Roztoč z Roztok - soubory ze Suchdola, Velkých Přílep atd.). Doprovod ný program zahrne pestrou nabídku hudeb ních skupin bez omezení žánrů, workshopy, výstavy, happeningy atd. Vrcholem bude soutěž v orbě O pluh Přemysla Oráče. O me zinárodní účast festivalu se postarají hosté z regionu Puisaye-Forterre z Burgundska, s nímž sdružení navázalo před rokem úspěš nou spolupráci. /jh/
Na snímku je pohled z Holého vrchu do Únětic, místa konání prvního ročníku divadelního festivalu PřeDivO '06.
Na základní kámen střediska slavnostně poklepali (na snímku zleva) ředitel záchranné služby kraje Robert Zelenák, hejtman Petr Bendi a primátor Kladna Dan Jiránek.
Moderní sídlo pro středočeské záchranáře > KLADNO V areálu kladenské nemoc nice začalo vyrůstat nové moderní sídlo Územního střediska záchranné služby Středočeského kraje. »Jeho vybudová ním se zlepší zdravotní péče ve středo českém regionu,« řekl za investora hejt man kraje Ing. Petr Bendi. Zhotovitelem stavby, která si vyžádá náklady ve výši 66 miliónů korun, je společnost MAO. »Stavební práce začaly už letos v dubnu a podle harmonogramu stavbu dokon číme do konce letošního roku,« konsta toval spolumajitel firmy MAO Otto Tlustý. V objektu bude sídlit ředitelství územního střediska, kladenská zá chranná služba včetně garážového stání pro sanitní vozy a své místo tam nalezne i operační středisko. Záchranná služba se tak snaží postupně modernizovat svá stanoviště. V Kladně už je rovněž centrá la středočeských hasičů. /zr/
Rychleji k vlaku i na úřad 1 HOSTIN NÉ Při pěší cestě z nádraží Čes kých drah na městský úřad nebo do Galerie antického umění museli lidé ještě donedáv na počítat s rezervou dobrých 20 minut. Ka tastr pětitisícového města je totiž podlouhlé ho tvaru. Představitelé města už několik roků usilo vali o to, aby se doba nutná ke stihnutí vlaků do Trutnova nebo k Vrchlabí a Staré Páce ve směru do Chlumce nad Cidlinou zkrátila. Nyní nadešla chvíle, kdy začala na břehu La be, asi 300 metrů od náměstí, sloužit ve zku šebním provozu nová zastávka. Náklady na její stavbu dosáhly asi 6,5 mil. Kč, z toho té měř 5 mil. Kč hradí Evropská unie z progra mu 1NTERREG a zbytek doplatilo město Hostinné, které si letos připomíná 135 let existence tamní železnice. /jf/
záři 2006
Nová železniční zastávka v centru města Hostinné má jedno nástupiště s prosklenou čekárnou a byla vybudována i s přispěním Evropské unie.
moderní obec
5
KAUZA
Sociální bydlení: Naděje i pochybnosti 150 m2). Tak by se ČR elegantně vyhnula to mu, aby se v ní už za necelých 16 měsíců na všechny stavby tohoto druhu vztahovala zá kladní, tedy vyšší sazba DPH.
Definice sociálního bydlení, o kterou by se měl opřít návrh no vely zákona o dani z přidané hodnoty, celou škálu problémů spojených s bydlením sociálně slabých skupin obyvatelstva pa trně nevyřeší. Jde totiž jen o ryze účelový akt, aby Česká republi ka mohla i po 31. prosinci 2007 ponechat většinu bytové výstav by stejně jako rekonstrukce, opravy a modernizaci bytů a domů ve snížené sazbě DPH. d konce letošního srpna existuje na (nyní pětiprocentní) sazbu DPH (viz § 48 zá Ministerstvu financí připravený návrh kona č. 235/2004 Sb.) na převod a dodání by definice »sociálního bydlení«. Defini tových a rodinných domů i bytů stejně jako ce vznikla na základě usnesení vlády ČR čís na rekonstrukce, modernizace a opravy bytů lo 170 ze dne 15. února 2006, podle něhož ji a společných částí bytových a rodinných do měl zpracovat právě resort financí ve spolu mů, se rychle blíží. Nová vláda - bude-li chtít práci s ministerstvy pro místní rozvoj a prá zachovat tuto možnost pro české občany ce a sociálních věcí. Totéž usnesení ministra bude pro ni muset něco rychle udělat. financí zavázalo nejpozději letos 30. listopa Zatím je zřejmá jen představa, s níž letos du předložit vládě návrh novely zákona číslo v únoru přišel kabinet Jiřího Paroubka, pod 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty le jehož politického zadání Ministerstvo fi (DPH), která by umožnila aplikovat sníženou nancí vypracovalo definici sociálního bydle sazbu na sociální bydlení. ní. Totiž využít možnosti, že Evropská unie ponechává ve snížené sazbě stavební a mon JAK SE ROZHODNE NOVÁ VLÁDA? tážní práce spojené s výstavbou, rekonstruk Ani v polovině srpna, kdy vrcholila redakční cí, modernizací a opravami staveb pro soci uzávěrka tohoto vydání Moderní obce, však ální bydlení a že je v kompetenci jednotli ještě nebylo jasné, zda Mirek Topolánek vých členských států EU, jak si samy pro sezvládne sestavit novou funkční vládu tak, be pojem »sociální bydlení« vymezí. aby ji prezident Václav Klaus mohl jmenovat Proto minulý kabinet na návrh ministrů a poté aby získala důvěru Poslanecké sně Martínka a Sobotky rozhodl, aby pojem soci movny. Tudíž který ministr financí kterému ální bydlení napříště nezahrnoval pouze kabinetu a s jakým výsledkem by návrh no stavby typu domovů důchodců, dětských do vely předložil. Neřkuli zda se nová vláda zto movů, ústavů sociální péče apod. Ale aby no tožní s takovým pojetím sociálního bydlení, vě obsáhl i nájemní byty pořízené z veřej k jakému dospěl předchozí kabinet (Petr Ne ných prostředků nebo s jejich přímou pod čas jako »horký« kandidát na křeslo ministra porou (například byty dotované Minister práce, sociálních věcí a rodiny nám na otáz stvem pro místní rozvoj či Státním fondem ky, týkající se jeho představ o sociálním byd rozvoje bydlení, avšak i byty postavené obcí lení a zaslané už 23. června, neodpověděl). bez státní dotace) a rovněž všechny ostatní Ovšem 31. prosinec 2007, do kdy platí vý byty a rodinné domy, pokud celková podla jimka poskytnutá Evropskou unií České re hová plocha bytů nepřesáhne stanovený li publice v Přístupové smlouvě na sníženou mit (u bytů by činil 90 a u rodinných domů
O
^ Z
| ^ | “ 5 < 5 lý po vý dům KLASIK 4 z nabídky společnosti Central Group by se do kategorie sociálního bydlení díky vnitřní podlahové ploše (2x) 142 m2 snadno vešel. Je řešen výhradně jako dvojdům nebo řadový dům a jeho cena na klíč činí (2x) 3,544 mil. Kč včetně DPH; bez DPH pak (2x) 3,375 mil. Kč. Luxusní provedení cenu domu dál zvýši v řádu stovek tisíc korun.
6
moderní obec
DEFINICE CHUDŠÍM NEPOMŮŽE Z definice sociálního bydlení čiší ryzí účelo vost ve snaze ochránit počínaje rokem 2008 značnou část obyvatel od de facto zdražení výstavby nových bytů a rodinných domů či jejich oprav a rekonstrukcí (definice by plati la pro zhruba 80 procent veškeré výstavby u nás). Někteří námi oslovení odborníci ji však nepovažují za příliš šťastnou. Například JUDr. Bohuslav Švamberk z České společnosti pro rozvoj bydlení má za to, že kritérium velikost bytu, resp. domu ne ní správné. »0 tom, co je sociální, rozhodují kritéria osobního rázu, tedy příjmy, nemoc, ztížené společenské uplatnění apod. Není možné na to „šít“ velikost bytu,« říká s tím. že zoufalá snaha nechat v nižší daňové skupině co nejvíce nové výstavby pouze otevírá pro stor pro spekulace. A dodává: »Změna sazby DPH by se určitě promítla do zvýšení hodno ty bytů, domů apod. Ale domnívám se, že při dlouhodobém financování by se zatížení in vestorů o mnoho nezvýšilo. Například buduli uvažovat o hypotečním úvěru se splatnos tí 20 let a úrokem kolem 5,5 % p. a., pak zvýší-li se DPH o 10%, změní se měsíční splátka o necelých 690 Kč měsíčně. To podle mě ne ní důvodem k panice a k zoufalé snaze hledat a rozšiřovat podmínky pro sociální bydleni.Výhrady má i předseda Sdružení nájemní ků ČR, poslanec JUDr. Stanislav Křeček: »Definice sociálního bydlení podle výše DPH nemá ve skutečnosti se sociálním bydlením nic společného a na řešení celé problemati ky sociálního bydlení nebude mít tento po stup žádný vliv. Povede to pouze k tomu, že si někteří lidé postaví lacinější byty, aniž by to to právo bylo odvozeno od jejich sociální si tuace. Problematiku sociálního bydlení lze řešit jen vytvořením podmínek pro to, aby li dé, kteří bydlí v přiměřeném bytě a jejichž příjem neumožňuje zaplatit nájemné v mís tě obvyklé, obdrželi sociální dávku, která by jim bydlení v takovém bytě umožnila. K to mu ovšem chybějí dva základní, dosud ne splněné předpoklady. Zaprvé definice při měřeného bytu, zadruhé definice místně ob vyklého nájemného. Pokud se však v praxi bude prosazovat názor, že lidé si mohou jakkoliv vysoké nájemné „svobodně dojednat". je jakékoliv řešení pomocí sociálních dávek iluzorní. Nikdo, ani stát, nemůže doplácet na jakékoliv „svobodně dohodnuté" nájemné." Lze vůbec očekávat zájem soukromých investorů o výstavbu, která by se »vtěsnalado kritérií sociálního bydlení, připravených resortem financí? I k tomu zaznívají velmi opatrné názory. Tak například Ing. arch. Jan Borůvka, generální sekretář Asociace rea litních kanceláří ČR, připomíná, že soukro mý investor bude vkládat své finanční pro středky pouze tam, kde bude předpokládat alespoň nějaký zisk. »Výše zisku bývá závis
září 2006
V roce 2003 dokončila prostějovská stavební společnost Navrátil, s. r. o., pro město Prostějov výstavbu 50 sociálních bytů. Stavba si vyžádala náklady ve výši 41,6 mil. Kč, přičemž v bytovém komplexu se nacházejí garsonky i byty 1+1 a 2+1. Největší byty mají podlahovou plochu do 45 m2. Současné nájemné činí 51,42 Kč/m2, od 1. ledna 2007 by mělo vzrůst na 60,87 Kč/m2.
lá na míře rizika. Pokud bude vše komplex ně ošetřeno tak, aby riziko investice do so ciálního bydlení bylo nízké, pak takovou vý stavbu bude jistě zajímavé realizovat, byť přinese zisk až v dlouhodobějším horizon tu,« říká. JUDr. Stanislav Křeček se domnívá, že da ňová opatřeni, která jsou smyslem nové defi nice sociálního bydlení, pouze umožní in vestorům postavit lacinější byty, které se pak budou snažit draze prodat či pronajmout. "Pokud jde o sociální oblast, žádný posun zde nastat nemůže,«tvrdí poslanec. "Soukromí investoři nemusí řešit, kdo je a kdo není sociálně potřebný,« konstatuje JUDr. Bohuslav Švamberk. »Soukromý in vestor staví a prodává a pohybuje se na trhu. Pokud bude chtít stavět „sociální" byty, bu dou to pravděpodobně byty se středním standardem (velikost, vybavení, umístění apod.). Osobně bych zapojil této do výstavby zaměstnavatele: Proč nelze využít daňově účinný výdaj například ve výši 2 % z obratu firmy na financování výstavby bytů pro za městnance, když je možné takto vykázat na příklad platby na charitu, školství apod.?« MENŠI
asi zůstanou
»mimo«
Budou tedy snad mít o výstavbu v rámci de finice sociálního bydlení větší zájem obce, zejména kdyby šlo o byty dotované Minister stvem pro místní rozvoj či Státním fondem rozvoje bydlení, což definice předpokládá? Doktor Křeček odpovídá jednoznačně menší a méně bohaté obce nyní skutečnou funkci sociálního bydlení plnit nemohou. Také podle názoru doktora Švamberka pro města a obce s minimálními rozpočty bude obtížné pustit se do této výstavby, byť by jim i kynula naděje na finanční spoluúčast ze strany státu. Pouze Ing. arch. Borůvka se do mnívá, že v tomto směru budou mít menší města a obce stejnou šanci jako města velká. JUDr. Křeček podotýká: »Celá problemati ka bydlení je teď právně upravena zcela ne přehledně a za situace, kdy i Ústavní soud ČR veřejně vyzývá k nerespektování zákona (přestože byl přijat zákon číslo 107/2006 Sb., který stanoví postup při jednostranné úpra vě nájemného, vyzývá Ústavní soud soudy, aby nájemné stanovovaly podle svého uvá žení), nelze odhadnout, jak se v bydlení obecně, a v nájemním bydlení zvláště, bude situace vyvíjet. Jsem přesvědčen o tom, že
záři 2006
obce by měly mít větší vliv na bydlení. Avšak při diametrálně odlišných názorech na řeše ní nynějšího stavu je obtížné sladit vliv obce na straně jedné a stejná práva a povinnosti všech občanů na straně druhé.« »Řešit sociální bydlení v našich podmín kách není vůbec jednoduché,« připojuje se
Ing. arch. Jan Borůvka. »Podle mého názoru by to mělo jít ruku v ruce s řešením deregu lace nájemného. Cílem podpory výstavby bytů pro sociální bydlení by přece mělo být co nejhospodárnější řešení podpor pro ob čany, kteří podporu potřebují a své nároky doloží. Dobře vyřešená problematika dere gulace nájemného by uvolnila řadu bytů, které do kategorie „sociálních" jistě nepatří, stejně jako bytů „tržně" využívaných nájem ci, kteří v nich nebydlí.« JUDr. Bohuslav Švamberk navazuje: "Vý stavba je projektem, který musí navazovat na celkovou koncepci města - kolik a jakých obyvatel chci mít, kde je ubytuji, jakou jim dám práci, jaké vzdělání poskytnu jejich dě tem, jaká bude zdravotní péče, co s volným časem. To je o koncepci, nejde to pouze vy trhnout a říci: Dejte mi peníze a já to posta vím. Tak se to dělat nedá. Jestiiže někdo veš kerý bytový fond „rozdal" a takto získané pe níze nepoužil do další výstavby, jakým prá vem si pak říká o dotace na výstavbu?« ■ IVAN RYŠAVÝ
Města a sociální bydlení ■ Ing. Sylva Kováčiková, starostka města Bílo vec: V posledních deseti letech jsme postavili na 120
ci na rekonstrukci 86 bytů z bývalého, mediálně zná
bytových jednotek, z toho 30 v domě s pečovatelskou
velmi dlouhé návratnosti investice se do této kategorie
mého hotelového domu. Ale soukromí investoři kvůli
službou, zbytek pro občany se středními příjmy. Tak se
bydlení asi příliš nepohrnou. Chtěl bych však připome
samozřejmě uvolnily i další byty pro občany s nižšími
nout, že i pro sociální bydlení by měla platit nulová to
příjmy. S ohledem na velikost Bílovce si troufám tvr
lerance k neplatičům a vůči těm, kdo v domech zne
dit, že výstavba nájemních bytů v našem městě byla v posledních letech nadprůměrná v rámci celé ČR.
příjemňují život slušným nájemníkům. My nulovou to
Ted je však nutné naplňovat i další priority z progra
jdou, když v Bohumíně neuspějí?
leranci už uplatňujeme. Ale co s neplatiči? Kam pů
mu rozvoje města a občanům zpříjemnit bydlení po třebným zázemím a infrastrukturou. Sociální bydlení
■ Jiří Čunek, starosta města Vsetín: Loni jsme
by podle mého názoru mělo být charakterizováno
dokončili rekonstrukci starých a výstavbu nových by
způsobem užívání a určeno v metrech čtverečních
tů v domech s pečovatelskou službou a v nejbližší do
s přihlédnutím k počtu uživatelů na tyto byty. V žád
bě zkolaudujeme startovací byty pro mladé rodiny.
ném případě by se však neměly budovat byty, z nichž
Význam těchto bytů je nasnadě: Pomoci mladým li
se stane sociální ghetto. Naše město se proto snaží
dem v začátcích jejich společného soužití. Byty bu
citlivým rozmisťováním sociálně slabších do běžných
dou přidělovány nanejvýš na pět let, během nichž si
nájemních bytů udržet úroveň bydlení v nájemních
mladí mohou naspořit na vlastní bydlení, přičemž
domech města. Největší problém pro obce však
první tři roky bude nájemné velmi nízké, čtvrtý rok
v tomto směru představují sociálně slabí a nepřizpů
o něco vyšší a až v pátém roce dosáhne ekonomické
sobiv!' obyvatelé a obtížná vymahatelnost práva.
hodnoty. Státní dotaci na výstavbu bytů dosud moh
■ Ing. Petr Vícha, starosta města Bohumín: Defi
vznikaly dva druhy bydlení pro tytéž skupiny obyva
nice sociálního bydlení pro účely sazby DPH je ryze jed
tel: Byty, které postavil soukromý investor bez dota
noúčelovou záležitostí. Má zajistit pro co nejširší oblast
ce a v nichž je tržní nájemné, a byty, které stavělo
lo získat pouze město či obec. Proto nespravedlivě
bytové výstavby nižší DPH, a tím nižší ceny při pořizo
město s dotací a je v nich dotované nájemné. Tak
vání bydlení. Ideální by bylo, kdyby snížená sazba zů
že ten, kdo si podal dříve žádost o městský byt a zís
stala tak jako nyní v době výjimky bez omezení. Pro vý
kal jej, platí ve zhruba stejném bytě mnohem nižší
počet je tento způsob nejjednodušší, při sazbách pod
nájem než ten, který bydlí v bytě vybudovaném sou
le cen by se podvádělo. Pokud by se postupovalo jen
kromým investorem. Tato nespravedlnost by se měla
podle účelu bytu (senioři, mladé rodiny atd.), pak by se
odstranit tím, že by došlo k deregulaci nájemného
znemožňovalo budoucí stěhování a změna účelu uží
a stát by stanovil pro jednotlivá města maximální trž
vání bytu. Proto považuji zvolený způsob v dané situa
ní nájemné z 1 m2. Pak už by stát pouze dával přís
ci za nejjednodušší a splňující účel - zajistit co nejnižší
pěvek na bydlení sociálně potřebným. Tak by napří
ceny bytové výstavby. Bohumín se snaží získávat dota
klad uklízečka se třemi dětmi neplatila stejný ná
ce na bytovou výstavbu. Ty však SFRB omezuje určitý
jem jako člověk s vysokými příjmy, který bydlí také
mi podmínkami. Například většina bytů musí být do ur
v bytě s regulovaným nájemným. Dojde-li k této
čité výměry (60 m2), nájemníci nesmí mít vyšší příjmy
změně, budou mít soukromí investoři zájem vstupo
než trojnásobek životního minima, část bytů musí být
vat do výstavby bytů a nebudou je muset budovat
bezbariérová, budoucí nájemné je regulované a byty
města. A stát by měl v zájmu zachování spravedlnosti
nelze prodat. I přes tato omezení je to pro obce vý
buď podporovat výstavbu všech bytů, nebo by do je
hodné a letos jsme například uspěli se žádostí o dota
jich podpory neměl vstupovat vůbec.
moderní obec
ŽIVOTNI PROSTŘEDÍ
Zásahy do krajiny - jaké jsou poznatky ochránce? Škála podání fyzických a právnických osob směřujících veřejné mu ochránci práv, do nichž se ochrana krajinného rázu promí tá, je rozmanitá, počínaje upozorněními na problematiku územního plánování přes zpochybňování procedur hodnocení vlivů na životní prostředí až po podněty napadající již konkrétní záměry v konkrétním území. ť už se požadavek na zachování pří zelené louce, měly by to být právě orgány ve rodních a estetických hodnot území řejné správy, aby jej žádoucím způsobem (respektování krajinného rázu) v pod usměrnily (v současné praxi investičních nětech objevuje přímo, či z nich vyplývá spí pobídek by přitom neměl být problém po še jen zprostředkovaně, je ochránce povinen moci prostřednictvím finančních nástrojů jej při svém hodnocení vzít v potaz a zau veřejnoprávních korporací investici na zele jmout k němu stanovisko. Je však třeba sou né louce, a na druhé straně v území průmys časně poznamenat, že ochránce nepředsta lem již ovlivněném učinit z hlediska investo vuje další instanci ve správním procesu, ne ra srovnatelnou). může proto nahrazovat správní úvahu KRAJINNÝ RÁZ správního úřadu (tj. posuzovat, zda měl či neměl být souhlas k zásahu do krajinného A INFRASTRUKTURNÍ STAVBY rázu v konkrétním případě udělen), ostatně Necitlivé zásahy do krajiny s sebou nesou ta ani mu to z hlediska odbornosti nepřísluší. kové projevy, jako jsou hromadné petice Může tak pouze posoudit, zda zákonné me a stížnosti lidí vyjadřující nesouhlas s vede ze správního uvážení nebyly překročeny, zda ním trasy dálnice, povolením dobývací čin správní úřad ve své správní úvaze postupo nosti, výstavbou velkokapacitní továrny val v souladu se všemi právními předpisy apod. V těchto případech se k proceduře a svoji úvahu řádně odůvodnil, respektive územního plánování přimykají procesy na zda závěry, které dovodil, mají oporu v pod úrovni posuzování vlivů na životní prostředí. kladech řízení. Často je v podnětech ochránci zpochybňo vána, mj. s argumentem předpokládaného OCHRANA KRAJINY výrazného zásahu do krajiny, plánovaná vý A ROZHODOVÁNI ÚŘADŮ stavba liniových infrastrukturních staveb Poznatky ochránce svědčí o tom, že mecha (dálnice, vedení vysokého napětí, vodní ces nismy zakotvené v právním řádu za účelem ty). Ochránce je tak konfrontován s nedo statky, spočívajícími v absenci koncepčního ochrany krajiny v zásadě fungují. Problém nastává v okamžiku, kdy přijde na pořad posouzení, v nedůsledném zhodnocení projednání investice označovaná jako »spoa vzájemném srovnání více variant apod. lečensky významná® (fenomén »vlivného« Mělo by být právě úkolem nezávislé státní investora). Přináší s sebou nestandardní po správy, aby zejména s využitím institutu po suzování vlivu na životní prostředí veškeré stupy, nedůsledné využívání všech právních nástrojů, jimiž státní správa disponuje, do skutečnosti ke konkrétní investici se vážící konce i obcházení zákona. Krajně nežádou rozkryla, a zajistila objektivní zhodnocení relevantních variant (včetně komplexního cí je s tím související »nerovné« zacházení s jednotlivými klienty státní správy. zhodnocení zásahu do krajinného rázu). Zatímco vůči jedněm postupují orgány V koncepčních záležitostech navrhované ka státní správy striktně byrokraticky, vůči ji pacitní silniční infrastruktury se ochránce ným projevují podivnou dávku benevolen většinou omezuje na poskytnutí právního ce. rozboru s poučením občanům, jak prosazo Ochránce v rámci svých šetření na tyto vat svá práva a právem chráněné zájmy. Po praktiky upozorňuje, seznamuje s nimi do drobněji se na základě obdržených podnětů zorové instituce i veřejnost, a trvale se snaží zabýval záležitostí plánované výstavby kapaje eliminovat. V tomto směru předmětem kritiky ochránce je kupříkladu povolování Důležité předpisy umístění průmyslových zón na nejkvalitněj ších půdách. Je zřetelné, že ochrana země dělské půdy potažmo krajiny je v takových ■ zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody případech odsunuta na druhou kolej. Bohu krajiny, ve znění pozdějších předpisů žel plochy tzv. brownfields jsou investory ■ zákon č. 349/1999 Sb., o veřejném ochrán většinou přehlíženy s odůvodněním, že ne ci práv odpovídají požadavkům na bezkonfliktní ■ zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánová budování rozvojové zóny. Je-li však pro in ni a stavebním řádu (stavební zákon) vestora jednodušší a levnější stavět na tzv.
A
8
moderní obec
citní komunikace skrze zvláště chráněné území. Ochránce v tomto případě shledal pochy bení v postupech úřadů při výběru vhodné trasy a na podkladě shromážděných materi álů (stěžovateli doložen posudek se závě rem: »předložené řešeníjez hlediska ochran] krajinného rázu dle § 12 zákona číslo 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, nepřijatelné«.), vyjádřil též pochybnost ve směru k hodnocení záměru z hlediska ochrany krajinného rázu. Vyzval zaintereso vané instituce, aby v součinnosti s investo rem i zástupci občanských aktivit hledali přijatelnější řešení stavby (zvážení úprav, ji miž ve smyslu předloženého oponentního posudku bude zmírněn vliv stavby dálnice na krajinný ráz). Zdůraznil, že je-li již stavba výjimečně umísťována do zvláště chráněné ho území, je zapotřebí ji v co nejvyšší míře přizpůsobit chráněné části přírody a krajiny (v případě kapacitní komunikace například i za cenu odchýlení se od určitých normo vých parametrů), nikoli opačně. Opakovaně se ochránce střetává s argu mentací, že jen kapacitní silniční komunika ce v podobě dálnic a rychlostních silnic zaji stí ekonomický rozvoj jednotlivých oblasti. Tento zjednodušující pohled ochránce kriti zuje s tím, že stejně dobře může mnohde po sloužit náležitě udržovaná a případně vhod ně rekonstmovaná (obchvaty) síť stávajících komunikací. Zvláště uvážíme-li, že nepo chybně existují regiony, které by si spíše než na tom, že budou jedním z bodů na evrop ské dálniční síti, měly zakládat na něčem zcela jiném - na harmonicky utvářené kraji ně, místní výrobě, tradiční architektuře a ur banismu respektujícím lidské měřítko. Schválená Státní politika životního prostředí ostatně vyžaduje při modernizaci silniční sí tě více využívat stávající silnice a omezit fragmentaci krajiny novými trasami. KRAJINNÝ RÁZ A ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNI
Veřejný ochránce práv při řešení podnětů zaznamenal, že již v rámci pořizování územ ně plánovací dokumentace ve smyslu záko na č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební zákon)1 nejsou v dostatečné míře zváženy důsledky které s sebou pro krajinný ráz přinese napří klad hromadná výstavba, která je od intravilánu obce oddělena jak přírodními specifik) dané lokality', komunikačně, tak sociálně a kulturně. Bez větší polemiky se dnes - s ča sovým odstupem deseti let od první invaze do nově vzniklých satelitů budovaných po roce 1990 - lze shodnout na tom, že ono oži vení venkova novými obyvateli, migrujícími z přeplněných městských sídel, je přinej menším sporným momentem tohoto feno ménu 90. let, který tu ve větší či menší míře stále ještě atakuje zejména sídla v okolí vel kých, především krajských měst. Ve své činnosti se ochránce opakovaně setkává s podceněním a zanedbáním role a významu územního plánování při ovlivňo vání podoby lidských sídel a krajiny (mezi zá kladní nástroje územního plánování ve smyslu § 2 odst. 3 stavebního zákona patří
záři 2006
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
vedle územně plánovací dokumentace územní rozhodování). Každé lidské sídlo se svým jedinečným umístěním v krajině je slo žitým urbanistickým organismem, jenž se vyvíjí v čase a prostoru s určitou setrvačnos tí. Proto každý neuvážený a předem důkladně nezhodnocený zásah může tento svébytný organismus a jeho fungování na dlouhou do bu negativním způsobem ovlivnit. Nelze pominout, že obec jako schvalovatel územního plánu vystupuje v roli jakéhosi umanažera území«. Je to ona, kdo v podobě územně plánovací dokumentace formuje budoucí podobu území a zásadním způso bem ovlivňuje jeho fungování z hlediska re gulace nejrůznějších zájmů prezentovaných posléze v regulativech funkčního využití úze mí. Ochránce je přitom konfrontován s pří pady, kdy obce nemají dosud schváleny územní plány, případně je neumějí aktivně využívat ve své činnosti. Výjimkou nejsou ani
nimi úřady v území existují motokrosové či golfové areály, areály k nakládání s odpady apod. Ačkoli místně příslušný stavební úřad je institucí, která má mít přehled o všech sta vebních, ale i jiných aktivitách, týkajících se využívání území, a přísluší jí uvedené aktivi ty v mezích právní úpravy regulovat.
PROJEVY SELHÁNI" ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNI Zcela konkrétním nepříznivým projevem podcenění významu územního plánování a role stavebních úřadů je potom jev »divokého urbanismu# v krajině a sídelní struktu ře. Jde o problém, který sužuje okolí velkých měst, především okolí Prahy. Chaotická, bez rozmyslu, ad hoc uskutečněná výstavba no vých satelitních sídlišť, uměle zasazených do určitých krajinně, kulturně a sociálně stabili zovaných venkovských sídel je toho dosta tečným příkladem. Bylo by přitom spíše úko
s jejich následným užíváním k trvalému byd lení, což s sebou přináší množství problémů, ať už jde o neexistenci odpovídající infra struktury (problematická likvidace odpad ních vod či odpadů), špatný přístup do loka lit včetně nedokonalého zajištění dopravní obslužnosti, nebo i konflikty mezi chataři a »novými« obyvateli (spory o dodržování ví kendového klidu apod.).2) Dalšími projevy selhání územního pláno vání je pak umísťování problémových staveb do těsné blízkosti obytných zón (průmyslové objekty či kapacitní silnice v sousedství obydlených území), urbanistické a architek tonické ztvárnění zástavby narušující krajin ný ráz území, potažmo tradiční strukturu a podobu vesnické zástavby, jakož i ohrožo vání přírodních hodnot území (zvláště chrá něná území, biokoridory v krajině) rozrůsta jící se zástavbou. Zvládnutí růstu městských území musí být podle ochránce - se zřetelem na současnou neuspokojivou situaci - jed ním z klíčových úkolů při tvorbě všech kon cepčních materiálů včetně územně plánova cí dokumentace.
SHRNUTI
tlovék a krajina jsou dvě spojené nádoby. Pokud se ublíží jednomu, zákonitě se to negativně projeví u toho druhého.
situace, kdy sice obce územně plánovací do kumentací disponují, avšak v natolik nekva litní podobě (selhávají tedy i nadřízené orgá ny územního plánování, jimiž přísluší proces pořizování územního plánu dozorovat), že jim to v konečné fázi zamýšlenou regulaci podoby sídel a krajiny znemožní. Samostatnou kapitolou je činnost staveb ních úřadů, které si mnohdy neuvědomují svoji zásadní roli z hlediska povolování jed notlivých záměrů ve svém územním obvodu (princip univerzality rozhodování o území stavebními úřady), a tedy svůj podíl odpo vědnosti za zachování vzhledu krajiny a je jích hodnot. Bez řádného projednání staveb-
►vV
Poznámky
11 zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) 2) Hanák M., Czajkowski J., Územní plánování v souhrnné zprávě veřejného ochránce práv za rok 2004, Urbanismus a územní rozvoj 3/2005 MAREK HANÁK JAN CZAJKOWSKI Kancelář veřejného ochránce práv, Brno
www.FAGUSPRAHA.cz
ODPAD -> KOMPOST -> ENERGIE
MO-000293
A
lem sociologa zabývat se sociální dimenzí a charakterem tohoto typu nového sídla s je ho jednotlivými sociokulturními projevy, nicméně i z hlediska činnosti veřejného ochránce práv lze jisté negativní modely v »chování satelitů a jejich obyvatel# vysle dovat. Podle poznatků ochránce v uvede ných územích selhává územní plánování, a to zřejmě z vícerých příčin (absence územ ních plánů venkovských obcí, popřípadě je jich nekvalitní podoba, nerespektování regu lativů funkčního využití území). Výsledkem je bezkoncepční řešení rozvoje sídel proje vující se typicky v přestavbě objektů v dosa vadních rekreačních chatových oblastech
Člověk a krajina jsou dvě spojené nádoby. Pokud se ublíží jednomu, zákonitě se to ne gativně projeví u toho druhého. Jakkoliv mů žeme být přesvědčeni o tom, že určitý sta vební zásah v území je pro člověka a jeho ak tuální potřeby tím nejlepším řešením, pokud si nepoložíme otázku, zda je to také správné řešení pro krajinu, může se lehce stát, že to, co se nám zpočátku zdálo být pro člověka dobrým řešením, se v kontextu s devastují cím zásahem pro krajinu najednou ukáže ve zcela jiném světle. Příkladem mohou být ar chitektonické novotvary, urbanisticky i his toricky cizorodé a svou monumentalitou urážející okolní krajinu, které do budoucna nemohou být ekvivalentem pro spokojené a pohodové bydlení. Traumatizovaná krajina přitom zcela zákonitě u lidí vyvolává zápor né pocity, což se musí dříve či později v lid ské psychice odrazit. Jen stěží si lze předsta vit spokojeného člověka ve zničené, neuvá ženými stavebními zásahy deformované kra jině. Pokud bychom se měli vyjádřit metafo ricky-při zásazích do krajiny, přetváření kra jinného rázu je nutné být nejen dobrým urbanistou, architektem či stavebním inžený rem, ale v jistém smyslu také psychologem krajiny a lidských sídel. ■
... přemýšlejte o tom. Technologii máte u nás.
záři 2006
moderní obec
9
MANAGEMENT
Kritika nemusí předcházet trestu Oceňování lidí je nesmírně důležité. Zejména kvůli tomu, aby se jim chtělo dál pracovat a viděli ve své práci smysl (k témuž více Moderní obec č. 8/2006, str. 12- pozn. redakce). Ovšem žádný ús pěšný vedoucí nemůže zůstat jen u chvály. aždý správný šéf si totiž všímá i všeho, ■ Převezměte odpovědnost, mluvte za seco lze v činnosti jeho podřízených be: »Karle, slyšel jsem vás, jak jste někomu zlepšit. K tomu vede se všemi »minuodpovídal do telefonu. Vety jako „dnes není tové« rozhovory. Stejně tak se nesmíří s od úřední den, takže se vám nemohu věnovat" povědí, že vše funguje dobře a není nutné nic nebo „najděte si to sama" bych už nerad ně zlepšovat. Praxe ho už naučila, že se od něho kdy ve vztahu k občanovi slyšel.# Nebudete a jeho lidí chce stále více práce a že také ob tak muset čelit tomu, že pracovník začne čané jsou stále náročnější na úroveň služeb pátrat po »udavači« a pocítí potřebu někomu úřadů. Ví, že pokud od někoho vyžaduje ur něco oplácet. čitou výkonnost a kvalitu práce, musí mu po ■ Nesrovnávejte pracovníka s ostatními: skytovat informace o tom, jak je s jeho prací »Jakmile připravujete zprávu vy, zapomínáte spokojen. zohledňovat všechny vstupy, podklady. Když to dělá Karel, tak je vše, jak má být. Z něj si ČEHO SE VYVAROVAT berte příklad.# Tím zpravidla z Karla učiníme Jak tedy postupovat vůči chybujícímu podří terč posměchu (»takový šéfův favorit#). zenému, aby to přineslo žádoucí změnu? A místo toho, aby se dotyčný pracovník od Nejprve se podívejme, co nebývá efektivní: Karla, poučil, přizpůsobí Karel svoji kvalitu ■ Výroky »Je to nezodpovědný člověk«, »Jsi jemu. Vždyť přece chce vycházet s lidmi, neschopný« apod. vyvolávají v kritizova s nimiž je každý den. Stejně tak nedopusťte, ném pocit bezmoci nebo zmatenosti. Pak aby ten, koho hodnotíte, odbíhal k hodnoce už záleží na typu jeho osobnosti, zda se bu ní svých kolegů: »Jo, ale Karel taky není ve de bránit, či se vnitřně »užírat«. Faktem zů všem důsledný#. stává, že takový soud pracovníka nepřiměje ■i Chtějte po lidech jen to, co je v jejich si ke změně jednání. Naopak často vyvolá je lách změnit.»Vidím, že hodně času věnujete dinou reakci, totiž že se dotyčný urazí či na kouření a pak nestíháte práci na projektu. štve. Proto neoznačujte lidi nálepkami Všechno by se vyřešilo, kdybyste s cigaretami a nesuďte je. v pracovní době přestal.# Takový úkol je pro mnohé kuřáky nereálný. Řešme situaci, kdy ■ Běžné bývají i výroky jako »Všechno je špatně« nebo »Proč neuděláte jednou to, na »hoří termíny#, efektivněji: »Jak vidím, ter čem jsme se domluvili? Teď abych po vás vše míny projektu se posouvají. Rád bych,aby ta opravoval.« Takové odsudky činí z kritizující to část projektu byla uzavřena v dohodnu ho oběť a z kritizovaného totálně neschop tém termínu. Předložte mi řešení, prosím.# ného pracovníka. Podřízeného nejspíše při ■ Kritiku zakončete úkolem, co se má mějí buď ke své obhajobě, nebo k útoku na udělat jinak. šéfa (»kdybyste mi dal přesnější data nebo ■ Kritiku vždy nespojujte s finančním kdybych dostal více času, tak bych to udělal ohodnocením. V první řadě jde o zlepšení, dobře, to není moje vina«). Neobviňujte své učení se, nikoliv o trest. lidi, zdržte se výčitek. ■ Nezneužívejte kritiku k vlastnímu odre ■ Ošidná jsou rovněž sdělení »Dozvěděl agování se: »Teď jdu z rady a nedovedete si jsem se, že vnášíte do oddělení zmatek« ne představit, co jsem si vyslechl, jste skutečně bo »Na jednání rady nebyla vaše zpráva dob neschopný člověk.# Dopřejte si čas, abyste ře přijata.« Kritizující jako by neměl odvahu dokázali strávit vše, co vás rozčílilo, a pak vy zaujmout k situaci vlastní stanovisko. Pak se slovte kritiku s chladnou hlavou. útok či obrana kritizovaného přesune na ně ■ Kritiku podávejte s adekvátním výra koho jiného:»...to by mě zajímalo, kdo to řezem ve tváři. Zachovávejte si klidný, ale kl«. V duchu už střádá plány, jak někomu ten důrazný tón. Není potřeba zvyšovat hlas to nepříjemný pocit vrátí. Chcete-li něco a už vůbec ne křičet. Stejně tak úsměv či změnit, se svou kritikou se neschovávejte za druhé.
