ODBOR STAVEBNÍ ROZHODNUTÍ. ÚZEMNÍ ROZHODNUTÍ č. 769

ODBOR STAVEBNÍ

VÁŠ DOPIS ZN.: ZE DNE: NAŠE ZN.: NAŠE Č.j.: VYŘIZUJE: TEL.: E-MAIL:

SZ MMHK/060810/2011/HA/Ma MMHK/086141/2016 /ST3/Ma Jiří Marek 495 707 634 [email protected]

DATUM:

16.6.2016

DLE ROZDĚLOVNÍKU

ROZHODNUTÍ ÚZEMNÍ ROZHODNUTÍ č. 769

Magistrát města Hradec Králové - odbor hlavního architekta, jako stavební úřad příslušný podle § 13 odst. 1 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "stavební zákon"), v souladu s čl. II odst. 14 zákona č. 350/2012 Sb., v územním řízení posoudil podle § 84 až 90 a § 190 odst. 3 stavebního zákona žádost o vydání rozhodnutí o změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území (dále jen "rozhodnutí o změně stavby"), kterou dne 4.4.2011 podal Oldřich Matouš, nar. 13.11.1974, Prašingerova 92, 500 08 Hradec Králové, kterého zastupuje Ing. Ludmila Holubcová, nar. 11.8.1939, Na Občinách 859, 500 09 Hradec Králové (dále jen "žadatel"), a na základě tohoto posouzení vydává podle § 81 a 92 stavebního zákona a § 11 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření I.

rozhodnutí o změně stavby

Přístavba a nástavba zastřešení terasy k rodinnému domu č.p. 92, dešťová kanalizace (dále jen "stavba") na pozemcích: p.č. druh pozemku st. 92 zastavěná plocha a nádvoří 8/1 zahrada v katastrálním území Nový Hradec Králové.

vlastník Oldřich Matouš Oldřich Matouš

Současně Magistrát města Hradec Králové - odbor hlavního architekta, jako stavební úřad příslušný podle § 13 odst. 1 písm. c) a § 169 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "stavební zákon"), v souladu s čl. II odst. 14 zákona č. 350/2012 Sb., posoudil žádost o povolení výjimky

Č.j. MMHK/086141/2016

str. 2

z § 25 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, kterou žadatel podal dne 4.4.2011 pro výše uvedenou stavbu, a na základě tohoto posouzení vydává podle § 169 odst. 2, 4 a 5 stavebního zákona II. r o z h o d n u t í o p o v o l e n í v ý j i m k y z ustanovení § 25 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území: „Je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m“. Přístavba zastřešení terasy bude umístěna 1,70 m od hranice se sousedním pozemkem p.č. 6/1. Pro umístění stavby, projektovou přípravu stavby a provádění stavby se stanoví tyto podmínky: 1. Druh a účel stavby Změna stavby pro bydlení - přístavba a nástavba rodinného domu za účelem zkvalitnění bydlení. 2. Umístění stavby Změna stavby bude umístěna na pozemcích na pozemcích st.p.č. 92 a p.č. 8/1 v katastrálním území Nový Hradec Králové, tak jak je zakresleno v situacích v měřítku 1 : 250 a v situaci zneškodňování dešťových vod. Situace jsou nedílnou součástí tohoto rozhodnutí. Pro umístění změny stavby se jako stavební pozemek vymezuje stávající stavební pozemek st.p.č. 92 a pozemek p.č. 8/1 v katastrálním území Nový Hradec Králové oba v celé výměře, jak je zakresleno v situaci v měřítku 1 : 250, která je nedílnou součástí tohoto rozhodnutí. Hranice stavebního pozemku jsou v lomových bodech označeny písmeny A - D. 3. Vymezení území dotčeného vlivem stavby: Území dotčené vlivy stavby je zejména území, na které zasahují ochranná a bezpečnostní pásma záměru. Vliv na sousední pozemky může rovněž nastat v míře, která vyžaduje opatření formou stanovení podmínek v územním rozhodnutí, aniž jsou naplněny podmínky pro vytvoření ochranného nebo bezpečnostního pásma. Za území dotčené vlivy stavby je v tomto případě vymezeno zejména území dotčené umístěním stavby, navrženým opatřením a dále sousední nemovitosti, které mohou být vlivem stavby dotčeny: nemovitosti dotčené umístěním stavby: - pozemky st.p.č. 92 a p.č. 8/1 v katastrálním území Nový Hradec Králové a rodinný dům č.p. 92 na pozemku st.p.č. 92 sousední nemovitosti: - pozemky a stavby na nich st.p.č. 216, 3572, 385, 91/2 a p.č. 6/1, 5, 4, 10/1 v katastrálním území Nový Hradec Králové. 4. Popis stavby Přístavba a nástavba rodinného domu Nad půdorysem stávající terasy rodinného domu č.p. 92 bude provedena nástavba zastřešení. Konstrukce zastřešení bude provedena z dřevěných sloupků, kotvených do základů stávající terasy, a vaznic. Střešní konstrukce pultové střechy bude rovněž dřevěná s krytinou z vlnitého polykarbonátu. Západní stěna terasy v celé délce a část severní stěny v délce 0,65 m bude na stávajících základech terasy vyzděna z plných cihel tl. 150 mm s dvěma pilířky o rozměrech 30 x 30 cm a bude tvořit požárně dělící stěnu. Pultová střecha s polykarbonátovou krytinou se sklonem 100 bude ve výšce 3,50 m navazovat na stávající střechu rodinného domu. Výška

Č.j. MMHK/086141/2016

str. 3

střechy bude v nižší (severní) části 2,55 m (výška podlahy stávající terasy je - 0,15 m od ± 0,000 = výška podlahy 1. NP rodinného domu). Přesah střechy (zde se jedná o přístavbu) nad stávající půdorys terasy bude v severní části 0,15 cm a ve východní části 0,40 m. Prostor mezi sloupy bude na severní a východní straně do výšky 1,05 m opatřen dřevěným obkladem. Dešťová kanalizace Odvodnění zastřešení terasy bude provedeno drenážním potrubím PVC DN 80 v délce 5,00 m, které bude vedeno od severovýchodního nároží terasy severním směrem rovnoběžně ve vzdálenosti 6,70 m od hranice s pozemkem p.č. 6/1. 5. Projektová dokumentace stavby pro stavební povolení a pro provádění stavby bude zpracována v rozsahu daném prováděcími vyhláškami, kterými se provádějí některá ustanovení stavebního zákona. Podkladem pro její zpracování bude v územním řízení projednaná dokumentace k územnímu řízení (označena jako revize 2015) zpracovaná Ing. Ludmilou Holubcovou, Na Občinách 859, 500 09 Hradec Králové, autorizovaná Ing. Martinem Noskem (autorizovaný inženýr pro pozemní stavby ČKAIT 0601038). 6. V projektové dokumentaci je třeba: -

Respektovat technické požadavky na stavby a obecné požadavky na využívání území.

-

V situaci stavby zřetelně vyznačit veškeré stávající a nově navržené sítě včetně přípojek, jejich vzájemné odstupy a způsob křížení. Jejich prostorové uspořádání řešit v souladu s ČSN 73 6005 a odsouhlasit se všemi jejich správci.

-

Řešit způsob nakládání všech odpadů, které vzniknou při stavbě a jejím provozu, (shromažďování, zneškodňování, popřípadě jejich využití). Jejich využití - zneškodnění doložit před zahájením užívání smluvním vztahem s oprávněným příjemcem odpadů.

-

Způsob provádění stavby řešit tak, aby nedocházelo k ohrožování a nadměrnému nebo zbytečnému obtěžování okolí stavby, ke znečištění ovzduší, zamezení přístupu k přilehlým stavbám nebo pozemkům.

7. Pro realizaci stavby budou provedena taková opatření (např. použití mechanizmů, doprava, vyloučení stavebních prací v nočních hodinách a ve dnech pracovního klidu), která budou minimalizovat negativní vlivy na životní prostředí ve vztahu k okolní zástavbě (hlučnost, prašnost, apod.). Rozhodnutí o námitkách účastníků řízení Stavební úřad posoudil námitky účastníků řízení. Dle § 89 odst. 5 stavebního zákona „o námitce, o které nedošlo k dohodě mezi účastníky řízení, stavební úřad rozhodne na základě obecných požadavků na výstavbu, závazných stanovisek, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů nebo technických norem, pokud taková námitka nepřesahuje rozsah jeho působnosti. Nedošlo-li k dohodě o námitce občanskoprávní povahy, stavební úřad si o ní učiní úsudek a rozhodne ve věci; to neplatí v případě námitek týkajících se existence nebo rozsahu vlastnických práv. Námitky Jindřicha a Jaroslavy Bekerových ze dne 2.1.2012: S uvažovanou přístavbou rodinného domu na pozemcích st.p. č. 92 a p.č. 8/1 v katastrálním území Nový Hradec Králové ani s povolením výjimky z § 25 odst. 2 vyhlášky č. 50112006 Sb. NESOUHLASÍME, protože by nám tím byla způsobena nevratná škoda na našem majetku. Pan Matouš podával stejnou žádost již 9.3.2009. Řízení bylo zastaveno USNESENÍM ze dne 27.10.2009 zn.: 038194/2009/ST1/Sta, č.j. MMHK/167286/2009. Proti tomu podal pan Matouš odvolání dne 6.10.2009, ve kterém tvrdí, že stavební úřad vyhověl neoprávněným

Č.j. MMHK/086141/2016

str. 4

námitkám dvou účastníků řízení, majitelům sousední parcely 6/1 v k.ú. Nový Hradec Králové. Odvolací orgán - Krajský úřad Královéhradeckého kraje v Hradci Králové, odbor územního plánování a stavebního řádu po přezkoumání celého spisu vydal dne 26.4.2010 zn.1880/UP/201O/Hav ROZHODNUTÍ, ve kterém uvádí, že body výzvy stavebního úřadu shledal za oprávněné s ohledem na ustanovení § 111 odst. 1 písm. b) stavebního zákona a uvedl body, které je třeba doplnit. Pan Matouš nedoplnil samozřejmě nic a tím celá věc skončila. Dnes otravuje znovu a dokumentace zase nemá všechny náležitosti a nezobrazuje skutečný stav. Zaslána nám byla pouze kopie katastrální mapy daného bloku staveb, kde je účelově nesprávně vykreslena požární zóna (okno a balkonové dveře odkud nebezpečí vychází je na terasu ve vzdálenosti 1,70 m od naší hranice, nikoliv jak je vykresleno - až za pětimetrovou terasou). Na druhé straně mapky je pouze půdorysný plánek pod názvem "Zastřešení teras" s datem 11/2008. To má být celá dokumentace, která má podat přesný obraz uvažované stavby?! Námitka se zamítá. Pan Matouš nemá ze zahrady na severní straně svého domu napojeny žádné odpady na kanalizaci, ale svádí je volně do země, čímž nám nadměrně podmáčí pozemek i stavbu dvojgaráže. Zastřešením terasy by došlo k dalšímu zvýšení podmáčení, protože dešťová voda z plochy 25 m2, která nyní vsakuje rozptýleně, by stékala do jednoho místa v blízkosti naší dvojgaráže a tuto by podmáčela. Námitka se zamítá. Když se jednalo o stavbu naší dvojgaráže, pan Matouš vznášel nesmyslné námitky, jako že naše dvojgaráž (mnohem nižší než jeho uvažovaná stavba) mu zastíní 50% jeho zahrady, znemožní mu přístup denního světla do kuchyně, bude mít negativní vliv na jeho studnu (kterou zasypal), bude se mu na zahradě držet stálá vlhkost a poškodí jeho dům podmáčením a plísní, uškodí jeho "krásným" tújím, atd., atd. Přitom naše dvojgaráž má okapovou vodu svedenu do kanalizace. Pozemek panu Matoušovi stíní jeho vlastní túje, které prý nebudou vyšší než 1,40m - podívejte se na ně dnes - a ten rákos k tomu! A svinčik za nimi. Na základě nesmyslných námitek pana Matouše jsme byli stavebním úřadem šikanováni tak, že stavební řízení bylo přerušeno (1.9.2004) s tím, že musíme předložit cit.: "posouzení oslunění pozemku č. 8/1 z hlediska vlivu zamýšlené stavby dvojgaráže, vypracované oprávněnou autorizovanou osobou nebo soudním znalcem včetně závěrečného vyhodnocení" - konec citace. (Nic není zadarmo!) Dále jsme museli předložit posouzení odborem životního prostředí, že jeho túje vysázené kolem dokola jeho pozemku a stínící všem sousedům nebudou stavbou naší dvojgaráže poškozeny. Kde má pan Matouš odborný posudek vypracovaný soudním znalcem o propustnosti podloží? My jsme ho předkládali. Námitka se zamítá. Kde má pan Matouš posouzení požární zóny vypracované autorizovanou osobou nebo soudním znalcem, včetně závěrečného vyhodnocení požární bezpečnosti? - námitce bylo vyhověno. Túje hoří i za zelena a žádným "protipožárním" nátěrem opatřeny samozřejmě nejsou. Uvažovaná zeď pouze posouvá požární nebezpečí o několik metrů dál, doprostřed naší dvojgaráže. V plánku, který nám byl zaslán je požární zóna zakreslena falešně. Ve skutečnosti je okno a balkonové dveře odkud nebezpečí požáru vychází na terasu 1,70 m od naší hranice, nikoliv až za pětimetrovou terasou, jak je v plánku vyznačeno. Námitka se zamítá. Kde má pan Matouš soudním znalcem vyhotovený posudek o tom jak svítí sluníčko?! Dnes mu jeho vysoká zeď nebude znemožňovat přístup denního světla do kuchyně?? Zato náš pozemek bude zastiňovat. Pro něho platí jiný metr? Námitka se zamítá. Navíc má pan Matouš v zahradě bazén, který vypouští volně na pozemek k jeho tújím u hranice našeho pozemku. Bláto tam pak jen čvachtá a mokro samozřejmě vsakuje do základů naší dvojgaráže i volně do půdy naší zahrádky a nadměrně ji podmáčí. A teď by tam ještě sváděl okapovou vodu z uvažovaného zastřešení terasy. Pan Matouš se oháněl porušováním sousedských práv (i když ta vždycky porušoval jen

Č.j. MMHK/086141/2016

str. 5

on) a občanským zákoníkem. Tak tedy citujeme občanský zákoník: "Vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv." Stejně tak Stavební zákon ukládá stavebnímu úřadu dbát na to, aby povolením stavby nedošlo k poškození práv sousedů! Stavebnímu úřadu je velmi dobře znám způsob chování a jednání pana Matouše a jeho paní Bendové, takže je jasné, že stavbou zdi na terase v zahradě by zase došlo k ničení naší dvojgaráže. To také už máme jednou za sebou. Nahazoval zeď domu na svém pozemku (ze zahrady i ze dvora) a maltu házeli až 3m do našeho pozemku a na střechu dvorního příslušenství. A teď by nám měli ničit i dvojgaráž!?! s požehnáním stavebního úřadu?! Pan Matouš žádný prostup na odvod odpadních vod ze severní části svého pozemku do kanalizace nemá. A že by si rozkopával zahradu, aby napojoval odpad okapové vody ze zastřešené terasy na trativod? Cha, cha - pan Matouš přece nikdy nedodržel, co bylo domluveno! To se dá všechno vyčíst z jeho stavebních dokumentací. Jenže všechny černoty se mu vždycky zlegalizovaly a všechno mu prošlo. Jsme přímí sousedé, pracujeme nebo sedíme na zahrádce a tedy i slyšíme. K Matoušovům dochází sociální pracovnice kvůli vnoučatům paní Bendové, která tu bývají na návštěvě. Připomínky, které slyšíme k problémům výchovným, stravovacím či zdravotním nás nezajímají, ale naši pozornost upoutá výtka, že záchod v II. podlaží neodtéká! Protože jsme byli oblbováni fotografií jak pan Matouš lije barvu do WC mísy ve II. podlaží a tvrzením, že odpad jde do kanalizace. Proč asi neodtéká? Protože nejde do kanalizace ale volně do půdy v zahradě. Těch tuhých exkrementů už je tam tolik, že to nějaký čas trvá, než to prosákne. A ten hnůj prosakuje až do našeho pozemku. Pokud by panu Matoušovi byla přes naše námitky tato přístavba povolena, pak by stavební úřad jen potvrdil šikanu vůči nám na přání pana Matouše při stavbě naší dvojgaráže. Konec konců pan Matouš i před pracovníkem stavebního úřadu tvrdil, že v domě bydlí sám, paní Bendová tam prý jen občas dochází - což není pravda, protože ona tam bydlí trvale. Dům je víc než prostorný, tak proč ho stále chtějí zvětšovat? Když se jim to hodí, tak zase tvrdí, že tam bydlí i rodina její dcery - což zase není pravda. Ti mají byt ve městě a sem chodí na návštěvy - v létě k bazénu apod. Pokud chce mít pan Matouš zastřešené venkovní posezení pro partu svých známých, má ve dvoře zděnou kůlnu, která má jednu stěnu z prken. Stačí prkna odstranit, kůlnu vyčistit a má hned prostorné posezení venku. Zde se jedná o námitky občanskoprávního charakteru, které přesahují rozsah působnosti stavebního úřadu. Stavební úřad o této námitce nerozhodoval. Nakonec znovu opakujeme: s povolením výjimky ani s přístavbou na pozemcích pana Matouše NESOUHLASÍME - námitka byla zamítnuta z důvodů uvedených výše. Námitky Jindřicha a Jaroslavy Bekerových z odvolání proti rozhodnutí o umístění stavby ze dne 1.8.2012: Konstrukce zastřešení bude provedena z dřevěných sloupků …..západní stěna· terasy v celé délce a část severní stěny v délce 0,65 m bude vyzděna z plných cihel. Boční stěny (severní a východní) budou do výšky 1,05 m opatřeny dřevěným obkladem .... Kde se tam ty stěny vzaly, když je to z dřevěných sloupků a vyzděna bude pouze západní stěna a část severní stěny? Jaké to stěny na severní a východní straně se budou obkládat? Pultová střecha bude ve výšce 3,50 m navazovat na stávající střechu rodinného domu. Výška střechy bude v nižší (jižní) části 2,55 m. Kolik teras je to splácaných dohromady? Stále je na dokumentaci uváděno zastřešení teras. Kolik tedy? Teras je 2. pád množného čísla od slova terasa. Terasa je na severní straně domu. Tam bude střecha navazovat na stávající střechu domu ve výši 3,50 m a zároveň bude nižšší, 2,55 m? - protože to je jižní strana terasy. Byl se vůbec ten, kdo dokumentaci zpracovával a autorizoval, podívat, jak to tam ve skutečnosti vypadá? Podle čeho to kreslili? Nebo je to záměrné plácání páté přes deváté, ať se v tom nikdo nevyzná, bude mlčet a Matoušovi si pěkně nastavějí terasy kolem dokola (jak o tom stále diskutují) a pak se řekne - vždyť to tak bylo myšleno (nižší střecha 2,55 m na jižní straně, 0,15 m výška podlahy terasy - to je také na jižní straně ve dvoře) vy jste to jenom nepochopili a mlčeli, takže je to pořádku. Vaše chyba. A sláva

Č.j. MMHK/086141/2016

str. 6

- bude se provozovat hospoda na telefon jak panička plánuje. Teras bude dost kolem dokola, Matoušovům bude zajištěna pohoda bydlení a sousedé nemusí ani spát. Námitka se zamítá. Dále: Výška podlahy stávající terasy je o 0,15 m - (ve skutečnosti dva schody). Někdo má tedy prapodivný metr. A nebo je to tak, jak panička vždycky vyhlašuje - "Bude to tak jak Olda řekne. Chci vidět toho vola, kterej by to sem šel zkontrolovat". Námitka se zamítá. Odvodnění zastřešení bude provedeno drenážním potrubím PVC DN 80 v délce 5 m, které bude vedeno od severovýchodního nároží terasy severním směrem ve vzdálenosti 6,70 m od hranice pozemku 6/1. Na přiloženém výkresu - Posouzení navýšení odtokových poměrů dešťových vod - je ve sloupku NOVÝ STAV uvedeno pod č. 3 - terasa zastřešená, odvodnění přímo na terén alternativně dešťová kanalizace + trativod. Tak jak je to doopravdy? Podle toho, jak bude pan Matouš chtít škodit sousedům a odklánět vodu k našemu pozemku? Sám se určitě bahnem brodit nebude. To vidíme i při vypouštění bazénu. Proč alternativně je případná drenáž umístěna zase blíž k našemu pozemku (6,5 m) a není připojena do stávajícího drenážního systému? A toto ať je skutečně zkontrolováno před zaházením výkopu. Námitka se zamítá. Dále z výše uvedeného výkresu vyplývá, že bude zastřešen i prostor nad tzv. garáží, starou žumpou a sjezdem do zahrady. Ale o tom není v dokumentaci ani slovo. Proč asi? Jako vždycky, u Matoušů - zase podvod. (Sice se o tom nepsalo, ale zakresleno to bylo, tak je to pořádku. Vy jste to nepochopili, vaše chyba). Námitka se zamítá. Panu Matoušovi je povolována výjimka pro zastřešení terasy na severní straně domu 1,70 m od hranice pozemku 6/1 (to je náš pozemek). Stávající terasa a okno nad ní je právě těch 1,70 m od hranice pozemku. Stěna by tedy měla být umístěna na stávající terase a zapuštěna do stávajícího okna. (Na plánku ale není stávající okno na terasu zakresleno, pouze dveře.) Podle čeho to paní Holubcová kreslila a pan Nosek autorizoval ? Jak si mohou dovolit předložit dokumentaci, která neodpovídá skutečnosti? (§ 111 Stavebního řádu). Námitka se zamítá. Z přiloženého výkresu (kopie katastrální mapy - situační plánek) ale vyplývá, že je počítáno se stavbou stěny za stávající terasou - vyznačeno jako obvodová stěna. Tím bude porušena výjimka 1,70 m od hranice pozemku p.č. 6/1. Takže zase podvod! To si pak pan Matouš s požehnáním úřadu posune náš plot a ten kousek pozemku si přihradí? Námitka se zamítá. My s přístavbou terasy ani s žádnou terasou při našem pozemku na jižní straně nesouhlasíme. Pokud bude přes náš nesouhlas stavba Matoušovům povolena, pak vzhledem ke zkušenostem, které s Matoušovými máme (je jich mnoho, ale ani jedna jediná dobrá), žádáme aby úřad, který mu povolení uděluje, na své náklady provedl úřední fotodokumentaci našich garáží (střechy a stěn), našeho plotu, rostlin a přilehlých ploch před započetím stavby pana Matouše a po jejím dokončení. Dále aby bylo v rozhodnutí výslovně uvedeno, že případné škody způsobené stavebníkem na našem majetku nám uhradí ten, kdo mu to povolil přes náš nesouhlas. Námitka se zamítá. Stavební úřad je ze zákona povinen při povolování staveb dbát na to, aby sousedům nebyla činěna škoda. Námitce bylo vyhověno v podmínkách tohoto rozhodnutí. Při nahazování jejich domu ze severní strany házeli kupy malty až 3m do našeho pozemku. Při nahazování jižní stěny byli policií vyzváni, aby dali na lešení plachtu, jak se to běžně dělá, aby k nám nepadala malta. Namísto toho v noci vzali kbelík malty a z lešení ho chrstli k nám na střechu. Stálo nás to novou lepenku. A náhrada nikde žádná. A teď se to má opakovat? Matoušovi jsou stále Matoušovi. Tak se nedivte, že se žádnou stavbou nesouhlasíme. Stavbu bude provádět on, je tedy on povinen učinit taková opatření, aby nám neudělal škodu, a ne aby se vyškleboval ať si to zajistíme sami, jemu že po tom nic není. Stavebnímu úřadu je za ty roky chování Matoušových známé, takže velmi dobře může (ne že nemůže) předjímat jejich chování a může tedy jednoznačně stanovit přesné podmínky při provádění stavby a nepřistupovat na plácání páté přes deváté, přijmout dokumentaci, která

