OCHRANNÉ ZNÁMKY Trade Marks

MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC ÚSTAV PRÁVNÍCH NAUK

Radovan Panáček

OCHRANNÉ ZNÁMKY Trade Marks Bakalářská práce

Vedoucí práce: ČERNÝ Michal, Mgr. Ph.D.

Olomouc 2012

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a použil jen uvedené informační zdroje.

Olomouc 28. března 2012

Poděkování Na tomto místě bych chtěl srdečně poděkovat Mgr. Michalu Černému Ph.D. za podporu a poskytnutí cenných rad při psaní bakalářské práce. Můj největší dík však patří mým rodičům, za jejich podporu nejen při psaní této bakalářské práce, ale při celém mém studiu.

OBSAH Úvod ………………………………………………………………….….…..… 5 1

Legislativní rámec…………………………………………….……….... 6

1.1 Ochranná známka……….……………………………………….……..… 7 1.2 Právní předpisy v oblasti duševního vlastnictví ......................................... 8 1.3

Přehled právních předpisů .......................................................................... 9

1.4

Význam ochrany duševního vlastnictví .................................................... 11

1.5 Obrana a nástroje proti porušování práv duševního vlastnictví ……..…. 12 2

Národní a mezinárodní rámec ochrany duševního vlastnictví…........ 15

2.1 Mezinárodní rámec ochrany duševního vlastnictví .………..................... 15 2.2 Systém ochrany duševního vlastnictví v České republice ….…............... 16 2.3

Vývoj právní ochrany duševního vlastnictví ……………..….…….…… 16

3

Právní prostředky ochrany duševního vlastnictví …….…..…….…... 20

3.1 Správní prostředky ochrany ………………………….….………............ 20 3.2 Občanskoprávní prostředky ochrany .……………………….…….......... 23 3.3 Obchodněprávní prostředky ochrany .………………….…………..….... 27 3.4 Trestněprávní prostředky ochrany ………………………….….……….. 29 4

Aplikace právních předpisů v praxi ………………….….……….…... 32

4.1

Postup při zachycení výrobku v tržní síti ………………….….…….…... 32

4.2

Přijatá opatření …………………………………….……………..……... 33

5

Doporučení k rozpoznání výrobku porušujícího práva k duševnímu vlastnictví ………………………………….………..…….. 37

5.1

Postup ČOI při ochraně výrobku ………………………………...….….. 37

5.2

Jak je rozpozná spotřebitel? ……………………………………….……. 42

5.2.1 Pět hlavních znaků padělku …………………………………….………. 43 5.2.2 Některé z nejznámějších padělaných značek ………….…………….….. 45 5.2.3 Shrnutí – padělkem může být takřka cokoliv……………………............ 50 5.3

Co může udělat „majitel“ ochranné známky? .......................................... 52

Závěr ………………………………………………………….……………… 54 Anotace ………………………………………………………….……………. 56 Literatura a prameny …………………………………………….……………. 58

4

ÚVOD Ve své bakalářské práci jsem se zaměřil na oblast prosazování práv z duševního vlastnictví, na jeho právní rámec a platné právní normy. Tuto oblast jsem si vybral vzhledem k tomu, že se jako inspektor České obchodní inspekce podílím na kontrole výrobků neoprávněně opatřených ochrannou známkou, tedy nabízení, prodej a případné skladování výrobků porušujících některá práva duševního vlastnictví. Cílem této bakalářské práce je zpracování metodiky doporučující postup při ochraně výrobku, na kterém je oprávněně umístěna ochranná známka – prevence, postup a součinnost a dále postup z hlediska vymáhání nároků při odnětí či zničení zboží orgánem veřejné moci v důsledku nabídky prodeje zboží, které je neoprávněně označeno ochrannou známkou. Vzhledem k mému zaměstnání, kdy se s problematikou ochranných známek setkávám ve svém běžném pracovním životě, jsem velmi rád využil možnost, která se sama nabízela, když jedním z nabízených témat Ústavu právních nauk, bylo téma Ochranných známek. Zaměstnanec České obchodní inspekce jsem od roku 1992, tudíž popis pracovních postupů a některé uváděné údaje mají základ v mé každodenní praxi. Rovněž jsem využil některé informace, které mi byly poskytnuty mými kolegy.

5

1 LEGISLATIVNÍ RÁMEC Porušování některých práv duševního vlastnictví v České republice má svůj počátek a posléze i největší rozmach na začátku devadesátých let minulého století, kdy se geometrickou řadou zvyšoval příliv výrobků, které kopírovaly originální výrobky světových značek, a to zejména v souvislosti s nebývalým rozvojem stánkového prodeje, především v příhraničních oblastech sousedících s Německem a Rakouskem a to vzhledem k vyšší kupní síle zákazníků z těchto sousedících zemí. Nejčastějšími oblastmi, ve kterých bylo zaznamenáváno porušování práv k duševnímu vlastnictví, byly veřejnosti převážně známé oblasti oděvní, obuvnická, či hudební a filmové tvorby. Postupně se porušování práv k duševnímu vlastnictví dostalo i do dalších, méně známých oblastí, jako je oblast farmaceutická, automobilová nebo elektrotechnická. Toto zboží porušovalo primárně právní předpisy České republiky a následně i právní předpisy Evropské unie, vztahující se k ochraně práv duševního vlastnictví. Česká republika vstupuje do Evropské Unie v roce 2004 a přistupuje k Nařízení Rady Evropského Společenství č. 207/2009 (původně č. 40/1994) o ochranné známce Společenství, které upravuje komunitární ochrannou známku, kdy na základě jediné přihlášky podané u Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu (známky a vzory) získá přihlašovatel ochranu pro území celé Evropské Unie. Česká obchodní inspekce začala působit na poli potírání porušování práv duševního vlastnictví na základě žádosti Policie ČR o pomoc při jejich akcích v této oblasti. Prováděla pro Policii ČR kontrolní nákupy a její kontrolní protokol byl jedním z podkladů pro zahájení trestního řízení. Neměla v tu dobu kompetence k zjišťování pirátského zboží a i ustanovení zákona o ochraně spotřebitele ke klamání spotřebitele nebylo konkrétní. Až novely zákona č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci a zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele z ní, v roce 2000, vytvořily kontrolní orgán, který mohl samostatně potírání porušování práv provádět veřejnoprávní cestou.

6

1.1 Ochranná známka S přihlédnutím k cílům mé bakalářské práce uvádím stručně podrobnosti pouze u práv k ochranným známkám. Označení schopné zápisu do rejstříku ochranných známek, vedeného Úřadem průmyslového vlastnictví, musí splňovat základní podmínky obsažené v zákoně č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách. Vlastníky ochranných známek mohou být fyzické nebo právnické osoby způsobilé k právním úkonům. „Ochrannou známkou může být podle platného zákona jakékoli označení schopné grafického znázornění, zejména slova, včetně osobních jmen, barvy, kresby, písmena, číslice, tvar výrobku nebo jeho obal, pokud je toto označení způsobilé odlišit výrobky nebo služby jedné osoby od výrobků nebo služeb jiné osoby.“1 Na území České republiky požívají ochranu známky, které jsou: - “zapsány v rejstříku ochranných známek, vedeného Úřadem průmyslového vlastnictví, - s účinky pro Českou republiku zapsány v rejstříku vedeném Mezinárodním úřadem duševního vlastnictví na základě mezinárodní přihlášky ve smyslu Madridské dohody o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek nebo Protokolu k této dohodě, - zapsány v rejstříku vedeném Úřadem pro harmonizaci ve vnitřním trhu podle Nařízení Rady Evropských společenství o ochranné známce Společenství, - na území České republiky všeobecně známé známky ve smyslu článku 6bis Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví a článku 16 Dohody o obchodních aspektech práv duševního vlastnictví.”2 Ochranné známky mají rovněž komunitární právní úpravu, a to ve formě Komunitární ochranné známky, což je ochranná známka Evropského společenství. Právní úprava komunitární ochranné známky je obsažena v Nařízení Rady Evropského Společenství č. 207/2009, o ochranné známce Společenství. Ochranná známka je označení, kterým výrobce identifikuje sám sebe, své výrobky. Tímto označením se odliší od konkurence, která přichází na trh se stejným, nebo podobným typem výrobku. Je to typ duševního vlastnictví ke jménu, slovu, frázi, logu, symbolu, obrázku nebo kombinaci těchto prvků. 1

ŠPINDLER, K., Výkladový slovník z oblasti průmyslového a duševního vlastnictví, s. 38.

2

§ 2, odst. a) – d) zák. č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách

7

1.2 Právní předpisy v oblasti duševního vlastnictví V současné době v České republice neexistuje souhrnný zákon o duševním vlastnictví. Ochrana duševního vlastnictví je upravena souborem zvláštních předpisů, pokud jde o předměty vzniklé tvůrčí činností (např. vynálezy, průmyslové vzory, užitné vzory, topografie polovodičových výrobků) a o předměty, které jsou výsledkem činnosti netvůrčí povahy (obchodní firma, ochranné známky, označení původu a zeměpisná označení). V České republice je rovněž užívána Komunitární ochranná známka, přičemž příslušným úřadem pro řešení známkové agendy Evropské Unie (EU) je Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu (OHIM) se sídlem ve španělském městě Alicante. Řízení o registraci komunitární ochranné známky je vybudováno na stejných principech jako národní řízení. Výhoda komunitární ochranné známky spočívá v tom, že jednou přihláškou se získá ochrana v celé EU. Pouze ovšem za předpokladu, že přihlášené označení splňuje požadavky Nařízení Rady Evropského Společenství č. 207/2009, o ochranné známce Společenství. Největší úskalí pro přihlašovatele představuje princip jednotnosti komunitární ochranné známky - ta může být totiž zapsána výhradně a pouze pro Evropské společenství jako celek. Nebude-li proto přihlášené označení splňovat požadavky Nařízení byť v jediném státě, nebude mu udělena ochrana. Dne 26. 5. 2006 byl vyhlášen zákon č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví a o změně zákonů na ochranu průmyslového vlastnictví (zákon o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví), který zapracovává do našeho právního řádu Směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2004/48/ES o vymáhání práv z duševního vlastnictví. Tento zákon upravuje právní prostředky sloužící k vymáhání práv z průmyslového vlastnictví. Vymáhat práva podle tohoto zákona je oprávněn zejména vlastník či majitel práva podle příslušného zákona na ochranu průmyslového vlastnictví či osoba oprávněná užívat práva (např. nabyvatel licence). Oprávněné osoby mohou požadovat od určitých třetích osob informace o původu a distribučních sítích zboží či služeb, kterými je porušováno právo, a dále se mohou domáhat u soudu mimo jiné, aby se porušovatel zdržel závadného jednání a následky porušení nebo ohrožení práva byly odstraněny.

8

1.3 Přehled právních předpisů Zákony -

výběr nejdůležitějších zákonů, použitých při zpracování bakalářské práce

Zákon č. 64/1996 Sb., o České obchodní inspekci Předmět právní úpravy -

zajištění výrobků porušujících některá práva k duševnímu vlastnictví

Základní instituty -

kontrola právnických a fyzických osob, zajištění výrobků nebo zboží, pokuta,

propadnutí či zabrání zboží, humanita, likvidace zboží. Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele Předmět právní úpravy -

klamavá obchodní praktika


padělek, nedovolená napodobenina, výrobek nebo zboží, porušující práva

majitele patentu nebo užitného vzoru nebo práva majitele dodatkového ochranného osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin podle zvláštního právního předpisu, výrobek nebo zboží, porušující práva toho, jemuž svědčí ochrana zapsaného označení původu nebo zeměpisného označení. Zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách Předmět právní úpravy -

řízení ve věcech ochranných známek, ochranné známky


pojem ochranné známky, práva z ochranné známky, přihláška ochranné známky

a její zápis, věcný průzkum, doba platnosti ochranné známky, ochranná známka Společenství, rejstřík ochranných známek, věstník ochranných známek. Zákon č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví Předmět právní úpravy -

vymáhání práv z průmyslového vlastnictví

9


vlastník nebo majitel práva, uživatel práva, oprávněná osoba, právo na

informace, opatření k nápravě, náhrada škody, průmyslová práva, průmyslové vzory, užitné vzory, pravomoc a příslušnost soudu. Vyhlášky Vyhláška č. 550/1990 Sb., o řízení ve věcech vynálezů a průmyslových vzorů Vyhláška č. 21/2002 ze dne 21. prosince 2001, kterou se mění vyhláška Federálního úřadu pro vynálezy č. 550/1990 Sb. Vyhláška č. 97/2004 Sb., k provedení zákona o ochranných známkách v platném znění (s účinky od 1. 4. 2004) Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 243/2002 Sb., kterou se provádí zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele Související právní předpisy Nařízení Rady Evropského Společenství č. 207/2009, o ochranné známce Společenství Nařízení Rady Evropského společenství č. 1992/2003, o přístupu Evropského Společenství k Protokolu k Madridu Nařízení Rady Evropského Společenství č. 2868/1995 – prováděcí nařízení, kterým se provádí Nařízení č. 40/1995 o ochranné známce Společenství Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) Dohoda o vzniku Světové obchodní organizace (WTO) Obchodní dohoda proti padělatelství (ACTA - Anti-Counterfeiting Trade Agreement) - dohoda dosud neratifikována Zákon č. 500/2004 Sb., Správní řád v platném znění Zákon 501/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím správního řádu Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích Sazebník správních poplatků Úřadu průmyslového vlastnictví Informace k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích Zákon č. 417/2004 Sb., o patentových zástupcích, v platném znění Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění

10

1.4 Význam ochrany duševního vlastnictví Ekonomické prostředí současnosti se zakládá na přirozené soutěži „firem“3 a jejich konkurenci. Z důvodu dosažení úspěchu, musí jednotlivé firmy investovat nemalý objem finančních prostředků do vývoje výrobků, designu a označení. Pokud tak neučiní, čeká je stagnace, popřípadě i nedobrovolný odchod z trhu.4 Jako příklad uvádím Zprávu společnosti Bateria Slaný CZ, s.r.o., která v roce 2005 po masivním dovozu výrobků, neoprávněně označených ochrannou známkou Bateria ULTRA prima čelila velkému propadu odbytu svých výrobků a byla nucena inovovat design svých výrobků a opatřit je novými ochrannými prvky z důvodu jejich rozlišení od padělků. Z důvodu ekonomického zhodnocení a k zajištění návratnosti vložených finančních prostředků mohou společnosti využít možnosti právní ochrany v podobě patentů, užitných vzorů, průmyslových vzorů a ochranných známek. Tato možnost je vhodná, pokud chce vlastník nehmotný majetek využívat a jinak z něho těžit, např. určováním ceny výrobku, a chce mít právo užívání shodného řešení konkurenci zakázat. Účelem takové právní ochrany je zajistit návratnost vložených finančních prostředků a zaručit tak výhody z této činnosti vyplývající. A to zejména znemožnění snadného a rychlého získání těchto řešení konkurencí bez vynaložení jakýchkoli nákladů. Právní ochrana zcela neochrání společnost od možnosti padělání, nebo kopírování třetí osobou, ale je jedním z významných prostředků k ochraně a prosazování práv z duševního vlastnictví v případném soudním sporu. Mimo ochrany právní mohou společnosti využít rovněž ochranu veřejnoprávní, při které je možno využít organizace zabývající se prosazováním a ochranou duševního vlastnictví, mezi které patří zejména Česká obchodní inspekce, Policie ČR a celní úřady. K tomu podrobněji v kapitole 3.

