OCHRANA OBYVATELSTVA Z POHLEDU NEJVĚTŠÍCH RIZIK PŘÍŠTÍCH 10 LET POPULATION PROTECTION FROM THE PERSPECTIVE OF THE BIGGEST RISKS IN THE NEXT 10 YEARS

OCHRANA OBYVATELSTVA Z POHLEDU NEJVĚTŠÍCH RIZIK PŘÍŠTÍCH 10 LET POPULATION PROTECTION FROM THE PERSPECTIVE OF THE BIGGEST RISKS IN THE NEXT 10 YEARS IVAN BENEŠ CityPlan spol. s r.o. Jindřišská 17, 11000 Praha 1 [email protected]

Abstrakt: To increase protection of the population it is essential to recognize not only the seriousness of the risks of today's world, but also their mutual relations and connections. Global risk in the next 10 years concentrates into 3 clusters. They are (1) A cluster of economic imbalances, (2) Cluster of illegal economy, (3) Water - food - energy cluster. The paper will discuss the results of research and development in the resilience area and adaption ability, especially in the energy sector. Klíčová slova: Ochrana obyvatelstva, kritická infrastruktura, globální rizika Population protection, critical infrastructure, global risks ÚVOD Úvodem si připomeňme složitost světa, ve kterém dnes žijeme a který zdaleka není tak jednoduchý, jak jsme si v roce 1990 představovali. Lze jistě omlouvat naši nezkušenost tím, že jsme byli tehdy přes 40 let odcloněni od světového dění paternalistickým státem a tak se mnoho z našich představ ukázalo jako poměrně naivní. Svět je dnes po rozbití bipolárního světa mnohem méně bezpečný a patrně se situace bude dále zhoršovat. O tom, že naši naivitu nesdíleli globální hráči, a většina vyspělého světa byla již před dvaceti lety dobře zorientována, lze doložit na několika citacích z knihy Svět v 21. století (Preparing for the Twenty-First Century) Paula Kennedyho, profesora historie na Yaleské univerzitě v USA. Knihu dokončil v květnu 1992 a v českém překladu vyšla v roce 1996: „… Po skončení studené války nehledíme na nové uspořádání světa ale na bolavou a rozbitou planetu.“ … „Tempo a komplexnost sil působících změny je ohromné a hrozivé.“ … „Naše životy jsou stále více ovlivňovány silami, které jsou v pravém smyslu slova neodpovědné.“ … „Čelíme nekonečné řadě nejistot, velkému ohrožení bezpečnosti a blahobytu.“ … „Naše úsilí může mít na síly, které hýbou světem jen okrajový vliv.“ … „Naším úkolem je co nejlépe připravit společnost na budoucnost.“ … „Vyhlídky závisí na vybavení lidskými a technickými zdroji. …“

1. RIZIKA DRUHÉ DEKÁDY 21. STOLETÍ Akceleraci světové nestability dokládá porovnání zpráv o vývoji globálních rizik, které každoročně publikuje The World Economic Forum, nezávislá mezinárodní organizace, jejímž cílem je zlepšit stav světa zapojením obchodních, politických, akademických a další představitelů společnosti, se záměrem ovlivňovat tvorbu globálních, regionálních a průmyslových agend. Výsledky jsou rovněž předvedeny v grafickém znázornění usnadňujícím pochopení nejen závažnosti rizik současného světa, ale i jejich vzájemných vazeb a souvislostí. Obrázek 1 ukazuje pravděpodobnost a monetárně vyjádřený dopad nežádoucích událostí globálního významu.

Obrázek 1 Sedm největších rizik v příštích 10 letech Osa x představuje pravděpodobnost, že nežádoucí událost nastane, osa y představuje míru negativního dopadu na svět vyjádřený v miliardách dolarů. O tom, že uvedené expertní odhady nejsou pesimistickým pohledem škarohlídů, ale odráží reálnou situaci svědčí skutečnost, že jen následky jediného zemětřesení 11.3.2011 v Japonsku překonaly patrně odhadovaný monetární dopad o 50%. Rovněž události v arabském světě a problémy zásahů globálního vládnutí v Libyjském konfliktu signalizují věrohodnost citované zprávy, i když zatím (naštěstí) nepřerostly do geopolitického konfliktu.