K
zlehčování situace, ironie nejsou na místě (»mám jen takovou maličkost, ani si nese dejte#). ■ Nechte kritizovaného vyjádřit se. Obava, že naše kritika nebude druhým přijata, často vede k tomu, že se mu všemožně snažíme za mezit na ni reagovat (»jen vám říkám, co se mně nelíbí, tak o tom přemýšlejte - a teď už jděte#). Mnohdy ke kritice nesebereme od vahu vůbec, a raději to, s čím jsme nespoko jeni, předěláváme sami. Jindy čekáme na vhodný okamžik ke kritice. Jenže někdy tak dlouho, že si kritizovaný už jen těžko vzpo mene, o co tenkrát vlastně šlo. Ovšem bez to ho, aby si kritizovaný uvědomil, co se stalo, co a proč se má změnit, se nápravy dočkáme jen stěží. MEZI ČTYŘMA OČIMA
Všechny výše zmíněné body podpoří pravi dlo Raději volit rozhovor mezi čtyřma oči ma. Mnohým totiž záleží na tom, jak je vní má okolí. Kritizuje-li je šéf před spolupra covníky, pak místo toho, aby řešili změnu ve své práci či ve svém pracovním chování, za jímá je hlavně to, kdo kritiku slyšel a co si při tom pomyslel. A jak vést takový rozhovor? ■ S kritikou příliš nečekejte. Čím dříve, tím lépe - je to účinnější. ■ Promyslete si, co chcete sdělit. ■i Ujasněte si, proč »to« chcete sdělit, proč jsou tato zjištění významná pro dobré vní mání našeho oddělení, naší práce. ■ Musíte vědět, co a jak má být napraveno. ■ Připravte se na reakce kritizovaného. ■ Dejte najevo, že náprava je i vaší věcí. ■ Vtáhněte druhého do hledání řešení. ■ Zrekapitulujte, na čem jste se dohodli. ■ Nabídněte pomoc a vyjádřete víru v ná pravu, ve »šťastný konec#. Kritiku určitě nelze spojovat s příjemný mi pocity. Ale poskytuje příležitost pro změ nu k lepšímu. Buďme připraveni na prudké reakce, výmluvy, obrany. Učme se udržovat diskusi ve věcné rovině a zaměřte se na to, aby se neefektivní věci změnily a neopakova ly se stejné nedostatky. Kritika je pouze zdro jem informací o tom, v čem můžeme být příště lepší, a umožňuje nám poznat, jak na ši práci vnímají ostatní. ■ ALENA JÁCHIMOVÁ
lektorka společnosti M.C.TRITON
Pohled z praxe
SPRÁVNÝ POSTUP
Jak tedy účinně poskytovat informace dru hým o tom, co mají zlepšit? ■ Buďte konkrétní, pracujte s fakty: »Domluvili jsme se, že kompletní zprávu dosta nu dnes do 10 hodin. Zprávu jsem dostal včas, ovšem chybějí podklady a uváděně pří lohy.# Vyvarujete se tak zbytečných diskusí o tom, o čem je vlastně řeč. Na kritiku se vždy připravte, začínejte s fakty, daty, čísly či jas ným popisem toho, co se skutečně stalo.
10
moderní obec
■ Ing. Boris Cyrany, odbor krajský živnostenský úřad, Krajský úřad Pardubického kraje
I v personální práci vedoucího platí rčení »chyba mi se člověk učí«. V této oblasti se však omyly napravují vět šinou daleko obtížněji než v jiných činnostech, což jen podtrhuje význam vzdělávání v problematice vedení a řízení lidi. V plné míře platí uvedené i pro často opomíjenou povinnost vedoucích pracovníků hodnotit práci podřízených. Teorie říká, že s kritikou je to jako s lékem: Je-li podávána správně a včas, je užitečná. Předávkování může vést až ke krizi ve vztazích na pracovišti. Přehnaná kritika nebo její nevhodná aplikace může v kriti zovaném vzbudit nenávist a uspat jeho chuť snažit se. Nebo dostane strach, začne dělat vše pro to, aby ve doucího nerozhněval, ale přestane o své práci přemýšlet a jeho aktivita klesne na nulu. Obojí je samozřejmě špatně. Nedostatek znalostí a zkušenosti spojený s nejistotou v hodnocení podřízených řeší někteří vedoucí pracovníci tím, že práci svých lidi raději nehodnotí a závady do jisté míry tolerují.
září 2006
téma
ILUSTRAČNÍ FOTO. PAVEL UCHA
obce a lesy
Lesům kyne možnost dalších podpor, na potvrzení se ještě čeká Většinu podpor, které lesní hospodářství čerpá z evropských strukturálních fondů, lze nalézt v Operačním programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (dále OP) a Horizontálním plánu rozvoje venkova (dále HRDP). Oba dokumenty byly zpra covány pro roky 2004 až 2006. Jaký však lze očekávat vývoj v nadcházejícím novém programovém období EU? ozvoj venkova pro programové obdo (dokument, který popisuje podpory fondu bí 2007-2013 byl sloučen do jediného EAFRD v ČR a z něhož jsou čerpány infor rámce pro plánování programů a Fi mace pro tento článek - dále PRV) je teprve nancování v rámci Nařízení Rady (ES)ve fázi schvalování, takže uváděné podpory, 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova podmínky či sazby se ještě mohou změnit. z Evropského zemědělského fondu pro roz Podrobné podmínky poskytování jednotli voj venkova (EAFRD). Podívejme se ve vých titulů budou následně detailněji upra stručnosti na to, co tento fond nabídne čes veny nařízením vlády. V tomto kontextu je kému lesnictví a které ze stávajících podpor třeba chápat veškeré další informace uve budou pokračovat či jaké nové podpory se dené v tomto textu. objeví. Program je rozdělen podle zaměření jed Nejprve je třeba upozornit, že zatím není notlivých opatření do čtyř os. Pro lesnictví nic zcela definitivní. Program rozvoje ven jsou významná zejména následující opatře kova České republiky na období 2007-2013 ní v rámci prvních dvou os:
R
záři 2006
■ 1.1.2. Investice do lesů Navazuje na 1.3.2 Investice do lesů OP (in vestiční záměr a/,b/,d/), nově se zde obje vuje: - Zvyšování hospodářské hodnoty lesů (zahrnuje například podporu obnovy, zajiš tění, výchovy lesních porostů atd.). - Technické vybavení pro finalizaci a pro tržní zhodnocení produktu v lesním hospo dářství. Výše podpory má činit 50 % přijatelných nákladů (60 % v rámci oblastí Natura 2000). Příjemcem podpory bude »fyzická nebo právnická osoba hospodařící v lesích, které jsou ve vlastnictví soukromých osob nebo jejich sdružení, nebo jsou ve vlastnictví obcí nebo jejich sdružení; v případě lesnické techniky včetně subjektů poskytujících služ by v lesnických činnostech. U podpory tech nického vybavení provozoven jsou příjemci podpory fyzické osoby nebo právnické oso by podnikající v lesnictví nebo souvisejícím odvětví, které mají méně než 10 zaměstnan ců a jejichž roční obrat je nižší než 2 mil. eur > moderní obec
11
téma
obce a lesy
> (podle doporučení Komise 2003/361/ES). Toto omezení se nevztahuje na pořízení in vestic spojených s vývojem nových techno logii (citováno z PRV). ■ 1.2.1. Seskupení producentů Pro lesnictví jde o nové opatření, které je zaměřeno na podporu zakládání a činnosti organizací výrobců. Příjemcem podpory může být právnická osoba zařazená Státním zemědělským intervenčním fondem do opatření do konce roku 2013. Výše podpory je stanovena procentem z roční produkce uvedené na trh. Podpora bude poskytována po dobu pěti let od data uznání seskupení se sestupnou tendencí (5 až 2 % z roční produkce).
■ II.2.3.1. Zlepšování druhové skladby les ních porostů (lesnicko-environmentální platby) Bude to nový titul, podporující zachování a zlepšování podílu melioračních a zpevňu jících dřevin (MZD) při výchově lesních po rostů. Příjemcem podpory mohou být »subjekty (fyzické a právnické osoby včetně obcí) hos podařící v lesích soukromých osob nebo je jich sdružení nebo obcí a jejich sdruženi (ci továno z PRV) a vztahuje se na porosty ve vě ku 6 až 30 let. Minimální doba plnění podmínek tohoto podopatření je opět 20 let. Po tuto dobu bu de žadatel dostávat podporu stanovenou
Lesy ČR uvítají ILUSTRAČNÍ FOTO: D A G M A R H O FM A N O V Á
náměty obcí tátní podnik Lesy ČR už tradičně spolu pracuje s obcemi prostřednictvím les ních správ, a to jak na krátkodobých projektech, tak v rovině trvalé kooperace. Jakkoli spolupráce s obcemi funguje a má své výsledky, rádi bychom ji ještě prohloubili, protože je přínosná nejen pro obce a lesy, ale také pro všechny návštěvníky lesů. Velmi důležitou a osvědčenou formou spolupráce Lesů ČR a obcí je odborná sprá va lesů, kdy prosazujeme zásady trvale udr žitelného hospodaření a rozvíjíme možnosti turistického využití lesa. Tuto spolupráci na še lesní správy nabízejí stále většímu počtu obcí. Lesy ČR obcím aktivně pomáhají při udržování lesů, omezují rozšiřování tzv. invazních typů rostiin, podílejí se na likvidaci černých skládek apod. A připomínám i pu mou finanční pomoc obcím na sanaci škod způsobených povodněmi. Velmi podstatné jsou z našeho pohledu tzv. mimoprodukční funkce lesa, které prosazujeme a podporuje me právě také prostřednictvím spolupráce s obcemi. Významně se tak podílíme na roz voji turistického zázemí a projektech typu obnovy cyklostezek, budování naučných ste zek či výstavby vyhlídkových nebo odpočin kových míst. Jde o projekty, které významně zvyšují turistickou atraktivitu celé lokality. Lesy ČR se na podobných projektech podíle jí nejen odborným personálním zázemím, ale i finanční podporou (Program 2000). Aktuálně se Lesy ČR snaží komunikaci ješ tě zlepšit pomocí internetových stránek www.lesycr.cz. Na nich se na nás mohou se svými připomínkami či náměty obracet zá stupci obcí i občané. Výrazně jsme rovněž zintenzívnili spolupráci s Klubem českých turistů, s nímž uskutečňujeme řadu projek tů, a který se tak stává atraktivním partnerem i pro mnohé obce. Tím spíše, že obce dokáží stále častěji pro financování projektů využí vat peníze ze strukturálních fondů EU. Uví táme tedy z jejich strany další návrhy či ná měty na možnou spolupráci na zajímavých záměrech. ■
S
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova nabídne lesům od roku 2007 nové možnosti podpory
■ Lidské zdroje a poradenství Větší důraz než ve stávajícím programo vém období je kladen na podporu zdoko nalování lidských zdrojů a poradenství. Mezi opatřeními první osy tak najdeme 1.3.1. Další odborné vzdělávání a informač ní činnost nebo 1.3.4. Využívání poraden ských služeb. ■ Zalesňování zemědělských půd a rychle rostoucí dřeviny Úspěšné podpory stávajícího HRDR sdru žené pod zavádějícím názvem lesnictví (byť jsou primárně určeny zemědělcům), pokra čují v rámci II.2.1.1. První zalesnění země dělské půdy a 11.2.1.2. Založení porostů rych le rostoucích dřevin pro energetické využití se změněnými sazbami a také sníženou do bou poskytování náhrady za ukončení země dělské produkce. ■ II.2.2.1. Zachování hospodářského sou boru lesního porostu z předchozího pro dukčního cyklu (Platby v rámci Natura 2000) Nová podpora, jejímž cílem je »zachování stavu přírodních stanovišť chráněných pod le evropské legislativy tím, že na vybraných územích bude podporováno zachování sou časné optimální druhové skladby základních dřevin lesních porostů nebo současného hospodářského tvaru lesa« (citováno z PRV). Platba stanovená sazbou 1800 Kč/ha/rok bude poskytována každoročně po sjednanou dobu 20 let (což je také minimální doba pl nění podmínek opatření). Příjemcem pod pory může být soukromý vlastník lesního pozemku, nebo sdružení soukromých vlast níků lesních pozemků s právní subjektivitou.
12
moderní obec
sazbou podle překročení minimálního podí lu MZD ve výši 750 až 2900 Kč/ha/rok: ■ II.2.4.1. Obnova lesnického potenciálu a zavádění preventivních opatření Navazuje na 1.3.1. OR ■ II.2.4.2. Neproduktivní investice v lesích Navazuje na 1.3.2. Investice do lesů OP (in vestiční záměr cl). Významnou změnou je výše podpory - 100 % přijatelných výdajů (50% v OP). Výčet těchto opatření není zdaleka výčtem úplným. V rámci třetí osy lze snadno najít i další opatření, která mohou být vhodná pro subjekty spojené s lesním hospodářstvím (například III.1.2. Podpora zakládání podni ků a jejich rozvoje nebo III.1.3. Podpora ce stovního ruchu atd.). Aby byl přehled změn úplný, je nutné zmí nit i stávající opatření, která již nebudou podporována, tedy opatření 1.3.3. Sdružová ní majitelů lesa a 1.3.4. Zalesňování země dělsky nevyužívaných půd (obojí OP Země dělství). Nezbývá než popřát lesnictví v ČR co nej více úspěchů při využívání těchto zdrojů. Článek čerpá z dokumentu Program rozvo je venkova ČR na období 2007-2013 ve verzi červen 2006, který je dostupný na stránkách Ministerstva zemědělství (www.mze.cz ). In formace o OP a HRDP naleznete na stránkách Státního zemědělského intervenčního fondu (www.szif.cz). wm JAROSLAV KUBISTA Ústav pro hospodářskou úpravu lesů - pobočka
FRANTIŠEK KONÍČEK
Stará Boleslav
generální ředitel Lesy ČR, s. p.
záři 2006
obce a lesy
téma
Stále více přibývá konečných spotřebitelů, kteří mají zájem o výrobky označené logem garantujícím, že dřevo v nich obsaže né pochází z certifikovaných lesů. Certifikace však vede i samot né vlastníky k tomu, aby ve svých lesích dodržovali kritéria trva le udržitelného rozvoje. ertifikace lesů je nástroj k posouzení, rozpočtu. SVOL rovněž přispívá na činnost zda les konkrétního vlastníka je obhos žadatele o regionální certifikaci (regionem se podařován k přírodě šetrným (trvale míní celá republika), jímž je Sdružení vlast udržitelným) způsobem a zda jeho hospo níků a správců lesních majetků ČR (jeho čle dářské využívání je v souladu s ekologickými ny jsou kromě SVOL dále státní podnik Lesy a sociálními požadavky, které jsou formulo ČR, Vojenské lesy a statky a Sdružení majite vány ve standardech jednotlivých systémů lů a podnikatelů v lesním hospodářství). Sa certifikace. motný proces uznávání jednotlivých firem a nákladů systému kontroly hradí nestátním SYSTÉM PEFC U NÁS JASNĚ VEDE vlastníkům stát. Vlastníci, držitelé certifikátu Ve světě přitom existuje celá řada systémů PEFC, platí pouze poplatek za používání lo certifikace. V České republice je dominantní ga PEFC (ročně 200 až 500 Kč). systém označený zkratkou PEFC (ProgramSVOL doporučuje obcím certifikovat jejich me for the Endorsement of Forest Certificati- lesy podle standardu PEFC, neboť jde on Schemes), který byl akceptován většinou o systém na jehož tvorbě, revizích a propa vlastníků a zpracovatelů dříví, vědeckými in gaci se aktivně podílí. Navíc je tento systém stitucemi a dalšími nevládními organizace pro vlastníky lesů finančně přijatelný. Certi mi. Tímto systémem je v ČR certifikováno fikace FSC je totiž několikanásobně dražší 74 % lesů - státní lesy téměř všechny, obecní a podle našeho názoru nemá vyvážený pří lesy pak ze 62 % (stav k 31. 7. 2006). Druhým stup k ekonomickým, ekologickým a sociál systémem, podle něhož lze lesy v ČR certifi- ním pilířům hospodaření tak, jak je nově for kovat, je systém FSC (Forest Stewardship muluje Akční plán pro lesy v rámci EU (čer Council). Tento certifikát vlastní jedno pro ven 2006). Unie považuje na základě usnese cento lesů v republice. ní z ledna 2006 (Evropský parlament č.j. A6Do procesu certifikace nevstupují hlavně 0015/2006) systémy PEFC a FSC za rovno obce s menší výměrou lesů (řádově v desít cenné a vyzývá, aby byly vzájemně uznávány. kách, někde až stovkách hektarů), což ovšem pro ně nepředstavuje zásadní překážku pro KDE HLEDAT INFORMACE uplatnění jejich dříví na trhu. Odběratelé Informace k certifikaci lesů systémem PEFC certifikovaní v systému PEFC mohou zpra včetně zajištění administrativy poskytuje covat podíl necertifikovaného surového dří Národní certifikační centrum (NCC), Ná ví v rozsahu do 30 %. Konečný spotřebitel si břežní 1326, 250 01 Brandýs nad Labem, může na trhu vybrat výrobek označený lo http://www.uhul.cz/ncc. Jeho prostřednic gem, které garantuje, že dřevo obsažené ve tvím žádá vlastník o účast v regionální certi výrobku pochází z certifikovaných lesů. fikaci lesů. Po odeslání žádosti je vlastník prověřen z různých zdrojů (státní správa le POMÁHÁ A NENÍ DRAHÁ sů, Česká inspekce životního prostředí, In Certifikace tedy neposkytuje žádné přímé formační a datové centrum ÚHÚL), zda hos výhody a mohla by se dokonce stát diskrimi podaří v souladu s kritérii PEFC. Při důvod nujícím faktorem na trhu se dřívím. Její pří ných pochybnostech je auditory NCC prově nos je spíše nepřímý, ale nikoliv zanedbatel řeno vlastníkovo hospodaření a při kladném ný: V propagaci dříví jako obnovitelné suro hodnocení bude vlastníkovi certifikát vydán. viny k všestrannému použití až po výrobek, Je třeba připomenout, že vlastní hospodaře ve sbližování standardů v jednotlivých ze ní nesmí být především v rozporu s platnými mích (při respektování přírodních podmí zákonnými předpisy. nek), v akceptování nových požadavků obča Letos byla provedena pravidelná revize zá nů na využívání lesů (rekreace, turistika, kladních dokumentů standardu PEFC tak, vzdělávání) apod. aby odpovídaly usneseníVídeňské konferen Náklady na certifikaci související s činnos ce o ochraně lesů z roku 2004. Podle takto re ti PEFC ČR (dobrovolného zájmového sdru vidovaných dokumentů by se po jejich žení právnických osob, které deklarují svoji schválení v centru PEFC v Lucemburku mě podporu trvale udržitelného hospodaření lo při certifikaci lesů v systému PEFC postu v lesích a využívání dřeva jako ekologicky še povat už od roku 2007. ■ trné a obnovitelné suroviny) jsou u nestát ních lesů hrazeny Sdružením vlastníků obec FRANTIŠEK KUČERA ních a soukromých lesů v ČR (SVOL) z jeho předseda SVOL
C
zíři 2006
FOTO: ARCHIV
Certifikace lesů? Určitě ano, tvrdí SVOL
JUDr. Bedřich Schwarzenberg
Kontakty a síla. které pomáhají
obecních lesích se klade velký důraz na veřejný prospěch, rekreační funkce lesa apod., avšak často se tam do hos podaření promítají změny ve vedení radnic Soukromí majitelé zase upřednostňují spíše výnosnost svého počínání. I mezi nimi, členy Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL), najdeme takové, kteří vlastní jen pár desítek, ba i méně hektarů. Pro ně nová iniciativa společného prodeje dřeva má patr ně větší význam než pro mnohé velké město. Obě skupiny vlastníků však spojuje dlouho dobý výhled vlastního lesního majetku - sna ha o trvale udržitelný způsob hospodaření. Od roku 2002, kdy se sdružení rozčlenilo na komoru pro obce a lesní družstva a dru hou pro soukromé majitele, má ve SVOL každá skupina příležitost mu jako celku lépe prospět svými specifickými znalostmi či kontakty. Možnost obhajovat společné zájmy nestátních vlastníků lesů dostaly takové osobnosti jako předseda Komory soukro mých lesů Dr. Richard Belcredi a člen před stavenstva Constantin Kinský. Oba jsou ús pěšní ve svém oboru, jeden coby diplomat a předtím žurnalista, druhý jako bankovní ředitel. Právě jiné zkušenosti nám totiž mo hou pomoci lépe hájit vlastní zájmy. 1 po rozdělení na komory zůstaly zachová ny výhody členství ve SVOL: odbornost, kon takty a finanční síla. Po vstupu naší země do EU se otevřela i perspektiva širší mezinárod ní spolupráce. Pro ni jsou jazykové znalosti a osobní kontakty soukromých majitelů ne nahraditelné. Tak vzniklo partnerství SVOL s ELO (Organizace evropských vlastníků pů dy) a tak došlo i k návštěvě rakouského sdru žení vlastníků lesů a výměně zkušeností k ekonomice hospodaření. Komora soukro mých lesů by podle mého názoru měla navá zat spolupráci s dalšími zájmovými svazy a organizacemi v ČR. Například s rybáři, podnikateli v těžbě nerostů (písek, kámen) apod. Uvědomím-li si význam a sílu zájmo vého sdružení rolníků, pak si umím předsta vit společný postup při řešení problémů, ja ko je NATURA 2000 aj. ■
V
BEDŘICH SCHWARZENBERG člen představenstva Komory soukromých lesů
moderní obec
13
téma
I
obce a lesy
Šumperku se osvědčuje nový model hospodaření v městských lesích
FOTO: ARCHIV
Od 1. ledna 2003 byla v lesích města Šumperk oddělena odbor ná činnost od hospodářské. Přijatý model začal fungovat spolu s novým lesním hospodářským plánem (LHP) platným pro další decenium až do roku 2012.
dyž končil předchozí LHP, rada města novat nebo mírně poroste a kdy vzhledem spolu s představenstvem společnosti k sociálně orientované politice státu výraz Podniky města Šumperka, a. s., a od něji než inflace se budou zvyšovat i ceny za borným lesním hospodářem se pro další ob pěstební práce a ostatní práce v lese. Dnes je dobí rozhodla zvážit různé varianty hospo skutečností, že cena dřeva klesla, zatímco ce daření v městských lesích: Od založení vlast ny za pěstební a ostatní práce opravdu znač ní společnosti přes správu dosavadním způ ně vzrostly. Fixace na pevnou výši nájemné sobem nebo prostřednictvím městského ho bez vlivu cen se nám jeví jako výhodnější, úřadu až po oddělení odborné činnosti od neboť nájemce bude vždy poukazovat na to, činnosti hospodářské s tím, že by byl osloven že vytěžená dřevní hmota se špatně prodává, trh a zjištěn případný zájem o tuto formu. že jeho zaměstnanci tlačí na růst mzdy A právě poslední varianta nakonec zvítězila. i s ohledem na růst minimální mzdy, že ros tou náklady na obnovu techniky apod. Tedy TRH PROJEVIL ZÁJEM že nájemce bude tvrdit, že nárůsty na straně »Ve spolupráci se zpracovatelem nového les cen prací budou vždy vyšší než eventuální ního hospodářského plánu jsme provedli plusový pohyb cen dřevní hmoty - a tedy prognózu možných výnosů a nákladů při v konečném efektu bude nájemné klesat. V našem případě však nájemné neklesá.« běžném plnění LHP fiktivní společností, kte rá bude k plnění takových úkolů vybavena,« Svůj význam má i nájemcem složená konstatuje Ing. Luděk Šperlich, ředitel Pod kauce původně stanovená ve výši jedné niků města Šumperka, a. s. dvanáctiny ročního nájmu pro případ ne plnění splátek nájmu. Na kauci však nikdy Z deseti oslovených firem ve výběrovém ří zení sedm poslalo konkrétní nabídku. Pro nebylo nutné sáhnout, a proto po dohodě Lesní statek Třemešek, v. o. s„ rozhodla nejen obou smluvních stran byla její výše pozdě jím nabídnutá částka za podnájem lesa 9,5 ji snížena. mil. Kč a další plnění ve výši 0,4 mil. Kč (do údržby a oprav lesní dopravní sítě, vyznačo Městské lesy v Šumperku vání hranic a budování prvků a vybavení v příměstském rekreačním lese), ale i to, že 1937 ha Pozemky určené k plněni funkci lesa byl lépe vybaven výrobními prostředky včet z toho porostní půda 1907 ha ně vlastního expedičního skladu. Smlouva s Lesním statkem Třemešek navíc umožňuje 70 roků Průměrné stáří porostů upravovat výši nájemného o míru inflace. dobrý Zdravotní stav porostů
K
PEVNÁ VÝŠE NÁJEMNÉHO Inženýr Šperlich k tomu dodává: »Při sesta vování našeho modelu jsme se pokusili vyjít ze situace, kdy cena dřevní hmoty bude stag
Průměrná roční výtěžnost - z toho:
13 800 m3 70 % mýtní 22 % předmýtni
Převládající dřeviny
smrk 71 %, buk 13 %
SPOLEČNÉ ZASTŘEŠENÍ Z výběrového řízení vzešla i společnost zajiš ťující odbornou činnost - Lesy města Šum perka, s. r. o., která ji do konce roku 2002 pro váděla i s činností hospodářskou. Ing. Franti šek Crha, jednatel Lesů města Šumperka, s. r. o., a odborný lesní hospodář (OLH), pou kazuje na úzkou spolupráci s Lesním statkem Třemešek. Lesy města Šumperka na základě LHP pravidelně vyhotovují pro každý hospo dářský rok projekty těžební činnosti, pěsteb ní činnosti a ostatní nákladové výkony. »Tyto projekty dostává Lesní statek Třeme šek v předstihu, abychom mohli vyžadovat jejich důsledné plnění,« říká inženýr Crha. »Rozbor plnění LHP a smlouvy o nájmu bývá hodnocen na pravidelných měsíčních pora dách, kde se přijímají i případná následná opatření. Obě společnosti jsou přitom za střešeny Podniky města Šumperka, a. s., s ni miž mají uzavřenou smlouvy o podnájmu a odborném lesním hospodaření.« Odměna za OLH je hrazena měsíčně na zá kladě dohody mezi Podniky města Šumper ka, a. s., a Lesy města Šumperka, s. r. o. Pra covní náplň OLH (Lesů města Šumperka, s. r. o.) je přesně vymezena s podrobným popi sem jednotlivých prací. Město Šumperk, resp. Podniky města Šumperka, a. s„ tam - s výjim kou LHP - tak pro odbornou činnost nemusí zvlášť najímat jiné specializované firmy Podle Ing. Luďka Šperlicha se finanční prostředky inkasované za nájem lesa použí vají na úhradu činnosti odborného lesního hospodáře a na úhradu projektů rekonstruk cí a oprav lesních cest. Zbývající peníze jsou převedeny na účet města a zapojeny do jeho rozpočtu.
JAK SE VYDAT STEJNOU CESTOU Ředitel Podniků města Šumperka doporuču je: »Je na každé obci, aby si sama vyhodnoti la způsob hospodaření ve svých lesích - a ta ké efektivitu systému svých organizací, které pro své lesy zřídila či založila. Ne vždy však obec ví, jaké jsou konkrétní přínosy stávající ho modelu hospodaření. Pro případnou změnu pak obec musí najít odvahu. Pokud by některá obec chtěla oddělit odbornou činnost od hospodářské, doporučil bych jí na základě platného LHP (a optimální, nikoliv maximální výše těžby) namodelovat si fiktiv ní společnost hospodařící v obecních lesích a pokusit se analyzovat její ekonomiku. Po tom by měla obec oslovit podnikatelské sub jekty a ověřit si, zda jimi nabízené efekty se blíží modelovaným. Jestliže se taková obec vydá stejnou cestou jako my v Šumperku, měla by si připravit perfektní zadávací pod mínky pro výběr nájemce a pečlivě připravit smlouvu s vítěznou firmou. Totéž platí pro výběr odborného lesního hospodáře." ■
IVAN RYŠAVÝ
ZDROJ: PODNIKY MĚSTA ŠUMPERKA, a. S.
14
moderní obec
září 2006
Kombinace různých typů financování představuje jednu z nejlepších cest rozvoje města či obce Jednotlivá města a obce mají řadu investičních potřeb souvisejících s rozvojem dané lokality nebo v případě krajů celých regionů. Vzhledem k tomu, že se jedná o veřejné investice, jsou do těchto projektů zapojovány vlastní zdroje municipalit, státní nebo evropské dotace. Dalším důležitým zdrojem na spolufinancování těchto investic jsou také bankovní úvěry, které si mohou obce dovolit čerpat díky své nízké zadluženosti a vysoké stabilitě rozpočtových příjmů municipalit. Obce, vědomé si své atraktivnosti pro banky, mají snahu spojit své síly se silnými bankovními domy a zvýšit tak stabilitu své finanční situace a úspěšnost daného investičního projektu. Toto si uvědo movali i zastupitelé města Znojma, když rozhodovali o významných investicích, a za partnera si zvolili jeden z největších bankovních domů, Komerční banku. Jak získané zdroje město Znojmo využije a na co všechno se mohou jeho obyvatelé těšit, nám prozradil starosta Znojma ing. Pavel Balík.
Proč jste se rozhodli právě pro tento způsob financování? V našem městě jsme se odhodlali k rozsáhlé rekonstrukci kanalizace, která by měla městu i jeho občanům sloužit alespoň dalších 90 let. V současné době jde o největší investiční projekt v našem městě o celkové hodnotě 612 mil. Kč, který je významně spolufinancován evropským programem ISPA. V srpnu 2008 bychom měli z Evropské unie a Státního fondu životního prostředí dostat asi 100 mil. Kč, nicméně projekt běží již nyní. Proto jsme v roce 2005 vypsali výběrové řízení na poskytovatele úvěru ve výši 177 mil. Kč, v němž jsme vybrali právě Komerční banku. Její nabídka pro nás vyzněla nejlépe a splňovala všechny naše podmínky. V srpnu 2008 bychom díky mimořádné splátce ve výši uvedených sta milionů z EU a Státního fondu životního prostředí celkovou výši úvěru snížili a pak již po dobu deseti let spláceli pouze zbývající částku úvěru. Rozložení úvěru do deseti let považujeme za velmi dobré, nechtěli jsme totiž zatížit na jedno či dvě volební období rozpočet města.
Jak probíhala jednání s bankou? U Komerční banky vedeme i běžné účty a se spoluprací v tomto případě i v případě přípravy úvěru jsme velmi spokojeni. Komerční banka nám vždy vychází vstříc a snaží se sjednat pro nás výhodné podmínky.
Již jste naznačil, jak získaný investiční úvěr použijete. Je pro vás zajímavý i jiný produkt KB? Zmiňovaný úvěr ve výši 177 mil. Kč využijeme pro již uvedenou rekonstrukci kanalizace ve městě. Z programu ISPA je však financována jen spodní, podzemní část
rekonstrukce kanalizace. My ale s postupující rekon strukcí musíme provést - a tudíž i zaplatit - také úpravu povrchu včetně vozovky. S ohledem na časovou náročnost výběrových řízení jsme se proto rozhodli nejít v tomto případě cestou klasického úvěru, ale využít ke stávajícímu úvěru na kanalizaci další produkt Komerční banky, tzv. forfaiting (odkup pohledávek dodavatele) ve výši dalších 50 mil. Kč. I v tomto případě nám i našim dodavatelům KB vyšla vstříc a rádi jsme proto této možnosti finan cování využili.
Uvažujete také o financování projektů podporovaných ze Strukturálních fondů EU? Do budoucna určitě. Otázkou je ale i přístup státu. Bude-li i nadále uvolňovat peníze až po kolaudaci, budou města i obce čím dál tím více zadluženější, a tím pádem se při jednáních s bankou, která logicky zkoumá schopnost města či obce splácet, dopředu snižuje jejich bonita. Naše město dnes plně zaměstnává rekonstrukce kanalizace, připravený už ale máme i projekt rekonstrukce historického jádra města, který bude do roka dvou na spadnutí. Chceme-li ze Znojma vybudovat turistické, obchodní a společenské centrum, musíme se v brzké době zaměřit na úpravu Horního i Václavského náměstí a ulice Přemyslov ců. Hodnota tohoto díla se podle naších odhadů pohybuje kolem 50 mil. Kč a i v tomto případě budeme hledat zdroje spolufinancování. Stejně tak tomu bude i v případě finan cování projektů postupného oživování Lounského kláštera, podaří-li se jeho bezplatný převod z majetku státu do vlastnictví našeho města. Menší projekty se snažíme zaplatit z rozpočtu města, u rozsáhlých projektů se značným přesa hem a významem do budoucnosti však považujeme formu úvěru za nejvhodnější formu jejich spolufinancování.
EKONOMIKA
Granty podporují spravedlnost Když letos v létě na Diskusním fóru portálu Města a obce Online (www.mesta.obce.cz) v sekci Hospodaření obce začala výměna názorů na přednosti i úskalí grantových programů, rázem se to to téma stalo jedním z nejpřitažlivějších. Nemálo diskutujících požádalo i o zaslání základních dokumentů, které pro poskyto vání finanční podpory veřejně prospěšným projektům přijalo statutární město Hradec Králové.
