Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva a veřejné správy
Ochranné známky, pojem, zápisná způsobilost, námitky, práva majitele Bakalářská práce
Autor:
Ivan Bartovanec Právní administrativa v podnikatelské sféře
Vedoucí práce:
JUDr. David Karabec
Praha
Duben 2011 1
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Praze dne 28. 4. 2011
Ivan Bartovanec 2
Tímto bych rád poděkoval JUDr. Davidu Karabcovi, vedoucímu mé bakalářské práce, za uţitečnou a vstřícnou pomoc při zpracování mé bakalářské práce.
3
Anotace Tato práce je rozdělená do šesti věcných kapitol. V kapitole první je popsána historie, pojem a práva majitele ochranné známky. Kapitola stručně popisuje vývoj ochranných známek ve světě, a také na území ČR, a dále zde jsou vysvětleny pojmy ochranné známky a práva majitele ochranné známky. Ve druhé kapitole je vymezeno postavení ochranné známky z pohledu teritoriálního, tudíţ zde jsou popsány ochranné známky národní, mezinárodní a komunitární. Následující kapitola popisuje jednotlivé druhy ochranných známek, tak jak je upravuje zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, tedy na slovní, obrazové a prostorová označení, a barvy jako ochranné známky. Kapitola čtvrtá věnuje pozornost netradičním ochranným známkám, které jsou v současné době velmi často zapisovány do rejstříku ochranných známek. Následující podstatná kapitola popisuje proces přihlášení ochranné známky na území ČR. Poslední věcná kapitola této práce vymezuje poplatky za ochrannou známku v České republice a za ochrannou známku Společenství. Výsledkem této práce je souhrn uţitečných informací pro veřejnou i neveřejnou společnost. Práce mimo jiné popise současný fenomén ochranných známek, kdy se zákazníci právě podle ochranných známek rozhodují, jaký typ výrobku si zvolí. Z tohoto tvrzení vyplývá, ţe ochranné známky nejsou pouhými instituty ochrany práv k průmyslovému vlastnictví, ale jsou historicky vţitými a nepostradatelnými objekty lidského vnímání.
Abstract This thesis is divided into six substantive chapters. The first chapter describes the history, concept and rights of the proprietor. Chapter briefly describes the development of trade marks in the world, and the Czech Republic, and here are explained concepts trademarks and rights of the owner of the mark. The second chapter defines the position of the mark in terms of territorial, so here are described mark national and international community. The following chapter describes the different types of marks, as amended by Act No. 441/2003 Coll., A trademark, ie verbal, visual and spatial signs and colors as trademarks. The fourthth chapter devotes attention to non – traditional trade marks, which are now often recordet in the register of trade marks. The following chapter describes the essential process of the mark in the Czech republic. The last substantive chapter of this thesis defines the charges mark the Czech Republic and
the
Comunity trade mark. 4
The result of this work is a collection of useful information for both public and private company. This thesis also describe the current phenomenon marks where the customers are entitled under the marks decide what type of product you choose. This statement implies that the marks are not just institutions protect the rights of industrial property, but are historically ingrained and
indispensable
to
human
5
perception.
Obsah 1
2
Historie a pojem ochranné známky ..................................................................................... 9 1.1
Světový vývoj .............................................................................................................. 9
1.2
Vývoj na území ČR.................................................................................................... 10
1.3
Pojem a práva majitele ochranné známky ................................................................. 10
1.3.1
Pojem ochranné známky ..................................................................................... 10
1.3.2
Práva majitele ochranné známky ........................................................................ 14
Ochranná známka národní, mezinárodní a komunitární ................................................... 17 2.1
Národní ochranná známka ......................................................................................... 17
2.2
Mezinárodní ochranná známky .................................................................................. 17
2.2.1
Paříţská úmluva.................................................................................................. 18
2.2.2
Madridská dohoda a Madridský protokol ........................................................... 18
2.3 3
Druhy ochranných známek ............................................................................................... 20 3.1
Slovní ochranná známka ............................................................................................ 20
3.1.1
Slovní označení v běţném písmu ....................................................................... 20
3.1.2
Slovní označení tvořena písmeny a číslicemi ..................................................... 21
3.1.3
Slovní označení grafické .................................................................................... 21
3.2
Obrazová ochranná známka ....................................................................................... 22
3.3
Prostorová ochranná známka ..................................................................................... 22
3.4
Barva jako ochranná známka ..................................................................................... 23
3.5
Kombinované ochranné známky................................................................................ 23
3.5.1
Kombinace slov a kreseb .................................................................................... 24
3.5.2
Jiné kombinace ................................................................................................... 24
3.6
4
Komunitární ochranná známka .................................................................................. 19
Všeobecně známe známky a známky černobíle......................................................... 24
3.6.1
Všeobecně známe známky.................................................................................. 24
3.6.2
Černobíle známky ............................................................................................... 25
Netradiční ochranné známky ............................................................................................. 26 4.1
Čichové ochranné známky ......................................................................................... 26
4.2
Hologramy jako ochranné známky ............................................................................ 26
4.3
Zvukové ochranné známky ........................................................................................ 27
4.4
Zajímavosti ze světa ochranných známek.................................................................. 27 6
5
6
4.4.1
Úspěšné známky ................................................................................................. 27
4.4.2
Neúspěšné známky ............................................................................................. 30
4.4.3
Ceny ochranných známek................................................................................... 31
Přihlašovací řízení ............................................................................................................. 34 5.1
Přihláška..................................................................................................................... 34
5.2
Právo přednosti podle § 20 ........................................................................................ 35
5.3
Řízení o přihlášce....................................................................................................... 35
5.3.1
Formální průzkum .............................................................................................. 35
5.3.2
Věcný průzkum .................................................................................................. 36
5.3.3
Připomínky ......................................................................................................... 37
5.3.4
Námitky .............................................................................................................. 37
5.3.5
Řízení o námitkách ............................................................................................. 37
5.3.6
Zápis ................................................................................................................... 38
5.3.7
Doba, po kterou je známka chráněna.................................................................. 38
Náklady na zápis ochranné známky .................................................................................. 39 6.1
Náklady v ČR............................................................................................................. 39
6.2
Náklady pro ochrannou známku společenství ........................................................... 41
7
Úvod Kaţdý den se mnoho z nás setkává s obrázky, nadpisy, slogany a obaly různých nám velmi dobře známých výrobků nebo sluţeb aniţ bychom tušili, ţe se jedná o ochranné známky, které jsou chráněny zvláštními právními předpisy, které zajišťují jejich právní ochranu před zneuţitím jinými osobami. Já osobně jsem vţdy obdivoval jakousi sílu těchto označení ovlivňovat zákazníky při rozhodování se o tom, jaký výrobek si pořídí. Některé ochranné známky jsou tak staré a proslule, ţe mnohdy ani není potřeba je chránit na základě zápisu u příslušných úřadů. Tato označení nazýváme, všeobecně známými známkami, nebo také proslulými známkami, které jsou významné historicky, ale také kvalitou svých výrobků a počtem zákazníku. Určitá skupina známek je dokonce označována za nedotknutelnou a nepostradatelnou, a také dalece přesahující význam samotného výrobku, jsou to známky výrobků, které se pro spotřebitele staly nezbytné pro kaţdodenní ţivot. K těmto známka patří především Coca – Cola, Microsoft, McDonald´s a jiné. Cílem této práce bude dohledání všech právních předpisu, a to jak vnitrostátních, tak i mezinárodních, které jsou platné a závazné i na území České republiky (dále také jako ČR). V této práci bych rád přesáhnul rámec pouze právní úpravy ochranných známek, a poukázal také na to, jak jsou ochranné známky hodnoceny z hlediska jiných subjektů, zejména spotřebitelů. Práci jsem rozdělil do šesti předmětných kapitol. V kapitole první jsem na úvod popsal historii a pojem ochranné známky. V této kapitole je stručně popsán vývoj ochranných známek ve světě, a také na území ČR, pojem ochranné známky a prává majitele ochranné známky. Kapitola druhá popisuje postavení ochranné známky z pohledu teritoriálního. Zde jsou popsány ochranné známky národní, mezinárodní a komunitární. V další kapitole jsou popsány jednotlivé druhy ochranných známek, tak jak je upravuje zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách. Čtvrtá kapitola věnuje pozornost netradičním ochranným známkám, které jsou v současné době velmi ţádané. Následující stěţejní kapitola popisuje proces přihlášení ochranné známky na území ČR. Poslední věcná kapitola vymezuje poplatky za ochrannou známku v České republice a za ochrannou známku Společenství.
8
1
Historie a pojem ochranné známky
Počátky ochranných známek, nebo spíše různých originálních označení, kterými se autoři snaţili oddělit své výrobky od výrobků jiných tvůrců lze pozorovat jiţ ve starověku, kdy si hrnčíři, kováři, cihláři, koţešníci a jiní řemeslníci značili své výrobky, aby se lépe identifikovali pro své zákazníky a zamezili tak záměně s jinými autory1. Ve středověku, kdy vznikali různé řemeslnické cechy a rodové erby, docházelo ke zdokonalování těchto označení, ovšem ani v této době nepodléhaly ochranné známky ţádnému zvláštnímu reţimu, a uţ vůbec nějaké právní ochraně, nebo úpravě v nějakých zákonech. Právní věda začala zkoumat ochranné známky aţ ve druhé polovině 19. století, kdy uţ ve světě naplno propukl kapitalismus, vznikaly první právnické osoby a samozřejmě velké továrny, manufaktury a jiné společnosti. V této době jiţ bylo nutné nějakých způsobem zajistit, práva majitele a vynutitelnost takovýchto práv k ochranným známkám.
1.1 Světový vývoj V souvislosti s globalizací, tedy zmenšováním vzdáleností mezi různými kouty světa, docházelo často k tvorbě společných mezinárodních smluv, které měly za úkol upřesnit a zavázat k určitému chování především při obchodním styku. První mezinárodní smlouvou, která řešila problematiku ochranných známek, byla Paříţská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví ze dne 20. března 1883 (dále jen úmluva), která je s několika revizemi platná dodnes. Úmluva neobsahuje pouze ochranné známky, ale i ostatní instituty náleţící do práv z průmyslového vlastnictví. Tuto úmluvu tvoří jednotlivé členské státy, kterých je v současnosti 173. V úmluvě není definován pojem ochranné známky ani postup při její registraci, tuto pravomoc ponechává úmluva jednotlivým členským státům. Další důleţitou mezinárodní smlouvou je Madridská dohoda o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek ze dne 14. dubna 1891 (dále jen dohoda). Na základě této a jiných dohod vznikla mezinárodní organizace WIPO ( World intellectual property organization), která zapisuje mezinárodní ochranné známky podle Protokolu k Madridské
1
Jakl L. a kolektiv, Ochranné známky a označení původu, Praha: Úřad průmyslového vlastnictví 2002, 11 s.
9
dohodě o mezinárodním zápisu ochranných známek ze dne 27. června 1989 (dále jen protokol)2. K dalším důleţitým smlouvám patří Niceská úmluva o mezinárodním třídění výrobků a sluţeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957 a Nařízení Rady Evropských společenství č. 40/94 z 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství, které bylo nahrazeno nařízením č. 207/2009. Česká republika je v současné době signatářem a subjektem všech výše jmenovaných smluv.
