MĚSTSKÝ ÚŘAD TŘEBÍČ Odbor sociálních věcí Oddělení sociálně-právní ochrany dětí Karlovo nám. 104/55, 674 01 Třebíč, adresa pro doručení písemnosti: Masarykovo nám. 116/6, 674 01 Třebíč
Název standardu
9. Jednání, vyhodnocování a individuální plán ochrany dítěte
Kritérium standardu
9a Při jednání s klientem dodržuje orgán sociálně-právní ochrany základní principy výkonu sociálně-právní ochrany zejména –respektuje individuální přístup ke všem klientům, –vychází z individuálních potřeb každého klienta, –podporuje samostatnost klientů, –uplatňuje individuální přístup k potřebám každého klienta, –motivuje k péči o děti, –posiluje sociální začleňování klientů, –důsledně dodržuje lidská práva a základní svobody, –podporuje kontakt s přirozeným sociálním prostředím, –informuje klienta o postupech používaných při výkonu sociálněprávní ochrany 9b Orgán sociálně-právní ochrany dětí zajišťuje služby potřebné pro jednání s osobami se specifickými potřebami nebo má dojednanou spolupráci s fyzickými osobami a právnickými osobami, které tyto služby zajistí externě. 9c Orgán sociálně-právní ochrany provádí u všech případů, zejména v okamžiku zavedení dítěte do evidence dětí uvedených v § 54 zákona, základní vyhodnocování potřeb dítěte a situace rodiny (dále jen „vyhodnocování“), zaměřené na skutečnost, zda se jedná o dítě uvedené v § 6 a § 54 písm. a) zákona, o dítě uvedené v § 54 písm. b) zákona, nebo o dítě zařazené do evidence dětí z jiného důvodu. Jestliže ze závěru vyhodnocování vyplývá, že se jedná o dítě uvedené v § 6 zákona, provádí orgán sociálně-právní ochrany podrobné vyhodnocování. 9d Orgán sociálně-právní ochrany sestavuje individuální plán ochrany dítěte, pravidelně jej přehodnocuje a následně jej uzavírá.
Závazné pro:
pracovníky OSPOD Městského Úřadu Třebíč
Vypracovala:
PhDr. Naděžda Sobotková Mgr. Veronika Dobešová Mgr. et Mgr. Kateřina Dvořáková Bc. Michal Pléha Mgr. Zdeněk Smola
Schválil: Datum a podpis: Platnost kritéria od:
Mgr. Martina Machalová – vedoucí odboru sociálních věcí
01.01.2015
1
Platnost kritéria do:
31.01.2016
Datum revize:
9a Při jednání s klientem dodržuje orgán sociálně-právní ochrany základní principy výkonu sociálně-právní ochrany zejména –respektuje individuální přístup ke všem klientům, –vychází z individuálních potřeb každého klienta, –podporuje samostatnost klientů, –uplatňuje individuální přístup k potřebám každého klienta, –motivuje k péči o děti, –posiluje sociální začleňování klientů, –důsledně dodržuje lidská práva a základní svobody, –podporuje kontakt s přirozeným sociálním prostředím, –informuje klienta o postupech používaných při výkonu sociálně-právní ochrany Pracovníci OSPOD1 v rámci své činnosti dodržují principy a zásady vycházející ze základních deklarovaných práv a svobod2. Předním hlediskem sociálně-právní ochrany dětí je zájem a blaho dítěte, ochrana rodičovství a rodiny a vzájemné právo rodičů a dětí na rodičovskou výchovu a péči. Přitom se přihlíží k širšímu sociálnímu prostředí dítěte. Při výkonu sociálně-právní ochrany pracovník obce s rozšířenou působností respektuje jedinečnost každého klienta, uplatňuje individuální přístup, přičemž zohledňuje kapacitu klienta a jeho rodiny. Pracovník OSPOD je delegován starostou města Třebíče Pověřením, aby Město Třebíč zastupoval při jednáních a řízeních před všemi soudy, orgány státního zastupitelství, policií, notáři a ostatními orgány státní i místní správy. Za účelem vyhodnocování situace dítěte a jeho rodiny, tvorby a vyhodnocení individuálního plánu ochrany dítěte pracovník úzce spolupracuje s rodinou a potřebné informace získává i z jiných zdrojů. Zaměřuje se rovněž na aktivizaci a posilování rodičovských kompetencí. Intervence do rodinného života realizuje pouze na základě zákonného oprávnění, respektuje primární odpovědnost rodičů za své děti. V rámci výkonu sociálně-právní ochrany dětí pracovník OSPOD klienta poučuje a seznamuje se základními zásadami výkonu sociálně-právní ochrany dětí. OSPOD zajišťuje poskytování sociálně-právní ochrany v potřebném rozsahu na celém území své spádové oblasti. Výkon sociálně-právní ochrany je zajištěn každý pracovní den; mimo pracovní dobu a ve dnech pracovního klidu je zajištěna nepřetržitá pracovní pohotovost (viz Standard č. 1). Náklady vzniklé v souvislosti s výkonem sociálně-právní ochrany dětí až na výjimky nese stát. Sociálně-právní ochrana dětí se poskytuje bezplatně, s výjimkou pobytu dětí ve výchovně rekreačním táboře, pobytu dětí v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a správy jmění dětí.3 Sociálně-právní ochrana je poskytována pracovníky, kteří splňují vzdělanostní a jiná zákonem stanovená kritéria (viz Standard č. 5). Profesní rozvoj pracovníků je upraven ve Standardu č. 6.