3

Nejedná se o firmu ve smyslu § 8 – 12 zák. č. 513/1991 Sb., Obchodního zákoníku

4

Zpráva společnosti Bateria Slaný CZ, s.r.o., ze dne 22. 11. 2005

11

1.5 Obrana a nástroje proti porušování práv duševního vlastnictví Právní předpisy obsahují v tomto směru prostředky jak veřejnoprávní, tak soukromoprávní povahy. U prostředků veřejnoprávní povahy se jedná o nárok na zvláštní ochranu, a to udělením patentu, nebo zápisem do rejstříku Úřadu průmyslového vlastnictví. Vlastník nebo majitel práva může např. podle zák. č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví vymáhat toto právo, ať už správní, nebo soudní cestou. Je možno se domáhat nároků z právní ochrany soukromoprávní cestou, a to na základě udělení této ochrany. Tyto nároky nelze uplatnit vůči státu, lze ale vůči třetím osobám, zpravidla porušovateli, a to zejména prostřednictvím příslušného soudu. Nárok právní ochrany se uplatňuje například při sporech o původství, sporech o to, kdo měl právo na ochranu, jako např. u podnikových vynálezů nebo vzorů, sporech o vypořádání práva na odměnu nebo na dodatečné vypořádání odměny u podnikových vynálezů a vzorů, sporech o porušování průmyslových práv, sporech z licenčních smluv o převodu a o zástavě, sporech o nárok na náhradu škody, na vydání bezdůvodného obohacení atd.5 Ve věcech vynálezů a užitných vzorů dochází k využití práva, v podobě zpravidla výroby či postupování při výrobě nebo provozu podle chráněného řešení bez souhlasu majitele. V těchto případech je obvykle podávána majitelem patentu nebo zapsaného užitného vzoru žádost o provedení určovacího řízení před Úřadem průmyslového vlastnictví nebo naopak je tato žádost podávána jako obranný krok domnělým porušovatelem. „V praxi je někdy podáván návrh na předběžné opatření, a to již v období mezi zveřejněním přihlášky vynálezu a udělením patentu. Podle patentového zákona účinky patentu nastávají až ode dne oznámení o udělení patentu ve Věstníku Úřadu. Pokud však někdo po zveřejnění přihlášky, tedy ještě před udělením patentu, začne její předmět využívat, přísluší přihlašovateli přiměřená náhrada od využivatele za využívání v období mezi zveřejněním přihlášky a udělením patentu. Je-li podán návrh na

5

Pravniradce.ihned.cz/příručka. Dostupné na www:

12

předběžné opatření již ve fázi zveřejnění přihlášky, tedy před udělením patentu, není v této době dána ještě působnost Úřadu ve věci určovacího řízení. Toto proto, že v té době ještě nebyl patent udělen, nebyly tedy v udělovacím řízení vymezeny patentové nároky a nelze tudíž provádět určovací řízení. Přihlášky se totiž zveřejňují zpravidla s patentovými nároky tak, jak si je přihlašovatel uplatnil. Ve většině případů jsou pak v průběhu udělovacího řízení, na základě úplného průzkumu, který probíhá zpravidla až po zveřejnění přihlášky, tyto patentové nároky, resp. jejich rozsah redukován.“6 Majitel ochranné známky se může podle charakteru porušování jeho práv domáhat toho, aby toto porušování bylo zakázáno, popř. znemožněno. Platný známkový zákon dává majiteli i jiná práva ve vztahu k dalším osobám. Na žádost majitele ochranné známky nepropustí celní úřad zboží, které má obchodní charakter do volného oběhu, jestliže by se tím porušovala jeho práva. Rovněž je majitel oprávněn požadovat na majiteli publikace, v níž je reprodukována jeho obchodní známka, aby zveřejnil údaje, že jde o jeho ochrannou známku, a aby uvedl číslo zápisu ochranné známky do rejstříku. Na druhé straně však nový zákon o ochranných známkách omezuje některá práva majitele ochranné známky, například vyčerpání práva vlastníka ochranné známky. „Vyčerpáním práv je konkrétní užití práva z ochranné známky, jehož výkonem dochází ke spotřebování nejen tohoto konkrétního práva užití (např. uvedením výrobku označeného ochrannou známkou na trh), ale spotřebovávají se i další práva s tímto užitím spojena (nakládání s výrobkem označeným ochrannou známkou třetími osobami, které tento výrobek činí předmětem svého podnikání). Právo z ochranné známky se nevyčerpává druhově, nýbrž vždy ve vztahu ke každé jednotlivé konkrétní věci, výrobku, s nímž je předmět ochrany spojen (věcné vyčerpání). Jestliže tedy vlastník ochranné známky uvede na trh v Evropské unii jím řádně označený výrobek, nemůže již účinně dalšímu prodeji tohoto výrobku čelit. Výjimkou jsou případy, kdy vlastník ochranné známky má oprávněné důvody zakázat pozdější obchodní využití výrobků, zejména pokud se stav, popřípadě povaha výrobků po jejich uvedení na trh změnily nebo zhoršily. Za tyto oprávněné důvody lze považovat např. paralelní dovozy zboží, které poškozují ekonomickou situaci vlastníka ochranné známky na novém trhu a nezajišťují potřebný předprodejní a poprodejní servis, který spotřebitel spojuje s kvalitou výrobku označeného ochrannou známkou.

6

BOHÁČEK, M., JAKL, L., Právo duševního vlastnictví, s. 267.

13

Podle principu komunitárního vyčerpání práv nesmí vlastník ochranné známky bránit dovozu výrobku označeného ochrannou známkou do určitého členského státu EU nebo EHS, jestliže výrobek byl jím (nebo s jeho souhlasem) již uveden na trh některého z ostatních členských států. Uvedením na trh jiného členského státu se totiž ochrana poskytovaná ochrannou známkou v kterémkoli členském státě „vyčerpává“. Vlastník práva tedy nemůže uměle dělit společný trh Evropské unie bráněním dovozu výrobků obchodovaných jím na trhu Evropské unie, ač jsou tyto výrobky chráněny příslušným národním právem dovážejícího státu před takovým dovozem.“7

7

Z publikace Práva k průmyslovému vlastnictví. Dostupné na www:

14

2 NÁRODNÍ A MEZINÁRODNÍ RÁMEC OCHRANY DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ 2.1 Mezinárodní rámec ochrany duševního vlastnictví Z hlediska mezinárodního práva je základním kamenem Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví ze dne 20. března 1883 a Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (Dohoda TRIPS). Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví je mezinárodní úmluva, jejímž obsahem je ochrana a úprava práv z průmyslového vlastnictví. Na základě této úmluvy vznikla tzv. Pařížská unie (Unie na ochranu průmyslového vlastnictví), jejímiž členy je více než 100 států. Československá socialistická republika přistoupila k Pařížské úmluvě podpisem dne 14. 7. 1967. Přistoupení bylo oznámeno Vyhláškou č. 64/1975 Sb. Předměty ochrany průmyslového vlastnictví představují patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory nebo modely, tovární nebo obchodní známky, známky služeb, obchodní jméno a údaje o provenienci zboží nebo označení jeho původu. Dohoda TRIPS je součástí Dohody o zřízení Světové obchodní organizace (WTO) ratifikované dne 15. dubna 1994 v Marrakeši. Dohoda TRIPS zajišťuje minimální úroveň ochrany práv k duševnímu vlastnictví, kterou všichni členové WTO musí poskytnout. Dále Česká republika patří mezi členské země všech významných mezinárodních dohod v oblasti ochrany duševního vlastnictví. Je členem Světové organizace duševního vlastnictví, Evropské patentové organizace a zejména prostřednictvím Úřadu průmyslového vlastnictví spolupracuje s Úřadem pro harmonizaci ve vnitřním trhu. Česká republika se rovněž svým podpisem ze dne 26. 1. 2012 připojila k Obchodní dohodě proti padělatelství (ACTA). Jedná se o vícestrannou mezinárodní dohodu s trestněprávními prvky, jejímž účelem je vytvoření mezinárodního systému pro vynucování duševního vlastnictví. Text této dohody byl zveřejněn v roce 2011. ACTA je zatím podepsaná 8 státy a ostatním je otevřena k podpisu do května 2013. Rada EU odsouhlasila dohodu ACTA dne 16. prosince 2011 na setkání ministrů zemědělství a rybolovu. Protože dohoda počítá i s trestněprávními represemi, budou ji muset v případě

15

schválení Evropským parlamentem ratifikovat i jednotlivé členské státy. Dne 6. 2. 2012 byla dohoda pozastavena s tím, že vláda chce ještě analyzovat reálné dopady smlouvy.8

2.2 Systém ochrany duševního vlastnictví v České republice Používání označení, sloužícího k určování původu výrobků má dle literárních pramenů původ již ve starověku, kdy se pro označení používaly značky, písmena, nebo různé symboly. Systém právní ochrany v České republice je plně v souladu s principy tržního hospodářství. V souvislosti vstupu České republiky do Evropské unie je tento systém právní ochrany harmonizován s právem Evropské unie. Kromě příslušných zákonů existují v České republice i státní instituce, které se problematikou ochrany a prosazování práv zabývají. Ochrana předmětů duševního vlastnictví je zajišťována především Úřadem průmyslového vlastnictví, který mimo jiné plní funkci patentového a známkového úřadu a provádí podle příslušných právních norem řízení o vynálezech, užitných vzorech, topografiích polovodičových výrobků, průmyslových vzorech, ochranných známkách, označeních původu a zeměpisných označeních. Dalšími orgány a organizacemi zabývajícími se prosazováním a ochranou duševního vlastnictví ČR jsou Česká obchodní inspekce, Policie ČR, soudy a státní zastupitelství, celní úřady, Státní zemědělská a potravinářská inspekce a další subjekty.

2.3 Vývoj právní ochrany duševního vlastnictví Historie právní ochrany duševního vlastnictví na českém území spadá do počátku 19. století, kdy v českých zemích platilo rakouské právo. Právní úprava navazuje právě na vývoj v bývalém Rakousko-Uhersku a dále i v bývalém Československu. Na základě ústavního zákona č. 4/1993 Sb., tzv. Recepční normy, se Česká republika zavázala 8

Nečas: Vláda pozastaví ratifikační proces dohody ACTA. Dostupné na www:

16

dodržovat prakticky všechny mezinárodní závazky, kterými ke dni zániku byla vázána československá federace. Navíc se Česká republika po svém vzniku stala smluvní stranou řady mezinárodních smluv na ochranu duševního vlastnictví. Česká republika je členem řady mezinárodních organizací jako je např. OSN, UNESCO, WTO, OECD, NATO a samozřejmě Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO/OMPI). Česká republika je účastníkem většiny mezinárodních smluv z oblasti duševního vlastnictví. Kromě jiného je vázána Pařížskou úmluvou na ochranu průmyslového vlastnictví (1883), Bernskou úmluvou o ochraně literárních a uměleckých děl (1886), Mezinárodní úmluvou na ochranu nových odrůd rostlin (1961), Úmluvou o zřízení Světové organizace duševního vlastnictví (1967), Smlouvou o patentové spolupráci (1970), Úmluvou o udělování evropských patentů (1973), Dohodou o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví – TRIPS (1994), Smlouvou o známkovém právu (1994), Smlouvou Světové organizace duševního vlastnictví o právu autorském (1996), Smlouvou Světové organizace duševního vlastnictví o výkonech výkonných umělců a o zvukových záznamech (1996), Obchodní dohodou proti padělatelství (ACTA) atd. „Československo po 1. světové válce patřilo mezi evropské země, které bezprostředně po vzniku své státnosti právně upravilo již v roce 1919 i vztahy v oblasti průmyslového vlastnictví a konstituovalo v Praze Patentní úřad a Patentní soud. Byly tak vytvořeny dostatečné předpoklady pro zajišťování právní ochrany v oblasti vynálezů, průmyslových vzorů a ochranných zámek. Již v roce 1919 přistoupilo mladé Československo k Pařížské úmluvě na ochranu průmyslového vlastnictví a k Madridské dohodě o mezinárodním zápisu továrních a obchodních známek a vyjádřilo již tehdy tak své stanovisko k významu mezinárodní spolupráce i v oblasti průmyslového vlastnictví.“9 Za největší přínos Pařížské úmluvy je třeba považovat, že zakotvila pro oblast průmyslově právní ochrany principy, které jsou i dnes platné a které byly doplněny jen v některých aspektech až v roce 1994 Dohodou o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) s ohledem na rozšiřující se mezinárodní vztahy a obchod. Touto Dohodou se všechny členské státy zavázaly ke zřízení úřadu pro