ŽÁDAT MŮŽE I SUBJEKT ODJINUD Inženýrka Fikrová však vidí jako jiný pro blém tzv. nepovolenou veřejnou podporu ve smyslu předpisů Evropské unie: Na některé dotace poskytované z veřejných rozpočtů lze totiž pohlížet jako na ohrožení trhu v dané oblasti. Z tohoto důvodu zastupitelstvo měs ta upravilo postupy tak, aby vyhověly přís ným nárokům předpisů EU. Na podpora proto nyní nově získaly možnost dosáhnout libovolné subjekty bez ohledu na právní for mu a sídlo. V Hradci Králové se totiž drží zá sady, že smyslem není podpora organizace, nýbrž podpora projektů (ať už jednorázo vých akcí, či soustavných činnostfi, které přinesou nějakou konkrétní kvalitu obča nům města bez ohledu na to, jaký subjekt ji poskytuje. Proto ve směrnici o pravidlech poskytování finanční podpory vypustili ja kékoliv diskriminační podmínky vůči žada telům. Zůstalo však zachováno pravidlo, že dotovaná akce musí být v souladu se Strate gickým plánem rozvoje města a musí mít přínos pro Hradec Králové a jeho občany. Ze své pozice vedoucí magistrátního od boru interního auditu a kontroly inženýrka Fikrová za hlavní přínos rozdělování peněz v rámci grantů označuje skutečnost, že v Hradci Králové se přesně ví, k jakým úče lům se poskytované peníze využívají, a že se tam podporují pouze takové projekty', které jsou v souladu s prioritami města. »Řekla bych, že tento systém je pozitivně hodno cen jak veřejností, tak samotnými zastupi teli. Dnes je tak jasné, kolik peněz město vloží po podpory' kultury a kolik třeba do sportu. Vůči všem žadatelům se postupuje jednotně a otevřeně. Je-li žádost zamítnuta, ten kdo ji podal, se dozví, proč se tak stala Pokud grant obdrží, přesně ví, jaké pod mínky musí dodržet,« uzavřela inženýrka Fikrová. ■
rávě v Hradci Králové, kde se na gran »Po zavedení směrnice od ledna 2005 se tech ročně rozdělí kolem jednoho sta navíc peníze rozdělují zálohově a rovnoměr miliónů korun, totiž už v září 2004 při něji podle zaměření žadatelů, tedy do kultu jali Směrnici Zastupitelstva města Hradec ry, sportu, sociálních věcí atd.,« dodává in Králové, kterou se stanoví pravidla poskyto ženýrka Fikrová. vání finanční podpory veřejně prospěšným projektům. Peníze na tyto účely pak ve měs POMOC NEMÍŘÍ mimo skutečnou tě spravuje Fond na podporu veřejně pro POTŘEBU spěšných projektů. Někteří námi oslovení účastníci diskuse na portálu Města a obce online vyjádřili názor, že určitým rizikem grantových programů může být nereflektování potřeb místních ko munit. »Tento problém v Hradci rozhodně nehro zí, neboť pro jednotlivé oblasti máme zpra covány tzv. komunitní plány vytvářené za spolupráce s příslušnými komunitami a po třeby jednotlivých oblastí jsou dobře zma povány. Navíc jsou témata zvolena natolik obecně, že do nich lze zařadit takřka jakou koliv akci. Například příspěvek na sportovní akce, na podporu sportovní činnosti mláde že, na volnočasové aktivity, na kulturní akce, na rozvoj cestovního ruchu, na činnost v ob V Hradci Králové se na grantech rozdělí kolem lasti sociálních služeb, prevenci kriminality jednoho sta miliónů korun ročně. Na snímku apod.,« vysvětluje inženýrka Fikrová. Záro historická budova bývalé radnice. veň připomíná, že před schválením grantu v orgánech města (rada, zastupitelstvo) je ŠIBALŮM ODZVONILO žádost posouzena komisí složenou z osob Ing. Jaroslava Fikrová, vedoucí odboru inter aktivně činných v dané oblasti. Týto komise ního auditu a kontroly Magistrátu města jsou voleny na čtyři roky a tvoří je lidé, které Hradec Králové, vysvětluje dva hlavní důvo lze objektivně považovat za znalce konkrét dy, proč v krajské metropoli vydali přísluš IVAN RYŠAVÝ ní komunity. nou směrnici: ■ Jednak se tak zprůhlednilo poskytování Co soudí o grantových programech dotací a vytvořila se jednotná databáze ža datelů. Dříve se totiž mohlo stát, že žadatel »šibal« požádal o dotaci na jednu akci na ■ Ing. Stanislav Zemánek, tajemník Městského dostanou. Zatímco jiná, možná ještě potřebnější or ganizace, jejíž vedeni však má k administrativě odtažidvou různých odborech a dostal ji dvakrát, úřadu Moravská Třebová: U nás zatím při poskyto neboť chyběla centrální evidence a v množ vání příspěvků na podporu veřejně prospěšných pro tější vztah, na grant nedosáhne. Myslím si, že granto vé programy najdou výraznější uplatnění ve větších ství poskytovaných příspěvků takové přípa jektů grantový systém nevyužíváme. Nicméně granty dy nešlo uhlídat. městech, kde rozdělováni peněz může být anonym považuji za vhodnější z hlediska potřeb a preferencí nější. Naopak v malých sídlech bývá znalost místních ■ Druhým důvodem bylo vytvoření spra města. poměrů detailnější a rozděleni peněz i bez grantových vedlivého a jednotného přístupu k žadate ■ Ing. Jaroslav Kotula, tajemník Městského úřa lům. Odstranily se disproporce jak v podává du Chropyně: Peníze na podporu kultury, sportu programů může proběhnout docela objektivně ■ Ivana Hujerová, vedoucí Kulturního střediska ní žádostí a v přísnosti posuzování (napří apod. dosud rozdělujeme tradičně, tedy možná i po klad jeden odbor požadoval předložení hos města Smržovka: Největší úskalí grantových progra někud náhodným způsobem, byť se vše důsledně dě mů stručně řečeno spočívají ve velenáročné administ podaření organizace, ověření bezdlužnosti je v souladu s právními předpisy a je kontrolováno au raci projektů, leckdy v nemožnosti zálohování či v ne a další přísná kritéria, zatímco jinému odbo ditem. Ve vypisováni grantů však vidím větší systémokompetentnosti, resp. neochotě spolupracujících úřa ru stačila žádost psaná rukou na jednom lis vost v rozdělováni veřejných prostředků. Naproti tomu dů - například finančních. Tím, že grant je vypsán tu papíru). Přestal se také rozdílně posuzovat tyto programy a přihlašováni se do nich s sebou nesou »shora«, ne vždy respektuje reálné potřeby komunit účel projektu. Proto dnes už není možné, aby určitý nárůst byrokracie. A protože ve spolcích a dal a žadatelé se do něj pak pouze »trefují«. Naštěstí ales se přes některý odbor získaly peníze na zjev ších zájmových organizacích pracují hlavně dobrovol ně okrajové záležitosti, ale v jiné oblasti se žá poň v tomto ohledu se podle mého názoru situace níci s různým vztahem k administrativě, může se stát, dosti o příspěvky, například pro bezbariérový že tam, kde dokáží zpracovat slušné projekty, grant v naší zemi už lepší. vstup dětí s fyzickým postižením, zamítaly.
P
16
moderní obec
záři 2006
Vzdělávání a golfová turistika eletrhy cestovního ruchu GO a RE agenturou CzechTourism a Asociací krajů GIONTOUR 2007, které se konají na České republiky. brněnském výstavišti od 11. do 14. led Výrazně zastoupena bude také cykloturistina, nejen otevírají veletržní sezónu, ale jsouka. Zatímco regiony představí »své« cyklotrai nejlepší příležitostí seznámit se na začátku sy a jejich zajímavosti, cestovní kanceláře na roku s celou nabídkou v oblasti cestování. bídnou zájezdy zaměřené na cykloturistiku. Část pavilonu A bude opět vyhrazena A co bude k vidění? Vedle našich a zahra ničních cestovních kanceláří a regionů bude E-travel zóně, tj. poskytovatelům interneto věnována pozornost vzdělávání v cestovním vých služeb, provozovatelům cestovatelských ruchu a golfové turistice v ČR. Na veletrhu serverů, představení rezervačních systémů REGIONTOUR budou k dispozici mj. po pro leteckou dopravu nebo ubytování apod. drobné informace o ČR jako nové středoev Velkým lákadlem bude Festival filmů a fo ropské golfové destinaci s kvalitní infra tografií s cestovatelskou tematikou GO strukturou. Téma je připravováno ve spolu KAMERA, na kterém se očekává účast zají práci s Ministerstvem pro místní rozvoj, mavých osobností české kultury a cestování.
V
Důležité informace ■ Nově se workshopu zúčastní touroperátoři zaměření na golfovou turistiku. Čeští partneři, kteří se 11. a 12. ledna zúčastní unikátního projektu, si mohou rezervovat konkrétní ter míny schůzek od listopadu 2006 na adrese http://www.meetingpoint.bvv.cz. ■ Uzávěrka přihlášek na veletrhy GO a REGIONTOUR je 15. září 2006. ■ Více informací získáte na www.bvv.cz/go.
Dokonalý přehled o cestování
11.-14. 1. 2007 Brno - Výstaviště, www.bvv.cz/go
Veletrhy Brno, a.s. Výstaviště 1
Central European Exhibition Centre
BVV
647 00 Brno Czech Republic Tel.: 541 152 984, 823 Fax: 541 153 062
[email protected]
Veletrhy Brno
MO-000392
Na veletrhu REGIONTOUR 2007 budou k dispozici mj. podrobné informace o ČR jako nové středoevropské golfové destinaci s kvalitní golfovou infrastrukturou.
Stejně jako v minulých letech se znovu uskuteční dvoudenní workshop MEETING POINT pro zahraniční touroperátory, kteří budou mít možnost se seznámit s nabídkou jednotlivých krajů ČR. Program jejich ná vštěvy na obou veletrzích je organizován ve spolupráci se zahraničními zástupci BW, agenturou CzechTourism, Českými centry i Asociací cestovních kanceláří ČR a s oficiál ní podporou Ministerstva pro místní rozvoj, a to podle požadavků vystavovatelů. Každý touroperátor bude mít k dispozici asistenta, který nebude jen tlumočníkem, ale i prů vodcem po expozicích. Pro vystavovatele to znamená připravit pro zahraniční návštěvníky atraktivní »balíček služeb#, tj. komplexní nabídku s důleži tými údaji, podmínkami a kontakty. Zahra niční touroperátoři se totiž nebudou zajímat jen o kulturní památky nebo přírodu, budou chtít především vědět, kdo a jaké služby po skytuje. Iskl
EKONOMIKA
I
Slovenská samospráva zvládá místní daně bez větších chyb a omylů Místní daně jsou součástí daňového systému Slovenské republi ky od ledna 2005. Od té doby se datuje i počátek fiskální decent ralizace, tj. financování slovenských měst a obcí. Na úseku míst ních daní šlo v podstatě o transformaci a úpravu předchozího systému jedné daně a několika místních poplatků. ový stav zakotvuje samostatný zákon Města a obce nemohou zavést žádnou ji č. 582/2004 Z. Z., o miestnych daninou místní daň a místní poplatek kromě ach a miestnom poplatku za komu těch, které vyjmenovává zákon. Povinný je nálně odpady a drobné stavebné odpady poplatek za komunální odpady a drobné (přijatý v září 2004). Správcem místních da stavební odpady, z daní lze zavést všechny ní a poplatku jsou města a obce. To zname nebo pouze některé. ná, že v jejich rukou je nejen stanovení výše Municipality musejí přijmout všeobecně daně, ale i její výběr a vymáhání nedoplatků. závazné nařízení o místních daních a po platku za komunální odpady, ve kterém určí TYPY MÍSTNÍCH DANÍ sazbu a případné úlevy a osvobození. Posky Zákon umožňuje městům a obcím vybírat tovat osvobození a úlevy v individuálních tyto místní daně a poplatek: případech nelze.Všeobecně závazné naříze ■ daň z nemovitostí (pozemky, stavby, ní schvaluje zastupitelstvo třípětinovou vět byty), šinou přítomných poslanců, přičemž před ■ daň za psa, jeho schválením existuje zákonná možnost ■ daň za užívání veřejného prostranství, připomínek ze strany fyzických nebo práv ■ daň za ubytování, nických osob. ■i daň za prodejní automaty, SAZBY JEDNOTLIVÝCH DANÍ ■ daň za nevýherní hrací přístroje, POJÍMÁ ZÁKON RŮZNĚ ■ daň za vjezd a setrvání motorového vo zidla v historické části města, V případě daně z nemovitostí byly zrušeny ■ daň za jaderné zařízení, limity, to znamená, že města a obce určují ■ místní poplatek za komunální odpady sazby podle místních podmínek a tržní hod a drobné stavební odpady. noty nemovitostí relativně volně. Existuje
ILUSTRAČNÍ FOTO: JAN PAVLIČEK
N
Města a obce určují sazby daně z nemovitostí podle místních podmínek a tržní hodnoty nemovitosti relativně volně. Na ilustračním snímku je Nitra.
18
moderní obec
však »vnitřní vazba« mezi nejnižší a nejvyšší sazbou. Daní z pozemků se zdaňuje celkem 8 typů pozemků (zahrady, stavební pozem ky, trvalé travnaté porosty apod.), rozdíl me zi nejnižší a nejvyšší sazbou nesmí přesáh nout 20násobek. Co se týče pozemků v ja derných zařízeních, je možný maximálně lOOnásobek. Daň ze staveb se vztahuje na? různých typů staveb (garáže, průmyslové stavby, stavby na zemědělskou produkci apod.), zákon stanovuje maximálně40násobek mezi nejnižší a nejvyšší sazbou v pří slušném sídle. Pevně je určena daň za jaderné zařízem, poplatek za komunální odpady a drobné stavební odpady je limitovaný minimální a maximální hranicí. Uvolnění sazeb a přenesení odpovědnos ti za jejich výši na obce a města bylo jedním z důležitých záměrů fiskální decentralizace. Odráželo to skutečnost, že samospráva je schopná spravovat komunitu a příslušné území. Združenie miest a obcí Slovenska (ZMOS) bylo rovněž přesvědčeno, že jedi ným rozhodnutím o výši daní z centra (zá konem) jednoduše nelze určit podmínky pro všech 2900 sídel na Slovensku efektivně a přiměřeně konkrétním poměrům. Pravomoc měst a obcí určovat výši daní svobodně vyvolala širokou diskusi a v někte rých kruzích i značný neklid. Zmíněná ome zení v podobě zavedení vnitřní vazby při da ni z nemovitostí v průběhu roku 2005 byla výsledkem cíleného tlaku individuálních plátců daní a především ekonomické lobby. V diskusi bylo zajímavé sledovat, jak se na svobodu trhu dívají například podnikatelské kruhy v případě, že z ní nemusejí jen profi tovat, ale cítí sejí být »ohroženy«. Katastr ob ce a zdaňování nemovitostí na tržním prin cipu je přitom prvkem tržního mechanismu, stejně jako vlastnictví nemovitostí. Daně včetně místních by měly mít všeo becný charakter a měla by se uplatňovat rov nost zdaňování. Zdaňovat - na rozdíl od mi nulosti - je možné od začátku roku 2005 i státní organizace, vyšší územní celky, círk ve apod., i když už první rok účinnosti záko na zasáhla do tohoto pravidla novela zákona a uvolnila některá »přísná« pravidla pro ško ly a církve. Příklon k přijímání limitů daní a poplatků na centrální úrovni je relativně jednoduché řešení, neposouvá však dopředu lokální damokracii. Naopak, přenesení odpovědnosti na města a obce vede i občany a právnické osoby k větší zainteresovanosti na těchto rozhodnutích. Je to proces sice velmi složitý, ale zároveň perspektivní. Ovšem pokud to s decentralizací nějaká společnost myslí opravdu vážně. Záměr přejít postupně na zdaňování ne movitostí na tržním principu je dlouhodobý, je to zajisté věc vývoje a postupné změny postojů k decentralizovaným řešením.
září 2006
EKONOMIKA
ZMOS nepochybuje o tom, že budoucnost potvrdí trend ke skutečně reálnému zdaňo vání na tržním principu.
Místní daně a poplatky ■ Před fiskální decentralizací - výnos k 31.12. 2003 (v Sk)
JSOU DŮLEŽITÉ, NIKOLI KLÍČOVÉ
Daň z nemovitostí------------------------------------------------------------------------------------------------------ 3 794 045 000
Z ověřených výsledků hospodaření po skon čení roku 2005 vyplývá, že města a obce no vé daňové pravomoci dokázaly uplatnit ro zumně. Zohlednily místní poměry' přiměře ně a problémy se vyskytovaly jen ojediněle. Pro ZMOS, které s Ministerstvem financí SR, vládou SR a Národní radou SR vyjednávalo, je to důkaz, že města a obce zvládají decent ralizaci kompetencí, politické odpovědnosti a financí bez zásadních chyb a omylů. Obce a města tedy vnímají fakt, že místní daně a poplatek nemají pouze fiskální, ale i regulační a preventivněkontrolní funkci. Nezanedbatelná je funkce zabezpečování kompetencí a poskytování služeb. Obecně lze říct, že řešením problematiky místních daní municipality nesledovaly jednoduché zvýšení daňového zatížení, ale hledaly a žá daly vytvoření podmínek pro podstatně dife rencovanější přístup k zohlednění místních podmínek a k daňovým poplatníkům. Místní daně jsou sice důležité, ale nejsou klíčovým zdrojem příjmů. Na celkových pří jmech slovenských měst a obcí v roce 2005 ve výši 85,4 mld. korun se místní daně podí lely částkou 9,9 mld. korun, což je přibližně 11,5 procenta. ■
Poplatek za psa----------------------------------------------------------------------------------------------------------
64 149 000
Poplatek z prodeje alkohol, nápojů a tabák, výrobků................................................................
360 941 000
Poplatek za zábavní hrací přístroje-------------------------------------------------------------------------------
91 914 000
Poplatek za prodejní automaty -.............
2 035 000
Poplatek za vjezd motor, vozidel do historických částí měst-------------------------------------------
1 804 000
Poplatek za ubytovací kapacitu v rekreačních a vzdělávacích zařízeních----------------------------
19 075 000
Poplatek z reklamy------------------------------------------------------------------------------------------------------
56 731 000
Poplatek ze vstupného................................................................................................ ...............-
19 317 000
Poplatek za pobyt v lázeňském městě nebo městě cestovního ruchu -... ............... —...—
99 654 000
Poplatek za užívání bytu nebo části bytu na jiné účely než bydlení—---------------------------------
17 810 000
Poplatek za užívání veřejného prostranství.................................................................................
310 822 000
Poplatek za komunální odpad-------------------------------------------------------------------------------------- 2 416 190 000 Poplatek za umístění jaderného zařízení...... ...............................................................................
Celkem
118 262 000
7 372 749 000
Poznámka: Poplatek z prodeje alkohol, nápojů a tabák, výrobků byl zrušen k 1. květnu 2004, což souviselo se vstupem SR do EU. Kvůli tomu jsou uvedené výnosy z roku 2003.
■ Po fiskální decentralizaci - výnos k 31.12. 2005 (v Sk) Daň z nemovitostí.................................................. ....................................................................... 6 242 786 000 Daň za psa........................................................... ...........................................................................
85 083 000
Daň za užívání veřejného prostranství..................................................... .... —----------------------
371 863 000
Daň za ubytování_____________________________________________________________
167 044 000
Daň za prodejní automaty............................................................................................. ...............
16 986 000
Daň za nevýherní hrací přístroje—....................
82 698 000
Daň za vjezd a setrvání motor, vozidla v historické části města—.............................. -........ Daň za jaderné zařízení-------------------------------------- --------------------------------------------------------
5 253 000 126 984 000
Poplatek za komunální odpady a drobné stavební odpady............................................. ...— 2 794 035 000
OLGA GÁFRIKOVÁ tisková mluvčí ZMOS
Celkem
9 892 732 000 ZDROJ: ZMOS
www.scania.cz
Nechte si poradit, jak pro své projekty využít podporu EU! Úvěry patří k významným a nejvíce žádaným zdrojům pro fi nancování běžných a především investičních potřeb obcí, měst, svazků obcí a krajských úřadů. ČSOB nabízí klientům komunální sféry komplexní portfolio produktů, které zajistí fi nancování přizpůsobené potřebám a finančním tokům jedno tlivých subjektů. ndividuální přístup k řešení každého ÚČELOVÝ INVESTIČNÍ ÚVĚR případu a využití všech dostupných do Představuje korunový nebo devizový úvěr tačních programů České republiky a Ev poskytnutý na přesně vymezený účel. Mů ropské unie umožní nalézt optimální složeže být poskytnut jako krátkodobý, středně ní finančních prostředků potřebných pro fi dobý nebo dlouhodobý v závislosti na ob nancování rozvojových projektů v komu jektu úvěrování. Je vhodný pro financová nálním sektoru. Využijte našich zkušeností, ní investic potřebných k řádnému fungo které jsme získali při financování a realiza vání měst, obcí a krajů a k jejich dalšímu ci projektů v rámci předvstupních progra rozvoji. mů EU SAPARD a PHARE a při předfinanČerpání probíhá účelově podle kon cování a spolufinancování projektů podpo krétních podmínek úvěrové smlouvy buď rovaných ze strukturálních fondů EU po jednorázově nebo postupně, jak jsou vstupu ČR do EU v květnu 2004. předkládány dokumenty (faktury) nebo
I
v dohodnutých termínech a objemech. Splátky mohou být pravidelné, nepravi delné v závislosti na inkasu, mohou se kombinovat pravidelné i nepravidelné splátky. FINANCOVÁNÍ PROJEKTŮ S PODPOROU ZE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ EU ČSOB nabízí komunálnímu sektoru speci ální schéma financování těchto projektů, které zahrnuje nejen přísliby úvěrů a sa motné úvěry, ale navíc i služby útvaru ČSOB EU Centrum. Závazný úvěrový příslib je dokladem pro kazujícím zajištění financování daného projektu při žádosti o dotaci z fondů EU. Úvěr na předfinancování dotace a spolu financování projektu představuje finanční prostředky určené na úhradu uznatelných nákladů, které budou následně spláceny z dotací z fondů EU nebo státního rozpočtu a zároveň také prostředky na úhradu těch nákladů projektu, které nejsou pokryty' ani dotací, ani vlastními zdroji klienta. EU Centrum je útvar specializovaný na projekty dotované ze strukturálních fondů EU. Poskytuje klientům dotační audit, na bídku spolupráce s vybranými poradenský mi firmami, pomoc při vyhledávání vhod ných partnerů pro projekt a další poraden ské služby. FINANCOVÁNÍ PROJEKTŮ S PODPOROU Z ISPA A FONDU SOUDRŽNOSTI EU V rámci projektů životního prostředí, které jsou primárně financované z ISPA nebo Fondu soudržnosti EU, jsou příjemci dota cí zavázáni k poskytnutí části financování z vlastních zdrojů, tj. obvykle z příslušných komunálních rozpočtů. ČSOB nabízí mož nost profinancování těchto závazků. K dis pozici jsou jak dlouhodobé investiční tak i krátkodobé překlenovací úvěry. V rámci fi nančního partnerství rovněž nabízí i kom pletní správu projektových účtů, včetně možnosti využití vázaných účtů, depozit ních produktů, instrumentů k ošetření kur sových rizik apod. Příjemci financování nemusejí být pouze municipality', tj. obce, kraje nebo svazky'ob cí, ale mohou jimi bý't společnosti (napří klad Vodovody a kanalizace), které splňují podmínky EU pro přijetí těchto dotací. V ta kovém případě a při respektování alespoň částečné finanční samonosnosti projektu, je snaha ČSOB udržet alespoň část závazků mimo komunální rozpočty.
(Více informací na webové adrese: www.csob.cz) KOMERČNÍ PREZENTACÍ
20
moderní obec
záři 2006
PŘÍLOHA
I
FOTO: ARCH'IV BD ORLOVÁ
komunální energetika
Přikrášlené audity nemají při podávání žádosti o dotaci šanci
■ Ve státním programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů na letošní rok bylo k dispozici jen 70 miliónů korun. Proč tak málo? )e pravda, že v posledních letech jsme míva li kolem sta miliónů, v roce 1996 dokonce 450 mil. Kč. Od letošního roku se ale měla většina investičních akcí převést v rámci strukturálních fondů pod Operační program Průmysl a podnikání. Na ten všichni žadate lé nedosáhnou, proto jsme si pár korun ne chali. Mnoho žadatelů jsme letos ale oprav du museli zklamat. ■ Chystají se pro rok 2007 nějaké změny? Ano, a už proběhla příslušná jednání se vše mi 15 zainteresovanými ministerstvy. Vzhle dem ke stoupajícím nákladům na materiál i práci chceme zvýšit absolutně i procentuál ně dotaci na podprogram Komplexní opatře ní ke snížení energetické náročnosti byto vých domů. Dnes můžeme jednomu žadate li přispět 30 % z celkových nákladů a maxi málně třemi milióny korun. Nově by se mo hla tato částka zvýšit až na pět miliónů.
záři 2006
■■ Kraje a města mají zpracovávat územní energetické koncepce. Nakolik už tuto po vinnost splnily? Povinnost je to jenom pro kraje a statutární města. Většina krajů a také »historických« statutárních měst tyto koncepce má. Menší statutární města, která tento titul získala po zději, většinou z této povinnosti příliš nadše na nejsou. A to přesto, že můžeme poskyt nout na zpracování koncepcí dotaci. ■ Občas slýcháme zprávy o tom, že někde se domácnosti a snad i instituce odpojují od centrálního vytápění, zejména plynového, a začínají opět topit uhlím. Máte informace o tom, nakolik je tento jev masový, nebo zda jde o ojedinělé výstřelky? Tam, kde existuje centrální zásobování tep lem a cena je slušná, tj. pohybuje se mezi 180 až 450 korunami na gigajoule, se to neděje. Cena nad 500 korun už ovšem lidi nutí hledat jiné možnosti. Podle mých informací to jsou kromě jednotlivých domácností i některá by tová družstva, která vznikla v důsledku pri vatizace bytového fondu. Kdybych ale měl
FOTO: ARCHIV
Ceny energií nadále šplhají směrem vzhůru a snižování energe tické náročnosti nabývá na stále větší důležitosti. O hlavních trendech současnosti hovoříme s Ing. Josefem Bubeníkem, ředi telem České energetické agentury.
Pokud je centrální zásobování teplem dobře provozované, systémy jsou v pořádku, je to stále nejekonomičtější i nejekologičtější způsob vytápění, říká Ing. Josef Bubeník.
odhadnout, kolik procent lidí se celkově od pojilo od centrálního vytápění, tak to nebu de víc než 2 až 3 %. Pokud je centrální záso bování teplem dobře provozované, systémy jsou v pořádku, je to stále nejekonomičtější i nejekologičtější způsob vytápění. ■ Ovšem malé a nejmenší obce asi centrál ní vytápění mít nebudou. A je to škoda, protože v těchto malých obcích bývá spousta nevyužité půdy, na které by se mohly pěstovat energetické plodiny, a ty pak moderní obec
21
>
příloha
>
komunální energetika
využít jako palivo pro centrální vytápění ce lé vesnice. Kromě úspor a výhod plynoucích z tohoto způsobu vytápění by vznikly i další možnosti zaměstnávání místních lidí. Čili má to finanční, sociální i ekologický efekt. Navíc na vesnicích lze lépe než jinde různé zdroje kombinovat - může se využívat biomasa, sluneční kolektory, větrná energie... ■ Lidem se ale větrné elektrárny moc ne líbí. Větrné farmy také nemiluji, ale kdyby šlo o jednu vesnici a jednu elektrárnu, pak to ne vypadá o moc hůř než vysunutý vodojem. Je ovšem nutné počítat s tím, že pořízení větr né elektrárny je dražší a bez dotace se ne obejde. Na druhé straně, když je v dobrém místě a natočí tak 2000 až 2500 hodin ročně, pak se za 12, maximálně 15 let zaplatí, při tom její životnost je asi dvojnásobná. ■ Od letošního července je tu jedna novin ka - povinné energetické certifikace budov (podrobněji viz Moderní obec č. 9, str. 27 až 28 - pozn. redakce). Jaký má praktický vý znam? Velmi široký. Třeba při koupi domu nebo náj mu bytu. Majitel bude chtít určitou částku, vy se ale z energetického průkazu dozvíte, protože tato informace musí být veřejně pří stupná, že budova je nezateplená, energetic ky náročná. Pokud cena tyto skutečnosti ne vezme v úvahu, bude kupující nebo nájem ník právem žádat slevu. ■ Jsou tyto certifikáty povinné pro všechny budovy, tj. pro domy nově stavěné či rekon struované, i pro ty už existující? Měly by se dělat pro každý dům, i když pro starší domyje tato povinnost, tuším, odlože na na rok 2008, ale to se asi nestihne. U no vých domů už musí být certifikace součástí projektové dokumentace. Podrobnosti bu dou ve vyhlášce, která vyjde v dohledné do bě (rozhovor se uskutečnil v polovině srpna - pozn. redakce). Dost dlouho jsme diskuto vali o tom, koho touto činností pověřit, a na konec se rozhodlo, že to budou energetičtí auditoři a inženýři s autorizací pro tuto spe cializaci od České komory autorizovaných inženýrů a techniků.
■ Co z toho vyplývá pro majitele budov, te dy i obce, pokud se v energetickém certifi kátu objeví nepříznivé hodnoty? Mám na mysli zejména hodnoty bytových domů. Obec je ve vztahu ke státu soukromým sub jektem, který hospodaří se svým majetkem. Pokud certifikát vykáže špatné hodnoty, vi dím tu spíš odezvu v morálním i jiném tlaku nájemníků na to, aby majitel dotyčný dům zateplil, snížil jeho energetickou náročnost. Jako vyloženou povinnost bych to neviděl, ale předpokládám, že každý majitel nemovi tosti bude chtít tento certifikát mít. ■ Proč by ho měl chtít? Pokud už tam ná jemníky má, mohlo by mu to být jedno. Jen do té doby, dokud nebude chtít dům pro dat nebo nově pronajmout. Pokud budou energetické parametry špatné, určitě by měl zahájit příslušné kroky k jejich zlepšení. Když to neudělá, lidé na něho budou tlačit, aby snížil ceny. Ve směrnici č. 91, o které mluvíme, je ostatně řada dalších povinností, a jejich plnění se bude kontrolovat. ■ Vraťme se ještě k tomu, co obce, a asi ne jen je, vždy zajímá nejvíc: možnosti finan cování a dotace. O který z dotačních titulů je největší zájem? O dotace na opatření vedoucí ke snížení energetické náročnosti bytových domů. Je možné žádat o dotace i na nízkoenergetické nebo pasivní domy, ale tam už je to slabší. O dotacích na územně energetické koncepce jsem už mluvil, za zmínku stojí, že je možné žádat i o příspěvek na jejich aktualizaci a ta ké na akční plány. ■ V čem obce nejvíc chybují při podávání žádosti o dotace? Hlavně ve formalitách, v banálních věcech. Například se stane, že žádost dojde v obálce, jíž chybí označení »Státní progratn«, takže se otevře jako kterákoli jiná zásilka. Tím je sa mozřejmě žádost okamžitě vyřazena ze hry, protože obálky se musí otevírat najednou, před komisí, která zároveň kontroluje, zda nechybí žádná z požadovaných příloh. Tam se také chybuje - občas některá chybí. Bohu žel se stává i to, že se žadatelé snaží přimět auditora k tomu, aby upravil audit tak, aby
odpovídal podmínkám pro přidělení dotace. Auditorů, kteří se nechají takto svést, není mnoho, ale existují. Je to ale zbytečné, naši analytici při vyhodnocování žádostí takový pokus zcela určitě odhalí. Když máme pode zření, že hodnoty nejsou v pořádku, pošleme audit Státní energetické inspekci, která je na rozdíl od nás orgánem státní správy a může si pak dotyčného auditora pozvat k pohovo ru v rámci správního řízení. Loni jsme posí lali takovýchto auditů k přezkoumání něco přes dvacet. Auditor z toho pak má nepří jemnost a žadatel přijde o možnost se o do taci ucházet. ■ Zmínil jste pasivní domy. Jsou opravdu takovým zázrakem, jak někteří odborníci uvádějí? Ano, jsou. Zatímco spotřeba energie na metr čtvereční je v průměrném domě asi 120 kWh a v nízkoenergetickém maximálně 50 kWh, v pasivním dosáhne nejvýše 15 kWh. To je tak obrovská úspora, že opravdu stojí za to věnovat jí pozornost. Důležité je zajistit správné větrání - v místnosti by se měla vy měnit za hodinu asi polovina vzduchu, jinak vznikají plísně, ale jinak tu žádné zvláštnos ti nejsou. ■ Když jsou tyto domy tak fantasticky úsporné, proč se tedy nestaví masově? Jednoznačně je to otázka pořizovací ceny. Rodinný domek středních parametrů se dá pořídit už za tři milióny korun. Když chce někdo po stavební firmě dům nízkoenergetický, dá za stejný dům asi milión a půl korun navíc a u pasivního cena vzroste na pět mili ónů. Přitom podle některých odborníků by nízkoenergetický dům neměl být proti klasické mu dražší o víc než osm a pasivní o deset procent. Já jsem opatrnější, pro první případ říkám, že je to deset procent a pro druhý pat náct. Stavební firmy si však přirážejí až 30 procent. Nejsou na to zařízeny, vymlouvají se, že nemají potřebné materiály, přitom jde o ty klasické, u nás běžně dostupné. Problém je tedy v ceně a ve značné nepřipravenosti našich stavebních firem. ■ JIŘINA ONDRÁČKOVÁ
»Pokud chceme, aby se odpady efektivně materiálově a energeticky využívaly, nestavme tomuto procesu do cesty ekonomické či byrokratické bariéry. O ostatní se již přírodní zákony a racionálně uvažující subjekty postarají samy.« Ing. Dan Jiránek primátor města Kladna pro časopis Odpady 7-8/2006
Čtěte odborný měsíčník Odpady
Předplatné nebo ukázkový výtisk ZDARMA si zajistěte na tel. čísle 800 11 00 22 MO-000389
economia OBSAH
ROZHODUJÍ
Eř _
Leasing, úvěr, splátkový prodej?
FINANCOVÁNÍ
Stačí říct. VB Leasing Vám nabízí snadný způsob realizace Vašich investičních záměrů.
VB LEASING DŮVĚRA
SPOJUJE
VB Leasing CZ, spol. s r.o. Heršpická 813/5, 639 00 Brno tel.: +420 543 550 111, fax: +420 543 550 150 e-mail:
[email protected], www.vbleasing.cz infoline: +420 800 181 800
Člen skupiny Volksbank a VR Leasing
MO-000283/A
Brno-Řečkovlce
Brno-Lišeň
Hlubočky
Zateplovací systémy stomixTHERM®alfa a stomixTHERM®beta dokáží ušetřit až 30 % nákladů na vytápění. STOMIX® - výrobce a dodavatel zateplovacich systémů (ETICS) jehož jméno má zvuk v celé Evropě. První český výrobce zateplovacich systémů, který je držitelem Evropského technického schváleni. Vyrábíme omítky, lepicí a štěrkové hmoty, penetračni nátěry, barvy, sanace a prostředky pro ochranu betonu. Navrhneme optimální řešení pro Váš dům, garantujeme správnost použitých technologii, pomůžeme Vám se zajištěním finančních prostředků. Jen kompletní revitalizace zajisti vašemu domu to, co potřebuje. Kde nás najdete: Brno • České Budějovice • Děčín • Hodonín • Hradec Králové • Olomouc • Ostrava • Plzeň • Praha • Žulová i Další informace naleznete na www.stomix.cz
bezplatná telefonní linka
(d 800 555 300
O STOMIX
la možnosti, jak využít biologicky rozložitel ný odpad (tráva, štěpky apod.).
VÝROBA BIOPALIVA
Starosta Jiří Čunek (první vpravo) a tajemník vsetínského městského úřadu Milan Půček si v Gussingu nechávají vysvětlit princip výroby energie z biomasy.
Vsetín našel zkušeného partnera v Gussingu Dlouhodobý záměr Vsetína zbavit se závislosti na neobnovitelných zdrojích energie se posunul dopředu. Zastupitelstvo už schválilo návrh dohody o spolupráci s Evropským centrem ob novitelných energií v rakouském Gussingu, která zlepší využití alternativních zdrojů energie a posílí regionální hospodářství. ředmětem navrhované dohody je pře stamilionové projekty založené na využití al ternativních zdrojů energie. "Navazují na devším konkrétní podoba spolupráce při přípravě společných ekologických projekt Logistického centra odpadů, jehož projektů financovaných z národních i nad výstavba začne v nejbližších měsících v prů národních programů, realizace výzkumných myslové zóně na Bobrkách. Na uskutečnění projektů v oblasti obnovitelných zdrojů projektu jsme získali 170 mil. Kč z evrop ských a státních fondů,« pokračoval Jiří Ču energie a rozvoje území, výměna know-how apod., uvedl starosta Vsetína a politik Zdra nek. A právě v souvislosti s tímto ekologic vého města Jiří Čunek. Vsetín totiž pro příští kým projektem, který vyřeší sběr a likvidaci programovací období EU připravuje už teď odpadů na Vsetínsku, radnice vyhodnocova-
FOTO: ARCHÍV
P
S ohledem na to, že kompost vyrobený z bi ologicky rozložitelného odpadu by se ve Vse tíne uplatnil jen v omezené míře, město se rozhodlo vyrábět z biomasy palivo. "Zpraco váním biologicky rozložitelného odpadu a kalů z čistíren odpadních vod ve fermentačních jednotkách vzniká biopalivo, jehož výhřevnost se při dodržení výrobní techno logie blíží hnědému uhlí,« vysvětluje Ing. Ji ří Trezner, vedoucí odboru životního pro středí Městského úřadu ve Vsetíně. Fermentační jednotky budou přitom součástí Logis tického centra odpadů. Záměrem města je tak využít biopalivo ja ko zdroj pro výrobu tepelné energie. "Třeti nu až polovinu spotřeby tepla ve městě by chom mohli vyrábět tímto ekologickým a vý hledově i levnějším způsobem,« domnívá se Ing. Jiří Trezner. Do budoucna se totiž oče kává nejen další nárůst cen neobnovitelných zdrojů energie, ale i poplatků za uklá dání odpadu. Proti tomu o biologicky rozlo žitelný odpad by neměla být nouze. »S touto úvahou zpracováváme studie, které vyhod notí dostupnost zdrojů na výrobu biomasy a současně po technologické stránce vyřeší výstavbu a zapojení kotlů na biomasu do městské tepelné soustavy,« doplnil Trezner.
KDO HLEDÁ, NAJDE V rámci přípravy projektu hledali zástupci Vsetína partnera, který už má s podobnými řešeními zkušenosti. Nalezli jej v Gussingu (spolková země Burgenland). Dohoda mezi Evropským centrem obnovitelných energií a městem Vsetín o spolupráci při využití a uplatňování obnovitelných zdrojů energií vychází z předpokladu, že Rakousko se pod pisem Kjótského protokolu zavázalo k re dukci imisí. Jinými slovy, že jeho povinností je zvyšovat tržní podíl technologií šetrných ke klimatu a životnímu prostředí. Návrh dohody specifikuje oblasti, v nichž se bude postupovat společně. Kromě koope race při přípravě projektů financovaných z národních a nadnárodních programů, vý měny know-how a realizace výzkumných projektů se v ní předpokládá pořádání kon ferencí, seminářů a workshopů. Obě strany by také měly iniciovat pilotní projekty a roz pracovávat úspěšné koncepty, připravovat komplexní energetické koncepce regionů, budovat centra pro obnovitelné energie atd. »V nejbližších týdnech bude dojednána smlouva, která již bude obsahovat konkrétní cíle včetně způsobu jejich dosažení a fi nančního zabezpečení,« poznamenal Ing. Jiří Trezner. Vsetín hodlá využít zkušeností rakouské ho partnera i při získávání elektrické ener gie, a pro pohon autobusů MHD. "Uvažuje me i o výrobě bionafty z použitých rostlin ných olejů či o výstavbě fotovoltaické elekt rárny na sluneční energii,« uzavřel starosta Jiří Čunek. ■
EVA STEJSKALOVÁ tisková mluvčí města Vsetín
24
moderní obec
září 2006
komunální energetika
příloha
Inspirativní příklad z Orlové
■ Snižování spotřeby tepla pro vytápění bytů dosahujete řadou technických opatře ní. Můžete je konkretizovat? Postupujeme systematicky od roku 1996. Uskutečnili jsme termoregulaci celé otopné soustavy domů a zavedli poměrové sledová ní spotřeby tepla. Budujeme nová zádveří, zmenšujeme plochy zasklených chodbových oken, zateplujeme strojovny výtahů. Ve skle pech vyměňujeme okna, zasklíváme lodžie, které v mnohých případech zároveň zvětšu jeme. To jsou však jen dílčí kroky. Zásadní je komplexní zateplení obvodového pláště do mu, u kterého dbáme na dodržení minimál ní tloušťky zateplení 80 mm. A to včetně vý měny oken, při níž klademe důraz na doko nalé zateplení špalet i prostoru pod vnějším parapetem. Třetí podmínkou je kompletní zateplení střechy. Dosud jsme touto formou zrevitalizovali 78 % bytového fondu. ■ Jak se tato rozsáhlá rekonstrukce pro mítla v platbách za teplo? Zaznamenali jsme úspory tepla i výrazný pokles požadovaného příkonu na vytápění domů. Uvedu srovnání od roku 2004, kdy jsme zateplili 19 a v následujícím roce pak dalších 20 vchodů. Proti roku 2003 klesla roč ní spotřeba tepla v roce 2005 o 9687 GJ. Druž stevníci tak ušetřili v platbách za teplo 3208 237 Kč.
