Ochrana zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Ochrana zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele Bakalářská práce

Vedoucí práce: JUDr. Jana Mervartová

Radka Dohnalová

Brno 2012

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce, JUDr. Janě Mervartové, za odborné vedení, cenné rady a připomínky, které mi poskytla při zpracování této práce.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Ochrana zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele“ vypracovala samostatně s využitím odborné literatury a internetových zdrojů uvedených v seznamu literatury. V Brně dne 22. května 2012

__________________

Abstract Dohnalová, R. Protection of employees at the employer's insolvency. Bachelor Thesis. Brno: Mendel University in Brno, 2012. This thesis deals with the protection of employees at the employer's insolvency. The theoretical part deals with basic legislation on the protection of employees at the employer's insolvency and insolvency proceedings. The practical part is focused on employee's progress in application wage demands at the employment office. Moreover, the course of insolvency proceedings is illustrated on a particular company. The analysis of paid claims for workers in the Vysočina region is set up for the period 2009 - 2011. Keywords Insolvency, employee, employer, employment office, wage demands, receivable, insolvency petition, insolvency proceedings.

Abstrakt Dohnalová, R. Ochrana zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2012. Tato bakalářská práce se zabývá ochranou zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. V teoretické části jsou rozebrány základní právní předpisy zabývající se ochranou zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a insolvenčním řízením. Praktická část je zaměřena na postup zaměstnance při uplatňování mzdových nároků na úřadu práce. Je zde objasněn průběh insolvenčního řízení na konkrétním podniku a sestaven rozbor vyplacených nároků zaměstnancům v kraji Vysočina za období 2009 – 2011. Klíčová slova Platební neschopnost, zaměstnanec, zaměstnavatel, úřad práce, mzdové nároky, pohledávka, insolvenční návrh, insolvenční řízení.

Obsah

5

Obsah 1

Úvod a cíl práce

9

1.1

Úvod .......................................................................................................... 9

1.2

Cíl práce ...................................................................................................10

2

Metodika práce

11

3

Teoretická část

12

3.1

Ochrana zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.........12

3.1.1 Základní pojmy dle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele .............................12 3.1.2

Lhůta pro uplatnění mzdových nároků ...........................................13

3.1.3

Výše mzdových nároků ....................................................................14

3.1.4

Dokládání uplatněných mzdových nároků......................................15

3.1.5

Proplácení mzdových nároků ..........................................................15

3.2

Insolvenční řízení ....................................................................................17

3.2.1 Základní pojmy dle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení...................................................................................................... 17 3.2.2

Insolvenční návrh ............................................................................18

3.2.3

Průběh insolvenčního řízení ............................................................19

3.2.4

Moratorium..................................................................................... 20

3.2.5

Účastníci insolvenčního řízení........................................................ 20

3.2.6

Přihlášky pohledávek věřitelů..........................................................21

3.2.7

Novela insolvenčního zákona ......................................................... 22

3.3 4

Ekonomické subjekty v kraji Vysočina ................................................... 22

Praktická část

24

4.1

Postup zaměstnance u úřadu práce........................................................ 24

4.2

Vyplacené mzdové nároky ...................................................................... 25

4.2.1

Výpočet mzdových nároků.............................................................. 25

4.2.2

Insolvence 2009.............................................................................. 27

4.2.3

Insolvence 2010 .............................................................................. 28

Obsah

6

4.2.4

Insolvence 2011 ............................................................................... 29

4.2.5

Insolvence kraj Vysočina vs. Česká republika ................................ 29

4.3

Insolvenční řízení u společnosti Bohemia Crystalex Trading a. s.......... 30

4.3.1

Insolvenční návrh ........................................................................... 30

4.3.2

Průběh insolvenčního řízení ............................................................31

5

Diskuze a závěr

33

6

Literatura

35

Seznam obrázků

7

Seznam obrázků Obr. 1

Průběh insolvenčního řízení

19

Seznam tabulek

8

Seznam tabulek Tab. 1

Výše mzdových nároků

15

Tab. 2

Výpočet mzdových nároků

26

Tab. 3

Insolvence 2009 – kraj Vysočina

27

Tab. 4


28

Tab. 5


29

Tab. 6

Insolvence kraj Vysočina vs. Česká republika

29

Úvod a cíl práce

9

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila „Ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele“, a to z toho důvodu, že je toto téma velice aktuální. V praxi se vyskytuje stále více zaměstnavatelů, kteří se dostanou do platební neschopnosti a nejsou schopni vyplácet svým zaměstnancům mzdy. Přitom výplata mzdy za odvedenou práci je základní povinností zaměstnavatele právně garantovaná Listinou základních práv a svobod, Zákoníkem práce a dalšími právními předpisy. Zaměstnavatel tímto způsobem přivádí zaměstnance do velmi nepříjemné situace. Proto byl přijat zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, který se touto problematikou zabývá. (Jouza, 2006) Problém platební neschopnosti se týká především soukromých firem, u firem ve veřejném sektoru se vyskytuje jen zřídkakdy. Zákon umožňuje zaměstnancům nesolventních zaměstnavatelů, aby uplatnili své splatné mzdové nároky na úřadu práce. Aby to však mohli učinit, musí být na zaměstnavatele podán insolvenční návrh, pokud tak ještě nebylo učiněno, může návrh podat sám zaměstnanec. Toho se zaměstnanci obávají, protože povinností navrhovatele je ještě před zahájením insolvenčního řízení uhradit zálohu na náklady tohoto řízení, zaměstnanci jsou však od této povinnosti osvobozeni. Pro zahájení insolvenčního řízení nestačí existence pouze jednoho věřitele, z povahy věci musí být nejméně dva. (Fetter, 6. 6. 2011) Jakmile je insolvenční návrh podán, může si zaměstnanec zažádat na úřadu práce o uspokojení splatných mzdových nároků. Jejich výši však musí prokázat příslušnými doklady, jako je např. pracovní smlouva nebo mzdové vyúčtování. Jedná se o jednorázovou, ale poměrně rychlou pomoc zaměstnancům firem, které se ocitly ve skutečně závažných problémech. Celý proces obsahuje omezení, která mají co nejvíce zamezit plýtvání nebo zneužívání státních peněz. (Poradce č. 10/2011, 2011; Václavík, 2003) Poté, co úřad práce vyplatí mzdové nároky, přechází pohledávka vůči zaměstnavateli (dlužníkovi) ze zaměstnance na úřad práce. Pokud bylo vydáno rozhodnutí o úpadku zaměstnavatele, úřad práce uplatňuje pohledávky jednotlivých zaměstnanců v insolvenčním řízení. Vymáhání pohledávek u insolvenčního soudu je mnohdy velmi složitá a problematická záležitost. Pokud soud rozhodl jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku zaměstnavatele, je zaměstnavatel povinen uhradit úřadu práce finanční prostředky, které úřad práce zaměstnancům vyplatil, společně s částkami odpovídajícími srážkám a odvodům, které úřad práce odvedl podle zvláštních právních předpisů. (Jouza, 2009)

Úvod a cíl práce

10

1.2 Cíl práce Cílem práce je analýza právních předpisů týkajících se ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, vyplácení mzdových nároků úřadem práce a následného uplatňování pohledávek v insolvenčním řízení. Dílčím cílem je aplikace legislativy na konkrétní případy a sestavení rozboru vyplacených nároků zaměstnancům v kraji Vysočina za období 2009 - 2011.

Metodika práce

11

2 Metodika práce V teoretické části budu nejprve analyzovat zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Zpočátku objasním základní pojmy vyplívající z daného zákona a poté už se budu věnovat jednotlivým termínům podrobněji. V jednotlivých kapitolách postupně objasním, jak má zaměstnanec postupovat v situaci, kdy mu nebyla vyplacena mzda. Uvedu zde především lhůtu, do které může zaměstnanec uplatnit své splatné mzdové nároky na úřadu práce, do jaké výše je lze uplatňovat a jakými doklady lze prokázat částku a dobu, za kterou je uplatňuje. Dále se zaměřím na reakce úřadu práce na tuto žádost, v jakých případech vyplatí zaměstnanci celou požadovanou částku, v jakých případech jenom část požadované částky, a v jakých případech nevyplatí zaměstnanci nic. Další oblastí, kterou se budu v teoretické části zabývat je insolvenční řízení, a to podle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení. Prvním bodem této části bude opět vysvětlení základních pojmů vyplívajících z daného zákona. Významnou kapitolou je kapitola o insolvenčním návrhu, jehož podání je pro zaměstnance klíčové, aby mohl na úřadu práce podat žádost o uspokojení svých mzdových nároků. Kromě insolvenčního návrhu může dlužník podat také návrh na zahájení moratoria. Moratorium mu zajistí potřebný čas na urovnání svých majetkových poměrů. Objasním zde i to, které osoby či instituce jsou účastníky insolvenčního řízení a jak mohou věřitelé podat přihlášku své pohledávky u insolvenčního soudu. V praktické části se zaměřím na postup zaměstnance při uplatňování mzdových nároků na úřadu práce. Sestavím zde tabulky obsahující data zaměřená na konkrétní region za určité období, tímto obdobím budou roky 2009 – 2011 a jako region si zvolím kraj Vysočina. Tabulky budou rozděleny po letech a budou obsahovat počet zaměstnavatelů, za které úřad práce nároky vyplácel, počet zaměstnanců, kterým byly nároky vyplaceny a sumu vyplacených mzdových nároků, to vše za jednotlivé okresy v kraji Vysočina. Poté budu sumu mzdových nároků vyplacenou za kraj Vysočina srovnávat s částkou vyplacenou za celou Českou republiku. Jednotlivé tabulky okomentuji především z hlediska změn, které tu nastaly oproti předešlému roku. V roce 2009 se objeví v tabulce extrém, kterému se budu věnovat podrobněji. Jedná se o firmu Bohemia Crystalex Trading a. s., která byla dříve největším výrobcem užitkového skla a porcelánu v České republice. Budu se zabývat charakteristikou této firmy a průběhem insolvenčního řízení.