9


17

průmyslové vlastnictví a ústřední přihlašovny, aby bylo možné oznamovat veřejnosti patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory a další. Madridská dohoda upravuje některé principy ochrany proti užívání nepravdivých nebo klamavých údajů o původu zboží v obchodním styku. Ustanovení Madridské dohody se promítají do zákonodárství členských zemí, které upravují prostředky obrany proti užívání nepravdivých údajů o původu výrobků „Úspěšný vývoj v tehdejším Československu však byl přerušen na několik let událostmi II. světové války a na 40 let pak po změně politického systému po roce 1948. Po vzoru Sovětského svazu byla v Československu zaváděna právní ochrana vynálezů a průmyslových vzorů ve formě autorských osvědčení, často tehdy označovaná jako socialistická, nevýlučná forma ochrany vynálezu. Zavedené autorské osvědčení nedávalo jeho majiteli možnost, aby vyloučil z využívání vynálezu nebo průmyslového vzoru jiné, tzv. socialistické organizace. Jeho majitel neměl k chráněnému řešení vůči těmto subjektům výlučné právo.“10 Vzhledem ke členství Československa v Pařížské úmluvě se podařilo kromě autorského osvědčení zachovat i ochranu vynálezů a průmyslových patentů. Tuto formu ochrany mohli využívat prakticky jen přihlašovatelé ze západních zemí. Tento relativně malý zájem západních firem o patentování v Československu byl zapříčiněn ekonomickým a politickým mechanismem, který jim nevytvořil vhodné konkurenční podmínky pro podnikání. Změna nastala až po roce 1989, po návratu k tržní ekonomice, kdy byl přijat zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, vyhláška č. 550/1990 Sb., o řízení ve věcech vynálezů a průmyslových vzorů, zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, vyhláška č. 350/1991 Sb., o odměňování patentových zástupců, zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků, zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech. V souvislosti se zánikem Československa vznikly na jeho bývalém území od 1. ledna 1993 dva nové nezávislé státy s mezinárodní právní subjektivitou – Česká republika a Slovenská republika. Oba nové státy převzaly již dříve existující právní úpravy, které platily koncem roku 1992 na území České a Slovenské Federativní Republiky. To znamená, že obě republiky převzaly i výše uvedené existující zákony, a dále zákon č. 174/1988 Sb., o ochranných známkách, vyhlášku č. 187/1988 Sb., o řízení

10


18

ve věcech ochranných známek, zákon č. 159/1973 Sb., o označení původu výrobků a vyhlášku č. 160/1973 Sb., o řízení ve věcech označení původu výrobků. „V nově vzniklé České republice byl nejdříve vydán zákon č. 14/1993Sb., o opatření na ochranu průmyslového vlastnictví, kterým byl zřízen Úřad průmyslového vlastnictví České republiky, byla jím stanovena jeho působnost a byla zde zakotvena i přechodná ustanovení o přihláškách a průmyslových právech existujících před vznikem samostatného českého státu.“11 V roce 1995 byl vydán nový zákon č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách a na něj navazující prováděcí vyhláška č. 213/1995 Sb., v roce 1999 zákon č. 191/1999 Sb., o opatření týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a neméně významné bylo vydání nového obchodního zákoníku č. 370/2000 Sb., který ve vztahu k průmyslovému právu upravuje zejména ustanovení o obchodní firmě a o nekalé soutěži. Mezi důležité právní předpisy rovněž patří zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele, nový zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a vyhláška č. 97/2004 Sb., k provedení zákona o ochranných známkách.

11


19

3

PRÁVNÍ

PROSTŘEDKY

OCHRANY

DUŠEVNÍHO

VLASTNICTVÍ - Postup z hlediska vymáhání nároků Do právních prostředků ochrany duševního vlastnictví, můžeme zařadit prostředky správní, občanskoprávní, obchodněprávní a trestněprávní.

3.1 Správní prostředky ochrany „V oblasti průmyslových práv je základním právním nárokem veřejnoprávní povahy nárok na zvláštní ochranu, který uplatňuje fyzická či právnická osoba vůči státu. Znamená to, že v případě splnění zákonných podmínek má tato osoba na přiznání či udělení ochrany konkrétnímu předmětu průmyslového vlastnictví právní nárok a stát je povinen tuto ochranu garantovat. Nárok na tuto zvláštní ochranu je rozhodující v tom smyslu, že dojde-li k udělení právní ochrany, lze se na základě této ochrany domáhat dalších nároků, které z ní vyplývají. Tyto další nároky, vyplývající z již udělené ochrany, jsou povahy soukromoprávní a nejsou tedy již uplatňovány vůči státu, ale zejména vůči třetím osobám, zasahujícím do této právní ochrany.“12 Úřad průmyslového vlastnictví je ústředním orgánem státní správy České republiky v oblasti průmyslového vlastnictví. V jeho přímé kompetenci je rozhodnout o poskytnutí ochrany na vynálezy, průmyslové vzory, užitné vzory, topografie polovodičových výrobků, ochranné známky a označení původu a zeměpisná označení výrobků. V rámci České republiky může rozhodnout o udělení právní ochrany výlučně Úřad průmyslového vlastnictví. Rovněž se Úřad průmyslového vlastnictví významně podílí na rozhodování o následných soukromoprávních nárocích. Registrovaná osoba má právo na právní ochranu vůči třetí osobě. Významnou výhodou, kterou získá přihlašovatel podáním přihlášky, je právo přednosti před každým, kdo by chtěl v pozdější době podat přihlášku s identickým

12

KUPKA, P., Právní prostředky ochrany průmyslového vlastnictví. Právní rádce, s. III.

20

předmětem průmyslového vlastnictví. Mezi předměty ochrany průmyslového vlastnictví patří patenty, užitné vzory, průmyslové vzory (designy) a ochranné známky. Jedním z orgánů, které se podílejí na správní ochraně průmyslových práv je Česká obchodní inspekce. Právní postavení České obchodní inspekce je upraveno zákonem č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, který rovněž dává této správní instituci značné pravomoci v oblasti ochrany duševního vlastnictví. „Česká obchodní inspekce kontroluje právnické a fyzické osoby prodávající nebo dodávající výrobky a zboží na vnitřní trh, poskytující služby nebo vyvíjející jinou podobnou činnost na vnitřním trhu, poskytující spotřebitelský úvěr nebo provozující tržiště (tržnice), pokud podle zvláštních právních předpisů nevykonává dozor jiný správní úřad“13 Dalším důležitým právním předpisem, upravujícím činnost České obchodní inspekce, je zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Tento zákon stanoví některé podmínky podnikání významné pro ochranu spotřebitele. Vztahuje se na prodej výrobků a poskytování služeb v případech, kdy k plnění dochází na území České republiky. Pro účely potírání porušování práv duševního vlastnictví jsou pro ČOI důležitá následující ustanovení § 2 odst. 1 písm. r), kdy „výrobkem nebo zbožím porušujícím některá práva duševního vlastnictví se rozumí: 1. padělek, jímž je výrobek nebo zboží, včetně jeho obalu, na němž je bez souhlasu majitele ochranné známky umístěno označení stejné nebo zaměnitelné s ochrannou známkou, porušující práva majitele ochranné známky podle zvláštního právního předpisu, dále veškeré věci nesoucí takové označení (značky, loga, etikety, nálepky, prospekty, návody k použití, doklady o záruce apod.), a to i tehdy, jsou-li uváděny samostatně, a samostatné obaly, na nichž je umístěno takové označení, 2. nedovolená napodobenina, jíž je výrobek nebo zboží, které je rozmnoženinou nebo zahrnuje rozmnoženinu vyrobenou bez souhlasu majitele autorských nebo příbuzných práv nebo bez souhlasu majitele práv k průmyslovému vzoru, jestliže pořízení rozmnoženiny porušuje tato práva podle zvláštních právních předpisů, 3. výrobek nebo zboží, porušující práva majitele patentu nebo užitného vzoru nebo práva majitele dodatkového ochranného osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin podle zvláštního právního předpisu, 4. výrobek nebo zboží, porušující práva toho, jemuž svědčí ochrana zapsaného 13

§ 2, odst. 1 zák. č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci

21

označení původu nebo zeměpisného označení.“14 V roce 2008 byl novelou zákona o ochraně spotřebitele15 do tohoto zákona aplikován pojem klamavá obchodní praktika. V § 5 odst. 2 je tento pojem osvětlen, když „za klamavou obchodní praktiku se považuje také nabízení nebo prodej výrobků nebo služeb porušujících některá práva duševního vlastnictví, jakož i skladování takových výrobků za účelem jejich nabízení nebo prodeje a dále neoprávněné užívání označení chráněného podle zvláštního právního předpisu v obchodním styku.“16 Podle základních pojmů zákona o ochraně spotřebitele při dozorování porušení některých práv duševního vlastnictví je tímto zvláštním právním předpisem zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů. Mezi orgány podílející se na správní ochraně průmyslového vlastnictví patří i Celní správa České republiky, kterou tvoří soustava celních orgánů, a to Ministerstvo financí ČR - Generální ředitelství cel, celní ředitelství a celní úřady. Právní rámec ochrany duševního vlastnictví je dán zejména zákonem č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví. Podle tohoto zákona celní úřady uplatňují zákazy a omezení v oblasti ochrany duševního vlastnictví v případě důvodného podezření, že předmětné zboží je padělkem, nebo nedovolenou napodobeninou. V zákoně č. 255/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví, v § 14 „Nakládání se zbožím, jehož výrobou nebo úpravou byla porušena práva k duševnímu vlastnictví“, jsou uvedeny některé pravomoci celních úřadů, mezi které patří rovněž oprávnění nařídit zničení nebo jiné znehodnocení zboží uznaného jako padělek, či nedovolená napodobenina.

14

§ 2, odst. 1 písm. r) zák. č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele

15

Zákon č. 36/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele

16

§ 5, odst. 2 zák. č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele

22

3.2 Občanskoprávní prostředky ochrany Právní ochrana duševního vlastnictví spočívá především v prostředcích občanského práva, tedy občanského soudního procesu. Hmotněprávní úpravu soudních prostředků obsahují jednotlivé zákony na ochranu duševního vlastnictví a dále je možno využít institut nekalé soutěže, odpovědnosti za škodu a její náhradu a bezdůvodné obohacení, které jsou obsaženy v občanském nebo obchodním zákoníku. Právní nároky, vznikají z titulu porušení soukromoprávního práva a dále smluv o převodu, licenčních smluv či zástavních smluv. Předběžné opatření „Smyslem předběžného opatření je zatímní úprava poměrů účastníků (nikoli s konečnou platností), přičemž musí být poskytnuta ochrana jak tomu, kdo o vydání předběžného opatření žádá, tak v rámci ústavních pravidel i tomu, vůči komu předběžné opatření směřuje (čl. 90 Ústavy ČR). Ochrana toho, proti komu má navrhované předběžné opatření směřovat, však nemůže dosáhnout takové intenzity, aby prakticky znemožnila ochranu oprávněných zájmů druhé strany. Jedná se přitom o opatření dočasná, jejichž trvání je omezeno, která také mohou být k návrhu zrušena, předběžným opatřením není prejudikován konečný výsledek sporu, avšak zajišťuje se jím, aby konečné rozhodnutí mohlo mít vůbec reálný význam. Úprava postupu při vydávání předběžných opatření vyžaduje, aby navrhovatel soudu osvědčil základní skutečnosti, tedy nárok sám, a u tohoto typu předběžného opatření osvědčil také pravděpodobnost možného ohrožení výkonu rozhodnutí. Nárok sám tedy nemusí být prokázán nepochybně. Tyto okolnosti je soud v rámci řízení o nařízení předběžného opatření povinen zvážit. Za porušení práva na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) je třeba považovat postup obecných soudů, které se v dané věci návrhem stěžovatele na vydání předběžného opatření, navrhovaného z obavy ohrožení výkonu rozhodnutí, z hlediska zákonných důvodů opravňujících jeho nařízení, dostatečně nezabývaly.“17 Předběžné opatření tedy prozatímně upraví poměry účastníků do doby rozhodnutí soudu, nebo když je obava, že by výkon soudního rozhodnutí mohl být ohrožen.

17

BUREŠ, J., et al., Občanský soudní řád, s. 153, Sb. ÚS sv. 24 č. 178 s. 327

23

Tvrzené skutečnosti se neprokazují, ale stačí jejich zdůvodnění. O návrhu předběžně rozhoduje soud ve svém usnesení, proti usnesení je přípustné odvolání. Žaloba na určení „Nároky z porušení průmyslového práva jsou ve zvláštních předpisech na ochranu průmyslového vlastnictví formulovány v podstatě jako práva na podání žaloby. Zjevně jde o nároky povahy hmotněprávní, jejichž splnění se lze domáhat u soudu, ale lze je také požadovat mimosoudní cestou. Žalobou jako dispozičním procesním úkonem může žalobce požadovat, aby bylo rozhodnuto o splnění povinnosti, která vyplývá ze zákona, z právního vztahu nebo z porušení práva (žaloba na plnění) nebo určení, zda tu právní vztah nebo právo je, či není (žaloba určovací).“18 Pro určovací žalobu je charakteristická její preventivní povaha, jejím účelem je poskytnout ochranu právního postavení žalobce dříve, než dojde k porušení právního vztahu či práva. Osobám, jejichž práva byla porušena, přísluší mimo výše uvedených nároků, také nárok na náhradu škody, nárok na přiměřené zadostiučinění za utrpěnou nemajetkovou újmu, který spočívá například v peněžitém plnění a nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Žaloba na plnění Plněním se považuje vydání určité věci, dodání či zaplacení určité částky nebo vykonání určitého úkonu, učinění určitého projevu vůle či uznání něčeho. Rovněž lze do této oblasti zařadit zdržení se určitého chování žalovaným nebo strpění určitého chování žalobce žalovaným. „K porušení práva k vynálezu dochází typicky využitím daného technického řešení neoprávněným způsobem, přičemž pod pojmem využití vynálezu je potřeba si představit několik forem užití: - výroba výrobků, mezi něž se řadí nejen ty, které mají spotřební charakter, ale i technologická zařízení, která vykonávají určitou funkci, - využití vynálezu je uvádění výrobků do oběhu; jde v podstatě o obchodování s výrobkem, které se realizuje zejména kupní smlouvou, - upotřebení vynálezu k účelu, ke kterému je určen; jde zejména o používání technologických zařízení ve výrobním procesu, kde dochází k upotřebení jeho funkce, 18

KUPKA, P., Právní prostředky ochrany průmyslového vlastnictví. Právní rádce, s. VII-VIII.