Jednotlivé nežádoucí události spolu samozřejmě více či méně souvisí jak z hlediska příčiny a následků, tak mohou mít i zesilující efekt. Pak se může původně izolovaná událost rozvinout do katastrofických následků vlivem vějířového šíření dominového efektu. Obdobně jako v oblasti přírodních katastrof může zemětřesení vyvolat tsunami s následnými devastujícími dopady na životy, majetky a přírodu, tak i nahromaděná síla korupčního jednání, uvolněná tragickou sebevraždou člověka v bezvýchodné situaci, může smést jeden vládní režim za druhým, jak jsme svědky v Severní Africe. Obrázek 2 ukazuje vazby, jež mohou dominové efekty vyvolat a zesilovat.

Zdroj: 2011 World Economic Forum Obrázek 2 Vzájemné závislosti nežádoucích situací a rizik

Tak jako z nepřehledné hvězdné oblohy můžeme zvýraznit jednotlivá souhvězdí, tak i z tohoto shluku rizik můžeme zvýraznit 3 shluky - klastry – vzájemně souvisejících událostí, které v konečném důsledku dopadají na jednotlivé občany, často prostřednictvím selhání (kritické) infrastruktury, jejímž úkolem je naopak usnadňovat náš život a uspokojovat naše potřeby (obrázek 3).

Obrázek 3 Tři nejvýznamnější rizikové klastry pro globální stabilitu Rizika ekonomické nerovnováhy a nelegální ekonomiky se nemusí hned projevit sociálními bouřemi. Pokud však dojde k tomu, že značná část obyvatel bude mít potíže zajistit si potraviny, vodu a energii, stanou se sociální bouře jistotou. Důvod je zřejmý: dokud může člověk uspokojovat své fyziologické potřeby a má do značné míry pocit bezpečí (že stát alespoň v základním rámci své odpovědnosti funguje) je ochoten se smířit i s tím, že nedosahuje vlastní úplné seberealizace. Vlády zemí mají stále menší moc ovlivňovat globální jevy (síly), nebo jim bránit, a patrně jim nezbude jiná cesta, jak ochránit své obyvatelstvo, než cesta adaptace na hrozby, které zde evidentně existují, a to včetně předjímání dynamiky vývoje těchto hrozeb. Za řídící činitele (prapříčiny) globální nestability můžeme považovat 3 skutečnosti:  růst světové populace a především její nerovnoměrný demografický vývoj v neprospěch západní civilizace;  konečnost zdrojů (konečnost planety), především energetických surovin a zvláště ropy, na které je závislá síla armád;  změna klimatu (bez ohledu na příčiny) s jejími průvodními jevy, v podmínkách České republiky především meteorologicko-hydrologickými. Tyto jevy se mohou rozvinout v nežádoucí stavy ovlivňující uspokojování základních potřeb lidí, jež je možno znázornit pomyslným „Damoklovým mečem“ (obrácenou pyramidou potřeb podle Maslowa) visícím nad našimi rodinami.

Obrázek 4 Ohrožení rodiny nezvládnutím adaptace na globální jevy Jestliže si uvědomíme, že cesta mezi zdroji a rodinou zahrnuje infrastrukturu rozprostřenou na území, kde jednotlivé dopravní cesty mohou tvořit tisíce kilometrů (ropa, zemní plyn), nebo jsou v případě elektřiny centralizovány bez schopnosti akumulace tak, že banální porucha se za nepříznivé souhry okolností může během několika sekund rozvinout v blackout, je zřejmé, proč vlády integrují pojem kritické infrastruktury do své legislativy. Z historie hladomorů je známo, že jejich příčinou byla zejména nezvládnutá distribuce potravin, než jejich faktický nedostatek. Z obdobného důvodu jsou více než vlastní zdroje primárních energie z pohledu přežití krizové situace důležité energetické dopravní cesty – její distribuční sítě. 2. ZAJIŠTĚNÍ KONTINUITY POSKYTOVÁNÍ ZÁKLADNÍCH POTŘEB Pro správnou funkci města, oblasti nebo státu, pro bezpečnost obyvatel a pro možnost uspokojování jejich základních potřeb, je důležitá alespoň částečná provozuschopnost kritické infrastruktury po dobu trvání mimořádných událostí. Dostupnosti důležitých služeb je nezbytná pro zajištění základních potřeb obyvatelstva. Krizové řízení musí být zaměřeno nejen na řešení krizových situací ve chvíli, kdy nastanou, ale důležitá je především prevence a připravenost na mimořádnou situaci. Musí být vyváženo úsilí před, během a po mimořádné události - všechny složky jsou důležité. Novelizace legislativy se zaměřuje na oblast prevence a připravenosti - na snížení pravděpodobnosti vzniku mimořádných událostí a snížení důsledků vyplývajících ze ztráty služeb poskytovaných kritickou infrastrukturou.