Když jsem v roce 1996 do vedení bytového družstva nastoupil, činila roční spotřeba tep la 141 314 GJ. V loňském roce již klesla na 62 399 GJ. Více než o polovinu! V cenách za teplo z roku 2005 tak vykazujeme úsporu 26 135 858 Kč. Podstatnou část uspořených finančních prostředků jsme převedli do fon du oprav, do kterého družstevníci měsíčně přispívají v průměru 28 Kč za 1 m-. Jsou však domy, kde se rozhodli pro 33 Kč. Třicet šest procent z této částky, tj. 12 Kč za 1 m2 za je den měsíc tvoří ony úspory z tepla. ■ V regionu s téměř 20% nezaměstnaností je to pozoruhodná zpráva. Bezesporu. Navíc v našich bytech bydlí i řada hornických důchodců. Lidé však vidí, že jejich domy jsou v krásném novém kabátě a že rekonstrukce navíc přináší úspory na teple. Chtěl bych proto ocenit všech 144 správců domů, kteří dokáží družstevníky přesvědčit o nutnosti komplexní revitalizace bytového fondu, což bez zvýšených poplatků do fondu oprav nelze uskutečnit. ■ A také bez nemalých bankovních úvěrů. Ano, ale při roční tvorbě fondu oprav ve výši 70 mil. Kč si troufám tvrdit, že je to do statečná záruka, abychom své závazky ban kám uhradili. V současné době činí naše ne splacené úvěry 366 mil. Kč. Dobu splatnosti
FOTO: AUTORKA
Zhruba třetina ze 34 tisíc obyvatel města Orlová bydlí ve 3303 bytech panelových domů tamějšího Bytového družstva. Za jeho předsedou Ing. Janem Katauerem jezdí zástupci stavebních fi rem, bytových družstev, společenství vlastníků bytů, bankov ních domů a dalších společností, aby se přímo na místě pře svědčili o efektivnosti uplatňované energetické koncepce.
Budování solárních kolektorů považuji do budoucna za jedinou reálnou cestu dalšího snižováni nákladů na ohřev vody v panelových domech, říká. Ing. Jan Katauer. jsme si stanovili na 15 let. Pořád platí, že kaž dá oprava uskutečněná letos, je levnější než v příštích letech. Navíc program Panel dává neopakovatelnou šanci na levné a bezpečné úvěry. Abychom zateplili zbývající panelové domy, počítáme s dalším 170miliónovým úvěrem v příštích dvou letech. Tyto peníze mj. využijeme i pro rekonstrukci sociálních zařízení v bytech, s níž jsme již k velké spo kojenosti družstevníků začali. Máme spočí táno, že poslední úvěr splatíme do roku 2022. ■i Na panelových domech družstva jsou so lární kolektory. S jakými zkušenostmi je provozujete? Solární kolektor o ploše 20 irf již šestým rokem slouží obyvatelům 24 bytů domu č. p. 921 pro ohřev teplé vody, a to ve spojení se dvěma plynovými kotli. Cena za 1 m‘ teplé vody se v zimě pohybuje kolem 109 Kč, v lé tě stojí 89 Kč. Přitom i v zimních slunečních dnech při venkovní teplotě -6,5°C solární systém ohřeje studenou vodu na 19°C. Uvá žíme-li, že průměrná cena teplé užitkové vo dy (TUV) z centrálního zásobování je 150 Kč za 1 m , není třeba dalšího komentáře. Od května 2002 je na domě č. p. 867 druhý solární systém o ploše 20 m". Za čtyři letní měsíce vykazuje úsporu 10 000 kWh. Letos budujeme solární systém na domech č. p. 954 až 956. Bude instalován na ploše 120 nV a podle propočtů pokryje 47,5 % celoroční spotřeby energie pro ohřev TUV u 72 bytů. Budování solárních kolektorů považuji do budoucna za jedinou reálnou cestu dalšího snižování nákladů na ohřev vody v panelo vých domech. Proto bychom i v našem druž stvu chtěli do desíti let vybudovat 5000 m2 solárních kolektorů. Bez výrazné dotační po litiky státu je však návratnost vložených ná kladů na hranici životnosti systému. ■ LIBUŠE MIARKOVÁ
záři 2006
moderní obec
25
příloha
komunální energetika
Spoříce využijí energii »zahálející« v zemi Mam obec blízko Chomutova se může pochlubit mimo jiné tím, že postavila dvě obecní stavby za použití nejmodernější techno logie získávání tepla. pořiče, kde žije okolo tisíce obyvatel, a když se zeptáte starosty Josefa Ješetického, z nichž je 560 v produktivním věku, se proč obec volila zrovna tepelná čerpadla, v průběhu 20. století přeměnila ze ze s odpovědí neváhá: »Je to laciné a moderní mědělské vesnice na sídliště zaměstnanců a také celosvětový trend. Energie získaná průmyslových závodů a železnice. Vzhledem tímto způsobem je čistější než jiné energie k současnému celoevropskému trendu a navíc bezpečná.« v bydlení, který upřednostňuje jednogeneCelkové finanční úspory, kterých bylo na rační byty, není divu, že i ve Spořících vy vytápění dosaženo během dvou let provozu vstala potřeba domu pro seniory. domu seniorů, se přesně vyčíslují obtížně. Nicméně starosta je odhaduje na 50 %. Nej MODERNÍ po všech stránkách spíš to vůbec není přehnané číslo, protože Dům s chráněnými byty se začal stavět v ro uplynulá tuhá a dlouhá zima zatočila s roz počty na vytápění v celé České republice. ce 2003 tzv. na zelené louce. Mohla tak vzniknout stavba, která je moderní po všech U tepelných čerpadel bývá problém vyso stránkách. Je v ní celkem 34 prostorných by ká počáteční investice. Nicméně návratnost tových jednotek (13 z nich je 1+1 a 21 1+ 0). nákladů se obvykle pohybuje kolem osmi Když byla obec postavena před otázku, jak let. Pokud se budou ceny ostatních energií zajistit v tomto objektu vytápění a výrobu i nadále zvyšovat, tak se dá počítat i s dobou teplé užitkové vody, dlouho neváhala. V kon kratší. kurenci »klasických« energetických médií, jakými jsou tuhá paliva, plyn a elektřina, zví tězila energie volně »zahálející« v zemi, od kud ji dokáží doslova vytáhnout tepelná čer padla. Princip je velmi jednoduchý. Tepelné čer padlo může odebírat teplo třeba z geotermálnflio vrtu, jako je tomu ve Spořících. Ve vrtu jsou zasunuty plastové sondy naplněné nemrznoucí směsí, která přenáší teplo mezi zemí a tepelným čerpadlem. Následně se může využít jako jakákoli jiná energie - na topení a ohřev vody. Výhodou zde bylo, že se stavělo ve volném terénu a tak nikoho neru šily vrtné soupravy. Na získání dostatečného Tepelná čerpadla se v obci natolik zalíbila, že množství zemního tepla bylo totiž třeba vy se budou využívat i v nově budované vrtat 12 vrtů hlubokých 100 metrů. Dům bu sportovní hale. de letos zahajovat třetí topnou sezónu
S
26
moderní obec
SPORTOVNÍ HALA - I BEZ DOTACE Zastupitelstvo obce Spořiče to dobře ví. Pro to rozhodlo o tom, že se stejná technologie uplatní i na další obecní novostavbě - spor tovní hale. A to i přes to, že se u ní nepodaři lo zajistit státní dotaci na vytápění tepelný mi čerpadly, jako tomu bylo u domu pro se niory. V současné době se sportovní hala už sta ví. Co do spotřeby tepla je to objekt asi tři krát větší než dům seniorů. Vytápět se bude kryté hřiště na míčové hry' dlouhé 55 a širo ké 28 metrů. Jeho kolaudace se plánuje ještě letos. V druhé fázi přibude ještě vytápění fttness centra a restaurace, které jsou také sou částí sportovní haly. Tepelná energie pro vel kou halu se i v tomto případě bude čerpat z geotermálních vrtů, kterých bylo tentokrát potřeba 41. Každý je hluboký 112 metrů, do hromady dosahují úctyhodné délky více než 4,5 km. Tepelná čerpadla pracují v obou stavbách ještě ve spojení s dotopovými plynovými kotli. V obou případech byly použity kotle plynové, které mají několik funkcí. Za prvé, pomáhají tepelným čerpadlům při velmi sil ných mrazech s vytápěním, za druhé, jsou záložním zdrojem a za třetí, jsou ochrannou bariérou proti bakterii Legionela. Když se dají na jednu stranu všechny energetické vstupy do obou topných systé mů - příkon čerpadel, energie, která je po třeba k získání energie ze země a spotřeba plynu pro dotopové kotle a na druhou stra nu cena získané energie, dostaneme cenu 1 Kč za kW. Ve Spořících se nemusí bát, že by jim roz počet na příští rok nějak nepříjemně naruši ly stále rostoucí ceny energií. Tady mají své nevyčerpatelné zdroje zajištěné z geoter málních vrtů.
lstí
září 2006
komunální energetika
příloha
^
Hospodaření energií: Změny respektují směrnici EU Od letošního 1. července vstoupil v platnost zákon č. 177/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon zapracovává směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES ze dne 16. prosince 2002, o energetické náročnosti budov a stanoví některá opatření pro zvyšování hospodárnosti užití energie a povinnosti fyzic kých a právnických osob při nakládání s energií. návaznosti na směrnici 2002/91 jsou lečenství podle návrhu evropské normy EN definovány větší změny dokončených 15 217. U budov sloužících státnímu a veřej budov s celkovou podlahovou plochou nému sektoru bude průkaz umístěn trvale na nad 1000 m", které budou prováděny s ohle přístupném místě, a to tak aby se veřejnost dem na splnění předepsaných požadavků na co nejvíce zapojovala do procesu snižování jejich energetickou náročnost. Jde zejména energetické náročnosti budov. Obsahuje část o stavební práce spojené se zateplováním popisnou, v níž je uvedeno, k jakému zákla budov a výměnou oken, rekonstrukce a mo du se certifikace vztahuje, výčet spotřeby dernizace otopných soustav, větracích, ven energie pro vytápění, chlazení, mechanické tilačních a osvětlovacích systémů ve smyslu větrání, přípravu teplé vody a osvětlení, požadavků nově vloženého § 6a Energetická množství energie získané z obnovitelných náročnost budov. Přílohy ke směrnici uklá zdrojů nebo kogenerací. Dále se uvádí roční dají zahrnout do konečné spotřeby energie spotřeba energie vyjádřená v jednotkách pri vyjádřené v jednotkách primární energie mární energie, množství produkovaných kromě tradičního hodnocení měrné spotře emisí CO2 a náklady na energii. by tepla na vytápění i spotřebu energie na Pro jednotlivé druhy staveb se stanoví tří větrání, ventilaci, klimatizování, případně dy energetické náročnosti od A do G, podle chlazení prostor, osvětlování, tepelné zisky nichž budou budovy klasifikovány. Součástí od solárního záření. popisné části průkazu je také soubor dopo ručených opatření k snížení energetické ná průkaz nesmí být starší ročnosti. Zde se opět můžeme odvolat na deseti let stávající českou právní úpravu, a to na zprá Průkaz energetické náročnosti stavby se stá vu o energetickém auditu, která obsahuje ta vá důležitou součástí dokumentace k staveb ké doporučený soubor opatření vedoucí ke nímu řízení při výstavbě nebo změně stavby snížení energetické spotřeby u hodnocené a zejména při jejím prodeji nebo pronájmu, stavby a jejího energetického hospodářství. přičemž nesmí být starší deseti let. Ve veřej Opatření jsou formulována jako optimální ných budovách jako jsou například školy, z hlediska energetického, ekologického správní budovy, divadla a podobně se průkaz a ekonomického. Pro bytové jednotky nebo umístí na veřejnosti přístupném místě, čímž vytápěné zóny uvnitř budovy vytvořené pro se podpoří obecná informovanost o tolik po oddělené užívání je průkaz založen na zhod třebné hospodárnosti provozování budov. nocení celé budovy. Předmětem zveřejnění Lze očekávat, že zaváděná energetická pak bude grafická část průkazu, ve tvaru certifikace budov vzbudí značný zájem. Pro a barevném provedení odpovídající stávají ti stávající praxi, kdy se v návaznosti na pů címu štítku u energetických spotřebičů včet vodní § 6 zákona č. 406/2000 Sb., o hospo ně doporučení na zlepšení stavební části bu daření energií předkládá při stavebním říze dov a jejich technických zařízení a k jejich ní energetický průkaz budovy obsahující vý provozování. čet tepelně technických vlastností konstruk Splnění požadavků na energetickou ná cí a budov včetně víceméně statistických ročnost budovy podle § 6a odst. 1 zákona se údajů, se podle nového zákona číslo prokáže porovnáním energetické náročnosti 177/2006 Sb. (§ 6a) přechází ve stanovených budovy s požadovanou a splněním podmi Případech na dokument mající grafickou ňujících porovnávacích ukazatelů, kterými tt protokolární část deklarující srozumitel jsou: ným způsobem celkovou energetickou spo a) tepelně technické a světelně technické třebu a zatřídění budovy podle jednotného vlastnosti stavebních konstrukcí a budovy, Míče do národní stupnice. b) vlastnosti a provoz technického zaříze ní budovy. CO OBSAHUJE PRŮKAZ Budova, její stavební konstrukce a jejich Průkaz se vypracovává v jednotném tvaru styky musí být navrženy a provedeny tak, aby a shodným postupem pro celé Evropské spo místnosti (budova) měly požadovanou te
V
zín 2006
pelnou stabilitu nejen v zimním, ale i letním období, což snižuje riziko jejich přílišného chladnutí a nebo přehřívání. Dále má mít požadovaný nízký průměrný součinitel pro stupu tepla obvodového pláště stanovený podle ČSN 730540 a požadované osvětlení s nízkou spotřebou energie na sdružené a umělé osvětlení. Technická zařízení budo vy pro vytápění, větrání, chlazení, klimatiza ci, přípravu teplé vody a osvětlení, jejich re gulace a inteligentní řízení musí zajistit po žadovanou dodávku užitečné energie pro požadovaný stav vnitřního prostředí, dodáv ku energie s požadovanou energetickou účinností a nízkou energetickou náročnost budovy. CO OBSAHUJE PROTOKOL
Průkaz energetické náročnosti budovy tvoří protokol, který prokazuje energetickou ná ročnost budovy. Obsahuje veškeré potřebné údaje k výše uvedeným vyžadovaným vlast nostem a grafické znázornění energetické náročnosti budovy. Protokol zahrnuje minimálně tyto údaje o typu budovy nebo její části (pro bydlení, ubytování, hotely, školy, zdravotnická zaříze ní atd.), jako jsou například jméno osoby od povědné za vypracování průkazu a identifi kační číslo osvědčení o odborné způsobilos ti osob oprávněných vypracovat průkaz, údaje o hodnocené budově, datum doby platnosti průkazu atd. Dále se v něm uvedou technické údaje - tepelně technické a světel ně technické vlastnosti stavebních konstruk
Pro jednotlivé druhy staveb se stanoví třídy energetické náročnosti od A do G, podle nichž budou budovy klasifi kovány. cí a budovy včetně jejich zhodnocení, zá kladní vlastnosti energetických systémů bu dovy, informace o dílčích energetických ná ročnostech budovy nebo jejích částí a prvků technického zařízení budovy, ukazatel celko vé energetické náročnosti hodnocené budo vy, klasifikační ukazatel a třída energetické náročnosti budovy a jejích energetických systémů včetně měrné roční spotřeby ener gie na celkovou podlahovou plochu hodno cené budovy. U nových budov nad 1000 m2 celkové podlahové plochy protokol zahrnuje i vý sledky posouzení proveditelnosti alternativ ních systémů dodávek energie. Součástí jsou i doporučená opatření pro ekonomicky >
moderní obec
27
komunální energetika
ILUSTRAČNÍ FOTO: R O M A N SOTOLA
příloha
Průkaz energetické náročnosti budovy tvoří protokol, který prokazuje energetickou náročnost budovy. Na ilustračním snímku je objekt Městského úřadu v Semilech.
>
efektivní snížení energetické náročnosti bu dovy, modernizační opatření ve stavební části a v technickém zařízení budovy, opat ření ke zdokonalení obsluhy a provozu bu dovy a technického zařízení budovy a dosa žitelnou třídu energetické náročnosti hod nocené budovy po provedení doporučených opatření. ÚDAJE Z ENERGETICKÝCH AUDITŮ Ke zpracování průkazu je možné přiměřeně využít ověřené údaje ze zpracovaných ener getických auditů, zejména plochy staveb ních konstrukcí a jejich orientace, součinite le prostupu tepla jednotlivých stavebních konstrukcí, průměrné účinnosti energetic kých systémů, podmínky vnějšího a vnitřní ho prostředí. Prokazování energetické náročnosti bu dovy obsahuje zařazení do některé z klasifi kační třídy A až G. 1 když související výpočet vypadá na první pohled složitě, díky uživa
telsky komfortním softwarům půjde o rutin ní záležitost. Pro vzájemné porovnání odliš ných budov se stanovuje měrný ukazatel energetické náročnosti budovy vztažený na jednotku celkové podlahové plochy všech podlaží vytápěných, případně klimatizova ných zón budovy. Certifikace budov je také úzce spojena s uplatňováním čl. 6 směrnice - Stávající bu dovy, který ukládá přijmout opatření nezbyt ná k tomu, aby se u budov s celkovou užitnou podlahovou plochou větší než 1000 m2, u kterých probíhá větší renovace, snížila energetická náročnost s cílem splnit mini mální požadavky, pokud je to technicky, funkčně a ekonomicky uskutečnitelné. Poža davky mohou být stanoveny buď pro reno vovanou budovu jako celek, nebo pro reno vované systémy nebo prvky, jestliže jsou sou částí renovace prováděné po vymezenou do bu s výše uvedeným cílem snížit celkovou energetickou náročnost budovy.
Rozšíření a upřesnění pojmů V současnosti používaná terminologie obsaže ná v zákoně o hospodaření energií se rozšiřuje a upřesňuje užívané pojmy v § 2 Základní po jmy. Pro účely zákona č.177/2006 Sb. se napří klad rozumí: ■ energetickou náročností budovy u existují cích staveb množství energie skutečně spotře bované, u projektů nových staveb nebo pro jektů změn staveb, na něž je vydáno stavební povolení, vypočtené množství energie pro spl nění požadavků na standardizované užívání budovy, zejména na vytápění, přípravu teplé vody, chlazení, úpravu vzduchu větráním a úpravu parametrů vnitřního prostředí klima tizačním systémem a osvětleni, pod písm. h) až I) paragrafu jsou uvedeny definice klimatizač ních systémů, vytápěni a jeho druhů, jmenovi tých výkonů kotlů a nově i klimatizačních systémů, ■ průkazem energetické náročnosti budovy průkaz, který obsahuje informace o energetické náročnosti budovy vypočtené podle metody stanovené prováděcím právním předpisem,
■ energetickým auditem soubor činností, je jichž výsledkem jsou informace o způsobech a úrovni využívání energie v budovách a v ener getickém hospodářství prověřovaných fyzic kých a právnických osob a návrh na opatření, která je třeba realizovat pro dosažení energe tických úspor, ■ budovou zastřešená stavba se stěnami, v níž se používá energie k úpravě vnitřního prostře dí; za budovu se může považovat budova jako celek nebo ty jej i části, které byly navrženy ne bo upraveny pro samostatné užívání, ■ celkovou podlahovou plochou podlahová plocha všech podlaží budovy vymezená mezi vnějšími stěnami, bez neobyvatelných sklepů a oddělených nevytápěných prostor, ■ větší změnou dokončené budovy taková změna dokončené budovy, která probíhá více než na 25 % celkové plochy obvodového pláště budovy, nebo taková změna technických zaří zení budovy s energetickými účinky, kde výcho zí součet ovlivněných spotřeb energií je vyšší než 25 % celkové spotřeby energie.
Po porovnání s plošnými standardy a spo třebou energie na vytápění u českých budov jde prakticky o pokračování ve stávající úpra vě, kdy v návaznosti na zákon č. 406/2000 Sb., a výše citované vyhlášky při renovaci budovy s roční měrnou spotřebou tepla vyšší než 700 GJ je nutno respektovat dosažení předepsa ných měrných hodnot. V rámci českého právního řádu bude třeba rozlišovat opravu budovy bez energetického zhodnocení stav by a rekonstrukci jako změnu stavby s ener getickým zhodnocením odpovídajícím pře depsaným požadavkům a spojenou se zvýše ním tepelné ochrany budov, tedy se změnou technických parametrů ve smyslu poslední ho znění zákona o hospodaření energií. Jednotlivé země EU zavádějí certifikaci podle svých národních zvyklostí a právního prostředí. Nám nejbližší a velmi dobře zave dený systém je například v Německu nebo zejména v Horním Rakousku, zhruba dvace tileté zkušenosti má také Dánsko. PRAVIDELNÁ KONTROLA Určité změny doznal i stávající § 6 - Účin nost užití energie, kde se opět v návaznosti na požadavky směrnice 2002/91/ES, o ener getické náročnosti budov zavádí u provozo vaných kotlů spalujících kapalná, plynná nebo pevná paliva se jmenovitým výkonem do 200 kW povinnost jejich vlastníků nebo provozovatelů zajistit pravidelnou kontrolu účinnosti. Podrobnosti provádění kontrol stanoví připravovaná vyhláška. Dále pak u zařízení sloužícího pro vytápění se jme novitým výkonem nad 20 kW a staršího 15 let od data uvedení do provozu je vlastník nebo provozovatel povinen zajistit jednorá zovou kontrolu kotlů a vnitřních rozvodů tepelné energie do 3 let po nabytí účinnosti zákona č. 177/2006 Sb. Součástí této kon troly je posouzení účinnosti kotle a jeho di menzování v poměru k požadavkům výluč ně na vytápění budovy. U provozovaných kotlů spalujících kapalná, plynná nebo pev ná paliva se jmenovitým výkonem nad 200 kW je jejich vlastník nebo provozovatel povinen zajistit pravidelnou kontrolu jejich účinnosti způsobem stanoveným vyhláš kou. U klimatizačních systémů je vlastník nebo provozovatel zařízení se jmenovitým chladicím výkonem vyšším než 12 kW povi nen zajistit pravidelnou kontrolu každé 4 roky. Způsob kontroly a vyhodnocení výsledků se uskuteční podle vyhláškou stanoveného postupu. Kontrolovat kotle a klimatizační systémy mohou pouze osoby autorizované podle zvláštního právního předpisu a pře zkoušené ministerstvem z problematiky účinností užití energie a návrhů opatření. Vlastníkům kotlů umístěných v rodinných domech, bytech a stavbách pro individuální rekreaci se pro kontrolu kotlů, jejich dimen zování a zařízení sloužících pro vytápění po skytuje poradenství. Mohou využít napří klad stávající sítě Energetických konzultač ních a informačních středisek (EKIS) říze ných Českou energetickou agenturou. ■ IRENA PLOCKOVÁ Ministerstvo průmyslu ČR
ZDROJ: AUTORKA
28
moderní obec
září 2006
SPRAVA A ROZVOJ
Veřejné dražby v novém režimu Veřejná dražba se považuje za nejlepší a také, jak se dnes s obli bou říká, nejtransparentnější způsob zpeněžování majetku. Vy lučuje prakticky korupci, dosažená cena obráží situaci na trhu a bývá vyšší než u jiného způsobu prodeje. řesto obce dražby využívají jen velice JAK POSTUPOVAT PŘI DRAŽBĚ málo. Potvrzují to samotní dražebníci, Nebude na škodu v kostce shrnout, jak po tvrdí to i zástupce ředitelky odboru ve stupovat v případě, že se obce pro tento způ řejných dražeb Ministerstva pro místní rozsob prodeje rozhodnou. voj Petr Braun. Podle něho radnice preferují Dražit, čili vykonávat funkci dražebníka, ke škodě obcí spíše přímý prodej. Není to ale mohou ze zákona fyzické osoby vlastnící způsob optimální, protože v takovém přípa příslušnou koncesi a zapsané v obchodním dě nelze vyloučit osobní vztahy k nabyvateli rejstříku. Zákon toto právo dává rovněž sa a cena takto dosažená bývá vždy podstatně mosprávným celkům, tj. obcím a krajům. Je nižší. proto nutné si nejdříve ujasnit, zda se role dražebníka ujmou samy, nebo ji svěří profe HLAVNI" změny, které novela sionálovi. OBSAHUJE Pokud zvolí druhou variantu, je vhodné si Letošního 1. září nabyla účinnost novela zá zjistit, jakou odměnu ten který dražebník kona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách. požaduje; rozdíly bývají dost značné (odmě Změny, které přináší, však nejsou zásadní. na od 1 % do 10 % z ceny vydražení plus ná Největší změnou je možnost skládat dra klady dražby). Na druhé straně se ale už po žební jistotu v předstihu, nejpozději do 16 tom nemusí prakticky o nic starat, vše zařídí hodin v kanceláři dražebníka den před za dražebník. početím dražby. Dosavadní praxe, kdy tak Jestli se obec rozhodne uspořádat dražbu bylo možné učinit třeba minutu před draž vlastními silami, prvním jejím úkolem bude bou, vedla k tomu, že její účastníci měli čas zpracovat dražební vyhlášku, ocenění ne si na místě dohodnout cenu a na dražbu při movitosti, v níž budou uvedeny všechny ná jít s předem dohodnutou cenou. Přesun ležitosti, jak je definuje zákon. Vyhlášku je skládání dražební jistoty na předchozí den nutné zveřejnit 30 dnů před dražbou. V pří tuto možnost prakticky eliminuje a znemož padě dražeb všech nemovitostí a předmětů ňuje to, co se označuje jako pletichy při ve s nejnižším podáním přesahujícím 100 tisíc řejné dražbě. korun zákon přikazuje zveřejnit dražební Dále se precizuje povinné označení draže vyhlášku také na centrální adrese www.centné věci a výši minimálního příhozu. Zakazu ralniadresa.cz. Kromě toho se oznámení ja je, aby dražil správce konkursní podstaty kékoli dražby (tj. dražební vyhláška), ať ji ko a nově se také výslovně uvádí, že dražby mu ná kdokoli a bez ohledu na charakter prodá sí probíhat v českém jazyce. Další novinkou vané věci, musí rovněž objevit na úřední je větší volnost ve smluvních platbách mezi desce obce. dražebníkem a vydražitelem - vydražitel Dobré je také využít k informování místní může zaplatit dříve než v původně stanove tisk a případně další média. Čím víc infor ných třech měsících, samozřejmě pokud se mací, tím lépe, protože se tak zvyšuje šance na tom oba partneři dohodnou. na větší množství zájemců, a tím i na dosa žení příznivější ceny. A nakonec je jistě nut DRAŽBY BYTŮ A PŘEDKUPNÍ PRÁVO né umět zvládnout proces dražby.
P
jejich nájemců
Obce patrně bude zajímat změna týkající se dražeb bytů a předkupního práva dosavad ních nájemců. Podle § 22 zákona číslo 77/1994 Sb., o vlastnictví bytů mají v případě dražby bytu jejich dosavadní nájemci předkupní právo. Až dosud to bylo vlastně trvalé, platilo i v pří padě, kdy nájemce první nabídku k odkupu nevyužil. Při kterémkoli dalším prodeji do mu mu ovšem předkupní právo zůstávalo. To už nyní nebude možné, nájemníci mo hou předkupního práva využít pouze jed nou, při první nabídce. Pokud ji neakceptu ji. tento nárok ztrácejí. Obce často neprodávají jednotlivé byty, ale celé bytové domy. Pokud je draží, je zde situace vztahující se k předkupnímu právu nájemců jiná. Předkupní právo zde neplatí, ale obce využívají možnost nájemcům byt nabídnout přednostně.
záři 2006
JSOU DRAŽBY DRAHÉ? Jednou z námitek proti častějšímu využívání dražeb je podle informací Petra Brauna oba va, že je tento způsob příliš drahý, samozřej mě v případě, že obec využije služeb profe sionála. Je pravda, že odměna dražebníkovi může dosáhnout třeba jen jednoho procen ta z vydražené ceny, ale také to může být i několikanásobně více. »Námitka, že dražba je drahá, je neoprávněná. Především proto, že takto dosažená cena je mnohem vyšší, takže i po odečtu odměny dražebníkovi se vyplatí. Je samozřejmě nutné si mezi dra žebníky vybírat,« řekl Petr Braun. Jako další důvod, proč se počet dražeb už několik let celkově snižuje, se někdy uvádí konkurence exekutorů, kteří ve své práci rovněž dražeb využívají. Je pravda, že zatímco dražebníci pláčí nad krizí svého oboru, exekutorské úřady vzkvé-
Vykonávat funkci dražebníka mohou i obce a kraje.
tají. Součástí exekučního procesu je i zpeně žení zabaveného majetku, což se může dít jak přímým prodejem, tak dražbou. Jde však o zcela jiný režim, který se také řídí jinou le gislativou. Petr Braun říká, že exekutoři sice zabavený majetek zpeněží vždy, ale nikdy nedosáhnou tržní ceny, protože možnosti dražby využívají málo, preferují spíše přímý prodej. Celkově odhaduje, že výnosnost je v tomto případě ve srovnání s dražbami tak padesátiprocentní. NOVÝ ZÁKON JE PŘIPRAVEN Přestože důsledná revize v podobě zcela no vého dražebního zákona byla letos téměř připravena, dalo Ministerstvo pro místní rozvoj přednost jednodušší novele, u níž se dalo předpokládat, že ji poslanci stihnou do voleb projednat. To se také stalo. Už při projednávání novely tu byla snaha, aby bylo možné dražit elektronicky. »Elektronická dražba musí být levnější, rychlejší a hlavně důvěryhodná. My jsme před časem skončili na institutu důvěryhodnosti, proto že nám nikdo nezaručil, že elektronický dra žebník nebude podvodník, peníze zaslané na určitou adresu se neztratí apod. Ale tento problém je už zvládnutý a návrh nového zá kona elektronickou dražbu obsahuje,« řekl Petr Braun. Nový zákon by dále měl přinést zjednodu šení dobrovolných dražeb. Dražebník už ne bude muset mít koncesi, ale měl by mu sta čit živnostenský list. Praxe totiž prokázala, že nad dobrovolnými dražbami movitých věcí není tak striktní státní dohled nutný. U nedobrovolných dražeb se ale naopak má odbornost a odpovědnost dražebníka zvýšit a státní dohled zpřísnit. Režim nedob rovolných dražeb se tím má u nás přiblížit zvyklostem, které jsou obvyklé v Evropské unii. ■ JIŘINA ONDRÁČKOVÁ
moderní obec
29
I
SPRÁVA A ROZVOJ
I
Děti se orientují podle barev, dospělí podle nápisů byvatelé Zlínského kraje loni vytřídili jových kartonů a kovu, což je o 4,2 kg více ve více odpadu než v roce 2004. Stále je srovnání s krajským výsledkem z roku 2004, to však méně, než činí celostátní prů ale o 1,8 kg méně proti celostátnímu průmě měr. Podle údajů společnosti EKO-KOM ru v roce 2005. každý občan tohoto kraje vytřídil v roce 2005 Intenzivnější třídění odpadů má podpořit v průměru 34,4 kg papíru, plastu, skla, nápo- i letošní informační kampaň pod názvem Má to smysl. Třiďte odpad. Její součástí byl prázdninový průzkum v dětských táborech, kempech a rekreačních střediscích, který uskutečnila zlínská společnost Enviprojekt na Rožnovsku. Podle Libuše Miarkové, vedoucí realizač ního týmu, většina z dotázaných uváděla, že odpad třídí, přičemž nejvíce se zaměřuje na plast. Pozitivním zjištěním také bylo, že děti ve školním věku většinou správně označily barvy kontejnerů na plast, sklo i papír. Dos pělí a zejména starší občané se více orientu jí podle nápisů na sběrných nádobách. Účastníci průzkumu často vyslovovali poža davek, aby kontejnerů na tříděný odpad v ulicích měst a obcí přibývalo. Koncem roku 2005 jich měl Zlínský kraj Ekologická výchova je součástí celoročního 7802, letos tam podle Petra Balnera ze spo programu Střediska volného programu lečnosti EKO-KOM obce a města získají dal v Rožnově pod Radhoštěm po celý rok. ších 250 kontejnerů, zejména na bílé sklo, O letošních prázdninách Maja Pápolová papír a nápojový karton. Nákup nových ná (na snímku uprostřed) ve výtvarné dílně dob přijde na dva milióny korun.
FOTO: LIBUŠE MIARKOVA
O
vyráběla s dětmi barevné motýlky z PET lahví.
/mj/
Plasty a sklo třídili také lidé v kempech a účastníci dětských táborů. Nejinak tomu bylo i v táboře Velkého hroma ve Viganticích na Valašsku.
17. MEZINÁRODNÍ STAVEBNÍ VELETRH
SPRÁVA A ROZVOJ
Základní údaje o obci Podolí ■ Počet obyvatel: 1113, na jednoho obyvatele připadá 51 kg vytříděného odpadu. ■ Obec je zapojena do systému EKO-KOM od roku 2002. ■ Sběrný dvůr bude odebírat tyto druhy od padů: bioodpad, směsný komunální odpad, velkoobjemový odpad (nábytek), odpad do spa lovny, suť (max. 5 koleček), železo, dřevo, tex til, papír, plasty, sklo, dále nebezpečný odpad (léky, pneumatiky, barvy, oleje, zářivková těle sa, baterky, autobaterie, lednice, elektrospotře biče). Na sklo a plasty jsou k dispozici čtyři tr valá stanoviště v různých částech obce. ZDROJ: OBEC PODOL!
Nový sběrný dvůr za evropské peníze tevření sběrného dvora v Podolí u Br na je součástí projektu spolufinanco vaného z prostředků EU a Jihomorav ského kraje, při jehož formulování spojily své síly obec a její zahraniční partner - dolnorakouské Sdružení obcí pro nakládání s odpa dy okresu Ganserndorf. Projektový záměr zahrnoval komplexní ře šení nakládání s komunálním odpadem včetně postupného omezování jeho vzniku. Důležité proto bylo připravit koncepční ma teriály v oblasti hospodaření s odpady a zís kat názory obyvatel obce prostřednictvím
O
sociologického průzkumu, uspořádat vzdě lávací programy pro děti v mateřské a zá kladní škole a vydat tematické informační le táky. »Naši občané se mohli seznámit s vý stupy projektu i při otevření nového sběrné ho dvora, zejména na výstavě prací dětí s te matikou nakládání s odpady a v expozici Co se děje s odpadem z Podolí. Mohli tam s od borníky diskutovat o tom, jak správně naklá dat s odpadem,« vysvětlovala Vlasta Pavlíko vá, starostka obce Podolí. Realizaci projektu, která začala v listopadu 2005, předcházela více než půlroční příprava
a hledání finančních zdrojů. Protože projek tový záměr za téměř 70 tisíc eur vyhověl pod mínkám grantového schématu pro životní prostředí programu přeshraniční spolupráce Phare CBC, Podolí obdrželo na uskutečnění projektu až 75% dotaci. Částkou 118 591 Kč přispěl i Jihomoravský kraj. Navíc se obci na skytla výhodná možnost zálohové platby. Po chvalu za kvalitní práci na projektu si za slouží i společnost ELKAT a Základní organi zace českých ochránců přírody Veronica. Iskl
(wavin) Plastové potrubní systémy
Pro bezvýkopovou renovaci a pokládku potrubních systémů:
Pro komplexní řešení vnější kanalizace:
Wavin TS: Tfívrstvá trubka vhodná pro stavbu a sanaci vodovodů,
Kanalizační šachty
Odhlučněná kanalizace WAVIN AS
Průlezné čisticí a revizní šachly TEGRA1000 Cisticf a revizní šachty TEGRA 600 Čisticí a revizní šachty DN 315 a DN 425 Barva: červenohnědá (PVC), černá (PE, PP) Chemická odolnost: pH2 - pH12(včetně těsnění) Vodotěsnost: do tlaku 5 m vodního sloupce
Vyráběné prolily:
kanalizací, plynovodů a jiných produktovodů.
Compact Pipe: PE potrubík bezvýkopové renovaci netlakových
a tlakových systémů
Compact Slimliner: Úsporný systém z tenkosténného PE pro bezvý kopovou renovaci tlakových potrubí o jmenovitém průměru 75 až 300 mm. Neolit: Speciální systém pro renovaci vodovodních přípojek z hygienicky závadného olova, z azbestocementu či jiných materiálů. Pro ústřední a podlahové vytápění a rozvody vody:
Pro tichou vnitřní kanalizaci: Tvarovky a trubky v průměrech od DN 50 přes DN 70,90,100.125.150 až po DN 200 mm. Rozsáhlý výrobní program tvarovek, včetně různých přechodů na jiné materiály (HT, KG, Ultra-RiO apod.) a prolipožárnfch manžet. Používaná surovina: PP plněný minerálními látkami. Použili: Tenlo systém přináší komplexní řešeni odhlučněné gravitační vnitřní kanalizace.
