35 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO
DATUM VYDÁNÍ 2. LISTOPADU 2012, CENA 6 KČ
ZAHRANIČÍ
MZDY
DŮCHODY
IndustriAll domlouvá společné postupy odborů v Evropě Str. 3
Jak je to s příplatky za přesčasovou práci Str. I
Kolik let pojištění potřebujeme k odchodu do důchodu str. č. II.
K věci… BEZPRÁVNÍ Z AGENTUR Firmy, nahrazující stálé pracovníky agenturními zaměstnanci, nejsou ničím výjimečným. Zaměstnávání přes agentury, zprostředkovatele práce, expedienty a kontraktory se stále více využívá pro nahrazení trvalé, přímé zaměstnanosti. (Problémům diskriminace v práci se věnujeme na straně číslo 3 tohoto čísla.) IndustriALL Global Union vydala zprávu „Trojstranná past“, ve které se uvádí, že počet agenturních zaměstnanců se v období 1996 až 2009 více než zdvojnásobil. Agenturní práce byla původně myšlena spíše jako pomoc podnikům například pro rychlé překlenutí náporu sezónní práce, kdy počet vlastních pracovníků pro daný okamžik není dostatečný. Zpráva však ukazuje, že zaměstnavatelé v celém světě využívají zákonů, umožňujících nahradit trvalou pracovní sílu agenturními zaměstnanci, s cílem vyhnout se povinnostem vyplývajícím ze zaměstnávání. Při lobování za odstranění právních restrikcí k agenturní práci přehlížejí její negativní důsledky. Tito zaměstnanci obvykle dostávají nižší mzdy, než pracovníci přímo najatí podnikem, jsou vyloučeni z řady benefitů, čelí vyšším rizikům v oblasti BOZP. Za normálních okolností nemají možnost vstoupit do odborů nebo kolektivně vyjednávat. Definicí, charakterizující agenturní práci, je trojstranný vztah mezi uživatelským podnikem, agenturou a zaměstnancem, izolující zaměstnance od podniku, který ve skutečnosti kontroluje jeho práci, plat i podmínky, takže zaměstnanec nemá slovo v žádné z těchto oblastí a nemá mechanismus vyjednat si nějaké zlepšení. Dlouhotrvající ekonomická krize poskytla některým vládám a zaměstnavatelům vhodné prostředí pro snižování mezd, zhoršování pracovních podmínek a zavádění různých forem rizikové práce. Evropské odbory se snaží jít cestou společného boje proti těmto praktikám, dopadajícím tíživě na všechny věkové kategorie zaměstnanců. Mezi hlavní zásady patří prosazování smluv na dobu neurčitou, omezení používání agentur dočasné práce a další… (ev)
Pohled do provozů, jejichž výrobky znal kdysi celý svět
Poldovka opět změnila majitele Z bývalé slávy kladenské firmy již mnoho nezbylo Značka Poldi byla pojmem. Především výrobou ušlechtilé oceli se kladenská ocelárna proslavila na celém světě. Dnes se pro hutní výrobu využívá sotva třetina bývalého areálu Poldovky. Do letošního září se tak dělo pod taktovkou německé firmy Scholz, od 17. 10. se stala majetkem nově založené společnosti Poldi s.r.o. Scholz vytvořil v Poldovce hned několik firem. Ocelářstvím a zámečnictvím se zabývá Poldi Hütte, s. r. o., Heat Treatment Bohemia, s. r. o., obsahuje žíhárny, kalírny a dokončovací výrobu, a konečně Poldi Trade, a. s., zajišťuje ko-
vářskou výrobu. Dohromady tyto firmy zaměstnávají téměř 400 lidí a z toho se jich v odborech organizuje 100. Před listopadem 1989 tu ale na(Pokračování na str. 2)
Strojírenská hvězda, která stále září Byli jsme na návštěvě v TOS Kuřim Frézka v logu kuřimské Továrny obráběcích strojů připomíná zářící hvězdu a dosavadní téměř 70letá historie firmy tuto skutečnost plně potvrzuje. Její potřebnost a úspěšnost se plně prokázala ve všech uplynulých desetiletích.
Zavazující tradice „Období prudkého průmyslového rozvoje po vzniku Československé republiky se na Brněnsku realizovalo hlavně v oboru kovoprůmyslu, nava(Pokračování na str. 2)
Montér Richard Kopřiva seřizuje a kontroluje přesnost polohování vřetene u obráběcího centra pro Ukrajinu
1
KOVÁK číslo 35 — 2. listopadu 2012
Strojírenská hvězda, která stále září (Dokončení ze str. 1) zující na dlouholetou tradici brněnské Zbrojovky.“ To uvedli počátkem naší besedy místopředseda ZO Zdeněk Krejčí (mistr údržby) a předseda jednoho z DV - vedoucí podnikového školicího střediska – Ing. Jiří Michele. Jako jedna z prvních zavedla sériovou výrobu obráběcích strojů a velká poptávka po nich rozhodla vybudovat v roce 1938 poblíž Brna – v Kuřimi – novou strojírnu. V rámci poválečné obnovy se zde již v roce 1949 vyrobily téměř dva tisíce obráběcích strojů. V poválečných desetiletích se nejen všestranně rozvíjela průmyslová kapacita a technická úroveň firmy, ale ruku v ruce s tím i sídelní město Kuřim. Přibylo zde pro zaměstnance 900 bytových jednotek a pro ně dále kulturní dům, mateřská škola, závodní jesle, podniková ubytovna, internát, zdravotní středisko a rekreační objekty u nedaleké brněnské přehrady. Převratový rok 1989 přinesl firmě TOS Kuřim, tehdy již akciové společnosti, širokou spolupráci s partnerskými evropskými i americkými firmami a mohla tehdy svým zákazníkům nabízet ložové frézky a obráběcí centra FS (Q), frézky a obráběcí centra s posuvným stojanem FF (Q) a další typy nejrůznějších frézek a obráběcích center, přičemž od roku 2005 se firma zaměřila na výrobu větších strojů, a to zejména pro těžké strojírenství, energetiku, zbrojní a letecký průmysl, zemní stavební stroje, důlní techniku, loďařský průmysl a železnici.