Úsilí by mělo být vedeno dvěma směry, jednak ve směru zkrácení doby poruchy, a také ve směru zmírnění dopadů přerušení funkce aktivací alternativních a nouzových procesů.

Pramen: ISO 22399:2007(E) Obrázek 5 Zmírnění dopadů mimořádné události pomocí prevence a připravenost Metodický pokyn ISO 22399 (Societal security – Guideline for incident preparedness and operational continuity management) uvádí podrobnosti integrovaného plánování a řízení procesů, které aktivně pomáhají organizacím:  porozumět prostředí, ve kterém organizace působí, existenci omezení a hrozbám, které by mohly vést k významnému narušení chodu organizace;  vyčíslit dopad narušení kritických provozních funkcí a procesů (obchodní činnosti);  určit provozní a obchodní oblasti, které jsou kritické pro krátkodobý i dlouhodobý úspěch organizace;  identifikovat infrastrukturu a zdroje potřebné k tomu, aby organizace mohla i nadále pracovat alespoň na minimální přijatelné úrovni;  dokumentovat klíčové zdroje, infrastrukturu, úkoly a povinnosti, které jsou nezbytné pro podporu těchto kritických provozních funkcí v případě jejich narušení;  zavedení postupů, které zajišťují stále aktuální a relevantní informace pro měnící se rizika i provozní prostředí;  zajistit, aby příslušní zaměstnanci, zákazníci, dodavatelé a další zúčastněné strany si byli vědomi připravenosti a návaznost opatření, a v případě potřeby měli důvěru v jejich používání;  implementovat odpovídajícím způsobem vhodná řešení a zajistit jejich trvalé zlepšování. Přitom pro úspěšnou prevenci je nezbytné zajistit interoperabilitu krizového řízení podniku kritické infrastruktury a krizového řízení zásobovaného území (obrázek 6).

DODAVATEL ENERGIE

„BUSINESS CONTINUITY PLANNING“

KRAJ, MUNICIPALITA

„MY CITY IS GETTING READY“

Obrázek 6 Zajištění interoperability krizového řízení Pro-aktivní přístup ke sdílení spoluodpovědnosti za bezpečnost obyvatelstva lze spatřovat v zavádění praxe „BUSINESS CONTINUITY PLANNING“ na straně podnikatelských subjektů a v účasti krajů, měst a obcí v nadnárodní kampani OSN pro omezování rizika katastrof „MY CITY IS GETTING READY“ (http://www.unisdr.org/). Ve dnech 3. - 5. června 2011 se bude konat v Bonnu druhý ročník světového kongresu Resilient Cities 2011, zaměřený na posilování odolnosti města regiónů a jejich adaptaci na jevy spojené se změnou klimatu. Cílem řízení rizik je identifikovat a charakterizovat hrozby související s provozem kritické infrastruktury (provozní havárie), hrozby pocházející z vnějšího prostředí, mezi něž patří vzájemné závislosti v kritické infrastruktuře (přerušení dodávky energie, výpadek systémů ICT, apod.), živelní pohromy (škody na infrastruktuře vlivem povodní, orkánů, námraz apod.) a úmyslné socio-patologické činy (terorismus, sabotáže – především insideři, vandalismus, apod.). 3. PLÁNOVÁNÍ PRO ŘEŠENÍ KRIZOVÝCH SITUACÍ Zpracování krizových plánů pro jednotlivé úrovně řízení určuje Nařízení vlády 431/2010Sb. Na úrovni kraje to jsou:  Přehled možných zdrojů rizik a analýzu ohrožení  Krizový plán kraje  Havarijní plán kraje  Vnější havarijní plán Na úrovni obce s rozšířenou působností to jsou:  Přehled možných zdrojů rizik a analýzu ohrožení  Krizový plán obce s rozšířenou působností  Vnější havarijní plán