Č.j. MMHK/086141/2016

str. 7

neodpovídá skutečnosti a počkat, až si Matoušovi postaví co chtějí, a pak jim to dodatečně posvětit. Rozhodně není v pořádku, jak vehementně kázala paní Holubcová při jednání o povolení výjimky - tak počkejte až si to postaví a když se vám něco nebude líbit, tak se potom suďte. - To je tedy parta! Hlavně, že se dbá na pohodu bydlení Matoušových. Že soused má taky právo na pohodu bydlení a nežádá k tomu nic víc než pořádek a záruku proti případným škodám - to je asi příliš a nikoho to nezajímá. Zde se jedná o námitky občanskoprávního charakteru, které přesahují rozsah působnosti stavebního úřadu. Stavební úřad o této námitce nerozhodoval. Námitky Jindřicha a Jaroslavy Bekerových z odvolání proti rozhodnutí č. 769 o povolení výjimky ze dne 1.8.2012 V rozhodnutí o povolení výjimky stojí, že přístavba zastřešení terasy bude umístěna 1,70 m od hranice pozemku p.č. 6/1. S povolením výjimky nesouhlasíme, protože ze všech předchozích zkušeností s Matoušovými je nám jasné, že nám zase způsobí škodu a nikdo námji nenahradí. Stávající terasa i okno nad ní (které však není v plánku zakresleno - proč?!) je právě oněch 1,70 m od hranice pozemku p.č. 6/1. Pak by mělo být jednoznačně uvedeno, že zeď bude umístěna na stávající terase a zapuštěna do stávajícího okna. Aby nebylo pochyb že dojde k porušení povolené výjimky. Námitce bylo vyhověno ve výroku tohoto rozhodnutí v části „popis stavby“. Ovšem z přiložených výkresů (kopie katastrální mapy - situační plánek) vyplývá, že zeď bude umístěna za stávající terasou (zakresleno jako obvodová zeď), takže kde bude oněch 1,70 m od hranice?! To si pan Matouš s požehnáním stavebního úřadu posune náš plot a pozemek si prostě při hradí z našeho? O to konečně usilují už od doby, kdy sem přišli. Námitka se zamítá. Nejprve otec pana Matouše prohlásil, že prostor mezi domy přihradí, protože my už jsme ho měli dost dlouho a teď ho budou potřebovat oni. To jim nevyšlo. Pak si vykopali pro terasu jámu 5x5m až k naší hranici. Když jsme se bránili, paní, která pracovala na stavením odboru nás přesvědčovala, abychom přistoupili na 1,70m, když už tam to okno mají vyzděné. Vyhověli jsme a dočkali se toho, že v rozhodnutí bylo uvedeno, že stavba terasy bude posunuta 1,70m !!!! pozemku Bekerových. Opět jsme se museli bránit. A už je to tu zase. Dostanou výjimku na 1,70 m od hranice pozemku p.č. 6/1, a budou stavět zeď v těch 1,70 m? Aby nám kdokoli vykládal, že nemůže předjímat chování účastníků řízení a až si pan Matouš provede co si zamane, tak se můžeme soudit - to snad je příliš ! Kde to jsme? Úřad přece má rozhodovat tak, aby takové možnosti vyloučil. Vždyť ze zákona č.183/206 Sb ..... má povinnost dbát při povolování staveb na to, aby sousedům nebyla způsobena škoda., - být šetrný k zájmům vlastníků sousedních pozemků a staveb. A my rozhodně nejsme zvědaví na to, aby nám zase pan Matouš, s požehnáním stavebního úřadu či úřadu architekta, zaházel maltou celý pozemek a střechu garáže, a nám tím vznikla škoda a výdaje. Námitka se zamítá. Námitky Jindřicha a Jaroslav Bekerových podané dne 14.5.2013: V "Oznámení o doplnění a změně podkladů ..“ je uvedeno, že žadatel dne 24. 4. 2013 upřesnil a doplnil podklady žádosti o vydání územního rozhodnutí a povolení výjimky. V nám zaslaných podkladech je zase pouze kopie situačního katastrálního plánku, na kterém je připsáno, "Podrobnost stávajícího okna a navržené stěny“. Ovšem žádné okno natož nějaká podrobnost nikde není. Je tam pouze začerněná plocha terasy a kolem ní navržená obvodová zeď tak jak bylo v minulém podání. Jaká tedy upřesnění?! Námitka se zamítá. Na dalším přiloženém plánku je opět jako minule uvedeno "Zastřešení terasll Kolika?! Navíc je tam uvedena jedna změna a to v odstupu terasy od hranice pozemku - škrtnuto 1,7 m a nově uvedeno 1,8 m. Kde k tomu paní ing. Holubcová přišla? Ona s panem Matoušem tu terasu o těch 10 cm odsunula?! Nějaký plánek, který by dokládal, že zeď bude stát na stávající terase s tím, že za ní zůstane těch 10 cm terasy volných, aby to dalo těch 1,80 m odstupu od hranice, že

Č.j. MMHK/086141/2016

str. 8

zeď bude zapuštěna do stávajícího okna, chybí. Protože zeď musí mít vlastní základ, byla by vzdálenost od hranice pozemku zmenšena o tloušťku zdi na 1,55 m. Při nahlédnutí do dokumentace dne 13. 5. 2013 jsme zjistili, že paní ing. Holubcová ty chybějící cm (těch 10 cm) prostě přikradla z našeho pozemku - a zakreslila jako majetek pana Matouše. To je teda dílo! Jak může takový člověk mít oprávnění kreslit plánky a navíc stvrzovat jejich správnost kulatým razítkem?! No, čemu se divit, to je pro Matoušovy typické. Zase jenom podvody a nepravdy. Nemá cenu zde stále opakovat nesmyslné námitky pana Matouše, rovněž tak důkazy o chování a jednání Matoušových jak při povolování stavby naší dvojgaráže, tak v celém průběhu stavby domu Matoušových, protože stavební úřad k tomu stejně nepřihlíží, přestože má v dokumentaci dostatek důkazů i fotograficky doložených a ze zákona má povinnost při povolování dbát na to, aby účastníkům řízení povolením nevznikla škoda. (Stavební řád - Hlava II §132, odst. 3, písmeno c) aby stavba neohrožovala sousední stavby, popřípadě nezpůsobovala jiné škody či ztráty. Zákon č. 183/20 6 Sb.- "Stavební úřad má povinnost dbát při povolování staveb na to, aby sousedům nebyla způsobena škoda - být šetrný k zájmům vlastníka sousedních pozemků a staveb. "). Není tedy pravda, že stavební úřad není oprávněn předjímat skutečnost, že projednávaný záměr předurčuje negativní důsledky pro účastníka řízení (souseda). Protože máme letité a pouze negativní zkušenosti s Matoušovými a nikdo nám nikdy škody způsobené Matoušovými neuhradil a neuhradí, nesouhlasíme se žádnou výjimkou ani povolením stavby zdi terasy. Terasu tam mají, terasu běžně užívají, nikdo jim v tom nebrání, jejich túje převyšují stavbu naší dvojgaráže, tak o co jde? Jen o to zničit nám zase střechu dvojgaráže při jejich způsobu nahazování, způsobit nám další škodu a ukrást nám kus z našeho pozemku? A stavební úřad jim to požehná? K tomu již oprávnění má?! Námitka se zamítá. S odvodněním střechy na pozemku parc. č. 8/1 ve vlastnictví pana Matouše dešťovou kanalizací (vsakováním) rovnoběžně s hranicí sousedního pozemku parc. č. 6/1 rovněž nesouhlasíme, protože by docházelo k dalšímu podmáčení naší dvojgaráže. Námitka se zamítá. My se žádným povolením výjimky, navíc založené na lži a dle výkresu i vlastně krádeži z našeho pozemku - (1,7 nebo 1,8 m), ani se stavbou stěny na pozemcích pana Matouše nesouhlasíme. Bráníme se tím proti poškozování našeho majetku. Námitka se zamítá. Námitky z ústního jednání, které se konalo dne 11.6.2013 Ing. Holubcová navrhuje „Námitky Bekerových jsou technicky neopodstatněné a proto žádám, aby předložili specifikaci jejich újmy, o které se domnívají, že nastane, a aby tuto specifikaci doložili vyjádřením autorizovaného stavebního inženýra ČKAIT. Dle § 52 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů „účastníci jsou povinni označit důkazy na podporu svých tvrzení. Správní orgán není návrhy účastníků vázán, vždy však provede důkazy, které jsou potřebné ke zjištění stavu věci“. Námitka se zamítá. P. Beňaková (zástupce a Jindřicha a Jaroslavy Bekerových) požaduje úhradu nákladů v případě, že se prokáže, že hranice mezi pozemky p.č. 6/1 a p.č. 8/1 byla v dokumentaci pro územní řízení stanovena špatně (výkres „podrobnost stávajícího okna a navržené stěny“). Námitka se zamítá. Námitky Jindřicha a Jaroslavy Bekerových podané dne 13.6.2013: Specifikace újmy - škod S postavením zdi na terase ANI KOLEM TERASY Matoušových nemůžeme souhlasit, protože při způsobu jejich práce při nahazování bychom zase měli maltu na střeše našich garáží a na našem pozemku a škodu tím způsobenou nám nikdo neuhradí. Máme s tím dostatek zkušeností. O tom, jak Matoušovi nahazují má stavební úřad dostatek důkazů fotograficky doložených (naše stížnosti, kdy malta je naházená daleko do našeho pozemku). Museli jsme už dávat novou lepenku na dvorní příslušenství, kam nám Matoušovi úmyslně naházeli betonovu maltu. Při čištění - které musel provést pan Matouš (přestupkové řízení) se místy lepenka prodřela a prosakovala. Žádné náhrady jsme se od nikoho nedočkali.

Č.j. MMHK/086141/2016

str. 9

Zde se jedná o námitku občanskoprávního charakteru, které přesahují rozsah působnosti stavebního úřad, a o které stavební úřad nerozhodoval. Teď by nám totéž udělali se střechou garáží. Manžel (87 roků) je po mrtvici, syn má nemocnou páteř, takže bychom opravu střechy a případně i zdí museli zadat firmě a to by byly náklady mnohatisícové. O nějaké úhradě těchto nákladů by se nám mohlo jenom zdát. Zde se jedná o námitku občanskoprávního charakteru, které přesahují rozsah působnosti stavebního úřad, a o které stavební úřad nerozhodoval. Pokud jde o samotnou stěnu: když by stála na stávající terase jak je uvedeno ve výkresu "podrobnost okna ... " je otázkou, zda by ji tento "základ" unesl. Zeď má být 3,65 m vysoká. Mohlo by nám být jedno, jestli ji ten "základ" unese a nebo se zřítí. Jenomže by nesměla být tak blízko hranice, protože takhle by to padalo i k nám a opět poničilo naše garáže. Zase by ta škoda byla mnohatisícová. Viděli jsme jak v roce 1996 Matoušovi tuto terasu budovali. V rozporu se schválenou dokumentací si před balkonovými dveřmi do zahrady vykopali obrovskou jámu. Na náš dotaz nám bylo stavebním úřadem sděleno, že tam budou vysazovat strom. Protože to bylo hodně přitažené za vlasy, ještě týž den odpoledne nám bylo sděleno, že tam budou ukládat odpad ze stavby. Později pan Matouš starší do obvodu vykopané jámy vyrovnal na sucho, bez malty, zbytky cihel, mezi to naházeli všechen svinčik co měli, na to nasypali stavební suť a písek a navrch beton. To je dobrý základ pro stěnu vysokou 3,65 m? Námitka se zamítá. Takže ať by ta zeď stála na terase nebo kolem ní, ať by šlo o škody způsobené nahazováním nebo případným zřícením, byly by mnohatisícové a nikdo by nám je neuhradil. Všem by vám to bylo jen pro pošklebek. Zde se jedná o námitku občanskoprávního charakteru, které přesahují rozsah působnosti stavebního úřad. Stavební úřad o námitce nerozhodoval. Další nevyčíslitelná škoda by nám vznikla zcizením části našeho pozemku, jak to neoprávněně zakreslila paní Ing. Ludmila Holubcová. Je s podivem, že takový paskvil stavební úřad vůbec přijal. Vždyt' na první pohled musí poznat, že je to náhlá změna v pláncích a stačí si kliknout (nic to nestojí) na internetu a zjistit stav nahlédnutím do katastrálních map a paní Ing. Ludmilu Holubcovou odkázat do patřičných mezí. Namísto toho se dává za pravdu jí a my máme dokazovat, že naše je skutečně naše. Do protokolu se sice napíše " P. Beňaková požaduje úhradu nákladů v případě, že se prokáže, že hranice mezi pozemky p. č. 6/1 a p.č. 8/1 byla v dokumentaci pro územní řízení stanovena špatně (výkres "podrobnost stávajícího okna a navržené stěny''). Ale když přijde k věci, dostane se nám jen výsměchu namísto aby stavební úřad uložil i následně i dohlédl, abychom naše zbytečně (pro něčí falšování dokumentace) vynaložené peníze dostali co nejdříve zpět. Takže co jiného je to vůči nám, než šikana?! Co by taky ti staří poctiví chudáci chtěli, že ano ? To proti strana jsou jiní kabrňáci. Drze lžou, podvádějí, falšují skutečnost, jen aby mohli z cizího ukrást. Těm se tedy přikyvuje a všecko se jim povolí. Zde se jedná o námitku občanskoprávního charakteru, které přesahují rozsah působnosti stavebního úřad. Stavební úřad o námitce nerozhodoval. Proto znovu důrazně opakujeme - zde sepsané škody, které by nám od Matoušových vznikly, nejsme povinni strpět a nést vlastními náklady. Z dosavadních našich zkušeností je víc než jisté, že pan Matouš by nám tyto škody nikdy neuhradil a ani úřady by neměly nejmenší zájem k tomu pana Matouše nějak přimět. Zde se jedná o námitku občanskoprávního charakteru, které přesahují rozsah působnosti stavebního úřad. Stavební úřad o námitce nerozhodoval. Takže z těchto a výše uvedených důvodů s žádným vydáním povolení pro ,,Přístavba rodinného domku č.p. 92 - zastřešení terasy" nemůžeme souhlasit a taky NESOUHLASÍME. Námitky Jaroslavy Bekerové a Jindřicha Bekery podané v odvolání dne 5.3.2014:

Č.j. MMHK/086141/2016

str. 10

Pan Matouš má už povolenu výjimku a to tak, že místo 2m od hranice našeho pozemku je jeho terasa umístěna ve vzdálenosti 1,70 m od hranice. V užívání této terasy mu nikdo nebrání. Vyzděním stěny na západní straně terasy by se prostor od hranice pozemku o sílu této stěny zmenšil. Při stavbě této stěny a způsobu jednání Matoušových by nám opět byla způsobena škoda na našem majetku házením malty k nám tak, jak tomu bylo pokaždé. I když nahazovali zdi u sebe za rohem, maltu házeli až 3 m do našeho pozemku. Co je platné, že nám úřad architekta vykládá, že stěna bude stát na stávající terase (pak by musela být zapuštěna do stávajícího okna), když v dokumentaci je stále dokola stavebníkem předkládán a úřadem architekta přijímán a akceptován plánek, na němž je zeď zakreslena jako obvodová zeď kolem terasy, Tak co je tedy pravda?! Dokumentace by měla být jednoznačná. Jde tedy stále jen o nepravdivé žvanění a snahu nějak nás podvést. Dalším důkazem toho je překrucování našich námitek - námitce se vyhovuje. Naše námitka - my jsme museli mít soudním znalcem vypracovaný posudek o tom, jak svítí sluníčko a naše garáž na západ od pozemku Matoušových nebude stínit do jeho severního okna a teď si sám chce postavit zeď přímo u okna a mnohem vyšší než je naše garáž - to mu stínit nebude?! Tato naše námitka byla pracovníkem úřadu, panem Markem, překroucena tak, jako že nám jde pouze o zastínění našeho pozemku (str. 19 a 21), naší zahrady. To není vůči nám šikana? námitka se zamítá. Další důkaz neférového jednání úřadu architekta: Paní Ing. Holubcová, zastupující pana Matouše, prostě zvětšila prostor mezi terasou Matoušových a hranicí s naším pozemkem - o 10 cm tím, že v plánku posunula hranici o 10 cm do našeho pozemku. Zakreslila tedy do plánku zfalšovanou skutečnost, dopustila se tak podvodu, ale pro úřad architekta to byl jen nepatrný omyl. To ale nebylo omylem zapsáno namísto 1, 7 m - 1,8 m, to bylo záměrné zakreslení falšovaného údaje. Podali jsme proti tomu stížnost na ČKAIT. Naši korespondenci s ČKAIT zasíláme pro informaci jako přílohu, Teprve na zásah komory ČKAIT bylo toto opraveno. A co v tom udělal úřad architekta? Od něho nám je sdělováno, že projektant jenom na místě fyzicky špatně zjistil tuto hranici a mylně uvedl v doplnění žádosti vzdálenost od hranice 1,80m. Každý podvod se nějak ukecá! My jsme museli předkládat geometrický plán zaměření pozemku (Dne 11.6.2013 - Doložení dokladů o vlastnictví a hranici pozemku kopie v příloze), ne ten, kdo si ho svévolně upravil a zfalšoval. U Matoušů nemusí být dokumentace jednoznačná? Tam může být něco jiného zakresleno, něco jiného v textové části a pak něco jiného, co "oni říkali"? Dnes je to 10 cm, příště to budou 3 m a potom ještě víc?' Dále je stále dokola stavebníkem předkládán a úřadem architekta přijímán a akceptován plánek na zastřešení teras. Kolika? Mluví se o jedné - té na severní straně domu. Na výkresu C3 jsou však v legendě v tichosti označeny jako nově zastřešené další terasy č. 4, č. 8, č. 10 a č. 11 - námitce se vyhovuje. Další rozpor mezi výkresem a slovním zpracováním: Na str. 23 je napsáno: „Odvádění srážkových vod je zajištěno dešťovou kanalizací." S tím je v rozporu legenda na přiloženém výkresu, kde na plánku C3 - situace zneškodňování dešťových vod - je popis: Nový stav - bod č.3 - terasa zastřešená, odvod přímo na terén nebo alternativně dešť. kanalizace + trativod. Tak jak je to doopravdy?' Jak se pan Matouše rozhodne, co nám bude škodit víc? Je to pořád dokola. Pokaždé na to upozorňujeme a napříště je to podáno a přijato zase naprosto stejně. Čím víc zmatečného plácáni, tím snadněji se v tom schová každý podvod. U pana Matouše zkrátka už nemusí být ani dokumentace jednoznačná" - námitce se vyhovuje Jakou důvěru má kdokoli mít k úřadu, který se propůjčí k takovému jednáni? Veškeré naše námitky jsou zamítány, překrucovány i když z přiložené dokumentace je jasné, že máme pravdu (str. 6, str. 7, str.8 - jedna námitka za druhou) nebo odkazovány k občanskoprávnímu řízení. Snad by měl úřad architekta postupovat tak, aby k soudním řízením nemuselo docházet, zvlášť, když z předchozích jednáni žadatele jsou důkazy o jeho nesprávném chování. V průběhu přestavby jeho domku je jich požehnaně - námitka se zamítá.

Č.j. MMHK/086141/2016

str. 11

S Matoušovými máme jen nedobré zkušenosti, proto se bráníme. Matoušovým musí úřad architekta zajistit pohodu bydlení. Bez zastřešení terasy by asi nemohli žít! My už žádný nárok na pohodu bydlení nemáme, ač nežádáme nic víc než klid a pořádek, a aby nám Matoušovi nedělali škodu. Ničeho cizího se nedomáháme. Zde se jedná o námitku občanskoprávního charakteru, které přesahují rozsah působnosti stavebního úřad. Stavební úřad o námitce nerozhodoval. Z předchozích skutečností úřad architekta velmi dobře ví, že Matoušovi nikdy nedodrželi slovo a nikdy nenahradili škody, které nám úmyslně způsobili. Úřadu stačí alibisticky opsat stať ze stavebního řádu o tom, že: "stavebník je povinen mít na zřeteli ochranu životního prostředí a majetku i šetrnost k sousedství". Ovšem už nezajistí, aby stavebník skutečně dbal na šetrnost k sousedství a případné škody nahradil. Přece když vím, že někdo záměrně druhému škodí (důkazy o tom úřad má v dokumentaci - i foto) tak mu nedávám další příležitost. Kdo bude dohlížet a zodpovídat za to jak pan Matouš zase zřídí náš pozemek a střechu garáži?! Kdo ho přiměje k pořádku?' Nikdo. Jen se budou společně vyšklebovat a navrhovat, ať se soudíme. Bude soudní poplatky platit ten, kdo svým povolením dal Matoušovům zase příležitost nadělat nám škodu? Náš požadavek, aby úřad na své náklady, které si přece může následně vymáhat od pana Matouše, provedl fotodokumentaci našich garáží (střechy a stěn), našeho plotu, rostlin a přilehlých ploch před započetím stavby pana Matouše a po jejím dokončení byl samozřejmě zamítnut. Zde se jedná o námitku občanskoprávního charakteru, které přesahují rozsah působnosti stavebního úřad. Stavební úřad o námitce nerozhodoval. Námitky Jaroslavy Bekerové, Dany Beňakové a Martina Bekery podané dne 14.7.2015 k vedoucímu odboru hlavního architekta Vážený pane ing. arch. Petře Brůno, obracíme se na Vás jako na vedoucího odboru s námitkou, aby záležitost „Přístavba a nástavba zastřešení terasy k rodinnému domu č.p. 92, dešťová kanalizace,,, ve které je stanoveno jednání na den 11.8.2015 v 9:30 hodin nadále jako oprávněná úřední osoba na úseku stavebního řádu projednával pan Jiří Marek - námitka se zamítá. Zdůvodnění našeho požadavku: Pan Jiří Marek jakožto oprávněná úřední osoba na úseku stavebního řádu Magistrátu města Hradec Králové, v této roky se táhnoucí záležitosti vydával rozhodnutí, která po našich odvoláních ke Krajskému úřadu Královéhradeckého kraje, odboru územního plánování ft stavebního řádu tento vždy zrušil s tím, že Magistrát města Hradec Králové nepostupoval správně, a vrátil Magistrátu města Hradec Králové k novému projednání. Vrcholem všeho byla skutečnost, kdy zástupce vlastníka nemovitosti č.p.92 v Prašingerově ulici na Novém Hradci Králové, pana Oldřicha Matouše, paní Ing. Ludmila Holubcová, když se jí nepodařilo přivlastnit panu Matoušovi kus z našeho pozemku, na nás podala dne 2.2.2015 žalobu k Okresnímu soudu v Hradci Králové. Po výzvě Okresního soudu v Hradci Králové o doplnění a upřesněni žaloby i toho, oč jí v žalobě vlastně jde, byla po nás, jako vlastnících pozemku sousedícího s pozemkem pana Oldřicha Matouše, prostřednictvím paní Ing. Ludmily Holubcové, zastupující pana Oldřicha Matouše, požadována též písemná omluva pro pana Jiřího Marka, oprávněnou úřední osobu na úseku stavebního řádu, za to, že se touto záležitostí vůbec zabýval a údajně s ní, cituji: ztrácel svůj pracovní čas". Pan Jití Marek, oprávněná úřední soba na úseku stavebního řádu, pokud vůbec nějaký ten svůj pracovní čas ztrácel, pak jedině z toho důvodu, že nepostupoval správně, jak je mu opakovaně vždy ve všech odvolacích rozhodnutích Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, odboru územního plánováni a stavebního řádu vytýkáno. Příslušné právoplatné doklady o hranici našeho pozemku měl přitom k dispozici od samého začátku. Jinak se domníváme, že projednávání žádostí je součástí jeho pracovní náplně a nevím, proč bychom se mu tedy měli omlouvat za to, že v pracovní době musel pracovat. ??? Jak vůbec může po nás někdo požadovat, abychom odvolali a brali zpět pravdivá fakta a skutečnosti, na které máme řádné právoplatné doklady, jejichž platnost nikdy nezaniká?! Jak vidno, od pracovníků Magistrátu města Hradec Králové je možné dočkat se i nemožného.