Prosperita staví na kvalifikaci Vysokou kvalifikaci stávajících pracovníků i zájemců o práci v TOS Kuřim zabezpečuje podnikové školicí středisko vedené Ing. Michelem, které je vybaveno špičkovou světovou technikou a po-
tenciální zájemci se zde seznamují v kostce s vybavením i provozem podniku. „Vysoké kvalifikaci našich pracovníků odpovídají i mzdy,“ poznamenal místopředseda ZV Zdeněk Krejčí, „takže uvádět jejich průměrnou mzdu je velice zavádějící. Pomocný pracovník bez přesčasů pobírá kolem 17 tisíc korun, kdežto naši montéři působící v zahraničí, Zdeněk Krejčí kteří nehledí na nějaký ten přesčas, dostávají do sáčku až 40 tisíc. Rovněž naši konstruktéři a projektanti jsou odměňováni na úrovni a jsou tak motivováni ke špičkovým aktivitám.
Úspěšné vyjednávání Závodní výbor řídí i dílenské výbory dalších dvou firem, dříve patřících k TOS Kuřim. Ve všech třech je dohromady na 600 zaměstnanců, zhruba polovina z tohoto počtu, (převážně dělníci), jsou v odborech. Kolektivní vyjednávání začíná podle místopředsedy ZV Zdeňka Krejčího vždy již na podzim předešlého roku, ale na mzdy dochází převážně až po Novém roce, kdy má firma finančně vyhodnocen předešlý rok „Hospodářská krize se nás nijak zvlášť nedotkla, takže jsme mohli každoročně vyjednat jak zvýšení mezd, tak i různých sociálních benefitů a zlepšování pracovních podmínek, např. 7,5hod. pracovní doba, týden dovolené navíc, příspěvek firmy na starobní pojištění, nadpoloviční příspěvek na stravu atd. To vše dohromady přispívá k tvorbě firemní hrdosti i personální stabilitě,“ uzavírá místopředseda Krejčí naši besedu. Text a foto: (rur)
Z jednání Rady sekcí OS KOVO RADA SEKCÍ OS KOVO JEDNALA 23. 10. V HRADCI KRÁLOVÉ. Účastníci jednání podali informace o přípravě a dosavadních výsledcích kolektivního vyjednávání KSVS pro rok 2013 a o komunikaci s příslušnými zaměstnavatelskými svazy. Současně byly podány informace o kolektivním vyjednávání PKS pro rok 2013 a o celkové situaci jednotlivých odvětví. Zvláštní pozornost byla věnována doporučenému nárůstu mezd v roce 2013. Členům Rady sekcí byl předán přehled plnění v návrzích KSVS pro rok 2013. Byla provedena rekapitulace termínů a míst konání zasedání jednotlivých sekcí v roce 2013 spolu s projednáním rámcových obsahů jejich programů. Rada sekcí projednala a vzala na vědomí informaci o informačních systémech jednotlivých sekcí, V souvislosti se závěry dopadové studie školství v ČR, zpracované v rámci projektu BIDI, sekce UZ a SOŠ OS KOVO doporučila pozvat viceprezidenta SPaD ČR Ing. Pavla Juříčka na zasedání valné hromady sekce UZ a SOŠ 22. ledna 2013.
Když se mzdám nedaří a zaměstnavatel je na tom dobře (anonce článku) Smyslem článku – z kapacitních důvodů uveřejněném na internetu OS KOVO – je zvýšit úspěšnost kolektivního vyjednávání vhodnou aplikací tzv. „neinvestičního růstu produktivity práce“ a stupňovitou analýzou průměrné mzdy. V druhé části příspěvku autor popisuje situaci a navrhuje postupy kolektivního vyjednávání u zaměstnavatelů nynějšího globalizovaného světa a po nástupu mladé generace protiodborově zaměřených manažerů. Úplné znění článku najdete na internetových adresách: www.oskovo.cz/kovak/2012/Zdroj/mzdy35.pdf www.oskovo.cz/kovak/2012/Zdroj/mzdy35.doc Autor: Ing. FRANTIŠEK KOCÁB, specialista pro mzdy a kolektivní vyjednávání, Regionální pracoviště OS KOVO Brno:
Poldovka opět změnila majitele (Dokončení ze str. 1) cházelo práci neuvěřitelných 22 000 zaměstnanců. Současná Poldovka se zaměřuje především na výrobu konstrukčních ocelí, občas i antikora (vysoce legovaných ocelí). A specializuje se na odlévání těžkých, až 28 tunových, ingotů. Nejúspěšnější byly v nejnovějších dějinách Poldovky roky 2006 až 2008. Tehdy probíhala rekonstrukce, stavěly se nové provozy, hodně se investovalo do výrobního zařízení. Pak ovšem nastala krize a firma se dostala do ztráty. Vzhledem k tomu, že mateřská firma Scholz je také významným obchodníkem s ocelí, daří se Poldovce vyvážet takřka do celého světa, především však do Německa. Předseda tamní odborové organizace a zároveň
2
Odborové rady Poldi, která sdružuje několik základních organizací v poldováckém areálu, Richard Mosr je jediným uvolněným funkcionářem bývalé Poldovky. Odborová rada Poldi zastřešuje 450 členů. „Kolektivní smlouva se vyjednává těžko,“ konstatuje R. Mosr, a to vždy na jeden rok. Obsahuje pátý týden dovolené, stravenky, na které přispívá firma z 60 %, příspěvky na důchodové připojištění a při příležitosti odchodu zaměstnance do důchodu. Odbory přispívají svým členům na dovolenou a dětské tábory. Průměrná mzda činí necelých 26 000 Kč. Jak bude v Poldi dál po změně majitele, se teprve uvidí… Text a foto: (mb +red)