Teoretická část

12

3 Teoretická část 3.1 Ochrana zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele Ochrana zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele se řídí zákonem č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Tento zákon nabyl účinnosti 1. července 2000. Hlavním důvodem pro přijetí tohoto zákona byla nedostatečná právní ochrana zaměstnanců, jejichž zaměstnavatel se dostal do problémů s placením svých závazků. Jedná se o účinný právní nástroj, který zajišťuje ochranu zaměstnanců jednoduchou, rychlou a srozumitelnou formou. Zaměstnanci mohou díky němu uplatnit své mzdové nároky na úřadu práce. Dalším důvodem pro přijetí tohoto zákona byl požadavek na vytvoření souladu vnitrostátního práva s právem Evropských společenství, tedy kompatibilitu zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele se směrnicí Rady 80/987/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se ochrany zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele. Zákon byl mnohokrát novelizován, jednou z posledních novel je zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky. Úřad práce je významným subjektem při realizaci zákona o ochraně zaměstnanců, figuruje zde jako správní orgán, který přijímá žádosti zaměstnanců o uspokojení mzdových nároků a rozhoduje o jejich přiznání a výši. Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele se nevztahuje na zaměstnance, jehož zaměstnavatel: • je právnickou osobou zřízenou zákonem, za předpokladu, že stát převzal její dluhy nebo se za ně zaručil, • je územním samosprávným celkem, • má sídlo nebo místo podnikání mimo území některého členského státu EU a své zaměstnance vysílá k výkonu práce do ČR, • má statutární orgán, kterého byl zaměstnanec v rozhodném období členem a v podniku měl nejméně poloviční majetkovou účast. (Jouza, 2006; Poradce č. 10/2011, 2011) 3.1.1

Základní pojmy dle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele

• Zaměstnanec je fyzická osoba, s níž zaměstnavatel sjednal pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti (od 1. 1. 2012 i dohodu o provedení práce, pouze za stanovených podmínek), na základě kterých jí vznikly v rozhodném období mzdové nároky nevyplacené zaměstnavatelem. • Rozhodné období je kalendářní měsíc, ve kterém bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo ve kterém byl podán insolvenční návrh, jakož i 3 kalendářní měsíce předcházející tomuto měsíci

Teoretická část

13

a 3 kalendářní měsíce následující po tomto měsíci. Rozhodné období tedy činí 7 měsíců. • Mzdovými nároky se rozumí mzda (plat), její náhrady a odstupné, které zaměstnanci náleží z pracovního poměru, nebo odměna, popřípadě její náhrada, která zaměstnanci náleží podle dohody o pracovní činnosti, jejichž výplatu neprovedl zaměstnavatel, který je v platební neschopnosti. (Jakubka, 2011; Poradce č. 10/2011, 2011) Od 1. 1. 2012 mohou mzdové nároky uplatnit i pracovníci, kteří mají se zaměstnavatelem sjednanou dohodu o provedení práce. Podmínkou je, že tato dohoda zakládá účast zaměstnance na nemocenském pojištění, a to jestliže je zaměstnanci za kalendářní měsíc zúčtován započitatelný příjem z takové dohody ve výši přesahující 10.000 Kč. (Fetter, 20. 12. 2011) • Zaměstnavatel je v platební neschopnosti, jestliže neuspokojil splatné mzdové nároky zaměstnanců, a to dnem následujícím po dni, kdy na něj bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení, nebo po dni, kdy na něj byl podán insolvenční návrh u příslušeného soudu v České republice, nebo u nadnárodního zaměstnavatele také dnem, kdy byl prohlášen za platebně neschopného u příslušného orgánu v jiném členském státě Evropské unie. • Nadnárodní zaměstnavatel je zaměstnavatel, který vedle provozování činnosti na území České republiky provozuje činnost na území nejméně jednoho dalšího členského státu Evropské unie. (Jakubka, 2011; Poradce č. 10/2011, 2011) 3.1.2

Lhůta pro uplatnění mzdových nároků

Zaměstnanec může podat žádost o uspokojení svých mzdových nároků na kterékoliv krajské pobočce Úřadu práce. O tom, zda má zaměstnanec právo na vyplacení těchto nároků, však rozhoduje pouze úřad práce podle místní příslušnosti. Jedná se o krajskou pobočku, v jejímž obvodu má zaměstnavatel: • sídlo, jde-li o právnickou osobu, • místo podnikání, jde-li o fyzickou osobu, • bydliště, jde-li o fyzickou osobu, která nemá místo podnikání. V případě, že uplatňuje mzdové nároky zaměstnanec, který se v České republice nezdržuje, musí si v ČR zvolit zástupce pro doručování písemností a při uplatňování nároků sdělit tuto skutečnost spolu s číslem účtu krajské pobočce Úřadu práce. Pokud se žádost objeví u místně nepříslušné pobočky, postoupí tato pobočka neprodleně žádost místně příslušné pobočce. Informace o insolventních zaměstnavatelích zveřejňuje úřad práce na své úřední desce, a to ihned poté, co ho soud vyrozumí o vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení nebo o zahájení insolvenčního řízení. Mimo to je tam vyvěšena i lhůta, do které mohou zaměstnanci mzdové nároky uplatnit. Kromě zveřejnění informací na úřední desce má úřad práce rovněž povinnost ve stejné lhůtě oznámit tyto informace Ministerstvu práce a sociálních věcí, které je zveřejní nejpozději následující pracovní den po jejich obdržení na svých interne-

Teoretická část

14

tových stránkách a současně je oznámí všem krajským pobočkám Úřadu práce, které je vyvěsí na svých úředních deskách. Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejpozději do 5 měsíců a 15 kalendářních dnů následujících po dni, kdy byly informace o podání insolvenčního návrhu na určitý podnik zveřejněny na úřední desce místně příslušné krajské pobočky Úřadu práce. Může ale dojít k situacím, které povedou ke zkrácení této lhůty. Jednou z nich je případ, kdy ve lhůtě pro uplatnění nároků zanikne moratorium. V tom případě lze uplatnit nároky nejpozději v den zániku moratoria. Podobná situace nastane i v případě, kdy soud rozhodne o insolvenčním návrhu jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku. V této situaci lze uplatnit nároky nejpozději v den nabytí právní moci soudního rozhodnutí. Pokud zaměstnanec ve stanovené lhůtě nároky neuplatní, tyto nároky zanikají. (Poradce č. 10/2011, 2011; Ochrana zaměstnanců …, 2010) 3.1.3


Zaměstnanec může u úřadu práce uplatnit splatné mzdové nároky za 3 kalendářní měsíce rozhodného období. Původně trvalo rozhodné období 6 měsíců, to však změnila novela zákona v roce 2009 a nyní trvá 7 měsíců. Kromě měsíce, ve kterém bylo vyhlášeno moratorium nebo byl podán insolvenční návrh, zahrnuje také 3 měsíce předcházející a 3 měsíce následující po tomto klíčovém měsíci. Zaměstnanec si může sám vybrat, za které 3 měsíce mzdové nároky uplatní a tyto měsíce uvede do své žádosti. U jednoho zaměstnavatele je může uplatnit pouze jednou v rámci jednoho roku. Výše nároků vyplacených jednomu zaměstnanci nesmí přesáhnout jeden a půl násobek rozhodné částky. Rozhodná částka je částka ve výši průměrné mzdy v národním hospodářství za předchozí kalendářní rok. Ministerstvo práce a sociálních věcí tuto částku každý rok mění a vyhlašuje ji ve Sbírce zákonů s účinností vždy od 1. května. Pro určení částky u konkrétní osoby se vychází z rozhodné částky platné v den vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení nebo v den podání insolvenčního návrhu. (Kučerová, 2009) Následující tabulka znázorňuje rozhodnou částku za vybrané roky 2009, 2010 a 2011. Období pro jednu rozhodnou částku je vždy vymezeno od 1. května jednoho roku do 30. dubna následujícího roku. Kromě rozhodné částky je zde uveden i jeden a půl násobek rozhodné částky a maximální částka, kterou lze zaměstnanci vyplatit za rozhodné období, neboli za tři měsíce. Rozhodná částka byla v období od 1. května 2008 do 30. dubna 2009 o něco nižší než v následujících obdobích. Od druhého do čtvrtého období se změnila jen minimálně, proto ani v částkách k vyplacení nejsou příliš znatelné rozdíly.

Teoretická část Tab. 1

15


Období od 1. května 2008 2009 2010 2011

do 30. dubna 2009 2010 2011 2012

Rozhodná částka 21 692,23 542,23 598,23 951,-

Jeden a půl násobek 32 538,35 313,35 397,35 927,-

Maximální částka k vyplacení 97 614,105 939,106 191,107 781,-

Zdroj: Měšec.cz Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/novy-urad-vam-pri-insolvenci-zamestnavatelevyplati-az-pres-sto-tisic/

3.1.4

Dokládání uplatněných mzdových nároků

Jakmile zaměstnanec zjistí, že se jeho zaměstnavatel ocitl v insolvenčním řízení, jde uplatnit své mzdové nároky na úřad práce. Tam musí vyplnit žádost o uspokojení mzdových nároků. Tato žádost obsahuje především: • jméno, rodné číslo, adresu bydliště, • označení zaměstnavatele, jeho sídlo, místo podnikání nebo bydliště, • výši uplatňovaných mzdových nároků, • údaje potřebné pro výpočet daně z příjmů, • kalendářní měsíce rozhodného období, za které uplatňuje mzdové nároky a způsob jejich výplaty, případně účet u peněžního ústavu, • označení zdravotní pojišťovny, v jejíž prospěch se provádí odvody. Žádost může zahrnovat i doklady, kterými zaměstnanec prokáže výši uplatňovaných mzdových nároků. Jedná se např. o pracovní smlouvu, mzdové vyúčtování, potvrzení zaměstnavatele nebo mzdový výměr. (Poradce č. 10/2011, 2011) Jakmile uplatní alespoň jeden zaměstnanec své mzdové nároky, úřad práce písemně vyzve zaměstnavatele, aby předložil dlužné mzdové nároky všech svých zaměstnanců a to nejpozději do 7 dnů od doručení výzvy. Zaměstnavatel musí výzvě vyhovět a spolu s tímto seznamem předat úřadu práce informace o tom, zda z dlužných mezd provedl srážky a odvody. Při nesplnění těchto povinností může úřad práce udělit zaměstnavateli pokutu až do výše jednoho milionu korun. U fyzické osoby se toto porušení nazývá přestupkem a u právnické osoby správním deliktem. Pokud byly převedeny práva a povinnosti zaměstnavatele na předběžného správce nebo insolvenčního správce, vykonává tyto povinnosti on. (Poradce č. 10/2011, 2011; Fetter, 17. 5. 2011) 3.1.5