Č.j. MMHK/086141/2016

str. 12

Bylo by to dlouhé, předlouhé vysvětlování a vypisování. Z toho důvodu Vám, pane Ing. arch. Petře Brůno, jako nedílnou součást tohoto našeho dopisu zasíláme kopii podání paní Ing Ludmily Holubcové k Okresnímu soudu Hradec Králové včetně jeho doplněni a taktéž kopii Usnesení Okresního soudu Hradec Králové, vedeného pod č.j.: 11 C 32/2015-58, kterým se uvedená žaloba paní Ing. Ludmily Holubcové v plném rozsahu odmítá. Z těchto dokumentů si každý může udělat obrázek, že pokud někdo někde plýtvá úředním pracovním časem, tak my to tedy rozhodně nejsme. Po takovémto pokusu nátlaku na nás na odvolání toho, co je realita, pravda a nač máme řádné právoplatné doklady, nám nepřipadá správné, aby se pan Jiří Marek jako oprávněná úřední osoba na úseku stavebního řádu Magistrátu města Hradec Králové touto věcí i nadále zabýval. A je úplně jedno, že takovýto požadavek na nás nevznesl přímo on sám, ale prostřednictvím zástupkyně protistrany, prostřednictvím paní Ing. Ludmily Holubcové - námitka se zamítá. Požadujeme, aby tento náš dopis byl založen jako nedílná součást spisu ohledně "Přístavba a nástavba zastřešení terasy k rodinnému domu č.p. 92, dešťová kanalizace" - námitce se vyhovuje. Námitky Jaroslavy Bekerové, Dany Beňakové a Martina Bekery podané při ústním jednání dne 11.8.2015: Paní Beňaková - ze sdělení ze dne 3. 8. 2015 od Ing. arch. Petra Brůny vyplývá, že se tím pan Marek nebude zabývat. Paní Beňaková uvedla, že došlý dokument bere za platný. Jak má důvěřovat Magistrátu města za vydané dokumenty a za jejich důvěryhodnost - námitka se zamítá. S uvedenou stavbou nesouhlasíme. Důvody: 1) Pan Matouš nedodržel slovo, nepostupoval v souladu s dokumentací, dokumentace je účelově nejednoznačná. A škod už nám způsobil dost, tvrdí se, že se nedá předjímat, že způsobí další škody, ale rovněž tak se nedá předjímat, že bude postupovat tak, aby nám škody nezpůsobil. Rovněž tak jde z jeho strany o schválnost, protože při stavbě naší dvojgaráže, která stojí bokem od jeho domu 3 m od terasy, jsme my museli platit posudek na oslunění jeho kuchyně s oknem na sever, protože tvrdil, že se v jeho domě bude tvořit plíseň a že tam bude mít tmu. Nyní jsou před garáží na pozemku pana Matouše vzrostlé túje převyšující výšku naší dvojgaráže. Posudek na oslunění jsme nežádali na naši zahradu, ale na okno pana Matouše a jak moc mu tam ta jeho vysoká zeď částečně zapuštěná do okna bude tedy zřejmě svítit. Nemůžeme za to, že náš požadavek byl pracovníkem Magistrátu města překroucen. Poukazovali jsme na to z důvodu námitek pana Matouše proti stavbě naší dvojgaráže - námitka se zamítá. 2) Důvěru k panu Markovi nemůžeme mít, protože, když jsme se proti přikreslení z našeho pozemku bránili odvoláním ke krajskému úřadu, v průvodním dopise naše odvolání navrhoval zamítnout. A další věc v soudním řízení, které vyvolala paní Ing. Holubcová, byla pro pana Jiřího Marka paní Holubcovou požadována omluva za to, že se pan Marek věcí vůbec zabýval. Kdyby jejich vztahy nebyly nestandartní, nemohlo by zástupkyni protistrany něco takového vůbec napadnout. Navíc žádala vzetí nazpět všeho, v čem nám dal Krajský úřad za pravdu ve všech předchozích odvoláních, na co máme od samého počátku právoplatné doklady. Zde se jedná o námitku občanskoprávního charakteru, které přesahují rozsah působnosti stavebního úřad. Stavební úřad o námitce nerozhodoval. 3) Když jsme si stěžovali u ČKAIT že pan Ing. Nosek potvrdil svým kulatým razítkem realitě neodpovídající plánky, komora nám sdělila, že pan Nosek pochybil, když si neověřil správnou vzdálenost. Toto máme od komory písemně, ale Ing. Holubcová tvrdí, že ČKAIT zjistila, že pan Nosek nepochybil při autorizaci jejich plánků a tudíž tyto nejsou chybné. Přitom žádným dokumentem toto nedoložila a ani doložit nemůže, protože my jsme se ČKAIT následně dotazovali.

Č.j. MMHK/086141/2016

str. 13

Zde se jedná o námitku občanskoprávního charakteru, které přesahují rozsah působnosti stavebního úřad. Stavební úřad o námitce nerozhodoval. Paní Bekerová postrádala ve výkresové dokumentaci pohled z pozemku Bekerových na uvažovanou terasu na severní straně, protože se jedná o terasu v blízkosti naší hranice na severní straně domu pana Matouše - námitce se vyhovuje. Účastníci řízení, na něž se vztahuje rozhodnutí správního orgánu: - Oldřich Matouš, nar. 13.11.1974, Prašingerova 92, 500 08 Hradec Králové Odůvodnění: Oldřich Matouš, nar. 13.11.1974, Prašingerova 92, 500 08 Hradec Králové, kterého zastupuje Ing. Ludmila Holubcová, nar. 11.8.1939, Na Občinách 859, 500 09 Hradec Králové (dále jen "žadatel") podal dne 4.4.2011 žádost o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby „Přístavba rodinného domu“ na pozemcích st.p.č. 92 a p.č. 8/1 v katastrálním území Nový Hradec Králové. Uvedeným dnem bylo zahájeno územní řízení. Současně dne 4.4.2011 podal žadatel pro výše uvedenou stavbu žádost o povolení výjimky z § 25 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území: „Je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m“. Přístavba zastřešení terasy bude umístěna 1,70 m od hranice se sousedním pozemkem p.č. 6/1. Uvedeným dnem bylo zahájeno řízení o povolení výjimky. Obě žádosti spolu navzájem věcně souvisely, a proto byla řízení v souladu s ustanovením § 140 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů spojena. Stavební úřad dne 16.7.2012 vydal ve výše uvedené věci rozhodnutí, ve kterém povolil změnu stavby včetně výjimky z ustanovení § 25 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Proti tomuto rozhodnutí podali dne 2.8.2012 účastníci řízení Jaroslava a Jindřich Bekerovi odvolání a věc byla postoupena Krajskému úřadu Královéhradeckého kraje, odboru územního plánování a stavebního řádu, který svým rozhodnutím ze dne 12.12.2012 rozhodnutí stavebního úřadu zrušil a věc vrátil k novému projednání. Stavební úřad dne 7.2.2014 vydal ve výše uvedené věci rozhodnutí, ve kterém povolil změnu stavby včetně výjimky z ustanovení § 25 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Proti tomuto rozhodnutí podali dne 3.3.2014 účastníci řízení Jaroslava a Jindřich Bekerovi odvolání a věc byla postoupena Krajskému úřadu Královéhradeckého kraje, odboru územního plánování a stavebního řádu, který svým rozhodnutím ze dne 22.10.2014 rozhodnutí stavebního úřadu zrušil a věc vrátil k novému projednání. Stavební úřad dne 22.12.2014 vyzval žadatele k doplnění žádosti a současně řízení přerušil. Na žádost žadatele ze dne 30.4.2015 stavební úřad prodloužil lhůtu k doplnění žádosti do 30.5.2015. žádost byla doplněna dne 4.6.2015. Stavební úřad dne 22.6.2015 oznámil dle § 87 odst. 1 stavebního zákona zahájení územního řízení (nového projednání) dotčeným orgánům a známým účastníkům řízení. Oznámení o zahájení řízení bylo vyvěšeno na úřední desce Magistrátu města Hradec Králové od 10.7.2015 do 27.7.2015. Oznámení o zahájení řízení bylo rovněž oznámeno způsobem umožňujícím dálkový přístup. Současně podle § 47 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád oznámil zahájení řízení o povolení výjimky z § 25 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území známým účastníkům řízení a dotčeným orgánům. Stavební úřad nařídil k projednání žádostí veřejné ústní jednání na den 11.8.2015 a upozornil účastníky, že závazná stanoviska dotčených orgánů, námitky účastníků řízení a připomínky veřejnosti, musí být uplatněny nejpozději při veřejném ústním jednání, jinak k nim nebude přihlédnuto. Z tohoto jednání byl sepsán protokol.

Č.j. MMHK/086141/2016

str. 14

Při posouzení žádosti o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby a doložených příloh se stavební úřad nejprve zabýval otázkou, zda je Magistrát města Hradec Králové příslušným stavebním úřadem pro vydání tohoto rozhodnutí. Při tomto posouzení zjistil, že dne 1.1.2013 vešla v účinnost novela zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) provedená zákonem č. 350/2012 Sb. Podle této novely pověřený obecní úřad Magistrát města Hradec Králové - odbor stavební, podle ustanovení § 13 odst. 1 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, je příslušný obecný stavební úřad. Na základě Usnesení Rady města Hradec Králové RM/2015/1177, kterým byla přijata změna č. 2 Organizačního řádu Magistrátu města Hradec Králové, došlo ke dni 1.1.2016 ke spojení stavebního úřadu - odboru hlavního architekta, oddělení územně správního a stavebního úřadu - odboru stavebního. Z tohoto důvodu jsou řízení zahájená před tímto datem dále vedena Magistrátem města Hradec Králové, odborem stavebním, jako příslušným stavebním úřadem podle § 13 odst. 1 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Stavební úřad posuzoval předmětný záměr v souladu s čl. II odst. 14 zákona č. 350/2012 Sb., kde je stanoveno: „Správní řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou a) Stavebních řízení, neukončených v prvním stupni, která se týkají staveb, u nichž podle nové právní úpravy postačí ohlášení, na takové stavby se hledí jako na ohlášené podle tohoto zákona, za ohlášení se v tomto případě považuje žádost o vydání stavebního povolení a za den ohlášení den nabytí účinnosti tohoto zákona, b) Řízení o správním deliktu spáchaném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud nová právní úprava je pro obviněného příznivější“. Vzhledem k tomu, že žádost o vydání územního rozhodnutí byla podána dne 4.4.2011 stavební úřad v řízení postupoval dle zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění platném do 31.12.2012 (dále jen „stavební zákon“) Podle ust. § 76 stavebního zákona lze umisťovat stavby nebo zařízení, provádět jejich změny, měnit vliv jejich užívání na území, měnit využití území a chránit důležité zájmy v území jen na základě územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, nestanoví-li zákon jinak. Ustanovení § 2 odst. 5 stavebního zákona stanoví, že změnou dokončené stavby je: a) nástavba, kterou se stavba zvyšuje, b) přístavba, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou, c) stavební úprava, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby; za stavební úpravu se považuje též zateplení pláště stavby. Stavební zákon stanoví pro stavební úpravy nezbytnou společnou podmínku, a to zachování půdorysného i výškového ohraničení stavby. S ohledem na skutečnost, že změnou stavby došlo k jak půdorysnému, tak výškovému rozšíření stavby ve 2. NP (zvětšil se obestavěný prostor stavby), stavební úřad posoudil stavbu jako změnu stavby (přístavbu a nástavbu), u kterých stavební zákon v ustanovení § 81 vyžaduje rozhodnutí o změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území. Nástavba je změna dokončené stavby, kterou se původní stavba zvyšuje; jde nejčastěji o nástavbu podlaží či části podlaží na stávající budovu. Stavební zákon nestanovuje žádný minimální rozměr tohoto zvýšení; nemusí proto jít nutně o zvýšení celého podlaží. Podstatné je, že se změní vertikální rozměr obou bokorysů stavby. Nástavbou je i zvýšení samostatného komínu, stožáru (pokud je stavbou) apod. Podle ustanovení § 2 odst. 4 stavebního zákona se pod pojmem stavba rozumí i část stavby. To znamená, že i zvýšení části stavby může být nástavbou. Přístavba je změnou dokončené stavby, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje, a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou. Významná je zde podmínka provozního propojení přístavby a původní stavby. Při jejím nesplnění by obvykle nešlo o přístavbu, ale (většinou) o samostatnou novou stavbu. Provozním (komunikačním) propojením se rozumí

Č.j. MMHK/086141/2016

str. 15

zejména otvor mezi původní stavbou a nově vzniklou částí; typicky dveře, okno. Navržena stavba je se stávající stavbou konstrukčně i provozně propojená. V části nad stávající terasou se jedná o nástavbu, přesahy střechy jsou pak přístavbou. Žádosti byly doloženy (i v průběhu územního řízení) těmito závaznými stanovisky, stanovisky, rozhodnutími, souhrnnými vyjádřeními, vyjádřeními a souhlasy: Hasičský záchranný sbor Královéhradeckého kraje, U Přívozu 122/4, 500 03 Hradec Králové Závazné stanovisko ze dne 22.9.2009 č.j. HSHK-636/OP-2009/b s potvrzenou platností ze dne 9.3.2016 MM HK - odbor životního prostředí, Československé armády 408, 502 00 Hradec Králové Stanovisko ze dne 20.1.2009.2009 č.j. SZ MMHK/165240/2008 ŽP1/Pěn Dále bylo k žádostem doloženo: - plná moc pro Ing. Ludmilu Holubcovou - požárně bezpečnostní řešení zpracované Ing. Karlem Brousilem - posouzení zastínění zpracované Ing. Jiřím Vogelem - dokumentace pro územní rozhodnutí zpracovaná Ing. Ludmilou Holubcovou, Na Občinách 859, 500 09 Hradec Králové, autorizovaná Ing. Martinem Noskem (autorizovaný inženýr pro pozemní stavby ČKAIT 0601038) - označeno jako revize 2015. Stavební úřad posoudil žádost o vydání územního rozhodnutí podle § 86, přitom vzal v úvahu rozsah a jednoduchost záměru, a obsah žádosti shledal dostatečným. Stavební úřad v územním řízení podle § 90 stavebního zákona posoudil, zda je záměr žadatele v souladu: - s vydanou územně plánovací dokumentací, - s cíli a úkoly územního plánování, zejména s charakterem území, s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území, - s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů, zejména s obecnými požadavky na využívání území, - s požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, - s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů a s ochranou práv a právem chráněných zájmů účastníků řízení.  s vydanou územně plánovací dokumentací: A. Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje: Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje vydalo Zastupitelstvo Královéhradeckého kraje formou opatření obecné povahy dne 8. 9. 2011 (usnesení č. ZK/22/1564/2011, účinnost dne 16. 11. 2011). Zásady územního rozvoje jsou závazné pro pořizování a vydávání územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území. Rovněž stanovují ve vymezených oblastech, plochách a koridorech požadavky na jejich využití, kritéria a podmínky pro rozhodování o možnostech změn v území a pro jejich posuzování, zejména s ohledem na jejich budoucí význam, možná ohrožení, rozvoj, útlum, preference a rizika v území. Mohou vymezit plochy a koridory, s cílem prověřit možnosti budoucího využití, jejich dosavadní využití nesmí být měněno způsobem, který by znemožnil nebo podstatně ztížil prověřované budoucí využití (dále jen „územní rezerva“). V grafické části Zásad územního rozvoje Královéhradeckého kraje se dotčené území nachází (dle měřítka výkresu):  Dle výkresu I.2.a. výkres uspořádání kraje obsahující rozvojové oblasti, rozvojové osy a specifické oblasti v rozvojové oblasti mezinárodního a republikového významu OB4 Hradec Králové/Pardubice - oblast vymezená v PÚR ČR 2008 (aktualizace č. 1 v roce 2015)

Č.j. MMHK/086141/2016

  

str. 16

Dle výkresu I.2.b.1. výkres ploch a koridorů nadmístního významu: zájmové území se nenachází v žádném vymezeném koridoru územní rezervy nebo ve vymezené návrhové ploše Dle výkresu I.2.b.2. výkres územního systému ekologické stability: zájmové území nezasahuje do vymezeného území pro systém ekologické stability (biocentra, biokoridory). Dle výkresu I.2.d. výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací nadmístního významu: zájmové území se nenachází v těchto vymezených plochách.

B. Územní plán města Hradce Králové Závazným podkladem pro vydání územního rozhodnutí je územně plánovací dokumentace, což je na správním území Statutárního města Hradec Králové Územní plán města Hradec Králové. Územní plán města Hradec Králové (Úpm HK) byl v Zastupitelstvu města Hradec Králové schválen dne 21.1.2000. Obecně závazná vyhláška města Hradec Králové č. 1/2002 o závazné části Úpm HK, kterou byla vyhlášena závazná část Úpm HK, vymezená usnesením Zastupitelstva města Hradec Králové č. 249/2002 ze dne 25. 6. 2002 o schválení změny Úpm HK č. 25, nabyla účinnosti dne 18. 7. 2002. Dle hlavního výkresu územního plánu města Hradec Králové (B.2) jsou předmětné pozemky, na kterých je umístění změny stavby navrženo, zahrnuty do funkčních ploch „čistě obytné plochy nízkopodlažní zástavby“. Dle závazné části Úpm HK části A.11.3. odst. 3), jsou takto funkčně vymezené plochy územím kvalitní obytné nízkopodlažní zástavby s vysokým podílem zeleně, tvořící převážně souvislé obytné celky se základním občanským vybavením zejména pro potřeby obyvatel tohoto území. Z hlediska limitů využití území vyjádřených v regulativech lze ve výše uvedené funkční ploše jako přípustné území hlavní umísťovat stavby pro bydlení nízkopodlažní (do 3. NP včetně podkroví) a jako přípustné využití území doplňkové stavby pro technickou vybavenost. Stavby a využití území definované jako přípustné využití hlavní je takové využití území, které v dané funkční ploše umožňuje umísťovat a povolovat stavby, jejich změny, změny v užívání a rozhodovat o využití území, které v území nebo ploše převládají a obsahují základní charakteristiky funkčního využití plochy. Stavby a využití území definované jako přípustné využití doplňkové je takové využití území, které v dané funkční ploše umožňuje umisťovat a povolovat stavby, jejich změny, změny v užívání a rozhodovat o využití území, které nejsou plošně a významově rozhodující, ale slouží k doplnění hlavní funkce a k dosažení optimálního funkčního využití. Současně mu rovněž odpovídají stavby, které nemohou být v území či ploše umístěny samostatně, ale pouze jako součást nebo doplněk přípustného využití plochy, nebo jsou nezbytným vybavením pro obsluhu dané lokality. Dle posouzení stavebního úřadu je navržený záměr na základě výše uvedených skutečností v souladu s územně plánovací dokumentací.  s cíli a úkoly územního plánování, zejména s charakterem území, s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území: Cíle a úkoly územního plánování, stanovené v zákoně, vytvářejí v územním plánování svébytný a nezaměnitelný nástroj regulace rozvoje území, který se výrazně odlišuje od jiných forem plánování činností v prostoru. Navrhovaná stavba není v rozporu s cíli a úkoly územního plánování stanovenými v § 18 a § 19 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj předmětného území jsou zajištěny - stavba bude napojena na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Udržitelným rozvojem území je rozuměn vyvážený vztah územních podmínek tří specifických oblastí - příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel území. Tento vyvážený vztah bude zajištěn. Navrhovaný záměr nebude mít negativní vliv na životní prostředí. Přístavba rodinného domu je navazující na již existující zástavbu u rodinných domů v širším okolí a to, jak bylo uvedeno výše, v souladu s Úpm HK.

Č.j. MMHK/086141/2016

str. 17

Všechna tato hodnocení souladu záměru s cíli a úkoly územního plánování jsou předmětem posuzování spadající svou věcnou příslušností do gesce úřadu územního plánování a jsou hodnoceny již při pořizování územního plánu a jeho změn. Zajištění souladu záměru s cíli a úkoly územního plánování úzce souvisí s požadavky stavebního práva, jeho prováděcích právních předpisů, zejména s obecnými požadavky na výstavbu, s požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu a požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů a s ochranou práv a právem chráněných zájmů účastníků řízení, které jsou hodnoceny níže tohoto rozhodnutí. Odpovědnost za vytváření předpokladů trvalého souladu všech hodnot v území spolu s výrazným akcentem na problematiku životního prostředí je konformní s principy trvale udržitelného rozvoje a podtrhuje význam územního plánování v podmínkách tržní ekonomiky. Hodnota území, ať již přírodní, civilizační, kulturní, urbanistická nebo architektonická, není trvalý, neměnný, obecně platný a objektivní jev, který je nezávislý na názorech a úsudku lidí. To dokládá např. v průběhu let výrazně se měnící názor na hodnotu urbanistických souborů a staveb, realizovaných v tzv. pseudoslozích, stejně tak i neustále se vyvíjející názor na památkovou péči nebo i ochranu přírody. Názory na hodnoty území se vyvíjejí v čase, zpravidla od jejich zjištění a prokázání v odborných kruzích, postupné přejímání těchto názorů širokou veřejností až po případné promítnutí požadavků jejich ochrany do právních předpisů, stanovujících tyto hodnoty nebo to, jakým způsobem a kdo je určuje. Jedná se např. o zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu atd. Na základě specielních právních předpisů určují a stanovují vymezené hodnoty v rámci svých pravomocí příslušné orgány veřejné správy (dále jen dotčené orgány státní správy). Zjišťování a ověřování hodnot území probíhá v rámci průzkumů a rozborů. Pro dosažení shody o zjištěných hodnotách, která je vyjadřovaná ve schváleném zadání územně plánovací dokumentace, pak může být jejich ochrana závazně uložena jejím schválením. Stavební úřad došel k závěru, že navržená stavba je v souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s charakterem území, s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území. 

s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů, zejména s obecnými požadavky na využívání území:

Stavební úřad posuzoval předložený návrh změny stavby z hlediska poměrů v území a jednoznačnosti vlastního umístění stavby, a to ve vazbě na splnění obecných požadavků na využívání území stanovených vyhláškou č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Při posuzování, zda stavba vyhovuje obecným požadavkům na využívání území, stanoveným vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů stavební úřad zjistil, že podle § 1 odst. 2 se ustanovení části třetí (§ 20 - § 25) a části čtvrté (§ 26) této vyhlášky použije mimo jiné i při rozhodování o změně stavby. Stavební úřad posoudil žádost takto: § 20 Požadavky na vymezování a využívání pozemků odst. 1) zda je záměr souladu s cíli a úkoly územního plánování a s ohledem na souvislosti a charakter území je obecným požadavkem takové vymezování pozemků, stanovování podmínek jejich využívání a umisťování staveb na nich, které nezhoršuje kvalitu prostředí a hodnotu území. Záměr je v souladu s cíli a úkoly územního plánování, jak je uvedeno výše. Stavba nebude mít negativní vliv na životní prostředí, nevyžádá si žádná opatření, kterými by bylo nutno respektovat zachování stávajícího stavu životního prostředí. Stavba není výrobního charakteru, neprodukuje žádné škodlivé vlivy. Stavba není umístěna na pozemcích určených k plnění funkce lesa a ani v ochranném pásmu těchto pozemků. Pro umístění stavby není třeba vydávat ani rozhodnutí o povolení ke kácení dřevin, neboť se žádné, které by toto rozhodnutí

Č.j. MMHK/086141/2016

str. 18

vyžadovaly, v místě stavby nenacházejí. Navržené umístění stavby splňuje požadavky urbanistické, architektonické, životního prostředí, hygienické, požární ochrany, bezpečnosti a na zachování pohody bydlení. Nejsou stanoveny žádné hygienické podmínky, které by bylo třeba zapracovat v dalším stupni projektové dokumentace. Předpisům požárním stavba rovněž vyhovuje. Umístění stavby nemá žádné zvýšené požadavky na dopravu v území. Umístěním stavby se nezvýší frekvence dopravy v území. odst. 2) V zastavěném území obce, která nemá územní plán, územní plán obce, regulační plán nebo územně plánovací dokumentaci sídelního útvaru nebo zóny, lze vymezovat pozemky a umisťovat stavby pro bydlení, pro rodinnou rekreaci, pro stavby občanského vybavení souvisejícího a slučitelného s bydlením a rekreací, a pro stavby dopravní a technické infrastruktury a pozemky veřejných prostranství; vymezování jiných pozemků a umisťování dalších staveb na nich je možné, jen pokud tyto stavby nesnižují kvalitu životního prostředí nad limitní hodnoty stanovené jinými právními předpisy. Ustanovení tohoto § se na tento záměr nevztahuje. odst. 3) Pozemek se vždy vymezuje tak, aby svými vlastnostmi, zejména velikostí, polohou, plošným a prostorovým uspořádáním, umožňoval využití pro navrhovaný účel a byl dopravně napojen na veřejně přístupnou pozemní komunikaci. Pozemky, na kterých je změna stavby navržena, svoji velikostí polohou a plošným a prostorovým uspořádáním umožňují využití pro navrhovaný účel. Pozemek je dopravně napojen na veřejně přístupnou komunikaci v ulici Prašingerova. odst. 4) Stavební pozemek se vždy vymezuje tak, aby svými vlastnostmi, zejména velikostí, polohou, plošným a prostorovým uspořádáním a základovými poměry, umožňoval umístění, realizaci a užívání stavby pro navrhovaný účel a aby byl dopravně napojen na kapacitně vyhovující veřejně přístupnou pozemní komunikaci. Stavební pozemek, na kterém je změna stavby umístěna, svoji velikostí polohou a plošným a prostorovým uspořádáním a základovými poměry umožňuje využití pro navrhovaný účel. Pozemek je dopravně napojen na veřejně přístupnou komunikaci odst. 5) Stavební pozemek se vždy vymezuje tak, aby na něm bylo vyřešeno: c) umístění odstavných a parkovacích stání pro účel využití pozemku a užívání staveb na něm umístěných v rozsahu požadavků příslušné české technické normy pro navrhování místních komunikací, což zaručuje splnění požadavků této vyhlášky. Změna stavby nemá nový nárok na odstavná a parkovací stání dle ČSN 736110. Přístavbou a nástavbou se nezvětšuje obytná plocha rodinného domu. d) nakládání s odpady a odpadními vodami podle zvláštních předpisů, které na pozemku vznikají jeho užíváním nebo užíváním staveb na něm umístěných. Odpady z provádění stavby budou předány oprávněné osobě. Směsný odpad z provozu bude ukládán do nádob na zpevněné ploše na pozemku stavebníka a odvážen oprávněnou osobou. Odpadní vody v navržené změně stavby nebudou vznikat. Srážkové vody budou vsakovány na pozemku stavebníka. e) vsakování nebo odvádění srážkových vod ze zastavěných ploch nebo zpevněných ploch, pokud se neplánuje jejich jiné využití. Srážkové vody budou vsakovány na pozemku stavebníka. odst. 6) Při vymezování stavebního pozemku nebo při změně využití zastavěného stavebního pozemku lze prokázat splnění požadavků odstavce regulačním plánem nebo dokumentací pro vydání územního rozhodnutí i s využitím dalších pozemků. Ustanovení tohoto § se na tento záměr nevztahuje. Požadavky jsou splněny v odstavci 5). odst. 7) Ke každé stavbě rodinného domu nebo stavbě pro rodinnou rekreaci nebo souvislé skupině těchto staveb musí vést zpevněná pozemní komunikace široká nejméně 2,5 m a končící nejdále 50 m od stavby.