Demonstrace 17. listopadu Plakáty už jsou mnohde vidět. Oznamují , že v sobotu 17. listopadu se na Václavském náměstí v Praze uskuteční od 13 hodin demonstrace proti politice současné vlády. Hlavní požadavek akce, která se symbolicky bude konat v den výročí počátku tzv. sametové revoluce zní: Stop vládě, demokracie vypadá jinak. Na plakátech je rovněž jasně řečeno, jak by skutečná demokracie měla vypadat: fungující stát, vzdělaná a prosperující společnost a sociální jistoty. OS KOVO společně s dalšími odborovými organizacemi a občanskými sdružení demonstraci 17. 11. v Praze podporuje. Společnou dopravu svaz nezajišťuje, cestu do Prahy ponechává na osobním rozhodnutí každého jedince. S tím, že je jen na něm, zda na demonstraci půjde a vyjádří tak podporu jejím požadavkům a tím i svůj občanský postoj k asociální politice současné vládní koalice. Kovák o demonstraci bude samozřejmě podrobně informovat. (fav)
KOVÁK číslo 35 — 2. listopadu 2012
Společně reagovat na problémy
Koncerny lákají matky do práce
Do redakce Kováku jsme dostali podklady pro jednání společného výboru IndustriAll ETU pro kolektivní vyjednávání asociální politiku, které se uskuteční 6.-7. listopadu v Lucemburku. Obsahují řadu zajímavých podnětů. Kolektivní vyjednávání je podle těchto doP o d p o ro v a t kumentů základním bodem odborů a proto je používání smluv na dobu neurčitou. nutné bránit autonomii odborového hnutí vůči Omezit využívání dočasných smluv veškerým externím intervencím do systémů ko- a smluv na dobu určitou. lektivního vyjednávání. To je zřejmé obzvláště Odmítnout extenzivní využívání vynucení během ekonomické krize. Odbory proto musí smluv na částečný úvazek a podporovat rozvíjet strategie jak bojovat proti těmto úto- práva zaměstnanců na přechod ze smluv na kům, přičemž silné národní odbory, silný industriAll European Trade Union (industriAll Europe) a celoevropské koordinované strategie kolektivního vyjednávání jsou stále nejlepší odpovědí na tyto úkoly. V dokumentu se v této souvislosti doslova uvádí:„Naše práce v kolektivním vyjednávání je založena na udržitelné strategii zaměřené na zlepšování pracovních a životních podmínek zaměstnanců. V takové strategii je aktivní mzdová politika důležitým cílem; proto potřebujeme koordinovat národní politiky kolektivního vyjednávání a rozvíjet, posilovat Problémy s rizikovou prací nejsou jen v Evropě, ale jak ukazuje stěna s plakáty, a podporovat aktivní evrop- i v jihoamerické Argentině. skou agendu kolektivního vyjednávání a sociální politiky s využitím všech částečný úvazek na plný úvazek, pokud si to nutných nástrojů včetně sociálního dialogu. Aby přejí. Odmítnout využívání pseudo OSVČ a nubylo možné držet se této strategie, je nutné zvýšit míru pokrytí kolektivními smlouvami. Je pro nás lové smlouvy. Omezit používání agentur dočasné práce. také velice důležité bojovat proti sociální konkuPodporovat organizování dočasných renci, mzdovému dumpingu, rizikům BOZP a negativní spirále mezd a pracovních podmínek. agenturních zaměstnanců a začlenit je do Riziková situace se neomezuje pouze na pod- boje za důstojnou práci a pracovní podmínky na pracovišti a pracovní podmínky mínky. Bojovat proti všem druhům diskriminace obecně, ale je také spojena se situacemi, kdy je pracovní místo a jistota zaměstnání v ohrožení. na trhu práce. V mnoha situacích – lišících se v jednotliBez pracovního místa jsme všichni v rizikové situaci a to je jeden z důvodů, proč musíme vých zemích – se nástroj kolektivního vyjednábojovat za rostoucí a vzkvétající průmyslový vání používá společně s další snahou o změnu sektor v Evropě, schopný poskytnout pra- legislativních pravidel v pozitivním směru. Proto je důležité získat rychlý a dobrý přehled covní místa a férové mzdy.“ K rizikové práci, která je jedním z nejpalči- o vývoji na úrovni EU, aby bylo možné věnovat vějších problémů současnosti se v materiálu In- speciální pozornost iniciativám zde zaváděným. dustriAll ETU konstatuje: V posledních deseti- V této chvíli těmito body jsou: pracovní doba, letích došlo k dramatickému a dalekosáh- flexikurity, penze, BOZP na pracovišti a inlému nárůstu rizikové práce ve všech zemích terpretace a implementace směrnice o vysía průmyslových sektorech, což vyvolává velké lání. Zajímavé jsou i podněty ke stárnutí společobavy. Ekonomická krize také dala některým vládám a zaměstnavatelům možnost využít této nosti: Demografický vývoj společnosti změní situace pro snížení mezd, zhoršení pracovních složení pracovní síly na trhu práce. Počet starpodmínek a zavedení rizikové práce. Tento vý- ších lidí, kteří mohou být stále na trhu práce voj vyústil v erozi normálních životních a pra- vzroste, přičemž počet mladých lidí bude klesat. covních podmínek pro jednotlivé zaměstnance. Nutnost zajistit z ekonomických důvodů, aby Obzvláště postiženi jsou tímto vývojem mladí zaměstnanci byli schopni zůstat na trhu práce až lidé, ženy a migrující zaměstnanci. Je nutné re- do věku odchodu do důchodu nebo déle, pokud dukovat sektor s nízkými mzdami v Evropě pro- si to budou přát, závisí na pracovních podmínstřednictvím kolektivního vyjednávání a/nebo kách a ekonomických podnětech zůstat. Pracoprávní regulace – například minimálních mezd viště musí být uzpůsobena tak, aby byla opti– v souladu s praktikami v jednotlivých zemích. mální také pro starší pracovníky. Členské organizace proto musí: (fav)