24

- použití postupu podle vynálezu (např. postupy výrobní, pracovní, diagnostické, měření apod.).“19 „Jde-li o vynález, jehož předmětem je věc, má majitel patentu výlučné právo věc vyrábět, prodávat ji či jinak uvádět do oběhu, dovážet ji nebo upotřebit k účelu, k němuž je určena. Jde-li o vynález, jehož předmětem je postup, popřípadě použití věci, má majitel patentu výlučné právo používat tento postup. Za využívání se nepovažuje pouhé zkoušení vynálezu, výroba vzorku pro zkoušení a osobní potřebu.“20 „Z uvedených důvodů se proto ukládá tomu, kdo vyrábí shodnou věc, popřípadě ji dováží, nabízí, nebo uvádí do oběhu, důkazní povinnost prokázat, že shodnou věc získal jiným způsobem než patentovým postupem. Jde o výjimku z obecné zásady, podle níž prokazovat porušování práv musí majitel patentu. Přitom při důkazním řízení nesmí být ohroženo výrobní tajemství předpokládaného porušovatele.“21 Náhrada škody u patentu Vyčíslení náhrady škody se provádí převážně na základě stanovení poplatku, jak je zvykem v některých právních řádech zemí Evropského společenství. Škoda je charakterizována jako neoprávněný zisk toho, kdo právo porušuje. Tato oblast není v České republice příliš rozvinutá. „Další skupinou nejčastěji uplatňovaných nároků je zejména náhrada ztráty zisku způsobená prováděním reklamy o budoucím prodeji výrobků, která přinutila majitele patentu ke snížení ceny nebo objemu jeho produkce, náhrada ztráty zisku způsobená snížením prodeje náhradních dílů k chráněným výrobkům a náhrada ztráty zisku z prodeje výrobků, které sice nejsou předmětem průmyslového práva, ale které by jejich majitel prodával v souvislosti s prodejem výrobků chráněných.“22 Ochrana známek Je nejdůležitějším a nejvýznamnějším právním institutem, který chrání označení užívaná při podnikatelské činnosti. Zákon vymezuje práva majitele ochranné známky, když majitel ochranné známky má známku chráněnu pro konkrétní výrobky či služby.

19

KUPKA, P., Právní prostředky ochrany průmyslového vlastnictví. Právní rádce, s. IX.

20

HORÁČEK, R., ČADA, K. a HAJN, P., Práva k průmyslovému vlastnictví, s. 81

21

Tamtéž, s. 81

22

KUPKA, P., Právní prostředky ochrany průmyslového vlastnictví. Právní rádce, s. IX.

25

„Způsoby porušení práv k ochranné známce představují: - neoprávněné používání označení shodného či zaměnitelného s ochrannou známkou pro stejné nebo podobné výrobky nebo služby, pro které je ochranná známka zapsána, - užívání takového označení ve spojení s těmito výrobky nebo službami, zejména umísťování na výrobky nebo jejich obaly, - nabízení či uvádění na trh výrobky takto označené, - skladování za tímto účelem, - dovážení nebo vyvážení výrobků s tímto označením, - užívání toto označení v obchodním jméně, korespondenci či reklamě.“23 „Základním účinkem zápisu ochranné známky do rejstříku je výlučné právo vlastníka ochranné známky užívat ochrannou známku ve spojení s výrobky nebo službami, pro které byla zapsána, a tomu odpovídající právo domáhat se zákazu závadného jednání třetími osobami, tj. zákazu užívat v obchodním styku shodná nebo podobná označení pro shodné nebo podobné výrobky a služby bez souhlasu vlastníka ochranné známky. Vlastníku ochranné známky vzniká zápisem výlučné právo užívat ochrannou známku ve spojení s výrobky nebo službami, pro něž je zapsána. Své právo prokazuje vlastník zapsané ochranné známky úřední listinou, tj. výpisem z rejstříku ochranných známek, popřípadě osvědčením o zápisu. Vlastník ochranné známky je oprávněn používat spolu s ochrannou známkou speciální značku ®“24 „Jako žalobní nároky lze uvést: - požadování zákazu užívat ochrannou známku nebo označení s ní zaměnitelné pro stejné nebo podobné výrobky či služby, - stažení předmětů, označených způsobem, jímž došlo k porušení práv z trhu, - zničení výrobků, jejichž výrobou nebo uvedením na trh došlo k ohrožení nebo porušení práva, - zničení materiálu a nástrojů určených nebo používaných výlučně nebo převážně při činnostech ohrožujících nebo porušujících práva chráněná tímto zákonem, - informaci o původu výrobků či dokladů provázejících výrobky nebo služby, na nichž je umístěno označení shodné nebo zaměnitelné s ochrannou známkou; soud právo

23

ŠPINDLER, K., Výkladový slovník z oblasti průmyslového a duševního vlastnictví, s. 38

24


26

na informaci nepřizná, jestliže by to bylo v nepoměru k závažnosti ohrožení či porušení.“25

3.3 Obchodněprávní prostředky ochrany Nekalá soutěž „Užití zapsané ochranné známky může být jednáním proti dobrým mravům soutěže a tedy jednáním nekalé soutěže, proti kterému se dotčený má právo bránit, a soud je povinen mu ochranu práv poskytnout, a to za podmínek uvedených v ustanovení § 74 o. s. ř. i vydáním předběžného opatření“26 Jednání, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže je např. snaha o zaregistrování označení, které je shodné, případně zaměnitelné s již zapsanou ochrannou známkou. Jako příklad zde uvádím druh nekalosoutěžní reklamy: „Výrobce hraček uvede na trh stavebnici, která je založena na poněkud jiném konstrukčním principu, než známé hračky Lego a v reklamě tvrdí: My nejsme stavebnice Lego, ale jsme s touto stavebnicí kompatibilní. Při spojení obou stavebnic lze vytvářet nové podivuhodné kombinace.“27 Vyvolání nebezpečí záměny „Vyvolání nebezpečí záměny je: a)

užití firmy nebo názvu osoby nebo zvláštního označení podniku

užívaného již po právu jiným soutěžitelem, b)

užití zvláštních označení podniku nebo zvláštních označení či úpravy

výrobků, výkonů anebo obchodních materiálů podniku, které v zákaznických kruzích platí pro určitý podnik nebo závod za příznačné, c)

napodobení cizích výrobků, jejich obalů nebo výkonů, ledaže by šlo o

napodobení v prvcích, které jsou již z povahy výrobku funkčně, technicky nebo esteticky předurčeny, a napodobitel učinil veškerá opatření, která od něho lze požadovat, aby nebezpečí záměny vyloučil nebo alespoň podstatně omezil,

25

KUPKA, P., Právní prostředky ochrany průmyslového vlastnictví. Právní rádce, s. X.

26

BUREŠ, J., et al., Občanský soudní řád, s. 155, R 51/1996

27

HAJN, P., Právo nekalé soutěže, s. 90

27

pokud jsou tato jednání způsobilá vyvolat nebezpečí záměny nebo klamnou představu o spojení s podnikem, firmou, zvláštním označením nebo výrobky anebo výkony soutěžitele.“28 Jedná se například o napodobení cizích výrobků, obalů, nebo výkonů. V praxi situace nastává při založení nového subjektu poté, co se bývalí společníci nepohodnou. Shodný, či zaměnitelný název a předmět podnikání si pak zaregistruje nový subjekt jako ochrannou známku. Tato situace navozuje dojem propojení s jiným soutěžitelem. Parazitování na pověsti a zlehčování Parazitováním je dle zákona využívání pověsti podniku, výrobků nebo služeb jiného soutěžitele s cílem získat pro výsledky vlastního nebo cizího podnikání prospěch, jehož by soutěžitel jinak nedosáhl. Zlehčováním je získání soutěžní výhody pošpiněním konkurence, a to nejen proti výslovně označenému soutěžiteli. Postačí, pokud je totožnost soutěžitele pro průměrného zákazníka rozpoznatelná z konkrétních okolností jednání a není nutné, aby byla urážlivé povahy. Nepostačují však všeobecné, neurčité údaje, které neumožňují identifikaci konkrétního soutěžitele. Právní vady zboží Právní vada zboží a nároky kupujícího z obchodně právní kupní smlouvy vychází z ustanovení Obchodního zákoníku. V případě zakoupení výrobků porušujících některá práva k duševnímu vlastnictví, kupující jedná v dobré víře, neboť v době uzavření kupní smlouvy se domnívá, že nakupuje originál a nepředpokládá tedy, že tento výrobek je padělkem. „Zboží má právní vady, jestliže prodané zboží je zatíženo právem třetí osoby, ledaže kupující s tímto omezením projevil souhlas. Vyplývá-li právo třetí osoby, jímž je zboží zatíženo, z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, má zboží právní vady, jestliže toto právo požívá právní ochrany podle právního řádu státu, na jehož území má prodávající sídlo nebo místo podnikání, popřípadě bydliště, nebo jestliže prodávající v době uzavření smlouvy věděl nebo musel vědět, že toto právo požívá právní ochrany podle právního řádu státu, na jehož území má kupující sídlo nebo místo podnikání, popřípadě bydliště nebo podle právního řádu státu, kam zboží mělo být dále 28

ŠTENGLOVÁ, I. et al., Obchodní zákoník: komentář, s. 27

28

prodáno nebo kde mělo být užíváno, a prodávající o tomto prodeji nebo místu užívání v době uzavření smlouvy věděl.“29 V případě, že kupující v době uzavření kupní smlouvy, o právu třetí osoby věděl, nárok z právních vad nevzniká.

3.4 Trestněprávní prostředky ochrany Ochrana podle trestního zákona Podle zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, „trestnými činy se pro účely tohoto zákona rozumí zločiny nebo přečiny uvedené v trestním zákoníku, a to porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi (§270 trestního zákoníku).“30 Trestnými činy podle tohoto zákona naopak nejsou, a právnické osoby tedy není možné podle trestního zákoníku stíhat, porušení zákazu nekalé soutěže (více str. ), porušení práv k ochranné známce a jiným označením, porušení chráněných průmyslových práv, porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže. Práva k ochranné známce, nebo známce s ní zaměnitelné, obchodní firmě nebo jakémukoliv označení s ní zaměnitelným, dle trestního zákoníku, porušuje ten, „kdo uvede do oběhu výrobky nebo poskytuje služby neoprávněně označené ochrannou známkou, k níž přísluší výhradní právo jinému, nebo známkou s ní zaměnitelnou nebo pro tento účel sobě nebo jinému takové výrobky nabízí, zprostředkuje, vyrobí, doveze, vyveze nebo jinak opatří nebo přechovává, anebo takovou službu nabídne nebo zprostředkuje“31 A dále ten, kdo „uvede do oběhu výrobky nebo služby neoprávněně opatřené označením původu nebo zeměpisným označením anebo takovým označením s ním zaměnitelným nebo pro tento účel sobě nebo jinému takové výrobky nebo služby nabídne, zprostředkuje, vyrobí, doveze, vyveze nebo jinak opatří nebo přechovává.“32

29

ŠTENGLOVÁ, I. et al., Obchodní zákoník: komentář, s. 225

30

§ 7, zák. č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim

31

§ 268, odst. 1 zák. č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník

32


29

Chráněná průmyslová práva, dle trestního zákoníku, porušuje ten, „kdo neoprávněně zasáhne nikoli nepatrně do práv k chráněnému vynálezu, průmyslovému vzoru, užitnému vzoru nebo topografii polovodičového výrobku.“33 Pravidla hospodářské soutěže, dle trestního zákoníku, poruší ten, „kdo poruší jiný právní předpis o nekalé soutěži tím, že se při účasti v hospodářské soutěži dopustí klamavé reklamy, klamavého označování zboží a služeb, vyvolávání nebezpečí záměny, parazitování na pověsti podniku, výrobků či služeb jiného soutěžitele a způsobí tím ve větším rozsahu újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům nebo opatří tím sobě nebo jinému ve větším rozsahu neoprávněné výhody.“34 Dle mého názoru by byla možná, a jistě i potřebná, novelizace zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, konkrétně v ustanovení § 7, doplnit zařazení výše popsaných trestných činů, aby nedošlo ke zvýhodňování osob právnických na úkor osob fyzických. Vymáhání práv z průmyslového vlastnictví V oblasti vymáhání práv z průmyslového vlastnictví, patří mezi opatření k nápravě, právo na náhradu škody, vydání bezdůvodného obohacení, přiměřené zadostiučinění. „Oprávněná osoba má právo na náhradu škody, vydání bezdůvodného obohacení, které získal porušovatel v důsledku ohrožení nebo porušení práva, a přiměřené zadostiučinění, byla-li zásahem do práv způsobena nemajetková újma. Přiměřené zadostiučinění může spočívat i v peněžitém plnění. Soud může na návrh stanovit náhradu škody, výši bezdůvodného obohacení, které získal porušovatel v důsledku ohrožení nebo porušení práva, a přiměřené zadostiučinění paušální částkou nejméně ve výši dvojnásobku licenčního poplatku, který by byl obvyklý při získání licence k užívání práva v době neoprávněného zásahu do něj; jestliže porušovatel při výkonu činností nevěděl ani nemohl vědět, že svým jednáním porušuje práva, paušální částkou nejméně ve výši licenčního poplatku, který by byl obvyklý při získání licence k užívání práva v době neoprávněného zásahu do něj.“35