1.2 Vývoj na území ČR K vývoji práv k duševnímu vlastnictví v českých zemích je nutné říci, ţe je z historických důvodů úzce provázán s vývojem práva rakouského (rakousko-uherského), které je dodnes povaţováno za jedno z nejvíce propracovaných a kvalitních na světě. Prvními prameny práva duševního vlastnictví byli císařské patenty č. 237/1858 ř. z., o ochraně vzorků a modelů pro průmyslové výrobky a č. 230/1859 ř. z., o ochraně průmyslových známek, které byly později nahrazeny mnohem důleţitějším zákonem č. 19/1890 ř. z., na základě tohoto zákona byl zřízen ústřední známkový rejstřík. Tento zákon upravoval jak negativní vymezení ochranných známek, dobu trvání ochrany známek, prostředky proti porušení práv k ochranné známce a jiné instituty. Po vzniku samostatného Československá byly převzaty všechny dřívější rakouské právní předpisy, které byly do československého právního systému transformovány v roce 1919 a to zákony č. 469 a č. 471, a také zákonem č. 261 z roku 1921. Tento stav trval aţ do roku 1952, kdy byl vydán zákon č. 8/1952 Sb., o ochranných známkách, který byl nahrazen zákonem č. 174/1988 Sb., o ochranných známkách. Po rozdělení Československa byl vytvořen zákon č. 137/1995 Sb., který byl později nahrazen zákonem č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách3.
1.3 Pojem a práva majitele ochranné známky 1.3.1 Pojem ochranné známky Vlastníkem ochranné známky můţe být jak osoba fyzická, tak i osoba právnická. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník v § 118 stanoví: „Předmětem občanskoprávních vztahů jsou 2
http://www.michalcerny.eu/OBP-Ochranne.Znamky.pdf, strana č. 2.
3
Jakl L. a kolektiv, Ochranné známky a označení původu, Praha: Úřad průmyslového vlastnictví 2002, 11 - 13 s.
10
věci, a pokud to jejich povaha připouští, práva nebo jiné majetkové hodnoty“4. A právě mezi tzv. jiné majetkové hodnoty patří práva k ochranným známkám. Ochranné známky patří do systému práv k nehmotným statkům, který je spíše znám pod pojmem práv k duševnímu vlastnictví. Tento systém třídíme do několika následujících skupin takto: Všeobecná práva osobnostní (obecné právo na ochranu osobnosti) Práva k nehmotným statkům v oblasti kultury Práva k individuálním výsledkům tvůrčí činnosti
Právo autorské
Právo k výkonům výkonného umělce
Práva k výkonům netvůrčí povahy
Právo výrobců zvukových záznamů
Právo rozhlasových a televizních organizací
Jiná práva k výkonům
Práva průmyslová Práva k výsledkům tvůrčí činnosti postrádajícím individuální povahu
Právo k objevu
Právo k vynálezu
Právo k průmyslovému vzoru vkusovému
Právo k průmyslovému vzoru uţitnému
Jiná práva k výsledkům tvůrčí činnosti
Práva na označení
Právo k obchodnímu jménu
Právo k ochranné známce
Právo označení původu výrobků
Jiná práva na označení5
Ochranná známka patří podle výše uvedeného systému do skupiny práv k průmyslovému vlastnictví, tedy nároku poţívat ochrany u takových nehmotných statků, které jsou vyuţívány v obchodě, a danému subjektu přinášejí finanční prostředky, dobré jméno, uznání a jiné
4
Občanský Zákoník a související předpisy, Podle stavu k 19. 1. 2009, Ostrava: Sagit a. s., 23 s. Knap K., Opltová M., Kříţ J., Růţička M., Práva k nehmotným statkům, První vydání, Praha: Codex, Nakladatelství Hugo Crotia a. s. 1994, 22 - 23 s. 5
11
výhody. Jelikoţ je institutu neboli způsobu ochrany práv z duševního vlastnictví velké mnoţství, musíme přesně vymezit co ochrannou známkou je, a co jiţ nikoli. Podle § 1 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách (dále jen zákon), je definován pojem ochranných známek takto: „Ochrannou známkou může být za podmínek stanovených tímto zákonem jakékoliv označení schopné grafického znázornění, zejména slova, včetně osobních jmen, barvy, kresby, písmena, číslice, tvar výrobku nebo jeho obal, pokud je toto označení způsobile odlišit výrobky nebo služby jedné osoby od výrobků nebo služeb jiné osoby6.“ Definice podle tohoto zákona upřesňuje popis ochranných známek podle jejich podoby, v dnešní době můţeme vymezit několik dalších skupin rozdělujících ochranné známky co do vyuţití v obchodním nebo jiném prostředí. Podle způsobu vyuţití rozdělujeme ochranné známky takto: -
podle formy označení na známky slovní, obrazové, prostorové, kombinované, zvukové, čichové, světelné a kinetické,
-
podle druhu činnosti majitele na známky výrobní, obchodní a na známky sluţeb,
-
podle subjektu, pro který je známka zapsána, na individuální a kolektivní,
-
podle úmyslu majitele známky ohledně jejího uţívání na, známky uţívané, defenzivní a zásobní,
-
podle stupně rozlišovací způsobilosti na silné a slabé,
-
podle stupně známosti ochranné známky na známky známé, notoricky známe a slavné,
-
na známky certifikované, tedy takové, kterým byl udělen certifikát od příslušného úřadu, a vyhovují určitému souboru právních norem7.
Zákon o ochranných známkách taxativně vymezuje, která označení nemají způsobilost být zapsány do rejstříku: a) které nemůţe tvořit ochrannou známku ve smyslu § 1, b) které nemá rozlišovací způsobilost,
6 7
Autorské právo, Průmyslová práva, Podle stavu k 27. 10. 2008, Ostrava: Sagit a. s., 149 s. Vytvoření ochranné známky, Praha: Úřad průmyslového vlastnictví 2011, 15 s.
12
c) které je tvořeno výlučně označeními nebo údaji, které slouţí v obchodě k určení druhu, jakosti, mnoţství, účelu, hodnoty, zeměpisného původu nebo doby výroby výrobků nebo poskytnutí sluţby nebo k označení jiných jejich vlastností, d) které je tvořeno výlučně označeními nebo údaji, jeţ se staly obvyklými v běţném jazyce nebo v poctivých obchodních zvyklostech, e) které je tvořeno výlučně tvarem, který vyplývá z povahy samotného výrobku nebo který je nezbytný pro dosaţení technického výsledku anebo který dává výrobku podstatnou uţitnou hodnotu, f) které je v rozporu s veřejným pořádkem nebo dobrými mravy, g) které by mohlo klamat veřejnost, zejména pokud jde o povahu, jakost nebo zeměpisný původ výrobku nebo sluţby, h) přihlašované pro vína či lihoviny, které obsahuje zeměpisné označení, aniţ by víno či lihovina měly takovýto zeměpisný původ, i) které obsahuje označení poţívající ochrany podle článku 6ter Paříţské úmluvy, 3) k jehoţ zápisu nebyl dán souhlas příslušnými orgány, j) které obsahuje jiné znaky, emblémy a erby neţ uvedené v článku 6ter Paříţské úmluvy, 3) jestliţe jejich uţití je předmětem zvláštního veřejného zájmu, ledaţe by příslušný orgán dal souhlas k jeho zápisu, k) které obsahuje znak vysoké symbolické hodnoty, zejména náboţenský symbol, l) jehoţ uţívání se příčí ustanovení jiného právního předpisu nebo je v rozporu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z mezinárodních smluv, m) jestliţe je zjevné, ţe přihláška ochranné známky (dále jen "přihláška") nebyla podána v dobré víře8. Na závěr této podkapitoly bych rád uvedl definici známek z výše uvedeného zákona č. 19/1890 ř. z., který popisuje známky takto: „Známkami rozumějí se v tomto zákoně zvláštní značky, které k tomu slouží, aby výrobky a zboží k obchodnímu obratu určené od jiných výrobků a zboží stejného druhu rozlišovaly (obrazy jinotajné, šifry, vignety apod.). Při posuzování, zdali některá značka jest k tomu způsobila, budiž přihlédáno ke všem skutkovým okolnostem, zejména k době užívání značky, podle pojetí zúčastněných kruhů obchodních9“.
8 9
Autorské právo, Průmyslová práva, Podle stavu k 27. 10. 2008, Ostrava: Sagit a. s., 149 – 150 s. http://www.michalcerny.eu/OBP-Ochranne.Znamky.pdf, strana č. 3.
13
1.3.2 Práva majitele ochranné známky Práva majitele k ochranné známce jsou ve svém rozsahu nejširšími z práv v rámci systému práv k průmyslovému vlastnictví. Vlastník známky má výlučné právo k uţívání a nakládání se známkou, a to vţdy v mezích zákona a zároveň bránit komukoli jinému v uţívání jeho ochranné známky nebo označení s ní shodného, podobného nebo zaměnitelného pro výrobky a sluţby téhoţ druhu, pro které je ochranná známka zapsána v registru známek10. Z předešlého tvrzení vyplývá, ţe pokud je uţívána zaměnitelná nebo shodná známka pro jiný druh výrobku a sluţeb, nejedná se o porušení zákona o ochranných známkách. Toto tvrzení ovšem neplatí pro známky proslulé, nebo také nazývané všeobecně známými. U těchto známek platí zapovězení uţívání bez ohledu na druh výrobků nebo sluţeb11. V předchozí podkapitole jsem uvedl, ţe podle občanského zákoníku řadíme ochranné známky k tzv. jiným majetkovým hodnotám, které jsou stejně jako věci a práva součástí institutu vlastnického práva. Občanský zákoník dále stanoví, ţe vlastník těchto věcí, práv a jiných majetkových hodnot je v mezích zákona oprávněn předmět svého vlastnictví drţet, uţívat, poţívat a s nimi nakládat12. V případě ochranných známek lze těmto oprávněním rozumět takto: -
věc drţet, tedy jako vlastník být jediným kdo známku uţívá, jelikoţ má známka povahu nehmotnou, a v případě kdy známku uţívá jiná osoba se soudně domáhat zákazu uţívání jinou osobou,
-
věc uţívat, a to v tomto případě pro propagaci svých výrobků nebo sluţeb,
-
věc poţívat, tedy brát si plody nebo uţitek s této věci, v případě ochranných známek tak můţe vlastník poţívat uţitku z dobrého jména známky, které je v očích spotřebitelů nebo zákazníku zárukou kvality,
-
s věcí nakládat, ve smyslu svým rozhodnutím povolit uţívání věci prostřednictvím licenční smlouvy, vzdát se práv ke známce, nebo ochrannou známku prodat.