Mnohé přední německé koncerny si již dávno uvědomily, že mladé matky s malými dětmi představují v době rostoucího nedostatku kvalifikovaných pracovních sil potenciální rezervoár, který lze při vhodných opatřeních zdárně využít. Průkopníkem v tomto směru je strojírenský a elektrotechnický koncern Siemens, jehož program takzvaných „protisporákových prémií“ přinesl pozoruhodné výsledky. Světově proslulý technologický koncern vyplácí ženám měsíčně zvláštní příplatek 100 eur, jestliže umístí své děti do mateřských škol anebo je svěří tzv. denní matce a nastoupí opět do zaměstnání. Opatření platí, dokud dítě nezačne navštěvovat základní školu. Na děti ve věku do 14 měsíců přispívá Siemens dokonce 500 eur měsíčně. Program, „protisporákové prémie“ doplňuje možnost umisťovat malé potomky i do mateřských školek či jeslí provozovaných koncernem vlastními silami nebo v součinnosti s komunálními institucemi. Siemens chce do roku 2015 zvýšit počet těchto míst ze současných 800 na 2000, neboť zájem o ně značně převýšil stávající kapacity. Také automobilka Daimler poskytuje ve svých 11 závodech ve SRN dohromady více než 450 míst pro denní či jen polodenní péči o malé děti. Tak výrobce letadel Airbus již zřídil na 120 míst ve svých jeslích a 190 míst v mateřské školce v Hamburku a stávající kapacity v Brémách rozšiřuje o 20 dalších. Podobným servisem se snaží přimět své bývalé zaměstnankyně k dřívějšímu návratu do práce rovněž známý chemický koncern BASF, který např. v Ludwigshafenu nabízí 70 míst v jeslích pro děti do tří let, jejichž počet již od příštího roku vzroste na 250. Na začátku letošního léta se zde začalo stavět také nové centrum pečovatelských služeb, kde kromě míst pro malé děti vznikne i moderní fitnes, zdravotnické zařízení a také sociální poradenství. „Když chceme získat nejlepší pracovníky, musíme jim nabídnout i mimořádné podmínky,“ prohlásila členka představenstva koncernu Margret Suckale. K tomu dle jejích slov patří pamatovat i na případy, kdy nepředvídatelná událost přiměje matku svěřit malé dítě okamžitě do péče, pro což BASF má již zřízeno na deset míst. S takovými nouzovými situacemi počítá na všech svých pracovištích také letecká společnost Lufthansa, která v péči o malé děti navíc spolupracuje i s podnikem „Familienservice“. Lufthansa, stejně jako jiné firmy, jako např. Vodafone, sice nepřispívají na externí péči o děti, ale i ony sázejí na vlastní podniková zařízení pro malé potomky svých zaměstnankyň. I tak ale Německo v péči o malé děti stále zaostává za sousedními státy, konstatoval týdeník Witschaftswoche. Za vzor dal Franciii a Belgii, kde jsou podniková zařízení pro tyto děti již dávno samozřejmostí a kde i stát poskytuje více, než jen příspěvek na slečnu k dětem. „Není proto divu, že právě ve Francii je podíl matek s plným pracovním úvazkem výrazně vyšší, než v Německu,“ podotkl WirtschaftsWoche. (jh)
KOVÁK • Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Evžen Staněk, redaktor Mgr. František Vonderka, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email:
[email protected];
[email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016255 • Grafická úprava Jan Malý • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605
3
KOVÁK číslo 35 — 2. listopadu 2012
Plná náruč řeckých ostrovů (I)
Nejznámější vykopávky na Krétě Knóssos, Minojský palác, stáří asi 3.500 let.
Pomáháme v cestách za poznáním (4) Poznat doopravdy Řecko – také Helénskou republiku na jihu Balkánského poloostrova - by znamenalo navštívit na tři tisíce řeckých ostrovů a ostrůvků. Tolik jich je v Egejském, Středozemním a Jónském moři. Každý ostrov je čímsi kouzelnější a má svá „nej“. „Smaragdový ostrov“ Korfu si oblíbila i rakouská císařovna Sissi, stále zelený Kos nabízí i termální prameny, s Lefkádou sousedí rodina Onassise. Rhodos má nejmírnější klima. Ostrovem slunce je nejen proto, že zde měl své sídlo řecký bůh Hellios, ale i v doslovném významu, neboť je jedním z nejslunnějších míst v Řecku. Ze západní strany jej omývá Středozemní moře a z východní Egejské. Pláž v hlavním městě je jednou z mála na světě, kde člověk může vyzkoušet koupel hned ve
ných pláží, průzračné tyrkysové vody, domov bohyně plodnosti Héry i geniálního matematika, most mezi Řeckem a Východem. Patří k největším a nejzelenějším ve východní části Egejského moře. Kdo hledá ráj klidu mezi pohostinnými lidmi v krajině jako stvořené pro malíře, romantiky a milovníky dobrého jídla i pití, správně zvolí. Ostrovu vévodí nejvyšší bájná hora Kerkis, známá z Odyssey, vysoká 1434 m, na níž se podle pověsti zjevuje duch Pythagora, místního rodáka, autora věty
dob. Jen na Zakynthosu můžete zpozorovat želvy Carety obecné. Kréta - největší a nejjižnější řecký ostrov ve Středozemním moři – je považován za kolébku evropské civilizace i samotného boha Día. Pyšní se též soutěskou Samaria i světovou památkou vyspělé mínojské civilizace v Knossu.
Ostrov Santorini, vykopávky Thira, vzadu Prorokova hora.
Nejznámější pláž na ostrově Zakynthos, kam se “po svých” nedostanete.
Proplouvat těmito jeskyněmi u ostrova Zakynthos – to už chce opravdu trochu odvahy.
Ostrov Santorini - pláž v Perisse.