Pro rozvody vody a podlahové vytápění:
Systém Ekoplastik ALUPEX
Systém Ekoplastik PPR
Dále nabízíme:
Vyráběné prolily: 16-50 mm Provozní parametry: Syslém Ekoplastik ALUPEX - 95°C, 10 bar PouHvané materiály: Syslém Ekoplastik ALUPEX - RE-Xc/AI/PE-HD tvarovky PRSU (polytenylsullon) Ooporutené použití: Systém pro ústřední a podlahové vytápění, tlakové rozvody studené, teplé vody a vzduchu.
■Vyráběné prolily: 16-110 mm. Tlakové rady: trubky PN10, PN16, PN20, tvarovky PN20. Používaná surovina: polypropylen typ 3 (PPR. statistický random kopolymer). Doporučené použití: systém Ekoplastik PPR je určen pro dopravu teplé i studené vody. podlahové vytápění a při dodržení pravidel Montážního předpisu i pro ústřední vytápění.
• • • • •
Gravitační okapové systémy Kanalizační šachty průměru 315-1000mm Systémy hladké kanalizace KG, Ultra-Rib, Wavinor Podtlakové systémy odvodnění plochých střech QUICK STREAM Systémy pro hospodaření s děšťovou vodou Q-bic a Azura
WAVIN Ekoplastik s.r.o., Rudeč 848, 277 13 Kostelec nad Labem, tel.: +420 326 983 111, fax: +420 326 983 IIP, e-mail:
[email protected], e-mail:
[email protected] Praha e<-: +420 267 710 909
Brno tel.: +420 543 211 644
Ostrava tel.: +420 596 136 300
Jihlava tel.: +420 567 312 901
Hradec Králové tel.: +420 495 217 185
Mýto tel.: +420 371 750 170
www.wavin.cz • www.ekoplastik.cz • www.wavinekoplastik.cz MO-000272/F
záři 2006
moderní obec
31
I
SPRÁVA A ROZVOJ
Nastává ve městech a obcích trend na větší bezpečnost přecházení? Rekordních 22 projektů se účastní letošního už pátého ročníku soutěže Zklidňování dopravy ve městech a obcích. Vyhlašuje ji Nadace Partnerství ve spolupráci s Ministerstvem dopravy ČR, Svazem měst a obcí ČR a měsíčníkem Moderní obec. Během vr cholícího léta členové hodnotící komise přímo na místě posuzo vali kvalitu všech uskutečněných projektů. U některých výjezdů byla i naše redakce.
Slovo projektanta ■ Ing. Petr Vavrečka, Elektroprojekt, Opava: Osvětlení přechodů pro chodce je vždy jen doplň kovým osvětlením příslušné komunikace. Proto je nutné přihlížet ke stávajícímu osvětlení po stránce jeho intenzity, barvy světla apod. V Opavě jsou ko munikace osvětleny sodíkovými výbojkami (žlutá banza světla), takže pro přechod se musela zvolit svítidla s odlišnou teplotou chromatičnosti světla pro dostatečné zvýraznění přechodu. V tomto pří
ajímavé je, že proti minulým rokům mezi soutěžními projekty letos přibyly takové, které řeší bezpečné přecházení chodců. Ať už stavebním či optickým prove dením přechodu pro chodce, nasvětlením přechodu, ostrůvky pro podporu přecházení nebo budováním míst pro přecházení.
Z
DŘIVÉ KOMFORT PRO AUTA, NYNÍ I PRO CHODCE Člen hodnotící komise Ing. Jindřich Frič z Ministerstva dopravy, BESIP, tento trend připisuje dlouhodobým osvětovým aktivi tám resortu i dalších subjektů. »Zástupci měst a obcí už mají mnohem více možností prohlédnout si řadu variant těchto úprav i v České republice a inspirovat se jimi,« říká. Také tajemník soutěže Ing. Petr Šmíd z Na dace Partnerství má za to, že přestává převa žovat názor, že »chodec je překážkou provo zu#. »Zatímco dříve při projektování komu nikací bylo hlavním požadavkem zejména vytvořit podmínky pro co nejkomfortnější průjezd automobilů obcemi, nyní se i u nás jako v celé civilizované Evropě prioritou stá vá bezpečnost silničního provozu,# dodává. Podobně hovoří další členka komise Ing. arch. Eva Staňková z brněnského občanské ho sdružení Vaňkovka: »Je logické, že po pre cizním technickém řešení cest pro automo bily se odborníci začínají zabývat také úpra vami i „psychologicko-diplomatickými" zna čeními míst, na nichž by měl chodec vždy najít útočiště.#
vyžaduje stejný druh osvětlení, neboť to po kolaudaci přejde do jeho správy a pro údržbu i případné opravy jsou výhodná svítidla stej ného typu. Součástí zvýrazněných přechodů v ulici Alej 17. listopadu se stala rovněž in stalace dopravního značení IP6 »přechod pro chodce# s retroreflexním zvýrazněním. Ovšem členové komise neponechali stra nou své pozornosti ani další dva roudnické projekty. Zaujalo hlavně zklidnění dopravy na tahu ulic Třebízského a Havlíčkova, kde dlouhá a rovná vozovka původně sváděla ři diče k překračování povolené rychlosti. Nyní tam jsou vybudovány tři směrové retardéry a jeden zpomalovací práh, které přispěly ke zrovnoprávnění motorizované a pěší dopra vy. Inženýr Frič oceňoval, že město tam zklidnilo dopravu vyosením jízdní trasy a snížení rizika střetu zjednosměrněním ko munikace. Investorem třetího projektu z Roudnice nad Labem - nové šestiramenné okružní kři žovatky a přilehlých chodníků v místě, kde se setkávají ulice Alej 17. listopadu, Vrchlického a Čechova - byla společnost Lidi ČR. Provo zuje tam své obchodní centrum, takže vybu dování okružní křižovatky se stalo pro ob chodní řetězec jednou z podmínek k vydání stavebního povolení. Okružní křižovatka podle inženýra Nováka prospěla plynulosti
padě byly zvoleny jako světelné zdroje halogenidové výbojky s bílou barvou světla a příslušným výko nem. Dále je třeba brát do úvahy šířku vozovky (délku přechodu), počet a směr jízdních pruhů atd Pro řešení těchto specifik jsem použil svítidla ZEBRA s asymetrickou křivkou svítivosti buď standardní, nebo levostrannou tak, aby se dosáhlo zvýšení po zitivního kontrastu chodce na přechodu. Rozhodně bych doporučoval, aby města a obce pro osvětlení vybíraly přechody s příslušným policejním úřadem (provedly ucelenou studii) a následně zada ly vypracování projektové dokumentace. Například v Opavě se vyloučilo osvětlení přechodů se světel ným řízením křižovatek.
silničního provozu, neboť původně se na »klasické# křižovatce sbíhalo několik paprs ků, což vedlo k vytváření kolon automobilů. Navíc tam nyní jsou na příjezdových komu nikacích instalovány osvětlené přechody pro chodce a některé z nich doplněny i dělicím ostrůvkem. Inženýru Šmídovi se však příliš nelíbilo, že křižovatka má předimenzovanou šířku okružního pásu. Jakkoliv totiž projek tanti musí zohlednit potřeby nákladní do pravy, je-li okružní pás zbytečně široký, svá dí motoristy k vyšší rychlosti. V Roudnici se koncepci místní dopravní infrastruktury' důsledně věnují. Starosta Zde-
ROUDNICE NAD LABEM: TŘI PROJEKTY Osvětlení přechodů pro chodce se věnoval i jeden ze tří projektů, které do soutěže při hlásila Roudnice nad Labem. Mají tam 41 přechodů a počínaje rokem 2004 se nejkri tičtější z nich začaly osvětlovat. Děje se tak buď v rámci investičních akcí města, nebo při realizaci dopravních staveb soukromých investorů (třeba v případě okružní křižovat ky u prodejny společnosti Lidi ČR či přecho du poblíž prodejny společnosti Tesco Stores ČR). Jak řekl Ing. Jiří Novák z odboru místní ho hospodářství městského úřadu, v Roud- 5 nici platí zásada, že realizuje-li soukromý in vestor stavbu na komunikaci, kde je pře chod, musí ho nechat osvětlit. Město přitom I
32
moderní obec
září 2006
SPRÁVA A ROZVOJ
> < “
í V Sokolovské ulici v Praze jsou (osvětlené) přechody pro chodce na tramvajové ostrůvky zabezpečeny tím, že jsou umístěny na zpomalovací prahy. Společně s vyšší bezpečností je tak zajištěn i bezbariérový přístup k nástupištím. Vlevo vzadu je vidět šikana pro automobily.
něk Kubínek členy komise seznámil s dalšími záměry: Například na hlavní průjezdové ko munikaci vytvořit tři okružní křižovatky za sebou. Starosta doufá, že v novém plánova cím období Evropské unie počínaje rokem 2007 se najdou i peníze na rozvoj místních komunikací. Vždyť právě Roudnice by na re konstrukci a modernizaci místních komuni kací potřebovala alespoň 40 miliónů korun.
Slovo odborníků ■i Ing. Zdeněk Hrubý, sekce dopravního plá nování, Centrum dopravního výzkumu, Brno: Osvětlení přechodů pro chodce je důležitým prv kem bezpečnosti všech účastníků silničního provo zu. Ale za ten nejdůležitější by bylo možné označit spíše optimální uspořádání celého prostoru přecho
PRAHA: ZAUJALY TAKÉ DETAILY
du, v neposlední řadě pak šířkové uspořádání pře
Příjemným překvapením pro pořadatele soutěže se letos stala přihláška hlavního města Prahy. Česká metropole totiž nebyla v soutěži zastoupena žádným projektem už několik let. Tentokrát však soutěž obeslala projektem Rekonstrukce Sokolovské ulice v úseku Českomoravská - Na břehu. Projekt na území Městské části Praha 9 si vyžádal celkové náklady ve výši 264 mil. Kč, z čehož město zaplatilo 92,83 mil. Kč (35,1 %). Státní rozpočet přispěl 69,28 mil. Kč (26,2 %) a ze strukturálních fondů EU na tuto akci přišlo 102,19 mil. Kč (38,7%). Původně standardní, možná poněkud fád ní pražská městská třída se tak loni i v sou činnosti magistrátu s městskou částí promě nila v moderně řešenou místní komunikaci I. třídy, kde navzdory vysoké intenzitě auto mobilové dopravy platí zásada přednosti pě ších před motorovými vozidly. Mgr. Jaroslav Mach z odboru dopravy Magistrátu hl. m. Prahy to doložil na dvou příkladech: ■ Nástupní ostrůvky tramvajových zastávek byly rozšířeny, třebaže musel být posunut jízdní pruh pro automobily. Tím dochází k mírné šikaně, která současně plní funkci zklidnění dopravy. ■ Přechody pro chodce na tramvajové ost růvky jsou zabezpečeny umístěním na zpo malovací prahy. Spolu s vyšší bezpečností je zajištěn i bezbariérový přístup k nástupištím. Tím se dosáhlo komfortu pěších uživatelů, ale neomezila se automobilová doprava. Také některá další opatření vedla k tomu, že podle magistra Macha v uvedeném úseku i bez dozoru městských strážníků řidiči ne překračují nejvyšší povolenou rychlost. Na Sokolovské ulici zaujalo i několik detai lů. Například každý přechod před křížením
chodu. Než obec přistoupí k k budování přechodů
záři 2006
a případně k jejich osvětlení, měla by zajistit kvalitní dopravně-inženýrský průzkum a zmapování přiro zených tras chodců. Optimální totiž je budovat prv ky pro podporu přecházení tam, kde to chodci nej více potřebují. Usměrňování tras pěší dopravy proto bývá jedním z nejobtížnějších úkolů pro dopravní inženýry. Poměrně často se stále ještě nedoceňuje i podrobná analýza skutečných příčin případných dopravních nehod a následná cílená sanace těchto příčin. ■i Ing. Jaroslav Heinrich, vedoucí sekce do pravního plánování. Centrum dopravního vý zkumu, Brno: Troufám si tvrdit, že u nás je »přepřechodováno«. Samozřejmě je to často dáno cel kovým uspořádáním uličního prostoru, především přespříliš volnou šířkou komunikace (od obrubníku k obrubníku), kde by chodec bez přechodu často byl jen jako lovná zvěř. Na druhé straně jsou leckdy přechody zcela nesmyslně nahuštěny na sebe, je nom aby náhodou chodec nemusel ujít o 30 metrů víc; případně jsou přechody i tam, kde denně pro jdou pouze dvě desítky pěšáků. Stačí se však podí vat už jen třeba kousek za hranice do Německa či Rakouska, abychom tam v obcích nalezli mnohem menší počet přechodů, které ve většině případů na hrazuje tzv. místo pro přecházení. To lze budovat i-v České republice a několik zdařilých realizací v ní dokonce už existuje. Vědomě jsme po krátké disku si nedali tento pojem do zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, protože na místě pro přecházeni nedochází k žádné změně právního stavu mezi chodcem a projíždějícím vozid lem. Výhodou místa pro přecházení je to, že je sta vebně přizpůsobeno tak, aby usnadňovalo pohyb chodců přes vozovku a pokud možno i minimalizo
s tramvajovou tratí má vyčkávací ostrůvek, na němž se chodci mohou bezpečně roz hlédnout a vyčkat, až jim bude umožněno přejít tramvajovou trať. Přechody před tram vajovou tratí jsou opticky ukončeny nápisem POZOR TRAM. Mgr. Mach zdůrazňuje, že jde o významný prvek, neboť někteří chodci si stále neuvědomují, že tramvajová souprava má na přechodu přednost. Ing. Jindřich Frič považuje rekonstruovaný úsek za stavebně vhodně provedené zklidně ní při zajištění bezpečného soužití motorové a nemotorové dopravy. Líbí se mu vyvýšené přechody pro chodce a zaujalo ho i zatravněné tramvajové těleso jako neotřelý urbanistický příspěvek životnímu prostředí.
OPAVA: DLOUHODOBÁ KONCEPCE SE VYPLÁCÍ Opavu v posledním desetiletí trápí enormní nárůst automobilové dopravy (v kritických místech až o 70 %). Vede k dopravním zác pám, zvýšenému riziku nehod, rostoucí hlu kové zátěži, skrytému nebezpečí ve formě výrazného znečištění ovzduší - a také k na růstajícímu ohrožení chodců a cyklistů. Pro to slezská metropole mj. posiluje pasivní prvky bezpečnosti na přechodech s cílem eli minovat tam dopravní nehody zejména při snížené viditelnosti. Soutěžní projekt - Zvý šení pasivní bezpečnosti chodců - spočívá v osvětlení 24 přechodů pro chodce na fre kventovaných komunikacích I., II. a III. třídy. Instalace osvětlení si vyžádala 3,044 mil. Kč, přičemž Moravskoslezský kraj na tento účel poskytl ze svého rozpočtu 1 milión korun. Jak uvedl Ing. Bc. Martin Dostál z oddělení rozvoje Magistrátu města Opavy, výběr pře chodů pro instalaci osvětlení byl dán inten zitou dopravy, ale hlavně počtem doprav ních nehod v daném místě. Protože Opava není v seznamu sledovaných měst, statistika dopravních nehod, při nichž došlo ke srážce s chodcem, se týká pouze komunikací 1. a II. třídy. Vyplývá z ní, že od roku 2003, kdy se projekt uskutečňuje, počet nehod tohoto druhu ve městě klesá (rok 2003 - 13 nehod, 2004-11,2005-9). Členové komise dávali tento projekt do souvislosti s dlouhodobou koncepcí huma nizace dopravy na území města (v soutěži Zklidňování dopravy ve městech a obcích Opava v roce 2003 zvítězila a loni obdržela Cenu časopisu Moderní obec). Například Ing. arch. Eva Staňková Opavu charakterizu je jako město usilující o to být »přátelské pro chodce«. Koncepční řešení dopravy v Opavě vyzdvihuje také Ing. Jindřich Frič, který klad ně hodnotil zejména umístění ostrůvků pro podporu přecházení a jejich osvětlení. Ploš né vybavování přechodů bezpečnostními prvky, ale i rekonstrukce zastávek městské hromadné dopravy tak, aby umožňovaly bezbariérový nástup, stejně jako budování cyklostezek se už řadu let v Opavě zamlouvá Ing. Petru Šmídovi. Výsledky soutěže budou slavnostně vyhlá šeny ve druhé polovině září v Praze a její ví těze představí už příští vydání Moderní obce v říjnu. ■
valo čas nezbytný k překročení vozovky. IVAN RYŠAVÝ
moderní obec
33
I
I
SPRÁVA A ROZVOJ
Při volbě životní dráhy může pomoci i kraj
Kdo tě ovlivňoval při rozhodování o budoucím povolání?
▲5'1l
0,7%
Rozhodnutí žáků devátých tříd základních škol o jejich další ži votní dráze ovlivňují různé faktory, které nemusí být vždy nej objektivnější. Proto se Krajský úřad Pardubického kraje rozhodl zjistit stav v této oblasti. e spolupráci s Fakultou ekonomickosprávní Univerzity Pardubice a z pod nětu členky Rady Pardubického kraje Mgr. Bc. Jany Smetanové se uskutečnil dinělý plošný průzkum. Zaměřil se na žáky osmých tříd základních škol, neboť právě oni by již měli mít za sebou první úvahy, čím by chtěli být.
V
JAKÉ BYLY CÍLE PRŮZKUMU
Cílem průzkumu bylo zjistit: ■ jak se žáci osmých ročníků základních škol rozhodují o svém budoucím povolání, ■ co je ovlivňuje; kde získávají informace, ■ jakou roli hraje v rozhodovacím procesu škola, resp. jiné instituce (např. pedagogicko-psychologické poradny, úřady práce apod.), ■ jak může Pardubický kraj přispět ke zlep šení situace rozhodujících se žáků. Dotazníky byly rozeslány na téměř všech ny základní školy - v kraji jich je celkem 126. Odpovědi se vrátily ze sta škol: 24 z okresu Chrudim, 25 z okresu Pardubice, 28 z okresu Svitavy a 23 z okresu Ústí nad Orlicí. Základ ní soubor tak obsahoval 3686 respondentů, z nichž bylo 1948 chlapců a 1718 dívek. Průzkum se záměrně uskutečnil téměř tři čtvrtě roku před tím, než budou žáci závaz ně odevzdávat vyplněné přihlášky. Je zřejmé, že tento fakt ovlivnil konečné výsledky. Bylo zjištěno, že v dané době ještě 45 % respon dentů nebylo prozatím rozhodnuto. Dá se přitom předpokládat, že počet nerozhodnu
tých bude s blížícím se termínem odevzdá ní přihlášek klesat. Později provedený prů zkum by však znemožňoval splnit pravděpo oje dobně nejdůležitější jeho cíl - přijmout včas opatření a preventivní kroky ke zlepšení si tuace žáků, kteří se rozhodují. Potenciálními uživateli praktických opatření vyplývajících z průzkumu budou tak v době průzkumu nerozhodnutí žáci, kterým může Pardubický kraj, školy nebo jiné instituce ještě pomoci získat další informace apod. CO UKAZUJÍ VÝSLEDKY
Analyzovaly se zvlášť odpovědi rozhodnu tých (55 %) a nerozhodnutých žáků (45 %). ■ Co vyplývá z odpovědí rozhodnutých žáků: Představu o svém budoucím povolání z nich má již 97 %, i když je někdy naivní a rozptýlená. Přibližně 65 % žáků se však ne mělo v tomto období s kým kvalifikovaně poradit - za kvalifikované rádce přitom žáci většinou považovali někoho jiného než svo ji rodinu, kamarády a známé. Nicméně nej častěji se radili s rodiči - 95 %. Odhaluje se tím fakt, že ještě tři čtvrtě roku před podá ním přihlášky nehrají v úvahách žáků vý chovní poradci ani učitelé významnější roli. Nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím žá ky v jejich rozhodování tak zůstala rodina. Ostatní podněty již mají okrajovou roli (viz graf). Informace přitom mohou žáci zís kat i během dnů otevřených dveří (pozitivně je hodnotilo 89 % respondentů). Méně oblí bené jsou burzy škol, možná i proto, že se
Závěry a doporučení vyplývající z průzkumu ■ Žáci se zhruba tři čtvrtě roku před odevzdáním přihlášek rozhodují mnohdy bez dostatečných in formací. Nejen oni, ale ani jejich rodiče většinou neví, kdo jim je může poskytnout. Krajský úřad, ško ly, úřady práce, pedagogicko-psychologické poradny i další instituce by proto měly zkvalitnit infor mační kanály a šířit potřebné informace v dostatečném časovém předstihu. Rozhodně se nedá spo léhat pouze na iniciativu rodičů a věřit, že si veškeré údaje vyhledají. Ukázalo se totiž, že internet není stále všelidovým médiem. ■ Nezapomínejte ani na písemné stručné informace, které mohou být distribuovány žákům a jejich rodičům při vhodných příležitostech. ■ Je varující, že kvalifikovaným »ovlivňovatelem« žáků nejsou školy a jejich učitelé, ani jiná od borná pracoviště. Měla by se proto zlepšit nabídka pomoci škol, respektive učitelů jednotlivým žá kům. Platí to též pro ostatní pracoviště a úřady. Například Krajský úřad Pardubického kraje doporu čí základním školám vytvoření pozice »kariérních poradců«, kteří by koordinovali přísun informací a zaměřovali se výhradně na pomoc žákům v osmých a devátých ročnících základních škol. ■ I ostatní kraje by mohly zvážit uspořádání podobného průzkumu v základních školách na svém území. Získané informace mohou odkrýt potřebu aktivní role odborů krajských úřadů jako iniciáto rů změny například i při naplňováni programů zaměstnanosti. Zároveň by mohly být podnětem pro zkvalitněni spolupráce úřadů práce, pedagogicko-psychologických poraden, regionálních univerzit a nakonec i potenciálních zaměstnavatelů a středních škol se základními školami.
34
moderní obec
■ ■ □ ■ ■ ■
sám jsem se rozhodl
122
den otevřených dveří
181
kamarádi
240
rodina
1736
média
18
ostatní
118 ZDROJ: UNIVERZITA PARDUBICE
buď překrývají termíny jejich konání neboje 0 nich nízká informovanost. Plně se také prokázalo, že žáci méně zna lostí o svých možnostech získávají z médií a internetu. Navíc si někteří vybírají povolá ní, aniž by jeho výkon na vlastní oči někdy viděli. Nevyužívá se tedy prostor pro exkur ze, prezentace zaměstnavatelů a podobně, 1 když to jsou velmi účinné formy, jak ovliv nit rozhodování žáků. ■ Co vyplývá z odpovědí nerozhodnu tých žáků: Nerozhodnutých žáků je ze záIdadního souboru 45 %. Z nich 83 % chce jít na nějakou střední školu, přičemž o učební obory a školy technického zaměření není vcelku zájem. Deset procent oslovených ne bylo ani během průzkumu vůbec rozhodnu to, zda chce pokračovat v dalším studiu po skončení základních škol. Analýza však potvrdila, že i nerozhodnutí shánějí informace a diskutují o svých vizích. Celých 96 % již dokonce přemýšlelo o svém budoucím povolání, avšak dosud nedospělo ke konečnému rozhodnutí (z toho 26 % se vyslovilo, že přemýšlelo pouze »trochu«). Proto považujeme za nutné, aby žáci v ob dobí před podáním přihlášky byli »nuceni« více přemýšlet o svém budoucím povolání. Například pod vlivem informačních kampa ní a marketingových nabídek škol apod. Již jsme uvedli, že při rozhodování je ne zanedbatelná role rodičů. Někteří rodiče svou roli vykonávají velmi zodpovědně, jim spíše zdrženlivě. Platí to i pro soubor neroz hodnutých žáků. Z nich 80 % podle svého vyjádření ví, že rodiče mají zcela konkrétní představu o jejich budoucnosti. Je přitom pozitivní, že pouze 4,4 % žáků rodiče nutí, aby bezezbytku převzali jejich vizi. m JAN STEJSKAL MILOŠ CHARBUSKÝ Fakulta ekonomicko-správnl Univerzity Pardubice
září 2006
SPRAVA A ROZVOJ
Tři projekty romské integrace způsobem, aby se později nevymlouvaly, že ho špatně pochopily. Předem by například měly uvést, jaké pracovní kvalifikace potře bují a v jakém časovém horizontu.
jak závažné problémy jde, ukazují místních Romů, který zpracoval odbor soci údaje publikované Radou vlády ČR álních věcí a zdravotnictví městského úřadu. pro záležitosti romské komunity. Od Ten zjistil, že v obecné populaci mají Romo haduje se, že asi 85 % Romů je u nás neza vé téměř 4,5% zastoupení, které podle pro městnaných. Tomu odpovídají i výsledky šet gnózy do roku 2050 stoupne na 6,57 %. Aktu ření v romských domácnostech: přibližně álně je však důležitější, že v romské minoritě 81 % jejich členů je závislých na sociálních je 67% nezaměstnanost. Navíc v ní není tře dávkách, z nich potom 80 % déle než rok a 40 ba žádný vysokoškolák a maturity dosáhl % více než tři roky. K obdobně alarmujícím pouze jeden její člen. To společně s dalšími číslům se dochází i při sledování vzdělanost- faktory vytváří podněty k tomu, aby se daná ní struktury Romů a úrovně jejich bydlení. skupina obyvatelstva třetinově podílela na Proto je důležité hledat způsoby umožňující kriminalitě ve městě a pětinově na výchov výhledově danou situaci podstatně změnit. ných problémech mládeže včetně jejího deZatím se dospívá pouze k dílčím úspě viantního chování. chům. Potvrdil to i průběh semináře Jak vyu Vzhledem k uvedeným skutečnostem ne žít peníze z EU na projekty romské integrace, mohlo být cílem projektu na podporu za který 18. července uspořádaly v Pardubicích kancelář Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity a Ministerstvo pro místní rozvoj. Uskutečnil se jako součást iniciativy Dekáda romské inkluze 2005-2015. Ta vznikla z pod nětu Světové banky a Open Society Institute, přičemž mezi jejími osmi členskými státy je i ČR. Realizované aktivity budou sice financo vány výhradně ze státních rozpočtů přísluš ných zemí, nicméně budou moci být vzájem ně konfrontovány. Bude tak docházet k širší výměně zkušeností než jen na národní úrovni. Podívejme se na tři úspěšné projekty, kte ré se k dané problematice u nás v posledním období uskutečnily.
VSETÍN: ŠKOLNÍ DOCHÁZKA Jak lze řešit svízelnou situaci při školní do cházce romské mládeže, ukazuje příklad ze Vsetína. Převážná většina z přibližně 600 Romů tam žije v pavlačovém domě v centru města. Z nich skupina dětí věku od šesti do patnácti let čítá odhadem sto členů. Právě jim by mělo sloužit Výukové a motivační centrum pro romské děti ve Vsetíně. Před pokládá se, že ho bude využívat asi 40 dětí. Ty by měly například zvýšit své předpoklady k úspěšnému absolvování základní školy a naopak snížit počet opakovaných škol ních ročníků. Projekt realizovaný Diakonií Českobratrské církve evangelické - středis ko ve Vsetíně přitom navazuje na již úspěš
O
BOHUMÍN: KOMUNITNÍ CENTRUM A PORADENSTVÍ Podle Denisy Staníkové ze Slezské Diakonie Bohumín se podnětem k přijetí projektu Kontakt Bohumín - metodika komunitního centra a sociálního poradenství romské mi noritě stala neúnosná sociální situace v loka litě Bohumín - Pudlov. Právě tam je totiž vel mi silně zastoupeno romské obyvatelstvo ži jící pod hranicí chudoby. Městský úřad proto kromě jiného pronajal za symbolickou cenu organizátorovi projektu Slezské Diakonii pro story v problémové lokalitě, aby mu vyjádřil svoji podporu. První etapa projektu začala na přelomu října a listopadu loňského roku. Podle plánu skončila letos 30. června, při čemž na ni navázal hned od 1. července pro jekt Kontakt II - Bohumín, Karviná, který je rozšířen o středisko Kanaan a Pohoda Karvi ná-nízkoprahová zařízení pro děti a mládež. Základním výstupem první etapy je Meto dika komunitního centra a sociálního pora denství romské integritě (viz www. kontaktbohumin.cz). NOVÝ BYDŽOV: ZAMĚSTNANOST A VZDĚLÁNÍ N'a problém zaměstnanosti a vzdělanosti se soustředili v Novém Bydžově, sedmitisícovem městě na Královéhradecku. Podnětem k tomu byl analytický rozbor životní úrovně
záři 2006
městnanosti a vzdělanosti Romů v Novém Bydžově vytvoření nových pracovních míst. Stalo se jím následující: U skupiny 12 Romů vytvořit pracovní návyky a celkově je zorien tovat v pracovním procesu a umožnit jim zís kat akreditovanou rekvalifikaci v oboru. Dá le bylo nutné snížit negativní postoje míst ních zaměstnavatelů vůči Romům. Projekt se uskutečňuje od letošního února. Jeho hlavní nositelka Daniela Lusková před pokládá, že v jeho závěru (v červnu 2007) ho dokončí asi 7 Romů, tj. 58 % z původně vy braných účastníků. Všichni přitom museli před zařazením do projektu splnit velmi přísná kritéria, daná jejich působením v předchozích zaměstnáních, například mí rou nemocnosti a absencí. Pokud by se některé další obce chtěly po kusit o obdobný projekt, tak Daniela Lusko vá zdůrazňuje, že je zapotřebí přednostně získat podporu rozhodujících orgánů města. Nutný je totiž jejich souhlas s předfinancováním celého projektu. Důležité je také, aby byl projekt předjednán s firmami takovým
ILUSTRAČNÍ FOTO: JAN PAVLIČEK
Celá řada obcí musí řešit aktuální úkol všestranné romské inte grace, která by měla zahrnovat nej důležitější oblasti života školní docházku, bydlení, zaměstnanost a podobně.
né projekty, k nimž například patří aktivní nízko-prahové zařízení pro romské děti a mládež ROMAKlub. Kontaktní osoby pro jektu Ing. Dan Žárský a Mgr. Taťána Bagári si navíc slibují, že služeb centra budou sekundárně využívat rodiny dětí, které bu dou jeho pravidelnými návštěvníky. To snad zaručí, že celkové náklady projektu ve výši 2 486 262 Kč přinesou skutečně předpoklá daný užitek. I diskuse během pardubického semináře ukázala, že není jednoduché sestavit projekt tak, aby bylo možné získat potřebné finanč ní prostředky. Možnosti nabízí například Společný regionální operační program Opatření 3.2. Podpora sociální integrace v re gionech projekty, o němž informovala Mgr. Eva Bláhová z Ministerstva pro místní rozvoj. Rovněž se lze obracet o pomoc i na kancelář Rady vlády ČR pro záležitosti romské komu nity (krp@vláda.cz). ■ MILOŠ CHARBUSKÝ JAN STEJSKAL
moderní obec
35
G3|3| mterreg ma
EU
Překračujeme hranice s podporou programu přeshraniční spolupráce Interreg IIIA Česká republika - Polská republika 2004-2006
Překročte je také
JAK SE RODÍ PROJEKT ZKUŠENOSTI NĚKTERÝCH ÚSPĚŠNÝCH ŽADATELŮ Okruh T. G. Masaryka Cyklostezka Náchod - Malé Poříčí Jako na míru ušitý zapadl do programu INTERREG projekt náchodské cyklotrasy. Grantové schéma bylo postaveno na rozvoji infrastruktury v cestovním ruchu v česko-polském příhraničí. Partnerské obce proto navrhly projekt na již vyzna čeném cykloturistickém okruhu T. G. Masaryka, který spojuje Náchod s Velkým Poříčím, Hronovem, Žďárkami, polským Stroužným, Bukovinou, Jakubovicemi a Kudowou Zdrój. Diky tomuto projektu se vybudovala nejen kvalitní cyklostezka, která kromě cyklis tů slouží i sportovcům na kolečkových bruslích a lyžích, ale podařilo se to, o co jde v tomto programu především: "Udržujeme živé partnerské vztahy se sousedním pol ským městem Kudowa Zdrój. Cesta přes hranice se tak stává stále méně kompliko vanou a o to více vyhledávanou pro projížďku na kole či procházku. Rozvíjejí se ta ké přátelské kulturní vztahy a vůbec ochota pořádat společné akce, což dokazuje v letošním roce již 3. ročník cyklojízdy po trase T. G. Masaryka, který se koná 2. zá ří 2006 a propojuje vzájemně českou i polskou stranu,« dokládá přínos projektu pro rozvoj přeshraniční spolupráce tisková mluvčí náchodské radnice Nina Svobodová.
Vnitřní turistický okruh v Jablonci nad Nisou Vnitřní turistický okruh v Jablonci nad Nisou navazuje na tzv. Jablonecký vyhlíd kový okruh (označovaný rovněž jako vnější), který se zrodil v polovině 70. let mi nulého století a v roce 2000 byl zrekonstruován za podpory programu Phare CBC v rámci projektu »Nisa - Rozvoj turistických stezek-. Početným a zejména zahraničním návštěvníkům Jablonce nad Nisou však bylo třeba uceleně prezentovat i zajímavosti města a jeho nejbližšiho okolí. "Nápad na projekt Vnitřní turistický okruh vznikl před čtyřmi roky, ale podmín kou pro jeho realizaci bylo získání finanční podpory,- popisuje vznik projektu jed na z jeho koordinátorů Iveta Habadová. S přípravou projektové žádosti v programu přeshraniční spolupráce INTERREG začalo město také diky velmi dobré spolupráci s okresem Jelenia Góra. Polský partner se podílel nejen na přípravě projektu (předkládal podobný projekt, s nímž bohužel neuspěl), ale významnou pomoc nabídl také při práci na korekturách pol ských textů připravovaného turistického průvodce. Především však polský part ner velmi významně přispěl k propagaci jabloneckého projektu na polské straně. Af už se to týkalo zveřejněni na webových stránkách nebo distribuce informač ních materiálů v informačních centrech, školách a turistických veletrzích.
Fond mikroprojektů v regionu Praděd Své místo v programu našel např. i Euroregion Praděd, který se stal tzv. správcem Fondu mikroprojektů , tj. tím, kdo umožní dalším žadatelům z regionu realizovat projekty menšího rozsahu a neinvestičního charakteru, které se zaměřuji přede vším na posíleni mezilidských vztahů mezi občany na obou stranách hranice.
"Při rozhodováni o tom, komu svěřit funkci administrátora a správce Fondu mik roprojektů, připadaly v úvahu zejména dva subjekty - jednotlivé kraje nebo sa mostatné euroregiony. Vzhledem k tomu, že samy euroregiony o tuto činnost vel mi usilovaly, bylo nakonec dohodnuto, že správou fondů budou pověřeny vý hradně euroregiony a administraci budou moci vykonávat buď opět euroregiony, nebo jiné organizace,- popisuje vznikající strukturu tajemnice Fondu mikropro jektů Alena Kopřivová. V Euroregionu Praděd přistoupili na výkon obou těchto funkcí. S odstupem jed noho roku hodnotí tyto činnosti jako velmi zajímavé a přínosné, o čemž svědčí především zájem ze strany žadatelů a současný počet 73 schválených projektů. Výzvy k podání projektů byly inzerovány v regionálním tisku a bližší informace byly k dispozici na webových stránkách euroregionu. Z fondu byla podpořena řada česko-polských kulturních, společenských i spor tovních aktivit určených pro širokou veřejnost (česko-polské dny, česko-polské festivaly, česko-polské kulturní mosty, mezinárodní turnaje). Průkopnické začátky a především "prvotní setkáni s poměrně náročnou a složitou administrativou přinášelo řadu problémů a komplikací-, přiznávají správci fondu. Realizace většiny projektů nyní však už úspěšně konči a Euroregion Praděd se již připravuje na nadcházející období 2007-2013.
(Po celé česko-polské hranici obdobně jako správci Fondu mikroprojektů fungují i další eu roregiony: Beskydy, Glacensis, Nisa, Silesia a Těšínské Slezsko, pozn. red.)
Splašková kanalizace Krnov-Kostelec Potřeba vybudování splaškové kanalizace byla v Krnově jednou z priorit a město se na ni snažilo již delší dobu získat peníze. "Bylo nesmírně obtížné nalézt vhod ný program - už jen když vezmeme na vědomí potřebné finance - zhruba 51,3 mi lionu korun je velká částka i pro město velikosti a příjmů Krnova a určité pod mínky jako počet ekvivalentních obyvatel a velikost města projekt vyřadily z mnoha dotačních titulů. Když se objevil program INTERREG IIIA CZ-PL, bylo to jako zázrak - byl určený přímo pro nás a zvláště, že partnerské město z Polska - Prudnik realizovalo projekt obdobného charakteru,- shrnuje úvodní fázi zpra covatel projektu Michal Skalka. Podmínka programu, tj. přeshraniční dopad projektu, je splněna tím, že vybudo váním kanalizace bude ovlivněna čistota hraniční řeky Opavy, přítoku řeky Odry, což přispěje ke zlepšeni kvality povrchových vod jak na české, tak i na polské straně. Proběhla jednáni a výměna zkušeností s polským partnerem a nastalo sháněni povinných příloh. To, že byla dokumentace opravdu obsáhlá, nejlépe vystihuje úsměv pana Skalky při popisu jejího předání: "Žádost opatřenou podpisy staros tů Herciga a Kowalczyka z partnerských měst Krnova a Prudniku už stačilo jen zabalit a opatřit všemi náležitostmi. Celý balík nakonec vážil pěkných pár kilo a na výšku mu k 70 centimetrům moc nechybělo.Zdárně proběhlo výběrové řízení na dodavatele stavby. Nyní už probíhá realizace projektu - byly zahájeny stavební práce. Vše pokračuje podle harmonogramu. "Teď už si jen musíme dát pozor, abychom po dokončeni projektu vše správně vy účtovali,- dodávají úspěšní žadatelé.