Zákon o ochranných známkách dále konkretizuje a vymezuje další práva vlastníka k ochranné známce. Především je v tomto zákoně popsáno čeho se nesmí dopustit ostatní osoby vůči 10
Jakl L. a kolektiv, Ochranné známky a označení původu, Praha: Úřad průmyslového vlastnictví 2002, 52 – 53 s. Jeţek J., Právo průmyslového vlastnictví, Právní předpisy a mezinárodní smlouvy s výkladem a judikaturou, Praha: Linde 1996, 60 – 61 s. 12 Občanský Zákoník a související předpisy, Podle stavu k 19. 1. 2009, Ostrava: Sagit a. s., 23 s. Telec I., Tůma, P., Přehled práva duševního vlastnictví, Lidskoprávní základy, Licenční smlouva, Brno: Nakladatelství Doplněk 2002, 34 – 68 s. 11
14
právům majitele ochranné známky, ale také opačný popis toho, co musí vlastník známky strpět vůči třetím osobám.13 Základní ustanovení o právech z ochranné známky je v zákoně o ochranných známkách popsáno takto: „Vlastník ochranné známky má výlučné právo užívat ochrannou známku ve spojení s výrobky nebo službami, pro něž je chráněná. Své právo prokazuje vlastník zapsané ochranné známky výpisem z rejstříku, popřípadě osvědčením o zápisu. Vlastník ochranné známky je oprávněn používat spolu s ochrannou známkou značku ®14“. Pokud se pozastavíme nad značkami, které můţe vlastník vyobrazovat společně se svými ochrannými známkami, je to stejné jako u pouţívání zkratek u obchodních firem podle obchodního zákoníku, s tím rozdílem ţe se zkratky označení typu obchodní společnosti pouţívají povinně. V případě ochranných známek lze pouţívat značku ®, a to po registraci ochranné známky, značku TM, která poukazuje na to, ţe se jedná o ochrannou známku, a dále také zřídka značku SM pro ochranné známky sluţeb15. Kromě práva na uţívání zapsané ochranné známky, má podle tohoto ustanovení vlastník označení také povinnost se prokazovat výpisem nebo osvědčením. Takových povinností má vlastník známky několik, a to zejména samotnou známku uţívat aktivně k propagaci svých výrobků a sluţeb, která je podmíněna především kapacitou rejstříku, jeţ jsou velmi často přetíţené, a proto je právě ze strany úřadů které rejstříky vedou vyţadováno, aby vlastnici zapsané známky vyuţívali. K dalším povinnostem majitele ochranné známky patří strpět určitý druh chování třetích osob vůči jeho ochranné známce, tato omezení jsou uvedeny v § 10, § 11 a §12 zákona o ochranných známkách. K dalším právu podle zákona o ochranných známkách patří právo na převod nebo přechod práv ke známce na jinou osobu. Převodem zde rozumíme prodej známky a to pro všechny sluţby a výrobky pro které byla zapsána. Takový převod musí být ze zákona učiněn písemnou smlouvou. V obchodním styku se velmi často stává, ţe se prodávají pouze samotné značky, a podnik jako takový zůstává původnímu vlastníku. Je nutné dodat, ţe ceny některých proslulých známek dosahují vyšších hodnot neţ ceny samotných podniku, o tom se
13
Autorské právo, Průmyslová práva, Podle stavu k 27. 10. 2008, Ostrava: Sagit a. s., 151 – 153 s. V ustanoveních § 8 aţ § 18. 14 Autorské právo, Průmyslová práva, Podle stavu k 27. 10. 2008, Ostrava: Sagit a. s., 151 s. 15 Vytvoření ochranné známky, Praha: Úřad průmyslového vlastnictví 2011, 17 s.
15
podrobněji zmíním v 5. kapitole. Převodem rozumíme, změnu vlastnických práv ve smyslu § 460 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, tedy přechod vlastnických práv děděním. Majitel známky můţe poskytnout jiným osobám licenci k uţívání ochranné známky, tedy moţnost uţívání známky za účelem obchodní činnosti prostřednictvím licenční smlouvy. Licenční smlouvá muší být uzavřená v písemné formě, a to podle ustanovení § 508 aţ § 515 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.
16
2
Ochranná známka národní, mezinárodní a
komunitární Ochranné známky lze podle území, ve kterém poţívají ochrany rozdělit na národní ochranné známky, komunitární ochranné známky neboli Ochranné známky společenství, a na mezinárodní ochranné známky.
2.1 Národní ochranná známka Přihlášení ochranné známky ve státě, kde má fyzická nebo právnická osoba majitele známky sídlo, nebo má k danému státu občanskoprávní vztah, je základním způsobem jak ochránit známku na určitém území. K pramenům práva na území české republiky patří především jiţ zmiňovaný zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, a dále potom zákon č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví, vyhláška č. 97/2004 Sb., k provedení zákona o ochranných známkách, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích a další související předpisy. Ústředním orgánem a registrem ochranných známek je v České republice Úřad průmyslového vlastnictví (dále jen úřad) se sídlem v Praze. Tento úřad má za úkol přijímat přihlášky, vést správní řízení ve věcech zápisu ochranných známek a jiných průmyslových práv, které jsou zapisovány do registru vedeného taktéţ tímto úřadem16.
2.2 Mezinárodní ochranná známky K tvorbě mezinárodních smluv v oblasti duševního vlastnictví, a v tomto případě konkrétně práv k ochranné známce dochází jiţ na konci 19. století. V tomto období jsou vytvořeny dvě stěţejní mezinárodní dohody, kterými jsou Paříţská úmluva a Madridská dohoda, které byly mnohem později doplněny Madridským protokolem (všechny tři dohody viz kapitola č. 2).
16
Telec I., Tůma P., Přehled práva duševního vlastnictví, Česká právní ochrana, Brno: Nakladatelství Doplněk 2006, 60 – 61
s.
17
2.2.1 Pařížská úmluva Paříţská úmluva byla první univerzální mezinárodní smlouvou, která řešila problematiku ochranných známek. Počet signatářů úmluvy je v současné době 173 států17, mezi které patří i Česká republika. Úmluva prošla několika revizemi, ovšem dodnes patří k stěţejním pramenům práva v oblasti duševního vlastnictví. V úmluvě je upraven pojem všeobecné známky, právo priority, asimilační přístup k přihlašovatelům z unijních států, ochrana vlajek, erbů a dalších symbolů suverenity, a tato úmluva dále obsahuje velké mnoţství jiných stěţejních institutů. Na základě této úmluvy vznikla Paříţská unie (unie na ochranu průmyslového vlastnictví). 2.2.2 Madridská dohoda a Madridský protokol Druhou důleţitou smlouvou byla Madridská dohoda o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek. Podle této smlouvy jsou v současnosti zapisovány mezinárodní ochranné známky. Registraci těchto známek provádí WIPO (Světová organizace duševního vlastnictví) sídlící v Ţenevě, která byla zaloţena v roce 1967 na základě úmluvy o zaloţení Světové organizace duševního vlastnictví, a je součástí OSN18. Na základě této dohody došlo k vytvoření Madridského systému mezinárodního zápisu, podle kterého lze jedním zápisem u WIPO zajistit ochranu známkám ve všech smluvních státech Madridské dohody. V průběhu 20. století docházelo k četným námitkám průmyslových velmocí (Velká Británie, USA) vůči některým ustanovením této smlouvy. Řešením tohoto problému bylo vytvoření Protokolu k Madridské dohodě o mezinárodním zápisu ochranných známek 27. července 1989. Protokol přinesl několik zásadních změn především v oblasti poplatků a lhůt. Novinkou v protokolu byla také moţnost vstupu do Madridského systému mezivládním organizacím. V současné době zapisuje WIPO ochranné známky jak podle dohody, tak podle protokolu. Signatářů dohody je 56 a protokolu 8419. V roce 2003 tohoto institutu vyuţilo Evropské společenství, a to nařízením č. 2003/1992/ES, a proto je dnes moţné prostřednictvím mezinárodní přihlášky získat komunitární ochranu, nebo naopak prostřednictvím komunitární přihlášky získat
17
http://www.wipo.int/treaties/en/statistics/StatsResults.jsp?treaty_id=2&lang=en, stav k 11. 3. 2011. Jeţek J., Právo průmyslového vlastnictví, Právní předpisy a mezinárodní smlouvy s výkladem a judikaturou, Praha: Linde 1996, 69 – 70 s. 19 http://www.wipo.int/treaties/en/statistics/StatsResults.jsp?treaty_id=8&lang=en http://www.wipo.int/treaties/en/statistics/StatsResults.jsp?treaty_id=21&lang=en 18
18
mezinárodní ochranu, tuto problematiku řeší článek č. 145 a následující nařízení č. 207/2009 o ochranné známce20.
2.3 Komunitární ochranná známka V rámci integrace, která probíhá na území Evropy jiţ od poloviny 20. století sbliţování ekonomik jednotlivých státu, neboli tvoření mezivládních obchodních komunit. Základem takovéto komunity bylo Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO), které začalo fungovat v roce 1952. Prostřednictvím dalších smluv přistoupili k tomuto společenství mnohé jiné evropské státy, a v roce 1992 byla těmito státy podepsána smlouva o Evropské unii (dále jen EU). K samostatné úpravě ochranné známky na území EU došlo 15. března 1994 v nařízení č. 40/1994, o ochranné známce Společenství, které bylo nahrazeno nařízením č. 207/2009. Nová úprava nepřinesla ţádný důleţitý institut, a jejím účelem byla pouze kodifikace této problematiky. V EU o ochranné známce hovoříme v souvislosti s institutem ochranné známky Společenství – CTM (Comunity trade mark). Ochranné známky Společenství registruje a zapisuje Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu – OHIM (dále jen úřad). OHIM je nezávislým orgánem sídlícím ve městě Alicante ve Španělsku. Výhodou ochranné známky Společenství je, ţe na základě jediné přihlášky lze zajistit ochranu známce na území 27 státu, a tím současně sníţit náklady za přihlášku i zápis v kaţdém státě jednotlivě.
20
http://www.upv.cz/cs/pravni-predpisy.html
19
3
Druhy ochranných známek
V této kapitole budou popsány jednotlivé druhy ochranných známek, tak jak je upravuje zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách. Úřad průmyslového vlastnictví v České republice zapisuje označení, která jsou graficky znázornitelná a jsou schopna rozlišit výrobky a sluţby, pro něţ je chráněno od jiných shodných výrobků nebo sluţeb na trhu volně obchodovatelných. Podle zákona můţe být ochrannou známkou zejména slovní označení v běţném písmu, slovní označení ve zvláštním grafickém písmu, obrazová označení (kresby), kombinovaná označení slov a kreseb (loga), prostorová (trojrozměrná) označení tvořená tvary výrobků nebo jejich obalů (láhve), kombinace tvaru výrobku nebo obalu se slovy nebo kresbou (láhev s etiketou) a barva nebo kombinace barev21.
3.1 Slovní ochranná známka Tento druh ochranné známky rozdělujeme na slovní označení v běţném písmu, a na slovní označení ve zvláštním grafickém písmu. 3.1.1 Slovní označení v běžném písmu Slovní označení v běţném písmu mohou být tvořeny samostatnými písmeny, čísly, jmény, příjmení, smyšlenými slovy, slogany a jinými slovy. U smyšlených slov nebo slov pouţívaných v běţné mluvě, které nemají ţádný vztah k výrobkům nebo sluţbám, na který se jejich ochrana vztahuje, je registrace velmi snadná. Dále je nutné u běţných slov respektovat ustanovení § 4 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách který stanoví, ţe z absolutních důvodů nesmí být k výrobkům přiřazovány slova, která jsou obecnými výrazy (označení ŢIDLE u výrobku ţidle), popisnými výrazy (slovo SLADKOST u výroku čokoláda), klamavými výrazy (slovo KRÁVA u výrobku margarín), známkami povaţovanými za odporující dobrým mravům nebo morálce, nebo vlajky, erby, oficiální označení a emblémy států a mezinárodních organizací22.