Ostrov Santorini - výlet kalderou poblíž městečka Fira
dvou mořích. Ostrov zmiňuje i Homér. Nálezy ukazují, že ostrov byl osídlen již v neolitickém období. Od června do září jen zde lze pozorovat množství motýlů, přesněji můr přástevníků kostivalových, které obalují kmeny stromů či velké kameny. Údolí je zalesněno ambroněmi východními, stromy podobnými platanu, a právě vůně jejich pryskyřice podobná vanilce je tím, co motýly láká. Nejvyhledávanější pláž je v zátoce Anthony Quinna. Zde si přijdou na své milovníci šnorchlování a potápění. Ze Samosu, rodiště Pythagora, pijí víno ve Vatikánu jako mešní. Je to ostrov i opuště-
4
o čtverci nad přeponou. Dle Pythagora, podle jehož principů později vybudoval stavitel Eupalineios proslulý Eupalionský tunel, dlouhý 1350 m, jeden z technických zázraků antické historie. Dalším slavným rodákem je Ezop, proslulý vypravěč bajek. Je známý i tyran Polykrates, jehož prsten je předlohou pro Tolkienova Pána prstenů. Klima je na Samosu vynikající, jaro začíná velmi brzy a léto je dlouhé a horké. Koupali se zde i Antonius s Cleopatrou. Zvláštní specialitou ostrova Samos a oblíbeným dárkem domů je kromě vína tzv. Pythagorův hrnek, který pracuje na principu spojených ná-
Na řeckých ostrovech je časový posun od nás plus jedna hodina. A ještě – kdo poznal řeckou kuchyni – nezapomene. Olivový olej je podmínkou, navíc okouzluje způsob stravování. Sejdou se celé rodiny a přátelé, včetně dětí, a hodují. Naučit se i u nás doma připravovat řeckou kuchyni není až takový problém. Suroviny jsou dostupné, ale chce se to naučit právě tam. Místní kuchaři vás klidně a s úsměvem pustí i do kuchyně, dají ochutnat a poradí svá „tajemství“. (lab) Foto archiv autorky
KOVÁK číslo 35 — 2. listopadu 2012/příloha — poradny na přání
Sociální rubrika
MOHU JÍT PO MATEŘSKÉ NA ÚŘAD PRÁCE? Ing. MARCELA HŘÍBALOVÁ, specialistka na sociální oblast, úsek odborové politiky OS KOVO
Synovi budou 3 roky. Zaměstnavatel mi dá výpověď z organizačních důvodů. Protože jsem během mateřské změnila bydliště a dojíždění bych nezvládala, jsem ráda, že nemusím výpověď dávat sama. Jiné zaměstnání však nemám. Rodičovský příspěvek jsem již vyčerpala. Mohu se zaevidovat u úřadu práce a dostanu případně podporu v nezaměstnanosti? V zaměstnání jsem brala asi 14 tis. čistého. J. K., Chlumec nad Cidlinou Nejprve zvažme, co by pro vás znamenalo, kdybyste zůstala doma se synem do jeho čtyř let a u úřadu práce se nezaevidovávala. Bez ohledu na to, zda máte ještě další dítě by tato doba byla dobou, za kterou by plátce pojistného na zdravotní pojištění byl stát za vás a samozřejmě i za vaše nezaopatřené dítě (děti). Jen by bylo nutno skutečnost, že jste bez příjmů a pečujete o dítě oznámit své zdravotní pojišťovně. Stát je totiž mj. plátcem zdravotního pojistného za osoby pečující o jedno dítě do sedmi let, případně o dvě děti do patnácti let. Důchodové nároky by vám péče o dítě do čtyř let též neměla ohrozit. Podle platného znění zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění je doba péče o dítě do čtyř let náhradní dobou důchodového pojištění. Dokonce není tato doba ani krácena na 80%, jako je tomu u většiny náhradních dob. Pokud však zvažujete vstup do evidence uchazečů o zaměstnání, jste zřejmě schopna do zaměstnání hned nastoupit (máte vyřešenou péči o dítě). Musíte být schopna vykonávat i součinnost s úřadem práce. Jedná-li se o otázku, zda byste mohla pobírat podporu v nezaměstnanosti, je třeba zvážit několik ustanovení zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Nárok na podporu má uchazeč za splnění podmínky tzv. předchozího zaměstnání. To znamená, že uchazeč získal v rozhodném období, tj. v posledních dvou letech před zařazením do evidence dobu důchodového pojištění podle v délce alespoň 12 měsíců. O poskytnutí podpory v nezaměstnanosti je třeba požádat krajskou pobočku Úřadu práce, u které je uchazeč veden v evidenci. Není-li splněna podmínka předchozím zaměstnáním (právě ve vašem případě), lze tuto podmínku splnit i započtením náhradních dob zaměstnání. Za náhradní dobu
zaměstnání se pro účely zákona o zaměstnanosti považuje kromě jiných v zákoně vyjmenovaných dob i doba osobní péče o dítě ve věku do 4 let. V běžných případech se výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci stanoví procentní sazbou z průměrného měsíčního čistého výdělku v posledním ukončeném zaměstnání přičemž procentní sazba podpory v nezaměstnanosti činí první 2 měsíce podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo základu pojistného. Na váš případ by se však bohužel vztahovala jiná úprava výpočtu výše podpory. Této úpravy výpočtu podpory se použije v případech, kdy uchazeč * splnil podmínku doby předchozího zaměstnání započtením náhradní doby a tato doba se posuzuje jako poslední zaměstnání, * bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo základu pojistného, nebo * nelze u něj stanovit průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací základ Podpora v nezaměstnanosti se ve výše vyjmenovaných případech uchazeči nestanoví z průměrného výdělku, avšak, v podstatně nižší výši, násobkem průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu. * za první 2 měsíce ve výši 0,15násobku, * další 2 měsíce ve výši 0,12násobku, * po zbývající podpůrčí dobu 0,11násobku této průměrné mzdy. Podáte-li žádost o podporu v nezaměstnanosti v roce 2012, bude vám náležet v souladu se sdělením MPSV č. 435/2011 Sb. po dobu prvních dvou měsíců ve výši 3 558 Kč měsíčně, následující 2 měsíce ve výši 2 847 Kč a poslední měsíc 2609 Kč měsíčně. Průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2011 činí 23 726 Kč.