Orgán sociálně-právní ochrany dětí Listina základních práv a svobod a Úmluva o právech dítěte 3 § 58 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů 1 2
2
Pracovníci OSPOD mají povinnost mlčenlivosti4 o všech skutečnostech, s nimiž se při výkonu sociálně-právní ochrany dětí seznámí. Zároveň jsou povinni sdělovat na vyžádání údaje vymezeným subjektům za konkrétních podmínek5, včetně oznamovat orgánům činným v trestním řízení skutečnosti nasvědčující tomu, že se dítě stalo nebo mohlo stát obětí protiprávního jednání 6. Získané osobní a citlivé údaje nezbytné k plnění výkonu sociálně-právní ochrany dětí pracovník OSPOD zpracovává a předává vymezeným subjektům za konkrétních podmínek podle zákonných norem 7. Pracovník OSPOD uplatňuje při své činnosti metody a techniky sociální práce, které odpovídají současnému stavu poznání. Práce s rodinou předpokládá multidisciplinární přístup (viz Standard č. 7, 14), uplatňovaný např. v rámci případových konferencí8. Postupy orgánu sociálně-právní ochrany dětí korespondují se zpracovanými standardy kvality sociálně-právní ochrany, které jsou veřejnosti dostupné na webových stránkách Městského úřadu Třebíč9.
9b Orgán sociálně-právní ochrany dětí zajišťuje služby potřebné pro jednání s osobami se specifickými potřebami nebo má dojednanou spolupráci s fyzickými osobami a právnickými osobami, které tyto služby zajistí externě. Pracovníci OSPOD při jednání s klienty se specifickými potřebami volí způsob komunikace tak, aby mohli řádně vykonávat sociálně-právní ochranu. V případě, kdy není klient schopen se dorozumět a nezajistí si tlumočníka10 či jiného průvodce, zajistí OSPOD potřebnou službu prostřednictvím externího spolupracovníka. Pracovníci OSPOD mají k dispozici Přehled sociálních služeb a odborných zařízení navazujících na výkon SPOD s kontakty služeb pro klienty se specifickými potřebami.11 Při práci s těmito klienty je vždy přísně dodržován individuální přístup se zřetelem zejména na typ, charakter a závažnost jejich postižení nebo znevýhodnění. Pro klienty se zdravotním postižením je na pracovišti zajištěný bezbariérový přístup včetně bezbariérového WC. V případě žádosti nevidomého klienta o seznámení s obsahem spisové dokumentace postupuje pracovník SPOD podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí.12
§ 57 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů a § 100 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů 5 § 51 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů 6 § 51 odst. 5 písm. b) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů 7 § 4 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů 8 § 10 odst. 3 písm. e) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů 9 www.trebic.cz 10 Čl. 37 odst. 4 zákona č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod 11 Příloha standardu č. 14 OSPOD MěÚ Třebíč 12 § 55 odst. 5 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů 4
3
9c Orgán sociálně-právní ochrany provádí u všech případů, zejména v okamžiku zavedení dítěte do evidence dětí uvedených v § 54 zákona, základní vyhodnocování potřeb dítěte a situace rodiny (dále jen „vyhodnocování“), zaměřené na skutečnost, zda se jedná o dítě uvedené v § 6 a § 54 písm. a) zákona, o dítě uvedené v § 54 písm. b) zákona, nebo o dítě zařazené do evidence dětí z jiného důvodu. Jestliže ze závěru vyhodnocování vyplývá, že se jedná o dítě uvedené v § 6 zákona, provádí orgán sociálně-právní ochrany podrobné vyhodnocování. Pracovníci OSPOD Třebíč vyhodnocují situaci dítěte a jeho rodiny v souladu se stanoveným postupem (viz Schéma vyhodnocování), který má každý pracovník k dispozici. Postup a schéma jsou zpracovány zejména na základě doporučení MPSV a Metodiky vyhodnocování Nadace Lumos 13, jsou v souladu se směrnicí k vedení spisové dokumentace14. Vyhodnocování situace dítěte a jeho rodiny je průběžný proces sběru všech informací, na jejichž základě pracovník OSPOD posuzuje míru ohrožení dítěte a zohledňuje kapacitu dítěte a jeho rodiny. Na základě vyhodnocení dochází k plánování a přijímání opatření, intervencí, zprostředkování služeb, poradenství a dalších aktivit, jež jsou součástí individuálního plánu ochrany dítěte. Vyhodnocování se provádí vždy pro jedno dítě. Z hlediska efektivity je možné provést vyhodnocování současně u více dětí (např. u sourozenců), avšak