Tento projekt financuje Operační program Praha - Adaptabilita
EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU: INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI
Odborné dovednosti Výuka Standardů kvality sociálních služeb
1
PORTFOLIO: -
vzdělávací nástroj, jehož cílem je:
-
1/ „udržet“ Vaši motivaci ke studiu v aktivitě – vidím, koukám, zajímám se….
-
2/ dalším cílem je umožnit Vám„shromáždit to nej z vaší práce – postřehy, nápady, projekty a mít to v „balíku“
-
3/ možnost sebereflexe, propojení , prozkoumání poznatku „jak jsme na tom byl na počátku“….“jak jsem na tom na konci kurzu“, toto se vše zaznamenává do portfolia
-
je to způsob vzdělávání budoucích pracovníků v pomáhajících profesích a jeho historie je spojena se standardy vzdělávání pracovníků ( převzato z Velké Británie) ,
Portfolio obsahuje tyto složky:
1. osobní rozvoj – vložíte svůj životopis, plán osobního rozvoje a sebehodnotící dotazníky 2. Nápady a náměty ke studiu: materiály od lektorů, vaše materiály týkající se daného tématu 3. Výsledky: vaší písemné práce, dokumentace vašich studijních výsledků
Portfolio přinesete k závěrečné zkoušce, nejdůležitější je plán osobního rozvoje – co chci, kdy, jak toho dosáhnu.
2
PROFESNÍ PŘEDPOKLADY a/ předpoklady k profesi (ve skupinách, kdo se může stát pracovníkem v sociálních službách, co by měl umět, a jeho vlastnosti) b/ vlastnosti sociálního pracovníka c/ klient – uživatel sociální služby d/ prevence závislosti uživatele sociálních služeb na službě
OSOBNOST PRACOVNÍKA V POMAHAJICI PROFESI:
Pracovník, který pomáhá (zdravotní, sociální služby) musí znát a respektovat potřeby nejen majoritní společnosti, ale musí si být vědom i rozdílů v postojích skupin obyvatel a jejich příčiny. Pokud se tyto postoje neshodují s morálními a právními normami majority, dochází ke konfliktům.
Snaha určit, jaké vlastnosti by měl mít pomáhající pracovník je snahou odvěkou. Např. v sociální oblasti se vytvořil „ideál“ sociálního pracovníka jehož obraz se vytvořil z legend sociální práce, osoby, které měly vliv na tuto profesi. Na základě jejich životopisů, osobních předpokladů byly stanoveny kritéria pro výkon tohoto povolání.
Pomáhající pracovník by měl mít tyto vlastnosti a schopnosti: 1/ dobré všeobecné vzdělání 2/ aktivní účast na životě ve společnosti 3/ kontinuální vzdělávání – sebevzdělávání, kurzy, výcviky 4/schopnost komunikovat, umění jednat s lidmi 5/kladné osobní vlastnosti – poctivost, spravedlnost, pravdomluvnost, pracovitost 6/ jít příkladem druhým 3
7/ nejpodstatnější je mít vlastnosti zralé osobnosti – citová vyrovnanost, stálost, což mu umožňuje snášet psychické, emocionální a fyzické zatížení. Jedná se o přiměřené chování k různorodým situacím. Nepodléhat emocím, nepřipustit si hluboký soucit s klienty (ovlivnění jeho rozhodnutí k pomoci). 8/schopnost empatie, 9/ citová stabilita pomáhá při sebeovládání a sebekontrole 10/ životní optimismus (pozitivní myšlení, ovšem nikoli nereálné) 11/ vlastní životní zkušenosti. 12/ rodinné prostředí
KLIENT – uživatel sociální služby -
je jedinec, který se působením vnějších, nebo vnitřních podmínek dostal do situace, kterou není schopen zvládnout a řešit ji na základě svých možností a schopností bez pomoci společnosti
-
příčiny, kterou vedou k narušení vývoje osobnosti a díky nimž se člověk dostává do pozice klienta lze rozdělit do 3 základních skupin: a/ příčiny vnitřní: •
tělesné, mentální a smyslové postižení - jedinec není schopen na základě svého postižení adekvátně se začlenit do běžného sociálního prostředí, někdy není schopen se vůbec zařadit.