Proplácení mzdových nároků

Před proplacením mzdových nároků porovnává úřad práce výši uplatňovaných nároků zaměstnancem s výší vykázanou zaměstnavatelem v seznamu dlužných mzdových nároků. Spolu s tím kontroluje i dobu, za kterou se mzdové nároky

Teoretická část

16

uplatňují. Pokud částka a počet měsíců souhlasí, úřad práce oznámí zaměstnanci do 10 dnů od předložení výkazu zaměstnavatelem termín a způsob uhrazení nároků a dobu, za kterou bude výplata provedena. Poté předá peněžnímu ústavu příkaz k úhradě. V praxi se setkáváme i se situací, že zaměstnavatel vykáže seznam všech dlužných mzdových nároků dříve, než je uplatní sám zaměstnanec. V tom případě nelze dodržet lhůtu 10 dnů od předložení výkazu zaměstnavatelem, tudíž se zde uplatňuje lhůta do 10 dnů od předložení žádosti zaměstnancem. Když zaměstnanec uplatňuje výši mzdových nároků včetně částek, které nelze považovat za mzdové nároky, úřad práce tyto částky odečte a zbytek přizná zaměstnanci. V tomto případě předá příkaz k úhradě peněžnímu ústavu nejpozději do 5 dnů od přiznání částky. Situace, kdy se rovná částka od zaměstnance s částkou od zaměstnavatele je nejjednodušší. Úřad práce nevykonává žádné správní rozhodnutí, pouze oznamuje zaměstnanci kladné vyřízení jeho žádosti. Může však dojít k situaci, kdy se tyto částky nerovnají. V tom případě tu úřad práce vystupuje jako správní orgán, který při rozhodování musí prozkoumat všechny dostupné důkazní prostředky jak od zaměstnance, tak od zaměstnavatele, ale i z jiných zdrojů. Poté rozhodne, jaká částka bude zaměstnanci skutečně vyplacena. Mezi důkazní prostředky patří např. výslech svědků, znalecké posudky, listiny jako je pracovní smlouva, potvrzení o výši mzdy, výpisy z účtů, mzdové a platové výměry. Jako nejvěrohodnější se jeví mzdové doklady a potvrzení o průměrném výdělku. Nesouhlasí-li částky, proplatí úřad práce zaměstnanci pouze mzdu v prokázané výši. Když ji nelze prokázat, dostane zaměstnanec mzdu ve výši odpovídající minimální mzdě, ta činí momentálně 8.000 Kč. Pokud nesouhlasí doba, za kterou zaměstnanec uplatňuje nároky s dobou vykázanou zaměstnavatelem, vyplatí úřad práce zaměstnanci pouze mzdu za nespornou dobu. Jestliže zaměstnavatel nesplnil své povinnosti a zaměstnanec prokáže výši i dobu uplatňovaných nároků, přizná mu úřad práce tyto nároky, tak jak je uplatňuje. Pokud však výši neprokáže, přizná mu jen nároky ve výši odpovídající minimální mzdě. Minimální mzdu obdrží i v případě, kdy neodpracoval stanovenou pracovní dobu, ale to pouze za předpokladu, že tato částka dosáhne nebo převýší minimální mzdu. Jakmile je částka nižší než minimální mzda, obdrží zaměstnanec tuto nižší uplatňovanou částku. Není-li splněna některá ze zákonných podmínek pro uplatnění mzdových nároků, úřad práce žádost zaměstnance zamítne. Jedná se např. o situaci, kdy nebyl podán insolvenční návrh nebo když zaměstnanec uplatňuje nároky po stanovené lhůtě. Nesouhlasí-li zaměstnanec s částkou, kterou mu úřad práce přiznal nebo s dobou, za kterou ji přiznal, může se nejpozději do 15 pracovních dnů od doručení rozhodnutí proti tomuto rozhodnutí odvolat. Odvolání spočívá v tom, že prokáže rozdíl mezi přiznanými nároky a jejich skutečnou výší nebo v případě nesrovnalostí s počtem měsíců prokáže dodatečně dobu, za kterou nároky uplatňuje. Úřad práce toto odvolání přezkoumá a rozhodne o něm nejpozději do 7 pracovních dnů. (Poradce č. 10/2011, 2011; Jakubka, 2011)

Teoretická část

17

3.2 Insolvenční řízení Insolvenční řízení se řídí zákonem č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení. Tento zákon upravuje především uspokojení dlužníkových věřitelů, v našem případě zaměstnanců, k čemuž dochází řešením úpadku nebo hrozícího úpadku dlužníka soudním řízením, jenž probíhá u místně příslušného soudu, kterým je krajský soud podle bydliště dlužníka. Dlužník je v úpadku, pokud má více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti a není schopen tyto závazky plnit. Dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníkovi výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo nesplnil povinnost předložit seznamy, které mu uložil insolvenční soud. Dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou - podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen. O předlužení jde tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. O hrozící úpadek se jedná, když lze důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen splnit řádně a včas podstatnou část svých peněžitých závazků. Úpadek nebo hrozící úpadek lze řešit těmito způsoby: konkursem, reorganizací, oddlužením nebo zvláštním způsobem řešení úpadku stanoveným pro určité subjekty nebo pro určité druhy případů. (Ministerstvo spravedlnosti ČR) 3.2.1

Základní pojmy dle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení

• Insolvenční řízení je soudní řízení, jehož předmětem je dlužníkův úpadek nebo hrozící úpadek a způsob jeho řešení. • Insolvenční soud je soud, před nímž probíhá insolvenční řízení. • Insolvenční návrh je návrh na zahájení insolvenčního řízení. • Incidenční spory jsou spory vyvolané insolvenčním řízením, o kterých tak stanoví zákon, projednávané v rámci insolvenčního řízení. • Majetková podstata je majetek určený k uspokojení dlužníkových věřitelů. • Osoba s dispozičními oprávněními je osoba, které v průběhu insolvenčního řízení přísluší právo nakládat s majetkovou podstatou ohledně všech oprávnění, ze kterých se skládá. • Zajištěný věřitel je věřitel, jehož pohledávka je zajištěna majetkem, který náleží do majetkové podstaty, a to zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitosti, zajišťovacím převodem práva nebo postoupením pohledávky k zajištění anebo obdobným právem podle zahraniční právní úpravy. • Přihláška pohledávky je procesní úkon, kterým věřitel uplatňuje uspokojení svých práv v insolvenčním řízení.

Teoretická část

18

• Insolvenční rejstřík je informační systém, který obsahuje údaje podle tohoto zákona. • Společný zájem věřitelů je zájem nadřazený jejich jednotlivým zájmům, je-li jeho cílem, aby zvolený způsob řešení úpadku byl pro ně spravedlivý a výnosnější než ostatní způsoby řešení úpadku; tím není dotčeno zákonem zaručené zvláštní postavení některých věřitelů. • Finanční instituce je banka, spořitelní a úvěrní družstvo, instituce elektronických peněz, pojišťovna a zajišťovna, a za splnění stanovených podmínek tohoto zákona i některé další osoby. (Ministerstvo spravedlnosti ČR) 3.2.2

Insolvenční návrh

Insolvenční řízení nemůže začít, dokud není na zaměstnavatele podán insolvenční návrh. Ten může podat buď sám zaměstnavatel, jakožto dlužník, nebo zaměstnanec či jiná osoba (podnik), jakožto věřitel. Dlužník má povinnost podat návrh neprodleně, jakmile se o svém úpadku dozví. Návrh musí obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, případně jejich zástupců. Fyzická osoba se označuje jménem, příjmením a bydlištěm. Jde-li o podnikatele také identifikačním číslem. Právnická osoba musí být označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem. V návrhu musí být uvedeny skutečnosti, které prokážou, že je zaměstnavatel v úpadku, nebo že mu úpadek hrozí. Nesmí tam chybět úředně ověřený podpis osoby, která návrh podává. K návrhu se připojují přílohy a listinné důkazy, kterých se navrhovatel dovolává. (Jouza, 2009; Ministerstvo spravedlnosti ČR) Podává-li návrh dlužník, musí k němu přiložit seznam svého majetku, závazků, zaměstnanců a listiny, které dokládají úpadek. Podává-li návrh věřitel, musí doložit, že má splatnou pohledávku k tomuto zaměstnavateli a k návrhu přiložit její přihlášku. Insolvenční řízení je zahájeno vyhláškou, kterou vydá soud do dvou hodin po obdržení insolvenčního návrhu. Vyhláška obsahuje: • označení insolvenčního soudu, • navrhovatele a dlužníka, • údaj o okamžiku jejího zveřejnění v insolvenčním rejstříku, • jméno a příjmení osoby, která ji vydala, • den vydání. (Ministerstvo spravedlnosti ČR) Dokud soud nevydá rozhodnutí o úpadku, může do řízení vstoupit další navrhovatel. Jelikož je insolvenční řízení nákladné, požaduje se po navrhovateli, aby ještě před zahájením řízení zaplatil zálohu na uhrazení těchto nákladů. Ta může činit až 50.000 Kč. Zaměstnanci jako navrhovatelé jsou od této platby osvobozeni. (Jouza, 2009)

Teoretická část

3.2.3

19


Obr. 1 Průběh insolvenčního řízení Zdroj: BusinessInfo.cz Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/orientace-v-pravnich-ukonech/insolvenceupadek-opu/1000818/47945/