Na úrovni subjektu kritické infrastruktury to je:  Plán krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury V plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury jsou identifikována možná ohrožení funkce prvku kritické infrastruktury a stanovena opatření na jeho ochranu. Jestliže je prvek kritické infrastruktury členěn do více samostatných celků, může být pro každý takový celek, je-li to účelné, zpracován dílčí plán krizové připravenosti. Plán krizové připravenosti je v podstatě podmnožinou plánu kontinuity obchodní činnosti. V obchodním prostředí se někdy tato opatření nazývají jako Incident Management Plan (IMP) – což je vlastně z pohledu krizového řízení právě Plán krizové připravenosti. Management kontinuity je již i u nás standardizován normou ČSN BS 25999-1 : Management kontinuity činnosti organizace. Plán krizové připravenosti by tak měl být integrován do procesního přístupu řízení podniku a plánu kontinuity obchodní činnosti.

Plánování kontinuity (Business Continuity Planning) ČSN BS 25999-1 : Management kontinuity činnosti organizace

ové kriz i Plán venost a r p i př

Obrázek 9 Plán krizové připravenosti je podmnožinou plánu kontinuity 4. ZVYŠOVÁNÍ ODOLNOSTI V OBLASTI ENERGETIKY V důsledku její centralizace je nejzranitelnější elektrizační soustava, kdy nouzové stavy mohou být do jejího provozu „importovány“ i zvenčí. Cestou ke snížení zranitelnosti není izolace české elektrizační soustavy, ale její postupná modernizace, směrem ke „smart grids“. Na straně distribuce bude muset umožňovat poskytování regulační podpůrné služby i ze strany spotřeby (např. Demand Side Management v závislosti na aktuální ceně elektřiny i jako součást regulačních opatření v krizových stavech). Na straně přenosu se předpokládá vybudování panevropské nadřazené sítě („super-smart-grid“), umožňující nadnárodní vyrovnávání odchylek způsobovaných vyšším zapojením větrných a slunečních elektráren, jakož i zapojování velkých bloků jaderných elektráren. Energetická bezpečnost závisí na robustně dimenzované a přitom pružně přizpůsobivé energetické infrastruktuře – především na energetických sítích. Tato oblast patří naštěstí do regulované oblasti energetiky. Neviditelná ruka trhu není totiž schopna takovou robustnost a flexibilitu zajistit a bude zde vždy v zájmu energetické bezpečnosti potřebná rozhodující účast státu. Nové požadavky kladené na elektroenergetické sítě byly předmětem řady projektů výzkumu a vývoje, které řešily systémové řešení nouzového zásobování elektřinou v případě krizových stavů /1/, výzkum možností posílení startů ze tmy pro zvýšení spolehlivosti a odolnosti provozu elektrizační soustavy ČR /2/ a zvýšení odolnosti distribuční soustavy proti důsledkům dlouhodobého výpadku přenosové soustavy ČR s cílem zvýšení bezpečnosti obyvatel /3/. Poznatky získané při řešení těchto projektů byly integrovány do 6. kapitoly zprávy vládní „Nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém časovém horizontu“, která se zabývala vztahy mezi vývojem ve světě a energetickou bezpečností ČR /4/. Tato zpráva byla podnětem i pro zpracování některých pasáží návrhu Státní energetické koncepce (SEK), který byl zveřejněn 13. října 2009 a poslední znění je po zapracování připomínek z února 2010 /5/. Bohužel ve stínu očekávání