21
Ochranné známky a jejich právní ochrana, Praha: Úřad průmyslového vlastnictví 2010, 2 s. Vytvoření ochranné známky, Praha: Úřad průmyslového vlastnictví 2011, 7 s. Autorské právo, Průmyslová práva, Podle stavu k 27. 10. 2008, Ostrava: Sagit a. s., 149 – 150 s. Jakl L. a kolektiv, Ochranné známky a označení původu, Praha: Úřad průmyslového vlastnictví 2002, 15 s. 22
20
3.1.2 Slovní označení tvořena písmeny a číslicemi Slovní označení, která jsou tvořena jedním písmenem, číslicí nebo kombinací těchto symbolu jsou také zapisovány. Zde je ovšem nutné dostatečně prokázat význam těchto označení a to ţe se do podvědomí spotřebitelů dostaly a vţily23, jako obecně známe značky. K nejznámějším známkám
tohoto
druhu
patří
“BBC“
(British
Broadcasting
Corporation
Velká
Británie),“IBM“ (International Business Machines Corporation USA), “GM“ (General Motors)24. 3.1.3 Slovní označení grafické Na druh slovního označení ve zvláštním grafickém písmu pouţijeme stejných zásad a podmínek k zápisu. Tyto známky jsou jakousi kombinací slovních známek a obrazových známek. Nejznámějšími známkami slovními, grafickými jsou například slovní označení “Coca – Cola“, “Microsoft“ a další. K ochranným známkám slovním je potřeba dodat, ţe většina těchto označení jsou zároveň jménem fyzické osoby, nebo obchodním jménem (firmou) společnosti majitele ochranné známky.
Obrázek 1: Ochranná známka společnosti The Coca-Cola Company, ve zvláštním grafickém provedení, v tomto případě barevná25.
23
Jeţek J., Právo průmyslového vlastnictví, Právní předpisy a mezinárodní smlouvy s výkladem a judikaturou, Praha: Linde 1996, 56 s. 24 Jakl L. a kolektiv, Ochranné známky a označení původu, Praha: Úřad průmyslového vlastnictví 2002, 15 – 16, 18 – 21 s. 25 Z veřejně dostupného zdroje, WWW.GOOGLE.COM, http://www.google.cz/search?tbm=isch&hl=cs&source=hp&biw=1362&bih=500&q=coca+cola&gbv=2&aq=0&aqi=g10&aq l=&oq=Coc
21
3.2 Obrazová ochranná známka Druhým typem ochranných známek jsou ochranné známky obrazové. Jako slovní známky, rozdělujeme i obrazová označení na smyšlená neboli fantazijní, a na kresby objektů obecně známých. U těchto ochranných známek hraje hlavní roli při zápisu do rejstříku, tedy mimo shodnosti s jinými jiţ zapsanými označeními, především to jestli neodporují dobrým mravům nebo morálce. Pokud jsou dodrţeny tyto dvě podmínky, jsou obrazové známky zapisovány bez větších připomínek úřadů. Ve spojení se slovy tvoří kresby loga, která jsou nejčastějšími druhy ochranných známek.
Obrázek 2: Ochranná známka obrazová - barevná, patřící společnosti APPLE Inc26.
3.3 Prostorová ochranná známka Při rozhodování o tom jaký výrobek si koupíme, hraje velkou roli samotný vzhled produktu. Ochranné známky tohoto druhu nazýváme prostorovými, trojrozměrnými nebo také 3D. Za ochranná označení povaţujeme v tomto případě samotný tvar výrobu a jeho obal. U prostorových označení musí přihlašovatel předloţit současně s přihláškou jeho plošné vyobrazení27. Je nutné dodat, ţe tento druh ochranných známek jako označení, která jsou chráněna zákonem, nepoţívá ochrany ve všech státech, a je institutem poměrně mladým. Nejznámějšími známkami v tohoto druhu jsou láhve a skleničky “Coca – Cola“, sklenice výrobku “Nutella“, flakón parfému “Channel“ a jiné.
26 27
Z veřejně dostupného zdroje, WWW.GOOGLE.COM, Jakl L. a kolektiv, Ochranné známky a označení původu, Praha: Úřad průmyslového vlastnictví 2002, 16 – 17 s.
22
Obrázek 3: Sklenice výrobku Nutella, společnosti Ferrero S. P. A28.
3.4 Barva jako ochranná známka Stejně jako prostorové známky, jsou i barvy jako ochranné známky poměrně novým institutem vztahujícím se k právům z průmyslového vlastnictví. Barva jako ochranná známka můţe být tvořena jednou barvou, nebo kombinací barev. Na rozdíl o kresby jako označení, je barevná kombinace mnohem jednodušší. Proto, aby byla barva uznána a zapsána jako ochranná známka, nesmí být v provedení základním, ale musí být vyobrazená jako odstín. Barvy, které jsou základní neboli obecné, nemohou být registrované, jelikoţ by jiné výrobky nesměly uţívat těchto barev na svých označeních. Další podmínkou pro zapsání barvy jako označení je opět prokázání, ţe spotřebitelé si při koupi určitého výrobku nebo sluţby, vybaví přesně tuto barvu. Nejznámější barvou zapsanou pro určitý druh výrobku, je barva v odstínu “Lila“ pro čokolády “Milka“29.
3.5 Kombinované ochranné známky V této kapitole bude popsána největší skupina ochranných známek. Většina výrobků poţívá ochrany kombinovaných ochranných známek. Jde zejména o kombinace slov a kreseb, dále slov, kreseb a obalů, také slov, kreseb a barev a jiných kombinací.
28 29
Z veřejně dostupného zdroje, WWW.GOOGLE.COM, Jakl L. a kolektiv, Ochranné známky a označení původu, Praha: Úřad průmyslového vlastnictví 2002, 16 – 17s.
23
3.5.1 Kombinace slov a kreseb Nejčastější druh ochranných známek je kombinace slov a kreseb, většinou ve fantazijním provedení ztvárněný umělcem (malíř, designer). Tento druh kombinace lze rozdělit na tři způsoby ztvárnění. První způsobem je, kdy hlavní roli v označení hraje slovní část, a ta obrazová jí pouze doplňuje. Způsobem druhým je naopak dominantní znázornění kresby pro ochrannou známku. Posledním způsobem je spojení slova a kresby v jednu celistvou známku. 3.5.2 Jiné kombinace Mimo výše uvedené kombinace existují i jiné kombinace ochranných známek. Jejich počet se úměrně rovná počtu jednotlivých druhů známek. K těmto kombinacím patří zejména spojení obalu a slov, obalu a kreseb, obalu, kreseb, slov a barev a jiná spojení.
3.6 Všeobecně známe známky a známky černobíle Na závěr kapitoly o jednotlivých druzích ochranných známek je nezbytná zmínka o všeobecných známkách, ale také o způsobu zápisu grafického ztvárnění známek do rejstříku, které primárně probíhá v podobě černobíle. 3.6.1 Všeobecně známe známky Původcem tohoto institutu je jiţ v této práci několikrát zmiňována Paříţská úmluva, na jejíţ úpravu pamatuje zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách. Na úvod je nutné dodat, ţe některé známky se z pohledu primární ochrany známek vymykají zákonu, jelikoţ před ostatními označeními poţívají určitých výhod.
Takto zvýhodněna označení nazýváme
všeobecně známými známkami, které jsou pro svoji proslulost, věk a záruku kvality upřednostňovány před ostatními ochrannými známkami. O výši proslulosti rozhoduje především stáří takového označení, mnoţství spotřebitelů uţívajících výrobky pod tímto označením a kvalita, kterou mají tyto výrobky. Nejproslulejšími známkami s pohledu jejich stáří jsou “Coca - Cola“, “Ford“, “IBM“ a další. V české republice to jsou především “Škoda“, “KOH – I – NOOR “ a jiné. Výše jmenované známky jsou zároveň proslule kvůli počtu zákazníku a kvalitě svých výrobků30.
30
Boháček M. a kolektiv autorů, Právo průmyslového a jiného duševního vlastnictví, Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze 1996, 57 s.
24
3.6.2 Černobíle známky Způsobilost ke grafickému znázornění, je společně se způsobilosti odlišit výrobky, základním předpokladem pro zapsání ochranné známky do registru. Grafické znázornění jiných, neţ slovních ochranných známek je do registru ochranných známek zapisované v podobě černobíle, jelikoţ u známek je důleţité především jejich grafické ztvárnění. Takto zapsané černobíle známky mohou být vyobrazovány na známkách v jakékoli barvě, pokud nebyly zároveň zapsány v podobě barevné31.
Jeţek J., Právo průmyslového vlastnictví, Právní předpisy a mezinárodní smlouvy s výkladem a judikaturou, Praha: Linde 1996, 60 – 61 s. 31
Jakl L. a kolektiv, Ochranné známky a označení původu, Praha: Úřad průmyslového vlastnictví 2002, 16 s.
25
4
Netradiční ochranné známky
Mimo výše uvedených ochranných známek existuji také jiné druhy označení, která jsou nazývána netradičními ochrannými známkami. Podmínku grafického znázornění ochranné známky lze chápat jako vnímat ji zrakem, tedy jedním ze smyslu. Pokud budeme třídit ochranné známky podle smyslu, kterými je vnímáme, rozdělíme je na zrakové (všechny jmenované v kapitole č. 4), sluchové, čichové, chuťové a hmatové. Jako chuťová nebo hmatová ochranná známka ještě nebylo zapsané ţádné označení, ale označení, kterým říkáme čichové a sluchové (zvukové), jiţ jsou zapisovány do rejstříku ochranných známek32.
4.1 Čichové ochranné známky Ze všech druhů zatím zapisovaných netradičních známek, je známka čichová co do způsobilosti být graficky znázorněna nejspíše nejvíce problémová. Kaţdý člověk vnímá svými smysly různé věci jinak, neţ kdokoliv jiný. Přenést čichový vjem do grafické podoby je nemoţné, proto jediný způsob jak vyřešit otázku zápisové způsobilosti čichových známek, je například u parfému zapsat jejich vzoreček. Ovšem v tomto případě se Evropský soudní dvůr vyjádřil ve věci C-273/00 Ralf Sieckmann v. Deutsches Patent - und Markenamt, v roce 2002 záporně, a to ve smyslu toho, ţe chemický vzorec není schopen grafického ztvárnění33.
Obrázek 4: Doposud jediná zapsaná čichová známka. Dnes jiţ zaniklá, patřící společnosti Vennootschap onder Firma Senta Aromatic Marketing, pro výrobky slouţící pro tenisové míčky34.