Úpadek lze řešit těmito způsoby: konkursem, reorganizací, oddlužením nebo zvláštním způsobem řešení úpadku stanoveným pro určité subjekty nebo pro určité druhy případů. Oddlužení se týká pouze dlužníků nepodnikatelů. Dlužníci podnikatelé mohou řešit úpadek dvěma způsoby, buď konkurzem, nebo reorganizací. Konkurs je způsob řešení úpadku spočívající v tom, že na základě rozhodnutí o prohlášení konkursu jsou zjištěné pohledávky věřitelů poměrně uspokojeny. Reorganizace jsou stále málo využívaným prostředkem řešení úpadku, při kterém dochází k postupnému uspokojování pohledávek věřitelů při zacho-

Teoretická část

20

vání provozu dlužníkova podniku. Předpokladem pro povolení reorganizace je, aby obrat firmy, která se dostala do problémů, činil v roce před insolvencí alespoň 100 milionů korun. Druhým kritériem pro povolení reorganizace je, aby firma měla minimálně 100 zaměstnanců. Výše uvedená kritéria neplatí v situaci, kdy dlužník předloží nejpozději do 15 dnů po rozhodnutí o úpadku reorganizační plán, již schválený polovinou zajištěných i nezajištěných věřitelů. (Ministerstvo spravedlnosti ČR, Osvaldová, 2011) 3.2.4

Moratorium

Moratorium umožňuje dlužníkovi vyrovnat se s věřiteli ještě před proběhnutím insolvenčního řízení. Kromě této ochrany proti věřitelům, je dlužník chráněn také před možným vydáním rozhodnutí o úpadku. Vyhlášení moratoria může insolvenčnímu soudu navrhnout dlužník, který je podnikatelem, do 7 dnů od podání insolvenčního návrhu, v případě insolvenčního návrhu věřitele, do 15 dnů od jeho doručení insolvenčním soudem. Toto právo se nevztahuje na právnickou osobu v likvidaci. Návrh na moratorium musí obsahovat kromě obecných náležitostí také všechny skutečnosti, které jeho vyhlášení odůvodňují. K insolvenčnímu návrhu dlužník přikládá poslední účetní závěrku a písemné prohlášení většiny jeho věřitelů, že s vyhlášením moratoria souhlasí. Do konce následujícího pracovního dne rozhodne insolvenční soud o tom, zda návrh na moratorium přijme nebo odmítne. Dlužník se může odvolat pouze proti rozhodnutí o odmítnutí návrhu na moratorium, proti rozhodnutí o vyhlášení moratoria se nelze odvolat. Moratorium je účinné nejdéle 3 měsíce, jeho účinnost nastává okamžikem zveřejnění rozhodnutí o jeho vyhlášení v insolvenčním rejstříku a končí uplynutím doby uvedené v návrhu. Lhůtu 3 měsíce může insolvenční soud na návrh dlužníka prodloužit, a to nejdéle o 30 dnů při splnění stanovených podmínek. (Hásová, 2010; Ministerstvo spravedlnosti ČR) 3.2.5

Účastníci insolvenčního řízení

Dle insolvenčního zákona rozlišujeme účastníky a procesní subjekty. Účastníky insolvenčního řízení jsou dlužník a jeho věřitelé. Procesními subjekty jsou kromě nich ještě insolvenční soud, insolvenční správce, státní zastupitelství a likvidátor dlužníka. Dlužníkem je firma v platební neschopnosti. Jejími věřiteli jsou zaměstnanci, kterým nebyly vyplaceny mzdy. Věřitelé mají možnost se k důležitým otázkám v insolvenčním řízení vyjádřit. To jim umožňují věřitelské orgány, mezi které patří schůze věřitelů a věřitelský výbor. Tyto orgány musí jednat v nejvyšším zájmu věřitelů. Schůzi věřitelů svolává a řídí insolvenční soud. Svolání schůze oznamuje soud vyhláškou, která musí obsahovat předmět jednání a místo a termín konání schůze. Při hlasování má každý věřitel počet hlasů podle výše jeho pohledávky. Na každou jednu korunu pohledávky připadá jeden hlas. K přijetí usnesení stačí prostá většina hlasů přítomných věřitelů. Schůze věřitelů volí a odvolává členy věřitelského výboru. Věřitelský výbor je ustanoven tehdy,

Teoretická část

21

když je v insolvenčním řízení přihlášeno více než 50 věřitelů. Výbor má nejméně 3 a nejvýše 7 členů, o tom rozhoduje schůze věřitelů, ale měly by tam být zastoupeny všechny skupiny věřitelů podle povahy jejich pohledávek. Úkolem věřitelského výboru je především dohlížet na činnost insolvenčního správce a podporovat ho v jeho činnosti. Dále může například nahlížet do dlužníkova účetnictví a písemností a může podávat soudu návrhy týkající se insolvenčního řízení. V čele výboru stojí předseda, který schůzky svolává a řídí je. Insolvenční soud je příslušný krajský soud, který vydává rozhodnutí a dohlíží na činnost ostatních procesních subjektů. Soud ustanovuje do funkce insolvenčního správce ze seznamu insolvenčních správců vedeného Ministerstvem spravedlnosti. Správce by měl zajistit, aby byli věřitelé uspokojeni v co největší míře. Jednou za 3 měsíce předkládá správce věřitelskému výboru a insolvenčnímu soudu písemnou zprávu o stavu insolvenčního řízení. Jedná svým jménem na účet dlužníka (s jeho majetkem), z toho je mu vyplácena odměna a náhrada hotových výdajů. Pokud do insolvenčního řízení vstoupí státní zastupitelství, může podat opravný prostředek proti rozhodnutí soudu, ale jen v případě, že toto právo mají všichni účastníci řízení. Likvidátor dlužníka působí v insolvenčním řízení pouze tam, kde nemá svoji působnost správce. Do jeho působnosti spadá i součinnost se správcem uložená zákonem dlužníkovi. (Hásová, 2010; Ministerstvo spravedlnosti ČR) 3.2.6

Přihlášky pohledávek věřitelů

Chtějí-li věřitelé uplatnit své nároky u insolvenčního soudu, musí podat přihlášku pohledávky. To mohou učinit od okamžiku zahájení insolvenčního řízení do okamžiku uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K později přihlášeným pohledávkám se nebude u soudu přihlížet. Přihláška má podobu formuláře, který obsahuje kromě obecných náležitostí také důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky. Formulář je dostupný na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti. K přihlášce je nutné doložit titul, na kterém pohledávka spočívá. Pohledávka musí být vždy vyčíslena v penězích, i pokud se jedná o nepeněžitou pohledávku. Pohledávky se uspokojují v závislosti na způsobu řešení úpadku. Jinak je tomu u konkursu, reorganizace a oddlužení. V insolvenčním řízení rozlišujeme 5 druhů pohledávek: pohledávky zajištěných věřitelů, pohledávky za majetkovou podstatou, pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou, pohledávky, které se zásadně neuspokojují v insolvenčním řízení a podřízené pohledávky. Pracovněprávní pohledávky dlužníkových zaměstnanců spadají pod pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou. Uspokojují se v plné výši kdykoliv po rozhodnutí o úpadku. Přihlášky pohledávek nejprve přezkoumává insolvenční správce podle přiložených dokladů a účetnictví dlužníka. Pokud jsou tam nějaké nedostatky nebo chyby, vrátí přihlášku věřiteli k dopracování nebo opravě. Věřitel má 15 dní na to, aby dal přihlášku do pořádku. Z včas a řádně přihlášených pohledávek sestaví správce seznam a vyzve dlužníka, aby se k němu vyjádřil. Soud pak tento seznam zveřejní v insolvenčním rejstříku, a to nejpozději 15 dní před zahájením

Teoretická část

22

přezkumného jednání. Termín a místo přezkumného jednání určí soud v rozhodnutí o úpadku. Na jednání by neměl chybět dlužník a insolvenční správce pro případ, že by chtěli popřít pravost, výši nebo pořadí některé z pohledávek. Věřitel toto právo nemá. Může však až do přezkoumání měnit náležitosti své přihlášky – důvod vzniku pohledávky, její výši i pořadí. Pravost lze popřít v případě, že pohledávka vůbec nevznikla nebo již zanikla nebo se promlčela. Výši lze popřít, když je skutečná velikost pohledávky nižší než velikost přihlášené pohledávky. Skutečnou výši je třeba doložit důkazními listinami. Pořadí lze popřít v případě, že má být pohledávka uspokojena v horším pořadí, než v jakém ji věřitel přihlásil. Výsledek přezkumného jednání zapíše insolvenční správce do seznamu přihlášených pohledávek. (Hásová, 2010; Ministerstvo spravedlnosti ČR) 3.2.7

Novela insolvenčního zákona

Dne 25. 1. 2012 schválila vláda novelu insolvenčního zákona, která by měla zamezit bezdůvodnému podávání insolvenčních návrhů. Hlavním cílem návrhu je předejít takzvaným šikanózním návrhům. Ministerstvo spravedlnosti a experti, kteří návrh vypracovali, chtějí, aby bylo možné návrh věřitele odmítnout pro zjevnou bezdůvodnost. V takovém případě požadují možnost stanovení pokuty až 100 tisíc korun. Z novely dále vyplývá, že v případě, že bude bezdůvodně zahájeno insolvenční řízení, může soud uložit věřiteli povinnost složit finanční částku k zajištění náhrady škody, která dlužníkovi vznikla. Předložený zákon je reakcí na rostoucí počet podaných návrhů ze strany věřitelů, kteří se svým podáním snaží dotčeného soutěžícího vyřadit z dalšího konkurenčního boje v daném podnikatelském prostředí. Podle ministerstva je cílem takto podávaných insolvenčních návrhů zejména poškodit jiného soutěžícího na pověsti, důvěryhodnosti, možnosti ucházet se o veřejné zakázky či na možnosti získat úvěr. (Vláda schválila …, 2012)