•
Narušené zdraví a proces stárnutí – chronické onemocnění, nevratné poruchy zdraví (úraz), které jedince až např. invalidizují. Stárnutí sebou přináší
4
úbytek
tělesných
a
duševních
sil,
častější
onemocnění chronického rázu, sociální osiřelost •
Odlišný etnický a sociální původ – problémy plynoucí z rozdílného sociálního postavení dané etnické skupiny, jejího sociálního zařazení a jejich schopnost bytí v majoritní společnosti.
b/ příčiny vnější: 1. Nedostatky ve funkci celé společnosti a/ krize a společenská strádání – jde o politické a ekonomické změny společnosti, na které jedinci reagují nedostatečnou adaptací, jde o uprchlíky, migranty, nesprávná výživa, Tyto příčiny mohou vést k závažným sociálním a zdravotním problémům (závislosti na alkoholu, drogách, prostituce, vznik epidemií, atd.) b/ civilizační a dezintegrační faktory – jde o změny ve společenském prostředí, které člověka ovlivňují a přetvářejí jeho život. Tyto změny mohou podporovat pozitivně rozvoj osobnosti, ale mohou přinášet i negativa např. rozvoj průmyslu a jeho koncentrace v různých oblastech, rozvoj motorismu, výstavba jaderných elektráren – znečištění půdy, vody, celková devastace prostředí. Důsledkem devastace prostředí je zvýšený počet chronických nemocí, úrazů a vrozených vad apod. např. důsledkem neřízené migrace především z bývalého východního bloku přineslo nebezpečí šíření infekčních chorob, ale i jiné patologické jevy jako je např. překupnictví, drogy, prostituce atd.
5
2. Nedostatky ve funkcích základních a společenských skupin – rodin a/ rodina není - případů sirotků, těchto případů není tolik, k zaniknutí rodiny dochází v důsledku náhlého úmrtí obou rodičů, v důsledku nemoci atd. Situace je řešena za pomocí rodiny, pokud není nejbližší rodina je situace řešena institucionálně.
b/dysfunkční rodina rodiny, které jsou úplné, ale neplní jednu nebo více funkcí rodiny (funkce rodiny: ekonomická, citová a výchovná)
c/ narušená struktura rodiny: •
Rodina nebyla založena (svobodná matka)
•
Rodina se rozpadla rozvodem
•
Rodina se rozpadla v důsledku úmrtí partnera
3. Smíšené příčiny -
jde o propojení vnitřních a vnějších podmínek, které vedou ke vzniku problémové sociální situace. Jsou velmi úzce spojeny a vytváří napětí mezi jedincem a společností. Následek tohoto napětí se může projevit jako neadaptivní chování, duševní poruchy, emocionální poruchy apod.
6
POJETÍ KLIENTA, uživatele sociální služby:
•
klient, uživatel sociální služby, jako člověk (lidská bytost) – každý člověk má ve společnosti svá práva nikoli, protože je klient, ale proto, že je občan.
•
Klient, uživatel sociální služby jako občan – klient je vnímán jako občan, toto pojetí bylo v 70-80letech, práva klientů jsou chápána jako práva občanů, se kterými nelze zacházet podle libovůle úředníků, rozvíjí se princip úcty ke klientovi, klient nesmí pocítit stigmatizaci (označení)
•
Klient, uživatel sociální služby jako spotřebitel (zákazník) – přístup byl v 8090letwech vyvinut v Británii v souvislosti s vytvářením indikátorů standardu a kvality služeb. Termín zákazník, spotřebitel zdůrazňuje možnost výběru z nabídky trhu. Na druhou stranu je třeba říci, že soutěž o zákazníky může být zavádějící protože – stát má monopolní postavení a je primárním dodavatelem služeb, rozsah služeb, tak aby vyhovoval všem, není všude dostupný, někteří klienti nemohou např. odmítnout službu, záleží na moci, schopnostech a solventnosti klienta. V pomáhajících profesích je základním cílem vytvoření vztahu s klientem, tak kde je klient zákazník stačí konvenční-slušné chování.