4.2 Hologramy jako ochranné známky Hologramy mají v oblasti ochranných známek velký budoucí potenciál. Jedná se o kombinaci kresby, nebo obrázku s prvkem 3D. Ovšem zde se nejedná o obal, nýbrţ o velmi propracované ztvárnění kresby nebo obrázku. Hologram má mnohem lepší rozlišovací schopnost neţ obyčejná obrazová známka. Proces výroby je značně sloţitý a nákladný. 32
V ČR zatím nezapisovaná označení. Dvořáková K., Zápisná způsobilost některých druhů ochranných známek, zejména netradičních, Průmyslové vlastnictví. 2005, č. 7-8, s. 107 34 WWW.UPV.CZ, http://isdv.upv.cz/portal/pls/portal/portlets.oza.detail 33
26
V současné době se hologramy vyuţívají jako ochranné prvky v bankovkách, vízech, pasech a v jiných výrobcích, které jsou často padělávány. V případě hologramů jako ochranných známek hovoříme o tzv. Lisovaných duhových hologramech, které jsou vyráběny v lisovnách v podobě nálepky polepené plastem35.
4.3 Zvukové ochranné známky Hudební nahrávky jsou jako takové chráněny autorským zákonem, v České republice zákonem č. 121/2000 Sb. Jenţe tento zákon chrání především autora zvukového záznamu. Pro potřeby ochranné známky je nezbytné, aby chránily výrobky a sluţby určitého výrobce, který většinou pouţívá nahrávky se svolením jejich autora. V případě ochranných známek zvukových v praxi nejde o dlouhé záznamy skladeb, ale většinou o krátké úryvky, většinou ze začátku těchto skladeb, které jsou pouţívány ve sloučení s propagací výrobků v originálně vytvořené reklamě (obrazový záznam) nebo sluţeb, a to povětšinou jako tony které jsou úzce spjaty s profilem sluţeb (například při kliknutí u některých internetových sluţeb – typické zvuky sluţeb “ICQ“, “Skype“ a jiné). Grafické znázornění je u zvukových ochranných známek velmi lehce proveditelné, jelikoţ ho lze provést prostřednictvím notového zápisu36.
4.4 Zajímavosti ze světa ochranných známek V průběhu doby, a to především ve 20. století, kdy dochází k masivnímu rozvoji médií a tedy i reklamy, se z pouhých chráněných označení stávají nezaměnitelné známky, podle kterých se lidé orientují na trhu, a podle nich posuzují kvalitu výrobků. Mnohé z těchto známek jsou jiţ dnes nenahraditelné, a jejich pozici v podstatě nemůţe nic ohrozit, ovšem existují i takové, které dosáhly slávy a věhlasu, ale z nějakých důvodů upadly v zapomnění. 4.4.1 Úspěšné známky Coca – Cola, nejspíše ţádná jiná značka si nezaslouţí takový obdiv, jako právě Coca – Cola. Značka pro nápoj obsahující lístky koky, který v roce 1886 vynalezl lékárník John Pemberton. Název nápoje vymyslel jeho účetní Frank Robinson, který spojil slova “koka“ a “kolové oříšky“, do dnes nejznámějšího světového označení Coca – Cola. K nepostradatelným prvkům tohoto nápoje patří jeho láhev z roku 1915, která je povaţována za jeden z nejlepších 35
WWW.WIKIPEDIA.ORG, http://cs.wikipedia.org/wiki/Holografie
36
Dvořáková K., Průmyslové vlastnictví, Zápisná způsobilost některých druhů ochranných známek, zejména netradičních, č. vydání 7 – 8, 108 s.
27
design předmětů vyuţitých komerčně k propagaci výrobku. V současné době je nápoj k dostání ve více neţ 190 zemích. Coca – Cola jako jedna z mála značek dbá na tradice, a jen zřídka provádí nějaké inovace. Dnes je nápoj Coca – Cola nejprodávanějším nealkoholickým nápojem na světě. Doposud největším lákadlem tohoto nápoje je jeho tajná receptura, kterou se jiţ několik krát pokoušeli rozluštit různí vědci. Jediné co můţe tento nápoj ohrozit, je nějaký velký zásah do jeho receptury, jelikoţ zákazníci si přejí právě tu původní nezaměnitelnou chuť37. Pepsi, stejně jako Coca – Cola je i Pepsi značka pro nápoj. Hned za jeho největšího rivala Coca – Colu, jsem Pepsi umístil na druhou pozici z jednoduchého důvodu, a to proto, ţe i ve skutečnosti je Pepsi číslo dvě, počtu prodeje na světě. Nejspíše ţádná jiná konkurenční značka není tak blízko svému oponentu, jako je právě Pepsi vůči Coca – Cole. Nejzajímavější na strategii propagace této značky je, ţe se v postavení dominantní Coca – Coly nesnaţil management Pepsi o pouhé kopírování nejsilnějšího konkurenta, jako to dělají ostatní výrobci dodnes, ale snaţil se co nejvíce Pepsi odlišit od Coca – Coly. V roce 1975 se značka razantně přiblíţila svému konkurentu nejblíţe, a to během kampaně “Pepsi výzva“, kdy zákazníci ochutnávaly vzorky nápojů Pepsi a Coca – Coly. Tyto testy ukázaly, ţe spotřebitele mnohem více upřednostňují chuť Pepsi. Výsledkem této kampaně bylo aţ hysterické chování Coca – Coly, která spustila prodej “New Coke“, tento nápoj se stal naprostým propadákem. Společnost Pepsi vţdy sázela na mládí svých zákazníků, ale ne na mládí fyzické nýbrţ to mentální. Díky této strategii a vyuţívání známých osobností v reklamě (Michael Jackson, Madonna, David Backham) se Pepsi pořád drţí blízko svého rivala Coca – Coly v počtu prodaných láhví38. IBM, společnost International Business Machines, se původně nazývala Computing – Tabulating – Recording Company, a pro někoho je velmi zajímavou informací, ţe byla zaloţena roku 1896 v USA. Z původních tabelačních strojů, které za začátku společnost prodávala, jsou to dnes nejvyspělejší počítačové technologie, stroje a softwary. Od počátku své působnosti věnovala společnost velkou pozornost svým zaměstnancům, kteří poţívali značných výhod oproti zaměstnancům jiných společností. V současnosti je IBM největším
37
Haig M., Království Značky, Největší omyly a úspěchy všech dob, První vydání, Praha: Nakladatelství Ekopress s. r. o. 2006, 154 – 156 s. 38 Haig M., Království Značky, Největší omyly a úspěchy všech dob, První vydání, Praha: Nakladatelství Ekopress s. r. o. 2006, 84 – 86 s.
28
světovým výrobcem informačních technologií na světě. Pokladn systémy, které vyrábí společnost IBM, jsou vyuţívány ve více neţ 60 největších sítích maloobchodů na světě39. Microsoft, je absolutním lídrem na trhu se software. Zvláštností je, ţe je v podstatě na rozdíl od ostatních proslulých značek neoblíbena, jelikoţ její výrobky a sluţby nejsou zdaleka nejlepší na trhu, ale i přes to si Microsoft vytvořil v podstatě neohrozitelnou pozici na trhu s operačními systémy, kdyţ se sám stal trhem. Společnost byla zaloţena v roce 1975 spoluţáky z vysoké školy. Její hlavní postavou je Bill Gates, který nikdy nedostudoval vysokou školu, ovšem vytvořil jednu z nejznámějších a nejhodnotnějších značek v historii40. McDonald´s, stejně jako je dnes negativně vnímána společnost Microsoft, je i McDonald´s v současnosti v potíţích. Kdysi neohroţena jednička ve stravování dnes prochází značnou krizí, a musí se čím dál více vyrovnávat se stále rostoucí konkurencí (Subway). V roce 1948 si bratři Dick a Maurice Mcdonaldovi otevřeli v Kalifornii restauraci s hamburgery. Od samotného začátku se soustředily na jednoduchá jídla, rychlost obsluhy a čistotu prostředí v restauraci. Za nedlouho otevřeli několik dalších restaurací po celé Kalifornii. V roce 1961 odkupuje společnost pán Ray Kroc, který z kalifornských restaurací rychlého občerstvení vytvořil celosvětovou značku číslo jedna. Dnes je společnost v nejasném postavení a mnoho kritiku jí vyčítá, ţe je jedním ze strůjců velkého nárůstu obézních lidí po celém světě. Počet lidí, kteří preferují zdravou výţivu rapidně stoupa, a tento fakt nikterak nepřispívá k uklidnění ve společnosti McDonald´s. Jestli dokáţe společnost tyto nesnáze překonat a lépe se přizpůsobit zákazníkům ukáţe aţ budoucnost41. Louis Vuitton, spadající do obchodní skupiny LVMH (Moët Hennessy Louis Vuitton) je značkou vyjadřující luxus, největší kvalitu a samozřejmě prestiţ. Samotná společnost byla zaloţena v roce 1854 ve Francii. Od začátku vyráběla společnost kufry, cestovní tašky a jiné doplňky spojené s cestováním. Jelikoţ v době počátku společnosti bylo časté cestování výsadou pouze nejmajetnějších lidí, staly se výrobky této společnosti tím nejluxusnějším zboţím, které vůbec existovalo, a od začátku společnosti určilo směr, kterým bude společnost do budoucna směřovat. Dnes se společnost orientuje i na jiné výrobky (boty, oblečení,
39
Haig M., Království Značky, Největší omyly a úspěchy všech dob, První vydání, Praha: Nakladatelství Ekopress s. r. o. 2006, 64 – 67 s. 40 Haig M., Království Značky, Největší omyly a úspěchy všech dob, První vydání, Praha: Nakladatelství Ekopress s. r. o. 2006, 80 – 82 s. 41 Haig M., Království Značky, Největší omyly a úspěchy všech dob, První vydání, Praha: Nakladatelství Ekopress s. r. o. 2006, 68 – 71 s.
29
hodinky, šperky a jiné), ovšem na rozdíl od svých konkurentů, neztratila rozšířením sortimentu zákazníky ani pověst42. 4.4.2 Neúspěšné známky New Coke, je paradoxem, ţe jako první značku uvádím tu, kterou jsem v předešle podkapitole popsal na prvním místě jako jednu z nejvíce úspěšných světových ochranných označení. Známka New Coke byla v roce 1985 novou značkou, která měla nahradit legendární Coca – Colu. The Coca – Cola Company přistoupila k této výměně poté, co po několik let stagnovaly prodeje nápoje Coca – Coly, a velmi razantně stoupaly prodeje konkurenčního nápoje Pepsi. Nový nápoj byl chutnější, a především sladší (podle konkurenční PEPSI), ovšem jiţ při zahájení jeho prodeje byl velkým mnoţstvím zákazníků bojkotován, navíc byla zastavena výroba původní Coca – Coly. Zákazníci velmi rychle pochopili, ţe definitivně přišli o svůj oblíbený nápoj, a začali poţadovat jeho co nejrychlejší návrat. Proto byla opět zahájená výroba původního nápoje. Tento marketingový přehmat, který mohl přivést společnost k bankrotu, naopak posílil postavení původního nápoje, a vrátil ho opět na neotřesitelné místo v prodeji nealkoholických nápojů43. Pan Am, je příkladem velmi dobře prosperující společnosti, a jednoho z lídrů ve svém oboru, který došel vlivem špatné pověstí k bankrotu. Společnost byla zaloţena v roce 1927, a patřila k průkopníkům na poli mezikontinentálních a transoceánských letů. Ovšem v roce 1988 došlo k hrozné katastrofě, mediálně známe jako Lockerbie. Při letu z Londýna do New Yorku vybuchla v zavazadlovém prostoru letadla nastraţena bomba. Při této události zahynulo 270 lidí. Společnost se k tomuto incidentu postavila nejlépe, jak jen uměla, i přes to její pověst byla navţdy poškozená. Přes velkou snahu dokázat ţe bezpečnost letů je na nejvyšší úrovni, ztratila společnost většinu svých zákazníku, a v roce 1991 ohlásila konec své činnosti44. Kodak, z označení uvedených v této kapitole je Kodak jediným dodnes pouţívaným a plnicím svůj účel. Mnoho lidí by si moţná poloţilo otázku, proč je zrovna Kodak uváděn v kapitole o neúspěšných označeních? Důvod je jednoduchý, zatímco kdysi byla tato značka největším hráčem na trhu s fotografiemi, dnes je z ní jeden z mnoha producentů, kteří nabízejí
42
Haig M., Království Značky, Největší omyly a úspěchy všech dob, První vydání, Praha: Nakladatelství Ekopress s. r. o. 2006, 101 – 103 s. 43 Haig M., Království Značky, Největší omyly a úspěchy všech dob, První vydání, Praha: Nakladatelství Ekopress s. r. o. 2006, 212 – 215 s. 44 Haig M., Království Značky, Největší omyly a úspěchy všech dob, První vydání, Praha: Nakladatelství Ekopress s. r. o. 2006, 262 s.