parlamentních voleb nebyla tehdy politická vůle tento návrh ve vládě projednat a projednání nové aktualizace bylo odloženo až na rok 2011. Lze konstatovat, že návrh z roku 2009 byl velmi kvalitní. Struktura tohoto posledního návrhu aktualizace SEK odpovídá zásadám tvorby strategických dokumentů. Vychází z analýzy vnějšího a vnitřního okolí. Na základě této situační analýzy jsou formulovány poslání, vize a strategické priority české energetiky. Ze shora uvedeného pohledu krizových scénářů lze konstatovat, že tento návrh naplňuje priority, které od energetického systému očekáváme z hlediska snižování zranitelnosti národního hospodářství a udržení možnosti přežití krizových situací z pohledu obyvatelstva. Analýza vnějších podmínek zdůrazňuje globální soupeření o primární zdroje energie zesílené růstem ekonomik rozvojových zemí a jejich energetických potřeb. To znamená, že komoditní trhy s energií budou značně ovlivňovány zahraniční politikou a diplomacií vůči producentským zemím a jejich aliancím. Jejím cílem je zajištění přístupu ke zdrojům primární energie a zabezpečení energetických dopravních cest (ropovody, plynovody, námořní trasy, mořské úžiny). Analýza konstatuje, že Evropě hrozí kvůli nedostatku vlastních neobnovitelných zdrojů zvyšování energetické závislosti. Také upozorňuje, že tržní modely nejsou schopny správně ocenit spolehlivost a energetickou bezpečnost. Zdůrazňuje rostoucí tlak na zvýšení ochrany klimatu a politickou orientaci EU na prosazování rozvoje obnovitelných zdrojů energie. OZE budou postupně měnit strukturu zdrojů a vyvolávat změny v uspořádání přenosových a distribučních sítí. Integrace trhů s energií napříč Evropou umožní umisťování zdrojů do oblastí s vhodnými přírodními podmínkami (elektroenergetika). Zdrojová, geografická a transportní diverzifikace bude vyvolávat nároky na budování nadnárodních evropských dopravních cest energie TEN-E a posílení tras zemního plynu a elektřiny v ose sever/jih. Navazující analýza vnitřních podmínek konstatuje nejen stáří nezbytné síťové infrastruktury, ale i problém nedostatečných lidských zdrojů, které jsou pro transformaci evropské (a tedy i české) energetiky nezbytné. Je zdůrazněna silná stránka České republiky spočívající v její geografické poloze. Geografická poloha ČR vytváří předpoklady stát se důležitou evropskou tranzitní zemí pro všechny síťové komodity. Ze silných stránek analýzy vnitřních podmínek vyzdvihuje rozvinuté systémy zásobování teplem s vysokou účinností využití primárních paliv, zásoby hnědého uhlí a uranové rudy. Ze slabých stránek zdůrazňuje přetrvávající relativně vysokou energetickou náročnost tvorby HDP, která však představuje zároveň významnou příležitost k dosažení úspor energie a zvýšení energetické účinnosti. SEK definuje šest strategických priorit: (1) Vyvážený mix energetických zdrojů s důrazem na stabilitu, energetickou bezpečnost a odolnost elektrizační soustavy. Aktualizace SEK 2010 přepokládá vyrovnanou diverzifikaci energetických zdrojů. S ohledem na nejistotu vývoje globální ekonomiky, preference investorů a pokrok v relaxaci plynovodů Nord Stream a Gazela lze očekávat, že při projednávání návrhu aktualizace SEK v roce 2011dojde ke korekci směrem k vyššímu využití zemního plynu a možná k rozvolnění přípravy nových jaderných zdrojů. (2) Zvyšování energetické účinnosti a dosažení úspor energie v hospodářství i v domácnostech. Význam zvýšení energetické účinnosti z hlediska krizových situací spočívá v tom, že významně usnadňuje prevenci vzniku krizových stavů, neboť snižuje nároky na dimenzování záložních systémů. (3) Rozvoj síťové infrastruktury ČR v kontextu zemí střední Evropy, posílení mezinárodní spolupráce a integrace trhů s elektřinou a s plynem v regionu včetně podpory vytváření účinné a akceschopné společné energetické politiky EU.