7
Prevence závislosti uživatele sociálních služeb na službě Závislost uživatele sociálních služeb na službě - Mechanismus vzniku závislosti uživatele sociálních sociální služby služeb na sociální službě je jednoduchý. - Základem je pocit klienta (mnohdy oprávněný, často organizací, poskytující sociální službu podporovaný), že bez poskytnutí právě této sociální služby a od právě od tohoto poskytovatele sociální služby, je navždy ztracen a bez jakékoliv šance na život. Závislost uživatele sociálních služeb na službě je popsána i v Zákoně o sociálních službách Zákon číslo 108/2006 Sb. ze dne 14.3. 2006 Např. (2) Rozsah a forma pomoci a podpory poskytnuté prostřednictvím sociálních služeb musí zachovávat lidskou důstojnost osob. Pomoc musí vycházet z individuálně určených potřeb osob, musí působit na osoby aktivně, podporovat rozvoj jejich samostatnosti, motivovat je k takovým činnostem, které nevedou k dlouhodobému setrvávání nebo prohlubování nepříznivé sociální situace, a posilovat jejich sociální začleňování. Sociální služby musí být poskytovány v zájmu osob a v náležité kvalitě takovými způsoby, aby bylo vždy důsledně zajištěno dodržování lidských práv a základních svobod osob. V Zákoně jsou popsány povinnosti jak toho, kdo službu poskytuje, tak i práva toho, kdo službu přijímá např. STÍŽNOSTI NA KVALITU NEBO ZPŮSOB POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB: - Uživatelé si mohou stěžovat na kvalitu nebo způsob poskytování sociálních služeb, aniž by tím byli jakýmkoli způsobem ohroženi. Zařízení za tímto účelem má stanovena a uplatňuje vnitřní pravidla, se kterým jsou seznámeni uživatelé i pracovníci. - Uživatelé služeb jsou informováni o tom, že mají možnost si stěžovat, jakou formou je možné stížnost uplatnit, a kdo ji bude vyřizovat, jakým způsobem bude vyřizování stížnosti probíhat. S těmito postupy jsou rovněž obeznámeni pracovníci zařízení.
8
Závislost uživatele sociálních služeb na službě – prevence závislosti na službě Týká se všech pracovníků zařízení. Je znakem profesionality. Bývá formulována v rozpracovaných standardech kvality sociálních služeb v zařízení. Musí být vždy zohledněna a naplněna. Důsledky špatného zacházení s klienty Špatné zacházení s klienty má za následek: Nespokojenost klientů zařízení. Stížnosti na kvalitu poskytovaných služeb. Nenaplnění podmínek pro akreditaci zařízení. Ztráta finančních zdrojů. Ztráta práce pro personál Koho se týká? Týká se: Každého pracovníka zařízení včetně vedení. I externích pracovníků a dobrovolníků. Také pomocného personálu. Jaká je prevence? Pravidelná supervize. Vzdělávání pracovníků. Kontrolní činnost vedení. Spolupráce při odstraňování zjištěných nedostatků.
9
ETIKA A PROFESE Etika v pomáhajících profesích usiluje o: -
Péči o osoby, rozpoznání a respektování jejich schopností a jedinečnosti jako lidské bytosti
-
Pomoc ochraňovat, pečovat rozvíjet schopnosti klientů a tím posilovat jejich větší kontrolu nad vlastním životem
-
Využití vlastní kompetence pomáhajícího (moje znalosti, dovednosti atd.) k zajištění prospěchu pro všechny.
ETICKÉ PRINCIPY v pomáhajících profesích -
1. princip spravedlnosti (právo na léčbu, každý by měl dostat co potřebuje,všichni by měli do systému vkládat)
-
2. princip samostatnostmi respektu k lidské důstojnosti (vyplývající z lidských práv, právo na sebeurčení člověka, právo n názor atd.)