Č.j. MMHK/086141/2016

str. 19

Ustanovení tohoto § se na tento záměr nevztahuje, nejedná se o novostavbu ale o změnu stávající stavby, která výše uvedené splňuje. § 21 Pozemky staveb pro bydlení a pro rodinnou rekreaci odst. 1) Odstavná a parkovací stání pozemků staveb pro bydlení nebo rodinnou rekreaci podle § 20 odst. 5 a 6 musejí být umístěna ve skutečné docházkové vzdálenosti do 300 m, je-li to technicky možné. Ustanovení tohoto § se na tento záměr nevztahuje. odst. 2) U staveb pro rodinnou rekreaci je nutno umístit odstavné stání v počtu 1 stání pro jednu stavbu. Ustanovení tohoto § se na tento záměr nevztahuje. odst. 3) Vsakování dešťových vod na pozemcích staveb pro bydlení je splněno, jestliže poměr výměry části pozemku schopné vsakování dešťové vody k celkové výměře pozemku činí v případě samostatně stojícího rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci nejméně 0,4. 369/(369+462) = 0,44 - vyhovuje odst. 4) Na pozemcích staveb pro bydlení lze kromě stavby pro bydlení umístit stavbu nebo zařízení související s bydlením či bydlení podmiňující a provést terénní úpravy potřebné k řádnému a bezpečnému užívání pozemků, staveb a zařízení na nich, není-li z prostorových a provozních důvodů možno zabezpečit uvedené funkce ve stavbě pro bydlení. Na pozemcích rodinných domů lze dále umístit jednu stavbu pro podnikatelskou činnost do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepenou nejvýše do hloubky 3 m. Na pozemcích staveb pro rodinnou rekreaci lze kromě stavby pro rodinnou rekreaci umístit stavbu nebo zařízení související s rodinnou rekreací či rodinnou rekreaci podmiňující a provést terénní úpravy potřebné k řádnému a bezpečnému užívání pozemků, staveb a zařízení na nich. Na pozemku stavby pro bydlení se neumísťují žádné doplňkové stavby. § 22 Pozemky veřejných prostranství Ustanovení tohoto paragrafu se na záměr nevztahuje. § 23 Obecné požadavky na umisťování staveb odst. 1) Stavby podle druhu a potřeby se umisťují tak, aby bylo umožněno jejich napojení na sítě technické infrastruktury a pozemní komunikace a aby jejich umístění na pozemku umožňovalo mimo ochranná pásma rozvodu energetických vedení přístup požární techniky a provedení jejího zásahu. Připojení staveb na pozemní komunikace musí svými parametry, provedením a způsobem připojení vyhovovat požadavkům bezpečného užívání staveb a bezpečného a plynulého provozu na přilehlých pozemních komunikacích. Podle druhu a charakteru stavby musí připojení splňovat též požadavky na dopravní obslužnost, parkování a přístup požární techniky. Změna stavby nemá žádné nové nároky na připojení na sítě technického vybavení. Stavba je již v současné době umístěna tak, že je zabezpečeno její napojení na sítě technické infrastruktury a pozemní komunikaci. Její umístění umožňuje přístup a zásah požární techniky. odst. 2) Stavby se umisťují tak, aby stavba ani její část nepřesahovala na sousední pozemek. Umístěním stavby nebo změnou stavby na hranici pozemků nebo v její bezprostřední blízkosti nesmí být znemožněna zástavba sousedního pozemku. Stavba je umístěna tak, že nepřesahuje na sousední pozemky a neznemožňuje zástavbu

Č.j. MMHK/086141/2016

str. 20

sousedních pozemků a to i přesto že byla povolena výjimka z ustanovení § 25 odst. 2. odst. 3) Nástavba staveb je nepřípustná tam, kde by mohlo navrhovanými úpravami dojít k narušení dochovaných historických, urbanistických a architektonických hodnot daného místa nebo k narušení architektonické jednoty celku, například souvislé zástavby v ulici. Toto ustanovení se na záměr nevztahuje. Daná lokalita nemá tyto hodnoty. odst. 4) Změnou stavby nesmí být narušeny urbanistické a architektonické hodnoty stávající zástavby. Změnou stavby nebudou narušeny urbanistické a architektonické hodnoty stávající zástavby. Navržená změna stavby je velmi malého rozsahu a nachází ve dvorní části souvislé zástavby rodinných domů v ulici Prašingerova, Husova a Bendlova, kde jsou obdobné stavby již realizovány (i ve větším rozsahu). odst. 5) Mimo stavební pozemek lze umístit jen stavby zařízení staveniště a připojení staveb na sítě technické infrastruktury a pozemní komunikace. Mimo stavební pozemek nejsou umístěny žádné stavby. § 24 Zvláštní požadavky na umisťování staveb odst. 1) Rozvodná energetická vedení a vedení elektronických komunikací se v zastavěném území obcí umisťují pod zem. Toto ustanovení se na záměr nevztahuje. § 24a Studny individuálního zásobování vodou § 24b Žumpy a malé čistírny Ustanovení těchto paragrafů se na záměr nevztahuje. § 24c Oplocení pozemků Oploceny musí být pozemky se stavbami: a) které mohou působit nepříznivě na životní prostředí, zejména stavby pro výrobu s nečistým provozem, čistírny odpadních vod, asanační podniky, b) kde je nutno zamezit volnému pohybu osob nebo zvířat, c) které je třeba chránit před okolními vlivy, zejména stavby pro výrobu potravin, d) které je třeba chránit před vstupem neoprávněných osob, zejména jaderná zařízení, regulační a měřicí stanice. Toto ustanovení se na záměr nevztahuje. § 25 Vzájemné odstupy staveb 1) Vzájemné odstupy staveb musí splňovat požadavky urbanistické, architektonické, životního prostředí, hygienické, veterinární, ochrany povrchových a podzemních vod, státní památkové péče, požární ochrany, bezpečnosti, civilní ochrany, prevence závažných havárií, požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování kvality prostředí. Odstupy musí dále umožňovat údržbu staveb a užívání prostoru mezi stavbami pro technická či jiná vybavení a činnosti,

Č.j. MMHK/086141/2016

str. 21

například technickou infrastrukturu. Stavební úřad zkoumal, zda bude umístění navrhované stavby s ohledem na vzájemné odstupy splňovat uvedené požadavky ve spolupráci s dotčenými orgány státní správy spolupůsobícími v řízení a hájící zájmy společnosti na úseku svých speciálních předpisů, k nimž samozřejmě patří i otázky životního prostředí, hygienické, veterinární, ochrany povrchových a podzemních vod, ochrany památek, požární ochrany, bezpečnosti, civilní ochrany, požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování pohody bydlení, které jsou i v přímém vztahu se soukromými zájmy fyzických osob a ovlivňují pohodu bydlení. Stavební úřad sice o existenci stavby rozhoduje, avšak nemůže sám o sobě vydat kladné rozhodnutí bez přímé součinnosti těchto dotčených orgánů státní správy. Stavební úřad je oprávněn vydat rozhodnutí jen v souladu s těmito stanovisky. Proto při svém posuzování vycházel stavební úřad zejména z těchto stanovisek: ochrany životního prostředí MM HK - odbor životního prostředí vydal dne 20.1.2009 č.j. SZ MMHK/165240/2008 ŽP1/Pěn stanovisko ke stavbě z hlediska: - zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon - připomínka k odvodnění je v DÚR splněna - zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny - bez námitek - zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech - upozorňuje na dodržení zákona - zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu - bez podmínek ochrany zdraví Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací - Krajská hygienická stanice pro Královéhradecký kraj vydala dne 20.1.2016 pod spis zn. S-KHSHK 01359/2016/2 sdělení, že uvedeném řízení nejsou dotčeny zájmy chráněné orgány veřejného zdraví dle příslušných právních předpisů. Na stavbu nejsou žádné požadavky stanovené výše uvedenými zákony. ochrany památek Magistrát města Hradec Králové - odbor památkové péče se nevyjádřil. Záměrem nejsou dotčeny zájmy ochrany památkové péče. požární ochrany, bezpečnosti, civilní ochrany Hasičský záchranný sbor Královéhradeckého kraje vydal souhlasné závazné stanovisko k požárně bezpečnostnímu řešení, ze kterého vyplývá, že navrženým umístěním stavby dle předložené dokumentace, nedojde k přesahu požárně nebezpečného prostoru mimo hranici stavebního pozemku a požárně nebezpečný prostor nebude zasahovat na jiné stavby. Dle čl. III vyhlášky č. 268/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb „Při provádění stavby, o jejímž umístění bylo pravomocně rozhodnuto v územním řízení nebo byl vydán územní souhlas podle jiného právního předpisu přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, u stavby, u které byla zpracována projektová dokumentace, k níž bylo vydáno souhlasné stanovisko podle jiného právního předpisu, a dále i u stavby, jejíž užívání bylo započato přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se po dni nabytí účinnosti této vyhlášky postupuje podle vyhlášky č. 23/2008 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky“. Závazné stanovisko Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje bylo vydáno před účinností této vyhlášky. Stavební úřad tedy postupoval při posuzování stavby podle dosavadních právních předpisů. architektonické a urbanistické požadavky Změnou stavby nebudou narušeny urbanistické a architektonické hodnoty stávající zástavby. Navržená změna stavby je velmi malého rozsahu a nachází ve dvorní části souvislé zástavby rodinných domů v ulici Prašingerova, Husova a Bendlova, kde jsou obdobné stavby již realizovány (i ve větším rozsahu). požadavky na zachování kvality prostředí Kvalita prostředí v tomto smyslu je souhrn činitelů a vlivů, které přispívají k tomu, aby bydlení bylo zdravé a vhodné pro všechny kategorie uživatelů resp., aby byla vytvořena vhodná

Č.j. MMHK/086141/2016

str. 22

atmosféra klidného bydlení, pohoda bydlení je v tomto pojetí zejména kvalitou jednotlivých složek životního prostředí, např. nízkou hladinou hluku, čistotou ovzduší, přiměřeným množstvím zeleně, nízkými emisemi pachů a prachu, oslunění apod., pro zabezpečení pohody bydlení se pak zkoumá intenzita narušení jednotlivých činitelů a jeho důsledky, tedy objektivně existující souhrn činitelů a vlivů, které se posuzují každý jednotlivě a všechny ve vzájemných souvislostech. Zjišťuje se, v čem případné porušení pohody bydlení v daném případě spočívá a konkretizuje se intenzita jejího narušení. Především se posuzuje, zda nebyly překročeny limitní hodnoty negativních účinků stanovené právními předpisy. Za míru přiměřenosti lze brát mimo jiné doporučené hodnoty uvedené v normách. K žádosti o vydání územního rozhodnutí byla doložena studie zastínění zpracovaná Ing. Vogelem. Ze závěru této studie vyplývá, že záměr (zastřešení terasy), nemá prakticky vliv na stávající stav zastínění pozemku p.č. 6/1 dle ČSN 73 4301. Doba proslunění pozemku p.č. 6/1 je více než 3 hodiny denně v ploše přesahující 1/2 plochy dne 1. března a je tudíž splněna podmínka ČSN 73 4301. Správní orgán při posuzování, zda je v konkrétním případě pohoda bydlení zajištěna, nemůže ovšem zcela abstrahovat ani od určitých subjektivních hledisek daných způsobem života osob kterých se má stavba dotknout a jejíž vliv na pohodu bydlení je zkoumán, podmínkou zohlednění těchto subjektivních hledisek ovšem je, že způsob života dotčených osob a jejich z toho plynoucí subjektivní nároky na pohodu bydlení nevybočují v podstatné míře od obecných oprávněně požadovatelných standardů se zohledněním místních zvláštností dané lokality. Sama existence těchto vlivů, pokud tuto míru nepřekračují, může mít sice nějaký negativní vliv na dané prostředí (v podstatě lze konstatovat, že jakákoliv lidská činnost spojená s osidlováním určitého území představuje vždy jakýsi negativní dopad na okolí a každá další zástavba představuje určitou míru vzrůstající zátěže pro stávající obyvatele), z hlediska posuzujícího orgánu je však takováto obecná, empiricky „nepodchytitelná“ míra negativního dopadu nepřekračující žádný z platných předpisů, právně nevýznamná. Stejnou problematikou se zabývá i ustanovení § 1013 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (obtěžování sousedů v míře nepřiměřené k poměrů hlukem, prachem, emisemi atd.). Záměr rovněž splňuje požadavek na budoucí údržbu a užívání prostoru mezi stavbami. Minimální odstup 1,70 m je dostačující pro údržbu stavby a užívání prostoru mezi stavbami. Z posouzení všech předložených podkladů (žádost včetně projektové dokumentace, schválený územní plán města Hradec Králové, stanoviska dotčených orgánů, místní šetření, vlastní posouzení, studie zastínění - viz výše) stavební úřad došel k závěru, že kvalita prostředí (pohoda bydlení) stávající zástavby nebude umístěním navrhované stavby stavbou narušena. odst. 2) Je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m. Ve zvlášť stísněných územních podmínkách může být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých stěn nejsou okna obytných místností; v takovém případě se odstavec 4 nepoužije. Přístavba a nástavba rodinného domu bude umístěna 1,70 m od hranice s pozemkem 6/1. Nesplňuje tedy druhou část tohoto ustanovení. Vzdálenost změny stavby od hranic ostatních pozemků je větší než 2 m. Rovněž vzdálenost změny stavby od ostatních rodinných domů je větší než 7 m. Žadatel proto dne 4.4.2011 podal pro výše uvedenou stavbu žádost o povolení výjimky z tohoto ustanovení. Přístavba zastřešení terasy bude umístěna 1,70 m od hranice se sousedním pozemkem p.č. 6/1. Uvedeným dnem bylo zahájeno řízení o povolení výjimky. Účastníci řízení byli vyrozuměni o řízení v souladu s § 47 odst. 1 správního řádu. Proti povolení výjimky podali účastníci řízení Jaroslava a Jindřich Bekerovi dne 2.1.2012, 1.6.2013, 14.5.2013 a 13.6.2013 námitky a dále dne 14.7.2015, 11.8.2015 a 17.8.2015. Stavební úřad se s těmito námitkami vypořádal v části „vypořádání s námitkami účastníků řízení“. Dle 169 odst. 2) Výjimku z obecných požadavků na výstavbu, jakož i řešení územního plánu nebo regulačního plánu odchylně od nich lze v jednotlivých odůvodněných případech povolit pouze z těch ustanovení prováděcího právního předpisu, ze kterých tento předpis povolení

Č.j. MMHK/086141/2016

str. 23

výjimky výslovně umožňuje, a jen pokud se tím neohrozí bezpečnost, ochrana zdraví a života osob a sousední pozemky nebo stavby. Řešením podle povolené výjimky musí být dosaženo účelu sledovaného obecnými požadavky na výstavbu. Dle ustanovení § 26 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území lze za podmínek stanovených v ustanovení § 169 stavebního zákona v odůvodněných případech povolit výjimku mimo jiné i z ustanovení § 25 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Podle ustanovení § 1 se podle této vyhlášky postupuje mimo jiné i při rozhodování o změně stavby. Dle § 169 odst. 3) O výjimce z obecných požadavků na využívání území při pořizování územního plánu a regulačního plánu rozhoduje příslušný pořizovatel. O výjimce z obecných požadavků na využívání území pro územní řízení rozhoduje stavební úřad příslušný rozhodnout ve věci. Pro územní souhlas se výjimka nepřipouští. Dle § 13 odst. 1 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "stavební zákon"), Magistrát města Hradec Králové, odbor stavební je příslušným stavebním úřadem rozhodnout ve věci. Dle § 169 odst. 5) Řízení o výjimce se vede na žádost buď samostatně, nebo může být spojeno s územním, stavebním nebo jiným řízením podle tohoto zákona; nemusí však být ukončeno společným správním aktem. Stavební úřad spojil v souladu s tímto ustanovením a s ustanovením § 140 odst. 2 správního řádu řízení o povolení výjimky s řízením o umístění změny stavby. Dle § 169 odst. 6) Rozhodnutí o povolení výjimky nebo odchylného řešení podle odstavců 2 až 5 lze vydat jen v dohodě nebo se souhlasem dotčeného orgánu, který hájí zájmy chráněné podle zvláštních právních předpisů, kterých se odchylné řešení týká. Stavební úřad povolil výjimku po dohodě s dotčenými orgány nebo se souhlasem dotčeného orgánu, které hájí zájmy chráněné podle zvláštních právních předpisů, kterých se odchylné řešení týká: požární ochrana Hasičský záchranný sbor Královéhradeckého kraje vydal dle § 31 odst. 1 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně souhlasné závazné stanovisko k požárně bezpečnostnímu řešení, ze kterého vyplývá, že navrženým umístěním stavby dle předložené dokumentace, nedojde k přesahu požárně nebezpečného prostoru mimo hranici stavebního pozemku a požárně nebezpečný prostor nebude zasahovat na jiné stavby. ochrany životního prostředí MM HK - odbor životního prostředí vydal dne 20.1.2009 č.j. SZ MMHK/165240/2008 ŽP1/Pěn stanovisko ke stavbě z hlediska: - zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon - připomínka k odvodnění je v DÚR splněna - zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny - bez námitek - zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech - upozorňuje na dodržení zákona - zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu - bez podmínek ochrany zdraví Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací - Krajská hygienická stanice pro Královéhradecký kraj vydala dne 20.1.2016 pod spis zn. S-KHSHK 01359/2016/2 sdělení, že uvedeném řízení nejsou dotčeny zájmy chráněné orgány veřejného zdraví dle příslušných právních předpisů. Na stavbu nejsou žádné požadavky stanovené výše uvedenými zákony. ochrany památek Magistrát města Hradec Králové - odbor památkové péče se nevyjádřil. Záměrem nejsou dotčeny zájmy ochrany památkové péče. Kvalita prostředí

Č.j. MMHK/086141/2016

str. 24

Správní orgán při posuzování, zda je v konkrétním případě pohoda bydlení zajištěna, nemůže ovšem zcela abstrahovat ani od určitých subjektivních hledisek daných způsobem života osob kterých se má stavba dotknout a jejíž vliv na pohodu bydlení je zkoumán, podmínkou zohlednění těchto subjektivních hledisek ovšem je, že způsob života dotčených osob a jejich z toho plynoucí subjektivní nároky na pohodu bydlení nevybočují v podstatné míře od obecných oprávněně požadovatelných standardů se zohledněním místních zvláštností dané lokality. Sama existence těchto vlivů, pokud tuto míru nepřekračují, může mít sice nějaký negativní vliv na dané prostředí (v podstatě lze konstatovat, že jakákoliv lidská činnost spojená s osidlováním určitého území představuje vždy jakýsi negativní dopad na okolí a každá další zástavba představuje určitou míru vzrůstající zátěže pro stávající obyvatele), z hlediska posuzujícího orgánu je však takováto obecná, empiricky „nepodchytitelná“ míra negativního dopadu nepřekračující žádný z platných předpisů, právně nevýznamná. Stejnou problematikou se zabývá i ustanovení § 1013 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (obtěžování sousedů v míře nepřiměřené k poměrům hlukem, prachem, emisemi atd.). Pro zastínění pozemků neexistují v platných předpisech žádná kritéria, podle kterých by bylo možno jednoznačně určit, zda je pozemek v nějakém časovém intervalu zastíněn nad nějakou právním předpisem stanovenou míru, jako je tomu například při posuzování normových požadavků na proslunění bytů. Přesto byly žádosti doloženy studií zastínění zpracované Ing. Jiřím Vogelem, která hodnotí záměr ve vazbě na čl. 4.3.5. ČSN 73 4301 „Venkovní zařízení a pozemky v okolí obytných budov“. Ze závěru této studie vyplývá, že záměr (zastřešení terasy), nemá prakticky vliv na stávající stav zastínění pozemku p.č. 6/1 dle ČSN 73 4301. Doba proslunění pozemku p.č. 6/1 je více než 3 hodiny denně v ploše přesahující 1/2 plochy dne 1. března a je tudíž splněna podmínka ČSN 73 4301. Z judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že obecně stanovené technické požadavky na využívání území mohou být v řadě případů dle místních okolností příliš přísné. Možnost povolit výjimku předpokládá posouzení konkrétních okolností případu a zejména zohlednění místních podmínek a vhodnosti stavby v dané lokalitě a typu zástavby. Samozřejmě nastávají jiné situace při umísťování staveb na pozemcích při rekreačních chatách ve městě, jiné na venkově, jiné v případě plošně menšího a již značně zastavěného pozemku, jiné v případě velmi rozlehlých pozemků, kde není žádný důvod jej nevyužít vhodně zvolenou stavbou. Požadavky stanovující odstupové vzdálenosti upravené vyhláškami mají vést k ukázněnějšímu využívání pozemků rodinných domů a rekreačních chat, oproti nadměrnému využívání pozemků zastavováním těchto pozemků řadami dalších staveb, a to často staveb nevhodných v prostředí rodinných domů a rekreačních chat. Výjimku nelze povolovat účelově, bez podrobnější specifikace a popisu daného území, nemožnosti jiného konstrukčního řešení apod. Výjimku lze povolit ve výjimečných a odůvodněných případech, tedy jen ze závažného územně či stavebně technického důvodu, řádně specifikovaného, pro který nelze požadavek vyhlášky dodržet v plném rozsahu. Principy právní úpravy obecných požadavků na výstavbu nejsou koncipovány tak, aby cíleně vytvářely neúměrnou a blíže neodůvodněnou zastavěnost pozemků se stavbou rekreační chaty, či stísněné poměry vzniklé nedodržením stanovených odstupů staveb mezi sebou a od hranic pozemků. Stavební úřad při povolení výjimky zejména přihlédl ke skutečnosti, že stávající terasa, která byla řádně povolena a zkolaudována (kolaudační rozhodnutí vydané dne 13.5.2008, které nabylo právní moci 18.6.2008), je již nyní umístěna ve vzdálenosti 1,70 m, jak je zakresleno v geometrickém plánu č. 1709-889/2005, od hranice pozemku p.č. 6/1. Mění se tedy hmota stavby, která nemá výrazný vliv na sousední pozemek p.č. 6/1. Stavební úřad při rozhodování o povolení výjimky posuzoval navržené řešení ve vztahu k zákonem stanoveným požadavkům a posuzoval, zda je povolení výjimky důvodné a opodstatněné. Žádost o povolení výjimky posuzoval ve vztahu k vlastnostem pozemku se stavbou rodinného domu, zda je navržené řešení reálné, a dále s ohledem na účel navržené stavby. Stavební úřad rovněž přihlédl zejména ke skutečnosti, že stávající terasa, která byla řádně povolena, je již nyní umístěna ve vzdálenosti 1,70 m od hranice pozemku p.č. 6/1. Nemění se zastavěná plocha rodinného domu, ale pouze hmota stavby, která nemá výrazný vliv na sousední pozemek p.č. 6/1.