PROGRAM INICIATIVY SPOLEČENSTVÍ (EU) INTER-
jektů založených na principu vedoucího partnera. To
REGIIIA ČESKÁ REPUBLIKA - POLSKÁ REPUBLIKA
znamená, že společný česko-polský projekt, který
byl zahájen v roce 2004 po vstupu ČR do EU, jeho předchůdcem byla předvstupní pomoc EU pro
nyní předkládá formou dvou žádostí jak polský, tak český partner (žadatel), bude předložen a řízen pou
střednictvím programu Phare CBC.
ze jedním z nich (tzv. vedoucím partnerem), který bu
Program Interreg IIIA Česká republika - Polská
de koordinovat aktivity svého partnera (popř. partne rů) a zodpovídat za naplnění cílů celého projektu.
republika je realizován ve všech krajích přiléha jících k polsko-české hranici. V období 2004-2006 bylo na program INTERREG IIIA vyčleněno pro Českou republiku 51 740 000 EUR, z toho pro české území na hranici s Polskem
NOVÉ DOTAČNÍ oblasti podpory PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE A ROZVOJE ČESKO-POLSKÉHO PŘÍHRANIČÍ 2007-2013
15 345 000 EUR.
Priorita I. Posilování dostupnosti, ochrana životního pro středí a prevence rizik
Až 75 % z celkové ceny projektu tvořila finanční podpora EU (z fondu ERDF) a minimální spolufi nancování z veřejných zdrojů ČR bylo 25 % (včet
Priorita 11. Podpora rozvoje podnikatelského prostředí a cestovního ruchu
ně 5% maximálního podílu ze státního rozpočtu).
Priorita lil. Podpora spolupráce místních společenství
Pozn.: V současné době jsou již prostředky pro gramu vyčerpány, ale podobný program pro rozvoj česko-polského pohraničí na období 2007-2013
□
Vhodnými žadateli byly veřejnoprávní subjekty
Příklady realizovaných projektů v programu INTERREG IIIA Česká republika - Polská republika
a subjekty neziskového sektoru.
2004-2006
bude zahájen v příštím roce - viz dále.
Zlepšeni dopravního propojeni měst Frýdlant Nové Město p. Smrkem - hranice Zlepšení dopravního propojení cca 30 měst a obcí česko-polského příhraničí. Žadatel: Krajská správa silnic Libereckého kraje Podpora z EU (z ERDF): 26 755 500 Kč (74,98 %)
Dotační oblasti podpory 2004-2006 NA ČESKÉ STRANĚ BYLO VE DVOU PRIORITÁCH SCHVÁLENO CELKEM 75 PROJEKTŮ S PODPOROU z ERDF V CELKOVÉ VÝŠ115 343 321 EUR POČTY REALIZOVANÝCH PROJEKTŮ V JEDNOTLIVÝCH PRIORITÁCH V ČR PRIORITA 1: Další rozvoj a modernizace infrastruktury na zlepšení konkurenceschopnosti přeshraniční oblastí Podpora infrastruktury přeshraničního významu (Opatření 1.1)
-16 projektů s podporou z ERDF 4 950 000 EUR Infrastruktura zaměřená na ochranu životního pro středí a na prevenci proti povodním (Opatření 1.2)
-5 projektů s podporou z ERDF 2 308 324 EUR Zajištěni infrastruktury na podporu podnikání a cestovního ruchu (Opatření 1.3)
-16 projektů s podporou z ERDF 3 300 000 EUR PRIORITA 2: Rozvoj místní společnosti v přeshraniční ob lasti Rozvoj cestovního ruchu (Opatření 2.1)
-15 projektů s podporou z ERDF 924 268 EUR Podpora iniciativ místních komunit (Fond mikroprojektů) (Opatřeni 2.2)
-6 projektů s podporou z ERDF 2 474 997 EUR Rozvoj a podpora přeshraničnich organizačních struktur a sítí (Opatřeni 2.3)
-17 projektů s podporou z ERDF 1 385 732 EUR
□ další programové období evropská územní
SPOLUPRÁCE 2007-2013 Na Iniciativu Společenství EU INTERREG bude na vazovat v dalším programovém období 2007-2013 samostatný Cil »Evropská územní spolupráce- i jeho prostřednictvím bude možné rozvíjet přeshranični infrastrukturu a vztahy.
SPOLEČNÝ PROJEKT - VEDOUCÍ PARTNER Významnou změnou bude podpora společných pro
Splašková kanalizace Plošné odkanalizování stávající zástavby jihozápadního okraje zastavěné části města Krnova. Žadatel: Město Krnov Podpora z EU (z ERDF): 38 326 000 KČ (75%) Projekt je zrcadlový s projektem "Program přeshraniční spolupráce Polsko - Česká republika PHARE 2003«. Okruh T. G. Masaryka - Cyklostezka Náchod - Malé Poříčí Cyklostezka o šíři 3 m a délce 568 m navazuje na již vybudovanou cyklostezku od hraničního přechodu Běloves. Žadatel: Město Náchod Podpora z EU (z ERDF): 1 106 360 Kč (75 %) Společným polským projektem je "Modernizace silniční infrastruktury spojené s polsko-českou cyklotrasou T. G. Masaryka- (Kudowa Zdroj). Vnitřní turistický okruh v Jablonci nad Nisou Vnitřní turistický okruh v Jablonci nad Nisou přibližuje českým i zahraničním turistům historicky cenná, v současné době ne tak často navštěvovaná místa, má 13 zastavení, která jsou označena tabulemi s popisem, mapkou, příp. dobovou fotografií. Žadatel: Jablonec nad Nisou Podpora z EU (z ERDF): 695 493 Kč (75 %)
DOTEK - Dům obnovy tradic, ekologie a kultury Náplní Domu obnovy tradic, ekologie a kultury DOTEK je vytvořit celoroční nabídku různých kulturních, vzdělávacích, informačních, osvětových a společenských akcí a služeb vycházejících z kulturního a přírodního dědictví regionu a to jak pro návštěvníky, tak pro místní obyvatele. Žadatel: Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory-SEVER, Brontosaurus Krkonoše Podpora z EU (z ERDF): 1 000 000 Kč (72,94 %) Spolupráce Technické univerzity v Ostravě a Opolské Polytechniky v oblasti racionálního využiti energií Podpora partnerství mezi univer zitami, vý zkumnými institucemi a malými a středními podnikateli. Žadatel: Technická univerzita v Ostravě Podpora z EU (z ERDF): 1 983 750 Kč (75 %) Společným projektem je projekt Opolské Polytechniky "Spolupráce mezi univerzitami OP v Opole a VŠB-TU v Os travě v oblasti spolehlivosti materiálů-. Projekty na prostředky Fondu mikroprojektů v euroregionech Beskydy, Glacensis, Nisa, Praděd, Silesia, Těšínské Slezsko v rámci Iniciativy Společenství INTERREG IIIA v česko-polském pohraničí Fond mikroprojektů (FM) umožňuje realizovat projekty menšího rozsahu a neinvestičního charakteru v uvedených euroregionech. Fond Mikro■ I' ----------- I ti projektů pod poruje výhrad ně neinvestiční projekty, které se zaměřují na posílení mezi lidských vztahů mezi občany na obou stra nách hranice v oblasti cestovního ruchu, sportu a kultury a přeshraniční komunikaci, lidské zdroje. Žadatelé: Euroregion Beskydy, Glacensis, Nisa, Praděd, Silesia, Těšínské Slezsko Projekty jsou společné s obdobnými projekty euroregionů na polském území.
□
Aktuální Informace najdete na stránce www.interreg3a.cz Společný technický sekretariát, Jeremenkova 40B, 772 00 Olomouc tel.: +420 587 337 710 fax: +420 587 337 717 e-mail:
[email protected] www.interreg3a.cz Centrum pro regionální rozvoj ČR, Vinohradská 46, 120 00 Praha 2 tel.: +420 221 580 201 fax: +420 221 580 284 e-mail:
[email protected] www.crr.cz
Inspirujte se již realizovanými projekty a zúčastněte se nového programového období
EVROPSKÁ UNIE
ROP: »Pumpa« na evropské peníze do regionů egiony soudržnosti i kraje již mají zku na Ústeckého kraje Petr Fiala, kraj se již déle šenosti s administrací projektů a pro chystá na realizaci ROP. Na krajském úřadu středků z fondů EU, což je jedním vznikl odbor evropských projektů, který za z předpokladů úspěšné realizace regionál poměrně krátkou dobu uskutečnil několik ních operačních programů (ROP). Kraje na projektů ke zvýšení absorpční kapacity kraje víc dokázaly, že si dokáží poradit s vypraco i s přesahem do Karlovarského kraje. Je to na váním vlastních žádostí o dotace, zejména příklad připravovaný zásobník projektů v rámci SROP. Pro příští programové období Vnitřní integrovaný systém projektů. 2007 až 2013 se chystá 7 ROP - po jednom pro každý region soudržnosti NUTSII.
R
Regiony soudržnosti NUTS II
PENÍZE, ale s omezením Regionální operační programy navazují na systém sektorových (tematických) programů a jejich prostřednictvím by tak podpora mě la směřovat k řešení problémů, které tíží jednotlivé regiony. Proti předchozímu období regiony a jednotlivé kraje určují své potřeby tak, aby se co nejvíce využil potenciál dané ho území a prostředky ze strukturálních fon dů přispěly maximálně k vyváženému rozvo ji všech regionů. Z dostupných navrhova ných verzí jednotlivých ROP je zřejmé, že je jich odlišnost není tak velká, jak by se očeká valo. Při stanovení priorit všech ROP totiž ne měly jednotlivé regiony soudržnosti neome zený výběr, ale řídily se doporučením Evrop ské komise. Výsledkem je, že výsledný návrh ROP ne vždy zahrnuje vše, co některé regio ny soudržnosti chtěly původně v rámci těch to programů uskutečnit. Přestože vláda ČR vzala svým usnesením na vědomí všechny navrhované programy, stupeň připravenosti jednotlivých doku mentů je různý-co do rozsahu (nejkratšímá 72 a nejdelší 171 stran) i obsahu. Významný pokrok ve zpracování progra mového dokumentu ROP vykazuje zejména NUTS II Severozápad. Zatím jako v podstatě jediný poměrně rozsáhle kvantifikuje cíle, jichž se má prostřednictvím ROP dosáhnout, a lze tak posoudit důležitost alokací na jed notlivé priority. Jak uvedl náměstek hejtma
NUTS II
Kraje spadající do NUTS II
Jihovýchod
Jihomoravský
Jihozápad
Jihočeský
Vysočina
Plzeňský Moravskoslezsko
Moravskoslezský
Severovýchod
Královéhradecký Liberecký Pardubický
Severozápad
Karlovarský Ústecký
Střední Čechy
Středočeský
Střední Morava
Olomoucký Zlínský
ZDROJ: RAVEN, a. S.
NOVÝ PRVEK SYSTÉMU Regionální rady regionů soudržnosti (regio nální rady) jsou novým prvkem implemen tační struktur)' v rámci čerpání strukturál ních fondů. Ze zákona vzniknou v každém regionu soudržnosti a budou plnit úkoly ří dících orgánů ROP stejně jako v současném období jednotlivá ministerstva. Nejsou to však správní orgány, ale právnické osoby podle občanského zákoníku. I když jejich činnost mohou do určité míry ovlivňovat i usnesení vlády a směrnice příslušných ústředních správních úřadů, důležitým prin cipem je odvození jejich působnosti od pů
Konference
sobnosti krajů. Proto bude mít v těchto ra dách významné postavení výbor, jehož členy zvolí ze svých řad zastupitelstva krajů. Už v ustavených regionálních radách jsou v mnoha případech čelní představitelé krajů, například v NUTS 2 Střední Morava, kde byl předsedou regionální rady zvolen hejtman Zlínského kraje. CÍLEM KRAJŮ JE PĚTINA ALOKACE Jak z hlediska zaměření, tak finanční alokace by se mohlo zdát, že ROP jsou spíše doplň kovým zdrojem financí. Z pohledu Asociace krajů ČR jde stále o nedostatečné zohledně ní potřeb regionů, usiluje o to, aby podíl pro středků z Evropské unie, nyní nastavený na 13,25 % z celkové alokace, dosáhl minimálně 20 %. Kraje argumentují hlavně tím, že jsou schopny zajistit efektivní využití těchto pro středků, což podporuje i Svaz měst a obcí ČR. Tato realokace by se v případě úspěšného vy jednávání týkala převedení prostředků Inte grovaného operačního programu (IOP) ve prospěch regionálních operačních progra mů. Samozřejmě takový postoj vytváří urči tou »třecí plochu« s Ministerstvem pro míst ní rozvoj, které je řídícím orgánem IOP. Sta novisko Evropské komise je v podstatě neu trální. Pascal Boijmans, ředitel pro struktu rální fondy DG Regio odpovídající za vyjed návání s českou stranou, uvedl, že v součas né politické situaci, není zcela jasné, zda Česká republika bude administrovat pro středky ze strukturálních fondů centrálně (tedy prostřednictvím IOP) nebo poskytne větší pravomoci regionům. Věřme, že veškeré vynaložené úsilí bude korunováno úspěchem a dotace z fondů EU zajistí rozvoj všech regionů soudržnosti i krajů. ■ MARTIN KRIŠTOF RAVEN Consulting, a. s.
4. 10. 2006, Brno, Holiday Inn
,OČEKÁVANÝ VÝVOJ A PŘÍLEŽITOSTI ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU' HLAVNÍ TÉMATICKÉ OKRUHY ODBORNÉ KONééRéNCéi
I*-—" Řečnici: Prof.lng. JAN FRAIT.CSc., Česká národní banka Ing.ADNESA KLÍMOVÁ, generální ředitelka Slovenské agentury pře cestovný ruch Ing. ROSTISLAV VONDRUŠKA, generální ředitel agentury CzechTourism Ing. STANISLAV JURÁNEK, hejtman Jihomoravského kraje Ing. PAVEL HLINKA, prezident NLHRČR
STRATEGIE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU ČESKÉ REPUBLIKY, MĚSTA REGIONŮ TRENDY VÝVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V ČR A STŘEDNÍEVROPĚ STRUKTURÁLNÍ FONDY EU ZAMĚŘENÉ NA ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU PŘÍLEŽITOSTI A HROZBY PRO ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU PROPAGACE CESTOVNÍHO RUCHU ZVYŠOVÁNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ODVĚTVÍ CESTOVNÍHO RUCHU V ČR
OTTO JELÍNEK, koordinátor pro zahraniční investice mediální partner
moderní obec
partneři
Bližší informace naleznete na www.konference.org/cestovniruch -twist
i myland. Public PrlviK Bull
Nescafé
ElllIlIHim
d^Neffi-avel.cz
\ ZNOVÍN ZNOJMO, «.*. / SE SÍDLEM V ŠATOVÉ
tffMogSrjiv
fj
STUDIO
črsví^ fitňuM"
'•‘fj
M0000385
38
mode loderní obec
áři 2006
Lenka už může pracovat bez starostí Lenka pracuje jako úřednice na radnici malebného Městečka bez starostí ležícího uprostřed Vysočiny. Má na starosti sociální oblast. Městský úřad zde nedávno začal používat profesionální telekomunikační a partnerská řešení T-Mobile. Pro Lenku to přineslo řadu změn. S novým systémem se rychle naučila a teď je z něj nadšená - už žádní naštvaní občané a žádné fronty - naopak, komunikuje s lidmi a pomáhá jim řešit jejich problémy a je jim prostě blíž tak, jak si kdysi přála.
Pan Novotný naštěstí používá T-Mobile, tak že mi stačilo jen pomocí služby Kde je... zjistit jeho přibližnou polohu. Vypadá to, že se poza pomněl poblíž náměstí, asi bude ve své oblíbe né hospůdce, kde se bude chlubit houbařským úlovkem. Poslala jsem tedy našeho strážníka, ať za ním zajde, a zavolala paní Novotné, aby neměla strach. PAN NOVOTNÝ A HOUBAŘENÍ Paní Novotná je milá osmdesátiletá paní, která má bohužel ve svém věku trochu problémy s pohybem. Bydlí s manželem v domě s pečo vatelskou službou, který město před pěti lety zřídilo, takže je o ni dobře postaráno. Kdysi bývala mojí učitelkou na základní škole a vždy se o mě pěkně starala a nyní jí to mohu oplácet jako třeba dnes. V pečovatelském domě máme v každém po koji partnerské řešení T-Mobile pro komunikaci se seniory, které zároveň umí ty, co na tom nejsou zrovna nejlépe, i kontrolovat, zda jsou v pořádku. Senioři mají k dispozici tlačítko pro spojení se svojí rodinou, tlačítko pro kontaktování policie a samozřejmě i tlačítko pro spojení se mnou. Dnes volala právě paní Novotná, že prý její manžel ráno vyrazil na houby a že ještě není doma. Mobil přitom nebere. Má totiž problémy se sluchem, a tak ho ani nemusí slyšet. Navíc se mu prostě občas stane, že zapomene, kde bydlí. Zatím se ale domů vždycky bez problémů nějak dostal. Uklidnila jsem tedy paní Novotnou a slíbila jí, že jí manžela najdu.
FRONTY? UŽ DÁVNO NE! Dnes je můj kdysi tak nenáviděný den výplat sociálních dávek. Býval to nekončící horor, který začal v osm ráno a končil až o půl páté. Všichni se tu tlačili, hlučeli, byli nervózní a po několikahodinovém čekání často i hru bí. Teď je to ale jiné. Máme na úřadě SMS apli kaci od partnera T-Mobile, která je propo jená přímo s naší databází občanů pobírají cích dávky. Občany si přitom zveme několik dní předem pomocí SMS na konkrétní hodi nu. Všichni již vědí, že nemá smysl chodit hned ráno, a zároveň také vědí, že když přijdou včas, nebudou zde muset čekat a za pět minut bude vše vyřízeno. Pokud někomu námi vybraný termín nevy hovuje, může zavolat a domluvit si jiný termín. Veškeré dotazy k dávkám navíc zodpovídáme v průběhu celého měsíce, takže se nám to pak nenakupí v jeden den. Pro lidi, kteří jsou na tom finančně špatně a pobírají sociální dávky, jsme zřídili bezplatnou linku pomocí T-Mobile Zeleného volání. Na ní se dovolají na automati zovaný konverzační systém vytvořený pro-
Jaká řešení T-Mobile Lenka využívá: »» »» »» »» »» »» »» »» »» »» »»
T-Mobile Recepce Kde je... Privátní podniková síť Zelené volání T-Mobile Direct Internet na cestách Logistika vozového parku Telemetrie - vzdálený sběr dat Zabezpečení objektů Zabezpečení vozidel SMS aplikace
střednictvím T-Mobile Recepce a vyberou si, s kým chtějí mluvit. Všichni jsou tak spokojení - naši občané i my úřednice. ŠKOLENÍ NA KRAJI Dnes musím odjet na krajský úřad na školení o no vinkách v sociální oblasti. Starosta mi půjčil služební auto, ve kterém máme i satelitní naviga ci. Ta je totiž napojena přímo na systém pro lo gistiku vozového parku, takže byla za velmi výhod nou cenu. Mimochodem nebýt tohoto systému, tak by mi starosta asi auto jen tak nepůjčil. Dřív totiž byly častým neduhem černé jízdy. S no vým systémem už to však nepřipadá v úvahu. Navíc nemusím mít díky systému pro zabezpe čení vozidel strach, že se autu něco stane, za tímco budu pryč. Jakmile se spustí alarm, při jde mi totiž SMS. Takže už nemusím jet auto busem a navíc tam budu mnohem rychleji.
Co udělat pro to, aby vaši zaměstnanci mohli pracovat stejně bezstarostně? Čtěte příští číslo časopisu Moderní obec a navštivte http://t-mobile.cz/nejlepsivolba, kde bude v příštích měsících probíhat soutěž o partnerská řešení přímo pro vás! Veškeré informace získáte rovněž na telefonním čísle Zákaznického centra 603 603 603 (4603 ze sítě T-Mobile) nebo na e-mailu
[email protected].
INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE
Tísňové volání už slouží i neslyšícím Během letošního prvního čtvrtletí přijali policisté na Operač ním středisku správy hlavního města Prahy zhruba 91 tisíc oznámení na linku tísňového volání se známým číslem 158. Nyní se jejich služby rozšiřují - kromě telefonických hovorů začali na čísle 603 111 158 přijímat i oznámení v podobě texto vých zpráv od neslyšících a sluchově postižených občanů. ošlo k tomu díky spolupráci policie s Českou unií neslyšících a společnostíT-Mobile, která pro tuto službu zmí něné číslo vyčlenila. Linku tísňového volání mohli až do letoš ního roku plně využívat pouze slyšící obča né. Při ohrožení života, zdraví, majetku mož ným pachatelem či při dopravní nehodě použili naprosto přirozeně telefonní přístroj a prostřednictvím čísla 158 se spojili s ope račním střediskem toho kterého regionu. Operátor vyhodnotil přijaté oznámení a na místo události poslal policejní hlídku. O ten to kontakt byla neslyšící část společnosti až dosud ochuzena, a to přesto, že v ČR je přes půl miliónu nedoslýchavých a neslyšících. Tato nemalá skupina občanů byla do jisté míry diskriminována, neboť jí nebylo umož něno rovnocenné využívání linky tísňového volání 158. Neslyšící a nedoslýchaví sice už asi deset let mohou použít k oznámení na tísňovou linku fax, ale zdaleka ne každý z nich má k němu přístup, natož v situaci, kdy naléhavě potřebuje co nejrychlejší po moc. Zato mobilní telefony se staly i mezi ne slyšícími běžně používaným komunikačním prostředkem, protože jim umožňují posílat odkudkoli krátké textové zprávy. Proto se Česká unie neslyšících spolu s Po licií ČR snažila najít takové řešení, které by umožnilo neslyšícím používat ke komunika ci s linkou tísňového volání mobilní telefony. Zástupci neslyšících měli možnost navštívit Operační středisko správy hl. m. Prahy Poli cie ČR a seznámit se s prací operátorů na lin ce tísňového volání, která je občanům k dis pozici již více než třicet let. Byli seznámeni s technickým zázemím i se samotným zpra cováním přijatého oznámení.
D
V OHROŽENI ŽIVOTA ČI ZORAVI Právě na operačním důstojníkovi často zále ží, zda správně vyhodnotí přijaté oznámení a posoudí vážnost situace. K tomu musí oznamovatele během telefonického rozho voru odpovídajícím způsobem vyslechnout. Policista požaduje při kontaktu s oznamova telem jeho jméno, telefonní číslo a místo, od kud volá. lýto informace spolu se stručným popisem události zaznamená do počítače. Ke každému oznámení se průběžně může vrátit a doplnit je o další poznatky. Od těchto prvních kroků se odvíjí další úspěšnost zá kroku policejní hlídky poslané na místo činu. Do situací, ve kterých se lidé obracejí na linku tísňového volání, se dostávají i neslyší cí. Nyní je jim tedy k dispozici linka 603 111 158, kam mohou poslat SMS zprávu,
40
moderní obec
kterou formulují podle jednoduchého návo du, na němž se zástupci neslyšících dohodli s policií. Zpráva může mít maximálně 160 znaků a měla by obsahovat jméno, město, ulici, orientační bod, kde se postižený právě nachází, a krátký popis toho, co se stalo - zda byl přepaden, krvácí, vidí vloupání a podob ně. Hned v prvních dvou týdnech po spuště ní linky přijali operátoři dvě závažnější ozná mení prostřednictvím SMS zprávy od nesly šících občanů. Šlo o vloupání do vozidla a o oznámení nálezu člověka v bezvědomí.
DO BUDOUCNA BEZPLATNĚ Na rozdíl od linky 158 však neslyšící musí za zprávu pro policii zatím zaplatit. »To je pro to, že ten projekt vznikl velmi rychle,« řelď při spuštění nové linky pro neslyšící Marek Her man, ředitel kanceláře pro společnou odpo vědnost T-Mobile. »Ale chceme, aby tato služba byla do budoucna úplně zdarma.n Pokud se na linku 603 111 158 obrátí ne slyšící z jiných regionů, pražští policisté při jaté zprávy obratem předají svým kolegům v krajích. V některých krajích však neslyšící mohou posílat SMS na tísňovou linku tam ních operačních středisek - jen s tím rozdí lem, že číslo telefonu je neveřejné, ale nesly šící je znají. Například v Plzni, kde tuto služ ba zavedli nedávno, podle vedoucího ope račního střediska krajských hasičů Františka Špačka na tuto neveřejnou tísňovou linku přijdou měsíčně v průměru tři zprávy. ■ JAROSLAV WINTER
TÍSŇOVÁ LINKA POLICIE ČR
603 111 158
Příjmení
■ ■ T • -Mobile-
m:
:
3
15 znaků/1 - mezera
Místo události 15 znaků/1 - mezera
Ulice (číslo sloupu veřejného osvětleni) '
1 20 znaků/1 - mezera
Co se stalo
90 znaků/1 -mezera
Zraněni Gaké)
ANO
NE
1
19 znaků/1 - mezera
Formulář pro psaní SMS zpráv neslyšícími a nedoslýchavými na tísňovou linku
603 111 158.
záři 2006
INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE
Města zatím nedoceňují kontextovou reklamu Konkurence dorazila už i do českého školství. Do boje o prvňáč ky loni jedna z opavských škol vytáhla dokonce s pomocí inter netové reklamy. Podobně však město či obec může na sebe upo zornit i turisty a další potenciální návštěvníky. případě náboru žáků prvních tříd zá kladní školy by bylo plýtváním umístit reklamu na internetové stránky, které si prohlížejí návštěvníci z celé republiky, i ciziny. »Dnes však není problém zajistit, aby se reklamní proužek nebo panel zobrazil pouze těm, podle jejichž IP adresy poznáme, že jsou z daného regionu, v tomto konkrét ním případě z opavského okresu,« vysvětlu je Tomáš Horák z ostravské společnosti In ternet Billboard. Ale co když inzerent potřebuje dostat své reklamní sdělení naopak k lidem z co největ šího území, ovšem jen takovým, kteří se zají mají o určité úzké téma? »Ani to není pro blém, k tomu byl vyvinut systém kontextové reklamy,« opáčí Tomáš Horák. »Například náš systém bbKontext sdružuje 24 967 inter netových stránek a serverů, které jsou členy reklamní sítě BillBoard.cz. Členy této sítě jsou jak menší a střední servery, tak známé servery a portály, jako je ihned.cz, auto.cz, centrum.cz a řada dalších. V systému bbKon text si zvolíte slova vyskytující se na strán kách, které navštěvují vaši potenciální zá kazníci. Zajistíte tak, aby se vaše reklama zo brazovala jen na stránkách, na nichž se píše o tématech souvisejících s vaší organizacím
V
ClLENÉ NA TURISTY
Dejme tomu, že provozovatel městského webu chce přilákat do města pomocí webových stránek co nejvíce turistů. lak však dosáh nout toho, aby se podívali právě na stránky tohoto města? "Chce to formulovat reklamní sdělení na tolik zajímavě a atraktivně, aby potenciální zájemce zlákalo ke kliknutí na reklamu. A my zajistíme, aby se reklama zobrazovala přede vším na takových webech, které souvisejí s tématikou cestování, turistiky, ubytování,« nenechá se vyvést z míry Tomáš Horák. Kromě systému bbKontext společnost In ternet Billboard nabízí možnost zobrazovat reklamní bloky také prostřednictvím systé mu bbText. Tato technologie vyhledává slova a sousloví v textu stránky. Jakmile je slovo na lezeno, je ve stránce podtrženo a v okamžiku, kdy na ně uživatel najede ukazatelem myši, zobrazí se nad ním reklamní blok. Tato for ma zobrazení odlišuje bbText od reklamy bbKontext, kdy je reklamní blok zobrazován ihned na k tomu vyhrazené ploše stránky. Provozovatelé webů veřejné správy zatím tm internetu moc neinzerují. Možná k tomu Přispívá i domněnka, že si takovou reklamu nemohou finančně dovolit. Jde však o ne znalost současného reklamního trhu.
záři 2004
ba
Rozhodně stojí za to se se systémy PPC (pay per click) seznámit a zvážit jejich využití k propa gaci internetových strá nek i měst a obcí. Tím spíše, že většinou nabí zejí také opačnou mož nost, totiž vydělat si na zobrazování reklamy z těchto systémů na svých stránkách.
ZA PROKLIKNUTl I JEN V ŘÁDU DESÍTEK HALÉŘŮ
Kontextovou reklamu dnes lze pořídit za ce ny v řádu jednotek korun za jedno prokliknutí; u úspěšných reklam, na které se často kliká, může cena klesnout na desítky haléřů. Tak například systém bbKontext má stanove nu počáteční cenu za přivedení každého ná vštěvníka na inzerentovy stránky na 1 Kč a v závislosti na koeficientu zobrazování, te dy poměru počtu kliknutí a počtu zobrazení reklamního bloku, se může dostat až na 10 haléřů na jedné či třeba 10 korun na druhé straně. Systémů PPC (pay per click), ve kterých zá kazník platí jen za návštěvníky přivedené na jeho stránky, je u nás více. Patří k nim eTarget.cz (který umísťuje textovou reklamu do výsledků vyhledávání na 196 portálech), adFOX.cz, Adcontext.cz, nebo systém vý měnné reklamy TextBanner.cz. Stranou ne zůstal ani Seznam, který nedávno zavedl produkt Sklik s cenou začínající na 20 halé řích za jeden proklik. Rozhodně stojí za to se s těmito zajímavý mi systémy seznámit a zvážit jejich využití k propagaci internetových stránek i měst a obcí. Tím spíše, že většinou nabízejí také opačnou možnost, totiž vydělat si na zobra zování reklamy z těchto systémů na svých stránkách. ■
Veřejná správa a internet 5/
aždý z volených představitelů ne bo zaměstnanců v samosprávě se téměř každodenně setkává s tím, že musí něco udělat, protože mu to ukládá nějaký zákon, vyhláška či naří zení. Často jistě přemýšlíte i nad tím, jak vyřešit určitý problém tak, aby vše bylo v souladu s legislativou. Ale kde se však rychle a spolehlivě dopátrat aktu álního znění příslušného právního předpisu? Úřady větších obcí už větši nou mají instalovaný některý z práv nických informačních systémů; úřed níci ostatních obcí mohou pro stejný účel (byť v omezené míře) využít volně dostupné informační zdroje na inter netu. Všechny zákony pěkně pohromadě lze nalézt na Portálu veřejné správy (http://portal.gov.cz). Tam je pravděpo dobně nejucelenější a nejsnadněji ovla datelný systém vyhledávání platných zá konů. A jak postupovat? Na úvodní strán ce portálu klikněte v jeho horní červené liště na odkaz Zákony. Objeví se zadávací formulář pro vyhledávání v zákonech, kde můžete hledat podle čísla předpisu, částky sbírky, názvu předpisu či podle tzv. fulltextu. Fulltext znamená, že zadáte-li slovo »chodník«, zobrazí se seznam záko nů, v nichž se vyskytuje slovo chodník (v den, kdy jsem psal tento článek, jich bylo 60...). Kromě zákonů lze vyhledávat i ve věst nících krajů, postup je obdobný jako u předchozího. Pokud si s něčím nebude te vědět rady, využijte nápovědu v horní červené liště pod symbolem otazníku. Odkazy v pravém spodním rohu vás na vedou na další související stránky, jako je například vyhledávání v usneseních vlá dy (http://wtd.vlada.cz/vyhledavani/vyhledavani_usnes.htm), v seznamu notářů (http://cisnk.cisnk.cz/xqw/xervlet/cis/ca 11/notar.sqw), případně v evidenci znalec kých ústavů (http://dataIot.justice.cz/justice/znust.nsf/$$Search?OpenForm). Pro ty, kteří potřebují vyhledávat i v ev ropském právu, je na portálu odkaz do Úředního věstníku EU (http://eurlex.europa.eu), kde najdou především smlouvy, právní předpisy, zvykové právo a návrhy právních předpisů unie. Příště si povíme o možnostech, jak vy hledávat znění zákonů již neplatných (třeba kvůli nějaké letité kauze, která se řídí zákony platnými v té době), protože v tomto směru na Portálu veřejné správy nepochodíte. ■
K
VÁCLAV KOUDELE vedoucí odboru informatiky Krajského úřadu Plzeňského kraje
[email protected]
JAROSLAV WINTER
moderní obec
41
I
INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE
Nezapomeňte přijít do pavilónu G1 Druhý ročník akce Elektronická podpora rozvoje regionů - Dny krajů, měst a obcí, se uskuteční 9. až 10. října v rámci veletrhu INVEX 2006.1 tentokrát nabídne úspěšná řešení v oboru infor mačních a komunikačních technologií (ICT), která mohou in spirovat jak malé obce, tak velká města a kraje. oprovodný program s podtitulem Ob ■ Liberecký kraj: Elektronická podatelna, čan - úřad se bude opět konat v pavi deska, povinnosti ze zákona, možnosti pro lónu Gl. Samosprávy tam mají příle malé obce (společně s InfoCom), žitost představit své projekty elektronické ■ Jihočeský kraj: Řešení krizové situace podpory rozvoje regionů, cestovního ruchu, 3D model (příklad ptačí chřipka, povodně, řešení týkající se integrace a sdílení informa záplavové vlny), České Budějovice - ukázka cí ve veřejné správě a další. informování veřejnosti, ■ Karlovarský kraj: Efektivní kraj - řízení PREZENTACE KRAJŮ A MĚST příspěvkových organizací v gesci kraje. Mo Témata, která kraje a města představí a o ni del jednotného systému řízení, dále školní chž se bude diskutovat, jsou následující: portál, knihovna. Prezentace měst Cheb (ve spolupráci se Západočeskou univerzitou), Chodov, Co zajímá informatiky ■ Plzeňský kraj: Cipové karty v městských službách, telekomunikační řešení pro Plzeň, Podle průzkumu uskutečněném na vzorku ■ Jihomoravský kraj: GIS, názorné ukázky, 100 měst ve 3 kategoriích (10 až 20 tisíc práce s 3D modely (včetně školení), obyvatel, 20 až 50 tisíc a nad 50 tisíc obyvatel) ■ Kraj Vysočina: Telč - každoroční setkání a ve všech 14 krajích ČR letos v dubnu se odborníků a laiků - IT laboratoř - ve spolu informatici ze státní správy a samosprávy práci s firmou Gordic, nejvíce zajímají o tato témata: ■ Moravskoslezský kraj: Webové stránky ■ 92 % bezpečnost informačních systémů, kraje jako komunikační prostředek, Zábřeh ■ 89 % komunikační infrastruktura 15 veřejné kompletní informační systém města, správy, ■i Královéhradecký kraj: Projekty měst fi ■ 87 % mapové služby, nancované z fondů EU. ■ 86 % problematika financování ICT projektů, Kromě přehledu zajímavých projektů zís ■ 81 % e-government na regionální úrovni, kají účastníci Dnů krajů, měst a obcí aktuál ■ 79 % komunikační systém pro kontakt obča ní informace o tom, jak postupovat v pláno na s úřadem (caII centrum, web, e-mail, SMS). vacím období 2006 až 2013 při čerpání pro středků z fondů EU i v oblasti informačních ZDROJ: BW. a. s.
D
Součástí veletrhu INVEX 2006 bude už druhý ročník akce Elektronická podpora rozvoje regionů - Dny krajů, měst a obcí.
a komunikačních technologií (ICT). S nový mi možnostmi je seznámí zástupci kompe tentních institucí a ministerstev. NEJLEPŠÍ PROJEKTY BUDOU OCENĚNY
Kraje, města a obce mohly v uplynulých týd nech přihlásit některý z již realizovaných projektů ICT spolufinancovaných z fondů EU do symbolické soutěže. Tři z nich - bez rozdílu umístění - budou oceněny jako Nej lepší projekt měst a obcí v oblasti ICT. Hlav ním kritériem odborné poroty při posuzová ní jednotlivých řešení je jejich přístupnost laické veřejnosti a zlepšení práce při zpraco vání agendy úřadu kraje, obce nebo města. Cenou pro vítěze bude balíček softwaru od spolupořádajících firem. /sk/
CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ VE STAVEBNICTVÍ 27.9. ZÁSADY NAVRHOVÁNÍ A ZATÍŽENÍ KONSTRUKCÍ PODLE EN EUROKÓDŮ 10.-11.10. PŘÍPRAVA K AUTORIZAČNÍM ZKOUŠKÁM ČKAIT 24.10. NOVÝ STAVEBNÍ ZÁKON - ČÁST STAVEBNÍ ŘÁD 25.10. NOVÝ STAVEBNÍ ZÁKON - ČÁST ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ 7.1 I. VODOPRÁVNÍ ŘÍZENÍ PODLE NOVÉHO SPRÁVNÍHO ŘÁDU 9.1 I. DOZOR A KONTROLA NA STAVBĚ - AUTORSKÝ A TECHNICKÝ DOZOR INVESTORA A Akreditace: Celoživotní vzdělávání členů ČKAIT i všech dalších zájemců. Pořadatel: STUDIO AXIS, spol. s r.o. * Tel./Fax: 271 732 095 a 271 736 620 * E-mail:
[email protected]
program akcí, e-přihlášky, aktuální informace > > > 42
moderní obec
STUDIO
www.studioaxis.cz záři 2006
VZDĚLÁVÁNÍ METODIKŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY A PROFESNÍCH ORGANIZACÍ PŘI POŘIZOVÁNÍ, SPRÁVĚ A OBNOVĚ VEŘEJNÉHO MAJETKU
Nový časopis pro manage ment zábavy a volného času
is Praha - 2. turnus říjen 2006 - červen 2007 Tento projekt je podpořen Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hlavního města Prahy. Účast na všech akcích projektu a odborné materiály jsou ZDARMA !