-
3. princip nepoškozování (neškodit)
-
4. princip beneficence /nezneužívat, nepoškodit, činit dobro)
PROFESE A ETIKA
Vymezení pojmů: Profese: v českém prostředí je tento pojem vnímán jako ekvivalent (podobnost) ke slovu zaměstnání. Profese je charakterizována následujícími pěti atributy: •
Systematická teorie (dovednosti typické pro danou profesi podložené teorií, jde o propojení teorie a praxe, což je zajištěno vzdělávacím systémem)
•
Autorita uznávaná klienty ( jde o klientovo přesvědčení, že mu můžete pomoci, že zvládnete pomoci mu najít, co potřebuje, identifikovat jeho potřebu, toto je podmíněno vzděláním pracovníka)
•
Autorita uznávaná komunitou /společností/ (na jaké pozici se dané profese drží, jakou roli hraje ve společnosti) 10
Profesní kultura (jde o vzájemnou spolupráci, interakci osob, které pracují s klienty
•
v institucích a osoby, které se sdružují z různých důvodů – společná záliby, zájem, povaha práce. Tato spolupráce tvoří profesní kulturu, která má své normy, hodnoty – např. psané či nepsané metody, jak pracovat s klienty v různých sociálních situacích. Důležitým znakem profesní kultury je etika povolání) Etický kodex (reguluje jednání členů, může mít psanou či nepsanou podobu, vydávají
•
ji profesní asociace a to nejčastěji z těchto důvodů: 1/ průvodcovství svých členů /bezpečí a jejich vedení/ 2/ regulace v oblasti profesního chování /chrání klienty před zneužitím moci a zanedbání péče/ 3/ posuzování stížností a kritérium hodnocení praxe 4/ zdůrazňuje status profese ve společnosti 5/ udržuje identitu profese.
Etický kodex se zabývá následujícími tématy: 1/ respektování hodnoty a důstojnosti každé lidské bytosti 2/ podpora sebeurčení klienta 3/ podpora sociální spravedlnosti 4/ profesní integrita (celistvost, neporušení)
Etický kodex se zabývá následujícími tématy: 1/ respektování hodnoty a důstojnosti každé lidské bytosti 2/ podpora sebeurčení klienta 3/ podpora sociální spravedlnosti 4/ profesní integrita (celistvost, neporušení) Etický kodex se snaží o následující: -
vyjádřit povinnosti pracovníků a zdůraznit jejich roli v ochraně často zranitelných
-
klientů.
-
Stanovit limity profesionální odpovědnosti
-
Ochraňovat a dodržovat Standardy kvality
-
Regulovat profesionální chování
11
Limity kodexů: -
nemohou postihnout všechny situace
-
mohou ochraňovat klienta před povýšeným postojem vůči němu
-
byly vytvořeny hlavně jako základ pro ospravedlnění profesionální intervence v krizové situaci
Etické kodexy zavazují i pomáhajícího: -
pomáhající by měl poskytovat adekvátní informace a zdroje
-
podporovat růst a rozvoj klienta
-
konzultovat s klientem, konzultovat s ním postup pomoci atd.
ZÁKLADNÍ ETICKÉ KODEXY: a/ charta práv seniorů b/ charta práv pacientů seniorů c/ konvence o biomedicíně d/ etický kodex sociálních pracovníků
Charta práv a svobod starších občanů Chartu práv a svobod starších občanů, kteří potřebují péči a pomoc druhé osoby, vypracovala francouzská Národní nadace pro gerontologii ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí Francie v roce 1966. Stáří je obdobím života, ve kterém by měl pokračovat rozvoj lidské osobnosti. Většinou jsou lidé vyššího věku samostatní a zachovávají si dobrou psychickou kondici až do posledních dnů svého života. Závislost na péči druhé osoby přichází z důvodů onemocnění, které může být jak psychické, tak somatické (tělesné). Ale i v situaci závislosti na péči jiné osoby je zapotřebí, aby starším občanům nejen náležela všechna práva a svobody, ale aby měli možnost je také využívat tak, jako jiní občané. Měli by zůstat v původním prostředí, v kontaktu s ostatními generacemi. Účelem této výsadní listiny je připomenutí a uznání důstojnosti, kterou mají požívat starší občané se sníženou soběstačností, připomenutí a uznání jejich práv.
12
ÚKOL: Prostudovat obsah Charty práv a svobod starších občanů, popsat modelovou situaci oblasti Vaší cílové skupiny, kde může být Charta práv a svobod starších občanů porušována a nerespektována, a písemnou práci založit do PORTFOLIA.