Mzdy a kolektivní smlouvy pod lupou
PŘÍPLATKY ZA PŘESČASY Ing. OLGA KRESLOVÁ, ekonomka, Regionální pracoviště OS KOVO Praha
Pracuji v provozu s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou. V týdnu, kdy jsem měl podle rozvrhu směn naplánováno pracovní volno na pátek a sobotu, byla mi nařízena práce na pátek. Byl to den, na který připadl svátek (28. 9. 2012). Na výplatní pásce jsem našel za tuto směnu hodinovou mzdu a navíc příplatek ve výši 100% průměrného výdělku. Domnívám se však, že tam chybí ještě příplatek za práci přesčas. Jak je to správně? J. K., Praha Mzdu nebo náhradní volno za práci přesčas upravuje zákoník práce v § 114. Ze znění tohoto paragrafu vyplývá, že pokud není stanovena mzda již s přihlédnutím k případné práci přesčas (§ 114 odst. 3) a zároveň se zaměstnanec nedohodl na čerpání náhradního volna za práci přesčas, přísluší zaměstnanci za dobu práce přesčas dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 25% průměrného výdělku. Mzdu, náhradní volno nebo náhradu mzdy za svátek upravuje zákoník práce v § 115. Podle tohoto paragrafu za dobu práce ve svátek, pokud se zaměstnanec nedohodl na čerpání náhradního volna, přísluší mu dosažená mzda a příplatek ve výši 100% průměrného výdělku. Příplatky podle zákoníku práce zásadně příslušejí při splnění všech podmínek vedle sebe, tzn. přiznání jednoho příplatku nevylučuje přiznání jiného nárokového příplatku (s výjimkou postupu podle § 114 odst. 3, kdy je mzda sjednána již s přihlédnutím k případné práci přesčas). Ve vašem případě máte tedy nárok za práci odpracovanou nad rámec rozvrhu směn
a v době svátku na následující plnění: * dosaženou mzdu za odpracované hodiny *příplatek 100% průměrného výdělku * příplatek 25% průměrného výdělku Pro informaci uvádím další nárokové příplatky dle zákoníku práce: * za noční práci ve výši 10% průměrného výdělku * za práci ve ztíženém pracovním prostředí ve výši 10% minimální mzdy * za práci v sobotu a v neděli ve výši 10% průměrného výdělku Druhy a výše příplatků náležejících podle zákoníku práce je nutné chápat jako nepodkročitelná minima. Pouze u příplatku za noční práci a za práci ve ztíženém pracovním prostředí je možné sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku, avšak jen v pracovní nebo v kolektivní smlouvě. Zaměstnavatel může vedle těchto nárokových příplatků poskytovat i další (např. za práci v odpoledních směnách, za práci ve výškách, za zastupování apod.), které lze stanovit vnitřním předpisem, sjednat v kolektivní smlouvě nebo s jednotlivými zaměstnanci v pracovních smlouvách. Takto stanovené nebo sjednané dalších příplatky jsou též nárokové a platí rovněž zásada, že se poskytují za splněných podmínek vedle sebe.
I
KOVÁK číslo 35 — 2. listopadu 2012/příloha — servis
Odchod do důchodu
LETOS POTŘEBUJEME 28 LET POJIŠTĚNÍ JUDr. Zdeněk Hájek, specialista na sociální zabezpečení
Mnozí lidé v předdůchodovém věku se po změnách, k nimž v důchodovém pojištění došlo po roce 2010, dotazují, kolik musejí mít vlastně odpracováno, aby jim nárok na důchod při dosažení důchodového věku vůbec vznikl. S tím, že vždy měli za to, že to je 25 roků a najednou se dozvídají něco jiného. Zejména mají obavy, zda tuto podmínku splní, ti, kteří byli dlouhodobě nezaměstnaní, protože tato doba se započítává jen částečně. Jaká je tedy nová právní úprava? Je pravda, že mohou mít někteří pojištěnci (zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné a další občané) dnes problémy s tím získat potřebnou dobu pojištění k dovršení důchodového věku. Může to být z různých závažných důvodů a nárok na důchod jim proto nevznikne. A to, i když důchodový věk se podle nové právní úpravy při jeho postupném zvyšování „došplhal“ až na 67 let u pojištěnců narozených v roce 1977 a u pojištěnců narozených po roce 1977 se dále zvyšuje, a to tak, že se k věku 67 let přičte takový počet kalendářních měsíců, který odpovídá dvojnásobku rozdílu mezi rokem narození pojištěnce a rokem 1977. Např. ženě, narozené v roce 1985, se tak bez ohledu na počet vychovaných dětí zvýší důchodový věk o 16 měsíců, tj. o 1 rok a 4 měsíce, neboť (1985 – 1977) x 2 = 16 měsíců. Důchodový věk tedy dovrší místo v 67 letech až v 68 letech a 4 měsících. Ani při tomto vyšším důchodovém věku to však pro někoho nemusí být dostatečná doba, aby v ní potřebnou dobu pojištění získal.
Jaké změny nastaly K jaké změně u potřebné doby pojištění pro vznik nároku na starobní důchod, na kterou se lidé dotazují, tedy došlo? Zmiňovaných 25 roků již patří sice do nedávné, ale přece jen již do důchodové historie. Po rozsáhlé novelizaci zákona č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, zejména zákonem č. 220/2011 Sb., který nabyl účinnosti dnem 1.1.2012, se zvyšuje potřebná doba pojištění pro nárok na starobní důchod z dosavadních 25 roků až na 35 roků. „Po novu“ má totiž podle odst.1 § 29 zákona o důchodovém pojištění nárok na starobní důchod při získání nejméně 25 let zaměstnání pouze ten pojištěnec, který dosáhl důchodový věk před rokem 2010. Těm, kteří dovršili důchodový věk až v roce 2010 a později, se potřebná doba pojištění postupně podle pravidel stanovených v zákoně zvyšuje až na 30, resp. až na 35 let, doby pojištění získané k dovršení důchodového věku.
Co je doba pojištění Dobou pojištění se míní zejména doba zaměstnání (proto často používaný výraz „odpracovaná doba“), doba samostatné výdělečné činnosti, doba výdělečné činnosti na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti za podmínek stanovených zákonem, a další doby zakládající účast na nemocenském a tedy i na důchodovém pojištění. Do doby pojištění se pro účely vzniku nároku na důchod a jeho výši také hodnotí (započítávají se) náhradní doby pojištění, např. doba osobní péče o dítě do 4 let jeho věku nebo výkon základní vojenské služby za dobu, kdy u nás existovala. Doba pojištění bez náhradních dob se neoficielně označuje jako „čistá doba pojištění“.
Kdy vzniká nárok na důchod Pokud jde o již zmíněnou další potřebnou dobu pojištění nad 25 roků,
II
má podle uvedené právní úpravy nárok na starobní důchod pojištěnec, který a) dosáhl důchodového věku v roce 2010 a získal dobu pojištění nejméně 26 let, b) který dosáhl důchodového věku v roce 2011 a získal dobu pojištění nejméně 27 let, c) který dosáhl důchodového věku v roce 2012 a získal dobu pojištění nejméně 28 let, d) který dosáhne důchodového věku v roce 2013 a získá dobu pojištění nejméně 29 let, e) který dosáhne důchodového věku v roce 2014 a získá dobu pojištění nejméně 30 let, f) který dosáhne důchodového věku v roce 2015 a získá dobu pojištění nejméně 31 let, g) který dosáhne důchodového věku v roce 2016 a získá dobu pojištění nejméně 32 let, h) který dosáhne důchodového věku v roce 2017 a získá dobu pojištění nejméně 33 let, i) který dosáhne důchodového věku v roce 2018 a získá dobu pojištění nejméně 34 let, j) který dosáhne důchodového věku po roce 2018 a získá dobu pojištění nejméně 35 let.