Č.j. MMHK/086141/2016

str. 25

Stavební úřad povolil tuto výjimku po přezkoumání, že jejím povolením nebude ohrožena bezpečnost, ochrana zdraví a života osob a sousední pozemky nebo stavby. Navržená stavba bude splňovat požadavky urbanistické, architektonické, životního prostředí, hygienické, veterinární, státní památkové péče, požární ochrany, bezpečnosti civilní ochrany, požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování kvality prostředí. Stavba bude umístěna tak, aby svým vzhledem a účinky na okolí nenarušovala obytné a životní prostředí, ale aby toto prostředí doplňovala. Odstup bude umožňovat údržbu stavby. Účelu sledovanému technickými požadavky na stavby a obecnými požadavky na využívání území, obsaženými ve vyhláškách č. 268/2009 Sb., ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb. a č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, bude v daném případě dosaženo i povolením stavby podle této výjimky. odst. 3) Vytvářejí-li stavby pro rodinnou rekreaci mezi sebou volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 10 m. Ustanovení tohoto § se na tento záměr nevztahuje. odst. 4) Jsou-li v některé z protilehlých stěn sousedících staveb pro bydlení okna obytných místností, musí být odstup staveb roven alespoň výšce vyšší z protilehlých stěn, s výjimkou vzájemných odstupů staveb rodinných domů podle odstavce 2. Uvedené odstupy mezi stavbami pro bydlení neplatí pro jednotlivé stavby umisťované v prolukách. Obdobně se určují odstupy od staveb nebytových. Na zastřešené terase nejsou okna obytných místností. Rovněž v sousední garáži na pozemku st.p.č. 3572 nejsou okna obytných místností. Ustanovení tohoto § se tedy na tento záměr nevztahuje. odst. 5) Vzdálenost stavby garáže a dalších staveb souvisejících a podmiňujících bydlení umístěných na pozemku rodinného domu nesmí být od společných hranic pozemků menší než 2 m. Ustanovení tohoto § se na tento záměr nevztahuje. odst. 6) S ohledem na charakter zástavby je možno umístit až na hranici pozemku rodinný dům, garáž a další stavby a zařízení související s užíváním rodinného domu. V takovém případě nesmí být ve stěně na hranici pozemku žádné stavební otvory, zejména okna, větrací otvory; musí být zamezeno stékání dešťových vod nebo spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek; stavba, její část nesmí přesahovat na sousední pozemek. Ustanovení tohoto § se na tento záměr nevztahuje. odst. 7) Vzdálenost průčelí budov, v nichž jsou okna obytných místností, musí být nejméně 3 m od okraje vozovky silnice nebo místní komunikace; tento požadavek se neuplatní u budov umisťovaných ve stavebních prolukách řadové zástavby a u budov, jejichž umístění stanoví vydaná územně plánovací dokumentace. Ustanovení tohoto § se na tento záměr nevztahuje. Změna stavby je umístěna ve dvorní části pozemku. Při posuzování, zda stavba vyhovuje technickým požadavkům na stavby, stanoveným vyhláškou č. 268/2009 Sb., stavební úřad nejprve zjistil, že podle ustanovení § 1 tato vyhláška stanoví technické požadavky na stavby, které náleží do působnosti obecných stavebních úřadů, kterým je i Magistrát města Hradec Králové, jak je uvedeno v úvodní části tohoto odůvodnění. Zároveň stavební úřad zjistil, že podle ustanovení § 2 se tato vyhláška uplatňuje mimo jiné pro všechny druhy staveb a zařízení, která náleží do působnosti obecných stavebních úřadů. Stavební úřad dále posuzoval předložený záměr z hlediska poměrů v území a to zejména právě ve vazbě na splnění technických požadavků na stavby, stanovených vyhláškou č. 268/2009 Sb. a to zejména:

Č.j. MMHK/086141/2016

str. 26

-

§ 5 odst. 2 - „Odstavná a parkovací stání se řeší jako součást stavby, nebo jako provozně neoddělitelná část stavby, anebo na pozemku stavby, v souladu s normovými hodnotami, pokud tomu nebrání omezení vyplývající ze stanovených ochranných opatření.“ Ustanovení tohoto § se na záměr nevztahuje. Tento druh stavby nemá nový nárok na odstavná a parkovací stání dle ČSN 736110. Jedná se o změnu stavby, kterou se nemění plocha obytných místností. -

§ 6 odst. 1 - „Stavby podle druhu a potřeby musí být napojeny na vodní zdroj nebo vodovod pro veřejnou potřebu a rozvod vody pro hašení požárů a zařízení pro zneškodňování odpadních vod, sítě potřebných energií a na sítě elektronických komunikací“. - § 6 odst. 2 - „Každá přípojka stavby na vodovod pro veřejnou potřebu a sítě potřebných energií musí být samostatně uzavíratelná. Místa uzávěrů a vnější odběrná místa pro odběr vody pro hašení musí být přístupná a trvale označená“. - § 6 odst. 3 - „Stavby podle druhu a potřeby musí být napojeny na kanalizaci pro veřejnou potřebu, pokud je to technicky možné a ekonomicky přijatelné. V opačném případě je nutno realizovat zařízení pro zneškodňování nebo akumulaci odpadních vod.“ - § 6 odst. 4 - „Stavby, z nichž odtékají povrchové vody, vzniklé dopadem atmosférických srážek (dále jen srážkové vody), musí mít zajištěno jejich odvádění, pokud nejsou srážkové vody zadržovány pro další využití. Znečištění těchto vod závadnými látkami nebo jejich nadměrné množství se řeší vhodnými technickými opatřeními. Odvádění srážkových vod se zajišťuje přednostně zasakováním. Není-li možné zasakování, zajišťuje se jejich odvádění do povrchových vod, pokud nelze srážkové vody odvádět samostatně, odvádí se jednotnou kanalizací“. Odvádění srážkových vod je zajištěno novou dešťovou kanalizací. Napojení na jiné sítě technického vybavení není navrženo. § 8 odst. 1 - „Stavba musí být navržena a provedena tak, aby byla při respektování hospodárnosti vhodná pro určené využití a aby současně splnila základní požadavky, kterými jsou dle písm.: a) mechanická odolnost a stabilita b) požární bezpečnost c) ochrana zdraví osob a zvířat, zdravých životních podmínek a životního prostředí d) ochrana proti hluku e) bezpečnost při užívání f) úspora energie a tepelná ochrana - § 10 odst. 1 - „Stavba musí být navržena a provedena tak, aby neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, zdravé životní podmínky jejich uživatelů ani uživatelů okolních staveb a aby neohrožovala životní prostředí nad limity obsažené ve zvláštních předpisech, zejména následkem: a) uvolňování látek nebezpečných pro zdraví a životy osob a zvířat a pro rostliny, c) uvolňování emisí nebezpečných záření, zejména ionizujících, e) znečištění vzduchu, povrchových nebo podzemních vod a půdy, f) nedostatečného zneškodňování odpadních vod a kouře, i) nedostatečných tepelněizolačních a zvukoizolačních vlastností podle charakteru užívaných místností.“ - § 14 odst. 1 „Stavba musí zajišťovat, aby hluk a vibrace působící na osoby a zvířata byly na takové úrovni, která neohrožuje zdraví, zaručí noční klid a je vyhovující pro prostředí s pobytem osob nebo zvířat, a to i na sousedících pozemcích a stavbách“. Z předloženého návrhu vyplývá, že se nejedná o stavbu pro výrobu, ale o změnu stavby rodinného domu, která nebude ohrožovat životní prostředí - nebude produkovat škodlivé exhalace, hluk, teplo otřesy apod., nevyžádá si žádná opatření, kterými by bylo nutno respektovat zachování stávajícího stavu životního prostředí. Stavba není výrobního charakteru, neprodukuje žádné škodlivé vlivy. K umístění stavby a jejímu vlivu na životní prostředí byla doložena kladná stanoviska orgánu ochrany životního prostředí - odboru životního prostředí MM Hradec Králové. -

Ustanovení vyhlášky č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb se na záměr nevztahuje.

Č.j. MMHK/086141/2016

str. 27

Při navrhování staveb a jejich změn je naplnění těchto výše uvedených obecných požadavků na výstavbu (vyplývajících ze stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek) zákonnou povinností projektanta podle ustanovení § 159 odst. 1 a 2 stavebního zákona. Ustanovení odst.1: „Projektant odpovídá za správnost, celistvost a úplnost jím zpracované územně plánovací dokumentace, územní studie a dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, zejména za respektování požadavků z hlediska ochrany veřejných zájmů a za jejich koordinaci. Je povinen dbát právních předpisů a působit v součinnosti s příslušnými orgány územního plánování a dotčenými orgány.“ Záměr je v souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů, zejména s obecnými požadavky na využívání území.  s požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, Stavba nemá nové nároky na veřejnou dopravní technickou infrastrukturu. Stavba rodinného domu již je v současné době napojena na veřejnou technickou infrastrukturu stávajícími přípojkami a na veřejnou dopravní infrastrukturu stávajícím sjezdem z přilehlé veřejné komunikace v ulici Prašingerova. Záměr je v souladu s požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu.  s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů a s ochranou práv a právem chráněných zájmů účastníků řízení. K navrhovanému záměru byla vydána závazná stanoviska a vyjádření dotčených orgánů chránících zájmy na úseku životního prostředí, požární ochrany a ochrany veřejného zdraví. Stavební úřad se jimi zabýval už výše. Rozpory mezi závaznými stanovisky nebyly zjištěny. Účastníkům řízení byla dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí a vyjádřit své námitky a připomínky. Námitky a připomínky jsou vyhodnoceny níže. Projednávaný záměr je v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů. Stavební úřad zajistil vzájemný soulad předložených stanovisek dotčených orgánů a posoudil vyjádření účastníků řízení. S dotčenými orgány, jejichž rozhodnutí nebo opatření k podané žádosti byla získána před oznámením projednání zahájení územního řízení, omezil projednání podle míry, v jaké byly jejich požadavky splněny. Stavební úřad nestanovoval v územním rozhodnutí podmínky pro provedení záměru z toho důvodu, že mu tato povinnost není stavebním zákonem resp. na základě ustanovení § 92 stavebního zákona uložena. Pokud však jakákoli z umístěných staveb nevyžaduje dalšího povolování, je stavebník povinen zajistit si informace o existenci podzemních staveb technické infrastruktury a zajistit jejich ochranu, což je stavebníkovi uloženo ustanovením § 152 stavebního zákona. Stavebník je povinen dbát na řádnou přípravu a provádění stavby. Přitom musí mít na zřeteli zejména ochranu života a zdraví osob nebo zvířat, ochranu životního prostředí a majetku, i šetrnost k sousedství. Tyto povinnosti má i u staveb a jejich změn nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení nebo u jiného obdobného záměru. O zahájení prací na stavbách osvobozených od povolení je povinen v dostatečném předstihu informovat osoby těmito pracemi přímo dotčené. Stavební úřad se zabýval otázkou účastníků řízení podle stavebního zákona č. 183/2006 Sb. Přitom vzal v úvahu druh, rozsah a účel předmětné stavby včetně možného způsobu jejího provádění, dopad na zájmy chráněné stavebním zákonem a jeho prováděcími předpisy a dospěl k závěru, že rozhodnutím mohou být přímo dotčena vlastnická nebo jiná práva k pozemkům a stavbám na nich těch osob, které jsou uvedeny v rozdělovníku územního rozhodnutí, a proto jim přiznal postavení účastníka řízení. Stavební úřad vycházel při posuzování určení účastenství územního řízení ze znění ustanovení § 85 stavebního zákona.

Č.j. MMHK/086141/2016

str. 28

V rámci toho stavební úřad splnil svoji zákonnou povinnost a stanovil okruh účastníků územního řízení a to: - žadatel - obec, na jejímž území má být požadovaný záměr uskutečněn - vlastník pozemku nebo stavby, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn, není-li sám žadatelem, nebo ten, kdo má jiné věcné právo k tomuto pozemku nebo stavbě nejde-li o případ uvedený v poslední odrážce - osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno. Účastníci územního řízení dle § 85 odst. 1 písm. a) stavebního zákona Oldřich Matouš, Prašingerova č.p. 92/1, 500 08 Hradec Králové 8 - žadatel Účastníci územního řízení dle § 85 odst. 1 písm. b) stavebního zákona Statutární město Hradec Králové, Československé armády č.p. 408/51, 502 00 Hradec Králové - obec na jejímž území má být požadovaný záměr uskutečněn Účastníci územního řízení dle § 85 odst. 2 písm. a) stavebního zákona nejsou - žadatel je vlastníkem pozemků, na kterých má být záměr uskutečněn Účastníci územního řízení dle § 85 odst. 2 písm. b) stavebního zákona - osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno: Václav Tomeš, Prašingerova č.p. 220/3, 500 08 Hradec Králové 8 - LV 899 Marie Tomšová, Prašingerova č.p. 220/3, 500 08 Hradec Králové 8 - LV 899 Ing. Lubomír Kufčák, Husova č.p. 83/136, 500 08 Hradec Králové 8 - LV 4525 JUDr. Ilona Kufčáková, Husova č.p. 83/136, 500 08 Hradec Králové 8 - LV 4525 Karel Francek, Husova č.p. 82/134, 500 08 Hradec Králové 8 - LV 153 MUDr. Jana Hodrová, Zborovská 630, Třebeš, 50011 Hradec Králové - LV 153 Milan Hloušek, Bendlova č.p. 247/3, 500 08 Hradec Králové 8 - LV 7108 Miroslava Hloušková, Bendlova č.p. 247/3, 500 08 Hradec Králové 8 - LV 7108 Martin Bekera, Bendlova č.p. 93/5, 500 08 Hradec Králové 8 - LV 6833 Dana Beňaková, Bendlova č.p. 93/5, 500 08 Hradec Králové 8 - LV 6833 neznámí dědicové po zemřelé Jaroslavě Bekerové, Bendlova č.p. 93/5, 500 08 Hradec Králové - LV 6833 Statutární město Hradec Králové, Československé armády č.p. 408, 502 00 Hradec Králové LV 10001 Účastníci řízení o povolení výjimky podle § 27 správního řádu Oldřich Matouš, Prašingerova č.p. 92/1, 500 08 Hradec Králové 8 Martin Bekera, Bendlova č.p. 93/5, 500 08 Hradec Králové 8 Dana Beňaková, Bendlova č.p. 93/5, 500 08 Hradec Králové 8 neznámí dědicové po zemřelé Jaroslavě Bekerové, Bendlova č.p. 93/5, 500 08 Hradec Králové Nahlédnutím do katastru nemovitostí před vydáním rozhodnutí stavební úřad zjistil, že účastník řízení Jaroslava Bekerová, Bendlova č.p. 93/5, 500 08 Hradec Králové 8 zapsaná na LV 6833 dne 15.6.2016 zemřela a dosud nebylo vypořádáno dědictví - účastníci řízení nejsou známi. Stavební úřad proto dále postupuje podle § 25 odst. 1 a neznámým dědicům po zemřelé Jaroslavě Bekerové doručuje veřejnou vyhláškou. Vypořádání s návrhy a námitkami účastníků: Stavební úřad posoudil námitky účastníků řízení. Dle § 89 odst. 5 stavebního zákona „o námitce, o které nedošlo k dohodě mezi účastníky řízení, stavební úřad rozhodne na základě obecných požadavků na výstavbu, závazných stanovisek, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů nebo technických norem, pokud taková námitka nepřesahuje rozsah jeho působnosti. Nedošlo-li k dohodě o námitce občanskoprávní povahy, stavební úřad si o ní učiní úsudek a

Č.j. MMHK/086141/2016

str. 29

rozhodne ve věci; to neplatí v případě námitek týkajících se existence nebo rozsahu vlastnických práv. Námitky Jindřicha a Jaroslavy Bekerových ze dne 2.1.2012: S uvažovanou přístavbou rodinného domu na pozemcích st.p. č. 92 a p.č. 8/1 v katastrálním území Nový Hradec Králové ani s povolením výjimky z § 25 odst. 2 vyhlášky č. 50112006 Sb. NESOUHLASÍME, protože by nám tím byla způsobena nevratná škoda na našem majetku. Pan Matouš podával stejnou žádost již 9.3.2009. Řízení bylo zastaveno USNESENÍM ze dne 27.10.2009 zn.: 038194/2009/ST1ISta, č.j. MMHK/167286/2009. Proti tomu podal pan Matouš odvolání dne 6.10.2009, ve kterém tvrdí, že stavební úřad vyhověl neoprávněným námitkám dvou účastníků řízení, majitelům sousední parcely 6/1 v k.ú. Nový Hradec Králové. Odvolací orgán - Krajský úřad Královéhradeckého kraje v Hradci Králové, odbor územního plánování a stavebního řádu po přezkoumání celého spisu vydal dne 26.4.2010 zn.1880/UP/201O/Hav ROZHODNUTÍ, ve kterém uvádí, že body výzvy stavebního úřadu shledal za oprávněné s ohledem na ustanovení § 111 odst. 1 písm. b) stavebního zákona a uvedl body, které je třeba doplnit. Pan Matouš nedoplnil samozřejmě nic a tím celá věc skončila. Dnes otravuje znovu a dokumentace zase nemá všechny náležitosti a nezobrazuje skutečný stav. Zaslána nám byla pouze kopie katastrální mapy daného bloku staveb, kde je účelově nesprávně vykreslena požární zóna (okno a balkonové dveře odkud nebezpečí vychází je na terasu ve vzdálenosti 1,70 m od naší hranice, nikoliv jak je vykresleno - až za pětimetrovou terasou). Na druhé straně mapky je pouze půdorysný plánek pod názvem "Zastřešení teras" s datem 11/2008. To má být celá dokumentace, která má podat přesný obraz uvažované stavby?! Námitka byla zamítnuta. V oznámení o zahájení územního řízení a povolení výjimky byla skutečně zaslána kopie katastrální mapy a půdorys stavby. Žádný právní předpis však nestanoví přílohy oznámení o zahájení řízení. Přiložené situace měli pouze informativní charakter. Rozsah náležitostí žádosti o vydání územního rozhodnutí stanovuje vyhláška č. 503/2006 Sb. Účastník řízení má právo si vyhledat tyto podklady pro rozhodnutí ve spisu u správního orgánu, čehož namítající nevyužili. Stavební úřad neshledal, že by dokumentace měla výše uvedené vady. Situace požárně nebezpečného prostoru byla převzata z požárně bezpečnostního řešení zpracovaného Ing. Karlem Brousilem (autorizovaným inženýrem pro pozemní stavby a požární bezpečnost staveb - ČKAIT 0600600) a ověřená Hasičským záchranným sborem pro Královéhradecký kraj dotčeným orgánem pro požární bezpečnost staveb. Dle § 159 stavebního zákona „Projektová činnost ve výstavbě“ odst. 1 „Projektant odpovídá za správnost, celistvost a úplnost jím zpracované územně plánovací dokumentace, územní studie a dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, zejména za respektování požadavků z hlediska ochrany veřejných zájmů a za jejich koordinaci. Je povinen dbát právních předpisů a působit v součinnosti s příslušnými orgány územního plánování a dotčenými orgány“. Dle odst. 2 pak „Projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace, jakož i za technickou a ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení, včetně vlivů na životní prostředí. Je povinen dbát právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru. Statické, popřípadě jiné výpočty musí být vypracovány tak, aby byly kontrolovatelné. Není-li projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jí zpracovaný návrh. Odpovědnost projektanta za projektovou dokumentaci stavby jako celku tím není dotčena“. Pan Matouš nemá ze zahrady na severní straně svého domu napojeny žádné odpady na kanalizaci, ale svádí je volně do země, čímž nám nadměrně podmáčí pozemek i stavbu dvojgaráže. Zastřešením terasy by došlo k dalšímu zvýšení podmáčení, protože dešťová voda z plochy 25 m2, která nyní vsakuje rozptýleně, by stékala do jednoho místa v blízkosti naší dvojgaráže a tuto by podmáčela. Námitka byla zamítnuta. Dešťové vody ze stávajícího rodinného domu jsou zasakovány do stávajícího drenážního

Č.j. MMHK/086141/2016

str. 30

systému tvořeného větvenou sítí drenážního potrubí PVC o profilu DN 80. Odvodňovaná plocha se vlastním zastřešením terasy zvětšuje o 2,81 m2 - tedy o zanedbatelnou plochu. Odvodnění zastřešení terasy bude nově provedeno drenážním potrubím PVC DN 80 umístěným 6,70 m od hranice s pozemkem p.č. 6/1. Nelze tedy předpokládat další podmáčení sousedního pozemku a staveb na něm. Dále je nutné zdůraznit, že při likvidaci dešťových vod současná legislativa upřednostňuje vsakování před vypouštěním do kanalizace - viz ustanovení § 20 a 21 vyhlášky č. 501/2006 Sb., a § 6 odst. 4 vyhlášky č. 268/2009 Sb. Když se jednalo o stavbu naší dvojgaráže, pan Matouš vznášel nesmyslné námitky, jako že naše dvojgaráž (mnohem nižší než jeho uvažovaná stavba) mu zastíní 50% jeho zahrady, znemožní mu přístup denního světla do kuchyně, bude mít negativní vliv na jeho studnu (kterou zasypal), bude se mu na zahradě držet stálá vlhkost a poškodí jeho dům podmáčením a plísní, uškodí jeho "krásným" tújím, atd., atd. Přitom naše dvojgaráž má okapovou vodu svedenu do kanalizace. Pozemek panu Matoušovi stíní jeho vlastní túje, které prý nebudou vyšší než 1,40m - podívejte se na ně dnes - a ten rákos k tomu! A svinčik za nimi. Na základě nesmyslných námitek pana Matouše jsme byli stavebním úřadem šikanováni tak, že stavební řízení bylo přerušeno (1.9.2004) s tím, že musíme předložit cit.: "posouzení oslunění pozemku č. 8/1 z hlediska vlivu zamýšlené stavby dvojgaráže, vypracované oprávněnou autorizovanou osobou nebo soudním znalcem včetně závěrečného vyhodnocení" - konec citace. (Nic není zadarmo!) Dále jsme museli předložit posouzení odborem životního prostředí, že jeho túje vysázené kolem dokola jeho pozemku a stínící všem sousedům nebudou stavbou naší dvojgaráže poškozeny. Kde má pan Matouš odborný posudek vypracovaný soudním znalcem o propustnosti podloží? My jsme ho předkládali. Námitka byla zamítnuta. Žádosti byly doloženy technickou zprávou odvodnění dešťových vod zapracovanou Ing. Janem Maurerem - autorizovaným technikem pro vodohospodářské stavby (ČKAIT 0600516). Dále bylo doloženo stanovisko Magistrátu města Hradec Králové - odboru životního prostředí, že „pozemek je vhodný ke vsaku“ což vyplývá z mapy „Rajonizace možnosti zasakování dešťových vod“. Ustanovení § 20 a 21 stavebního zákona záměr rovněž splňuje. Kde má pan Matouš posouzení požární zóny vypracované autorizovanou osobou nebo soudním znalcem, včetně závěrečného vyhodnocení požární bezpečnosti? Námitce bylo vyhověno. K žádostem bylo doloženo požárně bezpečnostní řešení zpracovaného Ing. Karlem Brousilem (autorizovaným inženýrem pro pozemní stavby a požární bezpečnost staveb - ČKAIT 0600600) ověřené Hasičským záchranným sborem pro Královéhradecký kraj - dotčeným orgánem pro požární bezpečnost staveb, ze kterého vyplývá, že požárně nebezpečný prostor navržené přístavby nepřesahuje na sousední stavby ani sousední pozemky. Túje hoří i za zelena a žádným "protipožárním" nátěrem opatřeny samozřejmě nejsou. Uvažovaná zeď pouze posouvá požární nebezpečí o několik metrů dál, doprostřed naší dvojgaráže. V plánku, který nám byl zaslán je požární zóna zakreslena falešně. Ve skutečnosti je okno a balkonové dveře odkud nebezpečí požáru vychází na terasu 1,70 m od naší hranice, nikoliv až za pětimetrovou terasou, jak je v plánku vyznačeno. Námitka byla zamítnuta. Stavební úřad neshledal, že by dokumentace měla výše uvedené vady. Správnost požárně bezpečnostního řešení zpracovaného Ing. Karlem Brousilem (autorizovaným inženýrem pro pozemní stavby a požární bezpečnost staveb - ČKAIT 0600600) byla ověřena Hasičským záchranným sborem pro Královéhradecký kraj - dotčeným orgánem pro požární bezpečnost staveb. Kde má pan Matouš soudním znalcem vyhotovený posudek o tom, jak svítí sluníčko?! Dnes mu jeho vysoká zeď nebude znemožňovat přístup denního světla do kuchyně?? Zato náš pozemek bude zastiňovat. Pro něho platí jiný metr? Námitka byla zamítnuta. Pro zastínění pozemků neexistují v platných předpisech žádná kritéria, podle kterých by bylo možno jednoznačně určit, zda je pozemek v nějakém časovém intervalu zastíněn nad nějakou