CHARTA PRÁV PACIENTU SENIORŮ Tato výsadní listina se týká starších pacientů. Se stářím se zvyšuje pravděpodobnost onemocnění. Může se stát, že dojde k situaci, kdy člověk nebude moci vést plnohodnotný život. Tím důležitější se stane kvalitní a dostupná zdravotní a sociální péče. Množství služeb, které starý člověk potřebuje, se velmi různí. Někteří senioři nepotřebují prakticky žádné služby, někteří křehcí staří pacienti jsou závislí na poskytování trvalé komplexní péče.
Úkoly zdravotní a sociální péče o starší občany jsou následující: - posilovat dobré zdraví a pohodu starého člověka, předcházet nemocem a nesoběstačnosti či je zmírňovat - léčit pacienta v případě onemocnění - pomáhat starším lidem vést plnohodnotný a nezávislý život aktivních a platných členů lidského společenství - zajistit kontinuitu mezi zdravotnickými a sociálními službami s cílem, aby starší občan zůstal co nejdéle ve svém domě a komunitě s tím, že hospitalizace či pobyt v instituci mu budou umožněny v případě, kdy se stanou nezbytnými - garantovat, aby nedocházelo k diskriminaci z důvodu věku, pohlaví, náboženského přesvědčení, národnosti občana či místa, kde právě žije.
Konvence o lidských právech a biomedicíně Konvence o ochraně lidských práv a důstojnosti člověka s ohledem na aplikaci biologie a medicíny Konvence uznává: -
Všeobecnou deklaraci lidských práv (10. prosince 1948, valné shromáždění Spojených národů) 13
-
Konvenci o ochraně lidských práv a základních svobod (4. listopad 1950)
-
Evropská sociální charta (18. říjen 1961)
-
Mezinárodní dohodu o občanských a politických právech (16. prosinec 1966)
-
Konvenci o ochraně osobnosti při zpracování osobních dat (8. leden 1981)
-
Konvenci o právech dítěte (20. listopad 1989)
CÍLE KONVENCE O BIOMEDICÍNĚ: -
chránit důstojnost a identitu všech lidí a v souvislosti s aplikací biologie a medicíny zaručí každému, bez diskriminace, respektování jeho integrity, ostatních práv a základních svobod. - tento cíl musí být zakotven v právním řádu každého smluvního státu.
PRIMÁRNÍ TEMATA: Priorita zájmů člověka Zájmy a blaho člověka (lidské bytosti) musejí být nadřazeny všem ostatním zájmům společnosti a vědy. Spravedlivý přístup Smluvní strany učiní - v rámci své jurisdikce – veškerá příslušná opatření k zajištění spravedlivého přístupu k péči o zdraví, přičemž budou brát v úvahu jak její dostupnost, tak přiměřenou kvalitu. Profesionální úroveň Každý zásah do sféry zdraví, včetně výzkumu, musí být prováděn v souladu s profesními závazky a na odpovídající úrovni. Souhlas Pro účely tohoto kurzu budeme značnou část věnovat tématu „SOUHLAS“ (nutné informování osoby, její souhlas, odvolání souhlasu = vše je na rozhodnutí jedince) Dle Konvence „žádný zásah do sféry zdraví nesmí být proveden bez potřebného informování osoby, která jej podstupuje, a bez jejího souhlasu. Informace poskytnutá dané osobě se musí týkat jak účelu a charakteru zásahu, tak jeho důsledků a sním spojených rizik. Příslušná osoba se může kdykoli svobodně rozhodnout, že svůj souhlas odvolá. „
14