Informační seminář -19. 9. 2006 Začátek přednášek - 3. 10. 2006 CÍLOVÉ SKUPINY: Všichni, kteří spravují státní a obecní majetek na území hl. města Prahy, pracovníci veřejné správy (MHMP, ÚMČ, atd.), profesní asociace a komory, lektoři, konzultanti, metodici, vzdělávací a poradenské instituce a další zájemci. •
anylýzy chování zákazníků a jejich požadavků na trávení volného času
•
odborné články a případové studie na téma řízení center pro volný čas
•
marketingové postupy ke zvýšení návštěvnosti a profitability
•
praktické rady a zkušenosti z provozu
•
domácí a zahraniční novinky a trendy v oboru
•
monotematické sondy do jednotlivých oborů zábavy
Jediný časopis na českém a slovenském trhu Objednejte si předplatné nebo ukázkový výtisk zdarma Kontakt: www.iZONA.cz nebo 800 110 022 nebo
[email protected]
a
OBSAH PROJEKTU: Přednášky - Konzultace - Workshopy - E.Learning - Řešení konkrétních případů z praxe Účastníci projektu získají osvědčení o absolvování jednoho nebo více těchto tématických okruhů: ZATEPLOVÁNÍ A BYTOVÁ JÁDRA EUROPASSPORT ZHODNOCENÍ MAJETKU MONITOROVÁNÍ STAVU OBJEKTU MODELOVÁNÍ VÝŠE NÁJEMNÉHO STRATEGIE ROZVOJE PROBLEMATIKA PPP - PUBLIC PRIVATE PARTNERSHIP REALIZAČNÍ TYM: ČVUT v Praze - Fakulta stavební, Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví STUDIO AXIS, spol. s r.o. - Centrum vzdělávání ve stavebnictví DALSI INFORMACE: STUDIO AXIS, spol. s r.o., Korunní 106, 101 00 Praha 10, Tel./Fax: 271 732 095, Tel./Fax: 271 736 620, E-mail:
[email protected] PLÁN SEMINÁŘŮ A ELEKTRONICKÁ PŘIHLÁŠKA:
www.sprava-majetku.cz
I
LEGISLATIVA
Novely posilují pravomoci strážníků
k zajištění bezpečného přechodu osob a no vě také za situace, je-li řidič nebo přepravo vaná osoba podezřelá ze spáchání přestupku, který se týká bezpečnosti silničního provozu. Je to zcela zásadní ustanovení, které oprav ňuje strážníky obecní policie zastavovat vo zidla a projednávat přestupky, které doposud řešila pouze Policie ČR (například překročení etošního 1. července nabyla účinnosti nejvyšší dovolené rychlosti apod.). novela zákona č. 361/2000 Sb., o provo Určité omezení pro strážníka obecní poli zu na pozemních komunikacích (dále cie nastává při zabránění vozidlu v jízdě, kdy jen zákon o silničním provozu) a zákona je povinen přivolat policii a řidič je povinen č. 200/1990 Sb., o přestupcích, která mj. po setrvat na místě do jejího příchodu. siluje pravomoci obecní policie na úseku ZÁKON O PŘESTUPCÍCH dopravy. Nová ustanovení zákona o silničním pro Snad největší změnou v zákoně o přestup vozu, která se dotýkají činnosti obecní poli cích je rozšíření pravomocí obecní policie cie, lze rozdělit do následujících oblastí: po projednávat dopravní přestupky v blokovém vinnosti řidiče a oprávnění strážníků obecní řízení, tj. v situaci, kdy je přestupek spolehli policie. vě zjištěn, pro nápravu nestačí domluva a obviněný z přestupku je ochoten zaplatit POVINNOSTI ŘIDIČŮ pokutu. V takových případech městská poli Nově je řidič povinen podrobit se na výzvu cie v oblasti dopravy projednává přestupky: strážníka obecní policie vyšetření, zda není ■ neoprávněné stání vozidla na místní ko ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou munikaci nebo jejím úseku, které lze podle nařízení obce ke stání použít jen za sjedna látkou. Jde o významné rozšíření pravomocí, protože doposud směli uvedená vyšetření nou cenu (placené parkování), provádět pouze příslušníci Policie ČR. ■ nedovolené stání nebo zastavení vozidla Řidič je dále povinen na výzvu strážníka na pozemní komunikaci, obecní policie předložit ke kontrole řidičský ■ vjezd do míst, kde je přechodnou úpra průkaz a osvědčení o registraci vozidla. Do vou provozu zakázán, klad o pojištění odpovědnosti za škodu způ ■ porušení pravidel o překročení nejvyšší sobenou provozem vozidla (běžně, avšak ne dovolené rychlosti, zcela správně nazývané povinné ručení) a do ■ pohyb chodce na pozemní komunikaci, klad o profesní způsobilosti řidiče, případně který odporuje pravidlům silničního provo doklad o zdravotní způsobilosti jsou oprávně zu, ni požadovat pouze příslušníci Policie ČR. ■ nedovolený způsob použití lyží, kolečko vých bruslí a jiných obdobných prostředků OPRÁVNĚNÍ STRÁŽNÍKŮ na chodníku, Již dříve bylo v zákoně uvedeno oprávnění ■ nedovolené vedení jízdního kola nebo strážníka obecní policie usměrňovat provoz jízda na něm v rozporu s pravidly silničního provozu. na pozemních komunikacích, pokud to bylo Zákon pamatuje i na situaci, kdy pachatel nezbytné pro obnovení bezpečnosti a plynu losti silničního provozu, a nebylo-li řízení pro nemůže zaplatit na místě. V tomto případě je vozu zajištěno policií nebo v součinnosti s ní. mu vydán blok na pokutu na místě nezapla Strážník obecní policie je oprávněn zasta cenou, jehož přijetí stvrdí pachatel svým vovat vozidla před přechodem pro chodce podpisem.
L
Pokud není možné projednat přestupky v blokovém řízení a přitom není pochybnost o tom, že byl přestupek spáchán, vydá pří slušný správní orgán příkaz o uložení napo menutí nebo pokuty. V našem případě tako vým orgánem je obecní úřad s rozšířenou působností, odbor dopravy, který tak učiní na základě oznámení strážníka obecní poli cie o spáchání přestupku. Zákon o obecní policu obsahuje obecné ustanovení o povinnosti strážníka obecní policie oznámit příslušnému orgánu pode zření ze spáchání přestupku nebo správního deliktu, které musí být doloženo důvody ne bo důkazy, o něž se strážník opírá. Takový postup užije obecní policie při řešení ostat ních dopravních přestupků, kdy není opráv něna tyto přestupky projednat, ale předá je příslušnému orgánu ke správnímu řízení. BODOVÝ SYSTÉM
Evidence údajů o řidičích včetně záznamů o počtu bodů dosažených řidičem v bodo vém hodnocení je vedena v registru řidičů, který spravuje obecní úřad s rozšířenou pů sobností. Záznamy o bodech v registru řidičů provádí uvedený obecní úřad nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno oznámení obecní policie o uložení pokuty v blokovém řízení za jednání, které je zařazené do bodového hodnocení (překro čení nejvyšší dovolené rychlosti, zákaz zasta vení, zákaz stání apod.). V posledních letech význam obecní policie výrazně vzrostl. Její činnost se postupně roz šiřuje o další úkoly včetně řešení dopravy. Chtěl bych ale zdůraznit, že její povinností je dbát zejména na místní záležitosti veřejného pořádku, jak také praví zákon o obecní poli cii. Je proto dobře, že obecní policii řídí or gán samosprávy, který její pozornost přimě řeně uspořádá pro plnění všech svěřených úkolů. ■ MARTIN NETOLICKÝ student doktorandského studia na Právnické fakulté v Brně
oderní motu obec
OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Moderní obec na 12 měsíců za cenu 1020 Kč Předplatné se automaticky prodlužuje dokud není zrušeno.
KÓD:
Způsob platby:
1017
Adresa objednavatele: NÁZEV ORGANIZACE:
[
11
)l
)(
II
)(
)[
II
11
)(
)(
)f 11
)1
)(
)(
□□OCDCDOCDCDOOODDDOOOQ jméno: OOOQCDOQQDO Tm,u □OODDDCD nuíMENi:
uucexr: obec profese:
oooaoooaoooococioco □□□□□□□oaaa ret oooaa
FAKTURA
O
SIPO
spoj. č.
Údaje pro fakturaci:
□□□□□□□□
OCTU:
1
11
II
11
II
)1
11
](
)["!(
PRIJMENl:
)l )(
)(
)[
lí
)1
)(
11
11 TmJL
I
)l
JMÉNO: [□□□□□□□□□□
11
11 )(~](
)(
)(
)( )(
)(
)1
(
1(
II )(
II
)(
)(
)(
)
)(
)
)(
ooooooooczooocmoooo
□□□□□□□□□□□
Vyplněný lístek odešlete na adresu: ECONOMIA a. s., oddělení distribuce, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7. Podrobnější informace: telefon zdarma 800 110 022, internet - http://www.economia.cz a e-mail:
[email protected]
44
ZD
□□□□□□□□□□□□ooocjcjo ■>'* □□□□□□□□□□□□□□
NÁZEV ORGANIZACE:
OBEC:
o
O
Akceptujeme Eurocard/Mastercard, Visa, JCB, Diners Club International. Pro doplněni čísla karty a její platnosti vás budeme telefonicky kontaktovat.
moderní obec
□□□□□
(□□□□□□□□□□□□□
□□□□□□□□□□□□□
Adresa PRO DORUČOVANÍ: (Je-li shodná s adresou objednavatele,nevyplňovat)
ULICE , C. P.:
PLATEBNÍ KARTA
Vyplňte kontakt:
D
TELEFON:
RAZlTKO/PODPIS:
Vyplněním kuponu souhlasím bezplatné s lim, aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byly po dobu deseti let zpra covávány v souladu se zákonem i. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve zněni pozdějších předpisů, společnosti ECONOMIA a.s. se sídlem Praha 7.170 55, Dobrovského 25. jako správcem, k nabízeni výrobků a služeb správce, k průzku mu trhu, analýz, organizováni dalších akci. zasíláni informaci prostřednictvím SMS zpráv, emailů, jakož i dalších elektronických prostředků. Tento souhlas je udělován dobrovolně a může být kdytoi odvolán na adrese správce Souhlasím se zasláním ob chodních sdé vr: elektronickou pošt .. ANO □ NE □
září 2006
LEGISLATIVA
ovela zákona č. 200/1990 Sb., o pře stupcích, která nabyla účinnosti 1. 7. 2006, v § 22 - Přestupky proti bezpeč nosti a plynulosti provozu na pozemních ko munikacích, jak si jistě již čtenáři všimli a na což jsem již ve svém článku (viz Moderní obec č. 6, str. 47) upozornil, obsahuje závaž nou chybu. Ze čtyř ustanovení tohoto paragrafu, v ni chž se hovoří o dopravních nehodách, pouze jediné řeší dopravní nehodu se zraněním /viz §22 odst. 1 písm. h)/. Uvádísevněm, že přestupku se dopustí ten, kdo v provozu na pozemních komunikacích porušením zvlášt ního právního předpisu způsobí dopravní nehodu, při které dojde k usmrcení nebo zra nění osoby. Sankce za tuto dopravní nehodu byla no velou dána do ustanovení § 22 odst. 4 záko na o přestupcích, kde je uvedená sankce v rozmezí od 25 000 korun do 50 000 korun a zákaz činnosti od jednoho roku do dvou let.
N
ROZHODOVÁNI O PŘESTUPKU Toto ustanovení při rozhodování o přestup ku s lehkým zraněním bude činit v praxi ne malé potíže. Uvedený přestupek se týká po rušení zvláštního právního předpisu, kdy se stane dopravní nehoda, při níž je usmrcena nebo zraněna osoba. V případech usmrcení osoby, nebo těžké újmy na zdraví bude nutno vždy aplikovat skutkovou podstatu trestného činu ublížení na zdraví podle § 224 trestního zákona. Případ smrti není třeba více rozvádět. Těž kou újmu na zdraví definuje § 89 odst. 7
trestního zákona a rovněž není třeba podrob ně rozepisovat, o jaká zranění jde. KONKRÉTNÍ PŘÍPADY ZE SOUDNÍ PRAXE U trestného činu podle ust. § 223 trestního zákona se soudní praxe ustálila na následují cím: Aby se jednalo o ublížení na zdraví, mu sí znesnadnění obvyklého způsobu života postiženého, popřípadě pracovní neschop nost, trvat nejméně sedm dní. Jestiiže zraně ní nedosáhne požadavků na trestný čin pod le § 223 trestního zákona, je to přestupek podle § 22 odst. 1 písm. h) přestupkového zá kona. Posoudit intenzitu zranění by měly vždy orgány činné v trestním řízení, nikoliv správní orgány.
Zvažoval jsem v daných případech užití ustano vení §11 odst. 3 pře stupkového zákona, kdy lze od sankce upustit. Tuto možnost však stej ně nemám. Zákonodár ce myslel na tento únik a pojistil vše ustanove ním § 22 odst. 12 pře stupkového zákona, kde se doslovně uvádí, že od uložení sankce nelze v rozhodnutí o přestup ku upustit. V praxi se však setkáme s případy, že zranění si vyžádá pracovní neschopnost delší sedmi dnů, ale zraněnou osobu nijak ne-
omezuje v běžném způsobu života. Na první pohled by tedy mohlo jít o trestný čin, ale ve skutečnosti je to přestupek. Jak jsem již uve dl, o tom musejí rozhodnout orgány činné v trestním řízení. JE TO SPRAVEDLIVÝ POSTIH? Sankce v rozmezí 25 000 Kč až 50 000 Kč a zá kaz činnosti na dobu od jednoho roku do dvou let je vzhledem k výše uvedenému ne přiměřená. Aniž bych se držel statistik, u vět šiny dopravních nehod (u kterých vůbec ke zranění dojde) jde o lehká zranění. A také ty to případy spadají do uvedeného rozmezí sankce. Příkladem může být banální dopravní ne hoda s minimální hmotnou škodou na ně kterém z vozidel a drobným zraněním, které si vyžádá pracovní neschopnost například dva až tři dny. Pokud správní orgán zhodno tí takovou nehodu uváženě, že se vlastně nic moc nestalo a uloží pachateli přestupku po kutu ve výši 25 000 Kč a zákaz činnosti nádo bu jednoho roku, je to sankce, kterou slovo »nepřiměřená« nevystihuje. Další příklad: Cyklista upadne na vozovku bez cizího zavinění. Na jízdním kole mu ne vznikne žádná škoda, ale lehce se zraní. I v tomto případě cyklistovi správní orgán uloží sankci minimálně 25 000 Kč. Zvažoval jsem v daných případech užití ustanovení § 11 odst. 3 přestupkového záko na, kdy lze od sankce upustit. Tuto možnost však stejně nemám. Zákonodárce myslel na tento únik a pojistil vše ustanovením § 22 odst. 12 přestupkového zákona, kde se do slovně uvádí, že od uložení sankce nelze v rozhodnutí o přestupku upustit. Zda u nehod s lehkým zraněním je to skutečně spravedlivý postih, nechám na uvážení čtenářů. Přesto by bylo vhodné urychleně iniciovat novelu příslušného ustanovení. ■ MILOSLAV PAWLICA správní orgán Městského úřadu v Bohumíně
MO-000387
U dopravních nehod s lehkým zraněním je sankce nepřiměřená
Konference
Informační systémy pro územní management a správu infrastrukturního majetku za účasti odborníků ze společností Autodesk a Oracle Efektivní správa majetku
Vyšší výkonnost při řízení firmy
Facility Management
4. - 6. října 2006 Konferenční centrum CITY, Praha-Pankrác Technická evidence majetku
SITEWELL*
Událostní řízení
Územní identifikace
Navštivte konferenci společnosti Sitewella dozvíte se více! Registrace a další informace na www.sitewell.cz
Správa dokumentace
Autodesk Authorized Value Added Reseller
LEGISLATIVA
Oceňování majetku státu při úplatných převodech
Zjištění obvyklé ceny na trhu konkrétního majetku v daném místě a čase není jednodu chou záležitostí. Většinou jde o značně časo vě i odborně náročnou činnost vyžadující hluboké znalosti nejen předmětu ocenění (stavby, pozemku, majetkového práva atd.), ale zejména tržní situace (zmapování pro dejců a jejich podílu na trhu, zjištění realizo ezúplatnými převody majetku státu do vaných cen). vlastnictví obcí jsme se zabývali v před Neexistuje univerzální metoda a postup chozím čísle Moderní obce. Neméně pro zjištění obvyklé ceny. Rozhoduje charak důležitá je i problematika úplatných převo ter majetku či služby, funkčnost trhu atd. dů na základě výběrového řízení nebo v pří padech, kdy z povahy věci vyplývá, že její NEJČASTĚJŠÍ PROBLÉMY účelné a hospodárné využití nejlépe zajistí V praxi se často setkáváme s podceněním obce, přímým převodem formou kupní problematiky obvyklých cen. Za obvyklou smlouvy. Při tom je třeba poznamenat, že ce cenu jsou mnohdy vydávány náhodně vy nová legislativa nerozlišuje, zda jde o převod brané ceny, ceny nabídkové (například na na obec či jiný subjekt. V obou případech se bídky realitních kanceláří pro prodej nemo však uskutečňuje za cenu sjednanou, nejmé vitostí a pronájmy budov, pozemků a bytů), ně ve výši, která je v daném místě a čase ob případně i ceny průměrné. Ani v jednom pří vyklá, pokud podle zákona č. 526/1990 Sb., padě nejde o obvyklou cenu. Tyto chyby pra o cenách, se nejedná o věc podléhající ceno mení většinou z nedostatečného odborného vé regulaci, jak je uvedeno v ustanovení § 22 přístupu, ale jsou i případy, kdy jde o záměr odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku s cílem ovlivnit partnerské strany při kon České republiky a jejím vystupování v práv krétních obchodních jednáních nebo širo ních vztazích. Na první pohled jednoduché kou veřejnost. a jednoznačné ustanovení však v sobě skrývá Dalším problémem je, jestliže se pro daný mnohá úskalí, se kterými se potýká i nadále účel využívá obvyklá cena zjištěná před del nejen legislativa, ale především praxe. Situa ším časem. Vzhledem k tomu, že jedinou in ce je o to složitější, že jde o hospodaření formací pro zjištění obvyklé ceny prodáva s majetkem státu. ného majetku jsou skutečně realizované ce Proto pravidla s jeho nakládáním, cenová ny, hraje časový faktor významnou roli hlav nevyjímaje, musí být racionální a transpa ně u věcí movitých, ale i u nemovitostí. Ceny rentní. Tržní systém hospodaření vyžaduje, na trhu jsou značně variabilní, a proto pro cenovou oblast zvlášť, zajištění nezbyt k omezení chybovosti by neměl být interval ných a věrohodných zdrojů informací. Stát od zjištění obvyklé ceny a jejího uplatnění nejen ve svém fiskálním zájmu, ale i z řady pro konkrétní účel příliš dlouhý a měl by být dalších důvodů musí mít nástroje k objektiv rovněž diferencován podle charakteru a ce nímu ocenění majetku. VČR byl pro ocenění nové dynamiky majetku. majetku přijat zákon č. 151/1997 Sb., o oce Prvním krokem při zjišťování obvyklé ceny ňování majetku, který mj. obsahuje v § 2 je analýza trhu, která odpoví na otázku, zda odst. 1 i definici obvyklé ceny: ^Obvyklou ce předmětný movitý či nemovitý majetek se na nou se rozumí cena, která by byla dosažena trhu vyskytuje. Většinou předmětem zájmu při prodeji stejného, popřípadě obdobného je trh lokální, výjimečně u specifických ma majetku nebo při poskytování stejné nebo ob jetků to může být trh větší (např. budova dobné služby v obvyklém obchodním styku elektrárny, jeřáb portálový). v tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se zvažují Oceňování majetku obvyklou cenou není nic jiného než přenos známých, na trhu ob všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimo vykle sjednaných cen při prodeji stejného řádných okolností trhu, osobních poměrů nebo obdobného majetku na majetek, který prodávajícího nebo kupujícího ani vliv trhem dosud neprošel. zvláštní obliby.« Zdánlivě jednodušší je ocenění movitého majetku obvyklou cenou, neboť převážně lze UNIVERZÁLNÍ POSTUP NENÍ na trhu zjistit ceny dostatečného množství Vzhledem k tomu, že se vylučuje vliv mimo převodů stejného nebo obdobného movité řádných okolností trhu, kterými jsou napří ho majetku. Poněkud složitější je zjištění ob klad důsledky přírodních či jiných kalamit vyklé ceny u movitého majetku již používa nebo stav tísně prodávajícího či kupujícího, ného, protože v tomto případě hraje roli jde o cenu dosahovanou za standardního opotřebení technické i morální. Nejvhod chování většiny subjektů na trhu. nějším způsobem zjištění obvyklé ceny to Za standardní chování účastníků trhu ne hoto majetku je porovnání, samozřejmě se lze považovat obchodní operace mezi sub znalostí věcí při volbě nejvhodnějších krité jekty spojenými rodinnými vazbami nebo rií porovnání. majetkově a personálně propojenými, kdy realizované ceny jsou z objektivních či sub jektivních důvodů odlišné od cen v běžném NĚKTERÁ SPECIFIKA prodeji. K těmto cenám se proto při zjišťová Zcela jiné problémy je třeba řešit při zjišťová ní obvyklé ceny nepřihlíží. ní obvyklé ceny u nemovitého majetku, který Rovněž se neberou v úvahu ceny ovlivněné již ze své podstaty je vždy vázán na určité osobním vztahem prodávajícího k dané věci místo na zemi, a proto působení lokálního tr (např. k rodinnému domu) - zvláštní obliba. hu na jeho cenu je zásadní. Velmi často se
B
46
moderní obec
Oceňování majetku ob vyklou cenou není nic jiného než přenos zná mých, na trhu obvykle sjednaných cen při pro deji stejného nebo ob dobného majetku na majetek, kteiý trhem dosud neprošel. u nemovitého majetku analyzuje nejen lokál ní trh, ale hledají se další srovnatelné lokální trhy, protože pro zjištění obvyklé ceny je roz hodující četnost převáděného nemovitého majetku. U nemovitostí je používání porov návacího způsobu při ocenění nezbytností vzhledem ke specifičnosti, především staveb. Podle jejich charakteru se volí kritéria při po rovnávání. Jiná zajisté budou pro porovnává ní cen u rodinných domů, jiná pro administ rativní budovy a ještě jiná pro sklady. Z uvedených příkladů je patrné, že se mo hou porovnávat stavby se stejným účelem užití - bydlení, administrativa, skladování apod. Volba konkrétních kritérií pro porov návání přísluší odborníkům, kteří musí znát jednotlivé druhy například staveb po stránce technické, ekonomické i co do jejich užit ných vlastností, ale také funkčnost či ne funkčnost lokálního či lokálních trhů. To kla de podstatně vyšší nároky na odborníky v té to oblasti, než vyžadovalo plánované hospo dářství. Jednodušší se může jevit oceňování obvyklou cenou u pozemků, ovšem nemož nost jejich expanze jim dává v řadě případů charakter jedinečnosti proti stavbám. Vzhledem k uvedeným specifikám nemo vitého majetku a předpokladům nezbytným pro zjištění obvyklé ceny je český trh - celé území státu - nedostatečný nejen co do veli kosti prostoru, ale i z časového hlediska, v podstatě od roku 1990 ve srovnání se za hraničím na západ od hranic ČR. Protože ocenit je třeba i nemovitý majetek, přistupu je se často k simulaci obvyklé ceny. V těchto případech je náročnost na znalosti a zkuše nosti odborníků v dané oblasti ještě větší. Nepomohou složité matematické vzorce na výpočet ceny, neboť na trhu působí specific ké zákony, například nabídka a poptávka. Obě strany této rovnice ovlivňuje řada fak torů popsaných velmi podrobně v odborné literatuře a ověřené staletími fungováním tr hu, nikoli však v tuzemských podmínkách. Česká společnost je teprve na samém začát ku, což přináší řadu problémů, které je ne zbytné operativně řešit se snahou o racionálnost a transparentnost. Jestliže i pro dlouho době fungující tržní ekonomiky je nezbytné mít nástroje k objektivnímu ocenění majet ku (fiskální zájmy státu, daňová spravedlnost apod.), o to více to platí i pro transformující se ekonomiky, kde hromadné změny vlast nictví nepůsobí nijak pozitivně na konsoli daci trhu s majetkem, zejména nemovitým.
září 2006
LEGISLATIVA
SROVNÁNÍ S EVROPSKOU UNIÍ
Proto tuto problematiku upravují v zemích Evropské unie předpisy na úrovni zákonů. V ČR, jak jsem již uvedla, je to zákon číslo 151/1997 Sb., o oceňování majetku, který pouze rámcově řeší velmi širokou oblast oce ňování majetku. Je zcela konformní s oceňo váním v evropských zemích, snad i více obecný a otevřený. Zakotvuje do českého právního řádu ocenění obvyklou cenou. Je zřejmé, že při jeho koncipování si zákono dárci byli vědomi úskalí tuzemského »mladého« a pro řadu komodit »prostorově malé ho# trhu, a proto pro některé konkrétní dru hy majetku stanovili specifické způsoby zjiš ťování ceny mj. například i pro nemovitosti a některá práva. To však neznamená, že to jsou způsoby zcela ignorující tržní systém hospodaření, někdy nazývané dokonce »administrativní ceny«. To je zásadní omyl. I ce ny zjišťované způsoby danými zákonem mu sí ctít systém tržního hospodářství. Příkla dem jsou způsoby oceňování právě nemovi tostí. Způsoby nákladový, výnosový a porov návací používají všechny fungující tržní eko nomiky, ovšem v opačném pořadí, což vyplý vá z funkčnosti a dlouhodobého působení tržního systému, neboli mj. jiné závisí na kvalitě a kvantitě nezbytných informací. ClL JE SPOLEČNÝ
Uvedené způsoby oceňování mají své klady azápory, ale cíl mají společný. Cena jimi zjiš těná musí oscilovat kolem cen běžně na da ném trhu a v daném čase sjednávaných. Zcela tržně konformní je způsob porovná vací. Ten však předpokládá rozvinutý a kon solidovaný trh s možností bezproblémového získání maxima informací o realizovaných převodech staveb a pozemků. Rovněž výnosový způsob oceňování je trž ně konformní, ovšem není použitelný vždy, ale pouze v případech, kdy se jedná o stavby či pozemky běžně pronajímané s předpokla dem úspěšného komerčního využití. Kde tržní poměry nejsou ustáleny, používá se nákladový způsob oceňování. Jeho výho dou je, že se dá použít vždy, neboť náklady lze s větší či menší přesností zjistit pokaždé. Ne vždy však tyto náklady fungující trh ak ceptuje. Tuto skutečnost zákon vyřešil jed noznačně tak, že uložil při zjišťování cen sta veb a pozemků zohlednit i vlivy působící na úroveň a relace cen na trhu. Zákon učinil i další pozitivní posun, když v závěrečných ustanoveních legislativně založil statistiku cen nemovitostí. Na základě jejich výsledků se zjišťované ceny upravují. Jinými slovy, na základě vývoje cen na trhu při prodeji lze ak tualizovat úroveň cen zapracovanou v oce ňovacím předpise. Úřad pro zastupování státu ve věcech ma jetkových (ÚZSVM) ve svých vnitřních před pisech v oblasti oceňování respektuje ceno vou legislativu a zaměřuje se hlavně na sys tematické mapování trhu a jeho vyhodnoco vání. Zajišťuje i zvyšování odbornosti svých zaměstnanců, především v budování kvalit ních cenových informačních systémů. ■ ALENA HALLEROVÁ
ZE SBÍRKY ZÁKONŮ Uvádíme přehled vybraných právních předpi sů a dalších aktů státních orgánů publikova ných ve Sbírce zákonů (od částky 64/2006 do částky 71/2006). Částka 64 Sbírky zákonů, která byla ro zeslána dne 12. května 2006. Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském po jištění Zákon upravuje nemocenské pojištění pro případ dočasné pracovní neschopnosti, naříze né karantény, těhotenství a mateřství a ošetřo vání člena domácnosti nebo péče o něj a orga nizaci a provádění pojištění. Prováděním pojiš tění se rozumí též posuzování zdravotního sta vu pro účely pojištění. Z pojištění se poskytují dávky, kterými jsou nemocenské, peněžitá po moc v mateřství, ošetřovně, vyrovnávací příspě vek v těhotenství a mateřství. Účinnost od 1. ledna 2007 Zákon č. 189/2006 Sb., kterým se mění ně které zákony v souvislosti s přijetím zákona 0 nemocenském pojištění Tento zákon změnil celkem 55 zákonů, mj. 1 zákon o obcích, krajích a hlavním městě Praze (např. v zákoně o obcích je nově uvedeno, že pokud nevykonává uvolněný člen zastupitelstva obce funkci z důvodu dočasné pracovní ne schopnosti, karantény, těhotenství nebo péče o dítě do 3 let věku, měsíční odměna mu nená leží /není-li stanoveno dále jinak/; v kalendář ním měsíci, v němž z těchto důvodů uvolněný člen zastupitelstva obce vykonával funkci jen po část měsíce, náleží mu měsíční odměna v poměrné výši. Dále novela zákona o obcích stanoví, že po dobu prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo ka rantény náleží uvolněnému členu zastupitelstva obce měsíční odměna ve snížené výši; za první 3 kalendářní dny dočasné pracovní neschop nosti nebo karantény náleží měsíční odměna ve snížené výši za každý kalendářní den ve výši 30 % a od čtvrtého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náleží měsíční odměna ve snížené výši za každý ka lendářní den ve výši 69 % jedné třicetiny mě síční odměny. Pro účely stanovení výše měsíční odměny ve snížené výši se měsíční odměna, z níž se stanoví měsíční odměna ve snížené vý ši, upraví stejným způsobem, jakým se upravu je denní vyměřovací základ pro stanovení dávek nemocenského pojištění. Měsíční odměna ve snížené výši se snižuje o 50 %, jde-li o případy, kdy se nemocenské podle předpisů o nemo cenském pojištění snižuje na polovinu. Výše měsíční odměny ve snížené výši za jednotlivý kalendářní den se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.). Účinnost od 1. ledna 2007 Částka 65 Sbírky zákonů, která byla ro zeslána dne 15. května 2006. Nález Ústavního soudu ze dne 10. ledna 2006 ve věci návrhu na zrušení obecně závaz né vyhlášky města Dobříše č. 5/2004, o zabez pečení místních záležitostí veřejného pořádku
omezením konzumace alkoholu a jiných návy kových látek na veřejném prostranství (publiko vaný pod č. 196/2006 Sb.) Ústavní soud zrušil výše uvedenou obecně závaznou vyhlášku města Dobříše dnem vyhlá šení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů. Částka 68 Sbírky zákonů, která byla ro zeslána dne 17. května 2006. Zákon č. 203/2006 Sb., o některých druzích podpory kultury a o změně některých souvise jících zákonů Tento zákon upravuje některé druhy podpo ry poskytované státem, jehož jménem jedná Ministerstvo kultury, v oblasti kultury, práva a povinnosti poskytovatelů a příjemců této podpory, jakož i některé další vztahy související s jejím poskytováním. Účinnost od 17. května 2006 Částka 71 Sbírky zákonů, která byla ro zeslána dne 19. května 2006. Zákon č. 213/2006 Sb., kterým se mění zá kon č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbo lů České republiky a o změně některých záko nů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů Novela zákona například stanovuje, že v pří padech, kdy zákon ukládá nebo umožňuje uži tí velkého státního znaku, může oprávněná osoba užít i jeho jednobarevnou napodobeninu z kovu, kamene, skla, keramiky nebo jiného materiálu, která svým vyobrazením odpovídá vyobrazení velkého státního znaku. Dále je stanoveno, že státní vlajku vyvěšují taxativně uvedené oprávněné osoby na budo vách, v nichž sídlí, při příležitosti státních svát ků a při příležitostech celostátního významu, zejména v den smutku nebo v den státního smutku, vyhlášených vládou. Pokud se vyvěšují se státní vlajkou současně státní vlajky jiných států, umístí se státní vlajka České republiky vždy na nejčestnější místo; to je z čelního po hledu na objekt vlevo při vyvěšení 2 státních vlajek, uprostřed při vyvěšení lichého počtu státních vlajek, v prostřední dvojici vlevo při vy věšení sudého počtu státních vlajek, první zle va, případně i poslední v řadě, při vyvěšení vět šího počtu vlajek než 5. Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že zneužije, úmyslně poškodí nebo hrubě zneváží státní symbol České republiky. Za tento přestu pek lze uložit pokutu do 10 000 Kč. Novela zá kona též upravuje správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob na úseku užívá ní státních symbolů České republiky (správního deliktu se dopustí tím, že např. nevyvěsí státní vlajku, ač jsou k tomu podle zákona povinny, nebo užijí malý či velký státní znak v rozporu se zákonem). Tyto správní delikty projednává v prvním stupni v přenesené působnosti obecní úřad obce s rozšířenou působností, v hlavním městě Praze úřad městské části. Účinnost od 18. června 2006 Mgr. JAN BŘEŇ právník
ředitelka odboru Cenového ÚZSVM
záři 2006
moderní obec
47
LEGISLATIVA
Platnost podpisů pro podporu místního referenda
t
i
tále častěji čteme o chystaných či usku tečněných místních referendech. Po kud nejde o hlasování o sloučení či roz dělení obcí, týkají se referenda v drtivé větši ně přímo či zprostředkovaně ochrany život ního prostředí. To ukazuje, že životní pro středí je pro občany základním faktorem kvality života.1) Zatím je bohužel poskrovnu soudních roz hodnutí, která by úřadům napomáhala při aplikaci zákona č. 22/2004 Sb., o místním re ferendu, který v současné době tuto oblast upravuje. Pro obce a města, které se s přípra vou referenda potýkají, je proto každý nový výrok soudu cenný. Podívejme se tedy ve stručnosti na jeden aktuální, který přišel z jižních Čech.
S
FORMA NADE VŠE Krajský soud v Českých Budějovicích se na konci března letošního roku zabýval náleži tostmi podpisových listin pro referendum a kritérii pro posuzování platnosti podpisů. Šlo o místní referendum o dopravních pro blémech vTáboře2), pro jehož podporu shro máždil přípravný výbor celkem 3468 podpi sů. Po předložení návrhu a podpisových lis tin městskému úřadu byl zmocněnec pří pravného výboru na základě ustanovení § 12 odst. 2 zákona vyzván k odstranění ne dostatků. Úředníci dospěli k překvapivému závěru, že za »platných« lze uznat pouhých 108 pod pisů, což znamená, že návrh na konání refe renda nepodpořil svým podpisem předepsa ný počet osob3). Tento dramatický rozdíl vy plynul z velmi formalistického přístupu úřa du. Pracovníci městského úřadu považovali za vadu zejména skutečnost, že drtivá větši na podpisových listin obsahovala v rubrice Adresa předtištěné slovo Tábor. Úřad se od volával na ustanovení § 11 odst. 2 zákona, podle nějž oprávněná osoba podporující ko nání místního referenda uvede na podpiso vém archu své jméno, příjmení, datum naro zení, adresu a připojí vlastnoruční podpis. Bylo-li na listině slovo Tábor předtištěno, ne uvedla jej oprávněná osoba. Úředníci dále zpochybňovali podpisy, u nichž bylo datum narození uvedeno pouze posledním dvojčíslím a také pokud bylo jmé no uvedeno zkratkou (například Jos. místo Josef). Za vadné považovali i uvedení adresy »opakovacími znaménky« odkazujícími na předchozí řádek. Další výhrady se týkaly podpisů, u nichž byla v rubrice Adresa uvedena ulice a číslo popisné sice vTáboře, ale neodpovídající tr valému pobytu podle evidence obyvatel. Do podobné kategorie se řadily také podpisy, které byly doplněny neúplným datem naro-
48
moderní obec
navrhovatelé referenda chybějící podpisy a táborští zastupitelé vyhlásili místní referendum na 9. září tohoto roku.
zení (často šlo o uvedení pouze roku naroze ní). Úřad dále navrhovatelům vytýkal dupli citu některých podpisů, podpisy osob neo právněných nebo nečitelné údaje. soud
s
mít za to, že by se oprávněná osoba (starší 18 let) narodila v jiném než dvacátém století. Podle soudu byli z počtu oprávněných osob neopodstatněně vyřazeni také podpo rovatelé, kteří na podpisové listině uvedli ji nou adresu v Táboře, než je jejich adresa tr valého pobytu dle evidence obyvatel. Podle soudu je nutno vycházet z ustanovení § 2 zá kona, v němž se uvádí, že právo hlasovat v místním referendu má osoba, která má právo volit do zastupitelstva obce. Okruh těchto osob lze zjistit z ustanovení § 4 záko na č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitel stev obcí. Jde zejména o státní občany ČR, kteří alespoň v den hlasování dosáhli věku nejméně 18 let a jsou v obci přihlášeni k tr valému pobytu5). Proto je rozhodné přihláše ní osoby k trvalému pobytu, což splňují i oso by, které uvedly na podpisové listině jinou adresu. V případě opakovačích znamének soud stručně konstatoval, že jde o symbol vše obecně užívaný a uznávaný, jehož význam je zřejmý. Bezpochyby znamená, že jde o údaj totožný s údajem v řádce nad opakovacím znaménkem a identifikace takové osoby je nezpochybnitelná. CHYBĚLO MÁLO Soud naopak souhlasil s úřadem v části tý kající se uvedení jména nebo příjmení zkrat kou. Za neplatné považoval také podpisy, u nichž byly některé údaje zjevně doplněny později než v okamžiku podpisu. Po přepočítání podpisů dospěl soud k zá věru, že k potřebnému počtu jich zbývá do plnit pouhých 466). Těchto necelých pět desí tek podpisů bylo důvodem, proč musel soud žalobu zamítnout. Jak je ovšem patrné z předchozích řádků, soud dal v podstatné části argumentace za pravdu navrhovatelům referenda. Na základě soudního rozhodnutí doplnili navrhovatelé referenda chybějící podpisy a táborští zastupitelé vyhlásili míst ní referendum na 9. září tohoto roku. ■
větší logikou
Přípravný výbor využil zákonem výslovně dané možnosti obrátit se správní soud. Ten může podle ustanovení § 57 odst. 1 písm. a) zákona ve spojení s § 91a a násl. soudního řá du správního4) posoudit oprávněnost výzvy úřadu a případně určit, že návrh nemá ne dostatky. Ohledně klíčové námitky úředníků týkající se předtištění slova Tábor v rubrice adresa odkázal soud na § 11 odst. 2 zákona, podle nějž podporovatel uvede na podpisovém ar chu své jméno, příjmení, datum narození, adresu a připojí vlastnoruční podpis. Z uve deného je zřejmé, že u oprávněné osoby mu sejí být uvedeny takové údaje, které vedou k její jednoznačné identifikaci a oprávněná osoba se musí vlastnoručně podepsat. Úda je však mohou být uvedeny i jiným způso bem než vlastnoručně, případně i jinou oso bou a oprávněná osoba se musí vlastnoruč ně jen podepsat. K výtce úřadu týkající se uvedení roku na rození ve zkrácené podobě posledním dvoj číslím soud konstatoval, že jde o zcela obec ně užívaný způsob v souvislosti s uváděním data narození. Poukázal také na to, že nelze
Poznámky n Podle dostupných informací se v období od 1. 1.2000 do 31. 11.2005 uskutečnilo 36 místních referend. Čerpáno z: Kolektiv, Místní referenda v České republice a ve vybraných zemích Evropské unie, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM, březen 2006, dostupné i na internetu na www.europeum.org v sekci publikace. 21 Znění otázek a další informace o plánovaném referendu najdete na www.proklidnytabor.cz. 3> Podle ustanovení § 8 zákona se v případě Tábora jedná o 10 % oprávněných osob, konkrétně 2937 osob starších 18 let s trvalým pobytem vTáboře. <1 zákon č. 150/2002 Sb., o soudním řízení správním 5> Dále jde o občany jiného státu starší 18 let, kteří jsou v den voleb v této obci přihlášeni k trvalému pobytu a jimž právo volit přiznává pro ČR závazná mezinárodní úmluva. Od I. 5. 2004 se na základě čl. 19 smlouvy o založení ES jedná také o občany členských států ES, a to za stejných podmínek jako u občanů ČR. 6> Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 10 Ca 37/2006 ze dne 31.3. 2006.