33


34

§ 248, odst. 1 písm. a) – d) zák. č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník

35

§ 5, zák. č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví

30

V pravomoci soudu je přihlédnout ke všem okolnostem, například ke ztrátě zisku oprávněné osoby, nebo neoprávněnému zisku porušovatele práv. Správní trestání Správní delikty jsou obsaženy ve značném počtu různých zákonů. Určitá část je obsažena v zákoně č. 200/1990 Sb., o přestupcích, který obsahuje úplnou kodifikaci obecné části přestupkového práva. Jedná se o § 33, Přestupky na úseku porušování průmyslových práv a porušování práv o obchodní firmě, kdy „ přestupku se dopustí ten, kdo neoprávněně vykonával práva, která jsou zákony na ochranu průmyslového vlastnictví vyhrazena majitelům těchto práv; neoprávněně užíval obchodní firmu nebo jakékoliv značení zaměnitelné s obchodní firmou nebo označením příznačným pro jiného podnikatele.“36

36

§ 33, odst. 1 zák. č. 200/1990 Sb., o přestupcích

31

4 APLIKACE PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V PRAXI 4.1 Postup při zachycení výrobku v tržní síti Činnost České obchodní inspekce spočívá zejména v celoroční kontrole a dozoru porušování některých práv duševního vlastnictví. Kontroly s tímto zaměřením probíhají průběžně, neboť na toto zboží může inspektor narazit při běžné kontrole v podstatě kdekoliv. Stanovený postup je vždy zachován, avšak kontrola v kamenné prodejně je mnohem jednodušší, neboť v těchto případech je možné prokázat zejména prodej těchto výrobků. Provedení kontrolního nákupu, zakoupením výrobku porušujícího některá práva k duševnímu vlastnictví, je základním důkazním prostředkem, neboť inspektor si vyžádá na zakoupené zboží doklad o jeho zakoupení a má tudíž v ruce konkrétní důkaz o prodeji takových výrobků. Prokázání prodeje následně poslouží při uložení pokuty jako důležitý důkazní prostředek. Na prodejním stánku je vydání dokladu o zakoupení výrobku složitější, neboť prodejci se zdráhají doklad vydat s tím, že nabízené zboží je takto bez dokladu levnější, nebo že doklad u sebe prostě nemají. Při internetové objednávce je doklad o zakoupení výrobku sice řádně poskytnut, ale vzhledem k tomu, že nabízené výrobky fyzicky při objednávce nejsou vidět, provede se objednávka tzv. „naslepo“, namátkovým výběrem. Proto se při kontrolách internetových prodejců provádí následně osobní odběr výrobku v místě jejich podnikání.

Zde je možné provést kontrolu dalších výrobků nabízených k prodeji

prostřednictvím internetu. Větší množství výrobků porušujících některá práva k duševnímu vlastnictví se však nachází na tržnicích, a to zejména v příhraničních oblastech. Kontroly v těchto oblastech jsou plánovány v součinnosti se spolupracujícími orgány – celní správou, cizineckou policií, policií ČR – neboť je zde předpoklad většího výskytu tohoto zboží a možného odporu ze strany prodávajících. Větší koncentrace těchto výrobků v příhraničních oblastech, především v sousedství Německa a Rakouska, je viditelná již více než 15 let a je způsobena zejména větší kupní silou zahraničních turistů nakupujících v těchto tržnicích. Před samotným zahájením kontrolní akce se kontrolní orgány přesunou na cílové místo, je dohodnuta součinnost spolupracujících orgánů, jaký bude postup v případě zjištění výskytu padělků, případná rizika kontrolní akce. Rovněž jsou připraveny 32

podklady, které jsou potřebné při nalezení výrobků a zboží porušujícího některá práva k duševnímu vlastnictví. Velmi důležité je dodržet zásadu mlčenlivosti z důvodu vyzrazení plánované akce. Jako první vstupují do kontrolovaných prostor inspektoři ČOI, neboť se zde chovají jako běžní spotřebitelé a pokusí se provést kontrolní nákup vytipovaného zboží. Většina padělaného zboží totiž není běžně vystavena a je třeba naznačit prodejcům zájem o koupi takovéhoto zboží. Toto zboží je často uzamčeno v kójích, uschováno pod pultem, nebo jinak maskováno a není vždy snadné ho odhalit. V případě, že se podaří inspektorům provést kontrolní nákup, ponechají si toto zboží u sebe a vyčkají na spolupracující orgán z důvodu ochrany. Poté, po prokázání inspektorů služebními průkazy, nastává již běžná kontrola prodejního stánku. Někdy se však provedení kontrolního nákupu nezdaří, ale i bez tohoto nákupu se dá kontrola úspěšně provést, pakliže dojde k odhalení výrobků porušujících některá práva k duševnímu vlastnictví v prodejních, nebo skladovacích prostorách kontrolovaného prodejního stánku.

4.2 Přijatá opatření Zajištění, případně odnětí výrobků a zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví vyplývá ze zákona o ČOI, a to konkrétně z ustanovení § 7b odstavce 1 a 2. Tento úkon se provádí zejména v případech, kdy inspektoři narazí na zboží porušující některá práva duševního vlastnictví. „Inspektor je povinen při prokázaném zjištění nabídky, prodeje nebo skladování výrobků nebo zboží, které neodpovídají zvláštním právním předpisům, uložit zajištění těchto výrobků nebo zboží. Inspektor ústně oznámí opatření o zajištění výrobků nebo zboží kontrolované osobě nebo osobě zúčastněné při kontrole a neprodleně vyhotoví úřední záznam, ve kterém bude uveden i důvod zajištění, popis zajištěných výrobků nebo zboží a jejich množství. Inspektor předá kopii úředního záznamu kontrolované osobě. Česká obchodní inspekce je oprávněna uskladnit zajištěné výrobky nebo zboží, které neodpovídají zvláštním právním předpisům, mimo dosah kontrolované osoby. Kontrolovaná osoba je povinna zajištěné výrobky nebo zboží inspektorovi vydat. Odmítá-li vydání, budou tyto výrobky nebo zboží kontrolované osobě odňaty. O vydání nebo odnětí sepíše inspektor úřední záznam. Náklady na skladování hradí kontrolovaná osoba, u které bylo nabízení, prodej nebo

33

skladování takovýchto výrobků nebo zboží zjištěno. Kontrolovaná osoba není povinna uhradit náklady na uskladněné výrobky, jestliže se prokáže, že výrobky nebo zboží zvláštním právním předpisům odpovídají.“37 Pokud jsou padělky zajištěny v kamenné prodejně, není pro ČOI velkým problémem zjistit, komu takovéto konkrétní zboží patří. Větší problém nastává právě při větších akcích na tržnicích. V těchto případech běžně nastává situace, že na stáncích je zanecháno opuštěné zboží, ke kterému se nikdo nehlásí. Prostřednictvím evidence, kterou musí mít dle § 24 odst. 9 zákona o ochraně spotřebitele, správce tržnice k dispozici, je možné takovouto osobu dohledat. Zajištěné výrobky jsou následně uloženy do skladu ČOI. Náklady na toto skladování jsou hrazeny kontrolovanou osobou, u které bylo nabízení, prodej nebo skladování padělků zjištěno, a to od doby zabavení zboží, do doby, kdy rozhodnutí o udělení sankce nabude právní moci. Tato částka je rovněž vyfakturována kontrolované osobě. Do částky se započítávají také náklady na poměrnou likvidaci padělaného zboží, a to v případě, že je rozhodnuto o jeho zničení. Kontrolovaná osoba není povinna uhradit náklady na uskladněné výrobky, jestliže se prokáže, že se nejedná o padělky. Následně po uskladnění padělků jsou prováděny posudky zajištěných výrobků, je tedy zjišťováno, zda se jedná o padělky, či nikoliv. V případě, že se nejednalo o padělky, ředitel inspektorátu opatření o zajištění zboží písemně zruší a zajištěné zboží se vrací zpět jeho majiteli. V tomto případě došlo k určitému pochybení ze strany státu, neboť kontrolovaná osoba nemá možnost v tomto přechodném období disponovat se svým majetkem a nemůže tedy uskutečňovat jeho prodej. Navrhoval bych tedy určitou novelu zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, na způsob § 8a, kde se ukládá povinnost majiteli práva duševního vlastnictví složit přiměřenou jistotu za účelem úhrady nákladů dozorového orgánu za kontroly provedené na popud majitele práva duševního vlastnictví. Tedy uhradit ušlý zisk majiteli zajištěného zboží, například ve výši průměrného zisku za zajištěné výrobky, za pevně stanovené časové období. Pokud se prokáže, že zajištěné zboží je padělkem, ředitel inspektorátu uloží pokutu a dále rozhodne o propadnutí nebo zabrání padělků. V takovém případě se majitelem zboží stává stát. Takovéto zboží může být na základě rozhodnutí ředitele inspektorátu zničeno nebo poskytnuto pro humanitární účely.

37

§ 7b, odst. 1 a 2 zák. č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci

34

„Pro humanitární účely mohou být poskytnuty výrobky nebo zboží, které nejsou zdravotně závadné, jsou bezpečné a ze kterých byly přejímající organizací beze zbytku odstraněny a zničeny prvky porušující práva duševního vlastnictví. Každý výrobek nebo zboží musí být neodstranitelnou barvou označen nápisem "humanita" tak, aby nebyla snižována důstojnost fyzických osob, které budou tyto výrobky užívat.“ 38 „Přejímající organizace po převzetí výrobku nebo zboží je povinna a) neprodleně odstranit a zničit prvky porušující práva duševního vlastnictví, b) použít výrobky nebo zboží pouze k humanitárním účelům na území České republiky, c) přijmout opatření k zabránění zneužití výrobků nebo zboží a jejich opětovnému uvedení do obchodního styku.“39 „Česká obchodní inspekce kontroluje u přejímající organizace plnění povinností stanovených tímto zákonem a povinností, k nimž se přejímající organizace smluvně zavázala.“40 „Přejímající organizace po dobu 3 let od okamžiku poskytnutí výrobků nebo zboží eviduje a archivuje pro účely kontroly, prováděné Českou obchodní inspekcí, doklady o příjmu výrobků nebo zboží a o odstranění a zničení prvků porušujících práva duševního vlastnictví a jak s nimi bylo prokazatelně naloženo.“41 Za nedodržení stanovených závazků může ředitel inspektorátu uložit přejímající organizaci pokutu, a to dle ustanovení § 9 odstavce 3 zákona o ČOI až do výše 1 mil. Kč… Vzhledem k takto nastaveným parametrům právního předpisu v praxi k využití tohoto ustanovení zákona takřka nedochází, neboť je v praxi velice náročné splnit uložené podmínky, například odstranit původní prvky na výrobku. Fyzické osoby ani nemají zájem takto upravené výrobky, opatřené nápisem „humanita“, užívat, neboť to podle jejich názoru snižuje jejich důstojnost. Zde by stála jistě za zvážení úprava výše uvedeného právního předpisu, kdy by oprávněná osoba mohla dát souhlas, aby za přesně stanovených podmínek mohlo dojít k poskytnutí tohoto zboží k humanitárním účelům bez dalších úprav.

38

§ 7b, odst. 9 zák. č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci

39


40


41


35

Za zjištěná porušení zákazu nabídky, prodeje, nebo i skladování za účelem jejich nabízení či prodeje, výrobků porušujících některá práva duševního vlastnictví, jsou ukládány sankce v rámci správního řízení, a to dle zákona o České obchodní inspekci a o ochraně spotřebitele. Při výměře pokut se přihlíží k závažnosti spáchaného správního deliktu. Zákon o ČOI výši pokuty za porušení některých práv majitelů duševního vlastnictví stanoví v § 9 odstavci 1 písmeno d) až do výše 1 mil. Kč, za opakované porušení povinností v průběhu jednoho roku od poslední kontroly až do výše 2 mil. Kč. Zde je konkrétně uvedeno ukládání pokuty za porušení ostatních podmínek stanovených zvláštními právními předpisy pro činnosti uvedené v ustanovení § 2 odstavce 1 a 2. Ustanovení § 2 odstavce 2 písmena f) opravňuje ČOI ke kontrole, zda nedochází k nekalým obchodním praktikám. Jak již bylo uvedeno, porušování některých práv duševního vlastnictví se řadí mezi nekalé, konkrétně klamavé obchodní praktiky. Porušením zákazu používání nekalých obchodních praktik se dle ustanovení § 24 odstavce 1 písmena a) zákona o ochraně spotřebitele dopustí výrobce, dovozce, vývozce, dodavatel, prodávající, nebo jiný podnikatel správního deliktu. Za tento správní delikt lze dle zákona o ochraně spotřebitele, § 24 odstavce 10 písmena d) uložit pokutu do výše 5 mil. Kč. V případě, že nebylo možné zjistit, kdo je majitelem zajištěných výrobků, neukládá se pokuta, dochází však k propadnutí výrobků.