vždy je nutné, aby každé dítě mělo své vlastní vyhodnocení, lišící se v oblastech, které jsou pro dítě specifické. Postup při vyhodnocování situace dítěte a jeho rodiny: 1. Přijetí podnětu Proces vyhodnocování započíná ve fázi přijetí podnětu pracovištěm OSPOD. Pokud ze získaných informací vyplývá, že se jedná o podnět místně příslušný OSPOD Třebíč, je podnět přidělen klíčovému pracovníkovi podle trvalého nebo faktického pobytu dítěte. Pracovník vyhodnotí závažnost ohrožení dítěte (viz formulář „Posouzení naléhavosti případu“) a shromažďuje informace do formuláře „Záznam o vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny identifikační údaje“. V případě, že se jedná o podnět místně nepříslušný, pracovník po realizaci neodkladných úkonů kontaktuje místně příslušný OSPOD, s nímž dohodne další postup (viz Standard č. 8). 2. Zařazení/nezařazení dítěte do základní evidence OSPOD Klíčový pracovník ověří, zda je či není dítě vedeno v evidenci OSPOD Třebíč (kartotéka spisů Om/Nom15, kontrola SVI16, složky „Nezařazené“) a k přijatému podnětu sbírá potřebné informace. Na základě získaných informací klíčový pracovník vyhodnotí, zda se jedná o ohrožené dítě, kterému je třeba poskytnout sociálně-právní ochranu17. Pokud se jedná o ohrožené dítě18, pracovník OSPOD založí spis Om. Pokud se nejedná o ohrožené dítě, klíčový pracovník zařadí podnět včetně veškerých získaných podkladů do složky „Nezařazené“ (viz Standard č. 8), v případě potřeby zprostředkuje nebo doporučí návaznou službu19. LUMOS, Metodika vyhodnocování situace dítěte. 2014 Směrnice MPSV č. j. 2013/26780-21 ze dne 19. 9. 2013 o stanovení rozsahu evidence dětí a obsahu spisové dokumentace o dětech vedené orgány sociálně-právní ochrany dětí a o stanovení rozsahu evidence a obsahu spisové dokumentace v oblasti náhradní rodinné péče 15 Čl. 4 a 11 Směrnice MPSV č. j. 2013/26780-21 ze dne 19. 9. 2013 o stanovení rozsahu evidence dětí a obsahu spisové dokumentace o dětech vedené orgány sociálně-právní ochrany dětí a o stanovení rozsahu evidence a obsahu spisové dokumentace v oblasti náhradní rodinné péče 16 Systém včasné intervence 17 § 6 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů 18 § 6 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů; čl. 2 Směrnice MPSV č. j. 2013/26780-21 ze dne 19. 9. 2013 o stanovení rozsahu evidence dětí a obsahu spisové dokumentace o dětech vedené orgány sociálně-právní ochrany dětí a o stanovení rozsahu evidence a obsahu spisové dokumentace v oblasti náhradní rodinné péče 13 14
4
Pozn.: Existuje-li živý spis Om, pracovník OSPOD pokračuje ve spise. Existuje-li neživý spis Om (v době nejméně 6 měsíců nebyl ve spise proveden žádný úkon orgánu sociálně-právní ochrany dětí)20, založí pracovník OSPOD nový spis Om. Neexistuje-li spis žádný, založí pracovník OSPOD nový spis Om. 3. Vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny21 Po zařazení dítěte do základní evidence OSPOD Třebíč užije klíčový pracovník formulář „Základní vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny“, ve kterém uvede, zda je důvod pro zpracovníní podrobného vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny. Pro podrobné vyhodnicení situace dítěte a jeho rodiny použije klíčový pracovník formulář „Podrobné vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny“, obsahující získané informace o dítěti a jeho rodině. Vyhodnocení je realizováno u každého dítěte, které se stane klientem OSPOD nebo při změně situace dítěte. Časové hledisko zpracování vyhodnocení záleží na charakteru podnětu. 4. Individuální plán ochrany dítěte22 IPOD je sestaven ve spolupráci všech zainteresovaných subjektů. -
V IPOD je nutné stanovit cíl/cíle, přehled konkrétních kroků s jasnou formulací, osobami odpovědnými za provedení kroku, termín plnění, stanovení termínu a způsobu přehodnocení plánu. IPOD je vypracován nejdéle do jednoho měsíce od zařazení dítěte do evidence OSPOD23, viz Standard 9d. 5. Realizace IPOD Zainteresované subjekty realizují dohodnuté kroky vedoucí k naplnění stanovených cílů. 6. Přehodnocení IPOD Kroky stanovené v IPOD jsou přehodnocovány, přičemž termíny přehodnocení jsou stanoveny již při tvorbě IPOD a mohou být změněny s ohledem na aktuální vývoj situace dítěte a jeho rodiny. Po přehodnocení IPOD může dojít k uzavření případu nebo k nové formulaci IPOD.