3.3 Ekonomické subjekty v kraji Vysočina Svoji práci jsem zaměřila na kraj Vysočina, proto se nyní budu zabývat subjekty, které zde působí. Největší podíl ve struktuře ekonomických subjektů dle převažující činnosti CZ-NACE tvoří v kraji Vysočina subjekty zabývající se obchodem, ubytováním a stravováním. Další významnou oblastí je průmysl, stavebnictví, profesní, vědecké a technické činnosti a zemědělství, lesnictví, rybářství. (Registr ekonomických subjektů, 2012) Největším zaměstnavatelem v kraji Vysočina je strojírenská firma BOSCH DIESEL se sídlem v Jihlavě, jejímž hlavním výstupem jsou čerpadla pro dieselové motory. Tento podnik zaměstnává asi 6.000 pracovníků. Druhým největším podnikem kraje Vysočina jsou Žďárské strojírny a slévárny ŽĎAS, které se zaměřují především na slévárenskou výrobu a zpracování kovů. Významným producentem automobilových součástek je jihlavská firma Motorpal, zaměřená na vstřikovací zařízení do dieselových motorů, a Automotive Lightning, produkující

Teoretická část

23

především osvětlovací zařízení do automobilů. Výrobou automobilových součástek se zabývá řada dalších průmyslových závodů kraje Vysočina, např. Futuba Czech v Havlíčkově Brodě, Valeo Compressor Europe v Pelhřimově nebo Cooper-Standard Automotive ČR ve Žďáře nad Sázavou. V Třebíči má sídlo společnost TEDOM, která produkuje např. autobusy a motory na zemní plyn, v Pelhřimově sídlí firma AGROSTROJ, výrobce zemědělské techniky. V posledních letech prošel největším útlumem textilní, oděvní a kožedělný průmysl. V těchto odvětvích došlo k největšímu poklesu počtu zaměstnanců, některé závody byly dokonce nuceny ukončit svůj provoz. Největší oděvní firmou je společnost PLEAS se sídlem v Havlíčkově Brodě a pobočkami v dalších městech Vysočiny. Dalším odvětvím, které prochází stagnací je sklářský průmysl. Potravinářskému průmyslu dominuje zpracování masa a mléka. Největším potravinářským podnikem Vysočiny je masokombinát Kostelecké uzeniny v Kostelci u Jihlavy. Celorepublikový význam má také sýrárna v Želetavě, kde se nachází největší zrací sklepy ve střední Evropě, a mlékárna v Přibyslavi, která je proslulá výrobou pribináčků. Mezi nejvíce zisková odvětví na Vysočině patří dřevozpracující průmysl. Firma Kronospan je největší výrobce dřevotřískových desek v Česku, ale na druhou stranu je také největším znečišťovatelem ovzduší v Jihlavě. Ekonomická výkonnost kraje zaostává za celorepublikovým průměrem. Jeho podíl na hrubém domácím produktu České republiky se v posledních letech pohybuje kolem 4 %. V roce 2009 činil hrubý domácí produkt na 1 obyvatele kraje 78 % průměru České republiky. Kraj Vysočina společně s Jihomoravským krajem tvoří region soudržnosti NUTS 2 Jihovýchod. Výše HDP na jednoho obyvatele v regionu NUTS 2 Jihovýchod dosahuje 65 % průměru Evropské unie. Proto je tento region v rámci Evropské unie řazen mezi hospodářsky slabé a může čerpat nejvyšší podporu ze strukturálních fondů EU. (Bukáček, 2011)

Praktická část

24

4 Praktická část 4.1 Postup zaměstnance u úřadu práce O úpadku svého zaměstnavatele se zaměstnanec dozví z úřední desky úřadu práce. Zásadní informace, kterou zde bude hledat, je lhůta pro uplatnění mzdových nároků. Ta činí 5 měsíců a 15 kalendářních dnů následujících po dni, kdy byly informace o podání insolvenčního návrhu na určitý podnik zveřejněny na úřední desce. Do skončení této lhůty může zaměstnanec požádat úřad práce o uspokojení svých mzdových nároků. Úřad práce má následující možnosti, jak na tuto žádost reagovat: • vyhoví jí a zaměstnancovy nároky uspokojí v plné výši, • vyhoví jí, ale nároky uspokojí jen částečně, • nevyhoví jí a nároky neuspokojí vůbec. Úřad práce uspokojí mzdové nároky v plné výši, pokud se částka, kterou zaměstnanec uplatňuje, shoduje s částkou, kterou zaměstnavatel vykázal v seznamu dlužných mzdových nároků. Nároky uspokojí jen částečně, pokud se neshoduje částka nebo doba, za kterou zaměstnanec nároky uplatňuje. Poslední situace, kdy úřad práce nároky neuspokojí vůbec, nastává v případě, že nebyla splněna některá ze zákonných podmínek pro uplatnění mzdových nároků, např. nebyl podán insolvenční návrh nebo zaměstnanec uplatňuje nároky po stanovené lhůtě. Jestliže úřad práce uspokojí nároky jen částečně nebo vůbec, může je zaměstnanec uplatnit u insolvenčního soudu. V případě, že mu byly už částečně vyplaceny, uplatní pouze rozdíl mezi vyplacenou a požadovanou částkou. V případě, že mu nebylo vyplaceno nic, uplatňuje u insolvenčního soudu celou částku. Pokud úřad práce uspokojí nároky v plné výši, přechází pohledávka ze zaměstnance na úřad práce, který pak uplatňuje jednotlivé pohledávky zaměstnanců v insolvenčním řízení. Před vyplacením nároků musí úřad práce provést srážky a odvody, které měl provést zaměstnavatel. Správě sociálního zabezpečení musí písemně oznámit výši pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a zdravotní pojišťovně výši pojistného na veřejné zdravotní pojištění. To musí učinit ještě před výplatou nároků. Po vyplacení oznámí zaměstnavateli a insolvenčnímu soudu nebo insolvenčnímu správci jakým zaměstnancům a v jaké výši nároky uspokojil. Informace podává mimo jiné i Ministerstvu práce a sociálních věcí. Zaměstnavatel má povinnost uhradit úřadu práce finanční prostředky, které úřad práce vynaložil na mzdové nároky zaměstnanců a s tím spojené srážky a odvody v případě, že insolvenční soud: • rozhodl o insolvenčním návrhu jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku, • rozhodl o tom, že dlužník není v úpadku, • zrušil konkurs z jiného důvodu než pro splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že majetek dlužníka je zcela nedostačující.

Praktická část

25

Tuto povinnost má zaměstnavatel také v případě, že zaniklo moratorium a nebylo zahájeno insolvenční řízení. Úhradu musí provést do 15 pracovních dnů od písemného vyzvání úřadem práce. Jestliže tak neučiní, dostane se do prodlení a bude z něj platit úroky. Pokud dojde k situaci, kdy úřad práce poskytne zaměstnanci mzdové nároky, aniž by na ně měl nárok nebo mu vyplatí vyšší částku, než mu náleží, a to kvůli chybnému vykázání nároků zaměstnavatelem, má zaměstnavatel opět povinnost vynaložené finanční prostředky uhradit. Na úhradu má 3 týdny ode dne, kdy se o tom dozvěděl nebo ho úřad práce upozornil. Po 3 letech od vyplacení nároků právo úřadu práce na úhradu vynaložených prostředků zaniká. Povinnost vrácení peněz z bezdůvodného obohacení má nejen zaměstnavatel, ale i zaměstnanec. Zaměstnanec se v této situaci ocitne v okamžiku, kdy přijme od úřadu práce částku, o které ví, že je nesprávně určená nebo je mu přiznána omylem. Nejedná v tzv. dobré víře. Opět je tu lhůta 3 let pro zánik práva na úhradu. (Poradce č. 10/2011, 2011; Jakubka, 2011; Jouza, 2006)

4.2 Vyplacené mzdové nároky Zaměstnancům, kterým nebyla vyplacena mzda či jiné mzdové nároky, umožňuje zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, aby své splatné mzdové nároky uplatnili na úřadu práce. Pokud již byl na zaměstnavatele podán insolvenční návrh, stačí zaměstnanci, aby vyplnil žádost o uspokojení mzdových nároků a doložil ji potřebnými doklady k prokázání výše a doby uplatňovaných nároků. Poté následuje prozkoumání žádosti úřadem práce a rozhodnutí úřadu práce o vyplacení či nevyplacení dané výše mzdových nároků. Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit za 3 jím vybrané kalendářní měsíce z rozhodného období, které činí 7 měsíců. (Ochrana zaměstnanců …, 2010) Jestliže byl návrh na zahájení insolvenčního řízení podán 2. 9. 2011, rozhodným obdobím je období od 1. 6. do 31. 12. 2011. Pokud zaměstnavatel nevyplatil mzdu za červenec, srpen a říjen 2011, pak uspokojení mzdových nároků za všechny tyto měsíce může zaměstnanec požadovat po úřadu práce (samozřejmě za podmínky, že i ty nejpozději vzniklé mzdové nároky jsou již splatné, tzn., že např. v září 2011 není možné úspěšně žádat o uspokojení mzdových nároků za září 2011, natož pak zmíněný říjen 2011, protože mzda za tyto měsíce ještě není splatná). (Háchová, 2011) 4.2.1


Data z předchozího příkladu na stanovení rozhodného období nyní použiji pro výpočet mzdových nároků vyplacených zaměstnanci od úřadu práce. Pan Novák má pracovní smlouvu na plný úvazek u firmy Alfa a.s.. Nedostal vyplacenu mzdu za červenec, srpen a říjen 2011. Dne 2. 9. 2011 byl na firmu podán insolvenční návrh. V prosinci 2011 šel na úřad práce, kde vyplnil žádost o uspokojení mzdových nároků a formulář doložení mzdových nároků. Jelikož

Praktická část

26

byly splněny obě podmínky, a sice že na zaměstnavatele byl podán insolvenční návrh a zaměstnanec uplatňuje nároky ve lhůtě do 5 měsíců a 15 kalendářních dnů od podání insolvenčního návrhu, může zaměstnanec uplatnit své nároky. Tab. 2


Hrubá mzda Zdravotní pojištění

Červenec 2011 20 530

Srpen 2011 22 840

Září 2011 21970

924

1 028

989

1 334

1 485

1 428

27 600

30 700

29 500

2 070

2 070

2 070

0

0

0

2 070

2 535

2 355

16 202

17 793

17 198

(4,5 % z hrubé mzdy

Sociální pojištění (6,5 % z hrubé mzdy)

Základ pro daň z příjmů (hrubá mzda x 1,34) zaokrouhleno na stokoruny nahoru

Sleva na dani Daňové zvýhodnění Záloha na daň Celková výše mzdových nároků (čistá mzda) Zdroj: vlastní práce

Rozhodná částka na období od 1. května 2011 do 30 dubna 2012 je 23 951 Kč. Mzdové nároky pana Nováka přesahují 10 000 Kč měsíčně a nepřevyšují jeden a půl násobek rozhodné částky, mohou mu být tedy od úřadu práce vyplaceny.