Č.j. MMHK/086141/2016

str. 31

právním předpisem stanovenou míru, jako je tomu například při posuzování normových požadavků na proslunění bytů. Přesto byly žádosti doloženy studií zastínění zpracované Ing. Jiřím Vogelem, která hodnotí záměr ve vazbě na čl. 4.3.5. ČSN 73 4301 „Venkovní zařízení a pozemky v okolí obytných budov“. Ze závěru této studie vyplývá, že záměr (zastřešení terasy), nemá prakticky vliv na stávající stav zastínění pozemku p.č. 6/1 dle ČSN 73 4301. Doba proslunění pozemku p.č. 6/1 je více než 3 hodiny denně v ploše přesahující 1/2 plochy dne 1. března a je tudíž splněna podmínka ČSN 73 4301. Není proto nutné zpracovávat další znalecký posudek. Navíc má pan Matouš v zahradě bazén, který vypouští volně na pozemek k jeho tújím u hranice našeho pozemku. Bláto tam pak jen čvachtá a mokro samozřejmě vsakuje do základů naší dvojgaráže i volně do půdy naší zahrádky a nadměrně ji podmáčí. A teď by tam ještě sváděl okapovou vodu z uvažovaného zastřešení terasy. Pan Matouš se oháněl porušováním sousedských práv (i když ta vždycky porušoval jen on) a občanským zákoníkem. Tak tedy citujeme občanský zákoník: "Vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv." Stejně tak Stavební zákon ukládá stavebnímu úřadu dbát na to, aby povolením stavby nedošlo k poškození práv sousedů! Stavebnímu úřadu je velmi dobře znám způsob chování a jednání pana Matouše a jeho paní Bendové, takže je jasné, že stavbou zdi na terase v zahradě by zase došlo k ničení naší dvojgaráže. To také už máme jednou za sebou. Nahazoval zeď domu na svém pozemku (ze zahrady i ze dvora) a maltu házeli až 3m do našeho pozemku a na střechu dvorního příslušenství. A teď by nám měli ničit i dvojgaráž!?! s požehnáním stavebního úřadu?! Pan Matouš žádný prostup na odvod odpadních vod ze severní části svého pozemku do kanalizace nemá. A že by si rozkopával zahradu, aby napojoval odpad okapové vody ze zastřešené terasy na trativod? Cha, cha - pan Matouš přece nikdy nedodržel, co bylo domluveno! To se dá všechno vyčíst z jeho stavebních dokumentací. Jenže všechny černoty se mu vždycky zlegalizovaly a všechno mu prošlo. Jsme přímí sousedé, pracujeme nebo sedíme na zahrádce a tedy i slyšíme. K Matoušovům dochází sociální pracovnice kvůli vnoučatům paní Bendové, která tu bývají na návštěvě. Připomínky, které slyšíme k problémům výchovným, stravovacím či zdravotním nás nezajímají, ale naši pozornost upoutá výtka, že záchod v II. podlaží neodtéká! Protože jsme byli oblbováni fotografií jak pan Matouš lije barvu do WC mísy ve II. podlaží a tvrzením, že odpad jde do kanalizace. Proč asi neodtéká? Protože nejde do kanalizace ale volně do půdy v zahradě. Těch tuhých exkrementů už je tam tolik, že to nějaký čas trvá, než to prosákne. A ten hnůj prosakuje až do našeho pozemku. Pokud by panu Matoušovi byla přes naše námitky tato přístavba povolena, pak by stavební úřad jen potvrdil šikanu vůči nám na přání pana Matouše při stavbě naší dvojgaráže. Konec konců pan Matouš i před pracovníkem stavebního úřadu tvrdil, že v domě bydlí sám, paní Bendová tam prý jen občas dochází - což není pravda, protože ona tam bydlí trvale. Dům je víc než prostorný, tak proč ho stále chtějí zvětšovat? Když se jim to hodí, tak zase tvrdí, že tam bydlí i rodina její dcery - což zase není pravda. Ti mají byt ve městě a sem chodí na návštěvy - v létě k bazénu apod. Pokud chce mít pan Matouš zastřešené venkovní posezení pro partu svých známých, má ve dvoře zděnou kůlnu, která má jednu stěnu z prken. Stačí prkna odstranit, kůlnu vyčistit a má hned prostorné posezení venku. Zde se jedná o námitky občanskoprávního charakteru, které přesahují rozsah působnosti stavebního úřadu. Dle § 89 odst. 5 stavebního zákona „Nedošlo-li k dohodě o námitce občanskoprávní povahy, stavební úřad si o ní učiní úsudek a rozhodne ve věci; to neplatí v případě námitek týkajících se existence práva nebo rozsahu vlastnických práv“. Stavební úřad si tedy o výše uvedených námitkách učinil úsudek a rozhodl ve věci. Dle § 2 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád „správní orgán uplatňuje svou pravomoc pouze k těm účelům, k nimž mu byla zákonem nebo na základě zákona svěřena, a v rozsahu, v jakém mu byla svěřena. Správní orgán uplatňuje svou pravomoc pouze k těm účelům, k nimž mu byla zákonem nebo na základě zákona svěřena, a v rozsahu, v jakém mu byla svěřena. Při projednávání žádosti o vydání územního rozhodnutí v územním řízení je vázán jeho rozsahem. Základními právními předpisy na úseku územního plánování a stavebního řádu, které vycházejí z ústavních zákonů, jsou:

Č.j. MMHK/086141/2016

str. 32

-

zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu zákon č. 500/2004 Sb., správní řád vyhláška č. 499/2006, o dokumentaci staveb vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti - vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území - vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření - vyhláška 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace V územním řízení tedy nelze efektivně namítat umístění stavby s odkazem na skutečnost, že projednávaný záměr předurčuje výše uvedené důsledky, neboť stavební úřad není oprávněn takovou skutečnost předjímat a promítat do obsahu svého rozhodnutí (svádění dešťové vody k hranicím pozemku p.č. 6/1, vypouštění vody z bazénu k hranici pozemku p.č. 6/1, házení malty na pozemek p.č. 6/1, ničení dvojgaráže v důsledku stavby atd.). Zde je nutné odkázat namítající na Občanský zákoník zejména na ustanovení § 1013 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Rovněž tak stavebnímu úřadu nepřísluší posuzovat, kolik osob bydlí v rodinném domě, zda mají byt ve městě apod. Stavební zákon ani jeho prováděcí předpisy neumožňují stavebnímu úřadu nutit žadatele ke změně záměru (zřídit si posezení z kůlny). Stavební úřad proto posuzoval žádosti v rozsahu tak, jak mu byla předloženy. Nakonec znovu opakujeme: s povolením výjimky ani s přístavbou na pozemcích pana Matouše NESOUHLASÍME - námitka byla zamítnuta z důvodů uvedených výše. Námitky Jindřicha a Jaroslavy Bekerových z odvolání proti rozhodnutí o umístění stavby ze dne 1.8.2012: Konstrukce zastřešení bude provedena z dřevěných sloupků …..západní stěna· terasy v celé délce a část severní stěny v délce 0,65 m bude vyzděna z plných cihel. Boční stěny (severní a východní) budou do výšky 1,05 m opatřeny dřevěným obkladem .... Kde se tam ty stěny vzaly, když je to z dřevěných sloupků a vyzděna bude pouze západní stěna a část severní stěny? Jaké to stěny na severní a východní straně se budou obkládat? Pultová střecha bude ve výšce 3,50 m navazovat na stávající střechu rodinného domu. Výška střechy bude v nižší (jižní) části 2,55 m. Kolik teras je to splácaných dohromady? Stále je na dokumentaci uváděno zastřešení teras. Kolik tedy? Teras je 2. pád množného čísla od slova terasa. Terasa je na severní straně domu. Tam bude střecha navazovat na stávající střechu domu ve výši 3,50 m a zároveň bude nižšší, 2,55 m? - protože to je jižní strana terasy. Byl se vůbec ten, kdo dokumentaci zpracovával a autorizoval, podívat, jak to tam ve skutečnosti vypadá? Podle čeho to kreslili? Nebo je to záměrné plácání páté přes deváté, ať se v tom nikdo nevyzná, bude mlčet a Matoušovi si pěkně nastavějí terasy kolem dokola (jak o tom stále diskutují) a pak se řekne - vždyť to tak bylo myšleno (nižší střecha 2,55 m na jižní straně, 0,15 m výška podlahy terasy - to je také na jižní straně ve dvoře) vy jste to jenom nepochopili a mlčeli, takže je to pořádku. Vaše chyba. A sláva - bude se provozovat hospoda na telefon jak panička plánuje. Teras bude dost kolem dokola, Matoušovům bude zajištěna pohoda bydlení a sousedé nemusí ani spát. Námitka byla zamítnuta. Původní záměr žadatele byl širší (zastřešení terasy na východní straně, 2 přístavby). Žadatel zúžil záměr a pro vydání územního rozhodnutí předložil tu část dokumentace pro územní řízení, která se týká výše uvedeného záměru, tedy přístavba a nástavba rodinného domu nad půdorysem stávající terasy rodinného domu č.p. 92 s přesahem střechy. Bude tedy provedena jen část původního záměru a to ta, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Dále: Výška podlahy stávající terasy je o 0,15 m - (ve skutečnosti dva schody). Někdo má tedy

Č.j. MMHK/086141/2016

str. 33

prapodivný metr. A nebo je to tak, jak panička vždycky vyhlašuje - "Bude to tak jak Olda řekne. Chci vidět toho vola, kterej by to sem šel zkontrolovat". Námitka byla zamítnuta. Výška stavby je uvedena od ± 0,000, což je úroveň podlahy 1. NP stávajícího rodinného domu, nikoliv k úrovni stávajícího terénu. Odvodnění zastřešení bude provedeno drenážním potrubím PVC DN 80 v délce 5 m, které bude vedeno od severovýchodního nároží terasy severním směrem ve vzdálenosti 6,70 m od hranice pozemku 6/1. Na přiloženém výkresu - Posouzení navýšení odtokových poměrů dešťových vod - je ve sloupku NOVÝ STAV uvedeno pod č. 3 - terasa zastřešená, odvodnění přímo na terén alternativně dešťová kanalizace + trativod. Tak jak je to doopravdy? Podle toho, jak bude pan Matouš chtít škodit sousedům a odklánět vodu k našemu pozemku? Sám se určitě bahnem brodit nebude. To vidíme i při vypouštění bazénu. Proč alternativně je případná drenáž umístěna zase blíž k našemu pozemku (6,5 m) a není připojena do stávajícího drenážního systému? A toto ať je skutečně zkontrolováno před zaházením výkopu. Námitka byla zamítnuta. Dešťové vody ze stávajícího rodinného domu jsou zasakovány do stávajícího drenážního systému tvořeného větvenou sítí drenážního potrubí PVC o profilu DN 80. Odvodňovaná plocha se vlastním zastřešením terasy zvětšuje o 2,81 m2 - tedy o zanedbatelnou plochu. Odvodnění zastřešení terasy bude nově provedeno drenážním potrubím PVC DN 80 umístěným 6,70 m od hranice s pozemkem p.č. 6/1. Nelze tedy předpokládat další podmáčení sousedního pozemku a staveb na něm. Žádosti byly doloženy technickou zprávou odvodnění dešťových vod zapracovanou Ing. Janem Maurerem - autorizovaným technikem pro vodohospodářské stavby (ČKAIT 0600516). Dále bylo doloženo stanovisko Magistrátu města Hradec Králové - odboru životního prostředí, že „pozemek je vhodný ke vsaku“ což vyplývá z mapy „Rajonizace možnosti zasakování dešťových vod“. Dále je nutné zdůraznit, že při likvidaci dešťových vod současná legislativa upřednostňuje vsakování před vypouštěním do kanalizace - viz ustanovení § 20 a 21 vyhlášky č. 501/2006 Sb., a § 6 odst. 4 vyhlášky č. 268/2009 Sb. Dále z výše uvedeného výkresu vyplývá, že bude zastřešen i prostor nad tzv. garáží, starou žumpou a sjezdem do zahrady. Ale o tom není v dokumentaci ani slovo. Proč asi? Jako vždycky, u Matoušů - zase podvod. (Sice se o tom nepsalo, ale zakresleno to bylo, tak je to pořádku. Vy jste to nepochopili, vaše chyba). Námitka byla zamítnuta. Jak již bylo uvedeno výše původní záměr žadatele byl širší (ještě zastřešení terasy na východní straně, 2 přístavby). Žadatel zúžil záměr a pro vydání územního rozhodnutí předložil tu část dokumentace pro územní, která se týká výše uvedeného záměru tedy přístavba a nástavba rodinného domu nad půdorysem stávající terasy rodinného domu č.p. 92 s přesahem střechy. Bude tedy provedena jen část původního záměru a to ta, která je uvedena ve výroku tohoto rozhodnutí. Se záměrem byli účastníci řízení seznámeni. Panu Matoušovi je povolována výjimka pro zastřešení terasy na severní straně domu 1,70 m od hranice pozemku 6/1 (to je náš pozemek). Stávající terasa a okno nad ní je právě těch 1,70 m od hranice pozemku. Stěna by tedy měla být umístěna na stávající terase a zapuštěna do stávajícího okna. (Na plánku ale není stávající okno na terasu zakresleno, pouze dveře.) Podle čeho to paní Holubcová kreslila a pan Nosek autorizoval ? Jak si mohou dovolit předložit dokumentaci, která neodpovídá skutečnosti? (§ 111 Stavebního řádu). Námitka byla zamítnuta. Stěna je umístěna na stávající terase a je částečně zapuštěna do stávajícího okna, což bylo doloženo podáním ze dne 21.6.2013. Dále je v tomto podání uvedeno, že žadatel v budoucnu uvažuje o výměně tohoto okna. Tímto však nejsou dotčena práva namítajícíh. Dle § 89 odst. 4 „Osoba, která je účastníkem řízení podle § 85 odst. 2 písm. a) a b), může uplatňovat námitky proti projednávanému záměru v rozsahu, jakým je její právo přímo dotčeno. Z přiloženého výkresu (kopie katastrální mapy - situační plánek), ale vyplývá, že je počítáno se stavbou stěny za stávající terasou - vyznačeno jako obvodová stěna. Tím bude porušena výjimka 1,70 m od hranice pozemku p.č. 6/1. Takže zase podvod! To si pak pan Matouš s požehnáním úřadu posune náš plot a ten kousek pozemku si přihradí? Námitka byla zamítnuta.

Č.j. MMHK/086141/2016

str. 34

Z dokumentace pro územní řízení i ve výroku tohoto rozhodnutí je jednoznačně uvedeno, že stavba bude umístěna na stávajcí terase, která je umístěna ve vzdálenosti právě 1,70 m od společné hranice pozemků. Stávající vlastnická hranice není žádným způsobem zpochybňována My s přístavbou terasy ani s žádnou terasou při našem pozemku na jižní straně nesouhlasíme. Pokud bude přes náš nesouhlas stavba Matoušovům povolena, pak vzhledem ke zkušenostem, které s Matoušovými máme (je jich mnoho, ale ani jedna jediná dobrá), žádáme aby úřad, který mu povolení uděluje, na své náklady provedl úřední fotodokumentaci našich garáží (střechy a stěn), našeho plotu, rostlin a přilehlých ploch před započetím stavby pana Matouše a po jejím dokončení. Dále aby bylo v rozhodnutí výslovně uvedeno, že případné škody způsobené stavebníkem na našem majetku nám uhradí ten, kdo mu to povolil přes náš nesouhlas. Námitka byla zamítnuta. Těmto požadavkům nelze vyhovět. Dle § 2 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád „správní orgán uplatňuje svou pravomoc pouze k těm účelům, k nimž mu byla zákonem nebo na základě zákona svěřena, a v rozsahu, v jakém mu byla svěřena. Žádný ze zákonů neumožňuje stavebnímu úřadu, aby prováděl požadované. Povinností stavebníka je dle § 152 odst. 1 stavebního zákona „dbát na řádnou přípravu a provádění stavby; tato povinnost se týká i terénních úprav a zařízení. Přitom musí mít na zřeteli zejména ochranu života a zdraví osob nebo zvířat, ochranu životního prostředí a majetku, i šetrnost k sousedství. Tyto povinnosti má i u staveb a jejich změn nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení nebo u jiného obdobného záměru, například zřízení reklamního zařízení. U staveb prováděných svépomocí je stavebník rovněž povinen uvést do souladu prostorové polohy stavby s ověřenou projektovou dokumentací. O zahájení prací na stavbách osvobozených od povolení je povinen v dostatečném předstihu informovat osoby těmito pracemi přímo dotčené“. V případě nesplnění těchto podmínek se stavebník dopouští přestupku podle § 178 odst. 2 písm. k) stavebního zákona a dle § 178 odst. 3 písm. d) stavebního zákona mu lze uložit pokutu až do výše 200.000,- Kč. Stavební úřad je ze zákona povinen při povolování staveb dbát na to, aby sousedům nebyla činěna škoda. Námitce bylo vyhověno v podmínkách tohoto rozhodnutí. Při nahazování jejich domu ze severní strany házeli kupy malty až 3m do našeho pozemku. Při nahazování jižní stěny byli policií vyzváni, aby dali na lešení plachtu, jak se to běžně dělá, aby k nám nepadala malta. Namísto toho v noci vzali kbelík malty a z lešení ho chrstli k nám na střechu. Stálo nás to novou lepenku. A náhrada nikde žádná. A teď se to má opakovat? Matoušovi jsou stále Matoušovi. Tak se nedivte, že se žádnou stavbou nesouhlasíme. Stavbu bude provádět on, je tedy on povinen učinit taková opatření, aby nám neudělal škodu, a ne aby se vyškleboval ať si to zajistíme sami, jemu že po tom nic není. Stavebnímu úřadu je za ty roky chování Matoušových známé, takže velmi dobře může (ne že nemůže) předjímat jejich chování a může tedy jednoznačně stanovit přesné podmínky při provádění stavby a nepřistupovat na plácání páté přes deváté, přijmout dokumentaci, která neodpovídá skutečnosti a počkat, až si Matoušovi postaví co chtějí, a pak jim to dodatečně posvětit. Rozhodně není v pořádku, jak vehementně kázala paní Holubcová při jednání o povolení výjimky - tak počkejte až si to postaví a když se vám něco nebude líbit, tak se potom suďte. - To je tedy parta! Hlavně, že se dbá na pohodu bydlení Matoušových. Že soused má taky právo na pohodu bydlení a nežádá k tomu nic víc než pořádek a záruku proti případným škodám - to je asi příliš a nikoho to nezajímá. Zde se jedná o námitku občanskoprávního charakteru, které přesahují rozsah působnosti stavebního úřad, a o které stavební úřad nerozhodoval. Jak již bylo uvedeno výše, povinností stavebníka je dle § 152 odst. 1 stavebního zákona „dbát na řádnou přípravu a provádění stavby; tato povinnost se týká i terénních úprav a zařízení. Přitom musí mít na zřeteli zejména ochranu života a zdraví osob nebo zvířat, ochranu životního prostředí a majetku, i šetrnost k sousedství. Tuto povinnost stanovuje zákon a nikoliv stavební úřad. Stavební úřad může činit nějaká opatření v případě porušení těchto povinností. Námitky Jindřicha a Jaroslavy Bekerových z odvolání proti rozhodnutí č. 769 o povolení

Č.j. MMHK/086141/2016

str. 35

výjimky ze dne 1.8.2012 V rozhodnutí o povolení výjimky stojí, že přístavba zastřešení terasy bude umístěna 1,70 m od hranice pozemku p.č. 6/1. S povolením výjimky nesouhlasíme, protože ze všech předchozích zkušeností s Matoušovými je nám jasné, že nám zase způsobí škodu a nikdo nám ji nenahradí. Stávající terasa i okno nad ní (které však není v plánku zakresleno - proč?!) je právě oněch 1,70 m od hranice pozemku p.č. 6/1. Pak by mělo být jednoznačně uvedeno, že zeď bude umístěna na stávající terase a zapuštěna do stávajícího okna. Aby nebylo pochyb že dojde k porušení povolené výjimky. Námitce bylo vyhověno ve výroku tohoto rozhodnutí v části „popis stavby“. Ovšem z přiložených výkresů (kopie katastrální mapy - situační plánek) vyplývá, že zeď bude umístěna za stávající terasou (zakresleno jako obvodová zeď), takže kde bude oněch 1,70 m od hranice?! To si pan Matouš s požehnáním stavebního úřadu posune náš plot a pozemek si prostě při hradí z našeho? O to konečně usilují už od doby, kdy sem přišli. Námitka byla zamítnuta. Z dokumentace pro územní řízení i ve výroku tohoto rozhodnutí je jednoznačně uvedeno, že stavba bude umístěna na stávající terase, která je umístěna ve vzdálenosti právě 1,70 m od společné hranice pozemků. Záměr stavby nezpochybňuje společnou hranici mezi pozemky p.č. 8/1 a 6/1. Nejprve otec pana Matouše prohlásil, že prostor mezi domy přihradí, protože my už jsme ho měli dost dlouho a teď ho budou potřebovat oni. To jim nevyšlo. Pak si vykopali pro terasu jámu 5x5m až k naší hranici. Když jsme se bránili, paní, která pracovala na stavením odboru nás přesvědčovala, abychom přistoupili na 1,70m, když už tam to okno mají vyzděné. Vyhověli jsme a dočkali se toho, že v rozhodnutí bylo uvedeno, že stavba terasy bude posunuta 1,70m !!!! od pozemku Bekerových. Opět jsme se museli bránit. A už je to tu zase. Dostanou výjimku na 1,70 m od hranice pozemku p.č. 6/1, a budou stavět zeď v těch 1,70 m? Aby nám kdokoli vykládal, že nemůže předjímat chování účastníků řízení a až si pan Matouš provede co si zamane, tak se můžeme soudit - to snad je příliš ! Kde to jsme? Úřad přece má rozhodovat tak, aby takové možnosti vyloučil. Vždyť ze zákona č.183/2006 Sb ..... má povinnost dbát při povolování staveb na to, aby sousedům nebyla způsobena škoda., - být šetrný k zájmům vlastníků sousedních pozemků a staveb. A my rozhodně nejsme zvědaví na to, aby nám zase pan Matouš, s požehnáním stavebního úřadu či úřadu architekta, zaházel maltou celý pozemek a střechu garáže, a nám tím vznikla škoda a výdaje. Námitka byla zamítnuta. Jak již bylo uvedeno výše, povinností stavebníka je dle § 152 odst. 1 stavebního zákona „dbát na řádnou přípravu a provádění stavby; tato povinnost se týká i terénních úprav a zařízení. Přitom musí mít na zřeteli zejména ochranu života a zdraví osob nebo zvířat, ochranu životního prostředí a majetku, i šetrnost k sousedství. Tuto povinnost stanovuje zákon a nikoliv stavební úřad. Stavební úřad může činit nějaká opatření v případě porušení těchto povinností. Námitky Jindřicha a Jaroslavy Bekerových podané dne 14.5.2013: V "Oznámení o doplnění a změně podkladů ..“ je uvedeno, že žadatel dne 24. 4. 2013 upřesnil a doplnil podklady žádosti o vydání územního rozhodnutí a povolení výjimky. V nám zaslaných podkladech je zase pouze kopie situačního katastrálního plánku, na kterém je připsáno, "Podrobnost stávajícího okna a navržené stěny“. Ovšem žádné okno natož nějaká podrobnost nikde není. Je tam pouze začerněná plocha terasy a kolem ní navržená obvodová zeď tak jak bylo v minulém podání. Jaká tedy upřesnění?! Námitka byla zamítnuta. Žádný právní předpis však nestanoví přílohy oznámení o zahájení řízení. Přiložené situace měli pouze informativní charakter. Rozsah náležitostí žádosti o vydání územního rozhodnutí stanovuje vyhláška č. 503/2006 Sb. Účastník řízení má právo si vyhledat tyto podklady pro rozhodnutí ve spisu u správního orgánu. Namítající tohoto práva využili. Na dalším přiloženém plánku je opět jako minule uvedeno "Zastřešení terasll Kolika?! Navíc je tam uvedena jedna změna a to v odstupu terasy od hranice pozemku - škrtnuto 1,7 m a nově uvedeno 1,8 m. Kde k tomu paní ing. Holubcová přišla? Ona s panem Matoušem tu terasu o