Rozhoduje doba pojištění Zákon však také stanoví, že pojištěnec, který nezíská aspoň 31 let doby pojištění při dosažení důchodového věku v roce 2015, nebo 32 let doby pojištění při dosažení důchodového věku v roce 2016, neb 33 let doby pojištění při dosažení důchodového věku v roce 2017, nebo 34 let doby pojištění při dosažení důchodového věku v roce 2018 nebo 35 let doby pojištění při dosažení důchodového věku po roce 2018, má nárok na starobní důchod též, jestliže dosáhl důchodového věku po roce 2014 a získal aspoň 30 let čisté doby pojištění, tj. doby pojištění bez zápočtu náhradních dob pojištění. Nárok na starobní důchod vznikne splněním poslední (druhé) podmínky pro vznik nároku na tento důchod. Tou obvykle bývá dovrMísto slibovaného zvýšení penzí, vlády šení důchodového věku, když již vedené ODS jen zvyšují věk odchodu na dříve byla splněna podmínka zíszasloužený odpočinek kání potřebné doby pojištění. Bez získání potřebné doby pojištění na důchod ho nikdo bez ohledu i na svůj značně pokročilý věk, nedostane. Letos činí povinná doba, po kterou musí být pojištěnec pojištěn, aby získal nárok na starobní důchod, 28 let, v roce 2013 to bude o rok víc a po roce 2018 dokonce 35 let. Pokud pojištěnec nezíská tuto potřebnou dobu pojištění k dovršení důchodového věku, musí ji ve svém zájmu „dohonit“ v dalších letech. Při získání výše uvedené a zákonem stanovené potřebné doby pojištění po dovršení důchodového věku mu vznikne jejím získáním nárok na starobní důchod.
KOVÁK číslo 35 — 2. listopadu 2012/příloha — servis
POD POKLIČKOU ZLÍNSKÉHO KRAJE Zlínský kraj v souvislostech Nahlédneme-li do kraje třech národopisných celků Valašska, Slovácka a Hané, do kraje s ojedinělou kulturní a přírodní rozmanitostí, nalezneme zde výjimečnou oblast, která současně nabízí hory, lázně, vinařská údolí, řadu památek a cenných staveb, jakož pozůstatky Velkomoravské říše či příklad baťovské funkcionalistické architektury. V České republice nenajdete nikde v jednom regionu tak rozmanité spektrum krajinné scenerie, folkloru, historických i technických památek, jako právě ve Zlínském kraji. Zlínský kraj je regionem čtyř oblastí: Kroměříž, Vsetín, Uherské Hradiště a Zlín. V kraji se nenachází žádné město s více než 100 000 obyvateli. Počet mladých lidí převyšuje počet důchodců, což kraji poskytuje perspektivu pro rozvoj v následujících letech. Zlínsko bývalo v minulosti plným právem považováno za ekonomicky silnou oblast s výraznou koncentrací velkých průmyslových podniků. Letadla, stroje, obuv, pneumatiky, to byly produkty tradičně spojované s centrem regionu. Průmyslový potenciál kraje je založen právě na existenci dříve klíčových strojírenských výrobních podniků. Také odbory jsou zde přítomny, s působností někde již tradiční a v některých podnicích na okraji a v čase někde daleko před první republikou.
Regionální pracoviště OS KOVO Zlín Regionální pracoviště OS KOVO ve Zlíně (RP Zlín) je situováno v centru krajského města. Strategicky výhodná pozice nám usnadňuje práci, která vyžaduje určitou míru mobility a kooperace. Pro zástupce ZO a členy KS OS KOVO Zlínského kraje je naše pracoviště v metrice „zlaté střední cesty“ také dostupné. RP Zlín metodicky, personálně a organizačně pomáhá stávajícím základním organizacím a také novým subjektům, ve kterých se zaměstnanci rozhodli pro regulérní sociální dialog se svým zaměstnavatelem. Právní služby a služby v oblasti BOZP jsou naším členům a organizacím poskytovány prostřednictvím Regionálního pracoviště OS KOVO Brno (RP Brno). Služby v oblasti právní pro nás zajišťují Mgr. Petra Behancová a Mgr. Jiří Grim. V oblasti bezpečnosti práce pak specialista Ing. Karel Kaláb provádí kontroly nad stavem BOZP u jednotlivých firem, ve kterých působí naše odborové organizace. Zde je třeba uvést, že nejen kvalita služeb v rovině profesní je na vysoké úrovni, ale také flexibilita poskytovaných služeb a samotná součinnost s našimi kolegy je prominentní a v čase prověřená.
má úspěšný průběh jednání mezi sociálními partnery. Například se v naší působnosti vyskytuje nadnárodní společnost, jejíž majitelé sídlí v německém Bad Soden-Salmünsteru, ve které se odborová organizace ignoruje. Skutečností je, že odvaha a vytrvalost zvolených zástupců odborů vede k razantnějšímu přístupu Odborového svazu KOVO a dalším opatřením. Více než trojciferný počet členů odborové organizace nebude moci vsetínský výrobce plastových polotovarů pro autoprůmysl nadále přehlížet. Na druhé straně jsou ve Zlínském kraji podniky, kde odbory dlouhodobě působí, ale z nejrůznějších důvodů reálný sociální dialog absentoval nebo se jednalo o jeho žlutou pseudoformu. Některé z nich jsou vlastně vizitkou toho, jak se může projevit lhostejnost členů odborové organizace k činnosti svých zástupců. Historická evidence však dokládá a znovu potvrzuje, že odborová sdružení jsou organizacemi kolektivními a demokratickými. Velkou pokoru však třeba mít před těmi odborovými zástupci v krajském sdružení, kteří jdou z kůží na trh a sebevědomě zastupují členy OS KOVO. Těm patří respekt a velké poděkování. Výsledkem jsou kvalitní mzdové a sociální podmínky a tolik dnes diskutované důstojné zacházení se zaměstnanci ze strany managementu. Toho posledního se často nedostává a stává se to zdrojem velkého napětí. Navíc také primárním důvodem, proč zaměstnanci vyžadují legitimní zastupovaní v pracovněprávních záležitostech odborovou organizací.