Praktická část

27

4.2.2

Insolvence 2009

Tab. 3


Jihlava Havlíčkův Brod Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou Kraj Vysočina celkem

Počet zaměstnavatelů 3 4 6 4

Vyplacení zaměstnanci 94 1397 64 64

7

94

3 441 571

24

1713

105 305 087

Vyplaceno Kč 3 552 394 92 248 082 2 521 115 3 541 925

Zdroj: Úřad práce (Vladimír Janíček - informace poskytnuté e-mailem)

V roce 2009 znatelně vzrostl počet insolvenčních návrhů podaných na firmy, oproti roku 2008 se jednalo o nárůst o 53,7 %. Podle Hospodářské komory došlo k nárůstu množství firem neschopných hradit své závazky důsledkem hospodářské recese v ČR a dlouhodobé druhotné platební neschopnosti řady tuzemských společností. (Osvaldová, 2011; Počet insolvenčních návrhů …, 2009) Na Vysočině fungovalo v tomto roce mnoho firem v omezeném rozsahu kvůli nedostatku zakázek. Několik firem zkrachovalo a hromadně propouštělo své pracovníky. Otřesy postupovaly napříč ekonomikou a nejprve dopadaly do tradičně slabých odvětví, jako je oděvní a sklářský průmysl. Postupně pociťovaly negativní vlivy nových ekonomických podmínek i další odvětví – strojírenství, hutnictví, dodavatelé automobilového průmyslu, stavebnictví, obchod se stavebními a hutními materiály, nákladní doprava atd. (Počet insolvenčních návrhů …, 2009) V tab. 1, týkající se insolvence v roce 2009, si můžeme povšimnout extrémního počtu vyplacených zaměstnanců v okrese Havlíčkův Brod. Důvodem takto vysoké částky vyplacených mzdových nároků od havlíčkobrodského úřadu práce byl krach sklárny Sklo Bohemia, a. s. ve Světlé nad Sázavou, která ukončila výrobu v září 2008, bez práce zde zůstalo 1 250 lidí. Tato továrna patřila do předlužené skupiny Bohemia Crystalex Trading a. s., která byla v roce 2008 největším výrobcem užitkového skla a porcelánu v České republice. Z částky 92,25 milionů korun vyplacené v okrese Havlíčkův Brod bylo 90,08 milionů korun vyplaceno zaměstnancům společnosti Sklo Bohemia, a.s.. (Sklárny končí …, 2008) Díky novele zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele z 20. července 2009 měli zaměstnanci lepší možnosti při uplatnění svých mzdových nároků. Tato novela jim totiž přinesla možnost zvolit si měsíce z tzv. rozhodného období, za které uplatní své nároky. Nově se také výhodněji pro zaměstnance prodloužilo rozhodné období o jeden měsíc, z šesti měsíců

Praktická část

28

na sedm. Zároveň bylo zaměstnancům umožněno, aby dodatečně uplatnili mzdové nároky za II. pololetí roku 2008, které v r. 2008 nemohli uplatnit z důvodu tehdy platného znění zákona. (Kučerová, 2009) Mzdové nároky, které úřad práce vyplatí zaměstnancům nesolventních zaměstnavatelů, pak uplatňuje v insolvenčním řízení. Za rok 2009 se tímto způsobem vrátilo např. v jihlavském okrese 0 korun z částky 3,5 milionů korun. (Vladimír Janíček – informace poskytnuté e-mailem) 4.2.3

Insolvence 2010

Tab. 4





7

74

1 518 834

29

292

12 933 172

Vyplaceno Kč 4 291 029 1 756 459 211 962 5 154 888


Počet insolvenčních návrhů na firmy vzrostl v roce 2010 pouze o 5,78 % oproti roku 2009. Nejvyšší počet insolvencí byl v Jihomoravském a Moravskoslezském kraji a nejméně byly insolvencemi postiženy firmy ve Středočeském kraji. Meziroční zlepšení situace a současně největší pokles insolvenčních návrhů byl zaznamenán v Jihočeském a Ústeckém kraji, v Praze a v kraji Vysočina. V roce 2010 bylo nejvíce vyplaceno zaměstnancům OP Prostějov, a to 37,15 milionů korun, zaměstnancům ČKD Kutná Hora 35,34 milionů korun a pracovníkům Nemocnice Kutná Hora 17,52 milionů korun. Z hlediska srovnání krajů zaznamenal největší pokles kraj Vysočina, kde výdaje roku 2010 klesly proti předešlému roku o 92,37 milionů na 12,93 milionů korun. Naopak největší nárůst postihl Olomoucký kraj, kde v roce 2010 výdaje na náhradu mzdy podniků v insolvenci vzrostly proti roku 2009 o 26,41 milionů na 57,14 milionů korun. Nejvíce firem, na které byl v roce 2010 prohlášen konkurz, podnikalo v oboru nákladní dopravy. Dalším výrazně postiženým odvětvím bylo stavebnictví a maloobchod s převahou potravin. (Osvaldová, 2011) Za rok 2010 se úřadu práce v jihlavském okrese vrátilo v insolvenčním řízení 206.069 korun ze 4,3 milionů korun. (Vladimír Janíček – informace poskytnuté e-mailem)

Praktická část

29

4.2.4

Insolvence 2011

Tab. 5





7

26

1 797 223

21

203

11 707 383

Vyplaceno Kč 1 797 760 0 0 8 112403


V roce 2011 vzrostl počet insolvencí u právnických osob oproti loňskému roku o 21,5 %. Nejvyšší počet insolvencí byl v roce 2011 v Moravskoslezském kraji, za ním následoval kraj Olomoucký a Jihomoravský. Nejlepší ekonomická situace firem byla již tradičně ve Středočeském kraji. Výrazný pokles insolvencí zaznamenali v Plzeňském kraji a v hlavním městě Praze, naopak razantní nárůst počtu insolvencí zaznamenali v Ústeckém kraji. Z jednotlivých odvětví bylo v roce 2011 nejvíce firem v insolvenci v oboru papírenského průmyslu a v oboru těžby a chemického průmyslu. Ke zhoršení ekonomické situace a nárůstu počtu insolvencí došlo i v oblasti recyklace a dřevařství. Naopak zlepšení bylo zřejmé u firem v oblasti telekomunikačních a poštovních služeb a v oblasti dopravy. V celkových číslech byly stejně jako loni insolvencí nejvíce postiženy firmy v oblasti velkoobchodního a maloobchodního prodeje a stavebnictví. Největší firmou, která v roce 2011 vstoupila do konkurzu, byla SAZKA a. s.. (Osvaldová, 2012) V roce 2011 je v jihlavském okrese stejná návratnost jako v roce 2009, z částky 1,8 milionů korun se úřadu práce vrátilo v insolvenčním řízení 0 korun. (Vladimír Janíček – informace poskytnuté e-mailem) 4.2.5


Tab. 6


2009 2010 2011

Vysočina 105 305 087 12 933 172 11 707 383

Česká republika 844 033 000 497 837 000 389 142 000


Praktická část

30

V tab. 6 je porovnána suma vyplacených mzdových nároků za kraj Vysočina se sumou vyplacenou za celou ČR, a to v letech 2009 - 2011. V roce 2009 bylo zaměstnancům nesolventních zaměstnavatelů vyplaceno v kraji Vysočina 105,3 milionů korun, což činí 12,5 % z částky vyplacené za celou ČR. V roce 2010 došlo k poklesu na 12,9 milionů korun, tj. na 2,6 % a v roce 2011 byla situace obdobná jako v předešlém roce, vyplaceno bylo 11,7 milionů korun, což činí 3 % z částky za celou ČR.

4.3 Insolvenční řízení u společnosti Bohemia Crystalex Trading a. s. Skupina Bohemia Crystalex Trading a. s. byla v polovině roku 2008 největším výrobcem užitkového skla a porcelánu v České republice. Předmětem jejího podnikání bylo provádění zahraničně obchodní činnosti, zejména prodej sklářských výrobků z produkce dceřiných společností, a dále realizace správy vlastních majetkových aktiv účastí ve společnostech podnikajících v oblasti výroby a prodeje užitkového a technického skla. Skupina Bohemia Crystalex Trading zaměstnávala 5 400 lidí, přičemž od roku 2004 prošla restrukturalizací a propustila na 2 000 zaměstnanců. V roce 2007 uskutečnila zakázky za zhruba 5,5 miliardy korun, ale vykázala ztrátu 224 milionů korun. Problémy jí způsobovala již několik let levná asijská konkurence a silná koruna, která jen za roky 2007 a 2008 připravila Bohemia Crystalex Trading o více než miliardu korun na tržbách. Do neřešitelné situace pak skupinu dostala finanční krize, kvůli které se nepodařilo dokončit restrukturalizaci úvěrů ve výši téměř čtyř miliard korun. Situaci firmě navíc zhoršovaly rostoucí ceny energií a surovin. Porcela Plus, spřízněná společnost skupiny Bohemia Crystalex Trading, zaměstnávala 2 000 lidí a dostala se do mínusu 177 milionů korun při obratu 1,7 miliardy korun. Společnost Bohemia Crystalex Trading vlastnili s 50 % akcií podnikatelé Radovan Květ a Jan Souček, 49 % akcií vlastnil stát a zbylé procento ČSOB, která podíl státu spravovala. V majetkově propojené Porcele Plus vlastnil stát dokonce 65 % akcií a zbytek ovládali Květ a Souček. (Adámková, 2008) 4.3.1


Dne 22. 9. 2008 podal dlužník, vedení společnosti Bohemia Crystalex Trading a.s., insolvenční návrh, jehož stěžejní část měla tuto podobu: Věc: INSOLVENČNÍ NÁVRH DLUŽNÍKA „Na základě neuspokojivých hospodářských výsledků, způsobených dle našeho názoru nepředpokládaným vývojem trhu v oblasti podnikatelské činnosti naší společnosti, jsme byli v posledním období nuceni přistoupit k zásadním restrukturalizačním a s tím souvisejícím finančním opatřením, která měla tento nepříznivý stav napravit.