Č.j. MMHK/086141/2016

str. 36

těch 10 cm odsunula?! Nějaký plánek, který by dokládal, že zeď bude stát na stávající terase s tím, že za ní zůstane těch 10 cm terasy volných, aby to dalo těch 1,80 m odstupu od hranice, že zeď bude zapuštěna do stávajícího okna, chybí. Protože zeď musí mít vlastní základ, byla by vzdálenost od hranice pozemku zmenšena o tloušťku zdi na 1,55 m. Při nahlédnutí do dokumentace dne 13. 5. 2013 jsme zjistili, že paní ing. Holubcová ty chybějící cm (těch 10 cm) prostě přikradla z našeho pozemku - a zakreslila jako majetek pana Matouše. To je teda dílo! Jak může takový člověk mít oprávnění kreslit plánky a navíc stvrzovat jejich správnost kulatým razítkem?! No, čemu se divit, to je pro Matoušovy typické. Zase jenom podvody a nepravdy. Nemá cenu zde stále opakovat nesmyslné námitky pana Matouše, rovněž tak důkazy o chování a jednání Matoušových jak při povolování stavby naší dvojgaráže, tak v celém průběhu stavby domu Matoušových, protože stavební úřad k tomu stejně nepřihlíží, přestože má v dokumentaci dostatek důkazů i fotograficky doložených a ze zákona má povinnost při povolování dbát na to, aby účastníkům řízení povolením nevznikla škoda. (Stavební řád - Hlava II §132, odst. 3, písmeno c) aby stavba neohrožovala sousední stavby, popřípadě nezpůsobovala jiné škody či ztráty. Zákon č. 183/206Sb.- "Stavební úřad má povinnost dbát při povolování staveb na to, aby sousedům nebyla způsobena škoda - být šetrný k zájmům vlastníka sousedních pozemků a staveb. "). Není tedy pravda, že stavební úřad není oprávněn předjímat skutečnost, že projednávaný záměr předurčuje negativní důsledky pro účastníka řízení (souseda). Protože máme letité a pouze negativní zkušenosti s Matoušovými a nikdo nám nikdy škody způsobené Matoušovými neuhradil a neuhradí, nesouhlasíme se žádnou výjimkou ani povolením stavby zdi terasy. Terasu tam mají, terasu běžně užívají, nikdo jim v tom nebrání, jejich túje převyšují stavbu naší dvojgaráže, tak o co jde? Jen o to zničit nám zase střechu dvojgaráže při jejich způsobu nahazování, způsobit nám další škodu a ukrást nám kus z našeho pozemku? A stavební úřad jim to požehná? K tomu již oprávnění má?! Námitka byla zamítnuta. Z dokumentace pro územní řízení i ve výroku tohoto rozhodnutí je jednoznačně uvedeno, že stavba bude umístěna na stávající terase, která je umístěna ve vzdálenosti právě 1,70 m od společné hranice pozemků. Záměr stavby nezpochybňuje společnou hranici mezi pozemky p.č. 8/1 a 6/1. Z předloženého geometrického plánu skutečného zaměření stavby, který byl podkladem pro zápis části stavby rodinného domu č.p. 92 do katastru nemovitostí, vyplývá, že vzdálenost stávající terasy rodinného domu č.p. je 1,70 m, jak bylo uvedeno v žádosti. Projektant na místě fyzicky špatně zjistil tuto hranici a mylně uvedl v doplnění žádosti vzdálenost terasy od hranice pozemku 1,80 m. Tato chyba byla následně opravena. S odvodněním střechy na pozemku parc. č. 8/1 ve vlastnictví pana Matouše dešťovou kanalizací (vsakováním) rovnoběžně s hranicí sousedního pozemku parc. č. 6/1 rovněž nesouhlasíme, protože by docházelo k dalšímu podmáčení naší dvojgaráže. Námitka byla zamítnuta. Odvodnění zastřešení terasy bude nově provedeno drenážním potrubím PVC DN 80 umístěným 6,70 m od hranice s pozemkem p.č. 6/1. Odvodňovaná plocha se vlastním zastřešením terasy zvětšuje o 2,81 m2 - tedy o zanedbatelnou plochu. Nelze tedy předpokládat další podmáčení sousedního pozemku a staveb na něm. Dále je nutné zdůraznit, že při likvidaci dešťových vod současná legislativa upřednostňuje vsakování před vypouštěním do kanalizace - viz ustanovení § 20 a 21 vyhlášky č. 501/2006 Sb., a § 6 odst. 4 vyhlášky č. 268/2009 Sb. Viz předchozí námitky. My se žádným povolením výjimky, navíc založené na lži a dle výkresu i vlastně krádeži z našeho pozemku - (1,7 nebo 1,8 m), ani se stavbou stěny na pozemcích pana Matouše nesouhlasíme. Bráníme se tím proti poškozování našeho majetku. Námitka byla zamítnuta z výše uvedených důvodů. Námitky z ústního jednání, které se konalo dne 11.6.2013 Ing. Holubcová navrhuje „Námitky Bekerových jsou technicky neopodstatněné a proto žádám, aby předložili specifikaci jejich újmy, o které se domnívají, že nastane, a aby tuto specifikaci doložili vyjádřením autorizovaného stavebního inženýra ČKAIT. Dle § 52 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů „účastníci jsou povinni označit důkazy na podporu svých tvrzení. Správní orgán není návrhy účastníků vázán, vždy však provede důkazy, které jsou potřebné ke zjištění stavu věci“. Námitka se zamítá. Stavební úřad nemá právo po účastnících řízení požadovat vyjádření autorizovaného inženýra.

Č.j. MMHK/086141/2016

str. 37

P. Beňaková (zástupce a Jindřicha a Jaroslavy Bekerových) požaduje úhradu nákladů v případě, že se prokáže, že hranice mezi pozemky p.č. 6/1 a p.č. 8/1 byla v dokumentaci pro územní řízení stanovena špatně (výkres „podrobnost stávajícího okna a navržené stěny“). Námitka se zamítá. Těmto požadavkům nelze vyhovět. Dle § 2 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád „správní orgán uplatňuje svou pravomoc pouze k těm účelům, k nimž mu byla zákonem nebo na základě zákona svěřena, a v rozsahu, v jakém mu byla svěřena. Žádný ze zákonů neumožňuje stavebnímu úřadu, aby prováděl požadované. Námitky Jindřicha a Jaroslavy Bekerových podané dne 13.6.2013: Specifikace újmy - škod S postavením zdi na terase ANI KOLEM TERASY Matoušových nemůžeme souhlasit, protože při způsobu jejich práce při nahazování bychom zase měli maltu na střeše našich garáží a na našem pozemku a škodu tím způsobenou nám nikdo neuhradí. Máme s tím dostatek zkušeností. O tom, jak Matoušovi nahazují má stavební úřad dostatek důkazů fotograficky doložených (naše stížnosti, kdy malta je naházená daleko do našeho pozemku). Museli jsme už dávat novou lepenku na dvorní příslušenství, kam nám Matoušovi úmyslně naházeli betonovu maltu. Při čištění - které musel provést pan Matouš (přestupkové řízení) se místy lepenka prodřela a prosakovala. Žádné náhrady jsme se od nikoho nedočkali. Zde se jedná o námitku občanskoprávního charakteru, které přesahují rozsah působnosti stavebního úřad, a o které stavební úřad nerozhodoval. Odůvodnění viz výše. Teď by nám totéž udělali se střechou garáží. Manžel (87 roků) je po mrtvici, syn má nemocnou páteř, takže bychom opravu střechy a případně i zdí museli zadat firmě a to by byly náklady mnohatisícové. O nějaké úhradě těchto nákladů by se nám mohlo jenom zdát. Zde se jedná o námitku občanskoprávního charakteru, které přesahují rozsah působnosti stavebního úřad, a o které stavební úřad nerozhodoval. Odůvodnění viz výše. Pokud jde o samotnou stěnu: když by stála na stávající terase jak je uvedeno ve výkresu "podrobnost okna ... " je otázkou, zda by ji tento "základ" unesl. Zeď má být 3,65 m vysoká. Mohlo by nám být jedno, jestli ji ten "základ" unese a nebo se zřítí. Jenomže by nesměla být tak blízko hranice, protože takhle by to padalo i k nám a opět poničilo naše garáže. Zase by ta škoda byla mnohatisícová. Viděli jsme jak v roce 1996 Matoušovi tuto terasu budovali. V rozporu se schválenou dokumentací si před balkonovými dveřmi do zahrady vykopali obrovskou jámu. Na náš dotaz nám bylo stavebním úřadem sděleno, že tam budou vysazovat strom. Protože to bylo hodně přitažené za vlasy, ještě týž den odpoledne nám bylo sděleno, že tam budou ukládat odpad ze stavby. Později pan Matouš starší do obvodu vykopané jámy vyrovnal na sucho, bez malty, zbytky cihel, mezi to naházeli všechen svinčik co měli, na to nasypali stavební suť a písek a navrch beton. To je dobrý základ pro stěnu vysokou 3,65 m? Námitka byla zamítnuta. Dle § 159 odst. 1) „Projektant odpovídá za správnost, celistvost a úplnost jím zpracované územně plánovací dokumentace, územní studie a dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, zejména za respektování požadavků z hlediska ochrany veřejných zájmů a za jejich koordinaci. Je povinen dbát právních předpisů a působit v součinnosti s příslušnými orgány územního plánování a dotčenými orgány“. Dle odst. 2 pak „Projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace, jakož i za technickou a ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení, včetně vlivů na životní prostředí“. Takže ať by ta zeď stála na terase nebo kolem ní, ať by šlo o škody způsobené nahazováním nebo případným zřícením, byly by mnohatisícové a nikdo by nám je neuhradil. Všem by vám to bylo jen pro pošklebek. Námitka byla zamítnuta. Zde se jedná o námitku občanskoprávního charakteru, které přesahují rozsah působnosti stavebního úřad. Odůvodnění viz výše.

Č.j. MMHK/086141/2016

str. 38

Další nevyčíslitelná škoda by nám vznikla zcizením části našeho pozemku, jak to neoprávněně zakreslila paní Ing. Ludmila Holubcová. Je s podivem, že takový paskvil stavební úřad vůbec přijal. Vždyt' na první pohled musí poznat, že je to náhlá změna v pláncích a stačí si kliknout (nic to nestojí) na internetu a zjistit stav nahlédnutím do katastrálních map a paní Ing. Ludmilu Holubcovou odkázat do patřičných mezí. Namísto toho se dává za pravdu jí a my máme dokazovat, že naše je skutečně naše. Do protokolu se sice napíše " P. Beňaková požaduje úhradu nákladů v případě, že se prokáže, že hranice mezi pozemky p. č. 6/1 a p.č. 8/1 byla v dokumentaci pro územní řízení stanovena špatně (výkres "podrobnost stávajícího okna a navržené stěny''). Ale když přijde k věci, dostane se nám jen výsměchu namísto aby stavební úřad uložil i následně i dohlédl, abychom naše zbytečně (pro něčí falšování dokumentace) vynaložené peníze dostali co nejdříve zpět. Takže co jiného je to vůči nám, než šikana?! Co by taky ti staří poctiví chudáci chtěli, že ano ? To proti strana jsou jiní kabrňáci. Drze lžou, podvádějí, falšují skutečnost jen aby mohli z cizího ukrást. Těm se tedy přikyvuje a všecko se jim povolí. Zde se jedná o námitku občanskoprávního charakteru, které přesahují rozsah působnosti stavebního úřad. Odůvodnění viz výše. Stavební úřad o námitce nerozhodoval. Záměr stavby nezpochybňuje hranici mezi pozemky p.č. 8/1 a 6/1. Z předloženého geometrického plánu, který byl podkladem pro zápis části stavby rodinného domu č.p. 92 do katastru nemovitostí, vyplývá, že vzdálenost stávající terasy rodinného domu č.p. je 1,70 m, jak bylo uvedeno v žádosti. Projektant na místě fyzicky špatně zjistil tuto hranici a mylně uvedl v doplnění žádosti vzdálenost terasy od hranice pozemku 1,80 m. Tato chyba byla následně opravena. Proto znovu důrazně opakujeme - zde sepsané škody, které by nám od Matoušových vznikly, nejsme povinni strpět a nést vlastními náklady. Z dosavadních našich zkušeností je víc než jisté, že pan Matouš by nám tyto škody nikdy neuhradil a ani úřady by neměly nejmenší zájem k tomu pana Matouše nějak přimět. Zde se jedná o námitku občanskoprávního charakteru, které přesahují rozsah působnosti stavebního úřad. Stavební úřad o námitce nerozhodoval. Odůvodnění viz výše. Takže z těchto a výše uvedených důvodů s žádným vydáním povolení pro ,,Přístavba rodinného domku č.p. 92 - zastřešení terasy" nemůžeme souhlasit a taky NESOUHLASÍME. Námitky Jaroslavy Bekerové a Jindřicha Bekery podané v odvolání dne 5.3.2014: Pan Matouš má už povolenu výjimku a to tak, že místo 2m od hranice našeho pozemku je jeho terasa umístěna ve vzdálenosti 1,70 m od hranice. V užívání této terasy mu nikdo nebrání. Vyzděním stěny na západní straně terasy by se prostor od hranice pozemku o sílu této stěny zmenšil. Při stavbě této stěny a způsobu jednání Matoušových by nám opět byla způsobena škoda na našem majetku házením malty k nám tak, jak tomu bylo pokaždé. I když nahazovali zdi u sebe za rohem, maltu házeli až 3 m do našeho pozemku. Co je platné, že nám úřad architekta vykládá, že stěna bude stát na stávající terase (pak by musela být zapuštěna do stávajícího okna), když v dokumentaci je stále dokola stavebníkem předkládán a úřadem architekta přijímán a akceptován plánek, na němž je zeď zakreslena jako obvodová zeď kolem terasy, Tak co je tedy pravda?! Dokumentace by měla být jednoznačná. Jde tedy stále jen o nepravdivé žvanění a snahu nějak nás podvést. Dalším důkazem toho je překrucování našich námitek - námitce se vyhovuje Dokumentace pro územní řízení byla žadatelem doplněna a upravena dle požadavku prováděcí vyhlášky. Z dokumentace pro územní řízení i ve výroku tohoto rozhodnutí je jednoznačně uvedeno, že stavba bude umístěna na stávající terase, která je umístěna ve vzdálenosti právě 1,70 m od společné hranice pozemků. Záměr stavby nezpochybňuje společnou hranici mezi pozemky p.č. 8/1 a 6/1. Západní plná stěna je navržena na terase (částečně zasahuje do okna), nesnižuje odstup od sousední hranice s pozemkem p.č, 6/1. Umístění stavby zdi do okna na západní straně terasy se netýká vlastnických práv namítajících. Dle § 89 odst. 4 „Osoba, která je účastníkem řízení podle § 85 odst. 2 písm. a) a b), může

Č.j. MMHK/086141/2016

str. 39

uplatňovat námitky proti projednávanému záměru v rozsahu, jakým je její právo přímo dotčeno. Umístění stěny částečně do okna se netýká vlastnických práv namítajících. Naše námitka - my jsme museli mít soudním znalcem vypracovaný posudek o tom, jak svítí sluníčko a naše garáž na západ od pozemku Matoušových nebude stínit do jeho severního okna a teď si sám chce postavit zeď přímo u okna a mnohem vyšší než je naše garáž - to mu stínit nebude?! Tato naše námitka byla pracovníkem úřadu, panem Markem, překroucena tak, jako že nám jde pouze o zastínění našeho pozemku (str. 19 a 21), naší zahrady. To není vůči nám šikana? námitka se zamítá. Požadavek na zpracování posudku na zastínění vlastního okna žadatele se netýká vlastnických práv namítajících. Dle § 89 odst. 4 „Osoba, která je účastníkem řízení podle § 85 odst. 2 písm. a) a b), může uplatňovat námitky proti projednávanému záměru v rozsahu, jakým je její právo přímo dotčeno. Další důkaz neférového jednání úřadu architekta: Paní Ing. Holubcová, zastupující pana Matouše, prostě zvětšila prostor mezi terasou Matoušových a hranicí s naším pozemkem - o 10 cm tím, že v plánku posunula hranici o 10 cm do našeho pozemku. Zakreslila tedy do plánku zfalšovanou skutečnost, dopustila se tak podvodu, ale pro úřad architekta to byl jen nepatrný omyl. To ale nebylo omylem zapsáno namísto 1, 7 m - 1,8 m, to bylo záměrné zakreslení falšovaného údaje. Podali jsme proti tomu stížnost na ČKAIT. Naši korespondenci s ČKAIT zasíláme pro informaci jako přílohu, Teprve na zásah komory ČKAIT bylo toto opraveno. A co v tom udělal úřad architekta? Od něho nám je sdělováno, že projektant jenom na místě fyzicky špatně zjistil tuto hranici a mylně uvedl v doplnění žádosti vzdálenost od hranice 1,80m. Každý podvod se nějak ukecá! My jsme museli předkládat geometrický plán zaměření pozemku (Dne 11.6.2013 - Doložení dokladů o vlastnictví a hranici pozemku kopie v příloze), ne ten, kdo si ho svévolně upravil a zfalšoval. U Matoušů nemusí být dokumentace jednoznačná? Tam může být něco jiného zakresleno, něco jiného v textové části a pak něco jiného, co "oni říkali"? Dnes je to 10 cm, příště to budou 3 m a potom ještě víc?' Dále je stále dokola stavebníkem předkládán a úřadem architekta přijímán a akceptován plánek na zastřešení teras. Kolika? Mluví se o jedné - té na severní straně domu. Na výkresu C3 jsou však v legendě v tichosti označeny jako nově zastřešené další terasy č. 4, č. 8, č. 10 a č. 11 - námitce a se vyhovuje. Stavební úřad vyzval žadatele k úpravě dokumentace pro územní řízení. Dokumentace k územnímu řízení byla přepracována a označena jako zastřešení terasy. Další rozpor mezi výkresem a slovním zpracováním: Na str. 23 je napsáno: „Odvádění srážkových vod je zajištěno dešťovou kanalizací." S tím je v rozporu legenda na přiloženém výkresu, kde na plánku C3 - situace zneškodňování dešťových vod - je popis: Nový stav - bod č.3 - terasa zastřešená, odvod přímo na terén nebo alternativně dešť. kanalizace + trativod. Tak jak je to doopravdy?' Jak se pan Matouše rozhodne, co nám bude škodit víc? Je to pořád dokola. Pokaždé na to upozorňujeme a napříště je to podáno a přijato zase naprosto stejně. Čím víc zmatečného plácáni, tím snadněji se v tom schová každý podvod. U pana Matouše zkrátka už nemusí být ani dokumentace jednoznačná"! - námitce se vyhovuje. Dokumentace k územnímu řízení byla přepracována a označena jako zastřešení terasy. Uvedené nedostatky byly v dokumentaci opraveny. Ve výroku tohoto rozhodnutí je uvedeno „Odvodnění zastřešení terasy bude provedeno drenážním potrubím PVC DN 80 v délce 5,00 m, které bude vedeno od severovýchodního nároží terasy severním směrem rovnoběžně ve vzdálenosti 6,70 m od hranice s pozemkem p.č. 6/1“. Žádosti byly doloženy technickou zprávou odvodnění dešťových vod zapracovanou Ing. Janem Maurerem - autorizovaným technikem pro vodohospodářské stavby (ČKAIT 0600516). Dále bylo doloženo stanovisko Magistrátu města Hradec Králové - odboru životního prostředí, že „pozemek je vhodný ke vsaku“ což vyplývá z mapy „Rajonizace možnosti zasakování dešťových vod“. Ustanovení § 20 a 21 stavebního zákona záměr rovněž splňuje.

Č.j. MMHK/086141/2016

str. 40

Jakou důvěru má kdokoli mít k úřadu, který se propůjčí k takovému jednáni? Veškeré naše námitky jsou zamítány, překrucovány i když z přiložené dokumentace je jasné, že máme pravdu (str. 6, str. 7, str. 8 - jedna námitka za druhou) nebo odkazovány k občanskoprávnímu řízení. Snad by měl úřad architekta postupovat tak, aby k soudním řízením nemuselo docházet, zvlášť, když z předchozích jednáni žadatele jsou důkazy o jeho nesprávném chování. V průběhu přestavby jeho domku je jich požehnaně - námitka se zamítá. Z výše uvedeného není patrné, které námitky jsou stavebním úřadem překrucovány. Dle § 2 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád „správní orgán uplatňuje svou pravomoc pouze k těm účelům, k nimž mu byla zákonem nebo na základě zákona svěřena, a v rozsahu, v jakém mu byla svěřena. Správní orgán uplatňuje svou pravomoc pouze k těm účelům, k nimž mu byla zákonem nebo na základě zákona svěřena, a v rozsahu, v jakém mu byla svěřena. Při projednávání žádosti o vydání územního rozhodnutí v územním řízení je vázán jeho rozsahem. Základními právními předpisy na úseku územního plánování a stavebního řádu, které vycházejí z ústavních zákonů, jsou: - zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu - zákon č. 500/2004 Sb., správní řád - vyhláška č. 499/2006, o dokumentaci staveb - vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti - vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření - vyhláška 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace Dle § 89 odst. 6 stavebního zákona „Námitku, o které nedošlo k dohodě mezi účastníky řízení, stavební úřad posoudí na základě obecných požadavků na výstavbu, závazných stanovisek, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů nebo technických norem, pokud taková námitka nepřesahuje rozsah jeho působnosti. Nedošlo-li k dohodě o námitce občanskoprávní povahy, stavební úřad si o ní učiní úsudek a rozhodne ve věci; to neplatí v případě námitek týkajících se existence nebo rozsahu vlastnických nebo jiných věcných práv“. S Matoušovými máme jen nedobré zkušenosti, proto se bráníme. Matoušovým musí úřad architekta zajistit pohodu bydlení. Bez zastřešení terasy by asi nemohli žít! My už žádný nárok na pohodu bydlení nemáme, ač nežádáme nic víc než klid a pořádek, a aby nám Matoušovi nedělali škodu. Ničeho cizího se nedomáháme - námitka se zamítá. Z předchozích skutečností úřad architekta velmi dobře ví, že Matoušovi nikdy nedodrželi slovo a nikdy nenahradili škody, které nám úmyslně způsobili. Úřadu stačí alibisticky opsat stať ze stavebního řádu o tom, že: "stavebník je povinen mít na zřeteli ochranu životního prostředí a majetku i šetrnost k sousedství". Ovšem už nezajistí, aby stavebník skutečně dbal na šetrnost k sousedství a případné škody nahradil. Přece když vím, že někdo záměrně druhému škodí (důkazy o tom úřad má v dokumentaci - i foto) tak mu nedávám další příležitost. Kdo bude dohlížet a zodpovídat za to jak pan Matouš zase zřídí náš pozemek a střechu garáži?! Kdo ho přiměje k pořádku?' Nikdo. Jen se budou společně vyšklebovat a navrhovat, ať se soudíme. Bude soudní poplatky platit ten, kdo svým povolením dal Matoušovům zase příležitost nadělat nám škodu? Náš požadavek, aby úřad na své náklady, které si přece může následně vymáhat od pana Matouše, provedl fotodokumentaci našich garáží (střechy a stěn), našeho plotu, rostlin a přilehlých ploch před započetím stavby pana Matouše a po jejím dokončení byl samozřejmě zamítnut - námitka se zamítá. Krajský úřad ve svém rozhodnutí ze dne 22.10.2014 spis. zn. 5585/UP/2014/Kov potvrdil správnost posouzení těchto námitek stavebního úřadu. Cituji: K námitce odvolatelů, že jim bude při stavbě stěny v rámci zastřešení terasy způsobena škoda na jejich majetku, musí odvolací orgán uvést, že nelze předjímat, jaké bude chování žadatele při provádění stavby, bez ohledu na "předchozí zkušenost odvolatelů s chováním žadatele". Případné způsobení škody žadatelem na majetku odvolatelů je pak opravdu otázkou občanskoprávní, která nespadá do působnosti stavebního úřadu. Podle ustanovení § 152 odst. 1 stavebního zákona, je samozřejmě stavebník povinen dbát na řádnou přípravu a provádění stavby. Přitom musí mít na zřeteli zejména ochranu života a zdraví osob nebo zvířat, ochranu životního