VÍTĚZSLAV DOHNAL právník Ekologického právního servisu
září 2006
LEGISLATIVA
Regulace provozování hazardních her: Jaká je role obcí?
REGULACE U HRACÍCH PŘÍSTROJŮ Pravomoc obcí na úseku hazardních her upravuje zákon ve dvou rovinách: jednak v oblasti povolovací, když stanoví, že obec prostřednictvím svého obecního úřadu sama vydává v přenesené působnosti u některých typů hazardních her6) povolení k provozová ní, jednak v oblasti regulační, neboť umož ňuje obcím vydávat v samostatné působnos ti obecně závazné vyhlášky regulující provo zování výherních hracích přístrojů. S proble ormou, která již v květnu roku 1990, matikou vydávání povolení souvisí i výkon zakotvila základní pravidla provozo následného státního dozoru nad provozova vání a regulace hazardních her na na teli povolených hazardních her, který obec7) šem území, je zákon č. 202/1990 Sb., o loteri vykonává v těch případech, kdy vydává pří ích a jiných podobných hrách, ve znění po slušné povolení k provozování hazardní hry. zdějších předpisů (dále též zákon nebo loterZatímco problematika povolování loterií nízákon). Zákon pojem hazardní hra nezná, a tombol podle ustanovení § 6 zákona nevy používá však obecné označení loterie nebo volává na straně obcí žádné zásadní aplikač jiná podobná hra a definuje konkrétní typy ní problémy v praxi, povolování a regulace her, jako jsou například kursové sázky, čísel výherních hracích přístrojů se mnohdy stává né loterie, výherní hrací přístroje'). Od svého složitým problémem. Provozování výherních raníku byl několikrát novelizován, naposledy hracích přístrojů s sebou totiž mnohdy ve zvýšené míře nese některé negativní důsled v srpnu minulého roku2). Smyslem zákonné úpravy regulace ha ky, jakými jsou patologická hráčská závislost zardních her není jen stanovit podmínky pro a související problémy, zejména sociální vydávání povolení k provozování jednotli v rodinách, nebo narušování veřejného po vých hazardních her a podmínek výkonu řádku či nárůst kriminality v místech, kde se státního dozoru v této oblasti. Zákon svou výherní hrací přístroje provozují. Zákon pro koncepcí vychází i z principu společenské to zmocňuje obce k vydání obecně závaz odpovědnosti (viz rámeček, str. 50), neboť zá ných vyhlášek, kterými mohou v samostatné konodárce si je vědom různých negativních působnosti provozování výherních hracích důsledků spojených s provozováním hazard přístrojů regulovat. ních her, které je třeba na druhé straně mini Obecně závazná vyhláška může být vydá malizovat nebo do určité míry kompenzovat. na ve dvou případech. Předně může obec Budu se zabývat otázkami, které se přímo či omezit provozování výherních hracích pří nepřímo dotýkají činnosti obcí a měst, přede strojů v místě a čase nebo stanovit, na kte vším souvislostmi s vydáváním povolení rých veřejně přístupných místech v obci je k provozování výherních hracích přístrojů ne provozování výherních hracích přístrojů za bo s regulací provozování výherních hracích kázáno8). Jde o vyhlášky, které omezují pro přístrojů prostřednictvím obecně závazných vozování výherních hracích přístrojů na ur vyhlášek, eventuálně formou ingerence do čitou denní dobu nebo stanoví lokality, kde povolovacího řízení u technických zařízení, nelze tyto hry provozovat vůbec. Lze se set která do provozu povoluje Ministerstvo finan kat i s případem, že obec zakáže provozovat cí (MF).Vostatních otázkách lze tedy odkázat výherní hrací přístroje například v celém především na text příslušné části zákona. svém historickém centru nebo i ve většině svých ulic. I takový postup ale zákon umož CHARAKTERISTIKA POVOLOVACÍHO ňuje9). V místech, kde je provozování výher ftlZENÍ ních hracích přístrojů vyhláškou omezeno Řízení o vydání povolení k provozování lote nebo zakázáno, je třeba tato omezení nebo rie nebo jiné podobné hry je speciálním dru zákaz respektovat. Pokud by i přesto některý hem správního řízení, které se řídí správním z provozovatelů požádal o vydání povolení řádem3). Náležitosti žádosti o vydání povole k provozování výherních hracích přístrojů ní a jednotlivé podmínky, které musí žadatel v takové lokalitě, nesmí mu být takové povo n vydání povolení splnit, jsou definovány lení podle zákona vydáno. jednak v obecné části zákona, a to společně V druhém případě10) zákon zmocňuje obec Pro všechny druhy hazardních her, jednak k vydání obecně závazné vyhlášky ke stano v částech stanovujících pravidla provozování vení okruhu vzdálenosti do 100 metrů od ob konkrétních typů hazardních her. Jde napří jektů, v nichž a nebo v jejichž sousedství je klad o podmínky subjektu žadatele, pod obecně provozování výherních hracích pří mínky prokázání bezúhonnosti, povinnosti strojů zakázáno. Jsou to objekty škol, škol složení jistoty ve stanovené výši apod.4) ských zařízení, zařízení sociální a zdravotní Mezi obecné podmínky, bez kterých nelze péče, budovy státních orgánů a církví. K to Povolení k provozování hazardních her vy muto je třeba dodat, že současná rozhodova dat, zákon řadí5) i povinnost provozování lo cí praxe soudů") se kloní k výkladu, že pojem terií nebo jiných podobných her v souladu »sousedství« podle zákona je svým obsahem silnými právními předpisy, povinnost nena širší než pojem »sousední«, když zahrnuje rušení veřejného pořádku v souvislosti s pro místa až do vzdálenosti 100 m od výše uvede vozováním loterií nebo jiných podobných ných budov. Je nerozhodné, zda je to místo, ber a povinnost řádného provozování loterií které má společnou hranici s uvedenou bu nebo jiných podobných her včetně řádného dovou, popřípadě společnou hranici s po technického vybavení. zemkem, na němž uvedená budova stojí. Sto
záři 2006
FOTO: ARCHIV
N
Kromě obecních úřadů mohou povolení k provozování hazardních her vydávat i krajské úřady a Ministerstvo financí, říká autor článku Pavel Němec. metrů je maximální vzdáleností, ve které se jedná o sousedství. Obec může obecně zá vaznou vyhláškou tuto vzdálenost pouze zmenšit, a tím dosah »sousedství« zúžit. INGERENCE DO POVOLOVACÍHO ŘÍZENÍ MF Kromě obecních úřadů mohou povolení k provozování hazardních her vydávat i kraj ské úřady a Ministerstvo financí. Krajské úřa dy vydávají povolení výlučně jen k provozo vání výherních hracích přístrojů, a to za situ ace, kdy provozovatelem těchto herních za řízení má být obec ve svém obvodu, jde-li o obec ve správním obvodu daného krajské ho úřadu. MF vydává povolení k provozová ní všech ostatních typů hazardních her včet ně povolení k provozování výherních hracích přístrojů umístěných v objektech kasin a vý herních hracích přístrojů na cizí měnu. Ministerstvo financí - stejně jako obecní a krajské úřady - v rámci rozhodování o vy dání povolení k provozování hazardních her je povinno zkoumat soulad provozování pří slušných hazardních her s jinými právními předpisy a dále zkoumat, zdali provozová ním příslušných hazardních her nemůže do jít k narušení veřejného pořádku. Obě uve dená kritéria je třeba v souladu se zákonem posoudit, neboť v případě negativního zjiš tění, tj. zjištění nesouladu s jinými právními předpisy nebo narušení veřejného pořádku, nesmí žádosti žadatele o vydání příslušného povolení vyhovět. Pokud Ministerstvo financí v příslušném řízení o vydání povolení k provozování někte rých typů hazardních her, které se svým cha rakterem12) a rizikem vzniku možných nega tivních důsledků spojených s jejich provozo váním »podobají« výherním hracím přístro jům (různé videoloterní terminály nebo elek tromechanické rulety apod.), zjistí, že lokali ta, v níž má být takové herní zařízení povole no k provozování, se nachází v oblasti, kde obec omezila či zakázala provozování výher ních hracích přístrojů, požádá příslušnou
moderní obec
49
>
LEGISLATIVA )
obec o vyjádření stanoviska k případnému povolení provozování inkriminovaného her ního zařízení. Bude-li prvotní stanovisko ob ce negativní, přibere MF obec jako účastníka příslušného řízení a umožní obci se k celé zá ležitosti podrobněji vyjádřit. V rámci svého konečného rozhodnutí pak Ministerstvo fi nancí ke stanovisku obce přihlédne13).
NÁROKOVATELNOST POVOLENÍ V. OCHRANA VEŘEJNÉHO POŘÁDKU Pracovníci obecních úřadů směřují často své dotazy i k problematice charakteru povolova cího režimu podle zákona. V tomto smyslu lze obecně hovořit o dvojím režimu povolo vací činnosti, z nichž jeden stojí na principu nárokovosti, druhý na principu licenčním. Zatímco v prvním případě je povolující orgán povinen vydat žadateli příslušné povolení k provozování hazardní hry, splní-li žadatel všechny zákonem stanovené podmínky, v případě licenčního principu automatický nárok na vydání povolení neexistuje. Český loterní zákon je postaven na princi pu nárokovosti, který je ovšem modifikován možností uplatnit správní uvážení v otázce splnění podmínek veřejného pořádku a řád ného provozování. I v situaci, kdy žadatel ji nak splní všechny zákonem stanovené pod mínky pro vydání povolení k provozování hazardní hry, nemusí mu být povolení vydá no, pokud by příslušným provozováním mohlo dojít k narušení veřejného pořádku a nebo by měl povolující orgán důvodné po chybnosti o splnění povinnosti řádného pro vozování hazardní hry ze strany žadatele 0 vydání povolení. Ani pojem veřejný pořádek, ani termín řádné provozování zákon nijak blíže nedefi nuje. K jejich konkrétnímu obsahu lze dojít výkladem jednotlivých ustanovení zákona, jeho smyslu a cílů. V tomto směru je nutno poukázat na výše diskutované aspekty prin cipu společenské odpovědnosti. V případě aplikace správního uvážení při posuzování konkrétní situace je třeba vzít na zřetel i spe cifičnost charakteru podnikání v této oblas ti. Provozování hazardních her není »běžným« druhem podnikání. Odráží se to 1 v tom, že je upraveno speciálním předpi sem. Zájem státu v této oblasti je nejen sta novit přísné regulační podmínky tohoto od větví, ale zajistit, aby se minimalizovaly či alespoň kompenzovaly výše uvedené nega tivní důsledky provozování hazardních her. To, jakým způsobem povolující orgán bude v té které situaci postupovat a v jaké míře uplatní při posuzování žádosti o vydání po volení k provozování hazardní hry například kritérium veřejného pořádku, nelze dopředu ani stanovit, ani předem předjímat. Záležet bude vždy na okolnostech daného případu.
SPOLUPRÁCES OBCEMI Ministerstvo financí si uvědomuje, že loterní zákon ve svém současném znění nedokáže postihnout všechny situace, které mohou na loterním trhu vzniknout. Je to logické. Zákon vznikl v roce 1990 a do současnosti zazna menal jen dílčí novelizace. Posledně navrho vaná novela, která měla zpřísnit některá pra vidla a vyjasnit určité sporné body, nebyla
50
moderní obec
poslanci Parlamentu zařazena do programu jednání schůze Poslanecké sněmovny, byť byla zákonodárcům předložena již v polovi ně minulého roku. Souběžně s ukončením přípravy návrhu uvedené novely však MF za čalo připravovat koncepčně návrh zcela no vého zákona. Jeho cílem je - kromě nutného zpřísnění určitých regulačních pravidel a vy jasnění sporných otázek - přiblížit českou le gislativní úpravu hazardních her na evrop skou úroveň a vyrovnat se s nástupem no vých technologií, které do provozování ha zardních her pronikají, (například interneto vé hry, různé sms soutěže apod.). Ministerstvo financí si váží spolupráce s obcemi a nevyhýbá se komunikaci s pra covníky obecních úřadů. Pro přehlednost byl na webové stránce ministerstva zveřejněn materiál souhrnně popisující náležitosti žá dosti o vydání povolení a jednotlivé podmínky, které musí žadatel o vydání povolení spl nit. Denně řešíme nejrůznější dotazy, které se týkají problematiky provozování hazard ních her v obcích. I Svaz měst a obcí nám při slíbil pomoc v koordinaci některých postupů a informací, které jsou pro obce důležité. Uvítáme proto informace obcí o tom, jak řeší problematiku provozování výherních hra cích přístrojů na svém území, jaké mají zku šenosti s ochranou veřejného pořádku. Ne bráníme se ani námětům v legislativní oblas ti. Oceníme také informace o tom, že obec vy dala na úseku výherních hracích přístrojů pří slušnou vyhlášku, protože tuto informaci zjiš ťujeme až následně a nemusí se k nám dostat vždy včas. Právě existence obecně závazné vy hlášky, regulující provozování výherních hra cích přístrojů v obci je směrodatným vodít kem pro to, abychom obec oslovili se žádostí o stanovisko v případech, kdy řešíme žádosti provozovatelů o vydání povolení k provozová ní hazardních her v místech, na která se tako vá vyhláška obce regulující provozování vý herních hracích přístrojů vztahuje. Výkon veřejné správy v oblasti vydávání povolení k provozování hazardních her a re gulace samotného provozování včetně výko nu státního dozoru v této oblasti není vždy
Princip společenské odpovědnosti V zákoně č. 202/1990 Sb„ o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpi sů se uplatňuje ve třech základních aspektech: ■ Zákon naprosto »nekompromisně« zakazuje účast na hře osobám mladším 18 let a ukládá povinnost provozovateli hazardní hry učinit opatřeni, aby se hazardní hry nemohli účastnit mladiství. ■ Zákon stanoví jako jednu z podmínek pro vydání příslušného povolení k provozováni ha zardních her podmínku nenarušení veřejného pořádku. ■ Zákon stanoví povinnost provozovatelům odvádět peněžní prostředky ve stanovené výši na tzv. veřejně prospěšné účely ' x Jde fakticky o peněžní dotace na různé sociální, kulturnf, sportovní, zdravotní a jiné účely.
jednoduchou záležitostí. Ve spolupráci všech zainteresovaných subjektů je ale možno vždy nalézt přijatelné řešení nejrůznějších situací, které mohou v praxi nastat. Ministerstvo fi nancí, nejvyšší orgán státní správy v dané ob lasti, je připraveno spolupráci a vzájemnou pomoc na všech úrovních podporovat. ■ Poznámky U Pojmu »hazardní hra« se v tomto příspěvku užívá ve smyslu »loterie nebo jiná podobná hra«, tedy ve smyslu obecném, zahrnujícím všechny typy her popsaných v zákoně. 21 Zmíněná novela byla provedena zákonem č. 377/2005 Sb., o finančních konglomerátech, který do loterního zákona doplnil dílčí ustanovení týkající se možnosti složení tzv. jistoty nejen u bankovního ústavu, ale i u spořitelního a úvěrního družstva. Žádné jiné změny tento zákon do oblasti regulace loterního trhu nepřinesl. 3> Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 4) Seznam jednotlivých podmínek a náležitostí lze nalézt i na webových stránkách Ministerstva financí na adrese www.mfcr.cz, sekce Regulace a rozvoj trhu, Loterie a sázkové hry, Podmínky pro povolování. 5> Blíže viz ustanovení § 4 odst. 2 loterního zákona. 6> Jde o loterie a tomboly a dále o výherní hrad přístroje. 7> Pokud jde o dozorovou pravomoc, je k ní oprávněna obec jako taková, nikoliv výlučně obecní úřad jako jeden z orgánů obce. V tomto směru ale jde o určitý terminologický nedostatek zákona, protože zákon zároveň stanoví, že povolení v určitých případech vydává obecní úřad, a zároveň, že obce vykonávají státní dozor nad dodržováním zákona ze strany provozovatelů hazardních her v těch případech, kdy vydávají povolení. Je však zřejmé, že úmyslem zákonodárce bylo umožnit obcím, resp. jejich orgánům nejen vydávat příslušná povolení, ale i vykonávat kontrolu (dozor) nad dodržováním zákona ze strany těch, kterým bylo příslušné povolení vydáno. 8) Viz ustanovení § 50 odst. 4 loterního zákona, si V uvedeném smyslu tak může vzniknout situace, kdy obec ve své vyhlášce stanoví, že výherní hrací přístroje nelze provozovat v konkrétních ulicích ve vyhlášce stanovených a ve výčtu lokalit uvede všechny ulice v obci. I takový »extenzivní« postup je nicméně možný a neodporuje zákonu. tw Viz ustanovení § 17 odst. 11 loterního zákona, ti) Srovnej např. rozsudek Krajského soudu v Ostravě sp. zn. SJS 595/2000 22 Ca 123/99. 12) Jednotlivá herní zařízení jsou si mnohdy podobná i »fyzicky«, v některých případech může být na první pohled složité rozpoznat, zda v konkrétním případě jde například o výherní hrací přístroj nebo o herní (videoloterní) terminál. Na rozdíl od výherních hracích přístrojů, které do provozu povolují převážně obecní úřady, povolení k provozování terminálových systémů vydává Ministerstvo financí. 13) To, že zákon zmocňuje obec pouze k vydání vyhlášky regulující provozování výherních hracích přístrojů a nikoliv k regulaci provozování dalších herních zařízení, není dáno tím, že by snad zákonodárce výherní hrací přístroje chápal jako v tomto smyslu specifický druh hazardní hry. Je to spíše mezera v zákoně. Jde totiž o to, že jiné druhy fakticky obdobných zařízení, jako jsou výherní hrací přístroje (různé terminálové systémy nebo elektromechanické rulety), nebyly v době, kdy bylo toto oprávněni obcí stanoveno zákonem, ještě na loterním trhu v ČR rozšířeny. Proto s nimi zákon ani výslovně nijak nepočítá.
PAVEL NĚMEC vedoucí Úřadu státního dozoru nad sázkovými hrami a loteriemi Ministerstva financí ČR
září 2006
PRÁVNÍ PORADNA
Pracovní poměr úředníka a veřejná výzva ■ Jaký je správný postup při vyhlášení ve řejné výzvy pro obsazení pracovního místa úředníka? Požadavek veřejné výzvy upravuje ustano vení § 6 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění zákona číslo 46/2004 Sb. (dále jen »zákon o úřednících«). Veřejná výzva je podmínkou pro vznik pracovního poměru úředníka zařazeného v obecním úřadě (tzn. vztahuje se pouze na zaměstnance zařazené do úřadů obcí, které nejsou obcí s rozšířenou působností a ani obcí s pověřeným obecním úřadem). Požadavek veřejné výzvy se nevztahuje na zájemce o uzavření pracovní smlouvy na do bu určitou. Veřejná výzva též nemusí být vy hlášena v případě obsazení pracovního mís ta úředníka jiným úředníkem daného územ ního samosprávného celku (nejde o uzavře ní pracovní smlouvy, nýbrž pouze o změnu obsahu pracovní smlouvy). Zákon o úřednících taxativně stanoví nále žitosti obsahu veřejné výzvy a náležitosti při hlášky zájemce o uzavření pracovní smlouvy. Územní samosprávný celek má povinnost vy věsit veřejnou výzvu na úřední desce úřadu po dobu nejméně 15 pracovních dnů přede dnem určeným pro podání přihlášek zájemců a současně ji zveřejnit i způsobem umožňují cím dálkový přístup. Zákon číslo 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím stanoví, že možností dálkového přístupu je přístup k informaci neomezeného okruhu žadatelů pomocí telekomunikačního zařízení, napří klad prostřednictvím sítě internet. V případě, že přihláška zájemce o uzavření pracovní smlouvy nebude obsahovat všechny záko nem stanovené náležitosti (srov. § 6 odst. 3 zá kona o úřednících) nebo k ní nebudou připo jeny všechny zákonem stanovené doklady (srov. § 6 odst. 4 zákona o úřednících), zájem ce o uzavření pracovní smlouvy bude v při měřené lhůtě vedoucím úřadu (tajemníkem pokud není ustanoven, tak starostou) vyzván k doplnění. Zákon ovšem již nestanoví délku přiměřené lhůty (lze doporučit minimální lhůtu 7 dnů). Je totiž ve vlastním zájmu zá jemce o uzavření pracovní smlouvy všechny předepsané náležitosti splnit. ledním z dokladů, které zákon požaduje připojit k přihlášce, je ověřená kopie dokladu o nejvyšším vzdělání. Zákon sice výslovně nemluví o »úředně« ověřené kopii, nicméně sejí rozumí kopie ověřená podle zákona číslo41 /1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpi su okresními a obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady. Vedoucí úřadu je povinen pořídit o posou zení a hodnocení zájemců o uzavření pra covní smlouvy zprávu, která má zákonem ta xativně stanovený obsah. Jednou ze záko nem stanovených náležitostí obsahu takové zprávy je stručný popis způsobu hodnocení zájemců. Jde o velmi důležitou podmínku,
tiíi 2006
která by měla vést ke zprůhlednění záležitos tí při vzniku pracovních poměrů nových úředníků. Tato podmínka ovšem nezname ná, že by vedoucí úřadu měl v popisu způso bu hodnocení zájemců uvést pořadí jednot livých zájemců. Pro pořízení zprávy je záko nem stanovena lhůta do 15 dnů od uzavření pracovní smlouvy se zájemcem o uzavření pracovní smlouvy na základě veřejné výzvy nebo do 15 dnů od rozhodnutí, že s žádným ze zájemců o uzavření pracovní smlouvy pracovní smlouva uzavřena nebude. Tato zpráva je přístupná k nahlédnutí pro všech ny zájemce o uzavření pracovní smlouvy (nesmí obsahovat žádné osobní údaje). Zákon stanoví, že pracovní smlouvu lze uzavřít pouze se zájemcem o uzavření pra covní smlouvy, který splňuje předpoklady a podmínky stanovené ve veřejné výzvě, je hož přihláška měla všechny zákonem stano vené náležitosti a který předložil občanský průkaz, v případě cizího státního občana do klad o povolení k pobytu, a všechny doklady, které zákon vyžaduje připojit k přihlášce. Na závěr je třeba zdůraznit, že veřejná vý zva není právním úkonem ve smyslu ustano vení § 240 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce (dále jen »zákoník práce«), jehož plat nost by se posuzovala podle ustanovení § 242 zákoníku práce, neboť sama o sobě ne má za následek vznik, změnu anebo zánik subjektivních práv či povinností účastníků pracovního poměru. Z ustanovení § 6 odst. 8 zákona o úřednících ovšem vyplývá, že pracovní smlouvu lze uza vřít pouze se zájemcem, který splňuje předpo klady a podmínky stanovené ve veřejné výzvě a podal úplnou přihlášku, předložil občanský průkaz nebo doklad o povolení k pobytu, jdeli o cizího státního občana, a doklady podle odstavce 4. To znamená, že pracovní místo na dobu neurčitou (srov. ustanovení § 6 odst. 1 zákona o úřednících) nemůže být bez veřejné výzvy platně obsazeno. I když veřejná výzva není právním úkonem, stala by se pracovní smlouva neplatnou pro porušem § 6 odst. 8 zákona o úřednících, protože právní úkon (pracovní smlouva) by obcházel zákon (srov. § 242 odst. 1 písm. a/ zákoníku práce), protože by ignoroval veřejnou výzvu.
Kdy je nutné výběrové řízení ■i Která pracovní místa lze platně obsazo vat jen na základě výběrového řízení? Povinnost výběrového řízení je stanovena v § 7 odst. 1 zákona č. 312/2003 Sb., o úřední cích územních samosprávných celků a o změ ně některých zákonů, ve znění zákona č. 46/2004 Sb. (dále jen »zákon o úřednících«). Zákon o úřednících v § 7 odst. 1 písm. b) hovoří, že »výběrové řízení je podmínkou pro vznik pracovního poměru na dobu neurčitou úředníka zařazeného...#. To znamená, že podmínkou pro vyhlášení výběrového řízení není pouze vznik pracovního poměru, ale též sjednání pracovního poměru na dobu neur čitou a zařazení daného zaměstnance do ka tegorie »úředníka«.
Z uvedeného proto vyplývá, že výběrové řízení nemusí být vyhlášeno, pokud dochá zí ke změně sjednaných pracovních podmí nek se zaměstnancem, který je zařazen do kategorie úředníka a má sjednaný pracovní poměr na dobu neurčitou. Naopak výběrové řízení musí být vyhláše no v případě, kdy se zaměstnanci, kterýje za řazen do kategorie úředníka, mění v rámci změny sjednaných pracovních podmínek (podle ustanovení § 36 odst. 1 zákona číslo 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozděj ších předpisů) doba trvání pracovního po měru, a to z doby určité na dobu neurčitou. U daného zaměstnance, kterýje zařazen do kategorie úředníka dochází sice pouze ke změně pracovního poměru (tedy nikoli ke vzniku pracovního poměru), ale mění se do ba trvání jeho pracovního poměru. Mění-li se kategorie zařazení zaměstnance (zaměstnanec, kterýje zařazen do kategorie neúředníka, v rámci změny sjednaných pra covních podmínek přejde do kategorie úřed níka), je třeba rozlišovat dobu trvání pracov ního poměru. Pokud totiž daný zaměstna nec, který je zařazen jako neúředník, přejde v rámci změny sjednaných pracovních pod mínek do kategorie úředníka, ovšem s pra covním poměrem na dobu určitou, výběrové řízení vyhlášeno být nemusí. V opačném případě, tedy když zaměstnanec, který je za řazen jako neúředník, přejde v rámci změny sjednaných pracovních podmínek do kate gorie úředníka, ovšem s pracovním pomě rem na dobu neurčitou, výběrové řízení vy hlášeno být musí. Na závěr je třeba zdůraznit, že výběrové ří zení není právním úkonem ve smyslu usta novení § 240 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce (dále jen »zákoník práce#), jehož plat nost by se posuzovala podle ustanovení § 242 zákoníku práce, neboť samo o sobě ne má za následek vznik, změnu anebo zánik subjektivních práv či povinností účastníků pracovního poměru. Z ustanovení § 9 odst. 4 zákona o úřední cích ovšem vyplývá, že do funkce vedoucího úřadu nebo vedoucího úředníka může být jmenován jen uchazeč uvedený v seznamu podle § 9 odst. 2 písm. c) cit. zákona a pra covní smlouva může být uzavřena jen s uchazečem uvedeným v témže seznamu. To znamená, že pracovní místo nemůže být bez výběrového řízení platně obsazeno. I když výběrové řízení není právním úko nem, stalo by se jmenování do funkce nebo pracovní smlouva neplatnými pro porušení § 9 odst. 4 zákona o úřednících, protože právní úkon (jmenování nebo pracovní smlouva) by obcházel zákon (srov. § 242 odst. 1 písm. a) zákoníku práce), protože by ignoroval výběrové řízení.
Mgr. KRISTINA CHRÁSTKOVÁ Ministerstvo vnitra CR
modrerni
obec
51
KALENDÁRIUM ■ 18.- 19. 10. Výstaviště BVV, Rotunda Pasivní domy 2006 2. ročník mezinárodní konference se zajímavými přednáškami zahraničních odborníků a informacemi o nejnovějších českých projektech, jejíž součástí je ex kurze do Rakouska a výstava pro poten ciální investory, projektanty, energetické poradce, auditory apod. Podrobnosti najdete na www.2006.pasivnidomy.cz
■ 17. - 18. 10. Ústupky u Seče, Hotel Jezerka Nakládáni se sedimenty II Po ročních zkušenostech nakládání s vytěženými zeminami a hlušinami včet ně sedimentů konference nabízí zkuše nosti, názory a připomínky jak problema tiku řešit. Proto je zaměřena nejen na od borné příspěvky, ale také na diskusi. Informace poskytne Ing. Zuzana Čer níková, tel.: 495 218 875,
[email protected], www.empla.cz
■ 7. - 8. 11. Praha, Kaiserštejnský palác Energy Efficiency Business Week 2006 X. ročník mezinárodní konference EEBW, který pořádá SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o. p. s., se za měří na financování energeticky úspor ných projektů, emisní obchodování, eko logickou daňovou reformu, efektivní vy užívání energie, implementaci směrnice EU o energetické náročnosti budova ob novitelné zdroje energie. Další informace jsou na www.eebw.cz., e-mail:
[email protected].
SEZNAM INZERENTŮ FIRMA
TEL.
FAX
ABB s.r.o.
STR. 1,3
T-Mobile Czech Republic a.s.
603 603603
2
PROFÍKA, s.r.o.
17,39,1
UGS PLM Solutions s.r.o. 2667904H
Městský úřad Šlapanice získal jako první městský úřad v Jihomoravském kraji certifikát systému managementu jakosti pro výkon státní správy a výkon samosprávy podle poža davků mezinárodní normy ISO 9001:2001. Tento celosvětově zavedený a uznávaný certi fikát v současné době představuje nejvyšší ocenění, které mohou organizace získat v ob lasti kvality řízení. Město Šlapanice v rámci této události obdrželo cenu Ministerstva vnit ra ČR Organizace dobré veřejné služby. Ilustrační snímek je z letošních Šlapanických slav ností. Iskl
Terénní sociální práce Svaz měst a obcí ČR společně s obecně prospěšnými společnostmi Člověk v tísni, DROM z Brna a za podpory odborníků z Ra dy vlády pro záležitosti romské komunity po řádají 19.9. v Praze a 26.9. v Brně konferen ci tematicky zaměřenou na terénní sociální práci. Je určena zejména členům orgánů územních samosprávných celků a pracovní kům sociálních odborů. Na programu budou jak důležité základní informace o terénní so ciální práci, tak příklady z praxe. Dalšími té maty jsou začlenění terénní sociální práce do činnosti obecního úřadu i do komunitní ho plánování a strategie rozvoje obce, dále program terénní práce realizovaný Radou vlády a vzdělávání sociálních terénních pra covníků. Konference je bezplatná, přednáš kové sály zapůjčily krajské úřady Středočes kého a Jihomoravského kraje. Podrobnější informace o programu a při hlášku najdete na www.smocr.cz. Iskl
19
ZAT a.s.
318652111
318627471
21
Misan s.r.o.
325551440
325551062
49
Deutsche Leasing ČR, spol.s.r.o.
267228111
267228222
53
VB Leasing CZ.spol. s r.o. 543550111
543550150
55
PENTATRADING, spol. s r.o.
57
TMC CR, s.r.o.
57
T0S VARNSDORF a.s.
412351203
412351176
67
CIM Praha spol. s r. o.
257212 880
257212866
68
Sněm muzeí a galerií V regionálním muzeu Mikulov se uskuteč ní 4. až 5. října VIII. sněm Asociace muzeí a galerií ČR (AMG ČR), který se bude zabývat perspektivou vývoje asociace v příštím vo lebním období, změnami stanov, autorským právem apod. K významným počinům AMG ČR patří mj. soutěž Gloria musaealis. Do její ho 4. ročníku se přihlásilo 39 muzeí a galerií s 61 projekty. Cenu Gloria musaealis 2005
získaly: Vlastivědné muzeum v Šumperku za novou stálou expozici Z dějin Mohelnická ve Vlastivědném muzeu v Mohelnici; Krajské muzeum Sokolov za publikaci Zaniklé obce Sokolovska autorky Romany Beranové Vaicové; Středočeské muzeum v Roztokách u Pra hy za rehabilitaci budovy ateliéru Zdenky Braunerové a její využití pro stálou expozici. Cenu Českého výboru ICOM obdržel Vojen ský historický ústav za výstavu Prag 27. Mai 1942,10.35 Uhr-Das Heydrich Attentat vDeutsches Technik-museum v Berlíně. Další informace o sněmu a soutěži lze na jít na: http://www.cz-museums.cz. /jo/
Nejlepší vesnice v krajích O titul Vesnice roku 2006 soutěžilo 335 ob cí. Do celostátního kola postoupilo 13 vítěz ných obcí krajských kol: Kasejovice (Plzeňské kraj), Jankov (Středočeský kraj), Jílovice (Ji hočeský kraj), Šabina (Karlovarský kraj), Brozany nad Oltří (Ústecký kraj), Heřmanice (Li berecký kraj), Pobřeží (Královéhradecký kraj), Lubná (Pardubický kraj), Mladoňovice (kraj Vysočina), Kobylí (Jihomoravský kraj), Liptál (Zlínský kraj), Střítež nad Ludinou (Olomoucký kraj), Mikolajice (Moravsko slezský kraj). Celostátní hodnotitelská komi se začátkem září navštívila postupně všech 13 krajských vítězů a poté zvolí Vesnici roku 2006. Podrobnosti o soutěži a výsledky kraj ských kol jsou na: www.mmr.cz v sekci regi onální politika/události/Soutěž Vesnice ro ku/2006, www.vesniceroku.obce.cz. /kž/
vismolN
Nejrozšířenější redakční systém na tvorbu webových stránek měst a obci www.vismo.cz, tel.: 567 311 772 MO-000255
52
moderní obec
září 2006
www.konicaminolta.cz I 841 777 777
KONICA MINOLTA efektivně tiskne a tiskne
tisknete neefektivně
Získejte komplexní tiskový systém
hledáte optimální
potřebujete efektivní tiskovou techniku
Navrhneme optimální systém včetně vhodných zařízení a vyčíslíme úspory. Garantujeme servisní služby na míru, funkčnost zařízení i kvalitu výtisků. Proaktivní servis zajistí, že požadavek na spotřební materiál či servisní zásah bude vyřízen automaticky bez zásahu uživatele a zbytečného zdržení. Prostřednictvím webového rozhraní analyzujete
efektivní tiskový systém Konica Minolta
své náklady a řídíte tvorbu úspor. S námi budete dobře vědět, co je efektivní tisk.
®<doe
©('set
pro
eDOC + eSET + ePRO + eCON + optimální tiskové zařízeni = komplexní tiskový systém
econ
www.csas.cz
informační linka: 800 207 207
/i%e r. >
-•v*.
-
fíS-V
'j: , sft-'í -
V : > 'Vi 7?* *
i
" V
V, x
™X
»
»* <
*• ť\
/
X
Rozkvet
/
.7
«,> y/v® . _•
F«f
S;'
«
f*ý.'5g
SPOŘITELNA Jsme Vám blíž.
ze Vaše obec nemůže rozkvést? jj
V/OZZOOO-OM
S využitím služeb České spořitelny bude Váš region den za dnem vzkvétat. Profesionální přístup a dlouholeté zkušenosti se službami v komunální sféře činí z české spořitelny nejsiínějšího a největšího partnera měst a obcí. Kromě těchto finančních zkušeností máme navíc zázemí v silné evropské bankovní skupině a Vaší obci přineseme jen to nejlepší.