Velkou pozornost věnuje Konvence ochraně nezpůsobilých osob. Jde o pravidla, která mají v dostatečné míře chránit osoby, které v dané situaci nemohou z důvodů aktuálního stavu poskytnout souhlas k výkonům (pečovatelským, lékařským, ku pomoci sobě) Nezpůsobilým osobami se rozumí: 1/ nezletilé osoby 2/ osoby s duševní poruchou 3/ osoby s chorobou, která jim aktuálně neumožňuje sdělit svůj souhlas 4/ do této kategorie se řadí i tzv. naléhavé situace V tomto případě je nutné: zajistit si souhlas zákonného zástupce, tento souhlas je nutný především v případech, že by došlo k situacím, kdy bez doporučované léčby by mohlo dojít k vážnému poškození jeho zdraví (pacienta) Situace naléhavé případy : v těchto případech, kdy nelze sehnat souhlas pacienta, klienta, či jeho zákonného zástupce, je rozhodnutí na lékaři, každý jeho zásah je proveden v zájmu zdraví dané osoby. Konvence bere v potaz i vyslovená přání klientů, pacientů, která byla dříve vyslovena. Pokud pacient, klient vyslovil své přání před aktuální situací, je třeba toto respektovat Konvence se zaobírá i oblastí Soukromí a právo získávat informace .Toto téma umožňuje klientům právo na informace týkající s jeho aktuálního stavu (výjimky, kdy se nemusí informace poskytovat – klient nechce slyšet, či to není v jeho zájmu)
15
STANDARDY KVALITY SOCIÁLNÍ SLUŽBY V oblasti sociálních služeb a potažmo tedy v pomáhajících profesích došlo v posledních letech k výrazným změnám. Největší změny se týkají především přístupu k uživatelům sociálních služeb a v metodách práce s klienty. MPSV se snaží reagovat na uvedené požadavky formou změn v systému zajištující poskytování kvalitních služeb. Hlavními úkoly MPSV v oblasti sociálních služeb je: 1/ prevence sociálního vyloučení 2/ podpora života v přirozeném společenství 3/ ochrana zranitelných skupin obyvatelstva (chrání jejich občanská práva, před neodborným poskytováním služeb) To bylo důvodem vzniku STANDARDŮ. V těchto standardech je kladen důraz na důstojnost, rozvoj nezávislosti a autonomie uživatelů, respekt k jejich právům. Standardy kvality sociálních služeb jsou součástí navrhované vyhlášky MPSV ČR, která je prováděcím předpisem k realizaci zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. CÍLE STANDARDŮ KVALITY SOCIÁLNÍ SLUŽBY: -
zkvalitnění a zefektivnění sociálních služeb
-
přesto, že jsou určeny pro všechny druhy služeb, největší význam mají pro ústavní zařízení, kde vede ke zvýšení efektivity využití prostředků na sociální služby, což by mělo vést k rozvoji alternativních služeb a snížení počtu čekatelů na ústavní péči = sociální služba se stane veřejnou službou, která je dostupná všem
-
jde o to neposkytovat plošně službu všem, za všech okolností, stejným způsobem a ve stejném množství, ale dbát na skutečné potřeby uživatelů.
Standardy popisují: 1/ jak má vypadat kvalitní sociální služba 2/ je souborem měřitelných a ověřitelných kritérií 3/ smyslem je umožnit průkazným způsobem posoudit kvalitu poskytovaných služeb 4/ je v nich zdůrazněna orientace na osobní cíle uživatele služeb, což umožňuje konkretizovat abstraktní ideály např. důstojnost atd. 5/kvalitu v sociálních službách, a proto Nezapomeňte! Podle zákona o sociálních službách čekají veškerá zařízení inspekce kvality sociálních služeb. Nejvýznamnějším ukazatelem 16
kvality služeb je, jak se poskytovaná služba promítá do života lidí, kteří ji využívají. Jde o zaměření na cíl, a výsledek pomoci či péče. Kvalita služeb se posuzuje: -
prostřednictvím souboru kritérií (vlastností a charakteristik), o nichž se předpokládá, že ovlivňují schopnost služeb naplnit zájmy a potřeby jak poskytovatele, tak uživatele.
Hlavní poslání sociální služby: - je tedy snaha umožnit lidem, kteří se ocitli v nepříznivé životné situaci, aby zůstali rovnocennými členy společnosti a využívali jejich přirozených zdrojů, žili ve svém prostředí .