Č.j. MMHK/086141/2016

str. 41

prostředí a majetku, i šetrnost k sousedství. Pokud se obecně týká posouzení zastínění sousedního pozemku umístěním nové stavby, odvolací orgán uvádí, že posouzení zastínění pozemku není v rámci žádosti o vydání územního rozhodnutí přílohou vyžadovanou stavebním zákonem nebo jeho prováděcím právním předpisem. Pokud se týká zastínění stávající stavby změnou stavby, jak ji požaduje žadatel, k tomuto odvolacímu důvodu je nutno upozornit na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 139/2012 ze dne 20. 12. 2012, ve kterém je mimo jiné uvedeno, že "účastenství v územním řízení je vybudováno na principu, že každý účastník v něm smí uplatňovat toliko ty námitky, jimiž mají být ochráněna jeho vlastní práva. Je tak vyloučeno, aby se účastník řízení domáhal ochrany práv osob jiných, jejichž zcela samostatná práva přísluší hájit pouze jim a je jejich věcí, zda tak učiní do důsledků či nikoliv". K odvolací námitce odvolatelů, že požadavek, aby si stavební úřad na své náklady provedl fotodokumentaci jejich garáží, plotu a rostlin před započetím stavby pana Matouše a po jejím dokončení, byl zamítnut, odvolací orgán uvádí, že toto nespadá do působnosti stavebního úřadu, neboť se opět jedná o otázku občanskoprávní, zda prováděním stavby vznikne nějaká případná škoda na majetku odvolatelů. Námitky Jaroslavy Bekerové, Dany Beňakové a Martina Bekery podané dne 14.7.2015 Vážený pane ing. arch. Petře Brůno, obracíme se na Vás jako na vedoucího odboru s námitkou, aby záležitost „Přístavba a nástavba zastřešení terasy k rodinnému domu č.p. 92, dešťová kanalizace,,, ve které je stanoveno jednání na den 11.8.2015 v 9:30 hodin nadále jako oprávněná úřední osoba na úseku stavebního řádu projednával pan Jiří Marek - námitka byla zamítnuta. Zdůvodnění našeho požadavku: Pan Jiří Marek jakožto oprávněná úřední osoba na úseku stavebního řádu Magistrátu města Hradec Králové, v této roky se táhnoucí záležitosti vydával rozhodnutí, která po našich odvoláních ke Krajskému úřadu Královéhradeckého kraje, odboru územního plánování ft stavebního řádu tento vždy zrušil s tím, že Magistrát města Hradec Králové nepostupoval správně, a vrátil Magistrátu města Hradec Králové k novému projednání. Vrcholem všeho byla skutečnost, kdy zástupce vlastníka nemovitosti č.p.92 v Prašingerově ulici na Novém Hradci Králové, pana Oldřicha Matouše, paní Ing. Ludmila Holubcová, když se jí nepodařilo přivlastnit panu Matoušovi kus z našeho pozemku, na nás podala dne 2.2.2015 žalobu k Okresnímu soudu v Hradci Králové. Po výzvě Okresního soudu v Hradci Králové o doplnění a upřesněni žaloby i toho, oč jí v žalobě vlastně jde, byla po nás, jako vlastnících pozemku sousedícího s pozemkem pana Oldřicha Matouše, prostřednictvím paní Ing. Ludmily Holubcové, zastupující pana Oldřicha Matouše, požadována též písemná omluva pro pana Jiřího Marka, oprávněnou úřední osobu na úseku stavebního řádu, za to, že se touto záležitostí vůbec zabýval a údajně s ní, cituji: ztrácel svůj pracovní čas". Pan Jiří Marek, oprávněná úřední soba na úseku stavebního řádu, pokud vůbec nějaký ten svůj pracovní čas ztrácel, pak jedině z toho důvodu, že nepostupoval správně, jak je mu opakovaně vždy ve všech odvolacích rozhodnutích Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, odboru územního plánováni a stavebního řádu vytýkáno. Příslušné právoplatné doklady o hranici našeho pozemku měl přitom k dispozici od samého začátku. Jinak se domníváme, že projednávání žádostí je součástí jeho pracovní náplně a nevím, proč bychom se mu tedy měli omlouvat za to, že v pracovní době musel pracovat. ??? Jak vůbec může po nás někdo požadovat, abychom odvolali a brali zpět pravdivá fakta a skutečnosti, na které máme řádné právoplatné doklady, jejichž platnost nikdy nezaniká?! Jak vidno, od pracovníků Magistrátu města Hradec Králové je možné dočkat se i nemožného. Bylo by to dlouhé, předlouhé vysvětlování a vypisování. Z toho důvodu Vám, pane Ing. arch. Petře Brůno, jako nedílnou součást tohoto našeho dopisu zasíláme kopii podání paní Ing Ludmily Holubcové k Okresnímu soudu Hradec Králové včetně jeho doplněni a taktéž kopii Usnesení Okresního soudu Hradec Králové, vedeného pod č.j.: 11 C 32/2015-58, kterým se uvedená žaloba paní Ing. Ludmily Holubcové v plném rozsahu odmítá. Z těchto dokumentů si každý může udělat obrázek, že pokud někdo někde plýtvá úředním pracovním časem, tak my to tedy rozhodně nejsme.

Č.j. MMHK/086141/2016

str. 42

Po takovémto pokusu nátlaku na nás na odvolání toho, co je realita, pravda a nač máme řádné právoplatné doklady, nám nepřipadá správné, aby se pan Jiří Marek jako oprávněná úřední osoba na úseku stavebního řádu Magistrátu města Hradec Králové touto věcí i nadále zabýval. A je úplně jedno, že takovýto požadavek na nás nevznesl přímo on sám, ale prostřednictvím zástupkyně protistrany, prostřednictvím paní Ing. Ludmily Holubcové - námitka byla zamítnuta. Vedoucí odboru Ing. arch. Petr Brůna a oprávněná úřední osoba ve věci dopisem ze dne 3.8.2016 se jednoznačně distancoval od žaloby podané Ing. Ludmilou Holubcovou. Žaloba, včetně požadavku na omluvu pro pracovníka Magistrátu města Hradec Králové, který projednává výše uvedené územní řízení, byla pouze iniciativou Ing. Ludmily Holubcové a žádný z pracovníků Magistrátu města Hradec Králové, odboru hlavního architekta na ni neměl žádný podíl a dále sdělil, že není důvod, proč by řízení dál neprojednával Jiří Marek. Předmět žaloby nespadá do kompetence posuzování stavebního úřadu. Požadujeme, aby tento náš dopis byl založen jako nedílná součást spisu ohledně "Přístavba a nástavba zastřešení terasy k rodinnému domu č.p. 92, dešťová kanalizace" - námitce se vyhovuje. Dopis byl založen do spisu str. 422 - 430. Námitky Jaroslavy Bekerové, Dany Beňakové a Martina Bekery podané při ústním jednání dne 11.8.2015: Paní Beňaková - ze sdělení ze dne 3. 8. 2015 od Ing. arch. Petra Brůny vyplývá, že se tím pan Marek nebude zabývat. Paní Beňaková uvedla, že došlý dokument bere za platný. Jak má důvěřovat Magistrátu města za vydané dokumenty a za jejich důvěryhodnost - námitka byla zamítnuta. Paní Beňaková upozornila na chybu, která se vyskytla v dopise Ing. arch. Petra Brůny. V předposledním odstavci písemného vyhotovení dopisu ze dne 3.8.2015 se vyskytla nesprávnost, kdy v odstavci „Na základě výše uvedeného neshledávám důvod pro to, aby územní řízení o umístění výše uvedené stavby nadále jako oprávněná úřední osoba na úseku stavebního řádu projednával pan Jiří Marek“ došlo v kontextu celého sdělení k chybnému uvedení slovesa - projednával, na místo správného - neprojednával. Význam celého sdělení, a sice že pan Jiří Marek bude i nadále projednávat předmětné územní řízení, tímto pochybením nebyl ovlivněn. Tato chyba byla podle § 156 odst. 1 usnesením ze dne 12.8.2015 opravena. Ing. arch Petr Brůna tím potvrdil, že územní řízení bude nadále projednávat. S uvedenou stavbou nesouhlasíme. Důvody: Důvody: 1) Pan Matouš nedodržel slovo, nepostupoval v souladu s dokumentací, dokumentace je účelově nejednoznačná. A škod už nám způsobil dost, tvrdí se, že se nedá předjímat, že způsobí další škody, ale rovněž tak se nedá předjímat, že bude postupovat tak, aby nám škody nezpůsobil. Rovněž tak jde z jeho strany o schválnost, protože při stavbě naší dvojgaráže, která stojí bokem od jeho domu 3 m od terasy, jsme my museli platit posudek na oslunění jeho kuchyně s oknem na sever, protože tvrdil, že se v jeho domě bude tvořit plíseň a že tam bude mít tmu. Nyní jsou před garáží na pozemku pana Matouše vzrostlé túje převyšující výšku naší dvojgaráže. Posudek na oslunění jsme nežádali na naši zahradu, ale na okno pana Matouše a jak moc mu tam ta jeho vysoká zeď částečně zapuštěná do okna bude tedy zřejmě svítit. Nemůžeme za to, že náš požadavek byl pracovníkem Magistrátu města překroucen. Poukazovali jsme na to z důvodu námitek pana Matouše proti stavbě naší dvojgaráže - námitka byla zamítnuta. Pokud se obecně týká posouzení zastínění sousedního pozemku umístěním nové stavby, posouzení zastínění pozemku, není v rámci žádosti o vydání územního rozhodnutí přílohou vyžadovanou stavebním zákonem nebo jeho prováděcím právním předpisem. Pokud se týká zastínění stávající stavby změnou stavby, jak ji požaduje žadatel, k tomuto důvodu je nutno upozornit na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 139/2012 ze dne 20. 12. 2012, ve kterém je mimo jiné uvedeno, že "účastenství v územním řízení je vybudováno na principu, že každý účastník v něm smí uplatňovat toliko ty námitky, jimiž mají být ochráněna jeho vlastní práva. Je tak vyloučeno, aby se účastník řízení domáhal ochrany práv osob jiných, jejichž zcela

Č.j. MMHK/086141/2016

str. 43

samostatná práva přísluší, hájit pouze jim, a je jejich věci, zda tak učiní do důsledků či nikoliv". 2) Důvěru k panu Markovi nemůžeme mít, protože, když jsme se proti přikreslení z našeho pozemku bránili odvoláním ke krajskému úřadu, v průvodním dopise naše odvolání navrhoval zamítnout. A další věc v soudním řízení, které vyvolala paní Ing. Holubcová, byla pro pana Jiřího Marka paní Holubcovou požadována omluva za to, že se pan Marek věcí vůbec zabýval. Kdyby jejich vztahy nebyly nestandartní, nemohlo by zástupkyni protistrany něco takového vůbec napadnout. Navíc žádala vzetí nazpět všeho, v čem nám dal Krajský úřad za pravdu ve všech předchozích odvoláních, na co máme od samého počátku právoplatné doklady. Zde se jedná o občanskoprávní spor, který nepřísluší posuzování stavebního úřadu. Jedná se o soukromou iniciativu Ing. Holubcové, jak vyplývá i z předložené žaloby a usnesení Okresního soudu v Hradci Králové o odmítnutí věci. Stavební úřad proto o námitce nerozhodoval. Paní Holubcová při ústním jednání sdělila, že nežádala omluvu pro pana Marka, ale žádala omluvu Bekerových své osobě a panu Markovi. Paní Beňaková při ústním jednání dále sdělila „stačí si přečíst usnesení okresního soudu a celé podání, jehož kopii jsme na Magistrátu města zaslali a víc to není třeba komentovat. Paní Holubcová záměrně překrucuje všechno, co se dá“. 3) Když jsme si stěžovali u ČKAIT že pan Ing. Nosek potvrdil svým kulatým razítkem realitě neodpovídající plánky, komora nám sdělila, že pan Nosek pochybil, když si neověřil správnou vzdálenost. Toto máme od komory písemně, ale Ing. Holubcová tvrdí, že ČKAIT zjistila, že pan Nosek nepochybil při autorizaci jejich plánků a tudíž tyto nejsou chybné. Přitom žádným dokumentem toto nedoložila a ani doložit nemůže, protože my jsme se ČKAIT následně dotazovali. Zde se jednalo o námitku občanskoprávního charakteru, která přesahovala rozsah působnosti stavebního úřad, a o které stavební úřad nerozhodoval. Paní Bekerová postrádala ve výkresové dokumentaci pohled z pozemku Bekerových na uvažovanou terasu na severní straně, protože se jedná o terasu v blízkosti naší hranice na severní straně domu pana Matouše - námitce bylo vyhověno. Žadatel dne 21.9.2015 žádosti doplnil o požadovaný výkres. Účastnící řízení byli o tomto doplnění vyrozuměni. Vypořádání s vyjádřeními účastníků k podkladům rozhodnutí: Jaroslava a Jindřich Bekerovi se k podkladům rozhodnutí vyjádřili ve svých námitkách. Stavební úřad se s nimi vypořádal v části „Vypořádání s námitkami a návrhy účastníků řízení Vyjádření žadatele ze dne 15.4.2014 prostřednictvím zástupce Ing. Ludmily Holubcové jako vyjádření k podanému odvolání: Odvolávající se strana Bekerovi podali námitky proti Rozhodnutí Územní rozhodnutí č. 769. Bekerovi podávají námitky ke každému rozhodnutí týkající se stavby pana Matouše a to tak, že po každém projednání přidávají k podaným námitkám ještě další. Podané námitky jsou technicky neopodstatněné a vycházejí z podjatosti Bekerových vůči panu Matoušovi. Pokud to platné zákony umožňují, budou všechna rozhodnutí příslušných správních orgánů neustále napadána připomínkami Bekerových, které jenom zatěžují úřady zbytečnou prací Vztahy mezi žadatelem a účastníky řízení (vlastníky pozemků st.p.č. 216, 3572 6/1) jsou stavebnímu úřadu známy - jsou dlouhodobě špatné. Stavební úřad postupuje v řízení tak, jak mu ukládají právní předpisy, které upravují procesní postup v tomto řízení, kterými jsou zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů a zákon 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Dle § 36 odst. 1 zákona správní řádu, „Nestanoví-li zákon jinak, jsou účastníci oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy po celou dobu řízení až do vydání rozhodnutí; správní orgán může usnesením prohlásit, dokdy mohou účastníci činit své návrhy“. Dle odst. 2

Č.j. MMHK/086141/2016

str. 44

„Účastníci mají právo vyjádřit v řízení své stanovisko. Pokud o to požádají, poskytne jim správní orgán informace o řízení, nestanoví-li zákon jinak“, dle odst. 3 „Nestanoví-li zákon jinak, musí být účastníkům před vydáním rozhodnutí ve věci dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí; to se netýká žadatele, pokud se jeho žádosti v plném rozsahu vyhovuje, a účastníka, který se práva vyjádřit se k podkladům rozhodnutí vzdal“. Dle § 87 stavebního zákona ve znění „Závazná stanoviska dotčených orgánů, námitky účastníků řízení a připomínky veřejnosti musí být uplatněny nejpozději při veřejném ústním jednání, jinak se k nim nepřihlíží. Namítající podali své námitky vždy včas a ve stanovené lhůtě. Při posouzení žádosti dospěl Magistrát města Hradec Králové, odbor hlavního architekta k závěru, že: -

-

-

-

-

-

Stavba nebude mít negativní vliv na životní prostředí, nevyžádají si žádná opatření, kterými by bylo nutno respektovat zachování stávajícího stavu životního prostředí. Stavba nebude výrobního charakteru, provoz spjatý s navrženou stavbou nebude představovat nadlimitní zátěž - nebudou překročeny limitní hodnoty negativních účinků stanovené právními předpisy. Stavba nebude umístěna na pozemcích určených k plnění funkce lesa a ani v ochranném pásmu těchto pozemků. Rozhodnutí o umístění stavby není závislé na vydání územního rozhodnutí, stavebního povolení. Umístění stavby není v rozporu s žádným předchozím rozhodnutím o území, stavba nezasahuje do rozsahu žádného rozhodnutí o chráněném území nebo ochranném pásmu ani není v území, pro které bylo rozhodnuto o stavební uzávěře. Rozhodnutí vydaná dotčenými orgány pro danou stavbu žádost o vydání územního rozhodnutí respektuje a není s nimi v rozporu. Na území stavby nejsou žádné kulturní, architektonické, historické památky ani geologická naleziště a nejsou zde vymezena ochranná pásma vodních zdrojů. Realizací záměru nedojde ke změnám, které by ovlivňovaly komplexní ráz a využití stávajícího území. Realizací záměru nedojde k narušení odtokových a hydrologických poměrů v území, popřípadě k ovlivnění systému ekologické stability, popř. ovlivnění územního systému ekologické stability (ÚSES) ani významného krajinného prvku (VKP). Veškerá ustanovení týkající se umístění staveb a přípojek na sítě technického vybavení jsou v žádosti o vydání územního rozhodnutí splněna. Zároveň jsou splněny i územní technické požadavky na umisťování staveb. Umístění stavby odpovídá urbanistickému a architektonickému charakteru prostředí. Ochranná pásma zvláště chráněných území přírody dle § 37 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění nejsou polohou záměru dotčena, záměr se nenachází ani v ochranném pásmu lesních porostů dle § 14 zákona č. 289/1995 Sb., v platném znění (obojí 50m). Záměr nezasahuje do žádné CHOPAV (chráněná oblast přirozené akumulace vod). Záměr se nenachází v přímém územním kontaktu s obecně chráněnými přírodními prvky charakteru VKP. Zájmové území záměru není registrovaným VKP (významný krajinný prvek) podle § 6 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění, ani s žádným takovým prvkem není v kontaktu. V blízkosti zájmové lokality se nenachází území přírodní památky. Navrhovaným řešením likvidace srážkových vod nebude negativně ovlivněna jakost ani vydatnost kvartérní zvodně. V rámci provozu rodinného domu nebudou osazena zařízení, která by mohla být zdrojem elektromagnetického nebo radioaktivního záření. Záměr nebude zdrojem vibrací, zápachu nebo jiných výstupů ovlivňujících významně životní prostředí. Na uvažované lokalitě se nenachází žádné skupiny a druhy nerostných surovin, nejsou zde žádné dobývací prostory ani ložiska vedená v Bilanci zásob ložisek nerostných surovin nebo mimo tuto Bilanci. Na dotčeném území se nenacházejí lesní plochy, plochy luk a pastvin, stálých kultur ani umělého povrchu. Na území se nenachází zavlažovaná orná půda a zemědělské oblasti s přirozenou vegetací. Stavba je v souladu s ustanoveními technických požadavků na stavby a obecných požadavků na využívání území, stanovenými vyhláškami č. 268/2009 Sb. a 501/2006 Sb., které s umístěním stavby souvisí. Navržená stavba bude splňovat požadavky urbanistické,

Č.j. MMHK/086141/2016

-

-

-

str. 45

architektonické, životního prostředí, hygienické, ochrany povrchových a podzemních vod, požární ochrany, bezpečnosti a na zachování kvality prostředí. Odstupy staveb budou umožňovat údržbu staveb a užívání prostoru mezi stavbami pro technická či jiná vybavení a činnosti, například technickou infrastrukturu. Veškerá ustanovení týkající se přípojek na sítě technického vybavení jsou v žádosti o vydání územního rozhodnutí splněna. Zároveň jsou splněny i územní technické požadavky na umisťování staveb. Umístění stavby odpovídá urbanistickému a architektonickému charakteru prostředí. Řešené území nevykazuje historické, kulturní, urbanistické ani přírodní hodnoty. Stavba neleží v záplavovém území. Objekt není kulturní památkou, nenachází se v památkové zóně města ani v její blízkosti. Na stavební pozemek nezasahují žádná ochranná pásma z vnějšího prostoru a od jiných staveb. Stavbou ani staveništěm nedojde k záboru pozemků s funkcí lesa. Pro stavbu je nutné vybudovat územním rozhodnutím již umístěnou severní komunikaci. V místě navrhované výstavby se nenachází žádné architektonické ani historické památky, výskyt archeologických nalezišť není znám. Stavba neleží v ochranném pásmu vodních zdrojů a léčivých pramenů, není ani v oblasti ohrožené sesuvy půdy, nebo v poddolovaném území. Nenachází se ani v seizmické oblasti. Stavba nebude znečišťovat ovzduší. Stavbou a jejím následným provozem nebudou překročeny limitní hladiny hluku. Záměrem nedojde ke zvýšení dopravní zátěže v předmětném území. Předpisům požárním stavba rovněž vyhovuje. Stavba nemá žádné zvýšené požadavky na dopravu v území. Poučení účastníků:

Proti výroku rozhodnutí o umístění stavby (výrok I.) se mohou odvolat účastníci řízení o umístění stavby do 15 dnů ode dne jeho oznámení k odboru územního plánování a stavebního řádu Krajského úřadu Královéhradeckého kraje v Hradci Králové. Odvolání se podává (zasílá) podle § 81 zákona č. 500/2004 Sb. správní řád, ve znění pozdějších předpisů, Magistrátu města Hradec Králové, odboru stavebnímu, Československé armády 408, 502 00 Hradec Králové. Proti výroku rozhodnutí o povolení výjimky (výrok II.) se mohou odvolat účastníci řízení o povolení výjimek do 15 dnů ode dne jeho oznámení k odboru územního plánování a stavebního řádu Krajského úřadu Královéhradeckého kraje v Hradci Králové. Odvolání se podává (zasílá) podle § 81 zákona č. 500/2004 Sb. správní řád, ve znění pozdějších předpisů, Magistrátu města Hradec Králové, odboru stavebnímu, Československé armády 408, 502 00 Hradec Králové. Odvoláním lze napadnout výrokovou část rozhodnutí, jednotlivý výrok nebo jeho vedlejší ustanovení. Odvolání jen proti odůvodnění rozhodnutí je nepřípustné. Výrok rozhodnutí o povolení výjimek (výrok II.) je podmiňujícím výrokem pro navazující výrok o umístění stavby. Rozhodnutí o umístění stavby nabývá právní moci dnem právní moci rozhodnutí o povolení výjimky. Odvolání proti výroku rozhodnutí o povolení výjimky má odkladný účinek i vůči rozhodnutí o umístění stavby. Odvolání se podává v potřebném počtu stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis. Nepodá-li účastník potřebný počet stejnopisů, vyhotoví je na jeho náklady Magistrát města Hradec Králové v souladu s § 82 odst. 2 správního řádu.

Č.j. MMHK/086141/2016

str. 46

Rozhodnutí má podle § 93 odst. 1 stavebního zákona platnost 2 roky. Podmínky rozhodnutí o umístění stavby platí po dobu trvání stavby či zařízení, nedošlo-li z povahy věci k jejich konzumaci. Přílohy: Situace v měřítku 1 : 250 Situace zneškodňování odpadních vod Poplatek: Správní poplatek podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích položky 18 písm. a) ve výši 1000,- Kč byl zaplacen poštovní poukázkou dne 29.3.2011.

Jiří Marek oprávněná úřední osoba na úseku stavebního úřadu

otisk úředního razítka

Obdrží: účastníci (dodejky) - Oldřich Matouš, Prašingerova č.p. 92/1, 500 08 Hradec Králové cestou zmocněnce: Ing. Ludmila Holubcová, Na Občinách č.p. 859/24, 500 09 Hradec Králové 9 Statutární město Hradec Králové, Československé armády č.p. 408/51, 502 00 Hradec Králové účastníci (dodejky + veřejná vyhláška) Martin Bekera, Bendlova č.p. 93/5, 500 08 Hradec Králové 8 Dana Beňaková, Bendlova č.p. 93/5, 500 08 Hradec Králové 8 účastníci (veřejná vyhláška) Karel Francek, Husova č.p. 82/134, Nový Hradec Králové, 500 08 Hradec Králové 8 MUDr. Jana Hodrová, Zborovská 630, Třebeš, 50011 Hradec Králové Ing. Lubomír Kufčák, Husova č.p. 83/136, Nový Hradec Králové, 500 08 Hradec Králové 8 JUDr. Ilona Kufčáková, Husova č.p. 83/136, Nový Hradec Králové, 500 08 Hradec Králové 8 Václav Tomeš, Prašingerova č.p. 220/3, Nový Hradec Králové, 500 08 Hradec Králové 8 Marie Tomšová, Prašingerova č.p. 220/3, Nový Hradec Králové, 500 08 Hradec Králové 8 Milan Hloušek, Bendlova č.p. 247/3, Nový Hradec Králové, 500 08 Hradec Králové 8 Miroslava Hloušková, Bendlova č.p. 247/3, Nový Hradec Králové, 500 08 Hradec Králové 8 neznámí dědicové po zemřelé Jaroslavě Bekerové, naposledy bytem Bendlova č.p. 93/5, Nový Hradec Králové, 500 08 Hradec Králové 8 dotčené správní úřady Magistrát města Hradec Králové, odbor životního prostředí, Československé armády č.p. 408, 502 00 Hradec Králové Magistrát města Hradce Králové, odbor památkové péče, Československé armády č.p. 408, 502 00 Hradec Králové Hasičský záchranný sbor Královéhradeckého kraje, IDDS: yvfab6e Toto rozhodnutí musí být vyvěšeno po dobu 15 dnů na úřední desce a též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Vyvěšeno na úřední desce dne: ..............................

Sejmuto dne: ..................................

Razítko, podpis orgánu, který potvrzuje vyvěšení a sejmutí rozhodnutí na úřední desce.

Č.j. MMHK/086141/2016

str. 47

Vyvěšeno na elektronické úřední desce:……………..

Sejmuto dne:…………………………

Razítko, podpis orgánu, který potvrzuje vyvěšení a sejmutí rozhodnutí způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Obdrží po nabytí právní moci: - Oldřich Matouš, Prašingerova č.p. 92/1, 500 08 Hradec Králové cestou zmocněnce: Ing. Ludmila Holubcová, Na Občinách č.p. 859/24, 500 09 Hradec Králové 9