36

5

DOPORUČENÍ

ROZPOZNÁNÍ VÝROBKU

K

PORUŠUJÍCÍHO PRÁVA

DUŠEVNÍMU

K

VLASTNICTVÍ Obchod s výrobky porušujícími některá práva duševního vlastnictví je i přes značné úsilí všech zainteresovaných kontrolních úřadů obchodem velmi lukrativním a jeho podoba se dále rozvíjí. Rozšířil se do velkého množství výrobních odvětví a dosahuje obratu v řádu stovek milionů Kč ročně.42 V dnešní době se neobjevují pouze padělky takzvaných luxusních značek výrobků, ale i značek zcela běžných, u kterých spotřebitel neočekává jejich padělání vzhledem k jejich nízké prodejní ceně, jako například karetní hry opatřené označením Pokémon, nebo tužkové baterie s označením Bateria ULTRA prima.

5.1 Postup ČOI při ochraně výrobku

Tato kapitola je věnována rozboru provedených kontrol Českou obchodní inspekcí se zaměřením na zboží porušující některá práva duševního vlastnictví, a to jak v počtu jednotlivých kontrol, sortimentu zajištěných výrobků a rozlišení do oblastí podle působnosti jednotlivých inspektorátů. V letech 2009 a 2010 byly provedeny kontroly s uvedeným zaměřením, s následujícím zjištěním:“43 Tab. 1 – provedené kontroly Rok

Počet kontrol

Počet kontrol se zjištěnými závadami

Počet kontrol se zjištěnými padělky

Počet kusů zjištěných padělků

Hodnota zjištěných padělků v cenách originálů v tis. Kč

2009

1 738

1 233

382

41 804

59 039

2010

1 710

1 213

256

133 833

53 502

42

Např. Výroční zpráva ČOI 2010. Dostupné na www:
zprava-2010-doc.pdf.>, s. 31 a autor: výskyt plagiátů v roce 2011 43

Výroční zpráva ČOI 2010. Dostupné na www:
2010-doc.pdf.>, s. 31

37

Podíl sortimentu zajištěných padělků v % v roce 2010:“44 Tab. 2 – podíl sortimentu zajištěných padělků Textil a oděvy

Obuv a kožená

Hodinky a klenoty

galanterie 62,1

2,4

2,5

Audio-video

Ostatní

a PC hry

nespecifikováno

15,4

17,6

Tyto informace slouží pouze pro srovnání, blíže bych se chtěl věnovat informacím z roku 2011. V období od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2011 bylo provedeno celkem 2144 kontrol, při nichž bylo ověřeno dodržování zákazu nekalých obchodních praktik nabídkou či prodejem zboží nebo služeb porušujících některá práva duševního vlastnictví, jakož i skladování takových výrobků za účelem jejich nabízení nebo prodeje. Tab. 3 - Celková sumarizace počtu provedených kontrol a jejich výsledků Kontroly

Inspektorát

počet provedených

se zjištěním celk em

falza

procentuální vyjádření cel fal kem za

Středočeský a Hl. město Praha

397

240

153

60,45

38,54

Jihočeský a Vysočina

180

166

26

92,22

14,44

Plzeňský a Karlovarský

880

809

339

91,93

38,52

Ústecký a Liberecký

151

112

103

74,17

68,21

89

60

11

67,42

12,36

Jihomoravský a Zlínský

117

115

110

98,29

94,02

Moravskoslezský a Olomoucký

330

230

100

69,70

30,30

2 144

1 732

842

80,78

39,27

Královéhradecký a Pardubický

Celkem

Z celkového počtu provedených kontrol bylo u 842 kontrol zaznamenáno porušení zákazu užívání nekalých obchodních praktik, což v procentuálním vyjádření představuje 39,27%. Celkový počet kontrol, počet zjištění, jakož i procentuální vyjádření ve vztahu k jednotlivým inspektorátům, je znázorněno v tabulce „kontroly“. Počet provedených kontrol, kontrol se zjištěním a se zjištěnými „falzifikáty“, včetně srovnání výsledků jednotlivých inspektorátů, je znázorněn v níže uvedeném grafu. 44

Výroční zpráva ČOI 2010. Dostupné na www:
2010-doc.pdf.>, s. 31

38

Tab. 4 – Srovnání inspektorátů

Graf znázorňuje podíl jednotlivých inspektorátů na celkovém počtu zajištěného zboží, které bylo uloženo mimo dosah kontrolované osoby v souladu s ust. § 7b zákona č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, v platném znění. Tab. 5 - Podíl jednotlivých inspektorátů na celkovém počtu zajištěného zboží

39

V rámci provedených kontrol bylo celkem zajištěno 86417 ks výrobků v hodnotě vyčíslené v cenách originálních výrobků 214 680 678,- Kč. Podíl jednotlivých sortimentních skupin na celkovém objemu zajištěných falzifikátů je demonstrován v níže uvedeném grafu. Tab. 6 - Struktura zajištěných výrobků

40

Další graf znázorňuje podíl vybraných ochranných známek v celkovém objemu zajištěného zboží. Ochranné známky, které výčet neobsahuje, se vyskytovaly v nižším počtu výrobků než 200 ks. Tab. 7 - Podíl vybraných ochranných známek

BURRBERY´S PokémonWizards Ed Hardy ADIDAS BENCH LouisVutton JACK WOLFSKIN PUMA ARMANI

Lacoste HELLO KITY BATERIA DOLCE a GABBANA Aviator DIESEL

Výše uvedené tabulky a grafy byly vytvořeny s využitím aktuálních dat z interního systému České obchodní inspekce a vlastních zdrojů autora. Oblast kontroly dodržování zákazu nekalých obchodních praktik porušováním některých práv duševního vlastnictví je významnou součástí celkové činnosti České obchodní inspekce. Zaměření postihuje problematické segmenty trhu a trvalé sledování výskytu falzifikátů, umožňuje rovněž odhalit i další porušení obecně platných předpisů při prodeji zboží. Úspěšnost kontrol v roce 2011, při nichž byly nalezeny falzifikáty zboží, či výrobky porušující některá práva duševního vlastnictví, je 39,27 %. Z dat lze dovodit, že z hlediska sledovaného sortimentního členění, dochází k porušování některých práv duševního vlastnictví zejména u textilních výrobků, audio – video a PC hry (Pokémon) a ostatního sortimentu (Burberry, Bateria ULTRA prima). V roce 2011 převažoval výskyt uvedeného sortimentu, přičemž se menší měrou podílela 41

obuv a kožená galanterie i hodinky a klenoty. Oproti předcházejícímu roku 2010 došlo k mírnému nárůstu počtu kontrol ze strany České obchodní inspekce, ale rovněž k velkému, více než 100%, nárůstu počtu kontrol se zjištěnými padělky. Také hodnota zjištěných padělků v cenách originálů v Kč je čtyřnásobná, oproti předchozímu sledovanému období. Uvedený velký nárůst však, dle mého názoru, je zapříčiněn neznalostí prodejců, kteří se nezajímají o informace z uvedené oblasti a rovněž zlepšenou činností inspektorů při provádění kontrol. Výsledky kontrol, vypovídají o tom, že i přes soustředěnou pozornost ČOI a neustálé sledování vývoje výskytu falzifikátů a výrobků porušujících některá práva duševního vlastnictví, je sledování této problematiky oprávněným požadavkem nejen pro ochranu spotřebitele, ale i pro podporu ochrany práv majitelů duševního vlastnictví. Ačkoli sortiment nabízených výrobků nemá dlouhodobě výrazné výkyvy, průběžně se mění nabídka označení ochrannou známkou. Pokud se jedná o počty kontrol provedených jednotlivými inspektoráty, existují faktory, které je třeba při celkovém vyhodnocení zohlednit. Mezi takové patří především místní působnost inspektorátu, způsob provádění kontrol, pohyb zahraničních návštěvníků atp. Největší výskyt padělků byl ve vyhodnocovaném období zjištěn v příhraničních oblastech, zejména v oblasti působnosti inspektorátu Plzeňského a Karlovarského.

5.2 Jak je rozpozná spotřebitel? Jsou prostě všude, zahlcují internetové obchody a aukce, prodávají se ve stáncích, na rohu ulice, setkáte se s nimi dokonce i v mnoha kamenných obchodech a rádoby buticích. Padělky známých značek často vypadají tak dokonale, že je téměř nemožné je rozeznat od originálu. Značkové oblečení a doplňky se pro mnoho lidí staly doslova posedlostí, a když si nemohou dovolit originál, rádi podlehnou lákavým nabídkám imitací na internetu. Některé padělky jsou dnes tak zdařilé, že i módní experti mají často problém rozpoznat padělek od originálu. Nejedná se samozřejmě o některé nevydařené padělky z asijských tržnic, kdy jsou repliky velmi směšné a snadno rozpoznatelné a koupě padělku je tak úmyslná. Horší je, když imitaci značkového zboží za žádnou cenu nechcete, a přesto se necháte nalákat nižší cenou, než nabízí obchody, které nakupují zboží od oficiálních 42

dovozců. Mezi padělateli značkových výrobků patří mezi velmi oblíbené výrobky padělky Louis Vuitton45. Originální kabelky této značky jsou velmi drahé, takže při koupi padělku zaplatíte značnou sumu za zcela obyčejnou kabelku. Snadná dostupnost těchto padělků způsobuje, že si luxusní značky, i když jen jejich napodobeniny, mohou dovolit i lidé, kteří by si originál výrobku vzhledem k jejich příjmům, nikdy nemohli dovolit.

5.2.1 Pět hlavních znaků padělku

Cena Hlavní znak padělku je paradoxně to, co vás na něm nejvíce naláká, a to je výrazně nižší cena oproti originálu. Například originální tričko pánské, krátký rukáv, ADIDAS lze zakoupit v ceně od 479,- Kč, jeho padělek za 250,- Kč46; originální kabelku Louis Vuitton lze zakoupit v ceně od 7.990,- Kč, její padělek za 2.000,- Kč; originální šálu Burberry lze zakoupit od 4.990,- Kč, její padělek za 65,- Kč.47 Nevěřte prodejci, pokud odůvodňuje nízkou cenu svého zboží výprodejovou akcí nebo outletovým kouskem, zvláště pokud se jedná o zboží luxusnějších značek. Zboží těchto značek bývá ve slevě jen ojediněle u autorizovaných prodejců a v originálních obchodech a určitě není nikdy zlevněné o 50 a více procent. Místo prodeje Zaručená autenticita zboží, o které máme zájem, je pouze v originálním obchodě konkrétní značky. Mnoho renomovaných značek prodává i online, ne však na internetových aukcích typu Aukro, ale přímo na svých webových stránkách, kde si také můžete pořádně prohlédnout originální zboží. Pokud narazíte na outlet, zeptejte se na webových stránkách inkriminované značky, zda je outlet autorizovaný. Prodej v prodejních stáncích a přehrabování se zaručeně pravými kabelkami prakticky zaručí nefalšovaný padělek.

45

Tab. 7 – Podíl vybraných ochranných známek (zdroj: autor)

46

Dostupné na www:

47

Dostupné na www:

43

Autentická fotografie Toto se týká především internetového prodeje. Nevěřte prodejci, který zboží nabízí pod promo fotografií stáhnutou z oficiálních webových stránek nebo módních časopisů. Vždy vyžadujte autentickou a nerozmazanou fotografii zboží, které prodejce nabízí. Bude pro vás pak jednoduší rozpoznat, zda se jedná o padělek či nikoli protože můžete fotografii porovnat s originálním zbožím. Pokud se prodejce zdráhá poskytnout autentickou fotografii, nejspíš prodává padělky. Počet kusů Internetovými prodejců, kteří nabízejí zaručeně autentické zboží ve všech velikostech a barvách je spousta. Neměli byste však věřit prodejcům, kteří nabízejí značkové zboží ve všech barvách a velikostech a mají k dispozici více kusů totožného zboží, obvykle se totiž jedná o padělky. Například na internetové aukci Aukro jsem dne 14. 3. 2012 narazil na inzerát, ze kterého po jeho přečtení již na první pohled vyplývá, vzhledem k tomu, že tento prodejce nabízí originální výrobky v aukci od 1,- Kč a to opakovaně, že se zřejmě nejedná o originální výrobky.48 Nákupy luxusního zboží jsou také často limitovány, aby se předešlo dalšímu prodeji. Ani originální obchody nenabízejí své zboží ve velkých sériích, neboť velké série luxusních výrobků znehodnocují jejich hodnotu. Obal Tento znak padělku bohužel většinou zjistíte, až když je vám imitace doručena domů. Drahé a kvalitní zboží světoznámých značek se obvykle neprodává v obyčejných plastových taškách ani šedivých krabicích, výrobce většinou klade velký důraz na prestiž svého zboží a ve stejném duchu ho i nabízí zákazníkovi. I když nakupujete přes internet, luxusní kousky by vám měly přijít v originálních obalech opatřených značkou a zboží by mělo být zabaleno v kvalitním protiprachovém sáčku. Bohužel dnes se ve velkém padělají i značkové obaly a krabice.

48

Dostupné na www:
i2191890281.html>

44

5.2.2 Některé z nejznámějších padělaných značek

BURBERRY Britská luxusní módní značka vyrábí oblečení, módní doplňky a parfémy již více než 150 let. Její originální kostkovaný potisk patří mezi nejčastěji kopírované vzory na světě a tak bez problémů narazíte na elegantní Burberry šál či kabelku i u nás na asijských tržnicích. Padělky tohoto typu jsou však více než snadno rozpoznatelné, horší je to se zdařilejšími, téměř dokonalými imitacemi v obchodech a na internetu. Zaměřte se na Burberry potisk, ten je vždy totožný na straně a na spodu produktu. Pokud je na vaší kabelce lehce odlišný vzor na straně než ve spodu, potom se nejedná o originál. Vzor kostky Burberry je vždy symetrický a má tři silné, ale lehce vybledlé tmavě modré nebo černé proužky, které tvoří mřížky. Mezi proužky je bílá také lehce vybledlá barva. Úzké červené proužky se kříží přesně uprostřed modré kostky. Logo musí být ostré a měly byste hned rozpoznat, že jde o rytíře na koni.