Tato priorita je důležitým prvkem souvisejícím s potřebnou angažovaností ČR ve společné energetické politice EU. Středoevropský region má příležitost být důležitou spojnicí v rámci TEN-E nejen ve směru východ – západ, ale i sever – jih. (4) Podpora výzkumu a vývoje zajišťující konkurenceschopnost české energetiky a podpora školství, s cílem obnovy a rozvoje technické inteligence. Velkou příležitostí je využití zkušeností a vysokého intelektuálního potenciálu našich energetiků k zapojení českých organizací do výzkumu a vývoje integrace evropských energetických systémů. K zapojení do této integrace by měla přispět také činnost technologické platformy "Udržitelná energetika ČR". (5) Zvýšení energetické bezpečnosti a odolnosti ČR a posílení schopnosti zajistit nezbytné dodávky energií v případech kumulace poruch, vícenásobných útoků proti kritické infrastruktuře a v případech déletrvajících krizí v zásobování palivy. Tato část návrhu aktualizované SEK rozpracovává stávající SEK z roku 2004 do konkrétních cílů. Z důvodu hrozby přerušení zásobování palivy požaduje zvýšit podíl vícepalivových systémů v oblasti CZT. Z důvodu možného vzniku déletrvajícího přerušení provozu přenosové soustavy (blackout) požaduje, aby distribuční soustavy byly schopny provozu v režimu nouzových ostrovních systémů s využitím místních zdrojů (především tepláren) schopných startovat rovněž ze tmy. (6) Zajištění šetrného přístupu k životnímu prostředí a minimálních dopadů energetiky na životní prostředí. Tyto dopady je samozřejmě nutné sledovat v celém zásobovacím řetězci počínaje dopady těžby, produkty spalování i štěpných reakcí a dopady souvisejícími s likvidací dožité technologie konče. ZÁVĚR Pokusili jsme se v tomto příspěvku nastínit, že žijeme v turbulentní době, kdy se ani technici, ani ekonomové, ani geologové, a tím spíše ani politici, nemohou shodnout na scénáři pravděpodobného vývoje lidské společnosti a globální ekonomiky. Vzhledem k závislosti společnosti ne elektřině a zranitelnosti elektroenergetické soustavy je zatím nejvíce propracováno zvyšování odolnosti energetické kritické infrastruktury. Návrh aktualizace státní energetické koncepce z roku 2009/2010 počítá s větším zapojení principů ochrany obyvatelstva do návrhů rozvoje energetického systému státu. Lze si přát, aby zmíněné prvky byly vládou v roce 2011 projednány a schváleny. V souvislosti s aktualizovanou legislativou lze také očekávat, že budou nejen subjekty kritické infrastruktury (stanovené podle průřezových a odvětvových kritérií), ale i ostatní dodavatelé nezbytných výrobků a služeb (například zásobování teplem) požádány o zpracování plánů krizové připravenosti. Plán má být v souladu s opatřeními vyplývajícími z krizového plánu kraje, případně obce s rozšířenou působností a způsob zajištění jejich provedení vedoucí ke zvýšení ochrany obyvatelstva. Mezi plány kontinuity podnikatelských subjektů a plány krizové připravenosti existuje velká obsahová podobnost. Plán krizové připravenosti je v podstatě podmnožinou plánu kontinuity (BCP). Je proto účelné z pohledu zajištění interoperability řízení kontinuity a krizového řízení obě metodiky pro případ řešení nouzového zásobování objektů kritické infrastruktury sjednotit. Plány kontinuity má například ve Velké Británii zpracováno 73 % podniků zajišťujících veřejné služby. Zvyšující se frekvence stávajících pohrom a nové hrozby 21. století povedou k tomu, že se bude počet podniků, od kterých bude vyžadováno plán krizové připravenosti, rozšiřovat. V takovém případě budou ve výhodě subjekty proaktivní, protože pak bude určovat úroveň a praktickou náplň těchto plánů podnik a odborníci a nikoliv úředníci. CITYPLAN v uvedených oblastech nabízí profesionální podporu.

LITERATURA [1] Projekt VD20072008A05 - Systémové řešení nouzového zásobování elektřinou v případě krizových stavů (2007-2008, MV0/VD). [2] Projekt 2A-2TP1/003 - Výzkum možností posílení startů ze tmy pro zvýšení spolehlivosti a odolnosti provozu elektrizační soustavy ČR. (2007-2009, MPO/2A). [3] Projekt 2A-1TP1/065 - Zvýšení odolnosti distribuční soustavy proti důsledkům dlouhodobého výpadku přenosové soustavy ČR s cílem zvýšení bezpečnosti obyvatel. (2006-2011, MPO/2A). [4] Zpráva Nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém časovém horizontu, Vláda ČR, září 2008. [5] Aktualizace Státní energetické koncepce České republiky, Ministerstvo průmyslu a obchodu, únor 2010.