Členění standardů kvality sociálních služeb: A) Procedurální standardy kvality sociálních služeb: Standard č. 1. CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB (cílem sociálních služeb je umožnit lidem v nepříznivé situaci využívat místní instituce, které poskytují služby, být i přes aktuální situaci součástí svého přirozeného prostředí. Zařízení má písemně definovány své cíle, má svou metodiku, a respektují přání klienta, zařízení má své vlastní vnitřní pravidla na ochranu uživatelů před předsudky a negativním hodnocení, ke kterému by mohlo dojít v důsledku poskytování služby) Standard č. 2. OCHRANA PRÁV UŽIVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB (zařízení respektuje základní práva jedince) Standard č. 3. JEDNÁNÍ SE ZÁJEMCEM O SLUŽBU (je třeba sepsat dohodu s uživatelem služby, uživatel je seznámen se všemi podmínkami služby, v dohodě se formulují klientova očekávání, cíl, společnou dohodu) Standard č. 4. DOHODA O POSKYTOVÁNÍ SLUŽBY (služby jsou poskytována na základě uzavřené dohody, dohoda se týká domluvy mezi uživatelem a poskytovatelem, důležitý je osobní cíl klienta) 17
Standard č. 5. PLÁNOVÁNÍ A PRŮBĚH POSKYTOVÁNÍ SLUŽBY (poskytování služby vychází z přání a osobních cílu uživatele, je postaveno na jeho reálných schopnostech, průběh služby je proto plánován, uživatel může své cíle měnit) Standard č. 6. DOKUMENTACE - OSOBNÍ ÚDAJE (zařízení má k dispozici data o klientovi, které umožňují poskytovat službu, zařízení musí vytvořit podmínky, které odpovídají platným normám, jde o to, že je třeba vědět, jaké informace opravdu potřebuji, abych mohl poskytnout službu a komu informace poskytovat)) Standard č. 7. STÍŽNOSTI NA KVALITU NEBO ZPŮSOB POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB (uživatelé si mohou stěžovat na poskytovanou službu aniž, by touto stížnosti byli nějak ohroženi – měli by vědět komu si stěžovat, kdo a kdy bude stížnost vyřízena, stížnost musí být v písemné formě) Standard č. 8. NÁVAZNOST NA DALŠÍ ZDROJE (zařízení nabízí další formy pomoc formou jiných dostupných služeb v okolí klienta, dále ho podporuje,aby využíval taky vlastních zdrojů jako je rodina, přátelé a tím se předešlo závislosti na zařízení, zařízení by neměla nahrazovat jinou službu, nemělo by „pracovat“za klienta) B) Personální standardy kvality sociálních služeb Standard č. 9. PERSONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ SLUŽEB ( jde o strukturu, počet a vzdělání pracovníků, které co nejvíce budou odpovídat potřebám uživatelů, zařízení má jasně specifikované pracovní pozice, profily, kvalifikační požadavky a morální předpoklady k výkonu práce, plán zaškolování atd.) Standard č. 10. PROFESNÍ ROZVOJ PRACOVNÍKŮ A PRACOVNÍCH TÝMŮ (zajištění rozvoje týmu a pracovníků, rozvoj jejich dovedností a schopností – stanovení profesních cílů, požadavků, supervize)
18
C) Provozní standardy kvality sociálních služeb Standard č. 11. MÍSTNÍ A ČASOVÁ DOSTUPNOST SLUŽBY (místo a denní doba poskytování služby odpovídají potřebám cílové skupiny uživatelům) Standard č. 12. INFORMOVANOST O SLUŽBĚ (jde o zpřístupnění poslání, cílech, principech a cílové skupině uživatelů – pro koho tady jsme, formou web stránek, reklamy, propagace, výuku) Standard č. 13. PROSTŘEDÍ A PODMÍNKY PRO POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB (prostředí a podmínky odpovídají konkrétním potřebám uživatelů – bezbariérový vstup, soukromí, kompenzační pomůcky atd.) Standard č. 14. NOUZOVÉ A HAVARIJNÍ SITUACE (zařízení má definovány krizové situace a jejich způsob řešení-např. sanitární dny, porady atd., o tom je vedena dokumentace) Standard č. 15. ZAJIŠTĚNÍ ZVYŠOVÁNÍ KVALITY SLUŽEB (jde o hodnocení kvality služby, zařízení má svá vlastní pravidla na zjištění kvality)
19