Praktická část

31

Z těchto důvodů jsme průběžně jednali s mnoha možnými investory, kdy jsme předpokládali vstup investora a posílení naší finanční situace. Mezitím byla přijímána četná úsporná opatření. Hypoteční krize v USA a její efekt fakticky zamezily dokončení možného přefinancování a restrukturalizaci společnosti. Současné zhoršené finanční situaci nepřispěl nárůst cen elektřiny a plynu a dalších vstupních surovin, dále posilující koruna vůči zahraničním měnám a další negativní faktory. Na základě provedených opatření jsme předpokládali pozitivní efekt spočívající ve snížení nákladů na výrobu, provozních nákladů a dalších nákladů souvisejících s provozní činností. Součástí celého koncernu jsou i následující společnosti: • Karlovarský porcelán a. s. (IČ: 48361321, Tovární 242, 36225 Nová Role), • Concordia a. s. (IČ: 46886427, Lesov 119, 36261), • Porcela Plus a. s. (IČ: 60197749, Štěpánská 7, 12000 Praha 2), • SKLÁRNY KAVALIER, a. s. (00012653, Sklářská 359, 28596 Sázava), • CRYSTALEX a. s. (49903501, B. Egermanna 634, 47313 Nový Bor), • Sklo Bohemia, a. s. (48173371, Zámecká 550, Světlá nad Sázavou 58291), • Sklárny Bohemia a. s. (00012459, nám. T. G. Masaryka 1130, Poděbrady 29034). S ohledem na ustanovení insolvenčního zákona § 97, odst. 1 budou následovat podání na zahájení insolvenčního řízení i na výše uvedené společnosti – členy koncernu, a to k Městskému soudu v Praze. Ani přes tuto snahu se však nepodařilo dosáhnout výraznějších změn a výsledky našeho hospodaření se nepřiblížily stanoveným cílům a ukazatelům. Proto jsme na zasedání představenstva společnosti navrhli společně s jejími dalšími členy zjistit aktuální stav účetní a majetkový s tím, že na základě těchto zjištění budou přijmuta další rozhodnutí. Dne 17. 9. 2008 byly zpracovány požadované účetní doklady (rozvaha a výsledovka ke dni 31. 8. 2008) společnosti a ke dni 31. 8. 2008 byla provedena kompletní inventarizace veškerého majetku společnosti. Současně proběhlo prověření stavu všech pohledávek a závazků (splatných i nesplatných), jakož i očekávaných výnosů, které je možno do budoucna předpokládat.“ (Ministerstvo spravedlnosti ČR, 2008 - 2012) 4.3.2


Skupina Bohemia Crystalex Trading a s ní spřízněná Porcela Plus zaměstnávaly dohromady sedm tisíc lidí a obě dlužily bankám čtyři miliardy korun. Vedení společnosti Bohemia Crystalex Trading podalo dne 22. 9. 2008 návrh na zahájení insolvenčního řízení. Městský soud v Praze však tento návrh zamítl, stejně tak tomu bylo i u společnosti Porcela Plus. Důvodem odmítnutí byly for-

Praktická část

32

mální chyby v návrzích, v nichž firmy žádaly o prohlášení konkurzu. Podle zákona musí firma, která není schopna dostát svým závazkům, podat insolvenční návrh a soud pak rozhodne, zda splňuje podmínky pro vyhlášení úpadku. Až po vyhlášení úpadku si firma zvolí způsob řešení úpadku. Firmy musely návrhy opravit a podat je k soudu znovu. Důvodem podání návrhu na zahájení insolvenčního řízení od koncernu Bohemia Crystalex Trading a Porcela Plus byl nedostatek provozního kapitálu. Jejich problémy zapříčinila nejprve silná koruna, která v roce 2007 a 2008 připravila skupinu o miliardu na tržbách. Problémy podniku dále zhoršovaly rostoucí ceny plynu a elektřiny a především úvěrové zatížení. Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení ve firmě Porcela Plus, později postupně také v Bohemia Crystalex Trading a dceřiných firmách Sklárny Kavalier Sázava, Crystalex Nový Bor, Sklo Bohemia Světlá nad Sázavou, Sklárny Bohemia Poděbrady a Karlovarský porcelán. Mimo řízení zůstala jen Concordia, kterou vlastnil Karlovarský porcelán. Podle insolvenčních návrhů dlužily obě společnosti Bohemia Crystalex Trading a Porcela Plus k 31. srpnu 2008 svým dodavatelům přes 2,9 miliardy korun a dalších 1,8 miliardy představovaly závazky ve formě úvěrů. Ke stejnému datu disponovaly majetkem v hodnotě 5,576 miliardy korun. V tomto období se musely všechny sklárny potýkat s levnou konkurencí z asijských zemí a silnou korunou. Finanční krize na americkém trhu, který je hlavním odbytištěm českého skla, pak dostala skupinu do neřešitelné situace, kdy jí chyběl provozní kapitál. Nepomohl jí ani stát, který v té době vlastnil 49 procent akcií Bohemia Crystalex Trading. Stát odmítl převzít podíly v největší české sklářské a porcelárenské skupině Bohemia Crystalex Trading a Porcela Plus za symbolickou korunu a nastartovat tak případnou záchranu těchto podniků. Koncern chtěl i přes problémy, s kterými se potýkal, pokračovat ve výrobě. Chtěl mít k dispozici i nadále dodávky surovin a energií, případně i zboží a služeb, které by výrobu umožňovaly. Snažil se zachovat alespoň klíčovou výrobu, proto se dohodl se syndikátem věřitelských bank a ve spolupráci s poradenskou společností zahájil přípravy k podání žádosti o vyhlášení moratoria. Mezitím došlo k ukončení výroby ve sklárnách Sklo Bohemia ve Světlé nad Sázavou. Tento podnik, patřící do koncernu Bohemia Crystalex Trading, už nadále nebyl schopen zajistit provoz a vyplácet mzdy. O práci tak přišlo všech 1250 zaměstnanců. Ti byli 29. září vyzváni, aby už 30. září nechodili do práce. Že tato situace nastane, bylo zjevné už v předchozích dnech, kdy vedení společnosti postupně odstavilo první i druhou pec. Odboráři dostali informaci, že se předběžně počítá s ukončením výroby olovnatého křišťálu, což by znamenalo snížení produkce podniku skoro na polovinu. Nakonec však byla zastavena veškerá výroba. Až do konce roku 2008 chránilo skupinu Bohemia Crystalex Trading před věřiteli moratorium, které jí umožňovalo dál vyrábět, 16. 3. 2009 však vyhlásil Městský soud v Praze konkurz. (Adámková, 2008)

Diskuze a závěr

33

5 Diskuze a závěr V této práci jsem se zabývala ochranou zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Hlavními právními předpisy, které se touto oblastí zabývají, jsou zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, a zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení. Z nich jsem vycházela při analýze dané problematiky. Cílem práce nebylo pouze objasnění problematiky z teoretického hlediska, ale také aplikace poznatků do praxe. Zákon č. 118/2000 Sb. je pro zaměstnance nesolventních zaměstnavatelů důležitý právní nástroj, který je chrání před nevyplacením mzdy. Díky němu mohou uplatnit své splatné mzdové nároky na úřadu práce. Aby tak mohli učinit, musí být na zaměstnavatele podán insolvenční návrh a musí stihnout uplatnit své nároky ve stanovené lhůtě. Zda byl na zaměstnavatele podán insolvenční návrh se zaměstnanci dozví z úřední desky úřadu práce, kde bude vystavena i lhůta pro uplatnění mzdových nároků, ta činí zpravidla 5 měsíců a 15 kalendářních dnů. (Poradce č. 10/2011, 2011) Na začátku roku 2012 byla přijata novela insolvenčního zákona, která by měla zabránit bezdůvodnému podávání insolvenčních návrhů, především stanovením sankce za takto neetické chování. Věřitelé by neměli v rámci konkurenčního boje podávat insolvenční návrhy jenom proto, aby dané firmě uškodili na pověsti nebo jí zamezili v získání veřejné zakázky či získání úvěru. Insolvenční návrh by měli podávat pouze věřitelé, kteří jsou skutečně dotčeni platební neschopností dlužníka, a není možné vyřešit danou situaci jiným vhodnějším způsobem. Pokud se chce dlužník vyhnout insolvenčnímu řízení, může u insolvenčního soudu podat návrh na zahájení moratoria. Během moratoria může dále provádět svoji podnikatelskou činnost a uspořádat si své majetkové poměry. Ve tříměsíční lhůtě trvání moratoria je dlužník chráněn před vydáním rozhodnutí o úpadku a částečně i před věřiteli, kteří sice mohou v této době podávat přihlášky pohledávky, účinky však nastanou až v okamžiku zániku moratoria. (Vláda schválila …, 2012; Ministerstvo spravedlnosti ČR) Jakmile zaměstnanec uplatní své mzdové nároky na úřadu práce, přechází pohledávka vůči nesolventnímu zaměstnavateli ze zaměstnance na úřad práce. Ten pak uplatňuje pohledávky jednotlivých zaměstnanců v insolvenčním řízení. Tento proces je velmi komplikovaný a ne vždy úspěšný. Peníze, které úřad práce vyplácí, pochází ze státního rozpočtu, proto musí důkladně prozkoumat každou žádost o uspokojení mzdových nároků, aby nedocházelo ke zbytečnému plýtvání státních peněz. K tomuto přezkoumání slouží úřadu práce doklady poskytnuté od zaměstnance i od zaměstnavatele. Ty úřad práce prozkoumá a rozhodne o vyplacení či nevyplacení mzdových nároků. (Jouza, 2009) Zjišťovala jsem, kolik se podařilo úřadu práce úspěšně vymoci na pohledávkách zpět. Jako příklad jsem zvolila jihlavský okres, kde se zatím vrátilo úřadu práce za rok 2009 0 korun, za rok 2010 206.069 korun a za rok 2011 0 korun.