Obr. 13 – Padělky Burberry (zdroj: autor)

Napodobitelé obvykle používají levné verze vydělávané kůže nebo kovových částí než autentické Burberry výrobky. Všechny originální tašky mají na levé straně vyryto „Burberry – London“ a kovové části jsou vždy ve zlatém nebo stříbrném odlesku s úhledně vyraženým slovem Burberry. Většina Burberry kabelek je velká a objemná, pokud narazíte na minikabelku, pak se zřejmě nejedná o originál.

45

LOUIS VUITTON Známá francouzská módní značka byla založena již v roce 1854 a je proslavená svým LV monogramem, který se objevuje na většině jejích výrobků, jako jsou kabelky, obuv, šperky, doplňky a oblečení. Louis Vuitton patří mezi celosvětově oblíbené módní značky a tato pozice ho tak samozřejmě katapultovala i mezi nejčastěji kopírované značky. Louis Vuitton prodává své produkty v malých buticích, luxusních obchodních domech a na svých webových stránkách. Kromě hlavních znaků padělku jako je nízká cena a místo prodeje, existují i další znaky. Mnoho LV výrobků lze poznat už jen kontrolou, zda byl konkrétní model v dané barevné variaci vůbec navržen a vyroben. I mezi padělateli se najdou kreativní jedinci, kteří si navrhnou svůj vlastní LV model s vlastní barevnou kombinací. Mají také často větší nebo menší velikost než originál, odlišné lemování a jiné detaily. Stačí tedy pořádně si na internetu prohlédnout model, o který máte zájem a porovnávat. Padělek nejlépe poznáte, když ho vezmete do ruky, stehy nesmí být nikde uvolněné a vzory v žádném případě rozmazané, protože pravé LV výrobky procházejí jeden po druhém pečlivou kontrolou. Originály LV kabelek by se měly poznat podle sériového kódu na štítku uvnitř kabelky. U zdařilejších padělků se napodobuje i tento sériový kód, avšak tento kód se nemění a je u jednotlivých druhů výrobků stále stejný – neměnný.

Obr. 14 – padělky Louis Vuitton (zdroj: autor)

46

POKÉMON Pokémon je inteligentní bytost vyskytující se v japonských videohrách společnosti Nintendo Co. Ltd., ve stejnojmenném dětském animovaném seriálu, sběratelské karetní hře a v komiksu doprovázejícím tyto videohry. Název pokémon vychází z japonského výrazu - kapesní příšerky, v angličtině Pocket Monsters. Původní hra byla publikována společností Nintendo pro Game Boy. Následně pokračovala na dalších herních konzolích. Hry, seriál i filmy jsou přeloženy do několika světových jazyků. Prvních 572 dílů seriálu a čtyři filmy byly vysílány i v Česku. Sběratelská karetní hra s tématem pokémonu vznikla jako doplněk elektronických her a je určena pro nižší věkovou kategorii. Rozvijí myšlení a učí přitom děti anglicky stejně tak jako u elektronických verzí her, neexistuje jejich česká mutace - oficiálně jsou na území ČR distribuovány anglické verze her. V České republice se vyskytují zejména padělky karetních her a rovněž výrobků, které přilákají pozornost dětí, jako jsou například školní aktovky a batohy, pouzdra, plechové krabičky a kufříky, míčky a podobně. Naprostá většina padělaných výrobku se prodává prostřednictvím vietnamských prodejců, nakupujícím rodičům však z důvodu charakteru výrobků je zcela lhostejné, jedná-li se o originální výrobek, či nikoli. V tomto případě se cena originálu a padělku velmi přibližuje a rozdíl v cenách je v řádu desetikorun.

Obr. 15 – padělky Pokémon (zdroj: autor)

47

CHANEL Chanel je pařížský módní dům založený v roce 1913 proslulou a extravagantní dámou Gabrielle "Coco" Chanel. Tato prestižní značka se specializuje na luxusní zboží haute couture a ready-to-wear, kabelky, parfémy a kosmetiku. Znakem Chanel je propletené dvojité C, se kterým se setkáte u většiny padělků této značky. Originální kabelky Chanel se prodávají kolem 50 tisíc korun, padělky většinou okolo 2000 Kč. Chanel prodává své luxusní zboží pouze v autorizovaných buticích Chanel, kterých je na světě přes 200 a u pečlivě vybraných renomovaných prodejců. Chanel nedovoluje prodávat své výrobky online, v outletech, ani u velkoprodejců. Pokud je kabelka Chanel prodávána lacino, je to s největší pravděpodobností padělek a to platí i u second handových kousků, protože výrobky Chanel si drží svou hodnotu a tak i použité zboží se prodává téměř za cenu nového výrobku. Existuje mnoho prodejců, kteří prohlašují, že kupují ve velkém a proto si mohou dovolit prodávat výrobky Chanel za nízké ceny. Prodejce sice kupuje ve velkém, ale jen velmi zdařilé padělky z Asie a pak je dále nabízí za velmi nadhodnocenou sumu. Jakýkoli prodejce, který nabízí levné výrobky Chanel s tím, že se jedná o nadbytečné, zlevněné nebo poškozené zboží nabízí pouhé padělky.

Obr. 16 – padělky Chanel (zdroj: autor)

Všechny autentické kabelky Chanel mají od devadesátých let minulého století sériové číslo, avšak i padělatelé nabízejí kartu se sériovým číslem, které je totožné s 48

číslem uvnitř kabelky. Originální karta by měla být černo zlatá, nesmí být laminovaná v plastu. Nákupní tašky Chanel jsou černé s nápisem Chanel, nic víc na nich není a to platí i pro protiprachový sáček. Chanel nabízí jen zboží špičkové kvality, proto u autentického zboží Chanel nikdy nenajdete křivý lem, uvolněné nitě, nebo stopy od lepidla.

Bateria ULTRA prima Bateria Slaný CZ, s.r.o. je česká společnost, jejíž historie je již od roku 1919 úzce spojena s výrobou a prodejem baterií a akumulátorů. V té době byla ve Slaném založena malá “továrna elektrických článků a baterií”, která se postupně rozrostla v uznávaného evropského výrobce baterií a dalších speciálních zdrojů proudu. Po privatizaci Bateria Slaný CZ, s.r.o. navazuje svou činností na významnou tradici a jméno, které samo o sobě je symbolem produktů, s kterými firma dnes přichází na trh. V současné době firma vyrábí kapesní baterie, akumulátory a aku sestavy pro spotřebitelské i průmyslové použití. V roce 2005 se na našem trhu objevily v masivním množství padělky kapesních tužkových a mikrotužkových baterií opatřené ochrannou známkou Bateria, a to zejména u vietnamských prodejců. Následným šetřením bylo zjištěno, že dovozcem těchto padělků do České republiky a zřejmě i prvotním iniciátorem myšlenky na padělání baterií byla firma ELMICH ART-TOYS s.r.o. Jednalo se o vietnamskou společnost dovážející širokou škálu produktů na území České republiky, která podniká pod jiným názvem dodnes. Je s podivem, že takovéto korunové položky se vyplatí vyrábět ve formě padělků, balíček 4 kusů baterií je běžně prodáván za 20,- Kč. Baterie se vyskytují i v současné době, avšak již ne v takové míře a výhradně u vietnamských prodejců. Vzhledem k tomu, že tito prodejci prodávají současně originální i padělané výrobky, jejich rozpoznání zákazníkem je vzhledem k malým odchylkám prakticky nemožné. Rozdíl lze postřehnout například ve způsobu označení spodní strany baterie, v jiném seřazení číselné řady kódu a také v gramaticky nesprávně uvedených informacích o výrobku na bílém papírovém štítku nalepeném na balení 4ks baterií.

49

Obr. 17 – padělky Bateria ULTRA prima (zdroj: autor)

5.2.3 Shrnutí – padělkem může být takřka cokoliv V dnešní době se padělatelé zaměřují na vše, co se dobře prodává, ať už je to luxusní značkové oblečení a doplňky, kosmetika a parfémy, spotřební elektronika, nebo léky a potravinové doplňky. Zboží označené „Made in P. R. C.“ (People´s Republic of China) však nemusí být padělek. Mnoho lidí se domnívá, že vše, co je vyrobeno v asijských zemích, je automaticky replika značkového zboží. Dnes se však výroba většiny spotřebního zboží přesunula kvůli nízkým výrobním nákladům a extrémně levné pracovní síle z Evropy a Ameriky do jihovýchodní Asie. Pokud je tedy na zboží napsáno „made in China“, nemusí se nutně jednat o padělek. Asijské tržnice, online obchody a aukce jsou dnes přímo rájem pro trh s padělky. Můžete zde získat tenisky Adidas za 300 korun, zlaté Rolex hodinky za pouhou tisícovku nebo kabelku Louis Vuitton za dva tisíce. Musíte však počítat s tím, že výhodné nízké ceně bude odpovídat i velmi nízká kvalita, jež se nedá s originálem vůbec srovnávat. Padělané oblečení a doplňky vám neublíží, horší je to s padělanou elektronikou nebo léky, které vás v nejhorším případě mohou i zabít. Nebezpečí hrozí například u replik elektrického ručního nářadí a u mobilních telefonů, které mohou obsahovat nebezpečné baterie s tendencí vybuchovat či působit požáry. Velmi dobrým obchodem je dnes trh s léky a potravinovými doplňky, který proto nemohl uniknout vychytralým padělatelům. Tabletky a prášky jsou velmi snadno napodobitelné, dají se draze prodat a lidé si je kupují stále. Padělaný lék v lepším případě neobsahuje účinnou látku, v tom horším obsahuje něco, co by vám mohlo

50

ublížit. Nelegální výrobky totiž samozřejmě neprochází žádnou kontrolou a mohou vám způsobit i vážné zdravotní komplikace, v některých případech může jít i o život.49 „Definice padělku léčivého přípravku v českém právním řádu neexistuje. Světová zdravotnická organizace definuje padělek léčiva jako „přípravek, jehož identita anebo původ jsou úmyslně a podvodně špatně označeny. Padělky mohou obsahovat správnou nebo nesprávnou účinnou látku, anebo ji neobsahovat vůbec, případně jí neobsahovat deklarované množství. Padělkem je i originální přípravek, jehož obal je falešnou napodobeninou.“. Dá se také říci, že padělkem léčivého přípravku je přípravek, k němuž někde na světě existuje originál, tj. originální registrované léčivo, které je k dispozici na světovém trhu pod stejným názvem.“50 „Pojem nelegální přípravek je možné nejlépe definovat jako výrobek, jehož identita anebo původ nejsou úmyslně a podvodně špatně označeny, ale jedná se o výrobek se svým vlastním názvem. Takovýto přípravek může obsahovat léčivou látku, ale není nikde schválen jako léčivý přípravek. Nelegálním přípravkem je však i přípravek, který má schválení v některé ze zemí, to ale není platné pro ČR (jedná se zejména o přípravky dovážené ze třetích zemí). Jedná se o neregistrované přípravky, u kterých není možné zaručit jejich kvalitu, účinnost a bezpečnost. Obecně nejčastěji jsou nabízeny nelegální přípravky na léčbu erektilní dysfunkce a anabolické steroidy. Navíc se zde objevují přípravky na léčbu bolesti nebo antibiotika. Samostatnou skupiny pak tvoří přípravky prezentované jako doplňky stravy. Nejčastějším místem výskytu nelegálních přípravků je stejně jako u padělků Internet. Na inzertních serverech se tak často můžeme setkat s nabídkou tzv. levných kopií léčivých přípravků. Nabízející často popisuje jejich nepřekonatelný léčebný účinek, samozřejmě bez rizika. Jejich užíváním si však stejně jako u padělků zahráváme s vlastním zdravím a někdy i životem.“51 V předchozí kapitole jsem uvedl několik příkladů ochranných známek, jejichž výrobky jsou z hlediska jejich padělání v České republice v současné době nejpopulárnější, což znamená, že z celkového objemu zajištěných výrobků vychází největší část na tyto ochranné známky: „BURBERRY“52, „LOUIS VUITTON“53, 49

Vynucování duševního vlastnictví u léčivých přípravků zahrnuje rovněž Mezinárodní obchodní dohoda

ACTA, viz. Kapitola 2.1. 50

Dostupné na www:

51

Dostupné na www:

52

Dostupné

na www:

znamek/narodni-databaze.html>.Vlastník ochranné známky a majitel licence: BURBERRY LIMITED

51

„POKÉMON“54. Rovněž jsem uvedl několik dalších ochranných známek, a to „CHANEL“55 pro její trvalou popularitu a ochrannou známku „BATERIA“56, kde dochází k padělání výhradně pro území České republiky. Dříve tradiční, často padělané ochranné známky, zejména sportovního zaměření, jsou již v dnešní době na ústupu, s výjimkou ochranné známky „ADIDAS“, kdy stále dochází k zajištění zboží opatřeného ochrannými prvky registrovanými touto značkou. Tyto registrované ochranné prvky však na první pohled nepřipomínají ani známé „tři pruhy“ a už vůbec ne tak zvaný „Lotosový květ“. Rozpoznat padělek je v dnešní době takřka nemožné. Pokud je takovéto zboží nakupováno například ve vietnamské velkoobchodní tržnici na Olomoucké ulici, v Brně, potom je velmi nepravděpodobné, že se bude jednat o originální výrobek. Jiné je to však při nákupu v klasickém velkoobchodním skladě, výběru zboží z automobilu dealera, e-mailové objednávce. Tady často nestačí ani určité základní znalosti a povědomí, na co si dát pozor, neboť u spousty výrobků se mění podoba jejich ochranných prvků, přidávají se stále nové. V České Republice je velmi malé množství proškolených znalců, a pokud již existují, tak jsou specializováni na zcela konkrétní značku, či značky. Posoudit celé spektrum ochranných známek, které se vyskytují mezi padělanými výrobky, je téměř nemožné.