30
v podstatě stejné výrobky. Kaţdý člověk si ve spojení s touto značkou vybaví klasickou konvenční fotografii, které se společnost Kodak věnuje více neţ sto let, a v to je právě důvod současného poklesu ze strany zákazníků. V polovině devadesátých let minulého století, kdy se všichni konkurenti zaměřili na fotografie digitální, investovala společnost Kodak veliké prostředky do vývoje systému Kodak Avdantix, který se ovšem týkal fotografií konvenčních nikoli však digitálních. Toto značku značně zpomalilo při vývoji technologie k digitálním fotografiím a dalo tak moţnost převzít větší podíl na trhu konkurenci. Kodak nelze nazvat jako totálně neúspěšnou značku, je spíše unavena a potřebuje velkou odměnu a odpoutání se od toho co dělala v minulosti. Bude záleţet na vedení společnosti jak naloţí z budoucností této značky45. 4.4.3 Ceny ochranných známek Pomocí této podkapitoly bych rád demonstroval, jaký finanční význam mají značky, vůči svým výrobkům. Jak jiţ jsem zmiňoval v předešlých kapitolách, mají některé ochranné známky mnohem vyšší hodnotu neţ samotný výrobek, nebo dokonce podnik patřící majiteli ochranné známky. Uţ několik let je sestavován ţebříček nejhodnotnějších světových značek. Pořadí na prvních třech místech jiţ několik let zůstává neměnné, v posledních deseti letech je vţdy na první pozici Coca – Cola a následují Microsoft a IBM, přičemţ IBM se před Microsoft dostala v roce 2007. Z údajů uvedených v následné tabulce je patrné, jak se pouhé značky určitých výrobků nebo sluţeb stávají několika miliardovým nehmotným (často nejhodnotnějším) majetkem. Údaje v tabulce poskytuje společnost Interbrand, která je v dnešní době největší poradenskou společností v oblasti ochranným známek. Informace v tabulce popisují pořadí ochranných známek pro rok 2010.46
45
Haig M., Království Značky, Největší omyly a úspěchy všech dob, První vydání, Praha: Nakladatelství Ekopress s. r. o. 2006, 313 – 315 s. 46 WWW.INTERBRAND.COM, http://www.interbrand.com/en/best-global-brands/best-global-brands-2008/best-globalbrands-2010.aspx
31
Země
Obor
Hodnota (v mil. $)
Změna vůči předešlém u období v %
1
USA
Nápoje
70 452
2
2
2
USA
Technologie
64 727
7
3
3
USA
Software
60 895
7
4
7
USA
Internetové služby
43 557
36
5
4
USA
Různé
42 808
-10
6
6
USA
Restaurace
33 578
4
7
9
USA
Technologie
32 015
4
8
5
Finsko
Technologie
29 495
-15
9
10
USA
Media
28 731
1
10
11
USA
Technologie
26 867
12
11
8
Japonsko
Automobily
26 192
-16
12
12
Německo
Automobily
25 179
6
13
13
USA
Různé
23 298
2
14
14
USA
Technologie
23 219
5
15
15
Německo
Automobily
22 322
3
16
16
Francie
Luxus
21 860
4
17
20
USA
Technologie a Software
21 143
37
Pořadí
Předešlé pořadí
1
Značka
32
18
17
USA
Tabákové výrobky
19 961
5
19
19
Jižní Korea
Technologie
19 491
11
20
18
Japonsko
Automobily
18 506
4
21
21
Švédsko
Oblečení
16 136
5
22
24
USA
Technologie
14 881
9
23
23
USA
Nápoje
14 061
3
24
22
USA
Finanční služby
13 944
-7
25
26
USA
Sportovní zboží
13 706
4
26
27
Německo
Služby
12 756
5
27
25
Švýcarsko
Nápoje
12 753
-4
28
28
Švédsko
Nábytek
12 487
4
29
37
USA
Finanční služby
12 314
29
30
30
USA
Nápoje
12 252
4
33
5
Přihlašovací řízení
5.1 Přihláška Před zapsáním ochranné známky do rejstříku musí proběhnout správní řízení (přihlašovací řízení), během kterého se posuzuje, jestli je známka způsobila k tomu, aby byla zapsána do rejstříku. O zápis ochranné známky do rejstříku se ţádá přihláškou podanou u Úřadu průmyslového vlastnictví, kaţdá přihláška se můţe týkat jen jedné ochranné známky. Tento institut upravuje ustanovení § 19 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách. Přihláška musí obsahovat tyto podstatné náleţitosti: a) ţádost o zápis ochranné známky do rejstříku, b) jméno a příjmení fyzické osoby a adresu místa jejího trvalého pobytu, popřípadě adresu pro doručování, je-li přihlašovatelem fyzická osoba, nebo obchodní firmu, popřípadě jiný název a sídlo, je-li přihlašovatelem právnická osoba, (dále jen "údaje o totoţnosti"), c) údaje o totoţnosti zástupce, je-li přihlašovatel zastoupen, d) seznam výrobků nebo sluţeb, pro něţ se poţaduje zápis ochranné známky, e) znění nebo plošné vyobrazení přihlašované ochranné známky47. Dále toto ustanovení uvádí, ţe je přihlašovatel ochranné známky povinen ve lhůtě 1 měsíce ode dne podání přihlášky zaplatit správní poplatky podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích). Pokud není správní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, bude takováto přihláška povaţována za takovou, která nebyla podána. K dalším náleţitostem podle tohoto ustanovení patří seznam výrobků nebo sluţeb, pro něţ se poţaduje zápis ochranné známky, který se v přihlášce uvádí v pořadí tříd mezinárodního třídění,
a
to
se
zapíše
vţdy
společně
s
příslušným
číslem
třídy.
Pokud se přihlašovatel rozhodne uplatnit právo přednosti (podrobněji v následujícím podstavci), musí v přihlášce uvést datum podání, ze kterého se následně odvozuje právo přednosti. Přihlašovatel musí také uvést stát, ve kterém byla tato přihláška podána48.
47
Autorské právo, Průmyslová práva, Podle stavu k 27. 10. 2008, Ostrava: Sagit a. s., 153 s. Jakl L. a kolektiv, Ochranné známky a označení původu, Praha: Úřad průmyslového vlastnictví 2002, 28 – 29 s. 48 Autorské právo, Průmyslová práva, Podle stavu k 27. 10. 2008, Ostrava: Sagit a. s., 154 s.
34
5.2 Právo přednosti podle § 20 Dnem podání přihlášky vzniká přihlašovateli právo přednosti před každým, kdo podá později přihlášku shodné nebo podobné ochranné známky pro shodné nebo podobné výrobky nebo služby49. Právo přednosti musí přihlašovatel uplatnit jiţ v přihlášce (uvedeno v předešlé podkapitole) a doloţit jej ve lhůtě do 3 měsíců od jejího podání, jinak jej Úřad nepřizná. Právo přednosti lze uplatnit z přihlášky, ve které je poţadována ochrana v unijní zemi Paříţské úmluvy nebo ve státě, který je členem Světové obchodní organizace (WTO). Pokud je stát, ve kterém je učiněno první podání přihlášky, není členem unie zemí Paříţské úmluvy ani členem Světové obchodní organizace, je moţné právo přednosti z tohoto podání přiznat jen za podmínek vzájemnosti. Na ţádost přihlašovatele vystaví Úřad průmyslového vlastnictví doklad o přiznání práva přednosti (prioritní doklad)50.
5.3 Řízení o přihlášce 5.3.1 Formální průzkum Úřad průmyslového vlastnictví zkoumá, jestli je přihláška způsobila ve znění ustanovení § 19. Jde o první část průzkumu, kdy se nezkoumá samotná podstata známky, ale splnění podstatných náleţitosti přihlášky51. Přihláška není, způsobila k dalšímu průzkumu pokud: a. Nesplňuje-li přihláška náleţitosti podle § 19 odst. 1, 2, 4 aţ 6, Úřad vyzve přihlašovatele, aby ve stanovené lhůtě, která však musí činit alespoň 15 dnů, zjištěné nedostatky odstranil. b. Nejsou-li odstraněny nedostatky náleţitostí uvedené v § 19 odst. 1, 2, 4 a 6, Úřad podanou přihlášku odmítne. c. Není-li správní poplatek zaplacen ve výši podle § 19 odst. 4, vyzve Úřad přihlašovatele po uplynutí lhůty stanovené v § 19 odst. 3 k jeho doplacení a stanoví mu k tomu lhůtu 15 dnů. Není-li nedoplatek zaplacen ani v této lhůtě, povaţuje se přihláška za podanou v rozsahu tříd výrobků a sluţeb, na které se vztahuje zaplacená 49
Ustanovení § 20 odst. 1., zákona o ochranných známkách, Autorské právo, Průmyslová práva, Podle stavu k 27. 10. 2008, Ostrava: Sagit a. s., 154 s. 50 Boháček M. a kolektiv autorů, Právo průmyslového a jiného duševního vlastnictví, Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze 1996, 56 s. Jakl L. a kolektiv, Ochranné známky a označení původu, Praha: Úřad průmyslového vlastnictví 2002, 31 – 32 s. 51 Jakl L. a kolektiv, Ochranné známky a označení původu, Praha: Úřad průmyslového vlastnictví 2002, 36 – 37 s.