Diskuze a závěr

34

Rozhodná částka, která slouží pro určení částky, jež úřad práce vyplatí zaměstnanci, se mění každým rokem. V práci jsem sestavila tabulky, které obsahují částky vyplacených mzdových nároků zaměstnancům v jednotlivých okresech kraje Vysočina za roky 2009, 2010 a 2011. Největší sumu vyplatily úřady práce v roce 2009, kdy byl zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, novelizován. Touto novelou bylo stanoveno výhodněji pro zaměstnance rozhodné období, které se prodloužilo o jeden měsíc, a navíc mají od této doby zaměstnanci možnost sami si vybrat, za které tři měsíce mzdové nároky uplatní. Další příčinou takto vysoké sumy vyplacených nároků v roce 2009 byla skutečnost, že mohli zaměstnanci dodatečně uplatnit mzdové nároky za II. pololetí roku 2008, které v r. 2008 nemohli uplatnit z důvodu tehdy platného znění zákona. V tabulce pro rok 2009 je vidět jasný extrém počtu vyplacených zaměstnanců, který byl způsoben krachem firmy Sklo Bohemia, a. s. ve Světlé nad Sázavou. Bez práce zde zůstalo 1 250 lidí. V roce 2010 nastal rapidní pokles vyplacených nároků, kdy bylo oproti roku 2009 vyplaceno o 92 milionů korun méně. Mezi roky 2010 a 2011 byl pouze milionový rozdíl. Dále jsem porovnávala sumu vyplacených mzdových nároků za kraj Vysočina s částkou za celou Českou republiku. Nejvíce nároků bylo zaměstnancům v kraji Vysočina vyplaceno v roce 2009, kdy činil tento podíl 12,5 % z částky vyplacené za celou ČR. Důvodem byl krach firmy Sklo Bohemia, a. s. v okrese Havlíčkův Brod. V roce 2010 a 2011 byl tento podíl už pouze kolem 3 %. Tento systém vyplácení mzdových nároků za zaměstnavatele úřadem práce má své výhody i nevýhody. Největší výhoda z toho vyplývá samozřejmě pro zaměstnance, kteří díky tomuto systému, jenž upravuje zákon č. 118/2000 Sb., nepřijdou o své peníze, které jim náleží dle pracovní smlouvy za vykonanou práci. Tato výhoda pro zaměstnance je nevýhodou pro stát. Mzdové nároky jsou vypláceny ze státního rozpočtu, tudíž tak stát přichází o velkou sumu peněz, kterou by mohl investovat jinam. Dle mého názoru však splňuje tento systém svůj účel. Zaměstnanec nemůže být na újmě za zaměstnavatele, který se dostal do potíží, a přijít tak o peníze, které potřebuje na zajištění svých potřeb. Další nevýhodou tohoto systému je vymáhání pohledávek v insolvenčním řízení. Pro úřad práce je mnohdy dost obtížné získat své peníze zpět.

Literatura

35

6 Literatura ADÁMKOVÁ, Alena. Finanční krize má českou oběť: sklářského obra Crystalex. Konkursní noviny [online]. 8. 10. 2008, č. 20 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.konkursni-noviny.cz/clanek.html?ida=1965 BUKÁČEK, Miloš. Průmysl kraje Vysočina. Poznáváme Vysočinu nástroji GIS [online]. 2011 [cit. 2012-03-24]. Dostupné z: http://gynome.nmnm.cz/gisvysociny/index.php?ln=cz&id=30&cat=a&typ =menu FETTER, Richard W. Náhrada nevyplacené mzdy: S čím pomůže stát. Profit.cz [online]. 6. 6. 2011 [cit. 2012-03-08]. Dostupné z: http://profit.tyden.cz/clanek/nahrada-nevyplacene-mzdy-s-cim-pomuzestat/ FETTER, Richard W. Nový úřad vám při insolvenci zaměstnavatele vyplatí až přes sto tisíc. Měšec.cz [online]. 17. 5. 2011 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/novy-urad-vam-pri-insolvencizamestnavatele-vyplati-az-pres-sto-tisic/ FETTER, Richard W. Odměna z dohody o provedení práce a pomoc při insolvenci zaměstnavatele nově. FinančníNoviny.cz [online]. 20. 12. 2011 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/tema/zpravy/odmena-z-dohody-oprovedeni-prace-a-pomoc-pri-insolvenci-zamestnavatelenove/725959&id_seznam=6601 HÁCHOVÁ, Kateřina. Pomoc zaměstnancům insolventních zaměstnavatelů byla pro období od 1. 5. 2011 do 30. 4. 2012 zvýšena – část 2. ČeskéNoviny.cz [online]. 03. 06. 2011 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.ceskenoviny.cz/paragrafy/zpravy/pomoc-zamestnancuminsolventnich-zamestnavatelu-byla-pro-obdobi-od-1-5-2011-do-30-4-2012zvysena-cast-2-/644614 HÁSOVÁ, Jiřina. Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon): komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010, xxi, 1100 s. Beckova edice komentované zákony. ISBN 978-807-4003-202. JAKUBKA, J., et al. Zákoník práce : prováděcí nařízení vlády a další související předpisy s komentářem k 1. 1. 2011. 5. aktualizované vydání. Olomouc : Anag, 2011. 1200 s. ISBN 978-80-7263-637-2 JOUZA, Ladislav. Ochrana zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Poradce č. 10/2009. Český Těšín: Poradce s.r.o., 2009, roč. 2009, č. 10. Dostupné z: http://www.iporadce.cz/SubPages/OtvorDokument/Clanok.aspx?idclanok=103862

Literatura

36

JOUZA, Ladislav. Zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele: s komentářem, vzory a souvisejícími komunitárními předpisy : podle stavu k 1.4.2006. 2., přeprac. vyd. Praha: Linde, 2006, 144 s. ISBN 80-720-1610-5. JOUZA, Ladislav. Změny v právní ochraně zaměstnanců při nevyplacení mzdy. Česká správa sociálního zabezpečení [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/casopis-narodni-pojisteni/archivvydanych-cisel/clanky/zmeny-v-pravni-ochrane-zamestnancu-prinevyplaceni-mzdy.htm KUČEROVÁ, Dagmar. Při insolvenci zaměstnavatele platí dlužnou mzdu stát. Podnikatel.cz [online]. 22. 10. 2009 [cit. 2012-03-06]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/pri-insolvenci-zamestnavatele-platimzdu-stat/ MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI ČR. Insolvenční rejstřík: Detail insolvenčního řízení BOHEMIA CRYSTALEX TRADING a.s. [online]. 2008 - 2012 [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: https://isir.justice.cz/isir/ueu/evidence_upadcu_detail.do?rowid=AAAE 1DAAJAAD50wABu MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI ČR. Insolvenční zákon [online]. [cit. 201204-07]. Dostupné z: http://www.insolvencnizakon.cz/ Ochrana zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Integrovaný portál MPSV [online]. 25. 2. 2010 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/insolvence/ins_prava OSVALDOVÁ, Miloslava a Stanislava MENŠÍKOVÁ. Tisková informace: Vývoj firemních insolvencí v České republice v roce 2010. CREDITREFORM S.R.O. Creditreform [online]. Praha, leden 2011 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: http://web.creditreform.cz/cs/resources/pdf/20110103_TZ_vyvoj_insolve nci_firem_2010.pdf. OSVALDOVÁ, Miloslava, Stanislava MENŠÍKOVÁ a Cyril MORES. Tisková informace: Vývoj insolvencí v České republice v roce 2011. CREDITREFORM S.R.O. Creditreform [online]. Praha, leden 2012 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: http://web.creditreform.cz/cs/resources/pdf/20120102_TZ_Vyvoj_insolv enci_v_CR_2011.pdf. Počet insolvenčních návrhů stoupl v pololetí o 58 procent. Konkursní noviny [online]. 29.7.2009, č. 14-15 [cit. 2012-04-08]. Dostupné z: http://www.konkursni-noviny.cz/clanek.html?ida=2133 Poradce č. 10/2011. Český Těšín: Poradce, s.r.o, 2011, roč. 2011, č. 10. ISSN 1211-2437.

Literatura

37

Registr ekonomických subjektů v kraji Vysočina k 31. 12. 2011. Český statistický úřad: Krajská správa ČSÚ v Jihlavě [online]. Jihlava, 2012, 10. 02. 2012 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://czso.cz/xj/redakce.nsf/i/registr_ekonomickych_subjektu_v_kraji_ vysocina_k_31_12_2011 Sklárny končí. Přes tisíc lidí už zítra nemá chodit do práce. Tn.cz [online]. 2008, 29. 9. 2008 [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: http://tn.nova.cz/zpravy/domaci/sklarny-konci-pres-tisic-lidi-uz-zitranema-chodit-do-prace.html VÁCLAVÍK, Filip. Když zaměstnavatel nemá na výplatu. Finance.cz [online]. 25. 4. 2003 [cit. 2012-02-25]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/30003-kdyz-zamestnavatel-nemana-vyplatu/ Vláda schválila novelu zamezující bezdůvodné insolvence. FinančníNoviny.cz [online]. 25. 01. 2012 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/tema/zpravy/vlada-schvalila-noveluzamezujici-bezduvodne-insolvence/745890&id_seznam=6601

Seznam příloh

38

Seznam příloh Příloha 1

Žádost o uspokojení mzdových nároků

Příloha 2

Přihláška pohledávky

Příloha 3


Příloha 4

Vyhláška o zahájení insolvenčního řízení

Ochrana zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele

Recommend Documents