Seznam návazných služeb (viz příloha Standardu č. 14a) Čl. 28 odst. 1 písm. n) Směrnice MPSV č. j. 2013/26780-21 ze dne 19. 9. 2013 o stanovení rozsahu evidence dětí a obsahu spisové dokumentace o dětech vedené orgány sociálně-právní ochrany dětí a o stanovení rozsahu evidence a obsahu spisové dokumentace v oblasti náhradní rodinné péče 21 § 10 odst. 3. písm. d) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů 22 § 10 odst. 5 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů; § 2, odst. 1 vyhlášky č. 473/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí 23 § 10 odst. 5 písm. b) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů 19 20
5
9d Orgán sociálně-právní ochrany sestavuje individuální plán ochrany dítěte, pravidelně jej přehodnocuje a následně jej uzavírá. Individuální plán ochrany dítěte (IPOD) zpracovává klíčový pracovník OSPOD. Je sestaven v kooperaci pracovníka OSPOD, rodiče (rodičů), pečovatelů, dítěte a spolupracujících osob a dalších. Nedaří-li se IPOD zpracovat za účasti dítěte a rodiny, musí být ze spisové dokumentace zřejmý důvod. V případě nezájmu rodiny je třeba zaznamenat i opatření učiněná k získání rodiny pro spolupráci. Individuální plán ochrany dítěte je základním výstupem vyhodnocování potřeb dítěte a východiskem pro další práci s dítětem a jeho rodinou. Slouží zejména k vymezení příčin ohrožení dítěte, stanovení opatření na ochranu dítěte a posílení funkcí rodiny. IPOD se vypracovává od počátku doby poskytování sociálně-právní ochrany, nejpozději do jednoho měsíce od zařazení do evidence OSPOD.24 Obsah individuálního plánu ochrany dítěte je stanoven vyhláškou25, kterou se provádí některá ustanovení zákona o SPOD. IPOD je zaměřen zejména na: - popis příčin ohrožení dítěte, - cíle, jednotlivé kroky a prostředky k jejich dosažení, osoby odpovědné za jejich realizaci, - způsob naplňování cílů, - časový plán, - způsob hodnocení a ověřování. Aktualizace26 IP0D se provádí zejména v situacích, kdy je uloženo výchovné opatření, nařízena ústavní výchova, ochranná výchova nebo kdy je dítě svěřeno do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, do pěstounské péče nebo jiné náhradní výchovy. Přehodnocením IPOD se rozumí vyhodnocení, zda jsou cíle naplňovány, případně jaké jsou důvody jejich nenaplnění. Při sestavování plánu je důležité stanovit také termín jeho přehodnocení, které může probíhat jednorázově nebo i pravidelně. Záleží na individuální situaci každého dítěte. Po přehodnocení plánu může dojít buď k uzavření případu nebo k nové formulaci IPOD nebo při významné změně situace může dojít k opětovnému vyhodnocení potřeb dítěte.
§ 10 odst. 5 písm. b) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí § 2 vyhlášky č. 473/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, 26 § 10 odst. 5 písm. c) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí 24 25
6
-
Související předpisy
-
Listina základních práv Evropské unie (2012/C 326/02) Zákon č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního počátku ČR, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 473/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 473/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů Směrnice MPSV č. j. 2013/26780-21 ze dne 19. 9. 2013 o stanovení rozsahu evidence dětí a obsahu spisové dokumentace o dětech vedené orgány sociálně-právní ochrany dětí a o stanovení rozsahu evidence a obsahu spisové dokumentace v oblasti náhradní rodinné péče
Interní přílohy dostupné pracovníkům na síťových discích úřadu
-
Vnitřní směrnice: QR – 5.2 Strategie jakosti
Přílohy
-
Schéma vyhodnocování
7