35
částka. Není-li zřejmé, na které třídy výrobků nebo sluţeb se má zaplacená částka vztahovat, povaţuje se přihláška za podanou v rozsahu tříd výrobků a sluţeb uvedených na přihlášce v pořadí od nejniţší, které zaplacená částka zahrnuje. Není-li správní poplatek zaplacen ani v takové výši, která odpovídá správnímu poplatku za podání přihlášky, pokládá se správní poplatek za nezaplacený a Úřad zaplacenou část správního poplatku přihlašovateli vrátí52. 5.3.2 Věcný průzkum Po formálním průzkumu, kdy je zkoumáno především správné vyplnění přihlášky a zaplacení poplatků, přichází věcný průzkum, kde je zkoumáno zdá – li je samotná známka způsobila k zápisu. Ustanovení § 22 podrobně vymezuje a odkazuje na případy, kdy ochranná známka nesplňuje podmínky způsobilosti k zápisu takto: a. Není-li přihlašované označení způsobilé zápisu podle § 4 nebo § 6, Úřad přihlášku zamítne. Není-li přihlašované označení způsobilé zápisu do rejstříku jen pro část výrobků či sluţeb, Úřad přihlášku zamítne v tomto rozsahu. Údaje o rozhodnutí o zamítnutí přihlášky Úřad zveřejní ve Věstníku. b. Úřad přihlášku zamítne, obsahuje-li přihlašované označení prvky starší ochranné známky, která je přihlášena nebo zapsána pro jiného vlastníka, jestliţe by tyto prvky mohly vést k záměně se starší ochrannou známkou; Úřad přihlášku nezamítne, pokud vlastník či přihlašovatel starší ochranné známky udělí písemný souhlas k zápisu pozdější ochranné známky do rejstříku. c. Obsahuje-li přihlašované označení prvek, který nemá rozlišovací způsobilost, a můţeli ponechání tohoto prvku ve známce vyvolat pochybnosti o rozsahu ochrany, můţe přihlašovatel omezit rozsah ochrany ve vztahu k prvku přihlašovaného označení; toto omezení rozsahu ochrany Úřad zveřejní spolu s přihláškou (§ 23). Omezení rozsahu ochrany nelze vzít zpět53. Pokud úřad nalezl během věcného průzkumu nějaké nedostatky, je povinen před vydáním rozhodnutí o zamítnutí přihlášky přihlašovateli umoţnit vyjádřit se k nedostatkům, pro které má v úmyslu přihlášku zamítnout. Pokud jsou splněny podmínky stanovené zákonem o ochranných známkách, zveřejní Úřad průmyslového vlastnictví přihlášku ve Věstníku. 52
Ustanovení § 21 odst. 1. – 4., zákona o ochranných známkách, Autorské právo, Průmyslová práva, Podle stavu k 27. 10. 2008, Ostrava: Sagit a. s., 154 s. 53 Ustanovení § 22 odst. 1. – 3., zákona o ochranných známkách, Autorské právo, Průmyslová práva, Podle stavu k 27. 10. 2008, Ostrava: Sagit a. s., 154 s.
36
5.3.3 Připomínky Poté co je přihláška zveřejněná ve Věstníku, můţe kdokoli na základě zákonem stanovených podmínek podávat písemné připomínky k Úřadu průmyslového vlastnictví. Zákonnými důvody jsou v tomto případě ustanovení § 4 (druhá kapitola) a § 6. Osoby, které podaly připomínky, nejsou účastníky řízení. Pokud dojde k podání připomínek, musí být o nich a výsledku jejich posouzení vyrozuměn přihlašovatel, a má právo se k nim ve stanovené lhůtě vyjádřit. Osobu, která podala připomínky, Úřad o výsledku posouzení jejích připomínek vyrozumí. 5.3.4 Námitky Osoby způsobilé podat námitky proti zápisu ochranné známky, jsou uvedeny v ustanovení § 7 zákona o ochranných známkách, a mají jiné postavení neţ osoby, které podávají připomínky, jelikoţ se nejedná o pouhé nedostatky upravené zákonem, ale o omezení vlastnických práv k jiným ochranným známkám. Jde především o strpění nebo zdrţení se něčeho vůči jiné známce. Tyto osoby mohou podat námitky ve lhůtě 3 měsíců od zveřejnění přihlášky, a to z důvodů uvedených v tomtéţ ustanovení. Lhůta pro podání námitek nesmí být prodlouţena a její zmeškání se nepromíjí. Námitky musí splňovat podstatné náleţitosti. Především musejí být podány písemně a musejí být odůvodněny a doloţeny důkazy54. 5.3.5 Řízení o námitkách a. Poté co jsou přijaty námitky k zápisu ochranné známky, můţe úřad postupovat následujícími způsoby: b. Úřad řízení o námitkách zastaví, pokud odpadl důvod podání námitek. Rozhodnutí o zastavení řízení o námitkách Úřad doručí přihlašovateli a namítajícímu. c. Úřad námitky zamítne, pokud nebyly podány v zákonné lhůtě, nebyly podány osobou uvedenou v § 7, nebyly-li uvedeny důvody podání námitek či doloţeny důkazy. d. Nezastaví-li Úřad řízení o námitkách podle odstavce 1 nebo nezamítne-li námitky podle odstavce 2, vyrozumí přihlašovatele o jejich obsahu a stanoví mu lhůtu, ve které se můţe k námitkám vyjádřit. Úřad také můţe vyzvat namítajícího a přihlašovatele, aby se ve stanovené lhůtě pokusili o námitkách dohodnout. Jsou-li námitky vzaty zpět,
54
Jakl L. a kolektiv, Ochranné známky a označení původu, Praha: Úřad průmyslového vlastnictví 2002, 38 – 48 s.
37
Úřad řízení o námitkách zastaví. Pokud se přihlašovatel k námitkám ve stanovené lhůtě nevyjádří, Úřad rozhodne o námitkách podle obsahu spisu. e. Zjistí-li Úřad, ţe přihlašovaná ochranná známka nezasahuje do zákonem chráněných starších práv třetích osob uvedených v § 7, námitky zamítne. f. Zjistí-li Úřad v průběhu řízení o námitkách, ţe přihlašovaná ochranná známka nesplňuje podmínky pro zápis jen pro některé výrobky nebo sluţby, pro které byla podána přihláška, přihlášku zamítne v rozsahu výrobků nebo sluţeb, pro které přihláška nesplňuje podmínky zápisu. g. Úřad přihlašovateli a namítajícímu doručí písemné vyhotovení rozhodnutí o zamítnutí přihlášky nebo rozhodnutí o zamítnutí námitek. Údaje o zamítnutí přihlášky, popřípadě zamítnutí námitek Úřad zveřejní ve Věstníku55. 5.3.6 Zápis Pokud vyhovuje přihláška podmínkám určeným zákonem o ochranných známkách, a nebylo zastaveno řízení o přihlášce, a nebyly podány námitky a připomínky, nebo byly námitky a připomínky pravomocným rozhodnutím zamítnuty či řízení o nich pravomocně zastaveno, zapíše Úřad průmyslového vlastnictví ochrannou známku do rejstříku spolu s uvedením dne zápisu, a vlastníku ochranné známky vystaví osvědčení o zápisu ochranné známky do rejstříku. Stejně jako přihlášku, tak i zápis o ochranné známce, oznámí úřad ve Věstníku56. Účinky zápisu ochranné známky do rejstříku nastávají dnem zápisu do rejstříku. 5.3.7 Doba, po kterou je známka chráněna Ochranná známka je chráněná po dobu 10 let, a to ode dne podání přihlášky. Pokud nepoţádá vlastník ochranné známky o obnovu její ochrany (zápisu), taková známka zanikne. Zápis známky je moţné obnovit na ţádost jejího vlastníka, a to vţdy na dalších 10 let57.
55
Ustanovení § 26 odst. 1. – 6., zákona o ochranných známkách, Autorské právo, Průmyslová práva, Podle stavu k 27. 10. 2008, Ostrava: Sagit a. s., 155 s. 56 Jeţek J., Právo průmyslového vlastnictví, Právní předpisy a mezinárodní smlouvy s výkladem a judikaturou, Praha: Linde 1996, 62 s. Jakl L. a kolektiv, Ochranné známky a označení původu, Praha: Úřad průmyslového vlastnictví 2002, 51 s. 57
Telec I., Tůma P., Přehled práva duševního vlastnictví, Česká právní ochrana, Brno: Nakladatelství Doplněk 2006, 60 s. Ochranné známky a jejich právní ochrana, Praha: Úřad průmyslového vlastnictví 2010, 5 s.
38
6
Náklady na zápis ochranné známky
Poslední věcnou kapitolu jsem rozdělil podle územní působnosti na dvě podkapitoly. Učinil jsem tak protoţe bych rád porovnal a ukázal náklady spojené s přihláškou, zápisem a obnovením ochranné známky, a to nejen v České republice, ale také náklady pro ochrannou známku Společenství. A jelikoţ je Česká republika součástí Evropského společenství a také signatářem Madridské dohody (kapitola číslo 2), můţeme se i my setkat s těmito náklady, pokud budeme chtít přihlásit ochrannou známku.
6.1 Náklady v ČR Náklady spojené s registrací ochranné známky jsou uvedeny v zákoně č. 634/2004 Sb. o správních poplatcích, a to v příloze sazebníku správních poplatků. V následující tabulce58 jsou uvedeny všechny náklady spojené s ochrannou známkou na území České republiky.
Název položky
Poplatek v Kč
Položka 126
Vydání stejnopisu, opisu, výpisu z rejstříku, spisů, úředních listin a záznamů za kaţdou i započatou stránku
Za kaţdou i započatou stránku, je - li pořizována na kopírovacím stroji nebo na tiskárně počítače
100
15
Položka 127
a) Přijetí žádosti
o první prodlouţení lhůty
200
o kaţdé další prodlouţení lhůty
500
58
WWW.UPV.CZ, http://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava/ochranne-znamky/poplatky.html,
39
o prominutí zmeškání lhůty
1000
b) Přijetí rozkladu proti rozhodnutí úřadu průmyslového vlastnictví
1000
c) Přijetí žádosti
o vydání osvědčení o právu přednosti (prioritní doklad)
600
o zápis převodu
600
o zápis licence
600
o zápis zástavního práva
600
o konverzi evropské přihlášky za kaţdý stát, do kterého bude přihláška zaslána
600
Položka 138
a) Přijetí přihlášky
individuální ochranné známky do tří tříd výrobků nebo sluţeb
5000
kolektivní ochranné známky do tří tříd výrobků nebo sluţeb
10000
za kaţdou třídu výrobků nebo sluţeb nad tři třídy
500
b) Přijetí námitek proti zápisu zveřejněného označení do rejstříku
1000
Položka 139
a) Přijetí žádosti
40
o obnovu zápisu individuální ochranné známky
2500
o obnovu zápisu kolektivní ochranné známky
5000
o obnovu zápisu individuální ochranné známky podané po uplynutí ochranné doby,
5000
nejpozději však do 6 měsíců od tohoto data
o obnovu zápisu kolektivní ochranné známky podané po uplynutí ochranné doby nejpozději však do 6 měsíců od tohoto data
10000
b) Přijetí návrhu na zrušení nebo prohlášení neplatnosti ochranné známky
2000
Položka 140
Přijetí žádosti
o mezinárodní zápis ochranné známky
2500
o obnovu mezinárodního zápisu ochranné známky
3000
o územní rozšíření nebo zúţení mezinárodního zápisu ochranné známky
500
6.2 Náklady pro ochrannou známku společenství Vstupem České republiky do Evropské unie bylo umoţněno fyzickým a právnickým osobám z ČR podávat přihlášky na zápis ochranných známek Společenství. Tento způsob je sice mnohem nákladnější neţ například přihlášení známky pouze u národního úřadu, ovšem poskytuje moţnost poţívat ochrany po celém území EU, a tím naopak ušetřit náklady za podání přihlášky u kaţdého národního úřadu členských států EU zvlášť. V následujícím textu jsou uvedeny poplatky vybírané úřadem OHIM týkající se ochranných známek.