Kulatý stůl Zlínského kraje V měsíci září také proběhlo jednání krajské RHSD se zástupci parlamentních politických stran s účastí hejtmana Zlínského kraje a ředitele krajské pobočky Úřadu práce ve Zlíně na téma Sociální dialog. V hojném zastoupení pozvání přijali především zástupci parlamentní opozice. Výstupem jednání je mimo jiné potvrzení významu krajské tripartity a posílení sociálního dialogu na této úrovni.
Kolektivní vyjednávání
S výhledem na další období
Podzimní období je pro nás časem příprav na kolektivní vyjednávání v několika oblastech. Školení, které organizuje RP Zlín v pravidelných cyklech s personální účastí kolegů z RP Brno je v měsíci září zaměřeno na zákoník práce a sociální dialog. Specialista Ing. Rudolf Horák prověřuje podniky a sestavuje finanční analýzy. Provádíme korekce v návrzích kolektivních smluv a konzultujeme předpoklady pro úspěšný průběh blížících se jednání. Ne vždy však
Naše očekávání v dalším období není spojené s perspektivou lepších zítřků, ale spíše v rovině stále těžšího prosazovaní sociálních a hospodářských zájmů zaměstnanců. Optikou legislativy není postavení odborů na takové úrovni, jaké by bylo zapotřebí pro vyvážené jednání se zaměstnavateli. Nadále však budeme využívat všechny možnosti a kompetence, které nám umožňují být silným partnerem a pevně stát na straně členské základny OS KOVO. Milan Blažek ved. Regionálního pracoviště OS KOVO Zlín
III
KOVÁK číslo 35 — 2. listopadu 2012/příloha — zajímavosti a zábava
AMAZONKY NASTOUPILY NA TRH PRÁCE! Zatímco ještě v 60. letech minulého století jen 17 procent žen v Brazílii pracovalo mimo svůj domov, což bylo takřka nejméně v celé Latinské Americe, v současnosti již dvě třetiny Brazilek vykonávají běžná zaměstnání. Velkou zásluhu na emancipaci žen v zemi se zhruba 192 milióny obyvatel má bývalý levicový prezident (2002-2010) a kdysi i kovácký odborář Luiz Inácio da Silva, zvaný Lula (67) a jeho následovnice (od ledna 2011) Dilma Rousseff (64), kteří svými smělými reformami otevřeli i sociálně slabším vrstvám a ženám cestu k rovnoprávnosti a seberealizaci. Na zlepšujícím postavení žen se podepsala i jejich výchova, což se projevuje mj. i na snížení kdysi vysoké porodnosti: ještě před 50 lety mívaly Brazilky v průměru šest dětí, dnes je průměr 1,9. V současné době jsou brazilské ženy vzdělanější, než kdykoli předtím, dívky dokonce setrvávají ve školách déle, než chlapci a tři pětiny všech absolventů univerzit jsou příslušnice něžného pohlaví. Vzdělané Brazilky ale dále narážejí na přetrvávající předsudky, což se projevuje i v jejich nižším platovém ohodnocení ve srovnání s platy mužů, konstatovalo nedávno newyorské Centre for Talent Innovation. Bez ohledu na tyto nepříznivé okolnosti se situace i na tomto poli postupně zlepšuje, konstatoval však začátkem července britský časopis The Economist. Navíc nedostatek mužských talentů otevírá příležitosti i pro leckde přehlížené ženy. Právě prezidentka Rousseff začala v rámci tažení proti korupci a neschopnosti, známém jako tzv. “domácí úklid”, postupně vyměňovat průměrné šéfy za slibné talenty z řad žen. Tak například paní Graca Foster, která počátkem letošního roku převzala řízení významné státn í petrolejářské společnosti Petrobras, vystudovala chemické a nukleární inženýrství, má titul MBA a navíc i třicetiletou praxi v naftařském průmyslu. Větší kariéru žen znesnadňuje samozřejmě ale i řada přirozených překážek. Paní Claudia Costin, která byla v 90. letech jedinou ženou ve vládě, vícekráte
upozorňovala, že se mnohé z nich nehlásí ke konkursům, neboť by se v případě přijetí musely stěhovat a zkomplikovat si tak soukromý život. Soustavně expandující hospodářství a životní úroveň, doprovázená současnou nízkou nezaměstnaností, však přináší Brazilkám, toužícím po pracovní seberealizaci, překvapivou překážku v podobě potíží při shánění vyhovující hospodyně do domácnosti, neboť s pomocí manžela nemůže brazilská žena v tamních poměrech počítat a mzdy domácích pomocnic v poslední době rovněž stoupají. Ženy si dnes mohou vydělat jinde více, než jako hospodyně či služky. Někdy však proti ženám zasáhne tvrdý osud. Poté, co byla paní Adriana Graciano nucena odejít od surového manžela a přišla tak o jeho kontraverzní pomoc při hlídání dětí, byla nucena se postarat sama o živobytí. Nyní se v rámci programu, nazvaného “Mao na Massa”, (ve volném překladu “Ruce k dílu”), učí zedničině. Tento program neziskové organizace od roku 2007 pomáhá ženám z chudinských čtvrtí, tzv. favel, získat dovednosti v některých profesích, jako jsou instalatérské, lakýrnické nebo zednické práce. Z 94 žen, jež ukončily odborné kurzy během prvních dvou let, jich již dvě třetiny pracují v průmyslu. Nabytá kvalifikace jim pochopitelně přinesla i podstatně vyšší příjem a tím i lepší životní úroveň. Jejich průměrný měsíční výdělek totiž vzrostl ze 44 realů (21 dolar), který měly před získáním kvalifikace, na 631 real. Jan Hála
Správné znění tajenky z čísla 33: kolečka, káry a trakaře. Správně luštil a štěstí při losování měl Miroslav Vaňhara z Ostravy (ArcelorMittal). Blahopřejeme! Dostane výhru od vydavatelství Enigma, které připravuje naši kří-
žovku. Je také vydavatelem časopisu Křížovky pro každého (další číslo vychází 30. října). Na tajenku z tohoto čísla čekáme do 7. listopadu na doručovací adrese redakce nebo na emailu:
[email protected]
IV