5.3 Co může udělat „majitel“ ochranné známky? „Ochranná známka, zvláště v současné době, se jeví jako propagační gigant. Přesto její síla zůstává mnohdy nevyužita, a to jak z neznalosti, tak i z nezájmu, pokaždé však ke škodě věci samé. Známka i značka pomáhá spotřebiteli při výběru. Při prodeji se doptá na svou oblíbenou či známou známku a ví, že dostane zboží, které je charakteristické určitými vlastnostmi a kvalitou bez bližšího zkoumání. Při výběru zboží 53

Dostupné

na www:

znamek/narodni-databaze.html>. Vlastník ochranné známky a majitel licence: LOUIS VUITTON MALLETIER 54

Tamtéž. Vlastník ochranné známky: Nintendo Co. Ltd., majitel licence v ČR: PATENT SERVIS Praha

a.s. 55

Tamtéž. Vlastník ochranné známky a majitel licence: CHANEL

56

Tamtéž. Vlastník ochranné známky: Palaba a.s., majitel licence: Bateria Slaný CZ, s.r.o.

52

neznámého je mu známka zárukou výrobce oproti zboží neznačkovému. Nahrazuje tak prodavače, spotřebiteli radí a orientuje ho, urychluje nákup. Bez značkového zboží si nelze představit samoobslužné prodejny. Pokud známka není známa, říká jen málo. Je třeba známku soustavně propagovat a to i značným finančním nákladem. Pak platí tvrzení, že zavedená známka má stejnou hodnotu či větší než sama podstata podniku“57 Pakliže majitel ochranné známky podá přihlášku ochranné známky u Úřadu průmyslového vlastnictví a následně je registrován v Databázi ochranných známek, má možnost využít právních prostředků ochrany duševního vlastnictví, které byly již popsány v Kapitole 3. Může se také obrátit například na Českou obchodní inspekci se svou žádostí o provedení kontrol se zaměřením na nabízení nebo prodej výrobků porušujících některá práva duševního vlastnictví této konkrétní ochranné známky, a na základě složení přiměřené jistoty, jsou následně tyto kontroly provedeny. „Vykonává-li dozorový orgán kontrolu na podnět majitele práva duševního vlastnictví nebo jiné osoby, která prokázala právní zájem ve věci, jsou tyto osoby povinny složit přiměřenou jistotu (dále jen "jistota") za účelem úhrady nákladů dozorového orgánu v případech, kdy kontrolou nebude prokázána oprávněnost podnětu. Výši jistoty stanoví vedoucí dozorového orgánu. Základem pro výpočet výše jistoty jsou průměrné náklady na výkon kontrolní činnosti za jednoho kontrolního pracovníka a den podle skutečnosti předcházejícího roku. Jistotu je majitel práva duševního vlastnictví nebo osoba, která prokázala právní zájem ve věci, povinen složit na účet dozorového orgánu do 15 dnů od podání podnětu. Nebude-li jistota ve stanoveném termínu složena, nemá dozorový orgán povinnost podnět prošetřit.“58

57


58

§ 8a, odst. 1 zák. č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele

53

ZÁVĚR Ochrana práv k duševnímu vlastnictví je oblast, které je v poslední době věnována velká pozornost na celosvětové úrovni. Informace o výskytu padělků jsou v médiích velmi časté, a to s důrazem na výši způsobené škody. V úvodu mojí bakalářské práce jsem se v teoretické části věnoval výkladu základních pojmů, významu pojmu ochranná známka, souvisejícím právním předpisům a významu ochrany duševního vlastnictví. Dále jsem rozvedl tento pojem z hlediska mezinárodní a národní ochrany duševního vlastnictví, historického vývoje a právních prostředků ochrany. Dále jsem se zaměřil na aplikaci právních předpisů v praxi a to zejména z hlediska České obchodní inspekce. Je zde popsán postup při zachycení výrobku v tržní síti a celá šíře přijatých opatření. V praktické části bakalářské práce jsou uvedeny výstupy z kontrol České obchodní inspekce v období let 2009 – 2011. Z těchto výstupů vyplynulo, že přes zvýšenou četnost kontrol výrobků porušujících některá práva k duševnímu vlastnictví, se stále nedaří omezit jejich výskyt na území České republiky. Doufám, že se mi v rámci mojí bakalářské práce rovněž podařilo srozumitelně popsat základní rozdíl mezi padělkem a originálním výrobkem, i na několika konkrétních příkladech a vytvořit krátký návod nejen pro spotřebitele, ale i pro majitele ochranné známky. Informace o ochranných prvcích jednotlivých ochranných známek nejsou totiž u převážné části výrobků volně k dispozici. Někteří výrobci naopak své ochranné prvky uvádějí zcela veřejně, ale myslím si, že tímto spíše nahrávají padělatelům, kteří jsou tak schopni se přizpůsobit a vyrobený padělek je potom k nerozeznání od originálu, neboť obsahuje i všechny ochranné prvky. Nejdůležitějším pojmem v otázce, „jak rozpoznat padělek“, je však prevence. Zvýšit právní povědomí v této oblasti je důležité především u prodávajících, a to zejména cizinců. Největší dopad může mít mediální působení. V ČR fungují mnohé nestátní neziskové organizace, které jsou zaměřené na ochranu spotřebitelů, a tím i na ochranu práv duševního vlastnictví. V oblasti prodávajícího subjektu však stát působní většinou represivně a neposkytuje tak dostatek informací. Za dobu mé dvacetileté praxe u České obchodní inspekce jsem se setkal se spoustou více, či méně zdařilých výrobků, které byly neoprávněně označeny ochrannými známkami, a porušovali tedy některá práva k duševnímu vlastnictví. Odhadem asi s 60 různými druhy padělaných ochranných známek. Absolvoval jsem i několik školení od zástupců těchto

54

ochranných známek pro území České republiky. Je nutno si však přiznat, že pokud bych narazil na takovéto zboží v luxusním butiku, případně značkové prodejně, nebyl bych si jistý, jestli se jedná o padělek, či nikoliv. Proto je nutné si uvědomit, že běžný spotřebitel, ale ani podnikatel, může mít pouze všeobecné znalosti o ochranných prvcích a bez bližšího zkoumání nemá mnoho možností se v této oblasti orientovat. Jednou z možností, jak zjistit informace o konkrétním výrobku, zjistit, zda nabízené zboží je padělkem, či nikoliv, je obrátit se se svým podnětem na Českou obchodní inspekci, která na základě podnětu spotřebitele provede kontrolu ve velmi krátké časové lhůtě. V případě, že existuje podezření, že nabízené výrobky jsou padělkem, tyto výrobky jsou až do ukončení šetření zajištěny. Majitel ochranné známky je následně vyzván k vystavení

posudku na zajištěné zboží. V případě, že toto zboží je skutečně padělkem, má následně majitel ochranné známky možnost využít všech právních prostředků ochrany duševního vlastnictví. Situaci v oblasti porušování práv duševního vlastnictví je třeba nadále sledovat, a to jak z hlediska výskytu jednotlivých druhů padělků, tak i z hlediska jejich nebezpečnosti. V boji proti padělkům je třeba zapojit jak strategii represivní, tak preventivní a obě strategie vyváženě propojit. Represivní strategie zahrnuje nejen zpracování systému vzdělávání pracovníků jednotlivých orgánů dozoru, ale také přípravu, organizaci a realizaci akcí, zaměřených na odhalování trestné činnosti v oblasti nabídky a prodeje zboží porušujícího některá práva k duševnímu vlastnictví.

55

ANOTACE Příjmení a jméno autora: _________Panáček Radovan Instituce: _______________________Moravská vysoká škola Olomouc Název práce v českém jazyce: ______Ochranné známky Název práce v anglickém jazyce: ___Trade marks Vedoucí práce: __________________Michal Černý, Mgr. Ph.D. Počet stran: _____________________59 Počet příloh: ____________________ 0 Rok obhajoby: __________________2012

Klíčová slova v českém jazyce Česká obchodní inspekce (ČOI), inspektor, spotřebitel, prodávající, duševní vlastnictví, padělek, nekalá a klamavá obchodní praktika, ochranná známka, Úřad průmyslového vlastnictví, ochrana práv k duševnímu vlastnictví, celní úřad, nařízení Rady. Klíčová slova v anglickém jazyce

Czech Trade Inspection Authority (CTI), inspector, consumer, vender, intellectual property, counterfeit, unfair and misleading commercial practise, trade mark, Industrial property office, protection of laws intellectual property, Customs Office, council Regulation,

56

Cílem této bakalářské práce je zpracování metodiky doporučující postup při ochraně výrobku, na kterém je oprávněně umístěna ochranná známka – prevence, postup a součinnost a dále postup z hlediska vymáhání nároků při odnětí či zničení zboží orgánem veřejné moci v důsledku nabídky, či prodeje zboží, které je neoprávněně označeno ochrannou známkou. Shrnutím současných trendů v právní úpravě vymáhání práv z duševního vlastnictví jsem dospěl k závěru, že se jedná o rychle se rozvíjející obor. Ochrana práv z duševního vlastnictví je prakticky zaměřená problematika, chybí zde však teoretická díla. Efektivní ochrana těchto práv vychází hlavně z mezinárodněprávních základů. Zabývají se jí mezinárodní vládní a nevládní organizace. V souvislosti s přístupem České republiky do Evropské unie nebyla nutná výrazná změna našich právních předpisů. A to z toho důvodu, že byly již do roku 1990 postupně harmonizovány s právem Evropského společenství. Dospěl jsem k závěru, že český právní řád v oblasti ochrany práv z duševního vlastnictví je na relativně dobré úrovni. Na úrovni národní i mezinárodní se setkáváme s aktivním přístupem a se snahou o řešení problému z narůstajícího porušování práv z duševního vlastnictví.

Objective of this thesis is the processing methodology recommending how to protect the product on which it is legitimately install the protective sign - prevention, process and interaction as well as the procedure in terms of enforcement action arising from the withdrawal or destruction of goods by a public authority in sales due to supply goods to an unauthorized marked with the mark. Summary of current trends in legislation, enforcement of intellectual property rights, I came to the conclusion that this is a rapidly developing field. Protection of intellectual property is practically oriented issues, but there lacks theoretical work. Effective protection of these rights is largely based on international law foundations. They deal with her international governmental and non-governmental organizations. In connection with the Czech Republic into the European Union did not require significant change in our legislation. And because they were already in 1990, gradually harmonized with European Community law. I came to the conclusion that the Czech law on the protection of intellectual property is relatively good. At the level of national and international encounter with an active attitude and the effort to solve the problem of increasing violations of intellectual property rights.

57

LITERATURA A PRAMENY KNIŽNÍ PUBLIKACE: BOHÁČEK, M., JAKL, L. Právo duševního vlastnictví. 1. vydání Praha: Vysoká škola ekonomická, 2002. 324 s. ISBN 80-245-0463-4. BUREŠ, J., et al. Občanský soudní řád. S judikaturou a souvisejícími předpisy. 1. Vydání Praha: C. H. Beck, 2004. 1094 s. ISBN 80-7179-871-1. HAJN, P. Právo nekalé soutěže (Příklady pro praktická cvičení). 1. Vydání Brno: Masarykova univerzita Brno, 1991. 99 s. ISBN 80-210-0294-8 HORÁČEK, R., ČADA, K. a HAJN, P. Práva k průmyslovému vlastnictví. 2. vydání Praha: C. H. Beck, 2011. 507 s. ISBN 978-80-7400-417-9. KUPKA, P. Právní prostředky ochrany průmyslového vlastnictví. Právní rádce. 1. vydání Praha: knihovna PA ČR, 2003. 13 s. ISBN neuvedeno (2003, č. 5, příl. s. 1 - 13) Dostupné na www: SLOVÁKOVÁ, Z. Průmyslové vlastnictví. 1. vydání Praha: Orac, 2003. 216 s. ISBN 80-86199-63-0. ŠPINDLER, K. Výkladový slovník z oblasti průmyslového a duševního vlastnictví. 1. vydání Praha: LexisNexis CZ, 2007. 94 s. ISBN 80-86920-19-4. ŠTENGLOVÁ, I. et al. Obchodní zákoník: komentář. 9. Vydání Praha: C. H. Beck, 2004. 308 s. ISBN 80-7179-863-0. ZÁKONY: Česko. Zákon České národní rady ze dne 20. října 1986 o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů, Česká republika. 1986, 22, č. 64. Česko. Zákon ze dne 16. května 1990 o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů, Česká republika. 1990, 35, č. 200. Česko. Zákon ze dne 16. prosince 1992 o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů, Česká republika. 1992, 130, č. 634. Česko. Zákon ze dne 3. prosince 2003 o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochranných známkách). In Sbírka zákonů, Česká republika. 2003, 147, č. 441.

58

Česko. Zákon ze dne 25. dubna 2006 o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví a o změně zákonů na ochranu průmyslového vlastnictví (zákon o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví). In Sbírka zákonů, Česká republika. 2006, 74, č. 221. Česko. Zákon České národní rady ze dne 8. ledna 2009 Trestní zákoník. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2009, 11, č. 40. Česko. Zákon České národní rady ze dne 27. října 2011 o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. In Sbírka zákonů, Česká republika 2011, 146, č. 418. WWW STRÁNKY: Adidasbenesport.cz. Dostupné na www: I LOVE LV. Dostupné na www: Móda.aukro.

Dostupné

na www:

speedy-35cm-od-1korunky-i2191890281.html> Nebezpečné léky.cz. Dostupné na www: Nečas: Vláda pozastaví ratifikační proces dohody ACTA. Dostupné na www: Pravniradce.ihned.cz/příručka. Dostupné na www: Úřad průmyslového vlastnictví. Národní databáze. Dostupné na www: Výroční zpráva ČOI 2010. Dostupné na www: Z publikace Práva k průmyslovému vlastnictví. Dostupné na www: Zpráva společnosti Bateria Slaný CZ, s.r.o., ze dne 22. 11. 2005

59

OCHRANNÉ ZNÁMKY Trade Marks

Recommend Documents