41
Z důvodu četnosti poplatku uvádím pouze základní poplatky za přihlášku a obnovu ochranné známky. Poplatky týkající se ochranné známky společenství jsou pro rok 2011 stanoveny do této výše: -
Poplatek:
-
základní za přihlášku individuální ochranné známky 1050€
-
základní za přihlášku individuální ochranné známky pomocí elektronické přihlášky 900€
-
za kaţdou třídu výrobků nebo sluţeb nad tři třídy u individuální ochranné známky 150€
-
základní za přihlášku kolektivní ochranné známky 1800€
-
za kaţdou třídu výrobků nebo sluţeb nad tři třídy u kolektivní ochranné známky 300€
-
za podané námitky 350€
-
základní za obnovu individuální ochranné známky 1500€
-
základní za obnovu individuální ochranné známky podaný elektronickou formou 1350€
-
za kaţdou třídu výrobků nebo sluţeb nad tři třídy u individuální ochranné známky 400€
-
základní za obnovu kolektivní ochranné známky 3000€
-
za kaţdou třídu výrobků nebo sluţeb nad tři třídy u kolektivní ochranné známky 800€59
K uvedeným poplatkům je nutné dodat, ţe byly zvýšeny poplatky za podání přihlášek, ovšem byly zároveň zcela zrušeny poplatky za zápis ochranných známek, a tak se celý proces značně zlevnil.
59
WWW.OHIM.EU, http://oami.europa.eu/ows/rw/resource/documents/CTM/regulations/286995_cv_en.pdf
42
Závěr Na závěr bych rád shrnul a rekapituloval vše, co bylo v této práci uvedeno, a k jakým výsledkům jsem dospěl, při zpracování kniţních a jiných zdrojů. Musím podotknout, ţe se právní úprava nejspíše v blízké budoucnosti rozšíří o několik dalších druhu ochranných známek, a to zejména z důvodů rozvoje různých a nových technologií. Jiţ v současnosti jsou zapisována označení, která dřív samostatně ţádné ochrany nepoţívala, nebo jednoduše vůbec neexistovala. Jako cíl jsem si na úvod této práce stanovil dohledání veškeré právní úpravy týkající se ochranných známek. V první kapitole jsou podrobně popsány veškeré právní akty, kterými se upravuje problematika ochranných známek jiţ po několik století. Jsou zde uvedeny jak české tak zahraniční zákony a mezinárodní smlouvy. Tato kapitola obsahuje popis samotné ochranné známky a práva vlastníka k tomuto označení. Druhá kapitola vymezuje druhy ochranných známek podle územního působení na národní, mezinárodní a komunitární. Jak je patrné z této kapitoly, existuje velký rozdíl mezi ochranou v jednou státě a na větším území, a to nejen z hlediska poţívání zvláštních výhod, ale také finančních rozdílů v poplatcích (sedmá kapitola). Pro fyzické a právnické osoby z ČR je důleţité získat co nejvíce informací především o ochranné známce Společenství, která je důleţitá pro podnikání na území celé EU. ČR je od roku 2004 členem Evropské unie, a právě na základě rozhodnutí Rady EU vznikla tato zvláštní, komunitární ochranná známka. Z pohledu výše poplatků u Úřadu v ČR jsou poplatky za ochrannou známku mnohem vyšší, ovšem pokud by vlastník známky pro potřeby svého podnikání nebo působení po celé EU chtěl zaregistrovat své označení v kaţdém členském státě zvlášť, tyto náklady by byly mnohem vyšší. Proto je institut komplexní ochranné známky pro celé území EU výtečným a velmi vítaným nápadem. V následující kapitole jsou popsány samotné druhy ochranných známek, tak je známe z kaţdodenního ţivota. Tato část je rozdělena do několika podkapitol popisujících ochranné známky slovní, obrazové, prostorové a barvy jako samostatné ochranné známky. Zejména slovní ochranné známky jsou zde popsány podrobně, jelikoţ je jich několik poddruhů. Dále jsou v této kapitole popsány takzvané kombinované ochranné známky, kterých je většina mezi výčtem všech registrovaných kusů. Na závěr této kapitoly jsou umístěny dva krátké odstavce o všeobecně známých a černobílých známkách. 43
Kapitola čtvrtá navazuje na předešlou kapitolu a ve své první polovině popisuje netradiční a nové druhy ochranných známek, jakými jsou hologramy, zvukové ochranné známky a čichové ochranné známky. Ve druhé části této kapitoly jsem napsal něco o současném fenoménu ochranných známek, jak ovlivňuji zákazníky, jejich trţní hodnoty, které často přesahují hodnoty samotných podniků, ke kterým patří, a také úspěšné a neúspěšné ochranné známky. Zejména ve vývoji dnes netradičních ochranných známek podle mého názoru dojde v budoucnu k velké změně právní úpravy, kdy se dnešní netradiční ochranné známky stanou jako ostatní známky součástí právních úprav všech států. Vývoj a vznik netradičních a nových ochranných známek je závislý na vývoji informačních a jiných technologií. Předposlední věcná kapitola přihlašovací řízení, prostřednictvím kterého je ochranná známka zapsána do registru. To řízení vede v ČR Úřad průmyslového vlastnictví. V budoucnu by podle mě bylo dobré, aby došlo ke sjednocení všech národních úřadů členských zemí EU, a to pod záštitou úřadu OHIM. V poslední věcné kapitole jsou uvedeny náklady spojené s řízením o zápisu ochranných známek, a to jak na území České republiky, tak i na území celé Evropské unie. Z porovnání údajů z obou podkapitol je patrné, ţe jsou náklady na zápis ochranné známky Společenství mnohem vyšší neţ, náklady na národní, českou ochrannou známku, ovšem vezmeme – li v úvahu, jaké by mohli být náklady, pokud by došlo k přihlašování v kaţdém státě zvlášť, jsou tyto poplatky velmi nízké a přijatelné. Na úplný závěr bych ještě jednou rád podotknul, ţe se v oblasti rozšiřování jednotlivých druhů ochranných známek dočkáme nových právních úprav, a zřejmě bude docházet v průběhu času k větší provázanosti mezi jednotlivými organizacemi, které spravují ochranné známky.
44
Seznam literatury Knižní publikace Boháček M. a kolektiv autorů, Právo průmyslového a jiného duševního vlastnictví, Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze 1996, 220 s. Haig M., Království Značky, Největší omyly a úspěchy všech dob, První vydání, Praha: Nakladatelství Ekopress s. r. o. 2006, 329 s. Jakl L. a kolektiv, Ochranné známky a označení původu, Praha: Úřad průmyslového vlastnictví 2002, 267 s. Jeţek J., Právo průmyslového vlastnictví, Právní předpisy a mezinárodní smlouvy s výkladem a judikaturou, Praha: Linde 1996, 665 s. Knap K., Opltová M., Kříţ J., Růţička M., Práva k nehmotným statkům, První vydání, Praha: Codex, Nakladatelství Hugo Crotia a. s. 1994, 248 s. Telec I., Tůma P., Přehled práva duševního vlastnictví, Česká právní ochrana, Brno: Nakladatelství Doplněk 2006, 116 s. Telec I., Tůma, P., Přehled práva duševního vlastnictví, Lidskoprávní základy, Licenční smlouva, Brno: Nakladatelství Doplněk 2002, 202 s. Duševní vlastnictví, 1. české vydání, Praha: Úřad průmyslového vlastnictví 2010, 53 s. Ochranné známky a jejich právní ochrana, Praha: Úřad průmyslového vlastnictví 2010, 11 s. Vytvoření ochranné známky, Praha: Úřad průmyslového vlastnictví 2011, 32 s. Občanský Zákoník a související předpisy, Podle stavu k 19. 1. 2009, Ostrava: Sagit a. s., 272 s. Autorské právo, Průmyslová práva, Podle stavu k 27. 10. 2008, Ostrava: Sagit a. s., 224 s. Dvořáková K., Průmyslové vlastnictví, Zápisná způsobilost některých druhů ochranných známek, zejména netradičních, č. vydání 7 – 8, 105 – 113 s.
Internetové zdroje WWW.UPV.CZ, http://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava/ochranne-znamky/poplatky.html, http://www.upv.cz/cs/pravni-predpisy.html http://isdv.upv.cz/portal/pls/portal/portlets.oza.detail WWW.OHIM.EU, http://oami.europa.eu/ows/rw/resource/documents/CTM/regulations/286995_cv_en.pdf 45
WWW.WIPO.INT http://www.wipo.int/treaties/en/statistics/StatsResults.jsp?treaty_id=2&lang=en WWW.WIKIPEDIA.ORG, http://cs.wikipedia.org/wiki/Holografie WWW.GOOGLE.COM http://www.google.cz/search?tbm=isch&hl=cs&source=hp&biw=1362&bih=500&q=coca+ cola&gbv=2&aq=0&aqi=g10&aql=&oq=Coc http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://www1.cs.columbia.edu/~sedwards/apple2fpga/ap ple_logo_rainbow_6_color.jpg&imgrefurl=http://linkuj.cz/%3Fid%3Dshow%26viewnr%3D4 %26typ%3D0%26par%3D125527&usg=__4Swmcs0n333RDkvkXJazqiAgsB0=&h=455&w= 395&sz=29&hl=cs&start=0&zoom=1&tbnid=epcdLO4cz9RHcM:&tbnh=159&tbnw=138& ei=f8C5Td6yOYi0tAbK1Z3rAw&prev=/search%3Fq%3Dapple%26hl%3Dcs%26biw%3D13 62%26bih%3D500%26gbv%3D2%26tbm%3Disch&itbs=1&iact=hc&vpx=131&vpy=100&d ur=3978&hovh=241&hovw=209&tx=135&ty=115&page=1&ndsp=12&ved=1t:429,r:0,s:0 http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://www.gybon.cz/~katblaz2/nutella.jpg&imgrefurl= http://www.gybon.cz/~katblaz2/galerietext.html&usg=__aYdlONDncG8qWjD8QX9AD0riLJ M=&h=400&w=300&sz=28&hl=cs&start=0&zoom=1&tbnid=0WDILrihAcqhJM:&tbnh=1 63&tbnw=122&ei=0MC5TeSlMonYtAaR6LjqAw&prev=/search%3Fq%3Dnutella%26hl%3 Dcs%26biw%3D1362%26bih%3D500%26gbv%3D2%26tbm%3Disch&itbs=1&iact=hc&vp x=267&vpy=93&dur=374&hovh=259&hovw=194&tx=104&ty=118&page=1&ndsp=14&v ed=1t:429,r:1,s:0 WWW.INTERBRAND.COM, http://www.interbrand.com/en/best-global-brands/best-global-brands-2008/best-globalbrands-2010.aspx WWW.MICHALCERNY.EU, http://www.michalcerny.eu/OBP-Ochranne.Znamky.pdf
46
